Doslovný záznam ze zasedání

Středa, 28. listopadu 2007 - Brusel

21. Kontrola nabývání a držení zbraní (rozprava)

  Předsedající. – Dalším bodem je zpráva (A6-0276/2007), kterou předložila paní Kallenbachová jménem Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní [KOM(2006)0093 – C6-0081/2006 – 2006/0031(COD)].

  Günter Verheugen, místopředseda Komise. − (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, střelné zbraně nejsou výrobek jako každý jiný. Řada tragických událostí – v Erfurtu, v Antverpách, v Helsinkách i jinde – je bolestným dokladem potenciálního nebezpečí, jaké střelné zbraně představují pro naše občany, zvláště pro děti. Potřebujeme tudíž velmi přísné předpisy pro výrobu, prodej a držení střelných zbraní.

I když naše evropské právo výslovně umožňuje členským státům, aby předepsaly přísnější požadavky, než jaké jsou dány společnou úrovní ochrany podle práva EU, jsem opravdu rád, že Parlament se snaží o zásadní zlepšení bezpečnostních předpisů pro střelné zbraně v Evropě. Především bych chtěl poděkovat zpravodajce Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, paní Kallenbachové, a předsedkyni tohoto výboru, paní McCarthyové. Patří jim můj výslovný dík za vynikající spolupráci.

Dovolte, abych připomněl pozadí dnes projednávaného rozhodnutí. Prvním impulsem byla nutnost provést několik změn v našem právu, abychom mohli ratifikovat protokol OSN o střelných zbraních. Podrobný přezkum evropských právních předpisů o střelných zbraních jsme plánovali teprve v další etapě. Díky vám, dámy a pánové, jsme mohli učinit obojí najednou, vlastně na první pokus, protože i Rada dala své požehnání sjednocenému návrhu, který dnes máme před sebou.

Bylo třeba najít řešení mnoha obtížných problémů a dosažený výsledek obstojí před jakýmkoli zkoumáním. Nikterak nezasahujeme do různých tradic a kulturních zvláštností členských států, v nichž existují dlouhé a velmi rozdílné tradice lovu, sportovní střelby a sbírání zbraní. Tyto tradice respektujeme. Evropský zbrojní pas usnadní přeshraniční cestování a stane se rozumným základem pro budoucí nadnárodní setkání lovců a sportovních střelců. Také jsme se rozhodli pro vhodné označování a registraci střelných zbraní, což umožní přeshraniční převoz a přepravu střelných zbraní uvnitř vnitřního trhu, zároveň však zajistí vyšší průhlednost a následně i bezpečnost.

Významnou novinkou je registrace veškerých zbraní v osobním vlastnictví. Musíme vědět, kdo vlastní co. Díky registraci budeme moci ještě účinněji potlačovat nezákonné vlastnictví nebo nezákonný převoz střelných zbraní. Údaje budou uchovávány 20 let, čímž zajistíme jejich sledovatelnost na dostatečně dlouhou dobu. To nelze než přivítat. V této souvislosti nicméně Komise uvažuje o tom, že by formou prohlášení vyjasnila naše chápání nového bodu odůvodnění 9e směrnice o ochraně údajů.

Dále jsme se rozhodli do budoucna zakázat nabývání střelných zbraní nezletilými mladšími 18 let. Evropa tím vysílá jasný signál, že střelné zbraně nepatří do rukou mladých lidí. Mladým sportovním střelcům a lovcům, kteří ještě nedosáhli věku 18 let, pochopitelně umožníme, aby se svému koníčku nadále věnovali, avšak pouze pod dohledem dospělých – například rodičů nebo trenérů. Došlo již k příliš mnoha tragédiím způsobeným tím, že se střelné zbraně dostaly do rukou mladých lidí. Doufám, že nové předpisy pomohou předcházet dalším tragédiím tohoto druhu a že zlepší povědomí, především mezi mladými sportovními střelci a lovci, o nutnosti zvláštní opatrnosti při zacházení se zbraněmi.

Museli jsme čelit jednomu novému problému, který je důsledkem technologického vývoje a zločinné činnosti v Evropě. Mám na mysli úpravu maket zbraní, které samy o sobě nejsou nebezpečné, na plně funkční střelné zbraně. Na tento problém jako první poukázala paní McCarthyová. V podstatě byl touto cestou obcházen zákon. Tomu nyní učiníme přítrž. Dovolte, abych jen na okraj poznamenal, že se budeme v dalších dvou letech muset ještě hlouběji zabývat problematikou úpravy maket zbraní, abychom uzavřeli všechny případné únikové cesty ohrožující bezpečnost. Totéž platí i pro otázku účinné deaktivace střelných zbraní.

