Seznam 
Rozpravy
PDF 1153k
Čtvrtek, 13. prosince 2007 - Štrasburk Vydání Úř. věst.
1. Zahájení zasedání
 2. Následný postup na základě usnesení Parlamentu: viz zápis
 3. Desáté výročí Ottawské úmluvy o zákazu protipěchotních min (předložené návrhy usnesení): viz zápis
 4. Textilie (rozprava)
 5. Hospodářské a obchodní vztahy s Koreou (rozprava)
 6. Hlasování
  6.1. Návrh rozpočtu pro rok 2008 pozměněný Radou (hlasování)
  6.2. Návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rok 2008 ve znění pozměněném Radou (všechny části) (hlasování)
  6.3. Dohoda o stabilizaci a přidružení mezi ES a Republikou Černá Hora (hlasování)
  6.4. Spolupráce mezi Agenturou Evropské unie pro základní práva a Radou Evropy (hlasování)
  6.5. Datum zavedení elektronické identifikace ovcí a koz (hlasování)
  6.6. Pravomoci a spolupráce ve věci vyživovací povinnosti (hlasování)
  6.7. Desáté výročí Ottawské úmluvy o zákazu protipěchotních min (hlasování)
  6.8. Summit EU/Čína – dialog EU/Čína o lidských právech (hlasování)
  6.9. Boj proti nárůstu extremismu v Evropě (hlasování)
  6.10. Černá Hora (hlasování)
  6.11. Znečištění Černého moře a Azovského moře ropnou skvrnou po ztroskotání několika lodí (hlasování)
  6.12. Systémy pojištění vkladů (hlasování)
  6.13. Správa aktiv II (hlasování)
  6.14. Textilie (hlasování)
  6.15. Hospodářské a obchodní vztahy s Koreou (hlasování)
 7. Termíny dílčích zasedání: viz zápis
 8. Vysvětlení hlasování
 9. Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat: viz zápis
 10. Schválení zápisu: viz zápis
 11. Rozpravy o případech porušování lidských práv, demokracie a právního státu(rozprava)
  11.1. Východní Čad
  11.2. Práva žen v SaúdskSaúdské Arábii
  11.3. Spravedlnost pro ženy společnice
 12. Hlasování
  12.1. Východní Čad (hlasování)
  12.2. v Saúdské Arábii (hlasování)
  12.3. Spravedlnost pro ženy společnice (hlasování)
 13. Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat: viz zápis
 14. Členství ve výborech a delegacích: viz zápis
 15. Rozhodnutí o určitých dokumentech: viz zápis
 16. Převody prostředků: viz zápis
 17. Písemná prohlášení uložená v rejstříku (článek 116 jednacího řádu): viz zápis
 18. Předání přijatých textů během schůze: viz zápis
 19. Harmonogram nadcházejících zasedání: viz zápis
 20. Přerušení zasedání
 PŘÍLOHA (Písemné odpovědi)


  

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN COCILOVO
Místopředseda

 
1. Zahájení zasedání
  

(Zasedání bylo zahájeno v 9:00.)

 
  
MPphoto
 
 

  Richard Corbett (PSE). - Pane předsedající, vznáším procesní námitku, v rámci níž požaduji, aby byla v návaznosti na včerejší ostudné události, kdy se někteří naši kolegové chovali, upřímně řečeno, jako chuligáni, prošetřena možnost použít článek 147 našeho jednacího řádu. Chtěl bych naléhavě požádat předsedu a Konferenci předsedů, aby se touto věcí zabývali – aby jí věnovali svůj čas a řádně ji prošetřili. Toto je zajisté případ, kdy by mělo být přinejmenším zváženo použití sankcí, jak je stanoví článek 147.

V loňském roce jsme jednací řád pozměnili, abychom jasně rozlišili mezi protesty, které jsou přiměřené, které se omezují na vizuální stránku a nenarušují zasedání, a mezi těmi druhy chování, které právě parlamentní zasedání narušují. Včera byli řečníci, včetně našeho hosta, předsedy vlády Portugalska, tolik překřikováni, že je nebylo slyšet. Takovýmto způsobem se nelze chovat v pluralitním demokratickém parlamentu, jemuž prospívá řádná diskuse a nikoli překřikování lidí.

