Doslovný záznam ze zasedání

Středa, 14. listopadu 2007 - Štrasburk

11. Doba vyhrazená pro otázky (otázky na Radu)

  Předsedající. - Dalším bodem programu je doba vyhrazená pro otázky na Radu (B6-0382/2007).

Byly položeny tyto otázky.

Otázka č. 1, kterou předkládá Manuel Medina Ortega (H-0777/07)

Předmět: Přistěhovalecká politika s efektem „otočných dveří“

Někteří političtí představitelé a odborníci zvýšili šanci na dosažení dohody mezi členskými státy, které by skloubily monitorování vnějších hranic unie s novou přistěhovaleckou politikou „otočných dveří“, a umožnili tak zákonným přistěhovalcům žijícím v Unii vrátit se do země původu beze strachu, že by narazili na zavřené dveře při návratu do EU.

Považuje Komise tuto koncepci za realizovatelnou a bylo by možné vytvořit takovouto politiku s pomocí přímé mezivládní spolupráce nebo by bylo potřebné k dosažení tohoto cíle vytvořit nové institucionální mechanismy?

  Manuel Lobo Antunes, úřadující předseda Rady. - (PT) Jak ctihodný poslanec určitě ví, v květnu 2007 Komise předložila Evropskému parlamentu, Radě a Výboru regionů sdělení o cirkulační migraci a partnerstvích mobility mezi Evropskou unií a třetími zeměmi. Komise v tomto sdělení považuje cirkulační migraci za užitečný nástroj, který by se měl rozvíjet na úrovni Společenství, čímž by se zajistilo účinnější řízení migračních toků. Závěry z června 2007 o rozšíření a posílení globálního přístupu k migraci, možnosti zákonné migrace, včetně dobře řízené cirkulační migrace, na které upozornila Rada, mohou potenciálně přinášet prospěch všem zúčastněným stranám.

Rada se domnívá, že pro přijetí závěrů Rady nejspíše do konce roku 2007 by se měly v úzké spolupráci se všemi zúčastněnými stranami přezkoumat všechny dobře řízené možnosti cirkulační migrace. Rada Evropy ve svých závěrech z června 2007 opětovně zopakovala potřebu přezkoumat možnosti cirkulační migrace v souladu se sdělením Komise ze dne 16. května 2007. V současnosti Rada zkoumá otázky přijetí specifických nástrojů a opatření s cílem zjistit, jaká opatření by bylo možné zavést.

Komise ještě nenavrhla žádná speciální opatření.

  Manuel Medina Ortega (PSE). - (ES) Vážený pane předsedající, myslím si, že portugalské předsednictví věnuje dostatečnou pozornost tomuto problému. Domnívám se, že odpověď byla velmi zřetelná.

Uvědomuji si, že portugalské předsednictví pomalu končí a i když je toto půlroční období relativně krátké, nevím, zda se domníváte, že bude ještě možné formulovat některé konkrétní návrhy před 31. prosincem nebo se budete snažit povzbudit Komisi, aby předložila konkrétnější návrhy týkající se institucionálních aspektů, o tom, zda jsou současné mechanismy dostatečné nebo zda by bylo vhodné vytvořit příslušnou instituci, která by ulehčovala okružní migraci.

  Manuel Lobo Antunes, úřadující předseda Rady. - (PT) Vážený pane předsedající, rád bych poděkoval váženému poslanci za jeho laskavá slova. Předsednická období jsou z důvodu letních dovolených ve druhé polovině roku vždy o něco kratší, ať už je to dobré či nikoli, tím si nejsem jist. Ve skutečnosti bychom však chtěli do konce roku dosáhnout v této otázce většího pokroku, ale pochopitelně jsme závislí na iniciativách, které Komise hodlá předložit a které by nám umožnily konat v této věci. To je naším záměrem a naším přáním. Momentálně to nemohu zaručit, pokud to však bude možné a dostaneme příležitost, určitě jí využijeme.

  Josu Ortuondo Larrea (ALDE). - (ES) Vážený pane předsedající, na přistěhovaleckou politiku otočných dveří mám stejný názor jako předsednictví Rady a souhlasím i s myšlenkou modrých karet, které by měly přitáhnout vysoce kvalifikované přistěhovalce.

Přece bych se však rád zeptal předsednictví Rady, zda je přesvědčeno o tom, že bude schopno zvládat masivní příliv přistěhovalců, které Evropská unie zaznamenává každým rokem, s ohledem na fakt, že ve světě existují země, jejichž úroveň rozvoje je bídná a velmi nízká.

  Emanuel Jardim Fernandes (PSE). - (PT) Rád bych se zeptal, zda by neměly existovat zvláštní mechanismy, které by zajišťovaly cirkulační migraci především v oblasti odborné přípravy v dotčených zemích. Mám například na mysli lékaře a zdravotní sestry z Moldavska, kteří pracují ve Spojeném království.

  Manuel Lobo Antunes, úřadující předseda Rady. - (PT) O otázce cirkulační migrace se jednalo a stále se ještě jedná, a tuto otázku položila i Komise během širší diskuse o problémech přistěhovalectví v Evropě, především nezákonného a zákonného přistěhovalectví, a byla jedním z mechanismů, o kterých se mluvilo v diskusi o otázkách přistěhovalectví. Komise uvažovala o problému a vyzvala i Radu, aby učinila totéž a zapojila se do diskuse. Podle mého názoru samotný mechanismus cirkulační migrace nevyřeší všechny vzniklé problémy v této oblasti, ani problémy, které se objevily během diskuse. Je to jen opatření, které by se mohlo stát návrhem a mohlo by představovat způsob na zmírnění našeho břemene a k vyřešení otázek v oblasti přistěhovalectví, a v tomto případě dokonce zákonného přistěhovalectví, ale v žádném případě nevyřeší všechny problémy. To bude přirozeně vyžadovat širší soubor politik, o kterých, jak už jistě víte, na návrh Komise jedná Rada.