Jak víte, Komise byla nakloněna zavedení postihů v evropském právu, neboť rozsudky Evropského soudního dvora jsou v této věci zcela jasné. Komise nicméně uznává, že bod odůvodnění 8 hovoří o sankcích na základě trestního práva a protokolu OSN. To má svůj význam, protože podle článku 5 protokolu OSN musejí členské státy uplatňovat sankce. Pevně věřím, že členské státy s tím ve svém vnitrostátním právu počítají. Komise k této otázce také předloží prohlášení sekretariátu Evropského parlamentu⁽¹⁾. V této souvislosti bych chtěl obzvlášť poděkovat za podporu panu Alvarovi.

Evropě se tudíž dostane moderních právních předpisů o střelných zbraních, jejichž prioritou je bezpečnost občanů a které přihlížejí k potřebě chránit naše děti a mladé lidi. Posilujeme tak úroveň ochrany zajištěnou právem Společenství.

Členské státy nyní musejí rozpoznat znamení doby a s ohledem na své vnitrostátní podmínky tato ustanovení dále individuálně rozvinout. To znamená, že kterýkoli členský stát, jenž bude považovat za vhodné a potřebné přijmout přísnější právní úpravu, si získá mou osobní podporu. Takové členské státy plně povzbuzuji k přijetí příslušných opatření.

Spoléhám se na to, že vaši kolegové v národních parlamentech přijmou v otázce střelných zbraní jasné rozhodnutí. Heslem musí vždy být „bezpečnost na prvním místě“. Dnešní rozhodnutí k tomu otevře cestu a já bych vám rád poděkoval za podporu této snahy.

1) Prohlášení o sankcích

„Komise vítá rychlé přijetí směrnice Rady, kterou se mění směrnice 91/477 o kontrole nabývání a držení zbraní, avšak lituje, že se Rada postavila proti jejímu původnímu návrhu týkajícímu se článku 16 o trestněprávních sankcích.

Komise poznamenává, že Společenství má pravomoc k zavedení trestněprávních sankcí v souladu s článkem 5 Protokolu o nedovolené výrobě a distribuci střelných zbraní, jejich součástí, dílů a střeliva, připojeného k Úmluvě Organizace spojených národů o boji proti mezinárodnímu organizovanému zločinu.

Komise se proto domnívá, že jakékoli rozhodnutí o ratifikaci protokolu by mělo být doplněno prohlášením o pravomoci, které správně popíše rozsah pravomocí Společenství.

Komise si v této věci vyhrazuje svá institucionální práva.“

2) Návrh prohlášení o ochraně údajů

„Komise poznamenává, že zpracování osobních údajů podle této směrnice musí být v souladu se směrnicí 95/46/ES a nesmí ohrozit úroveň ochrany jednotlivců, pokud jde o zpracování osobních údajů podle právních předpisů Společenství a členských států, a především nesmí pozměnit práva a povinnosti předepsaná směrnicí 95/46/ES.

V této souvislosti je třeba prokázat odůvodněnost prodloužení minimálního období, během nějž se uchovávají evidence obsahující informace o držitelích zbraní, z deseti na dvacet let. Komise je přesvědčena, že takové zpracování osobních údajů je odůvodněné jednak nebezpečností a životností takových zbraní, jednak jejich možným zneužitím ke zločinným cílům. Proto je třeba řádně sledovat jak střelné zbraně, tak jejich vlastníky.

Komise dále poznamenává, že z hlediska cílů této směrnice a v souladu s požadavky směrnice 95/46/ES budou mít přístup k centralizovanému systému evidence dat nebo k systému umožňujícímu vstup do necentralizovaných evidencí pouze policejní a soudní orgány pro potřeby předcházení trestným činům a jejich vyšetřování, odhalování a stíhání.“

  Gisela Kallenbach, zpravodajka. − (DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, velmi rozvleklý proces se blíží, jak doufám, k úspěšnému zakončení. Dovolte, abych začala vřelým poděkováním všem, kteří poskytli cenné připomínky k tomuto procesu – stínovým zpravodajům ve Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, jimiž byli pan Podestà, pan Lehtinen a paní Riis-Jørgensenová, předsedkyni výboru Arlene McCarthyové a odpovědným členům sekretariátu, spolupracovníkům navrhovatele Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci pana Alvara a navrhovateli samotnému a také všem ostatním, kteří tento proces podpořili, předsednictví Rady, zastoupenému Antóniem Delicadem a jeho kolegy a v neposlední řadě také Komisi, již zastupoval pan Michel Ayral a jeho kolegové, které k hledání společného řešení motivoval jejich komisař, pan Verheugen.

