Rozpravy

Čtvrtek, 29. listopadu 2007 - Brusel

5. Právo rozhodné pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) (rozprava)

  Předsedající. − Dalším bodem je zpráva (A6-0450/2007) o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím 1), kterou předkládá pan Dumitrescu jménem Výboru pro právní záležitosti.

  Franco Frattini, člen Komise. − (FR) Pane předsedající, těší mě, že jednání přinesla tak vynikající výsledek. Podporujeme kompromis, o kterém se nyní jedná. Pokud ho, dámy a pánové, schválíte, zatáhneme tím oponu za dvěma roky diskusí, které očividně ukázaly, jak důležité toto téma je pro evropský soudní prostor a vnitřní trh. Zejména bych rád poděkoval zpravodaji panu Dumitrescuovi, jehož efektivní přístup velmi pomohl k dosažení úspěšného výsledku, a rovněž chci poděkovat i stínovým zpravodajům ze všech politických skupin.

Rok 2007 byl podle mého názoru důležitým rokem pro harmonizaci mezinárodního práva soukromého ve Společenství v oblasti občanských a obchodních závazků. Nařízení Brusel I o soudní příslušnosti, které se vztahuje jak na smlouvy, tak i na protiprávní jednání, bude nyní doplněno nařízením Řím II o rozhodném právu pro protiprávní jednání, jehož výsledkem bylo letos v květnu dohodovací řízení v oblasti „soudnictví a bezpečnost“, a nařízením Řím I.

Kompromis dosažený v článku 5 představuje pro spotřebitele krok vpřed. Článek je rovněž slučitelný s nařízením Brusel I, podle něhož smí být proti spotřebiteli vedeno soudní řízení pouze u soudů ve státě jeho trvalého pobytu. Rovněž chci potvrdit, že se Komise zavázala předložit spoluzákonodárci v rámci zprávy o použití nařízení Řím I studie o dvou důležitých otázkách, ve kterých kompromisem nebylo možno harmonizovat pravidla na úrovni Společenství. Jedná se o postoupení pohledávek a o pojistné smlouvy. Zde budou příslušná opatření provedena později, pokud se ukáže, že je to nutné. Obecná zpráva se bude věnovat také článku 5 o spotřebitelských smlouvách a zejména tomu, zda je v souladu s pravidly soukromého mezinárodního práva použitelného na spotřebitelské smlouvy. Chci však upozornit na to, že se zpráva nebude zabývat hmotným spotřebitelským právem.

Pokud jde o pojistné smlouvy, jak Komise, tak i Rada považovaly za nutné vydat prohlášení, které jasně říká, že zařazováním zvláštních pravidel do nařízení Řím I se nesmí zdržet práce na návrhu směrnice Solventnost II. Pokud má Parlament zájem, může se k tomuto prohlášení rovněž připojit.

Jak je vám známo, Komise vydala druhé prohlášení, konkrétně k bodu odůvodnění 16b, aby zdůraznila své právo iniciativy v oblasti vnějších pravomocí. Chci poukázat na to, že se chystáme navrhnout průřezový mechanismus, který bude umožňovat členským státům uzavírání bilaterálních dohod se třetími zeměmi v oblastech, kde platí povinnosti Společenství. Komise nicméně bod odůvodnění 16b přijala, aby nestavěla překážky v dohodě v prvním čtení.

Závěrem bych chtěl zdůraznit, že sdílíme názor Parlamentu o důležitosti alternativních postupů při řešení sporů týkajících se smluv uzavřených přes internet. Proto aktivně podporujeme rozvoj těchto postupů, a to prostřednictvím směrnice o zprostředkování a tím, že budujeme evropskou síť na pomoc spotřebitelům, kteří si přejí vést mimosoudní řízení v jiném členském státě.

Doufám tedy, že Parlament dnes stvrdí dohodu dojednanou s Radou, tak aby Rada mohla přijmout pozměňovací návrhy Parlamentu na svém zasedání příští týden ve dnech 6. a 7. prosince 2007.

  Cristian Dumitrescu, zpravodaj. − (FR) Pane předsedo, pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, dnes budeme hlasovat o druhém nástroji mezinárodního soukromého práva, o budoucím nařízení o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, velké vzácnosti v právu Společenství – dokumentu o čistě právní záležitosti.

