Doslovný záznam ze zasedání

Úterý, 11. prosince 2007 - Štrasburk

11. Vysvětlení hlasování

- Zpráva: Paolo Costa (A6-0457/2007)

  Andrzej Jan Szejna (PSE) , písemně. – (PL) Hlasoval jsem ve prospěch zprávy pana Costy k pozměňovacímu návrhu dohody mezi Evropským společenstvím a Marockým královstvím o určitých aspektech leteckých služeb. To se vztahuje k návrhu na rozhodnutí Rady o odsouhlasení protokolu, který pozměňuje Dohodu mezi Evropským společenstvím a Marockým královstvím o určitých aspektech leteckých služeb, s cílem vzít v úvahu přistoupení Bulharské republiky a Rumunské republiky k Evropské unii.

Protokol umožňuje zásadní změny v bilaterálních dohodách o leteckých službách mezi Marockým královstvím a Bulharskou republikou a Rumunskou republikou po přistoupení posledních dvou jmenovaných zemí k Evropské unii.

Obě země již dříve s Marokem uzavřely dohody o leteckých službách, a to Bulharsko v roce 1966 a Rumunsko v roce 1971. Evropské společenství však uzavřelo dohodu horizontální povahy v prosinci 2006. Je proto nutné uzpůsobit tyto dohody právním předpisům Společenství a umožnit oběma novým členským státům přistoupit k dohodě horizontální povahy.

- Zpráva: Paolo Costa (A6-0456/2007)

  Silvia-Adriana Ţicău (PSE), písemně. − (RO) Rumunští poslanci Evropského parlamentu ze skupiny Strany Evropských socialistů se zdrželi hlasování o zprávě týkající se dohod mezi ES a Gruzií, Libanonem, Maledivami, Moldavskem, Singapurem a Uruguayí o určitých aspektech leteckých služeb kvůli odkazu uvedenému v textu Dohody s Moldavskou republikou na moldavský jazyk ve frázi „Uzavřeno v Lucemburku ve dvou vyhotoveních v bulharštině, češtině, dánštině, holandštině, angličtině, estonštině, finštině, francouzštině, němčině, řečtině, maďarštině, italštině, lotyštině, litevštině, maltštině, polštině, portugalštině, rumunštině, slovenštině, slovinštině, španělštině a švédštině a v moldavském jazyce“.

Delegace rumunských sociálních demokratů zdůrazňuje, že účast Rumunska na této dohodě neznamená uznání označení „moldavský“ jazyk. Rumunští členové skupiny Strany Evropských socialistů znovu opakují, že v souladu s faktickými a vědeckými důkazy, včetně interpretace Akademie věd Moldavské republiky (ze září 1994) je správným označením rumunský jazyk.

Je nezbytné brát v úvahu skutečnost, že v mnoha jiných dohodách Komise použila neutrální znění „Uzavřeno v…ve…dne…měsíce…roku…ve dvou vyhotoveních v každém z úředních jazyků stran dohody, přičemž každý text má stejnou právní moc“.

Litujeme skutečnosti, že toto znění nebylo použito v dohodách s Moldavskou republikou, a doporučujeme používání tohoto neutrálního znění v úředních dokumentech týkajících se vztahu EU s Moldavskou republikou.

  Brian Simpson (PSE), písemně. − Svým vyjádřením podpory této zprávě chci stručně upozornit na problémy, se kterými se stále setkávají letecké společnosti EU, pokud se týká práv přeletů přes Rusko.

Nejenom že jsou tato práva omezována ruskými úřady, jsou také drahá, jsou udělována diskriminačním způsobem a způsobem, který zřetelně znevýhodňuje letecké dopravní společnosti z EU, zejména ty, které létají řadu tras na Dálný východ.

O tomto problému se poměrně dlouho ví, ale neochota ruských úřadů znovu jednat o této otázce s EU je nákladná, a nepřináší ani žádnou pomoc.

Potřebujeme nyní, aby Komise a ruské úřady znovu oživily své úsilí o nalezení řešení tohoto velmi závažného problému.

- Zpráva: Hans-Peter Mayer (A6-0475/2007)

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) I když k různým haváriím reaktorů došlo před mnoha lety, stále ještě platíme cenu za chyby z minulosti. Okamžitě po jaderných haváriích byly z našich jídelníčků dočasně odstraněny takové položky jako zvěřina, bobulovité ovoce a houby, aby se ale po krátkém čase opět znovu objevily. Je důležité stanovit maximální přípustné dovolené hladiny, ale stále ještě není dostatek studií o účincích radioaktivního záření na člověka, stejně jako je nedostatečně prozkoumána rozvíjející se oblast genetického inženýrství.

EU se musí bezodkladně začít věnovat těmto důležitým a s naléhavostí očekávaným studiím dopadu, připravit se na to, že upustí od jaderné energie a ponechá na členských státech, aby přijaly svá vlastní rozhodnutí o využívání genetického inženýrství. Zdržel jsem se hlasování, protože výše uvedené body nebyly ve zprávě odpovídajícím způsobem řešeny.

- Zpráva: Francesco Enrico Speroni (A6-0476/2007)

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Společná organizace trhu s produkty rybolovu má zajistit stabilitu na trhu a jistotu příjmu pro ty, kteří jsou do sektoru zapojeni. Tyto cíle a jistě také cíle stanovené ve Smlouvě o ES jsou hodnotné a měly by vést k prosperitě rybářských komunit v Evropě.

Bohužel ale poslední dvě a půl desetiletí centralizované kontroly z Bruselu formou společné rybářské politiky byla pro tyto komunity ničivá. Kvetoucího trhu s ochranou pracovních příležitostí nelze dosáhnout v kontextu společné rybářské politiky a správa rybolovných zdrojů musí být navrácena národům, které na rybolovných zdrojích závisejí.

- Zpráva: Ioannis Gklavakis (A6-0480/2007)

  Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Hlasoval jsem proti zprávě, protože se zabývá ustanoveními o společné zemědělské politice, kterou chceme zrušit. Společná zemědělská politika vyžaduje radikální reformu a my již mnoho let vyzýváme k tomu, aby tato diskuse byla zahájena co nejdříve. Myslíme si, že by EU měla začít s omezováním zemědělské podpory již v roce 2010, po tzv. kontrole stavu dlouhodobého rozpočtu na roky 2007–2013.

Proto poslanci červnové kandidátky (Junilistan) obvykle nemohou hlasovat pro různé zprávy o zemědělství, které jsou předkládány Evropskému parlamentu.

  Diamanto Manolakou (GUE/NGL), písemně. – (EL) Hygiena rostlin a vydávání osvědčení pro rozmnožovací materiál u rostlin, které nesou ovoce, mají pro výrobce nejvyšší důležitost, protože to, jak se na začátku založí ovocný sad, když vše řádně proběhne, je zárukou dobré výroby. Nepochybně je třeba uzpůsobit právní předpisy vývoji v sektoru.

