Předsedající. − Dalším bodem programu je prohlášení Komise o summitu EU/Čína.
Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. − Paní předsedající, dnešní rozpravu o dialogu mezi EU a Čínou o lidských právech vítám. Jak víte, otázka lidských práv byla vznesena a diskutována na nedávné schůzce na nejvyšší úrovni v Pekingu, ze které vzešlo společné prohlášení.
Domnívám se, že je správné uznat, že i přesto, že stále existují závažné otázky k řešení, udělala Čína za poslední rok na poli lidských práv obrovský pokrok. Platí to především pro oblast sociálních a hospodářských práv, ale i jiných oblastí.
Chystá se reforma systému „pracovní převýchovy“. Po této stránce vítáme novou zákonodárnou iniciativu, o které se uvažuje, a také doufáme, že se brzy spustí konkrétní reformní kroky. Základní zásadou lidských práv je nezbavit žádného jedince svobody bez řádného soudu.
Čína také pracuje na uplatnění doporučení zvláštního zpravodaje OSN pro mučení. Ministr spravedlnosti například nedávno vydal pokyny soudům, aby za dostatečný důkaz viny nepovažovaly přiznání samo o sobě, protože přiznání může být někdy vynuceno mučením ze strany policie a vězeňského personálu. Čína obdobně iniciovala zvláštní školení pro tyto skupiny zaměstnanců v oblasti veřejného pořádku.
S radostí rovněž konstatujeme, že došlo k pokroku v práci Nejvyššího lidového soudu, který nyní přezkoumává veškeré rozsudky trestů smrti, které vydaly nižší soudy. A dozvěděli jsme se, že výsledkem je snížení počtu skutečně vydaných rozsudků smrti a poprav. To je pro Evropskou unii potěšitelná zpráva. Jak víte, dlouhou dobu pro nás byla tato otázka hlavní prioritou.
Nicméně – a nyní musím pochopitelně mluvit o několika negativních věcech – je Komise dál znepokojená stavem lidských práv v Číně obecně a konkrétněji v oblasti občanských a politických práv. Máme zde na mysli hlavně svobodu projevu, náboženskou svobodu, svobodu shromažďovací a ochranu práv menšin, například v Tibetu a v provincii Sin-ťiang.
V této souvislosti nás nejvíce znepokojují represe vůči obráncům lidských práv. Vyjádření práva na svobodu projevu často vede k bití, k domácímu vězení nebo i k uvěznění. Přístup k internetu – což představuje právo na informace – je přísně monitorován a omezen a například ti, kdo se vyjadřují ve prospěch větší autonomie Tibetu, jsou na neúměrně dlouhou dobu uvězněni. Státní tajná legislativa a další volně definovaná trestní ustanovení usnadňují trestní stíhání těch, kdo svobodně mluví nebo publikují.
Komise proto vyzývá čínskou vládu, aby povolila vyjadřování všech názorů. Je to podle nás také velice důležitý faktor ovlivňující to, jak mezinárodní veřejnost Čínu vnímá, především v posledním roce příprav na olympijské hry, kdy budou všechny zraky upřené na Čínu. Historie ukazuje, že povolení svobody projevu vede dlouhodobě k mnohem stabilnější společnosti. Všichni to známe.
O všech těchto otázkách pravidelně hovoříme během dialogu EU/Čína o lidských právech. Proto vítáme fakt, že nejnovější dialog, který se konal v říjnu v Pekingu, umožnil upřímnou a podrobnou výměnu názorů na všechna témata, která nás znepokojují, a že na mnoho těchto diskusí navázalo konkrétní pokračování. Je důležité uznat, že tento dialog představuje důležité fórum, kde mohou obě strany volně hovořit o svých vlastních obavách a přispívat k lepšímu pochopení našich rozdílů – a naše rozdíly jsou velké.
V této souvislosti litujeme, že se Čína rozhodla nezúčastnit se semináře o lidských právech v Berlíně kvůli účasti dvou nevládních organizací a že se ze stejných důvodů nemohl nedávno podobný seminář konat v Pekingu. Myslíme si, že občanská společnost musí mít významnou roli a seminář poskytuje vhodné fórum, na kterém mohou nevládní organizace vystoupit s cennými příspěvky. Věřím, že jsme schopni nalézt vzájemně přijatelné řešení a že se v budoucnu bude s podobnými akcemi pokračovat, jak bylo zdůrazněno i na summitu EU/Čína.
Dovolte mi, abych se na závěr zmínila o dvou dalších významných otázkách týkajících se lidských práv, která při jednání s čínskou stranou pravidelně zmiňujeme jako velmi důležité věci. Jednou je ratifikace Mezinárodní úmluvy o občanských a politických právech ze strany Číny a druhou propuštění všech osob uvězněných v době demonstrací na náměstí Nebeského klidu, nebo při dalších vzpomínkových akcích připomínajících události z roku 1989. Rozhodná akce u obou otázek by vyslala velmi pozitivní signál a byla by velmi vítaná.
Edward McMillan-Scott, jménem skupiny PPE-DE. – Paní předsedající, rád bych poděkoval paní komisařce Ferrerové-Waldnerové za její zprávu.
Myslím, že je velice důležité, aby měli poslanci Parlamentu po summitu EU/Čína – a především po proběhlém dialogu EU/Čína o lidských právech – možnost přezkoumat výsledek. Nechci ztrácet čas kvůli summitu EU/Čína. Chci mluvit o dialogu o lidských právech, protože kvůli němu jsem se vydal v květnu do Pekingu, když jsem společně s paní Flautreovou připravoval zprávu o reformě Evropské iniciativy pro demokracii a lidská práva.
