Doslovný záznam ze zasedání

Středa, 28. listopadu 2007 - Brusel

20. Jednominutové projevy k důležitým politickým otázkám

  Předsedající. − Dalším bodem jsou jednominutové projevy k důležitým politickým otázkám.

  Vytautas Landsbergis (PPE-DE). – Pane předsedající, Evropský parlament nedávno přijal rozumné usnesení o vztazích s jedním ze sousedních států. Rád bych z něj ocitoval několik řádek. Poslouchejte prosím pozorně a bez obav: „Vzhledem k tomu, že“ ruská „veřejnost není dostatečně informována o rozsahu zločinů spáchaných“ za druhé světové války, „zejména pak ve“ Finsku, v pobaltských státech, v Katyni a v Kaliningradské oblasti; Parlament „se domnívá, že občané“ Ruska „jsou oprávněni dozvědět se pravdu o (…) politikách války a genocidy páchaných jejich jménem i znát pachatele válečných zločinů“; Parlament „se domnívá, že v zájmu dalšího pokroku musí“ Rusko své sovětské „minulosti doopravdy čelit a že vyrovnání se s minulostí je nedílnou součástí cesty k usmíření“ Ruska „s jeho sousedy“.

Toto doporučení náš Parlament skutečně formuloval – na adresu Srbska, které naše návrhy ocenilo. Ovšem vzhledem k tomu, že tento Parlament nepoužívá dvojí metr, stejné výzvy je třeba formulovat i v našich dokumentech týkajících se Ruska.

  Lívia Járóka (PPE-DE). – (HU) Děkuji mnohokrát, pane předsedající. Dámy a pánové, pane předsedající, ráda bych řekla pár slov o postavení evropských Rómů v souvislosti se stanoviskem, které jsme přijali na posledním plenárním zasedání. Považuji za nezbytné, aby Evropská komise a Parlament postupovaly jednotně a zhostily se zodpovědnosti za tuto menšinu. Musejí dát najevo větší empatii než dosud a připravit, provádět a monitorovat programy zaměřené na začlenění sociálních skupin, které jsou vyloučeny ze společnosti a stojí na jejím okraji. V této souvislosti by poslanci Evropského parlamentu velmi ocenili, kdyby mohli úzce spolupracovat s komisaři, přímo či nepřímo odpovědnými za menšiny, jejich integraci a začlenění do společnosti, a ve specializované skupině společně připravit rozsáhlou přeshraniční strategii zaměřenou na Rómy. Tato strategie, která by měla zahrnovat i účinné sledování, by nabídla příležitost účastnit se unijních rozvojových programů těm, kteří žijí v těch nejzanedbanějších oblastech a patří k nejvíce znevýhodněným skupinám. Za tímto účelem je třeba zpracovat mapu kritických oblastí v Evropě, pomocí níž by se snáze dalo posoudit, které oblasti jsou postiženy nejhorší chudobou. Před dvěma lety Evropská lidová strana jako první v tomto Parlamentu přijala strategii pro Rómy. Ráda bych, aby se k nám připojily i jiné strany. Bylo by dobré, abychom se společně, bok po boku, zúčastnili dne 14. února slyšení k rómské problematice a abychom jednali ve prospěch této menšiny. Je skutečně třeba, aby se něco začalo dít. Děkuji.

  Hans-Peter Martin (NI). – (DE) Pane předsedající, očití svědkové nás informují o téměř neuvěřitelném překročení povolené rychlosti, jehož se měl dopustit Harald Rømer, generální tajemník Evropského parlamentu, dne 14. listopadu tohoto roku přibližně ve tři hodiny odpoledne, zřejmě v automobilu s diplomatickou značkou registrovanou v Lucembursku, který jel z Evropského parlamentu do centra Štrasburku. Vrabci hynuli jeden za druhým pod jeho koly, když se řítil se řvoucím motorem rychlostí více než 100 km/hod ulicí Allée de la Robertsau kolem pomalu se posunujících aut v dopravní koloně a nutil vyděšené chodce, aby z přechodů uskakovali zpět do bezpečí.

