Doslovný záznam ze zasedání

Pondělí, 10. prosince 2007 - Štrasburk

16. »Politika Společenství v oblasti mořského životního prostředí (rozprava)

  Předsedající. − Dalším bodem jednání je doporučení pro druhé čtení (A6-0389/2007), jménem Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, týkající se společného postoje Rady k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví rámec činnosti Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) [09388/2/2007 – C6-0261/2007 – 2005/0211(COD)] (Zpravodajka: Marie-Noëlle Lienemann).

  Marie-Noëlle Lienemann , zpravodajka. − (FR) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, směrnice, kterou by měl Parlament ve druhém čtení přijmout, je mimořádně důležitá, neboť jde o první směrnici, která členské státy nutí, aby měly vlastní environmentální strategii na obnovu moří a oceánů, s cílem dosáhnout dobrého ekologického stavu. Když jsme se směrnicí zabývali při prvním čtení, zdůrazňovali jsme její význam, vzhledem k tomu, že poslední vědecké zprávy potvrzují, že přežití populací ryb a biologická rozmanitost moří a oceánů jsou výrazně ohrožené. Podle některých vědců ryby dokonce v příštích padesáti letech zcela vyhynou. Oceány navíc hrají klíčovou úlohu v regulaci klimatu a v důsledku jejich znečištění nám hrozí zeslabení této jejich regulační funkce a prohloubení negativních důsledků změny klimatu. Bylo proto naléhavé a nezbytné, aby Evropská unie po přijetí rámcové směrnice o vodě urychleně řešila zejména v souvislosti se sladkou vodou otázku mořské vody.

Při prvním čtení jsme prokazovali vůli zlepšit stávající znění. Nejprve se budu zabývat strukturálními hledisky této směrnice a stávajícího znění. Prvním cílem je obnova našich moří a oceánů s cílem dosáhnout dobrého ekologického stavu. Dále je zapotřebí vymezit kroky, které musí nezbytně učinit každý členský stát: zaprvé spolupracovat v rámci mořských oblastí a podoblastí; poté definovat stav vody a biologické rozmanitosti v mořích; dále definovat dobrý ekologický stav a některé prioritní environmentální cíle; a nakonec vypracovat akční plán a navrhnout jistá opatření, která je zapotřebí přijmout. Stavěli jsme se proto ke směrnici kladně, ale cítili jsme, že v podobě, v jaké jsme ji obdrželi od Komise, nezachází dostatečně daleko.

Zdůraznili jsme řadu věcí. Zaprvé je nezbytné směrnici zpřísnit. A to z hlediska zdrojů i výstupů. To je zcela jistě nejpřínosnější bod naší spolupráce s Radou a Komisí: směrnice je přísná.

Zadruhé doufáme, že dobrý ekologický stav bude stanoven přísně, aby obnova tohoto bohatství neskončila u planých řečí. Máme velkou radost z toho, že se kritéria dobrého ekologického stavu rozšířila, aby zahrnovala negativní působení veškerých znečišťovatelů, kteří mají vliv na ekosystém, a potřebu vyhodnocovat je a omezovat jejich dopad s cílem dosáhnout obnovy dobrého ekologického stavu.

Třetím bodem je, že Parlament je velmi nakloněn tomu, aby byly vytvořeny chráněné mořské oblasti jako určitá rezerva, která by měla hrát klíčovou úlohu v obnově rozmanitosti tohoto biotopu, a zejména při opětovném zakládání populací ryb. Líbilo by se nám, kdyby znění směrnice bylo více restriktivní, důraznější, přísnější v otázce potřeby těchto rezerv, ale princip by zůstal zachován; v každém případě je zapotřebí, aby tyto rezervy byly dostatečně velké, aby mohly hrát úlohu v obnově biologické rozmanitosti.

A nakonec Parlament projevil přání, aby byla rozšířena oblast působnosti této směrnice. Chtěli jsme především to, aby byly řádně zohledněny pobřežní vody a aby již nepanovala žádná nejistota ohledně toho, že je zapotřebí zohlednit veškeré přílivové vlny. Každopádně to u řady z nich bylo provedeno. Samozřejmě by se nám líbili poněkud lepší definice země pokryté přílivovými vlnami, stávající znění je však postačující.