Chci dnes odpoledne mluvit za ty, kdo nemohou mluvit sami za sebe. To je pochopitelně velká většina lidí v Číně, kteří chtějí změnu a reformu. Toto hnutí vede mimo jiné Kao Č´-šeng, křesťanský právník, který zmizel ze svého domu v Pekingu, kde byl držen v domácím vězení na základě rozsudku za „rozvracení“, který byl vynesen právě před rokem.
I když vím, že se jeho jméno během dialogu objevilo, myslím, že jeden z problémů, se kterým se tu ve sněmovně setkáváme, se týká právě dialogu. I když registruji, že paní komisařka říkala, že šlo o upřímnou a do hloubky jdoucí výměnu názorů – a jsem si jistý, že ze strany Evropanů to byla pravda – nejsem přesvědčen, že tomu tak bylo na straně Číňanů. Podle mé zkušenosti – z doby, kdy jsem byl v roce 1997 zpravodajem pro vztahy EU/Čína, v době, kdy tento proces před 10 lety začal – ze strany Číny nevzešel v oblasti lidských práv absolutně žádný výsledek, ve smyslu, že by se zlepšil život lidí nebo by byli propuštění vězni nebo by skončilo mučení nebo by přestalo masivní uvězňování, o kterém referoval Harry Wu z nadace Laogai. Ten odhaduje, že je v dnešní Číně tím či oným způsobem uvězněno 6,8 milionu lidí, mnoho z nich kvůli náboženskému přesvědčení – a tím myslíme především stoupence učení Falun Gong, kteří jsou nevinní, ale jsou mučeni za svou víru a v mnoha případech i umírají.
Rád bych se také vyjádřil k akutní otázce olympijských her. Nemělo by se zapomínat, že se v článku 1 Olympijské charty praví, že země by měly respektovat „základní univerzální etické principy“. To znamená jen jednu věc: že Čínu nelze brát za vhodného hostitele pro olympiádu, zejména proto, že se zde od roku 2001 nic významně nezměnilo. Doufám, že všechny skupiny podpoří společný návrh, vyzývající Mezinárodní výbor, aby zhodnotil, zda Čína splňuje podmínky, které byly schváleny v roce 2001. Obávám se, že budou shledány jako nedostatečné. Domnívám se, že olympiáda by se měla okamžitě přesunout do Atén, a tam už zůstat navždy.
Hannes Swoboda, jménem skupiny PSE. – (DE) Paní předsedající, půjdu rovnou k věci, domnívám se, že by olympijské hry měly zůstat v Číně, protože máme velkou příležitost tyto hry využít k zintenzivnění našeho dialogu s Čínou. Je to také ve společném prohlášení, pane McMillane-Scotte, a pokud zastáváte názor, který jste vyjádřil, jste proti společnému prohlášení.
Paní Ferrerová-Waldnerová, jedna z vašich bývalých kolegyň, Madeleine Albrightová, zjistila, když byla ministryní zahraničí USA, že je mnohem obtížnější diskutovat o otázce lidských práv v Číně než v Barmě, protože v Číně do hry vstupují geopolitické faktory. Je fakt, že Čínu potřebujeme jako partnera při hledání řešení mnoha globálních problémů. To nám však nemůže zabránit v tom, abychom otázku lidských práv nevznesli a nediskutovali ji do hloubky, i když ne nutně školometským tónem učitele, který ví vše. Mám velkou radost, že dnes byla podepsána Listina základních práv, protože mnozí řečníci upozornili, že nemáme právo mluvit o otázkách lidských práv, pokud sami nemáme otázku lidských práv vyřešenu. Jsme opravdu pevně přesvědčeni, že je v zájmu Číny nepošlapávat lidská práva, ale řádně je dodržovat.
Čína chce stabilitu. Jak má Čína zůstat stabilní, když se o otázce lidských práv nebude hovořit důrazněji? Nechceme, aby se Čína rozpadla. Nemá smysl budovat Evropu a chtít bořit Čínu, ale nedodržování lidských práv je pro stabilitu Číny hrozbou. Chceme, aby vláda v Číně dodržovala zásady sociální jistoty. V kontextu monumentálního procesu růstu, o kterém mluvil také pan Barroso, je jediným způsobem, jak zachovat stabilitu, vzít plně v úvahu sociální faktory. Je však nemožné usilovat o sociální spravedlnost, pokud se nedodržují lidská práva, pokud lidé nemohou zakládat odbory nebo zřizovat občanské organizace.
Chceme, aby se Čína více soustředila na otázky životního prostředí, protože životní prostředí je hlavní společnou globální výhodou. Víme, že v Číně vzniká mnoho iniciativ za účelem masivních protestů proti porušování minimálních environmentálních norem. Pro Čínu by bylo dobré, kdyby národ tyto hlasy poslouchal. To by pro Čínu znamenalo krok kupředu.
Z těchto důvodů se domnívám, že nejde o otázku evropské arogance, ale o ochranu našich společných zájmů. V zájmu Číny budeme na otázku lidských práv poukazovat a osvícení zástupci čínského politického systému by udělali dobře, kdyby naslouchali nám a tomuto usnesení, neboť je v zájmu Číny a chce Číně pomoci pokročit kupředu, což nelze provést bez dodržování lidských práv.
Graham Watson, jménem skupiny ALDE. – Paní předsedající, velice obdivuji příspěvek Číny k rozvoji světové civilizace. Pokud jde o technologie, pokud jde o společnost a pokud jde o kulturu, přispěla Čína k rozvoji lidstva pravděpodobně víc než jiné země.
Lituji, že čínskou narůstající hospodářskou zralost nedoprovází rostoucí politická zralost. Lituji ale i toho, že Evropská unie nedělá v nasměrování Číny správným směrem víc.
