Seznam 
Rozpravy
PDF 1595k
Středa, 12. prosince 2007 - Štrasburk Vydání Úř. věst.
1. Zahájení zasedání
 2. Příprava Evropské rady (Brusel, 13.–14. prosince 2007) (rozprava)
 3. Hlasování
  3.1. Evropsko-středomořská dohoda ES-Maroko o leteckých službách (hlasování)
  3.2. Dohoda ES-Maroko o letecké dopravě (hlasování)
  3.3. Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (hlasování)
  3.4. Využití nástroje pružnosti (hlasování)
  3.5. Změna Interinstitucionální dohody o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (víceletý finanční rámec) (hlasování)
  3.6. Informační a propagační opatření na podporu zemědělských produktů (hlasování)
  3.7. Společná organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury (hlasování)
  3.8. Evropská agentura pro bezpečnost letectví (hlasování)
  3.9. Údaje týkající se potravin (hlasování)
  3.10. Změna týkající se právní ochrany průmyslových vzorů (hlasování)
  3.11. Společná organizace trhu s vínem (hlasování)
  3.12. Zrušení nepřímých daní z kapitálových vkladů (hlasování)
  3.13. Boj proti terorismu (hlasování)
 4. Vyhlášení a podpis Listiny základních práv
 5. Slavnostní zasedání - Jordánsko
 6. Hlasování (pokračování)
  6.1. Legislativní a pracovní plán Komise pro rok 2008 (hlasování)
  6.2. Dohody o hospodářském partnerství (hlasování)
  6.3. Evropské smluvní právo (hlasování)
 7. Vysvětlení hlasování
 8. Opravy hlasování: viz zápis
 9. Schválení zápisu: viz zápis
 10. Složení politických skupin: viz zápis
 11. Summit EU/Čína – dialog EU/Čína o lidských právech (rozprava)
 12. Boj proti nárůstu extremismu v Evropě (rozprava)
 13. Černá Hora – Dohoda o stabilizaci a přidružení mezi ES a Republikou Černá Hora (rozprava)
 14. 1. prosinec 2007, světový den boje proti AIDS (rozprava)
 15. Znečištění Černého moře a Azovského moře ropnou skvrnou po ztroskotání několika lodí (rozprava)
 16. Členství ve výborech a delegacích: viz zápis
 17. Systémy pojištění vkladů (rozprava)
 18. Správa aktiv II (rozprava)
 19. Spolupráce mezi Agenturou Evropské unie pro základní práva a Radou Evropy (rozprava)
 20. Pravomoci a spolupráce ve věci vyživovací povinnosti (rozprava)
 21. Datum zavedení elektronické identifikace ovcí a koz (rozprava)
 22. Pořad jednání příštího zasedání: viz zápis
 23. Ukončení zasedání


  

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN PÖTTERING
Předseda

 
1. Zahájení zasedání
  

(Zasedání bylo zahájeno v 9:00)

 

2. Příprava Evropské rady (Brusel, 13.–14. prosince 2007) (rozprava)
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Další položkou na programu je zpráva Rady a Komise o přípravách na zasedání Evropské rady, které se bude konat v Bruselu ve dnech 13.–14. prosince 2007.

 
  
MPphoto
 
 

  Manuel Lobo Antunes, úřadující předseda Rady. (PT) Pane předsedo, pane komisaři, dámy a pánové, nadcházející zasedání Evropské rady vezme především s uspokojením na vědomí podepsání Lisabonské smlouvy, ke kterému má dojít zítra v hlavním městě Portugalska, a vyhlášení Listiny základních práv, ke kterému dojde za chvíli. Vyzve rovněž k urychlenému uzavření procesu ratifikace Lisabonské smlouvy, aby mohla vstoupit v platnost dne 1. ledna 2009.

Jak jsem uvedl, Lisabonská smlouva Unii poskytne stabilní a dlouhodobý institucionální rámec, díky němuž se bude moci plně soustředit na politické výzvy, které před námi leží, včetně globalizace a změny klimatu, jak bylo jasně zdůrazněno na neoficiálním zasedání hlav států a vlád dne 19. dubna. V této souvislosti přijme Evropská rada prohlášení o globalizaci. Prohlášení jasně ukáže, že s ohledem na globální výzvy, kterým čelíme, má Evropská unie příležitost a odpovědnost jednat. Na tento cíl se musí zaměřit vnitřní i vnější politika Unie. Mám na mysli cíle Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost, splnění ambiciózních závazků spojených se změnou klimatu a energetikou, které byly přijaty na jarním zasedání Evropské rady v roce 2007, formulaci globální odpovědi na nedávné turbulence na finančních trzích, podporu volného trhu a otevřenosti, práci s našimi partnery na pokračování energických a soudržných strategií rozvoje, rozvoj komplexní evropské migrační politiky a účinné využívání nástrojů a schopností společné zahraniční a bezpečnostní politiky, aby mohla Unie sehrát větší úlohu v budování bezpečnějšího světa.

Evropská unie nakonec pomůže zajistit, aby se globalizace stala zdrojem možností spíše než hrozbou a aby přispěla k prosperitě jednotlivce. Doufáme rovněž, že na nadcházejícím zasedání Evropské rady vytvoříme pracovní skupinu, jejímž cílem bude pomoci Unii v příštích dvaceti až třiceti letech efektivněji předvídat a plnit výzvy. Evropská rada posoudí pokrok, kterého bylo dosaženo v oblasti svobody, bezpečnosti a práva. Především bychom měli zmínit zrušení kontrol na vnitřních hranicích nových členských států, což je opatření, které má pro každodenní život našich občanů velkou váhu a velkou důležitost. Přezkoumáno bude i uplatňování migrační politiky a především pokroku dosaženého při uplatňování globálního přístupu k migraci s ohledem na Afriku a Středomoří a globálního přístupu u východních a jihovýchodních hraničních regionů. V této souvislosti bude předložena zpráva o uspořádání prvního evropsko-středomořské setkání ministrů o migraci, k níž bude přihlédnuto při přípravě společné strategie a akčního plánu pro druhou vrcholnou schůzku představitelů státu EU a Afriky, jak zde bylo oznámeno včera.

Dalšími aspekty, které budou zkoumány v oblasti svobody, bezpečnosti a práva, bude práce, kterou je nutné podniknout v boji proti terorismu, především pokud jde o radikalizaci a přijímání nových členů, a pokrok v oblasti soudní spolupráce. Pokud jde o hospodářské, sociální a environmentální otázky, bude Evropská rada zkoumat práci odvedenou v příslušných oblastech s ohledem na přípravu dalšího cyklu obnovené Lisabonské strategie růstu a zaměstnanosti, kterou by měl Evropský parlament schvalovat na jaře 2008. Snahou debaty na neoficiálním setkání hlav států a vlád v říjnu bylo posílit vnější rozměr Lisabonské strategie a potvrdit, že obnovená Lisabonská strategie je stále správným rámcem ke splnění hlavních výzev, se kterými jsme konfrontováni, zejména výzvy globalizace. Bylo rovněž potvrzeno, že Evropa dosahuje pokroku a že stanovené cíle jsou stále vhodné, a že proto bude hlavním cílem udržet stabilitu nutnou k upevnění výsledků a dalšímu pokračování reforem.

Evropská rada zdůrazní nutnost posilovat evropskou konkurenceschopnost s výhodami jednotného trhu, v kombinaci s udržitelnou průmyslovou politikou a podporou inovací a dovedností. Důraz bude položen i na rozvoj vnějšího rozměru a zlepšování podmínek, za kterých fungují spotřebitelé a podniky, především malé a střední podniky. V oblasti zaměstnanosti a sociální politiky podpoří Evropská rada dohodu o společných principech flexikurity, kde zdůrazní roli sociálních partnerů při koncipování, uplatňování a sledování příslušných politik. Evropská rada rovněž podá zprávu o výsledcích Evropského roku rovných příležitostí pro všechny a vyzve členské státy, aby posílily úsilí k prevenci a potírání diskriminace. Musím rovněž zdůraznit význam úspěšného pokračování energetické politiky pro Evropu, která byla ustavena na jarním zasedání Evropské rady. Pozornost bude věnována i pokroku dosaženému v diskusi o třetím balíčku opatření pro vnitřní trh s plynem a elektřinou a debatě o strategickém plánu pro energetické technologie.

Evropská rada poté přezkoumá uplatňování strategie udržitelného rozvoje a očekává se schválení toho, že cíle a priority v rámci sedmi hlavních úkolů obsažených v této strategii zůstávají plně v platnosti. Bude rovněž uvítáno sdělení Komise o integrované námořní politice a Komise bude vyzvána, aby představila iniciativy a návrhy obsažené v akčním plánu. Ve vnějších vztazích se na základě ministerských diskusí na poslední Radě ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy, která zasedala minulé pondělí, očekává, že se Evropská rada soustředí na proces vymezení budoucího statutu Kosova a zejména na hodnocení období vyjednávání. Od té doby, co se Bělehradu a Přištině nepodařilo dosáhnout dohody, se očekává, že Evropská rada bude projednávat i to, jakou úlohu může Evropská unie hrát v tomto procesu v budoucnu a jaký postup se má v této souvislosti přijmout, aby se tento problém vyřešil, posílila se stabilita v regionu a napomohlo se jeho přiblížení Unii. Evropská rada zdůrazní význam různých vrcholných schůzek konaných v posledním půl roce, zejména vrcholných schůzek s představiteli Brazílie a Afriky. Jednání na nejvyšší úrovni s Brazílií bylo, jak víte, bezprecedentní a vynikající iniciativou a vrcholná schůzka představitelů státu EU a Afriky dosáhla několika velice povzbudivých výsledků, o kterých jsem měl možnost se zmínit na včerejším zasedání. Nakonec bude věnována pozornost pokroku zaznamenanému ve vztazích s ostatními regiony, především s regionem Středozemního moře, a v oblasti rozvojové spolupráce.

Pane předsedo, dámy a pánové, závěry Evropské rady odrážejí výsledky intenzivní práce, která byla odvedena v posledních šesti měsících, a ukazují, že hlavních cílů portugalského předsednictví bylo dosaženo. Evropská unie bude dál před sebou mít vysoce ambiciózní pracovní program. Věříme, že pod budoucími předsednictvími se bude dál pokračovat v řízení Evropy vysokého růstu, sociální prosperity a trvale udržitelného rozvoje a její úloha se bude posilovat obecně i ve vztazích s partnery na dvoustranné i mnohostranné úrovni. Děkuji vám, pane předsedo.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise. (PT) Pane předsedo, dámy a pánové, na posledním zasedání Evropské rady, které se konalo v říjnu v Lisabonu, se nám podařilo nejen dosáhnout politické dohody o nové smlouvě, ale také zahájit debatu na úrovni hlav států a vlád o zájmech Evropy a o co nejlepším způsobu podpory těchto zájmů v oblasti globalizace.

Lisabonská smlouva bude podepsána zítra a v pátek se Evropská rada pustí do práce, jejímž cílem bude dosažení konkrétních výsledků pro Evropu ve službách občanů ve věku globalizace. Myslím, že je důležité zdůraznit spojení mezi těmito dvěma fakty. Evropa řeší své institucionální problémy, ale dělá to v prvé řadě proto, že při tom bere v úvahu zájmy svých občanů, a také proto, že se snaží prezentovat své zájmy a hodnoty na globální úrovni. Obě cesty jsou nakonec cesty vedoucí k dosažení stejných cílů.

Podpis Lisabonské smlouvy není pouhou formalitou. Signalizuje dohodu 27 zemí o smlouvě a označuje přijetí společného závazku k Evropě. Je to bezpochyby vysoce účinný symbol dlouhé cesty, kterou jsme prošli od roku 2005, kdy jsme skončili na mrtvém bodě.

Stejně tak znamená fakt, že předseda Rady, předseda Evropského parlamentu a předseda Komise vyhlásí v této sněmovně za několik hodin Listinu základních práv, pozitivní důkaz toho, že chce Evropská unie ponechat práva občanů v centru svých aktivit.

V pátek nám Evropská rada dá další možnost ukázat, že se Evropská unie snaží pojmenovat svou pozici ve vztahu ke globalizaci. Toto umístění částečně souvisí s Lisabonskou strategií pro růst a zaměstnanost. Pravdou je, že v současnosti upevňujeme jen vnější rozměr Lisabonské strategie, především myšlenku, že reakce Evropy na globalizaci musí být dynamická a suverénní, ne negativní a pasivní. Zrovna včera Komise přijala významný soubor sdělení a rozhodnutí, připravující nový cyklus strategie na období 2008–2010.

předseda Komise. Pane předsedo, Lisabonská strategie je účinná: vytváří růst a pracovní místa. Pokud jde o vytváření pracovních míst, dosahujeme nejlepších výsledků od 80. let. Lisabonská strategie napomáhá Evropě a evropským občanům v éře globalizace uspět. Lisabonská strategie dala Evropě společný, pragmatický hospodářský program, který plně respektuje rozdíly mezi státy.

Sebeuspokojení by však pro vyhlídky Evropy na utváření globalizace bylo fatální. Ještě toho zbývá mnohem víc udělat: mezi oblastmi politiky panuje nestejný pokrok a některé členské státy se pohybují rychleji než jiné.

Dnešní soubor opatření reaguje na nutnost toho, aby Evropa jednala, aby čelila rostoucím nejistotám v globálním hospodářství, a na nutnost dát ještě vyšší prioritu sociálnímu rozměru, vzdělání a schopnostem, ale také informačním a komunikačním technologiím, flexikuritě, potřebě dosáhnout společné energetické politiky a bojovat se změnou klimatu.

Prohlášení o globalizaci, které se Evropská rada chystá přijmout, plně uznává úlohu Lisabonské strategie. Usnesení by mělo vyjádřit naše přesvědčení, že Unie má všechny důvody proto, aby se cítila sebejistá, pokud jde o její budoucnost. Dnešní Evropská unie ukazuje, jak je ochrana evropských politických, hospodářských a sociálních hodnot a obrana evropských zájmů plně v souladu s proaktivním přístupem ke globalizaci.

Dnes zaujímáme dobré postavení, abychom mohli pokračovat ve vnitřních reformách, posilovat svou schopnost obstát na globální úrovni a současně udržet své hodnoty hospodářské a sociální soudržnosti a solidarity. Dnes zaujímáme dobré postavení, abychom poskytli globální vizi, kterou svět potřebuje a která se týká mnohostranného systému kolektivní bezpečnosti, otevřeného a spravedlivého trhu a udržitelného rozvoje, jenž respektuje ekologickou rovnováhu naší planety. Dnes zaujímáme dobré postavení, abychom v partnerství a ve vztazích s našimi spojenci a dalšími velkými světovými mocnostmi rozvíjeli evropské zájmy.

Před dvěma týdny jsem byl společně s předsedou Evropské rady v Číně a Indii na vrcholné schůzce mezi Evropskou unií a těmito dvěma nově vznikajícími mocnostmi. Bylo fascinující sledovat tempo hospodářského rozvoje v této části světa. Musíme být všímaví k tomu, co se děje v Asii. Je pravda, že hospodářský rozvoj napomohl milionům lidských bytostí dostat se z bídy. Nemám pochyb o tom, že jejich vývoj bude mít přímý dopad na budoucí generace Evropanů.

Zásadní otázka zní takto: Co uděláme tváří v tvář takové strukturální transformaci? Nedělejme si iluze: Globalizace znamená i hluboké změny ve světové rovnováze sil. Je pravda, že když jen před několika lety lidé zde v Evropě hovořili o globalizaci, měli na mysli především přizpůsobení se Západu nebo někdy Americe. Když dnes v Evropě hovoříme o globalizaci, myslí tím mnoho lidí hlavně rostoucí nově vznikající hospodářské mocnosti Asie.

Svět se mění a myslím, že tím vzniká i potřeba přizpůsobit náš společný evropský projekt novým očividnějším výzvám. Proto dnes existují podmínky k přijetí prohlášení o globalizaci, které čelní představitelé Evropské unie přijmout tento týden. Je jasnější, že ani největší mocnosti Evropy nemohou řešit výzvy globalizace samy. Více než kdy jindy je jasné, že potřebujeme silnou Evropskou unii.

Domnívám se, že vzestup mocností Asie na jedné straně a uvědomění si výzvy změny klimatu na druhé straně jsou dva velice důležité hnací motory Evropské unie, protože nám ukazují, že existuje výzva, zvaná globalizace, a také možnost se jí chopit.

Proto se domnívám, že zasedání Evropské rady konané tento týden bude mít obrovský význam a velký smysl. Před několika lety by bylo nemožné, aby se čelní představitelé Evropy shodli na prohlášení o globalizaci, které se chystají přijmout. Nyní je dost jasné, že cíle Evropské unie nejsou jen interní: cíle Evropské unie jsou i globální. V nově vznikajícím celosvětovém uspořádání musíme podpořit naše zájmy a naše hodnoty. Proto se domnívám, že tento týden můžeme přijmout velmi důležitá rozhodnutí. Musíme tak činit s plnou důvěrou v naše schopnosti, zejména věřit schopnosti evropských společností umět se vyrovnat s okolnostmi.

Zejména bychom neměli zapomínat, že v Evropě máme impozantní dovednosti, velké tradice znalostí a kritických znalostí, schopnost se přizpůsobit. Máme sofistikované vědecké a technologické znalosti. A co je důležitější, máme svobodné společnosti organizované v souladu se zákonem, což nám dává velkou výhodu v měnícím se – a rychle se měnícím – světě.

To je evropským způsobem života. Jeho zachování a zlepšení je naší nejlepší investicí. Se správným politickým programem můžeme globalizaci čelit s důvěrou. Globalizace přináší specifické výzvy. Jednou z nich je masová migrace, která je v Evropě do jisté míry novým fenoménem – alespoň s tím, jakého rozměru nedávno nabrala.

Komise minulý týden přijala sdělení o migraci, které bude prodiskutováno v Evropské radě. Klade důraz na nutnost dívat se na problém z celkové perspektivy. Týká se to především našich hraničních kontrol a bezpečnosti, ale má to také rozsáhlé hospodářské a sociální důsledky, a musí to být naším základním tématem v rozhovorech s partnery po celém světě. Migrace má blízko k obavám a zájmům občanů. Žádný členský stát ji sám o sobě nevyřeší. Jak jsem již několikrát řekl, i v této sněmovně, v Evropské unii se 27 členskými zeměmi, kde máme svobodu pohybu, je zcela absurdní, abychom měli 27 přistěhovaleckých politik. Potřebujeme společný přístup k otázce přistěhovalectví a musíme uznat, že na problémy, se kterými se některé naše členské státy setkávají, by se mělo pohlížet jako na evropské problémy.

(Potlesk)

Potřebujeme integrovanou politiku, která bude srozumitelná evropským občanům, přistěhovalcům i mezinárodním partnerům. Cílem našeho dokumentu, který byl představen Radě, je vyvolat diskusi, nejprve v Evropské radě, ale také v evropských společenstvích pochopitelně včetně tohoto Parlamentu a zahájit proces vedoucí ke srozumitelné politice. Tím, že se Unie věnuje otázce, která je pro evropské občany klíčová, jen den po podpisu Lisabonské smlouvy, setrvává v přístupu, který je založený na konkrétních výsledcích pro Evropu a konkrétních výsledcích pro naše občany. Jde o správný přístup, díky němuž se pohneme dopředu, a domnívám se, že díky evropské vrcholné schůzce, jež se koná tento týden, uděláme krok vpřed v naší vůli a touze usměrňovat globalizaci a usměrňovat ji pomocí našich hodnot.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 
 

  Joseph Daul, jménem skupiny PPE-DE.(FR) Pane předsedo, pane předsedo Komise, pane úřadující předsedo, dámy a pánové, Lisabonská smlouva znamená návrat k Evropě výsledků a přidané hodnoty. Tato Rada dává evropským občanům větší svobodu pohybu a zavádí větší integraci. Bylo vyřešeno mnoho institucionálních problémů a dva roky zdržování a nejistoty se chýlí ke konci.

Zítra potvrdí v Lisabonu 27 podpisů na reformní smlouvě náš společný osud v evropském 21. století založený na našich sdílených hodnotách, na naší prosperitě, bezpečnosti a solidaritě. Od ledna 2009 bychom rádi zavedli naši novou metodu fungování. Je to důležité, protože ustanovení Lisabonské smlouvy budou mít vliv na příští evropské volby a tedy i na jmenování předsedy Komise.

Dámy a pánové, významnou novinkou v Lisabonské smlouvě je Listina základních práv, protože přináší jasné odpovědi na dvě základní otázky: Kdo jsme a o co společně usilujeme? Listina ztělesňuje naše sdílení hodnot a současně je výsledkem konsensu naší jednoty v odlišnosti. Pokud jeden z těchto termínu zanedbáme, setkáme se s odporem a neochotou našich občanů. Doufám, že duch i litera Evropské listiny základních práv bude platit v co nejširším evropském prostoru, neboť tato listina stvrzuje naši individuální příslušnost k Evropské unii a náš vztah k evropskému společenství sdílených hodnot.

Reformní smlouva také rozšiřuje rozsah demokracie, protože Evropskému parlamentu dává větší pravomoc, v Radě zavádí spravedlivější systém hlasování, vnitrostátním parlamentům přisuzuje aktivní roli garantů subsidiarity a Unii přibližuje obyčejným lidem, kteří mají od nynějška právo zahájit legislativní proces.

Evropský parlament bude mít víc povinností a větší odpovědnost vůči občanům. Naše shromáždění musí být proto důslednější a musí být více na očích. Moje skupina je připravena pomoci jak při legislativním procesu, tak při předkládání nových myšlenek. Podporuji také návrh na vytvoření pracovní skupiny. V příštích 20 nebo 30 letech bude mít klíčovou roli při stanovování směru našeho vývoje. Pokud chceme vybudovat Evropu založenou na prosperitě a bezpečnosti, dále na hodnotách a sdíleném smyslu pro odpovědnost, potřebujeme možnost přemítat o budoucnosti evropského modelu společnosti.

Po dokončení ratifikace se můžeme soustředit na oblasti politiky, pro které má Evropa podle občanů udělat víc. Otázky spojené se změnou klimatu, energetikou, přistěhovalectvím a bezpečností musí být řešeny na evropské úrovni.

Dámy a pánové, druhé rozhodnutí, které se v Lisabonu očekává, je více než symbolické. Týká se rozšíření schengenské acquis na členské státy, které se k Evropské unii připojily v roce 2004. Svoboda pohybu je citlivá otázka, zejména pro národy, které žily pod jhem okupace a byly zbaveny svobody. Život ve Společenství sdílených hodnot není kompatibilní s rozlišováním mezi lidmi cestujícími v rámci Evropské unie. Rovné zacházení znamená taky rovnost před zákonem. Pokud budeme tyto zásady opomíjet, nikdy nedosáhneme sociální soudržnosti a občané, které zastupujeme, se k Evropě obrátí zády.

Vítám také rozšíření policejní a soudní spolupráce mezi členskými státy. V otevřené Evropě umožňuje tato spolupráce účinně potírat pohromy jako je obchod s lidmi a nelegální přistěhovalectví. Dámy a pánové, čtvrteční zasedání Evropské rady je krokem kupředu, směrem k otevřenější demokratičtější a akceschopnější Evropě. A pamatujte také, že Evropa, která zaručuje jednotnost v různorodosti, přispívá nejen ke stabilitě v rámci svých hranic, ale také k míru po celém světě.

 
  
MPphoto
 
 

  Martin Schulz, jménem skupiny PSE. – (DE) Pane předsedo, dámy a pánové, předseda Komise správně poukázal na jednu z hlavních výzev současnosti, na otázku, jak bychom měli na základě smlouvy, která bude zítra podepsána, na základě nových právních struktur Evropské unie uspořádat vnitřní politiku v Evropě. Hovořil o problému masového přistěhovalectví do Evropy jako o příkladu způsobu, jak lze uspořádat vnitřní prostor Evropy, čímž myslím právní prostor, který má vnější hranice, ale už ne vnitřní hranice. Provedeme to na mezivládní úrovni.

Nesmíme si dělat žádné iluze – úmluva k provedení Shengenské dohody není zákonem Evropské unie; nejde o zákon Společenství, ale mezivládní nástroj. To samo o sobě ukazuje, že tu stále existuje strukturální problém, neboť mezivládní nástroje mají především formu zákona, zaměřeného na státní suverenitu, než na vytváření efektivního evropského rámce. To je základní rozdíl. Fakt je, že tento zákon opírající se o státní suverenitu umožňuje, aby mohl jakýkoliv projev národního partikularismu a jakákoliv individuální výhrada postup Unie zablokovat. Se zřetelem k výzvám, kterým čelíme na poli migrační politiky, je to věc, již si nemůžeme dovolit.

Potud má pan předseda Barroso naprostou pravdu, protože není správné, aby byly některé země – například v jižní Evropě – pod silným migračním tlakem, zatímco země v jiných zeměpisných koutech Evropy si nad problémem myjí ruce. Takhle to nejde napořád. Krok, který momentálně činíme, směrem k opětovnému zahájení integračního procesu na základě nové smlouvy, je proto prvním krokem, po kterém musí následovat další, čímž myslím těsnou integraci v jiných oblastech, včetně společné vnitřní politiky, společné bezpečnostní politiky a společné soudní politiky.

Tím se dostávám ke druhému bodu, který je pro nás v současnosti obzvlášť důležitý. Dnes formálně podepisujeme Listinu základních práv. Skvělé! Nádherný stůl, překrásné židle, sympatická atmosféra, jako vždy.

(Zvolání Daniela Cohn-Bendita: A skvělí poslanci!)

Ano, také báječní poslanci. Někteří poslanci jsou však hezčí než jiní, pane Cohne-Bendite.

(Smích)

Rámec bude nádherný, jako vždy. Nicméně to vše mi připomíná jednoho přítele, který se v životě několikrát oženil a také několikrát v životě podal žádost o rozvod. A vždy jsem se jeho svatby zúčastnil a před návratem domů ze slavnostního obřadu a skvělé hostině jsem mu říkal: „To byl ale krásný den, jako vždy“. Dnes se cítím podobně. Byl jsem v Římě – s vámi, pane Pötteringu, a s řadou zde přítomných poslanců. Zažili jsme to v Římě. Bylo to jako svatba – slavnost, dobré jídlo, nádherný ceremoniál, skvělá hudba,

(Zvolání Daniela Cohn-Bendita: Krásné město!)

krásné město, úžasná atmosféra, žádný Cohn-Bendit, prostě nádhera!

(Smích)

Pak jsme přijeli domů a zažili jsme rozvod. A dnes jdeme do další svatby, tentokrát v Lisabonu: úžasná atmosféra, krásné město, žádný Cohn-Bendit, všechno jak má být. Jen doufám, že v Irsku nebude podána další žádost o rozvod. Krátce řečeno, nemáme, dámy a pánové, důvod k oslavám, dokud nebude smlouva ratifikována ve všech 27 zemích.

Ratifikace smlouvy má smysl. Ti antievropané, kteří chtěli potopit ústavu, protože věřili, že mohou zastavit integrační proces, dostali touto smlouvou určitě na pamětnou. Je pravda, že Lisabonská smlouva nesplnila všechna naše přání, ale je lepší než ničit Evropu neustálým odmítáním integrace.

(Potlesk)

A ti, kdo odmítli návrh ústavní smlouvy, protože jim v něm chyběla sociální politika a požadovali silnější zastoupení sociálního prvku, v této nové smlouvě tento prvek opět nenajdou, ale díky vyhlášení Listiny základních práv a jejímu začlenění do smlouvy bude možné zavést řadu základních sociálních práv.

Bezpochyby neexistuje důvod, proč by měli extrémisté na obou stranách návrh ústavy odmítnout. Bližší jsou mi ti, kdo ji odmítli ze sociálních důvodů, než antievropané, kteří smlouvu odmítají z principu, protože Unii nechtějí.

Jedna věc je však zcela jasná: Tato smlouva může být jen odrazovým můstkem. Je to krok kupředu, ale neposouvá nás to dostatečně. Nicméně jde o krok, který je nyní nutné za všech okolností uskutečnit. Doufám, že tato svatba je na celý život a že rozvodoví právníci zůstanou doma, protože žádnou z výzev nadcházejících let – a můj kolega pan Swoboda bude za chvíli mluvit o Kosovu – nebude možné zdolat, dokud nebude Evropa stát na pevných institucionálních základech.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 
 

  Andrew Duff, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedo, pan Schulz má zcela pravdu, když říká, že jde o důležitý týden, kdy bude slavnostně vyhlášena listina, chránící naše občany před zneužitím velkých nezadatelných práv v rámci Unie, a bude podepsána Lisabonská smlouva, jež posílí naši schopnost jednat a dramaticky zlepší kvalitu naší demokracie. Jsem rád, že pan ministerský předseda Brown se nakonec rozhodl dostavit, i když se bohužel dostavil pozdě. Mám obavu, že je to pro britskou účast v EU typické. Dávejte prosím pozor, aby pan Brown podepsal perem, a ne tužkou!

(Smích)

Evropská rada je naší první příležitostí vykročit rozhodně vpřed od introspektivního období úvah a začít provádět seriózní politiku. Prvním problémem je Kosovo a zde se Unie chystá dohlížet nad nezávislostí země bez schválení Rady bezpečnosti OSN. Pro budoucnost Kosova a náš klid je klíčové, aby ti, kdo mají obavu, že takový smělý krok bude znamenat precedens, zvolili moudrou cestu konstruktivního zdržení se hlasování a nesnažili se o zablokování sebeurčení obyvatel Kosova.

Evropská rada by také měla začít přijímat pevná rozhodnutí týkající se velikosti a formy mise EBOP v Kosovu, a vydat tak signál o svých záměrech. Kromě toho bychom také měli zopakovat své odmítnutí podepsat dohodu o stabilizaci a přidružení se Srbskem, dokud nevydá Mezinárodnímu trestnímu soudu své válečné zločince. V této souvislosti by mohla groupe des sages čili skupina moudrých, inspirovaná prezidentem Sarkozym, vypracovat alternativní scénáře týkající se budoucnosti obyvatel Balkánu, které ale nesmí mít negativní dopad na naše závazky.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 
 

  Brian Crowley, za jménem skupiny UEN.(GA) Pane předsedo, vedoucí představitelé EU se den po podpisu nové reformní smlouvy shromáždili na zasedání Evropské rady v Bruselu. Irsko je jednou ze zemí, kde bude znění Smlouvy předloženo ke schválení v referendu; pokud bude kampaň na podporu Smlouvy probíhat na viditelně profesionální úrovni, věřím, že referendum skončí velkým úspěchem.

za jménem skupiny UCS. A k tomu, co řekl pan Schulz o riziku odmítnutí ze strany Evropy, je mou povinností jako zástupce Irska, který hovoří v tomto kole diskuse o budoucnosti Lisabonu, upozornit na několik hořkých pravd.

Především musím pogratulovat všem, kdo mají podíl na dosažení konečného schválení Lisabonské smlouvy. Je to ale jen dokument na papíře a ptáme se sami sebe – a v Parlamentu se ptáme často sami sebe – co chce Evropa, aby se stalo? Co o tom chtějí lidé a občané Evropy vědět?

Ano, občané Evropy chtějí víc Evropy. Ale víc Evropy pro ně neznamená totéž, co by si řada z nás tady mohla myslet. Neznamená to nová nařízení, nové zákony – nové restrikce, jak by to viděli oni. Znamená to chytřejší Evropu, Evropu, která poskytne odpověď na jejich každodenní potřeby. Proto je Lisabonská strategie – tedy pokračování a zdokonalení lisabonské struktury – tak důležitá pokud jde o to, co by bez lisabonského zasedání Rady stalo.

Za druhé vytváří celá otázka migrace, o které se tu řada poslanců zmínila, obrovský tlak na zdroje, nejen finanční, pokud jde o náklady zemí, především zemí v jižním Středomoří, které jsou nuceny na řešení tohoto problému vynakládat obrovské sumy, ale také na sociální soudržnost v rámci těchto zemí. Vznikají tak veliké problémy, jejichž řešení vyžaduje velkou ochotu a úsilí.

Za třetí, a to je nejdůležitější, je tu celý problém týkající se způsobu rozvoje evropské vize, kterou bychom rádi uplatnili po celém světě, jak se o tom nyní hovořilo na konferenci o změně klimatu na Bali, jak se o tom bude v nejbližších měsících hovořit na dalších konferencích v New Yorku, a, co je nejdůležitější, musíme s našimi občany mluvit a informovat je řádně o tom, co před nimi stojí.

Nakonec bych rád něco řekl panu předsedovi Barrosovi a paní místopředsedkyni Wallströmové, vzhledem k referendu, které probíhá v Irsku: žádné daně, žádné daně, žádné daně. Smlouvy vám nedávají právo přicházet s návrhy na daně. Do toho by se Komise plést neměla.

 
  
MPphoto
 
 

  Daniel Cohn-Bendit, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Pane předsedo, dámy a pánové, dnes je báječné zasedání. Úřadující předseda i Rada byli pilní a předložené shrnutí bylo úžasné. Co přesně shrnuli, mi uniklo, ale nadpisy byly určitě správně.

Předseda Komise zdůraznil, že se Komise chopila výzev globalizace. „Globalizace“ řekl 87krát a „výzvy“ 82krát, takže to musí být pravda.

A pak tu máme tu svatbu, kterou nám Martin tak horlivě popsal. Je to opravdu zajímavá situace, neboť ženich si bere podruhé stejnou nevěstu. To je neobvyklé i pro svatby, na které chodíš, Martine. Jen nevěsta je nyní o něco starší, o něco staromódnější a o něco méně sexy, než byla v Římě. Tato svatba je však nutná. Dnes jsme zváni všichni. Jsem dnes přítomen a minule jsem nebyl, takže to bude fungovat. To zcela mění situaci.

Dřív než řeknu něco ke dvěma důležitým problémům, dovolte mi poukázat na surrealistické vystoupení britského ministerského předsedy v Lisabonu. Zjistil, že v Dolní sněmovně zasedá podvýbor výboru podkomise, takže se nemohl zúčastnit podpisu věci, kterou podepsat nechtěl, ale přitom ji podepsat hodlal, načež ji pak později, při jídle, nakonec podepsal. Bylo to surrealistické, ale taková je dnešní Velká Británie. Je to váš problém, ne můj!

Nyní bych se však rád věnoval dvěma závažným věcem. První je Kosovo. Jeden starý židovský vtip říká, že když máte dvě možnosti, vždy si vyberte třetí. Máme dvě možnosti. Pokud neuznáme nezávislost Kosova, budeme mít na krku problém. Pokud ho uznáme, budeme mít na krku problém. Obě možnosti vedou ke konfliktu, buď v Kosovu, nebo v Srbsku. My v Evropské unii musíme nyní jasně ukázat, jak umíme jednat, a nejen jak umíme mluvit. Agendu 2020 musíme vypracovat tak, abychom v tomto regionu podpořili právní stát a tuto agendu musíme vypracovat společně s Kosovem, Srbskem i Bosnou a Hercegovinou.

Musíme v tomto regionu posílit právní řád. Musíme vypracovat pakt o životním prostředí a klimatu. Musíme navrhnout plán regionálního rozvoje, který zahrne věci jako transbalkánskou silniční síť, aby region získal vyhlídku na urychlené sblížení s Evropskou unií s cílem přijetí všech těchto zemí do Evropské unie najednou. Jedinou věcí, jak můžeme zabránit konfliktu, je zajistit, aby tyto země nedostaly jen propojení s Evropou, ale i pomoc v rozvoji. Teď uvidíme, zda je sedmadvacítka schopná nejen provdat nevěstu, ale také přivézt do rodiny problematické děti, aby byl v regionu konečně klid a mír. Mluvím vlastně o svatební noci.

Druhý bod je právě tak důležitý, a to Írán. I o něm musí Rada rozhodnout. V tomto případě můžeme říct, že se hrozba íránské atomové bomby podle všeho uklidnila, pokud můžeme věřit americkým výzvědným službám. Jsme všichni jako malé děti, vždy věříme tomu, čemu chceme věřit. Když nám někdo řekne, co se nám nelíbí, řekneme, že lže. Když nám někdo řekne, co se nám líbí, řekneme, že má pravdu. Nevím, kdo má pravdu, ale hodilo by se mi, kdyby měli tentokrát pravdu.

Jediným problémem v Íránu však není jen atomová bomba. Je tu také problém svobody, nebo přesněji potlačování svobody. V posledních několika letech jsme svědky neuvěřitelného útlaku obyvatel Íránu. Myslím, že Evropa zde musí také něco udělat. Nestačí jen upozorňovat na hrozbu atomové zbraně. Jde také o svobodu lidí v Íránu a o to, jak můžeme občanské společnosti pomoci, aby tuto svobodu vybojovala.

Někteří čelní představitelé vlád se domnívají, že jsou chytřejší, protože dávají moudré rady a dělají pro Evropu velké a chytré věci. Ale myslet si, že se jaderné reaktory mohou prodávat po celém světě, ať už do Libye – kde je teroristická diktatura – nebo do Tuniska, Alžírska nebo Maroka, a pak později zjistit, že všechny tyto národy chtějí atomovou bombu, je pokrytecké. Ve včerejších New York Times se píše něco, co posledních 30 let říkáme všichni, tedy že každý, kdo používá jadernou energii k civilním účelům, ji nakonec použije i k vojenským účelům, když nebude zbytí. A my prodáváme jaderné reaktory do všech afrických, amerických a jiných zemí a myslíme si, že jsme chytří. Jsme hloupí, že to děláme. To by se mělo říct.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 
 

  Francis Wurtz, jménem skupiny GUE/NGL. (FR) Pane předsedo, pane úřadující předsedo, pane předsedo Komise, nadcházející zasedání Evropské rady se bude konat v kontextu podpisu nové smlouvy, bezprostředně po obzvlášť důležité vrcholné schůzce mezi představiteli EU a Afriky a také – na to bychom neměli zapomínat – během první etapy zavádění annapolského procesu.

Domnívám se, že Unie by se u smlouvy dopustila závažného diagnostického omylu, pokud by se domnívala, že tato dohoda na nejvyšší úrovni představuje překonání krize důvěry, která narušila celé vrstvy naší společnosti a současné hospodářské a sociální orientace Unie. Tento problém zůstává dál stejný. Lepší by bylo to uznat a připravit si reakci.

Podobné uvědomění si reality musíme dosáhnout i ve vztazích s Afrikou. Předseda Komise Africké unie Alpha Konaré vyzval Evropu, aby skoncovala s paternismem. Zdůraznil, že Afrika „by neměla zůstat ani honebním revírem, ani by se neměla stát novým územím, které je nutné dobýt“. Kritizoval – a opět cituji – „logiku dohod o hospodářském partnerství, které představují dramatické výdaje pro obyvatele Afriky.“

Je podstatné, že sedm latinskoamerických zemí založilo Banku jihu prakticky v den konání summitu, aby se oprostily od Mezinárodního měnového fondu a aby snížily nerovnoměrnost, která v jejich regionu existuje. Evropská unie se u toho musí poučit a učinit opatření ve smyslu této obecné rostoucí poptávky po spravedlivějším a důstojnějším partnerství, včetně způsobu jednání s přistěhovalci.

A konečně je tu Střední východ, který v programu Rady očividně chybí: Jak mohla Unie v Annapolisu schválit své úplné vyřazení ze struktury odpovědné za uplatňování plánu postupu? Má v úmyslu pasivně přihlížet porušování dohody – jako tomu bylo minulý týden v případě osad ve východním Jeruzalémě? Jaké máme obecně řečeno skutečné ambice pro Evropu a jaké zdroje máme připravené pro jejich uskutečnění? To je prioritní otázka pro příští Evropskou radu.

 
  
MPphoto
 
 

  Jens-Peter Bonde, jménem skupiny IND/DEM. – Pane předsedo, předsedové vlád podepíší zítra v 11:30 konečnou smlouvu, kterou nikdo z nich nečetl. Podepisují hromady dodatků, kterým nemohou ani rozumět. Dánský parlament včera zamítl referendum o smlouvě, kterou nečetl. Poslanci porušili dánskou ústavu a může na ně být podána žaloba, takže můžeme mít referendum.

Někteří z nich možná celý návrh četli; pochybuji o tom. Konečný text je pořád ještě nemožné si přečíst z jednoho prostého důvodu: není úplný. Mezivládní konference rozhodla, že se konečné verze vytisknou až poté, co smlouvu ratifikuje všech 27 států. Nečtěte, podepište, to je cynická morálka. Veškerá jednání mezivládní konference a skupiny jazykových právníků byla držena v naprosté tajnosti, pokud se týká členů tohoto Parlamentu. Systém číslování byl třikrát změněn, takže do podpisu nebylo technicky možné provést jakékoliv srovnání. Neexistuje dokonce ani tabulka pro srovnání s textem uveřejněným v říjnu.

Nejprve zrušili dvě referenda, která odmítla ústavu. Pak vyjednávali v tajnosti a zachovali obsah pod novým jménem. Stále nabízím láhev vína za jediný příklad zákona, který lze schválit podle Ústavy, a ne podle Lisabonské smlouvy. I nejzkušenější právní poradce na dánském ministerstvu zahraničí uznal, že takový zákon neexistuje.

Během znaleckého slyšení v dánském parlamentu jsem se třikrát zeptal na příklad vnitrostátní právní oblasti, na kterou Lisabonská smlouva se svými horizontálními klauzulemi a základními zásadami nemůže dosáhnout. Nedostal jsem jediný opodstatněný příklad. Lisabonská smlouva zlikviduje existující EU, vytvoří nový stát se spojeným občanstvím, právní subjektivitou a všemi nástroji národních států. Civilní zaměstnanci přijmou tajně většinu zákonů. Vzroste demokratický deficit. Moje skupina navrhuje zrušení podpisu, dokud si nebudeme moci přečíst konečný text.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 
 

  Jim Allister (NI). - Pane předsedo, dnes tu opět slyšíme mnoho velkolepých slov o evropských demokratických hodnotách. Zítra uslyšíme ještě ambiciózní ujištění o víře v lidská práva, současně přitom elita EU připravuje oslavu svého doposud největšího projevu arogance, neboť se chystá podpis přebalené Ústavy, aniž by se tito představitelé podívali do zpětného zrcátka na obyvatele svých zemí a na to, co tito chtějí a co si myslí.

Referenda roku 2005 nám ukázala, že Evropa je mimo, ale poučení, které z toho vyplynulo, nebylo vzdát se toho, co lidé nechtějí, ale obejít jejich odpor tím, že se jich tentokrát ani nezeptáme. Proto je skandální, že budou po celém kontinentu omezeny vnitrostátní pravomoci, budou vytvořeny nadstátní struktury a nové občanství EU, Evropská unie dostane právní subjektivitu a jen hrstka občanů bude vůbec požádána o názor.

Proč? Protože v mnoha státech včetně mého se představitelé obávají verdiktu obyvatel a ke své aroganci tak přidávají i zbabělost. Takže v den, kdy se tolik mluví o lidských právech, říkám: Dejme obyvatelům Evropy základní politické a lidské právo říct této Ústavě „ano“ nebo „ne“, právo vyslovit „ano“ nebo „ne“ v referendu.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE-DE). - (PT) Pane úřadující předsedo, pane předsedo Komise, dámy a pánové, portugalské předsednictví se chýlí ke konci a na jeho vrub připadá řada obdivuhodných úspěchů. Nepatřím k těm, kdo přehnaně zdůrazňují diplomatické iniciativy mimo jiné v souvislosti s vrcholnými schůzkami v Brazílii a Africe, jen čas ukáže, zda přinesly konkrétní opatření nebo zda byly jen velkou událostí s velkým mediálním pokrytím.

Chtěl bych však zdůraznit strukturální opatření přijatá ve prospěch Evropy v posledních šesti měsících. Napadají mě tři: konec institucionální krize s přijetím Lisabonské smlouvy, která bude zítra podepsána, vyhlášení Evropské listiny základních práv, která bude závazná, historické rozšíření Schengenského prostoru, do kterého bylo zařazeno devět nových států a téměř 4 miliony kilometrů čtverečních, dosažení strategické životaschopnosti a přijetí důležitého programu GALILEO, který by někteří lidé raději neměli a nechali toto všechno na Spojených státech, Rusku a Číně.

Chtěl bych také zdůraznit efektivní spolupráci s Evropským parlamentem v oblasti tvorby nových právních předpisů a vynikající porozumění s Komisí a jejím předsedou dr. Durăem Barrosem. Interinstitucionální spolupráce dobře fungovala a přinesla dobré výsledky. Pane úřadující předsedo, přeji vám na zasedání Rady dne 14. prosince mnoho úspěchů. Doufáme v další významná rozhodnutí z oblasti zahraniční politiky se zvláštním přihlédnutím ke Kosovu a rozhodnutí spojená s reakcí Evropy na výzvy globalizace.

Speciálně bych chtěl pogratulovat portugalskému předsednictví za to, že začlenilo otázku evropské přistěhovalecké politiky do programu Rady, kde bude moci pan předseda Barroso zdůraznit iniciativy Komise týkající se této otázky. Jde o problémy a výzvy, které jasně přesahují rámec jednotlivých členských států a vyžadují společný přístup, což je, jak již bylo řečeno, v oblasti bez vnitřních hranic jasné.

Pane předsedo, dovolte mi, abych na závěr připomenul věc týkající se Portugalska. Když Portugalsko předsedalo Radě, vždy dělalo vše pro společný zájem. Bylo tomu tak v roce 1992, kdy byl předsedou vlády Cavaco Silva a ministrem zahraničních věcí Joăo de Deus Pinheiro, jenž je dnes poslancem Evropského parlamentu. Bylo tomu tak v roce 2000, kdy byl předsedou vlády António Guterres, a je tomu tak i dnes, kdy Portugalsko předsedá Radě Unie potřetí.

Dovolte mi, pane státní tajemníku, poukázat na váš osobní závazek a na závazek pana ministra Luíse Amada a předsedy vlády pana Sócratese a na závazek všech, kdo se zde, v Bruselu a Lisabonu, zapojili do zajištění úspěchu předsednictví. Chtěl bych poukázat na práci stálého zastoupení Portugalska při EU, chtěl bych připomenout schopnosti pana velvyslance Mendonçe e Moury a vyjádřit poděkování za účinné spojení s Evropským parlamentem, které zajišťoval dr. Alexandre Leităo.

 
  
MPphoto
 
 

  Hannes Swoboda (PSE). - (DE) Pane předsedo, pane úřadující předsedo, pane předsedo Komise, to, že je Lisabonská smlouva připravená k podpisu, je obrovským úspěchem portugalského předsednictví a svou roli určitě sehrálo i mnoho poslanců tohoto Parlamentu.

Jednou z funkcí Lisabonské smlouvy je posílení společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU a vytvořit pro to institucionální základy. Smlouva však může pouze vytvořit správné podmínky a důležitá je i ochota a úsilí společnou zahraniční a bezpečnostní politiku provádět.

Jak již někteří řečníci uvedli, je správné, že v tomto zvláštním okamžiku, kdy se Smlouva podepisuje, bude testem rozhodnutí členských států provádět společnou zahraniční a bezpečnostní politiku otázka Kosova. Cokoliv v souvislosti s Kosovem rozhodneme, bude v regionu znamenat problém.

Není žádná nová třetí možnost, jak navrhoval pan Cohn-Bendit, protože o třetí možnost, tedy věnování peněz a iniciativy celému regionu, jsme se již nějakou dobu snažili. Existuje pouze možnost nezávislého Kosova, což v regionu povede k řadě problémů, nebo se můžeme rozhodnout nezávislé Kosovo neuznat, což v regionu také vyvolá řadu problémů.

Z mého hlediska je docela jasné, že musíme trvat na zásadě, že každý krok přijatý v nadcházejících týdnech a měsících musí vyjít zevnitř regionu a musí být přijatý společně s Evropskou unií. To se však nemůže povést, pokud nebude mít Evropská unie k této otázce společný postoj.

Na základě mé vlastní zkušenosti – již deset let působím v tomto regionu jménem Evropského parlamentu – vidím jen jedinou přijatelnou možnost, a to je přiklonit se v nejbližší budoucnosti k omezené, jasně ohraničené a kontrolované nezávislosti. Opravdu se však domnívám, že by bylo naprosto nepřípustné a netolerovatelné, pokud by Kosovo vyhlásilo nezávislost jednostranně, a my bychom se tomu víceméně podvolili. Mnozí kosovští politikové říkají, že se můžeme společně tímto směrem vydat. Viděl jsem to z první ruky během posledních kosovských voleb. Tento proces se může uskutečnit, pokud si Evropská unie zvolí jednotný přístup.

Mohu snad v posledních dnech tohoto předsednictví Radu požádat o to, aby zajistila, že půjde o společnou evropskou taktiku, že budou všechny strany uplatňovat v tomto regionu stejnou odpovědnost a že při všech krocích, které budou v nadcházejících týdnech a měsících přijaty, bude v Kosovu EU přítomna. To je hlavní požadavek. Rozhodujícím faktorem nebude uznání nezávislosti Kosova, ale aktivní zastoupení bezpečnostní politiky EU v Kosovu a při prosazení této věci musí sehrát svou roli portugalský předseda Rady.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 
 

  Sophia in 't Veld (ALDE). - (NL) Pane předsedo, konečně po letech stagnace se podepisuje nová Smlouva, ale zúčastněné strany musí také konečně jednat jako vlastníci, jako skuteční vůdci Evropy. Je nejvyšší čas, aby se přestali chvástat na vnitrostátní úrovni tím, čeho dosáhli, a začali aktivně o Smlouvě diskutovat a propagovat její ratifikaci, aby mohla dne 1. ledna 2009 vstoupit v platnost.

Největší změny se týkají policejní a soudní spolupráce. Musíme jasně a rychle rozhodnout o tom, jakým způsobem budeme případné problémy řešit v přechodném období, tedy v roce 2008. Bude Rada trvat na návrzích pana komisaře Frattiniho a zavede nové postupy v očekávání nových pravidel již nyní?

Dnes bude také formálně vyhlášena Listina základních práv. A je hanebné, že členské státy listinu oslabily tím, že ji vyňaly ze smlouvy a především tím, že podpořily dvě výjimky. Musí nyní v praxi prokázat, že to skutečně myslí se základními právy vážně, a ne že je podporují jen slovně.

Pane předsedo, Evropská unie se stává konečně o něco demokratičtější a o něco efektivnější. Zralá demokracie však musí být nejen pevná, ale musí také kontrolovat výkon svých pravomocí a musí být odpovědná. Je čas na demokracii, čas na to, ukázat odpovědnost – i v boji proti terorismu – proto prosím Radu o vysvětlení, jakou úlohu hraje Evropa v nezákonných činnostech CIA.

 
  
MPphoto
 
 

  Mirosław Mariusz Piotrowski (UEN). - (PL) Pane předsedo, historie se ráda opakuje. Před třemi lety byla podepsána Smlouva o Ústavě pro Evropu. Vedoucí představitelé členských států EU měli velkou radost a byli si jistí, že dokument vstoupí v platnost. Dva národy však v referendu vyslovily rozhodný odpor.

Hlavy vlád nyní podepisují téměř identický text a počítají s tím, že budou schopné se tentokrát referendům vyhnout. Výrazným způsobem tento základní demokratický nástroj podceňují. Čas veřejně označený jako období úvah byl promarněn. Místo, aby se čas věnoval konzultacím, sociálnímu dialogu a diskusím, promarnil se na vymýšlení mechanismů manipulace.

Musí se zdůraznit, že takzvaná reformní smlouva je dokument velké důležitosti, protože ve skutečnosti vede k omezení suverenity členských států. Převádí mnoho výsad dosud vyhrazených národním státům na instituce EU, které nepodléhají skutečně demokratické kontrole. Jsem přesvědčen, že pokud by se k zítra podepisované smlouvě vyjádřily národy Evropy, potkal by ji stejný osud jako její předchůdkyni.

 
  
MPphoto
 
 

  Mikel Irujo Amezaga (Verts/ALE). - (ES) Pane předsedo, před několika měsíci jsem telefonoval ombudsmanovi v mé zemi a když jsem čekal na lince, v telefonu hrála skladba Let it be, vzbuzující určitý optimismus, vzhledem ke stížnostem, které úřad vyřizuje, což se skutečně ukazuje.

Jde o častý názor nás, kteří pořád ještě nechápeme, že Evropská unie dělá vše proto, aby regionální otázky nebo národy bez státní příslušnosti začlenila do institucionální struktury a politik. Pořád víc lidí se bohužel domnívá, že tento den nikdy nenastane a je pravda, že mnoho alternativ nenabízíme.

Pokud jde o Kosovo, posloucháme tu o problémech, ale ještě jsem neslyšel nikoho položit otázku, která je podle mě nejdůležitější: Co chtějí obyvatelé Kosova?

Pokud jde o Lisabonskou smlouvu, myslíme si, že zde vládne přílišné sebeuspokojení a že za toto sebeuspokojení ve velké míře může to, že ukazatele hodnocení této strategie vycházejí především z růstu HDP. Kdy budeme mít i ukazatele sociálního a environmentálního pokroku, abychom mohli lisabonské výsledky skutečně hodnotit?

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL). - (PT) Jsme svědky další zkoušky základních zásad neoliberální politiky, kterou sledovalo portugalské předsednictví. Zítřejší podpis Lisabonské smlouvy obsahující základy takzvané Evropské ústavy je bezpochyby nejdůležitější spornou otázkou představující kvantitativní posun v neoliberální integraci, která postupně zhoršuje sociální problémy a nerovnosti.

Místo snah o zlepšení pracovních podmínek spoléhají na flexikuritu, kvůli níž bude práce ještě ve svízelnější situaci. Místo snah o zlepšování životních podmínek a o řešení problému chudoby, která postihuje více než 80 milionů lidí, představují ještě neoliberálnější verzi Lisabonské strategie, která usiluje o liberalizaci a privatizaci veřejných služeb. Proto budou pracující a ostatní lidé stejně jako při událostech 18. října a při demonstraci v Lisabonu dál proti smlouvě a těmto politikám bojovat a budou požadovat referendum o smlouvě na základě řádně vedených pluralitních debat.

 
  
MPphoto
 
 

  Frank Vanhecke (NI). - (NL) Pane předsedo, když proběhlo nedávné referendum ve Venezuele, které velmi těsnou většinou zamítlo Chavezovy plány na radikální změnu Ústavy, rádoby diktátor Venezuely se sklonil před vůlí lidu, jako by to měli udělat všichni vůdcové více či méně svobodných zemí. Myslím, že bychom si z tohoto případu měli v Evropě vzít příklad.

Evropská ústava, kterou dva členské státy demokraticky odmítly velkou většinou voličů, se nám vrátila zpět. Prakticky v nezměněné formě, kromě malých kosmetických změn. V zemích, které jsou k ní pravděpodobně kritické nebo budou asi volit proti, není prostor na opravdovější debatu a určitě ne na referendum. Evropská ústava – pardon, reformní smlouva – se podepisuje v Lisabonu za velké pompy a slávy a bude pak spěšně projednána v parlamentech, které ji nemístně ukvapeně podpoří. Demokracie v Evropě je falešná.

A způsob, jakým eurokraté zacházejí s hlasem lidu, byl opět zcela zřetelný, když pan komisař Rehn hovořil nedávno o možnosti tureckého přistoupení. Je zaznamenáno, jak řekl, že dohody jednotlivých států nebo zvláštní volební závazky nesmí stát v cestě tureckého přistoupení. Evropským byrokratům je srdečně jedno, jaké sliby dostali voliči v otázce přistoupení Turecka. Ve Venezuele prozatím demokracie existuje, ale v Evropě bohužel mnohem méně.

 
  
MPphoto
 
 

  Giles Chichester (PPE-DE). - Pane předsedo, na programu nadcházejícího zasedání Evropské rady je několik důležitých otázek. Těším se, až uslyším o zlepšování evropské konkurenceschopnosti, o pokroku dosaženém směrem k ambiciózním cílům Evropy v otázce řešení změny klimatu a závazku Evropy pomoci rozvojovým zemím zmírnit chudobu. Tento týden však bude pozornost nevyhnutelně zaměřena na podpis reformní smlouvy v Lisabonu.

Jak jsme my, britští konzervatisti, vždy říkali, neexistuje žádná reálná potřeba takovéto dalekosáhlé smlouvy a zrovna tento týden uveřejnila jedna z nejvýznamnějších evropských univerzitních odbornic článek o účincích rozšíření EU. Jasně říká to, co my už tvrdíme nějakou dobu, totiž že EU funguje naprosto skvěle i bez reformní smlouvy. Říká, cituji: „Praxe od května 2004 jasně ukazuje, že institucionální procesy a praxe EU čelí dopadu rozšíření dosti rozhodně.“

Nezapomínejme na všechno to, co jsme říkali – že EU nemůže zvládnout rozšíření bez toho, že by to otřáslo nebo dokonce zablokovalo fungování institucí. To vše posiluje náš názor, že tato smlouva má především politickou symboliku, než že by byla objektivním hodnocením toho, co Evropa potřebuje.

Vedle toho, že jsme zpochybňovali princip této smlouvy, byli jsme též velmi kritičtí k procesu, díky němuž jsme se do tohoto stádia dostali. Je neuvěřitelné tvrdit, že tato smlouva není v podstatě stejná jako Evropská ústava, kterou tak důrazně odmítli občané Francie a Nizozemska v referendu. Britský premiér trvá jako jediný mezi svými kolegy na zachování mýtu, že se Smlouva a Ústava od sebe liší. Britští občané mu nevěří a velká většina opakovaně vyjádřila názor, že by se mělo konat referendum. Pan Brown jejich přání ignoroval, a tím hodně přispěl k podkopání své vlády a obecně Evropské unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Robert Goebbels (PSE) . – (FR) Pane předsedo, pane úřadující předsedo, pane předsedo Komise, v roce 1981 vlastnilo 1 % evropské populace 8 % tehdejšího celkového bohatství Evropy. O pětadvacet let později drží jedno procento nejbohatších občanů 17 % všech příjmů Evropské unie. Jeden člověk ze šesti, tedy celkem 74 milionů Evropanů zatím žije pod hranicí chudoby, která se stanovuje pro každý členský stát zvlášť.

Pokud by neexistovaly sociální převody, spadlo by do chudoby přibližně 185 milionů Evropanů, tedy téměř 4 % populace. Z toho plyne nutnost aktivní sociální politiky: politiky, která bude bohatství přerozdělovat. Úsilí Unie v sociální oblasti je však velmi chabé. Vize sociálněji zaměřené Evropy 21. století, kterou právě Komise představila, je koncepčně bezchybná, ale zcela mlčí k jakékoliv skutečné legislativní iniciativě.

Předseda Komise pan Barroso nám před chvíli sdělil, že Lisabonská strategie nese své plody. Má pravdu. Hospodářský obrat v Evropě je však současně ohrožen obzvlášť zákeřnou verzí globalizace, a tou jsou finanční trhy bez hranic. Úvěrová krize zvaná „subprime crisis“ má původ ve freneticky spotřebním chování Američanů. Vize sociálněji zaměřené Evropy 21. století, kterou právě Komise představila, je koncepčně bezchybná, ale zcela mlčí k jakékoliv skutečné legislativní iniciativě.

Finanční odvětví samo o sobě pochopitelně neriskuje nic: je „příliš velké na selhání“. Národní centrální banky a daňoví poplatníci zajistí bezpečné přistání zlatých parašutistů a levné to nebude. V Evropě se již hospodářská aktivita zpomalila. Ve Spojených státech hrozí recese. Dolar klesá a ceny surovin včetně základních potravin stoupají. Omezování úvěrů již postihuje malé a střední podniky a lidi, kteří hledají bydlení.

Při čtení návrhu závěrů ze zasedání Rady v Lisabonu nevidím žádnou vyhlídku na zotavení Evropy a velmi hořce toho lituji.

 
  
MPphoto
 
 

  Marco Cappato (ALDE). - (IT) Pane předsedo, dámy a pánové, rád bych začal s očividně malým vítězstvím, kterého dosáhl francouzský prezident Sarkozy tím, že z probíhajících jednání s Tureckem vymýtil slovo přistoupení.

Nic se tím pochopitelně nemění, jednání pokračují; Sarkozy, který je v současnosti nejsilnější a nejpolitičtější z evropských hlav států, jak vyplynulo i z projevu zde v Parlamentu, však hovoří o hranicích Evropy a Středomořské unie a některé hlasy poněkud ironicky říkají, že „neví, o čem mluví, neví, co to je Středomořská unie, neví, jak se ta hra hraje.“

Z mého pohledu je hra, kterou hraje, velmi jasná a týká se evropských hranic: Středomořská unie je strategií Evropy národů. A pokud by v praxi šlo pouze o vztah mezi národy, byla by Středomořská unie rozumnou cestou pro řešení hospodářských, obchodních a ekologických problémů. To však není rozumné a je nutné najít alternativu, pokud chceme něco jiného, pokud chceme právní Evropu, zejména pokud jde o individuální práva, Evropu občanů spíše než Evropu států.

To je alternativa, kterou musí hlavy států, Komise a Evropská unie začlenit do francouzské strategie Evropy národů. Musíme se rozhodnout, zda chceme, aby byla jednou v budoucnu Listina základních práv listinou práv tureckých občanů, listinou práv marockých občanů, listinou práv izraelských a palestinských občanů; musíme se rozhodnout, zda chceme či nechceme dát Evropě takovouto budoucnost, protože jinak zvítězí Evropa národů a států.

Na závěr chci říct, že někteří lidé nosí trička s nápisem „referendum o Evropě“: ano evropskému referendu, ne vnitrostátním referendům, protože referenda v naší Evropě probouzí populismus, extremismus, nacionalismus a komunismus.

 
  
MPphoto
 
 

  Mario Borghezio (UEN). - (IT) Pane předsedo, dámy a pánové, v Evropě jsou naštěstí stále patrioti a evidentně budeme požadovat vnitrostátní referendum. Budeme dál požadovat vnitrostátní referenda, protože věříme Evropu národů, ne v Evropu vysokých financí, která podporuje a financuje celou tuto technokratickou politiku, celý tento způsob vedení blázince evropských institucí.

To je přesně obrázek, který vyplývá z přepracování smlouvy – potvrzení instituce, které dominuje techno-byrokracie, jež je odpovědná jen sama sobě a živí jen sama sebe. Kde je v této nové verzi například cokoliv, co odpovídá silnému volání po obraně evropského sociálního modelu, jež požadují lidová referenda; co jim odpovíte?

Na hranicích žádné řešení není a pokračuje tlachání o rozšiřování, aniž by se mluvilo o narůstajícím geopolitickém problému evropských hranic, který je pro nás klíčový. Stavba jako je Evropa, která má své historické kořeny ve veřejném právu ve Svaté říši římské, se nestaví tak, že se jako duchovní horizont vezme hodnota eura proti dolaru. Jsou tu další styčné body, především pro nás, a to jsou evropské křesťanské hodnoty.

Základní problémy, kterým Evropa čelí, nevyřešíte právními vytáčkami nebo tím, že se necháte řídit rozhodnutími Evropského soudního dvora. Státy se takto neřídí, ani budoucnost Evropy, ani historie Evropy. Ať žije Evropa lidí, Evropa křesťanských kořenů!

 
  
MPphoto
 
 

  Miguel Portas (GUE/NGL). - (PT) Předsedové vlád a hlavy států podepíšou zítra v Lisabonu Lisabonskou smlouvu. Potom budou žádat její ratifikaci. Rozdíl není v textu, jenž je replikou Ústavy, kterou odmítli Francouzi a Holanďané. Rozdíl je v metodě. Nyní žádají rychlou ratifikaci bez referend. Před několika dny vyjádřil pan Zapatero zde v této sněmovně přání, aby se občané jednotlivých států ke Smlouvě, jež bude rozhodovat o naší společné budoucnosti, vyjádřili.

Vlády budou mít na páteční vrcholné schůzce možnost rozptýlit podezření, které na každé z nich leží, podezření, že chtějí, aby byla nová smlouva schválena lidem za zády. Měly by všemi deseti sáhnout po návrzích pana Zapatera. Měly by to udělat. Lisabonská smlouva dnes není skutečně vaší smlouvou. Nikdy nebude Smlouvou Evropanů, pokud její životaschopnost bude záviset na nekonání referend. Měly by ukázat odvahu vyjít vstříc požadavku demokracie, protože sama Evropa závisí na demokracii!

 
  
MPphoto
 
 

  Jana Bobošíková (NI). - (CS) Dámy a pánové, často zde diskutujeme o tom, co udělat pro to, aby se Evropa přiblížila občanům a aby byla demokratičtější, ale vůbec nic pro to neděláme. Zítra premiéři podepíší reformní smlouvu a už dopředu deklarují, že nechtějí referenda. Smutné je, že tento Parlament jim k tomu vesměs tleská. Je to vrchol arogance a pohrdání hlasem občanů. Mám pocit, že jsou politici líní novou smlouvu vysvětlovat, anebo – a to je ještě horší – se občanů bojí. Politikům se nechce vysvětlovat jak nová smlouva změní podíl zemí na rozhodování v Evropské unii. Politikům se nechce sdělovat občanům, že nebudou mít v Evropské komisi svého komisaře. Nechce se jim obhajovat, že o migraci, energetice a dopravě se bude rozhodovat ne v jednotlivých zemích, ale v Bruselu. Dámy a pánové, pokud pro nová pravidla uspořádání Evropské unie nezískáme občany, nebudeme jim vysvětlovat na jedné straně výhody integrace a na druhé straně ztráty národní suverenity, které smlouvu v některých oblastech jasně doprovázejí, budou se nůžky mezi politickou elitou a občany rozevírat dál. Proto považuji za klíčové, aby se nová smlouva schvalovala referendy.

 
  
MPphoto
 
 

  Jacek Saryusz-Wolski (PPE-DE). - Pane předsedo, Lisabonská smlouva bude mít v blízké budoucnosti významný dopad na zahraniční politiku Evropské unie.

Naše diskuse ve výboru pro zahraniční věci v této sněmovně mi z mnoha důvodů dovolují vyslovit k nové Smlouvě velmi pozitivní názor. Jediný rámec velmi zvyšuje soudržnost vnější činnosti EU: nová smlouva znamená ve srovnání s existujícími předpisy velký krok kupředu. Poskytuje explicitní právní základy pro politiku sousedství, zavádí jedinou právní subjektivitu Unie jako celku a zavazuje členské státy, aby se spolu radily a prokazovaly si vzájemnou solidaritu.

Z institucionálního hlediska došlo k mnoha vylepšením, které tkví v posílení pravomocí vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a pro bezpečnost, který je současně místopředsedou Evropské komise, a ve vytvoření Evropské služby pro vnější činnost.

A co nejdůležitější, nová smlouva zvyšuje rozpočtové pravomoci Parlamentu nad výdaji zahraniční politiky EU, kdy se Evropský Parlament dostává na stejnou úroveň jako Rada.

Kromě toho se také vytváří nový právní základ pro nástroje nebo politiky vztahující se ke společné zahraniční a bezpečnostní politice jako jsou sankce proti nestátním subjektům, vesmírná politika a energetická bezpečnost, boj proti změně klimatu, prevence mezinárodního terorismu a ochrana osobních údajů.

Největší zlepšení se opravdu týkají evropské bezpečnostní a obranné politiky, neboť Lisabonská smlouva zavádí především trvalou strukturovanou spolupráci v oblasti obrany mezi členskými zeměmi, které mají k dispozici vojenské prostředky.

Z našeho hlediska má však nová smlouva také některé nedostatky: Evropský parlament by měl být vyzván ke konzultacím ohledně jmenování nového vysokého představitele a místopředsedy Komise, nejen v případě první osoby, která se funkce ujme dne 1. ledna 2009, ale také v případě pozdějšího dočasného jmenování, když bude jmenována celá Komise včetně místopředsedy pro zahraniční věci.

Dovolte mi také zdůraznit nutnost, aby se nový, nově zvolený vysoký představitel a místopředseda skutečně předem radil s Parlamentem o hlavních otázkách společné zahraniční a bezpečnostní politiky a evropské bezpečnostní a obranné politiky.

Takže když si to zrekapitulujeme: Lisabonská smlouva představuje milník v institucionálním rozvoji Evropské unie v oblasti zahraničních věcí a jako předseda výboru pro zahraniční věci chci její nadcházející podpis srdečně přivítat.

 
  
MPphoto
 
 

  Genowefa Grabowska (PSE). - (PL) Pane předsedo, tři roky po konci druhé světové války vyhlásila Organizace spojených národů Všeobecnou deklaraci lidských práv, která zůstává na tomto poli standardem. Téměř 60 let poté kodifikovala Evropská unie lidská práva ve své Listině základních práv, což je dokument vytvořený na míru potřeb a očekávání obyvatel Evropy na prahu 21. století.

Proč tedy dva státy, Polsko a Velká Británie, tak zaangažované do kodifikace lidských práv na mezinárodní úrovni, vyslovily proti listině námitky? Proč ji nechtějí svým vlastním obyvatelům poskytnout? Moje rozčarování jako Polky je o to větší, že jak Polsko, tak Velká Británie předtím listinu přijaly. Jejich předsedové vlád a ministři zahraničních věcí ji dne 29. října 2004 v Římě podepsali jako druhou část Ústavní smlouvy. Těmito podpisy se nejen zavázali vůči svým evropským partnerům, ale bylo to také signálem pro občany obou států a slibem, že se budou listinou řídit.

Obsah listiny se od roku 2004 nezměnil. Změnil se postoj Polska a Velké Británie. Zásadní otázka zní takto: Proč se následovníci Tony Blaira a Marka Belky proti listině postavili a zbavili své občany možnosti využívat jejích výhod? Chtěla bych také požádat pana předsedu Rady Evropy, aby se zeptal současných předsedů vlád Polska a Velké Británie, proč neakceptují podpisy svých předchůdců. V zahraniční politice je zásada kontinuity základní a my občané, mluvím o Polácích, potřebujeme práva plynoucí z této listiny.

 
  
MPphoto
 
 

  Alexander Lambsdorff (ALDE). - (DE) Pane předsedo, dámy a pánové, o podstatě smlouvy tady toho bylo již hodně řečeno. My, němečtí liberálové, jsme vždy připisovali základní význam některým klíčovým bodům. Za prvé je nutné zachovat institucionální kompromis. Za druhé jsme chtěli zahraničního ministra EU, ne na ozdobu, ale jako skutečného mluvčího Evropské unie. Plně souhlasíme s tím, co před chvílí řekl o institucionálních vylepšeních Jacek Saryusz-Wolski. Myslíme si však, že společná zahraniční a bezpečnostní politika bude v dohledné budoucnosti stát nebo padat s politickou vůlí členských států, a to je politováníhodné. Třetím bodem, kterému jsme věnovali zvláštní význam, je neochvějná ochrana základních práv, a proto se na vyhlášení listiny velmi těšíme.

Celkově je nutné říct, že Lisabonská smlouva je úspěchem německo-portugalského předsednictví, za nějž si obě předsednictví zasluhují gratulaci.

Skutečnou vadou na kráse je však to, že nedošlo k žádnému posunu v tom, aby se rozhodovací procesy dostaly blíž lidem. Rozhodnutí Rady nepředstavit úplné znění Smlouvy říkáme v němčině Realsatire, což znamená reálnou skutečnou situaci, která je absurdnější, než cokoliv by si vymyslel satirik. Události však rozhodnutí brzy předhoní. Jsem si jistý, že veřejnost a parlamenty si samy seženou kopie úplného znění a samy si přečtou, co ve Smlouvě skutečně je.