Rovněž jistě víte, že portugalské předsednictví ve svém programu dává do popředí otázky přistěhovalectví, ať už nezákonného nebo zákonného. Během následující prosincové Rady, která bude předznamenávat konec našeho předsednictví, bychom rádi předložili soubor závěrů o základních otázkách zákonného přistěhovalectví a boji proti nezákonnému přistěhovalectví, které signalizují reálný pokrok v těchto dvou oblastech.

Pokud se týká konkrétních technických otázek, kterými by se měly zabývat jednotlivé skupiny, nezahrnují proces úvah, do kterých Rada je a musí být zapojená, a jsem si jistý, že pan poslanec ocení, že v tomto okamžiku vám ještě nemohu říct, jaké jsou výsledky procesu úvah o těchto velmi specifických a ad hoc otázkách.

  Předsedající. -

Otázka č. 2, kterou předkládá Claude Moraes (H-0779/07)

Předmět: Rozdělení zátěže v oblasti azylu a přistěhovalectví

Jakého pokroku bylo dosaženo v otázce „rozdělení zátěže“ v kontextu rámcového programu Solidarita a řízení migračních toků na léta 2007 – 2013?

Jaké praktické kroky podnikly členské státy k dosažení spravedlivého rozdělení zodpovědností v oblasti azylové politiky a přistěhovalectví?

  Manuel Lobo Antunes, úřadující předseda Rady. - (PT) V květnu 2007 Evropský parlament a Rada schválily tři rozhodnutí: rozhodnutí o zřízení Evropského fondu pro uprchlíky na období let 2008–2013, rozhodnutí o zřízení Fondu pro vnější hranice na období let 2007–2013 a rozhodnutí o zřízení Evropského fondu pro navracení státních příslušníků třetích zemí do země původu pro období 2008–2013. V červnu 2007 Rada také schválila rozhodnutí zřídit Evropský fond pro integraci státních příslušníků třetích zemí na období let 2007–2013. Tato čtyři rozhodnutí jsou neoddělitelnou součástí všeobecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“.

V souladu s cíli stanovenými Evropskou radou cílem tohoto programu je spravedlivé rozdělení zodpovědností mezi členskými státy za finanční břemeno vznikající při zavádění integrovaného řízení vnějších hranic EU a zavádění společných azylových a přistěhovaleckých politik.

Evropský fond pro uprchlíky splňuje podmínky stanovené v čl. 63 odst. 2 písm. b) Smlouvy ES o přijetí opatření na zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí při přijímaní a snášení důsledků v souvislosti s přijímáním uprchlíků a vysídlených osob.

Rada se snaží vybízet k solidaritě i jinými způsoby. Například závěry Rady z 18. září 2007 o posilnění řízení jižních námořních hranic Evropské unie vyzývají členské státy k poskytování bilaterální podpory členským státům, které musí čelit specifickým problémům, přičemž taková forma podpory se může poskytovat na úrovni operací v případech navracení, podmínek pro přijímání žadatelů, pracovní odbornosti nebo dobrovolných závazků s cílem převzít zodpovědnost za lidi hledající azyl, uprchlíky, osoby požívající druhotnou ochranu a nezletilé osoby bez doprovodu.

  Claude Moraes (PSE). - Toto byla komplexní zpráva o teoretickém stanovisku k rozdělení břemene. Víme, jaké nástroje máme k dispozici, ale dovolte mi, abych se vás upřímně zeptal, jaký postup zavádění by byl vhodný v případě Malty, ostrova Lampedusa a Kanárských ostrovů? Máte pocit, že během dalších šesti měsíců členové Rady, včetně členů rady v západní Evropě, vzali vážně závazek rozdělení břemena pro oblasti, kde vládne krizová situace? Někteří zde přítomní kolegové to znají a vidí každý den.

Nikdo nenaznačil, že by Portugalsko bylo lhostejné vůči tomuto problému, ale jak je to s Radou, která aktivně vykonává rozdělení břemena? Je tato politika realizována? Prosím o upřímnou odpověď.

  Manuel Lobo Antunes, úřadující předseda Rady. - (PT) Jsem velmi rád, že mohu odpovědět na otázky ctihodného pana poslance, obvykle o této problematice mluvím jménem portugalského předsednictví a v souladu s jeho názory. Vážený pan poslanec ví, že migrace a migrační toky, hlavně nezákonné migrační toky především z regionů jižní Evropy představují nový problém, se kterým jsme se ještě před několika lety nesetkávali.

Proto, samozřejmě, musíme reagovat na tento neznámý fenomén a musíme přijmout vhodná opatření. Tak jako je tomu vždy v případě takového problému, pokud se reakce na určitý problém a použité nástroje formují postupně, tak si i my jen postupně uvědomujeme jeho důležitost a závažnost. Ještě chci v této souvislosti říct, že klíčovým slovem tohoto problému pro portugalské předsednictví a pro Portugalsko jako členský stát je solidarita. A jako všichni dobře víme, pokud nějaké problémy ovlivňují jeden nebo dva členské státy, musí se tyto problémy stát problémem nás všech, a proto i v případě nezákonného přistěhovalectví je solidarita vhodným slovem, pokud si ovšem uvědomujeme, že tyto jevy často ovlivňují především jednotlivé státy.