Před dvěma dny vyhlásila Unie při příležitosti 60. výročí Všeobecné deklarace lidských práv, že se zavazuje „podporovat a chránit lidská práva po celém světě jako základní kámen naší zahraniční politiky“.
A přesto před dvěma týdny odjeli pánové Barroso a Socrates ze summitu dřív, poté, co zajistili evropské hospodářské zájmy, a nechali úředníky, aby závěry vyjednali sami, závěry, které se nepřekvapivě jen letmo zmiňují o lidských právech, podporují zrušení embarga na zbraně a odmítají snahu Tchaj-wanu vstoupit do Organizace spojených národů. Udělali mnoho proto, aby podkopali pečlivě sestavená slova pana Solany z předchozího měsíce.
Jsem zvědav, jaký bude svět, když se Evropské unii, samozvanému ochránci všeobecných, vzájemně závislých a nedělitelných lidských práv, nedaří jasně vyslovit proti jednomu z nejhorších porušovatelů lidských práv.
Mám podezření, že jak Číňané, tak ostatní možná začnou litovat rozhodnutí konat olympijské hry v Pekingu. Samy čínské úřady slíbily, že zlepší klima svobody a otevřenosti. Údaje organizace Human Right Watch však ukazují, že za posledních sedm let se počet zneužití zvýšil. Nejen, že Čína dál popravuje víc lidí než zbývající svět dohromady, ale ještě před olympiádou dramaticky zatrhla vnitřní opozici a svobodu tisku a médií.
Tato situace porušuje ducha Olympijské charty. Je v příkrém rozporu se závazky, které přijaly samotné pekingské úřady při podpisu smlouvy mezi hostitelským městem a Mezinárodním olympijským výborem.
Tato smlouva nebyla zveřejněna. Proč? Protože pokud by svět viděl naprostý a úplný rozpor mezi čínskými sliby a realitou, nezbývalo by nám než Peking bojkotovat stejným způsobem, jakým jsme bojkotovali jihoafrický apartheid.
Nevěřím v bojkoty. Prohlásil jsem také, že když se budeme zabývat Čínou, jež se zaváže k reformám a otevření se světu, přinese nám to víc než prázdné hrozby. Prezident Chu Ťin-tchao však musí souhlasit s tím, že dohoda je dohoda. Smlouva s hostitelským městem, klauzule o lidských právech v čínské ústavě, Všeobecná deklarace lidských práv – tyhle všechny sliby čínský lid dostal. Pokud Čína chce dokázat světu svou legitimitu a hodnověrnost, potom musí na oplátku dokázat, že je ochotná splnit své závazky z oblasti lidských práv: zlepšením svobody slova v souladu s olympijskými sliby, zrušením trestu smrti v souladu s požadavky Organizace spojených národů, zastavením podpory pro vojenské diktátory od Barmy po Dárfúr a povolením všeobecného volebního práva v Hongkongu. Tak může Čína získat své místo uvnitř mezinárodního společenství.
Konrad Szymański, jménem skupiny UEN. – (PL) Paní předsedající, Čínská lidová republika je země, kterou můžeme nalézt na každém seznamu porušování lidských práv, bez ohledu na to, zda je o svobodu slova a shromažďování, povinné potraty, zmizení, mučení, náboženskou svobodu nebo hrozby agrese vůči Tchaj-wanu.
Čína dál pronásleduje stoupence katolické církve. Ze zprávy bývalého kanadského státního tajemníka pro Asii Davida Kilgoura vyplývá, že jednou z nejpronásledovanějších skupin je od roku 1999 Falun Gong, jehož členům jsou v čínských pracovních táborech násilně odebírány orgány. Lidé, jejichž jediným proviněním bylo, že se setkali s místopředsedou tohoto Parlamentu, panem Millanem-Scottem, nedávno beze stopy zmizeli.
Mezitím zato vzkvétají naše obchodní vztahy. Čína rozšiřuje svůj vliv do Afriky a brzy pozve miliony hostů na olympijské hry. Nedovedu pochopit, že se zatím neobjevila nejočividnější odpověď: svobodný svět musí olympijské hry v roce 2008 bojkotovat.
Hélène Flautre, jménem skupiny Verts/ALE. – (FR) Paní předsedající, hovoříme dnes s paní komisařkou Ferrerovou-Waldnerovou a z toho mám velkou radost. Na 10. summitu EU/Čína, který se konal 28. listopadu v Pekingu, však Evropskou unii zastupoval její předseda, komisař pro zahraniční obchod a komisař pro hospodářské a měnové záležitosti.
Je pravda, že od roku 2000 vzrostl obchod mezi Evropskou unií a Čínou o 150 %; je také pravda, že sestavit statistiky o zhoršování situace lidských práv v Číně je nyní mnohem obtížnější. Neexistuje žádné tabu, proč by se otázky spojené s lidskými právy neměly diskutovat současně s obchodními otázkami. Každý jasně vidí, že existuje vztah mezi obchodními otázkami a například svobodou vstupovat do odborů a schopností čínských pracujících se zmobilizovat a požadovat lepší pracovní podmínky. Obecný postoj, se kterým se setkáváme, je žalostný, o to víc, že s ním jen ztrácíme čas: podle rozhodnutí z roku 2000 se měla Čína otevřít a mělo být dosaženo pokroku v oblasti lidských práv a demokracie; čínský lid čeká na splnění tohoto slibu a dívá se na nás.