Musíme nyní vstoupit do etapy, ve které Evropská unie přikročí od zahleděnosti do vlastních institucionálních problémů k přijetí globální perspektivy. Musíme se zhostit své mezinárodní hospodářské odpovědnosti. Obecný stav světového hospodářství má v Evropě za následek pomalejší růst a ztrátu pracovních míst. V mnoha členských státech včetně mého vidím obrat k sebeuspokojení a ochabující vůli zavádět reformy. To se musí změnit.

Dále si myslím, že musíme naši roli v mezinárodní politice vnímat odpovědně. Lidé chtějí, aby Evropská unie zastávala silnou mezinárodní pozici. Odpovědnost je na nás.

 
  
MPphoto
 
 

  Bogdan Pęk (UEN). - (PL) Pane předsedo, Evropa neznamená jen porozumění elit. Nejsou to jen evropské instituce. Evropa je především věcí důvěry.

Včera však předseda Národně-demokratické strany Německa Udo Voigt v německé veřejnoprávní televizi prohlásil, že Polsko musí okamžitě Němcům vrátit Slezsko, že Polsko musí Němcům vrátit Pomořansko, Gdańsk, Wrocław a další města. Současně se vyslovil pochybnosti ohledně počtu obětí holocaustu.

Musím se dnes, kdy se duch Evropy vynořil nad vodami a nad tímto Parlamentem, ptát, proč pan Schulz ztratil svou revoluční vnímavost. Proč se německá vláda nahlas ostře nevyjádřila? Takovýto způsob jednání vedl k Třetí říši.

Žádáme ostré odsouzení a postavení příslušné fašistické strany mimo zákon, neboť to, co dělá, může Evropě ohromně ublížit: ničí důvěru mezi evropskými národy, které se snaží o obecné blaho. Německo, které je jedním z nejdůležitějších evropských států, by mělo být na tento typ aktivit obzvlášť citlivé a mělo by okamžitě přijmout opatření pro dobro Evropských společenství.

 
  
MPphoto
 
 

  Alain Lamassoure (PPE-DE) . (FR) Pane předsedo, i já bych chtěl pogratulovat portugalskému předsednictví. Podpis Lisabonské smlouvy i vrcholná schůzka mezi představiteli EU a Afriky zůstanou mezníky evropské historie. Nemůžeme však dopustit, aby tyto vynikající úspěchy zastínilo to, co přijde, a k tomu musím vyslovit dvě úvahy.

První se týká ratifikace budoucí smlouvy. To, že jsme opustili návrh Ústavy a nahradili ji obyčejnou smlouvou, znamená, že kromě Irska již nic nebrání tomu, aby ji ratifikovaly parlamenty všech evropských států. To je hlavní rys politické dohody, kterou v červnu a říjnu uzavřela Evropská rada. Pokud mezitím některá vláda změnila názor, je tím nejmenším, co mohla udělat z zájmu slušného jednání s partnery, že by je informovala před podpisem smlouvy, a ne později. Pane předsedo Rady, jsem si jistý, že portugalské předsednictví bude nad přísným dodržováním této základní loajálnosti bdít.

Moje druhá úvaha se týká toho, o čem se již zmínila řada mých kolegů: jde o situaci na západním Balkánu. Již osm let víme, že nezávislost Kosova je jednoho dne nevyhnutelná A dnes jsem i přes značné úsilí Javiera Solany a Komise situací zaskočení stejně jako před osmi lety.

Opakovaně jsme říkali, že region západního Balkánu je předurčen k tomu, aby byl součástí Unie, a požadujeme zahájení společné zahraniční politiky. Každé předsednictví Unie však udělalo jen to, že tuto horkou bramboru předalo následujícímu předsednictví. Již nejsme v roce 1991. O šestnáct let a 300 000 mrtvých později musí země EU ukázat, že se z této smutné minulosti poučily. O budoucnosti obyvatel Balkánu se nebude rozhodovat ve Washingtonu nebo v Moskvě, ani v New Yorku: bude se o tom rozhodovat zde v Evropě, mezi národy, kterých se to týká přímo, a mezi jejich evropskými sousedy, přáteli a partnery.

 
  
MPphoto
 
 

  Gunnar Hökmark (PPE-DE). - Pane předsedo, nejprve budu mluvit o Kosovu. Na Balkáně i na Kavkaze jsme svědky konfliktu mezi evropskými hodnotami a nacionalistickými tendencemi, mezi evropskou integrací a hnutími a idejemi, které podporuje Rusko. Pokud se v budoucnosti ohlédneme, jsem si zcela jistý, že nebudeme nikdy litovat úsilí, které dnes všemi možnými prostředky, jež máme k dispozici, vynakládáme na podporu evropské integrace, ale mohli bychom v budoucnu velmi dobře litovat úsilí, které jsme nevyvinuli. Myslím, že je důležité o tom koncem tohoto týdne diskutovat na Evropské radě.

Za druhé bych rád mluvil o globalizaci. Myslím, že je důležité pamatovat na to, že díky globalizaci se Evropa přeměnila na přední světovou ekonomiku, a pokud máme být nejlepší světovou znalostní ekonomikou, je globalizace nutná, neboť vedoucího postavení ve světě nikdy nedosáhneme, pokud budeme nejlepší jen v Evropě. Dobrých výsledků nikdy nemůžeme dosáhnout pomocí ochranných opatření. To dlouhodobě poškodí možnosti vytváření pracovních míst a dosahování prosperity a nedá nám to možnost dosáhnout vedoucího postavení ve světě a chránit evropské hodnoty.

Vyplývá z toho pro nás, že je důležité, aby Evropská rada zdůraznila veškeré úsilí, které je potřeba vyvinout v oblasti energetických právních předpisů, telekomunikačních právních předpisů, vnitřního trhu a konkurenceschopnosti. Konkurence neznamená boj mezi různými osobnostmi nebo identitami. Znamená možnost, aby se všichni podíleli na tom, že se Evropa pohne kupředu. Touto cestu bychom se měli vydat. Je to absolutně nejlepší způsob využití smlouvy tak, abychom byli schopni reagovat na globální výzvu. Tuto možnost jsme tento týden dostali a měli bychom jí využít.

 
  
MPphoto
 
 

  Enrique Barón Crespo (PSE). - (ES) Pane předsedo, pane předsedo Rady, pane místopředsedo Komise, dámy a pánové, považuji za správné, abychom v den, který je pro Evropský parlament velice důležitý, nejprve veřejně uznali, jakou práci portugalské předsednictví odvedlo. Na význam dnešního dnes poukazuje i ozdobená přední strana předsednického pódia znázorňující slavnostní vyhlášení Listiny základních práv.

Portugalské předsednictví dostalo – a to říkám jako zástupce Evropského parlamentu na mezivládní konferenci – návrh, ve kterém byla Listina základních práv jen prohlášením č. 11. Je také správné zdůraznit, že – jak mi předseda Rady osobně řekl na začátku – bylo prakticky nemožné tento status změnit a domnívám se, že se nám na mezivládní konferenci společně podařilo zajistit, aby se Listina základních práv stala právně závaznou listinou. Členské státy ji nechtěly začlenit do Smlouvy, ale je to listina a má ústavní status.

Myslím, že bychom měli vzpomenout několikaleté úsilí poslankyň a poslanců Evropského parlamentu k dosažení přijetí této listiny. Myslím, že bychom neměli opomenout ženu, která je zosobněním tragédie a moci 20. století v Evropě, Simone Veilovou, nemluvě o lidech jako je Altiero Spinelli, Fernand Herman a mnoho dalších, kteří roky pracovali na tom, abychom dnes mohli konečně vydat prohlášení o právech, jež bude vyjádřením naší identity.

Pane předsedo, myslím si také, že je na čase, abychom v Parlamentu, jež bez rozdílu vydává zákony o kravách, kozách, okurkách i financích, konečně mluvili i o lidech, o mužích a ženách na ulici. Považuji za politováníhodné, že je ještě dnes stále několik států, které svým příslušníkům omezují práva jako evropským občanům.

Nakonec bych, pane předsedo, chtěl ještě zmínit jednu důležitou věc, a to fakt, že Listina základních práv a Lisabonská smlouva posiluje Unii jako nadnárodní demokracii států a občanů, což je v éře politické globalizace to nejdůležitější. Činíme tak na regionální úrovni, ale věřím, že jde o příklad, který bychom měli následovat pro svou vlastní budoucnost a pro budoucnost lidstva jako celku.

 
  
MPphoto
 
 

  Othmar Karas (PPE-DE). - (DE) Pane předsedo, dámy a pánové, neočekávám, že vrcholná schůzka, kterou připravujeme, přinese nějaké překvapení. Čekám však od ní, že otevře dveře do budoucnosti a určí postoj Evropské unie k mnoha otázkám.

První dveře, které musí otevřít, jsou dveře k ratifikaci Lisabonské smlouvy. Očekáváme, že k ratifikaci dojde rychle ve všech členských státech a že se bude při jmenování státních úředníků podle nové Smlouvy přihlížet k výsledkům voleb do Evropského parlamentu v roce 2009. Očekávám však také, že uvolňování cesty k ratifikaci bude také znamenat, že začne Rada a Komise konečně komunikovat a poskytovat občanům členských států informace k obsahu Smlouvy.

Nemlčme k důvodům, proč Smlouvu podporujeme. Vítáme ji, protože posiluje naše občany, naše parlamenty, demokracii a Evropskou unii.

Druhé dveře, které otevíráme, jsou dveře ke svobodě. Bude se diskutovat o Schengenu. Máme radost, že mnoho členských států nyní schengenská kritéria splňuje, protože splnění schengenských kritérií znamená větší svobodu v rámci Evropské unie a větší svobodu pro občany Evropské unie.

Třetí dveře, které se otevřou, umožní doufám Evropské unii převzít globálnější odpovědnost. Dovolte, abych jasně řekl, že rámec pro vyjednání řešení otázky Kosova byl vyčerpán a Evropská unie musí převzít za Kosovo společnou odpovědnost. Máme jednoznačný názor, že budoucnost Kosova a Srbska leží na Evropské unii a že musíme udělat vše pro to, aby se splnily touhy lidí žít svobodně a v míru s ostatními.

Moje poslední poznámka se týká dveří k výzkumu a vývoji. Realizujme závěry týkající se programu Galileo, za něhož Evropská unie vzala na sebe finanční odpovědnost.

 
  
MPphoto
 
 

  Manuel António dos Santos (PSE). - (PT) Pane předsedo, pane předsedo Rady, portugalské předsednictví nám zanechává velmi stimulující odkaz, ale také spoustu odpovědnosti. Právě tento politický odkaz musí vrcholná schůzka, konaná tento týden, konsolidovat a rozvinout. Zítřejší podpis Lisabonské smlouvy, slavnostní ratifikace Listiny základních práv třemi institucemi Evropské unie, ke které za několik minut dojde, vytvoření strategického partnerství s Brazílií bez újmy na zvláštních vztazích Evropské unie se zeměmi Mercosuru, obnova pravidelných vrcholných schůzek s Afrikou a naposledy podpora Lisabonské strategii a mnoha otázkám, které mají pro budoucnost Evropy velkou důležitost: to vše jsou významné úspěchy, ale užitečné budou pouze, pokud vyústí v přijaté politiky a dosáhnou cílů, které jsou nutné pro silnější, soudržnější, spojenější Evropu, která bude určující pro světovou stabilitu.

Taková je krátce odpovědnost, kterou členské státy, Evropská rada, Komise a také Parlament zdědily od portugalského předsednictví. Je to ale také stimul, který nám všem umožní dostat se z institucionální krize, jež Evropu poslední dva roky brzdila a bránila procesu evropské integrace. Abych zopakoval, co jsem již několikrát řekl, upřímně gratuluji portugalskému předsednictví a doufám, že nadcházející slovinské předsednictví bude pokračovat ve stejné linii a rozvíjet to, co bylo uděláno. Jediným cílem nadcházejícího bruselského summitu by mělo být vytvoření politických podmínek potřebných k tomu, aby se tak stalo.

 
  
MPphoto
 
 

  Francisco José Millán Mon (PPE-DE). - (ES) Pane předsedo, jsem rád, že bude zítra Lisabonská smlouva podepsána. Ukončí se tím období určité nejistoty, po jehož dobu se Unie jevila pro pozorovatele zvnějšku určitým způsobem paralyzovaná. Proto portugalskému předsednictví gratuluji.

Doufám, že až bude Smlouva podepsaná, nebude důvod nečinně sedět. Je načase, aby se Unie, a tím i Evropská rada, podívala ven a řešila problémy svých občanů rozhodněji. Zmíním se o třech.

Hospodářský růst: Evropská rada nesmí začít pociťovat sebeuspokojení. Signály nejsou dobré: euro je docela silné, což znesnadňuje export; inflace klesá; dolar je docela slabý a ropa zůstává drahá. Všechny studie – nejnověji je to studie OECD – tlumí své předpovědi hospodářského růstu v Evropě pro roky 2007 a 2008.

Dále je to ilegální přistěhovalectví: jde o závažný problém, který se posledního půl roku snaží řešit kromě jiného Konference ministrů Euromed. V akčním plánu, který byl přijat na africké vrcholné schůzce, jsem viděl odkazy na dohody o zpětném přebírání osob a další nástroje, ale budou se tyto závazky pak plnit? Jak dlouho vyjednává Evropská unie dohody o zpětném přebírání osob s některými středomořskými zeměmi?

Kromě toho, nedovolené přistěhovalectví nezávisí jen na spolupráci se třetími zeměmi; my také musíme plnit své závazky, například vůči Evropské agentuře pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (FRONTEX) . Faktické rozšíření Schengenu, které má Evropská rada v pátek potvrdit, navíc také znamená rozšíření vnějších hranic. Doufám, že orgány a úředníci odpovědní za tyto nové hranice budou schopní síť nezákonného přistěhovalectví zvládat.

A konečně je to terorismus: hrozba trvá. Objevily se nové výhružky ze strany vedení Al Kajdy; v Alžíru včera došlo ke krvavým útokům a chtěl bych vám připomenout, co se stalo minulý týden ve Francii s organizací ETA.

Jsem rád, že se portugalské předsednictví snažilo obsadit místo evropského koordinátora pro boj s terorismem, které bylo ze záhadných důvodů více než šest měsíců prázdné. Kdyby se náhodou objevil problém s nedostatečnou kompetencí nebo nedostatkem prostředků, pak reforma smlouvy promarnila příležitost toto místo posílit.

A konečně doufám, že bude Evropská rada trvat na rychlém vyřízení nedávného návrhu Komise na úpravu rámcového rozhodnutí o boji proti terorismu, podle které bude i podněcování považováno za trestný čin.

 
  
MPphoto
 
 

  Paul Marie Coûteaux (IND/DEM) . – (FR) Pane předsedo, rok 2007, který byl rokem německého a portugalského předsednictví, zůstane v historii evropské integrace zapsán jako rok nejhlubšího pohrdání národy Evropy a demokracií.

Smlouva, která bude zítra v Lisabonu podepsána, není ani zjednodušená, ani konsensuální. Jde čistě a jen o omílání Ústavní smlouvy, které francouzský národ řekl „ne“. A přesto ji většina z vás včetně pana Giscarda d'Estainga hlučně vítá.

Musím ale proto slavnostně varovat své francouzské kolegy, kteří tuto přemalovanou Ústavu podporují. Její ustanovení vytvářejí nový stát. Tento stát se našim občanům vnucuje proti jejich vůli, a proto není legitimní. Důsledek je zcela jasný a dost strašný: Orgány Evropské unie a listiny, které vytvářejí, budou muset být považovány za nezákonné. A nám tak brzy podle mezinárodního práva připadne jedna naléhavá povinnost: povinnost odepřít poslušnost. Nic dalšího jsem říct nechtěl.

 
  
MPphoto
 
 

  Manuel Lobo Antunes, úřadující předseda Rady. (PT) Pane předsedo, pane místopředsedo Komise, dámy a pánové, chtěl bych se ve své závěrečné řeči krátce zmínit o otázce, která tu byla několikrát zmíněna a je vrcholně důležitá. Je přirozeně součástí vnější agendy Evropské unie a velice pravděpodobně bude v příštích týdnech a měsících představovat prioritu. Mluvím o otázce Kosova. Chtěl bych krátce vysvětlit postoj portugalského předsednictví k této základní otázce.

Poté, co byl Radě bezpečnosti předložen Ahtisaariho plán, bylo podle nás velice důležité, aby Evropská unie, Rusko a Spojené státy vytvořily tzv. Trojku, aby opět ve velmi úzkém kontaktu s příslušnými stranami zkusily najít možná řešení, se kterými by strany mohly souhlasit. Existovaly dva hlavní cíle, cíl zkusit posoudit určité aspekty Ahtisaariho plánu, jež by se mohly a měly posoudit. Na druhé straně máme společně s Evropskou unií jistotu, že jsme udělali vše, co jsme mohli, pro schválení konsensuálního řešení pro budoucnost Kosova. Měli jsme na to 120 dní.

Nyní víte, a obecně se ví a i Trojka o tom referovala, že se ukázalo jako nemožné, aby se strany na budoucnosti Kosova shodly, ale není ještě vše ztraceno. Především musíme poukázat na vynikající klima, na vynikající atmosféru mezi členy Trojky a příslušnými stranami. Dále, jak jsme doufali a očekávali, bylo možné prozkoumat některé z aspektů, na které kladla Ahtisaariho zpráva důraz, a přirozeně dále nové body dohody, jež na tomto základě vyplynula. Třetí, nejdůležitější věcí, které možná nebyla věnována řádná pozornost, je to, že se strany dohodly neuchylovat se k násilnému řešení otázky budoucího statutu Kosova. Tento politický závazek považujeme za velmi důležitý a jen pochopitelně doufáme, že bude dodržen.

O postupu byla znovu informována Organizace spojených národů a bude o ní znovu diskutovat Rada bezpečnosti. Abychom nezapomněli, Organizace spojených národů hraje v této otázce významnou úlohu. Na úrovni OSN se sice ukazuje, že není možné, aby členové Rady bezpečnosti schválili řešení budoucího statutu Kosova, ale není pochyby, že mezinárodní společenství a především sama Evropská unie musí přijmout rozhodnutí, které, jak všichni víme, bude složité a možná obtížné.

Pro portugalské předsednictví a po 1. lednu pro Portugalsko jako členský stát Evropské unie jsou nejdůležitější tři věci. První je přirozeně zachování jednoty Evropské unie. Z našeho pohledu je nejdůležitější, aby, když budeme požádáni rozhodnout a když rozhodneme, bylo naše rozhodnutí společné. Musíme zachovat jednotný postup. To je podle nás naprosto zásadní. Nechtěli bychom a udělali bychom vše možné proto, aby se tak nestalo, že se Evropa v otázce Kosova rozdělí, jako tomu bylo v minulosti v mnoha mezinárodních situacích, v obtížných mezinárodních problémech, které vyžadovaly obrovskou odpovědnost. Naším heslem musí proto být jednota.

Za druhé musí Evropská unie převzít odpovědnost, protože Kosovo je především evropský problém, náš problém, a i když je jasné, že spoléháme na všechny své mezinárodní partnery, že se také pokusí najít řešení, nemůže se Evropa ke Kosovu otočit zády, musí za evropský problém převzít odpovědnost a na závěr předsednictví se domnívám, že si je Evropská unie tohoto faktu zcela vědomá a je si vědomá i toho, že v této otázce musí sehrát vedoucí úlohu.

Za třetí nesmíme být zbrklí, musíme pozorně posoudit důsledky veškerých rozhodnutí, musíme se za všech okolností a ve všech situacích pokud možno snažit o konsensus a musíme také přirozeně zaujmout k této otázce jasné stanovisko a sdělit toto stanovisko velmi transparentně a velmi jasně všem partnerům, kterých se otázka Kosova jakkoliv týká.

A konečně musí každé řešení otázky budoucího statutu Kosova vždy a za všech okolností respektovat hodnoty a principy, které jsou pro Evropskou unii zásadní: pochopitelně mír a stabilitu v regionu a také samozřejmě respekt před zákony, respekt před demokracií, respekt před lidskými právy.

Pro řešení kosovského problému neexistuje jiný referenční rámec a nesmíme za žádných okolností zapomenout, že Evropská unie nabídla zemím na západním Balkánu a Srbsku především pevné a jednoznačné evropské perspektivy. Proto musíme k tomuto cíli při práci se stranami v konfliktu směřovat. Strany musí vědět o tom, že přirozeně patří do Evropy. Doufejme, že Evropská unie při řešení obtížné kosovské otázky – a nedělejme si iluze, že to není složitá a obtížná otázka – jak říkám, nemám alternativu, tedy že Evropská unie musí za všech okolností a přes všechny rozdíly týkající se jednotlivých otázek zachovat svou jednotu. To je pro věrohodnost Evropské unie a její vnější činnosti zásadní a základní. To jsem chtěl ve stručnosti k tématu Kosova sdělit.

Nakonec, pane předsedo, doufám, že mi prominete a jsem si jistý, že pochopíte, pokud skončím osobní poznámkou: Toto je poslední příležitost, kdy se účastním rozpravy v Evropském parlamentu jako zástupce portugalského předsednictví. Je to tedy rozloučení, a rozloučení, které se nemůže obejít bez výrazu uznání a vděčnosti za podporu, které se mi v této sněmovně od pana předsedy a všech poslanců vždy dostávalo. S vámi a prostřednictví vás jsem si uvědomil, jak je tento Parlament důležitý pro posilování demokracie v naší Unii a také přirozeně pro posilování zákonnosti rozhodnutí, které zde přijímáme za účelem vytvoření svobodné, prosperující Unie ve prospěch občanů Evropy.

Proto vám, dámy a pánové, velmi děkuji. Chci také pochopitelně poděkovat členům Komise a jejich spolupracovníkům a předsedovi Komise, který se se mnou často těchto rozprav účastnil, a se kterým se nám dařilo vytvářet společnou půdu pro svou práci, své cíle a úsilí. Děkuji vám, Komise.

Chci také poděkovat, a jsem si jistý, že mi budou rozumět, úředníkům Evropského parlamentu a především, pokud mi to prominou, mým spoluobčanům, kteří zde pracují. A konečně, a doufám, že jsem na nikoho nezapomněl, chci také poděkovat svým tlumočníkům, portugalským tlumočníkům, na které jsem velmi hrdý. Skončím s anglickým výrazem: „I will miss you all“, čili portugalsky: „Já sinto saudades“. Děkuji vám mnohokrát.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Obrigado, úřadující předseda. Zítra se všichni uvidíme opět pochopitelně v Lisabonu a příští týden tu budete doprovázet předsedu Rady pana José Sócratese, ale vzhledem k tomu, že to byl váš poslední projev na plenárním zasedání, rád bych vám upřímně poděkoval a znovu vás ujistil, že spolupracovat s vámi byla velká radost a především velký úspěch. Děkuji vám, Manueli Lobo Antunesi.

 
  
MPphoto
 
 

  Margot Wallström , místopředsedkyně Komise. Pane předsedo, děkuji vám mnohokrát za tuto rozsáhlou debatu, která bude myslím velmi cenná pro lisabonské zasedání a bruselskou vrcholnou schůzku.

Chtěla bych se zaměřit na pár věcí, o kterých se tu dopoledne hovořilo, a začnu s Lisabonskou smlouvou a Listinou základních práv. Především myslím, že má na tomto výsledku velkou zásluhu portugalské a stejně tak předtím německé předsednictví. Zítřejší podpis v Lisabonu podtrhne závazek všech signatářů dosáhnout ratifikace Smlouvy.

Chtěla bych také využít této příležitosti a znovu poděkovat zástupcům v Parlamentu za významnou roli, kterou sehráli v tom, že Unii umožnili vyřešit její institucionální problémy. Do této dlouhé procedury se pochopitelně aktivně zapojila i Komise, v neposlední řadě díky Programu pro občany a „dvojímu přístupu“, o kterém tu již hovořil pan předseda Barroso. Nezapomeňte, ti, kdo říkáte, že Unie koneckonců funguje i bez těchto změn, že v reformní smlouvě je řada nových prvků, které nám pomůžou a explicitně nám umožní efektivněji řešit otázku změny klimatu a celou energetickou výzvu, a umožní nám větší otevřenost prostřednictvím veřejných zasedání Rady a vyšší úloze vnitrostátních parlamentů. Takže si myslím, že nás to pomůže k větší transparentnosti, větší otevřenosti a větší demokratičnosti.

Ať se členské státy při procesu ratifikace rozhodnou jakkoliv, jsme všichni povinni komunikovat s občany. Musíme to pochopitelně činit ve spolupráci a také s ohledem na různé potřeby a přání, které v této debatě členské státy vyjádřily. Zítřejší vyhlášení Listiny základních práv také považuji za symbol dalšího významného výsledku jednání, symbol toho, že listina bude s výjimkou zvláštních ustanovení ve dvou z našich členských států a poté, co smlouva vstoupí v platnost, právně závazná a bude občanům Evropy zaručovat základní práva.

Druhým bodem, ke kterému bych se chtěla vyjádřit, je pracovní skupina, protože myslím, že musíme zajistit, aby se zaměřila na politické výzvy budoucnosti, a ne převážně na instituce. Musí se zaměřit na očekávání obyvatel Evropy a také doufám, že tato skupina bude zástupkyní různosti budoucí Evropy.

Moje třetí poznámka se týká migrace. Myslím, že integrovaný přístup k otázce migrace vyžaduje zapojení politik Evropské unie i jednotlivých zemí. Vyžaduje to soudržnost mezi našimi politikami týkajícími se zákonné i nezákonné migrace. Vyžaduje to akce zaměřené na rozvoj politik, sociální integrace, svobody pohybu, bezpečnosti na hranicích a víz, abych jmenovala jen některé. Je vynikající, že tato Rada bude o těchto otázkách jednat globálně, ale myslím, že k této debatě může podstatným způsobem přispět i Parlament. Jak řekl pan předseda, Lisabonská strategie je přínosná, a myslím, že to by měly uvítat všechny strany Parlamentu. Stejně tak existuje konsensus v otázce potřeby akcí na zajištění všech stránek trvale udržitelného rozvoje jako součásti strategie. Zahrnuje to flexikuritu, sociální začlenění a změnu klimatu. Pokud se shodneme na směru politiky, budeme schopni dosáhnout skutečného politického odhodlání vyřešit skutečné problémy, o nichž se někteří z vás zmiňovali.

Nakonec mi také dovolte říct k otázce Kosova, o nichž se zde zmiňovalo mnoho z vás, že Komise plně sdílí obavy o situaci v Kosově, které zde řada poslanců vyjádřila, a Evropská komise udělala vše, co mohla, aby dosáhla řešení, ale nyní je jasné, že status quo je neudržitelný a Rada bezpečnosti OSN se bude muset otázce věnovat na zasedání dne 19. prosince. Evropská rada situaci posoudí a měla by znovu potvrdit závazek Evropské unie vyřešit status Kosova a sehrát rozhodující úlohu v provádění dohody, přičemž rámcem je, jak mnoho z nás zmínilo, evropská perspektiva celého regionu.

A konečně Rada podpisem smlouvy a vyhlášením listiny nedělá za událostmi z roku 2005 tlustou čáru, ale znamená to začátek nové etapy rozvoje Evropské unie. Z roku 2005 jsme si vzali ponaučení a doufám, že vstupujeme do dalších 50 let Unie snad s větší důvěrou.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Tímto končí doba vyhrazená pro tento bod programu.

Písemná prohlášení (článek 142)

 
  
MPphoto
 
 

  Janusz Lewandowski (PPE-DE), písemně. – (PL) Pane předsedo, přípravy pro prosincový summit EU v Bruselu probíhají v lepší atmosféře, než jsme doufali. Je to samozřejmě díky schválení reformní smlouvy a vyhlídkám na její nerušené přijetí v Lisabonu. Svou roli sehrál i kompromis dosažený v Polsku – spočívající v zachování linie předchozí vlády pokud jde o Listinu základních práv, aby se nenarušila celá smlouva.

Je však nutné zdůraznit, že atmosféra kolem nové smlouvy přehnaně svázala její přijetí či nepřijetí s šancemi Evropské unie na přežití. Po rozšíření v roce 2004 a pro přijetí Bulharska a Rumunska, tzn. s 27 členskými státy, fungovala Unie na základě Niceské smlouvy. Důkazem efektivního fungování bylo přijetí finančního výhledu na období 2007–2013. Je pravda, že byl přijatý s určitými obtíženi, ale bylo dosaženo dohody v otázce peněz, což vypadá jako nejobtížnější otázka a jako test užitečnosti existujících institucionálních perspektiv.

Navzdory této i jiným dohodám byl uměle vytvořen dojem krize v EU. To mělo následně dopad na propad důvěry občanů v evropské instituce a vhodnosti dalšího rozšiřování. Tato nebezpečná spirála, která byla do jisté míry zastavena v druhé polovině roku 2007, by mohla posloužit jako ponaučení a varování do budoucna.

 
  
MPphoto
 
 

  Silvia-Adriana Ţicău (PSE), písemně. – (RO) Podpis nové smlouvy při zasedání Evropské rady ve dnech 13.–14. prosince znamená reformu Evropských institucí, ale především to zvyšuje pravomoc evropských občanů vyjadřovat se k otázkám evropských právních předpisů.

Po ratifikaci nové smlouvy zahrnou parlamenty členských států legislativní návrhy Komise do svých programů, čímž se v Unii zvýší stupeň demokracie. Bývali bychom chtěli, aby jednu kapitolu této smlouvy tvořila Listina základních práv Evropské unie. Bohužel tvoří jen dodatek smlouvy, ale vznikl tak právní základ proto, aby byla její ustanovení závazná. Šest kapitol listiny zaručuje právo na důstojnost, svobodu, solidaritu, rovnost, spravedlnost a občanství. Přijetím jejího znění bude v budoucnu nemožné diskriminovat evropské občany kvůli národnost, etniku, náboženství, věku, pohlaví, atd.

Stejně tak poskytuje smlouva Unii možnost podpořit na mezinárodní úrovni boj proti změně klimatu a zaručuje všem občanům adekvátní sociální ochranu. Unie nespočívá jen na ekonomických kritéritích. Musíme vystavět sociální Evropu, založenou na solidaritě, hospodářské, sociální a územní soudržnosti.

Přijetí nové smlouvy vyžaduje jednomyslné přijetí v Radě a ratifikaci ve všech signatářských zemích do června 2009.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: Diana WALLIS
Místopředsedkyně

 

3. Hlasování

3.1. Evropsko-středomořská dohoda ES-Maroko o leteckých službách (hlasování)
  

– Zpráva: Johannes Blokland (A6-0416/2007)

 

3.2. Dohoda ES-Maroko o letecké dopravě (hlasování)
  

– Zpráva: Paolo Costa (A6-0458/2007)

 

3.3. Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (hlasování)
  

– Zpráva: Reimer Böge (A6-0485/2007)

– Před hlasováním:

 
  
MPphoto
 
 

  Reimer Böge, zpravodaj. − (DE) Paní předsedající, mohu vás požádat, abyste zajistila, že si poslanci na hlasování sednou, protože potřebujeme dosáhnout předepsané většiny. Je to pro následující tři zprávy velmi důležité, protože jinak budeme mít zítra problém s hlasováním o rozpočtu na rok 2008. Proto vás žádám, abyste poprosila poslance, aby si laskavě sedli a zúčastnili se hlasování, jinak budeme mít vážné problémy.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Děkuji vám, pane Böge, máte zcela pravdu. Mohu požádat kolegy, kteří ještě nesedí, aby se laskavě vrátili na svá místa? Máme tu jmenovité hlasování, které vyžaduje kvalifikovanou většinu; jsou to důležitá hlasování. Můžete se prosím vrátit na svá místa?

 

3.4. Využití nástroje pružnosti (hlasování)
  

– Zpráva: Reimer Böge (A6-0499/2007)

 

3.5. Změna Interinstitucionální dohody o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (víceletý finanční rámec) (hlasování)
  

– Zpráva: Reimer Böge (A6-0500/2007)

 

3.6. Informační a propagační opatření na podporu zemědělských produktů (hlasování)
  

– Zpráva: Bogdan Golik (A6-0461/2007)

 

3.7. Společná organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury (hlasování)
  

– Zpráva: Pedro Gueirrero (A6-0467/2007)

- Před hlasováním:

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro, zpravodaj. − (PT) Chtěl na úvod svého krátkého prohlášení uvítat rozhodnutí Výboru Evropského parlamentu pro rybolov vypracovat zprávu o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury. Ví se a uznává se, že společná organizace trhu zatím stále nedosáhla cílů, pro které byla vytvořena, tedy zajistit stabilitu trhů s produkty rybolovu a zajistit spravedlivý příjem pro výrobce. Proto oceňujeme rozhodnutí Evropské komise, i když opožděné, provést hloubkové hodnocení existující společné organizace trhu a vyzýváme k provedení její okamžité revize, aby se posílil její příspěvek k zajištění stability trhu, zlepšení obchodu a produkty rybolovu a zvýšení vytvářené přidané hodnoty, především výrazným posílením finančních zdrojů.

I přes to, že některé z našich původních návrhů nezískaly potřebný konsensus ve výboru pro rybolov, obsahuje podle nás zpráva předložená k hlasování hodnotná opatřená jako jsou opatření k hodnocení vhodnosti existujících intervenčních mechanismů a jejich dostatečné flexibility nutné k uspokojení oprávněných potřeb jednotlivých členských států; opatření k zavedení kompenzačního příspěvku u sardinek, který již existuje u tuňáka; opatření k zajištění toho, aby strukturální fondy přispěly k modernizaci a vytvoření podpůrné infrastruktury pro producenty v kontextu výroby/prodeje; opatření k zajištění efektivní podpory pro vytváření a financování organizací producentů a především pro malé pobřežní a tradiční rybářství; opatření k zajištění toho, že pro importované produkty rybolovu prodávané na vnitřním trhu budou platit stejná pravidla a požadavky jako pro produkty rybolovu Společenství. Jde o otázky, které pro některé poslance možná moc neznamenají, ale které jsou velmi důležité pro rybáře.

 

3.8. Evropská agentura pro bezpečnost letectví (hlasování)
  

– Zpráva: Jörg Leichtfried (A6-0482/2007)

 

3.9. Údaje týkající se potravin (hlasování)
  

– Zpráva: Adriana Poli Bortone (A6-0464/2007)

– Před hlasováním:

 
  
MPphoto
 
 

  Margot Wallström , místopředsedkyně Komise. Paní předsedající, Komise vydává následující prohlášení. Komise, sdílející názor Parlamentu, uznává naléhavou potřebu vědeckého zhodnocení zdravotních tvrzení uváděných na výrobcích pro děti, které jsou již na trhu. Bude proto upřednostněn povinný postup, který umožní rychlé rozhodnutí o údajích týkajících se vývoje a zdraví dětí a Evropský úřad pro bezpečnost potravin bude vyzván k zajištění přednostního zpracování hodnocení těchto údajů. Komise navíc potvrzuje, že proces hodnocení těchto údajů může začít bez prodlení, i před stanovením výživových profilů.

 

3.10. Změna týkající se právní ochrany průmyslových vzorů (hlasování)
  

– Zpráva: Klaus-Heiner Lehne (A6-0453/2007)

 

3.11. Společná organizace trhu s vínem (hlasování)
  

– Zpráva: Giuseppe Castiglione (A6-0477/2007)

 

3.12. Zrušení nepřímých daní z kapitálových vkladů (hlasování)
  

– Zpráva: Werner Langen (A6-0472/2007)

 

3.13. Boj proti terorismu (hlasování)
  

- Návrh usnesení (B6-0514/2007)

– Před hlasováním o pozměňovacím návrhu 3:

 
  
MPphoto
 
 

  Claudio Fava (PSE). - (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, ústní pozměňující návrh, který navrhuje naše Skupina, nahrazuje slova „all forms of glorifying“ slovem „apology“. Domníváme se, že slovo obhajoba lépe vystihuje typ chování, kterému je nutné se vyhnout. Pokud pan Díaz de Mera souhlasí, bude naše Skupina hlasovat pro.

 
  
  

(Ústní pozměňovací návrh byl přijat.)

– Před hlasováním o pozměňovacím návrhu 27:

 
  
MPphoto
 
 

  Cristiana Muscardini (UEN). - (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, na základě čl. 151 odst. 3 můžete jako předsedající rozhodnout o přijatelnosti odstavce 6, o kterém máme hlasovat. V textu se uvádí, že terorismus nelze vymýtit. Může tato sněmovna opravdu oficiálně vyhlásit, že terorismus nelze vymýtit? Domnívám se, že to musí být buď chyba překladu v některých textech, nebo naprosto mylné zhodnocení situace, a proto vás žádám, paní předsedající, abyste rozhodla o přijatelnosti tohoto odstavce.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Paní Muscardiniová, naše služby provedly kontrolu přijatelnosti všech odstavců a povolily u něj pozměňovací návrhy, takže se obávám, že tu máme to, co máme.

– Před hlasováním o pozměňovacím návrhu 33:

 
  
MPphoto
 
 

  Claudio Fava (PSE). - (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, ptám se, zda by navrhovatel pozměňovacího návrhu souhlasil s odstraněním dvou výrazů z věty, které v současnosti zní: „in some rare instances“ a „which may not be lawful“. Pokud budou tyto výrazy odstraněny, jsme ochotní návrh podpořit.

 
  
  

(Ústní pozměňovací návrh byl přijat.)

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: HANS-GERT PÖTTERING
Předseda

 

4. Vyhlášení a podpis Listiny základních práv
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Pane předsedo Evropské rady José Sócrate, pane předsedo Evropské komise José Manueli Durăo Barroso, dámy a pánové, je mi velkým potěšením vás přivítat zde, v samém srdci evropské demokracie, v Evropském parlamentu, při příležitosti oficiálního podepsání Listiny základních práv Evropské unie. Je to skutečně šťastný den, především pro občany Evropské unie.

Padesát let poté, co otcové zakladatelé vytvořili Evropské společenství na ruinách zničené Evropy, máme dnes v úmyslu slavnostně vyhlásit společné hodnoty, tvořící jádro naší evropské identity.

Listina základních práv, kterou dnes vyhlásíme, symbolizuje významnou cestu směrem k Unii občanů Evropy, kterou jsme společně prošli za posledních padesát let.

Tato listina je důkazem toho, že jsme si při pokládání základů Evropské unie vzali z evropské historie to nejdůležitější ponaučení a stále respektujeme důstojnost úplně každé lidské bytosti, ochranu svobody, kterou jsme vybojovali, míru a demokracie a platnost práva jako hnací síly evropského sjednocení.

Svobodu nelze rozvíjet bez respektování práv ostatních lidí a mír nemůže vzkvétat bez spravedlivého přizpůsobení vzájemných zájmů. Svoboda, mír, spravedlnost a sociální blaho jsou dosažitelné jen jako komplexní celek; žádného z těchto cílů nelze dosáhnout na úkor jiných.

Otcové zakladatelé toto pochopili a vytvořili Evropu jako společenství založené na platnosti právního řádu. V Evropské unii nemá moc právo, ale právo má moc. V tom tkví modernost a vize naší Unie, společenství zakořeněného ve sdílených hodnotách. Pouze opravdová spravedlnost může zaručit mír všem.

Vize otců zakladatelů se plní. A co víc, v boji dvou systémů, v němž se svoboda a demokracie postavila proti diktatuře a útisku jednotlivce, se prokázalo, že jde o silnější a úspěšnější vizi.

Zázrakem naší generace bylo ukončení rozdělení našeho kontinentu. Pád železné opony a přistoupení dvanácti zemí do Evropské unie bylo možné díky hlasu svobody a demokracie a moc rovnocenných práv pro všechny byla silnější než moc nehumánních ideologií dvacátého století.

Berlínské prohlášení, které bylo přijaté letos dne 25. března při příležitosti 50. výročí podpisu Římských smluv, obsahuje důležitou větu, ve které se praví, že „My, občané Evropské unie, jsme spojení k našemu dobru“, a je v našem dobru, že se svoboda, demokracie a lidská práva stala v Evropské unii realitou pro nás všechny.

Dnešním slavnostním vyhlášení Listiny základních práv na sebe bereme významný závazek a příležitost předat lidem Evropské unie, kterých je téměř 500 milionů, i budoucím generacím samou podstatu evropské jednoty.

Dány a pánové, podstata Evropské unie přesahuje ekonomické výpočty nákladů a výnosů. I když ty jsou důležité a budou naše životy v EU ovlivňovat, jsme především společenstvím založeným na sdílených hodnotách a solidarita, svoboda a rovnoprávnost jsou nedílnou součástí naší každodenní existence. Tyto společné hodnoty, jejichž podstatou je úcta k nedotknutelné lidské důstojnosti, jsou zakotveny v článku 1 Listiny základních práv a tvoří základy evropského sjednocení.

(Potlesk)

Evropský parlament proto považoval uznání právní závaznosti Listiny základních práv za životně důležitou součást veškerých dohod o reformě evropských smluv a prosadil to.

Odkaz na Listinu základních práv v článku 6 Lisabonské smlouvy, kterou zítra podepíšou hlavy států a vlád, propůjčuje listině stejně závazný charakter jako mají samotné smlouvy.

To, že by 21. století mělo mít srozumitelný soupis lidských práv a základních svobod, které budou stejně závazné a právně vymahatelné pro všechny občany Unie, je zcela přirozené; víc než to, jde o naprostý základ našeho vnímání evropské identity.

(Potlesk)

Jádrem našich politik jsou lidé a lidská důstojnost. Evropská unie takto vytváří rámec, který nám, občanům Unie, umožní budovat naši společnou budoucnost v míru.

Bez pevných základů našich sdílených hodnot, na něž musíme vždy dbát, by Evropská unie neměla budoucnost. Také bychom neměli prostor na vyžadování dodržování lidských práv v celém světě, pokud by se nám nepodařilo uznat své vlastní hodnoty jako právně závazné v Evropské unii.

(Potlesk)

Také nenecháme nikoho, ať už zevnitř nebo zvnějšku Evropské unie, omezovat naši vlastní rozhodnou obranu lidských práv. My v Evropském parlamentu máme morální a politickou povinnost neustále chránit lidskou důstojnost.

(Potlesk)

V našem dnešním světě musíme my Evropané vystupovat jako společenství sdílející stejné hodnoty a musíme bránit lidskou důstojnost a usilovat o mezikulturní dialog. Můžeme to dělat sebevědomě a musíme to dělat s neutuchajícím nadšením a nikdo nás pak nezastaví.

(Potlesk)

V návrhu Listiny základních práv se poprvé v historii evropského sjednocování objevila nová demokratická metoda konventu. Tato metoda se ukázala jako velmi úspěšná a konvent se stal vzorem a výchozím bodem pro celý reformní proces.

Evropský parlament hrál v přípravě návrhu Listiny základních práv obzvlášť aktivní roli a měl rozhodující vliv na obsah textu.

Listina je prvním nástrojem, zakotvujícím hospodářská a sociální práva se stejným statusem jako politická práva a osobní svobody. Chrání základní práva v rámci oblasti působnosti Unie a při provádění práva Společenství. Dává také všem občanům Evropské unie právo se obrátit na Evropský soudní dvůr v Lucemburku. Doufáme, že se jednoho dne stane Listina základních práv právně závazná ve všech členských státech.

(Potlesk)

Lidská práva a základní svobody jsou nedělitelné. Proto apeluji na všechny členské státy Evropské unie bez výjimky, aby se v zájmu všech občanů Unie k tomuto evropskému konsensu připojily.

Dnešní slavnostní vyhlášení by mělo také pro všechny evropské občany, kteří mohou uplatnit na základě listiny svá vlastní práva, příležitostí se zamyslet nad svou povinností vůči společenství Evropanů, celého světa a budoucích generací. Neexistují práva bez povinností. Právě solidarita nás spojuje.

(Potlesk)

Vytváříme Evropu občanů a naší Evropské unii dáváme pevné základy společných základních demokratických práv. Dnešní slavnostní vyhlášení ukazuje, že naše společenství založené na sdílených hodnotách žije a roste. Tato sada základních hodnot bude dnes zakotvena do životů a myslí národů Unie. Dnešek je pro občany Evropské unie velkým triumfem a my všichni se z toho můžeme z celého srdce i duše radovat.

(Hlasitý potlesk)

(Vřava v jednacím sále)

 
  
  

(Několik poslanců hlasitě protestuje a rozvinuje transparenty a plakáty.)

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Prosím odstraňte ty transparenty. Chovejte se k našim hostům v Evropském parlamentu zdvořile.

Pane předsedo Evropské rady, chtěl bych vás teď požádat, abyste k nám promluvil.

 
  
MPphoto
 
 

  José Sócrates, úřadující předseda Rady. − (PT) Pane předsedo Evropského parlamentu, pane předsedo Evropské komise, dámy a pánové, Na dnešním slavnostním zasedání Evropského parlamentu vyhlašujeme Listinu základních práv Evropské unie a chtěl bych vám jasně říct, že tento den, 12. prosince, bude od nynějška stěžejním dnem historie evropské integrace. Stěžejním dnem v historii Evropy.

(Potlesk)

(Hluk v řadách skupin NI a IND/DEM)

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Mějte prosím trpělivost. Měli byste mít přinejmenším tu slušnost nechat našeho řečníka mluvit.

Pane předsedo, máte slovo.

 
  
MPphoto
 
 

  José Sócrates, úřadující předseda Rady. − (PT) Jakkoliv silně někteří mohou křičet, aby zabránili jiným promluvit, jde o stěžejní den v historii Evropy. A chci vám také říct, že tento den, tato ceremonie je pravděpodobně nejdůležitější ceremonie, na jaké jsem měl čest se účastnit. Nejdůležitější ceremonie mé celé politické kariéry.

Cítím se poctěn jako Evropan, že mohu Listinu základních práv podepsat a vyhlásit a cítím se velmi poctěn, že tato listina je vyhlášena během portugalského předsednictví. Cítím se poctěn jako Evropan a cítím se poctěn jako evropský občan, zvlášť proto, že Konvent, který dal vzniknout této listině, začal pracovat během našeho předsednictví v roce 2000. Proto chci říct Evropskému parlamentu, že je pro mou zemi čest být takto spojena s významným krokem v projektu evropského občanství.

Tato listina představuje závazek vůči hodnotám, na nichž vznikla evropská civilizace, hodnotám zakotveným v obraně lidské důstojnosti, a jsme zde, abychom vyhlásili, že stojíme za těmito hodnotami, hodnotami, jejichž zdroj je v ústavní tradici společné členským státům Unie a také v mezinárodních právních normách jako je Všeobecná deklarace lidských práv a Evropská úmluva o lidských právech. A ke zdůraznění této kompatibility zajistí samotná Lisabonská smlouva Unii přístup k Úmluvě Rady Evropy, což znamená uznání významu ochrany základních práv v moderních demokraciích.

Proto je dnešek výjimečným dnem, protože ode dneška, i když se to někomu nemusí líbit, budou základní práva oficiálně a nezvratitelně ustanovena jako součást společného dědictví Unie, morálního dědictví, politického dědictví, dědictví občanství a toho nejlepšího z evropské civilizace.

Tato Listina je však také nástrojem politické činnosti, nástrojem institucí, protože podle Listiny se budou profilovat jejich aktivity. Budou vázány povinností dodržovat práva a principy stanovené Listinou a podporovat uplatňování těchto práv a principů, ale je to také nástroj pro aktivitu občanů, protože ukazuje, že projekt Unie je projekt občanství a ukazuje, že Unie slouží občanům a chrání a podporuje jejich práva.

Listina v evropském kontextu ztělesňuje koncept lidské důstojnosti a pravidlo sociálních práv. Má tedy i sociální složku, protože projektuje lidskou důstojnost do světa práce, do světa zaměstnání, do světa zdraví, na pole sociálního zabezpečení a péče, a lidská důstojnost má také co do činění s ochranou životního prostředí. Je to listina rovnoprávnosti a solidarity, listina boje proti diskriminaci v jakékoliv formě a je to listina pro rovnoprávnost, protože věnuje zvláštní pozornost dětem a mladým lidem, rovnosti mezi muži a ženami, roli starších lidí, a základním otázkám ochrany osobních práv a osobních dat.

Musím také upozornit na svobody, které jsou v listině zakotveny, svobody spojené s evropským občanstvím a politickými právy s tím spojenými, a na ekonomické svobody opírající se o Římskou smlouvu, jejíž 50. výročí si tento rok připomínáme. Jsme tedy věrní své tradici a opakujeme zákaz trestu smrti a především vítáme rozhodnutí Rady z minulého týdne vyhlásit Evropský den boje proti trestu smrti.

A konečně bych chtěl zdůraznit, že listina pokrývá práva občanů a práva lidí, neboť pokrývá prostor přesahující současné občany členských států, což je neméně důležité, protože to od nynějška reprezentuje naše přesvědčení, že lepší svět je svět, ve kterém jsou tato práva a svobody všeobecně dodržovány.

Tato listina bude od nynějška sloužit zahraniční politice Evropské unie, jejímž cílem je vytvořit svět, ve kterém jsou tato práva a svobody všeobecně respektovány a zaručeny. Bude nám tedy sloužit jako ukazatel, jako ukazatel pozice Evropské unie na mezinárodní scéně a v každé činnosti, která bude navržena k zajištění obecného dodržování základních práv.

Občané Evropy proto mohou takto uznat sami sebe v Unii, která je jejich Unie. Mohou uznat práva, která jim Unie zaručuje a uvědomit si, že Evropa je projektem míru a demokracie, projektem, ve kterém se plně dodržují práva jedince. Naše morální autorita a celá tato ceremonie spojuje všechny tři instituce. Vyhlašujeme tuto listinu v předvečer podpisu Lisabonské smlouvy, listinu, která má právní status základního práva a právní status, který se rovná statutu smluv, ve prospěch mnoha a k nelibosti několika málo. Tato listina je součástí smlouvy.

(Potlesk ve stoje)

(Opět hluk v řadách skupin NI a IND/DEM)

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Měli byste mít přinejmenším tu slušnost nechat našeho řečníka domluvit.

Rámus není argument. Opusťte sněmovnu!

 
  
MPphoto
 
 

  José Sócrates, úřadující předseda Rady. − (PT) V tomto globalizovaném světě, ve kterém je mnoho požadavků jako jsou hospodářská a finanční pravidla absolutní, je fakt, že dvacet sedm evropských zemí opakuje v kontextu Unie svou pevnou věrnost hodnotám a cílům určeným k ochraně a zachování základních práv, podstatným přínosem k regulaci samotné globalizace. Základní práva jsou společnou tradicí demokratických zemí s právním řádem, způsobem, jak omezit pravomoci úřadů a základním nástrojem ochrany jednotlivců.

Listina, povinná v institucích a státech Unie, omezuje pravomoci úřadů jménem ochrany zájmů občanů a jejich organizací. A při formalizaci tohoto omezení pravomoci úřadů budou limity jejího uplatnění striktně dodržovat princip subsidiarity a posilovat mimořádně demokratickou povahu samotné Unie. Ochrana základních svobod je jasně základní hodnotou evropské identity, je to součást našeho genetického kódu, věc, která strukturuje celý evropský projekt a umožňuje definovat Evropu jako Unii hodnot a bezvýhradné potvrzení těchto hodnot je tím, co svět od Evropy očekává.

To je Evropa, ke které chci náležet, Evropa, která tyto hodnoty brání. A jsme si, já i všichni poslanci, dobře vědomi toho, že boj za základní práva je denním úkolem a pravděpodobně nekonečným úkolem, úkolem pro státy, úkolem pro občanské společnosti, úkolem pro průmyslové podniky a odbory, úkolem pro úplně každého občana. Proto se při vyhlašování listiny radujeme z dohody o listině, z uznání její právní hodnoty a z toho, že má stejné postavení jako smlouvy ustavující Unii.

Ale vedle toho, že je vyhlášení listiny důvodem pro jásot, představuje také dohodu institucí Unie, které musí denně při svých činnostech dodržovat i zavádět. Jen tak budeme na výši evropské historie, jen tak budeme hodnotní dědicové nejlepších rysů naší kolektivní identity a naší společné tradice: kolektivní identity a společné tradice, které dělají čest Evropě, jež bojuje za práva, za svobody a za záruky pro své občany. Děkuji vám všem.

(Opět potlesk vstoje, s výjimkou skupin GUE/NGL, NI a IND/DEM)

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Dámy a pánové, chtěl bych vám oznámit jednu informaci, a žádám vás proto nyní o potřebný klid. V Evropském parlamentu je přítomný jordánský král a bezprostředně pro vyhlášení Listiny základních práv se na nás obrátí s projevem. Prosím dohlédněte, přinejmenším z ohledu na naše jordánské hosty, na to, aby už nedocházelo k přerušení řečníka a mohli jsme dokončit naše vyhlášení důstojným způsobem.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Barroso, předseda Komise. (PT) Pane předsedo Evropského parlamentu, pane ministerský předsedo Portugalska a pane předsedo Rady Evropské unie, dámy a pánové, v předvečer podpisu Lisabonské smlouvy podepisují předsedové tří politických institucí Evropské unie – Evropského parlamentu, Rady a Komise – zde ve Štrasburku Listinu základních práv.

Je pro mě velkou osobní ctí, že se mohu zúčastnit události tak velkého významu. Vyhlášení Listiny základních práv zakotvuje kulturu práva v Evropě. V Evropské unii, která je především společenstvím, řídícím se právním řádem, vyžadují institucionální změny posílení dodržování základních práv.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, tři evropské instituce dnes potvrzují svůj závazek, závazek, který přijaly v prosince 2000, kdy byla listina vyhlášena poprvé. O sedm let později však činíme další významný krok.

Listina z roku 2000 nebyla právně závazná. Zítřejším podpisem Lisabonské smlouvy a její následnou ratifikací se listina stane součástí primárního práva a bude mít stejnou právní hodnotu jako samotné smlouvy. Tento pokrok bude mít konkrétní pozitivní dopad pro evropské občany. Dovolte mi tento bod doložit několika krátkými příklady z obsahu listiny. Článek 54 se týká práv, o kterých musel do nynějška rozhodovat Soudní dvůr případ od případu. Nyní jsou shromážděny na jedno místo.

Listina uznává základní principy lidské důstojnosti a zavádí především klasické občanské svobody, které jsou již součástí Evropské úmluvy o lidských právech: svobodu projevu, svobodu shromažďování, svobodu vyznání, rovnost před zákonem a zásadu nediskriminace.

Listina také potvrzuje hospodářská a sociální práva. Zahrnuje právo na vlastnictví a svobodu podnikání, ale současně práva pracujících a sociálních partnerů a zakotvuje věci jako je sociální zabezpečení a sociální péče.

Listina zahrnuje i nové výzvy, kterým dnes naše společnost čelí. Proto obsahuje záruky ochrany údajů, bioetiky a řádné správy, kterým se také říká „práva třetí generace“. Budou mít velký význam v mnoha oblastech činnosti jako je politika výzkumu, oblast svobody, bezpečnosti a spravedlnosti a v naší neustálé snaze o řádnou správu věcí veřejných.

(FR) Pane předsedo, dámy a pánové, listina základních práv podpoří zakotvení Evropské unie ve skutečné kultuře základních práv. Dnešním podpisem listiny se my, předsedové tří politických institucí Unie, zavazujeme především k tomu, že tato práva budeme dodržovat v naší práci. Tento závazek by se na první pohled mohl zdát snadný, ale ve skutečnosti jde o trvalou výzvu zajistit, aby se ve všech politikách Evropské unie dodržovaly občanské svobody, a to jak při přípravě právních předpisů na vnitřním trhu, tak při řízení přistěhovalectví či v úsilí bojovat proti terorismu.

Listina je prvním právně závazným dokumentem, který kdy byl na mezinárodní úrovni vydán, jenž do jednoho textu seskupuje nejen politická a občanská práva, ale také hospodářská a politická práva, jež tak podléhají stejným mechanismům právní kontroly. Jde bezpochyby o obrovský úspěch, na nějž musí být Evropská unie hrdá. Myslím, že je obzvlášť důležité, že se tak stalo nyní, v této nové rozšířené Evropě, která byla rozdělená totalitárními a autoritářskými režimy, jež nedodržovaly lidská práva, ale dnešní Evropa je Evropa spojená kolem hodnot svobody a solidarity.

(Potlesk)

Pokud spojíme své síly a podpoříme kulturu lidských práv, zásadním způsobem přispějeme ke skutečné Evropě hmatatelných hodnot, věrohodných v očích občanů. Evropa posílená touto listinou je ještě odhodlanější podporovat tyto hodnoty na světové úrovni. Již od vyhlášení Všeobecné deklarace lidských práv stála Evropa v čele boje za základní práva. Nyní je ještě lépe vybavena k tomu, aby tento boj za svobodu, mír a demokracii úspěšně vyhrála.

(Potlesk ve stoje)

(Několik poslanců dává hlasitě najevo svůj nesouhlas, rozvíjí transparenty a plakáty a skandují: „Referendum“!)

(Předseda Parlamentu, José Sócrates a José Manuel Barroso přistupují k podpisu Listiny základních práv)

 

5. Slavnostní zasedání - Jordánsko
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, paní komisařko Ferrero-Waldnerová, dámy a pánové, Evropský parlament má mimořádnou čest dnes přivítat ve Štrasburku Jeho Výsost Abdulláha II, krále Jordánského hášimovského království. Vítáme srdečně Jeho Výsost v Evropském parlamentu.

(Potlesk)

Vítám také delegaci doprovázející krále Abdulláha, především předsedy obou komor jordánského parlamentu.

(Potlesk)

Dnešní návštěva jordánského krále je jeho třetí od roku 2002, kdy Jeho Výsost vystoupila v Evropském parlamentu poprvé. V listopadu 2004 navštívil král Konferenci předsedů v Bruselu. Jeho dnešní návštěva a vystoupení v Evropském parlamentu jsou známkou silného partnerství mezi Jordánským hášimovským královstvím a Evropským parlamentem a povzbudivým signálem pro naši společnou budoucnost ve Středomořském regionu.

Vaše výsosti, připravil jsem si mnohem delší řeč, ale vzhledem k tomu, že jsme vás byli nuceni požádat o strpení, zkrátím svou řeč a pouze řeknu, že jsme vaší návštěvou velmi poctění a s velkým potěšením vás zvu za řečnický pult.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 
 

  Abdulláh II, král Jordánského hášimovského království. Bismillah ar-Rahman ar-Rahim, pane předsedo, vážení páni poslanci, vážené paní poslankyně, dámy a pánové, děkuji vám za vaše vřelé přijetí a jsem poctěn, že mohu jménem jordánského lidu opět vystoupit v této významné instituci.

Vážení přátelé, Evropa i Střední východ se mění. Evropa rozšiřuje počet svých členů a má vizionářskou misi: přeshraniční spolupráci a růst bez bariér. Střední východ má před sebou nové horizonty a rostoucí naději: na mír mezi sousedy, příležitosti pro naše obyvatele a pro budoucnost naší mládeže.

Tyto tendence neprobíhají v izolaci. Úspěchy nadějí v našich regionech napomůžou stabilitě a vytvoří nové možnosti pro bezpečnost a prosperitu po celém světě. Je v našem hlubokém zájmu uspět. A rozhodující příležitost je před námi.

Izraelci a Palestinci se před dvěma týdny s podporou Evropské unie a národů obou regionů sešli v Annapolisu. Zavázali se, že budou jednat na nejvyšší úrovni, aby v roce 2008 uzavřeli mírovou smlouvu, a podniknou okamžité kroky, aby do plánu zařadili své povinnosti. Poprvé po letech jsme svědky pohybu směrem k trvalé dohodě a k nezávislému, suverénnímu a životaschopného palestinského státu.

(Potlesk)

Tento pokrok je prací mnoha přátel míru včetně čelních představitelů v Evropě a v arabských státech. Byli jsme přesvědčeni, že po letech zhoršující se krize je nutné změnit strategii. Požadovali jsme nový závazek s cílem vytvořit dva státy a cílený proces, jak toho dosáhnout – s přesným harmonogramem, měřitelnými požadavky a jasnými mezníky.

Druhé šance jsou vzácné, ale věřím, že jsme jednu dostali. Skutečné výzvy nás ještě čekají, ale Annapolis znamenal jiskru naděje. Můžeme a musíme tuto jiskru rozdmýchat v oheň odvahy, akce a hmatatelných výsledků.

Evropa s námi jako náš blízký soused sdílí náš zájem tuto nejdůležitější krizi naší doby vyřešit. Všechny strany respektují neutrální roli Evropy a model regionálního rozvoje a míru. Jste již celé roky naším partnerem v hledání řešení. A budete dál naším partnerem v zájmu úspěchu: tím bude pulzující oblast míru a prosperity v celé naší společné polokouli.

Tato skutečnost propůjčuje Evropě významnou a prominentní roli v budoucím míru. Mluvím především o Evropské unii a o vás, zástupcích Evropy zde v Evropském parlamentu. Přijel jsem dnes, abych vás požádal o aktivní zapojení, o vaše konkrétní praktické schopnosti a investice v budoucnu a abych nabídl závazek Jordánska pro období práce, která nás čeká.

Vážení přátelé, je nutné zahájit akci v důležitých oblastech. První je podpora jednání, jejichž cílem je konečná dohoda, která ukončí konflikt, zajistí bezpečnost pro Palestinu i Izrael a nakonec povede k vytvoření nezávislého a životaschopného palestinského státu.

(Potlesk)

Nesmíme podcenit to, jak obtížná doba je před námi. Problémy jsou složité a trvají již celá desetiletí. Musíme čelit skutečným křivdám – a nechat je za sebou. Je pozitivní, že Izraelci a Palestinci chápou svůj hluboký společný zájem konflikt ukončit. A spoustu práce se již udělalo. Ve středu pozornosti jsou již od Osla přes dohodnutý plán a přes ženevské úmluvy a jiné iniciativy parametry řešení. Věřím, že se stranám podaří dosáhnout cíle.

Aby se tak stalo, je však nesmírně důležité, aby se do věci zapojilo i mezinárodní společenství. Evropa má jedinečnou zkušenost s mechanismy a procesy obnovy a usmíření po ukončení konfliktů. Zahrnuje to vytvoření bezpečnostního rámce, který může na obou stranách nabídnout záruky. Evropské mírové síly sehrály konstruktivní roli v Libanonu. Váš závazek může přinést velkou víru v palestinsko-izraelskou dohodu.

V terénu nejsou potřeba jen zdroje, ale také partnerství – při podpoře hospodářských příležitostí, budování důvěry ve fungování politických procesů a při vytváření podmínek, které udrží mír. Palestinci i Izraelci musí rychle vidět hmatatelné výsledky. To znamená bezpečí před násilím a konec okupace; ale znamená to taky lepší životní podmínky. Humanitární situace Palestinců na okupovaných územích je zoufalá. Lidé potřebují práci a přístup ke vzdělání, fungující veřejné služby a další věci. Taková činnost jim vlije do žil obrovskou naději a bude silným argumentem proti extremistickým předpovědím, že se nic změnit nedá.

Příští týden se v Paříži sejdou dárcovské země a instituce, aby přijaly závazky a naplánovaly další kroky. Evropské národy a Evropská unie již pomoc poskytují, což je závazek, kterého si váží lidé v celém regionu.

Druhou a související podmínkou je pochopit a pojmenovat mírový potenciál. Musíme si nyní začít znovu představovat budoucnost: region, kde konflikt ustoupil spolupráci, kde regionální hospodářství spojuje dohromady schopnosti a zdroje 22 zemí – více než 300 milionů obyvatel, od Atlantiku po Indický oceán – a kde přeshraniční spolupráce zlepšuje rozvoj, zdravotní péči, životní prostředí atd.

Takováto budoucnost lidem umožní plně se zapojit do globálního procesu. Tím se uvolní další příležitosti partnerství s evropskými sousedy ve vědě, technologiích a obchodu.

Kvůli této slibné budoucnosti musíme rychle dosáhnout srozumitelné dohody s vlivem na syrskou a libanonskou otázku. Celý arabský svět totiž uznal význam změny kupředu. Arabská mírová iniciativa byla na jaře jednomyslně potvrzena. Získala i podporu muslimských zemí mimo region. Konečně máme po dlouhé době příležitost vytvořit suverénní nezávislý a životaschopný palestinský stát a plnohodnotné normální vztahy mezi Izraelem a 57 arabskými a muslimskými národy. Znamená to přijetí; přijetí ze strany nejdůležitějších zemí s miliony obyvatel, které představují nejméně třetinu členských zemí Organizace spojených národů. Otvírá se tím cesta ke společné bezpečné, mírové budoucnosti a novým partnerstvím.

Dosažení takového míru bude mít také obrovský dopad na další věci. V rámci regionu se vytvoří nový strategický prostor, umožňující vyřešení dalších závažných problémů, od chudoby po příliš rychlý nárůst počtu obyvatel. Agresivní síly nebudou již moci využívat palestinskou otázku pro své vlastní ambice a zájmy.

(Potlesk)

Uvolní se zdroje a pozornost ve prospěch zvýšení potenciálu regionu prostřednictvím rozvoje a reforem.

My v Jordánsku jsme na takovou budoucnost připraveni. Náš reformní program jsme prosazovali bez ohledu na nestabilitu v regionu. V poslední dekádě jsme dosáhli významných úspěchů: silného hospodářského růstu, nárůstu národního důchodu na 1 obyvatele a vzorového vzdělávacího systému. A Evropa byla významným partnerem, pomocí investic soukromého sektoru i cestou oficiální pomoci. Dovolte mi, abych vám řekl, že si podpory a přátelství tohoto Parlamentu a Evropské unie hluboce vážíme.

(Potlesk)

A věříme, že po dosažení míru se naše partnerství ještě prohloubí.

Vážení přátelé, dnes můžeme uvažovat o širším sousedství, které bude zasahovat na severu od Baltského moře na jih po Středozemní moře, o sousedství, které bude sdílet Evropa i Střední východ. Jde o základ partnerství Euromed, naší platformy pro spolupráci a rozvoj mezi regiony. Jde o vztah s obrovskými společnými zájmy a neomezeným potenciálem. A je na nás, abychom naše partnerství co nejvíc rozvíjeli.

Dnes dosahují dospělosti mladí Evropané, kteří nikdy nezažili rozdělenou Evropu. Jejich současníci v Palestině a Izraeli nemají takovou pozitivní zkušenost. Vyrostli v rozděleném konfliktním světě. Nyní máme společně možnost odstranit bariéry jejich budoucnosti a nechat minulost vzadu.

Evropský parlament dnes zastupuje podstatně víc zemí, než když jsem zde mluvil před pouhými pěti lety. Jde o výsledek závazku celého regionu rozšířit oblast partnerství a pokroku. Střední východ řeší stejně důležitý úkol. Můžeme nyní společně pomoci, aby se to povedlo.

Dnes může znovu začít mírový proces. V minulosti jsme viděli, jak se takové začátky nezdařily. Tentokrát však vytvořila jedinečná souhra událostí nové šance k úspěchu. Nyní můžeme a musíme společně splnit slib míru.

(Potlesk)

Vážení přátelé, my v Jordánsku víme, že když se rodí olivovník, je jeho zasazení jen prvním krokem. Pak se uvedou v činnost stovky procesů, aby se vytvořily životní buňky a struktury. Rostou kořeny, začíná růst a silné jádro zajišťuje přežití. Zvnějšku přichází voda, která podpoří život a vytvoří nový plod.

Na Středním východě byla právě zasazena nová olivová větévka. Teď musí začít skutečná práce. Je v našich rukou vytvořit proces a struktury, které dají kořenům klid, pomohou jim růst a budou jim pomáhat v budoucnu.

Žádám vás, abyste v tomto úsilí pomohli. Naše partnerství může přinést historickou přeměnu a bohatou úrodu – roky míru a prosperity, ze které budou mít prospěch naše národy a náš svět.

 
  
  

(Sněmovna povstala a poděkovala řečníkovi potleskem vstoje)

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Děkuji Vám, Vaše Výsosti, za návštěvu v Evropském parlamentu. Děkuji vám za váš skvělý projev. Vaše přesvědčivost se nás všech hluboce dotkla, což ukázal i potlesk. Je jen málo osobností, málo čelních představitelů, kteří jsou tak jako vy oddáni míru na Středním východě. Nazýváte nás přáteli a já vám jménem Evropského parlamentu říkám: Jsme na vaší straně, pokud jde o vytvoření palestinského státu, který bude žít v bezpečí...

(Potlesk)

...a izraelského státu, který bude žít v bezpečí. My v Evropském parlamentu věříme v důstojnost lidské bytosti a důstojnost lidské bytosti platí pro všechny lidské bytosti na tomto světě.

(Potlesk)

Vaše Výsosti, chceme s vaší zemi udržovat úzkou spolupráci a vy jste jeden z mála lidí, kteří navštívili Evropský parlament víc než jednou. My v Evropském parlamentu a Evropské unii chceme silné partnerství, vztah a pokud možno přátelství se všemi zeměmi Středního východu. Jsme na vaší straně. Pojďme pracovat společně.

Shukran jazilan. Děkuji vám, Vaše výsosti.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: Diana WALLIS
Místopředsedkyně

 
  
MPphoto
 
 

  Martin Schulz (PSE). - (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, vzhledem k oficiálnímu zasedání s jordánským králem se nemohli všichni mí kolegové z politických skupin vyjádřit podle jednacího řádu k tomu, co se zde předtím stalo. Rád bych to udělal nyní.

Myslím, že budu mluvit za mnoho kolegů, když nejprve poděkuji panu předsedovi sněmovny panu Barrosovi a dále panu Sócratovi za důstojný způsob, jakým bránili tento slavnostní akt, kterým byl podpis Listiny základních práv. Drtivá většina sněmovny stojí za nimi.

(Potlesk)

Chtěl bych však sněmovně říct dvě věci a řeknu je zcela svým jménem, a ne jménem skupiny. Mluvím sám za sebe.

Rád bych sněmovnu upozornil na jednu věc, do které jsem zasvěcený jako předseda politické skupiny. Není běžným zvykem referovat o jednání Konference předsedů, ale jak jistě víte, dámy a pánové, jediným předsedou skupiny, který na zasedání Konference předsedů požádal o pozvání účastnit se oficiálního podepisování Lisabonské smlouvy, byl pan Bonde. Myslím, že sněmovna to ví. Žádný jiný předseda komise žádost nepředložil. Pan Bonde, vy, který zde děláte takový hluk, jste byl rozhodnutý se zúčastnit podpisu smlouvy. Máme tu jakousi dvojí normu.

Další poznámka, kterou chci říct, je, že jsem se na německém gymnáziu učil o způsobu, jakým se v Říšském sněmu ve Výmarské republice používala taktika sborového skandování k umlčení politických protivníků. Politickou skupinu, která tuto praxi zavedla, vedl Adolf Hitler. Dnešní události mi to připomenuly. Děkuji vám.

(Hlasitý potlesk)

 
  
MPphoto
 
 

  Joseph Daul (PPE-DE) . – (FR) Budu stručný. I já jsem byl dnes velmi šokován. Jsme ve sněmovně, kde vládne demokracie a nepotřebujeme dělat takový hluk, jaký jsme tu dopoledne zažili, abychom přitáhli pozornost televizních kamer. Na komunikaci tu máme právo všichni. Těm, kdo jsou za dnešní dopolední rozruch ve sněmovně, kde vládne demokracie a svoboda, odpovědní, bych rád jen řekl, že se chovali ostudně. Budeme o tom znovu diskutovat na Konferenci předsedů, abychom zabránili jakémukoliv zhoršení situace.

(Hlasitý potlesk)

 
  
MPphoto
 
 

  Francis Wurtz (GUE/NGL) . – (FR) Paní předsedkyně, dámy a pánové, rád bych jménem svým a doufám, že po tom, čeho jsme byli svědky, i jménem své celé skupiny, co nejostřeji odsoudil protievropské, šovinistické a nedůstojné projevy z dnešního poledne.