Je pravda, že dost často vedeme jen rozhovory, a je pravda i to, že musíme a měli bychom dělat více než jen vést rozhovory. Uvědomit si, že tato otázka je globálním problémem, který ovlivňuje každého z nás, a že všichni za něj máme zodpovědnost, je prvním krokem k jeho řešení. Samozřejmě, jsme přesvědčeni, že postupně a realisticky, ale s nezbytnou dávkou naléhavosti, se můžeme odvolávat na solidaritu a zároveň ji transformovat do konkrétních činů a opatření. To je úkolem předsednictví a úkolem, který musí vykonat Portugalsko jako členský stát. Rovněž pochopíte, že není v silách jen jednotlivého státu nebo samotného předsednictví ovlivnit všechny události a všechna opatření, jak bychom si možná přáli. Mohu vás však ujistit, že existuje zvýšené a stále silnější vědomí, že musíme společně nést odpovědnost a přeměnit solidaritu na konkrétní výsledky.

  Simon Busuttil (PPE-DE). – (MT) Ve vší úctě, vážený pane úřadující předsedo, vaše odpověď mě nepřesvědčila, i když Rada ministrů o ní přemýšlí, víme, že lidé se stále topí ve Středozemním moři a že země Středozemí nejsou schopny řešit takovéto nečekané situace; to je i důvod, proč jste mě nepřesvědčil. Položím vám nyní konkrétní otázku: Malta předložila Radě návrh o rozdělení břemena. Podle tohoto návrhu přistěhovalce zachráněné v moři mimo vody EU – například ve vodách Libye – by si měly rozdělit mezi všechny země EU. Rád bych nyní věděl, jaká byla rekce Rady.

  Manuel Lobo Antunes, úřadující předseda Rady. - (PT) Velmi dobře znám tuto situaci a velmi dobře znám i problém, který předložila vláda Malty ohledně této problematiky a na vaši otázku odpovídám stejně, jako jsem odpověděl svému kolegovi: předsednictví a Portugalsko jakožto členský stát jsou si vědomi skutečnosti, že Portugalsko je jižní zemí, a proto my všichni budeme dělat všechno, co je v našich silách, abychom zajistili, že slovo solidarita se bude realizovat v praxi, přičemž nezapomínáme na existující těžkosti a problémy, i když jako mnoho jiných věcí, i tato vyžaduje houževnatost a vytrvalost.

  Předsedající. -

Otázka č. 3, kterou předkládá Marie Panayotopoulos-Cassiotouová (H-0781/07)

Předmět: Opatření na zajištění důstojných životních podmínek pro nezákonné přistěhovalce, zejména ženy a děti.

Jaká opatření má v úmyslu přijmout Rada, aby zajistila, že nezákonní přistěhovalci, zejména ženy a děti, budou žít v důstojných životních podmínkách, aby tak členské státy jednotně plnily své mezinárodní závazky?

  Manuel Lobo Antunes, úřadující předseda Rady. - (PT) Vážený pane předsedající, nevím, zda je to možné nebo zda je to v souladu s předpisy, ale pokud někdo položí otázku, rád bych přesně věděl, který z vážených poslanců je jejím autorem, protože moje odpověď bude adresována v první řadě jemu.

Jak jistě víte, návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o společných standardech a postupech členských států pro navracení ohledně neoprávněně se zdržujících státních příslušníků, stanovuje zvláštní pravidla pro zacházení s příslušníky těchto zemí. Článek 13 návrhu směrnice stanovuje ochranné opatření jako podmínku pro pobyt všech osob spadajících do oblasti působnosti této směrnice do doby, než budou vráceni do země jejich původu. Článek 15, který stanovuje podmínky dočasné vazby, definuje pravidla pro zacházení se státními příslušníky třetích zemí až do jejich navrácení. Čl. 15 odst. 3 stanovuje, že zvláštní pozornost je třeba věnovat situaci zranitelných osob a obsahuje zvláštní ustanovení pro nezletilé osoby. Jak jistě víte, Evropský parlament a Rada v současnosti posuzují návrh směrnice.

  Marie Panayotopoulos-Cassiotou (PPE-DE). – (EL) Děkuji, vážený pane předsedající; dovolte mi zopakovat připomínku pana Moraese: teoreticky odpovídáte velmi dobře a detailně na naše otázky. Jaká je však zodpovědnost členských států, když ještě není dokončena vaše analýza? Jsou k dispozici nějaké mezinárodní dohody a uplatňují se stejně všemi členskými státy nebo se některé členské státy z různých příčin starají více či méně? Jaká je zodpovědnost přístupových zemí, které slouží jako tranzitní cesty pro nezákonné přistěhovalce, zejména ženy a děti? Během včerejšího zasedání jsem připomenula panu komisaři, že byl zatčen dokonce čtrnáctiletý nezákonný převaděč uprchlíků.

  Manuel Lobo Antunes, úřadující předseda Rady. - (PT) Právě jsem řekl, že Rada a Evropský parlament momentálně jednají o návrhu směrnice, která tento problém řeší. Protože návrh směrnice nebyl zatím ještě schválený, nemohu přesně říct, jaká opatření navrhne na obranu a ochranu nejslabších jednotlivců, kteří naši ochranu potřebují nejvíce. Uvidíme. Návrh směrnice nyní řeší otázky ochrany nejslabších.

Mohu vám říct, že pokud my, portugalské předsednictví, mluvíme o otázce nezákonného přistěhovalectví, vždy zdůrazňujeme, že boj proti němu je založený na dvou základních zásadách: na solidaritě a úctě k lidem a na úctě k humanitárním tragédím, které stojí v základu tohoto jevu. Neměli bychom zacházet s lidmi jak s věcmi, a ani předsednictví ani Portugalsko nepřijímá a ani nikdy nepřijalo, že humanitární rozměr by měl být v takových situacích považovaný za druhořadý. To je naše principiální stanovisko jako předsednictví, stejné je i naše principiální stanovisko jako členského státu EU a za žádných okolností toto stanovisko neopustíme.