Nicméně však, přestože souhlasíme se zprávou pana Gklavakise, máme výhrady k těm pozměňovacím návrhům, které akceptují geneticky modifikovaný rozmnožovací materiál, dokonce i jako podnože, a nesouhlasíme s nimi, protože to představuje riziko pro lidské zdraví a životní prostředí. Doposud neexistují žádné vědecké studie zaručující, že neexistují žádné účinky. Pokud se týká dovozů ze třetích zemí, souhlasíme, že by neměly existovat žádné odchylky, protože existují rizika šíření patogenů v Evropské unii, s následky pro výrobu, kvalitu produktu a příjmy v zemědělství.

- Zpráva: Ieke van den Burg (A6-0469/2007)

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Obhajujeme uplatnění zásady subsidiarity. V důsledku toho souhlasíme, že by Společenství nemělo narušovat pravomoci členských států. To je například případ místně poskytovaných služeb, v rámci kterých nejsou rozvíjeny žádné přeshraniční aktivity, a proto nemají v zásadě žádný dopad na fungování vnitřního trhu. V důsledku toho musí mít každý stát naprostou volnost jednání v oblasti nepřímého zdanění a stanovování sazeb DPH.

Dokonce i když Rada rozhodne o definitivním systému zdanění transakcí uvnitř Společenství, měly by být členským státům umožněno uplatnit snížené sazby nebo možná dokonce i nulové sazby na potraviny a léky, a také na místně poskytované sazby, včetně služeb a dodávek zboží spojených se vzděláváním, dobrými životními podmínkami, prací sociálního zabezpečení a kulturou.

I kdyby se o definitivním systému zdanění transakcí uvnitř Společenství rozhodlo do konce roku 2010, členské státy by měly mít možnost uplatnit snížené sazby DPH za účelem posílení existence a udržení místně poskytovaných služeb a také jejich role pro formální hospodářství.

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Výjimečně jsme byli v pokušení hlasovat ve prospěch zprávy o DPH předložené tímto Parlamentem. Straní cíli upustit od definitivních opatření založených na zdanění v zemi spotřeby a tento cíl samotný ospravedlnil zvýšenou harmonizaci sazeb. Zastává se také zásady subsidiarity, která by členským státům umožnila uplatnit nulovou DPH na místně poskytované služby, jako je hromadné stravování nebo jiné aspekty, jako řešení sociálních, vzdělávacích a kulturních cílů atd. Usiluje také o zachování mnoha výjimek, které by měly postupně končit v letech 2007 až 2010. Se vším výše uvedeným souhlasíme.

Nemůžeme ale souhlasit s přáním zachovat evropské právní předpisy o DPH a přání zabezpečit stejné sazby ať se stane cokoliv, ve jménu zjednodušení obchodu a celních formalit pro obchodování uvnitř EU. Zdanění je výhradní odpovědností jednotlivých zemí a rozdíly týkající se jednoho typu daně často kompenzují nerovnosti u jiné daně. Nejsou proto vždy neoprávněné.

  Małgorzata Handzlik (PPE-DE), písemně. – (PL) V kontextu pokračující diskuse o přechodných sazbách DPH byl Evropský parlament požádán o vyjádření svého stanoviska k rozšíření dočasných ustanovení týkajících se těchto sazeb. Dnes o tomto stanovisku hlasujeme. Je poněkud opožděné, jelikož víme, že se Evropská unie rozhodla pokračovat v uplatňování preferenčních sazeb DPH po 1. lednu 2008.

Pro země, které se připojily k Unii v roce 2004, je to samozřejmě správné rozhodnutí, a my je plně podporujeme. Stanovisko Parlamentu k tomuto tématu je jednoznačné a zastává se zachování určitých dočasných ustanovení týkajících se sazeb DPH. Toto rozhodnutí si zaslouží širokou podporu.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Hlasoval jsem pro zprávu o DPH vypracovanou paní van den Burgovou. Tato zpráva zdůrazňuje důležitost zásady subsidiarity v záležitostech zdanění a, jak jsem správně přesvědčen, uvádí, že tato zásady by měla platit tam, kde služby nemají žádný přeshraniční prvek, a nemají tedy ani žádný dopad na vnitřní trh.

  Jean-Claude Martinez (NI), písemně. – (FR) Pokud jde o DPH, Komise nemůže nikdy konat správně. V 80. letech 20. století volala zpráva pana Cockfielda po rozpětí sazeb DPH. Ve skutečnosti existovala pouze minimální sazba ve výši 15 %, 5 % jako běžná sazba a snížená sazba.

Pak chtěla Evropská komise DPH v sazbě uplatňované zemí původu. V praxi byla DPH vybírána v sazbě uplatňované zemí určení. Jednalo se o provizorní systém, který se stal systémem definitivním: tzv. „Bolkensteinova DPH“ nebyla zavedena. Takže tedy byly nižší sazby DPH pro francouzská zařízení hromadného stravování, CD nosiče a činnosti vytvářející pracovní síly.

Komise ustoupila alespoň dočasně ve svém seznamu v příloze H k šesté směrnici v roce 1977, protože si uvědomila, že by Němci těžko mohli řídit své mercedesy do restaurace na hranicích, kde by si dali oběd s nízkou DPH.

Jaká škoda, že si v roce 1993 neuvědomila, že bez kontrol na hranicích je DPH uvnitř Společenství nevyčerpatelným zdrojem rozsáhlého podvodu. Filozofická logika DPH, což je inteligentní daň, protože je hospodářsky neutrální, je pro širokou většinu úředníků Komise nepřístupná. Proto jejich právní předpisy k tomuto tématu v posledních 20 letech neustále selhávaly.

  Joseph Muscat (PSE), písemně. − (MT) Rád bych upozornil na dva pozměňovací návrhy, které jsem předložil a které byly schváleny v závěrečné zprávě.

První návrh uvádí, že by každá země měla mít právo uplatňovat snížené sazby DPH nebo, ve výjimečných případech, dokonce i nulové sazby na základní zboží a služby, jako jsou potraviny a léky, ze sociálních důvodů a důvodů ochrany životního prostředí a ve prospěch spotřebitele.

Druhý návrh uvádí, že by mělo být možné uplatnit snížené nebo dokonce nulové sazby DPH na zboží spojené se vzděláváním, sociálním zabezpečením a kulturou.

V současné době již mohou být uplatňovány snížené sazby DPH na zboží spojené se vzděláváním. Tento pozměňovací návrh toto podporuje.

Apeluji na Radu ministrů, aby se řídila politikou Evropského parlamentu.