Ráda bych zdůraznila, že je nezbytná soudržnost strategií jednotlivých zeměpisných oblastí. líbilo by se nám, kdyby znění bylo přísnější, potřeba soudržnosti je však potvrzena.

A závěrem, naši kolegové poslanci z regionu Baltského moře chtěli, aby se, s ohledem na naléhavost situace, stalo určitým pilotním projektem, který nám umožní dosáhnout pokroku rychleji, Baltské moře. Jejich požadavek nebyl zcela uspokojen, neboť tradicí v našich orgánech je neodlišovat žádnou konkrétní oblast. Myšlenka pilotní oblasti nicméně přetrvává a jsem si jista, že Komise zvolí za tuto oblast region Baltského moře.

Nakonec k otázce časového harmonogramu: hlavní pro nás bylo, že směrnice bude závazná, i když to znamená poněkud více času, který je dán členským státům k tomu, aby ji naplnily. Byl to kompromis, kterého bylo nakonec dosaženo. Lhůta byla stanovena do roku 2020, členské státy však musí jednat rychle, neboť směrnici musí převést do vnitrostátního práva do roku 2010. Proto bych je v každém případě chtěla vyzvat, aby neplýtvaly časem, neboť – v rámci rámcové směrnice o vodě – zpoždění narůstá a naše moře nemohou čekat.

  Charlie McCreevy , člen Komise. − Pane předsedající, ujmu se tohoto bodu jménem svého kolegy pana Stavrose Dimase, který je v současné době na Bali na konferenci o změně klimatu, a proto se dnes nemohl zúčastnit. Nejprve bych rád vyjádřil poděkování a blahopřání zpravodajce Lienemannové za její vynikající práci, kterou odvedla v souvislosti se směrnicí o strategii pro mořské prostředí, a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin za jeho přínosný a konstruktivní příspěvek.

Tato směrnice znamená začátek nového přístupu k ochraně našich moří a oceánů. Další otázkou je pak samozřejmě její úspěšné provedení. Snahy Parlamentu posílit ambice této legislativní iniciativy přinesly své plody a bylo zajištěno, že schválená směrnice bude účinným nástrojem na ochranu našich moří a našich oceánů integrovaným způsobem. Komise je potěšena, že se podařilo dosáhnout dohody při druhém čtení. Zejména bych rád zdůraznil konstruktivní úlohu Parlamentu v tomto procesu. Tím, že vždy chránil své nejvyšší politické a environmentální cíle, sehrál Parlament užitečnou a konstruktivní úlohu na cestě k této dohodě.

Cílem navrhované směrnice je, aby členské státy přijaly nejpozději do roku 2020 nezbytná opatření k dosažení dobrého ekologického stavu mořského prostředí. Učiní tak vytvořením a provedení strategií pro mořské prostředí v rámci svých moří. Směrnice proto obsahuje velmi náročný cíl. Komise trvale usiluje o to, aby byla přijata veškerá nezbytná opatření s cílem zjistit účinnou ochranu našeho mořského prostředí. Parlamentu se v některých důležitých bodech podařilo jít nad rámec původního návrhu Komise.

Rád bych zdůraznil zejména tři témata, která byla při jednání ústřední: zajištění ambiciózního cíle směrnice; přesnější vymezení toho, čím se rozumí dobrý ekologický stav, včetně souboru specifických ukazatelů, a požadavek na vytvoření mořských chráněných oblastí v souvislosti s touto směrnicí.

Během procesu jednání Parlament trval na tom, že je nezbytné zajistit, aby tato směrnice měla přísné ambice ve všech zásadních bodech. Tato směrnice stanovuje nový rámec pro činnosti, které jsou poprvé společné a integrované s cílem chránit naše moře a oceány. Budeme pokračovat s cílem budovat na této politické iniciativě, aby tato směrnice o strategii pro mořské prostředí mohla konkrétně sloužit jako environmentální pilíř politiky mořského prostředí Evropské unie. Komise může tudíž přijmout kompromisní balíček s cílem dosáhnout dohody ohledně této směrnice ve druhém čtení.