Mám proto na pana Rømera několik otázek: Skutečně jste tou dobou jel v onom autě? Kdo seděl za volantem? Jaké pokyny jste dal (nebo nedal) řidiči? Proč jelo dotyčné vozidlo tak bezohledně a proč tak neuvěřitelně překročilo povolenou rychlost? Máte pocit, že se vás pravidla silničního provozu netýkají? Nemyslíte, že jako nejvýše postavený úředník Evropského parlamentu byste měl ostatním prokazovat větší ohledy a jezdit v souladu s dopravními předpisy? Hodláte se takto chovat i v budoucnu a měli by všichni účastníci silničního provozu před vámi s děsem prchat?

  Monica Maria Iacob-Ridzi (PPE-DE). – (RO) Rumunští voliči v neděli poprvé vybírali své zástupce do Evropského parlamentu. Rumunsko se tak přidalo k evropské tradici přímých voleb do Parlamentu, která započala v roce 1979.

Volby v Rumunsku nám ukázaly, že máme vůči rumunským občanům velkou odpovědnost. Musíme s nimi více hovořit o Evropské unii a vysvětlovat výhody a povinnosti plynoucí z příslušnosti k této rodině. Přestože Rumunsko je zemí s druhou nejvyšší podporou Evropské unie, účast v těchto volbách byla poměrně nízká – 29,4 %. Volby nicméně přinesly pronikavý úspěch evropským lidovcům. Počet zástupců Demokratické strany Rumunska v tomto Parlamentu se téměř ztrojnásobil a díky našemu vítězství se váha PPE-DE v Evropském parlamentu zvýšila o téměř 4 %.

Děkuji Rumunům za jejich důvěru a děkuji i vám za pozitivní slova, která jste adresovali rumunským voličům.

  Pierre Pribetich (PSE). – (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, písek v kosovských přesýpacích hodinách nemilosrdně protéká a 10. prosinec se blíží. Bohužel pokračuje dialog hluchých mezi silně autonomním Kosovem jako součástí Srbska a kontrolovanou nezávislostí. Parlamentní volby, které proběhly 18. listopadu, jen zvýšily politické ambice, neboť v těchto volbách poznamenaných rekordní neúčastí zvítězili zastánci nezávislosti.

Evropská unie tedy musí přijít s jinou variantou než nezávislostí a potvrdit tak evropskou zahraniční politiku. V samotném slově „nezávislost“ se skrývá past, synonymum chaosu pro naši Evropu. Přistoupíme-li na tento proces, otevřeme tím Pandořinu skříňku plnou nacionalismu, regionalismu a provincionalismu, který tak přeneseme na své vlastní území.

V globalizovaném světě je nezávislost jen přeludem. Je třeba vyzvat všechny strany, aby vytvořily regionální společenství, které bude schopno mírumilovně jednat a řádně respektovat demokratické zásady. Podporou rozdělení a nezávislosti jen vyjdeme vstříc nacionalismu. Vzpomeňme si, co řekl v Parlamentu prezident François Mitterrand: nacionalismus znamená válku a válka není jen minulostí, nýbrž může být i naší budoucností.

  Marian Harkin (ALDE). – Pane předsedající, je velmi pravděpodobné, že Irsko bude jedinou evropskou zemí, v níž se bude konat referendum o Lisabonské smlouvě. Já sama jsem zastánkyní EU a ve všech referendech o smlouvách jsem hlasovala „pro“. Mám ale určitý problém a prosím Radu, aby jej vyřešila.

Než požádáme naše občany, aby se na základě získaných informací rozhodli, musíme mít k dispozici konsolidovanou verzi smlouvy. Na vysvětlenou – podívejme se na stranu 51 smlouvy, kde se nachází oddíl nazvaný Zákaz diskriminace a občanství, který by si určitě chtěl přečíst a posoudit nejeden občan. V bodě 32 se uvádí, že „článek 17 se nahrazuje zněním dosavadního článku 12“. V bodě 33 se říká: „Vkládá se článek 17a, který přebírá znění dosavadního článku 13 s tím, že v odstavci 2 se slova ,rozhoduje Rada postupem podle článku 251, pokud přijímá‘ nahrazují slovy ,mohou Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem přijmout základní zásady pro‘“.