I přes svou odbornost je však toto nařízení ohromně aktuální pro občany Evropy. Smluvní právo je ústředním prvkem veškerého hospodářského a společenského života a smlouvy v rámci jednotného trhu jsou čím dál častěji uzavírány mezi subjekty z různých členských států. Proto je tento právní nástroj, který stanoví jednotná pravidla o rozhodném právu, tak důležitý. Řešení, která jsme nakonec přijali v pozměňovacích návrzích, jež vám předkládáme k hlasování, jsou výsledkem srdečné, ambiciózní a inovativní spolupráce se stínovými zpravodaji panem Gauzèsem, paní Wallisovou a paní Frassoniovou i s portugalským předsednictvím a koordinátory politických skupin ve Výboru pro právní záležitosti, panem Medinou Ortegou a panem Lehnem. Rovněž dlužím nesmírné díky paní Marii Bergerovou, mojí předchůdkyní v roli zpravodaje.

Na začátku se mi všechny problémy zdály nepřekonatelné, zejména jakožto poslanci z jednoho z nejnovějších členských států. Musím podotknout, že ve snaze nahradit Římskou úmluvu o rozhodném právu pro smluvní závazky Evropská komise možná poměrně naivně tvrdila, že se snaží dodat stávajícímu nástroji rozměr Společenství, avšak ve skutečnosti provedla radikální změny. To vyvolalo rozsáhlou kritiku, že Komise nesplnila svou povinnost provést hodnocení dopadu.

Než se budu věnovat článku 5, který byl největším problémem, s nímž jsme se museli potýkat, stručně popíšu hlavní body, kterých jsme dosáhli. Těžištěm tohoto nařízení není článek 5, ale článek 3, který stanoví základní zásadu, že strany jsou nezávislé, a článek 4, který obsahuje pravidla o rozhodném právu v případech, kdy účastníci žádné rozhodné právo nezvolili. Rada se řídila postupem přijatým zdejším Výborem pro právní záležitosti. Je nutno poznamenat, že v tomto postupu spolurozhodování Parlament a Rada aktivně rozšířily rozsah budoucího nařízení o pojistné a přepravní smlouvy a vyjasnily pravidla imperativních ustanovení a závazných pravidel.

Vrátíme-li se nyní ke sporné otázce článku 5, je nutno říci, že zde Parlament dosáhl jasného vítězství, a to díky úzké a přátelské spolupráci mezi zpravodajem a stínovými zpravodaji. Problém byl ten, že návrh Komise vycházel z Římské úmluvy a uváděl, že kromě určitých výjimek má být pro smlouvy mezi spotřebiteli a obchodníky rozhodné právo spotřebitele. Úskalím této verze článku 5 navrhované Komisí bylo to, že podnikatelé, zejména ti, kteří provozují činnost elektronicky, by museli vypracovat zvláštní obchodní podmínky pro každý členský stát EU. To by bylo neproveditelné pro malé a střední podniky, které nemají stejné zdroje jako velké nadnárodní firmy, a výsledkem by byla nesmírná překážka pro malé a střední podniky, jež chtějí provozovat elektronický obchod v rámci jednotného trhu. Zpravodaj si je zcela vědom toho, že malé a střední podniky jsou hybnou silou evropského hospodářství a přinášejí pracovní místa a inovace. Menší členské státy měly navíc obavu, že budou z trhu elektronického obchodu vyloučeny.

Nakonec bylo přijato řešení, které spočívalo v návratu ke zjednodušené verzi článku 5 Římské úmluvy. Nový článek 5 stanoví zásadu, že rozhodné právo by mělo být právo spotřebitele, avšak umožňuje stranám, aby si rozhodné právo zvolily. Vzhledem k tomu, že většina smluv mezi spotřebiteli a obchodníky jsou standardní smlouvy, které lze pouze přijmout nebo nepřijmout, v praxi to znamená, že podnikatelé budou používat vlastní rozhodné právo. Jelikož ale článek 5 stanoví, že volba rozhodného práva podléhá závazným pravidlům státu bydliště spotřebitele, nabízí řešení, které je velmi ve prospěch spotřebitelů. Článek 5, který navrhujeme, tedy poskytuje výhodné řešení pro obě strany, v jehož rámci je spotřebiteli zaručena maximální ochrana a malé a střední podniky budou mít možnost nabízet zboží a služby na internetu na základě smluv dle jejich vlastního práva.