(Potlesk)

Moje skupina je určitě pro referendum o nové smlouvě a má otázky a pochyby k určitým článkům listiny. To, co se tu dnes dopoledne stalo, s tím však nemá nic společného a o tom nemůže být sporu. Pokud jde o nás, my podporujeme hodnoty Společenství, podporujeme základní práva, podporujeme demokratickou Evropu a v naší vizi není místo pro šovinismus a nedůstojné chování!

(Hlasitý potlesk)

 
  
MPphoto
 
 

  Graham Watson (ALDE). - Paní předsedající, k jednomu bodu jednání bych rád podal oficiální žádost, aby se zachovala důstojnost naší sněmovny. Chování některých členů sněmovny, kteří překřikovali zástupce Parlamentu, Komise a Rady během ceremoniálu podepisování, bylo nepřijatelné a nelze ho tolerovat. Vnáší do nejvyšší evropské sněmovny to nejhorší z fotbalových stadionů a připomíná akce komunistů v ruské Dumě nebo národních socialistů v německém Říšském sněmu.

(Potlesk)

Má oficiální žádost tedy, paní předsedkyně, zní: Moje skupina žádá, aby předsednictvo využívalo v budoucnu pravomoci, které dostalo podle jednacího řádu, k vypovězení členů, kteří se chovají podobně, z jednacího sálu.

(Hlasitý potlesk)

 
  
MPphoto
 
 

  Daniel Cohn-Bendit (Verts/ALE) . – (FR) Dámy a pánové, myslím, že je zbytečné dodávat, že jsme byli stejně jako všichni naši kolegové dost šokovaní tím, co se stalo. Chtěl bych ale říct toto: „Nedramatizujte to příliš! Pokud je v sále 50 cvoků, je tu proti nim sedm set osob, takže nenafukujme to, že 50 duševních idiotů narušilo ceremonii podpisu, a nedělejme z toho státní aféru. Uklidněme se a Grahame, nechtěj po nás, abychom je vyhodili. Domnívám se, že svobodný parlament je parlament, který snese idioty, i když jdou na nervy.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 
 

  Brian Crowley (UEN). - Paní předsedající, jménem své skupiny prohlašuji, že i když vítáme možnost výrazně vystoupit, což by mělo být povoleno ve všech parlamentních shromážděních, to, co se tu stalo dnes dopoledne, bylo za hranicí toho, co by se mělo v demokratických institucích dovolovat. Místo abychom tuto debatu prodlužovali, bychom měli však raději přistoupit k hlasování a dostat se také co nejdřív na oběd.

 
  
MPphoto
 
 

  Jens-Peter Bonde (IND/DEM). - Paní předsedající, pan Schulz na mě osobně zaútočil, nicméně myslím, že bychom měli jít hlasovat. Zúčastnil jsem se mírové manifestace proti oslavě listiny, která byla součástí ústavy a od níž jsem dokonce ani nemohl dostat úplné znění a podívat se na její vhodnost a smysl, a ani vy jste to nemohla udělat. To, co zítra podepíšete, je smlouva, kterou nikdo z vás nečetl, jednoduše proto, že to přečíst nejde. Trávíte čas určený na hlasování oslavami vítězství nad demokracií, a proto, nebudu na své kolegy útočit, ale musím říct panu Schulzovi, že jsem se neúčastnil zločinu.

Zcela to chápu, ale v Dánsku máme jinou tradici, proto jsem tu byl v tričku a volal jsem po referendu a domnívám se, že referendum bychom měli vyžadovat všichni. Jde o demokratickou normu, kterou obhajujete.

 
  
MPphoto
 
 

  Dimitar Stoyanov (NI). - (BG) Beru si slovo na základě ustanovení řádu, které mi dává právo na osobní vysvětlení, protože pan Cohl-Bendit urazil lidi v tomto sále. Jde o osobní urážku, kvůli které se nemáte, pane Cohne-Bendite, právo schovávat se za parlamentní imunitu. Řekněte, že se vzdáváte své imunity a pak poslance urážejte! Neboť to, co se tu stalo, je jen svobodou projevu, na kterou má každý člen tohoto Parlamentu právo.

Rád bych se obrátil na vás, pane Daule. Pane Daule, pokud chcete, aby byli poslanci násilně vyvedeni ven ze sálu, nejste jako Hitler, který chtěl totéž v Říšském sněmu?

Nejúžasnější demokracií je přímá demokracie. A my zvedáme hlas, uplatňujeme své právo na svobodný projev, na přímou demokracii, a neobcházíme evropské národy, jako to děláte vy. To, co se tu děje, je diktatura nového proletariátu, který se formuje v nové Unii. A tentokrát nejde o Sovětský svaz čili unii, ale o Evropskou unii.

 
  
MPphoto
 
 

  Joseph Daul (PPE-DE) . – (FR) Paní předsedkyně, byl jsem citován v žádosti o odebrání imunity a v žádosti o vyloučení ze sněmovny. Dámy a pánové, nejprve se naučte jména poslanců a teprve pak si berte slovo.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Nyní přejdeme k hlasování, ale předtím mám jen krátkou poznámku.

Sněmovna schválila dne 29. listopadu 2007 Listinu základních práv 534 hlasy, proti bylo 85 poslanců, 21 se zdrželo.

(Hlasitý potlesk)

 

6. Hlasování (pokračování)

6.1. Legislativní a pracovní plán Komise pro rok 2008 (hlasování)
  

- Návrh usnesení (B6-0500/2007)

 

6.2. Dohody o hospodářském partnerství (hlasování)
  

- Návrh usnesení (B6-0497/2007)

 

6.3. Evropské smluvní právo (hlasování)
  

- Návrh usnesení (B6-0513/2007)

 

7. Vysvětlení hlasování
  

Ústní vysvětlení hlasování

 
  
  

– Zpráva: Adriana Poli Bortone (A6-0464/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Renate Sommer (PPE-DE). - (DE) Paní předsedající, dnes se konečně zavádí přechodné období pro existující výživová a zdravotní tvrzení na štítcích potravin určených pro děti. Komise na to zapomněla a pokusila se nechat černého Petra Parlamentu. Znemožnili jsme jí to. Donutili jsme Komisi, aby vydala prohlášení, ve kterém uzná zavedení přechodných období pro tvrzení týkající se zdraví a vývoje dětí. Jediným problémem však je, že kvůli tomu, že Komise dlouho odmítala návrh předložit, došlo k deformaci konkurence. Výrobky již byly staženy z trhu, protože mezitím začalo nařízení platit. Ze strany Komise jde o naprosto zpackanou práci.

Navíc jsem předložila jménem své skupiny návrh na zrušení článku 4. Byla to politická demonstrace. Stojíme za svým názorem, že toto nařízení je nesmyslné. Není možné vydávat nutriční profily pro všechny potraviny. Tento názor sdílí nejméně polovina poslanců v této sněmovně. Evropský úřad pro bezpečnost potravin nyní oznámil, že není sám schopen vydat nutriční profily pro všechny potraviny. Absurdní byrokracie – zbytečný právní předpis!

 
  
MPphoto
 
 

  Hannu Takkula (ALDE). - (FI) Paní předsedající, myslím, že je důležité, abychom se pokusili o zveřejňování zdravotních tvrzeních na výrobcích, ale je pravda, že musíme zajistit, aby byla tato tvrzení pravdivá a aby se opírala o znalosti. Není správné, aby firmy samy vypracovávaly vědecké a obchodní argumenty, jako kdyby měly získávat argumenty o zdravotním stavu. Jinými slovy, je nutné, aby byl výzkum a znalosti řádné a správné, a tedy spolehlivé.

Je velice důležité zajistit správnost výživových a zdravotních tvrzení, což umožní zájemcům přejít na zdravější stravu. Obzvlášť důležité je to u dětí a mládeže, protože víme, jaké jsou dnes v Evropě závažné problémy s obezitou, diabetem typu II a dalšími souvisejícími chorobami. Musíme zajistit, aby byly výživové hodnoty dobré a aby byla zdravotní tvrzení správná.

 
  
  

– Zpráva: Klaus-Heiner Lehne (A6-0453/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Zuzana Roithová (PPE-DE). - (CS) Paní předsedkyně, hlasovala jsem proti zprávě o liberalizaci ochrany designu náhradních dílů pro auta. Jde o nekonzistentní strategii.

Na jedné straně vyžadujeme, aby průmysl vyvíjel stále bezpečnější auta a bojujeme také proti průmyslovému pirátství. A v rozporu s tím dnes Parlament legalizoval výrobu kopií náhradních dílů údajně proto, aby mohly být levnější. Spotřebitelé ale nebudou mít jistotu, že opravené auto ještě splňuje původní vysoký standard bezpečnosti. Zastánci liberalizace zejména z Británie tvrdí, že to podpoří malé a střední podnikání, přitom většina levných kopií značkových dílů je už dnes vyráběna v Asii, nikoliv v Evropě. Přesto v deseti zemích Unie, kde dodnes nebyl design chráněn, je cena náhradních dílů o 7 % vyšší než ve zbývajících sedmnácti zemích. Ty dodnes design chrání stejně jako Japonsko a další velké automobilové mocnosti. Upozorňuji, že jak cestující v autě tak chodci budou nyní v případě havárie ohroženi používáním neoriginálních dílů daleko více kvůli menší kvalitě. Tato směrnice je bohužel příkladem nekonzistentní strategie Evropské unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Jan Březina (PPE-DE). - (CS) Paní předsedající, rovněž si dovoluji vyjádřit nesouhlas s omezením průmyslově právní ochrany náhradních dílů. Jsme svědky toho, že jsme zasáhli do oblasti průmyslových práv bezprecedentním způsobem. Pokud totiž dochází ke zneužití monopolu majitele průmyslových práv na výrobu náhradních dílů, lze využít běžných právních nástrojů, jako je třeba udělení nucené licence. Vytvoření průmyslového vzoru stojí nemalé náklady, proto je právní ochrana na místě i z ekonomického hlediska. Zrušení nepovede k liberalizaci obchodu s náhradními díly, jak se domnívá Komise, ale mnohem pravděpodobněji k navýšení ceny hotových výrobků. Výrobci totiž budou reagovat tak, že budou kompenzovat ztráty způsobené tím, že na trhu s náhradními díly budou konkurovat nezávislí výrobci. Rovněž je na místě obava, že nižší cena náhradních dílů v podání nezávislých výrobců povede k nedostatečnému splnění požadavků bezpečnosti a kvality. Ohrožen tak bude v konečném důsledku spotřebitel. To mě nemůže nechat klidným.

 
  
  

– Zpráva: Giuseppe Castiglione (A6-0477/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Michl Ebner (PPE-DE). - (DE) Paní předsedající, chci oznámit, že jsem hlasoval pro zprávu pana Castiglioneho, která je podle mě velmi vyvážená, zejména s ohledem na to, co bylo na jejím počátku, totiž 800 pozměňovacích návrhů, které byly přeloženy výboru pro zemědělství a rozvoj venkova. Úsilí zpravodaje a mnoha poslanců bezpochyby přineslo v odvětví zmítaném mnoha problémy své plody; je naprosto zásadní, že vinařům dáváme naděje na lepší časy.

Domnívám se, že tato zpráva pokládá základy pro pokrok a doufám, že Komise Evropského parlamentu, jednající v duchu nových smluv, bude brát patřičně v úvahu – plně v úvahu, pokud to půjde – rozhodnutí Evropského parlamentu.

 
  
MPphoto
 
 

  Anja Weisgerber (PPE-DE). - (DE) Paní předsedající, dnešní hlasování o reformě trhu s vínem je ohromným úspěchem pro Evropský parlament a pro jednotlivé vinařské regiony a producenty vína. Zajistili jsme například, že bude dál možné obohacovat víno sacharózou. Parlament také zamítl plány Komise vydat v tomto stádiu předpis zakazující v roce 2014 novou výsadbu. V tomto případě jsme navrhli proveditelné řešení, jehož pomocí by se nemuselo přijímat rozhodnutí o liberalizaci, dokud nebude v roce 2012 předložena příslušná studie. Pokud jde o označování jednotlivých vín, dosáhli jsme také dohody, která bere řádný ohled na různé systémy označování, které se v Evropě používají. Kromě toho se nám podařilo vložit do nařízení o trhu s vínem zachování lahví Bocksbeutel, což jsou láhve zvláštního tvaru používané v mém regionu, v oblasti Franky.

Dámy a pánové, představili jsem velice vyvážený rámec, který bude dobrým základem pro nadcházející jednání s Radou. Míč je momentálně na hřišti Rady, my v Parlamentu jsem svůj úkol splnili a splnili jsme ho velice dobře.

 
  
MPphoto
 
 

  Ryszard Czarnecki (UEN). - (PL) Paní předsedající, mám velkou radost, že Evropský parlament podpořil návrh výboru pro zemědělství a zvláště pozměňující návrh polských poslanců umožňující používání prodejních označení jako je „ovocné víno“, „jablečné víno“ nebo „rybízové víno“. Tato vína se v mé zemi vyrábí od 13. století – již téměř 800 let – a jsem rád, že Evropský parlament tuto skutečnost a tento fakt přijal.

Závěrem bych rád pogratuloval paní předsedající za její skvělé řízení jednání, zvláště v dnešní horké – někdy i příliš horké – atmosféře. Paní předsedající, vzdávám vám hold jako skutečné zástupkyni britské parlamentní školy.

 
  
MPphoto
 
 

  Armando Veneto (PPE-DE). - (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, k hlasování o společné organizaci trhu s vínem bych rád upozornil, že jsem hlasoval pro pozměňující návrh 294, který předložil pan Lavarra z PSE a jehož jsem spolusignatář, protože se domnívám, že spotřebitelé mají právo vědět, zda byla do vína, které pijí, přidávána sacharóza, a protože vysledovatelnost výrobků je nyní obecným principem, který Unie obhajuje, a nevím, proč by se tento princip neměl uplatňovat na vinařské odvětví.

Ze stejného důvodu jsem hlasoval pro pozměňující návrh 310, který předložila skupina UEN. Ani jeden nebude mít vliv na kompromis, kterého pan Castiglione tak obtížně dosahoval. A konečně pokud jde o odlišný postoj, které jsem k těmto otázkám měl s ohledem na skupinu, k níž patřím, chci upřesnit, že jediný politický postoj, ke kterému cítím, že se musím podřídit, je ten, že nemohu přijmout stanovisko, které odporuje zájmům občanů, bez ohledu na skupinu, ze kterého toto stanovisko vychází.

 
  
MPphoto
 
 

  Danutė Budreikaitė (ALDE). (LT) Postoj komise k nařízení Rady o společné organizaci trhu s vínem je diskriminační vůči některým zemím, především vůči novým členským státům.

Cílem projektu na podporu vín EU ve třetích zemích je podpořit trh, ale z nějakého důvodu se to spojuje s oblastmi, kde se dříve využívaly vinice a s údaji o průměrné produkci vína za poslední tři roky. Komise má v úmyslu podpořit vývoz vína a některé značky. Producenti a vývozci v podporovaných zemích by měli konkurenční výhody. To, že producenti vína v Litvě a některých dalších zemích, kde nejsou vinice, nedostávají žádnou podporu, je nepřijatelný,

Hlasovala jsem proti této zprávě.

 
  
MPphoto
 
 

  Zuzana Roithová (PPE-DE). - (CS) Podpořila jsem reformu trhu s vínem, která zvýší kvalitu a tím konkurenceschopnost evropských vín. To se zejména týká Itálie, kde by měly být vyklučeny nelegální vinice a zastaveny dotace za nadprodukci nekvalitních vín. Reforma nesmí preferovat jižní výrobce na úkor severních. Zásadně nesouhlasím s klučením vín na Moravě, kde to, co se urodí, se i spotřebuje a kde tradiční výroba vín má pro klíčový význam pro krajinotvorbu a turistiku. Protestuji proti zakazování doslazování vín ve střední Evropě včetně Moravy, aniž by bylo zakázáno zase dokyselování vín na jihu. Nechápu, proč by vinaři z Moravy měli nakupovat drahé mošty od jižanů, aby tím nahradili dvousetletou tradici doslazování cukrem, a měnit moštem tradiční vůni a chuť svých kvalitních vín. Je to v rozporu principy soutěže na vnitřním trhu a s tím nemohu souhlasit. Děkuji těm kolegům, kteří se dnes při hlasování postavili za nás a dali tak zvítězit zdravému rozumu. Komise se bude nyní muset podřídit.

 
  
MPphoto
 
 

  Jan Březina (PPE-DE). - (CS) Jsme svědky toho, jak vinařsky silné státy jižní Evropy zuby nehty brání svou nadprodukci vína, která přitom nízkými cenami v důsledku nadměrných dotací vytlačuje z trhu kvalitní vína z jiných členských států. Vadí mi na tom to, že zatímco k vinařským mocnostem Evropská komise přistupuje v rukavičkách, k zemím, jako je Česká republika, se chová přísně až tvrdě. Jak jinak lze chápat návrh na zvyšování cukernatosti moštem hojně používaným v jižních částech Unie, které má být zachováno, zatímco přidávání sacharózy mělo být zapovězeno. O to více oceňuji, že se Evropský parlament postavil k vinařské reformě odpovědně a vnesl do ní prvek rovného a spravedlivého zacházení. Tím, že se podpořilo doslazování vína cukrem, vyšel vstříc mimo jiné i České republice, prokázal schopnost nezaujatého přístupu a odolnost vůči tomu nechat se ovlivnit konfliktním pojetím národních zájmů. Chápu, že reforma trhu s vínem je potřebná. Nezpochybňuji její základní cíle, ale způsob provedení. Trvám na tom, že je třeba zachovat princip rovného a nediskriminačního zacházení.

 
  
MPphoto
 
 

  Hynek Fajmon (PPE-DE). - (CS) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, hlasoval jsem proti zprávě pana Castiglioneho stejně jako ostatní poslanci ODS z České republiky. Takto pojatá reforma ani českému a moravského, ani evropskému vinařství nepomůže. Místo liberalizace a zmenšení objemu regulace a byrokratické zátěže, které by sektoru vína reálně pomohly, jsme svědky snahy o další novou regulaci a další zákazy a příkazy. Centrální plánování nikdy nepřineslo dobré výsledky a nepřinese je ani v sektoru vína, proto jsem hlasoval proti této zprávě.

 
  
MPphoto
 
 

  Daniel Hannan (PPE-DE). - Paní předsedající, můj volební obvod, který leží v jihovýchodní Anglii, je nejrychleji se rozvíjejícím vinařským regionem v Evropě. Změna klimatu způsobuje, že se dnes v Anglii využívá pro vinařství větší plocha, než kdykoliv před tím, od doby krále Jindřicha II. během posledního evropského oteplení.

Vinaři v oblasti Home Counties se nikdy nespoléhali na dotace EU. Hrabství Kent a Surrey, Sussex a Hampshire, Oxfordshire, Buckinghamshire a Berkshire jsou osázeny obchodně životaschopnými vinicemi, které stojí a padají s kvalitou své výroby. Dnes však hrozí, že se jejich velký úspěch otočí proti nim, protože se blíží hranici dovolené ke komerčnímu pěstování.

Poté, co tyto vinice zůstaly mimo evropský regulační režim a vyvarovaly se darům, zjistily, že se na ně stejně vztahuje regulace.

Právě tak jako jsme Brusel nežádali o peníze, nechceme teď bruselská omezení. Všichni angličtí vinaři žádají o to, abychom je nechali svobodně soutěžit na trhu.

 
  
MPphoto
 
 

  Adriana Poli Bortone (UEN). - (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, dala jsem definitivní „ne“ dokumentu, jemuž později ještě ublížilo přijetí různých pozměňujících návrhů, které ho ještě zhoršily, a především kvůli zavedení přidávání cukru, které se nám roky dařilo odvracet, neboť cukr není nic víc než způsob, jak nahrazovat přírodu.

Většina ve sněmovně odmítla podporu pro mošt, která i když je jen finanční, tak by přece jen zmírnila škody způsobené přidáváním cukru. Je to vítězství pro severní země a porážka pro země středomořské oblasti, které nejsou schopny bránit vysoce kvalitní přírodu na svém území. Tato společná organizace trhu škodí kvalitě a typické a ryzí kvalitě výrobků a poškozuje pěstitele vína, producenty i spotřebitele.

 
  
  

- Návrhy usnesení: Boj proti terorismu (B6-0514/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Antonio Masip Hidalgo (PSE). - (ES) Paní předsedající, myslím, že dnešek byl velice pozitivní, protože jsme předali listinu práv svazku civilizací, kterou ve své době podporovali prezident Zapatero a generální tajemník OSN Kofi Annan. To považuji za dobrý začátek.

Kromě toho se domnívám, že Listina základních práv, kterou jsme dnes podepsali, zakotvuje skutečnou přirozenou povahu naší civilizace, a ne integrismo těch, kdo se dnes postavili proti ní a zachovali se politováníhodně vzpurným způsobem. Stejně politováníhodné je, když islámští radikálové tvrdošíjně lpí na zakořeněných tradicích. Tyto dvě formy radikalismu musíme vymýtit, ve prospěch míru, a ne terorismu.

 
  
MPphoto
 
 

  Mario Borghezio (UEN). - (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, rád bych zdůraznil, že jsem hlasoval proti zprávě o terorismu, i když nedopatřením jsem hlasoval pro – k tomu podávám oficiální oznámení.

Jde o pokryteckou zprávu, zprávu, která ukazuje opovrženíhodný postoj Evropy institucí vůči terorismu. Nemá ani dost odvahy, aby ho nazvala jeho jménem: islámský terorismus. Sněmovna pak hlasovala proti pozměňovacímu návrhu, který jsem podal společně s dalšími poslanci a ve kterém žádáme, aby Evropa věnovala pozornost pronikání Al Kájdy do zemí Maghrebu. Evidentně jsme ho podali před několika dny a včerejší události bohužel dokázaly, že jsme v našich nejpesimističtějších předpovědích měli pravdu. Islámská jatka Al Kájdy udeřila na chudý alžírský lid a zmasakrovala i tyto, pravděpodobně také islámské obyvatele.

Je ostudné, že se tak stalo u dveří Evropy a tato sněmovna zamítla pozměňovací návrh, který žádá odvetné opatření, protože Evropa nemůže zavírat oči před hrozbami u svého prahu.

 
  
MPphoto
 
 

  Dimitar Stoyanov (NI). - (BG) U hlasování o usnesení proti terorismu jsem se zdržel hlasování, protože pochopitelně nepodporuji rozvoj terorismu, ale nemůžu podpořit ani takový dokument, který podle mého mínění jen šíří mezi obyvateli Evropy paniku a dál přispívá k dosažení základního cíle terorismu, tedy samotného teroru. Přesto jsem byl spokojený s pozměňovacím návrhem Skupiny Unie pro Evropu národů, který byl přijat a který stanoví, že vše je nutné léčit u zdroje, stejně jako staré úsloví, jež říká, že každou nemoc je nutné léčit u zdroje. Proto pokud se nám například nezdaří vyvinout nátlak na Izrael, aby skoncoval se svou segregační politikou a stavění zdi, která odděluje Araby a zbavuje je jejich základních lidských práv, přispějeme k boji proti terorismu mnohem víc, než odposloucháváním telefonů a kontrolou internetových serverů. Pozměňovací návrhy podané proti Skupině Unie pro Evropu národů by se přesto však neměly zamítnout, protože vyzývají k tomu, aby se věnovala pozornost rozvoji terorismu uvnitř Evropy, protože v mé zemi se zakázané teroristické organizace rozvíjí pod ochranou vládnoucí strany MRF.

 
  
MPphoto
 
 

  Hannu Takkula (ALDE). - (FI) Paní předsedající, myslím, že toto usnesení je pěkné, ale poněkud nedůsledné, protože v některých místech máte pocit, že jde takříkajíc o kapitulaci před terorismem. Jinými slovy to nevypadá, že bychom si mysleli, že lze terorismus zcela vymýtit, že ho lze vykořenit; a paní Muscardiniová ze skupiny UEN tento bod vznesla ve svém ústním pozměňovacím návrhu. Podle mě je toto jedna z otázek, které se asi měly detailněji probrat při diskusi o této zprávě.

Myslím, že Evropská unie by měla mít k terorismu zcela jasný přístup. Podporujeme demokracii, lidská práva a svobodu projevu a za žádných okolností nemůžeme schvalovat terorismus. Byl bych také rád, kdybychom při rozebírání jeho příčin věnovali větší péči významu výchovy a vzdělání. Například boj proti terorismu na palestinských autonomních územích by měl být založený hlavně na vzdělávání, aby byly následující generace vzdělány a vychovány bez nenávisti, a mohly tak žít v mírovém spolužití se svými sousedy.

 
  
MPphoto
 
 

  Hubert Pirker (PPE-DE). - (DE) Paní předsedající, v boji proti terorismu musíme využít všechny účinné dostupné prostředky, které budou slučitelné s právními normami. Pokud chce Unie tento boj vyhrát, musí spolupracovat se svými partnery.

Hlasoval jsem proti tomuto usnesení kvůli jeho protiamerickému tónu. Místo aby se jeho autor postavil proti terorismu, zaujal stejně jako mnoho dalších stanovisko proti partnerství se Spojenými státy v boji proti terorismu. Dalším důvodem, proč jsem hlasoval proti usnesení, je, že vyzývá Komisi a Radu, aby převezly vězně z Guntanáma do Evropy. To by se rovnalo dovezení terorismu do Evropy. To by bylo pošetilé.

Třetím důvodem mého hlasování proti usnesení je, že odmítá opatření, které jsou v boji proti terorismu prokazatelně použitelné, tedy rozšíření zaznamenávání jmen cestujících na Evropu a posílení Europolu.

 
  
  

Ústní vysvětlení hlasování

 
  
  

– Zpráva: Johannes Blokland (A6-0416/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Dohoda o leteckých službách s Marokem je druhou dohodou týkající se takzvaného „společného evropského leteckého prostoru“ a první dohodou, která byla v této souvislosti uzavřena se zemí mimo evropský kontinent.

V jedné důležitější politické nótě litujeme, že tato dohoda – stejně jako se stalo v případě rybářství – neuvádí explicitně, že „území pod správou Marockého knížectví znamená marocké svrchované území podle mezinárodního práva“, což zaručuje dodržování mezinárodního práva a legitimních a nezadatelných práv saharských národů.

Marockou svrchovanost nad územím Západní Sahary mezinárodní právo právně neuznává, jak zdůraznil Mezinárodní soudní dvůr v Haagu ve svém stanovisku vydaném v říjnu 1975. Maroko, které okupuje území západní Sahary protiprávně, proto nemá nad tímto územím suverenitu ani soudní pravomoc.

Tato dohoda se kromě toho zakládá téměř výhradně na podpoře dvou cílů, se kterými nesouhlasíme: otevření trhů a harmonizace nařízení na podporu konkurenceschopnosti v letecké dopravě.

 
  
  

– Zpráva: Reimer Böge (A6-0485/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) V letošním červnu a červenci dostala Komise třetí a čtvrtou žádost o uvolnění prostředků z tohoto fondu. Žádosti se týkají dvou německých podniků a jednoho finského, všechny z odvětví telekomunikací, přesněji z oblasti výroby mobilních telefonů.

Obě žádosti souvisejí s přemístění výroby do třetích zemí, kvůli čemuž bylo propuštěno 4 211 zaměstnanců.

Komise až dosud obdržela k těmto dvěma žádostem a dvěma francouzským žádostem, které již dříve schválila, další žádosti z Itálie, Malty, Španělsko a Portugalska. Tyto žádosti se budou vyřizovat příští rok.

Jak jsme již uvedli, tento fond nemůže sloužit jako záchranný polštář pro nepřijatelné sociální a hospodářské náklady na přesídlení výroby a s tím spojené propouštění.

Proto trváme na tom, že je nutné vytvořit právní rámec sloužící k předcházení a k penalizaci přesidlování podniků. Domníváme se, že jakákoliv veřejná pomoc přidělovaná podnikům musí být podmíněna dlouhodobým závazkem těchto podniků týkajícím se regionálního rozvoje a zaměstnanosti a nesmí se poskytnout žádná pomoc, která by mohla být použita k podpoře přesídlení výroby. Rovněž tak je nutné posílit úlohu zástupců zaměstnanců ve správních radách podniků a při rozhodování vedení o otázkách strukturální povahy.

 
  
MPphoto
 
 

  Nina Škottová (PPE-DE), písemně. (CS) Celkové čerpání z Fondu pro přizpůsobení se globalizaci představuje okolo 3,6 % a týká se pouze 3 zemí, přičemž globalizace se více či méně dotýká všech lidských činností a jejich důsledků. Takže toto nízké čerpání navozuje nejméně dvě otázky. První – zda jsou dopady globalizace tak malé – a druhá otázka – zda umíme z tohoto fondu čerpat. Jinými slovy: zaprvé se můžeme ptát, zda potřebujeme tento fond, a zadruhé, pokud si myslíme že ano, tak musíme lépe definovat potenciální dopady globalizace a revidovat pravidla pro čerpání tak, aby tento fond byl dostupný a srozumitelný i dalším zemím a jejich nejvíce problematickým regionům. K tomu může přispět i upřesnění podmínek včetně kvantifikace ekonomických, sociálních i dalších ukazatelů. Zdůvodňování žádostí ze strany Komise např. „neočekávaností“ lze stěží akceptovat. Na základě výše uvedených pochybností jsem hlasovala proti návrhu.

 
  
  

- Report: Reimer Böge (A6-0499/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Uvolnění nástrojů pružnosti je společně s pozměňovacím návrhem interinstitucionální dohody nedílnou součástí návrhu rozpočtu Společenství pro rok 2008.

Navíc k úpravě ve výši 1,6 miliardy ve víceletém finančním rámci se tak s uvolněním nástroje pružnosti navrhuje i doplnění financí pro Evropské programy družicové navigace (EGNOS-GALILEO) o přibližně 200 milionů EUR. Společná zahraniční a bezpečnostní politika má navíc dostat prostřednictvím uvolnění nástrojů pružnosti dalších 70 milionů EUR.

Povšimněte si, že zpravodaj zdůrazňuje, že „vnější činnosti obecně a společná zahraniční a bezpečnostní politika především nemají dlouhodobě dostatečné zdroje ve srovnání se zjištěnými požadavky.“ Vysvětluje, že „zjištěné požadavky“ zahrnují posílení „misí“ EU v Kosově a Afghánistánu. To znamená další impuls pro rostoucí zásahy a vojenské intervence na podporu operací NATO, jak na Balkáně – jeden z příkladů je příprava podpory „jednostranného vyhlášení samostatnosti Kosova“ v rozporu s mezinárodním právem –, tak ve Střední Asii, výrazným financováním těchto „misí“ z rozpočtu Společenství. Jde o politické a vojenské cíle, se kterými jasně nesouhlasíme.

 
  
MPphoto
 
 

  Janusz Lewandowski (PPE-DE), písemně. − (PL) Paní předsedající, uvolnění nástrojů pružnosti stejně jako revize finanční perspektivy je přirozeným výsledkem smírčí dohody ze dne 23. listopadu týkající se rozpočtu na rok 2008. Nástroj pružnosti je v zásadě určen k zajištění dodržování plánu rozpočtu ve výjimečných případech, které se obtížně předpovídají. Podle mých skromných zkušeností však používání tohoto výjimečného nástroje jen málokdy splňuje kritéria stanovená interinstitucionální dohodou.

Je tomu tak v případě návrhu rozpočtu v roce 2008. Jak 200 milionů EUR pro program Galileo v roce 2008, tak 70 milionů EUR pro okruh IV na pokrytí vyšších potřeb společné zahraniční a bezpečnostní politiky slouží k řešení problémů, které bylo možné předvídat. I přes výhrady delegace Evropského parlamentu, která poukazovala na nedostatek financí pro družicovou navigaci a nedostatečné finance s ohledem na mezinárodní ambice Evropské unie, se nepodařilo přesvědčit Radu o potřebě vyšších příslušných rozpočtových přídělů.

Finanční výhled ve své závěrečné formě byl předzvěstí problémů, které se objevily při přípravě rozpočtu na rok 2008. Po pravdě řečeno Parlament v průběhu smírčího procesu řešil problémy, které vytvořila Rada. Vzhledem k překroucení této situace v médiích bychom měli vyvodit správné závěry do budoucna.

 
  
  

– Zpráva: Bogdan Golik (A6-0461/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Jan Andersson, Göran Färm, Anna Hedh a Inger Segelström (PSE), písemně. (SV) Nemůžeme podpořit systém, který používá peníze daňových poplatníků na uvádění evropských zemědělských výrobků na trhy ve třetích zemích. Myslíme si, že těmto projektům je třeba zabraňovat, především v rozvojových zemích, jinak riskujeme poškození domácího průmyslu. Domníváme se, že by EU měla v těchto zemích podporovat místní zemědělství, a ne tam farmáře oslabovat. Prospívající místní výroba může pro tyto země znamenat hospodářský rozvoj a cestu směrem k rozvoji demokracie.

 
  
MPphoto
 
 

  Duarte Freitas (PPE-DE), písemně. − (PT) Zjednodušení evropských právních předpisů o propagačních opatřeních na podporu zemědělských výrobků na vnitřním trhu a ve třetích zemích je pro rozvoj jednodušší a lépe zvládnutelné společné zemědělské politiky to nejdůležitější.

Souhlasím s návrhem Komise na zlepšení systému, především konsolidaci právních předpisů včetně sloučení dvou nařízení týkajících se vnitřního trhu a třetích zemí.

Hlasoval jsem pro zprávu pana Golika a rád bych zdůraznil, že se v ní mluví o potřebě věnovat větší pozornost otázkám propagace a podpory v jednáních se Světovou obchodní organizací.

 
  
MPphoto
 
 

  Bogusław Liberadzki (PSE), písemně. − (PL) Paní předsedající, hlasuji pro přijetí zprávy pana Golika týkající se návrhu nařízení Rady o informačních a propagačních opatřeních pro zemědělské produkty na vnitřním trhu a ve třetích zemích.

Zpravodaj správně upozornil na to, že pro dosažení pokroku při formulování jednoduché a účinné zemědělské politiky v Evropě je nutné zjednodušit systém Společenství o informačních a propagačních opatřeních pro zemědělské produkty na vnitřním trhu a ve třetích zemích.

Souhlasím s tím, že informační kampaně poslouží k tomu, aby si spotřebitelé byli plně vědomi udržitelné produkce společné zemědělské politiky, vysoké kvality zemědělských výrobků EU, organického farmářství a zdravotních aspektů.

.

 
  
MPphoto
 
 

  Diamanto Manolakou (GUE/NGL), písemně. (EL) Vzhledem k tomu, že výsledkem diskusí se Světovou obchodní organizací a přijatých závazků bude zrušení vývozních náhrad, snížení pomoci Společenství ve výši 20,1 miliard a snížení cen většiny zemědělských výrobků EU o 48–73 %, bude to mít tvrdé dopady na zemědělské výnosy.

Cílem Komise je v případě návrhu na směrnici zmařit negativní dopady vyplývající v minulosti ze Všeobecné dohody o clech a obchodu GATT a z předchozích reforem společné zemědělské politiky, které budou kvůli Světové obchodní organizaci a očekávaným reformám společné zemědělské politiky ještě intenzivnější. Důsledky se projeví především v oblasti prodeje zemědělských výrobků ve třetích zemích i v EU, neboť současně dojde k drastickému snížení dovozních cen a interní pomoci pro zemědělství Společenství.

Proto se objevil návrh propagačních a informačních programů. Finance určené na tyto programy však nemohou těmto důsledkům nijak pomoci čelit. Výsledkem bude zhoršení problémů s distribucí zemědělských výrobků Společenství ve třetích zemích i uvnitř EU, snížení výkupních cen a naprostá pohroma pro malé a střední zemědělce, kteří již dnes mají jen hraniční příjem. Na druhou stranu budou programy přinášet prospěch jen velkým zemědělským podnikům s konkurenčními výrobními náklady.

 
  
  

– Zpráva: Pedro Gueirrero (A6-0467/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Duarte Freitas (PPE-DE), písemně. − (PT) Společná organizace trhů s produkty rybolovu a akvakultury, jeden za čtyř pilířů společné rybářské politiky, prochází hlubokou restrukturalizací.

Jejími prioritami jsou revize aspektů týkajících se informací o produktech rybolovu pro spotřebitele a spravedlivější rozdělování hodnoty, kterou výrobky získávají během celého výrobního procesu (se zvláštním důrazem na prvotní prodej).

EU musí také najít řešení otázek „sociálního dumpingu“, což je dnes v některých třetích zemích běžná praxe a což snižuje schopnost našich produktů rybolovu obstát na trhu.

Tato zpráva chrání národní zájmy, a proto si zaslouží můj hlas.

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Vítáme přijetí zprávy o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury, která vysílá jasný signál Evropské komisi, že je naprosto nutné provést zásadní revizi této společné organizaci trhů, aby se zvýšil její příspěvek k zajištění příjmů v odvětví, zlepšil se marketing produktů rybolovu a zvýšila se přidaná hodnota těchto produktů, zejména značným posílením finančních prostředků.

Vzhledem k tomu, že by měla společná organizace trhů přinést účinnou odpověď na to, proč byla vytvořena, a vzhledem k tomu, že za nejisté příjmy v odvětví rybolovu může především používaná forma marketingu, tvorba cen při prvotním prodeji a nepravidelnost rybolovu, litujeme, že výbor pro rybářství náš návrh zamítnul, i když jde do samého jádra problému a zahrnuje mimo jiné:

zavedení maximální výnosnosti;

– potřebu veřejné podpory a vytvoření účinných mechanismů tržních intervencí;

– přihlížení k výrobním nákladům při stanovování orientačních cen;

– zavedení finanční kompenzace v případě dobrovolného dočasného omezení úlovků nebo rybolovné činnosti.

Budeme nicméně za tato spravedlivá opatření dál intervenovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Společná organizace trhu s produkty rybolovu by měla zajistit stabilitu na trhu a zajistit subjektům v tomto odvětví příjem. Tyto cíle a samozřejmě cíle stanovené ve smlouvě ES jsou chvályhodné a měly by vést k prosperitě v evropských rybářských komunitách.

Pro tyto komunity však bohužel byly katastrofální poslední dva a půl dekády centralizované bruselské kontroly ve formě společné rybářské politiky. Prospívajícího trhu se zajištěnými pracovními místy nelze v rámci společné rybářské politiky dosáhnout a kontrolu řízení rybolovu je nutné vrátit národům závislým na rybolovu.

 
  
  

– Zpráva: Jörg Leichtfried (A6-0482/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Jak jsme zdůraznili, vnitrostátní orgány již dlouho dodržují a zajišťují dodržování požadavků platných podle mezinárodních dohod z oblasti civilního letectví. Spolupráce mezi členskými státy EU a mezi těmito státy a jinými zeměmi funguje a toto fungování by se mělo dál podporovat a rozvíjet, ale při dodržení suverenity každého státu, práv zaměstnanců (zaručení sociální harmonizace, především použitím nejpříznivějších podmínek) a práv uživatelů.

Pravomoci všech členských států v oblasti civilního letectví se však postupně převádí na EU, což je obzvlášť negativní proces, když se děje v oblasti, kde nejsou jasně definované hranice.

Vytvoření Evropské agentury pro bezpečnost letectví znamená v podstatě další „krok“ tímto směrem. Mělo by se zdůraznit, že tato agentura bude odpovědná za provádění pravomocí, které v současnosti zajišťují vnitrostátní orgány. V zásadě jde o opatření, jejichž cílem je vytvořit tzv. „jednotné evropské nebe“ a dosáhnout liberalizace letecké přepravy a letecké navigace na úrovni EU. Tato liberalizace v zájmu finanční ziskovosti zpochybňuje práva zaměstnanců, kvalitu služeb a úroveň bezpečnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Zpráva pana Leichtfrieda ztělesňuje vrchol složitých jednání, do kterých je zapojen Parlament, Rada i Komise. Rozšíření pravomocí Evropské agentury pro bezpečnost letectví je významným krokem pro rozvoj bezpečnosti letectví v Evropě a moje skupina konečný kompromis podpořila.

 
  
MPphoto
 
 

  Luca Romagnoli (NI), písemně. − – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, potvrzuji, že jsem pro zprávu pana Leichtfrieda hlasoval. Výsledkem jednání mezi Parlamentem a Radou za asistence Komise je tento text, který, i když nesplňuje všechny požadavky, které jsem podpořil, představuje dobrý kompromis. Rád bych zdůraznil významnou roli, kterou Evropská agentura pro bezpečnost letectví bude hrát při monitorování nejen letectví, ale také jednání společnosti. Agentura ponese odpovědnost za obnovování a vydávání osvědčení a licencí a za monitorování zavádění jednotných norem bezpečnosti.

Bude také moci udělovat pokuty, pokud zjistí, že není bezpečnost řádně dodržována. Mám proto radost z kompromisu, dosaženého u pozměňovacího návrhu 15, díky němuž se agentura stává plně nezávislou a nestrannou, včetně otázek týkajících se odvolávání licencí a udělování pokut. Chci také zdůraznit, že v rozvoji a práci tohoto orgánu budou hrát důležitou roli zaměstnanci. Proto plně sdílím výzvu zpravodaje na zlepšení statusu jejich práce, který by možná mohl čerpat z potenciálu služebního řádu zaměstnanců orgánů Evropské unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Brian Simpson (PSE), písemně. − Budu hlasovat pro tuto zprávu a musím poblahopřát panu zpravodaji k odborné záležitosti velkého významu. Rád bych k tomu však vyslovil několik málo poznámek.

Pokud jde o licence pro členy posádky, tato otázka vyvolává v některých členských státech určité znepokojení a vyústila v rozhodný lobistický tlak ze strany odborů posádkového personálu. Domnívám se, že zpravodaj dosáhl kompromisu, který zklidní obavy některých členských států a přesto uznává význam personálu posádky. Některé aerolinky opravdu posádku zneužívají nejen tím, že s ní jednají jako s „číšníky na nebi“, ale zaměstnávají je na základě smluv s minimální mzdou, maximálním počtem hodin a ještě si musí platit své vlastní zaškolení.

Další důležitou věcí je, že Parlament schválil, že oblast civilního letectví (EU-OPS) nyní přechází do pravomoci Evropské agentury pro bezpečnost letectví. Rád bych ale využil této příležitosti a Komisi a Evropské agentuře pro bezpečnost letectví připomenul, že časy letů a pohotovosti obsažené v podčásti Q nařízení EU-OPS nelze měnit, dokud nebude zadána studie o únavě a nebude konzultován širší průmysl.

A konečně doufám, že bude možné zavést po celé EU další body, týkající se bezpečnosti, včetně dveří do kokpitu a dohledu na příručními zavazadly.

 
  
  

– Zpráva: Adriana Poli Bortone (A6-0464/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Jak tomu obvykle bývá u nařízení v této oblasti, opírají se konkrétní cíle této zprávy o harmonizaci zákonů, předpisů a administrativních nařízení v členských státech, jejímž cílem je podpora rozvoje evropského vnitřního trhu, v tomto případě se jedná o výživová a zdravotní tvrzení na potravinách.

Návrh tvoří dva pozměňovací návrhy nařízení (ES) č. 1924/2006 Evropského parlamentu a Rady o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin, a účelem návrhu je přijmout pro přiměřené přechodné období opatření týkající se zdravotních tvrzení spojených s vývojem a zdraví dětí.

Výživová tvrzení, která se v členském státě používala před 1. lednem 2006 podle platných vnitrostátních předpisů a nejsou zařazena do přílohy k nařízení (ES) č. 1924/2006, se mohou používat ještě tři roky poté, co nařízení vstoupí v platnost. Zdravotní tvrzení jiná, než týkající se vývoje a zdraví dětí, mohou také využít přechodných opatření uvedených v čl. 28 odst. 5 a 6 nařízení. Podobná přechodná opatření se nyní poskytují pro tvrzení týkající se vývoje a zdraví dětí.

 
  
MPphoto
 
 

  Peter Skinner (PSE), písemně. − Hlasoval jsem pro zprávu kvůli kontrolám, které je nutné provádět u zdravotních a výživových tvrzení. I když je zdravé jídlo základem pro dlouhý aktivní život, je pro spotřebitele také důležité získat přiměřené informace. Spotřebitelé byli příliš dlouho klamáni tvrzeními, která někteří výrobci uváděli na oblíbených výrobcích o výživových a zdravotních vlastnostech těchto výrobků. Vyzývám Komisi, aby věnovala veškerý potřebný čas tomu, aby evropští občané dostávali adekvátně jasné informace.

 
  
  

– Zpráva: Klaus-Heiner Lehne (A6-0453/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Bert Doorn (PPE-DE), písemně. − (NL) O liberalizaci trhu s automobilovými díly se vášnivě diskutuje již od roku 1993. Myslím, že zrušení práv k průmyslovým vzorům u viditelných automobilových dílů bylo potřebné již dlouho. Proto z celého srdce podporuji návrh Komise, neboť jednotný trh s těmito díly v současnosti řádně nefunguje.

Když je nutné provést výměnu funkčních dílů jako jsou zpětná vnější zrcátka a světlomety, musí být běžně dostupné díly potřebné k opravení vozu do jeho předchozí podoby. Jsem pro co nejrychlejší evropskou liberalizaci, takže podporuji co nejkratší možné přechodné období – pět let. Hlasuji pochopitelně proti pozměňujícím návrhům, díky nimž by členské státy mohly v otázce liberalizace přešlapovat během přechodného období na místě.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Tato zpráva obsahuje některé pozměňovací návrhy k návrhu směrnice o liberalizaci sekundárního trhu v náhradními díly, která platí pro automobilový průmysl, strojírenský průmysl a průmysl s výrobními prostředky a spotřebním zbožím.

Návrh Komise se zasazuje o nechráněné trhy, zatímco zpráva o přechodné pětileté období pro země, kde existuje ochrana trhu, což je případ Portugalska.

Víme, že na jedné straně vedou chráněné trhy k tomu, že velké podniky vytváří na trhu s náhradními díly monopol, protože na chráněných trzích musí spotřebitel kupovat poškozený nebo vadný díl u původního výrobce. Argumentem je, že nesmí dojít ke změně průmyslového vzoru a nejznámějším příkladem je automobilový průmysl, ačkoli návrh se týká směrnice, jež platí i pro jiná průmyslová odvětví. V praxi ale dochází k případům, kdy si výměna jediného dílu vyžádá celou kombinací dílů a s tím spojené výlohy pro spotřebitele.

Na druhé straně jsou ale v Portugalsku továrny spojené především s automobilovým průmyslem, které fungují dál díky své výrobě náhradních dílů pro dobře známé značky a „liberalizace“ trhu by pro ně znamenala vážné problémy.

 
  
MPphoto
 
 

  Janelly Fourtou (ALDE), písemně. – (FR) V případě zprávy pana Lehneho o právní ochraně průmyslových vzorů jsem se rozhodla podpořit a spolupodepsat pozměňující návrh na osmileté přechodné období, než dojde k úplné liberalizaci práv na duševní vlastnictví u náhradních dílů, které slouží k navrácení původního vzhledu u složitých výrobků jako jsou automobily. Studie dopadu prozatím neprokázaly žádné významné snížení spotřebitelských cen těchto dílů v členských státech, kde již k liberalizaci došlo.

Jsem také přesvědčená, že Evropská unie zde podkopává své vlastní zájmy. Jiné části světa svůj průmysl chrání pomocí práv na duševní vlastnictví a Evropská unie, která navíc prohlašuje, že chce chránit spotřebitele a bojovat s paděláním, zde nejde správným směrem.

V sázce je hospodářská rovnováha automobilového odvětví a bezpečnost evropských automobilistů.

 
  
MPphoto
 
 

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Směrnice o právní ochraně průmyslových vzorů, která byla předložena sněmovně, navrhuje úplnou liberalizaci trhu s náhradními díly, především v automobilovém odvětví.

Zpravodajův text významným způsobem návrh mění, zavádí především možnost, aby si členské státy zachovaly právní předpisy striktně chránící průmyslové vzory pro příštích pět let. Při zachování monopolu výrobců na výrobu náhradních dílů jde především o to, aby se zabránilo přesunu výroby do zemí jako Turecko, Brazílie nebo Korea, kde výroba probíhá levněji a v menší kvalitě.

Příliš rychlá liberalizace tohoto odvětví by mohla také znamenat velká rizika, zejména pokud jde o bezpečnost. Pokud totiž ztratí výrobci odpovědnost nad výrobou náhradních dílů, nic a priori nezajistí, že se budou shodovat se specifikacemi a že bude jejich kvalita dostatečně vysoká. Ochranu a bezpečnost uživatelů musíme klást před jakékoliv ekonomické nebo politické úvahy.

Brusel se takto po poštách, železnici, energetice a elektrárenském odvětví zaměřuje nyní na automobilovou výrobu. Zdá se, že ultraglobalizační logika a deregulace vynucená ideologickými důvody nemá hranice.

(Vysvětlení hlasování zkráceno podle čl. 163 odst. 1 jednacího řádu)

 
  
MPphoto
 
 

  Małgorzata Handzlik (PPE-DE), písemně. − (PL) Paní předsedající, vnitřní trh je velice složitá struktura, která již roky úspěšně udržuje rovnováhu mezi zájmy různých skupin, které na něm závisejí.

Cílem této směrnice je dosáhnout úplné liberalizace druhotného trhu s náhradními díly. Na jedné straně proto máme rozsáhlou skupinu výrobců náhradních dílů, kteří se domáhají svých práv týkajících se volné konkurence a zákazu tržního monopolu; na druhé straně máme výrobce automobilů (a zde se samozřejmě zaměřujeme na automobilový průmysl), kteří při obraně svého práva na výrobu náhradních dílů argumentují zákonnou ochranou průmyslových vzorů.

V této situaci, která se na první pohled jeví jako neřešitelná, podporuji přístup zpravodaje, který navrhuje systém, podle něhož by měly být průmyslové vzory chráněné po určitou omezenou dobu. V praxi by tato ochranná doba mohla být úzce spjatá s dobou životnosti celého výrobku.

Souhlasím také se zpravodajem, že v okamžiku uvedení nového chráněného vzoru by mohla skončit ochrana náhradních dílů používaných u předchozího vzoru. Skončila by i ve chvíli, kdy se přestane vyrábět průmyslový vzor, za který již není náhrada. Tento návrh se mi jeví jako nejvhodnější a nejlépe chránící zájmy zúčastněných skupin.

Podporuji také návrh na přechodné uspořádání, pomocí něhož si mohou členské státy, podle jejichž právních předpisů existuje ochrana průmyslových vzorů u součástek, zachovat tuto ochranu průmyslových vzorů po dobu pěti let poté, co směrnice vstoupí v platnost.

 
  
MPphoto
 
 

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Podpořil jsem kompromisní balíček a odmítl pozměňující návrhy na rozšíření přechodného období na „klauzuli o opravě“.

 
  
MPphoto
 
 

  Gary Titley (PSE), písemně. − Podporuji konkurenční evropský trh s náhradními díly. Spotřebitelům to zajistí nízké náklady a podpoří se tím podnikání malých a středních firem. Podporuji proto návrh Komise, který chce otevřít trh s náhradními díly konkurenci.

Jako takový nejsem schopen podpořit pozměňující návrhy na prodloužení doby, než bude trh liberalizován, až na 8 let. Tím by se zpomalil postup při dosahování našeho cíle, kterým je konkurenční trh s náhradními díly.

 
  
  

– Zpráva: Giuseppe Castiglione (A6-0477/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Jan Andersson, Göran Färm, Anna Hedh a Inger Segelström (PSE), písemně. − (SV) Hlasujeme proti zprávě a proti návrhu Komise, a to z následujících důvodů:

– Doufali jsme, že reforma přinese daňovým poplatníkům v Unii úsporu a vinařský průmysl již nebude závislý na financování pomocí společné zemědělské politiky. Domníváme se, že z dlouhodobého hlediska je nutné zrušit dotace Společenství pro evropské výrobce vína financované z daní.

- Myslíme si, že je trestuhodné používat peníze daňových poplatníků na prodej evropských vín. Je to v rozporu se strategií Parlamentu týkající se alkoholu, která hájí omezující pohled na prodej alkoholických nápojů. V této souvislosti je zvýšení výdajů na marketingové účely politováníhodným odrazem dvojích norem.

– Nesouhlasíme rovněž s návrhy na podporu používání peněz evropských daňových poplatníků na prodej vín ve třetích zemích. Myslíme si, že při prodeji evropských vín především v rozvojových zemích je třeba postupovat uvážlivě, jinak riskujeme utlumení domácího průmyslu. Unie by neměla podkopávat místní výrobce v rozvojových zemích, ale raději je podporovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. − (IT) Paní předsedající, hlasuji proti této zprávě, ne kvůli celkovému přístupu pana Castiglioneho, který zahrnuje některé pozitivní body jako stanovení kvantitativních limitů a environmentální slučitelnost při klučení, zákaz používání moštu odjinud než z EU a rozšíření opatření, které mohou členské státy řídit samostatně. Podle mého názoru je však nebezpečným bodem podpora doslazování a ustanovení, podle kterého nemusí být takovýto postup uveden na informačním štítku pro spotřebitele. Stejně tak je sporná pasáž o takzvaných ovocných vínech, stejně jako celkový přístup zprávy k moštu. Jako Ital doufám, že pan ministr De Castro a jeho kolegové budou schopni vyjednat právní referenční rámec, který bude uctivější ke kvalitě a k právům spotřebitele.

 
  
MPphoto
 
 

  Adam Bielan (UEN), písemně. − (PL) Paní předsedající, zprávu pana Castigliona k návrhu nařízení Rady o společné organizaci trhu s vínem plně podporuji.

Vytvoření trhu s vínem, který se bude řídit prostými a efektivními pravidly výroby a zásadami zdravé konkurence na trhu Společenství nejen že zlepší kvalitu evropských výrobků, ale zvýší i životní podmínky zemědělců.

Je také důležité, aby spotřebitelé znali výrobní cyklus daného výrobku a jeho přesný původ.

Toto opatření bude rovněž zcela určitě prospěšné pro výrobu ovocného vína v mé vlastní zemi, a proto tuto zprávu podporuji.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Hlasujeme proti této zprávě, protože nijak výrazně nemění nejdůležitější aspekty špatného návrhu Evropské komise o vinicích a vinařském odvětví.

Jak jsme již řekli, s tímto liberálním postojem, který podporuje odstranění společné organizace trhu s vínem, nesouhlasíme. Evropský parlament se tím zabýval a nakonec připustil přidávání cukru a zvýšil možné poměry ve srovnání s předchozími platnými předpisy.

Jedním z nejdůležitějších aspektů je však to, že od roku 2013 nechává celou otázku liberalizace vysazování vinic otevřenou, přestože zpravodaj uznává, že to povede jen ke koncentraci výroby v rukách největších vinařů, kteří již dostávají velké veřejné dotací a mají jiná privilegia.

Litujeme rovněž toho, že nebyly přijaty naše návrhy na udržení práv na výsadbu a podporu restrukturalizace vinic, především rodinných farem, malých a středních vinařů a vinařských družstev, i když s uspokojením kvitujeme, že některé návrhy přijaty byly, zejména návrh obhajující destilaci alkoholu určeného k pití.

 
  
MPphoto
 
 

  Duarte Freitas (PPE-DE), písemně. − (PT) I když souhlasím s tím, že je nutné společnou organizaci trhu s vínem reformovat, a návrh Evropské komise celkem vzato podporuji, domnívám se, že zpráva pana Castiglioneho představuje důležitý příspěvek, přinášející některé pozměňovací návrhy, které dokument Komise značným způsobem vylepšují.

Mezi jinými pozitivními body se chci zmínit o zavedení možnosti pokračující podpory pro destilaci alkoholu určeného k pití.

Hlasoval jsem pro pozměňující návrhy 33 a 223, protože se domnívám, že liberalizace odvětví nemůže být náhlá, a proti pozměňujícím návrhům 314, 347, 293 a 217, protože nesouhlasím se zavedením možnosti dál pokračovat s doslazováním, což je postup, který by mohl mezi výrobci způsobit nerovnováhu, a proto v tomto podporuji původní text Evropské komise.

 
  
MPphoto
 
 

  Françoise Grossetête (PPE-DE), písemně. – (FR) Vítám hlavní myšlenku této zprávy, která představuje úplnou revizi návrhu Evropské komise, který počítal s masivním vyklučením 400 000 hektarů vinic. Tento návrh nebral v úvahu sociální situaci ve vinařství a měl by za následek rozšíření půdy ležící ladem na úkor krajiny. Zpráva považuje klučení za potenciálně užitečné opatření, které má být nabízeno na dobrovolné bázi.

Další pozitivní návrh se týká možnosti zavedení restrukturalizačních opatření ve vinařském průmyslu. Evropský vinařský průmysl potřebuje silné a úspěšné odborníky, kteří budou schopní čelit mezinárodní konkurenci.

Na druhé straně je část věnovaná prevenci krizí sice nutná, ale ne dostatečně. Vzhledem k variabilnosti výroby by navrhovaná opatření měla jen utišující účinek. Chybí skutečný nástroj na řízení krizí, který přinese existujícím opatřením něco nového.

A konečně mi tu schází označení při používání doslazování sacharózou: na etiketě by se to spotřebitel měl jasně a transparentně dozvědět.

 
  
MPphoto
 
 

  Christa Klaß (PPE-DE), písemně. − (DE) Komise se ve společné organizaci trhu s vínem snaží brát ohled na zvláštní charakteristiky vinařských regionů, na které deleguje větší odpovědnost a vytváří větší prostor pro iniciativu.

Evropský parlament dnes tyto velké cíle zanesl na papír. Máme v naše návrhy, které přijali všichni členové Parlamentu ze všech členských států, absolutní důvěru. Evropské vinařství je součástí našeho dědictví. Kolébka světové produkce vína je zde, v Evropě. Vinařství znamená obchod, příjem a pracovní místa. Není úkolem Komise snažit se dosáhnout rovnováhy na trhu omezením výroby nebo změnou pravidel, která výrobu znemožní. Je však úkolem Komise chránit náš podíl na světových trzích a zajistit, aby se našim výrobkům dostalo mezinárodní prestiže, kterou si zaslouží. Cílem nesmí být omezení trhu, ale otevření nových trhů. Proč bychom měli měnit vinařské metody u vín, která se dobře prodávají? Naše vinařské metody mají kořeny ve starých kulturách a tradicích.

Evropský parlament dnes jasně potvrdil svou podporu dalším tržním opatřením, národním rozpočtům a prostoru pro regionální iniciativy, pro sociálně citlivé utlumování intervenčních opatření a pro zachování stávajících enologických metod, jinými slovy pro přidávání sacharózy a rektifikovaného moštového koncentrátu, přičemž tato aditiva se pomocí dalších subvencí pro rektifikovaný moštový koncentrát dostala na stejnou úroveň.

Doufám, že naše návrhy budou začleněny do nové společné organizace trhu s vínem.

 
  
MPphoto
 
 

  Jörg Leichtfried (PSE), písemně. − (DE) V letech, kdy jsou podmínky pro pěstování révy nepříznivé a je málo slunce, není v hroznech dostatek fruktózy na vytvoření objemu alkoholu nutného k fermentaci. Z tohoto důvodu se přidává cukr, který chuť vína nijak nezhoršuje. Rozhodující je to, aby byl cukr přidán před procesem fermentace, a ne potom, což znamená, že se nejedná o doslazování kyselého vína a přidávání cukru je možné jen u stolních a přírodních vín.

Tak by tomu mělo být i v budoucnu. Plán Komise nahradit cukr z cukrové řepy, který byl doposud standardním aditivem, hroznovým moštem z jižních regionů, kde mají výrobci přebytky, neuspěl. Nehledě na vášnivou debatu mezi experty o změnách v chuti, je tu i environmentální argument. Není podle mě rozumné přepravovat hroznový mošt napříč celou Evropou do míst, kde již mají své vlastní zásoby cukru z cukrové řepy.

 
  
MPphoto
 
 

  Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Pozměňující návrhy ke zprávě, o které dnes hlasovat, jsou poměrně směšné. Například: rozhodování o množství cukru, které má být v různých druzích vína, by se mělo ve skutečnosti nechat na spotřebitelích, kteří si výrobky kupují. Nemělo by se to určovat při rozhodovacích procesech institucí EU.

Producentům v jiných částech světa se daří vyrábět vína, která jsou pro chuťové buňky evropských spotřebitelů zajímavá, a současně jsou levnější než evropská vína. Podle většiny v Evropském parlamentu se s tím musí bojovat načerpáním dalších peněz do zemědělské politiky a vedením nejrůznějších kampaní.

Není pochyb o tom, že se v Evropě vyrábí vynikající vína. Zásadné otázkou je, zda je správné vytěsnit chudší země, abychom podpořili produkci evropského vína.

Při diskusi o produkci vína je důležité brát v úvahu všechny faktory včetně zájmů veřejného zdraví. To ve zprávě chybí.

Z tohoto důvodu jsem hlasoval proti návrhu Komise a zprávě Evropského parlamentu. Producenti vína by měli podnikat na svobodném trhu, a ne jako v současnosti dostávat rozsáhlé dotace EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Claude Martinez (NI), písemně. (FR) Nad vinaři z oblasti Languedoc-Roussillon, pro kterou je charakteristický žlutý okcitánský kříž na červeném podkladu, a století vinařských revolt, od Marcelina Alberta v roce 1907 po André Castéru v roce 1976, nad vinaři, jejichž půda se táhne od Rýna po Garonnu, visí hrozba Evropské komise. Ta je chce odklidit a jejich půdu osázet koloniemi penzistů z Británie. Pijáci čaje mají vystrnadit lidi, kteří pěstují vinnou révu a vyrábí víno v oblastech Minervois, Corbičres a Costičres nebo pěstují révu Picpoul.

To je zločin proti civilizaci! A to vše se páchá pod lživou zástěrkou údajné nadprodukce. Jaké je ale pravda?

Ve Španělsku a v Itálii je 150 000 hektarů nelegálních vinic. Tyto nelegální vinice by se měly vyklučit, protože když je řeč o nadprodukci, jde ve skutečnosti o naddovoz 12 milionů hektolitrů ročně.

Navíc za každou révu, kterou vytrhneme, se na pobřeží Tichého oceánu vysadí jiná; a když se naučí pít vino Čína, bude nám samotným pravděpodobně víno chybět.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Zdá se, že Komisi s návrhem na reformu vinařské produkce podařilo dosáhnout dalšího mistrovského kousku. Na jedné straně se snaží vysušit evropská vinná jezera pomocí finančních odměn pro ty, kdo zmenší plochu s vinicemi, zatímco na druhé straně počítá s tím, že po roce 2013 bude možné vysazovat vinice kdekoliv. Pokud se však omezení pěstování zruší, bude náročné pěstování vína ve svazích nerealizovatelné.

Jako by vinaři neměli už dost obav o svou existenci, plánovaný zákaz doslazování by připravil celou severní Evropu o sklizeň v letech s relativně malým množstvím slunečního svitu, kdežto zrušení subvencí na koncentrovaný hroznový mošt nakonec znemožní produkci vína i v jižní Evropě. K tomu přidejte sporný zákaz označení „stolní víno“, který by nevyhnutelně vedl k přesycení různými víny nejnižší kategorie, a začíná být nemožné vyhnout se dojmu, že autoři této reformy prostě nemají dostatek zkušeností a citlivosti. Zpráva pana Castiglioneho představuje zlepšení těchto návrhů, proto jsem pro ni hlasoval.

 
  
MPphoto
 
 

  Pierre Pribetich (PSE), in writing.(FR) Moji kolegové i já jsme zprávu Giuseppe Castiglioneho o společné organizaci trhů s vínem velkou většinou schválili.

Podpořil jsem především čtyři pozměňovací návrhy, které považuji za nejdůležitější pro ochranu evropského vinařství, především v Burgundsku a Franche-Comté, ale také pro zlepšení jeho konkurenceschopnosti.

Hlasoval jsem pro pozměňující návrh 271, který stojí proti plánu Komise ukončit chaptalizaci. Je totiž velice důležité tradiční vinařskou metodu chaptalizace zachovat. Používá se v mnoha regionech Evropy, včetně Burgundska a Franche-Comté, kde jsem byl zvolen.

Podpořil jsem i pozměňující návrh 33 a 233 proti úplné liberalizaci výsadby od 1. ledna 2014: zájmy vinařů přikazují vyčkat do konce režimu klučení, abychom zjistili, jak bylo efektivní, než budeme uvažovat o liberalizaci.

A konečně jsem hlasoval pro pozměňující návrh 107 na zachování povinné destilace.

Celkově jsem s pozměňovacími návrhy, které Parlament odhlasoval, spokojený, proto jsem tuto zprávu podpořil a doufám, že bude mít pozitivní vliv na Radu ve složení pro zemědělství, která se sejde 17.–19. prosince a bude jednat o zájmech našich regionů.

 
  
MPphoto
 
 

  Luca Romagnoli (NI), písemně. − – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, hlasuji pro zprávu našeho váženého kolegy pana Castiglioneho. Již dlouho potřebujeme reformu odvětví vína, která obnoví rozmach a konkurenceschopnost vín Společenství a evropským producentům umožní znovu si podmanit dávné trhy a získat nové. Evropští a především italští výrobci čelí nelítostné konkurenci nových výrobců.

Není to způsobeno ani tak poklesem spotřeby uvnitř EU, jako spíš příliš vysokými výrobními náklady, příliš přísnými a složitými předpisy, které často omezují možnost upravit výrobu podle změn v poptávce a příliš bázlivou reklamní a marketingovou politikou. Musíme především kvalitu evropských a italských vín řádně zhodnotit. Aby Evropská unie mohla upevnit své vedoucí postavení ve vinařském odvětví, měla by se reforma společné organizace trhu zaměřit především na zlepšování kvality, což znamená propagaci, ochranu a posílení regionálních značek, označování původu a zeměpisného označení, které představují kvalitu evropských výrobků na světovém trhu.

 
  
MPphoto
 
 

  Karin Scheele (PSE), písemně. (DE) V letech, kdy jsou podmínky pro pěstování révy nepříznivé a je málo slunce, není v hroznech dostatek fruktózy na vytvoření objemu alkoholu nutného k fermentaci. Z tohoto důvodu se přidává cukr, který chuť vína nijak nezhoršuje. Rozhodující je to, aby byl cukr přidán před procesem fermentace, a nikoliv potom, což znamená, že se nejedná o doslazování kyselého vína a přidávání cukru je možné jen u stolních a přírodních vín. Tak by tomu mělo být i v budoucnu. Plán Komise nahradit cukr z cukrové řepy, který byl doposud standardním aditivem, hroznovým moštem z jižních regionů, kde mají výrobci přebytky, neuspěl.

 
  
MPphoto
 
 

  Brian Simpson (PSE), písemně. − Hlasoval jsem pro zprávu, ale je zde ještě stále hodně věcí, které se Parlament rozhodl neřešit, především jde o to, aby bylo odvětví více konkurenceschopné vůči dovozům ze třetích zemí, a o zlepšení kvality vína vyráběného na úrovni EU. Vnitrostátní a regionální priority se bohužel vydaly cestou programu trvalých reforem.

V Evropě musíme kvalitu našeho vína chránit a musíme také vyřešit otázku výroby kvalitních vín za dostupnou cenu. Není pochyb o tom, že se návrhy Komise rozmělnily. Můj návrh na zrušení kritérií de minimis a návrhy na zachování chaptalizace naštěstí Parlament přijal. Tyto návrhy jsou pro severní země a mé vlastní výrobce ve Velké Británii zásadní.

Evropské vinařství stále čelí mnoha hrozbám a v EU vidíme své vlastní trhy, jak společně mizí ve prospěch zemí Nového světa.

Ale proč? Protože umí vyrábět vína vynikající kvality za dostupné ceny a s marketingovou strategií, která se opírá o to, co spotřebitel ve 21. století chce; ne o to, co Římané zasadili ve 3. století. Potřebujeme kvalitu, ne kvantitu, a potřebujeme vyrábět víno, které za peníze nabízí kvalitu.

 
  
MPphoto
 
 

  Peter Skinner (PSE), písemně. − Trh s vínem v EU závisí na široké škále odrůd a na trvale udržitelné místní produkci. Pro mnoho lidí má otázka vína stejně blízko k otázce kultury jako samotný jazyk. Proto bylo dnešní hlasování tak problematické.

Dopad označování doslazování nebo upírání práva vinařů používat cukerné přídatné látky by mělo prohibitivní účinky na produkci vína v severní Evropě. Mnoho vynikajících vín nyní pochází z Velké Británie a především z jihozápadní Anglie. Je tomu tak od doby, kdy do Velké Británie poprvé přivezli víno Římané.

Hlasoval jsem pro udržení této tradice a pro otevřený trh.

 
  
  

- Návrh usnesení: Boj proti terorismu (B6-0514/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Philip Bradbourn (PPE-DE), písemně. − Konzervativci hlasovali proti tomuto usnesení, neboť zaprvé by se podle návrhu měla EU více zapojit skrze navrhovanou reformní smlouvu, čímž by se kompetence EU rozšířily do vysoce citlivé oblasti národní bezpečnosti. Konzervativci věří v silné partnerství na globální úrovni se všemi národy bojujícími proti terorismu a především s našimi americkými spojenci. Tento návrh neuznává u této otázky potřebu spolupráce, spíše než harmonizace.

 
  
MPphoto
 
 

  Michael Cashman (PSE), písemně. − Delegace britských socialistů (EPLP) usnesení o terorismu uvítala a hlasovala pro něj. I když není konečná verze usnesení, které Evropský parlament přijal, dokonalá, uznáváme, že je důležité vyslat jasný, jednoznačný signál těm, kdo ohrožují náš způsob života, že před nimi neustoupíme.

Delegace britských socialistů je přesvědčena, že EU může a udělá vše proto, aby porazila terorismus a že tohoto zásadního cíle dosáhneme pravděpodobněji společně se sousedními členskými státy a mezinárodními spojenci, než izolacionistickými politikami.

Přebíráme plnou odpovědnost za naši roli jako členů Parlamentu, jež tkví v pečlivém přezkoumání návrhů Komise na tomto poli a zajištění toho, aby veškeré přijímané právní předpisy byly vhodné, přiměřené a dodržovaly základní práva našich občanů. Budeme nadále kritičtí ke spojenecké politice, pokud se v ní objeví politické rozdíly, nicméně uznáváme a vítáme pokračující spolupráci mezi EU a demokratickými státy, především důležitý vztah mezi EU a USA na poli ministerstev spravedlnosti a vnitra. Jsme přesvědčeni, že ty, kdo se snaží zničit naše hodnoty a principy pomocí násilí a nenávisti porazíme cestou spolupráce s našimi spojenci, a ne cestou nepřátelství nebo odplaty.

 
  
MPphoto
 
 

  Sylwester Chruszcz (NI), písemně. (PL) Paní předsedající, členské státy EU mají povinnost bojovat proti terorismu ve všech jeho formách, pokud to zůstane v mezích zákona a dodržování lidských a občanských práv a svobod. Boj proti terorismu překračuje národní hranice, a potřeba mezinárodní spolupráce je tedy zjevná.

Všechny instituce a orgány, které dávají do boje s terorismem speciální síly, musí být bezpodmínečně podléhat plné demokratické kontrole nezávislé justice.

Válka s terorismem nemůže – jak se o to pokouší dnes přijatá rezoluce – sloužit ke zvýšení policejních a soudních pravomocí Bruselu na náklady členských států. Proto jsem dnešní usnesení o terorismu v EU nepodpořil.