  Eija-Riitta Korhola , jménem skupiny PPE-DE. – (FI) Pane předsedající, jako pro zpravodajku za mou skupinu je pro mne potěšením, že mohu říci, že směrnice, o níž jsme dosáhli kompromisu, je jedním z právních předpisů EU týkajících se životního prostředí, jejichž přínos naše budoucí generace skutečně ocení. Konečně nastal čas zaměřit se na naše mořské prostředí, jehož zhoršující stav je velmi skličující, přičemž nejvíce šokujícím příkladem je Baltské moře. Tato směrnice vnáší do dané situace novou naději, neboť je jejím cílem zastavit znečišťování moří a obnovit jejich biologickou rozmanitost.

Práce vykonaná v minulých dvou letech nebyla vždy snadná. Přestože cíl měli všichni stejný, prostředky zapojených politických skupin se často lišily. Jeden příklad toho, jak se naše názory různily, se týkal budoucích vyhlídek na techniku zachycování a ukládání uhlíku. Názor paní Lienemannové by v praxi rozvoji takové techniky zamezil. Na druhé straně jsme byli přesvědčeni, že v souvislosti se změnou klimatu to bylo nezbytné a že by směrnice o strategii pro mořské prostředí neměla proto být zatěžována podrobnostmi, které by ji znemožnily.

Věřím, že kompromis, kterého jsme dosáhli, je přijatelný pro všechny strany. Je ve svých cílech ambiciózní, ponechává však způsoby jejich dosažení na členských státech, třebaže tyto státy zavazuje k tomu, aby spolupracovaly v jednotlivých mořských regionech s cílem dosáhnout co nejlepších výsledků. Kompromisní znění jasně stanoví, co to znamená, když usilujeme o dobrý ekologický stav, a jaká jsou možná rizika. Zároveň již nebudou směrnicí dopodrobna specifikovány různé kroky považované za hrozby, jelikož seznam nemůže být vyčerpávající a shodoval by se s kroky přijatými v případě nevyváženého stavu mořského prostředí. Nově formulované znění předepisuje stranám povinnosti, neosočuje je však a jedná bez neopodstatněných donucovacích kroků. Cíle jsou nicméně jasně stanovené, vědecky odůvodnitelné a také závazné, a budou tedy rovněž účinné.

Rád bych rovněž poděkoval své kolegyni paní Lienemannové za její vydařenou práci. Projevila dobré vůdčí schopnosti při jednáních a zároveň naslouchala jiným skupinám. Jsem zvláště vděčný za to, že se nám podařilo zvýšit viditelnost závažné situace v Baltském moři.

Jsem si jist, že směrnice o strategii pro mořské prostředí bude výborným environmentálním pilířem společné námořní politiky EU. Jasně podporuje cíl společné námořní politiky posílit růst, zaměstnanost a udržitelný rozvoj a zároveň vybudovat pevnou znalostní bázi pro mořský výzkum. Takové právní předpisy naše Společenství potřebuje.

  Justas Vincas Paleckis , jménem skupiny PSE. – (LT) Blahopřeji paní zpravodajce k tak záslužné práci. Rád bych zde uvedl, že souhlasím s tím, že přísnější zpráva by byla ještě účinnější. Silná slova nicméně počkají, nyní musíme být rádi za kompromis, kterého jsme dosáhli.

Po nějakou dobu nebyla věnována ochraně moří a oceánů dostatečná pozornost. Mořské zdroje byly využívány bezohledně, ekosystém je vyčerpaný, a tím, jak zacházíme s mořským prostředím, si uřezáváme větev, na které sedíme. Proto má pro zachování živých vod pro budoucí generace velký význam vytvoření mořských chráněných území.

Je obecně známo, že území moří Evropské unie je větší než její pevninské území. Dobré životní podmínky všech regionů v Evropské unii a milionů jejích obyvatel jsou závislé na dobrém stavu životního prostředí a produktivitě přilehlých moří a oceánů. Je proto důležité, aby se Evropská unie do budoucna zabývala ochranou životního prostředí jako celkem, který nelze záplatovat dílčími nevýznamnými rozhodnutími. Pokud snižujeme znečištění půdy, znečišťuje se tím i znečištění moře. Musíme investovat více finančních prostředků na budování kanalizace, kterou je zapotřebí rozvíjet i mimo EU.

Vítám skutečnost, že se Evropská unie opět ujala vedoucí úlohy ve světě a zavázala se do 13 let dosáhnout dobrého ekologického stavu mořského prostředí.