Na závěr vás musím upozornit na krátký bod odůvodnění, který stanoví, že Společenství může v budoucnosti přijmout standardní obchodní podmínky pro elektronické smlouvy mezi spotřebiteli a obchodníky. Posledním výrazným krokem kupředu je zařazení pojistných smluv, které bylo předmětem zdlouhavých vyjednávání mezi členskými státy – na to už odkazoval komisař Frattini – a zařazení přepravních smluv.

Poslední věc, kterou rozhodně musím zmínit, je to, že Spojené království, které se nejprve rozhodlo z důvodu svých výhrad k Římské úmluvě do přijetí nezapojit, nyní podle všeho došlo k rozhodnutí, že se přece jen vzhledem ke znění, které bylo dojednáno, připojí.

Tento dokument tedy doporučujeme sněmovně ke schválení. Dle našeho názoru představuje velmi pozitivní výsledek pro spotřebitele i pro podniky a je výmluvným důkazem toho, že v postupu spolurozhodování může Parlament velmi účinně přispět, a to i v tak citlivých otázkách, jako je tato.

Předseda Rady nás ujistil, že pokud budou přijaty pozměňovací návrhy z první skupiny na hlasovací listině, dospějeme v prvním čtení k dohodě. To by byl mimořádný a neočekávaný úspěch Parlamentu i předsednictví a jakožto zpravodaj z nového členského státu, Rumunska, jsem potěšen, že jsem svým malým dílem přispěl i já. A protože se blíží konec mého mandátu rumunského poslance Evropského parlamentu, musím říci, že jsem na to i velice hrdý.

  Předsedající. − Pane Dumitrescu, rád bych využil této příležitosti a popřál vám, aby vám po odchodu z funkce, kterou jste po všechny ty měsíce s takovou důstojností zastával, vaše další činnost přinesla hodně úspěchů a spokojenosti.

  Klaus-Heiner Lehne, jménem skupiny PPE-DE. – (DE) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, skupina PPE-DE je s výsledkem tohoto procesu spokojena. Je to zejména díky tomu, že zpravodaj díky svým mistrovským vyjednávacím schopnostem, obrovské trpělivosti a houževnaté vytrvalosti dokázal dojednat a zpečetit kompromis, který nakonec mohl podpořit celý Výbor pro právní záležitosti.Proto bych panu zpravodaji rád vyjádřil nesmírné díky.

Z výsledku bylo jasně patrno, že se trpělivost vyplatila. Namísto ukvapených rozhodnutí v jediném čtení bylo správné zvolit cestu dalších vyjednávání s Radou a Komisí, protože se jednalo přesně o ten typ věci, u které se nabízelo řešení v jednom čtení s cílem vyřešit všechny složité problémy, spíše než aby o dva roky později znovu do pozdních nočních hodin zasedal dohodovací výbor a hovořil o stejných záležitostech, o nichž jednáme dnes.

Podle mého názoru je článek 5 ústředním bodem nařízení a jsme rádi, že se nám povedlo změnit podstatu článku 5 tak, aby odrážel původní záměr Římské úmluvy, tedy dosažení rovnováhy mezi zájmy spotřebitelů a zájmy poskytovatelů. Kdyby byl návrh Komise přijat, víme, že by měl dosti vážné dopady na elektronický obchod a na malé a střední podniky, což by mělo nepříznivý vliv na nabídku zboží a služeb spotřebitelům.

Neustále kritizujeme skutečnost, že Komise navzdory interinstitucionální dohodě z prosince 2003 neprovedla v tomto případě hodnocení dopadu. S důvěrou však předpokládáme, že se jedná o poslední takové opomenutí a že se u budoucích legislativních návrhů od Komise nebude stejná chyba opakovat.

Konečně bych rád poznamenal, že celá diskuse o spotřebitelských smlouvách, zásadě země určení a země původu a vztahu mezi poskytovali nebo dodavateli a spotřebiteli pouze dále potvrdila to, co už Parlament několikrát opakoval, totiž že v dlouhodobém horizontu potřebujeme volitelný nástroj pro smluvní právo vztahující se na přeshraniční obchod, a těší nás, že je tento požadavek zapracován do bodů odůvodnění návrhu na usnesení, který máme před sebou.

  Manuel Medina Ortega, jménem skupiny PSE. – (ES) Pane předsedající, domnívám se, že se jedná o dobrý příklad řádného fungování evropských institucí. Navzdory složitosti našeho institucionálního uspořádání Parlament, Komise i Rada v této záležitosti dobře spolupracují a já doufám, že uspokojivým hlasováním při tomto zasedání Parlamentu budeme moci dosáhnout usnesení v prvním čtení bez žádných dalších odkladů.