Byli zklamáni ve své naději, že k otevření dojde díky tomu, že bude Čína hostit Olympijské hry, a toto zklamání má hořkou pachuť. Nejen že olympiáda byla doteď jen příležitostí k posílení represivní politiky, ale, a to je ještě horší, samotná organizace olympijských her měla nepředvídatelné účinky a byla použita jako záminka k závažnému porušování lidských práv. Mám zde na mysli případy vynuceného vyvlastnění a zneužívání pracovní síly přistěhovalců. Na tom není nic překvapivého, když se od disidenta Chu Ťia dozvídáme, že organizací olympijských her v Pekingu je pověřen šéf pekingských bezpečnostních složek.
Možná že nás konečně udiví a vyděsí, jaký je stav věcí, až zasáhnou zastrašovací a represivní opatření drastičtěji zahraniční novináře, což už začalo, neboť se jim už brání v práci. Například zatčení dvou novinářů z agentury France-Presse, ke kterému došlo 12. září, ukazuje, že pravidla zavedená v lednu 2007 se dodržují jen příležitostně a jen když příslušné osoby režimu nepřekáží. Závazky, které Čína přijala, jsou jen prázdná slova a její úsilí, jak jim nedostát, vedou až k sepisování černých listin. Dnes existuje černá listina se 42 kategoriemi lidi, kteří jsou pro olympijské hry považovány za personae non grata, od dalajlamy přes disidenty po stoupence hnutí Falun Gong.
Letos v létě byla zahájena jednání o nové rámcové dohodě mezi EU a Čínou. Vítáme to, neboť nová dohoda znamená i novou doložku o lidských právech a demokracii. To znamená nový prostor pro diskuse s čínskými orgány o lidských právech. Rok 2007 však byl i rokem, kdy byl zrušen právní seminář, připravující dialog o lidských právech, protože čínské úřady odmítly účast dvou nevládních organizací, z nichž jedna je velice známá a vede ji bojovnice za lidská práva paní Sharon Homová. Důsledný postoj Unie byl tentokrát velice prospěšný. Současně jsme si pochopitelně kladli otázku, zda bude možné podobné semináře dál pořádat. Náš postoj je, že je nutné dělat obojí. Je velmi důležité dál právní semináře organizovat. Rovněž však nemůžeme čínským orgánům dovolit, aby nám diktovali, kdo se jich může zúčastnit.
Koenraad Dillen (NI). - (NL) Dámy a pánové, v posledních desetiletích byla tato sněmovna svědkem mnoha zvučných deklarací o lidských právech. Vyhlášení Listiny základních práv nás opět donutilo se zaměřit na samou podstatu Evropy. Jsme společenstvím hodnot, opírajícím se o solidaritu, toleranci a dodržování lidských práv.
Přinejmenším teoreticky, praxe je poněkud odlišná. A heslo Evropské unie o lidských právech by skutečně mělo být poněkud jiné. V posledních několika týdnech bylo zcela jasné, že ti, kdo jsou znechucení řečmi o lidských právech, jsou často titíž lidé, kdo používají jiný princip Realpolitik, tedy erst das Fressen, dann die Moral čili „napřed jídlo, pak morálka“, jak prohlásil Bertold Brecht.
V Paříži chystá Nikolas Sarkozy výměnou za lukrativní smlouvy slavnost pro masového vraha, který se jen před několika dny snažil legitimovat terorismus a chlubil se, že nemluví do vzduchu, když mluví o lidských právech ve své zemi. Krvelačný tyran Mugabe byl v Lisabonu přijat s plnými poctami, protože i v Africe musíme pečovat o své obchodní zájmy.
V Číně se chováme stejně. Amnesty International loni oznámila, že Peking zaostává v zásadních otázkách jako je trest smrti, soudní procesy, svoboda tisku a svoboda pohybu pro aktivisty bojující za lidská práva. Současně podle zpráv Amnesty International provádí čínské hlavní město farizejský úklid. Pracovní převýchova a uvěznění bez obvinění se nyní používá na potrestání přečinů jako je nepovolené vylepování plakátů, řízení taxíku bez licence a žebrání, abych se zmínil jen o některých.
Aktivisté za lidská práva budou umlčeni, ale stadiony budou příští rok zářit a jiskřit, dámy a pánové. Při zahajování olympijských her bude řada evropských hodnostářů bojovat o místa v prvních řadách. A až se vrátí domů, budou bezpochyby pokračovat v boji proti extremismu v Evropě. To stačí, aby se vám udělalo špatně.
Laima Liucija Andrikienė (PPE-DE). – (LT) Není možné popírat, že od roku 1998, kdy začala jednání na nejvyšší úrovni mezi Čínou a Evropou, se vztahy mezi EU a Čínou na politické, hospodářské, obchodní a vědecké úrovni intenzivně vyvíjely a vzniklo z nich strategické partnerství. Strategická partnerství, jak je chápeme, se však opírají o společné hodnoty, úctu k demokracii a dodržování lidských práv.
Dodržování lidských práv vždy bylo a dál je základem, na kterém je EU vystavěna. Není to krátkodobé prohlášení, jak bezpochyby dokazuje více než půlstoletá historie EU. Je na čase, aby všechny země, všichni partneři EU pochopili, že jsou věci, kterých se EU nesmí nikdy vzdát a nesmí se jich zříct. Chtěla bych proto upozornit na to, že zde v tomto stejném sále bylo před několika hodinami podepsán historický dokument – Listina základních práv.
V tomto bodě bych ráda zmínila fakt, že některé otázky mají negativní dopad na rozvoj vztahů EU/Čína a klíč k rozřešení těchto problémů je ve většině případů v rukou čínských orgánů.
Během našich hovorů s čínskými zástupci, dokonce i během jednání o dohodách o obchodní a hospodářské spolupráci jsme vždy připomínali a nikdy nezapomeneme připomínat, že lidé v Číně stále trpí ve vězení kvůli svým politickým názorům, kvůli své víře nebo proto, že patří k etnickým menšinám, a kvůli takovým hospodářským zločinům jako je daňový únik dostávají trest smrti.