- Zpráva: Gianni De Michelis (A6-0484/2007)

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Důvodem, proč jsme se zdrželi hlasování o této zprávě, jsou pochybnosti obklopující založení podniku ARTEMIS, jeho fungování a jeho řízení. Vytváření společných podniků v kontextu partnerství mezi soukromým a veřejným sektorem, jak je tomu v případě založení podniku ARTEMIS za účelem zavedení společné technologické iniciativy, jak je vysvětleno v této zprávě, obsahuje myšlenku využití veřejných zdrojů pro soukromé účely a zájmy, zatímco spolupráce v jiném směru, buďto finančním nebo zahrnujícím přenos znalostí, zdá se chybí.

V tomto kontextu se tyto cíle zdají být ve vzájemném rozporu, protože pilíř soukromé iniciativy je založen na hromadění zisků, zatímco pilíř veřejné služby je založen na službě veřejného zájmu a na odezvě vůči zájmům obyvatelstva.

Nicméně však investice do výzkumu, zejména v oblasti integrovaných systémů IT, je příspěvkem, který považujeme za zásadní pro rozvoj technologie v Evropě.

  Janusz Lewandowski (PPE-DE), písemně. – (PL) Paní předsedající, ARTEMIS je prvním ze čtyř navržených společných podniků se společným cílem a odůvodněním. Ostatní jsou Clean Sky, ENIAC a Innovative Medicine. Všechny čtyři podniky mají dokonce společné sídlo v Bruselu, který zůstává společným hlavním městem pro Vlámy a Valony.

Rozpočtový výbor Parlamentu vyjádřil svoji podporu těmto čtyřem novým institucím uvedeným v sedmém rámcovém programu. Učinil tak v naději, že model partnerství mezi soukromým a veřejným sektorem, který byl pro ně navržený, prokáže větší míru reálnosti než v případě Programu Galileo. Je však třeba poznamenat, že časový rámec a rozpočtová opatření pro podnik ARTEMIS a ostatní společné podniky (2008–013) nejsou v souladu se standardními finančními opatřeními uvedenými v sedmiletém finančním výhledu na roky 2007–2013. To by mohlo v budoucnosti způsobit určité problémy.

Zaregistrovali jsme také relativně nízkou částku přidělenou na správní náklady v dělení celkových výdajů na tyto čtyři společné podniky, jmenovitě 84 milionů na roky 2008–017. Tato částka představuje okolo 3,5 % celkových výdajů a je důvodem našich obav. Otázka šíření institucí v rámci Evropské unie však zůstává otevřená a nezahrnuje institucionální rekonstrukci sedmého rámcového programu.

- Zpráva: Françoise Grossetête (A6-479/2007)

  Miroslav Mikolášik (PPE-DE). - (SK) Iniciativa pro inovační léky je jedinečná iniciativa zavedená Evropskou komisí a Evropskou federací farmaceutického průmyslu a sdružení, která bude mít k dispozici rozpočtové prostředky v celkové výši 2 miliardy EUR do roku 2013. A proto jsem tuto zprávu v hlasování podpořil.

Jsem přesvědčen, že toto partnerství mezi soukromým a veřejným sektorem bude mít velmi pozitivní dopad na rychlejší distribuci vhodnějších a bezpečnějších léků pro občany.

Jsem rád, že iniciativa pro inovační léky umožní zlepšení výzkumu, a tím také vývoj lepších léků na léčení zanedbaných nemocí.

V druhé řadě jako člen sdružení malých a středních podniků jsem nadšený z tohoto prvního partnerství veřejného a soukromého sektoru, které zahrnuje financování spolupráce mezi malými a středními podniky, univerzitami, výzkumnými centry, akademiemi a společnostmi, které jsou členy Evropské federace farmaceutického průmyslu a sdružení (EFPIA).

Tento způsob financování konečně usnadní přístup k požadovaným zdrojům, a tím vytvoří příznivé podmínky pro výzkumnou sféru Evropské unie, a tedy i pro její konkurenceschopnost. Naše členské státy by měly očekávat výsledky…

(Předsedající řečníka přerušila)

  Zuzana Roithová (PPE-DE) . – (CS) Pane předsedo, patřím k těm, jež kritizují slabou spolupráci mezi velkými firmami a univerzitami a také to, že finanční zdroje pro výzkum v Unii jsou nízké díky pouze třetinovému podílu soukromých zdrojů ve srovnání s USA. Dnes jsme konečně vyslali ze Štrasburku velmi dobrou zprávu pro evropský výzkum, protože jsme schválili sedmiletý program pro inovativní medicínu za 2 miliardy EUR. Inovativní je ale už samotná forma tohoto podniku, který představuje partnerství soukromého a veřejného sektoru. Umožní nejen navýšit prostředky o polovinu, ale také sjednotit výzkumné cíle. Věřím, že to bude nový impulz pro řízení vědomostí, vzdělávání a odbornou přípravu. Jsem přesvědčena, že zastavíme trend klesající efektivity evropského farmaceutického průmyslu a že výsledkem bude kvalitnější a dostupnější léčba zejména rakoviny a Alzheimerovy nemoci. Děkuji zpravodajce, která zprávu dovedla k úspěšnému druhému čtení.

  Françoise Grossetête (PPE-DE), písemně. – (FR) Ve své funkci zpravodajky jsem velice potěšena přijetím této zprávy o zakládání společného podniku Iniciativa pro inovační léky (IMI).

Zavedení tohoto partnerství veřejného a soukromého sektoru mezi Evropskou federací farmaceutického průmyslu a sdružení (EFPIA) a Evropskou komisí představuje zásadní slibný krok směrem k výzkumným programům velkého rozsahu. Evropská komise je povinna zvážit evropské potřeby z jiného úhlu.

IMI bude mít v letech 2008 až 2013 celkový rozpočet 2 miliardy EUR. Příspěvek Evropské komise ve výši 1 miliardy EUR bude vyplacen malým a středním podnikům a univerzitám. Velké společnosti na druhou stranu budou poskytovat věcné příspěvky ve výši odpovídající této částce. Malé a střední podniky a univerzity zapojí tak, že je vybaví nástroji a metodologiemi k lepšímu předvídání neškodnosti a účinnosti léků a poskytnou jim inteligentní infrastrukturu a řízení znalostí.

Tato spolupráce mezi předními společnostmi, malými výzkumnými centry, malými a středními podniky a univerzitami jim pomůže utvářet své výzkumné projekty. IMI také zlepší předávání znalostí na univerzitách a v podnicích a zapojení menších společností do evropského výzkumu.

  Małgorzata Handzlik (PPE-DE), písemně. – (PL) Téma inovačních léků je mému srdci obzvláště blízké, protože jsem v Polsku aktivně zapojena do pomáhání dětem, které trpí vzácnými případy genetických onemocnění. Na tyto děti se bohužel nevztahují žádné programy zdravotního pojištění a léky, které potřebují, jsou příliš drahé. Ve většině evropských zemí se náklady na léky, které drží takové děti při životě a dávají jim příležitost žít téměř normálním životem, proplácejí.