Chtěl bych naléhavě požádat předsedu, aby se touto věcí zabýval a – zřejmě na lednovém zasedání – oznámil, které sankce hodlá uplatnit. Naprostým minimem v této záležitosti by byla důtka, ale možná i některé z přísnějších sankcí, jak jsou stanoveny v našem jednacím řádu.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Pane Corbette, ponechám stranou svůj osobní názor, v němž se přikláním k vašim pocitům a názorům, a sděluji, že tento problém bude jistě v souladu s článkem 147 předložen předsednictvu. Jsem si jistý, že se mu předseda bude v souladu s ustanoveními článku 147 věnovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Joseph Daul (PPE-DE). (FR) Pane předsedající, v této věci naprosto souhlasím s tím, co řekl pan Corbett. Chtěl bych jen dodat, že dnes ráno na zasedání jsem očekával, že se předseda skupiny pan Bonde omluví za to, co se včera stalo v souvislosti s příslušníky pořadatelské služby.

Je nepřijatelné, aby bylo na zaměstnance Parlamentu, který pouze vykonával svou povinnost, jak to po něm žádal předseda a předsednictvo, útočeno slovy nebo větami, o nichž nelze říct, že byly příliš silné, ale přímo k blití – omluvte ten výraz, ale jen používám stejný jazyk.

Nezaznamenal jsem žádnou oficiální omluvu, a tak musíme přijmout nezbytná opatření, abychom ochránili zaměstnance Parlamentu. Proto tu dnes ráno jsem.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Děkuji, pane Daule. Uděluji slovo panu Beazleymu, a uzavírám tak žádosti o vystoupení na toto téma, které je procedurální otázkou.

 
  
MPphoto
 
 

  Christopher Beazley (PPE-DE). - Pane předsedající, budu velmi stručný. Pouze jsem chtěl říci, že z duše souhlasím s panem Corbettem i s předsedou mé skupiny panem Daulem. To, co se stalo včera, je naprosto neomluvitelné. Chtěl bych však upozornit, že by Konference předsedů měla pamatovat na – řekl bych moudrou – radu pana Cohn-Bendita a neposkytovala těmto lidem význačnost, které se snaží tímto zcela nepřijatelným chováním dosáhnout.

Zajímalo by mě, zda by se úřad Parlamentu mohl poohlédnout po nějakých dodatečných prostorách pro parlamentní jesle, aby tak ti, kteří trpí nemocí, která je zřejmě popsána jako „Farageův ofenzivní syndrom“ – symptomy této nemoci jsou pocit odstrčenosti a násilnické sklony; v nejvíce rozvinuté formě může být tato choroba i nakažlivá – ale pro ty, kteří se cítí povinni chodit do těchto jeslí, a navrhuji pana Faragea jako tetu v těchto jeslích, tedy jediná známá terapie je, aby se procházeli s plakátem, na kterém budou napsána jednotlivá slova, a z plných plic na sebe navzájem křičeli. Poté, co horečnatý stav ustoupí, mohou si odpočinout a připojit se zpět k dospělým. Přeji tedy těm, kdo tu včera chodili s těmi absurdními plakáty, a těm, kteří se chovali příšerně, veselé Vánoce; pokud budou mít o vánočních svátcích čas přemýšlet o svém chování, mohli by se třeba zamyslet nad tím, co by chtěli dělat, až budou velcí.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Váš návrh také vezmeme v potaz, třebaže osobně si nedovedu příliš dobře představit tyto kolegy poslance v jeslích, neboť vzhledem k násilným sklonům, které někteří z nich prokázali, bychom mohli riskovat „vraždění neviňátek“. Zachováme se přesně tak, jak stanoví článek 147 jednacího řádu a v každém případě budeme jednat v souladu s tímto ustanovením.

 

2. Následný postup na základě usnesení Parlamentu: viz zápis

3. Desáté výročí Ottawské úmluvy o zákazu protipěchotních min (předložené návrhy usnesení): viz zápis

4. Textilie (rozprava)
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Dalším bodem je rozprava o:

– otázce k ústnímu zodpovězení o ukončení platnosti memoranda o porozumění mezi EU a Čínou, které se týká dovozu některých textilních a oděvních výrobků, kterou položili poslanci Pedro Guerreiro, Jacky Henin, Roberto Musacchio, Marco Rizzo, Ilda Figueiredo a Helmuth Markov za skupinu GUE/NGL Komisi (O-0077/2007 – B6-0388/2007);

– otázce k ústnímu zodpovězení o textilních výrobcích, kterou položili poslanci Gianluca Susta, Ignasi Guardans Cambó a Johan Van Hecke za skupinu ALDE, Robert Sturdy, Tokia Saïfi, Georgios Papastamkos a Vasco Graça Moura za skupinu PPE-DE, Erika Mann, Glyn Ford, Kader Arif a Elisa Ferreira skupinu PSE, Cristiana Muscardini a Eugenijus Maldeikis za skupinu UEN a Caroline Lucas a Alain Lipietz za skupinu Verts/ALE Komisi (O-0074/2007 – B6-0383/2007).