  Předsedající. -

Otázka č. 4, kterou předkládá Georgios Papastamkos (H-0784/07)

Předmět: Evropská bezpečnostní strategie

Jaké jsou dosavadní výsledky zavádění Evropské bezpečnostní strategie? Především, jakých výsledků bylo dosaženo při rozšiřování bezpečnostní zóny včetně okrajových regionů Evropy? Je Rada spokojená se strategiemi „Mír prostřednictvím regionální integrace“ a „Regionální integrace prostřednictvím míru“ na geopolitických hranicích EU?

  Manuel Lobo Antunes, úřadující předseda Rady. - (PT) Vážený pane předsedající, ctihodný pane poslanče, během čtyřletého období, které uplynulo od přijetí Evropské bezpečnostní strategie v prosinci 2003, se zahraniční a bezpečnostní politika Evropské unie dynamicky rozvinula.

Úspěšně jsme reagovali na hrozby uvedené v Evropské strategii při zachování základní linie, která udávala náš přístup. Měli jsme však být aktivnější, důslednější i kompetentnější. Na nové hrozby terorismu, šíření zbraní hromadného ničení, regionálních konfliktů, degenerace státu a organizovaného zločinu jsme odpověděli konkrétními akcemi, které odrážely celou škálu momentálně dostupných nástrojů Evropské unie, jakými jsou diplomatické akce, občanské a vojenské misie a obchodní a rozvojové činnosti.

Aktivně jsme se zasazovali za účinný vícestranný přístup, který by podporoval a posiloval spolupráci s Organizací spojených národů v oblasti krizového řízení, války proti terorismu a nešíření jaderných zbraní. Naše operace ve vztahu k Evropské a bezpečnostní a obranné politice jsou nejviditelnějším příspěvkem ke globálnímu míru a bezpečnosti a ukazují naši ochotu převzít globální odpovědnost. Od roku 2003 jsme iniciovali 16 operací krizového řízení, čtyři vojenské a 12 civilních operací v různých častech světa. Operace v rámci bezpečnostní a obranné politiky se uskutečnily na 3 kontinentech a zahrnovaly celou škálu operací od operací výlučně vojenských, které byly současně spojeny i s reformou bezpečnostního sektoru a institucionálního rozvoje, až po politické mise na zajištění právního státu. Od Acehu po Ramaláh, od Kinšasy po Sarajevo zavádí EU do života hlavní katalyzátory míru a stability.

Tlak na EU však neustále roste. Nyní jsme se v zásadě rozhodli zorganizovat vojenskou misi do Čadu a Středoafrické republiky, jejímž cílem bude pomoci při odstraňovaní regionálních následků krize v Dárfúru. Jsme rovněž připraveni vést politické mise zaměřené na zajištění právního státu v Kosovu. Aktivně jsme pracovali v zájmu prosazování míru a stability v našem sousedství od západního Balkánu až po oblast Středozemního moře, přičemž jsme využívali všech způsobů, které jsme měli k dispozici. Věřím, že práce vykonaná vysokým představitelem Javierem Solanou, politikou pro rozšíření EU, Barcelonským procesem, Evropskou politikou sousedství, o které tu právě vedeme diskusi, zvláštními představiteli v Bosně a Hercegovině, Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie a severním Kavkazem i mírovým procesem na Blízkém východě, jako i úloha EU jak člena Kvarteta a Trojky pro Kosovo, plus další misie EOBP (Evropské obranné a bezpečnostní politiky), které jsem tu uvedl, odrážejí naše odhodlání o vytvoření bezpečnosti v našem sousedství.

  Georgios Papastamkos (PPE-DE). – (EL) Vážený pane předsedo, děkuji za vaši odpověď. Mám pocit, že Evropská bezpečnostní strategie se jeví mnohem úspěšněji při misích uskutečňovaných mimo evropský kontinent než při naplňování výzev vznikajících v rámci EU. Věřím, že také situace, jaké vznikly v Kosovu, řízení vznikajících krizí, politika podmínečnosti v Bývalé jugoslávské republice Makedonie (FYROM), kandidátské země, jejichž politický systém je v rozkladu, a rusofobie, která zaměstnává naše kolegy z východní Evropy – jsou výzvou k vytvoření důslednější a účinnější Evropské bezpečnostní strategie.

  Manuel Lobo Antunes, úřadující předseda Rady. - (PT) Právě nyní jsme v plenární sekci diskutovali o Evropské politice sousedství, která je přesně určená pro naše partnery na tomto kontinentu. Navzdory možným těžkostem a zlepšením, která se možná dala zavést, ze všeho je možné vyvodit všeobecný závěr, že Evropská politika sousedství, která je součástí naší strategie, pracovala dobře a zajistila, že mnozí naši partneři se mohou těšit ze stability, hospodářského pokroku a hospodářského a sociálního rozvoje.

Z dobře známých historických příčin mnozí z našich přátel nyní přirozeně prožívají období, která by se dala nazvat jako přechodné etapy, upevňování demokracie a upevňování právního státu, a ve většině případů se to neobejde bez těžkostí, nepokojů a problémů. A toto platí pro některé země. Nedávno jsme vedli diskusi o Gruzii, během níž jsem řekl, že přibližně před třemi týdny jsem předsedal Asociační radě s Gruzií a měl jsem možnost informovat našich gruzínské kolegy, že jsme s potěšením shledali například významný pokrok v oblasti hospodářského rozvoje i navzdory problémům, které má tato země s Ruskem. Musíme být proto připraveni na výrazný pokrok, který očekáváme, a chceme, avšak z dobře známých příčin někdy musíme očekávat i kroky zpět, které, jak upřímně doufáme, budou jen přechodné, a věříme, že státy a země se velmi rychle vrátí na cestu pokroku a posilování právního státu.

