Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2007/0130(COD)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

A6-0412/2007

Rozpravy :

PV 13/11/2007 - 17
CRE 13/11/2007 - 17

Hlasování :

PV 15/11/2007 - 5.1
CRE 15/11/2007 - 5.1
Vysvětlení hlasování
PV 29/11/2007 - 7.18
CRE 29/11/2007 - 7.18
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2007)0562

Doslovný záznam ze zasedání
Čtvrtek, 29. listopadu 2007 - Brusel Vydání Úř. věst.

8. Vysvětlení hlasování
PV
  

Ústní vysvětlení hlasování

 
  
  

– Zpráva: Jo Leinen (A6-0412/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Frank Vanhecke (NI).(NL) Pane předsedající, zpráva pana Leinena je jen dalším důkazem o zhoubném prospěchářském systému, který tato Evropská unie rozvíjí ve všech politických stranách. Podle mě je typické, že dokonce i evropské volební kampaně budou nyní financovat daňoví poplatníci, tyto kampaně, které povedou samozřejmě jen strany eurofilů, protože jak víme, limit je schválně posazen vysoko a pro euroskeptiky je reálně nemožné splnit kritéria pro financování. Je to nevím kolikátý případ zpronevěry daní, který tato sněmovna v přestrojení propaguje jako demokratizaci. Lidé, kteří nyní pomáhají sami sobě, kteří si berou peníze z pokladny Společenství, jsou titíž lidé, kdo hned zkraje odmítli uspořádat demokratické referendum ve Francii a v Nizozemsku a dříve i v Dánsku a odmítají to doposud. Jsou to stejní lidé, kdo tvrdí, že se naši občané nemohou vyjádřit k tomu, zda by Turecko mělo nebo nemělo přistoupit k EU. Ať už proboha přestanou tlachat o demokratizaci a předstírat, že jejich nenasytná touha po penězích je ve skutečnosti snaha pomoci společnosti.

 
  
  

– Zpráva: Martine Roure (A6-0444/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Philip Claeys (NI).(NL) Pane předsedající, hlasoval jsem proti zprávě paní Roureové z několika základních důvodů. Jedním z nich je ten, že členské státy jsou zcela bez problému schopné zavést zákonné pojistky proti rasismu, jinými slovy je tedy činnost EU v této oblasti zcela v rozporu se zásadou subsidiarity. Rámcová směrnice je rovněž útokem na svobodu vyjádření. I když je přijatelné bojovat proti rasismu – a rasismem myslím konkrétní podněcování nebo použití násilí – není přijatelné tento pojem směšovat s legitimní veřejnou diskusí, jako je odpor proti masovému přistěhovalectví, odpor proti islamizaci nebo obrana národní identity.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Louis Bourlanges (ALDE).(FR) Pane předsedo, jako všichni mí kolegové jsem hlasoval pro zprávu paní Roureové o boji proti rasismu a xenofobií trestněprávními prostředky. Učinil jsem tak proto, že schvaluji její vyznění, ale také proto, že nám zpravodajka a Výbor pro občanské svobody poskytli zprávu, jejímž cílem je chránit svobodu myšlení, výzkumu a vyjádření. Každé rozhodnutí tohoto typu obnáší jisté nebezpečí: nebezpečí, že svěříte politickému orgánu právo říkat lidem, co si dle zákona smějí či nesmějí myslet, říkat a psát.

V mé zemi jsme zažili příklady nevhodné právní úpravy. Pan Gollnisch například chtěl, aby součástí školních osnov byly pochvalné odkazy na koloniální činnost Francie. A co bylo ještě chytřejší, zákony, jejichž úmysl byl zcela jasný, jako zákon paní Taubirové, byly nesprávně vykládány nebo zneužívány k zahájení neopodstatněných soudních procesů proti historickým pracím, jejichž objektivitu, intelektuální důslednost a akademickou znamenitost již dříve obec historiků všeobecně chválila.

Stanovisko, které jsme přijali, podle všeho pravděpodobně těmto zneužitím zabrání, za prvé proto, že oficiálně uznává svobodu vyjádření jako základní právo, za druhé proto, že cílem rámcového rozhodnutí není trestat komentáře, analýzy nebo názory, ale podněcování nenávisti, což je něco naprosto jiného. Doufejme, že všechny členské státy a politická uskupení dokážou zaujmout stejný vyvážený a moudrý přístup jako naše zpravodajka.

 
  
  

– Zpráva: Jo Leinen (A6-0412/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Koenraad Dillen (NI).(NL) Pane předsedající, hlasoval jsem proti zprávě pana Leinena o financování evropských politických stran, protože není přijatelné, aby se evropské prostředky investovaly do stávajících evropských politických sdružení a aby se tím vytvářela diskriminace skupin, které nemají potřebu organizovat se na evropské úrovni. Je velmi cynické tvrdit, že financování kampaní k volbám do Evropského parlamentu a všemožných evropských politických nadací z evropské pokladny znamená posílení evropské demokracie. Protože shodou okolností, jak pan Claeys právě řekl, jsou dotčené strany přesně ty, které vždy sborově hlásaly, že je potřeba zamést francouzské a nizozemské odmítnutí evropské ústavy pod stůl a prostě pokračovat v ratifikačním procesu. Tyto strany se rovněž nijak nevyjadřují k otázce referenda o tureckém přistoupení. Ale to by bylo posílení evropské demokracie. Jenže financování očividně přísluší pouze těm stranám, které o Evropě smýšlejí politicky korektně. Proto bychom měli hlasovat proti.

 
  
  

– Zpráva: Martine Roure (A6-0444/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Frank Vanhecke (NI).(NL) Pane předsedo, protože jsem právě komplexně zkritizoval první zprávu pana Leinena, rád bych jen zopakoval pocity svého přítele Philipa Claeyse, který skutečně vhodně zareagoval na poněkud zvláštní poznámky pana Bourlangese. Zcela se směšují pojmy rasismus na jedné straně a legitimní veřejná debata na straně druhé. Je to jasně vidět z vyjádření Evropského monitorovacího centra rasismu a xenofobie, které uvedlo, že islamofobie je novou formou diskriminace a že reakcí na dánské kreslené vtipy byl zákon proti rouhání. To je velmi nebezpečné, jestliže zjišťujeme, že normální veřejná diskuse o islámu a islamizaci může být vykládána jako podněcování nenávisti k muslimům. Ze všech těchto různých důvodů považujeme celou diskusi za nepřijatelnou a hlasovali jsme proti zprávě pana Leinena i proti zprávě paní Roureové.

 
  
  

– Zpráva: Jo Leinen (A6-0412/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Philip Claeys (NI).(NL) Pane předsedající, hlasoval jsem proti zprávě pana Leinena, protože ještě rozšiřuje pravidla financování evropských stran, která již tak považuji za nepřijatelná. K tomu, aby strana získala podporu, se mají používat nejen početní, ale také ideologická kritéria, což znamená, že strany, které jdou proti proudu, nebudou mít šanci. O tom, kdo financování dostane, rozhodují již dobře zavedené strany a seskupení. Ani se nijak neupravuje odvolání proti takovým rozhodnutím.

Musíme si rovněž být vědomi, že tu dochází k plíživému rozhodování, že se tu používá typická salámová taktika. Princip financování evropských stran byl opatrně uveden na pořad dne už před několika lety. V té době bylo výslovně rozhodnuto, že prostředky nemají být používány na podporu volebních kampaní. A co se děje nyní? Ano, volební kampaně se financovat budou. A navíc se budou peníze nalévat do všemožných politických nadací. Za těchto okolností, pane předsedající, jistě chápete, že jsem hlasoval proti tomuto prospěchářskému opatření.

 
  
  

– Usnesení o Gruzii (RC-B6-0481/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Sylwester Chruszcz (NI).(PL) Pane předsedající, dnes jsem hlasoval pro přijetí usnesení o situaci v Gruzii. Chtěl bych vyjádřit hluboké znepokojení nad nedávnými událostmi v Tbilisi a násilím ze strany bezpečnostních sil.

Situace v regionu si vyžaduje dialog se všemi stranami včetně opozičních vůdců. Mezinárodní společenství, jehož jsou Evropská unie a Ruská federace součástí, musí vynaložit veškeré možné úsilí k zajištění toho, že nadcházející volby v Gruzii proběhnou demokraticky s dodržením lidských práv a svobody sdělovacích prostředků.

Byl jsem však překvapen, že členové skupiny UEN chtěli odstranit z odstavce C větu, která se týká propuštění osob považovaných za politické vězně.

Pane předsedající, myslím, že jste mé jméno na začátku nevyslovil zcela správně, proto to na začátku trvalo déle. Nebyl jsem si jist, zda jsem již dostal slovo.

 
  
  

– Zpráva: Jo Leinen (A6-0445/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Jaroslav Zvěřina (PPE-DE).(CS) Nesdílím obecně zde panující nadšení nad tímto textem. V oblasti lidských práv musí podle mého názoru platit to, co kdysi dávno sdělil světu Mojžíš v desateru Božích přikázání. Samozřejmě také to, co je zakotveno v Chartě lidských práv OSN.

Nejvyšší hodnotou musí pro nás být svoboda jednotlivce, která má být omezena jen z takových důvodů, které chrání svobodu jiných. Zejména některá ustanovení týkající se sociálních práv jsou zde nejasně definovaná a obtížně interpretovatelná. To se týká především ustanovení antidiskriminačních, ale také takových práv, jako je samozřejmé právo seniorů na účast ve veřejném životě. Domnívám se, že samozřejmosti nemají být legislativně ošetřovány. Spíše problémy než jasné zásady přináší ta ustanovení, která se týkají práv zaměstnanců.

Evropská unie podle mého názoru není jen sdružením námezdně pracujících.. Listina pak působí nevyváženě, když dostatečně nezdůrazňuje ochranu soukromého vlastnictví a práv vlastníků a podnikatelů. Soudím tedy, že existence této Listiny naše životy ničím podstatným neobohatí.

 
  
MPphoto
 
 

  Seán Ó Neachtain (UEN). (GA) Pane předsedající, hlasuji pro tuto zprávu, protože jsem pevně přesvědčen, že reformní smlouva neboli smlouva Lisabonská propůjčuje Listině základních práv charakter zákona i s jejími 54 právy jednotlivce včetně práva na život, zákazu mučení, rovnosti před zákonem, úcty k rodinnému životu a práva na spravedlnost.

Domnívám se, že tuto chartu podporuje většina občanů Irska a rovněž vláda, vzhledem k tomu, že před několika lety byla schválena evropská ústava.

Pane předsedající, v Irsku bude nutno uspořádat referendum o evropské reformě, tedy o Lisabonské smlouvě, a má-li být toto referendum úspěšné, budeme muset vést jasnou, transparentní, viditelnou a profesionální kampaň. Myslím si, že irské „ano“ bude v každém případě záviset na krocích, které Evropa podnikne k zajištění plného dodržování lidských práv ve Smlouvě.

 
  
MPphoto
 
 

  Kathy Sinnott (IND/DEM). – Pane předsedající, článek 3 odstavec d) evropské Listiny základních lidských práv umožňuje terapeutické klonování, protože zakazuje pouze reproduktivní klonování. To je v rozporu s Deklarací OSN o lidském klonování ze dne 8. března 2005, která uznává nutnost zákazu všech forem klonování lidí. Klonování, ať už prováděné z jakéhokoli důvodu, ničí lidské bytosti pocházející z embrya. Pro toto bych nemohla hlasovat. Bývala bych ráda podpořila článek 26 o právech na integraci osob s postižením.

 
  
MPphoto
 
 

  Frank Vanhecke (NI).(NL) Pane předsedající, nechci, aby tu došlo k  nedorozumění. To, že jsem hlasoval proti zprávě pana Leinena o základních právech v žádném případě nesmí být chápáno tak, že jsem proti tomu, aby Evropané dostali více základních práv a svobod, naopak. V této sněmovně i mimo ni jsem často vystupoval na obranu svobody vyjádření a proti zákonům, které lidem svazují ústa. Věc se ale má tak, že v této zprávě nejde o lidská práva. Evropané jsou naštěstí již vyzbrojeni zcela základními právy a zcela základními svobodami, díky nimž se mohou postavit proti špatnému zacházení ve vlastních zemích i na úrovni Evropské unie. Hlasoval jsem proti, protože to, že se tato Listina stane závaznou, bude znamenat opravdu velký krok k federální Evropě. Jsem zastáncem Evropy jakožto konfederace svobodných národů, a proto jsem hlasoval proti této zprávě o základních právech, ale samozřejmě nejsem proti základním právům jako takovým.

 
  
MPphoto
 
 

  Mario Borghezio (UEN).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, sedm hodin v podzemní cele belgického Justičního paláce, které jsem tam strávil díky starostovi města Brusel a mlčení příslušných orgánů, mi poskytlo spoustu času na úvahy o základních právech.

