Předsedající. − Dalším bodem je prohlášení Komise o Znečištění Černého moře a Azovského moře ropnou skvrnou po ztroskotání několika lodí.
Markos Kyprianou, člen Komise. − Pane předsedající, úvodem bych rád řekl, že můj kolega pan Dimas lituje, že se nemůže zúčastnit dnešní rozpravy, jak víte, je na konferenci o globálním oteplování, na níž musí reprezentovat Společenství.
Toto je velmi důležitá otázka. Víme, že silné bouře v černomořském regionu v listopadu způsobily tragické ztráty na životech a majetku a samozřejmě poškodily životní prostředí únikem přibližně 1 300 tun topných olejů a potopením lodí převážejících síru. Podle dvoustranné dohody Komise vyslala skupinu pěti odborníků z EU, k nimž se připojili zástupci Komise a programu pro životní prostředí OSN. Odborníci EU zjistili, že ukrajinské vyšetřovací operace jsou v plném proudu. Zjistilo se, že místně dostupné technologie a zdroje jsou dostačující, a Ukrajina nevyjádřila potřebu dalšího nouzového vybavení. Hlavní výsledky mise budou představeny ukrajinským představitelům 14. prosince v Kyjevě. Diskuse na této schůzce se také zaměří na další posilování spolupráce s ohledem na zlepšení monitorování kvality životního prostředí Černého moře.
Podle mezinárodní statistiky o ropných skvrnách může být tato skvrna považována za středně velkou a neočekává se, že by způsobila velkou environmentální katastrofu. To samozřejmě neznamená, že nás neznepokojuje, zejména proto, že je zde vždy možnost druhotného znečištění. Intenzita environmentálních tlaků, výskyt citlivých druhů v průlivu, politická citlivost oblasti a riziko dalších podobných nehod v budoucnosti, to vše zdůrazňuje potřebu komplexnějšího přístupu k situaci. Evropská komise proto uvažuje o navázání pomocí jiných nástrojů, jako jsou mise na hodnocení škod, takže se těším na rozpravu o tomto tématu.
Stanisław Jałowiecki, jménem skupiny PPE-DE. – (PL) Pane předsedající, velmi vítám, že máme dnes příležitost diskutovat o katastrofě, která se stala v minulém měsíci v Černém moři, a to přinejmenším ze dvou důvodů.
Prvním důvodem je, že pokud jde o mnoho zemí včetně Ruska, má Evropský parlament úlohu zástupce veřejného názoru. Představte si, co by se stalo v evropských masmédiích, kdyby se podobná katastrofa odehrála dejme tomu v Baltském moři. Televize by nás nepřetržitě zahrnovala záběry poškozené flory a fauny. Byli bychom vystaveni náporu expertů vysvětlujících hrozivé dopady katastrofy. Nicméně v Rusku média mlčí. Pouze s velkými obtížemi se mi podařilo sehnat několik útržkovitých informací, hlavně z ukrajinských zdrojů. Proto je náš hlas v této záležitosti nesmírně důležitý.
Druhým důvodem je to, co bych nazval rozšiřováním našeho evropského povědomí: povědomí, že regiony, kterým jsme dosud věnovali malou nebo žádnou pozornost, jako je černomořský region, jsou nedílnou součástí našeho kontinentu, nejen v geografickém smyslu, ale také z hlediska přírody, ekologie, hospodářství a kultury – povědomí, že jsme částmi společného celku a že tyto části se vzájemně ovlivňují.
Toto povědomí by mělo zvýšit náš smysl pro odpovědnost, která by se měla rozšířit také na černomořský region. Naše odpovědnost nás opravňuje vyžadovat, aby oblast Černého moře byla bezpečnější než dosud. Měli bychom mimochodem zmínit, že v nedávné minulosti se již několikrát odehrály katastrofy menšího rozsahu.
V tomto ohledu jsou obzvláště důležité následující požadavky. V první řadě monitorování situace v Černém moři – a to jak nyní, sotva měsíc po katastrofě, tak mnohem později.
Dalším požadavkem je přimět sousední země Evropské unie, aby konečně začaly modernizovat své loďstvo, zejména tankery. Černé moře je čím dál černější, ne však z přirozených příčin, kterým vděčí za svůj název, ale kvůli barvě surové nafty. Mohl by se z něj stát jeden velký naftový kontejner. Je třeba vyvíjet tlak na sousední země EU, aby okamžitě zakázaly používání zastaralých tankerů s jednoduchým trupem.