Pane předsedající, myslím, že dál už číst nemusím – je zcela jasné, oč mi jde.

  Roberta Alma Anastase (PPE-DE). – (RO) Pane předsedající, ráda vás vidím právě dnes, tři dny po mimořádně důležitém okamžiku v dějinách Rumunska.

V souladu se Smlouvou o přistoupení k Evropské unii se v Rumunsku tuto neděli, šest měsíců po původně stanoveném termínu, konaly volby do Evropského parlamentu. Občané Rumunska, evropští občané, tedy měli možnost přímo zvolit ty, kdo je budou zastupovat v nejdemokratičtější instituci Evropské unie. Ačkoli účast ve volbách se pohybovala kolem evropského průměru, nebyla tedy příliš vysoká, jsem přesvědčena, že díky angažovanosti našich nových kolegů v Rumunsku si rumunští občané budou stále více uvědomovat dopad činnosti Evropského parlamentu na svůj každodenní život. Skutečnost, že extremistické strany nepřekročily hranici počtu získaných hlasů potřebnou ke vstupu do Evropského parlamentu, je dokladem, že rumunští občané již prokázali evropskou zralost a odpovědnost.

Při této příležitosti bych ráda poblahopřála všem, které si rumunští občané vybrali, aby je zastupovali v Evropském parlamentu, a doufám, že budeme bez ohledu na politickou příslušnost spolupracovat ve prospěch blahobytu Rumunů.

  Bogusław Rogalski (UEN). – (PL) Pane předsedající, polští rybáři včera demonstrovali před bruselským sídlem Evropské komise. Protestovali proti nespravedlivým a diskriminačním krokům, které Komise podnikla vůči polskému rybářskému průmyslu.

Celý problém souvisí se zákazem lovu tresky v Baltském moři. Treska je pro polské rybáře hlavním zdrojem příjmu. Komise uvalila na lov tresky zákaz jako trest za překročení roční kvóty pro výlov tohoto druhu. Kromě toho Komise pohrozila, že Polsko v roce 2008 nedostane vůbec žádnou rybolovnou kvótu, nebo že mu bude tato kvóta snížena. To by bezpochyby přivedlo polský rybářský průmysl ke krachu. Přidělené kvóty jsou velmi restriktivní a vycházejí z neúplných a překroucených údajů o populaci tresky v Baltském moři.

V tomto kontextu vyvstává otázka, proč bylo Polsko jedinou kontrolovanou zemí, když přitom má země volala po podrobných kontrolách rybolovu ve všech zemích. Němečtí, švédští a dánští rybáři také překračují kvóty. Mají se snad polští rybáři stát obětním beránkem komisaře Borga? Nebo je stížnost k Evropské komisi možná jen pokusem o odstranění konkurence? Unie evidentně zapomněla na význam slova „rovnost“, a proto protest rybářů podporuji.

  Maciej Marian Giertych (NI). – (PL) Pane předsedající, vyzývám, abychom se zaobírali případem Egypťanky, která se jmenuje Shadia Nagui Ibrahim. Tato žena byla odsouzena k tříletému vězení, protože při svatbě údajně lživě uvedla, že je křesťanka. Ve skutečnosti mluvila pravdu, protože křesťanka je. Je členkou koptské církve a nevěděla o tom, že její otec, taktéž koptský křesťan, kdysi konvertoval k islámu a pak se zase vrátil ke koptské víře.

Podle egyptského práva je Shadia Nagui Ibrahim muslimkou, protože její otec byl kdysi muslim. Víru člověka nemohou určovat úřady nebo právníci, je to věc osobního přesvědčení. Chce-li být Egypt považován za civilizovanou zemi, musí změnit své netolerantní protikřesťanské zákony.

  Antonio Tajani (PPE-DE). – (IT) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, rád bych se obrátil na pana komisaře ve věci zneužívání strukturálních fondů, které je bohužel v Evropské unii stále častějším jevem.