Ve vší upřímnosti musím proto říct ctihodnému panu poslanci, že i když my občané Evropské unie někdy mluvíme velmi skromně o svých výsledcích a výsledcích naší práce, musíme být k sobě navzájem přátelštější, než tomu bylo v minulosti. Myslím, že jsme něčeho dosáhli i navzdory těžkostem.

  Gay Mitchell (PPE-DE). - Vzhledem k tomu, co se říká ve Smlouvě o EU a k obsahu Reformní smlouvy o otázkách bezpečnosti a obrany, a vzhledem k tomu, co tu včera řekl francouzský prezident, stejně jako vzhledem ke skutečnosti, že Francie příští rok přebírá předsednictví, mohla by Rada říci Parlamentu, zda předpokládá vytvoření společné obranné politiky v rámci Evropské unie během funkčního období tohoto Parlamentu nebo až v období následujícího Parlamentu, a kdy s jejím vytvořením počítá?

  Manuel Lobo Antunes, úřadující předseda Rady. - (PT) Jak ctihodný pan poslanec ví, Rada nekomentuje projevy hlav států členských států Evropské unie. Přirozeně však znám stanovisko prezidenta Sarkozyho, které je stanoviskem hlavy státu, velmi významného členského státu EU. Zda se budeme vyvíjet tímto směrem nebo ne, směrem k Evropě s posílenou obranou, o tom musí rozhodnout Rada, a jak si jistě dokážete představit, nemohu rozhodnutí Rady předvídat. Pokud to bude rozhodnutí Rady – a jak jistě víte, obrana je specifickou oblastí, která vyžaduje velmi silný konsensus – potom se přirozeně budeme moci po této cestě vydat, ale rozhodnutí je pochopitelně v rukou Rady. Nemám křišťálovou kouli, a proto vám nemohu říct, jak daleko se tato myšlenka rozvede. Uvidíme, ale zatím je to jen návrh ze strany prezidenta Sarkozyho, který bude nepochybně velmi pozorně vyslyšen jako všechny jeho návrhy.

  Předsedající. -

Otázka č. 5, kterou předkládá Bernd Posselt (H-0788/07)

Předmět: Přístupová jednání s Makedonií

Jak hodnotí Rada stav přiblížení Makedonie k členství v EU a kdy by podle ní bylo možné nebo vhodné stanovit datum pro začátek přístupových jednání?

  Manuel Lobo Antunes, úřadující předseda Rady. - (PT) Vážený pane předsedající, ctihodný pane poslanče, rozhodnutí Rady z prosince 2005 udělit status kandidátské země Bývalé jugoslávské republice Makedonie bylo uznáním výsledků země při zavádění reforem. Evropská rada uvedla, že další kroky směrem k členství v EU by se měly zvážit v první řadě na základě diskuse o strategii rozšiřování, jak to stanoví závěry Rady ze dne 12. prosince, jejíž zasedání skončilo „obnoveným konsenzem“ v oblasti rozšíření, kterého bylo dosaženo na zasedání Rady Evropy ve dnech 14.-15. prosince 2006; v druhé řadě, na základě Kodaňských kritérií, které musí Bývalá jugoslávská republika Makedonie úspěšně splnit, za třetí, na základě požadavků stabilizačního a asociačního procesu a účinného zavádění stabilizační a asociační dohody, a nakonec na základě potřeby pro další významný pokrok, který je nezbytný pro splnění dalších kritérií uvedených ve stanovisku Komise a zavádění priorit v evropském partnerství.

Komise ve svých zprávách o dosaženém pokroku detailně zkoumala dosažený vývoj. Po vyhodnocení situace v Bývalé jugoslávské republice Makedonie, jak je uvedeno ve zprávě Komise z roku 2006, během svého zasedání ve dnech 11.-12. prosince 2006 vyjádřila Rada politování nad tím, že rychlost procesu reforem se v roce 2006 zpomalila. Ve dnech 14.-15. prosince 2006 Evropská rada znovu zopakovala, že pokrok každé země směrem ke členství v Unii bude nadále záviset na snaze země plnit Kodaňská kritéria a na podmínkách pomoci v rámci stabilizačního a asociačního procesu. Rada vyzvala Bývalou jugoslávskou republiku Makedonie ke zrychlení procesu reforem v klíčových oblastech a zavedení priorit stanovených v evropském partnerství s cílem posunout se směrem k přístupovému procesu. Čtvrté setkání Stabilizační a asociační rady mezi Evropskou unií a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie se uskutečnilo minulý rok 24. července. Mimořádně významným poselstvím, které je uvedeno ve společném stanovisku unie pro Stabilizační a asociační radu, bylo neochvějné přesvědčení a potvrzení, že stabilita a řádné fungování demokratických institucí jsou podstatnými aspekty politických kritérií, které jsou nezbytné pro zajištění pokroku při  Evropské integraci. Instituce jako vláda, parlament a prezident musí efektivně vykonávat své funkce a spolupracovat. Musí však plnit i své diferencované úlohy a společně působit tak, jak je to stanoveno v ústavě. Je třeba vytvořit a udržovat příznivé politické prostředí, aby se země mohla soustředit na potřebné reformy, zaměřené na dosažení pokroku na cestě ke členství v Unii. Další úsilí je třeba vyvinout na vybudování důvěry mezi etnickými komunitami na všech stupních. Unie připomněla, že trvalé zavádění Ochridské rámcové dohody bylo klíčovým prvkem politických kritérií. Bude třeba vyvinout maximální úsilí na dosažení co nejširší politické dohody o společných reformách uskutečňovaných v plném souladu se smyslem dohody.

Setkání také připomnělo důležitost dosažení pokroku v oblastech spravedlnosti a vnitřních záležitostí, především v boji s organizovaným zločinem a korupcí. Rada současně připomněla, že regionální spolupráce a dobré sousedské vztahy jsou nezbytnou součástí procesu evropské integrace. Na závěr bych ještě rád řekl, že Rada velmi důkladně zkoumá zprávu Komise zveřejněnou 6. listopadu, která bude v prosinci předmětem závěrů Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy.