Otázka Baltského moře zde již byla připomenuta. Toto moře je mimořádně citlivé – jeho voda se mění pouze jednou za 25 až 30 let, proto jsou zde dopady znečištění vyšší než jinde. Stále pociťujeme důsledky po desetiletí trvajícího nezodpovědného používání chemických látek. Dříve, než se započne s těžbou ropy a budou vytvořeny plány na výstavbu ropovodu v Baltském moři, bychom měli posoudit otázky životního prostředí. Měli bychom se ujistit, že naše rozhodnutí nebudou mít nepříznivý dopad na dobré životní podmínky našich dětí a vnoučat.

  Adamos Adamou, jménem skupiny GUE/NGL. – (EL) Pane předsedající, rád bych poděkoval paní Lienemannové za její úsilí a způsob, jakým jednala s Radou a Komisí, a blahopřál jí k tomu. Zaměřím se na několik hlavních pozitivních bodů.

Tato směrnice jako celek dá nezbytný důraz na opatření pro dodržení souladu a dosažení dobrého stavu životního prostředí, přičemž se zamezí jeho poškozování. Třebaže původně Evropský parlament požadoval rok 2017, je časový plán pro dosažení souladu ze strany členských států v současnosti nastaven až do roku 2020, který je datem reálným a jež navrhla Komise ve spolupráci se zástupci jednotlivých států.

Členské státy zajistí do roku 2012 úvodní posouzení, ve kterém definují dobrý stav životního prostředí a oznámí soudržné environmentální cíle. Evropský parlament byl schopen dosáhnout jasných závazků ze strany Rady, pokud jde o integrované politiky a přístupy, které podpoří členské státy, aby spolupracovaly při dosažení dobrého ekologického stavu v celé EU.

Tato směrnice rovněž zohledňuje společnou rybářskou politiku, která zajišťuje schůdné využívání zdrojů ryb při dodržení integrity ekosystémů, aby bylo možné je zachovat či obnovit a, pokud to bude nutné, chránit místa kladení vajíček, krytí a krmení.

Na závěr se dostávám ke zdrojům financí – k provedení se použijí existující fondy v rámci oblasti působnosti finančních zdrojů a v souladu s hospodářským výhledem na období 2007–2013 a vzhledem k tomu, že směrnice počítá s obdobím do roku 2020, bude pro další období o finančních prostředcích znovu jednáno.

  Ioannis Gklavakis (PPE-DE). – (EL) Pane předsedající, i já bych rád poblahopřál paní zpravodajce Lienemannové k vynikající práci, kterou odvedla. Cílem směrnice je – jak by také mělo být – chránit mořské prostředí. Jako zpravodaj Výboru pro rybolov bych se však chtěl vyjádřit k několika skutečnostem.

Výbor pro životní prostředí klást větší důraz na rybolov a také na problémy, které rybolov musí řešit v důsledku znečištění moří. Námořníci a rybáři znají moře lépe než kdokoli jiný. Žijí na něm a pro něj. V boji proti tomuto problému je nezbytná jejich účast.

Rád bych rovněž vyjádřil svou spokojenost v souvislosti s rozšířením chráněných mořských oblastí.

Abych to shrnul – úspěch v zabezpečení strategie pro mořské prostředí závisí na čtyřech hlavních faktorech: zaprvé je to závazek stran dodržet časový harmonogram stanovený v této směrnici. Nemůžeme a nesmíme si v našem programu dovolit průtahy a odklady. Cíle musí být dosažené do roku 2020. Pokud se tak nestane, na nápravu problémů bude již pozdě.

Zadruhé – spolupráce se třetími zeměmi: moře nemají hranice. Měli bychom se sejít u kulatého stolu a o věcech diskutovat se všemi našimi sousedy. Nezapomínejme na to, že Středozemní moře obklopuje 27 států a jen sedm z nich jsou členské státy. Měli bychom si tedy všichni společně sednout a říci si, co můžeme udělat.

Zatřetí by měly existovat přiměřené fondy vyčleněné k tomuto účelu.

Za čtvrté bychom měli do tohoto úsilí zapojit rybáře. Jedině tak máme naději na úspěch.

Na závěr zopakuji, že směrnice o strategii pro mořské prostředí přispěje, bude-li správně uplatněna, k životaschopnému a udržitelnému rybolovu a ke zdravému moři, aby naše moře byla čistá a z jejich krásy jsme se mohli všichni těšit.