 
  
MPphoto
 
 

  Patrick Gaubert (PPE-DE), písemně. (FR) Terorismus se stal víc než kdy jindy společnou hrozbou pro bezpečnost všech občanů Evropské unie. Skupina PPE-DE proto udělala z boje proti terorismu jednu ze svých priorit a přála si, aby bylo v tomto směru přijato usnesení.

Předložené usnesení zdůrazňuje obtížnou, ale nezbytnou rovnováhu mezi bezpečností a dodržováním individuálních svobod. V našich evropských demokraciích totiž musíme dávat pozor na to, aby nástroje použité v boji proti terorismu byly přiměřené a neohrozily osobní svobody jakéhokoliv z našich občanů.

Současně však nesmíme zapomínat, že hlavním cílem Unie je bránit právo každého evropského občana na život a bezpečnost a tohoto cíle se dosahuje tím, že zabráníme terorismu a budeme s ním bojovat.

Je politováníhodné, že řada velice disproporcionálních a v některých případech neoprávněných ustanovení rovnováhu tohoto textu porušila. I před pozměňující návrhy, které přinesla naše skupina, neodpovídá text, který byl nakonec ve sněmovně přijat, ani duchu, ani linii našeho postoje, a proto jsem hlasoval proti tomuto usnesení.

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) I když toto usnesení obsahuje prvky, které odsuzují, i když jen mírně, porušování lidských práv ve jménu takzvaného „boje proti terorismu“ – což je věc, kterou jsme od počátku jasně a pevně odsuzovali – nedistancuje se od boje, v rámci kterého je přehlíženo mezinárodní právo a jehož jménem se praktikuje státní terorismus, ani se nesnaží ho zpochybňovat.

Ano, je určitě třeba odsoudit porušování práv na spravedlivý soud a ochranu osobních údajů, nedostatek transparentnosti a demokratické kontroly a odmítání Rady nést odpovědnost za „zneužívání pravomocí pod záminkou boje proti terorismu, především v případě mimořádných akcí CIA a tajných věznic“.

Nemůžeme nicméně akceptovat, že Parlament pod záminkou takzvaného boje proti terorismu „vřele vítá přijetí nové reformní smlouvy“ a vyzývá „členské státy, aby ji ratifikovaly“; že se musí opět zdůraznit, že „Spojené státy jsou v této oblasti významným partnerem“ a zahraniční politiku USA přitom máme přebrat se vším všudy; nebo že bychom měli vyžadovat „posílení pravomocí Europolu“, kterému má být poskytnuta „nezávislá pravomoc vést vyšetřování“.

 
  
MPphoto
 
 

  Mary Lou McDonald (GUE/NGL), písemně. − Dnešní návrh usnesení o boji proti terorismu nemohu podpořit z řady důvodů.

Za prvé nesdílím nadšení z reformní smlouvy (Lisabonské smlouvy). Nemyslím si, že reformní smlouva udělá z Evropy bezpečné místo pro občany členských států.

Mám také obavy týkající se otázek občanských svobod v návrhu usnesení. Tento návrh usnesení obsahuje sice několik vynikajících bodů, ale je nevyrovnaný a dává příliš velký důraz na legislativní a bezpečnostní spolupráci.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Evropa se pro teroristy stala víc než cílem, protože sama sebe nechala degradovat do role komplice při porušování mezinárodního práva a lidských práv ve jménu zahraniční politiky USA a také proto, že se jí nepodařilo působit jako čestný zprostředkovatel v palestinské otázce. Je nejvyšší čas, aby EU uznala, že masová imigrace z islámského světa znamená potenciální bezpečnostní riziko, především proto, že z emigrace do Evropy se stal prostředek, jak získat status mučedníka a infiltrace křesťanského Západu muslimskými přistěhovalci bylo vyhlášeno náboženským cílem.

Místo aby EU podle toho zareagovala a usilovala o okamžité zastavení přistěhovalectví z islámských zemí a pustila se do repatriace nelegálních přistěhovalců, přijala velmi opatrný postoj, aby nerozčílila Muslimy, kteří tu již jsou. Hlavně proto, že zpráva hledí na reformní smlouvu EU, která pohrdá demokracií, jako na lék proti terorismu, hlasoval jsem dnes proti ní.

 
  
MPphoto
 
 

  Cristiana Muscardini (UEN), písemně. − (IT) Požádali jsme Evropský parlament, aby se vážně zabýval problémem terorismu, na červencovém dílčím zasedání. Nějaká osvícená osoba však rozhodla, že se o tom bude debatovat v září a hlasovat v prosinci: dalších promarněných pět měsíců a ještě další slova zaměřená spíše na obranu práv na svobodu projevu teroristů, kteří stále častěji využívají informační sítě, než na ochranu bezpečnosti obyvatel Evropy a jiných zemí napadených terorismem.

Udělujeme Sacharovovu cenu panu Osmanovi a necháme ho samotného bojovat a bránit životy milionů lidí v Dárfúru, dál přehlížíme násilnosti islámských fundamentalistů v Somálsku a roníme krokodýlí slzy nad 50 oběťmi v Alžírsku.

Hanba!

Z tohoto důvodu nemohu vaše usnesení podpořit a hlasuji proti němu.

 
  
MPphoto
 
 

  Athanasios Pafilis (GUE/NGL), písemně. (EL) Usnesení Evropského parlamentu se rovná a v mnoha ohledech i převyšuje reakcionářskou politiku a protidemokratická opatření EU, která pod záminkou boje proti terorismu omezuje základní osobní práva a demokratické svobody pracujících. Požaduje stále větší posilování policejní a soudní spolupráce mezi donucovacími mechanismy a tajnými bezpečnostními službami členských států, Europolem a Eurojustem a stále větší efektivitu při používání databází SIS II a VIS, aby se rozšířila a zvýšila efektivita monitorování a evidence informací o pracujících po celé EU. Nejen že se usnesení plně připojuje k novému rozměru, který EU dává své „strategii boje proti terorismu“, tzn. k boji a předcházení takzvané „násilné radikalizace“, ale požaduje, aby tato strategie bojovala a byla mimo jiné zacílena proti „navádění k násilným akcím“. Tato strategie proti „radikalizaci“ odhaluje skutečný cíl takzvané „protiteroristické“ politiky EU a jejích donucovacích mechanismů: tím jsou všichni ti, kdo odmítají přijmout a zpochybňují její reakcionářskou politiku. Bez ohledu na to, kolik usnesení prošlo ústy politických mluvčích monopolů, nezastaví opoziční hnutí a nezastaví neustálý nárůst názorů zpochybňujících samotnou EU jako imperialistický mezistátní svaz evropského kapitálu.

 
  
  

- Návrh usnesení: Legislativní a pracovní plán Komise pro rok 2008 (B6-0500/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Colm Burke, Avril Doyle, Jim Higgins, Mairead McGuinness a Gay Mitchell (PPE-DE), písemně. − Delegace strany Fine Gael v Evropském parlamentu hlasovala proti bodu 16 usnesení o legislativním a pracovním plánu Komise pro rok 2008 a naprosto odmítáme jakoukoli iniciativu EU na zavedení společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB). Vítáme fakt, že Komise nemá ve svém programu na příští rok v úmyslu navrhnout právní úpravy v této otázce.

Daňová soutěž je pro podporu růstu životně důležitá, přitahuje investory a členským státům především v eurozóně umožňuje řídit svá hospodářství. Evropská centrální banka stanovuje úrokové sazby a Pakt stability a růstu stanovuje úvěrové a inflační potřeby v eurozóně, proto je daňová politika jedním z nejdůležitějších nástrojů, který členským státům eurozóny po přijetí smlouvy zbyl a musí být zachován.

Poslanci za stranu Fine Gael se domnívají, že společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob v EU by nakonec vedl k vytvoření jediné daňové sazby v Evropě a jsou naprosto proti tomu.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Hlasujeme proti tomuto usnesení, protože nesouhlasíme s návrhy vyjadřujícími naše vážné obavy ohledně zrychlování procesu liberalizace a deregulace, ke kterému dochází v mnoha odvětvích a které znamená hrozbu pro zaměstnanost, kvalitu poskytovaných služeb a budoucnost veřejných služeb v EU. To, co zůstává, je nasměrováno proti státu jako poskytovateli služeb obecného zájmu, neboť celý důraz je kladen na liberalizaci.

Měnová a daňová politika EU byla také restriktivní, hlavním cílem bylo stabilizovat ceny a konsolidovat rozpočet v souladu s Paktem stability a růstu, i když víme, že proces nominální konvergence má na hospodářský růst a zaměstnanost, hospodářskou a sociální konvergenci mezi členskými státy EU a veřejné investice opačný účinek.

Klade důraz také na neoliberální Lisabonskou strategii, která byla hlavním nástrojem EU na podporu liberalizace a privatizace služeb a veřejných zařízení, flexibilitu a přizpůsobivost pracovních trhů, snížení mezd a otevírání velké části sociálního zabezpečení včetně důchodů a zdravotnictví soukromým zájmům.

 
  
MPphoto
 
 

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (PSE), písemně. − (PL) Paní předsedající, pracovní plán Komise pro rok 2008 zaujímá složitý přístup zacílený na zavádění vize Evropy splňující budoucí očekávání svých obyvatel. Hlavní priority Evropské komise pro nadcházející rok jsou činnosti zaměřené na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti, udržitelného rozvoje a řízení toků přistěhovalců. Týkají se také změny klimatu, energetiky, budoucího rozšiřování EU a působení na mezinárodní scéně.

Mělo by se zdůraznit, že pracovní plán byl vytvořen na základě detailní diskuse s ostatními institucemi včetně otázek, o kterých se nedávno jednalo při rozpravě o globalizaci na neoficiálním zasedání Rady v Lisabonu. Program zahrnuje také priority v oblasti komunikací, což je další krok Komise v jejím úsilí o zlepšení toku informací o EU k občanům Evropy.

S potěšením jsem přivítal oznámení o novém přístupu k uplatňování zásady subsidiarity a nezávislého hodnocení důsledků navrhovaných právních úprav, aby nedocházelo v budoucnu k omylům. Srdečně také vítáme návrhy na nové právní předpisy zlepšující situaci žen, zejména při ladění požadavků rodinného a pracovního života – což je významný krok v boji proti přirozené sazbě růstu v Evropě.

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Mezi mnoha aspekty, které ospravedlňují kritický postoj k této otázce, bych se chtěl soustředit na jednu z priorit pro rok 2008, kterou popsal pan předseda Komise jako jednu z nejdůležitějších: ratifikaci návrhu Smlouvy o Evropské unii.

Většina v EP „vítá závazek Komise podpořit ratifikaci reformní smlouvy“, „vybízí Komisi… aby zintenzívnila své úsilí v oblasti efektivnější politiky komunikace a dosáhla toho, že budou občané činnost EU lépe chápat… s ohledem na přípravu ratifikace reformované smlouvy a evropských voleb v roce 2009“ a „žádá Komisi, aby jasně specifikovala, jak chce zavést do praxe obsah svých priorit,… především prioritu týkající se reformní smlouvy.“

Vzhledem k tomu, jakou nepřijatelnou roli hrála Komise během referend o takzvané „evropské ústavě“ v roce 2005, budou tyto dlouho proklamovaní a nyní potvrzené úmysly představovat, pokud se konkretizují, opravdové vměšování do procesu ratifikace, což je věcí každého členského státu.

Je to ze strany předsedy Komise velký rozpor, neboť ten na otázku o procesu ratifikace odpověděl, že je na každém členském státu, aby rozhodl, ale přitom dělá z vměšování se do takového rozhodování jednu ze svých priorit!

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Vzhledem k tomu, že nebylo možné zajistit finance na projekt Galileo ze soukromých zdrojů, jak bylo plánováno, „rozhodla“ Evropská unie, že bude plně financován z veřejných fondů, především z rozpočtu Společenství.

To je důvod pozměňovacího návrhu k interinstitucionální dohodě (IIA) – která stanovuje finanční rámec na období 2007–2013 – na zvýšení stropu pro dotace udělované v rámci podpoložky 1a (konkurenceschopnost pro růst) pro období 2008–2013 v celkové částce 1,6 miliardy EUR v běžných cenách, za cenu podrozpočtování a podprovádění položek pod položkou 2 (ochrana a řízení přírodních zdrojů, konkrétně zemědělství, rybolovu a životního prostředí) v roce 2007.

Díky této revizi interinstitucionální dohody a využití nástroje pružnosti zabezpečí EU budoucnost své velké „priority“ tím, že zajistí její financování. Teprve se uvidí, zda nebude projet Galileo po dokončení – poznamenejme, že po dokončení díky veřejným financím – později „nabídnut“ soukromému kapitálu, například na základě partnerství veřejného a soukromého sektoru, kdy veřejná část ponese náklady a soukromý kapitál bude vydělávat.

 
  
MPphoto
 
 

  Marian Harkin (ALDE), písemně. Nepodporujte vytvoření společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob.

 
  
MPphoto
 
 

  Monica Maria Iacob-Ridzi (PPE-DE), písemně. − (RO) Jsem pro přijetí legislativního programu Komise na příští rok a domnívám se, že tento program velmi dobře odráží politické priority Evropské unie. Legislativní návrhy, které Komise připravuje s ohledem na právní předpisy týkající se soukromých firem a malých a středních podniků, by nicméně neměly ovlivnit politiky členských států, které významným způsobem přispěly k hospodářskému růstu za poslední roky, což je případ jediné daňové sazby.

Stejně tak je dobrým základem pro interinstitucionální jednání nedávné sdělení Evropské komise ohledně Kontroly stavu společné zemědělské politiky. Evropská komise musí za tímto účelem přerušit legislativní návrhy zásadně upravující ustanovení společné zemědělské politiky do ukončení jednání mezi evropskými institucemi a členskými státy.

V neposlední řadě lituji, že zcela schází legislativní iniciativy týkající se společné vízové politiky, pokud se týká reciprocity poskytování svobodného pohybu osob mezi Evropskou unií a třetími zeměmi. Připomínám Evropská komisi, že 12 členských zemí představujících více než 100 milionů občanů Evropské unie je stále vyloučených z programu bezvízového styku Spojených států amerických.

 
  
  

- Návrh usnesení: Dohody o hospodářském partnerství (B6-0497/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Genowefa Grabowska (PSE), písemně. − (PL) Jako poslankyně parlamentního shromáždění AKT-EU chci podpořit výsledky jednání na nejvyšší úrovni mezi EU a zeměmi Afriky, které se konalo minulý týden v Lisabonu. Na posledním zasedání parlamentního shromáždění v Kigali jsme apelovali na rozvahu a na to, aby nebylo přijato další ukvapené usnesení o vztazích mezi EU a Afrikou. Je jasné, že společná strategie EU-Afrika musí brát ohled na zájmy obou partnerů a spolupráce nesmí probíhat na úkor žádného z nich.

Z faktu, že Evropská unie je nejdůležitějším hospodářským partnerem afrických zemí – a že z Evropy přichází do Afriky největší pomoc – vyplývá také zvláštní odpovědnost Unie. Jasně se to potvrdilo ve společném prohlášení Evropského a Panafrického parlamentu, které přímo vyzývá k většímu zapojení obou institucí do vytváření budoucích vztahů mezi oběma kontinenty. Evropský parlament jasně vyjádřil svou podporu Kigalského prohlášení z 22. listopadu 2007, kdy vyzval k prodloužení termínu ukončení jednání o nové obchodní dohodě mezi EU a AKT, apeloval na to, že tato dohoda musí být uzavřena promyšleně a doporučil zmírnění přísných požadavků Světové obchodní organizace. Je dobře, že se priority stanovené před příští schůzkou na nejvyšší úrovni, která se bude konat v roce 2009, zmiňují nejen o míru, bezpečnosti, lidských právech, energetice, změně klimatu a migraci, ale také o boji s chudobou prostřednictvím pracovních míst, investic do zdravotnictví a vzdělání.

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Pokud existovaly pochybnosti o skutečných záměrech EU ohledně dohod o volném obchodu, které Unie hodlá uzavřít se skupinou zemí AKT (africké, karibské a tichomořské státy), které se popisují jako „dohody o hospodářském partnerství“ a o kterých se hodně mluvilo na nedávné vrcholné schůzce EU-Afrika, neboť je některé africké země odmítly podepsat, mělo by k jejich rozptýlení stačit si přečíst nyní schválené usnesení. Portugalský státní tajemník pro zahraniční záležitosti a spolupráci Joăo Cravinho však jako předseda Rady věci zcela objasnil již na společném parlamentním zasedání AKT-EU, které se konalo dne 21. listopadu v Kagali.

Ačkoli byla EU (prozatím) nucena ustoupit, snažila se odporu čelit tím, že přišla s „návrhem vyjednat“ dohody o hospodářském partnerství „ve dvou fázích, počínaje obchodem se zbožím“ a přistoupit později k „začlenění dalších oblastí jako jsou služby a investice“, a současně slíbila miliony a miliony eur jako slib suverenity a nezávislosti (hospodářské a brzy i politické) zemí AKT. To je předmětem rozhodnutí Rady ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy ze dne 17. listopadu 2007.

Většina členů EP toto rozhodnutí vítá a podporuje. Pokud jde o nás, my tyto záměry a politiky, kterými se EU snaží o novou hospodářskou kolonizaci zemí AKT, odsuzujeme a odmítáme.

 
  
MPphoto
 
 

  Karin Scheele (PSE), písemně. (DE) Vítám to, že velké procento Evropského parlamentu podporuje obsah Kigalského prohlášení o dohodách o hospodářském partnerství, kterou ve Rwandě společně zformulovali zástupci parlamentů z evropských, afrických, karibských a tichomořských států. Jsem však zklamaná, že společně vyjednaný text, který schválili poslanci Evropského parlamentu i parlamentů zemí AKT na zasedání AKT-EU v Kigali, náhle ve Štrasburku odmítly skupiny EPP-ED a skupina liberálů. Jsem pevně přesvědčená, že to v kontextu jednání o otázce, která je pro země AKT životně důležitá, vysílá zcela špatný signál.

 
  
MPphoto
 
 

  Margie Sudre (PPE-DE), písemně. (FR) Na dohody o hospodářském partnerství se nesmí pohlížet jen jako na dohody o volném obchodu ve smyslu Světové obchodní organizace a nesmí především podkopat již tak zranitelná hospodářství zámořských společenství.

Tyto dohody musí představovat skutečné partnerství umožňující vytvořit nový hospodářský a obchodní rámec, který bude podporovat rozvoj všech příslušných území.

Děkuji poslancům Evropského parlamentu, že přijali mé pozměňující návrhy, které ukazují, že pro tyto preferenční reciproční dohody se zeměmi AKT jsou nejdůležitější zájmy zámořských společenství. Je nutné, abychom vzali při těchto jednáních na základě čl. 299 odst. 2 Smlouvy důsledněji ohled na zvláštní situaci nejodlehlejších regionů. Zvláštní pozornost si také zaslouží zámořské země a teritoria sousedící se zeměmi AKT, a to v souladu s asociačními dohodami, které je již podle čl. 299 odst. 3 Smlouvy spojují s Unií.

I když jsou dnešní diskuse obtížné, zejména pokud jde o ochranu místních trhů a seznam citlivých produktů, žádám Komisi, aby našla kompromis respektující specifické zájmy nejvzdálenějších regionů a zámořských zemí a teritorií.

 
  
  

(Zasedání bylo přerušeno ve 13:50 a znovu zahájeno v 15:00.)

 

8. Opravy hlasování: viz zápis
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: MECHTILD ROTHE
Místopředsedkyně

 

9. Schválení zápisu: viz zápis

10. Složení politických skupin: viz zápis

11. Summit EU/Čína – dialog EU/Čína o lidských právech (rozprava)
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Dalším bodem programu je prohlášení Komise o summitu EU/Čína.

 
  
MPphoto
 
 

  Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. − Paní předsedající, dnešní rozpravu o dialogu mezi EU a Čínou o lidských právech vítám. Jak víte, otázka lidských práv byla vznesena a diskutována na nedávné schůzce na nejvyšší úrovni v Pekingu, ze které vzešlo společné prohlášení.

Domnívám se, že je správné uznat, že i přesto, že stále existují závažné otázky k řešení, udělala Čína za poslední rok na poli lidských práv obrovský pokrok. Platí to především pro oblast sociálních a hospodářských práv, ale i jiných oblastí.

Chystá se reforma systému „pracovní převýchovy“. Po této stránce vítáme novou zákonodárnou iniciativu, o které se uvažuje, a také doufáme, že se brzy spustí konkrétní reformní kroky. Základní zásadou lidských práv je nezbavit žádného jedince svobody bez řádného soudu.

Čína také pracuje na uplatnění doporučení zvláštního zpravodaje OSN pro mučení. Ministr spravedlnosti například nedávno vydal pokyny soudům, aby za dostatečný důkaz viny nepovažovaly přiznání samo o sobě, protože přiznání může být někdy vynuceno mučením ze strany policie a vězeňského personálu. Čína obdobně iniciovala zvláštní školení pro tyto skupiny zaměstnanců v oblasti veřejného pořádku.

S radostí rovněž konstatujeme, že došlo k pokroku v práci Nejvyššího lidového soudu, který nyní přezkoumává veškeré rozsudky trestů smrti, které vydaly nižší soudy. A dozvěděli jsme se, že výsledkem je snížení počtu skutečně vydaných rozsudků smrti a poprav. To je pro Evropskou unii potěšitelná zpráva. Jak víte, dlouhou dobu pro nás byla tato otázka hlavní prioritou.

Nicméně – a nyní musím pochopitelně mluvit o několika negativních věcech – je Komise dál znepokojená stavem lidských práv v Číně obecně a konkrétněji v oblasti občanských a politických práv. Máme zde na mysli hlavně svobodu projevu, náboženskou svobodu, svobodu shromažďovací a ochranu práv menšin, například v Tibetu a v provincii Sin-ťiang.

V této souvislosti nás nejvíce znepokojují represe vůči obráncům lidských práv. Vyjádření práva na svobodu projevu často vede k bití, k domácímu vězení nebo i k uvěznění. Přístup k internetu – což představuje právo na informace – je přísně monitorován a omezen a například ti, kdo se vyjadřují ve prospěch větší autonomie Tibetu, jsou na neúměrně dlouhou dobu uvězněni. Státní tajná legislativa a další volně definovaná trestní ustanovení usnadňují trestní stíhání těch, kdo svobodně mluví nebo publikují.

Komise proto vyzývá čínskou vládu, aby povolila vyjadřování všech názorů. Je to podle nás také velice důležitý faktor ovlivňující to, jak mezinárodní veřejnost Čínu vnímá, především v posledním roce příprav na olympijské hry, kdy budou všechny zraky upřené na Čínu. Historie ukazuje, že povolení svobody projevu vede dlouhodobě k mnohem stabilnější společnosti. Všichni to známe.

O všech těchto otázkách pravidelně hovoříme během dialogu EU/Čína o lidských právech. Proto vítáme fakt, že nejnovější dialog, který se konal v říjnu v Pekingu, umožnil upřímnou a podrobnou výměnu názorů na všechna témata, která nás znepokojují, a že na mnoho těchto diskusí navázalo konkrétní pokračování. Je důležité uznat, že tento dialog představuje důležité fórum, kde mohou obě strany volně hovořit o svých vlastních obavách a přispívat k lepšímu pochopení našich rozdílů – a naše rozdíly jsou velké.

V této souvislosti litujeme, že se Čína rozhodla nezúčastnit se semináře o lidských právech v Berlíně kvůli účasti dvou nevládních organizací a že se ze stejných důvodů nemohl nedávno podobný seminář konat v Pekingu. Myslíme si, že občanská společnost musí mít významnou roli a seminář poskytuje vhodné fórum, na kterém mohou nevládní organizace vystoupit s cennými příspěvky. Věřím, že jsme schopni nalézt vzájemně přijatelné řešení a že se v budoucnu bude s podobnými akcemi pokračovat, jak bylo zdůrazněno i na summitu EU/Čína.

Dovolte mi, abych se na závěr zmínila o dvou dalších významných otázkách týkajících se lidských práv, která při jednání s čínskou stranou pravidelně zmiňujeme jako velmi důležité věci. Jednou je ratifikace Mezinárodní úmluvy o občanských a politických právech ze strany Číny a druhou propuštění všech osob uvězněných v době demonstrací na náměstí Nebeského klidu, nebo při dalších vzpomínkových akcích připomínajících události z roku 1989. Rozhodná akce u obou otázek by vyslala velmi pozitivní signál a byla by velmi vítaná.

 
  
MPphoto
 
 

  Edward McMillan-Scott, jménem skupiny PPE-DE. Paní předsedající, rád bych poděkoval paní komisařce Ferrerové-Waldnerové za její zprávu.

Myslím, že je velice důležité, aby měli poslanci Parlamentu po summitu EU/Čína – a především po proběhlém dialogu EU/Čína o lidských právech – možnost přezkoumat výsledek. Nechci ztrácet čas kvůli summitu EU/Čína. Chci mluvit o dialogu o lidských právech, protože kvůli němu jsem se vydal v květnu do Pekingu, když jsem společně s paní Flautreovou připravoval zprávu o reformě Evropské iniciativy pro demokracii a lidská práva.

Chci dnes odpoledne mluvit za ty, kdo nemohou mluvit sami za sebe. To je pochopitelně velká většina lidí v Číně, kteří chtějí změnu a reformu. Toto hnutí vede mimo jiné Kao Č´-šeng, křesťanský právník, který zmizel ze svého domu v Pekingu, kde byl držen v domácím vězení na základě rozsudku za „rozvracení“, který byl vynesen právě před rokem.

I když vím, že se jeho jméno během dialogu objevilo, myslím, že jeden z problémů, se kterým se tu ve sněmovně setkáváme, se týká právě dialogu. I když registruji, že paní komisařka říkala, že šlo o upřímnou a do hloubky jdoucí výměnu názorů – a jsem si jistý, že ze strany Evropanů to byla pravda – nejsem přesvědčen, že tomu tak bylo na straně Číňanů. Podle mé zkušenosti – z doby, kdy jsem byl v roce 1997 zpravodajem pro vztahy EU/Čína, v době, kdy tento proces před 10 lety začal – ze strany Číny nevzešel v oblasti lidských práv absolutně žádný výsledek, ve smyslu, že by se zlepšil život lidí nebo by byli propuštění vězni nebo by skončilo mučení nebo by přestalo masivní uvězňování, o kterém referoval Harry Wu z nadace Laogai. Ten odhaduje, že je v dnešní Číně tím či oným způsobem uvězněno 6,8 milionu lidí, mnoho z nich kvůli náboženskému přesvědčení – a tím myslíme především stoupence učení Falun Gong, kteří jsou nevinní, ale jsou mučeni za svou víru a v mnoha případech i umírají.

Rád bych se také vyjádřil k akutní otázce olympijských her. Nemělo by se zapomínat, že se v článku 1 Olympijské charty praví, že země by měly respektovat „základní univerzální etické principy“. To znamená jen jednu věc: že Čínu nelze brát za vhodného hostitele pro olympiádu, zejména proto, že se zde od roku 2001 nic významně nezměnilo. Doufám, že všechny skupiny podpoří společný návrh, vyzývající Mezinárodní výbor, aby zhodnotil, zda Čína splňuje podmínky, které byly schváleny v roce 2001. Obávám se, že budou shledány jako nedostatečné. Domnívám se, že olympiáda by se měla okamžitě přesunout do Atén, a tam už zůstat navždy.

 
  
MPphoto
 
 

  Hannes Swoboda, jménem skupiny PSE. – (DE) Paní předsedající, půjdu rovnou k věci, domnívám se, že by olympijské hry měly zůstat v Číně, protože máme velkou příležitost tyto hry využít k zintenzivnění našeho dialogu s Čínou. Je to také ve společném prohlášení, pane McMillane-Scotte, a pokud zastáváte názor, který jste vyjádřil, jste proti společnému prohlášení.

Paní Ferrerová-Waldnerová, jedna z vašich bývalých kolegyň, Madeleine Albrightová, zjistila, když byla ministryní zahraničí USA, že je mnohem obtížnější diskutovat o otázce lidských práv v Číně než v Barmě, protože v Číně do hry vstupují geopolitické faktory. Je fakt, že Čínu potřebujeme jako partnera při hledání řešení mnoha globálních problémů. To nám však nemůže zabránit v tom, abychom otázku lidských práv nevznesli a nediskutovali ji do hloubky, i když ne nutně školometským tónem učitele, který ví vše. Mám velkou radost, že dnes byla podepsána Listina základních práv, protože mnozí řečníci upozornili, že nemáme právo mluvit o otázkách lidských práv, pokud sami nemáme otázku lidských práv vyřešenu. Jsme opravdu pevně přesvědčeni, že je v zájmu Číny nepošlapávat lidská práva, ale řádně je dodržovat.

Čína chce stabilitu. Jak má Čína zůstat stabilní, když se o otázce lidských práv nebude hovořit důrazněji? Nechceme, aby se Čína rozpadla. Nemá smysl budovat Evropu a chtít bořit Čínu, ale nedodržování lidských práv je pro stabilitu Číny hrozbou. Chceme, aby vláda v Číně dodržovala zásady sociální jistoty. V kontextu monumentálního procesu růstu, o kterém mluvil také pan Barroso, je jediným způsobem, jak zachovat stabilitu, vzít plně v úvahu sociální faktory. Je však nemožné usilovat o sociální spravedlnost, pokud se nedodržují lidská práva, pokud lidé nemohou zakládat odbory nebo zřizovat občanské organizace.

Chceme, aby se Čína více soustředila na otázky životního prostředí, protože životní prostředí je hlavní společnou globální výhodou. Víme, že v Číně vzniká mnoho iniciativ za účelem masivních protestů proti porušování minimálních environmentálních norem. Pro Čínu by bylo dobré, kdyby národ tyto hlasy poslouchal. To by pro Čínu znamenalo krok kupředu.

Z těchto důvodů se domnívám, že nejde o otázku evropské arogance, ale o ochranu našich společných zájmů. V zájmu Číny budeme na otázku lidských práv poukazovat a osvícení zástupci čínského politického systému by udělali dobře, kdyby naslouchali nám a tomuto usnesení, neboť je v zájmu Číny a chce Číně pomoci pokročit kupředu, což nelze provést bez dodržování lidských práv.

 
  
MPphoto
 
 

  Graham Watson, jménem skupiny ALDE. – Paní předsedající, velice obdivuji příspěvek Číny k rozvoji světové civilizace. Pokud jde o technologie, pokud jde o společnost a pokud jde o kulturu, přispěla Čína k rozvoji lidstva pravděpodobně víc než jiné země.

Lituji, že čínskou narůstající hospodářskou zralost nedoprovází rostoucí politická zralost. Lituji ale i toho, že Evropská unie nedělá v nasměrování Číny správným směrem víc.

Před dvěma dny vyhlásila Unie při příležitosti 60. výročí Všeobecné deklarace lidských práv, že se zavazuje „podporovat a chránit lidská práva po celém světě jako základní kámen naší zahraniční politiky“.

A přesto před dvěma týdny odjeli pánové Barroso a Socrates ze summitu dřív, poté, co zajistili evropské hospodářské zájmy, a nechali úředníky, aby závěry vyjednali sami, závěry, které se nepřekvapivě jen letmo zmiňují o lidských právech, podporují zrušení embarga na zbraně a odmítají snahu Tchaj-wanu vstoupit do Organizace spojených národů. Udělali mnoho proto, aby podkopali pečlivě sestavená slova pana Solany z předchozího měsíce.

Jsem zvědav, jaký bude svět, když se Evropské unii, samozvanému ochránci všeobecných, vzájemně závislých a nedělitelných lidských práv, nedaří jasně vyslovit proti jednomu z nejhorších porušovatelů lidských práv.

Mám podezření, že jak Číňané, tak ostatní možná začnou litovat rozhodnutí konat olympijské hry v Pekingu. Samy čínské úřady slíbily, že zlepší klima svobody a otevřenosti. Údaje organizace Human Right Watch však ukazují, že za posledních sedm let se počet zneužití zvýšil. Nejen, že Čína dál popravuje víc lidí než zbývající svět dohromady, ale ještě před olympiádou dramaticky zatrhla vnitřní opozici a svobodu tisku a médií.

Tato situace porušuje ducha Olympijské charty. Je v příkrém rozporu se závazky, které přijaly samotné pekingské úřady při podpisu smlouvy mezi hostitelským městem a Mezinárodním olympijským výborem.

Tato smlouva nebyla zveřejněna. Proč? Protože pokud by svět viděl naprostý a úplný rozpor mezi čínskými sliby a realitou, nezbývalo by nám než Peking bojkotovat stejným způsobem, jakým jsme bojkotovali jihoafrický apartheid.

Nevěřím v bojkoty. Prohlásil jsem také, že když se budeme zabývat Čínou, jež se zaváže k reformám a otevření se světu, přinese nám to víc než prázdné hrozby. Prezident Chu Ťin-tchao však musí souhlasit s tím, že dohoda je dohoda. Smlouva s hostitelským městem, klauzule o lidských právech v čínské ústavě, Všeobecná deklarace lidských práv – tyhle všechny sliby čínský lid dostal. Pokud Čína chce dokázat světu svou legitimitu a hodnověrnost, potom musí na oplátku dokázat, že je ochotná splnit své závazky z oblasti lidských práv: zlepšením svobody slova v souladu s olympijskými sliby, zrušením trestu smrti v souladu s požadavky Organizace spojených národů, zastavením podpory pro vojenské diktátory od Barmy po Dárfúr a povolením všeobecného volebního práva v Hongkongu. Tak může Čína získat své místo uvnitř mezinárodního společenství.

 
  
MPphoto
 
 

  Konrad Szymański, jménem skupiny UEN. (PL) Paní předsedající, Čínská lidová republika je země, kterou můžeme nalézt na každém seznamu porušování lidských práv, bez ohledu na to, zda je o svobodu slova a shromažďování, povinné potraty, zmizení, mučení, náboženskou svobodu nebo hrozby agrese vůči Tchaj-wanu.

Čína dál pronásleduje stoupence katolické církve. Ze zprávy bývalého kanadského státního tajemníka pro Asii Davida Kilgoura vyplývá, že jednou z nejpronásledovanějších skupin je od roku 1999 Falun Gong, jehož členům jsou v čínských pracovních táborech násilně odebírány orgány. Lidé, jejichž jediným proviněním bylo, že se setkali s místopředsedou tohoto Parlamentu, panem Millanem-Scottem, nedávno beze stopy zmizeli.

Mezitím zato vzkvétají naše obchodní vztahy. Čína rozšiřuje svůj vliv do Afriky a brzy pozve miliony hostů na olympijské hry. Nedovedu pochopit, že se zatím neobjevila nejočividnější odpověď: svobodný svět musí olympijské hry v roce 2008 bojkotovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Hélène Flautre, jménem skupiny Verts/ALE. – (FR) Paní předsedající, hovoříme dnes s paní komisařkou Ferrerovou-Waldnerovou a z toho mám velkou radost. Na 10. summitu EU/Čína, který se konal 28. listopadu v Pekingu, však Evropskou unii zastupoval její předseda, komisař pro zahraniční obchod a komisař pro hospodářské a měnové záležitosti.

Je pravda, že od roku 2000 vzrostl obchod mezi Evropskou unií a Čínou o 150 %; je také pravda, že sestavit statistiky o zhoršování situace lidských práv v Číně je nyní mnohem obtížnější. Neexistuje žádné tabu, proč by se otázky spojené s lidskými právy neměly diskutovat současně s obchodními otázkami. Každý jasně vidí, že existuje vztah mezi obchodními otázkami a například svobodou vstupovat do odborů a schopností čínských pracujících se zmobilizovat a požadovat lepší pracovní podmínky. Obecný postoj, se kterým se setkáváme, je žalostný, o to víc, že s ním jen ztrácíme čas: podle rozhodnutí z roku 2000 se měla Čína otevřít a mělo být dosaženo pokroku v oblasti lidských práv a demokracie; čínský lid čeká na splnění tohoto slibu a dívá se na nás.

Byli zklamáni ve své naději, že k otevření dojde díky tomu, že bude Čína hostit Olympijské hry, a toto zklamání má hořkou pachuť. Nejen že olympiáda byla doteď jen příležitostí k posílení represivní politiky, ale, a to je ještě horší, samotná organizace olympijských her měla nepředvídatelné účinky a byla použita jako záminka k závažnému porušování lidských práv. Mám zde na mysli případy vynuceného vyvlastnění a zneužívání pracovní síly přistěhovalců. Na tom není nic překvapivého, když se od disidenta Chu Ťia dozvídáme, že organizací olympijských her v Pekingu je pověřen šéf pekingských bezpečnostních složek.

Možná že nás konečně udiví a vyděsí, jaký je stav věcí, až zasáhnou zastrašovací a represivní opatření drastičtěji zahraniční novináře, což už začalo, neboť se jim už brání v práci. Například zatčení dvou novinářů z agentury France-Presse, ke kterému došlo 12. září, ukazuje, že pravidla zavedená v lednu 2007 se dodržují jen příležitostně a jen když příslušné osoby režimu nepřekáží. Závazky, které Čína přijala, jsou jen prázdná slova a její úsilí, jak jim nedostát, vedou až k sepisování černých listin. Dnes existuje černá listina se 42 kategoriemi lidi, kteří jsou pro olympijské hry považovány za personae non grata, od dalajlamy přes disidenty po stoupence hnutí Falun Gong.

Letos v létě byla zahájena jednání o nové rámcové dohodě mezi EU a Čínou. Vítáme to, neboť nová dohoda znamená i novou doložku o lidských právech a demokracii. To znamená nový prostor pro diskuse s čínskými orgány o lidských právech. Rok 2007 však byl i rokem, kdy byl zrušen právní seminář, připravující dialog o lidských právech, protože čínské úřady odmítly účast dvou nevládních organizací, z nichž jedna je velice známá a vede ji bojovnice za lidská práva paní Sharon Homová. Důsledný postoj Unie byl tentokrát velice prospěšný. Současně jsme si pochopitelně kladli otázku, zda bude možné podobné semináře dál pořádat. Náš postoj je, že je nutné dělat obojí. Je velmi důležité dál právní semináře organizovat. Rovněž však nemůžeme čínským orgánům dovolit, aby nám diktovali, kdo se jich může zúčastnit.

 
  
MPphoto
 
 

  Koenraad Dillen (NI). - (NL) Dámy a pánové, v posledních desetiletích byla tato sněmovna svědkem mnoha zvučných deklarací o lidských právech. Vyhlášení Listiny základních práv nás opět donutilo se zaměřit na samou podstatu Evropy. Jsme společenstvím hodnot, opírajícím se o solidaritu, toleranci a dodržování lidských práv.

Přinejmenším teoreticky, praxe je poněkud odlišná. A heslo Evropské unie o lidských právech by skutečně mělo být poněkud jiné. V posledních několika týdnech bylo zcela jasné, že ti, kdo jsou znechucení řečmi o lidských právech, jsou často titíž lidé, kdo používají jiný princip Realpolitik, tedy erst das Fressen, dann die Moral čili „napřed jídlo, pak morálka“, jak prohlásil Bertold Brecht.

V Paříži chystá Nikolas Sarkozy výměnou za lukrativní smlouvy slavnost pro masového vraha, který se jen před několika dny snažil legitimovat terorismus a chlubil se, že nemluví do vzduchu, když mluví o lidských právech ve své zemi. Krvelačný tyran Mugabe byl v Lisabonu přijat s plnými poctami, protože i v Africe musíme pečovat o své obchodní zájmy.

V Číně se chováme stejně. Amnesty International loni oznámila, že Peking zaostává v zásadních otázkách jako je trest smrti, soudní procesy, svoboda tisku a svoboda pohybu pro aktivisty bojující za lidská práva. Současně podle zpráv Amnesty International provádí čínské hlavní město farizejský úklid. Pracovní převýchova a uvěznění bez obvinění se nyní používá na potrestání přečinů jako je nepovolené vylepování plakátů, řízení taxíku bez licence a žebrání, abych se zmínil jen o některých.

Aktivisté za lidská práva budou umlčeni, ale stadiony budou příští rok zářit a jiskřit, dámy a pánové. Při zahajování olympijských her bude řada evropských hodnostářů bojovat o místa v prvních řadách. A až se vrátí domů, budou bezpochyby pokračovat v boji proti extremismu v Evropě. To stačí, aby se vám udělalo špatně.

 
  
MPphoto
 
 

  Laima Liucija Andrikienė (PPE-DE). (LT) Není možné popírat, že od roku 1998, kdy začala jednání na nejvyšší úrovni mezi Čínou a Evropou, se vztahy mezi EU a Čínou na politické, hospodářské, obchodní a vědecké úrovni intenzivně vyvíjely a vzniklo z nich strategické partnerství. Strategická partnerství, jak je chápeme, se však opírají o společné hodnoty, úctu k demokracii a dodržování lidských práv.

Dodržování lidských práv vždy bylo a dál je základem, na kterém je EU vystavěna. Není to krátkodobé prohlášení, jak bezpochyby dokazuje více než půlstoletá historie EU. Je na čase, aby všechny země, všichni partneři EU pochopili, že jsou věci, kterých se EU nesmí nikdy vzdát a nesmí se jich zříct. Chtěla bych proto upozornit na to, že zde v tomto stejném sále bylo před několika hodinami podepsán historický dokument – Listina základních práv.

V tomto bodě bych ráda zmínila fakt, že některé otázky mají negativní dopad na rozvoj vztahů EU/Čína a klíč k rozřešení těchto problémů je ve většině případů v rukou čínských orgánů.

Během našich hovorů s čínskými zástupci, dokonce i během jednání o dohodách o obchodní a hospodářské spolupráci jsme vždy připomínali a nikdy nezapomeneme připomínat, že lidé v Číně stále trpí ve vězení kvůli svým politickým názorům, kvůli své víře nebo proto, že patří k etnickým menšinám, a kvůli takovým hospodářským zločinům jako je daňový únik dostávají trest smrti.

V posledních letech, když se blíží olympijské hry v Pekingu, jsme se dozvěděli o dalším „vývoji“ jako je to, že se lidem bourají domy bez náhrady, aby se udělal prostor pro výstavbu olympijských stadionů, a že existuje seznam 42 kategorií lidí, kterým nebude dovoleno olympijské hry navštívit, včetně dalajlamy, jeho stoupenců a obránců lidských práv.

Chci říct jen jednu věc: To je zcela v rozporu s tradicí a duchem olympijských her. Navrhuji proto tyto seznamy, které vůbec nedělají Číně čest, zrušit a zajistit, aby byli na počest olympijských her propuštěni všichni političtí vězni a vězni svědomí a aby bylo vyhlášeno moratorium na trest smrti.

Lituji, že se summitu EU/Čína v Pekingu nepodařilo stát se historickou událostí a že účastníci nebyli tak schopní politikové, aby dostali vztahy mezi EU a Čínou na novou úroveň. Chyběla jen jedna věc: větší ohled a úcta vůči lidem a jejich právům.

 
  
MPphoto
 
 

  Glyn Ford (PSE). - Paní předsedající, vystupuji v této rozpravě o summitu EU/Čína a dialogu EU/Čína o lidských právech, ačkoliv z některých prohlášení politických stran v této sněmovně by člověk neřekl, že proběhla i první polovina této rozpravy.

Je naprosto správné, že při debatě s Čínou vznášíme otázku lidských práv. Situace lidských práv v Číně není vůbec dobrá. Čína dál používá trest smrti, jak uvedla paní komisařka Ferrerová-Waldnerová ve svém úvodním prohlášení. Potlačuje organizace propagující samostatnost Tibetu, náboženské skupiny mimo velmi úzký okruh oficiálně povolených skupin, i ostatní, kteří podporují své regiony, kteří podporují svobodu tisku a pokoušejí se organizovat odbory. Máme také nepřekonatelné zábrany vůči stovkám milionů migrujících pracovníků v Číně, kteří se sami pokouší skoncovat s vykořisťováním a chtějí nastolit slušné pracovní normy.

Část poslanců v této sněmovně však naprosto odmítá uznat jakýkoliv pokrok, kterého bylo v Číně za posledních dvacet let dosaženo. Podle mého názoru sice stav lidských práv v Číně není zdaleka dostačující, ale je mnohem lepší než v době událostí na náměstí Nebeského klidu. Jak řekla paní komisařka, například trest smrti dnes vyžaduje potvrzení čínského nejvyššího soudu. Z mé vlastní zkušenosti vím, že svoboda myšlení je v Číně na vysokém stupni, ale už ne svoboda shromažďovací, protože stále platí princip sine qua non pokud jde o to, co Čína a čínské orgány opravdu zakazují.

V této věci musíme dál na Čínu tlačit, ale odmítání uznání jakéhokoli pokroku nutně zrazuje ty progresivní a liberální síly uvnitř režimu, které zkouší tlačit dál, protože nevidí uznání toho, čeho již dosáhly.

Čína je dnes globální ekonomickou, průmyslovou a politickou mocností. EU se musí rozhodně angažovat a spravedlivě Čínu kritizovat v tom, co dělá špatně, kde musí postoupit dál, stejně jako se angažujeme v dialogu o řešení problému globálního oteplování, negativních dopadů globalizace, afrického vývoje a boje proti terorismu.

 
  
MPphoto
 
 

  Dirk Sterckx (ALDE). - (NL) Paní předsedkyně, strategické partnerství s Čínou velice vítám. Jsem velmi potěšen, že máme nyní víc než jen hospodářské vazby a že například naše kulturní výměny za poslední roky obrovsky narostly. Jsem velice rád, že věnujete takovou pozornost politickému rozměru a uvedu příklad.

Afrika: Musíme udržovat naše vztahy s Čínou pokud jde o její politiku vůči Africe a nyní máme fórum, které k tomu můžeme využít. Jsem rád, že pan Michel jede zakrátko do Pekingu, aby tuto i jiné otázky projednal. A myslím, že je velice dobré, že stále více spolupracujeme v hospodářských otázkách. Jsem však velice znepokojený nerovnováhou našeho ekonomického vztahu.

Nevidím například ani náznak toho, že bychom se snažili předat naše zkušenosti s jednotným trhem Číňanům, kteří by v tomto ohledu mohli svůj vlastní trh značným způsobem vylepšit. To samé platí pro regionální politiku, pro odstranění regionálních rozdílů. V této oblasti máme zkušenosti. V pár věcech jsme se poučili. Nemyslím ale, že by se Číňané nějak hrnuli do toho nám s tím pomáhat.

Pan Mandelson prohlásil, že panuje dost velká nejistota ohledně investic v Číně, což poškozuje naše vývozy do Číny a také čínský hospodářský růst. Myslím, že má pravdu. Aby hospodářství prosperovalo, jsou určitě nutná pravidla. V otázkách duševního vlastnictví, bezpečnosti výrobků nebo řízení kapitálu. Když však přijde na lidská práva, potřebujeme pochopitelně zákony taky. Ty jsou stejně důležité, ne-li víc.

Jsem rád, že dostaneme zprávu o dialogu o lidských právech. Myslím, že bychom ji měli mít pořád. Stejně jako vy, paní komisařko, i já vidím řadu nadějných signálů, ale Evropský parlament se musí trvale dál zaměřovat na jednu nebo dvě věci, které se ještě nevyřešily: svobodu vyjadřování, politiku menšin, nucené práce, které bohužel stále existují, zneužívání pravomocí, k čemuž bohužel dochází příliš často, a stále existující trest smrti. My jako Evropský parlament musíme dál na tyto věci upozorňovat a musíme tak činit dnes a denně.

 
  
MPphoto
 
 

  Helga Trüpel (Verts/ALE). - (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, domnívám se, že znovu a znovu stojíme před otázkou, jak správně postupovat při jednáních s Čínou. Pan Sterckx před chvílí právem mluvil o strategickém partnerství. Myslím, že je to naprosto žádoucí cíl. Musíme však být realisté a zatím ještě zdaleka na této úrovni nejsme, protože nemáme společné základní hodnoty – lidská práva, spravedlivé zacházení s menšinami, odmítnutí trestu smrti – na nichž by bylo možné opravdové strategické partnerství vybudovat.

Myslím, že je to zcela správné – a říkám to úmyslně jako zelený poslanec EP z Německa – že se Angela Merkelová setkala s dalajlamou, protože to ukazuje, co máme na mysli, když mluvíme o dodržování lidských práv.

Na druhé straně je tu něco, co vůbec nepovažuji za správné. Pan prezident Sarkozy, který zde nedávno vystoupil a mluvil o tom, že lidská práva musí být charakteristickou značkou Evropské unie, jel jen o tři týdny později do Číny a o lidských právech se ani nezmínil. To je evropská dvojí norma a něco, co nesmíme tolerovat.

Upřímně věřím, že dialog s Čínou, který podporuji a v němž musíme mít politickou vůli pokračovat, nesmí vypadat jako servilní sladké řeči, ale musí zahrnovat i konfrontaci. Pokud toto zkombinujeme a budeme s Čínou jednat sebejistě, musíme vyjádřit i kritiku. I v souvislosti s olympijskými hrami musí Číňané dosáhnout cílů, které se sami stanovili, a my Evropané bychom měli jednat směle a upřímně a když je to nutné, ukázat Číňanům svůj kritický postoj.

 
  
MPphoto
 
 

  Tunne Kelam (PPE-DE). - Paní předsedající, předseda Evropského parlamentu podepsal před několika hodinami Listinu základních svobod a prohlásil, že „máme morální a politickou povinnost bránit lidskou důstojnost. Platí to pro všechny lidské bytosti na tomto světě.“ A portugalský předseda vlády prohlásil, že „listina je součástí zahraniční politiky EU“.

Dovolte mi, abych se vyjádřil k Číně. Vyrozuměli jsme, že tím, že se čínská vláda stala hostitelem pekingské Olympiády, zavázala se plně dodržovat jak olympijský ideál lidské důstojnosti, tak mezinárodně zaručená lidská práva.

Evropský parlament nyní musí dojít k závěru, že se v Číně nedávno zvýšil výskyt politických pronásledování přímo spojených s olympiádou. Navíc je zde ročně popraveno víc lidí než v celém ostatním světě dohromady – až 10 000 osob.

Obránci lidských práv jsou zatýkáni a až sedm milionů lidí je mučeno v neblaze proslulých pracovních táborech.

Co bychom měli učinit? Myslím, že odpověď jsme slyšeli včera od nositele Sacharovovy ceny pana Osmana, který nám řekl, abychom vyvíjeli větší nátlak na příslušné vlády: udělat něco konkrétního. Jde o hřích opomenutí – odpovědnost za něco, co jsme měli a mohli udělat, ale neudělali. Nestačí vyslovit znepokojení; je čas uplatnit princip podmíněnosti a prohlásit jako pan Watson před chvílí: dohoda je dohoda.

Jediným způsobem, jak donutit komunistické diktátory v Číně dodržovat práva svých občanů, je vyslat signál, že své hodnoty solidarity a lidské důstojnosti bereme dostatečně vážně, aby diktátoři za svou aroganci a zneužívání moci pocítili skutečný trest.

 
  
MPphoto
 
 

  Józef Pinior (PSE). - (PL) Paní předsedající, Evropský parlament mnohokrát upozorňoval na porušování lidských práv a na nedostatek demokracie v Číně. Jsou to očividné věci. Zrovna včera jsme při diskusi o zprávě Evropské unie za minulý rok v souvislosti s lidskými právy mluvili o otázce porušování lidských práv, demokracie a právním řádu v Číně.

Na druhé straně se mi nezdá správné ignorovat změny k lepšímu, ke kterým v Číně dochází. Evropská unie by měla využít především příští rok, kdy se budou konat olympijské hry, k tlaku na čínské orgány ve prospěch liberalizace, demokratizace, právního řádu a propuštění všech politických vězňů.

20. listopadu se delegace podvýboru Evropského parlamentu pro lidská práva u Organizace spojených národů v New Yorku setkala s čínským zástupcem v OSN panem Liou Čen-minem. Hodnotím toto setkání jako konstruktivní. Čínská strana ukázala známky otevřenosti a citlivosti vůči tlaku vyvíjeného v oblasti lidských práv a demokracie – což v hovoru s delegací podvýboru zdůraznili i zástupci organizací Human Right Watch a Amnesty International.

 
  
MPphoto
 
 

  István Szent-Iványi (ALDE). - (HU) Paní předsedající, paní komisařko, miliardy lidí čekají s velkým zájmem na 8. srpna 2008, kdy budou zahájené olympijské hry. Sledovat je nebudou jen milovníci sportu, ale také ti, kdo očekávají v Číně pokrok v oblasti lidských práv. S dosavadními výsledky však bohužel nemůžeme být spokojení. Čínská komunistická strana se může radovat, protože dosáhla obrovského úspěchu pokud jde o legitimizaci moci. Máme však také možnost co nejvíc využít doby do olympiády a přísně požadovat vysvětlení nezákonností v oblasti lidských práv. Dialog mezi Evropskou unií a Čínou o lidských právech probíhá již 24 let. Výsledek však bohužel vůbec není dobrý. Došlo k určitému pokroku, například v otázce uplatnění trestu smrti, ale v mnoha oblastech jasně cítíme snahu se ze všeho vykroutit, což platí třeba pro svobodu projevu, svobodu tisku a volného přístupu k internetu. Abychom mohli dosáhnout změny, musíme dosáhnout změny i v dialogu o lidských právech.

Zaprvé musíme říct, že dialog o lidských právech není jediným fórem, kde se o těchto věcech musí mluvit. Každý členský stát je také povinen zaujmout v dvoustranných vztazích k těmto otázkám striktní a rozhodný postoj.

Zadruhé je nutné zajistit přítomnost občanských organizací a transparentnost jednání. Transparentnost je pro nás velice důležitá, abychom mohli monitorovat, co se v Číně děje. Dialog totiž není cílem sám o sobě, je smysluplný jen když bude přínosem pro zlepšení situace v oblasti lidských práv v Číně.

A nakonec bych chtěl promluvit o situaci ujgurské menšiny. Málo se o ní mluví a jde o zapomenutou menšinu. Její členové nejsou postižení jen celkovým útiskem, ke kterému v Číně dochází, ale jsou také oběťmi etnické, náboženské a jazykové diskriminace. Žádám vás, abyste jednali i v jejich zájmu. Děkuji vám.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE). - (ES) Paní předsedající, rád bych využil této příležitosti a evropským vládám něco připomenul.

První věc se týká zrušení embarga na zbraně, o kterém tu padlo několik zmínek. Chtěl bych upozornit na to, že tato sněmovna opakovaně naléhala, aby ke zrušení embarga došlo pouze, když dojde k opravdovému a smysluplnému pokroku v otázce vězňů z událostí na náměstí Nebeského míru v roce 1989, ne obecného pokroku, ale specificky v této věci, protože to právě v současnosti od čínských úřadů očekáváme: nějaký smysluplný pokrok, který umožní, aby k takovému jednání došlo.

Do té doby myslím, že by bylo rušení embarga nejen předčasné, ale bylo by to i zcela špatné sdělení a pro Evropskou unii by to byl velmi zlý obrázek, protože jak opakuji, embargo bylo uděleno kvůli velmi konkrétním důvodům, jež nebyly zcela určitě objasněny.

Druhou věcí, kdy chci podpořit názor mé kolegyně paní Trüpelové, je to, že pro některé evropské země je nepřijatelné, aby ustoupili nebo se nějakým způsobem vzdali tlaku čínských úřadů zaměřeného na znemožnění pořádání oficiálních setkání s významnými čínskými osobnostmi jako je dalajláma, oplátkou za zajištěné obchodní vztahy s Čínou.

Zvláště dnes, když jsme podepsali Listinu základních práv, je to něco, co je zcela v rozporu se základním etosem, který se snažíme v Evropské unii uplatňovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Ana Maria Gomes (PSE). - (PT) Evropa na summitu jasně mluvila o tom, jak Čína porušuje pravidla Světové obchodní organizace, jak nedodržuje lidská práva, vyváží výrobky, které jsou zdraví škodlivé, pirátsky kopíruje technologie a brání Evropě v přístupu na čínské trhy. Čínští vůdci nebyli zvyklí slyšet EU mluvit tak jasně a odplatili se tím, že na několik dnů zdrželi vyhlášení společné deklarace, ale evropští představitel bohužel tlak nevydrželi: nejen že udělali nepřijatelné ústupky v otázce referenda na Tchaj-wanu, ale nevyjádřili ani odpor vůči „Politice jedné Číny“, ani Pekingu nepředložili problematiku závažných porušování lidských práv. Protože, jak řekl předseda José Sókrates portugalským novinářům, nebyl čas, o těchto věcech se někdy diskutuje na večeři.

Trest smrti a propuštění vězňů uvězněných od událostí na náměstí Nebeského klidu: to jsou jen některé z důvodů, proč tento Parlament podporuje zachování embarga na zbraně vůči Číně. Svévolné zadržování a soudy, korupce a násilné vystěhovávání, pronásledování a represe vůči novinářům a uživatelům internetu, represe vůči Tibeťanům a měnšinám, odpovědnost za tragédie v Dárfúru na Barmě: žádná z těchto základních otázek se na programu summitu neobjevila. Je jasné, že EU není jediná, kdo má povinnost vyzývat Peking, aby se před konáním olympijských her v roce 2008 zodpovídal. Pokud Mezinárodní olympijský výbor jedná o kvalitě vzduchu, proč neposuzuje Peking z hlediska dodržování olympijského ideálu ve vztazách vůči vlastním občanům i občanům cizích zemí? Ne jeden, ale přinejmenším všechny výbory a komise EU nemohou dál opomíjet boj za svobody a lidská práva v Číně. Jde o maraton, který může v souvislosti s Olympiádou v roce 2008 dostat jen impuls. Nejen, že se to týká milionů a milionů Číňanů, ale bude to mít důsledky pro celé lidstvo.

 
  
MPphoto
 
 

  Milan Horáček (Verts/ALE). - (DE) Paní předsedající, dialog o lidských právech mezi EU a Čínou se v posledních jedenácti letech konal dvakrát ročně za zavřenými dveřmi a na zlepšení stavu lidských práv v Číně neměl žádný dopad. Zprávy o popravách, o mučení ve věznicích a pracovních táborech a o útisku Tibeťanů jasně ukazují, že my Evropané naši odpovědnost neplníme.

Blíží se olympijské hry, které Číně dají dobrý důvod podat důkaz o skutečné vůli provést reformy. Současně ani nesmíme uplatňovat dvojí normy. Je velice potěšitelné že kancléřka Angela Merkelová přijala dalajlámu, navzdory silné kritice, kterou to vyvolalo. Bylo by jen logické, kdyby stejně tak učinili představitelé Belgie, Francie a dalších zemí. Evropská unie je po celém světě přijímána jako hlas lidských práv, a je tedy nejvyšší čas, aby jednala za všech okolností, včetně dialogu s Čínou, soudržně.

 
  
MPphoto
 
 

  Alexandra Dobolyi (PSE). - Paní předsedající, dnes máme závažnou debatu o summitu EU/Čína, který se konal před 10 dny, a o 24. kole dialogu EU/Čína o lidských právech, který se konal před dvěma měsíci.

Zvláště dnes bych ráda nejprve promluvila o tomto dialogu. Dodržování lidských práv a základních svobod je hlavním principem EU a jejích politik a je to něco, o co všichni dbáme a co všichni podporujeme. Já však patřím k těm, kdo se domnívají, že EU by při podpoře dodržování lidských práv měla zaujmout přístup orientovaný na výsledek, spíše než čistě principiální postoj, a co ještě důležitější, musíme přijmout to, že zlepšení lze dosáhnout jen postupně, krok za krokem. To neznamená, že by měla EU váhat s vyjádřením svého kritického postoje a s použitím své pravomoci při trvání na demokratických reformách.

Patřím také k těm, kdo se zajímají o vysokou bezpečnost výrobků, která se týká 550 milionů evropských občanů; kdo se zajímají o obchodní nerovnováhu, skutečný přístup na trh, práva na duševní vlastnictví a politiky mezinárodní hospodářské soutěže, která se týká tisícovek evropských firem a milionů evropských zaměstnanců; a těm, kdo se zajímají o spolupráci při ochraně životního prostředí, mezinárodní environmentální správu a změnu klimatu, což se týká lidstva na celém světě.

Protože se zajímáme o všechno výše uvedené, důrazně podporujeme Komisi, Radu a její předsednictvo, aby při pravidelném dialogu průběžně připomínala, jednala a zdůrazňovala všechny uvedené otázky. Při pouhém přečtení osmnáctistránkového společného prohlášení z posledního summitu EU/Čína pochopíte, že složitost, citlivost a význam spolupráce mezi EU a Čínou…

(Předsedající řečníka přerušila)

 
  
MPphoto
 
 

  Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. − Paní předsedající, tato rozprava opět ukazuje, že společenská změna chce čas, a myslím, že nesmíme zapomínat, odkud Čína vyšla. Myslím, že také musíme uznat určitý pokrok, jak jsem řekla na začátku. Současně je ale pravda, že se ještě Čína nedostala tam, kde bychom ji chtěli mít.

Proto si myslím, že klíčový význam při diskusích o lidských právech v Číně má stále dialog o lidských právech, doplněný o seminář nevládních organizací.

Myslím si však, že musíme být odhodlaní, ale také realističtí. Odhodlaní přesvědčit Čínu, že je v jejím nejlepším zájmu dodržovat paušálně lidská práva. Realističtí, protože musíme uznat, že jen angažováním a dlouhodobým úsilím můžeme doufat, že v Číně dosáhneme skutečných reforem. V této souvislosti bych ráda řekla, že pokračující konání semináře nevládních organizací je ve společném zájmu jak Číny, tak Evropské unie. To potvrdila i vrcholná schůzka.

Myslím si proto, že je šance, že společně s příštím dialogem o lidských právech, který se bude konat pod slovinským předsednictvím, budeme schopní v tomto semináři o občanské společnosti pokračovat.

K několika málo dalším otázkám mi dovolte říct, že o lidských právech se zmiňuje i toto společné stanovisko, ze kterého vám přečtu jen prvních několik řádek. „Obě strany zdůraznily svůj závazek podporovat a chránit lidská práva a vysoce si cení dialogu EU/Čína o lidských právech, včetně doprovodného právního semináře.“ Vidíte: je to tam. Podtrhují význam konkrétních kroků na poli lidských práv a potvrzují svůj závazek dialog dále posilovat.

Ráda bych také řekla, že se zde v rozpravě objevilo několik konkrétních bodů, u kterých bychom rádi viděli pokrok, jako je Falun Gong. Situace příznivců hnutí Falun Gong, kteří byli předmětem represí kvůli své víře, nás nestále znepokojuje. Této otázce jsme se několikrát věnovali a především při příležitosti zasedání účastníků dialogu o lidských právech. Požadovali jsme a budeme dál požadovat po čínských úřadech, aby ukončili kruté zacházení se stoupenci Falun Gongu.

Pokud jde o trest smrti, již jsem řekla dřív, že tato otázka je vysoko na pořadu jednání a v tomto rámci jsme tlačili na Čínu – a budeme v tom pokračovat – aby omezila rozsah trestních činů a aby nakonec trest smrti zrušila.

První krok, který bychom měli prosadit, je moratorium na jeho provádění. Potom, jak už jsem řekla v úvodní poznámce, by mělo přijít přezkoumání rozsudků trestu smrti Nejvyšším soudem jako první krok, který by se měl průběžně monitorovat.

Myslím, že rozprava jasně ukázala, že výsledný obraz je smíšený: došlo k pokroku, ale spoustu věcí je ještě třeba udělat, a mohu jen říct, že budeme dál jednat s Čínou a podporovat ji v dalším pokroku. Myslím, že olympijské hry budou pro Čínu dobrou příležitostí, aby ukázala, že do té doby dojde k dalšímu pokroku.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Obdržela jsem dva návrhy usnesení předložené v souladu s čl. 103 odst. 2.

Rozprava je skončena.

Hlasování se bude konat ve čtvrtek 13. prosince 2007.

 

12. Boj proti nárůstu extremismu v Evropě (rozprava)
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Dalším bodem je prohlášení Komise o boji proti nárůstu extremismu v Evropě.

 
  
MPphoto
 
 

  Franco Frattini, člen Komise. − (IT) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, nejprve mi dovolte, abych vyjádřil silné osobní znepokojení nad tím, že v Evropě narůstá počet aktivit přisuzovaných násilnickým a extremistickým skupinám a organizacím.

Domnívám se, že dnešní rozprava je mimořádně důležitá, protože základem terorismu není jen extremismus, o němž jsme v této sněmovně hovořili již mnohokrát – ale také aktivity a jevy, které jsou jasněji identifikovatelné, jako rasismus, antisemitismus, xenofobie, nacionální extremismus, islamofobie, všechny formy nesnášenlivosti, které se znepokojivě šíří v celé Evropě, a jsou naprosto neslučitelné s hodnotami Evropské listiny základních práv, kterou jsme dnes ráno vyhlásili. Nemůže být pochyb, že extremismus svou podstatou vede k rozvracení společnosti a násilí.

Podle mého názoru se proto musíme zaměřit nejprve na politický cíl. Mluvíme-li o politickém cíli, není možné se nezmínit o bezpečnostních a policejních opatřeních; avšak tváří v tvář problému extremismu a jeho kořenům musíme znovu vyjádřit podporu Evropské unii, která se stále více přibližuje svým občanům, a je tudíž schopna lépe předávat poselství tolerance, solidarity a úcty k listině, která je ode dneška jedním ze základních nástrojů závazných pro členské státy i pro občany.

Domnívám se, že pro extremismus nemůže nikdy existovat žádné ospravedlnění; tato slova zde mnohokrát zazněla v souvislosti s terorismem, ale totéž je nutno říci i o rasismu a xenofobii. Důležité je však také zkoumat hluboké kořeny extremismu a násilí. Je to naše povinnost, protože naším úkolem je zavádět opatření evropské politiky, která nám nejen pomohou postavit se na odpor extremismu, ale také předcházet, případně potlačovat jeho projevy.

Chtěl bych uvést několik příkladů, které podle mého názoru ukazují, že evropská politika může být skutečně účinná, účinnější než politika výlučně národní. Z hlediska účasti občanů na politickém životě Evropy je velmi důležité, aby v uvedeném programu – a není náhodou, že Evropská komise financuje program týkající se základních práv a občanství – byly obsaženy zásady politiky a opatření, která podpoří občany k aktivnější účasti v politickém životě, na práci institucí, a událostech jako jsou evropské volby. Rok 2009 nám nabízí jedinečnou příležitost k diskusi, která povede k velké účasti ve volbách, v nichž se odrazí vysoký podíl občanů na práci institucí.

Dalším opatřením evropské politiky, které Evropa hodlá prosazovat, je opatření týkající se vzdělávání, zejména mladší generace. Podle mého názoru je velmi důležitá politika, která nabádá občany, aby nezapomínali na tragedie minulosti, a umožňuje šířit jejich vzpomínky mezi mladší a nejmladší generace. Mám na mysli řadu programů, které čerpají ze živých vzpomínek obětí diktátorských a totalitních režimů, jež v minulosti sužovaly Evropu, programů, které mají a nadále budou mít naši podporu, protože mohou sloužit jako nástroj v boji proti extremismu a rasismu; historie koncentračních táborů slouží jako memento pro mladou generaci, jejímž úkolem je zajistit, aby se podobné tragedie již nikdy neopakovaly, nejen v Evropě, ale v kterékoli části světa.

Dále se chci zmínit ještě o jednom typu opatření politiky, na který bychom neměli zapomínat: mám na mysli opatření, která na obecnějším základě podporují toleranci a dialog mezi různými kulturami a různými regiony. Již v tomto roce, který byl prohlášen Evropským rokem rovných příležitostí, budeme mít významnou příležitost k dialogu mezi rozdílnými kulturami a civilizacemi – a samozřejmě plánujeme přezkoumat všechny iniciativy, které se během tohoto roku uskuteční – a další významná příležitost se nabízí v příštím roce 2008, který bude prohlášen Evropským rokem mezikulturního dialogu. Domnívám se, že programy a iniciativy uskutečněné v těchto dvou letech poskytnou jedinečnou příležitost, zejména příslušníkům mladé generace, lépe si uvědomit sílu dialogu, který obohacuje a přispívá ke společnému růstu.

Je nepochybně důležité veřejnosti neustále připomínat význam podpory práv a potlačování projevů extremismu, násilí a nesnášenlivosti. Tato sněmovna silně podporovala myšlenku, aby významnou roli v tomto ohledu sehrála Evropská agentura pro základní práva; tak, jako v minulosti Evropské monitorovací centrum rasismu a xenofobie a antisemitismu ve Vídni sloužilo jako nástroj velmi významného boje proti anti-semitismu, tak se také Evropská agentura pro základní práva stane nástrojem boje proti extremismu. Jako hlavní protagonista tohoto boje, bude plnit významnou úlohu. Jak asi víte, v úzké spolupráci s panem Cashmanem připravujeme víceletý rámec, a jsme toho názoru, že víceletý rámec, který agentura vytvoří pro oblast plánování, nám poskytne užitečné nástroje pro naše společná opatření v rámci prevence extremismu.

Ze všeho nejvíce ale musíme být připraveni reagovat: vše, o čem jsem zatím hovořil, jsou důležitá opatření v rámci politiky prevence, my ale musíme reagovat. Osobně jsem se zasazoval, i v Radě ministrů, o evropský zákon – a v dubnu minulého roku jsme se na něm shodli – na jehož základě mohou být trestány činy motivované rasistickými nebo xenofobními pohnutkami, a osoby, které tyto činy páchají, mohou být stejným způsobem trestány v kterékoli zemi Evropské unie.

Nejde jen o fyzický akt, ale o konkrétní podněcování, šíření nenávisti, o jasné signály, které si nelze plést s nedotknutelným právem na svobodu vyjadřování, mám na mysli konkrétní podněcování k páchání násilí. Zmiňované rámcové rozhodnutí bylo schváleno členskými státy vloni v dubnu. Vzpomeňme si na otřesné projevy rasismu: při sportovních utkáních, během fotbalových zápasů, kdy jsou provolávána neonacistická hesla, toto jsou činy, které budou na základě uvedeného rámcového rozhodnutí – které jsme skutečně chtěli, a němž jsme se shodli s německým předsednictvím – potrestány. Říkám budou potrestány, používám budoucí čas, protože naneštěstí, a tím apeluji na váš rozum, výhrady vnitrostátních parlamentů některých členských států dosud nebyly staženy, čímž byl postup vedoucí k uvedení v platnost tohoto evropského zákona o potrestání rasismu a xenofobie zablokován.

Říkám tato slova s nepochybnou úctou k vnitrostátním parlamentům; protože ale vláda, zastávající funkci předsedajícího v Radě ministrů vyjádřila svůj souhlas, věřím, že učiní příslušné kroky, aby parlament její země co nejdříve stáhl svou výhradu, a my mohli zajistit, že po zdlouhavých jednáních, které trvaly tři a půl roku, rámcové rozhodnutí konečně vstoupí v platnost.

Závěrem mi, dámy a pánové, dovolte říci, že v jiných resortech již existují právní předpisy umožňující trestat projevy diskriminace na základě rasových nebo etnických pohnutek, a tyto předpisy budou nepochybně dodržovány pod dohledem Evropské komise, mohu-li to tak říci, která je odpovědná za zajištění dodržování evropského práva. Chtěl bych upozornit, kupříkladu, na směrnici o audiovizuálních službách „bez hranic“, v níž je velmi jasně stanoveno, že ode dne vstupu směrnice v platnost, nesmějí audiovizuální služby obsahovat žádnou formu podněcování k nenávisti založené na sexuální orientaci, rasovém původu, náboženství nebo národnosti.