Tento proces mě v mnohém poučil. Poučil mě o opravdové úloze, jakou mohou sehrávat lobbisté. Někteří z nich se konstruktivně podíleli na hledání společných řešení, zatímco jiní se záměrně snažili o narušování procesu polopravdami a dezinformacemi. Od samého počátku mi bylo jasné, že nebude nijak jednoduché nalézt tu správnou rovnováhu mezi požadavky dobře fungujícího vnitřního trhu, oprávněnými obavami občanů o bezpečnost v souvislosti s nezákonným používáním střelných zbraní a pochopitelným přáním lovců a sportovních střelců, kteří se chtějí pokud možno bez omezení věnovat svému koníčku. Jak řekl pan Verheugen, chtěli jsme se opřít o zkušenosti získané při provádění směrnice 91/477/EHS, odstranit některé zjištěné nedostatky a převést do práva Společenství protokol OSN o střelných zbraních, který Komise podepsala již v roce 2002. Museli jsme proto do textu zapracovat konkrétní články, které upravují nezákonné používání a nabývání zbraní a nezákonný obchod s nimi. Tento kompromis k uvedeným požadavkům přihlíží. Připouštím, že bych na některých místech dala přednost ještě vyhraněnějším ustanovením, například pokud jde o lepší právní předpisy nebo zjednodušení některých otázek a především o snížení počtu kategorií střelných zbraní v celé Evropě na dvě, ke kterému již přistoupily dvě třetiny členských států. V těchto otázkách jsem ale nezískala většinovou podporu.

Celkově jsem ale s dosaženým kompromisem velmi spokojená. Zastavme se u něj na chvíli – v 27 členských státech budeme provádět částečně harmonizované právní předpisy o střelných zbraních. Na úrovni členských států dosud platí velmi různorodé právní předpisy o střelných zbraních a tato částečná harmonizace usnadní zákonný obchod a přispěje ke zlepšení bezpečnosti. Nelze sice stoprocentně vyloučit zneužívání střelných zbraní, ale, jak už zde zaznělo, musíme uznat, že je naší povinností snažit se co nejvíce předcházet takovým tragédiím, k nimž došlo v Německu, Finsku nebo Belgii.

Nechci nyní probírat nové právní předpisy dopodrobna, už je dobře znáte a pan Verheugen již mnohé aspekty zmínil. Vítám skutečnost, že do roku 2014 budou mít členské státy počítačovou evidenci střelných zbraní, díky čemuž se zlepší výměna informací a notně usnadní sledovatelnost v případě zneužití a hlavně se sledovatelnost vůbec umožní. Zohlednili jsme i to, že žijeme ve věku Internetu, jelikož příslušné předpisy se vztahují na nákupy on-line stejně jako na osobní prodej.

Závěrem bych chtěla uvést několik informací, které by vám měly pomoci v rozhodování a zároveň by měly odrazit argumenty těch, kteří jsou proti lepším evropským právním předpisům o střelných zbraních. Tato směrnice se nebude vztahovat na sběratele zbraní a střeliva, na veřejné služby nebo na kulturní a historické ústavy. Předpisy nemají zpětnou účinnost. Navrhujeme národní evidence střelných zbraní, nikoli evropskou evidenci. Přestože evropskou evidenci krav máme, u střelných zbraní je to zřejmě složitější. Nemáme ani nic proti výrobcům, podnikatelům v oboru zbraní, sportovním střelcům a lovcům, kteří se střelnými zbraněmi zacházejí odpovědně a jsou si plně vědomi jejich zvláštní povahy.

Bylo mi řečeno, že při projednávání původní směrnice v 90. letech byly projevovány velmi vážné obavy a diskuse byly velice emocionální. Později se ale ukázalo, že tato směrnice je velmi užitečná, praktická a účinná. Jsem si jista, že stejným úspěchem bude i kompromis, který máte před sebou, a spoléhám se na vaši podporu.

  Alexander Alvaro, navrhovatel stanoviska Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci. − (DE) Pane předsedající, myslím, že k tomu, co právě řekla paní Kallenbachová, není moc co dodat; snad jen, že mi bylo potěšením spolupracovat s předsedkyní Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů Arlene McCarthyovou a s mou kolegyní z tohoto výboru Giselou Kallenbachovou, s níž jsem během této etapy celého procesu spolupracoval velmi úzce a s plnou důvěrou. V neposlední řadě chci poděkovat také Komisi, kterou v této věci zastupoval komisař Verheugen. Tak úzká spolupráce je vzácným zbožím.

Co se dá říci za jednu minutu, když vám celých třicet vteřin zabere děkování ostatním?

V podstatě se nám podařilo toto: Evropská unie vyslala jasný signál, že když upravuje zákonný obchod se střelnými zbraněmi, zajímá se rovněž o boj s nezákonným převozem a se zneužíváním střelných zbraní. Dali jsme jasně najevo, že Evropská unie nebude na svém území tolerovat žádnou formu trestné činnosti s použitím střelných zbraní, že nebudeme tolerovat používání střelných zbraní lidmi, kteří je nenabyli v souladu se zákonem a že nebudeme tolerovat zneužívání práv, která lidem plynou z členství v EU.

Toto říkám všem, kteří dnes stejně jako já obdrželi nespočet e-mailů od lovců a sportovních střelců, kteří nás v Evropské unii obviňují, že omezujeme jejich svobody: přečtěte si směrnici, obraťte se na Komisi a zjistíte, že Evropská unie podnikla kroky na ochranu svých občanů, nikoli naopak!