Chci poukázat na to, že se nevěnovala pozornost nebezpečím plynoucím z článku 10, a právě proto hlasovala Lega Nord proti Listině základních práv. Pokud jde o svobodu vyznání, ta je bez debat, ale svoboda dodržování zvyklostí, a to bez omezení? Myslím tím omezení zakotvená v ústavě mé země, Itálie: omezení na základě veřejné slušnosti, bezpečnosti a zákona a pořádku.

Uvědomuje si Evropská unie, že stále existuje problém kanibalismu? Ví, jaké jsou rituály voodoo? Myslím si, že naši vlámští kolegové zcela správně a velmi jasně podotkli, že Evropská unie vydává nejednoznačné texty, například proti islamofobii. Nikdy se ale nehovoří o christianofobii či rasismu zaměřeném proti bílým. Jedná se o skutečné problémy a Evropská unie by si rovněž měla tato rizika a nebezpečí uvědomovat a chránit vlastní občany, vlastní kulturu a vlastní tradice, identitu evropských národů, pokud chceme Evropu národů a ne Evropu, která se stane tavicím kotlem, ve kterém nebudou základní práva opravdu chráněna.

My jsme toho důkazem, my, kdo jsme byli vsazeni do vězení, protože jsme bránili své myšlenky a práva evropských občanů, zatímco tomu Evropa mlčky přihlížela.

 
  
MPphoto
 
 

  Francesco Enrico Speroni (UEN).(IT) Pane předsedající, dámy a pánové, také jsem hlasoval proti zprávě o Listině základních práv, a to ne proto, že jsem proti těmto právům, ale proto, abych upozornil na nejednoznačnost, na nebezpečí obsažené ve znění těchto práv, zejména – jak již uvedl pan Borghezio – v článku 10, kde nejsou stanovena žádná omezení svobodě náboženského vyznání, praktikování náboženství a dodržování náboženských zvyklostí.

Protože žádná omezení nejsou, mohly by být velmi snadno povoleny a provozovány satanistické praktiky, rituály voodoo, rituály v rozporu s veřejným pořádkem, v rozporu s veřejnou morálkou. Kdyby měl Soudní dvůr v Lucemburku text vykládat doslovně, neměl by na výběr a musel by v žalobách podaných těmi, kdo takové rituály provozují, rozhodnout v jejich prospěch, což by bylo nejen v rozporu s letitými tradicemi, ale také se zdravým rozumem.

 
  
  

– Zpráva: Alain Lipietz (A6-0409/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Papastamkos (PPE-DE). – Pane předsedající, frakce PPE-DE se rozhodla hlasovat na tomto miniplenárním zasedání pro zprávu pana Lipietze o obchodu a změně klimatu. Zpráva je hodnotná a věnuje se mnoha obavám, které všichni sdílíme. Rozhodli jsme se však hlasovat proti některým pozměňovacím návrhům k určitým odstavcům, protože jsme přesvědčeni, že proti globálnímu oteplování se má bojovat udržitelnými opatřeními, která nemají nepříznivý vliv na hospodářský růst nebo dlouhodobé perspektivy evropského sociálního modelu.

Naše politická skupina připisuje otázce změny klimatu velký význam. Evropská unie se ujala aktivní role při navrhování dalekosáhlých řešení v boji s klimatickými změnami. Domníváme se, že návrhy Evropy se staly měřítkem pro veškerá budoucí rozhodnutí a že jsou slučitelné s naším hospodářským modelem.

Jsme přesvědčeni, že globální obchod je pro světovou ekonomiku přínosem, ale zároveň uznáváme, že je nutno podniknout další kroky ke snížení škodlivých emisí, zejména v odvětví dopravy. Světový obchod jako takový by však narušen být neměl.

 
  
  

Písemná vysvětlení hlasování

 
  
  

– Zpráva: Arlene McCarthy (A6-0430/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Brian Simpson (PSE), písemně. − Budu hlasovat pro tuto zprávu, protože konečně umožňuje členským státům, zejména Spojenému království, nadále používat imperiální měrné jednotky.

Osobně dávám přednost metrické soustavě, ale jsou některé oblasti, kde samotný charakter prováděné práce vyžaduje použití imperiálních měrných jednotek. Nehovořím o prodeji zeleniny, ale o práci, jako je renovace historických a tradičních dopravních prostředků, zejména historických železnic.

Chtěl bych upozornit na to, že ne každý ve Spojeném království lpí na imperiálních měrných jednotkách. Skvělá hra rugby a její liga přešly na metrický systém již před lety.

 
  
MPphoto
 
 

  Peter Skinner (PSE), písemně. Nyní je i přes ty nejhorší pokusy jistých osob očerňovat Evropskou unii z důvodu měrných jednotek jasné, že EU dokáže řešit problémy prakticky. Občané Spojeného království jsou již delší dobu zvyklí na používání imperiálních i metrických měrných jednotek zároveň. I když školy nyní vyučují metrický systém a mnoho lidí s těmito měrnými jednotkami vyrostlo, mnozí další se stále drží zásady používat imperiální jednotky. Vítám to a mělo by to uklidnit ty, které zmátly předchozí tiskové zprávy v opačném smyslu.

 
  
  

– Zpráva: Kader Arif (A6-0452/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (PSE), písemně. Libanon je nyní jednou z nejzadluženějších zemí na světě a to, že EU poskytuje makroekonomickou finanční pomoc, je zcela opodstatněné. Je však potřeba nastolit podmínky pro zajištění toho, že využití finančních prostředků EU bude řádně vykazováno a že se k podvodům a špatnému hospodaření bude přistupovat s nulovou tolerancí. Stojí za zmínku, že izraelské útoky na sousední zemi jdou opět na účet EU.

 
  
  

– Zpráva: Ioannis Varvitsiotis (A6-0428/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE-DE) , písemně. (PT) Musíme zajistit, aby spravedlnost v Evropě nebyla omezena národními hranicemi, které již mezi členskými státy fyzicky neexistují.

Je nezbytné zaručit rovné zacházení pro všechny občany EU bez ohledu na jejich státní příslušnost nebo zemi pobytu. S podezřelou osobou, která nemá bydliště ve státě soudního řízení, nesmí být nakládáno jinak než s osobou, která v tomto státě bydliště má.

Nevazební kontrolní opatření nelze v současné době transponovat ani převádět mezi členskými státy, protože neexistuje vzájemné uznávání těchto opatření. Tím je zpochybněna soudní ochrana práv jednotlivce.

Proto podporuji tento návrh rámcového rozhodnutí o soudní kontrole v případě přípravných řízení mezi členskými státy, který by měl umožnit vzájemné uznávání opatření soudní kontroly v přípravných řízeních, v jehož rámci by se podezřelé osoby mohly v průběhu vyšetřování vrátit do členského státu jejich pobytu.

To snižuje rozsah zatýkání (zejména u méně závažných porušení zákona) a podporuje účinnější právní spolupráci.

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. (PT) Stejně jako předchozí procesy je toto rámcové rozhodnutí Rady o soudní kontrole v případě přípravných řízení mezi členskými státy, které právě bylo schváleno zprávou Evropského parlamentu, součástí pokusu posílit a dovršit „společný evropský prostor spravedlnosti“ ve smyslu nastíněném programy z Tampere a z Haagu ve snaze o „Evropu bez (vnitřních) hranic“.

Návrh rámcového rozhodnutí a zpráva se mimo jiné zasazují o rozšíření platnosti evropského zatýkacího rozsahu na všechny trestné činy (a nestanoví žádnou prahovou hranici).

Cílem tohoto a dalších plánovaných opatření je zvýšit rozsah harmonizace trestního práva v jednotlivých členských státech, posílit federalistickou povahu Evropské unie, podporovat „reformní“ smlouvu a těžit z této smlouvy, která státům odebírá další oblasti soudní pravomoci v otázkách práva a vnitřních věcí.

 
  
  

– Zpráva: Martine Roure (A6-0444/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Patrick Gaubert (PPE-DE) , písemně. – (FR) Po více než pěti letech jednání Rada konečně dospěla k dohodě o rámcovém rozhodnutí o boji proti určitým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva. I když tento průlom snad můžeme přivítat, musíme také vyjádřit politování nad tím, že k němu došlo za cenu minimální ochrany.

Jak podotýká zpráva paní Roure, rámcové rozhodnutí stanoví pouze minimální úroveň harmonizace a jeho účinnost a rozsah jsou vážně omezeny mnoha výjimkami, které tvoří jeho součást.

I přes to, že Evropský parlament, který byl ohledně rámcového rozhodnutí konzultován, vyvinul úsilí o jeho posílení, je tento dokument nedostatečně ambiciózní a nebude stačit k řešení problémů, před kterými stojíme, tedy k boji proti rasismu a zajištění toho, že budou sdíleny naše všeobecné hodnoty.

Toto rámcové rozhodnutí je nutno chápat jako první krok v zápase s rasismem a xenofobií na evropské úrovni a ve snaze o nejvyšší možnou harmonizaci v této oblasti.

I přes tyto nedostatky jsem na plenárním zasedání hlasoval pro přijetí této zprávy, protože je životně důležité, aby Evropská unie a zejména Evropský parlament vyslaly silný politický signál na podporu základních práv.

 
  
MPphoto
 
 

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Podporuji menšinový názor, který oficiálně vyjádřil pan Dillen. Rámcové rozhodnutí o kriminalizaci „určitých forem a projevů rasismu a xenofobie“ je svobodu ničící evropská právní úprava, která nevede k ničemu jinému, než že poškozuje svobodu myšlení a vyjádření, tak jako zákony pana Gayssota a paní Taubirové ve Francii.

Od nynějška žádný politický projev na obranu národních identit, vyjadřující hrdost nad národní historii nebo na protest proti šíření migrace a všeobecnému ohrožení svobody způsobenému neochabující islamizací našeho kontinentu, neunikne hněvu myšlenkové policie. Evropa se opět nepostavila na stranu vlastních občanů, protože ti, kteří tuto směrnici vypracovali, a ti poslanci Evropského parlamentu, kteří ji právě přijali, již mají jasno v tom, kdo jsou údajní zločinci a kdo jsou údajné oběti.

Pokud jde o harmonizaci trestního práva, v době, kdy se na francouzských předměstích střílí na policii válečnými zbraněmi, kdy je náš kontinent pod neustálou hrozbou teroristického krveprolití a kdy protřelí zločinci využívají zrušení hranic k provádění strašných trestných činů v jedné zemi za druhou, se musíme věnovat neodkladnějším věcem než tomu, abychom z těch, kdo podporují všechno cizí a vynucený multikulturalismus, dělali myšlenkové a soudní diktátory.

 
  
MPphoto
 
 

  Carl Lang (NI), písemně. – (FR) Účelem zprávy paní Roure je boj proti rasismu. To je velmi záslužný cíl, ale bohužel je používán jako záminka k uplatňování politiky, jež diskriminuje občany našich členských států, kteří se stávají druhořadými obyvateli ve svých vlastních zemích.

Dokreslují to dvě tragické události z minulé neděle. Vražda mladé Francouzky Anne-Lorraine Schmidtové odsouzeným sexuálním násilníkem tureckého původu se nedostala na první stránky novin, na rozdíl od úmrtí dvou „mladíků“ Moushina a Laramiho, kteří stejný den jeli nepovolenou rychlostí na neregistrovaném malém motocyklu bez přileb a střetli se s policejním autem. Nehodě se dostalo velkého prostoru v televizních zprávách a s rodiči obou chlapců se setkal francouzský prezident.

Chcete-li soucit státu, musíte nutně vypálit a vydrancovat město, jak to udělalo několik stovek chuligánů, abyste pomstili smrt svých soukmenovců Moushina a Laramiho? Proč mají nevinné oběti nárok na menší ohledy než zločinci? Je nejvyšší čas na to, aby se skoncovalo s tímto pomateným jednáním – s měkkým přístupen policie, šílenou přistěhovaleckou politikou z posledních 30 let a údajným antirasismem, který ve Francii vypadá spíše jako vyložený protifrancouzský rasismus.

 
  
MPphoto
 
 

  Martine Roure (PSE), písemně. (FR) Evropská unie není jen jednotný trh, je to především unie národů, které sdílejí stejné hodnoty, zejména ochranu základních práv jednotlivce. Přijetí rámcového rozhodnutí o boji s některými formami a projevy rasismu a xenofobie trestněprávními prostředky bylo tedy neodkladně zapotřebí.