Proto žádám sněmovnu, aby přijala návrh usnesení, který byl předložen a v němž vyzýváme Radu a Komisi k zesílení spolupráce s nečlenskými přímořskými státy. Pozemní hranice se uzavře relativně snadno, ale mořská hranice nikoli. Vzhledem k tomu, že nebudeme stavět hráze, navrhovaný krok je také v našem vlastním zájmu.
Silvia-Adriana Ţicău, jménem skupiny PSE. – (RO) Pane předsedající, následkem nedávných silných bouří v Černém moři ztroskotaly čtyři lodě a sedm bylo poškozeno, mezi nimi také dva ropné tankery.
Nehody se staly v Kerčském průlivu, který spojuje Černé a Azovské moře a představuje hlavní cestu pro vývoz ruské ropy do Evropy.
2000 tun ropy se vylilo do moře a lodě, které ztroskotaly, vezly přes 7 tun síry. Mechanismus civilní ochrany Společenství vyslal k místu havárie skupinu 7 odborníků, aby zhodnotili dopady a určily nezbytná opatření.
Jako zpravodaj pro podporu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku Evropského parlamentu ohledně sdělení komise o Černomořské synergii jsem žádal Unii, aby se stala vůdcem v prosazování zásad společné námořní politiky a rozvoje tras pro námořní dopravu v tomto regionu.
Legislativní balíček o námořní dopravě je pro černomořský region důležitý. Směrnice, která se zabývá přístavní kontrolou, a směrnice 65/2005 o přístavní bezpečnosti zvýší bezpečnost námořní dopravy v regionu.
V roce 2006, podle Černomořského ujednání o porozumění, bylo provedeno více než 4650 kontrol lodí patřících 83 vlajkám. Na základě kontrol provedených úřady Bulharska, Gruzie, Rumunska, Ruské federace, Turecka a Ukrajiny byly zjištěny nedostatky u 69,39 % lodí a přibližně 6 % z nich bylo zadrženo. Z celkového počtu zadržených lodí bylo 8,7 % nákladních lodí, 2,9 % osobních lodí, 2,7 % lodí převážejících chemické látky a 0,5 % ropných tankerů. K těmto zadržením došlo kvůli nedostatkům v systémech pro navigační bezpečnost, kvůli nepřítomnosti záchranného vybavení a vadám na vybavení a konstrukcích zabezpečující stabilitu lodě.
Země, které hraničí s Černým mořem, jako je Gruzie, jsou také na černé listině pařížského ujednání o porozumění a ostatních 5 zemí hraničících s Černým mořem je na šedé listině.
Domnívám se, že Unie by měla dělat více v zájmu zvýšení bezpečnosti námořní dopravy v tomto regionu.
Evropská agentura pro námořní bezpečnost spolu se sekretariátem pařížského ujednání o porozumění a členskými státy bude financovat studia a programy v zájmu zvýšení bezpečnosti námořní dopravy. Od roku 2007 bude agentura poskytováním výpomoci podporovat členské státy, aby je připravila na prevenci a boj proti znečištění moří toxickými látkami.
Pomocí rozpočtu TEN-T již Komise vytvořila projekty pro rozvoj námořních cest v regionu Baltského moře, Středozemního moře a moří nacházejících se ve západní Evropě. Žádám, aby Komise vypracovala podobnou studii pro černomořský region a také žádám o používání služby CleanSeaNet, kterou vyvinula agentura a která umožňuje zjištění ropné skvrny a dohled v evropských vodách, v černomořském regionu také.