  Inger Segelström (PSE). – (SV) Pane předsedající, dovolte, abych na úvod poděkovala Marie-Noëlle Lienemannové za dobrou práci, kterou odvedla na rámcové směrnici. Jako Švédka žijící ve Stockholmu u Baltského moře, jednoho z nejvíce znečištěných moří na světě, tuto směrnici skutečně vítám. Čtyřicet procent švédského obyvatelstva žije ve vzdálenosti do pěti kilometrů od pobřeží a 71 000 pracovních míst je v naší zemi, včetně ostrovů, spojeno s cestovním ruchem. Na rybolov připadají další 4 000 pracovních míst. Našemu rybářskému průmyslu vděčíme za to, že můžeme mít ryby, které jsou pro nás Švédy tak důležité.

Zničené mořské prostředí vede pro mnohé z nás ke snižování kvality života a takový vývoj je nežádoucí. Pokud EU něco neučiní společně, teď a tady, existuje riziko, že rybolov pro komerční a volnočasové účely, koupání v moři i přímořská rekreace zmizí. Společná mořská environmentální politika poslouží k posílení a ochraně mořského ekosystému a k vytvoření databází pro sledování a pro získávání poznatků. Evropský parlament má vyšší ambice než Komise a já jsem rád, že jsme stanovili lhůtu pro dosažení dobrého ekologického stavu na rok 2017, nikoli rok 2021. Dále jsem rád, že členské státy mají představit programy opatření týkajících se mořského prostředí do roku 2015.

Měl bych poděkovat panu komisaři Frattinimu za to, že se k nám přidal. Jako občanka, která se angažuje v oblasti životního prostředí, bych pokrok ráda urychlila, ale pokud se do toho pustí všech 27 členských států, můžeme něco vykonat a začít s tím hned. Jde o výtečný příklad oblasti, v níž je nezbytná přeshraniční spolupráce. Věřím, že se Baltský region může stát pilotní oblastí, neboť osm z devíti členských států podél Baltského moře patří mezi členské státy EU. Je to náš problém a naše odpovědnost. Je rovněž důležité, abychom my, kteří jsme odpovědní za environmentální zahraniční politiku, spolupracovali v otázkách Baltského moře a mořského prostředí s Ruskem. Máme před sebou rozhodnutí v oblasti environmentální i energetické politiky. Nechť je mořské prostředí nyní ohniskem našeho zájmu.

  Georgios Toussas (GUE/NGL). – (EL) Pane předsedající, rozvoj podle lisabonské strategie, který se řídí zásadou podpory konkurenceschopnosti, tedy zvyšování ziskovosti monopolních obchodních skupin v Evropské unii, zintenzivňuje na nejvyšší možnou míru vykořisťování dělnické třídy a obecně pracovníků a rovněž výrazně zhoršuje problémy týkající se životního prostředí, neboť systematicky ničí mořské ekosystémy a biologickou rozmanitost moří a zapříčiňuje trvalé zhoršování kvality mořské vody.

Mořská voda je poškozována znečištěním pocházejícím z lodí, velký díl odpovědnosti na její kontaminaci však nese také průmyslové znečištění. Způsobuje kontaminaci v nevyčíslitelné míře na mořské hladině a následně přechází do mořské vody. Znečištění pocházející z trvale vzrůstajícího počtu podniků chovu ryb je také velkou zátěží pro mořské prostředí a pro fungování ekosystémů.

Problémy mořského prostředí jsou závažným způsobem zhoršovány invazí monopolů do řady provozů, které byly dříve ve veřejném vlastnictví, a to jako důsledek privatizace zařízení a veřejné infrastruktury, a rovněž prostřednictvím komercializace veřejného majetku, jako je mořská voda. Velké turistické komplexy vlastněné monopolními skupinami směřují k vysokopříjmovému modelu rozvoje cestovního ruchu, přičemž je pleněn veřejný majetek jako pobřežní pásmo, pláže a mořská voda.

Ke znečištění mořské vody již nedochází jen vypouštěním odpadu a splaškových vod z těchto turistických komplexů do moře, ale i budováním průmyslových jednotek, které mají sloužit jejich obchodním činnostem, zejména instalováním odsolovacích zařízení pro zavlažování golfových hřišť a obecně k obsloužení jejich potřeb. Následky jsou pro obyvatele celých oblastí hrozivé.