  Bernd Posselt (PPE-DE). - (DE) Vážený pane úřadující předsedo, děkuji za vaši vyčerpávající odpověď. Mám ještě dvě stručné doplňující otázky. Za prvé, myslíte si, že datum pro zahájení přístupových jednání by bylo možné stanovit v průběhu příštího roku? Makedonie získala status žadatele už před dvěma lety a je proto skutečně nejvyšší čas začít přemýšlet o datu.

Moje druhá doplňující otázka zní: jaký přístup se přijme? Jsou nějaké pokusy spojit přístupový proces Makedonie s procesem ostatních zemí, jako například Srbska, nebo se k této zemi přistupuje zvláštně, nezávisle na ostatních?

  Manuel Lobo Antunes, úřadující předseda Rady. - (PT) Jak ctihodný pan poslanec jistě pochopí, nevím, zda bychom nyní momentálně byli nebo nebyli schopni určit datum zahájení přístupových jednání s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie na příští rok. Před zahájením takových rozhovorů musí Bývalá jugoslávská republika Makedonie splnit nelehká a náročná kritéria a podle toho, do jaké míry se jí tato kritéria a podmínky bude dařit plnit, bude se vzdalovat nebo přibližovat dni, kdy bude oznámeno zahájení přístupových jednání. Řekl bych však, že na tuto otázku by uměla lépe odpovědět kandidátská země než Evropská unie.

Pokud jde o spojení přístupových procesů, předsednictví zastává a vždy zastávalo názor, že každá kandidátská země musí být posuzována samostatně na základě toho, čeho dosáhla. Pokud se kandidátská země stane vhodným kandidátem, neboť splnila závazky a podmínky zahájení přístupových jednání, měl by jí být udělen status kandidátské země nezávisle na tom, co se odehrává v paralelních procesech ostatních kandidátských států.

  Předsedající. -

Otázka č. 6, kterou předkládá Sarah Ludford (H-0790/07)

Předmět: Ochrana tygrů

Co učinila EU a o jakých opatřeních uvažuje na podporu a pomoc Indii a ostatním zúčastněným zemím v problematice ochrany tygrů, do které by byli zapojeni a současně i zainteresováni místní obyvatelé?

  Manuel Lobo Antunes, úřadující předseda Rady. - (PT) Vážený pane předsedající, ctihodná paní poslankyně, Dohoda o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES), vytváří mezinárodně právní rámec pro ochranu tygrů a ostatních ohrožených druhů. EU a její členské státy výrazně podporují CITES ve finanční i politické oblasti.

V posledních letech EU kladla zvláštní důraz na potřebu zvýšení snah při uplatňovaní praktických postupů při vykonávaní kontrol CITES s cílem omezit nezákonné porážení a obchod se zvířaty a zajistit udržitelný obchod se živočišnými druhy. Na podporu této potřeby Komise vydala doporučení č. 207/425/ES ze dne 13. července 2007, které stanoví soubor opatření na prosazování nařízení Rady (ES) č. 338/97 ze dne 9. prosince 1996 o ochraně druhů volně žijících živočichů a rostlin a reguluje obchodování s nimi. Zatím se druh „pantera tygris“ dostal na seznam uvedený v příloze A nařízení Komise ze dne 9. srpna 2005 a také na seznam uvedený v příloze I CITES, což znamená, že exempláře tohoto druhu je možné přemisťovat jen za výjimečných okolností, které podléhají přísným kritériím. Na splnění těchto kritérií a získání rozhodnutí o povolení obchodu je třeba poskytnout záruky, že neohrozí stav zachování tohoto druhu.

Chceme upřít vaši pozornost i na potřebu mezinárodní spolupráce především v oblasti vybudování kapacit, které by ulehčovaly zavedení politik na ochranu a trvale udržitelné využívání volně žijících živočichů a rostlin v zemích, kde se tyto druhy nacházejí. EU proto podpořila rozhodnutí o asijských velkých kočkách, které bylo schváleno na 14. zasedání stran CITES začátkem tohoto roku, zaměřené na zintenzivnění postupů a snah při ochraně živočišných a rostlinných druhů.

Jsme také připraveni poskytnout pomoc Indii a ostatním státům distribuční oblasti při zavádění těchto rozhodnutí. Uvědomujeme si, že účinné zavedení opatření na ochranu druhů vyžaduje účast místní populace. Podtrhli jsme prostřednictvím CITES potřebu zabezpečit podporu a spolupráci místních a vesnických obcí při řízení zdrojů volně žijících živočichů a rostlin a postupně i spolupráci v boji s nelegálním obchodem s těmito druhy.

  Sarah Ludford (ALDE). - Velmi pěkně děkuji předsednictví za odpověď a uvedené dokumenty si přečtu.

Vážným problémem však je, že situace týkající se populace tygrů je kritická. Ve volné přírodě žije v současnosti jen okolo 3000 tygrů. Do roku 2020 mohou tato volně žijící zvířata vyhynout. Hlavní příčinou je pytláctví, jehož hnací silou je lukrativní nezákonný obchod s tygří kůží a všemi částmi jeho těla, který se začíná rozšiřovat do východní Evropy. Indické lesní úřady nejsou schopny poradit si s organizovanými skupinami pytláků z důvodů chronického nedostatku finančních prostředků. Může EU pomoci vyřešit tuto situaci? Máme konkrétní projekty?

Jeden čínský představitel nedávno řekl, že je velmi těžké odolávat tlaku na otevření trhu s tygry. Samozřejmě, že klíčem k vyřešení tohoto problému je na jedné straně vzdělání, ale i poskytnutí finančního podílu místnímu obyvatelstvu za zachování vyšší hladiny populace tygrů. Co momentálně dělá EU v oblasti konkrétních projektů?