Evropa podniká kroky v boji proti rasismu a diskriminaci, a proto je nutno mít nástroj, který zajistí stejnou úroveň ochrany proti rasistickým a xenofobním činům ve všech členských státech. Musíme dosáhnout spravedlivé rovnováhy tím, že zajistíme stejnou úroveň trestu za slova i za činy podněcující k násilí a nenávisti, a zároveň zaručíme právo na svobodu vyjádření. Například tedy respektujeme národní tradice, pokud jde o odsouzení revizionismu.

Je mi ovšem líto, že se rozsah tohoto návrhu zúžil kvůli požadavku jednomyslnosti v Radě, a ráda bych členské státy vyzvala k tomu, aby společně s Evropským parlamentem zašly ještě dál, až dojde k dalšímu zkoumání tohoto dokumentu.

 
  
MPphoto
 
 

  Olle Schmidt (ALDE) , písemně. (SV) Zpráva paní Roure vyvolala spoustu rozpaků. Samozřejmě plně podporuji ambici bojovat proti rasismu a xenofobii všude, kde k nim dojde, na několika frontách. Jsou dobré důvody k tomu, proč jednat o právní úpravě na úrovni EU. Myšlenky, dobré i špatné, se rychle pohybují přes hranice a mezi lidmi. Soudní ochrana je v Evropě nejednotná.

Zároveň máme důvod k opatrnosti, pokud jde o harmonizaci trestního práva, zejména v oblasti, která má ústavní dopady. Švédsko má štědrý přístup ke svobodě vyjádření, svobodě tisku a svobodě vyznání. Některé části Evropy tento přístup ze zjevných důvodů nesdílejí. Rozhodnutí Rady, jehož vznik horlivě dojednalo německé předsednictví, zaručuje minimální úroveň ochrany. Zpráva paní Roure se pokusila zajít dále a obsahovala celou řadu velmi nejasných úvah. Nakonec jsem se tedy rozhodl hlasovat proti zprávě.

Svoboda vyjádření samozřejmě nemůže být absolutní. Když to však řekneme takto, nevyplývá z toho jasně, že všechna omezení musí být obzvláště dobře odůvodněna.

 
  
  

– Zpráva: Ruth Hieronymi (A6-0442/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Marie-Hélène Descamps (PPE-DE), písemně. (FR) Dokument, který jsme dnes přijali, je důležitým krokem pro odvětví audiovizuálních médií a také pro občany Evropy.

Je výsledkem dlouhodobých vyjednávání, ve kterých sehrál Evropský parlament významnou roli.

Přináší značná zlepšení k původnímu návrhu Evropské komise, zejména tím, že rozšiřuje rozsah směrnice na nová média, a také díky praktickým opatřením na podporu evropské audiovizuální produkce.

Tyto faktory jsou zárukou toho, že se tradiční a digitální audiovizuální média mohou konkurenceschopně rozvíjet při současném zajištění kulturní rozmanitosti, která dává Evropě její identitu.

Uznání práva na přístup ke krátkým pasážím je rovněž pro subjekty provozující vysílání, včetně těch celoevropských, skutečným pokrokem, za předpokladu, že toto právo bude uplatňováno přiměřeným způsobem.

A konečně budeme mít poprvé jasná pravidla týkající se umísťování komerčních výrobků, tzv. „produkt placement“. Tato praxe již existuje, ale v současné sobě se rozvíjí mimo jakýkoli zákonný rámec a tedy netransparentně či bez právní jistoty. S navrhovanými zárukami otevře „product placement“ nové možnosti evropské audiovizuální produkci a tvorbě a zároveň poskytne spotřebiteli nezbytnou ochranu a informace.

 
  
MPphoto
 
 

  Henri Weber (PSE), písemně. (FR) Nacházíme se na konci zdlouhavého a namáhavého procesu. Dostali jsme z Rady tolik, kolik nám toho mohla dát. Znovu jsme do textu zařadili to, co nám připadalo zásadní, a ke svému překvapení i potěšení musíme uznat, že téměř všechny naše nové návrhy byly přijaty.

Samozřejmě bychom byli raději, kdyby se nám podařilo dostat pod kontrolu soukromé vysílatele a provozovatele, pokud jde o liberalizaci reklamy. Samozřejmě bychom dali přednost zákazu umísťování komerčních výrobků, „product placementu“. Samozřejmě bychom dali přednost pevnějšímu postoji k reklamě zaměřené na děti. Ale očividně tento názor nezastávala většina této sněmovny ani Rady.

Protože audiovizuální mediální služby tuto novou právní úpravu potřebují co nejdříve a protože musíme připustit, že Rada a německé předsednictví poskytovaly otevřenou a nakonec i produktivní spolupráci, můžeme nyní říci, že jsme takřka spokojení. Skupina sociálních demokratů tedy podporuje návrh na schválení dokumentu vyplývajícího z jednání.

 
  
  

– Zpráva: Gisela Kallenbach (A6-0276/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE-DE) , písemně. (PT) Nezákonná výroba a pašování střelných zbraní, jejich součástek, složek a munice mají škodlivý dopad na bezpečnost všech obyvatel EU. Kromě toho je sledování pohybu střelných zbraní nanejvýš důležité v boji proti organizovanému zločinu.

Je nezbytné přijmout veškerá nutná opatření k prevenci tohoto typu trestné činnosti, boji s ní a jejímu vymýcení.

Podle údajů Světové zdravotnické organizace se násilí mezi osobami a sebevražednost řadí na třetí, respektive čtvrté místo v žebříčku celosvětově nejčastějších příčin špatného zdravotního stavu a předčasné úmrtnosti osob ve věku od 15 do 44 let a jejich významná část je způsobena použitím střelných zbraní.

Cílem této iniciativy je tedy přijmout směrnici o kontrole nabývání a držení zbraní a stanovit společná pravidla, které umožní členským státům sledovat nabývání a držení střelných zbraní a jejich přesuny do jiných členských států.

I když je návrh Komise obecně pozitivní, omezuje se na začlenění aspektů protokolu OSN z roku 2001. Je důležité, aby také brala ohled na změny, které zpráva Komise z roku 2000 vyhodnotila jako nezbytné.

 
  
MPphoto
 
 

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Hlasoval jsem pro zprávu o zbraních mojí kolegyně ze stejné politické skupiny, paní Kallenbachové, protože představuje zasloužený kompromis.

Legitimní používání střelných zbraní hraje v celé Evropské unii důležitou roli. Střelné zbraně přispívají různým odvětvím hospodářství, ať už jde o jejich výrobu nebo prodej či o oblasti venkovského hospodářství, kde je střelba nutností. Tisíce lidí se také věnují střelbě ve volném čase.

Je nicméně nezbytné, aby existovaly přiměřené kontroly, které zabrání používání legitimních střelných zbraní pro trestnou činnost. Dnešní zpráva našla rozumnou rovnováhu, díky které budou legální uživatelé zbraní moci ve své činnosti pokračovat, avšak ti, kdo se pokusí přestoupit hranice zákona, neuspějí.

 
  
MPphoto
 
 

  Bogusław Liberadzki (PSE), písemně. (PL) Pane předsedající, hlasuji pro přijetí zprávy paní Kallenbach o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní (KOM(2006)0093 – C6-0081/2006 – 2006/0031(COD)). Souhlasím s tím, že nezákonná výroba a pašování střelných zbraní, jejich součástek a složek a munice mají škodlivý dopad na bezpečnost všech obyvatel EU.

Zpráva správně poukazuje na to, že malé zbraně jsou nástrojem násilí ve společnosti, protože jsou dobře dostupné, levné, přenosné a snadno se používají.

Rovněž zdůrazňuje potřebu zahrnout do působnosti směrnice internetový obchod a provoz internetových platforem pro obchod se zbraněmi.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (PSE), písemně. Hlasoval jsem pro tuto zprávu a vítám přistoupení Evropských společenství k Protokolu OSN o nabývání a držení zbraní. Protokol zajistí vyšší ochranu spotřebitele, protože posílí dohled na trhu, umožní rychlou vysledovatelnost zbraní díky počítačovým databázím i ničení nezákonných zbraní, a tak pomůže ke snížení nezákonné výroby a pašování střelných zbraní na území členských států.

 
  
MPphoto
 
 

  Zita Pleštinská (PPE-DE) , písemně. − (SK) Zbraně nejsou běžné produkty. Znamenají velké nebezpečí hlavně pro děti a mladé lidi, které ohrožuje šířící se kultura používání zbraní prostřednictvím internetu. V Evropě došlo v poslední době k mnoha negativním událostem, v nichž byli hlavními aktéry mladiství používající zbraně. Jsem ráda, že nás události ve Finsku a v belgických Antverpách nenechaly v nečinnosti.

Uvědomuji si, že zákaz zbraní by znamenal zvýšení nezákonného obchodování, proto si tato otázka vyžaduje velmi citlivý politický přístup. Východiskem této směrnice byly protokoly OSN. Před jejich ratifikací bylo nutné přenést jejich závazky do evropské legislativy.

Hlasovala jsem pro zprávu, protože přináší životaschopný kompromis, který zabrání nelegálnímu prodeji zbraní a zároveň respektuje oprávněné zájmy legálních držitelů sportovních zbraní a lovců. Směrnice povede k lepšímu označování zbraní a zároveň uznává, že každý členský stát má svou tradici a kulturu používání zbraní. Směrnice zakazuje používat zbraně mladistvým mladším 18 let. Mladiství budou moci provozovat sportovní činnost jen pod dohledem trenérů a rodičů.

Věřím, že díky zodpovědné práci výboru EP pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů bude mít Evropa moderní legislativu týkající se zbraní. Částečná harmonizace pravidel v rámci Unie přinese nejen eliminaci nelegálního prodeje, ale zajistí také, aby nebezpečné zbraně, které ohrožují nevinné občany, postupně zmizely z našich ulic.

 
  
MPphoto
 
 

  Catherine Stihler (PSE), písemně. − Tuto zprávu o kontrole nabývání a držení zbraní bychom měli přivítat. Boj proti trestné činnosti páchané s použitím zbraní a proti nelegálnímu pašování zbraní do EU musí být prioritou.

 
  
  

– Zpráva: Cristian Dumitrescu (A6-0450/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Astrid Lulling (PPE-DE), písemně.(FR) Hlasovala jsem pro zprávu pana Dumitrescu a těší mě, že díky úsilí Parlamentu jsme dokázali přijmout kompromisy přijatelné pro všechny zúčastněné strany. Pro Lucembursko je článek 5 nařízení životně důležitý.

Tento článek znovu hovoří o smluvní svobodě, která oběma stranám – spotřebiteli a obchodníkovi – umožňuje zvolit si, jaké vnitrostátní právo by se na jejich smlouvu mělo vztahovat, zda právo členského státu bydliště spotřebitele nebo právo členského státu obchodníka.

Komise se ve svém návrhu pokusila toto změnit a stanovit, že rozhodným právem má být právo země pobytu spotřebitele. To by mělo ničivé následky pro menší členské státy, protože podniky z těchto zemí fungující na jednotném trhu by byly nuceny uplatňovat až 27 různých vnitrostátních právních úprav, což by zejména malé a střední podniky odrazovalo od provozování obchodní činnosti za hranicemi jejich členských států.

Spotřebitelé menších členských států by zaznamenali značné snížení nabídky, protože zvýšení byrokratických úkonů vyplývajících z tohoto návrhu by mohlo provozovatele přimět k tomu, aby přestali spotřebitelům žijícím v těchto zemích poskytovat služby.

 
  
MPphoto
 
 

  Inger Segelström (PSE) , písemně. (SV) Švédští sociální demokraté hlasovali pro zprávu, protože si myslíme, že bychom s ohledem na právní jistotu a v kontextu vývoje, který proběhl v oblasti obchodu i marketingu, měli mít moderní společná pravidla pro volbu rozhodného práva pro smluvní závazky. Nejsme však spokojeni s kompromisem, který vznikl, a proto jsme hlasovali proti odstavci 2 v pozměňovacím návrhu 77, který se týká spotřebitelských smluv. Myslíme si, že Evropa potřebuje silnější ochranu spotřebitelů s jasnými pravidly jak pro podnikatele, tak i pro spotřebitele. Dle našeho názoru kompromis tuto věc neřeší uspokojivě.

Spotřebitelé, kteří mají jistotu, jsou si vědomi svých práv a mají důvěru v přeshraniční nákupy, jsou důležití pro hospodářství a prosperitu Evropy. Sdílíme však obavu, kterou vyjádřily malé podniky a která se týká zátěže pro ty, kdo se v Evropě věnují elektronickému obchodu, pokud jde o získávání zkušeností se spotřebitelskou právní úpravou jednotlivých členských států. Je to důležitá otázka, kterou stále zbývá dořešit.