  Guido Podestà, jménem skupiny PPE-DE. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, jsem vděčný zpravodajce paní Kallenbachové a stínovým zpravodajům z ostatních skupin za to, že byli vždy připraveni ke konzultacím, díky nimž jsme dospěli k novátorskému, avšak, a to musím říci, dobře vyváženému kompromisu.

Cílem navržené změny směrnice je přizpůsobit ji protokolu OSN o boji s organizovaným zločinem, pokud jde o zákonný nákup střelných zbraní pro čistě civilní využití a obchod s nimi. Směrnice se dotýká otázek, na které jsou všichni citliví – například bezpečnosti našich občanů, ale také sportovních tradic a životního stylu a zvyklostí milionů Evropanů, kteří chodí na lov.

Díky podrobným konzultacím s Radou se nám podařilo vytvořit text, který je spravedlivým kompromisem mezi snahou o zavedení harmonizovaných předpisů a respektem ke specifickým kulturním zvyklostem jednotlivých zemí, to vše v souladu se zásadou subsidiarity.

U prvního bodu chci zdůraznit systém označování střelných zbraní a jejich hlavních částí zavedený především kvůli zajištění jejich sledovatelnosti, povinnost uchovávat údaje nejméně 20 let, přísnější sledování prodeje on-line vzhledem ke známým rizikům takového prodeje, omezení používání střelných zbraní nezletilými a lidmi, kteří mohou ohrozit veřejnou bezpečnost, a zavedení obecných zásad pro deaktivaci střelných zbraní.

K druhému bodu bych připomněl, že z úcty k výše zmiňovaným kulturním a tradičním zvyklostem bylo zachováno současné rozdělení do čtyř kategorií, přičemž do roku 2012 by se mělo přistoupit k novému posouzení výhod a nevýhod případného omezení na pouhé dvě kategorie.

Nicméně kvůli nedostatečné vstřícnosti Rady nebude Evropský zbrojní pas jediným dokladem vyžadovaným pro nošení zbraní, což je podle mého názoru promarněná příležitost.

  Lasse Lehtinen, jménem skupiny PSE. – (FI) Pane předsedající, rád bych upřímně poděkoval zpravodajce paní Kallenbachové, stínovým zpravodajům a paní McCarthyové, předsedkyni Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, za to, že dovedli tento složitý právní balíček ke zdárnému konci. Když jsme před téměř dvěma lety s touto prací začínali, byli jsme ujišťováni, že půjde především o technické opatření, jehož jediným cílem je umožnit převzetí protokolu OSN o střelných zbraních do práva EU. Tento proces však byl vším jiným než technickým opatřením. Někteří chtěli zbraně zakázat úplně a zabránit lidem, aby je zákonně používali, zatímco jiní neměli zájem o sebemenší kontrolu nákupu a používání zbraní.

Pod vedením naší zpravodajky paní Kallenbachové se nám ale podařilo nalézt vyvážený kompromis přijatelný pro všechny hlavní skupiny. Kompromis například přihlíží k bezpečnosti jednotlivců a společnosti jakož i k potřebám těch, pro které je zbraň koníčkem ve volném čase, nebo lovců. Je správné, že budou všechny zbraně v EU evidovány za účelem jejich snazší sledovatelnosti a že členské státy budou v budoucnu muset uchovávat podrobné informace o zbrani a jejím vlastníkovi po dobu 20 let. Důležité je i to, že do působnosti směrnice spadají imitace zbraní a zbraně uschopněné ke střelbě. Lovcům a sportovním střelcům se velmi usnadní život, až bude evropský zbrojní pas jediným dokladem potřebným při cestování z jedné země do druhé. Za tento pas by se neměl vybírat žádný poplatek.

Směrnice zavádí věkovou hranici 18 let i příslušné výjimky, což považuji za rozumné. Znamená to, že například v mé zemi, ve Finsku, tisíce registrovaných nezletilých lovců budou moci ve svém koníčku pokračovat se svolením rodičů stejně, jak to činili dosud. Právě takové směrnice mají v očích veřejnosti svůj smysl. Pokud bude EU bezpečným prostorem s vnitřními právy, budou posíleny i čtyři základní svobody EU.

  Samuli Pohjamo, jménem skupiny ALDE. – (FI) Pane předsedající, také já bych chtěl nejprve poděkovat zpravodajce paní Kallenbachové za velmi dobře připravenou zprávu. Pro budoucnost nás všech je důležité, abychom předcházeli nezákonné výrobě střelných zbraní a nezákonnému obchodu s nimi. Zpráva k dosažení tohoto cíle přispěje.

U nás ve Finsku jsme se zabývali tím, zda mají mít mladí lidé i nadále možnost věnovat se rekreačně lovu. Tento sport podléhá ve Finsku vydání licence a je bedlivě sledován. Zkušení lovci ostatním vysvětlují, jak se zbraně bezpečně a odpovědně používají. Domnívám se, že je dobře, že tento osvědčený postup a dlouhá tradice ve Finsku bude moci pokračovat i po přijetí nové směrnice. Je třeba, abychom zítra schválili tento pečlivě připravený kompromis, v němž se jednotlivé postupy členských států uvádějí do souladu a podle nějž mohou členské státy za určitých podmínek umožnit nákup a držení střelných zbraní pro lov i mladým do 18 let.