Jsem vděčný panu Frattinimu za to, že usnadnil výsledek, a panu zpravodaji za veškeré úsilí o dosažení této dohody.

Jak tu již více než jednou zaznělo, při našich diskusích jsme se zaměřovali na článek 5, který se týká ochrany práv spotřebitele. Ve smluvních záležitostech spotřebitel není v rovném postavení, obyčejně je znevýhodněn. Abych uvedl jednoduchý příklad, představte si osobu, která musí na letišti podepsat smlouvu o pronájmu vozidla: tento spotřebitel nemá možnost přečíst si obsah smlouvy, neví, jakému právu tato smlouva podléhá a nemá-li právní ochranu, je zcela v rukou osoby, která smlouvu nabízí.

Tento návrh nařízení má za cíl bez toho, aniž by obětoval zásady, jimiž se řídí volba rozhodného práva, zajistit systém ochrany spotřebitele, a to se nyní odráží v uspořádání, které navrhla Rada, kdy volba rozhodného práva nesmí pro spotřebitele znamenat ztrátu ochrany poskytované dle nezcizitelných smluvních ustanovení práva, které by v případě nerozhodnutí platilo v souladu s odstavcem 1.

Obecně je zde v Evropské unii hlavní problém to, že neexistuje harmonizace hmotného práva. Tyto vzorce použití kolizního práva jsou pouze doplňkové a doufáme, že Komise bude ve svém zákonodárném úsilí pokračovat a navrhne dokumenty, které nabídnou hmotnou ochranu spotřebitele, jež bude stejná po celé Evropské unii, a tak již nebude potřeba uchylovat se k těmto komplikovaným ustanovením o kolizi právních norem.

  Katalin Lévai (PSE). – (HU) Děkuji vám, pane předsedající. Pane komisaři, dámy a pánové, dokument, který před námi leží, má obrovský význam z hospodářského, sociálního a politického hlediska, a jeho hlavním cílem bylo harmonizovat obsah nařízení Brusel I a zákonodárnou práci spojenou s nařízením Řím II a nastolit patřičnou rovnováhu mezi oběma nařízeními. Objevilo se dobré kompromisní řešení, jak jsme také slyšeli v projevech našich kolegů, a vděčit za to můžeme skutečně tomu, že probíhala příkladná spolupráce mezi Radou, Komisí a Evropským parlamentem. Unie si vytyčila cíl vytvořit prostor svobody, bezpečnosti a práva a to vyžaduje kompromisní řešení jako to, které tu vidíme, a pro spotřebitele to představuje reálný pokrok. Se spotřebitelem může být vedeno soudní řízení pouze v zemi bydliště, takže toto víceméně řešení v oblasti smluvního práva, které je tak důležité pro hospodářský život, ukazuje cestu vpřed, ať se stane cokoli. Velmi vám děkuji.

  Andrzej Jan Szejna (PSE). – (PL) Pane předsedající, chtěl bych poblahopřát paní Angelilliové za výbornou zprávu o tématu, které je pro budoucnost Unie klíčové. Musíme mít na paměti, že Římská úmluva je jediným právním nástrojem v oblasti mezinárodního práva soukromého na úrovni Společenství, který má v současné době formu mezinárodní smlouvy.

Úmluva musí být novelizována, aby zohlednila současné a budoucí potřeby vnitřního trhu Evropské unie. Také z tohoto důvodu je navrhované nařízení politicky velmi citlivé, zejména z hlediska ochrany spotřebitele a možností pro malé a střední podniky nabízet výrobky a služby přes internet.

Zpráva, která před námi leží, dosáhla kompromisu mezi poskytnutím možností pro ochranu spotřebitele a usnadněním činnosti malých a středně velkých podniků na společném trhu EU. Rovněž přináší do diskuse důležitou problematiku standardizace článků smluv, které se týkají transakcí prováděných přes internet. Souhlasím s tím, že Evropská komise musela v této oblasti podniknout náležité kroky. Učinila tak a já vítám kompromis, kterého bylo dosaženo. Rád bych znovu poblahopřál zpravodaji a podpořil přijetí nařízení.

  Předsedající. − Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat v 11:00.

(Zasedání bylo přerušeno v 10:50 a obnoveno v 11:00).

PŘEDSEDAJÍCÍ: GÉRARD ONESTA
Místopředseda