 
  
  

– Zpráva: Karin Scheele (A6-0299/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (PSE) , písemně. (PT) Hlasovala jsem pro zprávu Karin Scheele o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech, protože se domnívám, že změny představené ve zprávě, jejichž cílem je rozšířit oblast působnosti nařízení, posilují roli Evropského parlamentu při jeho provádění, což podporuje lepší zákonodárství.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Evropský parlament dnes přijal zprávu paní Scheele o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech. Jak se dobře ví, o geneticky modifikovaných potravinách přetrvává mnoho pochybností, zejména pokud jde o jejich dopad na lidské zdraví a zdraví zvířat. Protože nemáme vědeckou jistotu, je tedy nutno držet se zásady opatrnosti.

Krmení zvířat geneticky modifikovanými potravinami kromě toho znamená, že tyto produkty vstupují také do našeho potravinového řetězce, ačkoli neexistují vědecky podložené důkazy o tom, že to není zdraví škodlivé.

V této zprávě Evropský parlament podporuje stanovisko Komise k prováděcím pravomocem svěřeným Komisi a opatřuje stávající právní úpravu celou řadou podmínek, aniž by řešil zásadní otázky.

Proto nemůžeme pro tuto zprávu hlasovat. I když jsou tyto podmínky možná pozitivní věc, neřeší základní problematiku.

 
  
MPphoto
 
 

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Moje skupina předložila důležitý pozměňovací návrh ke zprávě paní Scheele. Jsme přesvědčeni, že v záležitostech týkajících se GMO by Evropský parlament měl mít plnou kontrolní pravomoc. Dle mého názoru představují GMO značnou hrozbu pro zdraví a životní prostředí v EU a že si veškerá rozhodnutí o podobných záležitostech zasluhují nejrozsáhlejší možnou kontrolu.

 
  
MPphoto
 
 

  Renate Sommer (PPE-DE), písemně. − (DE) My, zpravodajové z politických skupin v této sněmovně, jsme se po dlouhých úvahách dohodli na kompromisu o změně nařízení (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech, pokud jde o prováděcí pravomoci svěřené Komisi. Tohoto kompromisu bylo dosaženo po konzultaci s ostatními orgány včetně Rady. Plně zohledňuje nový regulativní postup s kontrolou.

Podařilo se nám jednak ve srovnání s návrhem Komise rozšířit pravomoci Parlamentu. Také se nám povedlo opravit návrh zprávy Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a přeměnit ho v návrh proveditelný a realistický. Všechny návrhy, jejichž cílem mělo být zneužít nového postupu projednávání ve výborech k nenápadné změně klíčových prvků stávající právní úpravy o GMO, byly zamítnuty.

Není pochyb o tom, že si nemůžeme dovolit stavět se k ekologickému genetickému inženýrství zády . GMO jsou naopak pro naši budoucnost nezbytné. V souvislosti s diskusí o klimatu by nyní již mělo být více než jasné, a to dokonce i politikům Zelených, kteří padají pod tíhou ideologie, že je potřeba uplatnit metody bioinženýrství ke zlepšení obnovitelných zdrojů pro využití ve výrobě biomasy a energie. Jednoduše nemáme dost orné půdy na to, abychom mohli pěstovat dostatečné množství běžných energetických plodin. Kromě toho musíme zaručit to, aby potravinářské a energetické plodiny nemusely soupeřit o prostor. Povolené GMO jsou bezpečné a ideologie žaludky nenaplní!

 
  
  

– Zpráva: Jo Leinen (A6-0412/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Hélène Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Vyšším dotacím pro politické strany na úrovni EU říkáme „ne“. Ze samotné podstaty demokracie vyplývá, že politické strany se utvářejí od nejnižších rovin, kde se tvoří názory, poté nastupuje formulace politických programů a posléze vzniká strana, která nakonec získá podporu ve všeobecných volbách. Myšlenka, že by politicko-technokratická vládnoucí vrstva měla mít možnost zakládat politické strany EU seshora za použití peněz daňových poplatníků, je demokracii odporná. Výsledkem budou strany, které jsou nezávislé na svých členech, avšak závisejí na politické elitě.

Proto je zcela nesprávné navyšovat nyní dotace stranám EU formou přídělů za účelem vytvoření politických nadací na evropské úrovni. Strany EU již v roce 2007 stály daňové poplatníky přes 10 milionů eur a vypadá to, že stejnou částku budou na finančních příspěvcích dostávat i politické nadace. Znamená to tedy, že daňoví poplatníci EU budou muset v budoucnosti platit stranám EU a na ně navázaným organizacím kolem 190 milionů švédských korun. Finanční prostředky putují stranám EU, které nejsou ničím jiným, než intervencemi Bruselu na papíře, stranám, o které se nikdo neprosil, ať už jako občan nebo jako daňový poplatník.

Rovněž je z hlediska morálky pochybné to, že politici této sněmovny s takovou samozřejmostí přivlastňují peníze daňových poplatníků svým vlastním organizacím, a to v době, kdy se omezují veřejné výdaje v členských státech.

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. (PT) Při svých pokusech prosadit postatu návrhu smlouvy, která již byla zamítnuta a které se střídavě říká „ústavní“, „mini“, „zjednodušená“ a „reformní“, podporují nadále nadnárodní instituce EU umělou tvorbu takzvaného „evropského veřejného mínění“.

Kromě toho, jak si všichni vzpomeneme, se z tohoto odhodlání po francouzském a nizozemském zamítnutí „euroústavy“ stala jakási křížová výprava, která se uchýlila ke všem dostupným prostředkům, včetně „evropských politických stran“ a nyní i jejich základních politických uskupení, aby podpořila „tvorbu evropského svědomí“.

Jak prohlásilo portugalské předsednictví, zapojení „všech našich občanů do tohoto fascinujícího procesu budování Evropy“ je „skutečnou podstatou“, „skutečnou věcí“, „skutečným cílem“. Proto bychom se měli ptát, proč je navzdory takovému nadšení snaha vyhnout se pořádání referend o evropské smlouvě.

To však dominantní síly v EU nechtějí. Mimo jiné nyní chtějí, aby se z prostředků rozpočtu Společenství financovaly volební kampaně evropských politických stran do Evropského parlamentu, což by mohlo představovat jasné vměšování do politických záležitostí a demokratického fungování každé země.

 
  
MPphoto
 
 

  Kartika Tamara Liotard a Erik Meijer (GUE/NGL), písemně. − (NL) V zemích, kde společně žije několik národů, obvykle neexistují politické strany působící po celém území státu. Bývalé Rakousko-Uhersko mělo celou škálu sociálnědemokratických, katolických a liberálních stran, z nichž každá zastupovala různé skupiny obyvatelstva a každá byla spjata se zájmy vlastní skupiny a jejím jazykem. Ani Belgie již desítky let nemá celostátní strany, jen strany vlámské a valonské. Jak by tedy EU mohla mít „evropské strany“?

Naše strana, Socialistická strana Nizozemska, považuje politické strany za organizace občanů, lidová hnutí, která spolupracují, aby naplnila svou vizi o podobě společnosti, a sledují zájmy skupin, jež do dané strany vkládají důvěru. Strany nejsou součástí státní mašinérie a neměly by být zřizovány s použitím prostředků plynoucích z daní. Z tohoto důvodu jsme hlasovali proti předchozím rozhodnutím o financování evropských stran a jsem rovněž proti tomu, aby se jeho úroveň zvýšila na 85 %. Rovněž považujeme za nerealistické podporovat před budoucími volbami do Evropského parlamentu evropské kampaně na úkor vnitrostátních. Volby probíhají ve dvaceti sedmi státech v celé řadě různých kontextů. Vzniká z nich jeden parlament s mezinárodní členskou základnou, který je složen ze skupin stejně smýšlejících lidí. Jsme zcela pro mezinárodní spolupráci stejně smýšlejících lidí, ale k tomu není potřeba financování EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Kyriacos Triantaphyllides (GUE/NGL), písemně. (EL) Politické strany na evropské úrovni mají různé a někdy vzájemně si odporující politické postoje k evropským politikám v různých oblastech. Každá evropská politická organizace, která je spojena s politickými stranami, tedy musí být nezávislá, tak aby mohla prosazovat své politické názory dle vlastního uvážení.

Evropské politické organizace v rámci tohoto nařízení mají dostat úkol podporovat oficiální evropské politiky, které jsou často v rozporu s deklarovanými stanovisky politických stran. To představuje přímé vměšování do politického působení evropských politických stran a národních politických stran, ze kterých jsou složeny. Rovněž by se jednalo o přímé zasahování do politických a volebních postupů v členských státech, protože by na tomto základě – prostřednictvím plánovaného financování – existovaly politické strany „v přízni“ a „v nepřízni“, což by mělo následné dopady na výsledky voleb do Evropského parlamentu.

Každé nařízení tedy musí podporovat svobodu vlastního názoru a transparentnost bez jakékoli provázanosti, která by představovala omezení stanovisek a činnosti evropských vnitrostátních politických stran.

 
  
  

- Zpráva: Robert Sturdy (A6-0342/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (PSE), písemně. − Vítám tuto zprávu, jejímž cílem je zajistit nejnižší možnou hladinu reziduí pesticidů v potravinách a krmivech či na jejich povrchu. Jedná se o důležitou věc pro zdraví zvířat i lidské zdraví.

 
  
  

– Prohlášení o Evropském konsensu o humanitární pomoci (B6-0484/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. (PT) Jak jsme již jednou upozorňovali, nemůžeme podpořit „konsensus“ o zásadách, cílech a strategiích EU pro poskytování humanitární pomoci ve třetích zemích, která od nás vyžaduje, abychom podporovali „humanitární“ intervence jako „právo“ či dokonce „povinnost“, uplatňovali „donucovací opatření, včetně vojenských zásahů, jako krajní prostředek“ a tím zpochybňovali základní zásady mezinárodního práva.

Dopady takové politiky jsou bohužel velmi viditelné (přestože jsou skrývány a opomíjeny). Tato politika zastírá nepřípustné cíle a zájmy pod rouškou „dobrých úmyslů“, jako by nestačilo neustálé odsuzování vojenské agrese a okupace Iráku Spojenými státy a jejich spojenci, která přinesla statisíce mrtvých a drancování nezměrných přírodních zdrojů země.

„Humanitární intervence“ je nástroj, který velké mocnosti používají k ospravedlnění svých zásahů v situacích, které tak často dlouhá léta samy živily a stupňovaly svými zásahy ve snaze dosáhnout strategických zájmů a na podporu bezohledných manévrů nadnárodních podniků.

Mají-li být vážné problémy s dopadem na miliony obyvatel vyřešeny, je nutno respektovat svrchovanost národa, mezinárodní konflikty řešit mírovou cestou a uspokojit neodkladné potřeby hospodářsky nejchudších zemí.

 
  
  

- Situace v Gruzii (RC-B6-0481/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Roberta Alma Anastase (PPE-DE), písemně. − (RO) Hlasovala jsem pro toto usnesení s nadějí, že bude mít konkrétní dopad na situaci v Gruzii a na její rozhodnutí odhodlaně pokračovat v demokratické reformě, ale i na proces konsolidace činnosti EU v této zemi a obecně v jejím východním sousedství.

Jakožto zpravodajka pro černomořskou spolupráci bych ráda zopakovala, jaký význam má vytvoření oblasti politické stability a skutečné demokracie v tomto regionu. Můj návrh zprávy toto uvádí mezi ostatními klíčovými prioritami regionální spolupráce a situace v Gruzii nám potvrzuje, že je zcela nezbytné podporovat v tomto směru spolupráci a konsolidovat ji. Domnívám se, že zde jsou tři základní úkoly: konsolidovat demokratickou reformu v Gruzii, vybudovat dobré sousedské vztahy v daném regionu, a to i za konstruktivního zapojení Ruska do tohoto procesu, a konečně zajistit hluboké a aktivnější zapojení EU do samotné stabilizace a demokratizace Gruzie a obecně i černomořského regionu.

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. (PT) Jen několik slov k usnesení Evropského parlamentu o situaci v Gruzii.

Za prvé: přestože hovoří o zhoršení politické situace v Gruzii, jedná se jen o další projev vměšování EU, které je eufemisticky popsáno jako podpora „nezbytných politických a hospodářských reforem“ a „euroatlantických hodnot“.

Za druhé, což je důsledkem prvního bodu, uznává „politický, demokratický a hospodářský pokrok, jehož dosáhl současný prezident a nynější vláda“, ačkoli obsah usnesení hovoří o pravém opaku a nezmiňuje vlnu represí, kterým jsou již dlouho vystaveny progresivní kruhy v zemi.

Za třetí usnesení odhlíží od skutečnosti, že právě zhoršení sociální a hospodářské situace v Gruzii a životní podmínky většiny obyvatelstva související s poklesem příjmů a zaměstnanosti jsou zdrojem současné sociální nespokojenosti a zostření vnitřních nerovností, kterých se vládnoucí garnitura snaží využít a manipulovat jimi, tak jak to činila i v nedávné minulosti.