  Andrzej Tomasz Zapałowski, jménem skupiny UEN. – (PL) Pane předsedající, kontrola držení střelných zbraní je nezbytná, chceme-li zajistit bezpečí lidí žijících v Evropě. Žádné právní předpisy pochopitelně nesmějí bezdůvodně omezovat právo občanů chránit svou vlastní bezpečnost na svém vlastním pozemku, nesmějí ani omezovat právo občanů chránit svou osobní bezpečnost při výkonu důležitých veřejných povinností a po jeho ukončení.

Dále mají občané právo držet zbraně, které jsou rodinným dědictvím nebo které se používají při lovu a při sportovních činnostech. Patří to k evropské tradici. Případná omezení by měla vyplývat z psychologického profilu jednotlivce a týkat by se měla i osob podezřelých z porušení zákona kvalifikovaného jako trestný čin. Kromě toho by omezení podle mého názoru měla platit i pro osoby, které veřejně propagují fašismus, radikální komunismus a islámský extremismus.

V Evropě je dnes dostupná technologie, díky níž si každý šikovný člověk může poměrně rychle sestrojit amatérskou střelnou zbraň. Zavedení nepřiměřených omezení tedy nezabrání zločinným spolkům v držení střelných zbraní a jen zbytečně omezí práva občanů, včetně jejich práva na sebeobranu. Je třeba ještě posílit naše hraniční kontroly, protože nezákonným přistěhovalcům se stále daří pronikat do Evropy a o to snáze se k nám mohou pašovat i zbraně.

  Jens Holm, jménem skupiny GUE/NGL. – (SV) Pane předsedající, cílem navržených změn ve směrnici EU o zbraních je vylepšit kontrolu nad zbraněmi. Zlepší se označování a budou zavedeny přísnější předpisy pro obchod se zbraněmi a pro jejich výrobu. To je dobře a ještě lepší je, že výbor chce tyto požadavky dále zpřísnit. Celá tato otázka je o to důležitější, podíváme-li se na ni v kontextu tragické smrtící střelby na střední škole Jokela ve Finsku, k níž došlo před několika týdny. Koktejl umíchaný z bezcílně žijící mládeže, z šíření kultury násilí na Internetu a z přístupu ke zbraním je bohužel smrtelný. Proto jsou zpřísněná opatření, jež se chystáme schválit, nesmírně významná.

Je také správné, že tato směrnice obsahuje minimální požadavky. Jinými slovy členské státy mohou zajít dál a přijmout ještě progresivnější právní předpisy. Byl bych rád, kdyby veškeré právní předpisy EU byly takto pojaty, protože by to vyřešilo mnoho problémů. Zdá se, že dosáhneme dohody v prvním čtení. To je potěšitelné, neboť tak uspoříme čas i peníze, které lze věnovat na něco jiného – třeba na snahu vytvořit mírumilovnější společnost přívětivější k dětem.

  Hélène Goudin, jménem skupiny IND/DEM. – (SV) Pane předsedající, lov je zvyk s dlouhou tradicí. Každý členský stát má své jedinečné lovecké tradice, které chce chránit. Dnešní rozprava je tudíž završením dlouhotrvajícího procesu. V diskusi se střetávaly vyhraněné názory, proběhlo mnoho jednání a stínové zpravodajce bylo zabráněno v účasti na trojstranných schůzkách.

Mnohé z původních návrhů mohly způsobit ohrožení loveckých tradic v členských státech. Je politováníhodné, že evropský zbrojní pas nestačí jako jediný doklad potřebný při příležitostném užití loveckých zbraní a zbraní na sportovní střelbu v jiném členském státě. Občanům je bráněno ve volném pohybu tím, že některé členské státy mohou požadovat doplňující doklady. Lovce a sportovní střelce ze Společenství čeká větší byrokracie než státní příslušníky třetích zemí. Naštěstí bylo zakázáno vybírání poplatků za tato povolení.

Během procesu jsem se jako stínová zpravodajka snažila konečnou podobu zprávy ovlivnit alespoň tehdy, byla-li jsem připuštěna na jednání. Ve své práci jsem se soustředila především na dvě otázky. Snažila jsem se zabránit zákazu objednávání zbraní po Internetu a předejít změnám v udělování výjimek pro školy, které poskytují výuku v oboru správy přírody a sportovní střelby. Zákaz nákupu zbraní na Internetu by v odlehlých oblastech znemožnil přístup ke zbraním pro lovecké potřeby. Ve Švédsku dnes máme kvalitní předpisy pro nákup na Internetu, které vyhovují jak lovcům, tak úřadům.