 
  
MPphoto
 
 

  Patrizia Toia (ALDE), zastupující autora. (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, budu hovořit také za svého kolegu Gianlucu Sustu, prvního signatáře této otázky, který je dnes nepřítomen kvůli důležitým závazkům, které mu vyvstaly v Itálii. Parlament hodlá opět řešit složitou otázku textilního průmyslu a žádá Komisi, aby přistoupila k rozhodnějšímu a přiměřenějšímu zásahu.

Toto odvětví zaměstnává v Evropě miliony pracovníků, v mnoha zemích je zdrojem významného obratu, činí z Evropy druhého největšího vývozce na světě a tím výrazně přispívá k evropskému vývozu. Podle mého názoru je chyba považovat toto odvětví za zralé, neboť v mnoha případech existuje prostor pro modernizaci cestou zavádění technologických inovací a výzkumu nových materiálů, a také proto, že má silnou spojitost s módou, designem a jinými specialitami, v nichž jsou mnohé evropské země prvotřídními odborníky a dosahují celosvětového uznání.

Toto přirozeně vyžaduje zásadní podporu odvětví prostřednictvím průmyslových politik, které je staví do pozice, kdy je skutečně schopné čelit globální konkurenci. K těmto závěrům dospěla také skupina na vysoké úrovni, jež byla zřízena, a tak se pouze ptáme Komise, jaká byla podniknuta následná opatření a činnost směřující k uplatnění závěrů této skupiny. V nejbližší budoucnosti vyvstanou naléhavé problémy v souvislosti s opatřeními, která mají být přijata k rozhodnému datu 1. ledna 2008.

Uvedu pouze tři problémy – nezbytnost velmi pečlivých kontrol – jakým způsobem zamýšlí Komise nastavit systém dohledu, aby zajistila účinnou ochranu; jak si poradí s nebezpečím nepřímých pohybů a tím pádem s problémem dvojí kontroly licencí? V zásadě se u všech nástrojů, které vypadají dobře na papíře, vyskytuje stejný problém, a sice jak je uvést do praxe. Je zde otázka, jak zaručit původnost výrobků a z toho vyplývající nezbytnost boje s výrobou padělků, pirátstvím a nekalými obchodními praktikami, a doufáme, že Rada – která zde dnes není zastoupena – přijme nařízení „vyrobeno v“, které je opravdu nezbytné a bylo by skutečným ochranným opatřením.

Dále je zde problém ochrany zákazníka, a to také z hlediska ochrany zdraví a bezpečnosti. Měli bychom na dovážené výrobky použít stejné zdravotní a bezpečnostní standardy, jaké používáme na výrobu zboží uvnitř evropského trhu.

Konečně – a toto směrujeme na Komisi – je zde problém týkající se vůle jednat. Pokud má na začátku roku 2008 dojít k prudkému nárůstu dovozu, pokud mají být opět špičky v křivce, jak se to již stalo v minulosti, pak žádáme skutečnou vůli používat nové nástroje a eventuálně i nová opatření a ochranné doložky.

 
  
MPphoto
 
 

  Tokia Saïfi (PPE-DE), autorka. Pane předsedající, pane komisaři, před dvěma roky zažilo textilní odvětví v důsledku odstranění kvót opravdový velký třesk. Jako pokus o vyrovnání se s touto krizí jste, pane komisaři, doporučoval dočasná utišující opatření za účelem kontroly a omezení některých čínských textilních výrobků. Za několik dní již tato ochranná opatření nebudou platit a obchod s textilními výrobky bude podřízen společnému dozoru Evropské unie a Číny, který, jak doufám, bude pozorný a bdělý.

Naše dnešní obavy se týkají způsobu, jakým bude tento systém společného dohledu nastaven. Jaké máme záruky, že tento systém dvojí kontroly bude přiměřený a zároveň účinný? Odvětví textilu je odvětvím, které bylo vždy celosvětově provázené, jak co se týče výroby, tak i spotřeby, ale je také odvětvím, které platí daň globalizaci.