A konečně Evropský parlament v reakci na tyto významné události „naléhavě vyzývá“ prezidenta Saakašviliho a gruzínské orgány, když jiné za mnohem méně závažné činy „odsoudil“.

 
  
  

– Zpráva: Jo Leinen (A6-0445/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE-DE) , písemně. (PT) Listina základních práv schválená v roce 2000 v Nice je výčtem společných evropských hodnot, se kterými se mohou ztotožnit všichni občané.

Tyto hodnoty vyplývají z bohatého kulturního dědictví jednotlivých zemí EU, jejich ústavních tradic a zákonů, a charakterizují Unii nejen jako hospodářské uskupení, ale také jako společenství sdílených hodnot.

Evropský parlament systematicky požadoval, aby byla Charta vyzdvižena na úroveň primární právní úpravy a tím se stala ústředním referenčním dokumentem pro Soudní dvůr a vnitrostátní soudy a stala i se právně závaznou.

Jsem tedy velmi spokojen, že je to konečně potvrzeno, a těší mě, že v návrhu Reformní smlouvy je zachována podstata části II Smlouvy zakládající evropskou ústavu.

Je mi líto, že byla listina zapracována ve formě přílohy a neobjevuje se v normativní části Smlouvy, tak jak by si to její důležitost zasluhovala. Rovněž mi je líto, že Spojené království a Polsko využily svého práva výjimky z tohoto závazku k základním právům, ačkoli nejnovější vyjádření nové polské vlády zřejmě naznačují jiný postoj, který je v daleko větším souladu se společným naladěním.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Je jasné, že tato zpráva o Chartě základních práv je využívána jako zástěrka pro vzkříšení podstaty evropské ústavy a k tomu, aby se obešla svrchovaná vůle francouzského a nizozemského národa, které ji zamítly, a zamezilo se pořádání referend o takzvané Reformní smlouvě. To je nepřijatelné, a proto jsme hlasovali proti.

Svým způsobem je pokrytectví hovořit o ochraně základních práv, když tu je snaha skrýt obsah smlouvy před lidmi, vyhnout se otevřené diskusi pro ujasnění všech otázek a zabránit občanům ve vyjádření vlastního názoru u uren ve vnitrostátních referendech.

Znovu však musíme zdůraznit, že Listina je slabší než ostatní nástroje, jako je ústava Portugalské republiky, Evropská sociální charta a Úmluva Rady Evropy o ochraně lidských práv a základních svobod, které platí mezinárodně, jsou komplexnější a jejich legitimita je uznávána.

Konečně nelze zapomínat na to, že hlavním účelem Listiny je usnadnit skok vpřed neoliberálním, federalistickým a militaristickým směrem, což je cíl takzvané Reformní smlouvy.

 
  
MPphoto
 
 

  Robert Goebbels (PSE), písemně. – (FR) Skutečnost, že se Evropská unie znovu chystá schválit Listinu základních práv, jen ukazuje, jak jsou evropští občané klamáni. Původní listina byla pozměněna, zejména pokud jde o její soudní dopad, aby se zajistilo, že Spojené království podepíše v Římě ústavní smlouvu. Jednalo se o ústupek, který vyhráli Britové.

Protokol 7 budoucí Lisabonské smlouvy, který upravuje výjimku Spojeného království a Polska, stanoví, „aby se předešlo jakékoli pochybnosti“, že „Listina nerozšiřuje možnost Soudního dvora Evropské unie“ vydávat rozsudky o zákonech či právních úpravách těchto zemí na základě Listiny, ani „nezakládá soudně vymahatelná práva platná v Polsku či ve Spojeném království“. To tedy znamená, že práva vymezená v Listině nebudou právy Společenství. S takovým obelháváním nebudu mít nic společného.

 
  
MPphoto
 
 

  Hélène Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. (SV) Všechny instituce EU již jsou vázány mezinárodním právem, které zaručuje ochranu lidských práv. To zcela jasně vyplývá z rozsudku Evropského soudního dvora ve věci Racke. Kromě toho všechny státy EU ratifikovaly Evropskou úmluvu o ochraně lidských práva a základních svobod. Úmluva je závazná pro všechny členské státy a svoji funkci plní dobře.

Nový dokument by ovšem znamenal riziko právní nejistoty, protože Evropský soudní dvůr v Lucemburku by mohl vydávat rozsudky v rozporu s rozhodnutími Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, který již funguje uspokojivě.

Stavíme se proti myšlence, že by Listina základních práv ve znění přiloženém k této zprávě měla být právně závazná.

Myslíme si, že je špatné dát předsedovi pravomoc slavnostně vyhlásit Listinu před podpisem Smlouvy a jsme proti veškerým krokům směrem k jejímu zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie před tím, než bude ratifikační proces kladně uzavřen, dojde-li k tomu.

Namísto toho vyzýváme členské státy k zahájení vyjednávání o tom, aby EU dostala možnost přistoupit k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, čímž budou těmito obecnými ustanoveními o lidských právech vázány i instituce EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. (PT) Zdálo by se, že po sedmi letech Evropský parlament schválil (?) „Listinu základních práv“ už podruhé.

Zde je nutno podotknout, že Listina základních práv byla vypracována takzvaným „konventem“, který byl pro tento účel zřízen a který dospěl k dohodě na základě minimálního společného jmenovatele pod tlakem sil prosazujících nejreakčnější stanoviska, totiž britské labouristické vlády pod vedením Tonyho Blaira.

Výsledkem tohoto procesu je Listina základních práv, která je v oblasti sociálních práv o mnoho slabší, než například ústava Portugalské republiky či Evropská sociální charta, kterou Portugalsko ratifikovalo.

Například ochrana práva na práci, které je jasně a výslovně zakotveno v ústavě Portugalské republiky (článek 58) a v Evropské sociální chartě (článek 1) je v Listině základních práv „upravena“ a „modernizována“ a stává se z ní „právo pracovat“.

Jsou i další příklady, jak je patrno z „vysvětlení vyhotovených pod vedením prezídia Konventu, jež vypracovalo tuto listinu, a doplněných pod vedením prezídia Evropského konventu“, který vypracoval „evropskou ústavu“. Tato „vysvětlení“ jsou zásadní pro výklad obsahu Listiny základních práv, ale téměř nikdy ji nedoprovázejí. Proč asi?

 
  
MPphoto
 
 

  Jules Maaten (ALDE), písemně. (NL) „Národy Evropy, vytvářejíce mezi sebou stále těsnější unii, se rozhodly sdílet mírovou budoucnost založenou na společných hodnotách.“ Tak zní první věta preambule Listiny základních práv Evropské unie, kterou 7. prosince 2000 podepsali vedoucí představitelé EU v Nice.

A tato věta ve své stručnosti říká základní pravdu. V Unii máme sdílené hodnoty a standardy, které jsou nyní Listinou zakotveny jako práva: svobody, rovnost, lidskou důstojnost, solidaritu, občanská práva a spravedlnost.

Dle mého názoru by bylo lepší, kdyby EU podepsala pouze Evropskou úmluvu o lidských právech Rady Evropy. Avšak i toto je nakonec přijatelné řešení. Je to výslovné uznání lidských práv v EU.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (PSE), písemně. − Zprávu pana Leinena o Listině základních práv vítám a hlasoval jsem pro ni. Zdržel jsem se však hlasování o pozměňovacím návrhu, který naléhavě vyzývá Polsko, aby vyvinulo veškeré úsilí k plnému uplatnění Listiny základních práv – jako poslanci ze Spojeného království se mi zdálo, že by to možná bylo poněkud pokrytecké.

 
  
MPphoto
 
 

  José Ribeiro e Castro (PPE-DE), písemně. (PT) Zdržel jsem se hlasování o tomto návrhu, protože portugalská ústava poskytuje lepší ochranu základních práv a protože názor, který někteří zastávají, totiž že právo Společenství je nadřazeno vnitrostátnímu právu členských států, by mohl vést k právním sporům s velmi negativním dopadem.

 
  
MPphoto
 
 

  Marek Siwiec (PSE), písemně. − Hlasoval jsem dnes pro znovupřijetí Listiny v nové formě, tak aby se stala pro evropské instituce závaznou. Má socialistická strana v Polsku i v Evropě přijetí Listiny silně podporuje a já také. Listina je klíčovým nástrojem naší Unie, který dává všem občanům Unie práva – práva jednotlivce i práva související s občanstvím. Touto Listinou vyplňujeme velikou mezeru. Výjimka není skutečnou výjimkou, protože je Listina nadále závazná pro instituce i pro právo Společenství, i když některé země stále doufají, že vnitrostátní právo neovlivní. Správné použití Listiny bude zajišťovat Soudní dvůr. Vyhlášení přepracované Listiny a odkaz na ni v nové Smlouvě posílí Evropskou unii jakožto společný prostor společných hodnot a společných práv. A proto stále doufám, že se Listina bude vztahovat bez výjimky na všech 27 členských států, a to i v první řadě na mou zemi, Polsko.

 
  
MPphoto
 
 

  Andrzej Jan Szejna (PSE) , písemně. (PL) Hlasuji pro přijetí zprávy pana Leinena o schválení Listiny základních práv Unie Evropským parlamentem.

Dle mého názoru by Listina základních práv Evropské unie měla být bez výhrad přijata, a to i v mé vlastní zemi, v Polsku.

Spolu s přijatou novou reformní smlouvou bude Listina závazným právním dokumentem, který bude na stejné úrovni jako smlouvy. Pro naše občany je to důležité a rovněž je to pobídka ke kontrole činnosti institucí EU v oblastech, ve kterých od členských států dostaly právo jednat. Každý občan bude mít možnost přímo se dovolávat Listiny a domáhat se svých práv u soudů po celé Evropské unii na základě práva EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Konrad Szymański (UEN), písemně. − (PL) Listina základních práv komplikuje systém ochrany základních práv v Evropě. Systém se její vinou stává ještě méně čitelný pro občany a mnoho Evropanů má o něm pochybnosti. Proto se dva členské státy rozhodly pro protokoly, které je chrání před jakýmikoli neočekávanými vlivy Listiny. A proto také hlasuji proti zprávě pana Leinena.

 
  
  

– Zpráva: Ole Christensen (A6-0446/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Jan Andersson, Ole Christensen, Göran Färm, Anna Hedh, Dan Jørgensen, Christel Schaldemose, Inger Segelström and Britta Thomsen (PSE), písemně. (SV) My, švédští a dánští sociální demokraté, jsme se rozhodli hlasovat pro pozměňovací návrh 41 ve zprávě. Na pracovním trhu jsou problémy způsobené nezajištěnými smlouvami o pracovním poměru a mzdami, které k životu nestačí. To je nutno napravit. Některé země tak činí prostřednictvím zákonem stanovených minimálních mezd. V jiných zemích se tyto otázky řeší vyjednáváními mezi sociálními partnery. V severských zemích jsme si zvolili druhý jmenovaný model. My, švédští a dánští sociální demokraté, máme za to, že bychom nadále měli mít možnost používat k tomu, abychom zaměstnancům zajistili slušné mzdy, model kolektivních smluv.

Vzhledem k tomu, že předložený pozměňovací návrh vyzývá k tomu, aby byla věc upravena vnitrostátními systémy členských států, domníváme se, že to je slučitelné s modelem kolektivních smluv, pro jehož využití jsme se rozhodli.

 
  
MPphoto
 
 

  Philip Bushill-Matthews (PPE-DE), písemně. − Frakce PPE-DE silně podporuje princip flexikurity a to, že zaměstnancům i zaměstnavatelům se má pomoci při adaptaci na výzvy spojené s globalizací. Úzce jsme spolupracovali s ostatními politickými skupinami i se zpravodajem z PSE a vznikla zpráva, která byla pozitivní i vyvážená a ve všech důležitých bodech se jí dostalo výrazné podpory.

Také jsme však jasně řekli, že konečnou zprávu nemůžeme podpořit, budou-li schváleny dva pozdější pozměňovací návrhy. Nemohli jsme přijmout pozměňovací návrh 41 předložený na poslední chvíli frakcí GUE-NGL, který se týká nuceného zkrácení pracovní doby, což by omezovalo rozhodnutí jednotlivců i odměny za práci, a stejně tak jsme nemohli přijmout pozměňovací návrh 45 této frakce o minimální mzdě na území celé EU, protože Smlouva potvrzuje, že jde o záležitost členských států EU, nespadá to mezi pravomoci EU a v této zprávě pro tento návrh není místo.