Druhou otázkou bylo kritérium minimálního věku, které by se dotklo různých oborů vyučovaných na vyšších stupních středních škol. Lovecký výcvik sehrává ve Švédsku významnou funkci při výuce, při níž se budoucí generace učí o lovu a o péči o lovnou zvěř. Nyní naše lovecké tradice mohou žít dál. Z původně nepraktického byrokratického návrhu se stal přijatelný, i když ne ideální kompromis.

  Andreas Mölzer (NI). – (DE) Pane předsedající, vzhledem k Schengenu a k stále brutálnějšímu chování zločineckých gangů je nepochybně nezbytné zvolit tvrdší přístup k nezákonnému držení střelných zbraní a k organizované trestné činnosti. Z celé záležitosti se ale stává fraška, když se s nevinnými občany, lovci a sportovními střelci zachází vlastně stejně jako se zločinci. Namísto toho by mělo být základní prioritou zvýšit početní stavy v našich policejních složkách, které byly v posledních letech snižovány.

Ve Spojeném království po úplném zákazu krátkých palných zbraní vylétly statistiky trestné činnosti do závratné výše a nad tím bychom se podle mého názoru měli zamyslet. V dnešní stále divočejší době, kdy se stát snaží na poli bezpečnosti uspořit, musejí nevinní občané, kteří jsou duševně v pořádku, mít v nutném případě možnost odrazit předpokládaný útok na svou osobu. Většina trestných činů je stejně spáchána nezákonně nabytou zbraní.

Evropská unie by se možná měla více soustředit na zlepšení ochrany svých hranic, například navýšením prostředků pro FRONTEX, a na posílení spolupráce v bezpečnostní oblasti.

Země EU mají zcela vyhovující právní předpisy pro střelné zbraně a je-li potřebné nebo nutné jejich zpřísnění, měla by být příslušná rozhodnutí přijata v dotčených zemích.

  Andreas Schwab (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, podíváme-li se na samý začátek této problematiky a podíváme-li se na to, jak daleko jsme dospěli, pak mohu, myslím, zcela objektivně říci, že se nám podařilo toto vysoce kontroverzní téma vrátit zpět na věcnou rovinu. Ve spolupráci s Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci jsme nalezli řešení, které umožní lepší kontrolu střelných zbraní v celé Evropské unii, aniž bychom však zanedbali oprávněné zájmy sportovních střelců a lovců, kteří jsou znepokojeni přílišnou byrokracií a přehnanými registračními požadavky. Jsem za to velmi vděčný komisaři Verheugenovi, ale také předsedkyni Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů Arlene McCarthyové a samozřejmě i našemu stínovému zpravodaji, kteří na tomto textu velmi tvrdě pracovali mnoho měsíců spolu se zpravodajkou a dalšími zúčastněnými kolegy. Nebylo to pro jednotlivé zainteresované skupiny nic jednoduchého, ale dospěli jsme podle mého názoru ke kompromisnímu řešení, které – vzhledem k situaci v Radě – bylo jediným možným východiskem.

Pokud jde o část týkající se obchodu, která spadá pod protokol OSN a kterou máme ještě před sebou, je otázkou, zda bude Komise schopna předložit návrh, jenž by si získal obecný souhlas Rady a poněkud tak usnadnil práci Parlamentu. Nesnažím se o ironii, pane komisaři, se vší vážností vám přeji hodně úspěchů v obratném přesvědčování kolegů v Radě o tom, že povinnosti, k nimž se zavázali podpisem protokolu OSN, musejí pochopitelně platit i v EU.

Rád bych proto poděkoval všem, kteří se snažili udržet míček na hřišti, na němž se hrála tato velmi kontroverzní partie. Domnívám se, že jsme nalezli rozumné a pro všechny přijatelné kompromisní řešení, a doufám, že zítra tento kompromis podpoříme širokou většinou.

  Arlene McCarthy (PSE). – Pane předsedající, nehovořím nyní jako předsedkyně výboru, nýbrž jako poslankyně, jíž se toto téma dotýká. Jsem přesvědčena, že díky tomuto novému zákonu o zbraních můžeme našim občanům ukázat, že Evropa je schopna vypořádat se s problémem nezákonných střelných zbraní. V Británii máme přísné zákony, ale bez tohoto zákona na úrovni EU budou střelné zbraně i nadále pronikat na ulice takových měst, jako jsou Manchester a Liverpool.

Vážení kolegové, toto je maketa pistole Smith & Wesson o ráži 9 mm – zbraně, kterou lze uschopnit ke střelbě. Normálně se do ní vkládají slepé náboje nebo nábojky s plynem CS, pokud se však uschopní ke střelbě, může se nabít i ostrým střelivem. Nepodléhejte panice – není nabitá, lze jí sice uschopnit ke střelbě, ale uschopněná není. Právě takovou zbraní byla nešťastně zabita dvanáctiletá dívka z Manchesteru, Kamilah Penistonová. Matky proti násilí (Mothers Against Violence) – tedy matky, jejichž děti se staly obětí trestného činu spáchaného střelnou zbraní, se mě ptají, odkud se tyto zbraně berou a co děláme pro to, abychom zastavili nezákonné pašování těchto smrtonosných zbraní.