Rád bych, pane předsedající, skončil poukázáním na to, že společný postoj Rady a zpráva Komise skutečně neposkytuje řešení, které je nezbytné, pokud máme vyřešit či alespoň omezit problémy spjaté se životním prostředím.

  Andres Tarand (PSE). – (ET) Moře jsou nejméně zkoumanou a nejméně známou částí biosféry. Využívání moří by kromě toho mělo být založeno na známých zásadách předběžné opatrnosti v oblasti ochrany životního prostředí.

Zpravodajka Lienemannová naštěstí tento přístup sdílí a já jí za to děkuji.

Doufejme, že ve druhém čtení dosáhneme dohody s Radou a provedení strategie pro mořské prostředí bude moci urychleně začít.

Chtěla bych také zvlášť zdůraznit svou osobní podporu pozměňovacímu návrhu 29 k této zprávě, který usiluje o to, aby se mořský region Baltského moře stal pilotní oblastí pro strategii Evropské unie pro mořské prostředí.

Baltské moře je ze všech moří, která omývají Evropu, nepochybně nejvíce zranitelné kvůli svým mělkým vodám a skutečnosti, že zde probíhá pouze omezená výměna vody s Atlantickým oceánem. V důsledku toho se zde například nebuduje žádný plynovod, jako tomu je v Severním nebo Středozemním moři.

Pokud by mořský region Baltského moře byl již pilotní oblastí pro zavedení strategie Evropské unie pro mořské prostředí, nestal by se pak pravděpodobně součástí projektu Nord Stream.

Evropská unie naštěstí nemusí vytvářet program opatření pro Baltské moře od nuly. Helsinská úmluva, která zakotvila ochranu Baltského moře, již v tomto smyslu položila nezbytné základy v souvislosti s akčním plánem pro Baltské moře.

Výsledkem je možnost úspěšného využití Baltského moře jako pilotní oblasti pro strategii pro mořské prostředí. Dalším pozitivním hlediskem je to, že prostřednictvím HELCOM se provedení programu opatření pro Baltské moře může účastnit i Rusko; bez zapojení Ruska jsou ochrana Baltského moře a zajištění dobrého ekologického stavu obtížné.

  Daciana Octavia Sârbu (PSE). – (RO) Pane předsedající, nejprve bych ráda poděkovala a poblahopřála paní zpravodajce.

Základním prvkem evropské strategie pro mořské prostředí je uznání negativních dopadů lidské činnosti na ekosystém a zvýšení úsilí v boji proti těmto dopadům. Rozvoj sídel a rozvoj cestovního ruchu podél pobřeží mají velký dopad na mořské prostředí vzhledem ke zintenzivnění rybolovné činnosti, mořské přepravy a rekreačního cestovního ruchu. Mořské vody jsou ohroženy zejména změnou klimatu, odpady, rybolovnou činností, akustickými, biologickými a chemickými faktory, a tato směrnice představuje významný krok na cestě ke zlepšení integrity ekosystémů a zachování biologické rozmanitosti.

Následky ropného a sirného znečištění Černého a Azovského moře, k němuž nedávno došlo v důsledku bouře a které způsobilo potopení několika obchodních lodí, budeme pociťovat ještě nejméně deset let. Ke katastrofě došlo kvůli systémovým chybám, neboť lodě byly konstruovány pro plavbu po řekách, nikoli po moři, což poukazuje na absenci jakéhokoli úsilí tomu předcházet a chránit mořské prostředí.

Tato závažná nehoda komplikuje proces ekologického zlepšování těchto vod, které již jsou klasifikovány jako jedna z nejznečištěnějších mořských oblastí na světě.

Zhoršování kvality vody v Černém moři má dopady na veřejné zdraví i biologickou rozmanitost v moři a je zapotřebí značné úsilí pro obnovu integrity toho ekosystému. Námořní přeprava nebezpečného nákladu navíc musí splňovat požadavky dané mezinárodními úmluvami a zajistit základní bezpečnost s cílem předcházet do budoucna podobným katastrofám, které způsobují značné škody pro mořské prostředí i lidské životy.

Prostřednictvím této směrnice zajistíme, aby bylo mořské prostředí Evropské unie lépe chráněno a aby lidská činnost a přeprava neměly dopad na kvalitu vody a biologickou rozmanitost.

