Pełne sprawozdanie z obrad

Poniedziałek, 10 grudnia 2007 r. - Strasburg

18. Spisy powszechne ludności i mieszkań (debata)

  Przewodniczący. Kolejnym punktem porządku dziennego jest sprawozdanie sporządzone przez Onę Juknevičienė w imieniu Komisji Zatrudnienia i Spraw Socjalnych w sprawie wniosku dotyczącego rozporządzenia Parlamentu Europejskiego i Rady w sprawie spisów powszechnych ludności i mieszkań (COM(2007)0069 - C6-0078/2007 - 2007/0032(COD)) (A6-0471/2007).

  Meglena Kuneva, Member of the Commission. Mr President, population and housing censuses are the central building block for all statistical reporting on the people that live in the European Union. In almost every policy area in which the EU is active, be it economic, social or environmental, high-quality population data are required to help formulate operational objectives and to evaluate progress. International, European and national institutions need census data to make valid comparisons between EU Member States.

Accurate data on the population are required to comply with important legislation. Examples are the qualified majority voting within the Council, or the distribution of Structural Funds (on the basis of ‘GDP per head’ figures.)

The purpose of the present regulation is to provide a clear European framework to achieve comparability of the results of the censuses conducted in the EU Member States. It clarifies the responsibilities and roles of the statistical bodies on the national and the European levels and sets common requirements concerning the quality and transparency of results, methods and the technology used.

This will be a major step forward to the harmonisation of demographic and social statistics. Population censuses have a long tradition in the countries of today’s European Union, in some countries reaching back over centuries. For the first time there will be a European legislative framework for the censuses. The word ‘historic’ might well be appropriate to describe this development. The regulation will also be an important milestone for international cooperation in the area of population and housing censuses in which the European Commission, via Eurostat, has been active over many years.

There is a broad agreement across all the institutions involved – the Commission, the Council and Parliament – about the importance of the legislation. It is only natural and appreciated that the legislation about censuses raises debate. After all, you will decide upon the collection of data about all European citizens as well as upon the most cost- and burden-intensive statistical exercise.

The issue is politically sensitive and requires a considerable investment of taxpayers’ money and citizens’ goodwill in the Member States.

However, we should not forget that the absence of subjective and comparable census data would lead to negative consequences. The data are used for policy formulation and evaluation, administrative purposes and social research that increases the welfare of the people living in the European Union. The benefits of harmonised census data by far outweigh the efforts to collect it.

The Member States have been carrying out their national censuses for many decades. What we can achieve with this European legislation is to make their efforts pay off even better by ensuring census data that are of the highest possible quality and comparable between the regions of the European Union.

This is why the European Commission supports the debate that is still ongoing and sincerely hopes that a solution will be found that is acceptable to a broad majority within this House, as well as to the Member States represented in the Council. We appeal to all to support the rapporteur, Ms Juknevičienė, in her quest to find such a compromise.

  Ona Juknevičienė, pranešėja. Komisarė ką tik pasakė, kad šis reglamentas – tai istorinis įvykis. Aš norėčiau turbūt pradėti nuo to, kad tai istorinis įvykis, bet tuo pačiu ir turbūt vienas iš skandalingiausių Europoje. Ar galėtume mes šiandien patvirtinti sau, o taip atrodo yra, kad iki šiol neturėjome patikimos statistikos, kad iki šiol nežinojome kiek mūsų Bendrijoje gyvena žmonių ir kokiuose būstuose jie gyvena. Ir todėl norėčiau pirmiausia pradėti nuo to, kad noriu padėkoti savo kolegoms, ypač šešėliniams pranešėjams, Užimtumo ir socialinių reikalų komiteto, Regionų komiteto darbuotojams, už glaudų bendradarbiavimą rengiant šį dokumentą. Taip pat noriu padėkoti Komisijos ir Tarybos darbuotojams, kurie aktyviai dalyvavo diskusijose ir ieškojo su mumis kompromiso, kad į šį reglamentą būtų įtraukti tik būtinai renkami duomenys ir būtų atsisakyta rinkti informaciją, kuri nereikalinga arba net galbūt pažeidžia žmogaus teisę į privatumą.

Bendrijos statistika, taigi ir šis reglamentas turi teisinį pagrindą, kuris numatytas Steigimo sutarties 285 straipsnyje. Todėl nėra abejonės, kad mes turime pagrindą šiam dokumentui. Bendrijos sutarties straipsnyje reikalaujama laikytis labai svarbių kriterijų – nešališkumo, patikimumo, objektyvumo, mokslinio nepriklausomumo, ekonomiškumo ir duomenų konfidencialumo principų.

Pagrindinis šio reglamento tikslas – tai pateikti detalų gyventojų struktūros ir ypatumų vaizdą, kad būtų galima atlikti išsamią analizę ir planuojant, ir rengiant strategiją daugelyje Bendrijos politikos sričių.

Pagal metinius gyventojų skaičiavimus, kaip jau minėjo Komisijo narė, nustatomi tokie svarbūs kriterijai, kaip balsavimas ir balsuotojų daugumos nustatymas Taryboje. Aukštos kokybės regioninio lygio duomenys turi būti nustatyti tam, kad būtų galima nuspręsti, kurie regionai iš tikrųjų atitinka reikalavimus Bendrijos paramai gauti, ir taip pat įvertinti regioninės sanglaudos pažangą. Tai ar gali būti kas nors dar svarbiau, nei šis dokumentas, kad mes galėtume palyginti duomenis ir pasitikėti jais?

Šis reglamentas taip pat sudaro pagrindą aukštos kokybės ir palyginamų duomenų rinkimui apie gyventojų būstus. Jie reikalingi siekiant nustatyti energijos, vandens ir kitų paslaugų vartotojus, įvertinti butų pasiūlą ir paklausą, finansų ir statybos poreikį.

Paskutinis surašymas 2001 m. buvo pagrįstas džentelmenišku sutarimu ir jis nedavė jokių teigiamų rezultatų. Duomenys yra neišsamūs, nepatikimi, sunkiai palyginami, pateikti už skirtingus laikotarpius. Todėl ir kyla abejonių, kad Bendrijos lėšos paskirstytos ir panaudotos nepagrįstai. Sunku, aišku, parengti ir ateities planus.

Siūlomas reglamentas garantuotu patikimus, skaidrius ir pakankamai palyginamus rezultatus. Jis taip pat reikalaus tik būtinų duomenų apie susitartas temas.

Todėl, mieli kolegos, prašau jūsų pritarimo mano pataisoms, kurios padėtų neužkrauti Bendrijos nares nereikalinga informacija ir jos rinkimu.

Balsavimas dėl šio reglamento atidėtas kitai plenarinei sesijai. Labai svarbu, kad surastume kompromisą. Toks sutarimas būtinas, norint pasiekti tikslą.

Mes taip pat privalome gauti Bendrijos piliečių pritarimą, kad jie suprastų ir pritartų duomenų rinkimui. Žmonės turi būti tikri, kad bendra statistinė sistema yra patikima ir reikalinga jų gerovei. Svarbu ir svarbiausia, kad surinkti duomenys būtų griežtai saugomi ir naudojami tik pagal paskirtį.

  José Albino Silva Peneda, em nome do Grupo PPE-DE. – Senhor Presidente, Senhores Deputados, como relator-sombra por parte do PPE-DE tenho vindo a acompanhar a preparação deste relatório, bem como as negociações mantidas com a Comissão. Trata-se, de facto, de um relatório muito importante com vista ao planeamento e à avaliação das políticas regionais e sociais nos vários Estados-Membros e, a esse respeito, o perfil socioeconómico da população europeia e as condições de habitação são um dos aspectos mais decisivos para aferir sobre a melhoria das condições de vida.

A nosso ver parece-nos correcta a orientação que a Comissão deseja imprimir, e que apoiamos, sobre os dados indicadores que possibilitem este tipo de análise. Assim, há que continuar a melhorar a cobertura, a qualidade e a fiabilidade deste tipo de dados estatísticos. Contudo, entendemos que essa tarefa deve ser executada sempre com a preocupação de um bom equilíbrio entre custo-benefício relativamente ao detalhe da informação a prestar, sem descurar também a privacidade das pessoas.

Este relatório só será útil se vier a contribuir para o aumento da periodicidade, comparabilidade e rigor destes dados a nível da União Europeia. Ora, isso obriga a que se preste cuidados muito especiais quanto ao fornecimento de dados por parte dos Estados-Membros, que terão se ser coerentes, completos e fiáveis, porque só deste modo é que se poderão fazer exercícios e análises sobre a comparação da situação socioeconómica ao nível regional, nacional e comunitário. A forma como se tratam estes dados tem ainda uma importância acrescida porque a classificação das regiões para efeitos da aplicação dos Fundos Estruturais é feita, em larga medida, com base neste tipo de indicadores, o que significa que deste processo podem, e resultam, normalmente decisões que podem ter consequências da maior importância para as diferentes regiões europeias e para os próprios Estados-Membros.

Espero que, em resultado das negociações com o Conselho, se obtenha maior coerência, clareza e rigor em todo este contexto. Uma palavra que gostaria de deixar registada sobre a posição do PPE-DE sobre este relatório: ouvidas as explicações da Comissão, o PPE tem mantido a mesma posição desde o início da análise deste relatório, em linha com a posição da relatora, que espero seja mantida até ao final. Esta nossa posição reflecte-se, sobretudo, na supressão das secções 1.3 e 2.3 do Anexo, bem como na supressão de algumas alterações introduzidas a posteriori e que, quanto a nós, não contribuem para os objectivos de melhoria da qualidade e da fiabilidade da informação.

  Emanuel Jardim Fernandes, em nome do Grupo PSE. – Senhor Presidente, Senhora Comissária, caras e caros Colegas, a Colega Jamila Madeira, que deveria falar em nome do PSE, não pode estar presente devido a um dos transportes. Por isso referirei o seu ponto de vista, a importância deste relatório e as preocupações que comungo e expressei já neste plenário a propósito das políticas de desenvolvimento.

A aprovação do Tratado de Lisboa, que esta semana vai ser assinado pelos Chefes de Estado e de Governo, torna absolutamente fundamental a existência de dados fiáveis na União Europeia em matéria de população. O novo método de votação que nele consta, que agora terá em conta não só o voto dos Estados, mas o peso da população, exige que nos consciencializemos que os censos são cruciais para o bom funcionamento da União Europeia. Mas não só pelo método de voto este Regulamento é importante. Também por todos os indicadores de emprego, regionais, estruturais ou sociais que levam em conta os dados fornecidos por cada um dos Estados-Membros e que, variadas vezes, devido a discrepâncias de métodos de recolha de dados ou dos períodos de referência, nos levam a obter análises deficientes e resultados de validade duvidosa. No último período em que este exercício foi feito, 2000, só ficaram disponíveis dados em 2005 e, ainda assim, de validade duvidosa.

Este regulamento que hoje analisamos, depurado de algumas incongruências que chocavam o leitor mais distraído, leva em linha de conta uma série de factores que são essenciais para os bons resultados dos censos populacionais e habitacionais e permitirão termos anos de referência pré-definidos e comuns aos Estados-Membros e questões elencadas que permitirão uma comparabilidade com um alto grau de fiabilidade.

Uma nota final para reiterar o meu empenho em que os tópicos não obrigatórios façam parte do regulamento. Trata-se não só de assegurar que os Estados-Membros, ao recorrerem a questões não tipificadas nos tópicos obrigatórios, tenham uma lista consistente e coerente que lhes sirva de base quando procuram obter informações adicionais e não se rendam ao livre arbítrio, que poderá ter resultados interessantes, mas totalmente supérfluos. O argumento que os censos custam dinheiro para justificar a sua erradicação do texto, não faz sentido. E por estes serem muito onerosos, que deveremos, de uma forma clara, verter no papel da lei os tópicos a analisar para que, depois, os resultados não sejam desprovidos de utilidade por utilização de diferentes premissas.

  Ewa Tomaszewska, w imieniu grupy UEN. – Panie Przewodniczący! Projekt rozporządzenia dotyczący spisów ludności i mieszkań jest dokumentem wielkiej wagi. Dane pozyskiwane ze spisów ludności i mieszkań dają szansę racjonalnego opracowywania strategii rozwojowych i podejmowania działań interwencyjnych. Dlatego tak ważne jest, by były one przejrzyste i porównywalne. Wówczas rozwiązania wspólnotowe będą odnosić się do rzeczywistych, dobrze zbadanych zjawisk.

Porównywalność to nie tylko dobrze zdefiniowane dane, ale i tożsame okresy, w których są zbierane. Tak więc jasne określenie terminów zbierania, aktualizowania, korygowania i publikowania danych ma istotne znaczenie i zostało w dokumencie i poprawkach wyraźnie zaznaczone.

Istotną kwestią jest sposób zbierania danych dotyczących wspólnot lokalnych. Popieram poprawkę wprowadzającą odrębną definicję w tej sprawie. Popieram także poprawkę wprowadzającą obok polityk regionalnych, także środowiskowe. Okresowe badania statystyczne w zakresie charakterystyk rodzinnych, społecznych, gospodarczych i mieszkaniowych są niewątpliwie potrzebne szczególnie ze względu na demograficzne i społeczne problemy Europy.

Dlatego uważam za niesłuszną poprawkę wykreślającą tematy zalecane dla poziomów geograficznych, a w szczególności tematy niepochodne, jak lokalizacja szkół i wyższych uczelni, sposobów dojazdu do pracy lub szkoły, odległość do pracy lub szkoły, liczba dzieci, które urodziły się żywe, rodzaj działalności ekonomicznej, okres pozostawania bez pracy, główne źródło utrzymania, dochody, warunki zamieszkania, czy niepełnosprawność, określające rzeczywiste warunki życia rodzin.

Ważne jest zawarte w tekście podkreślenie poszanowania praw krajowych dotyczących ochrony danych osobowych, w tym obszarze słusznie zachowana została zasada pomocniczości. Gratuluję Pani Juknevičienė jej rzetelnej pracy nad projektem sprawozdania.

  Przewodniczący. Chcę poinformować, że dołączył do naszej dyskusji poseł, który dopiero od dzisiaj jest pełnoprawnym członkiem izby, pan Krzysztof Hołowczyc, bardzo znana postać w Polsce. Witamy serdecznie, panie pośle! Proszę się zaznajomić z procedurami.

Pan poseł jest kierowcą rajdowym, człowiekiem bardzo znanym w Polsce, w sobotę wygrał legendarny odcinek Rajdu Barbórka. Gratuluję serdecznie! Tutaj uprawiamy jednak inny rodzaj sportu, więc proszę się szybko przestawić, panie pośle.

  Elisabeth Schroedter, im Namen der Verts/ALE-Fraktion. – Herr Präsident, sehr geehrte Frau Kommissarin, liebe Kolleginnen, liebe Kollegen! Es ist richtig, dass das Erfassen und Harmonisieren statistischer Daten über die wichtigsten wirtschaftlichen und sozialen Merkmale von Regionen für die Europäische Union unerlässlich ist. Schließlich fußt die Vergabe der Strukturfonds, eines Drittels des Haushaltes, auf diesen Datengrundlagen. Was jedoch die Kommission in ihrer Verordnung zur Volkszählung hier vorlegt, hat mit diesen Notwendigkeiten wirklich nichts zu tun. Die Daten, welche sie in diesem für alle Mitgliedstaaten der EU direkt geltenden Gesetzestext erfassen und harmonisieren will, sind persönliche Daten unserer Mitmenschen, welche die EU wirklich nichts angehen. Dazu gehören persönliche Daten des Familien- und Sexuallebens, der Wohnungssituation oder der Religionszugehörigkeit. Sie hat auch noch die Dreistigkeit, diese Daten per Gesetz in einheitlichen Standards erfassen zu wollen, ohne einen Hinweis auf Datenschutz in das Gesetz mitaufzunehmen!

Deshalb ist es unsere Aufgabe als Vertretung der Bürgerinnen und Bürger, einem solchen Eingriff in die Persönlichkeitsrechte Einhalt zu gebieten, zumal es keinen Grund gibt, Daten im Bereich von Familienleben, persönlichen Lebensumständen oder Wohnungssituation zu harmonisieren, wenn dies gar nicht in die Kompetenz der Europäischen Union fällt und dies auch im Reformvertrag nicht dafür vorgesehen ist. Es kann nicht sein, dass die EU sich hier durch die Hintertür Kompetenzen, die allein in der Kontrolle der Mitgliedstaaten zu verbleiben haben, und auch die Kontrolle der Datensammlung hierzu anmaßt. Es ist für uns nicht eine Frage von Zeit oder Tempo, sondern eine Frage des obersten Gebots, dass der Schutz von persönlichen Daten absolute Priorität hat. Das wird in diesem Kommissionstext nicht gesichert. Ich bin froh, dass die Berichterstatterin hier den nicht obligatorischen Teil streichen will: Das hatte schon immer unsere Unterstützung, bereits im Ausschuss. Damals hatte sie leider nicht die Mehrheit dafür bekommen.

Die Bürgerinnen und Bürger erwarten von uns, dass das, was jetzt im Verfahren vorgesehen ist, nämlich die Vertagung, wirklich dazu führt, dass der Ausschuss für Bürgerrechte dafür sorgt, dass der Datenschutz hier noch einmal geprüft wird und erst danach die Entscheidung über die Position des Parlaments und die erste Lesung fällt. Ich bitte alle Fraktionen, hier zu ihrem Wort zu stehen!

  Jiří Maštálka, za skupinu GUE/NGL. – Vážené kolegyně, vážení kolegové, domnívám se, že předkládaný návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o sčítání lidu, domů a bytů, který předložila Komise, je na jedné straně krok správným směrem, stejně jako předchozí návrhy, kdy jsme se zabývali statistikami o úrazech, bezpečnosti a ochraně zdraví při práci anebo o volných pracovních místech. Souhlasím i s tvrzením Komise, které se mimo jiné potvrdilo i při posledním sčítání lidu, domů a bytů za ohlašovací rok 2001, že sbírání údajů z jednotlivých členských států pouze na základě „džentlmenských dohod“ je nedostačující pro zajištění dostatečně srovnatelných výsledků. Je tedy nutné přijmout právní předpis na evropské úrovni. Předpis, který by zaručil, že výsledky sčítání budou spolehlivé, transparentní a dostatečně srovnatelné.

Na druhé straně mě velmi znepokojil seznam údajů, uvedený v příloze návrhu nařízení pod bodem 1.3, které chtěl EUROSTAT od respondentů. I když se mělo jednat pouze o doporučené ukazatele, domnívám se, že v tomto ohledu zašla Komise příliš daleko. Není nijak ospravedlnitelné, že kdokoliv by byl tázán na velice intimní otázky ze svého soukromého života. Co mě ještě více zarazilo a udivilo byl fakt, že tyto údaje měly být požadovány pouze od žen. Velmi jsem proto přivítal rozhodnutí Výboru pro zaměstnanost vyjmout tyto dotěrné a nepřiměřené požadavky z návrhu Komise.

Řekl bych, že tyto informace patří možná do ordinace lékaře. Na anonymitu těchto údajů ale v daném případě věřím jako na spolehlivost bankovní karty. Myslím, že při shromažďování jakýchkoliv statistických údajů musíme mít především na zřeteli ochranu osobních údajů, soukromí jednotlivců a musíme zabránit nepřiměřenému rozšiřování kvanta požadovaných úkolů. Podle toho budu doporučovat hlasování naší frakce.

  Derek Roland Clark, on behalf of the IND/DEM Group. – Mr President, on 20 November, in the Committee on Employment and Social Affairs, I was pleased to support the rapporteur, Ms Juknevičienė, in her Amendment 32 to delete paragraph 1.3.2 so as to exclude the intrusive and offensive question about women’s first sexual act, dressed up as ‘consensual union’. The Commission representative at that time present in committee promised me that this ‘insensitive question’ would be removed and not come back. I took that as a victory for me, for my party UKIP, but, mostly, as a victory for common sense, and I was ready to congratulate the Commission on it. By the way, that retraction proves that I was right to describe it as being about the sex act because, if it was just cohabitation following, which it was claimed to be, why did the Commission representative promise to withdraw what was an innocent question? I am proved right.

Now, when I saw today that the vote on this proposal would not be held tomorrow as originally scheduled but postponed indefinitely, although the debate is obviously still going on, I smelled a rat because votes usually follow debates very closely. I was right. The latest version that I printed off from the computer just an hour ago shows as indicated on page 1, Text by the Commission, that a new Amendment 39 is here. It bears no relation to the original Amendment 39, which is an innocent thing about technicalities, but it is the old 1.3.2 – complete with the whole list of questions, including the intrusive question about women’s consensual union.

At the time, in committee, I did not like the fact that, when votes came up the following day, the rapporteur had allowed her Amendment 32 to be somewhat watered down to Compromise A, which only deleted the list of questions in 1.3.2, and left the 1.3 and 1.3.1 preamble paragraphs, which was a peg, of course, to hang further questions on – and I was right to be suspicious of that.

This objectionable, intrusive and insulting question has been disgracefully reintroduced as Amendment 39 by the Commission – against the Commission promise to me in committee – and I am more angry, Mr President, than I have been at any time recently. I was promised that this would disappear and it has been brought back by the Commission – a disgraceful question which no woman should be asked to put up with. It is a disgrace to women; it is a disgrace to the committee which has to debate the thing. I therefore ask all colleagues to vote against Amendment 39 and – to make sure – vote against the whole of this rotten, distorted proposal.

  Andreas Mölzer (NI). – Herr Präsident! Angesichts der immer wieder aufflackernden ethnisch bedingten Konflikte, die sich beispielsweise in den jüngsten Pariser-Krawallen exzessiv manifestiert haben, ist es erfreulich, wenn man in der EU anscheinend endlich aus den Multikulti-Träumen aufwacht und bei einer EU-weiten Volkszählung im Jahr 2011 Fragen zur ethnischen Herkunft und Religion stellen möchte.

Diese Daten sind unbedingt zu erheben, um die diesbezüglichen Gefährdungspotenziale besser abschätzen zu können. Kulturelle Differenzen können – wie wir in der letzten Zeit vermehrt erlebt haben – nur allzu leicht eskalieren. In dieser Hinsicht sitzen wir in Europa – in dem sich einige Länder großspurig als Einwanderungsländer deklariert haben – gerade in den großstädtischen Ballungszentren auf einem nicht zu unterschätzenden Pulverfass.

So haben die jüngsten Auseinandersetzungen zwischen Kurden und Türken in unseren Städten bekanntlich massive Polizeieinsätze notwendig gemacht. Statistische Daten über die ethnische und kulturelle Zusammensetzung der Wohnbevölkerung könnten also für die Gewaltprävention höchst notwendig und vorteilhaft sein.

IN THE CHAIR: Edward McMILLAN-SCOTT
Vice-President

  Jan Březina (PPE-DE). – Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Návrh nařízení o sčítání lidu, domů a bytů je zcela novou unijní legislativou v oblasti, na kterou se dosud nevztahují žádné platné předpisy. Je otázkou, zda je takový předpis vůbec potřeba. Argumentace Komise hovořící o nutnosti zajistit srovnatelnost statistických údajů a kvalitu zní poměrně přesvědčivě zejména v obecné rovině. Kritický pohled je naopak na místě v okamžiku, kdy přečteme navrhovaný okruh údajů, které mají být shromážděny a vyhodnoceny. V návrhu Komise tak lze nalézt širokou skupinu údajů, jejíž opodstatněnost je velmi obtížně obhajitelná. Za sporné považuji shromažďování údajů o bydlení opírající se o závěry Evropské rady v Laakenu. Ty totiž lze považovat pouze za vyjádření politické vůle, nikoli za právoplatně závazný dokument. Kromě toho Unie nemá pravomoc v oblasti bydlení, a tak získané statistické údaje o bydlení, na rozdíl od některých jiných, nemohou sloužit jako podpůrný prostředek pro realizaci existující politiky. Pokud ovšem není zamýšleno, že by výsledky mohly posloužit jako impulz pro nastartování nové společné politiky v oblasti bydlení, což by ale znamenalo zneužití pravomoci a porušení Smlouvy.

Zcela neopodstatněné je shromažďování velké skupiny údajů týkajících se osobního života obyvatel. Z hlediska realizace společných politik není důvod, aby orgány Unie disponovaly údaji o tom, kdy a kolikrát se která žena vdala anebo kolik měla za život partnerů a jak dlouho tyto svazky trvaly. To zavání snahou hrát si na velkého bratra, který bude zasahovat do soukromí lidí a nepřípustně tak narušovat jejich svobodu. Jsou-li některé orgány Unie vystaveny tomuto pokušení, je na místě zasáhnout a stanovit jasné hranice, za které nelze jít. Výbor pro sociální věci a zaměstnanost tak podle mého soudu učinil tím, že výrazně omezil okruh údajů, které mají být shromážděny, a já mu k tomu blahopřeji. Jako nejčistší a nejpřehlednější řešení se mi nicméně jeví návrh mé frakce vypustit všechny přílohy obsahující odkazy na konkrétní druhy statistických údajů a doporučuji proto tento návrh vaší pozornosti a podpoře.