V posledních letech, když se blíží olympijské hry v Pekingu, jsme se dozvěděli o dalším „vývoji“ jako je to, že se lidem bourají domy bez náhrady, aby se udělal prostor pro výstavbu olympijských stadionů, a že existuje seznam 42 kategorií lidí, kterým nebude dovoleno olympijské hry navštívit, včetně dalajlamy, jeho stoupenců a obránců lidských práv.
Chci říct jen jednu věc: To je zcela v rozporu s tradicí a duchem olympijských her. Navrhuji proto tyto seznamy, které vůbec nedělají Číně čest, zrušit a zajistit, aby byli na počest olympijských her propuštěni všichni političtí vězni a vězni svědomí a aby bylo vyhlášeno moratorium na trest smrti.
Lituji, že se summitu EU/Čína v Pekingu nepodařilo stát se historickou událostí a že účastníci nebyli tak schopní politikové, aby dostali vztahy mezi EU a Čínou na novou úroveň. Chyběla jen jedna věc: větší ohled a úcta vůči lidem a jejich právům.
Glyn Ford (PSE). - Paní předsedající, vystupuji v této rozpravě o summitu EU/Čína a dialogu EU/Čína o lidských právech, ačkoliv z některých prohlášení politických stran v této sněmovně by člověk neřekl, že proběhla i první polovina této rozpravy.
Je naprosto správné, že při debatě s Čínou vznášíme otázku lidských práv. Situace lidských práv v Číně není vůbec dobrá. Čína dál používá trest smrti, jak uvedla paní komisařka Ferrerová-Waldnerová ve svém úvodním prohlášení. Potlačuje organizace propagující samostatnost Tibetu, náboženské skupiny mimo velmi úzký okruh oficiálně povolených skupin, i ostatní, kteří podporují své regiony, kteří podporují svobodu tisku a pokoušejí se organizovat odbory. Máme také nepřekonatelné zábrany vůči stovkám milionů migrujících pracovníků v Číně, kteří se sami pokouší skoncovat s vykořisťováním a chtějí nastolit slušné pracovní normy.
Část poslanců v této sněmovně však naprosto odmítá uznat jakýkoliv pokrok, kterého bylo v Číně za posledních dvacet let dosaženo. Podle mého názoru sice stav lidských práv v Číně není zdaleka dostačující, ale je mnohem lepší než v době událostí na náměstí Nebeského klidu. Jak řekla paní komisařka, například trest smrti dnes vyžaduje potvrzení čínského nejvyššího soudu. Z mé vlastní zkušenosti vím, že svoboda myšlení je v Číně na vysokém stupni, ale už ne svoboda shromažďovací, protože stále platí princip sine qua non pokud jde o to, co Čína a čínské orgány opravdu zakazují.
V této věci musíme dál na Čínu tlačit, ale odmítání uznání jakéhokoli pokroku nutně zrazuje ty progresivní a liberální síly uvnitř režimu, které zkouší tlačit dál, protože nevidí uznání toho, čeho již dosáhly.
Čína je dnes globální ekonomickou, průmyslovou a politickou mocností. EU se musí rozhodně angažovat a spravedlivě Čínu kritizovat v tom, co dělá špatně, kde musí postoupit dál, stejně jako se angažujeme v dialogu o řešení problému globálního oteplování, negativních dopadů globalizace, afrického vývoje a boje proti terorismu.
Dirk Sterckx (ALDE). - (NL) Paní předsedkyně, strategické partnerství s Čínou velice vítám. Jsem velmi potěšen, že máme nyní víc než jen hospodářské vazby a že například naše kulturní výměny za poslední roky obrovsky narostly. Jsem velice rád, že věnujete takovou pozornost politickému rozměru a uvedu příklad.
Afrika: Musíme udržovat naše vztahy s Čínou pokud jde o její politiku vůči Africe a nyní máme fórum, které k tomu můžeme využít. Jsem rád, že pan Michel jede zakrátko do Pekingu, aby tuto i jiné otázky projednal. A myslím, že je velice dobré, že stále více spolupracujeme v hospodářských otázkách. Jsem však velice znepokojený nerovnováhou našeho ekonomického vztahu.
Nevidím například ani náznak toho, že bychom se snažili předat naše zkušenosti s jednotným trhem Číňanům, kteří by v tomto ohledu mohli svůj vlastní trh značným způsobem vylepšit. To samé platí pro regionální politiku, pro odstranění regionálních rozdílů. V této oblasti máme zkušenosti. V pár věcech jsme se poučili. Nemyslím ale, že by se Číňané nějak hrnuli do toho nám s tím pomáhat.
Pan Mandelson prohlásil, že panuje dost velká nejistota ohledně investic v Číně, což poškozuje naše vývozy do Číny a také čínský hospodářský růst. Myslím, že má pravdu. Aby hospodářství prosperovalo, jsou určitě nutná pravidla. V otázkách duševního vlastnictví, bezpečnosti výrobků nebo řízení kapitálu. Když však přijde na lidská práva, potřebujeme pochopitelně zákony taky. Ty jsou stejně důležité, ne-li víc.
Jsem rád, že dostaneme zprávu o dialogu o lidských právech. Myslím, že bychom ji měli mít pořád. Stejně jako vy, paní komisařko, i já vidím řadu nadějných signálů, ale Evropský parlament se musí trvale dál zaměřovat na jednu nebo dvě věci, které se ještě nevyřešily: svobodu vyjadřování, politiku menšin, nucené práce, které bohužel stále existují, zneužívání pravomocí, k čemuž bohužel dochází příliš často, a stále existující trest smrti. My jako Evropský parlament musíme dál na tyto věci upozorňovat a musíme tak činit dnes a denně.