  Manuel Lobo Antunes, úřadující předseda Rady. - (PT) Ctihodná poslankyně si zajisté povšimne, že jsem obšírně a detailně hovořil o mezinárodním právním rámci, ve kterém Evropská unie existuje a vykonává své aktivity. Vyjádřil jsem přirozeně ochotu, připravenost a závazek Rady v mezích tohoto mezinárodního rámce vyvíjet maximální úsilí na zajištění toho, aby byla uplatněna všechna stanovená opatření.

Velmi jasně jsem také řekl, že si uvědomujeme potřebu pracovat společně s místním obyvatelstvem, které je v přímém styku s ohroženými druhy. Boj proti pašeráctví a podobným nezákonným aktivitám není lehký, a lidé, kteří s takovýmito věcmi přicházejí do styku, to vědí. Jsou si vědomi toho, že je to dlouhý, ale nezbytný boj, což je hodnocení, se kterým souhlasím.

Veřejné mínění celé Evropy je s vámi, protože to, čeho jsme nedávno byli svědky v souvislosti s nezákonným obchodem s ohroženými druhy, ukazuje, že lidé si dnes většinou uvědomují potřebu věnovat více pozornosti těmto problémům, než tomu bylo v minulosti. Tlak veřejného mínění a pozornost vyvolaná touto situací jsou proto mnohem silnější než dříve. Můžete se proto spoléhat na veřejnou informovanost, která je nezbytná i proto, abychom i my jako EU a naše členské státy mohli účinněji jednat. Jak jsem už řekl, musíme si uvědomit, že je to těžký boj.

  David Martin (PSE). - Vážený pane úřadující předsedo, jasně jste dal najevo, že vy a Rada jako celek jste se zavázali k ochraně tygrů. Stejně tak indický předseda vlády ve svých stanoviscích se  nadšeně zavázal k ochraně tygrů. V současnosti probíhají dvoustranná jednání s Indií s cílem vytvořit dvoustrannou smlouvu mezi EU a Indií, myslíte si, že toto je předmět, který by mohl být zahrnutý do této smlouvy a že bychom mohli jít až za hranice našich současných závazků v rámci CITES, a pomoci tak se vzděláním, odbornou přípravou, ochranou – tedy opatření, o kterých hovořila paní baronka Ludfordová?

  Reinhard Rack (PPE-DE). - (DE) Vážený pane předsedající, vážený pane úřadující předsedo, moje otázka souvisí s touto problematikou, ale týká se trochu jiného aspektu. Myslím si – a vy jste na to správně poukázal – že podobné otázky, o kterých tu právě diskutujeme, vyvolávají u veřejnosti silné emoce. Na druhé straně – a vy jste také poukázal na právní status – máme v Evropské unii plné právo osvojovat si nárok na zákonodárné pravomoci v každém problému, který hluboce znepokojí některého člena EU? Neměli bychom být spíše zdrženliví v těchto záležitostech?

  Manuel Lobo Antunes, úřadující předseda Rady. - (PT) Velmi dobře, musím se přiznat, vážený pane předsedající, že jsem plně nerozuměl vaší druhé otázce, možná pro časové zpoždění při tlumočení.

Pokud jde o otázky ochrany tygrů a dialogu s Indií, musím ve vší upřímnosti říct, je to specifická otázka, nad kterou jsem neuvažoval, ale v budoucnu tak učiním, a proto si zaznamenám podněty ctihodného pana poslance. V našem dvoustranném dialogu s Indií – v připravovaném summitu EU-Inde – bychom také mohli projednat problematiku chráněných druhů a možnosti lepší ochrany ohrožených druhů.

Musím se přiznat, že z důvodu tlumočení, aspoň si to myslím, jsem nerozuměl vaší druhé otázce.

  Reinhard Rack (PPE-DE). - (DE) Děkuji velmi pěkně a omlouvám se, že jsem mluvil moc rychle. Úmyslně jsem se snažil vyhnout se překročení časového limitu. Myslím, že je důležité, že řešíme otázky, na kterých Evropanům záleží. Na druhé straně bychom si měli být vědomi právních omezení Unie, a pokud je to v našich silách, dbát na respektování těchto omezení.

Přístup, který jste navrhl, vypadá zajímavě, neměli bychom se však nechat obviňovat z toho, že Unie si nárokuje kompetence ve všech globálních problémech.

  Manuel Lobo Antunes, úřadující předseda Rady. - (PT) Souhlasím se ctihodným panem poslancem, Evropská unie nemůže a neměla by být zodpovědná za všechno a ani by neměla být ze všeho obviňována nebo za všechno posuzována. Mnohé tyto aspekty a zodpovědnosti v souladu se smlouvami leží na bedrech členských států a v tomto případě se mohou stát odpovědnostmi členského státu a státu, kde se tato situace vyskytuje.

Evropská unie není a ani nemůže být univerzálním lékem, protože existuje jedna zásada, zásada subsidiarity, která musí být vždy respektována.

  Předsedající. -

Otázka č. 7, kterou předkládá Gay Mitchell (H-0792/07)

Předmět: Centra finančních služeb ze třetích států

Zveřejní Rada stanovisko k tomu, jak se zapojuje do činnosti center finančních služeb ze třetích států v oblastech společných zájmů?

  Manuel Lobo Antunes, úřadující předseda Rady. - (PT) Vážený pane předsedající, ctihodný pane poslanče, Rada v závěrech přijatých v květnu 2006 vítá Bílou knihu Komise o politice finančních služeb na léta 2005 – 2010. Rada specificky vítá, cituji: „myšlenky předložené s ohledem k narůstajícímu významu externí dimenze ve finančních službách – zejména prohloubit a rozšířit regulační dialogy s třetími zeměmi a usilovat o další otevření globálních finančních servisních center“.