Roberts Zīle, jménem skupiny UEN. – (LV) Děkuji vám, pane předsedající, pane komisaři. Nejprve bych rád poděkoval panu Costovi, který předložil návrh usnesení o otázce, o níž právě hovoříme, jménem Výboru pro dopravu a cestovní ruch. Ovšem politicky bych uvítal mnohem rychlejší reakci, než je prosté zdůrazňování potřeby, aby se Rada nezpozdila s přijímáním postoje k sedmi legislativním návrhům ve třetím bezpečnostním balíčku. Podle mého názoru se tím v ekologicky nebezpečných vnitřních mořích, jako je Černé moře a Baltské moře, která jsou obklopena jak členskými státy EU, tak ruským státem, nic nevyřeší. S ohledem na hladinu cen ropy a hladiny příslušných zisků vývozy ropy Ruska za moře v budoucnosti rychle porostou. To se shoduje s ruskou dopravní politikou: vyvážet ropu přes přístavy vlastní země, a přitom udržovat ropovody v ropných terminálech EU ve Ventspils a Būtingė zavřené. Můžeme očekávat zvýšení poptávky po těchto tankerech a dostane ruská flotila tankerů nezbytné investice, aby nemusela dále používat 40 let staré tankery s jednoduchým trupem a lodě určené pro říční plavbu? Domnívám se, že nikoliv. Základní motivací pro potenciální přepravu ropy po moři budou vraky, které jsou co možná nejlevnější. Jsem přesvědčen, že když se budou přísná bezpečnostní pravidla námořní dopravy dodržovat pouze v Evropské unii, nezachrání to prostředí v přilehlých mořích, pokud zároveň nezavedeme mezinárodní normy. Děkuji vám.
Péter Olajos (PPE-DE). - (HU) V mnoha oblastech jsme v posledních desetiletích zaznamenali prudký růst světového obchodu a v souvislosti s ním také přepravy zboží. Námořní doprava hraje v tomto růstu přední úlohu, 90 % zahraničního obchodu Evropské unie se odehrává v této oblasti. Vzhledem k tomu, že je to nejrozšířenější druh přepravy, domnívám se, že lidé mají právo očekávat, že tento způsob dopravy lidí a zboží bude také bezpečný a čistý, takže riziko nehod na moři a znečištění způsobené loděmi odpadne.
Za poslední měsíc se udála tři vážná neštěstí, jejichž celkový rozměr je stejný jako znečištění při nehodě tankeru Exxon Valdez v roce 1989, takže bychom se měli zamyslet. Je třeba upozorňovat na důležitost prevence a účinných opatření. Škody na životním prostředí způsobené nehodami, jako je tato, nekončí na hranicích jedné nebo dvou zemí nebo kontinentu, ale ohrožuje a nakonec nenávratně zničí naše společné hodnoty a naše společné přírodní bohatství. Proto je nutná účinnější mezinárodní koordinace, než byla dosud, a je třeba hrát seriózní úlohu v aktivní prevenci a při nápravných pracích po nehodách. Je také nezbytné bezodkladně přehodnotit mezinárodní právní předpisy v této oblasti, doplnit mezery, zakázat lodím určeným pro říční dopravu přístup na moře a účinně prosadit zásadu „znečišťovatel platí“. Prvořadou povinností Evropské unie je prosazovat opatření, jejichž cílem je bezpečná námořní doprava na mezinárodní úrovni, jak již se děje v Evropské unii. Děkuji vám.
Daciana Octavia Sârbu (PSE). - (RO) Pane předsedající, listopadová nehoda způsobila ekologické škody jak v Černém moři, tak v Azovském moři a dokázala, že v mořských vodách neexistují žádné hranice a že ropné skvrny pocházející z nehod, které se stanou mimo prostor Evropy, mohou ovlivnit také pobřežní ekosystémy členských států.
Potopené lodě, které způsobily znečištění Černého moře, byly určeny pro vnitrozemskou plavbu, a nikoli pro námořní plavbu, a tak způsobily vylití tun ropy do moře a zasažení přírodních stanovišť. Více než 15 000 ptáků a delfínů bylo pokryto naftou a několik vzácných druhů flóry a fauny z pobřeží a dna bylo zničeno a obnovení celistvosti ekosystému Černého moře si vyžádá velké úsilí.
Zhoršení vodního života má spoustu negativních důsledků, protože ovlivňuje ekologickou bezpečnost a kvalitu života a zdraví obyvatelstva. Prudké snížení biologické rozmanitosti Černého moře je znepokojujícím následkem pokračujícího zhoršování ekosystému, nezákonného rybolovu a nadměrného využívání přírodních zdrojů a ropné skvrny přispívají ke zhoršení stavu životního prostředí v tomto regionu, který je považován za nejvíce znečištěný na světě.