Jako poslankyně Evropského parlamentu si uvědomuji, jak je evropský přístup k celé této otázce léků důležitý. Mluvím o inovaci, podpoře, kterou Unie poskytuje výzkumu a vědcům, a také povzbuzující podpoře farmaceutických koncernů ze strany Unie, která je nabádá k vývoji nových léků. Podle mého názoru je zpráva vypracovaná paní Grossetêteovou opravdu velice důležitá.

Souhlasím, že Unie musí přejít na nový a účinnější způsob řízení výzkumu a inovací zaměřených na podporu hospodářského rozvoje našeho kontinentu, přinášejících úlevu našim občanům nebo v některých případech dokonce zachraňujících jejich životy. Návrh Evropské komise na vytvoření společných technologických iniciativ bude financování projektů harmonizovat a zjednoduší jej.

Pokud se týká výzkumných programů věnovaných inovačním lékům, je důležité zapojit malé a střední podniky, univerzity, pacienty, nemocnice a farmaceutický průmysl, aby se zajistilo, že léky budou bezpečnější, levnější a snadněji dostupné. Partnerství veřejného a soukromého sektoru navrhovaná Komisí jsou tedy skvělým řešením. Představují novou volbu pro sektor farmaceutického výzkumu.

- Zpráva: Lena Ek (A6-0483/2007)

  Teresa Riera Madurell (PSE), písemně. − (ES) Delegace španělských socialistů hlasovala pro zprávu vypracovanou paní Ekové o vytvoření společného podniku Clean Sky, ale ráda bych jasně řekla, že ve všech společných technologických iniciativách musí být přísně dodržovány základní zásady otevřenosti a transparentnosti. Zejména pokud se týká společného podniku Clean Sky, delegace španělských socialistů vždy podporovala potřebu otevřených a konkurenčních veřejných soutěží, aby se zajistil rovný přístup pro účastníky ve všech členských státech na základě excelence.

Vzhledem k tomu všemu si delegace španělských socialistů přeje uvést do záznamu, že podnik Clean Sky nesmí vytvářet precedens pro budoucí společné technologické iniciativy nebo pro jiné nástroje sedmého rámcového programu, a má za to, že je nezbytné, aby se všechny členské státy rovnocenně zapojily.

- Zpráva: Ioannis Varvitsiotis (A6-0454/2007)

  Carlos Coelho (PPE-DE), písemně. − (PT) Jako evropští občané požíváme řadu práv, včetně práva na diplomatickou a konzulární ochranu. Všichni občané EU mohou být chráněni diplomatickými a konzulárními úřady jakéhokoliv členského státu, kde jejich země nemá velvyslanectví nebo konzulát na území třetí země.

Význam této záležitosti ještě více vzroste, zvážíme-li, že jsou pouze tři země – Čína, Rusko a USA –, kde mají své diplomatické a konzulární zastoupení všechny členské státy EU.

Kromě skutečnosti, že se zastoupení členských států ve třetích zemích může velmi lišit, existují také případy, kdy takové zastoupení neexistuje (jako jsou Maledivy).

Podporuji tuto iniciativu, jejímž cílem je zajistit, aby ustanovení článku 20 Smlouvy o ES a článku 46 Listiny základních práv mohly být účinně uplatňovány v praxi, a to položením základů skutečně harmonizovaného základního práva na diplomatickou a konzulární ochranu všech občanů EU, nehledě na jejich národnost.

Ustavení evropské diplomatické služby s vlastními pravomocemi a odpovědnostmi na základě Lisabonské smlouvy je také pozitivní.

Protože souhlasím s tím, že je nezbytné, aby lidé byli informováni, podporuji vytvoření jednotného evropského čísla tísňového volání, které umožní občanům EU získávat potřebné informace, zejména v kritických a nouzových situacích.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Hlasoval jsem pro zprávu vypracovanou panem Varvitsiotisem, která usiluje o posílení diplomatické a konzulární ochrany občanů EU, kteří žijí v zemích a cestují do zemí, kde jejich domovský členský stát nemá zastoupení. Moje vlastní země, Skotsko, nemá v současné době své nezávislé diplomatické zastoupení nikde ve světě. Jsem přesvědčen, že se tato situace pravděpodobně změní v několika následujících letech, a těším se na to, že zástupci, které bude mít Skotsko v zahraničí, tam budou pro všechny občany EU ve chvílích, kdy to bude potřeba.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Případ medvídka Muhammada nám opět objasnil, jak jednoduché je dostat se v cizí zemi do úzkých. Nemusí se vždy jednat o přírodní katastrofu, nehodu nebo ztrátu pasu, kulturní nedorozumění může stačit. V této oblasti toho máme ještě mnoho na práci. Například v Turecku, zemi, která žádá o přistoupení k EU, může být život pro cestovatele ze západu nebezpečným, protože – jak ukazuje nejnovější studie – často proklamované zlepšení ochrany menšin existuje pouze na papíře a reálná situace se ve skutečnosti zhoršila.

Je proto třeba udělat dvě věci. První je založit pevnou síť diplomatických misí, které mohou sloužit našim občanům jako kotva, a druhá je zajistit, aby cestující veřejnost znala nejenom odpovědnosti velvyslance, ale také aby věděla, že může vyhledat pomoc na velvyslanectví členského státu EU. S ohledem na tyto zřetele jsem hlasoval pro navržený akční plán.

  Bogusław Rogalski (UEN), písemně. – (PL) Jsou pouze tři země ve světě, kde mají všechny členské státy Evropské unie diplomatické a konzulární zastoupení, jmenovitě Čína, Spojené státy a Rusko. V některých oblíbených turistických destinacích není naprosto žádné zastoupení.

Podle iniciativy Komise má každý evropský občan nárok na diplomatickou a konzulární ochranu od kteréhokoliv jiného členského státu se zastoupením ve třetí zemi za stejných podmínek jako občané tohoto jiného členského státu. Platí to ale pouze, když nemá domovský členský stát ve třetí zemi žádné velvyslanectví ani diplomatické zastoupení. Jsem pro takové řešení.

Bohužel jsem ale byl nucen hlasovat proti tomuto návrhu usnesení vzhledem k obsahu jeho druhé části. Vzájemná praktická diplomatická a konzulární pomoc v nejširším smyslu nesmí zahrnovat přejímání pravomocí žádného dalšího členského státu. To je ale bohužel cíl, kterého chce tento návrh usnesení dosáhnout.

  Ewa Tomaszewska (UEN), písemně. – (PL) Zdržela jsem se hlasování o diplomatické a konzulární ochraně občanů členských států Evropské unie. Je však zřejmé, že bych byla ráda, aby byla taková ochrana poskytována.