Avšak globalizaci lze předvídat a lze ji regulovat. Aby se tak stalo, je nutná politická vůle nastavit konkurenceschopný rámec evropských textilních odvětví. Musíme pracovat na dosažení spravedlivých a recipročních podmínek přístupu na trh. Musíme i nadále bez obav používat nástroje, které má EU k dispozici za účelem ochrany našeho obchodu; ochrana není totéž, co protekcionismus. Musíme upřednostňovat boj proti výrobě padělků. Zítřejší Evropa zůstane bez jakéhokoliv průmyslu, pokud se nepostavíme za její práva duševního vlastnictví a vysokou odbornost. Jedinou cestou, jak můžeme nabídnout všem dotčeným stranám oboustranně výhodné scénáře, je, že budou všichni vůči všem používat stejná pravidla.

Do roku 2008 si tedy přeji, pane Mandelsone, abychom se mohli společně zamýšlet nad jasnou budoucností textilního odvětví v poklidnější atmosféře.

 
  
MPphoto
 
 

  Kader Arif (PSE), autor. (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, v současné době, kdy uplynulo několik týdnů od ukončení vyjednávání memoranda o porozumění mezi EU a Čínou, které se týká dovozu některých textilních a oděvních výrobků, je zásadní, aby Evropský parlament přijal silné stanovisko k budoucnosti evropského textilního odvětví, jehož struktury a organizační metody jsou ohroženy náhlým vstupem do konkurenčního vztahu s Čínou.

Společné usnesení, které dnes navrhujeme, žádá jasný závazek Evropské komise a členských států v několika bodech.

Zaprvé, aby podniky a pracovníci tohoto odvětví, kteří musí čelit riziku, že dojde k významné restrukturaci, byli plně podpořeni přiměřenými sociálními opatřeními a přidělením evropských finančních prostředků na podporu jejich výrobních zařízení.

Dále se musíme sami zavázat k tomu, že zlepšíme konkurenceschopnost evropského textilního odvětví v obecnějším rámci silné a ambiciózní evropské průmyslové politiky. Tohoto cíle nemůže být dosaženo, dokud se slova nepromění v činy a dokud nebudeme masivně investovat do výzkumu a vývoje.

Posléze, vzhledem k nekalé konkurenci ze strany některých našich konkurentů, kteří zakládají své konkurenční výhody na sociálním a environmentálním dumpingu nebo na obou těchto typech dumpingu, Evropa potřebuje účinné nástroje, aby mohla sama sebe bránit. Vyšší efektivity se nedosáhne uspěchanými reformami, které oslabují ochranné prostředky Evropské unie, nýbrž transparentnějším a předvídatelnějším užíváním stávajících nástrojů.

Konečně, Evropa musí využít evropsko-středomořské partnerství jako základ integrovaného výrobního prostoru, který maximálně využije blízkosti středomořských zemí ke zvýšení konkurenceschopnosti na mezinárodním trhu s textilem. Rozvoj středomořských zemí, s nimiž chceme vytvořit partnerství, závisí na tom, zda jim budeme schopni nabídnout pevné závazky týkající se politik a odvětví společného zájmu.

 
  
MPphoto
 
 

  Cristiana Muscardini (UEN), autorka. (IT) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, v současné době, kdy nás dělí jen několik málo dní od rozhodného data 31. prosince 2007, kdy bude nadobro odstraněn systém kvót na textilní výrobky z Číny, vzrůstají v prostředí evropského průmyslu obavy.

Čína před nějakým časem vstoupila do Světové obchodní organizace a jako výsledek tohoto kroku se těší mnoha výhodám, počínaje zákazem znovuzavedení kvót na její textilní výrobky. Přijala-li tyto výhody, měla na oplátku začít plnit požadavky, které Světová obchodní organizace definovala a ratifikovala. Nezdá se nám, že by se tak stalo, a to je zlé pro mezinárodní hospodářskou soutěž, která má stále daleko do spravedlivého stavu a do stavu, kdy budou platit stejná pravidla pro každého.

Nemluvím o sociálních a environmentálních výhodách, které ukáže vzájemné srovnání – tyto výhody bohužel v mnohostranných obchodních jednáních zůstávají stále mimo veškerý právní rámec, avšak jednoho dne, a doufám, že to bude velmi brzo, je bude nutno do rámce obchodu, který má být právem označován jako spravedlivý, integrovat. Dnes mluvím o pravidlech, na jejichž základě se vede usilovný boj proti výrobě padělků, která stanoví bezpečnostní standardy mnoha výrobků, od hraček až po léčiva, kterými se řídí přístup našich společností na trhy, jako je čínský, který není jediným trhem, který stále uplatňuje, a to nejen co se týče textilu, ale i u dalších odvětví, tarifní překážky, a ještě výrazněji pak netarifní překážky, které způsobují, že pro evropský průmysl a malé a střední podniky v odvětví je velmi těžké proniknout na čínský trh.