Helga Trüpel (Verts/ALE). - (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, domnívám se, že znovu a znovu stojíme před otázkou, jak správně postupovat při jednáních s Čínou. Pan Sterckx před chvílí právem mluvil o strategickém partnerství. Myslím, že je to naprosto žádoucí cíl. Musíme však být realisté a zatím ještě zdaleka na této úrovni nejsme, protože nemáme společné základní hodnoty – lidská práva, spravedlivé zacházení s menšinami, odmítnutí trestu smrti – na nichž by bylo možné opravdové strategické partnerství vybudovat.
Myslím, že je to zcela správné – a říkám to úmyslně jako zelený poslanec EP z Německa – že se Angela Merkelová setkala s dalajlamou, protože to ukazuje, co máme na mysli, když mluvíme o dodržování lidských práv.
Na druhé straně je tu něco, co vůbec nepovažuji za správné. Pan prezident Sarkozy, který zde nedávno vystoupil a mluvil o tom, že lidská práva musí být charakteristickou značkou Evropské unie, jel jen o tři týdny později do Číny a o lidských právech se ani nezmínil. To je evropská dvojí norma a něco, co nesmíme tolerovat.
Upřímně věřím, že dialog s Čínou, který podporuji a v němž musíme mít politickou vůli pokračovat, nesmí vypadat jako servilní sladké řeči, ale musí zahrnovat i konfrontaci. Pokud toto zkombinujeme a budeme s Čínou jednat sebejistě, musíme vyjádřit i kritiku. I v souvislosti s olympijskými hrami musí Číňané dosáhnout cílů, které se sami stanovili, a my Evropané bychom měli jednat směle a upřímně a když je to nutné, ukázat Číňanům svůj kritický postoj.
Tunne Kelam (PPE-DE). - Paní předsedající, předseda Evropského parlamentu podepsal před několika hodinami Listinu základních svobod a prohlásil, že „máme morální a politickou povinnost bránit lidskou důstojnost. Platí to pro všechny lidské bytosti na tomto světě.“ A portugalský předseda vlády prohlásil, že „listina je součástí zahraniční politiky EU“.
Dovolte mi, abych se vyjádřil k Číně. Vyrozuměli jsme, že tím, že se čínská vláda stala hostitelem pekingské Olympiády, zavázala se plně dodržovat jak olympijský ideál lidské důstojnosti, tak mezinárodně zaručená lidská práva.
Evropský parlament nyní musí dojít k závěru, že se v Číně nedávno zvýšil výskyt politických pronásledování přímo spojených s olympiádou. Navíc je zde ročně popraveno víc lidí než v celém ostatním světě dohromady – až 10 000 osob.
Obránci lidských práv jsou zatýkáni a až sedm milionů lidí je mučeno v neblaze proslulých pracovních táborech.
Co bychom měli učinit? Myslím, že odpověď jsme slyšeli včera od nositele Sacharovovy ceny pana Osmana, který nám řekl, abychom vyvíjeli větší nátlak na příslušné vlády: udělat něco konkrétního. Jde o hřích opomenutí – odpovědnost za něco, co jsme měli a mohli udělat, ale neudělali. Nestačí vyslovit znepokojení; je čas uplatnit princip podmíněnosti a prohlásit jako pan Watson před chvílí: dohoda je dohoda.
Jediným způsobem, jak donutit komunistické diktátory v Číně dodržovat práva svých občanů, je vyslat signál, že své hodnoty solidarity a lidské důstojnosti bereme dostatečně vážně, aby diktátoři za svou aroganci a zneužívání moci pocítili skutečný trest.
Józef Pinior (PSE). - (PL) Paní předsedající, Evropský parlament mnohokrát upozorňoval na porušování lidských práv a na nedostatek demokracie v Číně. Jsou to očividné věci. Zrovna včera jsme při diskusi o zprávě Evropské unie za minulý rok v souvislosti s lidskými právy mluvili o otázce porušování lidských práv, demokracie a právním řádu v Číně.
Na druhé straně se mi nezdá správné ignorovat změny k lepšímu, ke kterým v Číně dochází. Evropská unie by měla využít především příští rok, kdy se budou konat olympijské hry, k tlaku na čínské orgány ve prospěch liberalizace, demokratizace, právního řádu a propuštění všech politických vězňů.
20. listopadu se delegace podvýboru Evropského parlamentu pro lidská práva u Organizace spojených národů v New Yorku setkala s čínským zástupcem v OSN panem Liou Čen-minem. Hodnotím toto setkání jako konstruktivní. Čínská strana ukázala známky otevřenosti a citlivosti vůči tlaku vyvíjeného v oblasti lidských práv a demokracie – což v hovoru s delegací podvýboru zdůraznili i zástupci organizací Human Right Watch a Amnesty International.
István Szent-Iványi (ALDE). - (HU) Paní předsedající, paní komisařko, miliardy lidí čekají s velkým zájmem na 8. srpna 2008, kdy budou zahájené olympijské hry. Sledovat je nebudou jen milovníci sportu, ale také ti, kdo očekávají v Číně pokrok v oblasti lidských práv. S dosavadními výsledky však bohužel nemůžeme být spokojení. Čínská komunistická strana se může radovat, protože dosáhla obrovského úspěchu pokud jde o legitimizaci moci. Máme však také možnost co nejvíc využít doby do olympiády a přísně požadovat vysvětlení nezákonností v oblasti lidských práv. Dialog mezi Evropskou unií a Čínou o lidských právech probíhá již 24 let. Výsledek však bohužel vůbec není dobrý. Došlo k určitému pokroku, například v otázce uplatnění trestu smrti, ale v mnoha oblastech jasně cítíme snahu se ze všeho vykroutit, což platí třeba pro svobodu projevu, svobodu tisku a volného přístupu k internetu. Abychom mohli dosáhnout změny, musíme dosáhnout změny i v dialogu o lidských právech.