Nadále budeme úzce spolupracovat se všemi politickými skupinami, jejichž cílem je přijít s konstruktivními myšlenkami, které pracovníkům pomohou vyrovnat se s obtížemi spojenými se změnami. Neimponuje nám ale žádná politická skupina, která se stará o vlastní volební kampaň, místo aby na první místo kladla skutečné potřeby občanů.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Hlasovali jsme proti, protože je nepřijatelné, aby Evropský parlament podpořil základní cíle Evropské komise v oblasti flexikurity. Dokument připouští, že pracovníci i zaměstnavatelé mají zájem na flexibilitě, a tím schvaluje základ sdělení Evropské komise, které usiluje o deregulaci pracovního trhu, uvolňuje právo na propouštění pracovníků bez oprávněného důvodu, znehodnocuje kolektivní smlouvy a oslabuje odbory a snahy pracujících, přestože v některých ohledech se zpráva staví ke sdělení kriticky.

V textu se opakovaně odkazuje na potřebu „flexibilních pracovních trhů“, „adaptabilních smluvních ujednání“ a „adaptabilní pracovní síly“. Není tak žádných pochyb o skutečném úmyslu této zprávy, která je výsledkem dohody mezi dvěma hlavními politickými skupinami Evropského parlamentu, PPE a PSE, do nichž spadají portugalští europoslanci ze stran PS, PSD a CDS/PP.

Vyjadřujeme politování nad tím, že naše návrhy byly zamítnuty, včetně našich protestů proti začlenění zásad flexikurity do rámce Lisabonské strategie, přezkumu hlavních směrů zaměstnanosti na období 2008–2010 a národních reformních plánů a využívání prostředků Společenství k financování útoků na práva pracujících.

 
  
MPphoto
 
 

  Hélène Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. (SV) Politiky zaměstnanosti členských států by měly být stanoveny na národní úrovni na základě široké a demokraticky ukotvené diskuse založené na výzkumu a zkušenosti dané země. Politiky zaměstnanosti jednotlivých zemí EU by se měly vyvíjet z procesu institucionální soutěže.

Nyní naštěstí máme možnost jednat o dánském modelu flexikurity, protože EU zhruba před 25 lety nezavedla společnou politiku pracovního trhu. Kdyby tomu tak bylo, některé země z kontinentu v čele s Německem by zavedly právní úpravu EU, která by měla ničivé dopady na zaměstnanost a růst v Evropě a její změna by byla téměř nemožná. Nové členské státy by byly nuceny přijmout tuto politiku jako součást acquis communautaire a musely by tedy začínat v roli nových členských států za nepřiměřených podmínek.

A právě díky skutečnosti, že v dané oblasti neexistuje společná politika, nyní můžeme vedle sebe postavit flexikuritu, severský model, anglosaský model a kontinentální model a porovnat je. Díky tomuto soupeření institucí o nalezení dobrých řešení existují v reálném životě řešení, která můžeme srovnat.

Vzhledem k výše uvedeným argumentům jsme v závěrečném hlasování hlasovali proti návrhu a proti veškerým předloženým pozměňovacím návrhům, které obsahují názory na to, jakou formu politiky zaměstnanosti mají členské státy uplatňovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Carl Lang (NI), písemně. (FR) Množení nových slov je jedním z příznaků nevyléčitelné choroby: nedostatku talentu či zkušeností i přes bohatství stávající slovní zásoby. Jedná se také o skluz směrem k jednotnému jazyku používaného elitou, která nemá žádnou vlast, žádnou víru a žádné zákony, i jejím propagandistickým soukolím.

„Flexikurita“, která má být způsobem dosažení prosperity po celé Evropě díky vyvážené kombinaci „flexibility“ v hospodářské oblasti a „zabezpečení“ v oblasti sociální, je jen další nový europeistický proglobalizační manévr.

Pro Evropskou Komisi to v podstatě znamená jen to, že uvolní pracovní právo ve jménu boje proti nezaměstnanosti. Ve skutečnosti však hlavním dopadem této liberální koncepce bude to, že pro podniky bude snadnější a levnější propouštět pracovníky, aby mohly najmout méně nákladnou pracovní sílu. To sem přiláká ještě více migrantů z neevropských zemí, ale také to bude představovat sociální hrozbu v podobě efektu domina, protože nejprve o něco větší nejistota postihne málo placená místa, posléze se však rozšíří i na místa s vyššími platy.

Parlamentní Výbor pro zaměstnanost a sociální věci se tento text pokusil pozměnit a zmírnit tak dopad na zaměstnanost, to však nebude stačit k tomu, abychom ultraliberální choutky europeanistů potlačili.

 
  
MPphoto
 
 

  Astrid Lulling (PPE-DE), písemně.(FR) Hlasovala jsem pro zprávu pana Christensena, protože zaujímá vhodný přístup ke kombinaci flexibility a zabezpečení, který má širokou podporu. Velmi jasně říká, že flexibilní pracovní trh může jít ruku v ruce s jistotou pracovních míst.

Pojem „flexikurita“ se často démonizuje, ale v této zprávě se nám povedlo překonat negativní konotace toho, co by mělo být směrující zásadou pro politiku zaměstnanosti v Evropě. Vytváření pracovních míst je pro boj s nezaměstnaností v Evropě životně důležité, protože nezaměstnanost je i přes pokrok z posledních let nadále příliš vysoká. Flexikurita nám dává realistické vyhlídky na dosažení cílů Lisabonské strategie.

Pokud se nám to má povést, musíme najít způsoby, jak usnadnit přístup k zaměstnání i vzdělávání kvalifikované, flexibilní, mobilní a motivované pracovní síly.

Zaměstnání je nejlepší ochrana před veškerými formami sociálního vyloučení. Evropa musí členské státy povzbuzovat k tomu, aby usnadnily přístup k zaměstnání těm, kteří se snaží vstoupit nebo znovu vstoupit na pracovní trh.

Veškerá právní úprava o zaměstnanosti a pracovních podmínkách je záležitostí členských států a já podporuji pozměňovací návrhy, které posilují zásadu subsidiarity.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (PSE), písemně. − Z obecného hlediska vítám hlavní body dokumentu Komise o flexikuritě. Touto zprávou dává Parlament jasně najevo, že by flexikurita měla zlepšit jistotu pracovních míst a podpořit jistotu v zaměstnání. Žádnému pracovníkovi by nemělo být upíráno právo na rovné zacházení, celoživotní vzdělávání nebo na dávky sociálního zabezpečení.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Claude Martinez (NI), písemně. (FR) „Flexikurita“ je jen zástěrka, která se snaží zakrýt skutečnost, že z práce a z pracujících se stává zboží.

Tato zástěrka zřejmě přišla z Dánska. Po švédském modelu z 60. let, jugoslávském modelu samosprávy ze 70. let, přetrvávajícím maoistickém modelu, bývalém sovětském modelu, blairistickém a dokonce i zappatistickém modelu tu teď máme model dánský. Je to andersenovská mánie, Margaret Thatcherová převlečená za malou mořskou vílu, aby nám namluvila, že když „pracovníkům na jedno použití“ dáme pár příspěvků, nějaké to školení a rychlé znovuzapojení na pracovní trh, poskytneme jim i větší jistotu.

V Dánsku je více stávkových dní než ve Francii, ale to nevadí. Flexikurita z něj udělala ráj flexibilních pracovních trhů a spokojených pracovníků (i když se člověk musí divit, proč i přesto stávkují...).

Kde je zde pravda? Pravda je taková, že se tu v Evropě snažíme vytvořit obdobu čínských „Mindong“, napůl zemědělců, napůl dělníků, kteří pracují v těch nejhorších možných podmínkách.

Jde prostě o to, aby se snížila úroveň ochrany, kterou poskytuje zákoník sociálního zabezpečení a zákoník práce.

„Flexikurita“ je farizejství v pracovním právu. Hospodářský výsledek – tak jako v případě snížení příspěvků na sociální pojištění, které nesplnilo cíl ukončit nerovnováhu výrobních nákladů mezi Asií a Evropou – bude iluzorní.

 
  
MPphoto
 
 

  Bairbre de Brún a Mary Lou McDonald (GUE/NGL) , písemně. Vítáme skutečnost, že se zpráva určitým způsobem pokouší vyvážit sdělení Komise na stranu ochrany práv pracujících. Ačkoli nás těší uznání potřeby vytvářet kvalitní pracovní místa, zajišťovat celoživotní vzdělávání, průběžně zvyšovat kvalifikaci pracovníků a školit je a uplatňovat konkrétní strategie na začlenění mladších pracovníků a žen, je nám líto, že závazky jsou jen vágní a že v těchto oblastech chybí konkrétní cíle.

Dynamická a flexibilní ekonomika musí sloužit právům a potřebám pracovníků stejně jako zájmům podniků. Odmítáme jednostrannou verzi flexibility, která je zde předkládána.

Stavíme se proti zprávě z toho důvodu, že v situaci, kdy jsou atypičtí pracovníci neustále zneužíváni a stává se z nich příležitostná pracovní síla, nedokážou EU ani členské státy jednat, zejména pokud jde o pracovníky zasílané agenturami na dobu určitou.

 
  
MPphoto
 
 

  Dimitrios Papadimoulis (GUE/NGL), písemně. (EL) Hlasoval jsem proti zprávě pana Christensena o flexikuritě, protože ve jménu flexibility pracovněprávních vztahů oslabuje ochranu řádného zaměstnání a pracovní jistoty zaměstnanců. Navzdory snahám a návrhům frakce evropské levice přijal Evropský parlament díky schválenému kompromisu evropské pravice a sociální demokracie základní filozofii neoliberálních návrhů Komise, i když došlo k některým dílčím změnám. Ve jménu konkurenceschopnosti a zisku podniků se na úspěchy vydobyté odbory nyní nahlíží jako na „neflexibilitu“ a „zátěž“. Propouštění bude snazší a pro podniky nebude obnášet žádné náklady, a náklady na ochranu nezaměstnaných mladých lidí budou zcela přeneseny na obec. Zodpovědnost podniků za zaměstnance se nahrazuje zodpovědností společnosti za nezaměstnané. V tomto novém modelu je výrazně oslabeno kolektivní vyjednávání a úloha odborů. Ve spolupráci s odbory usiluje evropská levice prostřednictvím svých návrhů ve Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a v plénu o ochranu všech zaměstnanců bez ohledu na typ smlouvy, v jejímž rámci jsou zaměstnáni. Trvá na tom, že právo na kolektivní kroky je důležitá součást pracovního práva. Vyzýváme členské státy, aby podporovaly řádné zaměstnanecké poměry a aby zabezpečily a zlepšily práva zaměstnanců spolu s vysokou úrovní sociální ochrany.

 
  
MPphoto
 
 

  Pierre Pribetich (PSE), písemně. – (FR) Zásadně důležitý pozměňovací návrh ke zprávě Ole Christensena o společných zásadách flexikurity byl bohužel Evropským parlamentem zamítnut, a proto jsem hlasoval proti zprávě.

Pozměňovací návrh 41 o podpoře evropské mzdové politiky navrhoval minimální mzdu ve výši alespoň 50 % průměrné mzdy v členském státě, a to jsem považoval za základní prvek boje proti nízkým platům, které často vedou k chudobě.

Harmonizace minimální mzdy na evropské úrovni by mohla znamenat životně důležitý pokrok v podmínkách zaměstnávání evropských pracovníků. Vyjadřuji hluboké politování nad tím, že toto hlasování bohužel znovu zabránilo sociální Evropě v pokroku směrem k větší spravedlnosti a soudržnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Peter Skinner (PSE), písemně. Pro hnutí pracujících po celé EU je naprosto nezbytné, aby existoval zavedený soubor základních práv, která mohou být v případě nutnosti vymáhána právní cestou.

Vzhledem k tlakům na zaměstnanost milionů občanů, které v moderním liberalizovaném hospodářství působí, a vzhledem k dopadům budování vnitřního trhu je důležité, aby byla vytvořena řádná a účinná rovnováha. Podpořil jsem ty prvky zprávy, které tyto otázky řeší, a to z výše uvedených důvodů.

 
  
MPphoto
 
 

  Renate Sommer a Gabriele Stauner (PPE-DE), písemně. (DE) Hlasovaly jsme proti této zprávě, protože to je spleť protichůdných tvrzení bez známky jasného zaměření na jakoukoli důležitou sociální problematiku. Text si můžete vyložit naprosto dle vlastní libosti. A navíc dává Komisi volnou ruku k tomu, aby jednala bez řádného právního základu. Dále odmítáme pojem „flexikurita“, protože to je bezvýznamné slovíčkaření.

 
  
MPphoto
 
 

  Catherine Stihler (PSE), písemně. − Flexikurita může fungovat pouze tehdy, pokud člověk, který přijde o práci, dostane slušnou podporu, a to jak finanční, tak i v podobě pomoci v hledání nového zaměstnání.