Při takovýchto situacích v mezinárodním obchodě, pokud jsou splněny právní a ekonomické požadavky, bychom se neměli bát použít dostupných legitimních nástrojů, které byly zavedeny mnohostrannými mezinárodními úmluvami na ochranu a zabezpečení textilního odvětví, zejména pak k vyvážení potenciálních negativních efektů upuštění od kvót. Mluvím o funkci a efektivnosti skupiny na vysoké úrovni pro dohled nad trhem s textilem, která bude mít za úkol prostřednictvím systému dvojí kontroly dovozních a vývozních licencí sledovat fungování trhu v Evropě. Toto je metoda, která by měla identifikovat nepřímé pohyby trhu a poskytovat informace o dovozních tocích.

Musíme být natolik odvážní a silní, abychom na základě pravidel Světové obchodní organizace dokázali uplatnit ochrannou doložku a znovuzavedli kvóty, a to přinejmenším dočasně, pokud nadměrná úroveň dovozu způsobuje našemu průmyslu vážné škody. Přemýšlím o stálém užívání nástrojů na ochranu obchodu, jako jsou antidumpingová a antisubvenční pravidla, a obecněji o trvalém udržení otevřeného srovnávacího kanálu mezi Čínou a Evropskou unií.

Naše textilní odvětví se konkurence nebojí, ale musí být postaveno do pozice, kdy se s ní bude schopno vyrovnat. V důsledku toho musíme jednat na dvou rozdílných frontách. Jednak je důležité podporovat proces modernizace a restrukturace, který pomůže tomuto odvětví k vyšší konkurenceschopnosti, a to s opatřeními na vstřebání sociálních šoků, která by pokud možno zamezila případným prudkým reakcím, a jednak musíme zajistit, aby toto odvětví svádělo boj na spravedlivém hřišti, kde platí stejná pravidla pro všechny.

Pane předsedající, pane komisaři, také z tohoto důvodu vyzýváme Komisi a Radu, aby zajistily, že identifikace původu výrobků bude zahájena silným a průrazným způsobem.

 
  
MPphoto
 
 

  Caroline Lucas (Verts/ALE), autor. – Pane předsedající, ráda bych zdůraznila, že Zelení jsou si velmi dobře vědomi toho, že důsledky zcela liberalizovaného trhu s textilem a oděvy pro výrobce usazené v Evropské unii představují stále velmi naléhavé téma, a to zvláště pro některé výrobní oblasti v rámci EU, v nichž je toto odvětví silně koncentrováno. Od začátku roku 2005 zaniklo několik stovek tisíc pracovních míst, třebaže to je méně, než uváděly nejhorší předpovědi.

Zelení od počátku dávali najevo své obavy z dopadu konkurence na evropské výrobce. Myslím, že musíme pečlivě sledovat situaci a být připraveni použít omezení dovozu, pakliže nárůst dovozu v příštím roce přesáhne schopnost oděvních odvětví Evropské unie přizpůsobit se, a samozřejmě musíme soustředit do tohoto odvětví zdroje na výzkum a vývoj.

Musíme si však být vědomi toho, že pro některé chudé země na Jihu je tento problém ještě těžší – jde například o Bangladéš nebo Filipíny, které Světová banka přiměla, aby masivně investovaly do vývozu textilních a oděvních výrobků, a nyní zjišťují, že mají omezené možnosti vývozu, tíží je permanentní zadluženost, nemají žádné finanční prostředky pro přizpůsobení odvětví a lidé tam žijí v bídě – zejména pak miliony žen, které pracují v nočních směnách téměř za nic, aby byla nejlevnější nabídka na trhu přebita ještě levnější.

Tato perspektiva totiž dává vyniknout skutečnosti, že v některých odvětvích, kde příliš mnoho výrobců vyrábí příliš mnoho výrobků, je nezbytný a v zájmu většiny nějaký typ nástrojů řízení ke kontrole dodávek. Proto naléhavě žádám kolegy, aby podpořili pozměňovací návrh, který předložili společně Zelení a socialisté a který zní: „Vyzývá Komisi, aby vyhodnotila užitečnost nástrojů řízení pro oděvnictví, a to za účelem stabilizace celosvětové hospodářské soutěže a zamezení používání přístupu nejmenšího společného jmenovatele k sociálním a environmentálním standardům“.