Zaprvé musíme říct, že dialog o lidských právech není jediným fórem, kde se o těchto věcech musí mluvit. Každý členský stát je také povinen zaujmout v dvoustranných vztazích k těmto otázkám striktní a rozhodný postoj.
Zadruhé je nutné zajistit přítomnost občanských organizací a transparentnost jednání. Transparentnost je pro nás velice důležitá, abychom mohli monitorovat, co se v Číně děje. Dialog totiž není cílem sám o sobě, je smysluplný jen když bude přínosem pro zlepšení situace v oblasti lidských práv v Číně.
A nakonec bych chtěl promluvit o situaci ujgurské menšiny. Málo se o ní mluví a jde o zapomenutou menšinu. Její členové nejsou postižení jen celkovým útiskem, ke kterému v Číně dochází, ale jsou také oběťmi etnické, náboženské a jazykové diskriminace. Žádám vás, abyste jednali i v jejich zájmu. Děkuji vám.
Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE). - (ES) Paní předsedající, rád bych využil této příležitosti a evropským vládám něco připomenul.
První věc se týká zrušení embarga na zbraně, o kterém tu padlo několik zmínek. Chtěl bych upozornit na to, že tato sněmovna opakovaně naléhala, aby ke zrušení embarga došlo pouze, když dojde k opravdovému a smysluplnému pokroku v otázce vězňů z událostí na náměstí Nebeského míru v roce 1989, ne obecného pokroku, ale specificky v této věci, protože to právě v současnosti od čínských úřadů očekáváme: nějaký smysluplný pokrok, který umožní, aby k takovému jednání došlo.
Do té doby myslím, že by bylo rušení embarga nejen předčasné, ale bylo by to i zcela špatné sdělení a pro Evropskou unii by to byl velmi zlý obrázek, protože jak opakuji, embargo bylo uděleno kvůli velmi konkrétním důvodům, jež nebyly zcela určitě objasněny.
Druhou věcí, kdy chci podpořit názor mé kolegyně paní Trüpelové, je to, že pro některé evropské země je nepřijatelné, aby ustoupili nebo se nějakým způsobem vzdali tlaku čínských úřadů zaměřeného na znemožnění pořádání oficiálních setkání s významnými čínskými osobnostmi jako je dalajláma, oplátkou za zajištěné obchodní vztahy s Čínou.
Zvláště dnes, když jsme podepsali Listinu základních práv, je to něco, co je zcela v rozporu se základním etosem, který se snažíme v Evropské unii uplatňovat.
Ana Maria Gomes (PSE). - (PT) Evropa na summitu jasně mluvila o tom, jak Čína porušuje pravidla Světové obchodní organizace, jak nedodržuje lidská práva, vyváží výrobky, které jsou zdraví škodlivé, pirátsky kopíruje technologie a brání Evropě v přístupu na čínské trhy. Čínští vůdci nebyli zvyklí slyšet EU mluvit tak jasně a odplatili se tím, že na několik dnů zdrželi vyhlášení společné deklarace, ale evropští představitel bohužel tlak nevydrželi: nejen že udělali nepřijatelné ústupky v otázce referenda na Tchaj-wanu, ale nevyjádřili ani odpor vůči „Politice jedné Číny“, ani Pekingu nepředložili problematiku závažných porušování lidských práv. Protože, jak řekl předseda José Sókrates portugalským novinářům, nebyl čas, o těchto věcech se někdy diskutuje na večeři.
Trest smrti a propuštění vězňů uvězněných od událostí na náměstí Nebeského klidu: to jsou jen některé z důvodů, proč tento Parlament podporuje zachování embarga na zbraně vůči Číně. Svévolné zadržování a soudy, korupce a násilné vystěhovávání, pronásledování a represe vůči novinářům a uživatelům internetu, represe vůči Tibeťanům a měnšinám, odpovědnost za tragédie v Dárfúru na Barmě: žádná z těchto základních otázek se na programu summitu neobjevila. Je jasné, že EU není jediná, kdo má povinnost vyzývat Peking, aby se před konáním olympijských her v roce 2008 zodpovídal. Pokud Mezinárodní olympijský výbor jedná o kvalitě vzduchu, proč neposuzuje Peking z hlediska dodržování olympijského ideálu ve vztazách vůči vlastním občanům i občanům cizích zemí? Ne jeden, ale přinejmenším všechny výbory a komise EU nemohou dál opomíjet boj za svobody a lidská práva v Číně. Jde o maraton, který může v souvislosti s Olympiádou v roce 2008 dostat jen impuls. Nejen, že se to týká milionů a milionů Číňanů, ale bude to mít důsledky pro celé lidstvo.
Milan Horáček (Verts/ALE). - (DE) Paní předsedající, dialog o lidských právech mezi EU a Čínou se v posledních jedenácti letech konal dvakrát ročně za zavřenými dveřmi a na zlepšení stavu lidských práv v Číně neměl žádný dopad. Zprávy o popravách, o mučení ve věznicích a pracovních táborech a o útisku Tibeťanů jasně ukazují, že my Evropané naši odpovědnost neplníme.