Dne 11. září 2007 belgická policie zbila a vzala do vazby pana Borgheio, poslance Evropského parlamentu, před budovou Evropského parlamentu, i když prokázal svoji totožnost jako poslanec Evropského parlamentu a informoval policii o své parlamentní imunitě. Tento incident ukazuje, že není třeba vyhledávat třetí země, abychom mohli zhodnotit, že poskytovaná ochrana není tak dobrá, jak by mohla být, dokonce I v případě poslanců. jsem přesvědčená, že bychom se nejprve měli zabývat situací v našem bezprostředním okolí.

- Zpráva: James Elles (A6-0493/2007)

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Tento sedmý opravný rozpočet na rok 2007 zahrnuje dalších 4 324,8 milionů EUR v příjmech a také snížení o 1 651,4 milionu EUR ve výdajích, čímž umožňuje členským státům omezit své příspěvky do rozpočtu Společenství přibližně o 5 976,2 milionu EUR.

Zatímco nárůst příjmů je z velké části způsoben zůstatky DPH a hrubého národního důchodu, snížené využití rozpočtu je hlavně odpovědné za významné snížení výdajů, přičemž tyto škrty zásadně ovlivní okruhy soudržnosti, rybolovu, životního prostředí a zemědělství.

Pozdní přijetí mnoha operačních programů strukturálních fondů na období 2007–2013 (a jiná) je vysvětlení, které podala Komise a Rada k tomu, proč nevyužívají položky odhadované na rok 2007. Tyto částky však nejsou převáděny do rozpočtu na rok 2008, aby v příslušných okruzích posílily položky na tyto politiky. Konstatuje se, že částky předjímané v rozpočtu na rok 2008 pro tyto okruhy jsou v rámci okruhů odsouhlasených ve víceletém finančním rámci na roky 2007–2013.

Nevyužití těchto částek v rozpočtu Společenství je velmi zneklidňující a mělo by být velmi pečlivě monitorováno vzhledem k tomu, že rok 2007 je prvním rokem nového finančního rámce na období 2007–2013 a že pravidlo N+2 se stále uplatňuje ve vztahu k předchozím finančním rámcům, ve kterých musí být položky plně využity do roku 2008.

- Zpráva: Christopher Heaton-Harris (A6-0466/2007)

  Małgorzata Handzlik (PPE-DE), písemně. – (PL) Žijeme ve 21. století a nemáme jinou volbu, než se přizpůsobit novým a rychle se měnícím okolnostem.

Proto vřele vítám zprávu vypracovanou panem Heatonem Harrisem o zavádění bezpapírového prostředí pro celnictví a obchod.

Ustanovení tohoto dokumentu jsou pro moderní Evropu velmi důležitá a měla by být zaváděna jako urgentní záležitost. Zabývají se nástroji, se kterými se má vytvářet nová generace pracovního prostředí v celnictví a obchodu. Mluvím o vytvoření bezpapírového prostředí, které je tolik potřebné, především kvůli úlevě, kterou přinese našim úředníkům, kteří se potácejí pod tíhou nároků na zbytečnou administrativní papírovou dokumentaci. Měli bychom také mít na mysli otázky vztahující se k ochraně životního prostředí a množství stromů, které musí být obětovány, aby se uspokojila poptávka po papíru potřebném pro tyto účely.

Považuji zavedení elektronických celních systémů za otázku zvláštní naléhavosti a důležitosti. Zastávám se také vytvoření jednotného portálu (Single Window) a jednoho správního místa (One-Stop Shop). Jsem přesvědčená, že by Evropa měla více investovat do tohoto typu řešení, aby se zajistilo, že prohlášení uvedená v Lisabonské strategii se stanou něčím víc než jen prázdnými slovy.

  Zuzana Roithová (PPE-DE) , písemně. – (CS) V současné době řešíme vážný problém, jak kontrolovat obrovský objem zboží dováženého zejména z Asie, což vyžaduje elektronizaci a interoperabilitu celních systémů. Bezpapírové prostředí pro clo a obchod je již nutnou podmínkou pro výkonnost evropského trhu, a to ještě před zavedením modernizovaného celního kodexu. Upozorňuji, že potřebujeme systém, který dokáže rovněž zadržet na hranicích Unie zboží, pokud nesplňuje povinné evropské standardy bezpečnosti. Rozhodnutí, které jsme dnes schválili, umožní podstatně efektivnější kontrolu zboží. Další výhodou jsou jednotný portál (single window) a jedno správní místo (one-stop-shop), které zpřístupní informace o mezinárodních transakcích jak pro celní orgány, tak i pro dodavatele, kupující a dopravce. Systém budou bezpochyby využívat i orgány státního dozoru odpovědné za kontrolu bezpečnosti zboží na trhu. Rada zpomalila náběh nového systému do třech kroků po 3, 5 a 6 letech. Obávám se však, že potřebujeme rychlejší postup a myslím, že to Rada brzy pod tlakem přehodnotí.

- Zpráva: Marie-Noëlle Lienemann (A6-0389/2007)

  Danutė Budreikaitė (ALDE). – (LT) Jsem ráda, že Baltské moře, nejvíce znečištěné moře v Evropě, bylo vybráno jako pilotní oblast pro provedení směrnice o strategii pro mořské prostředí.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady ponechává provedení směrnice o strategii pro mořské prostředí na členských státech, přičemž vytvořila integrovaný rámec pro námořní politiku v baltském regionu.

Devět zemí v baltském regionu je členskými státy EU a je zde pouze jedna třetí země – Rusko. Existují zásadní pochybnosti o zlepšení stavu životního prostředí baltského regionu do roku 2010. Tyto pochybnosti vyvolávají plány na výstavbu rusko-německého plynovodu přes celé Baltské moře. Důsledky výstavby a využívání tohoto plynovodu budeme trpět my všichni. Mořská voda se bude využívat k testování tlaku v plynovodu, a poté bude odčerpávána zpět do moře.

Kromě toho představují nebezpečí i chemické zbraně ze druhé světové války, ukryté na dně moře.

Dokument podporuji, nicméně je pro mě těžké si představit integrovaný rámec EU pro zlepšení stavu životního prostředí Baltského moře. Navíc bychom podle mého názoru měli do přípravy a provedení tohoto rámce zapojit také Rusko.

  Edite Estrela (PSE), písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro doporučení druhého čtení (A6-0389/2007), předložené paní Lienemannovou, o společném postoji Rady k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví rámec pro akce Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o mořské strategii).

Kompromis, kterého bylo dosaženo mezi Evropským parlamentem a Radou, umožní stanovit rámec pro ochranu a zachování mořského prostředí, prevenci jeho zhoršení a, tam, kde je to možné, obnovu tohoto prostředí v oblastech, kde bylo nepříznivě ovlivněno.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Dnes jsme přijali doporučení druhého čtení ke společnému postoji, kterým se stanoví rámec pro akce Společenství v oblasti mořské environmentální politiky.