Zcela liberalizovaný trh v odvětvích, pro něž je typická schopnost vytvářet nadprodukci, přináší všem kromě velmi malé hrstky bídu. V tomto ohledu se domnívám, že bychom měli s odkazem na příklad oděvního odvětví prosazovat nové myšlení o způsobech, jimiž by měla politika regulovat trhy ve prospěch všech. Při tomto vyhodnocení nástrojů řízení ke kontrole dodávek by mělo být zváženo znovuzavedení nějakého typu kvót.

Jinou variantou zmíněnou ve společném usnesením která zasluhuje komplexnějšího vyhodnocení, je vytvoření evropsko-středomořské výrobní zóny textilního a oděvního odvětví. Tato varianta nesměřuje pouze ke zlepšení příležitostí k rozvoji v zemích na jižním pobřeží Středozemního moře, ale také poskytuje nové příležitosti jihoevropským výrobcům textilu a oděvů, kteří by měli prospěch z kratších časů přepravy na trhy EU. Jedná se o jeden z dobrých příkladů toho, jak by mohla být evropsko-středomořská hospodářská zóna citlivě řízena, aniž by byl celý středomořský region prostřednictvím dohody o volném obchodě zavlečen do totální liberalizace. Pokud jde o mou skupinu, považujeme tento návrh za svébytnou variantu, která by měla být podporována nezávisle na sporném projektu evropsko-středomořské dohody o volném obchodu, která by podle posouzení dopadu na udržitelnost provedeného GŘ Evropské komise pro obchod implikovala významné množství dosti negativních sociálních a environmentálních důsledků.

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), autor. – (PT) Jsme rádi, že probíhá tato diskuse, k níž velkým dílem přispěla naše parlamentní skupina. Doufáme, že tato diskuse pomůže ochránit pracovní místa a činnost textilního a oděvního odvětví, které je pro Evropskou unii strategické, avšak dosud je chráněno velmi málo, a tím podhodnoceno.

Pokud jde o otázky položené Komisi, nemáme co dodat; otázky již byly položeny. Pokud se týká návrhu společného usnesení, které má dnes Evropský parlament přijmout, rádi bychom zdůraznili, že přestože obsahuje některé body, které by mohly v praxi chránit a podporovat textilní a oděvní odvětví v Evropské unii, máme k některým jiným bodům výhrady.

Uvedu pouze tři příklady. „Fond pro přizpůsobení se globalizaci“ by neměl být používán jako dočasný polštář chránící před nepřijatelnými sociálními a ekonomickými náklady uzavírání a přemisťování podniků, které následuje zánik pracovních míst. To znamená, že bychom měli zasahovat na úrovni příčin, a nikoli projevů. Současná liberalizační orientace politik se musí obrátit a musí být vyčleněny finanční prostředky, které skutečně pomohou ochránit pracovní místa, modernizovat odvětví a také podpořit zavedení jiných odvětví, včetně těch, která jsou spojena s textilem a odíváním; je tedy nutno směřovat k průmyslové diverzifikaci v regionech, kde jsou v současnosti takovéto aktivity koncentrovány.

Nemá valného smyslu vyzývat Evropskou unii, aby vybízela ostatní k přehodnocení svých měnových politik, dokud Evropská unie samotná nejprve kriticky nezhodnotí politiku silného eura a její dopady na vývoz některých zemí EU. Stejně tak nemá smysl žádat nástroje na ochranu obchodu ve vztahu k Číně a zároveň podporovat zřízení evropsko-středomořské zóny volného obchodu.

Nemám v tomto vystoupení dostatek času, abych mohl shrnout všechny naše návrhy týkající se oděvního a textilního odvětví Evropské unie. Jsou vyloženy v našem návrhu usnesení. Rádi bychom však zmínili některé z pozměňovacích návrhů, které byly ke společnému usnesení předloženy.