K dosažení všech těchto cílů nám ale nepostačí jen policejní opatření nebo trestní právo, či žaloby: potřebujeme hluboce zakořeněnou kulturu práv jednotlivce a humanistických hodnot! Tato slova zde dnes ráno zazněla při oslavách přijetí Listiny základních práv! Domnívám se, že se jedná o jednu z oblastí politiky, kterou přijímáme v době příprav na ratifikaci Lisabonské smlouvy, a jejímž prostřednictvím může Evropa světu nabídnout možné způsoby, jak zabránit dalšímu páchání těchto ohavných zločinů proti lidskosti.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN MARTÍNEZ
Místopředseda

 
  
MPphoto
 
 

  Manfred Weber, jménem skupiny PPE-DE. – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové. Lze tomu jen stěží uvěřit. Před čtyřmi nebo pěti týdny jsem byl pozván k účasti na demonstraci, která se konala na protest proti jiné demonstraci, kterou zorganizovali příslušníci krajní pravice v mém regionu. Demonstrace se zúčastnilo jen asi 30 extremistů, zatímco na protest proti této demonstraci se shromáždilo více než tisíc lidí. V takové situaci, stojíte-li tváří v tvář oněm pravicovým extremistům, vás napadne, že: „Tomu se dá jen stěží uvěřit.“ Po takovém století, jaké Evropa zažila, je nepochopitelné, že se někdo může znovu uchýlit k praktikám extremismu, znovu se pln nenávisti a arogance naparovat a štvát proti druhým?

Rozprava, kterou dnes vedeme, je vítaná a důležitá. Extremismus je rakovinou naší společnosti. Znovu a znovu jako politici apelujeme na morální odvahu lidí a očekáváme, že se proti extremismu postaví a vyjádří svůj protest. Domnívám se také, že nastal čas, abychom si s vděčností uvědomili, že tato morální odvaha existuje, a mnozí lidé ji ve svých protestech hojně projevují. Co je extremismus? Dovolte mi zdůraznit, že hovoříme-li o zákazu politických stran, o zákazu veřejného vyjadřování názorů a stanovisek, je naprosto jednoznačné, že taková opatření nesmějí být založena na politických úsudcích. Musejí být založena na objektivním kritériu. Toto objektivní kritérium jsme dnes definovali v Listině základních práv, která vymezuje podstatu našich základních hodnot. Dojde-li k napadení těchto hodnot politickými stranami nebo politiky, pak jsou to soudy, které musejí rozhodnout, zda byl jejich postup nezákonný, a pokud ano, uložit zákaz.

Co by se mělo stát, pokud budou kandidáti extremistických stran zvoleni, pokud tyto strany získají křesla? V prvé řadě, s nimi nesmí být navázána spolupráce, a já oceňuji přístup socialistických poslanců, kteří ze svého středu vyloučili Slovenskou národní stranu za spolupráci s extremisty. Zadruhé, nesmíme přehlížet fakt, že podobné volební úspěchy jsou důsledkem veřejné nespokojenosti, a my na ně nesmíme reagovat očerňováním voličů, ale řešením zásadních otázek. Zatřetí bych chtěl zdůraznit, že extremismus se mnohdy začíná projevovat nenápadně, drobnými kroky na stranické půdě, a na to nesmíme zapomínat. Můj vzkaz je proto jasný „Nedovolme extremismu zapustit kořeny!“

Politický extremismus existuje na levici i na pravici, a vždy je špatný. A to je nutno zdůraznit. Evropa zažila extremismus, Evropa trpěla extremismem. Boj proti extremismu však zaznamenal určitý pokrok. Je to boj, který stojí za to vést. A je to boj, který nakonec vyhrajeme.

 
  
MPphoto
 
 

  Kristian Vigenin (PSE) (BG) Pane předsedající, pane komisaři Frattini, děkuji vám za pochopení a za představení záměrů Komise. Považuji za symbolické, že právě dnes, kdy byla podepsána Listina základních práv, projednáváme téma, které se jí bezprostředně dotýká. Protože rostoucí extremismus, rostoucí vliv krajně pravicových stran a organizací, je přímou hrozbou pro samotnou existenci Evropské unie.

Možná to bude znít poněkud nadsazeně, ale naše Unie je založena na jasných principech, a její existence je možná díky faktu, že před 50 lety zvítězily v Evropě mír, solidarita, tolerance, vzájemný respekt mezi etnickými a náboženskými komunitami a mírové soužití mezi národy. A krajní pravice dnes právě napadá tyto zásady, které jsou srdcem Evropské unie. A bez srdce by Evropská unie pravděpodobně nemohla existovat. Naše Unie ale není abstraktní vizí; není jen další úrovní správy věcí veřejných. Je unií, jejímž posláním je obhajovat a chránit hodnoty, které tvoří základ celého světa.

Dobrovolně či nedobrovolně, připraveni či nepřipraveni, musíme vzít na vědomí fakt, že ve všech částech světa žijí lidé, kteří jsou zbavováni základních práv a stávají se oběťmi politických represálií, útlaku nedemokratických režimů nebo diskriminace založené na rasovém či etnickém původu a náboženském vyznání. A ve všech částech světa lidé doufají, že Evropská unie je podpoří, a že duch tolerance, zaručená občanská práva a sociální bezpečnost vstoupí i do jejich země. Můžeme být mocnou a přesvědčivou silou vůči vnějšímu světu, pokud se nedokážeme vypořádat s našimi vlastními problémy? Jak vysvětlíme lidem, kteří k nám upínají své poslední naděje, že přistěhovalci umírají jen díky svému původu, že etnické menšiny jsou systematicky diskriminovány, že díky fanatickým ideologiím je zpochybňována rovnost žen nebo homosexualita označována za nemoc? Jak jim vysvětlíme, že se nám daří zapomínat na nejtemnější stránky našich dějin, že mladí lidé uctívají Hitlera, a z antisemitismu se stává módní vlna? Ani já, ani mí kolegové ze socialistické skupiny, nemůžeme tento fakt přijmout.

Jsem přesvědčen, že v tomto Parlamentu není politická skupina, která by byla lhostejná vůči faktu, že pravicový extremismus, rasismus a xenofobie nabývají na nové síle. Cožpak jsme dnes nebyli svědky zneuctění historického mezníku ve vývoji Evropské unie vulgární a hlasitou menšinou, která by se v roce 2009 mohla vrátit zpět, vyzbrojena větší silou, agresivitou a lepší organizovaností? Pod pokryteckým požadavkem referenda její příslušníci vyjadřovali odmítnutí nejen Listiny základních práv, ale základních práv jako takových. Podobným chováním, které není ničím nezvyklým ani v mnoha vnitrostátních parlamentech, jsou extremisté povzbuzováni k případným dalším násilným činům, k nimž by se, inspirováni tímto politickým cirkusem, mohli uchýlit již třeba zítra. Problémy musí být pojmenovány pravými jmény a řešení musí být výsledkem společného úsilí. Proto budeme tuto otázku zařazovat na pořad jednání Parlamentu znovu a znovu. Protože extremismus je celoevropskou výzvou, která vyžaduje koordinované úsilí na evropské, národní, regionální i místní úrovni.

Je-li Evropská komise strážcem smluv EU, pak Evropský parlament je strážcem hodnot, a já věřím, že společně budeme schopni se postavit této sílící vlně, která je nám tak povědomá z nedávné minulosti. A že ji zastavíme, aniž bychom porušili základní práva, jako je svoboda projevu, právo sdružovat se, svoboda médií. Protože bojovat za demokracii je možné pouze podle demokratických pravidel. Porušení těchto pravidel by znamenalo, že extremismus zvítězil. Děkuji.

 
  
MPphoto
 
 

  Ignasi Guardans Cambó, jménem skupiny ALDE. – (ES) Pane předsedající, před několika týdny zemřel v madridském metru mladý muž jménem Carlos Palomino. Podlehl bodným ranám, které mu zasadili pravicoví extrémisté. Krátce předtím byl v barcelonském metru kontrolními kamerami zachycen šílený násilník, který napadl mladou ženu pouze proto, že – jak sama uvedla –šlo o přistěhovalkyni s odlišnou barvou pleti. Muž nevěděl, že je natáčen kamerami, a nevěděl, že jeho činy budou odvysílány po celém světě.

Tyto a jiné podobné případy jsou opakovaně páchány v různých částech Evropy. Nejen my, ale i všichni ostatní politici, kteří se tímto fenoménem zabýváme, jsme často, v důsledku pocitu někdy až přehnané odpovědnosti, vedeni snahou minimalizovat význam těchto útoků: nesmíme se znepokojovat, říkáme; vždyť jsou to jen ojedinělé případy, tolik šílených násilníků kolem nás přece není, nesmíme přehánět, není to tak závažný problém.

Tyto útoky označujeme za méně významné, protože se bojíme přiznat, že se při nejlepší vůli nejedná o nevýznamný problém. Důvodem je mimo jiné to, a dočteme se o tom i v usnesení, o kterém budeme zítra hlasovat, že mnoho těchto neonacistických a krajně pravicových organizací využívá pocitu strachu, který v naší společnosti již existuje, a který nedokážeme skrývat.

Odsoudit tyto útoky tedy nestačí. Musíme otevřít oči a zodpovědně se postavit tomuto problému, který rozhodně není ojedinělý; aniž bychom chtěli vyvolávat obavy, musíme si přiznat skutečný rozměr a rozsah tohoto fenoménu. V den, kdy jsme podepsali Listinu základních práv, se sluší si připomenout, že Evropská unie má v této oblasti svou roli a svou odpovědnost.

Zapomeňme na subsidiaritu, jde-li o obranu lidské důstojnosti nebo odsouzení rasismu, xenofobie a netolerance. Nyní jsou nutná opatření na evropské úrovni, nejprve na straně Komise a Agentury pro základní práva, aby bylo možné prozkoumat sítě a vazby mezi různými krajně pravicovými hnutími, která za těmito zločiny stojí, a aby bylo možné uplatňovat právní předpisy, podporovat politiku vzdělávání a činnost výchovných a vzdělávacích pracovníků, kteří učí o rozmanitosti, a případně veřejně pranýřovat politiky, vedoucí činitele, sportovce, apod. kteří se pasivně nebo aktivně na těchto činech podílejí.

 
  
MPphoto
 
 

  Bogusław Rogalski, jménem skupiny UEN. (PL) Pane předsedající, rostoucí extremismus v Evropě je skutečností, a my o ní musíme mluvit. Pan komisař zde hovořil o mnoha věcech, ale mluvil obecně, a o záležitostech sekundárního významu, jako jsou projevy rasismu na fotbalových zápasech. My musíme mluvit o faktech, politickém extremismu, jehož jsme v současné době v Evropské unii svědky.

Včera vystoupil v německé veřejnoprávní televizi ARD předseda neofašistické strany NPD s požadavkem, aby Polsko neprodleně vrátilo Německu Pomořansko a Slezsko. Prohlašoval, že Kaliningrad, Gdaňsk a Wrocław jsou německá města a dožadoval se německé jurisdikce na tomto území. Požadoval také, aby tato města a území, která jsou součástí Polska, byla okamžitě navrácena Německu.

Mluvím o událostech, které se odehrávají v Německu, jedné z nejsilnějších zemí v Evropské unii. Již několik let němečtí fašisté v NPD požadují revizi hranic, odmítají mezinárodní smlouvy o ukončení druhé světové války, a požadují vrácení hranic do stavu před válkou. Toto je, pane komisaři, nepřípustné; a my musíme reagovat. Nelze připustit, aby veřejnoprávní televize kterékoli země, v tomto případě Německa, umožňovala neofašistům a nacistům veřejně hlásat revizionistické názory a vyzývat k další válce.

Toto není okrajový problém, dámy a pánové. Je velmi skutečný. Dotyčná strana má zástupce v sedmi regionálních parlamentech. V dnešní Evropě toto nelze tolerovat, a stejně tak nelze tolerovat porušování demokratických zásad, práva se odlišovat a svobody projevu, tak jak jsme toho dnes byli svědky v příspěvcích pánů Cohna-Bendita a Watsona, kteří v souvislosti s odlišnými názory na Listinu základních práv – nebo spíše na Reformní smlouvu EU – nazvali poslance, kteří jejich názor nesdíleli, idioty. Toto nesmíme připustit. Toto není postoj k demokracii a současné Evropské unii, který bychom měli předávat mladé generaci. Buďme jednotni v naší rozdílnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean Lambert, jménem skupiny Verts/ALE. – Pane předsedající, myslím, že při řešení problému, kterým se nyní zabýváme, si musíme položit otázku: jakým způsobem bojujeme proti fenoménu, který nazýváme extremismem, proti strachu jednoho z druhého, proti touze chránit vlastní kulturu, jako kdyby byla jediná, neměnná, jako kdyby život neprocházel žádným vývojem? A přesto se stačí ohlédnout 50 až 60 let zpět, abychom si uvědomili obrovské změny, které se za tu dobu udály, byť jen na našem kontinentu.

Myslím, že touha chránit vychází často z pocitu strachu, že vy a vaše představy o vás samém se jednou tak či onak rozplynou, a proto chcete promítat svou sílu do nenávisti vůči druhým a upírat jim právo na existenci.

Myslím, že my všichni v této sněmovně jsme hrdi na to, kým jsme, odkud pocházíme, z jaké země či regionu, a na dědictví, které nám naše země zanechala. Ale většina z nás neočekává, že se toto dědictví bude předávat z generace na generaci pouze pokrevním poutem nebo hlubokým sepětím se zemí, ale i prostřednictvím hodnot, které sdílíme, jako je občanství, právo a svoboda jednotlivce.

A jak zde již řekli jiní, dnešní podpis Listiny základních práv je mimořádně významným symbolem, který se obzvláště váže k tématu této rozpravy.

Když se ale zamyslíme nad důvody, které vedou ke zvolení extremistických stran, podle nichž je pravda pouze jedna – ta jejich – pak se domnívám, že jsme svědky legitimizace násilí, nenávistných projevů a činů namířených proti druhým, vůči nimž se tyto strany vymezují.

Vzpomínám si na dobu před mnoha lety, kdy jsme se dozvěděli o zvolení jednoho člena Britské národní strany do místní rady v Londýně. V té oblasti tehdy zesílila vlna rasistického násilí.

(Výkřiky Bravo!)

To ale není důvod k provolávání „Bravo!“ Vždyť je to hanebné! Jak můžete něco takového říkat a sedět v této sněmovně, kde se prohlašujete za demokraty?

Rasistické násilí musí být odsouzeno. A mluvíme-li o extremismu, myslím, že bychom si měli uvědomit, že jsme se dosud nevypořádali se sexismem a mysogýnií.

Ale se zvolením takových stran roste strach, a proto je nutné zvažovat příslušné reakce na tuto situaci. Naše reakce musí být, mimo jiné, v souladu s lidskými právy a hodnotami, které zastáváme. Musíme být ostražití, abychom neschvalovali zákony pouze na základě jednoho izolovaného případu extremismu, protože takové zákony pak ve skutečnosti nahrávají těmto stranám, nebo naplňují strachem příslušníky jiných komunit.

Doporučuji, aby sněmovna dnes tento společný návrh přijala, a děkuji všem kolegům, kteří na něm usilovně pracovali.

 
  
MPphoto
 
 

  Giusto Catania, jménem skupiny GUE/NGL. (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych poděkovat panu místopředsedovi Frattinimu a všem kolegům poslancům a navrhovatelům, kteří se mnou spolupracovali na přípravě tohoto usnesení.

Jak potvrzují zprávy Evropského monitorovacího centra rasismu a xenofobie, projevy rasismu a xenofobie v posledních letech zesílily. Jednou z hlavních příčin je rostoucí vliv a pronikání extremistických sil do politických struktur v Evropě. Tyto síly vykládají problémy související s přistěhovalectvím odlišným způsobem, často se zaštiťují slogany obhajujícími rasu a identitu, a rozdmychávají nálady apelující na pud sebezáchovy vůči novým členům vstupujícím do Evropy, kteří bývají označování za hrozbu terorismu, zločince či dokonce horšími nepřijatelnými antropologickými výrazy a xenofobními a rasistickými slogany.

Strany a hnutí vyznačující se v posledních letech silnými protievropskými tendencemi a rasistickou rétorikou, jsou na vzestupu. Jejich politická propaganda čerpá ze sociální nejistoty a snaží se vkládat další kamínky do mozaiky obrazu války civilizací. Tato propaganda dnes tvoří hlavní proud politické a institucionální diskuse a někdy se dokonce zdá, že je zprávou vyslanou z vládních kruhů, nebo důsledkem činnosti vlád.

Zítra budeme hlasovat o usnesení o extremismu, jehož název je možná až příliš vágní. Lenin prohlásil, že extremismus je dětskou nemocí komunismu; mohli bychom Lenina parafrázovat a prohlásit, že extremismus je dětskou nemocí snad všech politických, náboženských, ekonomických a ideologických programů. Pan Weber má pravdu: existuje levicový a pravicový extremismus, ale nejen to, existuje také neo-liberální extremismus, katolický extremismus, muslimský extremismus, ekologický extremismus a anarchistický extremismus.

Problémem v Evropě je ale především narůstající pravicový extremismus, včetně příčin, které způsobují jeho šíření. Není to tak dávno, co v Evropě vznikaly neonacistické a neofašistické politické síly a hnutí, jejichž základním politickým mottem se stal boj proti evropské integraci – známe je z Itálie, Francie, Rakouska, Nizozemska, Belgie, Spojeného království, Německa, Dánska a Švýcarska; odrážejí krizi, která vedla intelektuály, jako je Alfio Mastropaolo, k označení této ofenzivy nového práva za šílenou krávu demokracie.

Demokratická legitimizace některých politických sil napomohla pronikání nebezpečných idejí do organizmu evropské společnosti a šíření reakcionářských tendencí. Máme co do činění s nebezpečnou, někdy i podceňovanou chorobou, jejíž šíření je podporováno etnocentrickými tendencemi, často zatajovanými a skrytými, v některých případech maskovanými zdánlivě demokratickými a legitimními činy. Proto si musíme klást otázku, zda naše rozhodnutí a politické iniciativy byly správné.

Zvýšený důraz je dnes kladen na potřebu vytvářet a upevňovat společnou evropskou kulturu a identitu. Domnívám se, že evropskou identitu a kulturu musíme budovat na základě dialogu a kontaktu s jinými kulturami, než s těmi, které v posledních letech podporovaly a razily cestu šíření a rozvoji evropské myšlenky, evropské kultury.

Čeká nás velká, ale potřebná kulturní bitva, a to je závěr, k němuž jsem dospěl. Policejní nebo bezpečnostní opatření nestačí; potřebujeme rozsáhlé kulturní úsilí, protože jedině tak jsme schopni zajistit, že rok 2008 bude skutečně Evropským rokem mezikulturního dialogu, neboť Evropa musí být založena na mezikulturních zásadách.

 
  
MPphoto
 
 

  Ignasi Guardans Cambó (ALDE). - (ES) Pane předsedající, byl bych vám vděčný, kdybyste zakročil z titulu funkce předsedajícího tomuto zasedání, a vyzval k pořádku skupinu poslanců, kteří se pravděpodobně domnívají, že jsou v cirkusu, a ne v Parlamentu, a svým vtipkováním a pokřikováním narušují průběh této rozpravy.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Blíží se konec roku, a není neobvyklé si k jídlu dát nějakou tu sklenku navíc. V takové situaci je však lepší zvolit odpočinek, a nerušit svou přítomností rozpravu, při níž by za všech okolností měla převládat úcta k řečníkovi.

Děkuji za vaše upozornění, ale jak jsem řekl, každému, kdo si k jídlu dá nějakou tu sklenku navíc, bych vřele doporučoval, aby po takovém obědě raději zvolil siestu, než návštěvu rozpravy, při níž svým nevhodným vyrušováním prokazuje pouze neznalost základních pravidel slušného chování, která zde v Parlamentu ctíme.

 
  
MPphoto
 
 

  Derek Roland Clark, jménem skupiny IND/DEM. – Pane předsedající, vůči extremismu cítím stejný odpor jako kdokoli jiný. Britové to také tak cítí – proti extremismu bojujeme celá staletí.

Chcete-li bojovat proti rostoucímu extremismu v Evropě, předtím, než unáhleně přijmete další omezující předpisy, které spolehlivě plodí extremismus, zamyslete se nad jeho příčinami. Podívejme se na vrcholné období evropského extremismu, fašismus třicátých let minulého století. V Británii byly pochody sira Oswalda Mosleyho chráněny zákonem, a lidé odmítli takto na světlo vytaženou zatuchlou nenávistnou politiku. V Evropě byli fašističtí vůdci terčem znevažování a obstrukcí. I Hitler byl vsazen do vězení – a tak se, stejně jako ostatní, dostal k moci.

Dnes ráno jsme byli svědky nárůstu extremismu v této sněmovně při podpisu Listiny základních práv, která je součástí evropské ústavy, jejíž podepsání je plánováno na zítřek, a k níž bylo přislíbeno vnitrostátní referendum v sedmi zemích. Dvě řekly ano, dvě řekly ne – na což však nebyl brán zřetel – zatímco ostatní vyčkávají. Naše vláda ve Spojeném království dala písemný příslib, který nyní popřela. Tak tolik asi k poznámkám členů této sněmovny o naslouchání druhým!

Protože dnešními extremisty jsou představitelé EU, kteří se snaží prosadit svou vůli prostřednictvím tohoto zkresleného dokumentu. Byl záměrně sepsán tak, aby jej, s výjimkou zkušených právníků, nebyl nikdo schopen přečíst. Paragrafované znění bylo vytvořeno z článků původních a stávajících smluv, články si však vzájemně neodpovídají. Číslování bude změněno před podpisem, a po podpisu bude změněno znovu, aby jistota, že národy Evropy nové ústavě neporozumí, byla ještě větší.

A tento pseudodemokratický paskvil má být podstrčen britskému lidu! Ne, díky – my už svá práva máme, jsou zakotvena v nesmrtelné a obdivuhodné Magna Chartě, Velké listině práv a svobod z roku 1215, doplněné Zákonem o právech (Bill of Rights) z roku 1689. Kdo si myslíte, že jste, že chcete zpochybnit platnost těchto demokratických opatření, která byla sepsána pro nás, ale jimiž se svobodně může řídit každý?

Historie přehlížená se stává historií opakovanou. Po celá staletí jste přehlíželi dobrý příklad, který jsme vám dávali, a doplatili jste na to! Uděláte-li to znovu, jste na cestě do záhuby.

(Potlesk z jeho skupiny)

 
  
MPphoto
 
 

  Bruno Gollnisch (NI) . – (FR) Pane předsedající, toto musí být již bůhvíkolikátá zpráva o takzvaném nárůstu extremismu v Evropě. Rada, Komise a politické skupiny vyrukovaly se svou troškou do mlýna, a jejich rétorika je, jako obvykle, rozumově zaostalá, politicky nedůstojná a morálně zvrhlá.

Rozumově zaostalá proto, že každá nová myšlenka, která se kdy objevila – v náboženství, včetně křesťanství, o němž někteří z vás poněkud směle prohlašují, že jsou jeho zastánci; v politice, ať už to byl liberalismus nebo socialismus; ve vědě, včetně teorií, které dnes považujeme za samozřejmé, jako že země je kulatá a otáčí se kolem slunce – byla vždy považována za extremistickou, kacířskou, podvratnou a nepřijatelnou. Názor nemůžete znevážit jen tím, že jej budete démonizovat: musíte vysvětlit, co je na něm špatného.

Politická nedůstojnost je výlučně vaší provenience – mluvím o vás, kdo máte v rukou moc, a kdo namísto řešení problémů usilujete jen o odrážení útoků opozice. Tím však jen zdůrazňujete vlastní neschopnost řešit problémy, jako je přistěhovalectví – invaze, na které jste se vědomě nebo ze zbabělosti, předem domluvili. Přiznáváte tím, že jste selhali – na hospodářské, sociální, kulturní, morální a dokonce výchovně-vzdělávací frontě – a že namísto změny katastrofální politiky je vaším jediným zájmem snaha zbavit se protivníků, kteří s vámi nesouhlasí nebo vás kritizují.

Hluboký rozpor ve vašich postojích je však otázkou morálky. Mylně stavíte násilí a terorismus na stejnou úroveň jako legitimní reakci evropských národů na pokus o zničení jejich identity. To není nic jiného než pokrytectví! Chcete tyto národy umlčet a zbavit je jejich politické reprezentace: jste farizeové demokracie! Podle bible jste jen „obílenými hroby“; jinými slovy, vaše upřímnost je slabší než vaše kůže! Hovoříte o lidských právech a svobodě projevu, o evropských hodnotách a toleranci, ale pod líbivou slupkou se skrývá shnilé jádro. Ta práva, o nichž tu stále vykládáte, byste upřeli každému, kdo by přemýšlel jen trochu jinak než vy. Je to nechutné, kdyby to nebylo tak tragikomické. Budoucí generace nad vámi vynesou soud tak, jako barbaři nad Římem. Doufám jen, že od barbarů dostanete, co si zasloužíte!

 
  
MPphoto
 
 

  Roberta Alma Anastase (PPE-DE). - (RO) Dámy a pánové, téma, které dnes odpoledne projednáváme, má zásadní význam pro budoucnost Evropské unie a bezpečnost občanů a našich hodnot.

V uplynulých letech se extremismus objevoval ve veřejném životě v evropských zemích stále častěji, a vyvolával silné znepokojení i řadu otázek ohledně boje proti tomuto fenoménu. Ačkoli k jeho šíření docházelo z různých příčin, chtěla bych se zastavit u jednoho podstatného aspektu této rozpravy o extremismu, jmenovitě u otázky přistěhovalectví.

Extremistické skupiny označují přistěhovalectví za nejhorší zlo v evropských zemích, a tímto tématem také zdůvodňují veškeré nechtěné změny v jejich společnosti. Nicméně, přistěhovalectví je, jak všichni víme, podstatnou součástí ekonomik evropských zemí a pozitivně ovlivňuje hospodářský růst. Nežádoucí účinky přistěhovalectví, plynoucí z nepřizpůsobivosti přistěhovalců životu ve společnosti, která je přijímá, by měly být řešeny postupy, které jsou charakteristické pro Evropskou unii. Jinak budou ohroženy nejzákladnější hodnoty budování společné Evropy.

Proto nesmíme připustit, aby extremistické strany měnily programy tradičních stran.

Pokud bychom se uchýlili k takové strategii ve snaze snížit rizika a ohrožení, představovaná těmito skupinami, a zabránit jim v získávání hlasů našich voličů, pak bychom defakto poskytli legitimitu jejich názorům a metodám. Nesmíme připustit pronikání extremistických idejí do zákonů členských států. Takový postup by znamenal zničení vize multikulturní a multietnické Evropy.

Krize vzniklá v důsledku problému Romů a extremistických projevů v Itálii nesmí vytvořit nebezpečný precedens ohrožující základní principy Evropské unie týkající se volného pohybu zboží, služeb, kapitálu a osob. Musíme našim občanům vysvětlit, že takový postoj by byl škodlivý nejen pro jejich společnost, ale pro Evropskou unii jako celek.

Výsledky voleb do Evropského parlamentu v Rumunsku by mohly být v tomto směru dobrým příkladem. Žádná extremistická strana nepřekročila spodní práh volitelnosti, tudíž žádný z jejich zástupců nemůže být vyslán do Evropského parlamentu.

 
  
MPphoto
 
 

  Bárbara Dührkop Dührkop (PSE). - (ES) Pane předsedající, dovolte, abych obětovala několik sekund z přiděleného času a adresovala zadním řadám vpravo jedno staré kastilské rčení: „A palabras necias, oídos sordos – hloupým slovům bude nastaveno neslyšící ucho“. Nyní budu pokračovat ve svém projevu v angličtině.

Dnes, v den, kdy jsme s hrdostí podepsali Listinu základních práv Evropské unie, uplynulo více než půl století od doby, kdy se Evropa podílela na holocaustu, nejhanebnějším zločinu motivovaném xenofobií a rasismem.

Miliony lidí zemřely kvůli svému náboženskému vyznání, etnickému původu a politickým názorům. Proto je více než kdykoli předtím nezbytné, abychom v našem současném životě, i v přípravách na budoucnost nezapomínali na minulost.

Musíme být bdělí a ostražití; dávat si pozor na hadí vejce, jak nás učil Ingmar Bergmann. Komisař Frattini dnes potvrdil, že v našich členských státech dochází k nárůstu násilných činů motivovaných rasismem a xenofobií.

Co mě ale snad ještě více zaráží, je stále větší počet mladých lidí, kteří tyto činy páchají. Proto považuji za naprosto nezbytné zaměřit se na vzdělávání mládeže v oblasti občanských práv a povinností, a informovanost o původu a příčinách rasismu.

Stále více krajně pravicových stran, jejichž ideologie a politické postupy jsou založeny na nesnášenlivosti a vyloučení, je voleno do vnitrostátních parlamentů, které jsou pro ně ideální platformou k hlásání politických názorů založených na nenávisti. Měli bychom si tuto skutečnost uvědomit a pokusit se podniknout protiopatření.

Rasismus a xenofobie představují nejpřímější formy porušování principů svobody a demokracie a našich základních práv. Proto je povinností evropských institucí, i nás, členů Parlamentu, abychom opětovně potvrdili naši odhodlanost podporovat základní svobody a právními prostředky bojovat proti rasismu a xenofobii a odsuzovat veškeré projevy těchto zločinných ideologií.

V rámci boje proti rasismu a xenofobii je nyní více než kdy předtím nezbytná nulová tolerance. Více než kdy předtím musíme důrazněji hájit naše hodnoty pomocí nástrojů, které mají Evropská unie a její členské státy k dispozici.

Žádný občan by už nikdy neměl být pronásledován z důvodu rasy, náboženského vyznání, pohlaví, sociálního postavení, jazyka, národnosti nebo sexuální orientace. Potlačení rasismu a xenofobie a záruka práva na život v míru je morální výzvou pro všechny demokraty, stejně jako obrana občanských práv.

 
  
MPphoto
 
 

  Viktória Mohácsi (ALDE). - (HU) Velice vám děkuji pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové. Včera jsme diskutovali téměř dvě hodiny o boji proti nárůstu extremismu a o konečném znění usnesení, které se opírá o liberální iniciativy, ale samozřejmě jsme podrobně prostudovali a zohlednili také návrhy a žádosti všech skupin. Jsem optimistka a věřím, že dosáhneme společného stanoviska k tomuto bolavému, ale velmi důležitému tématu.

Osobně je mi velmi líto, že ještě v roce 2007, který je rokem rovných příležitostí, musíme stále bojovat se stíny poražených diktátorských režimů 20. století, které se čas od času vkrádají do našich životů. Víme, že žádný členský stát není výjimkou. Jen namátkou uvedu několik jmen: Pospolitost na Slovensku, Mladí nacionalisté v České republice, Nové právo v Rumunsku, německá Národně demokratická strana a Národní aliance v Itálii, různé organizace v různých zemích, ale v zásadě stejný extremismus.

Co se týče mé země, považuji za nepřijatelné, že každý den vycházejí prohlášení extremistických stran a organizací, jako je Hnutí za lepší Maďarsko nebo Maďarská garda, v nichž vysvětlují koncepčně absurdní kriminalitu Romů genetickými důvody, a namísto integrace Romů do společnosti požadují segregaci a ghetta a organizují pochody v černých uniformách v obci Tatárszentgyörgy a v pátek v Kerepesi. V této souvislosti bych znovu chtěla své kolegy poslance upozornit, že dokonce i dnes je mnoho romských osad v Evropě stále terčem extremistických útoků.

A závěrem mi dovolte ještě několik nových informací. Maďarský ombudsman, president republiky a maďarská vláda oficiálně odsoudili Maďarskou gardu a Hnutí za lepší Maďarsko. Chtěli bychom, aby se všechny odpovědné evropské vlády zachovaly stejně vůči vlastnímu extremismu. Předtím, než k tomu dojde, je ale rozhodně nezbytné, aby co nejvíce mých kolegů poslanců zítra hlasovalo pro přijetí stanoviska Parlamentu k boji proti narůstajícímu extremismu. Děkuji.

 
  
MPphoto
 
 

  Eoin Ryan (UEN). - Pane předsedající, dnes jsme byli svědky vyhlášení Listiny základních práv, a nyní projednáváme otázku nárůstu extremismu v Evropě. Podle mého názoru, existuje mezi oběma skutečnostmi jasná vazba. Agentura Evropské unie pro základní práva byla donedávna známá jako Evropské monitorovací centrum rasismu a xenofobie. Nemůžeme bojovat proti extremismu, pokud se nebudeme zabývat otázkami rasismu a xenofobie, které jsou v dnešní Evropě tak aktuální. Extremismus plodí extremismus, a Evropa se vystavuje riziku uvíznutí v začarovaném kruhu, pokud pohotově nezareaguje a nevymýtí některé hlavní příčiny jeho vzniku.

Poslouchal jsem dnes projev pana Gollnische, který nazval nejen členy této sněmovny barbary. Nepřišel s jediným věrohodným nebo pozitivním návrhem řešení tohoto problému v Evropě, vyjma svých obvyklých slovních výpadů. On a jeho vůdce, pan Le Pen, chtějí přijet do Irska v souvislosti se Smlouvou. Jednou věcí jsem si naprosto jist: v mé zemi by nebyly a nebudou takové extrémní názory tolerovány. Pěkně děkuji. Jen přijeďte, a my si pak můžeme být jisti, že Smlouva bude schválena, až zazní názory podobné těm vašim, a ozve se hlas takové kontinentální Evropy, kterou si vy přejete rozvíjet. Ukázalo, že postoje, které vyvolaly ochotu dělníků podporovat...

(Přerušení panem Gollnischem)

My víme, o co vám jde, pane Gollnischi, a již mnohokrát jsme vás a vašeho vůdce slyšeli.

Ukázalo se, že postoje, které vyvolaly ochotu dělníků podporovat pravicový populismus, jsou založeny na předsudcích vůči přistěhovalcům, idejích nacionalismu, autoritářství, sociální dominanci, a politické nevyzrálosti, přičemž předsudek vůči přistěhovalcům je z těchto faktorů nejvýznamnější. V zemích, kde fungují příslušné ohlašovací mechanismy, je nejčastěji uváděným důvodem diskriminace region. Budeme-li se zabývat možnostmi potlačení tohoto předsudku a diskriminace, podaří se nám učinit významný krok kupředu v boji proti extremismu.

Vyzývám proto všechny poslance, aby podpořili diskusi a výměnu názorů o otázkách sociální nerovnosti, původu, rasy, náboženství a dopadu sociálních a hospodářských změn na místní, vnitrostátní a evropské úrovni, a nepoužívali emotivních výrazů, a nenazývali lidi barbary. Proto také vítám fakt, že v rámci Evropského roku mezikulturního dialogu Evropský parlament pozval k návštěvě papeže Benedikta, předsedu Africké unie, dalajlamu, generálního tajemníka OSN, hlavního rabína Spojeného království a velkého muftího z Damašku, a požádal je, aby během roku 2008 v Parlamentu vystoupili. Tento druh iniciativ skutečně vítám.

(Předsedající řečníka přerušil)

 
  
MPphoto
 
 

  Koenraad Dillen (NI). - (NL) Při vší úctě, pane předsedající, bych od vás rád slyšel, proč poslancům z vaší skupiny a osobám, které očividně reprezentují myšlenkový směr blízký vašemu, poskytujete tolik mimořádného časového prostoru k vyjádření bez přerušení, zatímco osoby, s kterými jednoznačně nesouhlasíte, jsou přerušovány po pouhých deseti vteřinách. Uplatňujete dvojí metr, a to je nepřijatelné.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Především se, pane Dillene, domnívám, že předsedající řídí rozpravu podle svých vlastních kritérií, a nikoli podle kritérií poslance, který sedí na sedadle číslo 777.

Nemám pro vás žádné vysvětlení. Všem řečníkům, včetně těch, kteří hovořili mezi sebou, byl poskytnut časový prostor nad rámec stanoveného limitu.

V každém případě bych ale chtěl požádat všechny poslance, aby se ve svých příspěvcích obraceli k předsedajícímu a sněmovně, nikoli ke svým kolegům poslancům, abychom předešli nemístným poznámkám a následnému přerušování.

 
  
MPphoto
 
 

  Eva-Britt Svensson (GUE/NGL). - (SV) Pane předsedající, všichni jsme zaznamenali nárůst extremismu v EU. Myslím, že bychom si měli položit otázku, proč tomu tak je. Proč jsou xenofobní a další extremistické postoje na vzestupu? Jsem přesvědčena, že vyloučení a nedostatečná účast na životě společnosti jsou živnou půdou extremismu a xenofobie. Základní hodnotou každé civilizované společnosti je vzájemná rovnost všech lidských bytostí, a proto úkolem nás všech je pomáhat v boji proti xenofobním silám, které diskriminují osoby odlišného etnického původu, pohlaví, odlišné sexuální orientace nebo osoby se zdravotním postižením.

Tyto skupiny používají násilí a vyhrožování. V mé zemi jsme dokonce byli svědky zavraždění osob, které bránily lidská práva. Dozvídáme se o vraždách mladých lidí odlišného etnického původu, kteří přišli o život pouze kvůli svému původu. Tyto hrůzy se již nikdy nesmí opakovat.

My, kteří podporujeme rovnost všech lidských bytostí, nesmíme být nikdy umlčeni. Víme ale, že to nestačí. Xenofobní a extremistické skupiny využívají mladé lidi trpící sociálním a ekonomickým vyloučením k vyvolávání ještě většího strachu, nepokojů a nenávisti vůči ostatním skupinám. Boj proti extremismu musí být proto kombinován s budováním spravedlivé společnosti založené na solidaritě.

 
  
MPphoto
 
 

  Bernard Wojciechowski (IND/DEM). - Pane předsedající, usnesení, které máme před sebou, je jen dalším příkladem ignorantství a pokrytectví. Dočteme se v něm, mimo jiné, že některé politické strany a některá hnutí, včetně těch, které jsou dnes u moci v řadě zemí, nebo mají své zastoupení na místní, národní nebo evropské úrovni, záměrně zařadily netoleranci a násilí založené na rase, etnickém původu nebo národnosti jako významný bod do svého programu.

Dočteme se v něm také, že tento Parlament ostře odsuzuje veškeré rasistické a nenávistné útoky, a vyzývá všechny orgány, aby učinily co je v jejich silách a potrestaly všechny zodpovědné osoby.

V této sněmovně, v níž přijímáme taková usnesení, použil jeden náš kolega hrubý a urážlivý jazyk lživé propagandy – jazyk plný nadávek, který často používají extremisté, a který lze kvalifikovat jako nenávistný útok. Naznačil, že bych mohl opakovat Dachau. Dovolte, abych mu objasnil jedno: zaprvé, Dachau byl německý tábor smrti, zadruhé, Dachau je v Německu a já nejsem Němec. Tvrdil dokonce, že po čtyřdenní návštěvě Polska zná mou zemi lépe než já a že já nejsem součástí Polska – ale Dachau očividně je.

Podobné nenávistné projevy jsou až příliš často citovány a příliš často opakovaně pronášeny příliš mnoha politiky. Tito politici nás chtějí učit demokracii, ačkoli sami k demokracii a k rovnému zacházení v rámci zákona stěží chovají úctu. Zdá se, že v dnešní Evropě – přesně, jak to před lety napsal George Orwell – jsou si některá prasata rovnější. Někteří se mohou schovávat za výsadu imunity, někteří se mohou vyhýbat spravedlnosti a dokonce i evropským zatykačům. S komunistickými zločinci se jaksi zachází lépe než s běžnými občany, a zatímco zde odsuzujeme chování extremistických skupin, někteří němečtí politici otevřeně podporují historicky revizionistická politická hnutí. Mí drazí kolegové, Evropa z našich usnesení je velmi odlišná od Evropy skutečné.

 
  
MPphoto
 
 

  Jana Bobošíková (NI). - (CS) Dámy a pánové, opět se uklidňujeme v podstatě tím, že nárůst extremismu odráží zhoršující se ekonomickou situaci a nezaměstnanost. Obávám se ale, že toto hodnocení dnes už prostě neplatí. Ekonomika řady zemí Evropské unie roste, nezaměstnanost klesá, ale problémy s extremismem nemizí, naopak narůstají. Roste počet rasově motivovaných trestných činů, vznikají nacionalistické národní gardy, po některých státech Unie pochodují veteráni vojsk SS, glorifikují se politici, kteří se o Židech a Rómech vyjadřují jako o vředech společnosti. Do politiky i do ozbrojených sil pronikají neonacisté a rasisté. V České republice, ze které pocházím, máme premiéra, který z nacistické rétoriky učinil součást svého slovníku. V neposlední řadě hraje roli i fakt, že Unie je cílem téměř výhradně migrace chudých a nikdo si s tím neví rady.

Dámy a pánové, žádné usnesení a žádná slova nevyhladí nedávno vyřezaný hákový kříž na boku sedmnáctileté dívky v německém Mittweidu. Ve dne, za lhostejného přihlížení občanů, jí ho vyřezali neonacisté v Sasku, protože se zastala malé ruské holčičky. Jsem přesvědčena, že extremismu mohou zabránit jedině každodenní občanské činy, veřejně deklarovaný odpor politických elit, otevřený a obsáhlý výklad dějin především 20. století, a zejména policie a soudy, které nebudou nad rasisty, xenofoby a neonacisty přivírat oči, ale neprodleně jejich jednání ztrestají.

 
  
MPphoto
 
 

  Péter Olajos (PPE-DE). - (HU) Děkuji vám, pane předsedající. Promluvím nyní jako jeden z autorů písemného prohlášení č. 93. Prohlášení, které jsem předložil spolu se svými kolegy poslanci Tabajdim, Szent-Iványim, Vigeninem a Amezagou, odsuzuje operace polovojenských extremistických skupin uvnitř Unie, které jsou jednou z nejviditelnějších forem extremismu.

Ze své zkušenosti vím, že ačkoli řada lidí cítí morální a politickou povinnost postavit se šíření extremistických idejí, mnozí z nich se náhle zaleknou toho, že by písemným prohlášením nebo jinak měli tyto ideje konkrétně odsoudit. Existuje proto mnoho důvodů. Jedním z nich, kupříkladu, je, že když se pokoušíme sestavit a zveřejnit seznam těchto idejí, není nikdy kompletní a přesný. To mnoho lidí odradí, a postaví se za něj. Musíme si však uvědomit jednu věc, ten seznam nikdy nebude kompletní, a termíny a definice nebudou nikdy přesné. Z tohoto prostého důvodu musíme tedy usilovat o vymýcení extremismu a extremistických idejí od samých kořenů.

Dnešní den je ve sněmovně dnem oslav, ale ani podpis Listiny základních práv neproběhl za klidných okolností. Tato listina obsahuje v 50 článcích souhrn všech hodnot a práv, kterých si vážíme a která chceme v rámci Unie chránit. Tato listina je chartou antidiskriminace, chartou svobody projevu, svobody náboženského vyznání a svobody shromažďování, chartou rovnosti a chartou ochrany osob, údajů, mládeže a starších občanů. Nemůžeme si z ní podle vlastní vůle vybrat jen to, co se nám hodí, nemůžeme stavět některé lidi před ostatní, ani ji nemůžeme zneužít ke krátkodobým vnitřně-politickým cílům. Každému se musí dostat stejné úcty a ochrany, protože jen tak lze zaručit lidskou důstojnost, a k tomu jsme se, jako členové tohoto Parlamentu, svou přísahou zavázali Odpůrce myšlenek a práv, obsažených v této listině, nelze nazvat jinak, než extremistou, bez ohledu na věk, pohlaví, náboženské vyznání nebo národnost dotyčné osoby. V tomto duchu bych chtěl požádat své kolegy poslance, aby podpořili písemné prohlášení číslo 93. Děkuji.

 
  
MPphoto
 
 

  Martine Roure (PSE) . – (FR) Pane předsedající, zaznamenali jsme nárůst činnosti rasistických skupin a organizací i počtu rasistických zločinů v Evropě. Romové, migranti a všichni, kteří jsou „odlišní“, se stále potýkají s diskriminací v mnoha podobách, v zaměstnání, vzdělávání a bydlení.

Nemůžeme dostatečně často opakovat, že naším cílem je Evropská unie založená na humanistických hodnotách tolerance a ochrany základních práv. Proto považuji rámcové rozhodnutí – přijaté 29. listopadu podstatnou většinou v této sněmovně – o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva za skutečně nezbytné. Umožní nám přijímat v celé Evropské unii shodná opatření proti rasistickým názorům a projevům nenávisti.

Extremistické strany využívají strachu lidí z ostatních, a z cizinců, aby tak mohly nabídnout jednoduchou odpověď na otázku globalizace. Avšak ti, kteří vítají zavedení národních preferencí jako všelék, se chovají nezodpovědně. Skutečnou odpovědí na výzvy globalizace je pochopení celého rozsahu dnešních výzev lidské existence. A neměli bychom se bát přiznat, nahlas a jasně, že bude-li naší odpovědí uzavření se do sebe, pak kráčíme vstříc katastrofě.

 
  
MPphoto
 
 

  Vălean, Adina-Ioana (ALDE). - Pane předsedající, v Evropě jsme svědky vytrvalého nárůstu extremistických, nacionalistických a populistických hnutí, která ohrožují demokratický systém.

V ideálním světě je demokracie vládou lidu, kterému vládnou lidé pro lidi. Ve skutečnosti je demokracie stále tím „nejméně špatným“ politickým systémem, pokud je vyvážená a má řádné kontrolní mechanismy. Paradoxem demokracie však je, že si díky populistickým a extremistickým názorům, které umožňuje svobodně hlásat, a které nahlodávají demokratický systém zevnitř, může přivodit vlastní smrt.

V mnoha evropských zemích existují strany, kterým se díky populistické a demagogické rétorice podařilo se úspěšně etablovat v centru politického života. V evropských dějinách existují příklady, kdy extremistické strany v demokratickém hávu svrhly demokracii prostřednictvím populistické a nacionalistické propagandy, a nastolily diktátorský režim.

Nejlepším způsobem boje proti netoleranci je zpříma se jí postavit a hájit demokratické hodnoty a instituce, hájit práva jednotlivce, spravedlnost, rovné příležitosti a rozmanitost, ale také trestat jakékoli projevy podněcující nenávist, segregaci nebo diskriminaci.

Jak řekl Robert Kennedy, „to co je na extremistech zavrženíhodné, není ani tak jejich extremismus, jako intolerance a bezohlednost vůči ostatním. Špatné není to, co říkají o své věci, ale to, co říkají o svých odpůrcích.“

Zdravá demokracie potřebuje aktivní občany. Demokracie může být funkční pouze tehdy, jsou-li občané uvědomělí, a vykonávají-li svá práva i povinnosti. Potřebujeme znovu objevit hodnoty občanství. Potřebujeme nové metody poznání demokracie. Potřebujeme zajistit, aby naše vzdělávací systémy podporovaly rozvoj aktivního, kritického a angažovaného občanství. V globálním světě nezbytně potřebujeme občanství, které prosazuje rozmanitost, porozumění a toleranci.

 
  
MPphoto
 
 

  Wojciech Roszkowski (UEN). - (PL) Pane předsedající, nevím, zda je politický extremismus na vzestupu či nikoli. Vím jen, že je třeba se mu postavit a odsoudit jej, pro jeho ideologii i metody. Listina základních práv, kterou jsme dnes s velkou slávou přivítali, však není odpovědí na tento problém, naopak, může vyvolat problémy nové.

Článek 21 listiny zakazuje diskriminaci z důvodu politického nebo jiného názoru – opakuji, jakéhokoli jiného názoru – a těmi názory tudíž mohou být i extremistické názory, jaké jsme kupříkladu slyšeli nedávno v německé veřejnoprávní televizi od vůdce NPD, který vyzýval ke změnám hranic s Polskem.

Otřepané fráze se obvykle bolestivě vymstí tomu, kdo je používá. Chtěl bych se proto zeptat zastánců Listiny základních práv, jak hodlají bojovat proti politickému extremismu, když jej zároveň hájí.

 
  
MPphoto
 
 

  Kyriacos Triantaphyllides (GUE/NGL). - (EL) Pane předsedající, považoval bych za chybu, kdybych na začátku svého projevu nevyjádřil znepokojení nad poněkud obecným používáním výrazu „extremismus“, bez jakékoli definice a bez konkrétního odsouzení extremistických činů, jinými slovy, jakékoli extrémní formy nezákonného použití násilí. Bylo by také chybou nezmínit se o pokusech „vyburcovat“ občany k ostražitosti vůči nebezpečí radikalizace, a zároveň vytvářet proměnné kategorie pro případné pachatele.

Chtěl bych vám připomenout, že v moderních dějinách existovala období, kdy svobody a práva byly potlačovány ve jménu bezpečnosti, ochrany a přísné kontroly, a kdy bylo povoleno pronásledování založené na stereotypech, kdy se stupňoval ideologický fanatismus a xenofobie a byly páchány zločiny nevýslovné krutosti. Podobné přehmaty by dnes mohly vyústit v zákaz politických stran a odborových svazů, což by byla skutečná rána pro demokracii, právní stát a občanské svobody. Musíme proto zajistit, aby se demokracie nestala pouhou kouřovou clonou pro přijímání kárných opatření; zároveň musíme zaměřit naše úsilí na zmírňování skutečných příčin násilných extremistických činů, které výslovně ničí lidskou důstojnost tím, že a priori překračují hranice svobody projevu.

Je naší povinností pustit se do boje proti chudobě, nezaměstnanosti, strádání, vykořisťování pracujících a sociální marginalizaci, a zajistit, aby se budoucí generace, prostřednictvím řádné výchovy a vzdělání, distancovaly od agresivních nacionalistických a fašistických organizací, které považují extremismus za prostředek vyjadřování.

 
  
MPphoto
 
 

  Irena Belohorská (NI). - (SK) Děkuji vám, pane předsedající, dámy a pánové. Považuji za velmi důležité přijmout společné rozhodnutí v otázce boje proti extremismu, který se v poslední době velmi rozšířil. Za symbolický pokládám fakt, že se tato rozprava koná právě dnes, kdy předsedové Evropského parlamentu, Evropské komise a Evropské rady svými podpisy stvrdili právní závazek Evropské unie v Listině základních lidských práv.

Nemůžeme připustit, aby jednotlivci, případně extremistické organizace, napadali občany, jejichž práva musí být ve slušné společnosti zaručena. Dějiny Evropy nám ukázaly, do jaké podoby může extremismus, militantní nacionalismus a ideologický radikalismus přerůst. Naší povinností je, abychom v rámci evropského prostoru důsledně monitorovali aktivity těchto skupin, případně jednotlivců, a rázně proti nim zakročili.

Se smutkem musím dodat, že jsme svědky nárůstu extremismu v celé Evropě, zejména u mladších věkových skupin, který je možná odrazem selhání některých politiků. V této souvislosti je nutno podotknout, že mnozí politici z důvodu nedostatku pozitivních a odborných témat hledají svůj politický background a kapitál právě v provokacích mnohdy nezkušené a málo informované veřejnosti. Je proto věcí a povinností nás všech přijmout přísnější právní předpisy a rázná opatření, dokud je ještě čas.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN MAURO
Místopředseda

 
  
MPphoto
 
 

  Pilar del Castillo Vera (PPE-DE). - (ES) Pane předsedající, pane komisaři, v této fázi rozpravy již bylo řečeno téměř vše, co k tomuto tématu mohlo být řečeno. Přesto bych se chtěla zastavit u apelu, kterým nás pan komisař vyzval k zamyšlení nad hlavními příčinami extremismu.

Zdá se mi, že problém extremismu nespočívá v existenci několika skupin, které páchají násilné činy. Je to problém, jehož řešení je možné pouze právní cestou a trestním stíháním osob apod. Tento problém vzniká opakovaným použitím násilí a zločinných úmyslů, které vede k zasažení širokých vrstev nebo určitých skupin obyvatelstva. Ze společenského a politického hlediska tento problém vzniká ve chvíli, kdy násilí vyvolává znepokojení. Pokud jde o způsob, jak tomuto problému předcházet, domnívám se, že je nutné vzít v úvahu tři základní faktory.

Zaprvé, pan komisař zde zmínil znalost historie – sama jsem přesvědčena, že je velmi důležité, abychom nezapomínali na tragédie, na úspěchy, a v neposlední řadě sami na sebe jako na lidské bytosti. Musíme však být obezřetní, abychom historii nepoužívali jako zbraň vůči ostatním, za účelem krátkodobého politického zisku – jako se to nyní děje v některých zemích, včetně mé země, Španělska.

Zadruhé si myslím, že jsou tu ještě dva základní aspekty, které jsou v současné době silně podceňovány.

Zaprvé je to vzdělávání. Ztratili jsme, ztrácíme nebo v lepším případě znevažujeme hodnoty, jako je práce, kázeň, samostatnost, zkrátka všechny hodnoty, které z člověka v dospělosti utvářejí zodpovědného občana.

A poslední důležitou věcí je, abychom v kontextu Evropské unie neničili prostředí, v němž se my, Evropané, můžeme společně vzepřít sítím vytvářeným v důsledku globalizace. Musíme se zbavit značné dávky nejistoty, beznaděje, bezúčelnosti, která z nás vyzařuje, a vyzařovala i v dřívějších etapách evropské historie 20. století, a naopak, musíme našim občanům poskytovat naději, jasné vyhlídky do budoucnosti a silné vedení, aby se každý cítil být součástí Evropské unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Józef Pinior (PSE). - (PL) Pane předsedající, celý evropský kontinent, země Evropské unie, jsou územím, kde se střetáváme s případy xenofobie, extrémního nacionalismu, antisemitismu, rasismu a islámofobie. V dnešní Evropě chybí liberálně-demokratický konsensus o období, které následovalo po skončení druhé světové války. Evropští politikové nemají skutečnou politickou vůli se těmito problémy zabývat.

Povinnost zabývat se nárůstem rasismu, islámofobie, antisemitismu a xenofobie je společná pro evropské vzdělávací instituce, sdělovací prostředky, církevní organizace, sportovní aktivisty, a především politiky. Často se proti uvedeným extrémním formám politické aktivity cítíme bezbranní. Horší však je, že mnozí politici a politické strany využívají extremistická nebo populistická hnutí ke svým vlastním cílům.

Já nechci využívat této rozpravy k získávání politických bodů v Evropském parlamentu, ale mohl bych jmenovat mnoho takových případů. Nyní je z hlediska boje proti extremismu důležité především dosažení shody na společné evropské politice – zejména v oblasti vzdělávání, ale i v oblasti sportu, kultury a politiky.

 
  
MPphoto
 
 

  Sarah Ludford (ALDE). - Pane předsedající, před osmi lety se v Rakousku stala součástí koaliční vlády strana Jörga Haidera známá svou nenávistnou politikou vůči přistěhovalcům. Vlády zemí EU neměly představu, jak se zachovat. Tento zmatek vyústil v přijetí článku 7, který byl vložen do Smlouvy o Evropské unii. Nikdy nebyl použit, a je zřejmé, že vzájemná kritika představuje pro členské státy kulturní problém. My ale musíme uplatňovat proaktivnější politiku nezávislých vzájemných hodnocení, kdy se členské státy budou vzájemně volat k odpovědnosti, protože vstoupí-li extremistické a netolerantní strany do vlády v jedné členské zemi, stává se tento problém problémem celé Evropské unie.

Trestní právo plní významnou funkci v otázce trestu za podněcování k nenávisti a projevy diskriminace. Zákon může pomáhat měnit postoje i chování. Společnost však vykazuje určitá omezení v otázce přijatelnosti trestních postihů nebo zákazů. Proto jsem byla tolik zklamána přístupem Komise, která očividně shledala opatření italské vlády k deportaci rumunských přistěhovalců, převážně Romů, a doprovodnou rétoriku, za slučitelné se zákony EU o volném pohybu a proti rasismu. Já osobně nikoli.

Ale dál už zákon nemůže a ani by neměl jít. Uvedu jako příklad otázku trestní postižitelnosti popírání holocaustu, která je v Evropě považována za kontroverzní. Podle mého názoru je správné, že v nedávno schváleném zákonu EU, který zakazuje podněcování k rasové a náboženské nenávisti, je tato otázka ponechána na rozhodnutí jednotlivých zemí. Na základě dlouholetých tradic v mé zemi necháváme lidi, jako je David Irving, aby se odsoudili sami díky absurditě svých, z dějinných souvislostí vytržených názorů, které jsou jim vyvraceny v živé diskusi.

Jako členové tradičních politických stran se nenecháme zastrašit zločinci a násilníky z krajní pravice či levice, ani fundamentalisty jakéhokoli druhu. Liberální demokraté – mám teď na mysli liberální s malým „l“ – ze všech demokratických stran jsou stejně vášnivě zapáleni do budování prosperující otevřené Evropy jako do boje proti hrubé netoleranci. A toto mějme neustále na paměti.

 
  
MPphoto
 
 

  Leopold Józef Rutowicz (UEN). - (PL) Pane předsedající, extremismus je fenomén podporovaný politiky, kteří využívají rasismus, nacionalismus a xenofobii ke svým vlastním cílům. Extremismus často využívá terorismus k uskutečňování vlastních cílů.

Extremismus nesjednocuje, ale rozděluje lidi a sociální skupiny. Je nepřítelem demokratické společnosti. Staví se proti základním hodnotám Evropské unie – společenství lidí odmítajících nenávist a válku, kterou ve 20. století v Evropě rozpoutali fašisté a nacionalisté, a v níž desítky milionů lidí přišlo o život.

Největší teroristická organizace Al Kájda, založená na extremismu a využívání terorismu k politickým účelům, je nyní schopna zničit slabé demokracie a získat politickou moc.

Podporuji usnesení, které usiluje o mobilizaci evropských orgánů k přijetí dalších opatření proti terorismu a extremismu.

 
  
MPphoto
 
 

  Diamanto Manolakou (GUE/NGL). - (EL) Pane předsedající, stupňování aktivit krajně pravicových rasistických skupin a organizací v Evropě není náhoda. Je to důsledek protilidové, reakcionářské, imperialistické politiky Evropské unie. Tato politika, jejíž jedinou hlavní zásadou je maximalizace zisku pro evropské monopoly prostřednictvím akumulace obrovského kapitálu získaného nelidským vykořisťováním dělnické třídy, přináší chudobu, nerovnoprávnost, marginalizaci, a drasticky zhoršuje postavení pracujících a vyhrocuje problémy dělnické třídy.

Za těchto podmínek – v prostředí skupin vytlačovaných na okraj společnosti, nebo společenských vrstev s nízkou úrovní politické uvědomělosti a zkušenosti – mohou snadno zakořenit krajně pravicové a fašistické myšlenky propagované populistickými a demagogickými hesly. Dnešní doba poskytuje ještě úrodnější půdu pro růst podobných hnutí díky protikomunistické hysterii, pokusu o přepsání dějin, ostudné snaze o vymazání významného podílu SSSR na vítězství nad fašismem a přirovnávání komunismu k nacismu a fašismu. Jako příklad mohu uvést fakt, že vlády pobaltských zemí uznaly a legitimizovaly činnost místních fašistických skupin, které během druhé světové války spolupracovaly s SS a nacisty umístěnými v těchto zemích.

Fašismus, rasismus a xenofobie jsou strany jedné mince. Zrodily se a rozvíjejí v kapitalistickém systému, který vytváří, podporuje a podněcuje činnost těchto fašistických skupin. A právě z tohoto důvodu považujeme všechny údajné obavy z nárůstu krajně pravicových a polovojenských organizací v Evropě za pokrytecké, a odmítáme každý pokus o srovnávání třídního boje, boje pracujících a lidového hnutí a komunistické ideologie s extremistickými ideologiemi, jako nepřijatelnou snahu o rozdmýchávání strachu.

 
  
MPphoto
 
 

  Nickolay Mladenov (PPE-DE). - (BG) Pane předsedo, vážení kolegové, dnešní den je důkazem toho, že Evropský parlament zaručuje práva nejen většině, ale také těm, kdo zastávají odlišný názor. Protože pokud by se nacionalistům sedícím v této sněmovně podařilo dosáhnout jejich cílů, nikdo z nás by neměl právo vyjádřit odlišný názor, tak jako jej oni dnes vyjadřují. Netoleranci a extremismus porazíme argumenty, nikoli emocemi, fakty nikoli hřmotnými hesly. Bohužel, když mluvíme o faktech, zdá se, že není nikdo, kdo by jim naslouchal. A to je politováníhodné.

Přesto doufám, že naši příznivci, naši voliči v členských státech budou velmi pozorně naslouchat tomu, co zde zdůraznil také komisař Frattini. Kořeny netolerance a extremismu tkví v prvé řadě v zapomnění minulosti. Na minulost, která je spojena, mimo jiné, se dvěma krutými diktátorskými režimy, které sužovaly Evropu, ale zapomenout nesmíme. Proto apeluji na Komisi a na nás všechny: nezapomínejme na minulost Evropy a dejme více příležitostí programům Evropské komise, z nichž se financují projekty na uchování naší paměti. Zadruhé, nesmíme zapomínat a spoluúčast občanů v politickém procesu.

Vážení kolegové, i my neseme částečnou vinu za šíření nacionalismu a xenofobie v Evropě. Mnozí z nás se začali vyjadřovat jako byrokrati, ne jako politici. Zapomněli jazyk, kterému rozumí voliči, a namísto něj mluví jazykem institucí. Nechť nám dnešní rozprava poskytne dostatek sil k překonání tohoto problému, který existuje především v nových členských státech. Nebojme se pojmenovat problémy a řešit je přímo, když se objeví. Politické strany totiž velice často vyhrávají volby díky svým slibům, které vzápětí neplní, a pak jsou překvapeny rostoucím extremismem a počtem nespokojených lidí. Společnou odpovědností nás všech v Evropském parlamentu je také čelit narůstajícím projevům extremismu a netolerance na východ od hranic Evropské unie, které představují nebezpečí pro nás pro všechny. Děkuji vám.

 
  
MPphoto
 
 

  Csaba Sándor Tabajdi (PSE). - (HU) Pane předsedající, bojovat s extremismem zpravidla nestačí. Každý z nás se musí postavit nacionalistickým a extremistickým tendencím ve své zemi. Každý z nás by měl v prvé řadě odsoudit extrémní nacionalisty ve své zemi a distancovat se od nich. Tento požadavek je velmi důležitý a dnešní rozprava také ukazuje, že proti extremismu je nutno bojovat přímými i nepřímými prostředky současně.

Přímé nástroje musí být použity k potrestání projevů, které podněcují k nenávisti. Někteří v této souvislosti odkazují na svobodu projevu a tvrdí, že tyto činy nelze odsoudit prostřednictvím nástrojů trestního práva, ale já mám pocit, že jsme ještě nedosáhli správné rovnováhy. Demokratické síly musejí jít příkladem, zejména pravicovým silám, a demokratická pravice nese velkou odpovědnost za to, aby se sama distancovala od krajně pravicových sil, které vyvolávají nepokoje v Evropě.

Někteří mí kolegové poslanci zároveň hovořili o nutnosti použít také nepřímé nástroje, protože důvodem vedoucím k mnoha extremistických činů je sociální nejistota nebo nejistota národní identity. Dnešní rozprava je velmi důležitá, a domnívám se, že komisař Frattini, Agentura pro základní práva a Evropský parlament musejí důkladně monitorovat všechny případy s extremistickým podtextem. Děkuji vám za pozornost.

 
  
MPphoto
 
 

  Sophia in 't Veld (ALDE). - (NL) Pane předsedající, extremisté jsou na všech stranách, ale v posledních letech určují tón a obsah politických programů Tradiční demokratické strany se od extremistů distancují příliš pomalu, protože se obávají ztráty hlasů, a výsledkem je plíživá politická akceptace extremismu a netolerance.

A je tu ještě něco. Kromě rasismu a nacionalismu existuje také extremismus zaměřený proti ženám a homosexuálům – tímto jevem jsme se dnes ještě nezabývali – a ten bývá často založen na náboženském přesvědčení. Děsím se okamžiku, kdy uvidím ve vládě strany, vybavené rozhodovacími pravomocemi, nebo strany zastoupené v parlamentu – i v mé vlastní zemi – v jejichž programech je obsažena podpora diskriminace žen, homosexuálů a lidí jiného přesvědčení.

Závěrem mi dovolte, pane předsedající, jedno či dvě slova, která mohou vyznít kontroverzně. Se vší úctou k tomu, co zde pronesl pan Ryan, musím konstatovat, že osobně se nepřikláním k výzvě oslovit vůdce významných světových náboženství s pozváním, aby pronesli projevy před plénem našeho Parlamentu, dokud nebudou připraveni se zříci svých diskriminačních názorů na ženy a homosexuály.

 
  
MPphoto
 
 

  Jan Tadeusz Masiel (UEN). - (PL) Pane předsedající, jednou z možných cest boje proti extremismu a snižování počtu voličů extremistických stran je pozorněji naslouchat občanům v záležitostech, které pro ně mají velký význam, a analyzovat hlavní příčiny extremismu.

Pokud občané Evropy volí extremistické strany, svědčí to, mimo jiné, o pocitu zklamání značné části společnosti z nedostatku pozornosti, s jakou jim představitelé moci naslouchají. Neobhajuji extremismus, ale vím, že nevzniká samoúčelně. Ve Francii to prezident Nicholas Sarkozy pochopil. Čestným a odvážným přístupem k otázkám přistěhovalectví a přistoupení Turecka se mu podařilo oslabit extremistické strany. Doporučoval bych Evropské komisi, aby následovala příkladu Francie.

 
  
MPphoto
 
 

  Adrian Severin (PSE). - Pane předsedající, starosta proklíná přistěhovalce s tvrzením, že přistěhovalectví je zdrojem nejistoty, jiný starosta prohlašuje své město za očištěné od cizinců; hlava státu hovoří o Parlamentu jako o bandě zločinců, podněcuje lidi ke vzpouře proti zákonodárcům a oslavuje demokracii bez opozice a bez politických stran.

Skupina poslanců zde dnes neomaleným způsobem požadovala zavedení přímé, takzvané „lidové demokracie“, která by nahradila volby referendy. Významný lidový vůdce vyjadřuje podporu násilnickým skupinám, které zaútočily na budovu parlamentu demokratického státu a požadovaly revizi mírových smluv.

Řada novinářů denně vyjadřuje – i když někdy politicky korektním jazykem – xenofobní, protiparlamentaristické, antipluralitní, protiromské, protiislámské, exkluzivistické, netolerantní, diskriminační a šovinistické názory.

Ministr požádal Evropskou komisi, aby uvolnila peníze na umístění určité nežádoucí etnické komunity do nejchudších zemí Unie.

Tato fakta pocházejí z Evropské unie a mají je na svědomí lidé, kteří jsou pokládáni za demokratické členy tradičních politických stran. V dnešní rozpravě odsuzujeme extremistické strany a jejich organizaci. Činíme tak proto, že jsou propagátory nesnášenlivosti a nesnášenlivost by neměla být tolerována. Ale co s jejich napomáhači? S populisty přestrojenými za demokraty, kteří oslabováním demokratických institucí a relativizováním demokratických zásad vytvářejí to nejpříznivější prostředí pro extremisty?

Budeme-li stále jen mluvit o symptomech a pachatelích, a zároveň tolerovat nebo pasivně přehlížet příčiny a napomáhače, ohrozíme naše hodnoty. A to nesmíme dopustit.

 
  
MPphoto
 
 

  Inger Segelström (PSE). - (SV) Pane předsedající, dovolte mi začít poděkováním všem stranám za toto usnesení. Žádná země Evropské unie dnes není ušetřena pravicového extremismu, dokonce ani má země, Švédsko. V posledních volbách do místních zastupitelstev v roce 2006 získala strana Sverigedemokraterna (Švédští demokraté) křesla ve dvou třetinách obcí. Můžeme se jen domnívat, že jejich příštím cílem budou volby do Evropského parlamentu v roce 2009 a švédské parlamentní volby v roce 2010. Jako stoupenci parlamentní demokracie potřebujeme pomoci, abychom jim cestu k tomuto cíli ztížili, stejně jako ostatní potřebují pomoc ve svých zemích, aby zastavili šíření pravicového extremismu, jehož nárůstu jsme nyní svědky v celé Evropě.

Evropa potřebuje demokratické strany, jejichž programy oslovují všechny, ne pouze někoho. Heslem švédských sociálních demokratů ve volbách 2006 bylo „Počítáme s každým“, a v dnešní rozpravě nabývá tento slogan ještě většího významu, protože strany a skupiny, s nimiž zde diskutujeme, mají programy, které nerespektují základní hodnoty EU ani hodnotu rovnosti všech lidských bytostí. Pro mě, jako členku Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, je otázka přístupu k azylové a uprchlické politice tou nejzásadnější. Pravicové extremistické strany se staví proti otevřenější Evropě, i proti rozvoji EU.

Namísto toho obhajují národy s uzavřenými hranicemi. Je to hrozba, která se šíří nejen ve Švédsku, ale jak spolu s vámi sleduji, také v celé Evropě. Ještě mi dovolte jednu poznámku k usnesení. Propaganda, kterou dnes extremistické skupiny šíří mezi dětmi a mladými lidmi má formu takzvané „white power music“. Za nástroj k jejímu šíření slouží sdělovací a komunikační prostředky. Proniká do škol, do rodin, vyšších vzdělávacích institucí a do našich politických hodnot. Je velmi důležité, abychom jako volení zástupci převzali řízení této diskuse. Musíme tak učinit nyní a pokračovat až do voleb do Evropského parlamentu v roce 2009. Zatleskejme tomuto usnesení.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 
 

  Kostas Botopoulos (PSE). - (EL) Pane předsedající, demokracie v Evropě je ohrožena, a nejsem si jist, zda si všichni uvědomujeme význam této hrozby. Nespočívá pouze v šíření krajně pravicových názorů, ale v přechodu od názorů k metodám krajní pravice. Jinými slovy, ke schvalování hrubé síly, jak vidíme z činnosti polovojenských krajně pravicových organizací.

Proto je nutné zásadně rozlišovat dvě věci: na jedné straně bojujeme proti názorům, s nimiž nesouhlasíme. Názorům, které podporují nacionalismus v Evropě, a rasismus, xenofobii, útlak žen, útlak menšin. Bojujeme proti těmto názorům našimi vlastními názory a snahou odstraňovat příčiny, politické příčiny, které spočívají především v problému různorodosti – evropští občané totiž v zásadě nesouhlasí s různorodostí, nesouhlasí s politikou, která různorodost podporuje, a nesouhlasí s Evropou jako takovou.

Na druhé straně ale vedeme jinou bitvu proti šíření těchto názorů, a to dokonce nezákonnými prostředky, prostřednictvím opatření, která vedou k násilí. Proto považuji toto vyvážené společné usnesení všech demokratických stran v Parlamentu za další významný politický okamžik pro náš Parlament – zejména po tom, co se dnes odehrálo – a jsem velmi hrdý, že vzešlo právě z naší, Socialistické skupiny.

 
  
MPphoto
 
 

  Ana Maria Gomes (PSE). - (PT) Dne 6. září došlo na židovském hřbitově v Lisabonu k znesvěcení asi dvaceti hrobů malbami svastik na náhrobcích. Oba pachatelé byli zatčeni. Jde o členy Frente Nacional neboli Národní fronty, krajně pravicové organizace portugalských skinheadů, kteří otevřeně obhajují rasovou válku a násilné akce k zajištění nadřazenosti bílé rasy. Tento a další případy, zejména vlna anti-muslimské hysterie v různých evropských zemích a nedávno rozpoutané rasistické násilí proti romské komunitě v Itálii, jsou dokladem existence xenofobie a násilného rasismu v Evropě, a my si nemůžeme dovolit zlehčovat riziko, které představují.