Vzhledem k hospodářským, sociálním a environmentálním aspektům se zdá, že je velmi důležité mít politiku pro mořské prostředí s nezbytnou spoluprací a koordinací mezi různými zeměmi, přičemž by si všechny tyto země měly zachovat svoji plnou svrchovanost nad svým územím a zdroji. Ústřední otázkou ale je respekt ke svrchovanosti členských států, zejména nad jejich výlučnými ekonomickými zónami (EEZ), a k jejich schopnosti přijímat nezávislá opatření k ochraně svých zdrojů.

Proto nesmíme zapomenout, že navrhovaná „reformní “ smlouva obsahuje článek, který má za cíl poskytnout Evropské unii výlučnou pravomoc řídit mořské zdroje v rámci společné rybářské politiky.

Dále je také třeba vzít v úvahu, že znečištění mořského prostředí a intenzivní námořní doprava má vliv na rybolovné činnosti a ochranu mořských zdrojů. Rybáři jsou proto první, kdo se má zajímat o ochranu a regeneraci mořských zdrojů. Proto musí opatření, kterými se má zajistit obnova zdrojů, zahrnovat opatření s odpovídajícím financováním, aby se tomuto odvětví a jeho pracovníkům nabídla hospodářská a sociální kompenzace.

  Françoise Grossetête (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem proti této zprávě, která nabádá členské státy k přijetí nezbytných opatření směřujících k „dobrému stavu životního prostředí“ v mořských záležitostech do roku 2020.

Mořské prostředí je hostitelem nezbytných zdrojů a jeho ekosystém poskytuje zásadní služby, jako je regulování klimatu a produkce kyslíku.

Politiky, které se týkají námořní dopravy, rybolovu, energie nebo dokonce cestovního ruchu, se vyvíjely odděleně, příležitostně vedly k nezdarům, rozporuplnostem nebo konfliktům spojeným s využíváním.

Byl nezbytný globálnější přístup, který by počítal se všemi aspekty politiky udržitelného rozvoje pro mořské prostředí Evropy.

Členské státy musí pro mořské prostředí vymyslet strategie v řadě fází pro vody, které spadají pod jejich svrchovanost. Do roku 2015 by z těchto strategií měl vzniknout program opatření navržených k dosažení příznivého stavu životního prostředí. Členské státy, které sdílejí stejný mořský region nebo subregion budou muset spolupracovat na koordinaci různých složek strategie pro mořské životní prostředí.

Práce musí pokračovat vytvářením mořských parků, jak bylo zdůrazněno Fórem pro životní prostředí pořádaným v Grenelle. Zpráva umožňuje vytváření chráněných oblastí, ale mohla být více restriktivní.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Mohl jsem podpořit kompromisní balíček, kterého bylo dosaženo napříč tímto Parlamentem ke zprávě paní Lienemannové o mořském životním prostředí. Pro budoucí politiku v této oblasti je nezbytné, aby byl přijat holistický a vyvážený přístup. Společná rybářská politika pravděpodobně slouží jako vzor pro to, jak nepečovat o mořské životní prostředí. Ústřední dohled z Bruselu není způsob, jak spravovat moře a oceány Evropy a širšího světa. Proto uznávám, že role, kterou má EU hrát v politice pro mořské životní prostředí, je hodnotná, ale jsem také přesvědčen, že potřeby a názory jednotlivých námořních komunit se musí stát činitelem v rovnici.

- Zpráva: Holger Krahmer (A6-0398/2007)

  Ryszard Czarnecki (UEN). - (PL) Paní předsedající, hlasoval jsem pro tuto zprávu jako zástupce jedné z osmi zemí, kterých se to, oč se jedná, nanejvýš přímo dotýká a které si toho jsou plně vědomy. Učinil jsem tak proto, že v Polsku existuje významná koncentrace částic převyšující povolené denní a roční hladiny. Nejvíce zasaženou oblastí je Slezsko. Je nejvíce industrializovaným regionem v zemi. Mám za to, že se jedná o krok velmi pozitivním směrem, pokud se týká ochrany životního prostředí v mé zemi obecně, a ve Slezsku zvlášť.

  Zuzana Roithová (PPE-DE) . – (CS) (Začátek vystoupení nebylo slyšet) a čistějším ovzduší pro Evropu je pěkným příkladem funkčnosti Unie. Základem pro společný postup je článek 251 Smlouvy o ES. Tato směrnice zjednodušuje legislativu, nahrazuje několik jiných směrnic a dále stanovuje hodnoty přípustného množství malých částic ve vzduchu, které jsou výsledkem nekonfliktní shody politických skupin stejně jako států. Směrnice navíc dokladuje citlivý přístup k rozdělení pravomocí pro tuto oblast mezi Unii a členské státy. Oceňuji práci zpravodajů a jsem ráda, že jsme přijali tuto moderní směrnici, která zjednodušuje a potvrzuje naše vysoké ambice v této oblasti.

  Edite Estrela (PSE), písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro doporučení druhého čtení (A6-0398/2007), předložené panem Krahmerem, o společném postoji Rady k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším vzduchu pro Evropu. Udělala jsem to proto, že považuji text vyjednaný mezi Parlamentem a Radou za obecně pozitivní, jak ve smyslu ochrany veřejného zdraví, tak ve smyslu ochrany životního prostředí.

V Evropě umírá kvůli znečištění ovzduší o deset let předčasně 360 000 lidí. Studie ukazují, že účinky znečištění ovzduší mají vliv zejména na zdraví dětí, a proto musí plány týkající se kvality ovzduší zahrnovat opatření, která budou chránit zejména zranitelné skupiny populace, jako jsou děti.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Přirozený zdroj „ovzduší“ se stává každým dnem víc a více znečištěným, zejména v městských centrech a regionech členských států EU s nejvyšší hustotou obyvatelstva. Znečištění ovzduší je škodlivé pro lidské zdraví ve smyslu nemocí respiračního a kardiovaskulárního systému, a také pro ekosystémy. Víme, že děti, starší lidé a lidé žijící v nejvíce obydlených a přelidněných městských centrech a také ti, kteří žijí poblíž hlavních dopravních cest, jsou obzvláště zranitelní.

Evropský parlament dnes při druhém čtení vyjádřil svůj postoj ke společnému postoji Rady ke kvalitě vnějšího ovzduší a čistšímu vzduchu pro Evropu. Text tohoto společného postoje obsahuje některé návrhy Parlamentu, které jsme předložili při prvním čtení. Jsou však určité body, kde je postoj, který k nim Rada zaujala, neměnný; například neakceptuje žádné změny ustanovení týkajících se denních a ročních limitních hodnot.