 
  
MPphoto
 
 

  Lars Wohlin (PPE-DE), písemně. − (SV) Pojem „flexikurita“ už je nyní v diskusi tak zavedený, že není možné se mu vyhnout. Zuří zde spor o tom, čí definice má platit. Řeknu-li to poněkud zjednodušeně, konzervativci kladou důraz na flexibilitu a socialisté na zabezpečení. Ve zprávě o flexikuritě, o které jsme dnes v Evropském parlamentu hlasovali, naštěstí zvítězila první definice. Právě z tohoto důvodu jsem mohl zprávu podpořit, a to i přes několik nepříliš šťastných faktorů. Máme-li se však vypořádat s vyloučením, musíme se na zcela prvním místě zbavit nepružnosti, která zejména brání mladým lidem a starším pracovníkům ve vstupu na pracovní trh.

 
  
  

– Zpráva: Paolo Costa (A6-0399/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Emanuel Jardim Fernandes (PSE), písemně. (PT) Návrh Evropské komise na novou evropskou politiku cestovního ruchu, který je předložen ve sdělení „Nová politika EU v oblasti cestovního ruchu: posílení partnerství pro cestovní ruch v Evropě“, což je název této zprávy, si zasluhuje naši plnou podporu.

Zpráva posiluje a doplňuje ustanovení návrhu Komise a zlepšuje jej, protože

– hájí myšlenku harmonizace standardů kvality turistického ubytování v Evropě a podporuje vznik evropského rámce pro systémy řízení kvality;

– chrání spotřebitele, zejména pokud jde o elektronické služby cestovního ruchu (rezervace a platby);

– v oblasti přístupného cestovního ruchu řádně zohledňuje nejen turisty se sníženou pohyblivostí, ale také problematiku přístupnosti v regionech se specifickým přírodním či zeměpisným charakterem, jako jsou nejvzdálenější regiony;

– podporuje udržitelný cestovní ruch (z hospodářského, sociálního, územního, environmentálního a kulturního hlediska);

– v oblasti letecké dopravy posiluje práva cestujících;

– podporuje turistickou destinaci „Evropa“ a jednotlivé evropské destinace.

Z těchto důvodů jsem hlasoval pro.

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. (PT) I když jsme některé aspekty této zprávy uvítali, například podporu standardů kvality turistického ubytování, ochranu spotřebitelů, zlepšení přístupu do turistických destinací a turismu pro všechny, je nám líto, že naše návrhy byly zamítnuty, protože zdůrazňovaly potřebu

– chránit práva pracovníků a kvalitní pracovní místa investicemi do vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů včetně zajištění zabezpečených smluv o pracovním poměru a spravedlivých a důstojných mezd;

– zaujmout horizontální přístup k danému odvětví v politikách a financování Společenství, a to prostřednictvím vytvoření zvláštního programu Společenství, který by doplňoval iniciativy členských států;

– snížit sezónnost poptávky, minimalizovat dopad odpadu a využívání zdrojů a rozvinout cestovní ruch dostupný všem bez jakékoli diskriminace.

Těší nás, že byly schváleny návrhy, jejichž cílem je

– zaručit udržitelný cestovní ruch, který podporuje další hospodářskou činnost jak základní, tak i návaznou, váží si krajiny a našeho kulturního, historického a ekologického dědictví a propaguje územní soudržnost;

– staví se proti vzniku turistických zařízení založených na masovém cestovním ruchu, který by měl silně negativní dopad na místní obce, životní prostředí a historické a kulturní dědictví.

 
  
MPphoto
 
 

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Hlasoval jsem pro zprávu pana Costy o politice cestovního ruchu.. Odvětví cestovního ruchu hraje důležitou roli v hospodářství každé evropské země a zcela na něm závisí mnoho venkovských oblastí, jako je Skotská vysočina a skotské ostrovy. Je důležité, abychom my v EU plně podpořili rozvoj cestovního ruchu, který zohledňuje místní ekonomiku, kulturní a jazykovou rozmanitost a dobrý stav životního prostředí.

 
  
MPphoto
 
 

  Zita Pleštinská (PPE-DE), písemně. − (SK) Vzhledem k možnostem, které odvětví cestovního ruchu nabízejí nové technologie, se stále více turistů vyhýbá zprostředkovatelským a cestovním agenturám a rezervuje si služby cestovního ruchu, především dopravu a ubytování, elektronicky.

Často se vyskytují případy, kdy spotřebitelé zažívají zklamání, že nedostali služby, které v předstihu zaplatili. Nedávno jsem dostala informaci o praktikách v hotelu Viktoria Garden Suites ve Štrasburku, kdy byli slovenští turisté přeřazeni z trojhvězdičkového do dvouhvězdičkového hotelu a bylo s nimi nakládáno jako s občany druhé kategorie. Rozdíl mezi zaplacenými a skutečně poskytnutými službami jim hotel nevrátil, ačkoli na úhradu měli nárok.

Rozvoj používání informačních technologií v oblasti služeb cestovního ruchu si vyžaduje v případě elektronické rezervace rámec pro zabezpečení ochrany spotřebitelů a osobních údajů. Je důležité, aby spotřebitelé dostávali pravdivé, nikoli klamné informace, informace aktuální a jednoznačné. V zájmu ochrany spotřebitele by pomohlo vydávat internetovým stránkám, které poskytují informace a nabízejí služby elektronické povahy v oblasti cestovního ruchu, rezervace a platby, zvláštní osvědčení.

Pro cestovní ruch není nic horšího, než nespokojenost evropských spotřebitelů, a proto jsem zprávu „Nová politice EU v oblasti cestovního ruchu: Posílení partnerství pro cestovní ruch v Evropě“, tak jak ji navrhl zpravodaj Costa, plně podpořila a zejména se ztotožňuji s jejím zaměřením na ochranu spotřebitele.

 
  
MPphoto
 
 

  Brian Simpson (PSE), písemně. − Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože obsahuje mnoho dobrých myšlenek ohledně toho, jak dovést naši politiku cestovního ruchu dále. Chtěl bych ale zdůraznit důležitost průmyslového dědictví a to, že nám toto dědictví může pomoci ozdravit staré průmyslové oblasti a přitom nám bude stále nabízet kulturu a historii.

Zachování kulturního dědictví je stejně důležité jako zachování starých uměleckých předmětů nebo geografických jevů. Pocházím z regionu, kde se zrodila průmyslová revoluce, revoluce tak zásadní pro životy mnoha lidí, že si zasluhuje uznání jakožto součást naší jedinečné evropské kultury.

Zdroje věnované průmyslovému dědictví na vnitrostátní i evropské úrovni jsou však přesto v porovnání s ostatními odvětvími cestovního ruchu nízké.

Například evropský orgán pro historické a muzejní železnice „FEDECRAIL“ je světově proslulý v oblasti ochrany železnic, a přitom od Evropské unie dostává jen málo pomoci.

Evropská unie by měla uznat význam průmyslového dědictví a učinit z tohoto odvětví cestovního ruchu prioritu, tak aby mladí lidé pochopili význam naší průmyslové minulosti.

Nyní je přeci správná doba na to, abychom uznali, že průmyslové dědictví může hrát zásadní roli v jakékoli budoucí politice cestovního ruchu v Evropě.

 
  
MPphoto
 
 

  Renate Sommer (PPE-DE), písemně. − (DE) Zprávu o nové politice cestovního ruchu EU podporuji. Ukazuje, kde EU v oblasti cestovního ruchu může působit.

Ačkoli EU v tomto odvětví nemá žádné všeobecné pravomoci, může přesto přijmout opatření na podporu cestovního ruchu. Tak může Unie pomoci zlepšit konkurenceschopnost sektoru cestovního ruchu, který je významným hospodářským faktorem a ještě významnějším zaměstnavatelem.

Osobně připisuji zvláštní důležitost cíli podpory trvale udržitelného cestovního ruchu, tedy formy cestovního ruchu, v němž mají ekologické, ekonomické a sociální prvky stejnou váhu. Trvale udržitelný cestovní ruch je zásadní jakožto základ rozvoje a pokračujícím provozu turistických aktivit a je klíčovým faktorem pro uchování a zkvalitnění našeho přírodního a kulturního dědictví. Zachování přírodního dědictví je zásadní pro to, aby toto hospodářsky důležité odvětví bylo nadále úspěšné, a jen díky němu evropské turistické destinace obstojí v mezinárodní konkurenci. Kromě toho nesmíme zapomínat na to, že EU neustále slouží ostatním jako vzor. V četných oblastech činnosti se čím dál častěji mnoho částí světa řídí naším příkladem. To pro nás znamená velkou zodpovědnost. Proto bych ráda požádala kolegy poslance, zejména ty, kteří pocházejí z regionů spjatých s cestovním ruchem, aby tuto snahu o udržitelnost podpořili.

 
  
MPphoto
 
 

  Margie Sudre (PPE-DE), písemně. – (FR) Nová politika cestovního ruchu EU musí lépe ošetřit ochranu spotřebitele, a právě proto požaduji, aby byly internetové stránky nabízející turistické služby certifikovány. Spotřebitelům musí být nabízeny jasné a transparentní služby, které splňují příslušné normy zabezpečení, pokud jde o rezervace a platby.

I když v podpoře „destinace Evropa“ došlo k skutečnému pokroku, protože byl vytvořen portál turistických destinací, chci vyzvat Komisi a členské státy, aby pokračovaly v úsilí o rozvoj izolovaných regionů s velkým turistickým potenciálem (zejména nejvzdálenějších regionů), v nichž je cestovní ruch hlavní oblastí činnosti a je životně důležitý pro jejich hospodářský a sociální rozvoj.

Také bych ráda vyzvala odborné subjekty působící v daném odvětví, aby se dohodly na harmonizovaném systému hodnocení ubytovacích služeb a zřídily za tímto účelem partnerství veřejného a soukromého sektoru.

Na závěr bych chtěla Komisi vybídnout, aby provedla hodnocení dopadu, pokud jde o důsledky sezonního cestovního ruchu na regionální úrovni, včetně záběru do minulosti. Pokud tento jev lépe pochopíme, budeme schopni bojovat proti němu účinnějším způsobem.

 
  
MPphoto
 
 

  Lars Wohlin (PPE-DE), písemně. − (SV) Hned na začátku, v bodu odůvodnění A, zpráva poznamenává, že neexistuje právní základ pro evropskou politiku cestovního ruchu. Poté hovoří o tom, jak důležitou roli může cestovní ruch hrát v podpoře integrace společnosti, a o významu zesílené spolupráce v oblasti nabídky turistických zařízení. Je v ní mnoho informací o sběru statistických údajů a o společných opatřeních pro zajištění kvality a ochrany spotřebitele. Také zde jsou úvahy o potřebě chránit, zachovat a obnovit evropské kulturní dědictví.

Parlament Komisi vyzývá, aby členským státům poskytla vodítko ke zlepšení politické koordinace v oblasti rozvoje cestovního ruchu na celostátní, regionální i místní úrovni. Evropský parlament rovněž chce zavést známku „Evropské dědictví“, aby byla zvýšena podpora těm prvkům, které je dle obecného názoru potřeba zachovat (jako příklady jsou zde uvedeny evropské kulturní cesty a památky).

Dle mého názoru je politika cestovního ruchu regionální záležitostí a potvrzuje to i stávající právní úprava. Odvětví cestovního ruchu se musí rozvíjet v rámci soutěže s činnostmi cestovního ruchu jiných zemí a každá země musí mít volnost utvořit si vlastní politiku. Proto jsem hlasoval proti této zprávě.

 
  
  

– Zpráva: Alain Lipietz (A6-0409/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Daniel Caspary (PPE-DE), písemně. − Na listopadovém miniplenárním zasedání v Bruselu jsem se rozhodl hlasovat pro zprávu Alaina Lipietze „Obchod a změna klimatu“. Zpráva je hodnotná a věnuje se mnoha obavám, které všichni sdílíme. Rozhodl jsem se však hlasovat proti některým pozměňovacím návrhům a odstavcům, protože jsem přesvědčen, že proti globálnímu oteplování se musí bojovat udržitelnými opatřeními, která nemají nepříznivý vliv na hospodářský růst nebo dlouhodobé perspektivy evropského sociálního modelu.

Otázce změny klimatu připisuji velký význam. Evropská unie se ujala aktivní role při navrhování dalekosáhlých řešení v boji s klimatickými změnami. Domnívám se, že návrhy Evropy se staly měřítkem pro veškerá budoucí rozhodnutí, a domnívám se také, že jsou slučitelné s naším hospodářským modelem.