Jejich cílem je napravit stav, kdy chybí jakákoliv zmínka o vážných důsledcích liberalizace textilního a oděvního odvětví na světové úrovni, jako je zavírání a přemisťování četných podniků, zejména v severní Africe a v Asii, které připravuje půdu pro nezaměstnanost a vážné sociálně ekonomické krize; dále mají tyto pozměňovací návrhy za úkol zdůraznit, že „systém dohledu“ s dvojí kontrolou nebude k ničemu, pokud nezabrání opakování situace, k níž došlo v roce 2005, a podtrhnout, že jsou nutná nová ochranná opatření, která umožní chránit a podporovat zaměstnanost a podnikání v textilním a oděvním odvětví v EU. Naše návrhy upozorňují na to, že některé země přijaly ochranná opatření, která budou platit až do konce roku 2008, a že je tudíž obtížné pochopit, proč se EU nevydala stejnou cestou.

Naše návrhy také vyjadřují znepokojení nad záměry Komise přezkoumat nástroje ochrany trhu podle zájmů firem, které přesouvají výrobu do zemí, v nichž je výroba vzhledem k tamním nižším mzdám a sociálním a environmentálním standardům levnější. Navrhujeme v nich zřízení programu Společenství na podporu textilního a oděvního odvětví, která by byla směrována především do znevýhodněných regionů, které na těchto odvětvích závisejí, a do malých a středních podniků. V těchto návrzích prosazujeme názor, že je nutno nastavit regulační rámec, který bude postihovat přesouvání výroby, a to tím způsobem, že podmíní podporu podnikání z veřejných zdrojů tím, že příjemci podpory uzavřou dlouhodobé závazky týkající se regionálního rozvoje a zaměstnanosti, s tím, že při nedodržení podmínek podporu vrátí. Konečně tyto návrhy požadují, aby zástupci pracujících měli ve vedeních společností a v rozhodovacích procesech ve společnostech silnější postavení. Doufáme, že tyto návrhy získají podporu Evropského parlamentu.

 
  
MPphoto
 
 

  Peter Mandelson, člen Komise. − Pane předsedající, jak členové tohoto parlamentu vědí, v roce 2005 podepsaly EU a Čína memorandum o porozumění, které obsahovalo ustanovení o přechodném období v délce dvou a půl roku, jehož účelem bylo poskytnout výrobcům textilu v Evropské unii po liberalizaci světového obchodu s textilem a odíváním ještě nějaký prostor, aby nabrali dech.

Tato doložka omezila každoročně růst pro deset obzvláště citlivých výrobků Tato omezení vyprší ke dni 31. prosince 2007, třebaže memorandum samotné zůstane v platnosti až do konce roku 2008. Toto memorandum zavazuje subjekty daných odvětví a vlády na obou stranách, aby usilovaly o stabilní přechod k volnému obchodu s textilem.

Vždy bylo mým cílem zajistit, aby Čína této zodpovědnosti dostála. Komise dojednala s Čínou pro rok 2008 systém dohledu s dvojí kontrolou, který pokryje osm kategorií textilních výrobků, které jsou obzvláště citlivé.

Toto znamená, že Čína bude pro každý vývoz vydávat vývozní licenci a zároveň budou licenční úřady EU v členských státech vydávat dovozní licence. Je to důvěrně známý systém a výrobci, dovozci a obchodníci jej uvítali. Jeho hodnota tkví v tom, že nám umožní sledovat strukturu dovozu textilních výrobků a zároveň, jelikož na všechny dovozy musí být předtím, než opustí čínské přístavy, vydána licence, díky němu budeme znát dopředu pravděpodobný vývoj.

Plně souhlasím s tím, že textilní a oděvní odvětví prochází dlouhým obdobím strukturální změny. Tato začala dlouho předtím, než byly zrušeny kvóty. Úspěšné evropské společnosti se neohlížejí na velkokapacitní výrobce, nýbrž investují do technologií a kvality. Jsme nadále – neustále má cenu to připomínat – druhým největším vývozcem textilu na světě. Máme více módních značek a značek kvality než celý zbytek světa dohromady. Skutečnost, že evropští výrobci textilu nežádali další prodloužení platnosti kvót, svědčí o jejich sebevědomí a pružnosti. Zastávají názor, že jejich konkurenceschopnost nyní závisí spíše na účinném postupu v boji proti výrobě padělků a na přístupu na čínský trh.

Rozumí se samo sebou, že se mám v úmyslu zasadit celou vahou naší obchodní politiky o vyřešení těchto dvou problémů. Pokud jde o přístup na trh, budeme se v rámci kola jednání z Dohá a ve všech našich nových dohodách o volném obchodu snažit o dosažení dalšího přístupu pro textilní zboží. Také jsme jako součást obnovené strategie přístupu na trh zřídili zvláštní pracovní skupinu pro textil. Evropa je výborně připravena na využívání nových rozsáhlých trhů se spotřebním zbožím v rozvíjejících se ekonomikách, a tak jednoduše nebudeme sedět a čekat, že tyto trendy půjdou naší cestou.