To, co se přihodilo v Maďarsku v souvislosti s programem LEADER, je opravdu šokující. Místní akční skupiny pro program LEADER, které se mají skládat ze zástupců místních úřadů a samospráv a zajišťovat využívání a rozvoj programu LEADER, byly v Maďarsku sestaveny výhradně ze zástupců státní správy příslušejících k jediné politické straně (konkrétně k vládní straně) na úkor místních samospráv, které vedou členové nevládních stran..

To je naprosto skandální a Evropská komise musí podle mého názoru podniknout kroky vůči maďarské vládě. Možná by měla zahájit řízení pro porušení práva kvůli nesprávnému využívání strukturálních fondů. Místní lidé tratí jen proto, že jejich zastupitelstvo si nerozumí s vládou.

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN BIELAN
Místopředseda

  Kyriacos Triantaphyllides (GUE/NGL). – (EL) Pane předsedající, konference o Blízkém východu v Annapoli skončila z hlediska Evropské unie se smíšenými výsledky. V posledních měsících nás komisařka Waldnerová i vysoký představitel Solana na plenárních zasedáních opakovaně ujišťovali, že Evropská unie sehrává při tvorbě blízkovýchodní politiky aktivní úlohu. Když jsem si dnes ale četl projev prezidenta Bushe, nenašel jsem po tom ani stopu. Naopak jsem se dočetl, že se strany dohodly na vytvoření mechanismu k realizaci tzv. cestovní mapy pod dohledem Spojených států. Také chystaná mírová smlouva bude prováděna na základě cestovní mapy a USA budou mít v otázce provádění poslední slovo. Kdepak je Evropská unie? Jaké naděje můžeme vzbuzovat do budoucna, když se v celém dění omezujeme na roli diváků?

  Laima Liucija Andrikienė (PPE-DE). – (LT) Pane předsedající, minulou sobotu byl v Rusku (v Moskvě a v Petrohradě) brutálně potlačen mírumilovný a zcela zákonný pokus ruských občanů demonstrovat jejich nesouhlas s politikou současné ruské vlády. Vedoucí představitel opoziční skupiny Jiné Rusko Garri Kasparov, vedoucí představitelé Svazu pravicových sil Nikita Bělych a Boris Němcov a další demonstranti byli zadrženi milicí a bylo proti nim použito násilí. Garri Kasparov byl dokonce odsouzen k pětidennímu vězení.

Tento incident je dalším důkazem, že v Rusku neexistuje svoboda vyjadřování a jeho občané žijí v neustálém nezbezpečí. Příslušníci opozice se musí bez ustání obávat o bezpečí svých rodin.

Pane předsedající, jsem si naprosto jistá, že my, Evropský parlament, nemůžeme k těmto událostem mlčet. Nemůžeme používat jiná měřítka morálky, demokracie a lidských práv na Barmu a Pákistán, když zároveň používáme tolerantnější měřítko vůči Rusku. Pane předsedající, naléhavě vás vyzývám, abyste učinil potřebné kroky a hájil právo na svobodu projevu a shromažďování v Rusku. Není důležité, v jaké zemi lidé bojují za svobodu – bojují zároveň i za svobodu nás všech. Jakmile je někde svobodný člověk držen v řetězech...

(Předsedající řečnici přerušil)

  Předsedající. – Děkuji mnohokrát, paní Andrikienė. Bohužel tomuto bodu pořadu jednání už nemůžeme věnovat více času.

  Marios Matsakis (ALDE). – Pane předsedající, mám procesní námitku. Někteří z nás zde čekají od 19 hodin (nyní je 21:40), jen aby dostali možnost vystoupit v rámci jednominutových projevů. Teď jste je okleštil na necelých 15 minut. To není fér vůči poslancům, kteří zde celý večer čekají. Možná jste nás měl varovat dříve, abychom tu zbytečně nečekali tolik hodin.

  Předsedající. – Chápu vaše rozhořčení. Předsednictví jsem převzal teprve před dvěma minutami. Byl jsem nicméně informován, že nám už zbývá velmi málo času. Rozpravu musíme ukončit o půlnoci a na pořadu jednání ještě máme mnoho bodů. Velmi mě to mrzí.