Ve shora uvedeném případě, který se stal v Portugalsku, se orgány zpočátku snažily událost bagatelizovat a prohlašovaly, že antisemitismus je v rozporu se zdánlivě tolerantní povahou portugalské společnosti. Avšak přítomnost ministrů spravedlnosti a vnitřní správy na židovském hřbitově při slavnostním očištění hrobů, a publicita, jaké se tomuto symbolickému aktu solidarity dostalo v portugalských médiích, jsou ponaučením pro případ výskytu podobných událostí v Portugalsku i jinde. Proti extremismu v Evropě lze účinně bojovat pouze tehdy, chopí-li se politici a média své odpovědnosti, a zviditelní tyto zločiny a otevřeně je označí za přímé útoky na podstatu demokracie, Evropy a lidskosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Pierre Schapira (PSE) . – (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, nárůst extremismu v Evropě je jistě velmi znepokojující, a všechny evropské instituce musejí usilovat o zastavení růstu těchto krajně pravicových hnutí, která se stávají stále větší hrozbou nejen proto, že propagují pochybné hodnoty, ale také proto, že se na základě své rasistické ideologie stále častěji uchylují k útokům na lidská práva. Tento nebezpečný trend v Evropské unii je nepřijatelný!

Podle mého názoru, Komise musí na tuto situaci reagovat dvěma směry v souladu s myšlenkami obsaženými v písemném prohlášení a v usnesení PSE k tomuto tématu: na jedné straně musí postupovat koordinovaně s členskými státy při hledání vhodných politických a právních prostředků k odsouzení porušování lidských práv, a na druhé straně musí hledat prostředky k zabraňování vzniku extremismu, především mezi mladými lidmi, tím, že bude zvyšovat jejich povědomí o základních hodnotách Unie. Dále musíme zabránit zneužívání evropských fondů institucemi nebo organizacemi, které propagují hodnoty, nebo hlásají ideje podněcující ke xenofobnímu, rasistickému násilí.

Chtěl bych zde připomenout případ Rádia Maria v Polsku, které, ač notoricky známé propagací názorů potlačujících lidská práva, požádalo o finanční podporu z evropských fondů. Proto využívám této příležitosti, abych v přítomnosti zástupce Komise znovu naléhavě upozornil na nutnost zabránit jakékoli evropské finanční podpoře sdělovacích prostředků, které slouží jako platforma rasistických názorů s širokým, a potenciálně velmi nebezpečným dopadem na veřejnost.

 
  
MPphoto
 
 

  Franco Frattini, člen Komise. (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, považuji dnešní rozpravu za mimořádně zajímavou – a na vysoké politické úrovni – a proto bych chtěl poděkovat všem řečníkům, i těm, kteří zde vyslovili názory, s nimiž se nemohu ztotožnit. Někteří z nich vyjádřili pochybnost o nezbytnosti či důležitosti projednávání podobných otázek v této sněmovně; já jsem ale přesvědčen o nesporném významu této rozpravy.

Během jednání byla vznesena politicky významná otázka: dosažení rovnováhy mezi právem na svobodné myšlení, tj. jedním z práv, která jsou uznána v Listině základních práv, a dalšími základními právy, jako je zachování lidské důstojnosti, rovnosti a nediskriminace. Dovolím si říci, že ti, kteří tuto otázku nastolili s přesvědčením, že svoboda myšlení může být důvodem ke zločinu a rozdmýchávání nálad popírajících základní práva člověka, zkreslili skutečný význam pojmu svoboda myšlení.

Vždy říkám, co si myslím, dokonce i tehdy, když jsou mé názory v rozporu s názory předřečníků. Někdo řekl: „pokud v referendu občané vyjádří svůj nesouhlas s Listinou základních práv, bude to vyjádřením svobody“. S tím nesouhlasím, protože vyzývat k referendu proti Listině základních práv znamená vyzývat k referendu proti občanům, a přitom jsou to právě občané, kteří jsou držiteli a protagonisty základních práv, které musíme nyní chránit. Důvodem mého nesouhlasu není potřeba vyvracet tuto zásadu, ale dát najevo, že ti, kteří brání základní práva, nejsou extremisté, extremisté jsou ti, kdo tato práva porušují a vyvracejí, ti, kdo si přejí potvrdit právo na podněcování gangů nebo skupin násilníků k ničení židovských hrobů. Toto není svoboda projevu, toto je násilí, které je nutno vymýtit prostřednictvím politiky, a potrestat prostřednictvím právních nástrojů. A o zavedení těchto dvou opatření musí Evropa neustále usilovat.

Význam těchto činů nesmíme bagatelizovat. Nesmíme si myslet, že osamocený čin lze brát na lehkou váhu právě proto, že se jedná o osamocený čin, ale pokud tento osamocený čin vykazuje příznaky rasismu a netolerance, hlubokého opovržení lidskými hodnotami, musíme se znepokojovat i takovýmto osamoceným činem, osamoceným aktem násilí!

Mnozí z nás zde nastolili jinou, velmi důležitou otázku: může být propagace rasistické ideologie politickými silami tolerována ve jménu svobodného vyjádření politického smýšlení? Právě proto, že jsou voleni občany, musejí mít političtí činitelé zvláštní odpovědnost, respektive smysl pro osobní zodpovědnost, a nesmějí podněcovat zločinecké skupiny proti ostatním občanům nebo jiným lidem.

Upřímně řečeno, podle mého názoru je velmi obtížné použít právní nástroje, policejní nebo tajné služby k zahájení rozsáhlého vyšetřování té či oné strany. Když ale ta či ona strana veřejně prohlašuje, že jejím záměrem je obnovit rasovou nadřazenost, pak se nejedná o projev svobodného smýšlení, ale o útok na pevné základy Evropy. Tyto důvody jsou dostatečným ospravedlněním represivních opatření, a nemůže zde být řeč o žádném odsuzování nebo porušování svobody projevu.

Budu vždy hájit právo těch, kteří se mnou nesouhlasí, na svobodné vyjadřování vlastních názorů, ale nemohu hájit právo těch, kteří se mnou nesouhlasí, na podněcování k útokům, ohrožování zdraví a zabíjení. To není v žádném případě projev svobodného smýšlení!

Proto je dnešní téma tématem klíčovým, a já předložím podobné argumenty i při rozpravě o hrozivé formě extremismu představované terorismem, protože pochopitelně od sebe nemůžeme oddělit ideologii rasové nenávisti a ideologii osob, které považují zabíjení lidí v teroristických útocích za možnou odpověď na problémy společnosti. Oběma uvedenými problémy se musíme zabývat na evropské úrovni prostřednictvím vzdělávání a prevence, podpory tolerance a používání právních a donucovacích nástrojů. Spokojeni můžeme být teprve tehdy, až si budeme jisti, že v Evropě není místo pro rasisty, náboženské fanatiky a teroristy.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Obdržel jsem pět návrhů usnesení(1) podle čl. 103 odst. 2 jednacího řádu.

Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat ve čtvrtek 13. prosince 2007.

Písemná prohlášení (článek 142)

 
  
MPphoto
 
 

  Glyn Ford (PSE), písemně. Budu hlasovat pro toto usnesení s určitým zdráháním. Zabývá se závažným tématem, na kterém jsem pracoval v této sněmovně od svého prvního zvolení v roce 1984, kdy jsem měl tu čest předsedat parlamentnímu výboru pro zkoumání růstu rasismu a fašismu v Evropě.

Mám však obavu, že toto usnesení je tak slabé, že by jej dnes byli schopni podepsat a podpořit svým hlasem i osoby, které v osmdesátých letech minulého století byly členy neofašistických stran, jako je Movimento Sociale Italiano. Proto musí být nevyhnutelně špatné.

 
  
MPphoto
 
 

  Lívia Járóka (PPE-DE), písemně. (HU) Extremistická hnutí, jejichž vliv sílí v celé Evropě, v nás vyvolávají silné znepokojení, protože jejich politická činnost je založena na podněcování nenávisti vůči nejzranitelnějším skupinám obyvatelstva a veřejné propagaci netolerance a sociálního vyloučení. Takové myšlenky jsou neslučitelné s evropskými hodnotami, lidskou důstojností, rovností práv a základními svobodami zakotvenými v zakládajících smlouvách Unie, nebo se základními principy formulovanými v Listině základních práv, která byla vyhlášena právě v tento den. Tato hnutí a názory, které propagují, jsou schopny vyvolávat strach mezi menšinami i mezi demokratickou většinou občanů, kteří dodržují zákony. Z důvodu zvýšeného zájmu médií o extremistické skupiny se nyní v daleko větší míře objevují nepravdivá zobecnění a zkreslené polopravdy, které jsou nejen nepřijatelné, ale mimořádně nebezpečné, protože posilují projevy zaujatosti a negativní diskriminace, a dále ztěžují vyřešení sociálních problémů.

Chtěla bych samostatně upozornit také na stále častější výskyt incidentů zaměřených proti Romům. V Evropě žije více než deset milionů Romů, tvoří tedy největší a zároveň nejzranitelnější a nejbezbrannější etnickou menšinu v Evropě. Jejich situace se v posledních letech nejen nezlepšila, ale v mnoha oblastech se nepochybně ještě zhoršila. Evropská unie a občanské organizace nesou společnou odpovědnost za nalezení řešení problémů nezaměstnanosti a nejhorší chudoby, a skoncování se segregací Romů v oblasti bydlení a vzdělávání. Vyřešení těchto problémů je nyní nejnaléhavějším úkolem pro Evropskou unii v oblasti menšinové politiky.

 
  
MPphoto
 
 

  Magda Kósáné Kovács (PSE), písemně. (HU) Extremistické strany, které získávají křesla v mnoha členských státech Unie a krátkodobě dokonce i v Evropském parlamentu, se nemohou stát přijatelnými v evropské politice. Jejich zákaz je věcí celé společnosti v Evropském společenství, i když víme, že každodenní projevy rasismu a xenofobie jsou umně skrývány osobami, které jinak hlásají demokracii a lidská práva.

Zvláště ohroženi jsou mladí lidé, pro které je nejen holocaust, ale i pád berlínské zdi historií. Evropa bez hranic přeceňuje vědomí sounáležitosti k národu, a proto není obtížné lidem vštěpovat i scestné názory. Evropská legislativa až dosud vyplývala z vnitrostátních opatření: nepřekračovala jejich rámec a neukazovala cestu. Řešení tohoto problému však vyžaduje nejen politickou nebo právní odezvu, tzn. že akce by se měla stát součástí nejen našich cílů, ale měla by být i součástí odezvy občanských organizací a církví, které vyznávají evropské hodnoty a hrají významnou roli ve veřejném životě.

Papež Jan Pavel II. se mnohokrát otevřeně vyslovil proti rasismu a xenofobii, a ve službě pravdě, míru mezi lidmi, odpuštění, životu a lásce spatřoval poslání náboženství: jinými slovy, ve všech hodnotách, které tyto radikální skupiny nereprezentují, nebo pouze v extrémní podobě.

Chtěla bych požádat předsedu Evropského parlamentu a členy Komise, aby v průběhu plánovaného dialogu s církvemi vyzvali církve k přijetí opatření proti extremistům a k odmítnutí jakéhokoli náznaku podpory.

 
  
MPphoto
 
 

  Katalin Lévai (PSE), písemně. (HU) Pane předsedající, dámy a pánové, extremistické názory a organizace se staly alarmujícím fenoménem v našich každodenních životech, a setkáváme se s nimi, téměř bez výjimky, všude. Základní koncepcí otců evropské integrace byla svoboda smýšlení a názoru. Dnes patří k našim základním hodnotám. Skutečná demokracie zaručuje také svobodu projevu , která však nesmí vést k narušování nebo zpochybňování míru, života a existence; ano, až tam jsme se dnes dostali. Nesmíme rovněž připustit, aby se myšlenky, které se v minulosti staly podnětem k holocaustu a nenávisti mezi národy, mohly svobodně šířit, a aby na jejich základě vznikaly organizace. Krajní pravice hledá a nalézá na mnoha místech inspirační zdroj pro svá řešení sociálních problémů v segregaci a podněcování nenávisti, namísto v sociálním usmíření a integraci. Evropská unie, jako skutečná ochránkyně lidských práv a humanitární pomoci, musí udělat vše proto, aby tyto ideje a organizace zmizely z našeho každodenního života, bude-li to vyžadovat jimi propagovaná agrese, která narušuje zdravý život společnosti.

Doporučuji také, aby Unie měla v rámci svých komunikačních aktivit více prostoru pro poskytování informací. Bohužel, především díky ignoranci jsou stále početnější vrstvy obyvatelstva náchylné k extremistickým a populistickým projevům. Ohrožena je zejména mladá generace, protože neměla možnost získat příslušné historické zkušenosti, které by jí ukázaly správný směr. Naším úkolem je jí v tom pomoci. Vzdáme-li to, pak se naše budoucnost otřese v základech.

 
  
MPphoto
 
 

  Daciana Octavia Sârbu (PSE), písemně. (RO) Evropská unie musí bojovat proti každé formě extremismu, protože extremismus je v rozporu se zásadami svobody, demokracie a dodržování lidských práv, které tvoří základ Unie. Z toho důvodu by protiextremistické a protiteroristické akce na evropské úrovni neměly zasahovat do základních práv občanů. Extremistická hnutí složená z polovojenských skupin, ultranacionalismus, xenofobie, výzvy k násilí a místním etnickým a náboženským konfliktům ohrožují stabilitu Evropské unie, pro níž je charakteristická tradičně bohatá kulturní rozmanitost členských států. Členské státy se musejí sjednotit v boji proti extremismu a odhalovat podněcovatele a organizátory extremistických akcí. Také Evropská agentura pro základní práva bude hrát významnou roli v oblasti prevence rasismu a xenofobie, a zajišťovat ovzduší bezpečnosti na území celé Unie.

Dialog, vzdělávání a veřejná informovanost o tématech souvisejících s podporou tolerance a bojem proti rasismu jsou důležitými prvky, které přispívají k šíření zásady svobody a demokracie. Členské státy by měly také vzájemně spolupracovat a vyvíjet úsilí o integraci marginalizovaných sociálních a etnicko-kulturních kategorií tak, aby boj proti diskriminaci a podněcování k násilí zajišťoval etnický a politický soulad uvnitř Evropské unie.

 
  

(1) Viz zápis.


13. Černá Hora – Dohoda o stabilizaci a přidružení mezi ES a Republikou Černá Hora (rozprava)
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Dalším bodem je společná rozprava k

– prohlášení Komise o Republice Černá Hora,

– doporučení, které předložil Marcello Vernola jménem Výboru pro zahraniční věci, k návrhu rozhodnutí Rady a Komise o uzavření Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Černá Hora, na straně druhé (KOM(2007)0350 – C6 0463/2007 – 2007/0123(AVC)) (A6-0498/2007).

 
  
MPphoto
 
 

  Olli Rehn, člen Komise. − Pane předsedající, chtěl bych poděkovat panu Vernolovi za velmi solidní zprávu, která má být přijata ve velmi důležité fázi našich vztahů s Republikou Černá hora.

Dovolte mi nejprve se zmínit o evropské perspektivě na západním Balkánu. Pondělní zasedání ministrů zahraničí EU v Radě znovu potvrdilo, že budoucnost západního Balkánu leží na Evropské unii. Na důkaz toho jsme v uplynulých dvou měsících podepsali Dohodu o stabilizaci a přidružení s Republikou Černá Hora a parafovali dohody o stabilizaci a přidružení se Srbskem a Bosnou a Hercegovinou.

Chci poděkovat portugalskému předsednictví za jeho významný podíl na těchto povzbuzujících krocích. Doufám, že brzy budeme moci přistoupit k podpisu shora uvedených dohod, jakmile Srbsko a Bosna a Hercegovina splní předepsané podmínky.

Černá Hora dosáhla významného pokroku od dosažení nezávislosti, mimo jiné i v rozvoji přátelštějších, fungujících vztahů se Srbskem. Rozhodující krok do Evropy však Černá Hora učinila 15. října tohoto roku, kdy jsme s touto zemí podepsali dohodu o stabilizaci a přidružení. Vítám také jednomyslnou ratifikaci dohody o stabilizaci a přidružení černohorským parlamentem, která proběhla brzy po podpisu. Dohoda o stabilizaci a přidružení poskytuje stabilní rámec pro hospodářský, politický a institucionální rozvoj v Černé Hoře, a představuje významný krok na cestě této země k evropské integraci za předpokladu zajištění jejího řádného plnění.

Jako další důkaz pozitivního vývoje vítám také přijetí ústavy Černé Hory, k němuž došlo několik dnů po podpisu dohody o stabilizaci a přidružení. Nová ústava, která je v zásadě v souladu s evropskými normami, pomáhá posilovat demokratické instituce v zemi. Její úplné provedení bude vyžadovat další úsilí a rozhodnost.

V pravidelné zprávě Komise o pokroku, přijaté 6. listopadu, je výše uvedený pozitivní vývoj zdůrazněn. Oceňuje se v ní stanovení nezbytného právního a institucionálního rámce v Černé Hoře po získání nezávislosti. Ve zprávě je také vyzdvižen pokrok, jakého Černá Hora dosáhla v přípravě na uplatňování dohody o stabilizaci a přidružení a posilování správní kapacity. Naše zpráva o pokroku upozorňuje také na některé klíčové výzvy, kterým bude Černá Hora čelit v příštích letech. Správní kapacita Černé Hory zůstává nadále poměrně slabá, a proto správní reformy musejí pokračovat na všech úrovních. V boji proti korupci jsou nezbytná naléhavá opatření k dosažení konkrétních, hmatatelných výsledků. Praní špinavých peněz a organizovaný zločin zůstávají ve středu zájmu. Tyto body jsou právem zdůrazněny i ve vaší zprávě.

Nová ústava zvětšuje nezávislost justice vytvořením nového ústavního orgánu, Soudní rady, která je pověřena jmenováním a odvoláváním soudců. Vláda přijala také strategii soudní reformy na období 2007–2012. Provádění této strategie bude jistě velkou výzvou, ale je jasné, že Černá Hora musí zajistit nezávislost, zodpovědnost a odbornost svých soudců a státních zástupců.

Černá Hora se aktivně podílí na regionální spolupráci. Má dobré vztahy se svými sousedy. Většina problémů, které vznikly po vyhlášení nezávislosti ve vztazích se Srbskem, již byla vyřešena. Černá Hora také zaujala konstruktivní přístup k otázce statutu Kosova, když se připojila ke stanovisku EU.

Pozornost by se nyní měla zaměřit na úplné provedení prozatímní dohody o přípravách na uplatňování celé dohody o stabilizaci a přidružení, jakož i na doporučení týkající se evropského partnerství. Černá Hora si musí vytvořit solidní systém evidence provádění dohod a reforem. Podařilo se jí velmi dobře zahájit proces stabilizace a přidružení, a doufám, že na tento pozitivní impuls bude nadále navazovat.

Velice se těšíme na ještě užší spolupráci s vládou Černé Hory, parlamentem, ostatními orgány a občanskou společností na programu evropských reforem. S potěšením si vás dovoluji informovat o tom, že od 1. listopadu vykonává činnost nová delegace Komise, která se v plánovaném termínu připravuje na převzetí pracovních úkolů, které plnila Evropská agentura pro obnovu. Očekává se, že v nadcházejícím tříletém období do roku 2009 Černá Hora obdrží na základě předvstupního nástroje částku přibližně 100 milionů EUR. Tyto prostředky pomohou Černé Hoře v takových oblastech, jako je budování právního státu, posilování správní kapacity a provádění dohody o stabilizaci a přidružení. Další prioritou bude pochopitelně hospodářský a sociální rozvoj a rozvoj občanské společnosti. Věřím, že můžeme počítat se silnou podporou Evropského parlamentu, který jako vždy hraje významnou roli.

 
  
MPphoto
 
 

  Bernd Posselt (PPE-DE). - (DE) Pane předsedající, tento bod byl ohlášen jako rozprava nebo jako prohlášení členů Rady a Komise. Chtěl jsem se pouze zeptat, kde jsou zástupci Rady, a zda budou přítomni alespoň při interpelacích určených členům Rady, nebo zda se případně účastní této rozpravy.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Služby mě informovaly, že rozprava se koná tímto způsobem z rozhodnutí Konference předsedů, jelikož Rada je zaneprázdněna přípravami na zítřejší zasedání Rady v Lisabonu.

 
  
MPphoto
 
 

  Marcello Vernola, zpravodaj. (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, nyní je již zřejmé, že budoucnost Balkánu leží na Evropě; potvrdilo to zasedání Evropské rady v Soluni v roce 2003 a při mnoha příležitostech to schválila i naše sněmovna, čímž byly ukončeny veškeré další diskuse o této otázce.

Jak ukazují fakta, Černá Hora je nepochybně ve výhodné pozici na cestě k přistoupení k Evropské unii: po ukončení svazku se Srbskem v roce 2006 a následném vyhlášení nezávislosti, které proběhlo demokraticky po řádném referendu, a jednáních se srbskou vládou, byla obnovena jednání o samostatné stabilizační a asociační dohodě pro Černou Horu, a tato dohoda byla za dobu jen o málo delší než dva měsíce uzavřena. Dohody byly parafovány 15. března 2007, ale další postup se, bohužel, v důsledku technických problémů zpomalil, i když dnes je již nadosah. Pan komisař právě oznámil, že v Podgorici již byla otevřena kancelář – což oceňujeme – a že vše je nyní připraveno k ratifikaci dohody.

Pokrok, kterého Černá Hora dosáhla v uplynulém roce, závazky, jež uzavřela s Evropským společenstvím, a pokračující práce na reformách, dokonce i v uplynulých několika dnech, to vše nás vede k tomu, abychom vyjádřili podporu příznivému stanovisku k uzavření dohody. Samotné uzavření dohody však jednoznačně není konečným cílem, ale pouhým začátkem.

Černá Hora se nyní musí zaměřit na provádění všech opatření potřebných k dokončení reformního procesu, který již byl zahájen, aby mohla splnit všechny závazky vyplývající ze stabilizační a asociační dohody. V této souvislosti bychom měli poukázat na příznivé ovzduší spolupráce mezi Evropským parlamentem a parlamentem Černé Hory, které nás obklopovalo při řadě setkání, a které nás uvítá i příští týden v Podgorici. Černá Hora má vše, co potřebuje, k urychlenému dokončení procesu, na jehož začátku byl status kandidáta na přistoupení.

Ekonomika Černé Hory v posledních letech nadále rostla, a tento růst přilákal obrovské zahraniční investice, částečně v důsledku daňové politiky, které je nakloněna podnikům. Tento vývoj přinesl prudký pokles nezaměstnanosti ze 33 % na 12  %.

Před několika měsíci byla přijata ústavní listina jako jasná známka toho, v jakém rozsahu země posiluje demokratické výsady, které ji vymezují v rámci balkánského regionu. Černohorské orgány urychleně pracují na zajištění souladu vlastní činnosti s evropskými standardy. Nejčerstvější zprávy nás vedly k předložení pěti pozměňovacích návrhů zohledňujících nedávný vývoj.

V uplynulých několika dnech byla podepsána dohoda o spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii upravující poskytování technické pomoci pro potřeby tohoto tribunálu. Měli bychom mít na zřeteli rozhodující význam bezpodmínečné spolupráce s tímto ad hoc tribunálem v Hágu pro všechny státy, které vznikly rozpadem Jugoslávie. Měli bychom mít také na zřeteli, že Černá Hora se nikdy nevyhýbala plnění mezinárodních závazků, a vždy byla oceňována za svou účinnou spolupráci s orgány v oblasti právní a zahraničních vztahů.

Černá Hora musí vyvinout další úsilí v oblasti boje proti organizovanému zločinu, zejména nezákonnému přeshraničnímu obchodování, a usilovat o potírání této trestné činnosti. Evropský parlament se domnívá, že je nutno bojovat také s korupcí ve veřejné správě a soudnictví: země reaguje pozitivně na připomínky evropských orgánů, o čemž svědčí i nová ústava, která zavádí mechanismy na ochranu autonomie a nezávislosti soudnictví.

Postavení vládnoucí třídy se bude rozvíjet také prostřednictvím účasti v partnerských programech Společenství a výměnných projektech s členskými státy. Některé z těchto programů budou zaměřeny na podporu rozvoje mladší generace a výzkumných pracovníků. Podpora volného pohybu osob, především studentů a výzkumných pracovníků, je cílem, jehož uskutečňování již probíhá, mimo jiné, formou zjednodušování řízení pro vydávání krátkodobých víz. V září minulého roku byly s Evropskou unií podepsány zvláštní dohody o zjednodušování vízové politiky. Konečným cílem je ale úplná liberalizace vízové politiky, která zajistí skutečně efektivní svobodu pohybu osob, jenž je další významnou součástí Stabilizační a asociační dohody, a otevření přístupových cest k podpoře růstu a vzdělávání. Domníváme se, že subjekty v oblasti kultury by měly mít příležitost k budování prosperity, kupříkladu prostřednictvím podpory dobrovolnického sektoru a ochrany zástupců občanské společnosti. Svoboda myšlení musí být zajištěna, stejně jako právo na informace.

Zvláštní zmínku si zaslouží oblast životního prostředí: v minulé ústavě byla Černá Hora definována jako ekologická republika, první země na světě, která si dala toto označení. Příroda byla k této zemi velmi štědrá, připomeňme jen krásné pobřeží, přírodní Kotorský záliv, a horský masiv Durmitoru, který je na seznamu světového přírodního dědictví UNESCO. Toto dědictví musí být chráněno zvláštními právními předpisy, které jsou již v mnoha případech součástí sbírky zákonů, ale nejsou přísně uplatňovány, často z důvodu nedostatku finančních prostředků.

Země získává značné příjmy z cestovního ruchu, ale cestovní ruch může mít, bohužel, nepříznivý dopad na životní prostředí, protože zařízení, která jsou k dispozici, nejsou z ekologického hlediska vybavena vhodnými systémy pro zvládání značného přílivu turistů. Z toho důvodu jsme na jiném fóru požádali komisaře Rehna, aby upozornil Komisi na nutnost podpory environmentální politiky, zejména pokud jde o obnovitelné zdroje energie, hospodaření s vodou a odpady, a ochranu pobřeží. Černá Hora si je vědoma tohoto problému a pokračuje ve vytváření vhodného systému hospodaření s přírodními zdroji. Nedávno byl schválen územní plán regulující stavební práce z důvodu zabránění poškozování přímořské krajiny.

 
  
MPphoto
 
 

  Doris Pack, jménem skupiny PPE-DE. (DE) Pane předsedající, jménem skupiny PPE-DE přirozeně vítám pokrok, jakého Černá Hora dosáhla od vyhlášení nezávislosti, a který velmi rychle vedl k uzavření Stabilizační a asociační dohody.

Černohorci by teď samozřejmě neměli nečinně sedět a odpočívat, ale měli by se zaměřit na úplné provádění dohody, kterou podepsali. Měli by se řídit směrnicemi, které si sami stanovili, a umožnit své administrativě uplatňovat uzákoněné předpisy. Měli by zajistit modernizaci soudního systému a přijmout opatření v rámci boje proti korupci, zejména ve státní správě a v soudnictví.

Jsem si velmi dobře vědoma, že zvláštní situace, která v regionu vládla v devadesátých letech minulého století umožnila šíření korupce, a že dnes je velmi obtížné jí vymýtit, ale pověsti Černé Hory jistě neprospívá, je-li její jméno neustále spojováno s pašováním, korupcí a praním špinavých peněz. Černohorští politici musejí učinit vše, co je v jejich silách, aby tento nelichotivý obraz své země změnili. Koneckonců, v určité fázi tohoto procesu bude Černá Hora uvítána národy Evropské unie v jejich středu. Z toho důvodu je nezbytné, aby rozvoj demokracie a tržní ekonomiky v Černé Hoře probíhal ve skutečně transparentním rámci.

Nemám v úmyslu diskutovat o každém bodu, který zde byl, nebo ještě bude, dnes vznesen, ani nebudu hovořit o všem, co je obsahem našeho usnesení. Chtěla bych zdůraznit, že černohorská příroda je klenot, a k uchování jejího jedinečného charakteru jsou nutná speciální opatření. To znamená, že doložka v nové ústavě, prohlašující Černou Horu za ekologický stát, o čemž hovořil i zpravodaj Marcello Vernola, nesmí být jen planým slibem. Je nutné ochránit pobřeží a okolní oblasti, a zabránit megalomanským investičním projektům. Přírodní bohatství, kulturní i historické památky musejí být uchovány a chráněny, aby Černá Hora neztratila svou jedinečnou přitažlivost pro turisty. V západní Evropě nalezneme dostatek varovných příkladů znesvěcování přírodního a kulturního bohatství.

Musíme zabránit rozprodávání pobřeží a okolních oblastí; na pořadu dne je uvážlivý rozvoj cestovního ruchu a obezřetné využívání půdy. Musíme zabránit nadměrnému využívání pobřeží, a omezit spekulace s pozemky a nemovitostmi. S potěšením mohu konstatovat, že se zdá, že již existuje plán územního využití této oblasti. Vítám spolupráci s ICTY, Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii, a doufám, že v určité fázi vyústí v zatčení pana Karadžiče.

Mým upřímným přáním také je dočkat se zřízení vnitrostátní agentury v Černé Hoře, která umožní studentům a posluchačům zúčastnit se vzdělávacích programů Erasmus a Leonardo.

Příští týden se sejdeme s delegací našich partnerů z černohorského parlamentu, a hodláme je vyzvat, aby podpořili svou vládu v nastoupení cesty sbližování s Evropskou unií a v boji proti všem formám zneužívání, o nichž jsme dnes hovořili.

 
  
MPphoto
 
 

  Vural Öger, jménem skupiny PSE. (DE) Pane předsedající, na evropském summitu v Soluni v roce 2003 hlavy států nebo vlád opětovně potvrdily svou podporu rozvoji evropské perspektivy na západním Balkánu, kde Černá Hora je nejnovějším nástupnickým státem bývalé Jugoslávie, která v roce 2006 vyhlásila nezávislost na Srbsku.

Od té doby jsou její vztahy s Evropskou unií ještě těsnější, a Černá Hora si jednoznačně zvolila evropský kurz. Vítám především uzavření Stabilizační a asociační dohody z 18. října, které se stalo mezníkem ve vztazích mezi Černou Horou a EU. Přináší této malé balkánské zemi řadu výhod, především v oblasti podnikání a obchodu, protože stanoví oblast volného obchodu a usnadňuje investice a obchodní spolupráci.

Jen něco málo přes rok od vyhlášení nezávislosti, dne 19. října 2007, byl splněn další významný cíl, když černohorský parlament přijal první ústavu této země, která bude hrát významnou roli především ve vytváření identity tohoto mladého národa. V ústavě se hovoří o Černé Hoře jako o demokratickém, liberálním a environmentálním státu založeném na principech právního státu. To je obrovský úspěch. Černou Horu čeká ještě dlouhá cesta k získání členství v EU, ale zbývající překážky jsou postupně odstraňovány.

Zvláště naléhavým problémem zůstává boj proti neformální ekonomice a korupci. Fungování svobodného a nezávislého soudního systému ve spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii, a především, reformní procesy v oblasti demokratizace, lidských práv a ochrany menšin, sou pro Černou Horu a její budoucnost v EU nepostradatelné. Prvotní prioritou musí být úspěšné provedení reforem stanovených ve Stabilizační a asociační dohodě.

Dne 1. ledna 2008 se ujme předsednictví v Radě EU další nástupnický stát bývalé Jugoslávie, Slovinsko. Je potěšující, že jednou z priorit slovinského předsednictví bude západní Balkán. Bezpečnost a stabilita západního Balkánu jsou nadřazeným zájmem samotného regionu i celé Evropy.

Demokratická a stabilní Černá Hora může a měla by sehrát významnou roli při plnění těchto cílů. Závěrem mi dovolte zdůraznit, že perspektiva přistoupení Černé Hory k Evropské unii, byť ve vzdálenější budoucnosti, je hlavní hnací silou dalších reformních procesů v zemi. Evropský parlament by měl Černou Horu na její cestě do EU podpořit.

 
  
MPphoto
 
 

  Jelko Kacin, jménem skupiny ALDE. (SL) Před více než sto lety byla Černá Hora královstvím na politické mapě Evropě. Byla kulturně i politicky uznávána a ceněna.

Kotorský záliv býval nedílnou součástí Rakouska-Uherska, a v té době také zajišťoval spolu s dnešní Hercegovinou přístup k moři. Černá Hora byla ve své době součástí moderní Evropy a nyní se připravuje na členství a úzkou spolupráci v rámci Evropské unie.

Od května 2006, kdy se stala novou evropskou zemí, dosáhla Černá Hora významného pokroku v provádění evropské agendy. Zaslouží si upřímné blahopřání za podpis Stabilizační a asociační dohody a přijetí nových zákonů, k němuž došlo v říjnu. Také Podgorica si zaslouží uznání za spolupráci s hágským tribunálem a pozitivní podíl na dlouhodobé stabilitě regionu.

Počínaje dnešním dnem bude ale naše Evropská unie jiná, protože před několika hodinami jsme se v této sněmovně stali svědky historické události mimořádného významu, když byla podepsána Listina základních práv. Obyvatelé Černé Hory si také zaslouží větší demokracii, větší úctu, větší rozmanitost, a větší právní jistotu. Hlavní výzvy, kterým tato mladá země musí čelit, jsou spojeny s bojem proti organizovanému zločinu a korupci, kde může a musí být uděláno víc. Chtěl bych požádat příslušné orgány o proaktivnější přístup k boji proti korupci, organizovanému zločinu a nezákonnému obchodování s lidmi, zbraněmi a drogami.

V této souvislosti vítám pevný legislativní rámec. Chtěl bych však zdůraznit, že provádění právních předpisů v praxi je proces, který vyžaduje také přiměřené administrativní a politické zdroje. Jsem stále velmi znepokojen nedostatečnou transparentností a politickou kulturou v politické i hospodářské sféře. Tato překážka brání Černé Hoře v rozvoji demokratické společnosti a volného trhu.

Černá Hora musí více usilovat o dosažení svobody, plurality a odborné zdatnosti médií. Musí v plném rozsahu provádět přijaté reformy a zajišťovat nezávislost černohorského rozhlasu a televize.

Je mi velice líto, že dosud nebylo dosaženo žádných výsledků ve vyšetřování případu vraždy novináře Duško Jovanoviće, který v té době uveřejňoval sérii článků o organizovaném zločinu v Černé Hoře.

Novináři a občanská společnost hrají významnou roli v rozvoji demokracie, zejména tehdy, upozorňují-li na citlivé sociální problémy. Chtěl bych proto požádat vládu, aby aktivněji přistupovala k řešení těchto problémů, konzultovala je s občanskou společností a více ji zapojovala do veřejného života a poskytovala jí lepší podmínky k činnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Gisela Kallenbach, jménem skupiny Verts/ALE. (DE) Pane předsedající, dovolte mi vyjádřit upřímné poděkování panu Vernolovi za jeho zprávu a za kooperativní přístup všech účastníků při jejím projednávání ve Výboru pro zahraniční věci. Ještě větší poděkování bych ale chtěla vyjádřit našim černohorským partnerům a Komisi, kteří znovu prokázali, že evropská perspektiva je hnací silou rozvoje demokracie, právního státu a stability.

Mám-li ale být skutečně upřímná, mám pocit, že celý proces postupuje příliš pomalu. Proto apeluji na obě strany, nejprve na naši, na evropské orgány, aby nezapomínaly, že Černá Hora, a dokonce celý západní Balkán, je součástí Evropy. Je v našem vlastním zájmu, aby v celé této oblasti zavládl trvalý mír a demokracie. Měli bychom prohloubit naši odpovědnost za celý region. Měl by být přijat náš návrh specifického programu těsného hospodářského a environmentálního partnerství se západním Balkánem. Vypořádejme se co nejdříve se zbytečnými vízovými požadavky.

Žádám Černou Horu, aby zajistila, že se ve zprávách o pokroku nebude nadále, tak jako tomu bylo celá léta předtím, poukazovat na nedostatečnou snahu bojovat proti korupci, organizovanému zločinu, a na neuspokojivou kapacitu veřejných institucí. Černá Hora musí vystupňovat své úsilí o prosazení evropských hodnot v praxi. K těmto hodnotám se řadí ovzduší otevřenosti, v němž může činnost občanské společnosti skutečně prosperovat a v němž je neomezovaná svoboda médií samozřejmostí.

V neposlední řadě musí Černá Hora přijmout význačnější roli konstruktivního hráče v celém regionu, mimo jiné i v úsilí o vyřešení otázky statusu Kosova. Možná by mohla také znovu zvážit některé kroky, které v určitých oblastech vedly k závislosti na zemích mimo Evropu. K uvedeným krokům patří podpis bilaterální dohody o imunitě se Spojenými státy a právní předpisy umožňující škodlivé spekulace s pozemky a nemovitostmi, které ohrožují úsilí o ochranu životního prostředí a brání skutečnému udržitelnému rozvoji úchvatně krásného pobřežního regionu Černé Hory.

Nedávné přijetí cílů v oblasti územního plánování je důležitým krokem. Proto ještě jednou blahopřeji a vyjadřuji svou podporu dalšímu pokroku na cestě k členství v Evropské unii.

 
  
MPphoto
 
 

  Helmuth Markov, jménem skupiny GUE/NGL. (DE) Pane předsedající, pane komisaři, v roce 1918 se nezávislá Černá Hora dobrovolně rozhodla pro vytvoření svazku se sousedními státy Srbskem, Chorvatskem, Bosnou a Hercegovinou a Slovinskem. Po rozpadu Jugoslávie se v roce 2006 černohorští voliči demokraticky rozhodli, že si nepřejí setrvávat ve svazku se Srbskem. Černá Hora se tak stala 49. nezávislým státem Evropy, státem, v němž většinu obyvatelstva tvoří Slované, s výjimkou regionů na hranicích s Albánií a Kosovem, kde převažují etničtí Albánci.

Z hlediska každodenní politiky je důležité, aby se Černá Hora nestala útočištěm pro cizince, kteří chtějí platit nižší daně a vyprat nezákonně nabyté zisky. Černá Hora musí nalézt řešení problému znečišťování životního prostředí a nepříjemné situace vyvolané dlouhodobým přílivem uprchlíků ze Srbska a Kosova.

Znovu je nutno uvést do provozu železnice, a zesílit boj proti pašeráctví. Má skupina je potěšena, že Výbor pro zahraniční věci přijal naše pozměňovací návrhy týkající se životních a pracovních podmínek uprchlíků. Lidé, kteří momentálně nejsou státními příslušníky žádného státu, nesmějí navždy zůstat bez státní příslušnosti, a Černá Hora se musí řídit příslušnou směrnicí stanovenou Radou Evropy.

Byl přijat také náš návrh na obnovení železničních spojů do města Nikšić na bosenské hranici a do města Shkodër v Albánii. Naléhavá opatření musí být přijata, aby se skoncovalo se zanedbáváním severo-jižní železniční trati a odstranila se nerovnováha vyvolaná rozhodnutím spoléhat se výlučně na automobilovou, autobusovou a nákladní automobilovou dopravu.

Vítáme také fakt, že pan zpravodaj neopakoval výzvu, která se objevila v jeho minulé zprávě o Černé Hoře, k urychlenému vstupu země do NATO. Vstup do NATO nesmí být podmínkou budoucího přístupu ke členství v EU.

Je také správné, že tato zpráva neopakuje požadavek, aby Černá Hora uskutečňovala určitý druh neoliberální hospodářské politiky, která by zacházela ještě dále, než jsme zašli my v Evropské unii. Černá Hora má příležitost stát se členským státem EU. Tento fakt je důležitý nejen pro Černou Horu, ale i pro ostatní země bývalé Jugoslávie, které rovněž aspirují na přijetí do EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Bastiaan Belder, jménem skupiny IND/DEM. (NL) ´Pane předsedající, zpravodaj pan Vernola správně poznamenal, že budoucnost Černé Hory leží na Evropské unii. Ale cesta k evropské integraci není procházkou růžovým sadem. Na způsobu, jakým se tento nezkušený balkánský stát rozvíjí, je něco alarmujícího. Černá Hora se teoreticky může stát nádherně „zelenou“ zemí a ideálně se rozvíjet, ale Podgorica musí tento trend dlouhodobě ustát. A současné praktiky se zdají být hluboko zakořeněné.

Jedním ze zdrojů nebezpečí je, kupříkladu, kolísavý pohyb cen nemovitostí na Zlatém pobřeží kolem |Kotoru. Rychle se rozmáhající, a někdy nepovolená, výstavba kromě toho představuje nepřiměřené zatížení pro vodohospodářský systém a kanalizační síť. Pan Vernola se o tom zmiňuje, ale ne tak důrazně, jak to závažnost problému vyžaduje.

Obrovský potenciál růstu cestovního ruchu v Černé Hoře má také svou stinnou stránku. Zatímco nepatrná část pobřeží Jaderského moře patřící Černé hoře zažívá obrovský boom, na severu země dosahuje nezaměstnanost více než 20 % a chudoba přesahuje hranici celostátního průměru.

A dědictví války je tu také stále patrné. Infrastruktura je minimální a v některých lokalitách se musí obyvatelstvo potýkat s nedostatkem vody a elektřiny. Černohorci stále nedostatečně produktivně investují do zdravé ekonomické budoucnosti. Chce-li se Černá Hora dále rozvíjet, chce-li vstoupit do Evropy, potřebuje důkladně promyšlenou strategii růstu pro celou zemi. Nesmí docházet k neuváženým krokům, jako je „Evropské zlaté pobřeží“.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: Edward McMILLAN-SCOTT
Místopředseda

 
  
MPphoto
 
 

  Alojz Peterle (PPE-DE). - (SL) Jsem rád, že mohu podpořit souhlas s uzavřením dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskou unií a Černou Horou, která je jedním z pozitivních skutků, které se v posledních měsících staly v jihovýchodní Evropě. Tato dohoda je uznáním práce, kterou Černá Hora vykonala, a zároveň smluvním závazkem k pokračování činnosti na cestě k plnohodnotnému členství v duchu perspektivy Soluně.

Dohoda jasně stanoví klíčové priority v oblasti politiky, hospodářství a v dalších oborech. V tomto smyslu vítám jasný vztah dohody k prioritám rozvoje na poli turistiky, ochrany životního prostředí, dopravy a výroby energie. Všechny tyto priority jsou provázány, a proto je důležité, aby Černá Hora provedla nebo dosáhla správní reformy, jejíž pomocí bude moci zajistit rychlý rozvoj a splnit podmínky pro obdržení statutu kandidátské země. Upřímně přeji Černé Hoře v tomto ohledu úspěch, protože, jak mluvčí přede mnou zdůrazňovali, na něm závisí provedení.

Jsem přesvědčen, že během slovinského předsednictví Evropská unie zaznamená každý pokrok Černé Hory v plnění jejích smluvních závazků. Pokrok Černé Hory je samozřejmě ve zvláštním zájmu jihovýchodní Evropy, a tudíž také Evropské unie jako celku.

 
  
MPphoto
 
 

  Hannes Swoboda (PSE). - (DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, na Černé Hoře je mnoho obdivuhodného. Krajina je obdivuhodná, stejně jako způsob, jakým bylo vedeno odtržení od Srbska – jak Černá Hora, tak Srbsko se chovaly velmi zodpovědně. Také musím vyjádřit obdiv politice menšin Černé Hory, díky níž se menšiny obecně cítí v Černé Hoře jako doma. Tyto a další věci si nepochybně zaslouží náš obdiv.

Jsou zde ale i temné stránky, kterými jsem velmi znepokojen a o nichž se ostatní mluvčí již zmínili. Jednou z nich je činnost zahraničních investorů, zejména z Ruska. Nemám nic proti ruskému investování v Černé Hoře ani v jiných zemích. Občané Černé Hory se ale musí mít na pozoru před nevyvážeností, kvůli níž by se mohli stát závislými na jediné zemi – a totéž bych řekl o závislosti na jakékoli zemi, nejen na Rusku. Některé z těchto investic již ohrožují některé přírodní památky a malebnou krajinu Černé Hory.

Nadále mě zvláště rmoutí rozmach korupce, o níž už se někteří poslanci zmínili. Máme mnoho zpráv z mediálních zdrojů, které se alespoň snaží podávat celkem vyvážené zpravodajství. Případy vážné korupce v souvislosti s pašováním cigaret a jinými případy, o nichž jsme četli, jsme považovali za záležitost historie. Žádám Komisi, aby tyto události považovala za prioritní. Kdyby korupce byla jediným kriteriem, neměli bychom s dohodou o stabilizaci a přidružení dnes ani v blízké budoucnosti souhlasit. Nicméně ji odsouhlasíme – a počítám sem i skupinu socialistů – protože chceme této zemi pomoci s reformním procesem.

Není však třeba říkat, že očekáváme, že se Komise a samotná Černá Hora vynasnaží odstranit korupci, která –a to je smutné – proniká do politických kruhů. Alespoň se objevilo mnoho vážných obvinění z korupce ze strany politiků. Stejně jako pan Kacin bych rád zdůraznil skutečnost, že případ vraždy Duška Jovanoviče dosud nebyl vyřešen. Zajímá mě, jestli je to pouhá shoda okolností, že on a jeho kolegové hodně psali o organizovaném zločinu. Doufám, že je to shoda okolností a že zde není žádná spojitost. Rozhodně si přeji, aby černohorské úřady tento případ brzy vyřešily a aby dělaly víc pro boj proti korupci ve své zemi.

 
  
MPphoto
 
 

  Ewa Tomaszewska (UEN). - (PL) Pane předsedající, doporučení o uzavření dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a Republikou Černá Hora se týká zvláštní situace. Poprvé se zabýváme zemí, která dosáhla nezávislosti pomocí referenda.

Jako zástupce parlamentního shromáždění Rady Evropy jsem byla pozorovatelkou prvních parlamentních voleb v Černé Hoře po referendu. Jak Rada Evropy, tak OECD potvrdily demokratický charakter voleb. Byla jsem ohromena mírou účasti občanů na pozorování volebního procesu. Zástupci nevládních organizací, volební komisaři, byli ve všech volebních výborech, které jsme navštívili. Bylo jasně vidět ohromné nasazení členů volebních výborů při zajišťování, aby byly splněny všechny náležitosti. Také bychom měli upozornit, že Černá Hora přijala jako měnu euro.

Vzhledem k pokroku, který Černá Hora udělala směrem k začlenění do Evropské unie, podporuji doporučení uzavřít dohodu. Doufám, že proces přizpůsobení pomůže Černé Hoře zlepšit životní podmínky svých obyvatel.

(Předsedající řečníka přerušil)

 
  
MPphoto
 
 

  Jaromír Kohlíček (GUE/NGL). - (CS) Milé kolegyně, vážení kolegové, vztahy Evropské unie s Balkánem jsou delikátní otázkou už proto, že největší státy Unie svou politikou „rozděl a panuj“ výrazně přispěly k rozbití Jugoslávie, která byla od první světové války klíčovým stabilizačním faktorem v celé oblasti. V nástupnických státech s výjimkou Slovinska vidíme všude nestabilitu, etnické sociální napětí, problém uprchlíků, vysokou míru korupce a nezaměstnanosti, slabou pozici státu s malým vlivem volených parlamentů. V takovém prostředí kvete pašování, obchod se zbraněmi, bílým masem, drogami, tabákovými výrobky a alkoholem. V takovém prostředí se jen těžko plánuje doprava, energetika, ekonomický rozvoj. V takovém prostředí lze těžko chránit životní prostředí. Jak se někdo z vás může divit, že tyto jevy vidíme jako naléhavé problémy Země i v Černé Hoře? Rezoluce je jen slabým odvarem toho, co bychom měli pro odstranění viny, která za současný stav na řadě z vás leží, udělat. Uvědomujete si to?

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Georgiou (IND/DEM). - (EL) Pane předsedající, náš kolega poslanec, pan Vernola, podal skvělý – barvitý, řekl bych – obrázek Černé Hory, která je nejvíce okouzlujícím koutem Balkánu. V balkánských legendách vždy existovaly pověsti o tomto dávném království, které dokázalo žít s pěti sousedními zeměmi. Tolik sousedů! Sdílí hranice s Bosnou, Chorvatskem a Srbskem a Albánií a také s Kosovem, které nyní možná bude pro Černou Horu znamenat problém, protože, podle toho, co vidíme v novinách a slyšíme od kolegů poslanců, Kosovo hodlá vyhlásit nezávislost jednostranně!

To by mohlo být pro Černou Horu, která je nyní domovem pro mnoho Albánců, problém. Podle mého názoru podepsání dohody o přidružení na začátku vyjednávání je velmi pozitivní a pomůže k reformě veřejné správy a soudní moci, ale především pomůže boji proti korupci a já doufám, že tatáž dohoda umlčí jakékoli tendence, které by se mohly objevit u albánského obyvatelstva.

 
  
MPphoto
 
 

  Jacek Protasiewicz (PPE-DE). - (PL) Pane předsedající, politická situace na Balkáně je předmětem zvláštního zámu tohoto Parlamentu již mnoho let. Máme radost, že po období krvavých konfliktů jsou nyní normálními součástmi všedního života v regionu mír a spolupráce.

Dochází, nebo může docházet, i na nejcitlivější otázky, jako jsou vyhlášení nezávislosti nových států, způsobem vyhovujícím nejvyšším mezinárodním normám. To je skutečný trend v politickém vývoji na Balkáně, trend, který vytváří možnost dosáhnout strategického cíle většiny národů žijících v tomto regionu, tedy bližší spolupráce s Evropskou unií, včetně konečného cíle – plnohodnotného členství.

Černá Hora je skvělým příkladem tohoto trendu. Po vyhlášení nezávislosti si udržela dobré vztahy s nebližšími sousedy včetně Republiky Srbsko, s níž dříve tvořila federaci. Okamžitě započala intenzivní vyjednávání o dohodě o stabilizaci a přidružení, která vyvrcholí podepsáním dohody dne 15. října letošního roku. Současně uzavřela dohodu o volném obchodu s EU, která vstoupí v platnost v lednu.

Během této krátké doby, sotva roku a půl, udělala Černá Hora znatelný pokrok. Změny provedené ve finanční a daňové politice a v zavedení tržního hospodářství založeném na soutěži a volném pohybu kapitálu musí být vnímány jako pozitivní výsledky.

Stále je třeba mnohé udělat, zejména na poli sociální politiky a zaměstnanosti, energetiky a ochrany prostředí a bezpečnosti a občanských práv. Účinný boj proti korupci a organizovanému zločinu a plná spolupráce s mezinárodním tribunálem v Haagu jsou obzvláště důležité úkoly, před kterými vláda Černé Hory stojí.

Černá Hora však není sama, kdo těmto problémům musí čelit. Podobné výzvy stojí před všemi balkánskými zeměmi, které se ucházejí o členství v Evropské unii. Černá Hora je jednou z vůdčích zemí v tomto procesu a já bych zde rád vyjádřil naději, že jí zůstane. Unie je připravena přivítat balkánské země ve společenství. Jestli a kdy se to stane, záleží především na balkánské elitě a na moudrosti balkánských politiků.

 
  
MPphoto
 
 

  Libor Rouček (PSE). - (CS) Pane komisaři, dámy a pánové, Černá Hora učinila za krátkou dobu své nezávislé existence viditelný pokrok. Byly položeny základy nového státu a schválena nová ústava, hospodářství vykazuje silný 8% růst a do země jen v letošním roce přitekly investice v hodnotě 700 milionů eur. Byla podepsána stabilizační a asociační dohoda a Černá Hora vykročila na cestu budoucího plného členství v Evropské unii. Má-li však být tato cesta k členství v Evropské unii co nejkratší a nejrychlejší, Podgorica by měla učinit mnohá důležitá rozhodnutí. Je potřeba například posílit fungování právního státu, mimo jiné i zabezpečení nezávislého soudnictví, je potřeba – mnohem razantněji než doposud – bojovat proti korupci, je potřeba zvýšit transparentnost rozhodování v politických i hospodářských strukturách s cílem zabezpečit demokratické a spravedlivé fungování tržní ekonomiky. Pro ekonomický rozvoj Černé Hory má obrovský význam cestovní ruch. I zde je nutno zabezpečit jeho udržitelnost mimo jiné i přijetím jednotného legislativního rámce pro oblast životního prostředí a ochrany pobřeží.

Dámy a pánové, přístupový proces Černé Hory a jejích sousedů umožňuje mnohem silnější rozvinutí regionální spolupráce. Jsem přesvědčen, že tato regionální spolupráce v rámci sdružení CEFTA mimo jiné přispěje i k řešení mnohých politických, hospodářských a sociálních problémů, a to v celé oblasti. Chtěl bych proto na závěr svého vystoupení vyzvat Evropskou komisi, aby Černé Hoře i ostatním zemím západního Balkánu účinně pomáhala při rozvoji regionální spolupráce, a to především v oblasti energetiky, dopravy a životního prostředí.

 
  
MPphoto
 
 

  Ryszard Czarnecki (UEN). - (PL) Pane předsedající, pan Swoboda se před chvilku správně zmínil o rozšířené korupci v Černé Hoře. Rád bych ho podpořil citací údajů Transparency International, které ukazují, že na stupnici od 0 do 10 (kde 10 znamená nepřítomnost korupce), dosahuje Černá Hora 3,3. Tudíž je na čele zemí, kde je korupce hlavním problémem.

Dodal bych, že dalším dramatickým problémem je v Černé Hoře pašování. V tomto ohledu země skutečně nemá hranice. V nedávné době se objevil návrh zakázat kouření na veřejných místech, přičemž zároveň v centru hlavního města můžete koupit tisíce balíčků pašovaných cigaret. V tomto ohledu má Černá Hora zjevně před sebou dlouhou cestu k Evropské unii.

Na druhou stranu je třeba zemi přimět, aby vyhověla kriteriím Unie co nejdříve. Vítám skutečnost, že zde je vidět zřetelný pokrok například ohledně soudnictví nebo fungování správy. Musíme ocenit, co Černá Hora udělala na tomto poli od chvíle, kdy dost nečekaně vyhlásila na základě referenda nezávislost.

Domnívám se, že Evropská unie by měla vyslat jasný signál, že jakmile budou splněny příslušné podmínky, cesta do Unie bude zkrácena. Musíme udržovat reálnou perspektivu členství – zjevně ne během dvou, tří nebo čtyř let – ale reálný podnět pro černohorskou společnost k postupnému plnění evropských norem.

 
  
MPphoto
 
 

  Bernd Posselt (PPE-DE). - (DE) Pane předsedající, Černá Hora není jen jednou z nejkrásnějších zemí na světě; je to také balkánská země s nejstarší tradicí nezávislosti v moderní době. Když byla založena Belgie, Černá Hora byla již po staletí nezávislá a měla charakter státu. To zdůrazňuji proto, že Černá Hora je vždy neprávem přehlížena jako nadbytečná malá země, která znenadání, hříčkou osudu, stala nezávislou.

Dovolte, abych řekl panu Markovovi, že Černou Horu zabral její srbský spojenec po první světové válce. Konalo se pro forma parlamentní hlasování, ale nic jiného. Existovalo silné černohorské hnutí za osvobození, jehož činnost trvala celá dvacátá léta až do třicátých. Tito potom obnovil nezávislost Černé Hory v rámci Jugoslávie a podle Titovy jugoslávské ústavy měla právo na odtržení. Ale když se pokusila toto právo využít, byly jí do cesty kladeny překážky. Dnes je to nezávislá země na cestě ke členství v Evropské unii.

Musíme podporovat tamní demokratické síly. Jak již bylo řečeno, to, jak se Černá Hora chová k menšinám, je příkladem pro mnohé země v regionu, a proto menšiny podpořily nezávislost. Co ale stále potřebuje, je silnější systém nezávislého vzdělávání, jako ten, který poskytuje františkánské školní centrum v Tuzi nedaleko Podgorici. Soukromé vzdělávací iniciativy jsou potřebné k tomu, aby zbavily zemi její strnulosti.

Vyzývám vládu, aby pokračovala v rázném tempu po této cestě k pluralismu, a to nejen v hospodářství, ale také ve školství a v konstitučních a demokratických strukturách země.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 
 

  Józef Pinior (PSE). - (PL) Pane předsedající, není pochyb, že Černá Hora je příkladem pozitivního vývoje na Balkáně, pokud jde o strukturu státu, ústavu, právní řád, vstup na světový trh a vytvoření tržního hospodářství. Proto není pochyb, že by Evopský parlament měl podpořit dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskou unií a Černou Horou.

Zároveň však nesmíme zapomínat, že Černá Hora musí ještě mnohé změnit a udělat, zejména co se týče právního řádu a boje proti korupci. Zdůraznil bych, že v dubnu 2007 Čená Hora podepsala dvoustrannou dohodu se Spojenými státy o vyloučení z jurisdikce Mezinárodního soudního dvora. Tato dohoda je bohužel v rozporu se společným postojem a základními zásadami Evropské unie. Mezinárodní trestní soud je z hlediska politiky EU velmi důležitou institucí. Dvoustranná dohoda tudíž nepříjemně zaskřípěla s vyhlídkou dohody s Unií.

Neříkám to proto, aby Evropský parlament začal smýšlet o Černé Hoře negativně. Naopak se domnívám, že Evropská komise a všechny evropské instituce by se v současnosti měly snažit pomoci této zemi připravit se na užší vztahy s Evropskou unií, zejména v boji proti korupci, posilování právního řádu, budování tržního hospodářství a ve vzdorování černému trhu.

 
  
MPphoto
 
 

  Paul Rübig (PPE-DE). - (DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, příklad Černé Hory ukazuje, jak důležité může být referendum. Proto chápu, proč se dnes zde ve sněmovně tyčilo tolik plakátů volajících po referendu, protože samotná Lisabonská smlouva nám samozřejmě nabízí možnost poskytnout Evropanům takové referendum. Domnívám se, že je důležité, že do takového konzultačního procesu je zapojena široká veřejnost a že má příležitost vyjádřit své přání.

Jsem přesvědčen, že v Černé Hoře je také třeba zlepšit hospodářské struktury; jak již naznačil pan Posselt, obzvláště důležité jsou v tomto ohledu vzdělávací ústavy a programy Evropské unie. V oblasti energie velkou výzvu představují a nevídané příležitosti skýtají energetická účinnost a obnovitelné zdroje.

Také v odvětví telekomunikací by bylo pro Černou Horu vhodné převést směrnici o roamingu do vnitrostátního práva, protože by samozřejmě mohla přispět k lepší komunikaci s evropskými zeměmi za rozumné ceny.

Není třeba říkat, že jednou z klíčových výzev je životní prostředí, a zvláštní problém představuje oblast nakládání s odpady a čistíren odpadních vod. Pokud hovoříme o velkolepé kráse přírodního bohatství, máme důvod použít zde nejnovější normy. Evropská unie nabízí podpůrné environmentální rámce, které by měly být co nejdříve zavedeny.

 
  
MPphoto
 
 

  Justas Vincas Paleckis (PSE).(LT) Mnohokrát děkuji panu zpravodaji, který měl tu čest představit v této zprávě novou a zároveň starou evropskou zemi. Po „sametovém rozvodu“ se Srbskem dostala Černá Hora příležitost ukázat neomezený potenciál malé hrdé země. Na druhou stranu by měla Černá Hora jít v čele rozvoje regionální spolupráce a pokračovat v posilování práv menšin a přispívat k přeměně balkánského regionu ze sudu střelného prachu v zahradu národů.

Stejně jako další země, jejichž názvy se objevily na mapě teprve nedávno, čelí Černá Hora několika nebezpečným výzvám: hluboce zakořeněná korupce, nezákonný obchod, černá ekonomika atd. Je politováníhodné, že některé zahraniční investory, zejména ty z Ruska, tato mladá země přitahuje především proto, že skýtá snadné cesty k uzavírání nezákonných finančních dohod. Rozhodnutí nepředat americké pracovníky Mezinárodnímu trestnímu soudu výměnou za vojenskou pomoc podrývá věrohodnost Černé Hory z hlediska její ochoty spolupracovat v míru se svými sousedy a také z hlediska její oddanosti evropským cílům.

Dnes Černou Horu zatíženou stíny minulosti přitahuje, stejně jako některé její sousední země, vyhlídka na členství v Evropské unii. Samotná perspektiva členství podporuje rozvoj demokracie, lidských práv a lepších životních podmínek pro občany. Provádění dohody o stabilizaci a přidružení by mělo být evropským větrem do plachet černohorských reforem. Země může čerpat ze zkušeností, které načerpalo na cestě k dosažení členství v EU sousední Slovinsko a ostatní země, které se k EU připojily v novém tisíciletí.

Iniciativa Černé Hory prohlásit se za ekologickou republiku je chvályhodná; nicméně cesta k dosažení věrohodného provedení může být dlouhá.

Je dobré, že opona izolace obklopující víza pro Černou Horu a další balkánské země je roztrhána. Evropská komise a Rada by neměly váhat v půli cesty, ale měly by nadále bourat tuto překážku spolu s finančními a byrokratickými bariérami a přitom udržovat silnou úroveň ochrany proti zločincům a lidem porušujícím zákon.

 
  
MPphoto
 
 

  Olli Rehn, Člen Komise. − Pane předsedající, rád bych nejprve poděkoval poslancům za velmi obsáhlou a důležitou rozpravu a panu Vernolovi za její podnícení.

Většina poslanců správně zdůraznila naprostou nezbytnost boje proti korupci a zločinu a posílení právního řádu v Černé Hoře. Plně souhlasím: právní řád je nezbytně důležitý pro všechny oblasti společnosti a podepírá fungování celé společnosti a hospodářství. Právě proto Komise trvá na brzké reformě soudnictví v rámci procesu příprav na přidružení v Černé Hoře, stejně jako v dalších zemích na západním Balkáně. To je jedno z nejdůležitějších politických měřítek pro přidružení, které by se mělo hodnotit především.

Pan Vernola a mnozí další poslanci také zdůrazňovali význam ekologie a životního prostředí. Komise pomáhá tomuto starověkému království stát se ekologickou republikou v zahradě národů, jak řekl pan Paleckis, posilováním administrativní výkonnosti Černé Hory, což na oplátku umožňuje zemi lépe přiblížit své zákony našim, například v oblasti nakládání s odpady a vodou.

To ovšem souvisí také s korupcí a já bych rád citoval ze zprávy Komise o pokroku. „Nenastalo žádné zlepšení v činnostech potlačujících politickou korupci. ... Správa veřejného majetku vyvolává vážné obavy. Je zde značný prostor pro korupci, zejména v případech výstavby a územního plánování, privatizace, koncesí a veřejné správy.“ Toto je velmi vážný problém, a proto je třeba, aby Černá Hora měla řešení korupce jako jednu ze svých priorit.

Dovolte mi také, abych informoval vážené poslance, že Komise hodlá počátkem příštího roku – pravděpodobně v březnu – přijmout sdělení, v němž zvážíme pokrok od Soluně, a Salcburku v loňském roce, a stanovíme vodítka pro budoucnost. Jedním z takových problémů bude liberalizace víz, kterou jste právem mnozí zmiňovali. Komise zahájí dialog o plánech pro bezvízový styk, což by mělo pomoci zemím západního Balkánu s rozvojem v zájmu splnění podmínek, aby jejich občané nepotřebovali víza k cestám do Evropské unie.

Ale chci zdůraznit, že toto není v pravomocích Komise, ale v rukou vnitrostátních vlád Evropské unie a klíčovými hráči jsou ministerstva a ministři vnitra. Proto spojme své síly a proveďme účinný lobbing u ministrů vnitra stejně jako u dotyčných zemí na západním Balkáně, protože si musíme být jisti, že všechny bezpečnostní požadavky, jako je vydávání dokumentů a hraniční kontroly, jsou v naprostém pořádku, než pokročíme k liberalizaci víz.

A konečně, velmi rád slyším o úspěšné parlamentní spolupráci, k níž dochází mezi parlamentem Černé Hory a Evropským parlamentem. Vím, že je to velmi důležité – je to součástí skutečné politické integrace – a velmi příznivým způsobem to pomáhá k rozvoji institucí v Černé Hoře. Věřím, že můžeme spolupracovat na posilování demokratických institucí a administrativní výkonnosti Černé Hory. Jsem velmi rád, že se shodneme na budoucím vývoji Černé Hory na její cestě k Evropské unii.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Obdržel jsem jeden návrh usnesení ukončit rozpravu o prohlášení Komise(1).

Tato společná rozprava je ukončena.

Hlasování o návrhu usnesení a o zprávě pana Vernoly se bude konat ve čtvrtek 13. prosince 2007.

Písemná prohlášení (článek 142)

 
  
MPphoto
 
 

  Bogdan Golik (PSE), písemně. (PL) Pane předsedající, jako poslanec Evropského parlamentu s velkým potěšením vyjadřuji podporu uzavření dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy a Republikou Černá Hora.

Domnívám se, že spolupráce mezi Evropskou unií a Republikou Černá Hora bude v budoucnosti oboustranně výhodná, zejména díky postupnému vytvoření dvoustranné oblasti volného obchodu. Také mě velmi těší pokrok, který Republika Černá Hora udělala na cestě ke splnění podmínek Evropské unie.

Nicméně stručně bych se zmínil o oblastech, v nichž, jak určují doporučení Komise, musí Černá Hora nadále musí vyvíjet snahu, pokud se chce přiblížit k Evropské unii. Nejdůležitějším úkolem je zlepšit právní řád pomocí reformy veřejné správy v zájmu posílení institucí na všech úrovních a účinně bojovat proti jejich zpolitizování. Jsem si vědom a oceňuji legislativní úsilí, které Černá Hora v této oblasti vyvíjí, ale nejdůležitější je, aby postupně dostávaly větší praktickou účinnost. Černohorští představitelé také musí dosáhnout větší transparentnosti v otázkách rozpočtové kontroly, správy veřejných financí a veřejných soutěží.

Jsem přesvědčen, že když bude Černá Hora provádět všechna doporučení Evropské komise, bude možné nasměrovat zemi na přímou cestu k přidružení.

 
  

(1)Viz zápis


14. 1. prosinec 2007, světový den boje proti AIDS (rozprava)
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Dalším bodem je prohlášení Komise o Světovém dni AIDS, kterým byl 1. prosince 2007.

 
  
MPphoto
 
 

  Markos Kyprianou, člen Komise. − Pane předsedající, znovu máme příležitost diskutovat o této závažné zdravotní hrozbě v Evropském parlamentu. Jen před pár měsíci jsme měli příležitost diskutovat o akčním plánu Společenství týkajícího se této zdravotní hrozby. Náš zájem se samozřejmě nevztahuje pouze na Evropské společenství, ale také na celý svět.

Jsme znepokojeni vzestupem počtu nakažení, počtem lidí po celém světě, kteří jsou postiženi a žijí s HIV, a počet 33 milionů lidí je pro nás příliš vysoký. Proto chceme podniknout kroky v rámci Evropské unie, ale také spolupracovat se všemi mezinárodními hráči mimo EU, abychom se s tímto problémem vypořádali globálně. To odpovídá nové zdravotnické strategii Evropského společenství, která zahrnuje globální úlohu Evropské unie v oblasti zdravotnictví.

Oblasti, na které se můžeme soustředit: předně prevence nakažení – to je velmi důležité. Zároveň zajistit, aby bylo dostupné testování, a kde je třeba, také léčba a zdravotnická péče. Abychom toho všeho dosáhli, je třeba zvyšovat povědomí, což je velmi důležitý faktor; a v tomto zaostáváme – k tomuto tématu se brzy vrátím. Ale také sociální stigma. To je jedna z našich největších starostí a svým způsobem působí jako začarovaný kruh, protože sociální stigma brání lidem, aby se chtěli nechat testovat a dozvědět se, jestli jsou nakaženi a mohou tudíž nakazit ostatní. Nechtějí se léčit a nenechávají se testovat, se všemi negativními důsledky. Nejvíce znepokojivé je to mezi mladými lidmi a to je naším hlavním zájmem a cílem.

Naše studie a průzkumy ukazují, že mezi mladými lidmi je skutečně nedostatečné povědomí – dalo by se říci, že pokud jde o tyto zdravotní hrozby, vládne zde neznalost. Proto je důležité objektivně jim ukázat, předložením informací tak, aby na jednu stranu nevyvolaly paniku, ale zároveň nevedly ke lhostejnosti, že jde o vážnou chorobu; neexistuje na ni žádný lék, ale mohou se proti ní chránit – a může se jim předvést, jak na to – a zároveň že by neměli mít strach ze spoluobčanů, kteří tuto nemoc mají.

Ze zpráv Eurobarometru známe dva extrémy. Někteří mladí lidé se domnívají, že se není čeho bát: vezmete si nějaká antibiotika, a je to pryč. Na druhé straně se bojí, že se mohou nakazit tím, že se jen dotknou nakažených lidí nebo se napijí z jejich sklenice či je políbí. Takže vidíme dva extrémní pohledy na tuto zdravotní hrozbu a ani jeden z nich neřeší účinně náš cíl, tedy regulovat šíření další nákazy.

Světový den AIDS je důležitým dnem a skýtá nám příležitost k diskusi a zvyšování informovanosti; ale neměli bychom se omezovat na tento jediný den, a proto jsem rád, že alespoň v rámci Evropské unie budeme o těchto problémech diskutovat neustále. Ale pokud jde o mladé lidi, musíme si připomenout, že v 80. letech probíhaly velmi aktivní, velmi účinné, velmi agresivní kampaně, které dosáhly cíle a zvýšily informovanost, ale pak jsme s nimi přestali a zapomněli jsme, že po skončení těchto kampaní začala být sexuálně aktivní mladá generace, nová generace mladých lidí. Ve skutečnosti někteří z nich se narodili právě před koncem těchto kampaní a nemohli těžit z informačních iniciativ, které tehdy probíhaly, a proto zde máme výsledky, o nichž jsem právě hovořil. Víme, že pomocí jednoduchých poselství, jednoduchých metod, vzorů, celebrit, osob ovlivňujících veřejné mínění, udáváním dobrých příkladů a vysvětlováním situace můžeme dosáhnout požadované informovanosti.

V tomto roce naše iniciativa navrhla ministrům zdravotnictví Evropské unie, že se všichni současně vydáme ve Světový den AIDS do škol a budeme o těchto problémech diskutovat s mladými lidmi, abychom zjistili, co vědí, sdělili jim, co víme my, a vyměnili si názory. Dostalo se nám kladné odezvy: připojila se více než polovina ministrů členských států.

Šli jsme do škol – i já jsem šel – a bylo to příjemné překvapení: debaty a diskuse s mladými lidmi, zejména pochopení toho, co vědí nebo nevědí o této nemoci, a také některých praktických problémů. Vědí například, že nejlepší ochranou jsou kondomy, ale zároveň – jak je dostanou? Je jim to trapné, mají strach nebo se stydí. Takže vidíme některé praktické dopady, které jsme nikdy nevnímali jako problémy, nikdy nás nenapadlo, že jim budeme muset v Evropě čelit. Ale ony jsou zde.

Také, protože chceme hovořit s mladými lidmi jazykem, kterému rozumějí, Komise se letos rozhodla vyrobit nový televizní spot zabývající se prevencí přenosu HIV. Vznikl prostřednictvím soutěže pro mladé lidi a vybraný vítězný příspěvek byl od polského studenta. Natočili jsme jej a vysílal se na několika televizních kanálech a používali jsme ho také během našich školních návštěv. Toto je důležitá strategie, kterou se musíme řídit: musíme hovořit s mladými lidmi jazykem, kterému rozumějí.