Hlavy států a vlád Evropské unie se zavázaly k zastavení snižování biologické rozmanitosti do roku 2010 a těchto cílů je třeba dosáhnout i v mořských oblastech.
V Evropské unii musíme zajistit, aby byla námořní doprava provozována za bezpečných podmínek a aby námořní hranice byly co možná nejúčinněji ochraňovány před přeshraničními hrozbami. Kromě toho nová zelená kniha o tržních nástrojích pro účely v oblasti životního prostředí a v souvisejících politikách má za cíl lepší provádění zásady „znečišťovatel platí“ a já doufám, že bude mít kladný vliv na způsoby prevence proti tomuto typu ekologických katastrof.
Nickolay Mladenov (PPE-DE). - (BG) Pane předsedající, kolegové, Černé moře není jen vnější hranicí Evropské unie po přistoupení Bulharska a Rumunska, ale také moře s ohromným hospodářským potenciálem pro rozvoj naší Unie. Pokud bereme Černé a Kaspické moře jako jeden region, jeho trh má potenciál zahraničního trhu v hodnotě více než 200 milionů EUR a počet obyvatel přesahující 350 milionů.
Dovolte mi, abych stručně připomněl rozpravu ze září po velkých povodních a požárech v Evropě. Tehdy jsme diskutovali o potřebě založení společných jednotek na pomoc členským státům vypořádat se s přírodními katastrofami, jako jsou ty, které nás zasáhly letos. Podobná potřeba může být vidět i nyní v černomořském regionu. Zaprvé vyzývám Evropskou komisi a samozřejmě členské státy, především Bulharsko a Rumunsko, aby zahájily studii priorit ohledně potřeby regionálního záchranného centra pro černomořský region, které by pomohlo zemím vypořádat se se závažnými situacemi, jako byla tak, které jsme byli svědky před pár měsíci. Zadruhé by měla být provedena podrobná analýza hlavních příčin těchto katastrof a všech ostatních katastrof v černomořském regionu, abychom se mohli poučit a doporučit vhodnou politiku pro tento region. Zatřetí je čas zřídit regionální centrum navigačních informací pro Černé moře, které bude přispívat k bezpečnosti dopravních cest a plavby v regionu obecně.
Tragédie v Kerčském průlivu je záležitost, se kterou musíme žít a vypořádat se s ní v co nejkratším čase, zejména ti z nás, kteří sousedí s černomořským regionem. Ale využijme této tragédie k hledání důvodů i příležitostí ke spolupráci mezi členskými státy, Komisí a ostatními zeměmi hraničícími s Černým mořem, abychom posílili bezpečnost této důležité evropské trasy. Děkuji vám.
Roberta Alma Anastase (PPE-DE). - (RO) Dámy a pánové, jako zpravodajka o černomořské regionální spolupráci vítám zahájení této rozpravy, ale také hluboce lituji toho, že téma naší rozpravy je ve skutečnosti smutným uznáním faktu, že Černé moře stále není předmětem patřičné pozornosti ze strany Evropské unie a dostatečné úrovně provádění plánovaných kroků.
Nicméně ráda bych vám připomněla, že od chvíle, kdy se Bulharsko a Rumunsko připojily k Evropské unii, se Černé moře stalo částečně vnitřním mořem a my nemůžeme přehlížet jeho strategický význam pro celý svět.
Černomořský region má velký význam z hlediska energetické a dopravní politiky Evropské unie. To nás nutí vyvíjet globální a soudržnou strategii pro celý region, strategii, která by směřovala k zajištění bezpečnosti, udržitelného rozvoje a úplné integrace aspektů ochrany životního prostředí. Nadto je třeba, v zájmu podpory skutečné politiky na regionální úrovni, spojit úsilí všech zemí sousedících s mořem, které by přesáhlo vnitrostátní a dvoustranný rámec.
Proto vítám zahájení Černomořské synergie v roce 2007, ale znovu připomínám základní aspekt z mé zprávy, tedy potřebu podniknout konkrétní a přímé kroky v zájmu rozvoje a dosažení této spolupráce jak v rámci regionu, tak mezi regiony a Evropskou unií.