  Charlie McCreevy, člen Komise. − Pane předsedající, členské státy nyní musí, na základě dohodnutého znění, vytvořit strategie pro mořská prostředí v rámci svých moří. V rámci těchto strategií bude nejdříve posouzen stav mořských vod a existujících dopadů a působení na tyto vody a dále budou stanoveny cíle za účelem zajištění dobrého ekologického stavu.

Členské státy vytvoří programy pro sledování a poté, počínaje rokem 2015, vypracují programy a opatření nezbytná k dosažení cílů. Tato řada kroků se na periodickém základě bude opakovat každých šest let.

Do celkového kompromisního balíčku, který je nyní předkládán, byla zahrnuta řada klíčových prvků. Nejdůležitější je ten, že cíl navrhované směrnice je nyní jasný a ambiciózní, neboť požaduje, aby všechny členské státy přijaly nejpozději do roku 2020 nezbytná opatření k dosažení dobrého ekologického stavu mořského prostředí.

Zákonodárci se shodli na definici dobrého ekologického stavu, včetně řady přidružených ukazatelů, které budou muset být dodrženy. V současnosti byl schválen revidovaný časový harmonogram, který je ve skutečnosti delší než ten, který byl obsažen v původním návrhu Komise, zároveň však poskytuje v každém kroku dostatek času k přijetí vhodných opatření.

Výjimky a odchylky, včetně nepřiměřených nákladů, byly lépe stanoveny. Členské státy budou muset vytvořit chráněná mořská území, aby splnily své cíle podle této směrnice v souladu s mezinárodními závazky Společenství a členských států. Budou stanoveny povinné kroky s ohledem na jednotlivé mořské regiony, a proto bude vytvoření mořských strategií znamenat úzkou spolupráci s regionálními mořskými úmluvami a v rámci těchto úmluv.

Provedení této směrnice bude tuto posílenou koordinaci skutečně vyžadovat. Rád bych v této souvislosti připomněl význam, jaký Parlament při všech jednáních dává důležitým regionálním procesům. Zejména bych rád zmínil akční plán pro Baltské moře, který byl přijat v souvislosti s Helsinskou úmluvou. Jak Parlament zdůraznil, tento integrovaný akční plán je užitečným prvním příkladem a také zdrojem, který usnadní dosahování pokroku při provedení této směrnice.

Takový integrovaný přístup musí být určující součástí v rámci veškerých kroků, které přijaly jednotlivé mořské úmluvy na ochranu evropských moří – Středozemí, severoatlantického prostoru, Černého moře a Baltského moře.

Na závěr bych rád podotkl, že Komise je výsledkem jednání velmi potěšena. Komise může navrhované kompromisní pozměňovací návrhy přijmout v plné podobě.

  Předsedající – Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat zítra.

Písemná prohlášení (článek 142)

  Richard Seeber (PPE-DE) , písemně. – (DE) Z důvodu účinné ochrany životního prostředí musí být v politikách EU věnována světovým oceánům, zejména mořským vodám obklopujícím Evropu, větší pozornost. Platná rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí je reakcí na výzvy objevující se v důsledku změny klimatu a stanovuje opatření pro EU i pro jednotlivé členské státy. K tomu, aby byly učiněny příslušné kroky na evropské úrovni, je v první řadě nezbytné, aby byl ekologický stav mořského prostředí založen na jednotných kritériích. Směrnice navíc nutí členské státy k tomu, aby dosáhly dobrého ekologického stavu mořského prostředí do roku 2017 a vytvořily právní předpisy, které jsou k tomu nezbytné.

V souvislosti s touto zprávou bych chtěl vyzvat členské státy, aby přijaly nezbytné kroky k ověření a vysledování znečištění moře, pro účely uplatnění zásady „znečišťovatel platí“. Kroky, které již EU přijala s ohledem na zachycování CO2 na mořském dně, musí být posíleny, neboť jsou inovativním příspěvkem k boji proti změně klimatu. Pilotní projekty, které již fungují, však musí být kriticky přezkoumány, především s ohledem na svou účinnost a případné následné škody. S cílem účinně bojovat proti změně klimatu bychom se neměli před inovacemi uzavírat, ale začlenit je do široké environmentální politiky EU.