Jsem přesvědčen, že globální obchod je pro světovou ekonomiku přínosem, ale zároveň uznávám, že je nutno podniknout další kroky ke snížení škodlivých emisí, zejména v odvětví dopravy. Světový obchod jako takový by ale narušen být neměl.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (PSE) , písemně. (PT) Hlasovala jsem pro zprávu pana Lipietze o obchodu a klimatické změně, protože se domnívám, že by Evropa měla zastávat vůdčí světovou pozici v boji proti změnám klimatu, a z tohoto důvodu si myslím, že obchodní politika Evropské unie musí být podstatně změněna tak, aby podporovala ekonomiku s nízkými emisemi oxidu uhličitého.

Zpráva zdůrazňuje potřebu rozvinout vzorce výroby, spotřeby a obchodu, které změnu klimatu i její hospodářský dopad zmírňují. Proto je nutno vypracovat opatření povzbuzující místní výrobu jakožto prostředek omezení dopravních potřeb a zavést společné standardy a systémy označování Evropské unie, jejichž cílem bude zvýšit povědomí spotřebitele o ekologických dopadech jednotlivých výrobků.

 
  
MPphoto
 
 

  Christofer Fjellner (PPE-DE), písemně. (SV) Naše strana Moderaterna dnes úspěšně přesvědčila Evropský parlament, aby hlasoval proti návrhu na zavedení cel na zboží pocházející ze zemí, které nepodepsaly Kjótský protokol. Stejně tak jsme přesvědčili Evropský parlament, aby nepodpořil stanovisko, že za ekologické problémy světa může tržní ekonomika. Proto jsme hlasovali pro zprávu o obchodu a klimatické změně.

Obchod jako takový není hrozbou pro životní prostředí – právě naopak. Obchod vytváří prosperitu, kterou potřebujeme, abychom se dokázali vyrovnat s ekologickými imperativy budoucnosti. Poskytuje nám možnost účinněji využívat vzácné zdroje a vyzdvihuje lidi z chudoby, která je prapůvodem většiny světových ekologických problémů. Otevřenost a obchod jsou rovněž předpokladem transferu technologií, který dnešním rozvojovým zemím umožní získat lepší životní prostředí rychleji, než jsme ho mohli dosáhnout my.

Na druhou stranu je velký problém to, že doprava nenese své vlastní ekologické náklady. My, zástupci strany Moderaterna, se domníváme, že v dnešním hlasování zaujímá Parlament nesprávný přístup, podporuje-li návrhy na blokování a omezení obchodu. Parlament by se měl místo toho zaměřit na to, aby přinutil dopravu nést ekologické náklady. To, že nám všem jde o životní prostředí, se nesmí stát záminkou k protekcionismu, protože protekcionismus je hrozba pro rozvoj a také hrozba pro kvalitní životní prostředí.

 
  
MPphoto
 
 

  Glyn Ford (PSE), písemně. − Zpráva pana Lipietze se věnuje důležité problematice. Pokud to myslíme se snahou o kontrolu výroby skleníkových plynů vážně, musíme zajistit, aby tyto náklady byly systematicky započítávány. Obchod – volný obchod – je důležitou hnací silou pro globální ekonomiku a je to něco, co musíme podpořit. Dlouhodobě však nesmíme pokračovat v zasílání zboží po celé planetě na tisícikilometrové vzdálenosti, kdy v podstatě stejné zboží cestuje tam a zpátky, aniž by bylo zajištěno plné krytí nákladů. Pokud však zátěž zhýralosti průmyslového světa, který bezstarostně zneužívá zdroje životního prostředí planety, nemají nést ty nejchudší národy na světě, bude tento přechod muset být řízen opatrně. Evropa má povinnost chránit ty, jejichž živobytí je ne jejich vlastní vinou postaveno na neschopnosti vážit si dlouhodobé životaschopnosti planety s vidinou krátkodobého zisku.

 
  
MPphoto
 
 

  Hélène Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. (SV) Strana Junilistan se domnívá, že EU má důležitou úlohu při snižování vlivu lidstva na podnebí Země. Jakožto jeden z hlavních aktérů světového obchodu má EU možnost vyvíjet tlak na ekologické dopady výroby a mezinárodní dopravy.

S touto zprávou je však spojeno několikeré vážné nebezpečí. V řádcích i mezi řádky je patrno, že politika založená na těchto východiscích otevře dveře protekcionistickým sklonům, které podporuje mnoho zájmových skupin i zemí EU. Zvláštní zájmy se vždy snaží prezentovat jako nejlepší zájmy veřejnosti. Podpořit tuto zprávu by tedy bylo velmi nebezpečné. Výsledkem by totiž nakonec mohl být vyšší protekcionismus a tím i vyšší náklady pro chudé obyvatele z celého světa i pro spotřebitele z EU.

Namísto toho by EU měla pokračovat cestou, kterou si zvolila,jako vzor a spojenec všech zemí světa, které chtějí v otázce změny klimatu jednat zodpovědně. Strana Junilistan se tedy rozhodla hlasovat proti této zprávě.

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. (PT) Zcela souhlasíme se zprávou, když uvádí, že „současný hospodářský model, který s sebou přináší neustálý nárůst spotřeby, výroby a obchodu, není udržitelný, neboť tento model vede k ustavičnému zvyšování nároků na využívání zdrojů a na dopravu a zároveň s sebou nese rostoucí množství odpadu a emisí“, a že současný obchodní režim „vede ke globální dělbě práce, která předpokládá velmi vysoký podíl přepravy výrobků“, které by mohly být vyrobeny lokálně udržitelnějším způsobem.

Rádi bychom však poukázali na některé negativní aspekty, jako je výzva k dohodě o odstranění celních a necelních překážek pro „zelené zboží a služby“ v rámci současného kola jednání Světové obchodní organizace z Dohá a implicitní přijetí dojednávaných dohod o volném obchodu, které je v rozporu s tím, co zpráva na úvod říká o současném obchodním režimu.

Rovněž jsme kategoricky proti zavedení principu „znečišťovatel platí, v ideálním případě prostřednictvím celosvětového rozšíření systému pro obchodování s emisemi“; tento systém odmítáme z důvodu dopadů, které by měl.

 
  
MPphoto
 
 

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Hlasoval jsem pro zprávu pana Lipietze o obchodu a klimatické změně. Otázka klimatické změny je jedna z nejnaléhavějších otázek dneška a vyžaduje hmatatelná opatření na úrovni členských států, EU i celého světa.

I když dnešní zprávu, která se mnoha z těchto důležitých mezinárodních otázek věnuje, podporuji, chtěl bych také upozornit na návrhy zákona o klimatické změně předložené skotskou vládou. Vláda stanovila povinný dlouhodobý cíl, jímž je 80% snížení emisí ve Skotsku do roku 2050. Domnívám se, že to je chvályhodné, a doufám, že i ostatní členské státy si při svých vlastních snahách o boj proti globálnímu oteplování stanoví stejně ambiciózní cíle.

 
  
MPphoto
 
 

  Syed Kamall (PPE-DE), písemně. − Ačkoli panuje široká shoda na tom, že je potřeba snížit škodlivé komise, autor této zprávy volá po opatřeních, která by omezila obchod s chudšími zeměmi, a odsuzuje tak jejich občany k chudobě, narušuje světové řetězce dodávek a zavádí nereálné postihy.

Konzervativci zastávají názor, že nejlepší způsob snížení škodlivých emisí spočívá ve větším důrazu na technologii, dojednání reálných cílů a zesílení obchodu s chudšími zeměmi, aby si mohly dovolit investovat do čistějších a ekologičtějších technologií a postupů.

 
  
MPphoto
 
 

  Diamanto Manolakou (GUE/NGL), písemně. (EL) Tento návrh usnesení je přestrojen do laciných ekologických barev a zevšeobecněných projevů dobré vůle, aby skryl svůj reakční obsah, který nese pečeť imperialistických hnutí a organizací.

Kritizuje vzdušnou a silniční dopravu za to, že jsou v porovnání s dopravou námořní a železniční významnými původci emisí CO2, a přitom obsahuje sdělení, že svoboda volby (nadnárodních podniků) je zásadní pro světový obchod.

V oblasti dopravy vybízí k obchodování s emisemi skleníkových plynů, které nedokázalo snížit emise CO2, avšak ukázalo se jako výnosný burzovní mechanismus pro kapitál. Podporuje cíle mezinárodních monopolů na štědré financování prostřednictvím „mechanismu čistého rozvoje“ (CDM).

Evropské investiční bance přisuzuje roli „ekologického“ dozorce, který bude jednat v souladu s tím, „jak to doporučily OECD a G8“, a požaduje, aby budoucí návrhy byly ty, které diktuje WTO.

Základní věcí je, že nadnárodní firmy stále drancují přírodní zdroje, devastují se lesy, snižují a znehodnocují se zásoby čisté vody, postupují pouště, rozšiřují se geneticky modifikované plodiny, toxické chemikálie způsobují znečištění, ozbrojené konflikty a imperialistické zásahy nemají konce, hromadí se skleníkové plyny, miliardy lidí snášejí plenění a vydírání ze strany kapitálu, a toto usnesení to vše podpoří a napomůže tomu.

My, europoslanci z Řecká komunistické strany, tedy budeme hlasovat proti této zprávě.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (PSE), písemně. − Vítám tuto zprávu, která vymezuje celou řadu realistických opatření, pokud jde o to, jak lze využít obchod v rámci boje proti klimatickým změnám. Řešení, jako jsou nulové celní sazby pro výrobky s nízkými hodnotami emisí či spotřeby skleníkových plynů, zákaz dovozu exotického dřeva, politika označování energeticky účinných výrobků a začlenění letecké dopravy do systému obchodování s emisemi, by měla být rozvinuta.

 
  
MPphoto
 
 

  Olle Schmidt (ALDE), písemně. (SV) Zpráva pana Lipietze o obchodu a klimatické změně se dotýká dvou oblastí, v nichž má EU největší možnost mezinárodně působit. Je tedy nesmírně důležité, aby Evropský parlament zveřejnil svůj názor na tuto záležitost. Všechny země světa potřebují svůj podíl na mezinárodní ekonomice ve formě obchodu. Jen rozvinutý systém obchodování a hospodářský rozvoj poskytuje skutečný základ, na němž lze vyzdvihnout obyvatele z chudoby a ovlivnit životní prostředí. Skutečnost, že Evropě záleží na životním prostředí a rozvoji, musí být i nadále katalyzátorem udržitelné ekonomiky, která je postavena na obchodě a nestaví se mu do cesty. Proto lituji, že zpráva, která dnes byla odhlasována, jde směrem, jenž není pro obchod a rozvoj příznivý tak, jak by mohl. S velkými výhradami jsem se však rozhodl hlasovat pro, neboť nejproblematičtější formulace byly ze zprávy vyňaty.

 
  
  

– Zpráva: Luisa Morgantini (A6-0432/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Jim Allister (NI), písemně. − V hlasování o pozměňovacím návrhu 6 ke zprávě paní Morgantini o africkém zemědělství jsme získali všeříkající vhled do náklonností a sympatií skupiny GUE/NGL a širší levicové rodiny. Tím, že dali najevo své přátelství s tyranem Mugabem a postavili se proti odpůrcům jeho přítomnosti na summitu Afrika-EU v Lisabonu, se ukázali v pravých barvách. Protože jsem přesvědčen, že Mugabe je odsouzeníhodný despota, který zdevastoval svou zemi, s velkou radostí jsem hlasoval proti pozměňovacímu návrhu 6, abych vyjádřil své pobouření nad jeho chováním a jeho plánovanou přítomností na summitu. Skutečnost, že Parlament velmi nízkou většinou zprávu přijal, znamená pro tohoto tyrana šokující podporu.

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. (PT) Odsuzujeme nepřijatelný politický manévr nejreakčnějších křídel Parlamentu, která se snaží využít zprávu o africkém zemědělství ke kritice legitimní účasti prezidenta Republiky Zimbabwe, plnoprávného člena Africké unie, na nadcházející vrcholní schůzce mezi EU a Afrikou. Tento manévr byl ve své podstatě potlačen.

Pokud jde o zprávu samotnou, domníváme se, že obsahuje celou řadu pozitivních bodů, jako je kritika v tom smyslu, že zakládání pomoci na „podporu afrického zemědělství“ výlučně na dohodách o hospodářském partnerství (EPA) je formou vydírání povzbuzující liberalizaci obchodu se zemědělskými produkty.

Vybízení mnoha těchto zemí k tomu, aby si v zemědělství vybudovaly závislost na EU, je pokusem zavázat tyto země dohodou, která jim nutí zemědělský model založený na monokulturách určených k vývozu, a to s důsledkem samozřejmých a závažných hospodářských, sociálních a ekologických problémů pro obyvatele mnoha afrických zemí i pro obyvatele členských států EU.

Proto se domníváme, že pomoc africkému zemědělství má spočívat v podpoře sociálně zodpovědného rozvoje zemědělského modelu založeného na místních specifických potřebách a na potravinové nezávislosti a jistotě každé země.

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí