Doslovný záznam ze zasedání

Úterý, 11. prosince 2007 - Štrasburk

7. Společná organizace trhu s vínem (rozprava)

  Předsedající. − Dalším bodem je zpráva (A6-0497/2007), kterou vypracoval pan Giuseppe Castiglione jménem Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova o návrhu nařízení Rady o společné organizaci trhu s vínem a změně některých nařízení (KOM(2007)0372 – C6-0254/2007 – 2007/0138(CNS)).

  Mariann Fischer Boel, členka Komise. − Pane předsedající, děkuji za možnost, které se mi dostalo, uvést několik poznámek k reformě našeho odvětví vína.

Zejména bych ráda poděkovala zpravodaji, panu Castiglionemu, za nevšední a intenzivní úsilí, které vynaložil při sestavování této předběžné zprávy. Příspěvek Parlamentu do diskuse, která, jak musím konstatovat, byla v určitých okamžicích velmi nabitá emocemi, je hodnotný. Jsem připravena se vašimi návrhy řídit v řadě oblastí, přinejmenším do určité míry. Například pokud se týká režimu klučení, vidím jisté výhody ve zkrácení doby pěti let na tři roky, jak bylo navrženo ve zprávě. Naslouchala jsem také vašim obavám z přidělování financí ke krytí některých výdajů na víno prostřednictvím rozpočtu pro rozvoj venkova. Dovolte mi ale, abych vám připomněla, že všechny peníze z rozpočtu pro vinařství budou rozděleny konkrétně do vinařských regionů. Nicméně ale budu chtít navrhnout nižší převod výdajů do rozpočtu pro rozvoj venkova.

Existují tři důležité otázky, kde Komisi, předsednictví a většinu členských států stále ještě čeká nutnost nalézt konsensus při závěrečném sprintu, v jehož cíli stojí dokončení reformy v tomto měsíci. První otázkou jsou národní finanční rámce. Ještě stále existovala možnost uskutečnit debatu o tom, jaká konkrétní opatření by měla být povolena v tomto balíčku, to znamená, jaký výběr bychom měli do balíčku vložit. Zde jsem připravena k určité flexibilitě. Jsem například otevřená k tomu, aby se do balíčku začlenily určité myšlenky, které se týkají inovace a restrukturalizace obchodníků s vínem, ale myslím si, že i tak potřebujeme nadále zachovávat jasnou demarkační čáru mezi tím, co je možné v rozsahu národních finančních rámců, a tím, co je možné v rozsahu politiky rozvoje venkova, abychom se vyhnuli situaci, kdy ve skutečnosti můžete financovat jednu investici z obou stran, čemuž se říká „double guichet“.

Na druhou stranu nejsou národní finanční rámce prostorem pro trvalá opatření v oblasti nouzové destilace. Podpora nouzové destilace brání hospodářské soutěži, a my ji musíme zcela zrušit, ne se pokoušet o její znovuzavedení zadními vrátky. Není ani možné znovu otevírat diskusi o tom, jak velké by měly být finanční rámce různých členských států. Pokud tuto debatu – Pandořinu skříňku – znovu otevřeme, ručím za to, že se na konci tohoto roku k žádné dohodě nedojde. Jestli tato debata nastane, vidím před námi velmi dlouhou a velmi náročnou diskusi.

Druhou důležitou záležitostí je kapitalizace. Strhl se kolem ní velký pokřik a já jsem si před touto diskusí uši neucpala. Daný status quo nicméně ale přece vede k nutnosti řešit skutečný problém. Není možné, aby pomoc poskytovaná obohacování vín moštem pokračovala tímto způsobem na stejné úrovni. Jedná se o zastaralý, neúčinný, neefektivní, nákladný a obchod narušující způsob podpory a, když o tom mluvím, chápu zřetelně, proč je důležité udržet rovnováhu mezi obohacováním cukrem a moštem, aby se dospělo ke kompromisu, za kterým stojí výrobci vína jak v jižních, tak severních oblastech Evropy. Najdeme cestu, kudy tím projít. Naslouchala jsem volání, které se intenzivně ozývalo ze všech možných stran a požadovalo, aby bylo i nadále povoleno obohacování cukrem, ale – mluvme na rovinu – nejsem nakloněna přijmout tento status quo, takže jakýkoliv kompromis by znamenal nové podmínky.

Třetí důležitou záležitostí je diskuse o ukončení systému pěstebních práv. Poslouchám argumenty o termínech, kdy by mohl být tento systém ukončen, ale nemůžeme si dovolit zamést celou myšlenku pod koberec. Je zřejmé, že odvětví vína potřebuje více volnosti k tomu, aby mohlo na poptávku reagovat v co nejkratším čase, takže můj návrh na prodloužení systému pěstebních práv do konce roku 2013 vycházel z jasné myšlenky dvoufázového přístupu k nalezení rovnováhy v odvětví – nejprve klučení za účelem snížení produkce, poté liberalizace, kterou se poskytne úspěšným výrobcům volnost k expanzi. Poslouchala jsem připomínky z tohoto odvětví, ale jedna věc je jasná – konečný termín pro systém pěstebních práv je nezbytný. Konkrétní stanovení tohoto termínu bude součástí závěrečného kompromisu.

Celkem vzato jsem tedy naslouchala argumentům ze všech různých stran, včetně argumentů vznesených Evropským parlamentem, ale jedna zásadní skutečnost s pevným jádrem zůstává nezměněna: náš sektor vína stále potřebuje projít reformou, pokud jej chceme udržet v čele agendy. Musíme se chopit šance právě nyní a dohodnout se na skutečné reformě. Realizace reformy bude znamenat, že musíme investovat úsilí, ale jsem si jistá, že se nám to v dobrém vrátí. Cena za nečinnost je pro nás příliš vysoká, abychom ji mohli přijmout, a doufám, že se v tomto bodě shodneme.

  Giuseppe Castiglione, zpravodaj. − (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, jsem paní komisařce vděčný za její spolupráci s Parlamentem během tohoto zdlouhavého procesu. Rád bych jí také poděkoval za ocenění práce Evropského parlamentu, významné a zajímavé dílo, jehož součástí je zásadní příspěvek Výboru pro zemědělství, ale také celého Parlamentu a všech kolegů. Děkuji, paní komisařko, za váš návrh velmi ambiciózní reformy, jejíž cíle nemůžeme neschválit.

Spotřeba klesá a dovozy rostou, z čehož dohromady vyplývá nutnost radikální reformy. Naše odvětví vinařství potřebuje úplně nový začátek: transfuzi nové krve, novou energii a nové návrhy. Máte pravdu, když říkáte, že potřebujeme investovat do odvětví vína, pokud si chceme zachovat konkurenceschopnost, pokud chceme zůstat světovou špičkou v tomto odvětví. Musíme sledovat trh, musíme vyrábět pro trh a musíme na trh pronikat s výrobky špičkové jakosti.

Z toho důvodu jsem se, paní komisařko, pokusil – společně se svými kolegy z Výboru pro zemědělství a Evropského parlamentu, kterým bych znovu rád poděkoval – ve zprávě obírat otázkou komplexní a promyšlené reformy, která je především transparentní. Tento systém musí být schopen splnit potřeby našich výrobců a dodávat jim finanční prostředky, aby byli konkurenceschopní a úspěšní.

Celkem vzato jsme usilovali o vytvoření textu, který by přinesl vhodné odpovědi na společné požadavky, ale také bral v úvahu, stimuloval a v některých případech urovnával rozdíly mezi různými národními podmínkami. Mám pouze jednu předběžnou poznámku. Potřebujeme radikální změnu myšlenkového postoje, změnu strategie výroby. Musíme se odpoutat od logiky množství, a místo toho usilovat o kvalitní výrobu – excelenci – způsobem, který vynáší do popředí specifické národní, regionální a místní typické znaky pěstování vína v Evropě.

Proto, paní komisařko, souhlasíme se zrušením tržních mechanismů, které se ukázaly být neúčinnými, které jsou neefektivní a jenom přispívají k nadbytečné, nekvalitní produkci. Uvedu jeden jediný příklad: nouzovou destilaci, která se nyní stala rutinním strukturálním opatřením a nadále přestává být prostředkem, jehož prostřednictvím lze reagovat na krizové situace. 500 milionů EUR ročně na destilaci se stalo neobhajitelným. Podporujeme proto účinnější využívání hospodářských zdrojů: na vnitrostátní rozvojové programy a na zavádění opatření, která jsou lépe uzpůsobena specifickým potřebám každé země, která tento produkt vyrábí.

Proto, paní komisařko, ve zprávě vnímáme jako vhodné rozšířit seznam dostupných opatření: rozhodli jsme se zařadit restrukturalizaci odvětví, výzkumu, inovací a kvalitativních zlepšení. Všechny tyto kroky podpoří právě tu podnikatelskou tvořivost, kterou naše vína tak velmi potřebují. Ve stejném duchu je nezbytné podporovat propagační kampaně, a to nejenom na zahraničních trzích, ale také na trzích domácích. Už dříve jsme se takto vyjádřili a tato skutečnost také vyplynula z analýzy provedené Výborem pro zemědělství.

Myšlenka, že můžeme konkurovat za hranicemi, když nejsme schopní udržet čelní pozice doma, když nejsme s to přesvědčit naše spoluobčany o jakosti vín, které vyrábíme, je absurdní. Proto se zpráva zastává harmonizovaného systému ochrany označení původu a zeměpisného označení, jasného a transparentního etiketování a jednoznačně identifikovaných enologických postupů. Jenom tehdy budou mít spotřebitelé, kteří zde hrají ústřední roli, důvěru v to, co kupují.

Je proto, paní komisařko, nezbytné, aby označení původu a zeměpisná označení, která ztělesňují kvalitu pěstování vína v Evropě, byla dobře chráněna. Ochranou se míní povinnost vyrábět v rámci určené oblasti, ale také vyhrazení odkazu na rok výroby vína, který je uváděn na etiketě, výlučně pro vína s označením původu nebo zeměpisným označením. Tato vína jsou jediná vína, která podléhají průběžným kontrolám, a tedy jediná vína, u kterých je možné zajistit pravdivost udávané informace; jinak by výrobci jakostních vín byli znevýhodněni a spotřebitelé uváděni v omyl.

S přihlédnutím ke stejné logické souvislosti a kvůli promyšlené spojitosti zpráva podporuje návrh na režim dobrovolného klučení s výplatou prémie, aby ti, kdo si přejí trh opustit, tak mohli učinit důstojně. Dále nemohu nevyslovit své uspokojení nad právě vyjádřeným souhlasem paní komisařky s mojí myšlenkou zkrácení pěti let na tři roky. Ve skutečnosti se zdá, že počet hektarů vhodných ke klučení klesl z 200 000 na 175 000.

Na rozdíl od našeho původního návrhu tato zpráva také usiluje o uspokojení potřeby budoucí jistoty u pěstitelů vína. Vzhledem k této potřebě jistoty se nemůžeme rozhodnout pro liberalizaci pěstebních práv v tomto okamžiku, dokud neuvidíme, zda – a především jak dobře – nový systém funguje.

Proto zpráva pamatuje na zachování pěstebních práv nejméně do roku 2013 a vyzývá Komisi, aby v první fázi reformy předložila posouzení dopadu, aby bylo možné rozhodnout o dalších krocích na základě komplexních znalostí daných skutečností. Také je třeba mít samozřejmě na mysli, že rozhodnutí přijímaná v oblastech se zeměpisným označením musí být přijímána s řádným respektem vůči těm, kteří do těchto projektů investovali svůj kapitál a práci – a pod jejich dohledem. Pokud se poté prokáže, že tento systém brzdí rozvoj těch, kteří jsou konkurenceschopní, můžeme zvýšit oběh na úrovni Společenství a zajistit, aby docházelo k řádnému využívání rezerv tam, kde existují.

Na závěr, paní komisařko, ještě jedna poznámka: nelze popřít, že celou debatu ovládala otázka cukření. Protože pocházím ze země, jako je Itálie, kde je používání cukření zakázáno, a zejména protože pocházím ze Sicílie, kde se vyrábí mošt, není nikoho, kdo by lépe než já chápal zklamání paní komisařky z této záležitosti. Mluvíme nicméně o potřebě dát evropským vínům novou chuť do života, učinit je konkurenceschopnými a poskytnout jim výbavu k soutěži na trhu.

Takový je náš cíl, a abychom jej dosáhli, musíme se pokusit nahlédnout za národní rozdíly. Děkuji, paní komisařko, za vaši spolupráci a především za ocenění, které jste vyjádřila práci Evropského parlamentu. Do této reformy jsme vložili...

(Předsedající řečníka přerušila)

  Elisabeth Jeggle, jménem skupiny PPE-DE. – (DE) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, na toto téma vedeme dlouhou a někdy i svárlivou rozpravu. Dovolte mi, abych vyjádřila své díky panu zpravodaji: Za svoji práci, kterou odvedl cílevědomým způsobem a při které dobře spolupracoval se svými kolegy z výboru, si získal velký respekt.

Ano, je nutné provést reformu společného organizování trhu s vínem. Musí se přizpůsobit tak, aby bral v úvahu stávající okolnosti a budoucí trhy. Tento návrh zároveň, paní komisařko, vznáší otázku, zda by Komise měla zasahovat do maličkostí, které pomáhají vytvářet regionální identitu, do postupů, které byly v konkrétních regionech uplatňovány po staletí a podtrhují kulturu těchto regionů? Takové zasahování jistě nepomáhá obyčejným lidem. Lidé někdy nechápou, co se děje. Je nepochopitelné, že bychom měli zakázat sacharózu a zároveň podepisovat dohody o dovozu vína vyráběného s přidáním sacharózy ze zemí mimo Evropskou unii.

Paní komisařko, Komise, jako třetí orgán vedle Rady a Parlamentu, by se měla zaměřit na svůj vlastní specifický úkol, jmenovitě vytvoření návrhů, které posilují trvalý rozvoj Společenství podporující tento celý vývojový proces. Společná organizace trhu s vínem tvoří součást tohoto procesu.

Dovolte mi, abych k tomuto bodu uvedla, že kompromisy, kterých jsme ve výboru dosáhli, za které jsme se pouštěli, a v některých případech stále ještě pouštíme, do křížku, jsou dobré pro celý Parlament. Podporuji je jménem skupiny PPE-DE: my všichni tyto kompromisy podporujeme. Zamítneme jakékoliv pozměňovací návrhy, které jdou proti nim.

  Katerina Batzeli, jménem skupiny PSE. – (EL) Pane předsedající, paní komisařko, dnes se má Evropský parlament, Rada a Komise rozhodnout o budoucnosti jedné z nejkomplexnějších společných organizací zemědělských trhů v Evropě. Evropský parlament vyslovil svůj postoj v pravý čas před postojem Rady a stalo se tak díky intenzivnímu úsilí našeho zpravodaje, pana Castiglioneho, a veškerému úsilí, které vyvinuly politické strany.

Paní komisařko, ráda bych zdůraznila určité body, které musíte vzít v úvahu při závěrečném rozhodování Rady o reformě společné organizace trhu s vínem.

Zaprvé reformu trhu s vínem nelze provádět podle lineárního, účetnického modelu podobného modelu, který jste používali v případě společné organizace trhu s cukrem, k jehož přezkoumání jsme byli vyzváni před dvěma měsíci, protože se dostal do slepé uličky. Reforma trhu s vínem nemůže být založena na nešťastném modelu společné organizace trhu pro bavlnu a tabák, který měl za výsledek pokles výroby těchto dvou produktů doprovázený vylidněním venkova. Trh s vínem potřebuje silný rozpočet v prvním pilíři, aby se posílila opatření přímo pro pěstitele révy, kteří budou vyzváni ke zlepšení jakosti a monitorování své výroby, a také aby se posílila politika propagace všech vín, uvnitř i vně Evropy, a tedy oživila jejich komerční distribuce na trzích.

Paní komisařko, Evropský parlament si přeje novou společnou organizaci trhu, která upřednostní agresivní politiku prosazování před defensivní politikou dovozu. Zpráva Evropského parlamentu zajistí pomoc pěstitelům révy, kteří zavádějí opatření ke stabilizaci nabídky, zvýšení jakosti a ochraně prostředí. Opatření k regulaci trhu jsou zachována a přizpůsobena stávajícím potřebám, jako je destilace vedlejších produktů, která funguje jako mechanismus pro zlepšení jakosti a zároveň regulace trhu a nabídky. Zpráva navrhuje racionalizovaný režim klučení, který neplýtvá cennými fondy Společenství na snižování dynamiky evropského odvětví vína a pevně stanovuje výši finanční pomoci pro pěstitele révy na regionálním průměru podpory, bez omezení na strop 350 EUR za hektar.

Paní komisařko, zastáváme názor, že je třeba na všechna opatření, která vytvářejí nadbytky, narušují rovnováhu trhu a vytvářejí zkreslené a nespravedlivé ceny na úkor jiných vín, uvalit omezení. Zde jménem Skupiny sociálních demokratů a také osobně jako Katerina Batzeliová ocením jakékoliv opatření navržené Komisí, které zachová rovnováhu v otázce obohacování cukrem, protože, jak bylo také řečeno Skupinou sociálních demokratů, jsme přispěli k vyváženému návrhu s cílem vyhnout se vytváření problémů spojených s přechodem.

Nová společná organizace trhu by nicméně měla obohatit znalosti spotřebitelů o víně a také jejich úctu k vínu a posílit ochranu spotřebitele prostřednictvím politiky etiketování. Výbor pro zemědělství specifikoval kromě jiného označování procenta CO2 v pozměňovacím návrhu 166, informace vztahující se na záležitosti veřejného zdraví v pozměňovacím návrhu 157 a informace o výrobě vína z hybridní nebo geneticky modifikované révy v pozměňovacím návrhu pana zu Baringdorfa. Měli bychom tento zřetel na zákazníka posílit etiketováním, které zahrnuje podrobné informace o postupech využitých při výrobě vína.

Paní komisařko, rádi bychom předznamenali novou politiku u dvou kategorií vín: kategorie využívající zeměpisná označení nebo označení původu a kategorie stolních vín. Jedná se o dva různé produkty a oba mají na mezinárodním evropském trhu své místo. Nemyslím si ani, že bychom měli mít dělicí čáry, které mají dopad na regionální úrovni.

Na závěr bych ráda řekla, že komplexnost reformy společné zemědělské politiky nelze pojednávat jako slepou uličku nebo jako selhání institucionálních orgánů. Je tomu tak, paní komisařko, kvůli kulturnímu rozměru tohoto produktu, který bychom měli v našich návrzích respektovat.

  Jorgo Chatzimarkakis, jménem skupiny ALDE. – (DE) Pane předsedající, in vino veritas nebo, abych citoval Goetheho, život je příliš krátký na to, abychom pili špatné víno. Tato úsloví shrnují podstatný bod reformování trhu s vínem v EU. Tématem naší zprávy je jakost evropského vína, které jistě obstojí ve srovnání s vínem dováženým z nového světa. Takže jaký je status quo? V roce 2006 tvořila výroba vína 5 % celkové hodnoty zemědělské produkce v EU. Evropské víno se díky 45 %, které zaujímá z povrchů vinic ve světě, 65 % ze světové produkce vína, 57 % spotřeby vína a 70 % z objemu vývozů těší vedoucí pozici na světovém trhu. Ve světě vína jsme globální supervelmocí!

Obdobně bylo třeba přijmout kroky ke konsolidaci našeho postavení supervelmoci, a zejména zvýšit jakost našich vín. Reformy, které jste, paní komisařko, navrhla, zahrnovaly okamžité ukončení nouzové destilace. Jsem přesvědčen, že mnoho věcí, které jste zmínila, jako jsou soukromé skladování a ukončení dodací pro vývoz, podpora na mošt a samozřejmě obohacování vína cukrem, tvoří ústřední body vašich návrhů. Musíme ale uvést, že od samého začátku odrážejí poněkud technokratickou perspektivu, když se zabývají takovými otázkami, jako zda by měla existovat souvislost mezi cukřením a podporou na mošt.

Tento Parlament z mého pohledu vyjednal poměrně dobrý kompromis mezi severem a jihem, vzhledem k tomu, že obavy každého z těchto regionů tuto záležitost ovládaly. Díky kompromisům, které děláme, nacházíme ve Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova opravdu velmi dobrou střední cestu. V tomto kontextu bych rád poděkoval zejména zpravodaji, panu Castiglionemu, který velmi usiloval o zprostředkování kompromisů, takže se nám podařilo vzít do úvahy obavy všech.

Věřím, že jsme dali původnímu technokratickému řešení nový, elegantní tvar. Dosáhli jsme rovnováhy mezi severem a jihem. Rád bych vám také, paní komisařko, poděkoval, že jste ve svém projevu naznačila svůj úmysl v podstatě dodržovat tuto linii.

Jaké jsou hlavní body? Vedle kompromisu, který umožňuje pokračovat v cukření, je dalším klíčovým aspektem naší zprávy ochrana regionálních výrobků.

S ohledem na toto úsilí vynakládané v oblasti jakosti evropských vín existuje také neustávající potřeba opatření národní podpory, která byla stanovena ve výši 1,3 miliardy EUR. Věříme, že tyto trhy by měly zůstat součástí prvního pilíře, takže platby mohou ve skutečnosti směřovat přímo k pěstitelům. Kromě toho existovala potřeba poukázat – a to je podle mého přesvědčení jeden z našich prvořadých úspěchů – na potřebu věnovat zvláštní pozornost označování původu a zeměpisným označením na etiketě. Jedná se podle našeho názoru o nanejvýš důležitou záležitost, protože označování zeměpisného původu vín je samozřejmě otázkou duševního vlastnictví. A to musí být chráněno. Jsem přesvědčen, že jsme v tomto bodě dosáhli velmi dobrého kompromisu.

Skupina ALDE bude podporovat tyto kompromisy, to znamená celý balíček kompromisů, protože jsme přesvědčeni, že představují dobré řešení. Doufáme, že Rada nyní přijme naše návrhy. Hlas Evropského parlamentu je hlasem lidu a také hlasem výrobců vína a jeho spotřebitelů. Žádáme vás, paní komisařko, abyste při vašich jednáních s Radou a ve veřejné sféře obecně bojovala také za tyto záležitosti.

  Sergio Berlato, jménem skupiny UEN. – (IT) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, text, o kterém se chystáme hlasovat, tvoří dobrý kompromis a značně zlepšuje původní návrh Komise.

Naším cílem je zahájit reformu, která je orientována na revitalizaci daného odvětví jak na domácím, tak zahraničním trhu. Celosvětová poptávka neklesá, naopak roste, takže správný přístup není vyrábět méně, ale investovat do jakosti a charakteru evropských vín, do snižování nákladů, do propagace vína s cílem rozšířit trh a do pomoci poskytované mladým lidem se zakládáním vinic.

Stejně tak je nezbytné stanovit limit pro omezování produkce vína v Evropě, jak navrhuje Komise, zvýšením autonomie členských států k určování režimu klučení. Musíme se vyhnout ničení vinic, které možná nemají obzvláště silnou pozici na trhu, ale produkují vysoce kvalitní regionální vína, mají pevně zakotvené historické tradice a dokonce i dnes vytvářejí sociální strukturu celých regionálních oblastí.

Tato reforma, přestože vytváří podmínky pro větší konkurenceschopnost, musí zachovat spojení s minulostí a prosazovat, aby pěstování vína pokračovalo jako faktor, který hraje svoji roli při zachování půdy a životního prostředí. Jsme proto zastánci přidělování vyčleněných prostředků v průběhu tří spíše než pěti let a jejich rozdělování především na základě historických údajů, tedy víceméně podle stejného kritéria, jako se používá pro všechny ostatní doposud přijaté reformy.

Paní komisařko, jsme proti liberalizaci nových enologických postupů a využívání dovezeného moštu k obohacování našich vín nebo jejich míchání s víny ze třetích zemí, protože jsme přesvědčeni, že by to mohlo mít škodlivý vliv na pověst těchto vín a mohlo by to oslabit důvěru spotřebitele v tento produkt, což by mělo nesmírně závažné důsledky pro spotřebu. Na druhou stranu si myslíme, že je zásadní poskytovat pomoc na koncentrované mošty a rektifikované koncentrované mošty používané pro účely obohacení, aby se tak chránil enologický postup běžný v mnoha regionech Společenství.

Jsme přesvědčeni, že je třeba mít na paměti investice výrobců vína a že je třeba se vyhýbat jakýmkoliv náhlým přerušením obchodních toků, která by mohla navýšit disponibilní zásoby. Tato reforma musí podporovat ochranu zeměpisných označení a označení původu jako prostředek lepších záruk na evropská vína a jejich ochrany v kontextu multilaterálních jednání a bilaterálních obchodních dohod.

Nakonec jsme, paní komisařko, proti plné liberalizaci pěstebních práv od roku 2014 dále u vín s označením původu a zeměpisným označením a můžeme schválit návrh zpravodaje, že by nová reforma měla vstoupit v platnost 1. srpna 2009.

  Friedrich-Wilhelm Graefe zu Baringdorf, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Pane předsedající, paní komisařko, chceme, aby víno bylo jedinečným nápojem, jak ve smyslu jeho výroby, tak spotřeby. Tím myslím, že nechceme žádné enologické metody, které nás vedou směrem, kterým se ubírá Coca-Cola; chceme, aby byla zabezpečena budoucnost označení původu a zeměpisného označení. Usilujeme o podporu metod organické výroby a naším přáním je – předložili jsme k tomu pozměňovací návrh –, aby se regiony měly možnost na základě většinového hlasování rozhodnout o prodeji svých vín výlučně v lahvích. Souhlasíme s vámi, že trvalá destilace vína je nevhodná a je nutné zabránit jejímu zavedení prostřednictvím zadních vrátek nouzové destilace. Sdílíme váš názor na tento bod.

V otázce pěstebních práv jsme přesvědčeni, že musí existovat možnost klučení. Proto pokud ve skutečnosti není nijak naznačeno, že v dané lokalitě bude v určitý čas nová výsadba povolena, není rozhodnutí v takovém místě provádět klučení založeno na množství vína, které je možné prodat. Tato souvislost je zkrátka naléhavým požadavkem a my jej podporujeme.

Když hovoříte o obohacování hroznovým moštem nebo cukrem a říkáte, že musí existovat posun v rovnováze mezi těmito dvěma metodami, je to pro nás v pořádku, protože to v podstatě znamená, že chaptalování zůstane legálním. Pokud by byl na tomto základě nalezen kompromis, považovali bychom to za přijatelný výsledek. Cukření je starý enologický proces. Měli bychom jej proto zachovat a odmítnout mnohé nepřiměřené požadavky Američanů na naše procesy výroby vína.

Budou-li naše pozměňovací návrhy zohledněny, podpoříme návrh zpravodaje v jeho úplnosti.

  Vincenzo Aita, jménem skupiny GUE/NGL. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, na adresu pana Castiglioneho bych uvedl, že – jak řekl ministr, pan De Castro – návrh, který vzešel z odpovědného výboru a je nyní předkládán Parlamentu, je horší, než ten, který byl původně vznesen paní komisařkou. Hovoříme zde o milionech jedinců oddaných produktu, který dodal Evropě významu díky své kvalitě a spojením s půdou.

První poznámka, kterou bych rád uvedl, se týká klučení. Jsme informováni, že oblast, které se to dotkne, klesne na rozlohu mezi 175 000 a 200 000 hektary. Můj první dotaz tedy zní: kdo bude klučit révu a kdo převezme tuto vyklučenou půdu a co je špatného na návrhu, aby se použily fondy – a možná dokonce snížené spíše než zvýšené – na restrukturalizaci těchto vinic, aby se zlepšila jakost? Položil bych Parlamentu následující otázku: proč musíme vytlačovat desítky nebo dokonce stovky pracovníků a farmářů, abychom uvolnili cestu velkým nadnárodním společnostem, jako se to děje na Sicílii, pane Castiglione?

Otázka je tedy následující: proč se mají evropské fondy používat ke klučení spíše než na zlepšení jakosti a restrukturalizaci činností v odvětví? V tomto Parlamentu a v politikách Společenství jsme za poslední roky přijali tolik opatření!

Moje druhá otázka se vztahuje k volnému trhu v oblasti práv osázených ploch vinic. Proč by měl být tento trh liberalizován pro celou Evropu? Jaký smysl má kupovat hektar osázené plochy vinic na Sicílii, v Kampánii, Řecku nebo někde jinde a převádět jej do jiné oblasti? Takový hektar osázené plochy vinic je spojený s danou kvalitou a výrobou, typickým produktem, ekotypem ustaveným v takové oblasti. Proč předkládat takový typ návrhu?

Snažíme se zde také podporovat rozsáhlé akvizice, ke kterým dochází v některých oblastech Středomoří? To je klíčová otázka, a proto jsme přesvědčeni, že návrh komise byl lepší. Návrh, který vzešel z Parlamentu, je horší než ten, o který se zasazuje Komise, pokud to, co chceme, je reforma, která zvyšuje kvalitu a umožňuje, aby farmáři a jiní pracovníci zůstávali na půdě, kde pracují. Proto budeme hlasovat proti reformě tohoto druhu.

  Vladimír Železný, jménem skupiny IND/DEM. – (CS) Vážený pane předsedo, návrh vinařské reformy je pro Českou republiku nevýhodný a diskriminační. Evropská unie, která klidně přijala domíchávání až 30 % objemu vody do amerických vín, kterým je smluvně umožněn přístup na trh EU, a která toleruje umělé domíchávání kyseliny do přeslazených bílých vín v jižní Evropě, současně navrhuje zákaz užití sacharózy pro severnější země. Užití sacharózy má u nás tradici více než dvě stolení. EU ho chce nahradit moštovým koncentrátem, který budou ochotně a za přemrštěnou cenu dodávat opět jižní evropské země. Při přepočtu dostane ČR na hektar vinic jen 88 EUR, zatímco některé preferované země 245 EUR. Evropská unie se totiž snaží zavést tzv. historický princip, který bude diskriminovat nové členské země. Přitom Česká republika víno, které vypěstuje a vyrobí, také sama vypije. Nijak tedy nepřispívá k přebytkům evropské produkce. A teď tatáž Unie chce, aby se ČR finančně podílela na propagaci evropských přebytků vína ve třetích zemích. Požadujeme proto rozdělení prostředků na vinařskou reformu do národních obálek, ať si je rozdělí členské země samy podle svých potřeb.

Přebytky produkce vína řeší Unie dvojím způsobem. Nesmyslnou a nekulturní destilací vína na průmyslový líh, nebo klučením vinic. Klučením všude, ale hlavně ne tam, kde má. Stačilo by totiž vyklučit načerno vysázené vinice v oněch tradičních jižních zemích, hlavně v jedné, a reforma je hotová. Výměra nelegálních vinic se totiž přesně rovná počtu hektarů, které EU potřebuje vyklučit. Přitom EU ze satelitních snímků dokonale zná polohy načerno, mimo kvótu, vysázených vinic třeba v Itálii. A nakonec se v reformě opět objevuje oblíbené téma eurokratů, předání i v této oblasti pravomocí Komisi místo Radě, tedy nevoleným úředníkům EU. Odebereme tak menším zemím právo rozhodovat. Pak se víno, které se tradičně pěstuje v České republice od dob římských legií, stane dalším produktem, o který ji Evropská unie připraví ve prospěch často nelegálně pěstované produkce na jihu EU. Jenže my si tuto úžasnou tradici vzít nedáme.

  Peter Baco (NI). - (SK) Kladu si otázku, jde v reformě skutečně o dobré víno? Dobré víno je přeci víno, kde je prodejné. To znamená, že zákazník akceptuje jeho kvalitu za nabízenou cenu. Některé státy Evropské unie ale produkují neprodejná vína, což stojí daňové poplatníky 500 milionů EUR ročně.

Slovenská republika a další členské státy nekompromisně zredukovaly svůj vinařský sektor, a proto neprodejná vína už nevyrábějí. Je proti principům trhu, aby se nyní národní finanční podpůrné balíky tvořily podle tzv. historického principu. Je to pro nás diskriminační, protože máme být takto potrestaní natrvalo za to, že jsme finančně nepodporovali výrobu neprodejného vína.

Podle návrhu reformy máme mít natrvalo několikanásobně menší podporu jako producenti neprodejných vín. Trváme proto na finančních podporách směřovaných výlučně na výměru vinic. Kvůli stejným diskriminačním důvodům nesouhlasíme ani se změnou označování vína a trváme na dosavadním označování.

  Esther Herranz García (PPE-DE). - (ES) Pane předsedající, Rada ministrů zemědělství příští týden pravděpodobně přijme politické rozhodnutí o této reformě společné organizace trhu ve vinařství.

Víno není pouze potravina, je to také hospodářský klenot zemědělského sektoru, který byl v posledních letech tvrdě sankcionován rozhodnutími Komise. Poprvé za dlouhou dobu jednáme na čas: Parlament se chystá vypracovat zprávu, kterou může Rada tento víkend využít ke stanovení svého konečného politického rozhodnutí. Musím říci, že jsem s tím skutečně spokojena, a ráda bych poblahopřála panu zpravodaji za jeho práci, protože se EP poprvé rozhodl zaměřit na kvalitu, kulturu, tradici, středomořský produkt, který byl také přenesen do jiných částí Evropy, produkt, který posiluje postavení, které zaujímáme nejenom na našem vlastním kontinentě, ale také po celém světě.

Naše víno – a o tom, dámy a pánové, nepochybujme – je nejlepší na světě; evropské víno je nejlepší na světě. Proto jej musíme chránit a zaměřit se na jeho propagaci: musíme ho propagovat nejenom mimo EU, ale také zde, protože mladí lidé v Evropě přestali v posledních letech víno pít. Proč přestali pít víno? Protože jsme se neobtěžovali jej propagovat nebo je k jeho pití vést.

Pro odvětví vína musíme zajistit nástroje pro udržení jeho konkurenceschopnosti v Evropské unii i mimo EU. Musíme propagovat spotřebu vína a zapojit mladé lidi a evropskou společnost jako celek do kultury, kultury vinařské turistiky, kultury pití vína, kultury znalostí o vínu a kultury diskuse a zapojení v rámci společnosti.

Dámy a pánové, nedostává se finančních prostředků na rozvoj venkova, protože politické rozhodnutí přijaté v prosinci 2005 nezajistilo dostatek peněz pro druhý pilíř. Financování ale nesmí být zajištěno na úkor společných organizací trhu, ale nabádáním členských států, aby přidělovaly o něco více prostředků ze svých státních rozpočtů do rozpočtu Společenství. Tak obrovskou mezeru, jakou je rozvoj venkova, v Evropském rozpočtu za této finanční perspektivy nezaplníme odnímáním financí farmářům.

Pokud se týká pěstebních práv, není pochyb, dámy a pánové, o tom, že je třeba toto odvětví vybavit nástroji, které mu umožní, aby se regulovalo samo. Musí se jednat o legální nástroje a musí být vydány zde s cílem pokračovat v ochraně pěstebních práv, která umožňují kontrolu produkce. Existují už náznaky, že kontrola takové produkce by mohla přinášet zisk, stejně jako je i označování původu přísnou kontrolou.

Závazky je třeba obhajovat, proto budeme hlasovat proti všem předloženým pozměňovacím návrhům, zejména všem těm, které nerespektují závazky, které již byly učiněny. To mluvím o skupině sociálních demokratů.

  Luis Manuel Capoulas Santos (PSE). – (PT) Pane předsedající, také bych rád začal blahopřáním panu zpravodaji za jeho práci a rovněž stínové zpravodajce skupiny PSE, nejenom jako stínové zpravodajce pro tuto zprávu, ale také pro zprávu z vlastní iniciativy, která předcházela této rozpravě.

Její práce je příkladem ducha kompromisu a konstruktivního přístupu socialistů k hledání vyváženého řešení. Dlouhé měsíce této diskuse potvrdily tři věci: velkou důležitost tohoto odvětví ve smyslu hospodářském a společenském, a to i přesto, že s ním společná zemědělská politika zacházela v minulosti tak špatně; skutečnost, že jsou stávající pravidla v neshodě se stávající situací na trhu a změnami ve spotřebitelských vzorcích; a potřeba zavádět reformy kvůli řešení těchto problémů.

Tato diskuse také odkryla vysoký stupeň konsensu, pokud se týká seznamu problémů, které se tohoto odvětví dotýkají. Na řešeních navrhovaných Komisí jsme se ale všichni neshodli, a proto je také konstruktivní přístup Evropského parlamentu doložen širokým kompromisem dosaženým ve Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a podrobnými návrhy skupiny PSE. Cílem těchto návrhů je doplnit tento kompromis dosažený o těch nejcitlivějších otázkách, jako je: liberalizace pěstebních práv; klučení révy; přidávání cukru a podpory na mošt; zachování konzumního alkoholu, což má také svůj význam pro některá prestižní vína, jako je portské, jejichž konkurenceschopnost musí být zaručena; krizová prevence atd.

Postoj Parlamentu proto zajišťuje skutečný impuls a je pro Radu a Komisi dobrým ukazatelem cesty, kterou je nutné se vydat. Rámcové kontury postoje Parlamentu ukazují, že je možné nakonec nalézt řešení, které bude schopné reagovat na obecné problémy odvětví a také na specifické otázky regionů, kde se produkce realizuje.

Paní komisařko, v době, kdy se chystáme zahájit diskusi o kontrole stavu SZP a něčeho, co pro nás má speciální význam, tj. scénáře pro zemědělství po roce 2013, má zásadní význam, aby tato reforma byla rychle dokončena. Doufám proto, že Parlament bude inspirací pro Radu v rozhodnutích, která je třeba přijmout, protože postoj Parlamentu a obecný směr jeho doporučení je dobrým znamením pro evropskou révu a evropské víno.

  Donato Tommaso Veraldi (ALDE). - (IT) Pane přesedající, dámy a pánové, děkuji paní komisařce, ale dovolte mi vyjádřit mimořádný dík zpravodaji, panu Castiglionemu, za jeho skvělou, důkladnou a hodnotnou práci.

Vyrovnat se s výzvami mezinárodní konkurence prostřednictvím programů na zlepšení kvality a ochranu typických charakteristických vlastností je klíčovým cílem, který musí reforma evropského trhu s vínem sledovat. Je ale důležité zajistit, abychom zachovali podporu pro moštové koncentráty a rektifikované moštové koncentráty produkované Evropským společenstvím, protože se jedná o enologický postup společný mnoha regionům Společenství. Pokud se týká cukření, mělo by se jakékoliv používání sacharózy pro účely obohacení označovat na etiketě, aby se dosáhlo větší transparentnosti a informovanosti spotřebitele.

Programy národní podpory musí být využívány k zaměření na propagační kampaně v rámci Evropské unie, a také pro účely krizové prevence, výzkumu, vývoje a především zlepšení jakosti vína.

Pokud se týká liberalizace pěstebních práv, její odložení do roku 2013 by mohlo být přijatelné pro vína chráněná označením původu a zeměpisným označením. Aby se dosáhlo vyrovnaného stavu pro ostatní vína, měla by se liberalizace povolit, až by Komise provedla posouzení dopadu, které je plánováno před koncem roku 2012.

  Andrzej Tomasz Zapałowski (UEN). - (PL) Pane předsedající, jeden ze základních problémů trhu s vínem je, že se stále více vína dováží ze třetích zemí. Mohli bychom si určitě položit otázku, jestli je víno z těchto zemí lepší. Odpověď zní, že ne. Kvalita vína ze třetích zemí není o nic lepší než kvalita našeho vína, ale jejich víno je mnohem levnější.

Moje vlast je převážně zemí, kde se pije víno. Moje spoluobčany zajímají dvě kritéria, konkrétně cena a jakost. Identifikační etiketa má pro ně menší význam, ale i tak je běžné, že se platí víc za značku než za kvalitu vína. Samotná propagace ničeho nedosáhne. Nezíská si to ani cen dbalé spotřebitele v zemích staré patnáctky. Sám jsem se o tom přesvědčil v bruselských obchodech.

Velmi vítám skutečnost, že byla zachována možnost používat termín ovocné víno. Jedná se o specifický segment tradičního trhu, který nepředstavuje pro trh s vínem vyráběným z hroznů žádnou konkurenci. Stejně jako v případě definice vodky není přijatelné jednat na úkor tradic konkrétních zemí, značek nebo jakosti jenom proto, že odvětví vína prochází problémy.

  Marie-Hélène Aubert (Verts/ALE). - (FR) Pane předsedající, paní komisařko, bezpochyby souhlasíme s vaším přáním ukončit dotace, které podporují nadměrnou produkci a mají nepřijatelné, zvrácené důsledky, ale nemůžeme přijmout skutečnost, že máte v úmyslu podřídit víno, které je především spojeno s terroir a stává se stále více standardizovaným produktem prodávaným po celém světě, vrtochům módy a marketingu. Ráda bych zde zdůraznila dvě otázky.

První je naprostá nutnost chránit zeměpisná označení a označení původu, která jsou často zpochybňována, přesto ale tvoří spojení s půdou, které charakterizuje evropský zemědělský model. Chceme, abyste tento model vyzdvihli, nikoliv abyste ho obětovali na oltář větších trhů ve výhradní prospěch hrabivců. Vyzýváme také k tomu, aby se větší pozornost věnovala ekologickým metodám pěstování révy, které stále ještě vyžaduje podstatné množství různých chemických produktů a přísad. Vzhledem k tomu bychom vás požádali o zajištění konkrétní podpory organickému vínu, pro které se nyní sepisují specifikace.

Biodiverzita terroirs, kultur a chutí, rozvoj a propagování kvality a mimořádné bohatství evropských rév: to je budoucnost a principy, které by měly tvořit základ této reformy.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL). – (PT) Pane předsedající, k návrhu Evropské komise na reformu společné organizace trhu s vínem jsme velice kritičtí. Kromě klučení révy je obzvláště znepokojivý návrh liberalizovat pěstební práva. Máme za to, že zpráva přijatá Výborem pro zemědělství a rozvoj venkova v tomto ohledu nenabízí žádnou ochranu. V sázce je evropské dědictví pěstování révy a budoucnost rozsáhlých regionů, které nejenom tvoří oblasti, kde se vyrábí víno s označením původu nebo zeměpisným označením, ale také oblasti produkující dobrá stolní vína. Abychom tedy bránili tradiční kulturu révy a vína, zaměstnání a biodiverzity, trváme na ochraně pěstebních práv a zachování podpory na restrukturalizaci vinic, monitorování produkce a zachování jakosti, se zvláštní pozorností věnovanou na rodině založenému zemědělství a družstevním výrobcům, podpoře destilace konzumního vína a využívání hroznových moštů vyráběných v regionu. Nepodporujeme však přidávání cukru.

  Jean-Claude Martinez (NI). - (FR) Paní komisařko, kromě své metody týkající se finančních balíčků, prémií nebo výsadby se tento projekt – třetí v 15 letech – zredukoval na tři myšlenky zaměřené na jediný cíl. První myšlenkou je malthusiánství. Vinaři nejsou Komisi po chuti, a tak chce klučit, vyhazovat hrozny, zakazovat chaptalování a omezovat produkci, stejně jako byl vyvolán nedostatek mléka nebo čehokoliv jiného.

Druhou myšlenkou je laissez-faire kapitalismus pro zisk, laissez-faire pro výsadbu, dovozy, pančování vodou, přidávání hoblin, falešné víno, mošt dovážený za účelem míchání globální vinné kaše.

Třetí myšlenkou je globalismus. Po jednotném trhu a jednotné měně přichází jednotné víno: aromatické, dřevité, „fosfátované“ víno ve stylu Coca-Coly, které by ani nepotřebovalo žádné vinaře, protože jediným cílem je uvolnit středomořské vinice, zejména oněch 250 000 hektarů kolem kraje Languedoc-Roussillon, dva a půl miliardy čtverečních metrů půdy, kde vyklučí révu, aby tam vysázeli domy, což představuje trh v hodnotě bilionu eur. Společná organizace trhu s vínem by se nakonec stala společnou organizací trhu s nemovitostmi.

Proto jsem tady – poslanec, který stojí za Indiány, kteří vyrábějí víno. Nepřeji si váš skalp, paní komisařko; jediné, co chci, je, aby se vinaři, kteří dělají lidi šťastnými více než 2 000 let, nechali na pokoji.

  Agnes Schierhuber (PPE-DE). - (DE) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, dovolte, abych nejprve poděkovala našemu zpravodaji za to, že udělal vše, co bylo v lidských silách pro dosažení tohoto kompromisu. Už od chvíle, kdy Komise poprvé předložila dokument o reformě společné organizace trhu s vínem, a opět v dnešní diskusi, vidíme, že víno je jedním z nejcitlivějších zemědělských produktů; je jedním z těch, které jsou nejvíce sofistikované, ale také vyvolává takové emoce, jako jenom málokterý jiný produkt. Jsem přesvědčena, že se Evropskému parlamentu, zejména Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, podařilo dát dohromady a prezentovat kompromisní balíček, odrážející moudrý výběr přístupů, který například zajišťuje zřetelné vysvětlení tradičních enologických metod používaných v členských státech na základě rozdílů v evropském vinohradnictví a – něco, co považuji za velmi důležité – odlišení kvalitních vín od vín stolních. Je naprosto nutné, aby zůstala zachována označení původu. Jsou užitečná pro vinaře, ale nejvíce ze všeho přinášejí užitek spotřebitelům.

Zachování limitů pro obohacování podporuje tradiční produkci vína v Evropě. Je třeba brát v úvahu různorodé klimatické, zeměpisné a strukturální podmínky, za jakých se pěstují hrozny v Evropě. Jako Rakušanka vím, jak nezbytná jsou některá opatření, ale jsem proti povinnému klučení, protože je potřeba řídit se velmi svědomitě preferencemi spotřebitelů a určit, kde existují vyhlídky na další zvyšování spotřeby. Úspory, kterých dosáhneme prostřednictvím těchto reforem – a já také horlivě usiluji o vytváření úspor –, musí zůstat v prvním pilíři a nadále tím či oním způsobem podporovat vinohradnictví a vinaře.

Dovolte mi, abych na závěr vyjádřila své přesvědčení, že se Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova podařilo předložit promyšlený a rozumný balíček, a doufám, že zítřejší parlamentní hlasování vyšle jasný signál Radě a Komisi o našem přání mít také v Evropě vinohradnictví, které čeká budoucnost.

  Rosa Miguélez Ramos (PSE). - (ES) Pane předsedající, nejprve bych chtěla poděkovat zpravodaji EP, panu Castiglionemu, za jeho skvělou práci. Klad této zprávy spočívá v tom, že zahrnuje mnoho obav, které jsme vyjádřili nejenom my sami jako poslanci Evropského parlamentu, ale také vinařský průmysl.

Paní komisařko, od chvíle, kdy jste předložila tento návrh na novou společnou organizaci trhu s vínem, došlo k určitým změnám. Některé určité aspekty se změnily jenom málo, zatímco jiné se změnily podstatně, ale mám dojem, že mnohé z těch změn byly pozitivní. Například klučení už nestojí ve středu zájmu reformy a s potěšením jsem vyslechla vaše slova, která jste dnes pronesla, že Komise nyní pracuje na časovém rámci tří let podle požadavku Parlamentu, nikoliv pěti let, jak jste navrhovali.

Jedná se o reformu společné organizace trhu, který je, jak je od začátku zmiňováno, pro evropské zemědělství tak důležitý, a má určité nesmírně pozitivní aspekty, za což vám děkuji. Například regulace byly zjednodušeny a jejich flexibilita byla zvýšena, což nám pomůže, abychom se stali konkurenceschopnější. O tomto již hovořila paní Herranzová ve vztahu k propagování evropských vín v rámci Evropy i mimo ní.

K vašemu návrhu bylo předloženo mnoho pozměňovacích návrhů s cílem odstranit stávající uspořádání trhu a nahradit je výběrem opatření pro národní finanční rámce. Je zřejmé, že tržní opatření již pomohla udržet jak příjem pro zemědělce, tak hospodářské činnosti ve venkovských oblastech, a udržují je i nadále. Proto bych ráda předložila nový pozměňovací návrh, aniž bych ohrozila kompromis pana Castiglioneho, s cílem zajistit přímou podporu pro diversifikaci, podporu, kterou by členské státy mohly zařadit do svých národních přídělů, a pomoci tak farmářům s přechodem na novou společnou organizaci trhu. Časový plán a metody, které by byly použity, by sestavil Výbor pro služební postup.

Paní komisařko, myslím, že pro zúčastněné strany, které jsou zvyklé pracovat s touto společnou organizací trhu, je toto způsob, jak jim, s podporou ze strany stávajících tržních opatření, pomoci projít přechodnou fází k diverzifikaci a dovést je k nové společné organizaci trhu, kterou – jak doufám – Parlament zítra přijme.

  Anne Laperrouze (ALDE). - (FR) Paní komisařko, doufám, že slyšíte zprávu, kterou vám sděluje Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova, který k vašemu návrhu reformy vypracoval významné pozměňovací návrhy. Stojím za odmítnutím povolit automatickou liberalizaci pěstebních práv v roce 2014, zejména u vín chráněných označením původu a zeměpisným označením. U ostatních vín by se mělo rozhodnutí o liberalizaci pěstebních práv přijmout až po posouzení účinků reformy společné organizace trhu.

Pokud jde o chaptalování, myslím, že bychom na toto téma neměli plýtvat energií. To, na čem záleží, jsou enologické postupy, které dávají evropským vínům jejich kvalitu a tvář.

Zvláště bych chtěla zmínit stolní vína. Návrh Komise nabízí možnost uvést odkaz na specifické místo původu: například víno z pobřeží Provence, víno z Andalusie, víno z Toskánska atd. To bude spotřebitele jistě mást a povede to k nekalé soutěži mezi kvalitními označeními původu, která splňují přísné specifikace, a stolními víny, která mají mnohem volnější kritéria výroby. Zachovejme proto stávající legislativu, protože jediný odkaz by měl být na zemi, kde se víno vyrábí: španělské víno, italské víno, francouzské víno atd.

Pokud se týká otázky informací, které mají být poskytovány, myslím, že je důležité zmínit typ stáčírny: zda se jedná o nezávislého vinaře, skupinu výrobců nebo nějakou jinou podobu. Vinařská profese, jak je provozována ve Francii, má nesmírně pozitivní pověst, což nezbytně neplatí pro vína vyráběná v jiných částech světa. Proto si myslím, že je důležité poskytovat v tomto smyslu určité informace.

Nakonec bych chtěla poděkovat našemu zpravodaji, kterému se z velké části podařilo sjednotit poslance na kompromisním textu uprostřed diskuse, která často vyvolávala velké emoce, a vyslat jasné sdělení, že EU zůstává předním světovým výrobcem vína, zaručuje budoucnost více než jednomu a půl milionu vinařských společností a udržuje si svoji pozici předního vývozce.

  Mikel Irujo Amezaga (Verts/ALE). - (ES) Pane předsedající, paní komisařko, rád bych se zaměřil na pěstební práva, protože, jak všichni víme, tato reforma plánuje liberalizovat trh do roku 2013 odstraněním pěstebních práv a zmrazením fondů, přičemž zde není žádná skutečná alternativa pro 2,4 milionů pěstitelů révy v Evropě. To by jedním rázem zlikvidovalo malé a střední podniky a opět ponechalo trh, který nám z kulturního hlediska tak patří, v rukách asi tak půl tuctu nadnárodních společností.

Považuji to za nepřijatelné. Copak si Komise neuvědomuje, že nejvěrnějšími obránci pěstebních práv jsou označení původu – v mém případě například Rioja – a že to ony vyrábějí, prodávají a vyvážejí většinu vína a víno nejlepší kvality? Jsem z Navarry, kde byla liberalizace již zavedena: pěstební práva jsou zbytečná, ale zatímco v Navaře se kilogram hroznů prodává za 15 centů, stejný kilogram hroznů má hodnotu více než 1 euro pouhých 10 kilometrů dál v La Rioja.

Zatímco La Rioja prodává všechno, co má, v Navaře se musíme uchylovat k nouzové destilaci. Proto nelze popřít, že postupné odstranění protekcionismu je dobrá věc, ale neměla by se stát dogmatem. Komise nepředložila jednu jedinou důležitou zprávu, ve které by ukázala, že liberalizace, odstranění těchto práv v roce 2013 nebo kdykoliv jindy trhu s vínem prospěje.

  Diamanto Manolakou (GUE/NGL). - (EL) Pane předsedající, návrh Komise je zaměřen na snížení financování a koncentruje tento sektor do velkých kartelů. Víme moc dobře, jaký bude výsledek: zažili jsme to u jiných plodin. Až budou vyklučeny tisíce hektarů, zmizí z nich tisíce malých a středních pěstitelů révy a celé oblasti – zejména hornaté a méně upřednostňované – budou opuštěny a vylidněny, což bude mít vliv na biodiverzitu. Následky budou dramatické: nezaměstnanost a problémy se životním prostředím budou narůstat. Dovozy se zvýší, včetně vín pochybné kvality, na úkor veřejného zdraví.

Odmítáme návrh Komise a také zprávu Výboru pro zemědělství, protože zavádí opatření, která jsou dokonce ještě horší: umožňuje přidávání cukrů kvůli zvýšení obsahu alkoholu cizí látkou, když můžeme stejného výsledku dosáhnout moštem. Akceptuje také používání termínu „víno“ u produktů, které se nevyrábějí z hroznů, čímž snižuje jakost evropského vína, které stojí v čele celosvětových vývozů.

Tato rafinovaná zpátečnická politika je pro evropská vína a malé a střední pěstitele révy škodlivá a posiluje velké podniky. Proto by měly být tyto návrhy odmítnuty a zavrženy.

  Dimitar Stoyanov (NI). - (BG) Paní komisařko, opakovaně jste ve svém projevu zdůraznila, že náš trh s vínem potřebuje reformu. Vysvětlete prosím, paní komisařko, který trh s vínem je ten váš, protože návrh Komise, který předkládáte, neznamená ochranu trhu v Bulharsku. Jelikož návrh Komise obsahuje do očí bijící diskriminaci, dvojí metr na východoevropské země, kde nejsou podmínky k výrobě vína tak příznivé.

Když se moje země připojila k Evropské unii, očekávala volný trh a hospodářský růst, ale výměnou dostala pouze vysoké ceny, vysoké míry inflace a regulaci, což můj národ nezažil ani za časů socialismu a plánované ekonomiky. Děkuji.

PŘEDSEDAJÍCÍ: PANÍ MORGANTINI
Místopředsedkyně

  Ioannis Gklavakis (PPE-DE). - (EL) Paní předsedající, blahopřeji zpravodaji, panu Castiglionemu, k této zprávě. O reformě trhu s vínem toho již bylo mnoho řečeno, a přestože jsem vždy podporoval názor, že vína Společenství si musí zachovat svoji kvalitu, tradici a autentičnost, pokud se mají dál vyvíjet a získat konkurenceschopné postavení, uvědomuji si nicméně, že by výhoda, které se těší jižní Evropa ve smyslu slunečního svitu, neměla stát v cestě produkci na severu.

Jsem si jistý, že si každý v tomto jednacím sále přeje vyvážené rozhodnutí. Jsem proto přesvědčen, že je správné, aby Komise, která se orientuje na povolení přidávaného cukru, proto přijala opatření na udržení statu quo, tj. podporu moštů k obohacení vín, aby podstatný rozdíl v ceně mezi cukrem a mošty nepostihl jako těžká rána výrobce, kteří tradičně používají koncentrované mošty ke zvýšení obsahu alkoholu, zejména když hovoříme o autentických vinných produktech.

Nakonec bych ještě rád uvedl, že opatření ke klučení révy může být považováno za způsob omezování produkce Společenství, ale musíme brát v potaz malé ostrovní oblasti, kde musí být členský stát schopen omezit klučení ze společenských, ekonomických a především environmentálních důvodů. Kromě toho nejsou tyto vinice tím, kdo nese odpovědnost za nadprodukci Společenství; naopak, v mnoha případech vyrábějí vína skvělé jakosti.

Budu končit výrokem, že evropské víno je nejlepší na světě. Je to víno, za kterým stojí tradice. Tady má víno svůj původ! Musíme proto zachovávat kvalitu a tradici a také přijmout agresivnější politiku: měli bychom inzerovat, protože jenom u nás v Evropě dochází k narůstání spotřeby alkoholu u mladých lidí – nanejvýš nevítaná skutečnost –, zatímco spotřeba vína klesá, což poukazuje na nedostatek informovanosti.

  Vincenzo Lavarra (PSE). - (IT) Paní předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, tato reforma nepochybně převrací základy odvětví vína, aby se tak stalo konkurenceschopným na světových trzích. Prostřednictvím zprávy pana Castiglioneho jsme zdůraznili skutečnost, že konkurenceschopnost evropského vína a to, co mu umožnilo se vypořádat s konkurencí z nového světa, spočívá v jeho kvalitě.

Dále jsme také právě kvůli kvalitě zlepšili návrh Komise v určitých bodech, jako je klučení, pokud se týká časového rámce a ekologických omezení, a liberalizace pěstebních práv s podmínkami, které byly připomenuty během této rozpravy. Podpořili jsme myšlenku, že by mělo existovat více pečlivých kontrol s cílem zajistit, aby schvalování enologických postupů nebylo příliš zjednodušeno, a vystoupili jsme ve prospěch zvýšení spolufinancování propagačních kampaní ze strany Společenství.

Naši podporu kvalitě nicméně nelze uvést v soulad s postupem cukření. Nechápeme, dámy a pánové, že je tento postup v některých zemích preferován z ekonomických důvodů, ale v takovém případě voláme po stejné normě, stejném režimu podpory moštu jako tomu bylo podle předcházejících právních předpisů. Nejvíce ze všeho jsme přesvědčeni o zásadní nutnosti označit na etiketě případné používání sacharózy kvůli transparentnosti a přesným informacím pro spotřebitele.

Dámy a pánové, a z toho místa oslovuji teď některé z vás zvlášť, jedná se o záležitost dodržování zásady vysledovatelnosti, který jsme v tomto Parlamentu prosadili ve snaze chránit spotřebitele.

  Předsedající. − Kvalita a zdraví: pokud se mě týká, po cukru je mi špatně, takže si připomeňme, že tato dvojice kráčí ruku v ruce.

  Olle Schmidt (ALDE). - (SV) Víno je nápoj se starobylou tradicí, nápoj, který patří k evropské kultuře. In vino veritas, říkávali staří Římané. Víno je ale také alkoholický nápoj, který škodí veřejnému zdraví, zejména je-li konzumován v hojném množství. Vinařství je důležitým průmyslovým odvětvím v mnoha členských státech EU a dává práci a životaschopnost venkovským oblastem. Přemýšlím o vínu jako o produktu, který by měl být do velké míry schopen se sám prodávat, pokud má dobrou kvalitu. Proto je tedy tak obtížné pochopit návrhy zprávy na podstatnou a zvýšenou podporu jeho marketingové propagace. Není možné, aby měl evropský plátce daní povinnost podporovat náklady evropských vinařů, které by jim umožnili prodávat produkty, které by nemohly obstát v konkurenci za podmínek volného trhu.

Na jednu stranu mluví EU o umírněném pití; na stranu druhou chce prodávat více vína. Tyto dvě věci nejdou dohromady. Evropský trh s vínem samozřejmě potřebuje projít reformou, ale buďme při tom citliví. Trhy s vínem se liší a fungují různými způsoby podle té které tradice, stejně tak se liší i přání a poptávka veřejnosti v EU.

  Adamos Adamou (GUE/NGL). - (EL) Paní předsedající, paní komisařko, dvě nejvíce viditelná navržená opatření jsou opatření týkající se klučení révy a přidávání cukru do vína.

První je kontraproduktivním a k životnímu prostředí nešetrným procesem, který s sebou nezbytně nese nucený exodus tisíců malých a středních pěstitelů z jejich práce; tito lidé, místo aby dostali podporu, která by jim umožnila zůstat ve svém zaměstnání, jsou posíláni pryč, aby tak vytvořili levnou pracovní sílu.

Pokud se týká přidávání cukru, naše zamítnutí se zakládá na skutečnosti, že povolené navýšení na 4,5 % vol. a používání termínu „víno“ pro nápoje, které se nevyrábějí z hroznů, sníží význam kvality a speciálních charakteristik vína. Za další takzvané „zjednodušení etiketování“ dále přispěje ke snižování významu kvality, protože nebude zahrnovat povinnost označit oblast, kde bylo víno vyrobeno.

Zde bych chtěl upozornit, že – ať už to bylo dobře, nebo špatně – například v mé zemi došlo v minulosti k masovému klučení, které ale není v současné době na evropské úrovni nijak kompenzováno opatřeními finanční pomoci. S čistým svědomím budeme hlasovat proti návrhu a podpoříme menšinový návrh, který řeší společenské a ekonomické obavy výrobců v mé zemi, na Kypru, a obavy ostatních evropských výrobců.

Nyní by měl nastat čas, kdy bude výrobcům poskytnuta pomoc, a nebudou místo toho posíláni do spirály nezaměstnanosti a sníženého příjmu.

  Struan Stevenson (PPE-DE). - Paní předsedající, pocházím z volebního obvodu ve Skotsku, který víno nevyrábí. Než budeme schopni víno ve Skotsku vyrábět, bude muset klimatická změna vskutku věci změnit naprosto zásadním způsobem! Vyrábíme ale dost velmi dobré whisky, kterou bych doporučoval.

Mluvím jménem svého kolegy, pana Parishe, který se musí účastnit setkání s panem Michelem Barnierem v Paříži, a jménem vinařského sektoru Spojeného království, který je, jak poslanci jistě vědí, velmi malý – představuje 0,01 % celé produkce vína v EU –, ale vůbec nežádá o žádné dotace ani finanční pomoc od Evropy. Nicméně, pokud nedojde ke zvýšení hladiny produkce na 50 000 hl, bude muset Spojené království do roku 2014 uvalit zákaz na vysazování. V tak maličkém sektoru, jako je tento, kde je určitá potřeba rozšiřování, by bylo hluboce nespravedlivé tak učinit. I kdyby se tento sektor ve Spojeném království rozšířil čtyřikrát do konce platnosti systému pěstebních práv, což je vysoce nepravděpodobné, představoval by stále pouze 0,05 % celkové produkce EU, což je jedna dvoutisícina celkové produkce vína v EU.

Doufám proto, že poslanci budou mít pro pozměňovací návrhy pana Parishe pochopení. V žádném případě se nesnažím podkopávat dosažený kompromis. Pan Castiglione odvedl skvělou práci – měli jsme 795 pozměňovacích návrhů – a usilováním o kompromis se mu podařilo snížit tento počet na zvladatelnou úroveň. Nechci udělat nic, co by tento výsledek narušilo, ale doufám, že se najde pochopení pro situaci, ve které se nachází Spojené království.

  Gilles Savary (PSE). - (FR) Paní předsedající, nejprve bych chtěl poděkovat našemu zpravodaji, panu Castiglionemu, za to, že dosáhl značného posunu v postojích Komise. Jistě zde stojíme před paradoxem: na jedné straně se nikdy dříve nepilo po celém světě tolik vína jako dnes, a na druhé straně, přestože budeme za 10-15 let zažívat rekordní nárůst celosvětové spotřeby vína, se nám sděluje, že Evropa vyrábí nadmíru. Mám proto pocit, že to není nadvýroba, ale spíše problém s odbytem, co zde řešíme, hlavně problém, který sahá až k marketingu, a to je důvod, proč nechci, aby reforma, která se nám dnes předkládá, byla uvedena v pokušení snížit standardy odvětví, i kdyby jenom málo, aby se sladila s úrovní nových zemí vyrábějících víno.

Musíme mít na paměti, co se stalo s evropským průmyslem. V čele průmyslové výroby dnes stojí Německo. Německo se udrželo na nejvyšší úrovni, odmítlo snížit výrobu a dnes je vedoucím světovým vývozcem, dokonce i poté, co na mezinárodní scénu vstoupily Čína a Indie.

Nemůžeme ustupovat od dosažené úrovně kvality našich vinic a jejich značkové pověsti. Nesmíme se proto podvolit hrubé industrializaci vinařského průmyslu, který by nás v budoucnu zásoboval vínem Heineken, vínem Danone, vínem Coca-Cola a vínem Pepsi-Cola. Mám ale vskutku pocit, že Komise má pokušení zbavit se malých ve prospěch největších. Ztratili bychom v důsledku toho svoji duši!

Proto vás žádám, paní komisařko, o to, abyste zajistili, že všechny složky, které přispívají ke kvalitě vína a mohou tuto kvalitu zlepšit – snižování výnosů, podpora propagace, pečlivá ochrana zeměpisných označení a označení původu – zůstanou zachovány, nejenom v rámci EU, ale také mimo unii, když dojde na hlavní multilaterální vyjednávání. Mám pocit, že to je nesmírně důležité: jinak budeme ztrácet to, co je nepochybně jedním z nejdůležitějších prvků našeho zemědělského průmyslu a naší evropské civilizace: víno je produktem kultury a civilizace. Proto nemůžeme podlehnout fata morgáně trhu a industrializace.

  Astrid Lulling (PPE-DE). - (DE) Paní předsedající, politika je uměním možného. Tento aforismus platí také pro tuto poslední reformu společné organizace trhu s vínem. Je však třeba uvést, že Komise v roce 2006 předpokládala neprodejné nadbytky vína v EU, což se nenaplnilo, a že její legislativní návrh z velké části nepřihlížel ke stanovisku, které Parlament zaujal v únoru.

Stejně jako v roce 1999 se nám podařilo pomocí vytrvalosti a vynalézavosti a v těsné spolupráci s odvětvím, zejména v pracovní skupině pro víno vytvořené napříč stranami, dojít ke kompromisu, se kterým by měl obchod s vínem být schopen existovat jak v jižní, tak severní Evropě, za předpokladu že pěstitelé budou vyrábět dobrá vína a obchodníci s vínem je budou schopni účinně uvádět na trh v EU i mimo unii. Máme v úmyslu vytvořit předepsaný soubor nástrojů a převést na regiony zodpovědnost za jejich využívání v hranicích příslušného finančního rámce.

V iritujícím sporu o procesech výroby vína, který byl zbytečně podněcován Komisí, jsme opět dosáhli dohody, z hodně velké části na základě kompromisu z roku 1999, i když se to paní komisařce stále nelíbí. Zdravý rozum a vědomí, že problémy s odbytem na jihu nebudou vyřešeny tak, že se znemožní výroba prodejného vína na severu, zvítězily a já doufám, že si získají i velkou většinu zde.

Jako vždycky, čert vězí v detailu. Respektuji dosažený kompromis, kvůli kterému musel i sám pan zpravodaj také dělat ústupky, a patří mu za to všechna čest. Z tohoto důvodu nemám v úmyslu předkládat žádné nové pozměňovací návrhy, i když se nevzdám možnosti vyjádřit svůj názor, až dojde na hlasování o konkrétních nešťastných návrzích, které nemají s kompromisem co dělat.

Je například naprosto kontraproduktivní trvat na tom, aby etikety na vínu nesly označení původu hroznového moštu z EU, který se používá k obohacování vína, pokud je cílem podpořit tuto formu obohacování. Důležité je, že tyto reformy pomáhají zaručit dostatečný potenciál výroby ve smyslu množství a jakosti s cílem zachovat naši vedoucí pozici na globálním trhu a zajistit, abychom my tady v EU a kdekoliv jinde pili mnohem více vína kvůli našemu zdraví!

(Potlesk)

  Bogdan Golik (PSE). - (PL) Paní předsedající, rád bych začal poděkováním panu zpravodaji. Kromě toho bych také rád vyjádřil svoji vděčnost všem členům Výboru pro zemědělství za těžkou práci, kterou vložili do dosažení konsensu o tak zásadní, ale také velmi komplikované otázce, jako je reforma trhu s vínem.

Myslím, že se všichni shodneme na potřebě změn v tomto odvětví v reakci na procesy globalizace a liberalizace obchodu. Ne vždy se však shodneme na způsobu, jak takových změn dosáhnout. Máme proto o důvod navíc považovat dohodu dosaženou o klíčových otázkách pro výrobce vína za společný úspěch. Tato dohoda bere v potaz potřeby a podmínky různých regionů Společenství, které se liší ve smyslu přírodního prostředí a klimatu. Obdobně se tedy liší také podmínky výroby vína.

Zejména bych rád poukázal na pozměňovací návrh, který umožňuje členským státům používat termín víno k označování jiných než hroznových vín. V určitých částech Evropy sahá tradice ovocného vína až do 12. století. To vše je součástí našeho společného kulturního dědictví. Proto je důležité nezavádět do etiketování ovocných vín žádné potenciálně matoucí změny. Vína vyráběná s použitím ovoce, jako jsou jablka a rybíz, jsou uváděna na trh pod označením ovocné víno nebo víno pojmenované podle příslušného ovoce. Tato vína se na evropském trhu etablovala před mnoha lety a jsem rád, že ustanovení týkající se ovocného vína bylo zachováno.

  Béla Glattfelder (PPE-DE). - (HU) Velice děkuji. Rád bych pohovořil o třech otázkách, protože pro mě je odvětví vína příliš rozsáhlé na to, abych se mohl zabývat vším, co se ho týká. První otázkou je otázka podpory klučení, druhou je otázka podpory restrukturalizace zaměřené na modernizaci vinic a třetí je otázka povinné destilace vedlejších produktů.

Souhlasím se základem reformy. Současná pravidla pro odvětví vína jsou neudržitelná. Podpora destilace musí být zastavena, protože je nákladná. Místo toho vytvářejí nadbytky, a abychom to zastavili, musíme vyklučit významný podíl vinic. Až do teď jsme vše odkývali. Potíž ale začíná právě tady, protože toto je možné udělat pořádně, pouze pokud vyklučíme ty vinice a soustředíme se na ty regiony, které vyrábějí onen nadbytek. To se neděje. Co se ale opravdu děje, je, že členské státy a regiony, které nadbytek neprodukují, budou muset podle této reformy nést nespravedlivě velké břemeno. To je ale obzvláště nespravedlivé pro nové členské státy, protože před přistoupením, kdy jsme ještě byli mimo EU, jsme nedostali žádnou podporu na destilaci, ani jsme nevyráběli žádný nadbytek. Od té doby se v Maďarsku vyklučilo přibližně 10 % našich vinic. Reforma, která se navíc odehrává nyní, kdy nejenom nevyrábíme nadbytek, ale stali jsme se čistě dovozní zemí, to nebere v potaz. Tato reforma zatěžuje především všechny země, které měly vyváženou výrobu vína, a my jsme opravdu vyráběli více méně tolik vína, kolik jsme ho spotřebovali.

Druhá otázka, o které bych rád mluvil, je otázka podpory modernizace vinic. Je obzvláště nepřijatelné, že tato forma této pomoci v Maďarsku selhává. Paní komisařka by se neměla bát, že otevírá Pandořinu skříňku! Je mnohem lepší diskutovat, než učinit nespravedlivé rozhodnutí. Rozhodnutí Parlamentu nabídne odpovídající řešení a doporučí, aby podpora modernizace nebyla o nic menší v žádném členském státě, než byla v letech 2007–2008, což by bylo dobré řešení.

Podporuji také zrušení pravidel o povinné destilaci vedlejších produktů, protože se jedná o nákladné a nadbytečné opatření, které není udržitelné z hlediska ochrany životního prostředí. Velice vám děkuji.

  Csaba Sándor Tabajdi (PSE). - (HU) Dámy a pánové, souhlasím, že regulace trhu s vínem byla doposud špatná, a zároveň je velice diskutabilní, zda bude tato reforma trhu s vínem dobrá. Existuje nespočet otázek, protože nutnost této reformy je nasnadě, ale bude ke škodě nejchudších vinařských regionů. Pro nové členské státy je rozložení systému národních finančních rámců – o kterém mluvila paní komisařka – nesmírně škodlivé. Tato reforma trhu s vínem je diskriminační a odměňuje ty, kteří doposud vyráběli víno špatné kvality pro destilaci, protože ti dostanou své peníze tak jako tak.

Parlament se posunul dobrým směrem a konečným kompromisem by mohlo být, že dvě třetiny tvoří oblast a množství a jednu třetinu představuje historický odkaz. Bude velice užitečné mít stále ještě možnost zvýšit obsah alkoholu pro cukření. Marketing je nesmírně důležitým faktorem, ale to musí být také zajištěno v rámci unie. Naprosto souhlasím se zamítnutím destilace a jedná se o nejvíce pozitivní prvek reformy, ale znovu opakuji, že tyto peníze dostanou ti, kdo až do teď pro destilaci již vyráběli. Koncepce podpory klučení je chybná, protože je velice atraktivní pro nejchudší členské státy. My v nových členských státech také musíme klučit révu, která dává dobrou kvalitu. Děkuji vám za pozornost.

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). - (PL) Paní předsedající, hlavním cílem této reformy by mělo být dosažení udržitelnosti a zlepšení konkurenceschopnosti pro odvětví vína unie. Důležité je i posílit postavení proslavených evropských vín, které se chlubí staletými tradicemi, aby nedoplatily na vína z tzv. nového světa. Rozpočet přidělený tomuto trhu by měl být využíván s větší moudrostí. Neměli bychom prosazovat destilaci. Místo toho bychom měli propagovat evropská vína, a získat tak zpět ztracené trhy a vstoupit na nové.

Rád bych zmínil tři důležité otázky. Zaprvé, pokud se týká možnosti přidávat cukr, musí být zachován status quo. Zadruhé musí být tento status quo zachován také, pokud se týká ovocných vín. To znamená, že by mělo zůstat možné používat termín víno k označení ovocných vín. Zatřetí by měla být zvýšena hladina de minimis například na 50 000 hektolitrů. To by stimulovalo produkci a přispělo by to k rozvoji místního vinařství v zemích, které nevyrábějí velké množství vína. Tato změna by neměla žádný dopad na trh s vínem ve Společenství.

  Christa Prets (PSE). - (DE) Paní předsedající, paní komisařko, jak jsme dnes slyšeli, tradice vinohradnictví sahá mnoho staletí do minulosti. Po desetiletí jsme se snažili zlepšit kvalitu našich vín a tato úsilí bylo mimořádně úspěšné, což mohu říci, jako Rakušanka, i o úsilí své země, zejména o úsilí provincie Hradsko, ze které pocházím.

Část tohoto úspěchu však spočívá v používání sacharózy podle potřeby. Povinnost doplňovat cukernatost vína moštovým koncentrátem z jiných regionů by znamenala ovlivňování a dokonce pozměnění charakteru vín z našeho regionu. S tím nemůžeme zajisté souhlasit a nedávalo by to ani smysl pro naše pěstitele, kteří pečovali o standardy vysoké kvality po mnoho let.

Je nemyslitelné, že by sacharóza jako doplňková látka měla být zrušena a nahrazena moštovým koncentrátem s cílem kompenzovat to, že se upustilo od nejnákladnějšího postupu nouzové destilace. Proto jsem přesvědčena, že bychom měli podpořit starý kompromisní balíček, který nám umožní, kromě jiného, zachovat regionální vinařské kultury a tradice.

  Oldřich Vlasák (PPE-DE) . – (CS) Vážený pane předsedo, paní komisařko, nová pravidla hry pro vinařský sektor jsou jistě nezbytná. Evropské vinařství je poslední nereformovanou oblastí zemědělské politiky, kde uplatňujeme zásadu, že čím větší úroda, tím více peněz z Bruselu. Často tak jde v produkci vína o kvantitu nikoliv kvalitu, což si uvědomují i evropští spotřebitelé, kteří stále častěji preferují kalifornská, chilská či jihoafrická vína před našimi moravskými, českými, francouzskými či italskými. Podpořme tedy kvalitu a konkurenceschopnost. Ta však nesmí být založena na diskriminaci některých členských států a preferenci jiných. Pokud se skutečně chceme dohodnout na reformě vinařského sektoru, není možné souhlasit s navrhovaným zákazem užití řepného cukru pro doslazování vína.

V každém z našich států jsou různé klimatické podmínky a různé tradice. V severněji položených evropských státech se geografické podmínky diametrálně liší od jižních. U nás doma často musíme kvůli chladnějšímu podnebí víno doslazovat. Více než 200 let se tak řepným cukrem doslazuje a je to tradiční, zažitý způsob. Evropská komise navrhuje zakázat doslazování cukrem a nahradit jej zahuštěným vinným moštem. Hroznový mošt, pokud není dotován, je však minimálně jedenkrát dražší než cukr, navíc se vyrábí pouze v některých státech. V případě doslazování zahuštěným hroznovým moštem či rektifikovaným moštovým koncentrátem by se tento musel u nás dovážet ze zahraničí a byl by tak popřen jeden ze základních principů evropského vinařství, tedy určení původu vína podle původu hroznů. Navíc by tím vzrostla cena vína, což snižuje konkurenceschopnost na trhu. To je podle mého názoru diskriminační. Zatímco doslazování vína Evropské komisi vadí, zákaz dokyselování, tedy přidávání kyseliny vinné hlavně pro státy jižní Evropy, nikoho netrápí. Nalijme si proto čistého vína a uvědomme si, že reforma nemůže být založena na preferenci producentů z některých zemí.

  Předsedající. − Obávám se, že víno by se mělo vyrábět z hroznů!

  Gábor Harangozó (PSE). - (HU) Děkuji vám za slovo, paní předsedající. Paní komisařko, dámy a pánové, cílem reformy trhu s vínem je povzbudit výrobu přijatelných vín dobré kvality. Vítáme skutečnost, že toto doporučení bude i nadále umožňovat zvyšování obsahu alkoholu cukrem v těch oblastech, kde je posuzováno jako tradiční metoda. V nových členských státech, včetně Maďarska, jsou dobrá vína a nadbytek obvykle nevyrábíme. Pokud má víno dobrou kvalitu, nezáleží na tom, zda bylo vyrobeno přidáním cukru, nebo ne.

Modernizace a restrukturalizace jsou však potřeba, aby se zvýšila prodejnost vín. Role uvádění vín na trh a zajištění širšího národního rozpočtového rámce mají obzvláštní důležitost v zájmu investic do prosazování změny struktury, zejména v nových členských státech. Právě z tohoto důvodu nemůžeme přijmout doporučení, aby historicky podložené rozdělování hrálo prominentní roli při vytváření národních finančních rámců, což by vedlo k diskriminaci a hlavně by z něho měly užitek země odpovědné za nadprodukci. Děkuji vám za laskavou pozornost.

  Zita Pleštinská (PPE-DE). - (SK) Evropská unie je producentem vína světového významu. Výrobou kvalitního vína si získala dominantní místo na světovém trhu. V důsledku globalizace je ale evropské vinařství ohroženo dovozem laciných vín z USA, Jižní Ameriky, Jižní Afriky, Austrálie, Nového Zélandu.

Levnější vína z třetího světa dělají sice evropským spotřebitelům radost, ale evropským výrobcům způsobují nemalé starosti. Evropské vinařství bude mít kvůli svým vyšším nákladům těžkou pozici, aby uspělo při plně otevřeném trhu, proto potřebujeme reformu odvětví vína.

Unie má ročně vyčleněno 1,3 miliardy EUR z rozpočtu pro odvětví vína. Tyto prostředky musíme využívat na pozitivní opatření na podporu kvality a atraktivity našich vín, na vývoj a výzkum této oblasti.

Pěstování vína na Slovensku po dobu jeho dlouhé historie bylo a i v současnosti stále je tvrdou obživou. Obchodníci tlačí na ceny, proto slovenští vinaři nedokáží pěstitelům vína zaplatit odpovídající ceny za hrozny. Existuje legitimní obava, že pěstitelé vína v zápasu o přežití mohou dotacím na ničení vinohradů lehko podlehnout. Hrozilo by, že by se vinice klučily tam, kde přebytky nevnikají.

Prosadit klučení pouze na jihu Evropy, kde vznikají přebytky, které se odstraňují dotovanou destilací, stejně jako zakázat cukření na severu Evropy je politicky neprůchodné. Na Slovensku, v České republice, ale také v Německu nebo Rakousku má doslazování dlouholetou tradici.

Dovolte mi ocenit práci zpravodaje, pana Castiglioneho, který předkládá v tak emotivním tématu, jako je víno, vyvážený přístup. Zpravodaji se podařilo vyjednat životaschopný kompromis, který bere v úvahu nejrůznější aspekty evropského odvětví vína. Především se snaží sladit zájmy jižních a severních výrobců. Pouze dobrou reformou odvětví vína je možné zachovat nejlepší tradice výroby vína v EU, posílit sociální síť a zvýšit atraktivitu venkovských oblastí a zároveň chránit životní prostředí. Jsem přesvědčená, že návštěvníci v jednotlivých vinařských regionech Evropy ocení šanci vychutnávat si osobitá vína vyráběná z hroznů pěstovaných na místních vinicích.

  Christine De Veyrac (PPE-DE). - (FR) Paní předsedající, paní komisařko, ano, reforma společné organizace trhu s vínem je žádoucí, ale jsou prostředky, které předkládá Komise, prostředky nejvhodnějšími? Z pohledu Bruselu rozumíme matematické rovnici mezi snižováním výroby a snižováním počtu výrobců, ale z pohledu jihozápadní Francie, nížin Itálie, španělských a portugalských pobřeží to není ta samá věc, o tom vás, paní komisařko, mohu ujistit. A je to otázka, která by neměla být sledována optikou brýlí ekonoma. Vinařství znamená muže a ženy, kteří žijí z ovoce své práce. Réva je jejich živobytí a my je nemůžeme tlačit směrem k únikovému východu, aniž bychom se zabývali tím, co budou dělat, aby se uživili. Jaká je navíc logika v klučení na jedné straně a návrhem na úplnou liberalizaci pěstebních práv od roku 2013 na straně druhé.

Moje druhá otázka zní: proč zrušit tento regulační nástroj, když nemáme žádnou záruku, jak se bude tento trh vyvíjet? Pokud opravdu chceme bojovat s nadvýrobou, navrhuji, abychom nařídili vyklučit nejprve ilegální výsadbu. Protože vy víte stejně dobře jako já, že jich takových v Evropě je docela hodně.

Zpráva také přichází s ustanovením zajišťujícím větší různorodost opatření přístupných prostřednictvím vnitrostátních podpůrných programů. To je dobrá věc, protože návrh Komise k tomuto bodu je nadmíru restriktivní. Lituji proto nedostatečnosti oddílu, který se zabývá krizovou prevencí. Víme, jak náchylná je roční produkce vína ročním výkyvům v závislosti na povětrnostních podmínkách, a opatření krizové prevence jenom pomohou zmírnit takové kolísání.

Ráda bych skončila slovy, že chápu opatrnost pana zpravodaje, pokud se týká obohacování, což je citlivá otázka, je ale politováníhodné, že nebylo navrženo zmocnění kombinovat přídavné látky a subtraktivní metody obohacování, což by výrobcům umožnilo snížit používání sacharózy.

Pokud se týká zbytku zprávy, zdá se, že se obecný přístup ubírá správným směrem, a já skvělou práci pana zpravodaje podpořím.

  Mariann Fischer Boel, členka Komise. − Paní předsedající, slyším, že vy a ostatní poslanci Evropského parlamentu máte obrovský zájem o budoucnost evropského odvětví vína. V této fázi nemám moc času na zacházení do detailů a ve Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova jsme již hluboké diskuse vedli, takže vás jenom opustím s docela jednoduchou zprávou týkající se budoucnosti naší reformy vinařství.

Je čas na dohodu. Jsem si docela jistá, že reforma bude mít pro naše odvětví vína obrovský význam a je načase dojít k dohodě, protože, jak zde bylo dnes správně uvedeno, jsme svědky zvyšující se produkce, ale také jsme svědky snížení domácí spotřeby. Je čas na dohodu, protože můžeme utratit rozpočet odvětví vína mnohem inteligentnějším způsobem nebo lepším způsobem než dnes, způsoby, které tento sektor posílí a také budou pro veřejnost a daňové poplatníky smysluplnější.

Myslím, že dohodu máme na dosah ruky, ale samozřejmě také říkám, že se musí jednat o správnou dohodu. Žijeme v reálném světě a já jsem prokázala značnou flexibilitu u mnoha svých původních návrhů, ale nedovolím, aby tento návrh byl naředěn do takové míry, že konečný produkt ztratí veškerou svoji chuť a hodnotu. Kompromis, který nalezneme, nám musí přinést reformu hodnou toho jména a musí nám dát reálnou šanci na dosažení cílů, které jsme si stanovili.

Můžeme posílit konkurenceschopnost našeho odvětví vína, můžeme dosáhnout lepší rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou a můžeme hodně zlepšit pravidla o etiketování a mnoho dalších záležitostí. To vše můžeme udělat takovým způsobem, že produkce vína zůstane klenotem v koruně evropského zemědělství, jak dnes velmi správně řekla paní Herranz Garcíová.

Není čas omlouvat nečinnost a pozorovat, jak nám nové příležitosti jenom proklouzávají pod prsty. Nyní je čas poslat odvětví vína s jistotou na cestu k novým úspěchům. Vím, že se mohu spolehnout na ty, kdo rozhodují a mají nejlepší zájmy tohoto sektoru na srdci, že udělají správnou věc, a vím, že mohu počítat se spoluprací Evropského parlamentu. Ráda bych poděkovala vám a opět panu Castiglionemu za splnění tohoto velmi těžkého úkolu dát dohromady všechny různé názory v rámci Evropského parlamentu.

  Předsedající. − Děkuji vám, paní komisařko. Dovolila jsem si učinit dnes poznámku navíc, protože nejsme tlačeni časem. Uhodila jste hřebík na hlavičku: když jsem byla malá, téměř jsem umřela, protože jsem se nadýchala výparů z hroznů, po kterých se šlapalo nohama v kádi, takže mezi životem a smrtí opravdu je úzká vazba.

Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat ve středu v 11:00.

Písemná prohlášení (článek 142)

  Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. – (IT) Itálie a italští poslanci tohoto Parlamentu vždy stáli za tímto evropským projektem, v zájmu sociálních práv, ochrany spotřebitele a kvality života našich občanů. Evropská zemědělská politika vznikla kvůli podpoře našich zemědělců a zvýšení kvality evropské výroby, aby se posílilo postavení EU na světovém trhu.

Dnes, kdy hlasujeme o reformě trhu s vínem, jsme však v tomto odvětví udělali několik kroků vzad, zejména v zemích Středomoří a regionech, kterým Evropa dluží slávu a úspěch, kterých tak snaživě dosahují evropská vína po celém světě.Podpora doslazování sacharózou, dokonce aniž by se požadovalo, aby o takové skutečnosti byli spotřebitelé informováni na etiketě, upřednostňování klučení před obnovou půdy, souhlas se šířením pěstebních práv po celé EU: to vše jsou postupy, které jako Evropané a zejména Italové shledáváme nepřijatelnými v tom, že budou poškozovat kvalitu a pověst jednoho z produktů, který nejlépe reprezentuje kvalitu evropského zemědělství po celém světě. Doufám, že moji kolegové v Radě odvedou lepší práci při hájení budoucnosti našeho vína a všech našich vinařů.

  Robert Navarro (PSE), písemně. – (FR) Pro Evropskou komisi je jistě těžké opustit stereotypní přístupy, které uplatňuje bez rozlišování na všechny odvětví stejně. S vínem nelze zacházet stejně jako se součástkami do automobilů nebo nějakým jiným průmyslově vyráběným produktem. Jedná se o produkt, který vytváří regiony, kultury a životní styly.

Pokud se jedná o reformu společné organizace trhu, , pokud je nezbytná, musí zachovat evropské vinařství, ne se ho zbavovat nebo jej mrzačit. Musí podporovat adaptaci výrobců vína – zejména následnou restrukturalizaci sektorů – a dát jim prostředky pro dobývání vnitřního trhu. Neměla by se rušit ani omezení pěstebních práv. Poskytují záruku kontroly produkce a trvalé kvality. Pokud jde o nástroje krizového řízení, když EP zlepší podmínky ohledně původního návrhu Komise, mohu jenom litovat, že nouzová destilace – která by v případě, že by byla povinná, nevytvářela nadbytky, se kterými se setkáváme dnes – není nadále možností volby z možných nástrojů ke zvládání dočasné krize.