  Silvia-Adriana Ţicău (PSE). – Domnule Preşedinte, doresc să-l felicit pe raportor şi doresc să apreciez importanţa acestei propuneri de regulament privind datele statistice colectate de către statele membre în domeniul locuinţelor.

Statele membre trebuie să utilizeze un sistem comun privind datele standard ce trebuie colectate şi raportate cu regularitate. Statisticile corecte şi precise privind locuinţele permit ca Uniunea şi statele membre să implementeze politici adecvate în domeniu. Orice colectare de date trebuie însă să respecte viaţa privată a indivizilor. Uniunea nu se bazează doar pe criterii economice, ci trebuie să construim Europa socială.

Traiul decent presupune în mod evident şi o locuinţă decentă. Din păcate, în Uniune astăzi există peste 60 de milioane de cetăţeni ce trăiesc sub pragul de sărăcie, iar cei mai expuşi riscului sărăciei sunt copiii. Aceste persoane au evident şi dificultăţi în a avea o locuinţă decentă.

Principalele tendinţe sociale şi demografice care afectează politicile în domeniul locuinţelor sociale sunt generate de îmbătrânirea populaţiei, de migraţia populaţiei în interiorul Uniunii, migrarea populaţiei dinspre zonele rurale către zonele urbane şi dezvoltarea preponderentă a zonelor urbane.

Nu există însă un model unic aplicabil în toate statele membre: în unele state membre există un număr mare de locuinţe, în care convieţuiesc multe generaţii ale aceleaşi familii. Austria, Finlanda, Republica Cehă şi Polonia au programe pentru acordarea de locuinţe sociale tinerilor. În Franţa, Germania, Ungaria, Spania şi Marea Britanie a crescut numărul locuinţelor cu un singur locatar. În România, 95% din locuinţe se află în proprietate privată şi doar 5% din locuinţe sunt închiriate sau sunt locuinţe sociale. În Danemarca, 47% din locuinţe sunt locuite de chiriaşi sau sunt locuinţe sociale, în Austria 42%, în Finlanda 37%, în Franţa 44% şi în Germania 57%.

Statisticile constituie doar punctul de pornire în dezvoltarea unor politici adecvate fiecărui stat membru în domeniul locuinţelor. Aceste politici sunt dependente de alocarea fondurilor publice la nivel naţional, regional sau local, dar şi de evoluţia pieţei imobiliare. Consider că statele membre ar trebui să utilizeze şi Fondurile Structurale, în special pe cele pentru dezvoltare regională, pentru construcţia de locuinţe.

Problema locuinţelor necesită însă o abordare bazată pe date statistice, dar necesită şi o abordare globală, pluridimensională, bazată pe dreptul naţional şi comunitar. Este nevoie însă şi de o abordare pragmatică, bazată pe necesităţile cetăţenilor. Din păcate, există cetăţeni europeni care trăiesc în locuinţe inadecvate, nesigure, dar există şi cetăţeni europeni care nu au nici o locuinţă şi nici măcar un acoperiş. Care este răspunsul şi sprijinul Europei pentru necesităţile acestor cetăţeni?

  Kathy Sinnott (IND/DEM). – Mr President, one of the more important services Europe can provide is to support the collection of reliable, comparable information. For this reason, I can give qualified support to the idea of a European census.

However, a few points need to be considered. First of all, there needs to be some recognition of national censuses in the report. Member States already hold censuses, and they will now be in a position of having to organise national and European censuses.

Taking a census is very expensive – it is a labour-intensive activity – and it is reasonable to expect that Member States are going to increasingly combine the national with the European census. This needs to be taken into account. It is very important that we allow Member States to use the opportunity of a European census to ask questions that are relevant to their own nation and to collate those questions separately from the shared questions or the exclusively European ones.

Further, more attention has to be given to the census questions. These questions must be chosen carefully and must not cross the line separating valid information from intrusion and attacks on privacy. We want to understand trends, to try to make policies more relevant; we do not want to pry into people’s personal lives. Once respectful questions are chosen, then we have to be very careful that they must go through not just a linguistic process but also a cultural translation. As the report does not intend to harmonise the rules on census, this step must be taken to ensure that accurate comparability of data between Member States is achieved.

  Lambert van Nistelrooij (PPE-DE). – Voorzitter, ik wil graag de aandacht vragen voor de relatie tussen het doel om gegevens te verzamelen en de hoeveelheid gegevens die je daadwerkelijk in zo'n onderzoek betrekt. Er zit hier namelijk een duidelijke scheefheid wat dat betreft. Er zit scheefheid tussen datgene wat de Europese Unie als taak heeft ten aanzien van bijvoorbeeld het volkshuisvestingsbeleid en datgene wat we allemaal vragen. De Unie is op dit terrein niet competent. Evenmin als in dit Parlement wordt gesproken over de relatie tussen geloof, etnische afkomst en mogelijke integratievraagstukken; het is niet aan de Europese Unie als zodanig om daarover uitspraken te doen.