Podle informací od policejních složek pro oblast Greater Manchester tvořily zbraně uschopněné ke střelbě 46 % všech střelných zbraní zabavených v loňském roce. Zbraně uschopněné ke střelbě se staly levnou a oblíbenou volbou pachatelů trestných činů a jsou rostoucím problémem pro celou Evropu, nejen pro Spojené království.

Z těchto důvodů děkuji komisaři Verheugenovi, naší zpravodajce paní Kallenbachové, panu Alvarovi a 25 členským státům za to, že podpořili mé pozměňovací návrhy, jejichž smyslem je zatočit s těmito zbraněmi, které lze uschopnit ke střelbě, a zpřísnit jejich kontrolu. Budou-li tyto zbraně podléhat stejnému kontrolnímu systému jako skutečné krátké palné zbraně, bude pro zločinecké gangy mnohem obtížnější se k nim dostat. Zároveň se prudce omezí pašování těchto zbraní, které jsou v Británii zakázány.

Sdružení policejních ředitelů ve Spojeném království plně podporuje tento zákon i požadavky stanovené pro zbraně, které lze uschopnit ke střelbě, deaktivované zbraně, označování, sledovatelnost a kontrolu prodeje zbraní na dálku včetně internetového prodeje.

Po nedávné tragické střelbě ve Finsku a po pokusu o střelbu v německé škole je jasné, že potřebujeme přísnější celoevropské normy pro kontrolu střelných zbraní. Evropa se chová pragmaticky a přijímá praktická opatření na ochranu svých občanů.

Tragická a nesmyslná smrt mladých lidí zastřelených v mém regionu – patnáctiletého Jessieho Jamese, jedenáctiletého Rhyse Jonese a dvanáctileté Kamilah Penistonové – je hluboce znepokojivá. Byli připraveni o život. My v Evropě máme dluh vůči nim i jejich rodičům – musíme zajistit, že tyto střelné zbraně dostaneme z ulice.

  Siiri Oviir (ALDE). – (ET) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové.

V dnešní společnosti plné nebezpečí musíme nadšeně přivítat jakýkoli pokus o zvýšení bezpečnosti lidí. Bezpečnost je nezbytným předpokladem všech svobod. Bezpečnost je základní vlastností demokratické společnosti.

Všichni ještě máme v živé paměti masakr na střední škole Jokela, který nebyl první událostí svého druhu. Musíme však zajistit, že další nebudou následovat.

Podle údajů Světové zdravotnické organizace jsou násilné činy a sebevraždy v celosvětovém měřítku třetí, resp. čtvrtou nejčastější příčinou újmy na zdraví a předčasné smrti osob ve věku 15 až 44 let.

Velmi často se k těmto činům používá střelná zbraň. Snadná dostupnost střelných zbraní se dává do souvislosti se zvýšenou mírou případů úmrtí způsobeného střelnou zbraní.

Je více než potěšitelné, že Evropská unie chápe nutnost zaměřit své úsilí na konkrétní hrozbu.

Ráda bych se zmínila ještě o jedné otázce. Konkrétně mi jde o to, že od provedení směrnice v roce 1993 se Internet výrazně rozšířil a stal se elektronickým obchodním místem.

Cíl směrnice, jímž je zastavení obchodu se střelnými zbraněmi, může být tedy dosažen pouze tehdy, zahrneme-li do její působnosti i internetové obchody.

Domnívám se proto, že členské státy Evropské unie musejí vhodně a konsistentně reagovat na problémy působené střelnými zbraněmi. Za tímto účelem potřebujeme harmonizovaná preventivní i trestní opatření, která bychom měli sloučit do jednotné politiky.

Závěrem děkuji zpravodajce a jejím spolupracovníkům.

  Paul Rübig (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, chtěl bych jen upozornit paní McCarthyovou, že do Parlamentu se nesmějí vnášet střelné zbraně.

  Jim Allister (NI). – Pane předsedající, mám čas jen na jedinou připomínku, a proto bych chtěl upozornit na nerovné fungování evropského zbrojního pasu v praxi, především co se týče loveckých spolků. Pokud chce držitel registrované zbraně jet lovit do většiny jiných členských států EU, prostě na hranicích předloží svůj evropský pas. Pokud chce ale jet do Spojeného království, musí předem zaslat originál svého evropského pasu a pak šest až osm týdnů čekat, než místní policie jeho žádost zpracuje. Po tu dobu je tedy bez pasu a nemůže jet lovit ani do jiných třetích zemí.

Taková byrokracie je úplně zbytečná tím spíše, že vážně poškozuje propagaci loveckých dovolených ve Spojeném království, včetně mého volebního obvodu v Severním Irsku. Bezpochyby by pro daný účel stačilo předem zaslat kopii evropského pasu. Proto doufám, že se tato nesrovnalost bude řádně řešit.