Blíží se olympijské hry, které Číně dají dobrý důvod podat důkaz o skutečné vůli provést reformy. Současně ani nesmíme uplatňovat dvojí normy. Je velice potěšitelné že kancléřka Angela Merkelová přijala dalajlámu, navzdory silné kritice, kterou to vyvolalo. Bylo by jen logické, kdyby stejně tak učinili představitelé Belgie, Francie a dalších zemí. Evropská unie je po celém světě přijímána jako hlas lidských práv, a je tedy nejvyšší čas, aby jednala za všech okolností, včetně dialogu s Čínou, soudržně.
Alexandra Dobolyi (PSE). - Paní předsedající, dnes máme závažnou debatu o summitu EU/Čína, který se konal před 10 dny, a o 24. kole dialogu EU/Čína o lidských právech, který se konal před dvěma měsíci.
Zvláště dnes bych ráda nejprve promluvila o tomto dialogu. Dodržování lidských práv a základních svobod je hlavním principem EU a jejích politik a je to něco, o co všichni dbáme a co všichni podporujeme. Já však patřím k těm, kdo se domnívají, že EU by při podpoře dodržování lidských práv měla zaujmout přístup orientovaný na výsledek, spíše než čistě principiální postoj, a co ještě důležitější, musíme přijmout to, že zlepšení lze dosáhnout jen postupně, krok za krokem. To neznamená, že by měla EU váhat s vyjádřením svého kritického postoje a s použitím své pravomoci při trvání na demokratických reformách.
Patřím také k těm, kdo se zajímají o vysokou bezpečnost výrobků, která se týká 550 milionů evropských občanů; kdo se zajímají o obchodní nerovnováhu, skutečný přístup na trh, práva na duševní vlastnictví a politiky mezinárodní hospodářské soutěže, která se týká tisícovek evropských firem a milionů evropských zaměstnanců; a těm, kdo se zajímají o spolupráci při ochraně životního prostředí, mezinárodní environmentální správu a změnu klimatu, což se týká lidstva na celém světě.
Protože se zajímáme o všechno výše uvedené, důrazně podporujeme Komisi, Radu a její předsednictvo, aby při pravidelném dialogu průběžně připomínala, jednala a zdůrazňovala všechny uvedené otázky. Při pouhém přečtení osmnáctistránkového společného prohlášení z posledního summitu EU/Čína pochopíte, že složitost, citlivost a význam spolupráce mezi EU a Čínou…
(Předsedající řečníka přerušila)
Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. − Paní předsedající, tato rozprava opět ukazuje, že společenská změna chce čas, a myslím, že nesmíme zapomínat, odkud Čína vyšla. Myslím, že také musíme uznat určitý pokrok, jak jsem řekla na začátku. Současně je ale pravda, že se ještě Čína nedostala tam, kde bychom ji chtěli mít.
Proto si myslím, že klíčový význam při diskusích o lidských právech v Číně má stále dialog o lidských právech, doplněný o seminář nevládních organizací.
Myslím si však, že musíme být odhodlaní, ale také realističtí. Odhodlaní přesvědčit Čínu, že je v jejím nejlepším zájmu dodržovat paušálně lidská práva. Realističtí, protože musíme uznat, že jen angažováním a dlouhodobým úsilím můžeme doufat, že v Číně dosáhneme skutečných reforem. V této souvislosti bych ráda řekla, že pokračující konání semináře nevládních organizací je ve společném zájmu jak Číny, tak Evropské unie. To potvrdila i vrcholná schůzka.
Myslím si proto, že je šance, že společně s příštím dialogem o lidských právech, který se bude konat pod slovinským předsednictvím, budeme schopní v tomto semináři o občanské společnosti pokračovat.
K několika málo dalším otázkám mi dovolte říct, že o lidských právech se zmiňuje i toto společné stanovisko, ze kterého vám přečtu jen prvních několik řádek. „Obě strany zdůraznily svůj závazek podporovat a chránit lidská práva a vysoce si cení dialogu EU/Čína o lidských právech, včetně doprovodného právního semináře.“ Vidíte: je to tam. Podtrhují význam konkrétních kroků na poli lidských práv a potvrzují svůj závazek dialog dále posilovat.
Ráda bych také řekla, že se zde v rozpravě objevilo několik konkrétních bodů, u kterých bychom rádi viděli pokrok, jako je Falun Gong. Situace příznivců hnutí Falun Gong, kteří byli předmětem represí kvůli své víře, nás nestále znepokojuje. Této otázce jsme se několikrát věnovali a především při příležitosti zasedání účastníků dialogu o lidských právech. Požadovali jsme a budeme dál požadovat po čínských úřadech, aby ukončili kruté zacházení se stoupenci Falun Gongu.
Pokud jde o trest smrti, již jsem řekla dřív, že tato otázka je vysoko na pořadu jednání a v tomto rámci jsme tlačili na Čínu – a budeme v tom pokračovat – aby omezila rozsah trestních činů a aby nakonec trest smrti zrušila.
První krok, který bychom měli prosadit, je moratorium na jeho provádění. Potom, jak už jsem řekla v úvodní poznámce, by mělo přijít přezkoumání rozsudků trestu smrti Nejvyšším soudem jako první krok, který by se měl průběžně monitorovat.
Myslím, že rozprava jasně ukázala, že výsledný obraz je smíšený: došlo k pokroku, ale spoustu věcí je ještě třeba udělat, a mohu jen říct, že budeme dál jednat s Čínou a podporovat ji v dalším pokroku. Myslím, že olympijské hry budou pro Čínu dobrou příležitostí, aby ukázala, že do té doby dojde k dalšímu pokroku.
Předsedající. − Obdržela jsem dva návrhy usnesení předložené v souladu s čl. 103 odst. 2.
Rozprava je skončena.
Hlasování se bude konat ve čtvrtek 13. prosince 2007.