Pokud jde o Evropský parlament, ten má v úmyslu obhajovat tři hlavní body svého postoje: stanovení více ambiciózního cíle a limitních hodnot, větší flexibilitu při přijímání přísnějších opatření přímo u zdroje a stanovení dlouhodobých cílů.

  Françoise Grossetête (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro zprávu.

Znečištění ovzduší je ze všech typů znečištění největší obavou pro 54 % francouzské populace. Je proto důležité veřejnost, zejména lidi trpící alergiemi, denně informovat o částicích rozptýlených ve vnějším ovzduší.

Jako předsedkyně resortní sítě pro jakost vzduchu v oblasti Loire, kterou jsem od roku 1991, jsem nesmírně potěšena, že byla zavedena opatření týkající se jemnějších částic, často nejvíce škodlivých, o kterých se doposud nediskutovalo. To nám umožní lépe posoudit náhlý vzestup respiračních onemocnění, jako je astma, bronchitida a rozedma plic.

Zachování kvality vnějšího ovzduší nesmí zanedbávat vzduch v uzavřených prostorách, kde můžeme trávit více než 80 % našeho času. Studiím o kvalitě vzduchu uvnitř budov se přičítá málo důležitosti, i když má zajisté stejný dopad na naše zdraví jako vnější ovzduší.

Tato nová směrnice znamená, že členské státy budou také muset zřídit místa pro odběry vzorků částic v městských oblastech. Toto opatření se řídí stejnými cíli jako naše práce ve Francii v rámci Fóra pro životní prostředí pořádaného v Grenelle.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Podpořil jsem kompromisní balíček, kterého dosáhly různé politické skupiny ke zprávě pana Krahmera o kvalitě ovzduší. Znečištění ovzduší způsobuje závažná poškození zdraví v celé EU a vede k mnoha tisícům předčasných úmrtí. Kompromisní balíček zavede monitorovací povinnosti ve vztahu k určitým typům jemných částic a, doufejme, představuje krok správným směrem ve zlepšování kvality ovzduší, a tedy kvality života evropských občanů.

  Jean Lambert (Verts/ALE), písemně. − Hlasovala jsem pro tuto zprávu, ne proto, že je podle mého přesvědčení tím zásadním krokem, který potřebujeme učinit směrem k řešení problému kvality ovzduší, ale protože je alespoň určitým pokrokem, navzdory pokusu některých v Parlamentu oslabit tuto ochranu.

Nyní si uvědomujeme význam řešení problému menších částic, které jsou pro lidské zdraví tak škodlivé, a vyhnuli jsme se prodlužování prováděcích období.

Místní úřady hrají při provádění směrnic o kvalitě ovzduší zásadní roli a tyto normy je třeba mít na mysli také při zvažování nových rozvojových projektů – jako je například rozšiřování letišť nebo nové dopravní infrastruktury poblíž škol nebo nemocnic.

  Jules Maaten (ALDE), písemně. – (NL) Skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu dnes hlasovala pro dohodu o kvalitě ovzduší, ve které jsou sjednány přísné normy ve věci částic. Do roku 2 015 bude povoleno maximum 25 mikrogramů jemných částic (PM2.5). Bylo také sjednáno, že určitým oblastem s vysokými koncentracemi může být povoleno prodloužení lhůty, pokud budou schopny prokázat, že udělaly vše, co bylo v jejich silách, aby zlepšily kvalitu ovzduší, a že mají zavedenu účinnou politiku kontroly zdrojů. To je pro Nizozemsko velmi důležité, protože to bude znamenat, že nedojde k zastavení stavebních projektů. To umožní, aby ochrana veřejného zdraví a životního prostředí šla ruku v ruce s hospodářským rozvojem.

Skupina ALDE má nicméně za to, že cíl 20 mikrogramů PM2.5 do roku 2020 v uvedeném kompromisu je neproveditelný. Bylo by moudřejší počkat na datum vyhodnocení v roce 2013, než se budou určovat pozdější cíle.

- Zpráva: Josu Ortuondo Larrea (A6-0345/2007)

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Cílem, který stanovila tato zpráva, je zlepšit interoperabilitu železničního systému Společenství nebo, jinými slovy, zvýšit možnost získat od jednoho členského státu oprávnění, aby mohl vlak projíždět jiným členským státem.

Kromě jiných důležitých aspektů zvažovaných v tomto ohledu, včetně určitých technických aspektů, je základním cílem této směrnice odstranit všechny překážky, které brání pohybu „vlaků Společenství“.

Nemělo by se zapomínat na to, že tato zpráva zapadá do strategie liberalizace (a privatizace) železniční dopravy v EU. Jak jsme byli svědky v jiných legislativních iniciativách Společenství o dopravě, a také v této iniciativě, hlavním cílem je odstranit všechny překážky, které brání liberalizaci mezinárodní železniční dopravy, v tomto případě využitím harmonizace k odstranění jakýchkoliv rozdílných pravidel nebo požadavků uplatňovaných u kolejových vozidel v každé zemi.

V poslední řadě je nezbytné upozornit na to, že harmonizace a zjednodušení vnitrostátních postupů při vydávání osvědčení a zásada vzájemného uznávání by nikdy neměly převážit nad přiměřenějšími pravidly stanovenými na úrovni členského státu ani by neměly odebrat výsadu každého členského státu taková pravidla stanovit.

  Robert Navarro (PSE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro zprávu vypracovanou panem Ortuondem Larreou o přepracování směrnice o interoperabilitě, protože interoperabilita je klíčem ke zlepšení našeho evropského železničního systému. Železniční doprava se ve skutečnosti může opět stát konkurenceschopnou – zejména v porovnání se silničním provozem –, pokud se posune směrem ke kontinentálnímu měřítku a to především záleží na schopnosti vlaků přejíždět hranice. Přestože byly administrativní překážky z velké části odstraněny, stále ještě zůstávají určité velmi reálné technické překážky, které musíme vyřešit. Proto jsem velmi rád, že byl tento text odsouhlasen při prvním čtení, protože v této oblasti musí dojít k naléhavému posunu. Text, který nyní staví železniční interoperabilitu mezi politické priority, by měl pro evropské železnice představovat velký krok vpřed.

  Luís Queiró (PPE-DE), písemně. − (PT) Zpráva o interoperabilitě železničního systému Společenství, o které jsme dnes hlasovali, je nanejvýš důležitá jako pobídka k investicím v železniční dopravě a je nezbytná pro vytvoření skutečné svobody pohybu na evropském území.

Opatření navržená k usnadnění interoperability lokomotiv ve Společenství jsou opatřeními, na která jsme všichni čekali. Abychom vytvořili evropský prostor dopravy bez hranic, který skutečně podporuje svobodný pohyb osob a zboží, musíme vytvořit nezbytné podmínky, aby cesta z Lisabonu do Helsinek byla uskutečnitelná všemi dopravními prostředky.