Ale, jak jsem již řekl, problémy vycházející z HIV a AIDS se vyskytují i daleko za hranicemi Evropské unie. Je pravdou, že celosvětově byl zaznamenán významný pokrok z hlediska přístupu ke službám souvisejícím s HIV, zejména v zemích s nízkými a středními příjmy. V současnosti v těchto zemích žije kolem 95 % lidí nakažených HIV.

Díky nebývalému nárůstu mezinárodního financování v těchto zemích vzrostl počet léčených lidí ze 100 000 v roce 2001 na 2,5 milionu v roce 2007. To jsou působivá čísla; nicméně 70 % lidí, kteří v těchto zemích potřebují antiretrovirovou léčbu, ji nedostávají nebo k ní nemají přístup. To dokazuje, že máme před sebou ještě dlouhou cestu.

Evropská činnost je financována pomocí nejrůznějších nástrojů jak na vnitrostátní, tak na globální úrovni, například pomocí globálního fondu. Jsou zde i jiné mechanismy financování prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru. Pomocí těchto společných snah s mezinárodním společenstvím jsme dosáhli pokroku, ale stále máme před sebou dlouhou cestu a ta vyžaduje silnou spolupráci mezi evropskými institucemi.

Jak jsem řekl v úvodu, naším základním cílem je snížit počet nově nakažených HIV a snažit se o co nejlepší řešení z hlediska podpory, léčby a péče o ty, kteří již s HIV/AIDS žijí. Proto chci znovu zdůraznit toto: boj proti stigmatu – sociálnímu vyloučení, diskriminaci nemoci a lidí, kteří jí trpí nebo jsou jí nakaženi – je velmi důležitý, a pokud jej nepodstoupíme, nikdy nebudeme schopni situaci zvládnout. Abychom toho mohli dosáhnout, potřebujeme zahájit kampaně na zvýšení informovanosti.

Proto je motem Evropské komise v této akci proti AIDS heslo „Pamatuj na mě“, protože se jedná o zapomenutou nemoc na všech úrovních, nebo se alespoň stala zapomenutou. My ji nyní znovu prosadíme do popředí zájmu; ale nejen proto, abychom její existenci připomněli občanům, ale také proto, abychom zajistili, že ji politici prosadí zpět na vrchol politického programu a podniknou nezbytné kroky. V tomto ohledu se spoléhám – a vím, že ji mám – na podporu Evropského parlamentu.

 
  
MPphoto
 
 

  John Bowis, jménem skupiny PPE-DE. – Pane předsedající, je třeba tak mnoho vykonat. Dovolte, abych začal tím, co již pan komisař ve své řeči zdůraznil, a to je dopad na děti, protože jednou z kampaní, které letos běží, je také Zastavme AIDS u dětí. Víme, že každou minutu každého dne se narodí dítě s HIV; víme, že na světě žijí 2,3 milionu dětí s HIV; že pouze jedno z 10, které potřebují antiretrovirovou léčbu, ji dostane; víme, že kvůli nedostatku léků přibližně třetina dětí zemře v prvním roce života a polovina zemře do svých druhých narozenin; víme, že 15,2 milionu dětí do věku 18 let ztratí jednoho nebo oba rodiče vinou AIDS; a víme, že do roku 2010, toho magického roku, vinou AIDS osiří více než 20 milionů dětí.

To je příběh dětí, to je problém týkající se dětí, ale samozřejmě je to také příběh dospělých. Známe čísla, z našich různých zemí o lidech, kterým byl diagnostikován, kteří žijí s HIV: ta čísla rostou a hrozivá statistika prozrazuje, že jeden ze tří lidí neví, že je nakažen.

To je výzva, ale jsou zde zvláštní výzvy, o nichž se domnívám, že bychom v letošním roce měli zdůraznit, a na některé z nich již upozornil pan komisař. Úroveň základních znalostí ve skutečnosti v posledních pěti letech klesá: veřejnost je méně informovaná, než bývala. Mýty a nedorozumění narůstají. Jeden z pěti lidí neví, že HIV se přenáší sexem bez kondomu. Méně než polovina všech sexuálně aktivních lidí vždy s novým sexuálním partnerem používá kondom.

Víme, že počet lidí, jimž byl diagnostikován HIV, se od roku 1997 ztrojnásobil; víme, že rizikové sexuální chování je na vzestupu; víme, že čtvrtina všech smrtí souvisejících s HIV je kvůli pozdní diagnóze a že třetině se dá předejít. A konkrétně víme, že neúspěšní žadatelé o azyl, kteří žijí s HIV, velmi často nemají nárok na léčbu HIV zdarma a nemohou si dovolit životně důležitou péči a mohou dále přenášet nákazu na ostatní. Také víme, že výskyt HIV mezi mužskými vězni je 15krát vyšší než mezi běžnou populací.

Všechny tyto věci víme, vedle znalostí o nadějných signálech, o výzkumu. V nedávné době jsem sám viděl ve Rwandě výzkum, pokračující klinické testy a potřebu testů očkovacích látek v Africe.

Ale všechny tyto věci jsou naléhavé a cílovým rokem je rok 2010; rok 2010 je již blízko. V roce 2010, pane komisaři: vám a mně končí volební období. Nechci, abychom se za tuto skutečnost schovávali a přenechali tuto problematiku svým nástupcům. Chci, abychom mohli v roce 2009, až možná budeme opouštět svůj úřad, říci, že jsme alespoň splnili tento slib.

 
  
MPphoto
 
 

  Jan Marinus Wiersma, jménem skupiny PSE. (NL) Pane předsedající, skládám poklony Komisi za její úsilí, které právě popsal pan komisař. Dnes bych zdůraznil význam Světového dne AIDS a naší společné odpovědnosti v boji proti této nemoci. Protože po celém světě se šíří katastrofa, které se nedostává pozornosti, jakou si zaslouží.

Má skupina proto vítá skutečnost, že dnes máme ve Štrasburku tuto rozpravu. Čísla hovoří za vše. Na světě je 33 milionů lidí, kteří mají rozvinutý AIDS nebo jsou HIV pozitivní a celkem 25 milionů lidí na nemoc zemřelo.

Ale mnoho lidí se chová, jako by AIDS neexistoval. Protože AIDS souvisí se sexem, mnozí o něm raději nemluví. A jak řekl pan komisař, proto je těžké lidi o AIDS poučit. Dnešní mladá generace za to platí vysokou cenu. Polovina všech nově nakažených lidí jsou lidé ve věku pod 25 let. Za dobu, než toto řeknu, nakazí se dalších šest mladých lidí a tři děti zemřou na AIDS. Mluvíme zde o generaci, která nepoznala svět bez AIDS.

Katastrofa není omezena pouze na Afriku. V posledních letech se počet nakažených HIV v Evropě a střední Asii zdvojnásobil z 1,25 na 2,4 milionu. Je nejvyšší čas, aby Evropská unie něco podnikla. Této strašné chorobě, která ničí životy milionů rodin po celém světě, se dá předcházet. S AIDS je možné bojovat účinnými informacemi, snazší dostupností kondomů a dostupností léků.

Pan komisař správně upozorňuje, že jsme dopustili, aby se z AIDS na našem kontinentě stala zapomenutá nemoc. Dnešní mladí Evropané zde nebyli, když běžely velké veřejné informační kampaně 90. let. Pokud nechceme, aby se nám věci vymkly z rukou, musíme jednat rázně.

Takže, zčásti jako symbolický akt a zčásti proto, že se domníváme, že je to skutečně důležitá iniciativa, má skupina minulý měsíc zahájila kampaň za snížení daně na kondomy na 5 % v celé Evropské unii. Skutečnost, že výše DPH u kondomů se tak široce liší – v některých zemích je až 25 % – ukazuje, že v Evropě nemáme k tomuto společnému problému společný přístup nebo alespoň že se mu dostatečně nevěnujeme.

Portugalské předsednictví poskytlo naší kampani pevnou podporu a doufáme také v pozitivní odezvu od komisaře Kovácse, až koncem letošního roku zahájí rozpravu o evropském systému DPH.

 
  
MPphoto
 
 

  Holger Krahmer, jménem skupiny ALDE. (DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, „Navždy tvůj, AIDS“ byla slova, která jsem četl na plakátu ke Světovému dni AIDS, který proběhl před téměř dvěma týdny. Poselství bylo, že AIDS je léčitelný, ale nikoli vyléčitelný. Mnozí lidé, zejména mladí, na něj neberou ohled nebo jej dobrovolně přehlížejí. Množství nakažených, o nichž se zmínili předchozí řečníci, hovoří za vše. Vzdělání je jediným způsobem, jak předcházet HIV a AIDS, a já jsem rád, že Komise tento názor schvaluje.

Nicméně vzdělávání se nesmí omezovat na plakátové kampaně nebo návštěvy škol vládními ministry. Tyto věci na krátkou dobu přitáhnou pozornost a mohou také přilákat média, ale neovlivňují vzorce chování, zejména mezi mladými lidmi.

AIDS a HIV bývaly v tisku náplní hororových příběhů ze života. Mnozí lidé žili v nejistotě a obavách, protože nikdo nevěděl, jak nebezpečný ten virus ve skutečnosti je. Nepřeji si návrat do těchto dnů, ale vzhledem k tomu, že HIV/AIDS se staly životní skutečnosti a léčba se stala bezpečnější, tento problém již dnes automaticky neupoutá takovou pozornost veřejnosti.

Mnozí lidé si již na tyto zprávy zvykli a někteří jsou jimi dokonce unaveni. Je to nerozumné, ale je to fakt. Vzdělávání je třeba těmto změněným okolnostem přizpůsobit. Vzdělávání musí být nastaveno tak, aby upoutalo pozornost lidí, aby vyslalo specifická poselství konkrétním cílovým skupinám v jejich dialektech. Někteří mladí lidé mylně chápou HIV jako zanedbatelné nebezpečí a je zvláště důležité, abychom se s nimi stýkali na jejich půdě a přiměli je přemýšlet o důsledcích nakažení.

Mnozí lidé stále myslí na důsledky, ale bohužel začínají příliš pozdě, konkrétně když jim lékař nebo sociální pracovník řeknou, že jejich testy jsou pozitivní. Pak se z nemoci, která dosud byla jen temnou a vzdálenou, stává velmi skutečná záležitost. Jedině pokud dokážeme lidi přimět, aby přemýšleli o HIV dříve, než bude pozdě, udělali jsme pokrok.

Abychom dosáhli tohoto cíle, bude zapotřebí dlouhodobého trpělivého úsilí. Je třeba vybavení, služeb a projektů zaměřených na cílové skupiny – čím více odlišené a bližší zkušenosti přinesou, tím lepší budou. Organizované charitativní spolky, jako jsou asociace AIDS-Hilfe v Německu, mohou nadále hrát důležitou roli, pokud se dokážou vypořádat s touto novou výzvou. To se bohužel neděje všude.

Ti, kteří jsou HIV pozitivní, mají dnes velkou šanci na dlouhý život, alespoň v západní Evropě. V ostatních částech světa, jako je Afrika, je to jinak. Tato naše povzbudivá situace by nás však neměla uspokojit.

 
  
MPphoto
 
 

  Vittorio Agnoletto, jménem skupiny GUE/NGL. (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, jsem lékař, který pracuje s AIDS již dvacet let a musím upřímně říci, že bych od Komise očekával mnohem podrobnější a věcnější návrhy. V Evropské unii jsou hlavním zdrojem přenosu sexuální vztahy. Abych byl konkrétnější:

1) Nabádá Komise všechny členské státy, aby ve školách pořádaly hodiny sexuální výchovy?

2) Nabádá členské státy, aby zaváděly kontroly cen kondomů, které jsou v současnosti jediným způsobem ochrany proti pohlavnímu přenosu?

Druhý nejčastější zdroj přenosu v Evropě je intravenální přenos, zejména mezi uživateli drog. Co tedy Komise dělá pro to, aby přiměla členské státy zavést strategie omezení škod, které jsou jediným způsobem, jak snížit intravenální přenos mezi lidmi, kteří nedokáží, nemohou nebo nechtějí přestat brát drogy?

Co se týče zbytku světa, očekával bych, že Komise přijde a řekne nám: po osmiměsíčním ustrnutí Parlamentu na mrtvém bodě upozorňujeme, že Parlament odhlasoval změnu článku 6 dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví, a protože to nevedlo k žádné změně, Komise je rozhodnuta bojovat za změnu pravidel WTO. V současnosti pravidla dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví umožňují, aby nadnárodní společnosti držely patenty po dvacet let, následkem čehož se nedostanou léky do Afriky. Nic takového jsme neslyšeli! Pokud se tato pravidla nezmění, hovory o Africe budou jen plané řeči!

A konečně, jak je možné, když každý hovoří o boji proti AIDS, že zde máte komisaře Mandelsona, který píše dopisy thajské vládě s žádostmi, aby nepřijímala zákony, které umožňují distribuovat generika a ve svých dopisech prosazuje a vyjmenovává společnosti jako Sanofi-Avensis? Podle mého názoru by k tomu Komise měla něco říci!

 
  
MPphoto
 
 

  Françoise Grossetête (PPE-DE) . – (FR) Pane předsedající, ano, AIDS si vyžádal mnoho obětí – příliš mnoho obětí. Vybírá si je dál a vybere si jich ještě mnohem více. Je tragické, že mnoho dětí bude nakaženo ještě před narozením. Slyšeli jsme čísla, jsou odstrašující a já nemám v úmyslu je znovu probírat.

Bohužel, AIDS se stále šíří nejen v členských státech EU, ale také v nečlenských zemích, a abychom mohli bojovat s touto novou vlnou epidemie, je nezbytné, abychom zesílili preventivní opatření, zajistili více léků, péče a podpory a navázali partnerství, která jsou pro tuto snahu naprosto nutná. Vedle prevence potřebujeme zlepšit přístup k informacím a usnadnit lidem dostupnost poradenství, léčby a sociálních služeb. Je třeba, abychom zmírnili negativní dopad této nemoci – jedním z nejsmutnějších aspektů je, že je to tabu, něco, o čem se lidé neodváží otevřeně hovořit. Abychom toho všeho dosáhli, musíme zmobilizovat dostupné zdroje a cílený výzkum, koordinovat své snahy a financovat konkrétní projekty. Jedině pokud budou všichni zúčastnění spolupracovat v konstruktivním partnerství, budeme moci významně a trvale přispět k zastavení této epidemie.

Pozoruhodná je skutečnost, že dnešní mladí Evropané nikdy nezažili typ účinných preventivních kampaní, které běžely v 80. letech. Evropské společnosti na sebe musí vzít odpovědnost a vysvětlit mladým lidem základní informace o HIV a AIDS. Poslední průzkumy ukazují překvapující neznalost o nemoci mezi mladými. 54 % mladých lidí ze „starých“ členských států se domnívá, že mohou se mohou nakazit HIV tím, že se napijí ze stejné sklenice jako nakažená osoba. To dokazuje, jak je důležité zlepšit informovanost a investovat do prevence a informací o používání kondomů. Dalším problémem, který je třeba řešit, je cena kondomů. Výsledky výzkumu také ukazují, že ve svých snahách nesmíme polevit; nemůžeme přehlížet nemoc, která již není „nová“. Při zvyšování informovanosti musíme přinášet správná poselství – poselství lépe ušitá na míru jejich příjemcům. Na tomto poli v současnosti vyvíjíme úsilí. Naše poselství musí být aktuálnější a skutečně zaujmout mladé lidi. Donedávna, a do značné míry z etických důvodů, bylo ponecháno hlavně na pacientech, aby vyhledali radu a zažádali o testování na HIV. Z dnešního pohledu můžeme vidět ohledně tohoto přístupu dva problémy: zaprvé, dostupnost služeb byla mizivá, a zadruhé, lidé se báli stigmatizace a diskriminace. V zemích s nízkými příjmy představuje skutečnost, že testování je dobrovolné, závažnou překážku v boji proti pandemii AIDS. Jak můžeme od znevýhodněných, málo vzdělaných pacientů očekávat informovaný souhlas? Jak může osoba, která nikdy neslyšela o HIV, souhlasit s testováním na něj?

A jaké výhody získá jednotlivec z testu na HIV v zemi, která nemá žádný systém sociální ochrany? Nedávné průzkumy v subsaharské Africe ukazují, že pouhých 12 % mužů a 10 % žen podstoupilo test a obdrželo výsledky. Tato nemoc je přetrvávající hrozbou a my nesmíme snižovat svou obezřetnost vůči ní!

 
  
MPphoto
 
 

  Pierre Schapira (PSE) . – (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, AIDS zůstává jednou z nejhorších pohrom 21. století, a to navzdory mimořádnému úsilí mezinárodního společenství o boj s ní po uplynulých 20 let, třebaže občas nastala období oslabení.

Číslo 6 na seznamu rozvojových cílů tisíciletí OSN, přijatém v září 2000, je zastavit a začít odvracet šíření AIDS do roku 2015. Nicméně současná situace v rozvojových zemích – a zejména v Africe, kde počty úmrtí na AIDS stále rostou – si vyžaduje zdvojnásobení našeho úsilí, pokud chceme tohoto cíle dosáhnout.

Jsou zde dvě potenciální cesty, kudy se evropské kroky mohou ubírat. Zaprvé můžeme posílit spolupráci, zejména s místními úřady na jižní polokouli, protože jedině na místní úrovni mohou být nalezena trvalá řešení ohledně péče o trpící, předcházení nemoci, zajišťování léků, informačních a preventivních kampaní a obecného spravování zdravotnických služeb tak, aby vyhověla potřebám místních lidí.

Zadruhé musíme hledat způsoby řešení nedostatku zdravotnických odborníků v zemích s nízkými příjmy. Je třeba, aby Evropa zakročila s praktickými, náležitě financovanými programy v zájmu umožnění zdravotnickým profesionálům vykonávat práci, na kterou byli vyškoleni ve svých zemích, za patřičných podmínek a v patřičných budovách s nezbytným vybavením a léky.

Konečně, dlouhodobý boj proti AIDS bude vyžadovat pevný závazek poskytnout pacientům v rozvojových zemích přístup k lékům, které potřebují, za ceny, které si mohou dovolit. Vzhledem k tomu, že mnoho pacientů s AIDS na  jižní polokouli si již vypěstovalo odolnost vůči lékům první generace, je nezbytné najít pro země s nízkými příjmy nové způsoby zpřístupnění posledních léků v generické formě. Z toho důvodu bych požádal Komisi, aby zvlášť zajistila, aby dvoustranné a regionální dohody, o nichž se v současnosti jedná – zejména dohody o hospodářském partnerství – neobsahovaly žádné podmínky, které by mohly zemím jižní polokoule znesnadnit využívání veškeré flexibility dostupné na základě dohody o obchodních aspektech práv duševního vlastnictví a deklarace ministrů z konference v Dohá z roku 2001 pro účel ochrany pacientů s AIDS.

Již nemám co dodat. Nepřijatelná situace milionů lidí každoročně umírajících na AIDS vyžaduje, aby Evropská unie čelila svým odpovědnostem. Je čas přestat mluvit a pustit se do práce.

 
  
MPphoto
 
 

  Markos Kyprianou, člen komise. − Pane předsedající, budu stručný, chápu, že jsme v časové tísni.

Chtěl bych jen upozornit na tři body. Zaprvé, toto je problém, který zasahuje celou populaci, a to je poselství, které chceme vyjádřit. Již nejde o záležitost rizikových skupin, které se my ostatní nemusíme obávat: je to problém pro obyvatelstvo obecně – pro mladé lidi, ženy. Musíme o něm zvyšovat povědomí a je třeba, abychom vydali také politické poselství.

Zejména – protože to již bylo zmíněno – ohledně otázky imigrantů volíme konkrétní přístup. Portugalské předsednictví mělo otázky zdraví a imigrace jako téma svého předsednictví a přístup k léčbě, testování a léčba a zdravotnická péče imigrantů – i těch, kteří nemají doklady – je důležitým aspektem. O tomto tématu diskutujeme nejen kvůli jejich ochraně a otázce lidských práv, což jsou samozřejmě priority, ale také kvůli ochraně společnosti jako celku.

Otázky, které byly vzneseny, jako je možnost výměny jehel pro uživatele drog, propagování kondomů, sexuální výchova ve školách, problémy ve věznicích, jsou součástí našich diskusí s členskými státy a občanskou společností. Máme analytickou skupinu, v níž jsou všichni zastoupeni: mají diskuse a vyměňují si ověřené postupy a zkušenosti. Ale samozřejmě si uvědomujeme, v rámci Evropské unie nemáme potřebnou pravomoc: provádění těchto politik je odpovědností členských států. Proto zvyšujeme povědomí na politické úrovni, diskutujeme na technické úrovni, ale odpovědnost za konkrétní kroky nakonec spočívá na členských státech.

Ohledně ostatních otázek, které vznesl pan Agnoletto, s velkým zájmem jsem zaznamenal otázku dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví. Zaznamenal jsem také, jaký dopad by měla na přístup k lékům v rozvojových zemích, a všechny další otázky, které vznesl ohledně zemí mimo Evropu. Předložím je svým kolegům, kteří odpovídají za tyto konkrétní oblasti, a informuji je o názorech, které předložil pan poslanec.

Konečně, co se týče přístupu k antiretrovirové léčbě nejprve v rámci Evropské unie – a poté doufáme, že ji budeme moci rozšířit do ostatních oblastí – velmi aktivně podporujeme iniciativu německého předsednictví po konferenci v Brémách na zpřístupnění levné a dostupné antiretrovirové léčby pro všechny pacienty a ty, kteří ji potřebují. Již jsme zaznamenali, pokud to tak můžeme nazývat, první úspěch v Bulharsku. Ale samozřejmě budeme o to usilovat v předsednictví, s podporou Komise, a doufejme, že jakmile se model ujme, můžeme tento přístup rozšířit i mimo Evropskou unii. To je stále naším cílem.

Znovu bych rád poděkoval poslancům za velmi zajímavou rozpravu a zaznamenal jsem všechny vznesené otázky.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Rozprava je ukončena.

 

15. Znečištění Černého moře a Azovského moře ropnou skvrnou po ztroskotání několika lodí (rozprava)
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Dalším bodem je prohlášení Komise o Znečištění Černého moře a Azovského moře ropnou skvrnou po ztroskotání několika lodí.

 
  
MPphoto
 
 

  Markos Kyprianou, člen Komise. − Pane předsedající, úvodem bych rád řekl, že můj kolega pan Dimas lituje, že se nemůže zúčastnit dnešní rozpravy, jak víte, je na konferenci o globálním oteplování, na níž musí reprezentovat Společenství.

Toto je velmi důležitá otázka. Víme, že silné bouře v černomořském regionu v listopadu způsobily tragické ztráty na životech a majetku a samozřejmě poškodily životní prostředí únikem přibližně 1 300 tun topných olejů a potopením lodí převážejících síru. Podle dvoustranné dohody Komise vyslala skupinu pěti odborníků z EU, k nimž se připojili zástupci Komise a programu pro životní prostředí OSN. Odborníci EU zjistili, že ukrajinské vyšetřovací operace jsou v plném proudu. Zjistilo se, že místně dostupné technologie a zdroje jsou dostačující, a Ukrajina nevyjádřila potřebu dalšího nouzového vybavení. Hlavní výsledky mise budou představeny ukrajinským představitelům 14. prosince v Kyjevě. Diskuse na této schůzce se také zaměří na další posilování spolupráce s ohledem na zlepšení monitorování kvality životního prostředí Černého moře.

Podle mezinárodní statistiky o ropných skvrnách může být tato skvrna považována za středně velkou a neočekává se, že by způsobila velkou environmentální katastrofu. To samozřejmě neznamená, že nás neznepokojuje, zejména proto, že je zde vždy možnost druhotného znečištění. Intenzita environmentálních tlaků, výskyt citlivých druhů v průlivu, politická citlivost oblasti a riziko dalších podobných nehod v budoucnosti, to vše zdůrazňuje potřebu komplexnějšího přístupu k situaci. Evropská komise proto uvažuje o navázání pomocí jiných nástrojů, jako jsou mise na hodnocení škod, takže se těším na rozpravu o tomto tématu.

 
  
MPphoto
 
 

  Stanisław Jałowiecki, jménem skupiny PPE-DE. (PL) Pane předsedající, velmi vítám, že máme dnes příležitost diskutovat o katastrofě, která se stala v minulém měsíci v Černém moři, a to přinejmenším ze dvou důvodů.

Prvním důvodem je, že pokud jde o mnoho zemí včetně Ruska, má Evropský parlament úlohu zástupce veřejného názoru. Představte si, co by se stalo v evropských masmédiích, kdyby se podobná katastrofa odehrála dejme tomu v Baltském moři. Televize by nás nepřetržitě zahrnovala záběry poškozené flory a fauny. Byli bychom vystaveni náporu expertů vysvětlujících hrozivé dopady katastrofy. Nicméně v Rusku média mlčí. Pouze s velkými obtížemi se mi podařilo sehnat několik útržkovitých informací, hlavně z ukrajinských zdrojů. Proto je náš hlas v této záležitosti nesmírně důležitý.

Druhým důvodem je to, co bych nazval rozšiřováním našeho evropského povědomí: povědomí, že regiony, kterým jsme dosud věnovali malou nebo žádnou pozornost, jako je černomořský region, jsou nedílnou součástí našeho kontinentu, nejen v geografickém smyslu, ale také z hlediska přírody, ekologie, hospodářství a kultury – povědomí, že jsme částmi společného celku a že tyto části se vzájemně ovlivňují.

Toto povědomí by mělo zvýšit náš smysl pro odpovědnost, která by se  měla rozšířit také na černomořský region. Naše odpovědnost nás opravňuje vyžadovat, aby oblast Černého moře byla bezpečnější než dosud. Měli bychom mimochodem zmínit, že v nedávné minulosti se již několikrát odehrály katastrofy menšího rozsahu.

V tomto ohledu jsou obzvláště důležité následující požadavky. V první řadě monitorování situace v Černém moři – a to jak nyní, sotva měsíc po katastrofě, tak mnohem později.

Dalším požadavkem je přimět sousední země Evropské unie, aby konečně začaly modernizovat své loďstvo, zejména tankery. Černé moře je čím dál černější, ne však z přirozených příčin, kterým vděčí za svůj název, ale kvůli barvě surové nafty. Mohl by se z něj stát jeden velký naftový kontejner. Je třeba vyvíjet tlak na sousední země EU, aby okamžitě zakázaly používání zastaralých tankerů s jednoduchým trupem.

Proto žádám sněmovnu, aby přijala návrh usnesení, který byl předložen a v němž vyzýváme Radu a Komisi k zesílení spolupráce s nečlenskými přímořskými státy. Pozemní hranice se uzavře relativně snadno, ale mořská hranice nikoli. Vzhledem k tomu, že nebudeme stavět hráze, navrhovaný krok je také v našem vlastním zájmu.

 
  
MPphoto
 
 

  Silvia-Adriana Ţicău, jménem skupiny PSE. – (RO) Pane předsedající, následkem nedávných silných bouří v Černém moři ztroskotaly čtyři lodě a sedm bylo poškozeno, mezi nimi také dva ropné tankery.

Nehody se staly v Kerčském průlivu, který spojuje Černé a Azovské moře a představuje hlavní cestu pro vývoz ruské ropy do Evropy.

2000 tun ropy se vylilo do moře a lodě, které ztroskotaly, vezly přes 7 tun síry. Mechanismus civilní ochrany Společenství vyslal k místu havárie skupinu 7 odborníků, aby zhodnotili dopady a určily nezbytná opatření.

Jako zpravodaj pro podporu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku Evropského parlamentu ohledně sdělení komise o Černomořské synergii jsem žádal Unii, aby se stala vůdcem v prosazování zásad společné námořní politiky a rozvoje tras pro námořní dopravu v tomto regionu.

Legislativní balíček o námořní dopravě je pro černomořský region důležitý. Směrnice, která se zabývá přístavní kontrolou, a směrnice 65/2005 o přístavní bezpečnosti zvýší bezpečnost námořní dopravy v regionu.

V roce 2006, podle Černomořského ujednání o porozumění, bylo provedeno více než 4650 kontrol lodí patřících 83 vlajkám. Na základě kontrol provedených úřady Bulharska, Gruzie, Rumunska, Ruské federace, Turecka a Ukrajiny byly zjištěny nedostatky u 69,39 % lodí a přibližně 6 % z nich bylo zadrženo. Z celkového počtu zadržených lodí bylo 8,7 % nákladních lodí, 2,9 % osobních lodí, 2,7 % lodí převážejících chemické látky a 0,5 % ropných tankerů. K těmto zadržením došlo kvůli nedostatkům v systémech pro navigační bezpečnost, kvůli nepřítomnosti záchranného vybavení a vadám na vybavení a konstrukcích zabezpečující stabilitu lodě.

Země, které hraničí s Černým mořem, jako je Gruzie, jsou také na černé listině pařížského ujednání o porozumění a ostatních 5 zemí hraničících s Černým mořem je na šedé listině.

Domnívám se, že Unie by měla dělat více v zájmu zvýšení bezpečnosti námořní dopravy v tomto regionu.

Evropská agentura pro námořní bezpečnost spolu se sekretariátem pařížského ujednání o porozumění a členskými státy bude financovat studia a programy v zájmu zvýšení bezpečnosti námořní dopravy. Od roku 2007 bude agentura poskytováním výpomoci podporovat členské státy, aby je připravila na prevenci a boj proti znečištění moří toxickými látkami.

Pomocí rozpočtu TEN-T již Komise vytvořila projekty pro rozvoj námořních cest v regionu Baltského moře, Středozemního moře a moří nacházejících se ve západní Evropě. Žádám, aby Komise vypracovala podobnou studii pro černomořský region a také žádám o používání služby CleanSeaNet, kterou vyvinula agentura a která umožňuje zjištění ropné skvrny a dohled v evropských vodách, v černomořském regionu také.

 
  
MPphoto
 
 

  Roberts Zīle, jménem skupiny UEN. – (LV) Děkuji vám, pane předsedající, pane komisaři. Nejprve bych rád poděkoval panu Costovi, který předložil návrh usnesení o otázce, o níž právě hovoříme, jménem Výboru pro dopravu a cestovní ruch. Ovšem politicky bych uvítal mnohem rychlejší reakci, než je prosté zdůrazňování potřeby, aby se Rada nezpozdila s přijímáním postoje k sedmi legislativním návrhům ve třetím bezpečnostním balíčku. Podle mého názoru se tím v ekologicky nebezpečných vnitřních mořích, jako je Černé moře a Baltské moře, která jsou obklopena jak členskými státy EU, tak ruským státem, nic nevyřeší. S ohledem na hladinu cen ropy a hladiny příslušných zisků vývozy ropy Ruska za moře v budoucnosti rychle porostou. To se shoduje s ruskou dopravní politikou: vyvážet ropu přes přístavy vlastní země, a přitom udržovat ropovody v ropných terminálech EU ve Ventspils a Būtingė zavřené. Můžeme očekávat zvýšení poptávky po těchto tankerech a dostane ruská flotila tankerů nezbytné investice, aby nemusela dále používat 40 let staré tankery s jednoduchým trupem a lodě určené pro říční plavbu? Domnívám se, že nikoliv. Základní motivací pro potenciální přepravu ropy po moři budou vraky, které jsou co možná nejlevnější. Jsem přesvědčen, že když se budou přísná bezpečnostní pravidla námořní dopravy dodržovat pouze v Evropské unii, nezachrání to prostředí v přilehlých mořích, pokud zároveň nezavedeme mezinárodní normy. Děkuji vám.

 
  
MPphoto
 
 

  Péter Olajos (PPE-DE). - (HU) V mnoha oblastech jsme v posledních desetiletích zaznamenali prudký růst světového obchodu a v souvislosti s ním také přepravy zboží. Námořní doprava hraje v tomto růstu přední úlohu, 90 % zahraničního obchodu Evropské unie se odehrává v této oblasti. Vzhledem k tomu, že je to nejrozšířenější druh přepravy, domnívám se, že lidé mají právo očekávat, že tento způsob dopravy lidí a zboží bude také bezpečný a čistý, takže riziko nehod na moři a znečištění způsobené loděmi odpadne.

Za poslední měsíc se udála tři vážná neštěstí, jejichž celkový rozměr je stejný jako znečištění při nehodě tankeru Exxon Valdez v roce 1989, takže bychom se měli zamyslet. Je třeba upozorňovat na důležitost prevence a účinných opatření. Škody na životním prostředí způsobené nehodami, jako je tato, nekončí na hranicích jedné nebo dvou zemí nebo kontinentu, ale ohrožuje a nakonec nenávratně zničí naše společné hodnoty a naše společné přírodní bohatství. Proto je nutná účinnější mezinárodní koordinace, než byla dosud, a je třeba hrát seriózní úlohu v aktivní prevenci a při nápravných pracích po nehodách. Je také nezbytné bezodkladně přehodnotit mezinárodní právní předpisy v této oblasti, doplnit mezery, zakázat lodím určeným pro říční dopravu přístup na moře a účinně prosadit zásadu „znečišťovatel platí“. Prvořadou povinností Evropské unie je prosazovat opatření, jejichž cílem je bezpečná námořní doprava na mezinárodní úrovni, jak již se děje v Evropské unii. Děkuji vám.

 
  
MPphoto
 
 

  Daciana Octavia Sârbu (PSE). - (RO) Pane předsedající, listopadová nehoda způsobila ekologické škody jak v Černém moři, tak v Azovském moři a dokázala, že v mořských vodách neexistují žádné hranice a že ropné skvrny pocházející z nehod, které se stanou mimo prostor Evropy, mohou ovlivnit také pobřežní ekosystémy členských států.

Potopené lodě, které způsobily znečištění Černého moře, byly určeny pro vnitrozemskou plavbu, a nikoli pro námořní plavbu, a tak způsobily vylití tun ropy do moře a zasažení přírodních stanovišť. Více než 15 000 ptáků a delfínů bylo pokryto naftou a několik vzácných druhů flóry a fauny z pobřeží a dna bylo zničeno a obnovení celistvosti ekosystému Černého moře si vyžádá velké úsilí.

Zhoršení vodního života má spoustu negativních důsledků, protože ovlivňuje ekologickou bezpečnost a kvalitu života a zdraví obyvatelstva. Prudké snížení biologické rozmanitosti Černého moře je znepokojujícím následkem pokračujícího zhoršování ekosystému, nezákonného rybolovu a nadměrného využívání přírodních zdrojů a ropné skvrny přispívají ke zhoršení stavu životního prostředí v tomto regionu, který je považován za nejvíce znečištěný na světě.

Hlavy států a vlád Evropské unie se zavázaly k zastavení snižování biologické rozmanitosti do roku 2010 a těchto cílů je třeba dosáhnout i v mořských oblastech.

V Evropské unii musíme zajistit, aby byla námořní doprava provozována za bezpečných podmínek a aby námořní hranice byly co možná nejúčinněji ochraňovány před přeshraničními hrozbami. Kromě toho nová zelená kniha o tržních nástrojích pro účely v oblasti životního prostředí a v souvisejících politikách má za cíl lepší provádění zásady „znečišťovatel platí“ a já doufám, že bude mít kladný vliv na způsoby prevence proti tomuto typu ekologických katastrof.

 
  
MPphoto
 
 

  Nickolay Mladenov (PPE-DE). - (BG) Pane předsedající, kolegové, Černé moře není jen vnější hranicí Evropské unie po přistoupení Bulharska a Rumunska, ale také moře s ohromným hospodářským potenciálem pro rozvoj naší Unie. Pokud bereme Černé a Kaspické moře jako jeden region, jeho trh má potenciál zahraničního trhu v hodnotě více než 200 milionů EUR a počet obyvatel přesahující 350 milionů.

Dovolte mi, abych stručně připomněl rozpravu ze září po velkých povodních a požárech v Evropě. Tehdy jsme diskutovali o potřebě založení společných jednotek na pomoc členským státům vypořádat se s přírodními katastrofami, jako jsou ty, které nás zasáhly letos. Podobná potřeba může být vidět i nyní v černomořském regionu. Zaprvé vyzývám Evropskou komisi a samozřejmě členské státy, především Bulharsko a Rumunsko, aby zahájily studii priorit ohledně potřeby regionálního záchranného centra pro černomořský region, které by pomohlo zemím vypořádat se se závažnými situacemi, jako byla tak, které jsme byli svědky před pár měsíci. Zadruhé by měla být provedena podrobná analýza hlavních příčin těchto katastrof a všech ostatních katastrof v černomořském regionu, abychom se mohli poučit a doporučit vhodnou politiku pro tento region. Zatřetí je čas zřídit regionální centrum navigačních informací pro Černé moře, které bude přispívat k bezpečnosti dopravních cest a plavby v regionu obecně.

Tragédie v Kerčském průlivu je záležitost, se kterou musíme žít a vypořádat se s ní v co nejkratším čase, zejména ti z nás, kteří sousedí s černomořským regionem. Ale využijme této tragédie k hledání důvodů i příležitostí ke spolupráci mezi členskými státy, Komisí a ostatními zeměmi hraničícími s Černým mořem, abychom posílili bezpečnost této důležité evropské trasy. Děkuji vám.

 
  
MPphoto
 
 

  Roberta Alma Anastase (PPE-DE). - (RO) Dámy a pánové, jako zpravodajka o černomořské regionální spolupráci vítám zahájení této rozpravy, ale také hluboce lituji toho, že téma naší rozpravy je ve skutečnosti smutným uznáním faktu, že Černé moře stále není předmětem patřičné pozornosti ze strany Evropské unie a dostatečné úrovně provádění plánovaných kroků.

Nicméně ráda bych vám připomněla, že od chvíle, kdy se Bulharsko a Rumunsko připojily k Evropské unii, se Černé moře stalo částečně vnitřním mořem a my nemůžeme přehlížet jeho strategický význam pro celý svět.

Černomořský region má velký význam z hlediska energetické a dopravní politiky Evropské unie. To nás nutí vyvíjet globální a soudržnou strategii pro celý region, strategii, která by směřovala k zajištění bezpečnosti, udržitelného rozvoje a úplné integrace aspektů ochrany životního prostředí. Nadto je třeba, v zájmu podpory skutečné politiky na regionální úrovni, spojit úsilí všech zemí sousedících s mořem, které by přesáhlo vnitrostátní a dvoustranný rámec.

Proto vítám zahájení Černomořské synergie v roce 2007, ale znovu připomínám základní aspekt z mé zprávy, tedy potřebu podniknout konkrétní a přímé kroky v zájmu rozvoje a dosažení této spolupráce jak v rámci regionu, tak mezi regiony a Evropskou unií.

Tragédie černého přílivu z 11. listopadu 2007 nám ukázala, že na tomto poli je třeba, abychom spojili úsilí. Evropská unie musí sehrát hlavní úlohu, a to jak prostřednictvím zvýšeného zapojení v rozvoji Černomořské synergie, tak podporováním svých sousedů a partnerů v tomto směru. Toto je jediný způsob, jakým budeme schopni účinně zareagovat na očekávání a požadavky našich občanů, kteří dnes čelí přímým důsledkům katastrofy z 11. listopadu.

 
  
MPphoto
 
 

  Rumiana Jeleva (PPE-DE). - (BG) Především bych chtěla vyjádřit spokojenost se skutečností, že Komise přichází s tímto názorem. Tato rozprava dokazuje, že Černé moře je nyní ohniskem zájmu evropské politiky a evropských politiků. Chválím tento přístup a jsem přesvědčena, že přinese užitek všem občanům Evropské unie. Jak již bylo řečeno, měli bychom pro ochranu černomořského regionu dělat více. Hlavní je, jak zabránit pohromám, jako je ta, která se stala v Kerčském průlivu. Protože katastrofám se nikdy nedá zcela předejít, ale jejich hlavní příčina může být nepochybně minimalizována.

Jsou dva způsoby, jak zajistit lepší ochranu našich moří. Zaprvé musíme pokračovat v podporování regionální spolupráce. Zadruhé, ruku v ruce s regionální spoluprací, jsou třeba lepší politiky v oblasti plavby. Opatření navržená v třetím balíčku námořní politiky jdou správným směrem a měla by být prováděna co nejlepším způsobem. Jejich provádění je nezbytné pro předcházení událostem, jako byla ta v Kerčském průlivu v černomořském regionu. Vzhledem k tomu, že Evropský parlament a Komise již před časem vyjádřily balíčku opatření podporu, je čas, aby Rada začala být aktivnější a podnikla nezbytné kroky pro zavedení tohoto balíčku. Úspěšné provádění opatření nastíněných v balíčku, v kombinaci s rozšířením regionální spolupráce, například s Organizací pro černomořskou hospodářskou spolupráci nebo iniciativou pro ochranu životního prostředí DABLAS, by mohlo významně přispět k bezpečnosti našich moří a zároveň zajistit větší konkurenceschopnost našeho plavebního průmyslu.

Domnívám se, že tato katastrofa znovu dokazuje význam otázky vztahující se k našim povodím a nutnost vhodných politik k předcházení takovým nehodám a k ochraně životního prostředí. Proto se domnívám, že nadešel čas, aby se třetí balíček opatření v rámci námořní politiky stal skutečností a vstoupil v platnost. Děkuji vám.

 
  
MPphoto
 
 

  Gabriele Albertini (PPE-DE). - (IT) Pane předsedající, pane úřadující předsedo Rady, pane komisaři, dámy a pánové, jménem Výboru pro dopravu a cestovní ruch bych rád vysvětlil, proč předkládáme tento návrh usnesení o ztroskotáních v Kerčském průlivu v Černém moři. Soucítíme s oběťmi této katastrofy!

Vyzýváme Radu a Komisi, aby pečlivě sledovaly situaci v Černém moři a přijaly konkrétní opatření, která pomohou snížit ekologický dopad katastrofy. Evropa dosud nemá paletu nařízení potřebnou k zabránění opakování velmi vážných nehod, jako byla nehoda v Černém moři; mimo jiné musí tato nařízení přidělit státům odpovědnost za bezpečnost lodí pod jejich vlajkou a za soudní stíhání, i prostřednictvím občanskoprávního řízení, lidí odpovědných za tyto environmentální katastrofy.

Přestože Evropský parlament přijal třetí balíček pro námořní bezpečnost při prvním čtení v dubnu 2007, ten dosud nebyl plně schválen Radou, která ho nevysvětlitelně blokuje navzdory závazku, který v tomto ohledu dalo portugalské předsednictví Výboru pro dopravu a Parlamentu. Balíček, který se skládá ze sedmi zpráv, je vyčerpávající: zvyšuje normy námořní bezpečnosti, ochraňuje cestující, omezuje environmentální škody v případě nehody a stanoví povinnosti a odpovědnosti ze strany států, dopravních společností a majitelů lodí. Ukončení rozpravy a upřednostňování některých aspektů a ne jiných je důkazem, že Rada se nechce vážně zabývat otázkou bezpečnosti a že chce zastavit balíček jako celek.

Námořní bezpečnost je příliš důležitou otázkou na to, aby byla předmětem taktiky, příliš závažnou kvůli událostem, které se již staly: Erika, Prestige, v nedávné době Segesta Jet v Messinské úžině a Sea Diamond u Santorini! Kvůli nehodám, které se již staly, a proto, že vzrůstající námořní doprava v Evropě a ve světě by mohla značně zvýšit rizika v budoucnosti.

Z toho důvodu se Evropský parlament domnívá, že všech sedm návrhů musí být předloženo co nejdříve, než dojde k další environmentální katastrofě, při níž dojde ke ztrátám na životech: sladit druhy klasifikace, přinutit státy k monitorování lodí pod jejich vlajkou, zajistit, aby byly prováděny kontroly lodí v přístavech, a monitorovat jejich pohyb, rozhodnout, které kroky je třeba provést v případě nehody a monitorovat a vykonávat odpovědnosti týkající se třetích stran i cestujících. Proto nabádáme Radu, aby neopomíjela toto tragické varování z Černého moře.

 
  
MPphoto
 
 

  Markos Kyprianou, člen Komise. − Pane předsedající, mám několik připomínek. Nejprve ohledně Ruska, připomínka, kterou vzneslo několik poslanců. Rád bych začal připomenutím, že mechanismi občanské ochrany Společenství je možné aktivovat pouze na základě požadavku zasažené země. Na Ukrajinu i Ruské federaci byly zaslány oficiální dopisy nabízející pomoc, přičemž Ukrajina odpověděla kladně, a žádala pomoc, Rusko nabídku odmítlo.

Ale ohledně obecné otázky námořní bezpečnosti napsal můj kolega, místopředseda Barrot, 10. prosince svému kolegovy panu Levitinovi, který je ruským ministrem dopravy, aby vyjádřil znepokojení a zdůraznil význam posílení spolupráce mezi EU a Ruskem v Černém moři stejně jako v Baltském moři – v zájmu zlepšení námořní bezpečnosti.

Řešení problémů mořského životního prostření na regionální úrovni je jedním z milníků námořní strategie Evropské unie, o němž byla uzavřena dohoda při druhém čtení mezi Radou a Parlamentem. Myslím, že to je velmi pozitivní vývoj.

Komise vysvětlila své názory na strategii v regionu ve svém prohlášení „Černomořská synergie – Nová iniciativa pro regionální spolupráci“. Návrh předkládá iniciativu, která by soustředila politickou pozornost na regionální úrovni. V nedávných nehodách v Černém moři hrála úlohu zejména zvláštní kategorie lodí, takzvané námořní/říční ropné tankery, které se mohou plavit na otevřeném moři pouze za jistých omezení.

Obecněji je Komise znepokojena možností, že tato kategorie lodí bude obchodovat v jiných mořských oblastech Evropské unie nebo sousedících zemí, zejména v Baltském moři. V rámci EU máme přísná pravidla ohledně námořní bezpečnosti a stavu lodí, ale také nás znepokojuje, co se děje v mezinárodních vodách, a to jak proto, že by toto dění mohlo snadno zasáhnout Evropskou unii, tak proto, že máme starost o globální životní prostředí. Proto tyto nehody dokazují význam trvalého tlaku na námořní bezpečnost jak na úrovni EU, tak na regionální úrovni.

V tomto ohledu, jak již upozornil Parlament i poslanci, je důležité urychlit zkoumání sedmi návrhů třetího námořního bezpečnostního balíčku.

Konečně, co se týče otázky reakce, Komise je rovněž rozhodnuta neustále posilovat nástroje Společenství pro reakci, jako je mechanismus civilní ochrany, pro zajištění rychlé a účinné reakce v případě, že by se takové katastrofy měly v budoucnosti opakovat. To zahrnuje také spolupráci se sousedními státy EU, jako jsou černomořské země a samozřejmě jiné třetí země.

Rád bych poděkoval poslancům za rozpravu a samozřejmě budu hovořit se svým kolegou o zajímavých názorech, které jste vyslovili.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Obdržel jsem jeden návrh usnesení(1) předložený v souladu s čl. 103 odst. 2 a čl. 108 odst. 5 jednacího řádu.

Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat v úterý 13. prosince 2007.

(Zasedání bylo přerušeno v 19:30 a znovu zahájeno ve 21:00)

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: PANÍ KRATSA-TSAGAROPOULOU
Místopředsedkyně

 
  

(1) Viz zápis


16. Členství ve výborech a delegacích: viz zápis

17. Systémy pojištění vkladů (rozprava)
MPphoto
 
 

  Předsedající. - Dalším bodem je zpráva Christiana Ehlera jménem Hospodářského a měnového výboru o systémech pojištění vkladů (2007/2199(INI)) (A6-0448/2007).

 
  
MPphoto
 
 

  Christian Ehler, zpravodaj. (DE) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, jsem rád, že vám dnes mohu představit zprávu, kterou Hospodářský a měnový výbor jednomyslně přijal. Před hlasováním ve výboru byla budoucnost systémů pojištění vkladů předmětem ostrých debat, zejména vzhledem ke konkrétním regionálním problémům současnosti a k nedávné krizi na americkém trhu s nemovitostmi.

Koncem roku 2006 Komise vydala sdělení přezkoumávající směrnici z roku 1994 o systémech pojištění vkladů. Než Komise sdělení navrhla, vedla poradní postup. Na základě výsledků empirických výzkumů můžeme dojít k závěru, že cílů směrnice bylo v podstatě dosaženo a že v současnosti není třeba žádného legislativního zásahu.

Stále výraznější přeshraniční charakter struktur finančního trhu ovšem vyžaduje, abychom se více soustředili na otázku spolupráce mezi různými systémy pojištění vkladů v Evropě. Ve svém sdělení Komise určila oblasti, v nichž by samoregulační opatření nebo jiné nakládání s právními základy mohly přinést další vylepšení v zájmu spotřebitelů.

Tento přístup bychom si podle našeho názoru měli dále zachovat. Věříme, že dynamická diskuse, jíž se zúčastní Komise, členské státy a evropské fórum pojistitelů vkladů (EFDI), nám může pomoci se co možná nejrychleji přizpůsobit měnícím se okolnostem.

Problém společnosti Nordea v této chvíli neospravedlňuje požadavek na nákladnou novou změnu směrnice. Proto jsem vděčný Komisi za vyjasnění, že problém Nordea, který spočívá v podstatě v náhradě příspěvků, musí vyřešit členské státy.

Ti, kdo pracují se systémy pojištění vkladů ve skandinávských zemích, a tamní dozorčí orgány musí samy rozhodnout, zda mají být příspěvky nahrazeny, nebo zda by se s pojištěními vkladů v těchto zemích mělo zacházet jako s pojistkami a neměl by z nich vznikat nárok na náhradu.

Zpráva se dá v zásadě rozdělit na tři části. První část je diskuse o studii, kterou podnikla Komise, a o postoji k jejím závěrům, jako je výše minimálního pojistného. Druhá část se zabývá otázkou, zda různé systémy pojištění vkladů v Evropě způsobují nepřijatelné narušení hospodářské soutěže. Třetí část se zabývá budoucím krizovým řízením a řízením rizik.

O první části své zprávy hodlám promluvit velmi stručně, protože se ukázala jako převážně nekonfliktní a odráží výsledky poradního postupu ohledně systémů pojištění vkladů. Domnívám se, že naše prohlášení o minimální úrovni ochrany, která by měla být uzpůsobena inflaci, až se bude směrnice příště revidovat, vytváří rovnováhu mezi zájmy nových členských států a zájmy těch starších. Rád bych zdůraznil, že každý členský stát a každý pojistitel vkladu má možnost překročit při pojišťování vkladů evropské minimum.

Dalším důležitým bodem, který je obsažen ve zprávě, je zkoumání otázky, zda různé systémy pojištění vkladů a různé metody používané k jejich financování narušují hospodářskou soutěž. Komise vysvětlila své názory a představila studii, která povede, pokud budou provedeny její doporučení, k harmonizaci financování pro jednotlivé členské státy.

Pokud by členské státy se systémy ex post měly být nyní požádány, aby provedly úplnou a nákladnou restrukturalizaci svých systémů pojištění vkladů, bylo by nezbytné analyzovat, jestli rozmanitost systémů a průvodních nepřijatelných a nákladných narušení trhu jsou vůbec na vnitřním trhu ospravedlnitelné. To dosud nebylo analyzováno a taková anylýza bude důležitým úkolem do budoucna.

Třetí část zprávy zkoumá řízení rizik a krizové řízení. Vnitřní trh a rostoucí stupeň přeshraniční vzájemné závislosti vyžadují, abychom prozkoumali, zda přeshraniční řízení rizik a krizí hladce funguje. Je zde naléhavá potřeba podrobných diskusí se všemi zúčastněnými stranami. V této souvislosti se musí řešit přetrvávající problémy, jako je problém neoprávněně zvýhodněných osob a riziko morálního poškození.

Domnívám se, že empirické studie analyzující řízení rizik a krizí jsou nezbytné, pokud máme vypracovat schůdné plány na sdílení zátěží v případě přeshraničních krizí a společných metod pro včasné odhalení rizik nebo vyvinout systém na zavedení příspěvků odstupňovaných na základě rizika. Tyto studie by pak měly určit obsah následných diskusí.

Na tomto pozadí také kategoricky odmítám pozměňovací návrh skupiny PSE, který stanoví stávající narušení trhu, přestože o nich v současnosti není žádný důkaz. Domníváme se, že současný postup je ten správný.

 
  
MPphoto
 
 

  Charlie McCreevy, Člen Komise. − Paní předsedající, nejprve bych rád vřele poděkoval Hospodářskému a měnovému výboru a zejména panu zpravodaji Christianu Ehlerovi za podporu politiky stanovené v tomto sdělení.

Plně podporuji vaše stanovisko, že legislativní návrhy nejsou v tomto stadiu vhodné. Některé problémy se mohou zlepšit pomocí daných nařízení bez větších výdajů a pomocí spolupráce s evropským fórem pojistitelů vkladů (EFDI). Nedávný finanční zmatek je důkazem, že udržování vkladů a důvěry je během finanční krize nezbytné. Ohledně systémů pojištění vkladů se hlavními jeví dva prvky – vhodná úroveň ochrany a krátké prodlení plateb. Pokud vkladatelé vědí, že jejich vklad bude ochráněn, a pokud jsou si jisti, že pojištěné vklady budou vráceny rychle, není třeba, aby se zapojovali do řady mimo banku.

Stávající směrnice dokázala, že je flexibilní a umožňuje členským státům zvýšit ochranu podle jejich hospodářské situace. Členské státy mohou podniknout okamžité kroky, pokud se jejich úroveň ochrany ukáže jako nedostatečná. Včasné vyplacení vkladů pojišťovnou je možné zlepšit. Podle směrnice by náhrady normálně neměly překročit tři měsíce, ale tato lhůta odráží technologii, která byla k dispozici v roce 1994, Proto jsme požádali EFDI, aby určilo překážky k rychlému vyplacení.

Vkladatelé také musí být informováni o ochraně, která jim je k dispozici. Stávající povinnost informovat stanovená ve směrnici se aplikuje v celé Evropě. Proto jsme požádali EFDI o určení osvědčených postupů pro vylepšení šíření těchto informací vkladatelům. S ohledem na přeshraniční krizi sdílím názor Parlamentu, že potřebujeme mít jasno o sdílení zátěže a interakcích mezi všemi zúčastněnými stranami dříve, než se taková krize projeví. Závěry Rady ve složení pro hospodářství a finance ze dne 9. října hovoří v tomto ohledu jasně. Zaregistroval jsem návrh, aby se EFDI účastnilo diskusí o obecném sdílení zátěže. Dovolte mi zdůraznit, že jen málo systémů má pravomoci, které jdou za hranice pouhého odškodňování vkladatelů. Jejich finance také pokryjí pouze zlomek částek zahrnutých ve větší přeshraniční krizi. Proto nemohu podpořit návrh na zapojení EFDI do diskusí o obecném sdílení zátěže.

Zpráva také zdůrazňuje význam odstranění možných narušení trhu. Budeme tuto záležitost zkoumat, jak se ve zprávě žádá. Nicméně v současné době se nedomníváme, že by vysoké náklady na plnou harmonizaci stávajícího regulačního rámce, odhadované na 2,5 až 4,5 miliardy EUR, byly ospravedlnitelné. Některé otázky týkající se rovných příležitostí se již řeší. Například potřebujeme usnadnit navyšování tam, kde by pobočka měla být schopna nabídnout úroveň ochrany v hostitelské zemi, která je vyšší než v její domovské zemi. Nicméně někdy domluvy mezi systémy v různých členských státech v praxi nefungují a my podporujeme snahy EFDI o dosažení dohody o dobrovolném modelu. Některé členské státy již přizpůsobují příspěvky pomocí svých systémů individuálním rizikům bank. Rádi bychom pomohli dotyčným členským státům, protože toto by přispělo k rovným příležitostem pro banky s podobnými rizikovými profily.

Závěrem, Evropa potřebuje systémy pojištění vkladů, které vkladateli zajišťují ve finanční krizi důvěru. Jsem přesvědčen, že s navrhovanými vylepšeními se tomuto cíli přiblížíme.

 
  
MPphoto
 
 

  Piia-Noora Kauppi,. jménem skupiny PPE-DE. Paní předsedající, nejprve bych všem ráda poděkovala, protože toto téma probíráme právě včas.

Všichni víme, že trvající finanční nepokoj vyzdvihl důležitost řízení přeshraniční krize, a říjnové rozhodnutí Rady ve složení pro hospodářství a finance zvýšit předběžnou koordinaci mezi členskými státy a zejména kontrolními režimy je vřele vítáno.

Banky jsou jádrem platebního systému a zabývají se úsporami obyčejných spotřebitelů, kteří nejsou profesionálními finančníky. Proto je správné fungování platebních systémů a systémů zúčtování a vypořádání obzvláště citlivou záležitostí. Mnohé banky nyní fungují přeshraničně. Izolovaný vnitrostátní regulační rámec není dostatečný. V současnosti nejsou ve všech členských státech stejné ani typy účtů, které spadají do požadavků pro systémy pojištění vkladů.

Neměli bychom dopustit, aby se z toho stal problém vkladatelů. Pan zpravodaj Ehler odvedl na zprávě dobrou práci a ukázal dostatek vůle ke kompromisu. Zpráva zejména správně zdůrazňuje význam odstranění narušení hospodářské soutěže. Jak řekl pan komisař, je velmi důležité zaručit rovné příležitosti.

Nicméně lituji, že se zpráva nakonec nezabývá otázkou předběžných systémů pojištění vkladu (PV). Přestože některé státy, které mají dodatečné systémy PV, tvrdily, že je to problém specifický pro Skandinávii a severské trhy, není to tak. Ve skutečnosti je to protisoutěžní pro celý jednotný trh. Pokud se pravidla návratnosti a přenositelnosti financí vyplacených do těchto systémů neharmonizují, naruší to možnost volby mezi modelem pobočky a dceřinné společnosti v hostitelské zemi, což vede k narušení hospodářské soutěže. Proto velmi vítám, že Komise tuto záležitost zkoumá a analyzuje, zda se jedná o narušení hospodářské soutěže, a umožňuje budoucí doporučení v této oblasti, zejména o návratnosti a přenositelnosti předběžných pojištění vkladů již zaplacených v hotovosti.

Proto vítám iniciativu Komise a zprávu pana Ehlera, ale je třeba vykonat ještě více práce.

 
  
MPphoto
 
 

  Pervenche Berès, jménem skupiny PSE. – (FR) Paní předsedající, pane komisaři, jsem panu zpravodaji vděčná za jeho text. Tentokrát bych souhlasila s mnohými poznámkami paní Kauppiové. Začali jsme práci na tomto textu na jaře a domnívám se, že události z tohoto léta daly za pravdu nám, kteří jsme jej považovali za velmi dobře načasovaný.

To, co se letos v létě stalo, vyvolává otázky o systémech pojištění vkladů. My prostě nemůžeme žít se systémem, kde mnozí z účastníků trhu působí v mnoha zemích bez dohod o pojištění vkladů, které jsou alespoň harmonizovány nebo založeny na společných zásadách, v zájmech nejen hospodářské soutěže, ale také důvěry veřejnosti v tržní mechanismy.

Na mých cestách v létě – a nejen ve skandinávských zemích – mě velmi zasáhlo, jak systematicky byla zmiňována otázka systémů pojištění vkladů a že je považována za velmi důležitou. Samozřejmě vím, co řekne pan komisař: „Kdybyste dala dohromady všechny systémy pojištění na evropské úrovni, celkový výsledek by stejně nebyl víc než kapka v oceánu v porovnání s částkami potřebnými k vyřešení krize.“ To je chabý argument, když potřebujeme snížit svůj handicap jak z hlediska konkurenceschopnosti, tak z hlediska důvěry v tržní mechanismy zejména proto, že má vliv na narušování obchodních strategií, když se společnosti musí najednou rozhodnout, z nesprávných důvodů, mezi jejich různými sesterskými společnostmi a pobočkami.

Na základě těchto argumentu jsem požádal mou skupinu, aby mě podpořila. Skupina předložila pozměňovací návrh, který vyzývá Komisi k rychlejší práci a k rozpoznání toho, co od ní lidé očekávají: protože nemohou vyjádřit své požadavky nahlas a konkrétně, z hlediska priority, potřebují znovu ujistit o tom, jak evropské finanční trhy fungují a jak dobře reagují na události. Spolehlivý systém pojištění vkladů na evropské úrovni jistě v tomto směru přispěje.

Pane komisaři, domnívám se, že patří k vašim povinnostem hodnotit úroveň důvěry či nedůvěry ve fungování finančních trhů na evropské úrovni. Myslím, že nestačí nečinně čekat na nové výsledky výzkumu. Je třeba podniknout kroky ke zrychlení odezvy a umožnit nám pokračovat na harmonizovanějším základě, s lepším a transparentnějším porozuměním systémům pojištění vkladů a jejich funkci v Evropské unii.

 
  
MPphoto
 
 

  Wolf Klinz, jménem skupiny ALDE. (DE) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, jak již bylo řečeno, systémy pojištění vkladů jsou v posledních týdnech znovu středem pozornosti veřejnosti. Případ společnosti Northern Rock, jejíž pobočky zaplavily stovky zákazníků spěchajících vybrat své úspory, a otázka odškodnění investorů v případě kolapsu banky máme ještě v čerstvé paměti.

To vše jasně ukazuje, že globální integrace finančních trhů představuje výzvu i pro Evropu. Nárůst přeshraniční konsolidace v bankovním sektoru vyvolává otázky ohledně kontrolní pravomoci, vhodné úrovně ochrany systémů pojištění vkladů a přeshraniční spolupráce mezi těmito systémy. Jak víme, minimální úroveň ochrany v Evropě je nastavena na 20 000 EUR, ale samozřejmě v mnohých členských státech je mnohem vyšší. Financování systémů pojištění je ovšem věcí členských států a struktury systémů jsou poměrně odlišné.

Z toho důvodu je třeba vyjasnit následující body, a to rychle: v jakém rozsahu má proběhnout harmonizace systémů pojištění, jejich financování a proaktivní předběžné využívání zdrojů pro předcházení škodám.

Pokud jde o přeshraniční instituce, v případě krize se pozornost upírá na strukturu dozoru, zejména v případě skupinového dozoru, a na sdílení zátěže. Pokud sesterská společnost funguje v hostitelském členském státě a spadá do systému pojištění vkladů této země, ale podle zásady skupinového dozoru je předmětem dozorčího úřadu domácího členského státu, mezi dozorčím systémem a systémem pojištění vkladů je vytvořena propast, což je rozhodně nepřijatelné a v rozporu se zájmy investorů.

Nicméně podporuji směr, kterým pan zpravodaj míří. Dříve než se uchýlíme k legislativním opatřením, měly by členské státy nejprve odstranit zbývající nedostatky ve svých systémech pojištění vkladů. Zároveň by Komise měla co nejrychleji provést cílové studie přeshraničního řízení rizik a podrobnou analýzu způsobů financování různých systémů. Na základě výsledků pak mohou proběhnout vážné úvahy o pozdějších legislativních opatřeních, pokud se ukáže, že jsou vhodná a nezbytná.

 
  
MPphoto
 
 

  Gunnar Hökmark (PPE-DE). - Paní předsedající, rád bych poděkoval panu zpravodaji za zdůraznění potřeby studií a analýz, ale také za názor, že pokud je narušován trh, je třeba udělat něco v zájmu dosažení rovných příležitostí. Domnívám se, že k tomu bychom v této debatě měli dojít.

Pokud zde je narušování trhu, můžeme mít různé názory – jestli zde je. Ale pokud zde je, je třeba něco udělat. Musíme něco udělat, protože myslím, že se všichni shodneme, že stojíme o větší přeshraniční hospodářskou soutěž a také chceme chránit zájmy spotřebitelů.

Je důležité diskutovat o rozdílech mezi různými systémy, protože máte-li v některých členských státech předběžné systémy a v některých odlišné dodatečné systémy, což ve skutečnosti znamená, že stát by mohl vypomoci bance, která nemůže platit svým zákazníkům, pak máte narušení trhu.

Jsem toho názoru, že je zde narušení již vzhledem k našim rozdílným názorům. Toto narušení je o to vážnější, pokud je založeno na předpokladu, že by měl stát pomáhat bankám, které nejsou schopny platit svým zákazníkům.

Domnívám se, že úspěch této zprávy pana Ehlera je, že jsme došli k tomuto závěru. Myslím, že je důležité, aby na to Komise svými budoucími kroky reagovala.

Můžeme mít rozdílné názory na současný stav. Ale shodneme se, že pokud nastávající studie prokáží narušení trhu, bude třeba podniknout kroky.

Rád bych za to poděkoval panu zpravodaji a také bych požádal pana komisaře, aby podnikl patřičné kroky.

 
  
MPphoto
 
 

  Antolín Sánchez Presedo (PSE). - (ES) Pane předsedající, dámy a pánové, rád bych poděkoval panu Ehlerovi za jeho práci, která přichází deset let po provedení směrnice o systémech pojištění vkladů z roku 1994, v období finančních změn, kdy se diskutuje o zlepšení evropského trhu finančních služeb.

V současné době je značný rozdíl v postojích jednotlivých členských států a je třeba vyřešit důležité otázky. Přestože většina členských států užívá systém založený na předběžném financování, stále přetrvávají výrazné rozdíly v úrovních pojištění, ve výši financí a způsobech financování.

Udám dva příklady: zaručená částka je v nejvíce ochranářském státě osmkrát vyšší než v nejméně ochranářském státě a záruční fond v jednom státě činí až 40 % evropského součtu. Tato situace vytváří narušení hospodářské soutěže. Dodatečný systém ohrožuje vnitrostátní i evropskou finanční stabilitu v době krize.

Přeshraniční bankovní skupiny také zažívají problémy. Konsolidace fondů z různých systémů přináší praktické obtíže. Soustředění záruk v jediném systému je možné dosáhnout prostřednictvím rozšíření předpisů a dohod mezi státy, čímž se systém roztříští a bude citlivější na nepřípustný nárůst rizik. Nad cíli systémů pojištění vkladů se vznáší velké otazníky: harmonizace úrovní ochrany, vklady odstupňované na základě rizika, využívání fondů k zajištění likvidity, sdílení zátěže, řízení přeshraničních krizí, likvidace institucí a spolupráce mezi úřady.

Systémy pojištění vkladů by měly poskytovat bezpečnostní síť ochrany vkladatel odstupňovanou na základě rizika a zajišťující spravedlivou a účinnou hospodářskou soutěž, poskytující stabilitu finančním trhům a přispívající ke spravedlivému sdílení zátěže v krizových situacích.

Proto by vytržení všech možností z existujícího rámce nemělo stát v cestě důkladné a ambiciózní reformě po provedení nezbytných studií.

 
  
MPphoto
 
 

  Mariela Velichkova Baeva (ALDE). - (BG) Kolegové, upozorňuji na skutečnost, že finanční krize nejsou novým jevem; jsou to ukazatele nesouměrnosti mezi finančním sektorem a reálným hospodářstvím. Hypoteční krize v USA nedávno přiměla finanční experty k výrokům, že hospodářství a finanční trhy jsou provázané a je třeba obsáhlé diskuse v zájmu zlepšení řízení rizik.

Myšlenka v návrhu usnesení pana Ehlera zhodnotit a vylepšit preventivní a včasná výstražná opatření Evropské unie s úmyslem zajistit stabilitu finančních trhů a otázka pojišťování vkladů jako tradiční formy úspor je v mé zemi, v Bulharsku, velmi aktuální. V této souvislosti bych ráda zdůraznila, že odpovědnost bank za pečlivou organizaci svého portfolia je nesmírně důležitá. Samozřejmě, větší informovanost občanů o způsobech využití flexibilních systémů, o různosti forem vkladů a mechanismech, jako jsou fondy pojištění vkladů, dále budují důvěru a podporují finanční stabilitu.

 
  
MPphoto
 
 

  Charlie McCreevy, Člen Komise. − Paní předsedající, rád bych poděkoval poslancům za jejich příspěvky. Na závěr bych rád vyzdvihl dva klíčové body.

Nedomníváme se, že v současné době je vhodná regulační změna. Směrnice obstála v  zkoušce časem. Dokáže se přizpůsobit změněným okolnostem. Dlouhodoběji bude z hlediska finanční stability nezbytné, aby pozitivní systémy pojištění přispěly k hladkému krizovému řízení ve stále více celoevropském bankovním prostředí.

Proto jakékoli další kroky směrem k harmonizovanějším systémům v Evropské unii nyní závisejí na výsledku širší činnosti, která právě probíhá v souvislosti s krizovým řízením.

Ohledně problémů, na něž upozornili paní Kauppiová i pan Hökmark, náhradu příspěvků bance, která z jakéhokoli důvodu opustí systém, stávající směrnice nepokrývá, tudíž je záležitostí legislativy členských států. Harmonizace na evropské úrovni by vyžadovala plnou harmonizaci metody financování.

Rád bych poděkoval panu zpravodaji Ehlerovi a Hospodářskému a měnovému výboru za jejich velmi konstruktivní přístup.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. - Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat ve čtvrtek 13. prosince 2007.

 

18. Správa aktiv II (rozprava)
MPphoto
 
 

  Předsedající. - Dalším bodem je zpráva pana Wolfa Klinze jménem Hospodářského a měnového fondu a Správě aktiv II (2007/2200(INI)) (A6-0460/2007).

 
  
MPphoto
 
 

  Wolf Klinz, zpravodaj. (DE) Paní předsedající, od přijetí směrnice SKIPCP v roce 1985 evropské trhy fondů zažívají meteorický růst. Směrnice byla od té doby dvakrát aktualizována, aby zohlednila nový vývoj na trhu, a její další modernizace je na předním místě agendy pro příští rok.

Mezi zdroje současného reformního projektu Komise patří zejména první usnesení o správě aktiv (Správa aktiv I), které přijal Evropský parlament v dubnu 2006 a které vysvětlilo hlavní prvky reformního souboru opatření. Jsem vděčný Komisi za přijetí těchto doporučení a za její úmysl uplatnit je příští rok v legislativním nástroji.

Současný návrh usnesení nazvaný Správa aktiv II má podobně připravit cestu pro budoucí iniciativy ze strany Komise. K tomu účelu návrh stanoví mnohá opatření, která překračují obsah opravného souboru opatření plánovaného na příští rok, ale která považujeme za nezbytná, pokud se má evropské odvětví fondů stát více konkurenceschopným. Hlavní jsou následující body:

Zaprvé by Komise měla zvážit zvýšení vhodných aktiv na pokrytí majetkových a zajišťovacích fondů. Obojí pomáhá rozložit riziko portfolií a nabízí atraktivní výnosnost investic. Kromě prostoru pro přidání těchto produktů do portfolií by se mělo uvažovat také o evropském depozitním pasu, který by umožnil soukromým investorům přímý přístup k těmto produktům. Vítáme, že Komise založila odbornou skupinu pro otevřené realitní fondy, a její rozhodnutí vést studii o neharmonizovaných fondů pro drobné investory.

Zadruhé z jednotného evropského trhu by neměli těžit jen drobní investoři, ale také profesionální dodavatelé a institucionální investoři. Pro tyto skupiny, které se obejdou bez tradičních mechanismů ochrany spotřebitele, nikdy nebyl prostor k působení přes hranice bez velmi veřejných oznamovacích postupů. Evropský režim soukromého umisťování může tuto situaci napravit. Musí být navržen tak, aby neomezoval existující systémy, z nichž některé jsou velmi liberální, v jednotlivých členských státech. V zájmu zabezpečení této flexibility Parlament navrhuje, aby CESR, Evropský výbor regulátorů cenných papírů, vydal doporučení pro organizace s takovým režimem. Další krok by pak zahrnoval průzkum, zda to bylo dostačující, nebo je třeba všeobecně závazná směrnice.