Tragédie černého přílivu z 11. listopadu 2007 nám ukázala, že na tomto poli je třeba, abychom spojili úsilí. Evropská unie musí sehrát hlavní úlohu, a to jak prostřednictvím zvýšeného zapojení v rozvoji Černomořské synergie, tak podporováním svých sousedů a partnerů v tomto směru. Toto je jediný způsob, jakým budeme schopni účinně zareagovat na očekávání a požadavky našich občanů, kteří dnes čelí přímým důsledkům katastrofy z 11. listopadu.
Rumiana Jeleva (PPE-DE). - (BG) Především bych chtěla vyjádřit spokojenost se skutečností, že Komise přichází s tímto názorem. Tato rozprava dokazuje, že Černé moře je nyní ohniskem zájmu evropské politiky a evropských politiků. Chválím tento přístup a jsem přesvědčena, že přinese užitek všem občanům Evropské unie. Jak již bylo řečeno, měli bychom pro ochranu černomořského regionu dělat více. Hlavní je, jak zabránit pohromám, jako je ta, která se stala v Kerčském průlivu. Protože katastrofám se nikdy nedá zcela předejít, ale jejich hlavní příčina může být nepochybně minimalizována.
Jsou dva způsoby, jak zajistit lepší ochranu našich moří. Zaprvé musíme pokračovat v podporování regionální spolupráce. Zadruhé, ruku v ruce s regionální spoluprací, jsou třeba lepší politiky v oblasti plavby. Opatření navržená v třetím balíčku námořní politiky jdou správným směrem a měla by být prováděna co nejlepším způsobem. Jejich provádění je nezbytné pro předcházení událostem, jako byla ta v Kerčském průlivu v černomořském regionu. Vzhledem k tomu, že Evropský parlament a Komise již před časem vyjádřily balíčku opatření podporu, je čas, aby Rada začala být aktivnější a podnikla nezbytné kroky pro zavedení tohoto balíčku. Úspěšné provádění opatření nastíněných v balíčku, v kombinaci s rozšířením regionální spolupráce, například s Organizací pro černomořskou hospodářskou spolupráci nebo iniciativou pro ochranu životního prostředí DABLAS, by mohlo významně přispět k bezpečnosti našich moří a zároveň zajistit větší konkurenceschopnost našeho plavebního průmyslu.
Domnívám se, že tato katastrofa znovu dokazuje význam otázky vztahující se k našim povodím a nutnost vhodných politik k předcházení takovým nehodám a k ochraně životního prostředí. Proto se domnívám, že nadešel čas, aby se třetí balíček opatření v rámci námořní politiky stal skutečností a vstoupil v platnost. Děkuji vám.
Gabriele Albertini (PPE-DE). - (IT) Pane předsedající, pane úřadující předsedo Rady, pane komisaři, dámy a pánové, jménem Výboru pro dopravu a cestovní ruch bych rád vysvětlil, proč předkládáme tento návrh usnesení o ztroskotáních v Kerčském průlivu v Černém moři. Soucítíme s oběťmi této katastrofy!
Vyzýváme Radu a Komisi, aby pečlivě sledovaly situaci v Černém moři a přijaly konkrétní opatření, která pomohou snížit ekologický dopad katastrofy. Evropa dosud nemá paletu nařízení potřebnou k zabránění opakování velmi vážných nehod, jako byla nehoda v Černém moři; mimo jiné musí tato nařízení přidělit státům odpovědnost za bezpečnost lodí pod jejich vlajkou a za soudní stíhání, i prostřednictvím občanskoprávního řízení, lidí odpovědných za tyto environmentální katastrofy.
Přestože Evropský parlament přijal třetí balíček pro námořní bezpečnost při prvním čtení v dubnu 2007, ten dosud nebyl plně schválen Radou, která ho nevysvětlitelně blokuje navzdory závazku, který v tomto ohledu dalo portugalské předsednictví Výboru pro dopravu a Parlamentu. Balíček, který se skládá ze sedmi zpráv, je vyčerpávající: zvyšuje normy námořní bezpečnosti, ochraňuje cestující, omezuje environmentální škody v případě nehody a stanoví povinnosti a odpovědnosti ze strany států, dopravních společností a majitelů lodí. Ukončení rozpravy a upřednostňování některých aspektů a ne jiných je důkazem, že Rada se nechce vážně zabývat otázkou bezpečnosti a že chce zastavit balíček jako celek.