Na základě iniciativy portugalského předsednictví Rada ECOFIN 9. října přezkoumala aktuální stav makrohospodářských, finančních a regulačních dialogů s hlavními partnery unie – Spojenými státy, Japonskem, Ruskem, Indií a Čínou. Během diskuse byla vyzdvihnuta důležitost těchto strategických dialogů. Takovéto dialogy umožňují posílení sbližování, spolupráce a vzájemného porozumění mezi globálními partnery, a tím pomáhají ulehčovat přístup na příslušné trhy a podporovat makroekonomickou a finanční stabilitu především ve finančních službách. Výsledkem těchto dialogů byl významný pokrok v oblasti přiblížení a sjednocení účetních standardů.

Rada podporuje úsilí Komise, a domnívá se, že globalizace finančního trhu vyžaduje posílení snah s cílem dosáhnout konvergence a spolupráce na mezinárodní úrovni v souladu se strategickou vizí Komise a Rady o potřebě posílit vnější dimenzi Lisabonské smlouvy prostřednictvím podpory mezinárodního přístupu k regulační spolupráci a přiblížení a sjednocení standardů.

Důraz se kladl na důležitost zajištění jednotného přístupu v této oblasti pro Evropskou unii a uvažovalo se, že informace o vývoji takových dialogů by se měly nadále pravidelně zasílat Radě.

  Gay Mitchell (PPE-DE). - Rád bych poděkoval předsednictví Rady za jeho odpověď. Ví předsednictví Rady o tom, že existuje teorie, podle níž by rozvojovému světu pomohlo, pokud by na jeho území existovalo odvětví finančních služeb? Vzhledem ke zkušenosti Portugalska hlavně z Afriky, mohl bych se zeptat předsedy Rady, zda jeho zpráva neobsahuje nějakou reakci na tyto zkušenosti a zda by nemohl zařídit, aby byly tyto návrhy přezkoumány a  aby se v této činnosti i nadále pokračovalo, protože to může být způsob, jak pomoci nejen rozvojovému světu, ale při globálních výměnách, což by této části světa mohlo prospět.

  Manuel Lobo Antunes, úřadující předseda Rady. - (PT) Ctihodný pan poslanec má pravdu, nemám k dispozici písemnou odpověď, kterou bych vám mohl poskytnout, ale dám vám své stanovisko. V této souvislosti jsme měli dnes ráno velmi zajímavou diskusi o globalizaci, kde jsme také diskutovali o otázkách finančních služeb a otázkách týkajících se otřesů na některých finančních trzích.

Otázka, kterou považuji za podstatnou ve vztahu k Africe a která je velmi úzce spojená s Evropsko-africkým summitem, se týká postavení Afriky v procesu globalizace: měla by být Afrika plnoprávným partnerem, podle nás měla, měla by být Afrika aktivním partnerem při řešení problémů a výzev vzniklých v procesu globalizace, a měla by mít k dispozici účinné nástroje tak, aby skutečně byla plnoprávným partnerem v rámci globalizace, nebo chceme Afriku odsouzenou k válce, nejistotě, nízké úrovni rozvoje a chudobě?

V tomto kontextu bychom proto rádi přivítali, aby se finanční nebo jiné nástroje, iniciativy nebo mechanismy, které by mohly spojit Afriku s námi se všemi, s Evropskou unií a s dalšími velkými vznikajícími bloky, staly hlavním tématem rozhovorů a diskusí o globalizaci.

  Mairead McGuinness (PPE-DE). - Děkuji, vážený pane předsedající a vážený pane úřadující předsedo, že jste tu zůstali s námi všemi déle nad rámec vyhrazeného času, velmi to oceňujeme.

Jaké jsou podle vás příčiny, jež zabraňují výraznějšímu pokroku v této oblasti, a myslíte si, že současný stav je postačující a že se už učinilo v této oblasti dost? Protože je to právě spotřebitelská důvěra v odvětví finančních služeb v rámci Evropy i mimo její území, o které tu právě hovoříme.

  Manuel Lobo Antunes, úřadující předseda Rady. - (PT) Daný problém a vedení dialogu v této specifické oblasti, která je i součástí otázky, která mi byla položena, řídila Komise a byla za ni i odpovědná. Musím se také přiznat, že nejsem finančním odborníkem, a proto ani nemám potřebné důkladné znalosti potřebné na to, abych vám dal odbornou odpověď. Žádáte odbornou odpověď, ale já vám ji nemohu dát. Mohu vám dát jen politickou odpověď, která načrtne novou realitu, nový problém a novou výzvu, ale i novou příležitost. Tento problém by se měla a i byl zkoumán a rozvinul se do nevídaných rozměrů. V Evropské unii musíme přirozeně hledat odpovědi na vzniklé problémy, a pokud se záležitost vyvíjí a pokročí, musíme mít k dispozici i vhodné nástroje.

Nemohu vám přesně říct, jaké překážky mohly vzniknout nebo mohou vzniknout, mohu vám však říci, co já si myslím o tom, jaké jsou v této oblasti politiky Evropské unie a povinnosti Rady. Dovolte mi závěrem říct, že je pro mě velkým potěšením zůstat tu s vámi déle, protože můj mandát se blíží ke konci. Budu moci být s vámi už jen jednou, a proto musím co nejlépe využít tuto zkušenost.

  Předsedající. - Otázky, které nebyly zodpovězeny pro nedostatek času, budou zodpovězeny písemně (viz příloha doslovného záznamu).

Doba vyhrazená pro otázky na Radu skončila.

(Jednání bylo přerušeno v 19:45hod. a pokračovalo od 21:05)

PŘEDSEDAJÍCÍ: EDWARD McMILLAN-SCOTT
místopředseda