Wat wel aan de orde is, is hoe wij middelen verdelen, hoe wij onze structuurfondsen bedelen. Daarbij gaat het om een precies inzicht in het aantal inwoners in de bewuste gebieden, de NUTS-gebieden, de statistische eenheden. Zolang daar geen exacte gegevens over zijn en niet gestuurd kan worden op de uitkomsten - op financiële uitkomsten - dan is deze actie inderdaad noodzakelijk. Homogeniteit en betrouwbaarheid staan daarbij voorop.

Eén punt wil ik nog graag aanmerken - mevrouw Novak heeft in de Commissie regionale ontwikkeling daarvoor ook heel interessante voorstellen gedaan. Als het gaat om inmenging in de familiekring, in het privé-domein van burgers, dan zullen wij daar tegen stemmen, als dit in het voorstel blijft staan. Wellicht - en daar vertrouw ik richting rapporteur op - worden deze aspecten er in de triloog uitgehaald; alleen in dat geval kunnen wij uiteindelijk, als Parlement, als EVP, hieraan onze steun verlenen. Alleen op die voorwaarde.

  Μαρία Παναγιωτοπούλου-Κασσιώτου (PPE-DE). – Κύριε Πρόεδρε, όπως αναφέρθηκε από την εισηγήτρια, αλλά και από σχεδόν όλους τους ομιλητές, είναι σημαντική η σύγκριση των δεδομένων μεταξύ των κρατών μελών όσον αφορά τον πληθυσμό και τα κύρια οικογενειακά, κοινωνικά, οικονομικά και στεγαστικά χαρακτηριστικά, ώστε, με βάση τα στοιχεία αυτά, κάθε κράτος μέλος να μπορεί να αντιμετωπίζει καλύτερα, στα πλαίσια της πολιτικής του, τα θέματα που το αφορούν. Σε ευρωπαϊκό επίπεδο όμως χρειάζεται να στοχεύσουμε στα στοιχεία εκείνα που θα οδηγήσουν σε καλύτερη πολιτική συνοχής και περιφερειακή ανάπτυξη, ώστε να καταργηθούν οι ανισότητες και να υπάρχει ομοιογένεια μεταξύ των διαφόρων κοινωνικών ομάδων και των διαφόρων ευρωπαϊκών περιοχών.

Η πρόταση κανονισμού, ορίζοντας κοινούς ορισμούς και δείκτες, διασφαλίζει τη συγκρισιμότητα των δεδομένων και, κατά συνέπεια, προωθεί τις καλύτερες πρακτικές στα κράτη μέλη. Απαιτείται όμως η τακτική αξιολόγηση και η επικύρωση των στατιστικών που συγκεντρώνουν οι αρμόδιοι φορείς, οι οποίοι πρέπει να υποβάλλονται σε ελέγχους ποιότητας και διαφάνειας. Η αντικειμενικότητα, η αντιπροσωπευτικότητα, η ακρίβεια των στοιχείων είναι σημαντικά θέματα. Παράδοξο είναι ότι, ενώ η Επιτροπή καταργεί τα παραρτήματα του Κανονισμού, τάσσεται υπέρ της συμπερίληψης συνιστώμενων θεμάτων, τα οποία μπορούν να θίξουν τη σαφήνεια και την ακρίβεια των στοιχείων, καθώς αφήνει ελεύθερα τα κράτη να κάνουν ό,τι θέλουν. Εφόσον στόχος της πρότασης είναι η υιοθέτηση δεσμευτικής νομοθεσίας για τη θέσπιση κοινών ορισμών για τη συγκρισιμότητα των στοιχείων, πιστεύω ότι τα σημεία αυτά πρέπει να διαγραφούν.

Πρέπει να προβαίνουμε σε αξιολόγηση του κόστους και του οφέλους, όπως προβλέπεται από το άρθρο 5α, καθώς το κόστος για να πραγματοποιηθεί η συλλογή τέτοιων στοιχείων είναι ιδιαίτερα υψηλό για όσα κράτη έχουν περιορισμένη δυνατότητα ανάλυσης των λεπτομερειών.

Τέλος, θα ήθελα να επισημάνω ότι, αν δεν ψηφιστούν οι τροπολογίες, το σχέδιο θα θίγει πολύ ευαίσθητα θέματα, που συνδέονται με την προσωπική, οικογενειακή και ιδιωτική ζωή, όπως το αίτημα για συλλογή στοιχείων συμβίωσης των πολιτών, που θα πρέπει να διαγραφεί, ή τη θερμοκρασία του νερού στο λουτρό. Γιατί να συλλέγουμε πληροφορίες για λεπτομέρειες που δεν αφορούν σε ευρωπαϊκές πολιτικές; Ο έλεγχος της μιζέριας δεν γίνεται με αριθμούς και με στοιχεία.

  Ljudmila Novak (PPE-DE). – Uredbo o popisih prebivalstva in stanovanj podpiram.

S podatki, zbranimi na osnovi te uredbe, bomo lahko bolje ocenili socialno-ekonomske razmere, v katerih živijo prebivalci Evropske unije na regionalni in državni ravni ter na ravni Evropske unije. Poleg tega bo mogoče s temi podatki natančneje ovrednotiti učinkovitost izvajanja regionalne politike in napredek pri doseganju regionalne kohezije, za kar namenja Unija vedno več sredstev.