Železniční doprava se musí být schopna rozvíjet jako plnoprávný partner, aby se dosáhlo cílů společné dopravní politiky. Nesmíme zapomenout, že se jedná o bezpečný a k životnímu prostředí šetrný dopravní prostředek, který umožňuje přepravu velkých množství zboží a velkého počtu cestujících. Jedná se o způsob dopravy, který stojí v čele boje proti negativním dopadům znečištění ovzduší, nebezpečí na silnicích a přetížení komunikací. Proto jsem hlasoval pro zprávu vypracovanou mým kolegou, panem Ortuondem Larreou.

  Geoffrey Van Orden (PPE-DE), písemně. − Vítám iniciativy, které by mohly podstatným způsobem pomoci zlepšit železniční systémy v celé Evropě. Východ Anglie hlasitě volá po zlepšení kapacity jak u přepravy osob, tak nákladů a mělo by se více využívat příležitostí pro financování TEN u dopravních železničních spojení obsluhujících pobřežní přístavy na východě. Tato otázka má ale ještě jeden aspekt, a to je projíždění vlaků z kontinentu a příležitosti, které by to mohlo poskytnout neilegálním migrantům. Zpráva si klade za cíl podpořit volný pohyb vlaků odstraněním technických a provozních překážek. Bezpečnostní aspekty se neberou v potaz. Na železničním nákladovém nádraží ve Fréthunu v severní Francii byly velké problémy, které měly dopad na provoz Eurotunelu, dokud nebyla v roce 2002 zavedena další bezpečnostní opatření. Vzhledem k tomu, že tato záležitost nebyla zvážena, zdržel jsem se hlasování o zprávě.

- Zpráva: Jan Mulder (A6-0470/2007)

  Jan Andersson, Göran Färm, Anna Hedh a Inger Segelström (PSE) , písemně. − (SV) Hlasovali jsme pro návrh směrnice předložený Komisí. Myslíme si, že existuje potřeba společných ustanovení o systémech přímé podpory a že to je pozitivní akce k náhradě systému, ve kterém je podpora spojena s výrobou, systémem, ve kterém jsou hlavním cílem například rozvoj venkova, otevřené krajiny a kvalita.

Podporujeme návrh Komise na zjednodušení. Zjednodušený postup je cesta kupředu, pokud máme získat farmáře samotné, aby na toto přistoupili. Na rozdíl od výboru máme za to, že kontroly jsou také důležité, aby dodaly systému legitimity v očích daňového poplatníka EU. Tyto kontroly však musí být přiměřené okolnostem, kterých chtějí dosáhnout. Tyto regulační systémy by měly být organizovány tak, aby nevedly k nedorozumění.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Nesouhlasíme s názorem vyjádřeným ve zprávě o odstranění podpory produkce ve prospěch režimu jednotných plateb pro výrobce na základě jejich výroby v minulosti, čímž budou nuceni plnit cíle systému podmíněnosti. Tento systém vedl k tomu, že z výroby odchází mnoho malých a středně velkých zemědělských podniků a rodinných farem a že se vylidňují venkovské oblasti, že dochází ke ztrátám biodiverzity a že se snižuje šance dosáhnout cíle potravinové soběstačnosti v určitých členských státech, zejména v Portugalsku.

Souhlasíme však s potřebou větší informovanosti v odvětví zemědělství, aby se tento sektor mohl přizpůsobit pravidlům podmíněnosti. Cítíme také, že je nezbytné poskytnout odpovídající školení těm, kdo provádějí inspekce činností zemědělců, a tito inspektoři by měli postupovat uvážlivě a brát v úvahu neobvyklé a náhlé faktory, které znemožňují plnou shodu s požadavky bez zavinění na straně zemědělce.

Tato důležitost zemědělské činnosti by se měla brát v úvahu, protože zemědělci poskytují společnosti opravdovou veřejnou službu. Proto je třeba zachovávat podpůrná opatření, včetně včasné výplaty pomoci.

  Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Pozměňovací návrhy předložené Výborem pro zemědělství a rozvoj venkova k návrhu Komise jsou částečně dobré a částečně velmi špatné. Červnová kandidátka (Junilistan) souhlasí, že nyní je pro jednotlivé zemědělské podniky příliš těžké pochopit obsah různých směrnic a nařízení EU o zemědělství. Zjednodušení je naprosto nezbytné.

Proti navrženému textu Výboru pro zemědělství ale namítám, že v systému není žádný skutečný prostor pro neohlášené kontroly, „protože přispívají k nepřiměřenému, ale opodstatněnému pocitu strachu“. V případech, kdy jsou veřejné fondy vypláceny jednotlivcům, musí existovat účinné kontroly. Od tohoto nemůžeme ustupovat, ale právě to chce Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu z nějakého důvodu udělat.

Proto jsem se rozhodl hlasovat proti usnesení Evropského parlamentu o této záležitosti.

  Diamanto Manolakou (GUE/NGL), písemně. – (EL) Zjednodušení a omezení byrokracie je žádoucí, ale zde se to používá jako záminka ke zvýšení dohledu nad zemědělci.

Vícenásobná podmíněnost je tedy nesmírně pokrytecká teorie, protože vědomě přehlíží podstatné otázky, které se vztahují k životnímu prostředí a veřejnému zdraví, jako jsou geneticky modifikované plodiny, a klade zvláštní důraz na záležitosti, které mají jenom druhořadý význam. Pokud se týká dobrých životních podmínek zvířat, jedná se o výmluvu pro službu prokazovanou externím zájmům, zejména zájmům dopravních společností, na úkor chovatelů skotu a spotřebitelů, protože se cena zvyšuje bez jakéhokoliv podstatného prospěchu pro komunitu.

Celkem vzato uvalila vícenásobné podmíněnost, bez jakéhokoliv podstatného přínosu pro životní prostředí, veřejné zdraví nebo zdraví zvířat, což jsou důvody, pro které bylo údajně zavedeno, těžké finanční břemeno na zemědělce a chovatele skotu. V naší zemi jsou náklady na podmíněnost u zařízení pro chov skotu netolerovatelné v případě chovatelů koz a ovcí, přičemž mají zanedbatelný přínos pro životní prostředí, veřejné zdraví a zdraví zvířat, přestože se jedná o oblasti, kde je možné problémy řešit účinně, pokud se výrobní metody uzpůsobí fyziologii zvířat a rostlin. Pokud se například zakážou geneticky modifikované plodiny, masokostní moučka, minerální oleje a hormony a budou se provádět systematické kontroly na zbytky pesticidů v zemědělských produktech, pak budou výsledky pro veřejné zdraví a životní prostředí vskutku mnohem lepší.