Námořní bezpečnost je příliš důležitou otázkou na to, aby byla předmětem taktiky, příliš závažnou kvůli událostem, které se již staly: Erika, Prestige, v nedávné době Segesta Jet v Messinské úžině a Sea Diamond u Santorini! Kvůli nehodám, které se již staly, a proto, že vzrůstající námořní doprava v Evropě a ve světě by mohla značně zvýšit rizika v budoucnosti.
Z toho důvodu se Evropský parlament domnívá, že všech sedm návrhů musí být předloženo co nejdříve, než dojde k další environmentální katastrofě, při níž dojde ke ztrátám na životech: sladit druhy klasifikace, přinutit státy k monitorování lodí pod jejich vlajkou, zajistit, aby byly prováděny kontroly lodí v přístavech, a monitorovat jejich pohyb, rozhodnout, které kroky je třeba provést v případě nehody a monitorovat a vykonávat odpovědnosti týkající se třetích stran i cestujících. Proto nabádáme Radu, aby neopomíjela toto tragické varování z Černého moře.
Markos Kyprianou, člen Komise. − Pane předsedající, mám několik připomínek. Nejprve ohledně Ruska, připomínka, kterou vzneslo několik poslanců. Rád bych začal připomenutím, že mechanismi občanské ochrany Společenství je možné aktivovat pouze na základě požadavku zasažené země. Na Ukrajinu i Ruské federaci byly zaslány oficiální dopisy nabízející pomoc, přičemž Ukrajina odpověděla kladně, a žádala pomoc, Rusko nabídku odmítlo.
Ale ohledně obecné otázky námořní bezpečnosti napsal můj kolega, místopředseda Barrot, 10. prosince svému kolegovy panu Levitinovi, který je ruským ministrem dopravy, aby vyjádřil znepokojení a zdůraznil význam posílení spolupráce mezi EU a Ruskem v Černém moři stejně jako v Baltském moři – v zájmu zlepšení námořní bezpečnosti.
Řešení problémů mořského životního prostření na regionální úrovni je jedním z milníků námořní strategie Evropské unie, o němž byla uzavřena dohoda při druhém čtení mezi Radou a Parlamentem. Myslím, že to je velmi pozitivní vývoj.
Komise vysvětlila své názory na strategii v regionu ve svém prohlášení „Černomořská synergie – Nová iniciativa pro regionální spolupráci“. Návrh předkládá iniciativu, která by soustředila politickou pozornost na regionální úrovni. V nedávných nehodách v Černém moři hrála úlohu zejména zvláštní kategorie lodí, takzvané námořní/říční ropné tankery, které se mohou plavit na otevřeném moři pouze za jistých omezení.
Obecněji je Komise znepokojena možností, že tato kategorie lodí bude obchodovat v jiných mořských oblastech Evropské unie nebo sousedících zemí, zejména v Baltském moři. V rámci EU máme přísná pravidla ohledně námořní bezpečnosti a stavu lodí, ale také nás znepokojuje, co se děje v mezinárodních vodách, a to jak proto, že by toto dění mohlo snadno zasáhnout Evropskou unii, tak proto, že máme starost o globální životní prostředí. Proto tyto nehody dokazují význam trvalého tlaku na námořní bezpečnost jak na úrovni EU, tak na regionální úrovni.
V tomto ohledu, jak již upozornil Parlament i poslanci, je důležité urychlit zkoumání sedmi návrhů třetího námořního bezpečnostního balíčku.
Konečně, co se týče otázky reakce, Komise je rovněž rozhodnuta neustále posilovat nástroje Společenství pro reakci, jako je mechanismus civilní ochrany, pro zajištění rychlé a účinné reakce v případě, že by se takové katastrofy měly v budoucnosti opakovat. To zahrnuje také spolupráci se sousedními státy EU, jako jsou černomořské země a samozřejmě jiné třetí země.
Rád bych poděkoval poslancům za rozpravu a samozřejmě budu hovořit se svým kolegou o zajímavých názorech, které jste vyslovili.
Předsedající. − Obdržel jsem jeden návrh usnesení(1) předložený v souladu s čl. 103 odst. 2 a čl. 108 odst. 5 jednacího řádu.
Rozprava je ukončena.
Hlasování se bude konat v úterý 13. prosince 2007.
(Zasedání bylo přerušeno v 19:30 a znovu zahájeno ve 21:00)