Da bomo z uredbo dosegli želene cilje, je treba zagotoviti dvoje: obseg podatkov, ki jih bomo na osnovi uredbe zbirali, ne sme biti prevelik, zbrani podatki pa morajo biti kakovostni in primerljivi. Iz zbiranja je treba izločiti podatke, ki ne ustvarjajo potrebne dodane vrednosti in le povečujejo administracijo in stroške. Gre za predloge, ki jih najdemo v prilogah 1.3 in 2.3 in o katerih naj bi države članice poročale prostovoljno.

Hkrati pa je treba paziti na to, da s temi podatki ne posegamo preveč v zasebnost prebivalk in prebivalcev Evropske unije. Prav tako ne smemo z zbiranjem diskriminirati pripadnike ali pripadnice določenega spola.

Za vrednotenje evropskih politik oziroma za primerjanje rezultatov nacionalnih politik na evropski ravni je potrebna primerljivost osnovnih podatkov med državami članicami in verodostojnost podatkov, zbranih s popisi. Zato je treba z uredbo zagotoviti, da bodo vse države članice uporabile isto metodo in kriterije pri zbiranju podatkov.

  Miroslav Mikolášik (PPE-DE). – Vážený pán predseda, exaktné údaje o obyvateľstve a spoľahlivé informácie o domoch a bytoch v Európskej únii sú v súčasnosti nevyhnutným predpokladom pre riadne hodnotenie všetkých oblastí európskych politík, ako aj pri formulovaní operačných cieľov a dosiahnutého pokroku v jednotlivých členských štátoch.

Predovšetkým by som rád zdôraznil potrebu dôveryhodnosti a kvality týchto údajov vzhľadom k tomu, že sú nevyhnutné pre mnohé dôležité účely.

Spomenúť môžem napríklad proces hlasovania kvalifikovanej väčšiny v rámci Rady, alebo prideľovanie zdrojov zo štrukturálnych fondov pre rozvoj menej prosperujúcich regiónov. A to sú len dva z príkladov, z mnohých, pri ktorých je presnosť údajov počtu obyvateľstva relevantná.

Považujem za dôležité, aby táto oblasť bola jednotne právne upravená. Aby údaje poskytované jednotlivými členským štátmi, musia byť porovnateľné na európskej a často aj na regionálnej úrovni.

Ako člen Výboru pre regionálny rozvoj by som z tohto pohľadu rád zdôraznil význam klasifikačných jednotiek ľudstva.

Kvalitu a porovnateľnosť informácií tohto druhu môže spoľahlivo zabezpečiť iba jasný európsky rámec, konkrétne európske právne predpisy o sčítaní obyvateľov, domov a bytov.

Súhlasím s názorom, že právne predpisy musia byť orientované najmä na výsledky a nie na vstupné údaje, čím sa spoľahlivo zabezpečí potreba porovnateľnosti štatistických údajov, ktorá často krát spôsobuje ich nižšiu kvalitu.

Členské štáty by teda mali mať voľnosť pri výbere najlepších spôsobov a metód pri realizácii sčítania, avšak pri zachovaní a rešpektovaní určitých záväzne stanovených štandardov a požiadaviek na kvalitu. Samozrejmosťou zostáva, že spracovávané témy ako aj obdobia a lehoty na realizovanie sčítavania musia byť pre všetky krajiny rovnaké. Len týmto spôsobom sa zabezpečí transparentnosť, spoľahlivosť a porovnateľnosť výsledkov sčítania, ktoré predstavujú dôležitý faktor pri realizácii mnohých cieľov.

  President. Before I give the floor to the Commissioner, I am reminded that about 2000 years ago King Herod instituted a census, but on that occasion it was boys only.

  Meglena Kuneva, Member of the Commission. Mr President, this will be a very encouraging start for me.

I am glad to announce that the Commission is ready to accept the majority of Parliament’s amendments. As this debate has shown, there are currently negotiations under way that will address your concerns. A compromise could open the door to future development. The Commission supports the debate that is still ongoing and sincerely hopes that a solution will be found that is acceptable to a broad majority within this House, as well as to the Member States represented in the Council.

However, it should not be forgotten that the inclusion of new topics in a census takes in-depth and long-haul preparation. I am confident that the correct balance will be found between the very important reporting on the EU population and housing, and the cost and effort of collecting the data.

I would like to pay special attention to the question by Ms Schroedter. The main point was that this legislation does not sufficiently assure data confidentiality. My answer is that data confidentiality is being taken most seriously by Eurostat and all national statistical offices. There is framework legislation on data confidentiality on the national as well as on the European level. The proposal on censuses does not violate or modify any of this legislation. In contrast, it fully respects all provisions, be they national or European.

There is no need to repeat established framework legislation on data confidentiality within this specific proposal on censuses. No data transmitted to Eurostat allows insight into the data of any particular individual person. It is anonymous data. Moreover, the legislation in this current draft allows only the transmission of aggregated data, not of microdata.

  President. The debate is closed.

The vote will take place at a later part-session.