Zatřetí rozmezí investičních produktů pro drobné investory se neustále rozšiřuje, ale dostupné informace o produktech nedovolují srovnání případných předností produktů. To je zčásti zapříčiněno vysoce roztříštěným právním rámcem v Evropě. Pokud však mají jednotliví investoři činit informovaná rozhodnutí, je třeba, aby požadavky na informace a povinnost jejich zveřejňování vybudovaly určitý stupeň srovnatelnosti mezi konkurenčními produkty. Různá průmyslová odvětví by měla mít příležitost soutěžit za rovných podmínek a podle stejných pravidel. Z toho důvodu vyzýváme Komisi, aby přezkoumala stávající právní rámce pro různé produktové kategorie a představila návrhy, jak je možné situaci zlepšit.

Cílem není, aby produkty byly plně srovnatelné. Životní pojistky, osvědčení a fondy se liší vnitřně ve svých právních statutech a strukturách.Cílem je spíše zavést požadavek na rovnocenné informace. Ovšem ani maximální transparentnost nebude k ničemu, pokud investoři nebudou mít alespoň minimální znalosti o různých finančních produktech a způsobu jejich fungování. Proto je zodpovědností členských států podporovat vzdělávací iniciativy v této oblasti.

Začtvrté, investoři by měli mít prospěch nejen z širokého výběru produktů, ale také z nízkých nákladů. V současnosti ovšem je prostředí kolem evropských fondů extrémně roztříštěné, což má za následek relativní neúčinnost a nepřiměřené náklady, zejména v porovnání s konkurenčními zeměmi. Komise hodlá v příštím roce vytvořit právní rámec pro fúze fondů. To je třeba ocenit. Komise ovšem přehlíží jednu z hlavních překážek přeshraničních fúzí, a tou jsou daně. Proto žádáme, aby se k přeshraničním fúzím přistupovalo naprosto stejně jako k vnitrostátním fúzím pro účely zdaňování; jinými slovy, neměla by pro investory vytvořit další daňovou povinnost. Nežádáme o přijetí jakýchkoli opatření ohledně daňových sazeb. Jen žádáme, aby se s přeshraničními fúzemi nezacházelo jinak než s vnitrostátními.

Zapáté, Parlament vydá zvláštní zprávu hodnotící potenciální užitečnost evropského právního rámce pro zajišťovací fondy a soukromý kapitál. Komise by se ovšem měla připravit na aktivní účast v mezinárodních diskusích na toto téma.

Konečně bych rád poděkoval mým kolegům z výboru, zejména stínovým zpravodajům z jiných skupin, za jejich spolupráci. Doufám, že Komise znovu přijme naše návrhy, abychom mohli příležitosti jednotného evropského trhu plně zpřístupnit jak investorům, tak odvětví fondů.

 
  
MPphoto
 
 

  Charlie McCreevy, Člen Komise. − Paní předsedající, rád bych pochválil Hospodářský a měnový výbor a zejména pana zpravodaje Klinze za to, že se ujali iniciativy a vypracovali zprávu, a za tvrdou snahu, kterou této zprávě věnovali. Rád bych využil této příležitosti a poděkoval Evropskému parlamentu za jeho cenný příspěvek k diskusi o správě aktiv. Předchozí zpráva Parlamentu o správě aktiv byla taky vynikajícím příspěvkem k naší práci na směrnici SKIPCP.

Dlouhý proces analyzování a konzultací byl, jak věříme, úspěšný při budování silného konsensu v tom, co je třeba udělat a jak. Neměli bychom přetěžovat náš plán, ale nepřehlížíme ani ostatní otázky a problémy. Dnešní zpráva svědčí o širokém okruhu ostatních otázek, kterým čelí evropské odvětví fondů. Již jsme započali práci v mnoha oblastech, na které zpráva upozorňuje. Cílem je vybudovat soubor dokladů, který by sloužil jako základ pro budoucí rozhodování. Jsme rádi, že Parlament podporuje důkladný postup založený na hodnocení dopadů. V Komisi tomuto přístupu pevně věříme. Zajistí, aby budoucí iniciativy odpovídaly skutečným potřebám a poskytovaly účinná řešení. Také využíváme tento přístup v naší práci k soukromému umísťování. Do května 2008 hodláme představit sdělení Komise hodnotící potřebu a proveditelnost evropského režimu soukromého umísťování.

Zpráva, kterou máme dnes před sebou, volá po rychlých řešeních pro usnadnění přeshraniční udílení pasů neharmonizovaným fondům pro drobné investory. Tuto významnou otázku také podrobně zkoumáme a na podzim roku 2008 o ní podáme Radě a Parlamentu zprávu. Doufáme, že tato zpráva dodá této složité diskusi empirický základ.

Někdy při poslechu této rozpravy bychom mohli získat dojem, že se objevují řešení dříve, než byl řádně stanoven problém. Varujeme před spěšným rozšiřováním rámce EU pro fondy pro drobné investory. SKIPCP 3 již povoluje široký rozsah inovačních strategií včetně některých druhů alternativního investování. Je třeba, abychom jasně řekli, co je v současné době možné a jestli kontroly řízení rizik v odvětví jsou vyhovující, než začneme uvažovat o rozšíření rámce pro drobné investory. Chápeme touhu evropského průmyslu fondů zkoušet své vůdčí postavení v inovaci a finanční tvořivosti, ale ne za cenu důvěry investora ve značku SKIPCP.

Uznáváme obavy vznesené ve zprávě s ohledem na odchylné regulační požadavky platné pro distribuci náhradních produktů a zdůrazňujeme, že Komise se dosud neujistila, zda je zde podstatný problém, který je třeba vyřešit. Odezvy na požadavek důkazů vyslaný v říjnu nám umožní zhodnotit, jestli stávající regulační mozaika má za následek reálné a významné riziko poškození investora. Na základě odezvy a návazné práce vydá Komise na podzim roku 2008 prohlášení o potřebě zákroku na úrovni EU.

Oceňujeme, že zpráva uznala pozitivní příspěvek zajišťovacích fondů pro fungování trhů a společenskou výkonnost. Některé nedávné iniciativy pro vývoj dobrovolných norem pro osvědčené postupy jsou vítanou a přiměřenou reakcí na požadavky na větší transparentnost. Oceňujeme, že Parlament se také domnívá, že v těchto vysoce globalizovaných podnicích jsou třeba také mezinárodní odezvy.

Ve zkratce, v oblasti správy aktiv bylo mnohého dosaženo. Před námi je ale ještě dlouhá cesta. V tomto rychle se měnícím obchodu se neustále objevují nové výzvy. Nicméně my si nebudeme pomáhat uspěchanými a špatně připravenými odezvami. Jsme rádi, že Komise má v Parlamentu cenného partnera, který usiluje o stejný cíl, kterým je integrovaný a účinný evropský trh s fondy sloužící jak průmyslu, tak investorům.

 
  
MPphoto
 
 

  Astrid Lulling, jménem skupiny PPE-DE. – (FR) Paní předsedající, v souvislosti s touto významnou zprávou z vlastní iniciativy o bílé knize Komise o investičních fondech zastáváme postoj, že jsme se při všeobecné shodě rozhodli zaměřit se na nelegislativní aspekty vzhledem k tomu, že legislativní návrhy pro úpravu směrnice SKIPCP III budou předloženy začátkem roku 2008. Z toho důvodu jsou problémy, kterými jsme se rozhodli zabývat, nesmírně důležité pro subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů.

Existuje riziko, že rozšíření řady způsobilého majetku v zájmu začlenění otevřených majetkových fondů a alternativních fondů by mohlo pokazit vynikající světovou pověst produktů SKIPCP a negativně ovlivnit jejich distribuci jak v rámci Evropské unie, tak do třetích zemí. V zájmu zabránění poškození průmyslu investičních fondů v Evropě požádal Parlament Komisi, aby provedla podrobnou studii možných důsledků zařazení těchto neharmonizovaných fondů pro drobné investory mezi aktiva způsobilá pro označení SKIPCP.

Investování do SKIPCP činí dohromady tisíce miliard eur a tvoří přibližně 80 % trhu s investičními fondy v Evropě. Odvětví netrpělivě očekává úpravu směrnice SKIPCP. Ovšem aby předešel zbytečnému a kontraproduktivnímu zpoždění této úpravy, navrhl Parlament, že by nemělo dojít k žádnému rozšiřování způsobilých aktiv, dokud není dokončena legislativní reforma směrnice SKIPCP. Jménem mé skupiny stále tento směr prosazuji a vítám ochotu pana zpravodaje ke kompromisu.

Zpráva také vyžaduje vytvoření harmonizovaného rámce pro soukromá umísťování v rámci Unie a já její doporučení v tomto ohledu plně podporuji.

Režim soukromého umísťování je třeba založit na přesné definici kvalifikovaných investorů, jak stanoví směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID). Náležitě informovaní a kvalifikovaní investoři způsobilí vykonávat soukromé umísťování by neměli za žádných okolností čelit byrokratickým poplatkům na základě pravidel, která nejsou jen zbytečná, ale ve skutečnosti kontraproduktivní.

Nemohu souhlasit s pozměňovacím návrhem socialistů, který žádá rovnocennost mezi systémy regulace a dozoru členských států v souvislosti s používáním režimu soukromého umísťování, který by znamenal povolení k vzájemnému přístupu na trhy. Taková rovnocennost po celé Evropě je prostě nereálná.

Musím také zdůraznit jeden bod, v němž má skupina a já nesouhlasíme s panem zpravodajem. Týká se článku 19 o otázce takzvaných „záručních fondů“. Samotné pojetí těchto fondů je kontroverzní a my jsme se snažili protestovat proti jejich špatné definici. Doufám, že budeme moci tento článek postrádat. Nicméně musím panu zpravodaji blahopřát ke kvalitní práci, která nám umožňuje řádně se připravit na legislativní návrh. To znamená, že nyní můžeme s klidem očekávat práci, která je před námi na příští rok.

 
  
MPphoto
 
 

  Harald Ettl, jménem skupiny PSE. (DE) Paní předsedající, rád bych řekl Astrid, že by neměla vždy předpokládat, že návrhy socialistů budou obhajitelné Dovolte, abych začal vřelým poděkováním panu zpravodaji Klinzovi za tuto vyváženou zprávu. Musím říci panu komisaři, že nemusí být vždy tolik opatrný, aby nepřetížil program.

Touto zprávou o správě aktiv se zabýváme na pozadí americké finanční a hypoteční krize. Ani Evropská centrální banka nedokáže odhadnout plný rozsah škod, které tato krize způsobila evropskému finančnímu systému a evropským bankám. A mohou přijít – a nepochybně přijdou – další. Globální finanční trh již je tak blízce propojen, že neexistuje způsob, jak uchránit Unii před takovými spekulativními kousky, jejichž následky nakonec poneseme všichni. Nenasytní představitelé bank zaměření pouze na „shareholder value“ si stále užívají statutu velkých hvězd a americké hodnotící agentury dále dobře obchodují a klamou nás. Bezmyšlenkovitá legislativa ovšem nikdy není zaručená. Nicméně, v této oblasti je třeba ještě mnohé udělat a Komise nemůže problém nechat, ať se vyřeší sám, a nestarat se o trh.

Jedním poselstvím zprávy, které bych chtěl zdůraznit, je, že větší informovanost a transparentnost vedou k větší ochraně a bezpečnosti spotřebitelů. To je velmi rozumný výchozí bod. Dalším dobrým aspektem je, že se zpráva zabývá zajišťovacími fondy a soukromým kapitálem, protože stále více správců aktiv investuje do alternativních investičních produktů. Zajišťovací fondy, otevřené fondy nemovitostí a další produkty pro drobné investory by tudíž měly být zahrnuty do směrnice SKIPCP III – tento úkol je stále před námi.

Podle mého názoru sám koncept správy aktiv vede k trvalému rozvoji, ať již prostřednictvím investičních certifikátů, penzijních fondů, životních pojišťoven, bank nebo soukromou správou aktiv. Od roku 2003 máme směrnici o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem. Její provádění je naprosto nedostatečné. Odvětví fondů obzvláště se vždy odvolává na nákladnou nadměrnou regulaci a odmítá zvýšit svou transparentnost a předpisy pro odpovědnost.

V tomto ohledu potřebujeme, pane komisaři, jasně strukturovaný systém, který poskytuje právní jistotu. Těší mě, že můj návrh na vylepšení odstavce o řízení podniků byl přijat, ale lituji, že byl odmítnut můj návrh na dozor EU nad finančními trhy. V tomto směru bychom mohli, a možná musíme, také hledět více dopředu, pane komisaři.

Je ovšem potěšující, že jsme dosáhli mezistranického kompromisu v otázce záručních fondů. Když již známe všechna fakta, měli bychom a musíme se ze všech sil snažit o zamezení spekulací správců aktiv a o to, aby se Parlament, Komise a Rada nevyznačovaly kolektivní ochablostí. Pane komisaři, to směřovalo k vám. Jděte do toho a udělejte to správně!

 
  
MPphoto
 
 

  Margarita Starkevičiūtė , jménem skupiny ALDE. – (LT) Chtěla bych upozornit, že tato zpráva, ačkoli je vyvážená a obecně přijatelná, neodráží reálnou skutečnost. Problém je, že většina finančních institucí, jak se zdá podle dodaných údajů, nedodržuje pravidla a předpisy, které jsme doporučili.

Zdá se, že hlavním problémem je zneužívání nesrovnalostí, které se v těchto předpisech vyskytují. Z toho důvodu musíme zprávu zkoumat v kontextu jiných zpráv a dokumentů, jako je směrnice MiFID, abychom našli jakýsi soulad. Dalším bodem, na který bych chtěla upozornit, je, že podporuji názor paní Lullingové: SKIPCP má dobré jméno, a proto musíme být velmi obezřetní v zařazování nových produktů do portfolia.

Proč tomu tak je? Protože nevíme, jaké tyto produkty jsou. Je mi velmi líto, ale v tomto dokumentu a v návrhu Komise se trochu promíchaly portfolia a zájmy drobných investorů a institucionálních, profesionálních investorů. Drobní investoři by měli mít jasné definice a předpisy. Ovšem když máme jak SKIPCP, tak alternativní investiční fondy, skutečnost je taková, že na příklad v mé zemi jsou smíchány dohromady a poskytovány drobným investorům, kteří pak nechápou, do čeho investují.

Proto potřebujeme jasnější definice a dokument, který je strukturován jednoznačně. Doufám, že v příštím roce Komise vydá dokument, který bude strukturován jasněji. My skutečně musíme ochraňovat drobné investory. Samozřejmě soukromí investoři by měli mít víc práv, ale ta by měla být definována zvlášť. Neměli bychom radit lidem, aby investovali do alternativních fondů, které ani nebyly definovány. V mé zemi je v současnosti za alternativní označen jakýkoli fond.

 
  
MPphoto
 
 

  Piia-Noora Kauppi (PPE-DE). - Paní předsedající, nejprve bych ráda poděkovala panu zpravodaji Klinzovi za jeho zprávu z vlastní iniciativy a také za přistoupení na návrhy a názory ostatních skupin.

Harmonizace prostředí pro správu aktiv a produktů na trhu fondů může velmi prospět evropskému hospodářství, jak dokázala také směrnice SKIPCP z roku 1985.

Směrnice SKIPCP se stala světově uznávanou značkou. Je úspěšná v zahraničí. SKIPCP představuje základ pro silný trh fondů v Evropě a oživuje hospodářství pomocí zvýšené stability a produktivního opětovného investování úspor.

Nicméně tématem této zprávy není revize SKIPCP, která se blíží a kterou vítáme. Zpráva se zabývá neharmonizovanými fondy pro drobné investory, které jsou mimo rámec směrnice SKIPCP, a vyžaduje mnoho důležitých opatření.

Zejména bych uvítala režim soukromého umisťování, o němž se zmínil také pan komisař. Iniciativa je velmi prospěšná pro dosažení evropského trhu neharmonizovanými fondy.

Zadruhé, transparentnost je dlouho očekávaná a podceňovaná část pro vzrůstající informovanost investorů. Ostatní opatření ve zprávě jdou také správným směrem odstraňování narušení trhu.

Nicméně – a zde se vracíme k úspěchu SKIPCP – nesmíme být nenasytní nebo uspěchaně věci pomíchat. Samozřejmě narážím na diskusi o rozšíření rámce SKIPCP o nové třídy aktiv, jako jsou otevřené fondy nemovitostí nebo fondy zajišťovacích fondů. Nemyslím, že je nyní vhodná doba k diskusím o těchto citlivých záležitostech. Mohli bychom skončit s tvrdším režimem a pravděpodobně bychom se ocitli v jiném prostředí finančních trhů.

Také se domnívám, že je velmi důležité diskutovat o roli záručních fondů. Nic takového jako záruční fond neexistuje. Naše skupina chtěla nějakou flexibilitu. Nedomníváme se, že režim kapitálové přiměřenosti pro fondy problém vyřeší. Záruční fondy neexistují a taková definice by měla být z režimu odstraněna. Proto jsme předložili návrh za skupinu PPE-DE.

 
  
MPphoto
 
 

  Pervenche Berès (PSE) . – (FR) Paní předsedající, pane komisaři, ráda bych poděkovala panu zpravodaji za jeho text. Otázky, kterými se zabývá, se stále vracejí. Například co vlastně dělí institucionální a profesionální investory od soukromých investorů? Někdo by mohl vzbudit zdání, že je mezi nimi něco jako Velká čínská zeď. O tom nejsem přesvědčena a nedávné události ukázaly, do jaké míry se finanční změny rozprostírají od jedné kategorie investorů ke druhé, přímo k jednotlivým spořitelům. Představa, že můžeme navrhnout právní předpisy zcela na základě dvou typů investorů – osvícených profesionálních investorů na jedné straně a malých spořitelů na straně druhé – je podle mého názoru nebezpečná. Jsme si dobře vědomi postupného skluzu investičních produktů. Teorie dvou druhů investorů je správná, ale je třeba velmi jasně rozlišit, jak ji uplatňujeme.

Druhá otázka, kterou bych chtěla vznést – a kterou se zabývají také jiné texty o finančních trzích – se týká informací pro investory. To má zjevně zásadní význam, přesto začínáme od nuly, protože komplexnost finančních změn je něco nového, co jsme dosud pořádně nepoznali. To ovšem nestačí: neexistuje náhrada za odpovědnost na straně těch, kteří se zabývají umísťováním produktu, a na to musíme pamatovat.

Zatřetí, pane komisaři, musím říci, že se domnívám, že ohledně spojitosti mezi prováděním směrnice MiFID a směrnice SKIPCP jste šlápl vedle. Má smysl provádět směrnici MiFID dříve, než vůbec poznáme, jak bude souviset se směrnicí SKIPCP? Myslím, že současná situace by byla vyváženější, kdybychom postupovali opačně.

Co se týče daní, zpravodaj se zmínil o důsledcích pro fúze fondů. Domnívám se, že také musíme pamatovat na důsledky pro umísťování produktů, které by mohly komplikovat překážky čistě finančního charakteru.

Také bych ráda řekla něco o pozměňovacím návrhu socialistů, protože realita trhu s těmito produkty se liší podle zemí, které je vyrábějí a kupují. Zavedli jsme koncept vzájemnosti, který by se nevztahoval pouze na otevírání trhů a přístupu na trh, ale také k povaze regulačních opatření a dozoru. Domnívám se, že tyto prvky jsou nezbytné, protože představa nečlenské země EU, která by vyráběla tyto produkty a měla přístup na naše trhy za jakýchkoli podmínek prostě proto, že my máme přístup na její trh (což evropské spotřebitele vůbec nemusí zajímat), je buď nerealistická, nebo čistě teoretická a já ji nemohu přijmout.

Zpravodaj více než jednou naznačil, že vzájemnost by byla porušením pravidel Světové obchodní organizace. Ale pane komisaři, ptám se vás: co jsme dělali, když jsme uznali rovnocennost pravidel se Spojenými státy? Přesně o takový přístup vás žádáme nyní. Také bylo řečeno, že tento koncept je nerealistický, protože nemáme harmonizaci uvnitř Evropské unie. Pokud by nás ale rovnocennost při vyjednávání s třetími zeměmi podpořila v zavedení společného standardu regulace a dohledu uvnitř Unie, neznamenalo by to výrazný pokrok?

 
  
MPphoto
 
 

  Zsolt László Becsey (PPE-DE). - (HU) Děkuji vám, paní předsedající. Doufám, že budu stručný. Jako člověk z Východu, z oblasti, která je chudá na kapitálu, jsem okouzlen skutečností, že se nyní všichni strachují, co se stane se zajišťovacími fondy nebo soukromým majetkem, když se rozšíří SKIPCP, protože to náš region vůbec neovlivní, a ještě alespoň dobrých pár let ovlivňovat nebude. Možná i něco z toho zažijeme z lidské stránky s majetkovými fondy. Ale možná bych zdůraznil, co mohu očekávat od této kontroly jako člověk z Východu. Jednou věcí je, že banky, které v tomto mechanismu velmi často fungují jako distributoři a dostávají ohromné částky, by přesto měly být z nějakého důvodu zkoumány, vzhledem k tomu že prodejní náklady v současné době tvoří 60 % všech nákladů, a upozorňuji, že v mém regionu jsou banky v tomto neuvěřitelně výdělečné. Pokud něčeho dosáhneme v této oblasti, pak jsme udělali krok vpřed.

Druhá věc je, že případ podnětu k směrnici MiFID také příliš nepřispěje k transparentnosti nákladů vzhledem k tomu, že například pokud má banka správce fondů a prodejce, nevíme, jaká je vnitřní dohoda, a je zajímavé, že ani takové vnitřní dohody nedokáží překonat různé prodejní ceny.

Zatřetí, některé členské státy ovšem dělají mnoho nebo provádějí předpisy, které prakticky zajišťují, že dozorce, správce fondu a jejich vedení stojí nohama na zemi. V mé zemi, nebo v našich zemích, je mnoho schopných mladých lidí, kteří jsou schopni provádět na příklad manažerskou činnost, za dobrou cenu a velmi kvalitně, pokud mohou, a já jsem přesvědčen, že přemístění za účelem vstupu na volný trh je v zájmu všech.

A konečně, ochrana spotřebitele. Uznávám, že vzdělávání je velmi důležité, ale vedle něj musíme zdůrazňovat daňové záležitosti. Nesmí se stát, že když chci využít SKIPCP v jiné zemi, skončím v horší situaci, než kdybych tak učinil ve vlastní zemi. Děkuji vám mnohokrát.

 
  
MPphoto
 
 

  Gay Mitchell (PPE-DE). - Paní předsedající, chci poděkovat panu Klinzovi za jeho zprávu. Evropské odvětví fondů udělalo za poslední roky několik velkých kroků a napomohla k nim směrnice SKIPCP. Ale vzhledem k tomu, že odvětví fondů zažilo rychlý růst, má mnohem větší potenciál. Ten může být uvolněn pomocí zvýšené hospodářské soutěže a pohyblivosti v odvětví po celé EU.

Chtěl bych zde zmínit několik postřehů ohledně zprávy. Vidím klad v doporučení rozšířit rámec SKIPCP na investování do otevřených fondů nemovitostí a fondů zajišťovacích fondů, ale podle mého názoru by se tato záležitost měla řešit zvláštní směrnicí nebo legislativním nástrojem. Další klad vidím v návrzích na rozšíření režimu soukromého umisťování EU a souhlasím, že je nezbytné definovat způsobilé investory. Je důležité upozornit, že přestože definice obsažené v MiFID a ve směrnici o prospektu poskytují dobrý výchozí bod, mohou se objevit i další otázky, které bude třeba vyřešit.

Co se týče investiční politiky a správy rizik, chci připomenout Parlamentu, že ačkoliv Evropský výbor regulátorů cenných papírů (CESR) provádí revizi, jak jsou prováděny požadavky správy rizik směrnice SKIPCP v členských státech, záměrem CESR není harmonizovat tyto požadavky. Některé klíčové oblasti, v nichž existují rozdílné postupy, mohou být zkoumány s cílem harmonizovanějšího přístupu. Záruční fondy by měly být podporovány požadavky kapitálové obhajoby a to by se mělo řešit povolením, aby se fondy nazývaly záruční jedině, pokud jsou podpořeny patřičným institutem ručení. Mám obavy ohledně požadavku na depozitní pas, který by měl za následek, že depozitář bude založen v jiném státě než ve státě SKIPCP. Tím by vznikla regulační mezera, protože SKIPCP a její depozitář by spadaly do různých regulačních režimů, a v případě obtíží v rámci SKIPCP by mohly nastat složité právní problémy.

Děkuji svému kolegovi za tuto zprávu, která je velmi užitečná, a doufám, že pan komisař bude moci reagovat na názory, které jsem zde uvedl.

 
  
MPphoto
 
 

  Charlie McCreevy, Člen Komise. − Paní předsedající, zpráva Parlamentu ukazuje, že přístupy obou našich institucí k pokroku v oblasti správy aktiv jsou velmi podobné. Také je třeba, aby se naše budoucí rozhodnutí zakládala na podrobné analýze dopadů.

Obě naše instituce chtějí účinné trhy, které reagují na potřeby a očekávání evropského odvětví fondů a evropských investorů. V tomto směru bylo vyvinuto značné úsilí. Ještě více vynaloženého úsilí je však před námi. Jsme odhodláni jej vynaložit, ale měli bychom být opatrní. Je třeba zachovat reformy a pověst značky SKIPCP. Musíme věnovat čas konzultacím s podílníky a vyvarovat se zbytečným zásahům, které by znamenaly riziko narušení trhu a nepřinesly výrazné výhody.

Jedině pokud budou všechny tyto podmínky splněny, můžeme věřit, že svými rozhodnutími dokážeme zvládnout tuto výzvu. Těšíme se na další spolupráci mezi našimi institucemi v této velmi důležité oblasti.

 
  
MPphoto
 
 

  President. - Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat ve čtvrtek 13. prosince 2007.

 

19. Spolupráce mezi Agenturou Evropské unie pro základní práva a Radou Evropy (rozprava)
MPphoto
 
 

  Předsedající. - Dalším bodem je zpráva pana Adamose Adamou jménem Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření dohody mezi Evropským společenstvím a Radou Evropy o spolupráci mezi Agenturou Evropské unie pro základní práva a Radou Evropy (KOM(2007)0478 - C6-0311/2007 - 2007/0173(CNS)) (A6-0443/2007).

 
  
MPphoto
 
 

  Franco Frattini, Člen Komise. − Paní předsedající, rád bych poděkoval Parlamentu a zejména panu zpravodaji Adamouovi za nepřetržitou a konstruktivní spolupráci stejně jako za podporu k dosažení této velmi důležité dohody o spolupráci.

Založení Agentury pro základní práva bylo velkým úspěchem pro prosazování a dodržování základních práv v Evropské unii. Je to úspěch také z hlediska interinstitucionální spolupráce. Vždy jsem byl odhodlán zajistit, aby byla tato důležitá iniciativa plně podporována všemi třemi institucemi. Hladká spolupráce mezi Evropskou unií a Radou Evropy je nezbytná pro úspěch agentury.

Návrh rozhodnutí Rady tento cíl odráží. Představuje upřímnou snahu obou organizací pracovat spolu a já jsem potěšen, když vidím, že vyjednávání dohody byla rychlá a vedená na obou stranách konstruktivně.

Tato významná dohoda umožní agentuře pracovat podle jejích nejlepších schopností. Ve skutečnosti, aby mohla být plně funkční, již nyní byla přijata mnohá opatření a některá jsou stále v jednání. Tato dohoda pomůže rozvíjet komplexní rámec spolupráce. Pomůže zajistit strukturální platformu pro oba orgány, díky čemuž budou vzájemný dialog a společná činnost dosažitelnější a účinnější.

Také pomůže vyvarovat se zdvojení práce mezi oběma orgány. Dohoda stanoví pravidelné kontakty a schůzky mezi představiteli agentury a Rady Evropy stejně jako pravidelné výměny informací. Jmenování nezávislé osoby do správní a výkonné rady agentury podporuje výměnu názorů a spolupráci.

Konečně, tato dohoda upevňuje náš společný cíl prosazovat a chránit základní práva v Evropské unii.

 
  
MPphoto
 
 

  Adamos Adamou, zpravodaj. (EL) Paní předsedající, pane komisaři, kolegové poslanci, rád bych začal vyjádřením spokojenosti s dosavadní skvělou spoluprací mezi Agenturou Evropské unie pro základní práva a Radou Evropy, zejména v dosažení dohody, s níž jsou spokojeny obě strany. Doufám, že jejich spolupráce bude pokračovat stejně hladce.

Navzdory prodlouženým diskusím a poradám se stínovými zpravodaji o podstatném obsahu zprávy jsme byli informováni ze strany „tabling office“, že podle čl. 83 odst. 7 a čl. 51 odst. 2 jednacího řádu nebylo možné změnit text dohody a, pokud jde o samotnou zprávu, budou přípustné jen procedurální změny, což vedlo několik členů Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci k hlasování pro zprávu s výhradami. Má zpráva proto prostě schvaluje uzavření dohody mezi Radou Evropy a Agenturou pro základní práva.

Systém zásad ochrany základních práv EU byl vyvinut zejména pomocí precedenčního práva Evropského soudního dvora a potvrzen výslovným uznáním obsaženým ve smlouvách o EU. Nicméně je zvláště důležité zajistit, aby tento systém ochrany lidských práv byl dále posilován a aby ochraňoval základní zásady, jako je zákaz diskriminace, vyloučení, dodržování svobody projevu a vyznání, svoboda názoru a sociální a hospodářská práva.

Evropská Agentura pro základní práva by mohla poskytovat příslušným institucím, orgánům, úřadům a agenturám Společenství a jeho členským státům tyto záruky během provádění práva Společenství. Je důležité uznat, že to byla Rada Evropy, kdo prostřednictvím své pokročilé práce v této oblasti vyvinul komplexní systém norem a právních a soudních nástrojů ochrany a prosazování lidských práv a právního řádu a nasbíral rozsáhlé zkušenosti. Společného cíle ochrany základních práv, který Agentura pro základní práva a Rada Evropy sdílí, je tedy třeba dosáhnout hodnotným a pozitivním způsobem a vyvarovat se zdvojení a jakéhokoli rizika nestálosti v dobře zavedeném soudním a nesoudním systému, který zavedla Rada Evropy pro ochranu lidských práv a práv jedince. Musíme zajistit, aby nebyly žádné námitky proti právnímu precedentu a obsahu ochrany lidských práv stanoveným Radou Evropy, organizací se 47 členskými státy.

Také bych rád zdůraznil, že musíme zamezit jakémukoli nebezpečí zdvojení sil a postupů, abychom předešli zmatkům ohledně cílů a odpovědností dvou orgán a mohli dosáhnout harmonické spolupráce. To se musí odrazit především v ročním programu agentury a v posílení soudržnosti a doplňování mezi těmito dvěma institucemi.

Co se týče výměny informací mezi Radou Evropy a Agenturou pro základní práva, je nesmírně důležité, aby se odehrávala co nejvíce v podmínkách naprosté důvěrnosti na obou stranách. Agentura pro základní práva a Rada Evropy by se měly domluvit na přesnějších pravidlech ohledně provádění článku 15 dohody, který stanoví, že Rada Evropy má dostávat od agentury dotace s cílem dosáhnout naprosté transparentnosti a zabránit jakémukoli náznaku přílišné provázanosti těchto dvou institucí.

Také je nezbytné provádět článek 7 dohody způsobem, který umožní těmto dvěma institucím si na základě vzájemného souhlasu vyměňovat co nejvíce informací, s náležitou úctou k jejich pravidlům jednacího řádu, jak jen je možné při platnosti pravidel důvěrnosti. Tyto informace by neměly využívat jiné instituce než ty, které se přímo účastní zkoumání příslušných problémů, ani by neměly být k dispozici institucím nebo agenturám třetích zemí, pokud neexistují záruky a kontrolní mechanismy ohledně jejich využívání.

Jak jsem řekl, spolupráce mezi Komisí a Radou Evropy během vyjednávání ohledně dohody se ukázala jako plodná a očekává se, že tyto instituce budou pokračovat v účinné společné práci, ve stejném duchu spolupráce, transparentnosti a doplňování se. Nicméně je velice důležité, aby se tohoto procesu účastnil Evropský parlament, prostřednictvím pravidelných zpráv, a aby Rada Evropy byla vyzvána k projevení svého názoru na všechny vypracované průzkumy a hodnocení, za účelem doplňování, zamezení zdvojování práce a transparentnosti akcí těchto dvou institucí.

 
  
MPphoto
 
 

  Kinga Gál, jménem skupiny PPE-DE. – Paní předsedající, jsem rád, že mohu dnes hovořit jako stínový zpravodaj za skupinu PPE-DE ohledně této zprávy o uzavření dohody mez Evropským společenstvím a Radou Evropy o spolupráci mezi Agenturou Evropské unie pro základní práva a Radou Evropy.

Vedli jsme dlouhé rozpravy a diskutovali jsme o otázkách, jestli je zde takové agentury třeba, jestli to Rada Evropy může přijmout, jestli bude mezi těmi dvěma institucemi bude docházet ke skutečné, prospěšné spolupráci.

Parlament a Komise celou dobu říkaly: Ano, potřebujeme agenturu, vidíme v této instituci smysl a předpokládáme dobrou spolupráci mezi Radou Evropy a agenturou.

Proto vítám skutečnost, že nyní, když je na světě dohoda, můžeme hovořit o institucionální spolupráci. Na druhou stranu mě mrzí, že jsme tento text nemohli skutečně zdokonalit opravou některých aspektů, protože bych zdůraznil potřebu brát v úvahu, kdykoli se agentura zabývá konkrétními problémy, veškerou zkušenost, odbornost, kterou nasbíralo parlamentní shromáždění Rady Evropy se svým systémem hlášení v různých svých výborech, například ve Výboru pro právní záležitosti a lidská práva, kde mají vynikající odbornost a zkušenost s řešením těchto problémů.

Nicméně jsem rád, protože uzavření této dohody signalizuje, že je třeba, aby tento orgán, agentura, začal pracovat co nejdříve. Agentura byla slavnostně otevřena dne 1. března, ale její provozní a správní struktura stále nefunguje. Je nutné, abychom pokročili a napravili situaci, abychom mohli pokračovat.

Sleduji tento materiál od samého začátku mého mandátu, všímal jsem si nesmírných obtíží při navrhování jeho rámce, oblasti působnosti a rozhodovacích struktur ke spokojenosti všech zúčastněných.

Všichni máme obavy, protože agentura bude sbírat údaje a připravovat doporučení institucím v oboru, což je pravomoc, kterou je těžké vymezit, která je horizontální a prochází všemi politikami Společenství.

Můžeme být spokojeni jedině tehdy, pokud vytvoříme spolehlivou a odpovědnou agenturu, které je svěřena dostatečná pravomoc a odpovídající rozpočet na splnění jejího úkolu. Tato smlouva tomu může napomoci.

Zajistíme, aby se zabránilo jakémukoli prolínání úkolů a zdvojení činnosti. Doufejme, že slavnostní vyhlášení Listiny základních práv dnes bude jednou stranou a agentura bude druhou stranou jedné mince: první praktický krok k budoucí politiky Unie o lidských právech a základních svobodách.

 
  
MPphoto
 
 

  Genowefa Grabowska, jménem skupiny PSE. (PL) Paní předsedající, dnes zde diskutujeme o netradičním postupu, vzhledem k tomu, že se Evropský parlament vyjadřuje ke vhodnosti dohody o spolupráci mezi Evropskou unií a Radou Evropy. Máme příležitost zasáhnout do této dohody: prostě ji hodnotíme a vyjadřujeme své názory.

Rada Evropy je nejstarší evropskou organizací zabývající se lidskými právy a prosazováním demokracie. Není zde třeba připomínat, že spolupráce mezi Radou Evropy a Evropskou unií – a dříve Evropskými společenstvími – existovala od počátku. Přístup státu, který si přeje připojit se k Evropské unii, ke členství je podmíněn respektováním hodnot, které jsou zapsány ve statutu Rady Evropy: právní řád, demokracie a zejména respekt k lidským právům.

Proto je dobré, že by tyto dvě instituce, Evropská společenství – nyní Evropská unie – a Rada Evropy, měly spolupracovat, a to nejen tím, že budou vedle sebe sedět ve Štrasburku, ale angažováním se ve společných oblastech činnosti. Dohoda, o níž dnes diskutujeme, není příliš originální ani nová, stejně jako Agentura pro základní práva není zcela nová instituce.

Jak víme, Agentura pro základní práva nahradila Evropské středisko pro sledování rasismu a xenofobie sídlící ve Vídni, které mělo podobnou dohodu o spolupráci s Radou Evropy. Tato dohoda, uzavřená v roce 1999, zohledňovala obě strany a platila až do současnosti, tedy do chvíle, kdy bylo středisko nahrazeno Agenturou pro základní práva.

Nicméně, protože jde o nový orgán EU, musíme prozkoumat novou dohodu o spolupráci s Radou Evropy, abychom zajistili, že instituce, které se jeví jako podobné, spolu nebudou soupeřit, ale spolupracovat.

Musím říci, že dohoda byla vyjednána rychle, a přesto dobře. Nemáme žádné větší výhrady k jejímu obsahu, ani bychom nemohli. Stanoví rámec pro spolupráci, určuje pravidelné kontakty, a co je nejdůležitější, vytváří osobní vztahy, protože stanoví, aby Rada Evropy přizvala nezávislou osobu – a jejího zástupce – do správní a výkonné rady. To vše mě přesvědčuje, abych návrh plně podpořil a přijal dohodu, která bude oběma institucím dobře sloužit.

 
  
MPphoto
 
 

  Irena Belohorská (NI). - (SK) Dámy a pánové, děkuji za příležitost k vystoupení. Zpráva se zabývá možnými konflikty zájmů mezi evropskou Agenturou pro základní práva a Radou Evropy. Podle mého názoru je tento problém druhotný. Skutečný problém je mezi Evropským soudem pro lidská práva ve Štrasburku a Evropským soudním dvorem v Lucembursku.

Oba tyto soudy mají pravomoc jednat v oblasti porušování lidských práv a existují rozhodnutí, kde si tyto dva orgány odporují. Většina těchto případů souvisí s články 6 a 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a týkají se postupů při porušení pravidel hospodářské soutěže, jako jsou případy National Panasonic, Hoechst AG, Niemetz atd.

A konečně, Listina základních práv pracovníků Evropské unie a Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod schválená Evropskou unií jsou dva podobné, i když odlišné dokumenty. Pravomoci Evropské Agentury pro základní práva se soustředí na dohlížení a podporu. Dohoda uzavřená v souladu s článkem 300 Smlouvy o založení Evropského společenství, která vyjasní jednotlivé kompetence, bude tedy vítána. Skutečnost, že Rada Evropy bude mít zástupce ve správní radě, také oceníme.

Vzhledem k tomu, že pravomoci agentury jsou omezené, domnívám se, že její činnosti se budou spíše doplňovat s činnostmi Rady Evropy, než že by jim konkurovaly. V každém případě budeme muset dále diskutovat o tomto tématu na základě změn v právním statutu Listiny základních práv.

 
  
MPphoto
 
 

  Panayiotis Demetriou (PPE-DE). - (EL) Paní předsedající, pane komisaři, v nedávných měsících podnikla Evropská unie čtyři rozhodující kroky pro prosazování a ochranu lidských práv. Zaprvé byla vytvořena zvláštní Agentura pro základní práva. Zadruhé byly do reformní smlouvy zařazeny články o právní závaznosti Listiny základní práv a o přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o lidských právech z roku 1950. Zatřetí dnes byla v Parlamentu slavnostně podepsána Listina základních práv; ta se se svým formálním prohlášením stává součástí evropského acquis. Moderní kodex lidských práv! Začtvrté uzavření – o němž dnes diskutujeme – dohody mezi Agenturou EU pro základní práva a Radou Evropy jasně signalizuje, co Evropská unie zastává – prosazování lidských práv – a ukazuje, že tento prvek je základem pro každou moderní společnost, pro každý moderní stát.

Nevidíme v agentuře žádnou podřízenost, žádné zdvojení, ani náhradu role Rady Evropy, která stojí pevně na svém místě mezinárodního strážce lidských práv. Naopak začíná nová fáze spolupráce, nikoli soupeření. Proto souhlasím  se svým krajanem, panem zpravodajem, ve všem, co k této otázce řekl, a plně tuto zprávu podporuji a blahopřeji mu k ní.

Jsem čestným členem parlamentního shromáždění Rady Evropy, čehož si vážím; ale dnes také cítím pýchu a radost nad tím, že dvě instituce, Evropská unie a Rada Evropy, slavnostně zahajují svou spolupráci v této oblasti a doufám, že toto století si ve světové historii vyslouží místo jako století lidských práv.

 
  
MPphoto
 
 

  Sylwester Chruszcz (NI). - (PL) Paní předsedající, Agentura Evropské unie pro základní práva ve Vídni je jen další nákladnou institucí, která si navíc osobuje právo sledovat a kázat členským státům o souladu s Listinou základních práv a dalších věcech.

Je těžké odolat dojmu, že peníze evropských daňových poplatníků putují na další agendu na posílení úřadů v Bruselu a nově vznikajícího eurostátu. Rada Evropy a OBSE jsou existující instituce, které se zabývaly stejnými záležitostmi na mezinárodní, nadnárodní úrovni. Nyní jsme svědky zdvojování již existujících institucí, čímž vzrůstá vliv Evropské unie a byrokracie EU.

Země Evropy – včetně mé země, Polska – jsou zavázány ochraňovat a prosazovat lidská práva mimo jiné plněním Evropské úmluvy o lidských právech. Ovšem Agentura pro základní práva je, spolu s ostatními agenturami, které vznikají překvapivým tempem, nejen plýtváním penězi, ale také další pochybnou, neřku-li škodlivou iniciativou ze strany Bruselu.

 
  
MPphoto
 
 

  Roberta Alma Anastase (PPE-DE). - (RO) Dámy a pánové, toto plenární zasedání se vyznačovalo různými evropskými aktivitami v oblasti lidských práv, stejně jako možností dosáhnout jejich zhodnocení za rok 2007.

Zároveň se vznikem Agentury pro základní práva a s vyhlášením Listiny základních práv, je rozhodnutí uzavřít dohodu o spolupráci mezi výše zmíněnou agenturou a Radou Evropy součástí úsilí Evropské unie o posílení svého výkonu a úlohy ochránce lidských práv, a to jak vnitřně, tak v zahraničí. Ráda bych upozornila na dva aspekty, které jsou v této oblasti podle mého názoru důležité.

Předně vítám záměr dosáhnout touto dohodou dvojího cíle, konkrétně na jedné straně účinnosti a upevnění evropské politiky v oblasti lidských práv a na druhé straně soudržnosti a vyvarování se zdvojení. To je jediný způsob, jak budeme moci nadále prosazovat respekt k základním hodnotám stanoveným v Evropské úmluvě o lidských právech a doplněných Listinou základních práv, včetně upevnění našich vlastních mechanismů určených k tomuto účelu.

Zadruhé vítám záměr upevnit spolupráci na konkrétních projektech v oblasti ochrany lidských práv, které zahájila Rada Evropy. Tento druh vzájemného působení nám umožní dále přispívat ke zlepšování situace v oblasti lidských práv v konkrétních případech, a to jak vnitřně, tak v zahraničí. Ráda bych upozornila na skutečnost, že taková spolupráce by měla být podporována zejména evropských zemích sousedících s Evropskou unií v zájmu vytvoření skutečné oblasti demokracie na vnější hranici Unie.

Jako zpravodaj o regionální spolupráci v černomořské oblasti žádám evropské instituce, aby podporovaly regionální projekty. Považuji iniciativu na vytvoření černomořského euroregionu v zájmu prosazování demokracie na regionální úrovni, kterou zahájila Rada Evropy, za dobrý výchozí bod v tomto směru a vyzývám Komisi, aby projevila veškerou podporu v zájmu jejich úspěchu.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. - Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat ve čtvrtek 13. prosince 2007.

 

20. Pravomoci a spolupráce ve věci vyživovací povinnosti (rozprava)
MPphoto
 
 

  Předsedající. - Dalším bodem je zpráva paní Genowefy Grabowské jménem Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci o návrhu nařízení Rady o příslušnosti, použitelném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a spolupráci ve věcech vyživovací povinnosti (KOM(2005)0649 - C6-0079/2006 - 2005/0259(CNS)) (A6-0468/2007).

 
  
MPphoto
 
 

  Franco Frattini, člen Komise. − Paní předsedající, navrhovaný nástroj pravomoci a spolupráce ve věci vyživovací povinnosti se snaží zlepšit svízelnou situaci lidí, jejichž schopnost uspokojit své denní potřeby závisí na výživném.

V Evropské unii, kde jsou lidé stále mobilnější, by příjemcům výživného – zejména dětem – nemělo být znemožňováno obdržet peníze, které jim náleží, obzvláště když dlužník, například rodič, odejde nebo se odstěhuje do zahraničí.

Rád bych poděkoval paní zpravodajce Grabowské za úsilí, které vynaložila, aby promluvila za dotčené strany, jako jsou nevládní organizace, a pomohla příjemcům výživného během velmi důležitého veřejného slyšení dne 11. září.

Obecně vítáme zprávu paní Grabowské, která podporuje základní prvky návrhu.

Mám pouze pár poznámek k některým navrhovaným změnám. Předně o právním základě. Podle našeho názoru se stávající nástroj vztahuje k rodinnému právu. Nicméně chápu obavy Parlamentu vzhledem k existujícímu právnímu kontextu. Proto jsme vyzvali Radu, ve sdělení přijatém současně s navrhovaným nařízením, aby rozhodla – v souladu s čl. 67 odst. 2 Smlouvy – že současný nástroj bude přijat podle postupu spolurozhodování. To je můj názor a budu nadále žádat Radu, aby se touto výzvou řídila.

Ohledně ostatních pozměňovacích návrhů o použitelném právu. Minulý měsíc byla na Haagské konferenci o mezinárodním právu soukromém úspěšně završena vyjednávání o světové úmluvě o vyživovacích povinnostech.

Vzhledem k uspokojivým výsledkům úmluvy a průvodního protokolu o použitelném právu by Společenství a jeho členské státy chtěly tyto mezinárodní pravidla podpořit. Proto bychom měli přehodnotit pravidla nařízení a související pozměňovací návrhy, abychom zajistili soulad s mezinárodními pravidly.

Zpráva navrhuje umožnit soudům využití jejich vlastního práva, pokud to urychlí vyřešení sporu. Přestože chápeme záměr urychlit proces, domníváme se, že navrhované řešení nepřináší dostatečnou právní jistotu a je nebezpečí, že nebude sloužit zájmům příjemců výživného, kteří by měli být užitím téhož hmotného práva chráněni, bez ohledu na to, který soud případ projednává.

A konečně, Parlament nyní hlasuje o své zprávě. Mezinárodní právní kontext je vyjasněn. Pevně doufám, že tento projekt bude v roce 2008 pokračovat plnou rychlostí. Věřím, že Rada mu v následujících měsících přidělí nejvyšší prioritu.

 
  
MPphoto
 
 

  Genowefa Grabowska, zpravodajka. (PL) Paní předsedající, dovolte, abych nejprve vyjádřila své díky. Chci poděkovat Evropské komisi za skvělou spolupráci na pracovní úrovni. Také děkuji Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stínovým zpravodajům, zejména Výboru pro právní záležitosti a paní Dianě Wallisové, která navrhla jeho stanovisko, za výtečnou spolupráci. Paní Wallisová se ujala těžkého břemene přesvědčování Komise o potřebě pozměňovacích návrhů na právním základě.

Zřejmě bych měla začít s právním základem, vzhledem k tomu, že navrhované rozhodnutí nám bylo předkládáno v rámci postupu, který není přijatelný pro Parlament. Chtěli jsme, aby nařízení bylo raději přijato postupem spolurozhodování než konzultačním postupem. Proto mě potěšilo, co nám řekl pan komisař, a jsem si vědoma sdělení Radě vyzývající ji k tomu, aby nám tuto příležitost dala. K tomu, co řekl pan komisař, bych dodala jen jednu věc.

Nezpochybňuji skutečnost, že vyživovací vztah vychází z rodinného práva. Ale zastávám názor, že jako celek má vyživovací vztah smíšenou povahu. Skutečnost, že má původ v rodinném právu, neznamená, že zůstává v jeho rámci. Má důsledky pro společný trh a hospodářskou situaci obou stran, tedy jak příjemce výživného, tak dlužníka. Proto jsme oprávněni vyjmout vyživovací vztah z jeho zdrojového rodinného práva a spojit vykonávání vyživovací povinnosti s oblastmi, v nichž má Parlament své pravomoci, tedy se společným trhem, rodinnou péčí a lidskými právy. V takovém případě by, myslím, nemělo být obtížné postup změnit.

Proto se domnívám, že si tento návrh zaslouží nejen pozornost Rady, ale také její přijetí. Při přípravě tohoto nařízení jsme pořádali slyšení, která byla popravdě řečeno jeden nepřetržitý nářek. Zejména ženy nám vyprávěly o složité situaci, ve které se nacházejí, když se snaží vymáhat platby výživného na děti, jejichž druhý rodič žije v jiné zemi a nejeví zájem vychovávat své dítě nebo na jeho výchovu přispívat finančně.

Využívá se mnoho různých triků. Nebudu je vyjmenovávat všechny, ale omezím se na jeden příklad. Stačí změnit jediné písmeno ve svém příjmení, abyste se v Evropě ztratili téměř beze stopy, a s dlužníkem se vytratí i vyživovací povinnost. Prostřednictvím tohoto nařízení se snažíme zajistit, aby si žádný dlužník výživného nemohl myslet, že opuštěním země, v níž přebývá dítě, za které neplatí výživné, že odstěhováním se do otevřené Evropské unie, jejíž vnitřní hranice se otevřely – obzvláště nyní, když se nové členské státy zapojí do schengenského prostoru – může využít situace, která nahrává osobě, jež neplní odpovědnost za svou rodinu.

Dovolte, abych zmínila dvě opatření z nařízení, která mi připadají nejdůležitější a která jsou novinkou. Rozhodnutí o výživném vydané ve státě, kde příjemce obvykle přebývá, nebude muset být potvrzeno ve státě, v němž žije dlužník výživného. Nařízení tak navrhuje zrušení postupu „exequatur“. Vím, že to je něco nového, ale pokud chceme zajistit účinné vymáhání vyživovací povinnosti, musíme tento krok provést. Pokud ponecháme „exequatur“, veškerá snaha o dosažení efektivního vymáhání bude neúspěšná.

Uvědomuji si, že budeme respektovat všechny podmínky přijaté v rámci Haagské úmluvy a konference, ale mezinárodní systém je příliš pomalý a ratifikace dohod v oblasti mezinárodního práva soukromého může trvat roky. Evropská unie musí postupovat dopředu a zajistit, aby byly děti zaopatřeny, když na ně jejich otcové nebo matky zapomínají. Toto nařízení proto musí být provedeno rychle pro dobro dětí. Nestará se jen o děti, ale také ochraňuje příjemce. Proto, a děkuji portugalskému předsednictví za práci, kterou investovalo do přípravy textu, svěřuji tuto záležitost do rukou slovinského předsednictví s plnou důvěrou, že text ocení a že výsledkem bude dobrý předpis.

 
  
MPphoto
 
 

  Diana Wallis, navrhovatelka stanoviska Výboru pro právní záležitosti. − Paní předsedající, ráda bych poděkovala panu komisaři za jeho velmi pozitivní projev. Také chci poděkovat paní Grabowské za skvělou spolupráci v této záležitosti.

Toto je jeden z návrhů, který by mohl přiblížit Evropu těm, kterým sloužíme. Mohl by přidat praktickou hodnotu v obtížných dobách jejich života. Nevím, kolikrát mě jako zvolenou poslankyni EP kontaktovali voliči, kteří mají potíže s vymáháním výživného od někoho, kdo žije v jiném členském státě. Příliš často jsem nebyla schopna podat praktickou a pozitivní odpověď.

Doufám, že s tímto nařízením budeme moci ve většině případů pomoci lépe. Návrh potenciálně umožňuje EU jít mnohem dále, než mohou státy prostřednictvím postupu Haagské konference, která již byla zmíněna. Měli bychom mít možnost zajít dál. Nakonec, my sami nabádáme naše občany, aby se svobodně pohybovali v rámci EU, a měli bychom být schopni dát odpověď, ve formě dobrého, jednoduchého justičního systému, když procházejí krizemi ve svých manželstvích či partnerstvích. Především bychom měli být schopni poskytnout pomoc dětem trpícím finančními důsledky rozpadu manželství. Tento návrh by nám poskytl zjednodušený proces o jednom kroku namísto současné noční můry, kdy je třeba žádat u jednoho soudu a pak procházet víceméně stejným procesem vymáhání u zahraničního soudu. To je pro lidi v problematických a zoufalých životních obdobích příliš mnoho.

Výbor pro právní záležitosti rád podpořil většinu tohoto návrhu, přičemž se pokusil o několik technických vylepšení. V tomto ohledu jsem velmi vděčná svému kolegovi panu Casinimu. Nicméně, stejně jako paní zpravodajka, nemůžeme přijmout možnost právního základu. Mělo by to být spolurozhodování, nikoliv konzultace. Domnívám se, že členské státy jednaly naprosto nerozumně, a to jak po stránce obsahu zákona, tak co se týče následků pro naše občany. Doufám, že zareagují na výzvu pana komisaře.

Za svou skupinu mohu říci, že nechceme, aby účinnost tohoto systému o jednom kroku byla podkopána. Musíme samozřejmě respektovat práva na obhajobu – osoba zavázaná podle vykonatelného rozsudku – ale to by se mělo vztahovat k původnímu soudu. Neměli bychom dovolit znovuotevření případu u vymáhajícího soudu, jinak zničíme výhody, které chceme zajistit. Proto chceme vymazat bod 33 písm. a) a máme vážné pochyby o pozměňovacím návrhu 61, který stále nechává dveře příliš otevřené.

Konečně chci přednést několik poznámek jako britská poslankyně tohoto Parlamentu. Nepřijetí, nebo neschopnost přijetí, tohoto nástroje Spojeným královstvím je špatnou zprávou pro mnohé občany EU z ostatních členských států žijících ve Spojeném království a je špatnou zprávou i pro mnoho Britů, jejichž partneři se odstěhují do jiného členského státu. Existují různé permutace, kde nepřijetí způsobí chaos a zmatek. Lidé budou občané druhé třídy z hlediska justičního systému, který je jim k dispozici.

Nicméně nejvíce lituji, že si britská vláda nedokázala uvědomit neudržitelnou pozici britských poslanců EP v těchto otázkách. Měli bychom vlastně pracovat, hovořit a hlavně hlasovat o návrzích, které se, ve své současné podobě, nebudou vztahovat na lidi, kteří nás zvolili? Ostatní začínají zpochybňovat legitimnost naší pozice. Tato odmítnutí přijetí jsou demokraticky neobhajitelná a destruktivní pro soudržnost civilního soudnictví. Tyto kroky sotva prospějí těm, kteří jsou zranitelní a nejvíce potřebují zákonnou ochranu.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN BIELAN
Místopředseda

 
  
MPphoto
 
 

  Panayiotis Demetriou, jménem skupiny PPE-DE. (EL) Pane předsedající, nejprve bych rád blahopřál paní zpravodajce Grabowské k její iniciativě zabývat se touto otázkou a k velmi pozitivnímu postoji, který dnes vyjádřila.

Kolegové poslanci, kolo konzultací o Haagské konferenci, které započalo před sedmi lety, se pomalu uzavírá. Otázka zní: Jakého pokroku jsme dosáhli v otázce vzájemného uznávání a výkonu soudních v mezinárodním soukromém právu? Kde je prohlášení, že zásada vzájemného uznávání a výkon soudních rozhodnutí je základním kamenem soudní a policejní spolupráce při vytváření oblasti svobody, bezpečnosti a spravedlnosti? Odpověď je taková, že žádného velkého pokroku jsme v tomto směru nedosáhli. Haagský program z roku 2004 nebyl prosazován tak, jak bylo třeba, navzdory snahám a iniciativě odpovědného komisaře, pana Frattiniho.

Bohužel nemístné užívání apelů na národní suverenitu některými členskými státy je překážkou harmonizaci práva, a to nejen ve věcných otázkách, ale také v otázkách postupů. Tyto obecné postřehy samozřejmě nepopírají hodnotu a význam návrhu, o kterém diskutujeme. Naopak podtrhují potřebu přijmout další návrhy na nařízení Rady, které pokryjí celou oblast rodinného práva: rozvod, odloučení, výživné a majetkové záležitosti. Nařízení Rady (ES) č 2201/2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnostipotřebuje radikální reformu a modernizaci. Tuto potřebu do značné míry řeší návrh na opravu nařízení, ale bohužel pouze ohledně otázky výživného. Rozdíly v hmotném právu jednotlivých členských států, pod nezbytnou hlavičkou spravedlnosti, zůstávají. Stále je před námi dlouhá cesta. Přesto tam, kde je místo pro sblížení, měla by být tato harmonizace práva prosazována.

Změny navrhované Evropským parlamentem vyplňují mnohé mezery v návrhu a vylepšují jeho obsah. Především překonávají mnohé překážky, které brání vymáhání soudních rozhodnutí o výživném kdekoli v Evropské unii a, omezují prostor, kde se dlužící rodič nebo choť může vyhnout spravedlnosti, když se přestěhoval z jednoho členského státu EU do jiného. Přesně tento bod řeší pozměňovací návrh k bodu 33a, který jsem předložil a v němž se snažím zaprvé nenechat neomezený prostor pro nevymahatelnost příkazu na základě změny okolností a zadruhé umožnit volnost pro vyřešení situace tímto způsobem, když existují vážné, skutečně vážné relevantní okolnosti, které dají soudu právo přehodnotit svůj názor.

 
  
MPphoto
 
 

  Andrzej Jan Szejna, jménem skupiny PSE. (PL) Pane předsedající, nejprve bych rád poděkoval paní zpravodajce Genowefě Grabowské za její práci, kterou věnovala nařízení, jež máme před sebou, a za její zprávu. Vynikající výsledek mě nepřekvapuje vzhledem k tomu, že profesorka Grabowska je jednou z předních polských odbornic na evropské právo.

Vzhledem k tomu, že počet rozvodů a odloučení v Evropské unii stoupá, problém právních překážek k uznání a výkon rozhodnutí o vyživovací povinnosti je stále důležitější. Navíc s přihlédnutím ke stupni integrace členských států a stále vyššímu počtu závazných právních zdrojů v rámci Evropské unie je nezbytný rozvinutý právní systém.

V současnosti není v platnosti žádný harmonizovaný systém v této oblasti. Proto souhlasím s nařízením, které obsahuje velmi vhodné návrhy týkající se problémů, o nichž diskutujeme. Je třeba říci, že jde o výsledek dlouhodobé práce, Haagského programu pro posilování svobody, bezpečnosti a spravedlnosti v Evropské unii. Souhlasím, že účinné vymáhání vyživovací povinnosti zlepší životní podmínky a vzdělávání mnohých dětí, které jsou nejčastějšími příjemci výživného. To je pro evropské socialisty velmi důležitá záležitost.

Navrhované nařízení řeší nejen jisté problémy moderní společnosti: také může pomoci vylepšit fungování vnitřního trhu, konkrétně odstraněním bariér volnému pohybu osob, které by mohly trpět následkem rozdílů v právních předpisech členských států o vykonávání vyživovací povinnosti.

V zájmu všech občanů Evropské unie se musíme snažit dosáhnout rychlého a pokud možno bezplatného výkonu plateb výživného. V současné době se instituce někdy musí kvůli vymáhání platby výživného uchýlit k drastickým opatřením, přičemž příjemci často žijí v tísnivých podmínkách.

Také podporuji myšlenku, že soudní rozhodnutí by měla mít stejnou platnost, jako mají v členském státě, kde byla vydána, bez dalších formalit.

Konečně bych zdůraznil potřebu většího zapojení Evropského parlamentu v přijímání rozhodnutí ohledně otázek tak důležitých pro budoucí fungování Evropské unie a vnitřního trhu.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlo Casini (PPE-DE). - (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, účel zprávy, kterou zkoumáme, je odstranit většinu překážek vymáhání výživného v Evropě a umožnit zavedení právního kontextu v souladu s oprávněnými očekáváními příjemců výživného.

Nejdůležitějším výchozím bodem je, že v naprosté většině případů je příjemce výživného tou slabší stranou, a proto potřebuje velmi ráznou ochranu, a je zjevné, že hlavní problém spočívá v momentální situaci dlužníků. Nicméně je vhodné udělat, co je možné, tedy odstranit veškerou zbytečnou byrokracii a zabezpečit použitelné právo, zavést přednost pro právo místa bydliště příjemce a dát okamžitou platnost právnímu rozhodnutí, podle nějž musí být výživné placeno, i v jiných zemích, než je země, v níž bylo rozhodnutí vydáno.

Výbor pro právní záležitosti vyzval k vyjádření názorů v rámci posílené spolupráce o soudní příslušnosti, použitelném právu a vymáhání rozhodnutí ve  věcech vyživovací povinnosti hrálo významnou úlohu při navrhování textu, dosahování kompromisní dohody mezi hlavními politickými skupinami, za což bych chtěl veřejně poděkovat paní Wallisové. Hlavní cíle pozměňovacích návrhů předložených Výborem pro právní záležitosti jsou vypracovat jasnou definici vyživovacích povinností, rozšířit prostor pro využití, chránit nejzranitelnější zúčastněné strany a zjednodušit navržené znění.

Je nezbytné vypracovat jednoznačnou definici vyživovací povinnosti a zahrnout do rámce nařízení všechny příkazy týkající se plateb paušálních částek. Jak jsem řekl, zvláštní pozornost je věnována nejzranitelnějším stranám a zde je třeba text nařízení zjednodušit. Závěrem, protože čas na můj příspěvek vypršel, jsem si jistý, že skupina PPE-DE toto rozhodnutí plně podpoří.

 
  
MPphoto
 
 

  Tadeusz Zwiefka (PPE-DE). - (PL) Pane předsedající, politováníhodný nárůst rozpadů manželství, spolu s rostoucí mobilitou lidí žijících v Evropské unii, nevyhnutelně vede k nárůstu počtu přeshraničních konfliktů ohledně nároků na výživné. V současné době, v zájmu posílení nároků vůči dlužníkovi výživného žijícímu v jiném členském státě, je nutné vznášet žádosti k soudům státu, v němž má být rozhodnutí vykonáno. To bohužel vždy nefunguje, takže je zde zřejmá potřeba stanovit podrobná pravidla pro soudní příslušnost s ohledem na nárok na výživné.

Účelem návrhu usnesení je snížit formální požadavky na doručení rozhodnutí soudu do kteréhokoli členského státu a zajistit jeho účinné vykonání. Po vstoupení v platnost nové nařízení umožní, aby dotyčná osoba mohla obdržet závazný exekuční titul kdekoli v Evropské unii. Také zjednoduší a sjednotí systém vymáhání. Přestože vítám opatření přijatá Haagskou konferencí, plně souhlasím s paní zpravodajkou, že nařízení vztahující se k této věci v Evropské unii musí být progresivnější a rychleji proveditelná.

Vzrůstající mobilita občanů EU vede k nárůstu počtu manželství, v nichž jsou manželé různých národností a žijí v různých státech nebo žijí v členském státě, kterého nejsou občany. Proto když se mezinárodní pár rozhodne rozvést, mohou se odvolávat na různé zákony. Široké subjektivní a objektivní pole nařízení je ospravedlnitelné hrozivě nízkým podílem uhrazených plateb výživného v některých členských státech EU. Například v mé zemi, v Polsku, je to 10 %.

Nařízení také umožní matce nemanželského dítěte požadovat na otci dítěte platbu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem, stejně jako nákladů na její potřeby během porodu. V současné době se v mnoha členských státech takový nárok neuznává jako nárok na výživné, čímž se mnohem náročněji uplatňuje.

Před vstupem mé země do Evropské unie bylo k soudu každý rok podáváno ze zahraničí více než tisíc žádostí o výživné. Následkem otevření hranic se předvídá drastický nárůst počtu takových žádostí, jak v Polsku, tak v dalších zemích. Otevírání hranic a pracovních trhů může některé otce přimět k útěku od svých vyživovacích povinností, čímž trpí především děti. To nemůžeme akceptovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Franco Frattini, člen Komise. (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, budu velmi stručný. Rád bych poděkoval všem, kteří zde hovořili, paní zpravodajce a poslancům, kteří se na této práci podíleli. V následujících měsících nás podle mého názoru čekají tři cíle a já doufám, že slovinské předsednictví je úspěšně posune vpřed.

Zaprvé přesvědčit Radu, že pokud nám připadá dobré změnit právní základ podle článku 67 Smlouvy, děláme tak proto, abychom dodali lepší demokratický základ iniciativě, která ochraňuje zranitelné skupiny lidí, zejména děti po rozpadu rodiny.

Druhým cílem je zajistit, aby se příjemcům dostávalo stejné ochrany bez ohledu na místo, kde byla věc podána k soudu: bylo by velmi zvláštní, kdyby takzvané kritérium lex fori vedlo velkým rozdílům v ochraně poskytované příjemcům. Dalším základním cílem je snažit se z těchto důvodů o harmonizaci pravidel.

Třetím cílem je samotné vykonání: V příliš mnoha případech potvrzujeme zásadu ochrany příjemců v rodinných záležitostech, ale pak nezajistíme, aby byla vykonána, nebo dovolíme, aby se podstata případu znovu otevřela, když má být proveden příkaz k platbě. To v případě výživného nefunguje; pokud by to tak bylo, opatření by ztratilo význam.

Vypracovali jsme poměrně inovativní návrhy: dočasné zmrazení části dlužníkova bankovního účtu, pokud nechce platit, nebo příkaz k povinné pravidelné platbě proti dlužníkovu majetku v hodnotě, kterou by měl zaplatit. Jak víte, většina členských států projevila v Radě nesouhlas, protože na tom u nařízení opravdu záleží: buď je opatření může být skutečně vykonáno, nebo nemá smysl dále potvrzovat význam ochrany dětí nebo odloučené chotě, kteří jsou příjemci výživného!

V nadcházejících měsících budeme muset na těchto třech otázkách pracovat a v tomto případě se více než v jiných Komise a Parlament shodnou a ještě budeme muset o správnosti této cesty přesvědčit Radu.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat ve čtvrtek 13. prosince 2007.

Písemná prohlášení (článek 142)

 
  
MPphoto
 
 

  Marian-Jean Marinescu (PPE-DE), písemně. (RO) V tuto chvíli neexistuje žádný jednotný evropský systém pro uznávání a vykonávání právní povinnosti uznat výživné v zahraničí. Podmínky Společenství v této oblasti jsou nedostatečnými nástroji pro stíhání dlužníků, kteří se snaží vyhnout svým povinnostem platit výživné.

Podle přítomného nařízení jakékoli právní rozhodnutí ohledně výživného vydané v členském státě musí být rychle a správně vykonáno v jakémkoli jiném členském státě.

Tak je zajištěno zjednodušení životů občanů, konkrétně vymáhání výživného na děti od rodiče nebo jiných dlužníků, když tyto osoby sídlí v jiné zemi než dítě, provádění jednoho ze základních evropských práv, práva na soukromí a rodinný život a ochranu dětí, sjednocení a zjednodušení evropských právních norem na celém území EU a vybudování evropského prostoru svobody, bezpečnosti, spravedlnosti a usnadnění chodu vnitřního trhu.

Domnívám se, že kontaktované soudy by měly ověřit nezávislý status a kvalifikaci právních poradců a zvážit situaci zúčastněných stran během řízení. Příjemce výživného by měl mít prospěch z právních podmínek v zemi svého pobytu, spory v této oblasti by měly být řešeny méně nákladně a mělo by se zabránit hledání nejvhodnější soudní příslušnosti.

 

21. Datum zavedení elektronické identifikace ovcí a koz (rozprava)
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Dalším bodem je zpráva (A6-0501/2007) pana Graefa zu Baringdorfa jménem Výboru pro zemědělsví a rozvoj venkova o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 21/2004, pokud jde o datum zavedení elektronické identifikace ovcí a koz (KOM(2007)0710 – C6-0448/2007 – 2007/0244(CNS)).

 
  
MPphoto
 
 

  Markos Kyprianou, člen Komise. − Pane předsedající, jak víme, sledovatelnost je klíčovým prvkem pro zajištění vysokých norem zdraví zvířat a bezpečnosti potravin.

V Evropské unii máme zkušenosti s některými nemocemi, jako jsou slintavka a kulhavka a katarální horečka ovcí, které znovu prokázaly význam účinných systémů identifikace. Individuální identifikace nemůže řádně fungovat bez elektronické identifikace.

Komise byla v této zprávě požádána o potvrzení nebo změnu datumu zavedení elektronické identifikace, aniž by se zabývala zásadami nařízení. Proto je zpráva technického rázu o různých metodách a užívané technologii.

Zpráva Komise se soustředí pouze na nejlepší způsob provádění elektronické identifikace. Nicméně, abychom mohli vypracovat zprávu, potřebovali jsme údaje a informace z členských států, zejména z těch, které již na systému pracují. Studie a pokusy nezbytné pro přípravu zprávy trvaly mnohem déle, než jsme předpokládali, což vysvětluje zpoždění zprávy.

Velmi oceňujeme a děkujeme Parlamentu za svolení pokládat tuto záležitost z  naléhavou. To zabrání stavu právní nejistoty v lednu 2008.

Zpráva vyvozuje, že technické podmínky pro elektronickou identifikaci ovcí a koz byly splněny, ale členské státy potřebují rozumný časový rámec na přípravu zavedení elektronické identifikace.

Souhlasíme a přijímáme postoj Parlamentu, který chce mít pevné datum pro zavedení systému. Na druhou stranu nemůžeme přijmout ostatní navrhované změny, které by zpochybnily samotné principy nařízení, vzhledem k tomu, že momentální otázkou je, jaké bude datum zavedení.

Znovu bych rád poděkoval panu zpravodaji za rychlou práci a Parlamentu za umožnění označit tuto záležitost za naléhavou.

 
  
MPphoto
 
 

  Friedrich-Wilhelm Graefe zu Baringdorf, zpravodaj. (DE) Pane předsedající, pane komisaři Kyprianoue, vyhověli jsme žádosti zvládnout tuto záležitost rychle. Zabýváme se zde naléhavou věcí, což je důvod, proč jsme zde i teď v tuto pozdní hodinu.

Otázka samozřejmě zní, jak tato naléhavá situace vznikla. Vy jste o tom již něco řekl. Procházel jsem dokumentaci a narazil jsem na samotné nařízení, které dnes chceme změnit. Pochází ze 17. prosince 2003. Toto nařízení předepisuje, že s platností od 1. ledna 2008 „je elektronická identifikace v souladu s hlavními směry uvedenými v odstavci 1 […] povinná pro všechna zvířata“. Jsou zde jedna nebo dvě doložky o osvobození, které vynechám, a pak se tu píše: „Do 30. června 2006 předloží Komise Radě zprávu o používání elektronického identifikačního systému, spolu s vhodnými návrhy, o nichž Rada rozhodne kvalifikovanou většinou.“

Ve zkratce, počátek této věci leží daleko v minulosti. Zpráva Komise pro Radu zjevně nebyla nikdy předložena a Rada se k tomu již nevrátila. Signalizujete něco? Pokud jste zprávu předložili, tím lépe, ale tím pádem zde nebyla žádná odezva od členských států. A tak jsme se dostali do této kaše a uvědomil