  Michl Ebner (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, základem změny této směrnice byl protokol OSN a otázka, jak účinněji bojovat s terorismem. Z toho vycházel i návrh Komise. Zpravodajka svým návrhem zvolila poměrně revoluční přístup ke stávající směrnici.

Podíváme-li se, o čem dnes jednáme a zítra budeme hlasovat, zjistíme, že jde o kompromis, který, jak už se často stává, není plně uspokojivý pro žádnou stranu. Obsahem kompromisu je toto: na jedné straně se snažíme potlačit vše, co je nezákonné (a v tom nejsme nikdy dost důslední), a na druhé straně nechceme přehnaně ztížit používání zákonných střelných zbraní. Zajisté existují oblasti, například kategorie nebo registrace, v nichž by bylo vhodnější zavést přísnější pravidla na základě subsidiarity, ale to se nesetkalo se stoprocentním úspěchem. Učinili jsme nicméně první krok a nyní budeme čekat, jak bude provádění fungovat v praxi a jak se členské státy k této záležitosti postaví.

Myslím, že se jedná o životaschopný kompromis, a vím, že všichni zúčastnění pracovali velmi tvrdě, aby mohl vzniknout, za což bych jim také já chtěl poděkovat.

V této souvislosti si však musíme podle mého názoru neustále uvědomovat rozdíl mezi zákonnými a nezákonnými střelnými zbraněmi. Musíme problematice nezákonnosti čelit důsledně a konsistentně, zároveň ale v zákonné oblasti musíme dohlížet na to, aby zvolený přístup byl rozumný a nezaváděl složitou byrokracii.

  Véronique Mathieu (PPE-DE). – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, text, o němž budeme zítra hlasovat, je kompromisem, který konečně vyhovuje téměř všem zákonným uživatelům střelných zbraní. Původní návrh Komise byl pro nás bezvýhradně přijatelný stejně jako postoje Rady. Zpravodajka bohužel zvolila poněkud podivný postoj a s jejími původními představami jsme museli svést dosti tuhý boj. Ráda bych poděkovala panu Podestovi za jeho vskutku mravenčí práci, trpělivost a diplomacii, kterou prokázal ve skupině PPE a na řadě pracovních jednání.

Kompromisy, které jsme připravili, vyhovují všem zákonným uživatelům zbraní. Musím říci, že francouzští lovci jsou celkem rádi, že došlo k zachování čtyř kategorií – pro Francii to byl důležitý aspekt a mám dnes večer velkou radost z toho, že se je podařilo udržet. Také mohu s potěšením říci, že jsem spokojena s centrální evidencí, protože je logické, že chceme mít možnost zbraně sledovat. Považuji to za nejdůležitější bod z hlediska bezpečnosti občanů. Podnikatelé v oboru zbraní jsou také spokojeni s označováním CIP. Jsme spokojeni i s prodejem na dálku. Text jako celek nám poměrně vyhovuje.

Bez ohledu na to mám ale dojem, že po uplynulém pracovním roce se musíme zamyslet nad výchozími postoji zpravodajů. Musím podotknout, že bychom si měli dávat pozor na zaujímání příliš vyhraněných postojů k některým výchozím návrhům. Pokud by totiž Komise, Rada a skupina PPE tvrdě nehájily své stanovisko, pak bychom byli nejspíš dotlačeni k jen obtížně použitelnému textu a k postoji a ideologii zelených, což by značně poškodilo lovce a zákonné uživatele střelných zbraní.

  Paul Rübig (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, chtěl jsem se jen zeptat paní McCarthyové, zda ta zbraň, co má s sebou, je označená a evidovaná, a zda má povolení k jejímu vnesení do Parlamentu.

  Arlene McCarthy (PSE). – Pane předsedající, na tuto otázku musím zareagovat, protože jen dokazuje, že pan Rübig nerozumí právnímu předpisu, který má před sebou. Protože to není definováno jako střelná zbraň, nepotřebujete povolení. Může si ji koupit kdokoli na ulici – třeba i zločinec. Pan Rübig by se měl nejdříve seznámit s fakty, než se přihlásí o slovo.

Hlásila jsem se nicméně s procesní námitkou vůči obvinění, které vznesla paní Goudinová, a chtěla bych toto opravit do zápisu. Z trialogu nebyl vyloučen žádný stínový zpravodaj. Skupina IND/DEM byla pozvána, před rokem a půl jmenovala svého zpravodaje, nezúčastnila se jediného zasedání výboru ani slyšení a nezúčastnila se ani žádného trialogu. Paní Goudinová sama dobře ví, že byla jmenována teprve před dvěma týdny, aby převzala práci od stínového zpravodaje, který se neúčastnil.

Budu hájit práci naší zpravodajky, stínových zpravodajů a celého výboru, protože svou práci bereme vážně, přistupujeme k ní seriózně a stejně tak vážně by svou práci měla brát i skupina IND/DEM.

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat zítra.

(1) Viz „Prohlášení Komise připojená k rozpravě“