Výroba padělků je ještě větším problémem. V textilním odvětví je naprosto klíčová ochrana obchodních známek a práv designu, a já toto téma otevírám na každém jednání, které s Číňany vedu.

Ve spolupráci s čínskými celními orgány, organizátory veletrhů a patentním úřadem jsme odvedli určitý díl užitečné práce. Je však pravda, že Čína nadále představuje pro držitele práv duševního vlastnictví obrovský problém. Tržiště s padělky jsou jeden den vyklizena a druhý den se obchodníci vplíží zpátky. Jak jsem již uvedl dříve, nevylučujeme, že nezlepší-li se situace, budeme jednat prostřednictvím Světové obchodní organizace. Paní Toiová zmínila návrh na označení „vyrobeno v“ u textilních výrobků. Já jsem tento návrh učinil, předložil jsem ho Komisi, Komise jej odsouhlasila, avšak obávám se, že s ním nevyslovila souhlas většina členských států. Vzhledem k této skutečnosti nemůžu tento návrh tlačit dále ani dělat nic jiného, než jsem dosud udělal.

Minulý měsíc jsem si na summitu EU-Čína v Pekingu dal velký pozor, abych předal některá upřímná poselství, která se textilního odvětví týkají stejně jako ostatních. Obchodní vztah mezi EU a Čínou se v minulých dvou desetiletích proměnil. Obě strany z toho mají nesmírný prospěch, avšak vyvstala zde závažná nerovnováha. Zatímco Čína dominuje našemu dovoznímu trhu, naše subjekty zažívají v Číně neúspěch, a to kvůli padělkům a překážkám v přístupu na trh, které na ztracených obchodních příležitostech dosahují 55 milionů EUR denně. Stále rychlejší růst našeho obchodního deficitu odráží obě tyto věci.

Toto není způsobeno nedostatečnou konkurenceschopností evropských výrobců. Ve zbožním obchodu s ostatními částmi světa máme přebytek a tam, kde je nám umožněno účastnit se svobodné hospodářské soutěže, jsme komukoliv rovnocenným soupeřem. V Číně tomu tak ovšem není. Namísto spravedlivého hřiště se ocitáme na terénu, který je vážně vychýlen v náš neprospěch. Téměř ve všech odvětvích čelíme omezením obchodu a investic, nekontrolovatelné výrobě padělků a regulačním překážkám. Šest let poté, co Čína vstoupila do Světové obchodní organizace, zůstávají její povinnosti vyplývající z členství ještě příliš často nesplněny.

Problém textilu vnímám jako ukázkový ve vztahu k širším problémům, kterým v Číně čelíme. Jsme největším zákazníkem Číny v odívání a textilu. Respektujeme, že Čína má nad námi výhodu, co se týče nákladů na pracovní sílu a na výrobu. Zaměřujeme se na své vlastní výhody, které plynou ze srovnání s Čínou. V tom, co vyrábíme, zvyšujeme hodnotový řetězec. A očekáváme na čínském trhu stejný typ rovných příležitostí a spravedlivého zacházení, kterému se těší čínští výrobci na našem trhu.

Na nedávném summitu se zdálo, že čínský premiér Wen Ťia-pao vnímá a chápe naše silné obavy, neboť nabídl vytvoření strategického mechanismu na vysoké úrovni mezi EU a Čínou, který by se soustředil na vyvážení našeho obchodního deficitu s Čínou.

Tuto iniciativu vítám, avšak s jednou zřejmou námitkou – nepotřebujeme ještě další dialog nebo další cestovní mapu, potřebujeme, aby Čína jednala – v terénu, na trzích, na soudech, zkrátka všude, kde to je pro evropské vývozce důležité. A aby jednala nejen na úrovni ministerstva obchodu, nýbrž i mimo jeho rozsah prostřednictvím regulačních agentur a ministerstev, jež ve všech částech čínské ekonomiky omezují přístup na trh a vynutitelnost práva. Otevřenost evropských trhů Číně nebude politicky udržitelná, pokud Čína nezačne v tomto smyslu jednat.

Toto platí pro textilní a oděvní výrobky, ale i pro všechna ostatní odvětví, v nichž má Evropa vývozní zájmy. To, zda v praxi skutečně dojde k reálné změně v důsledku činnosti nového mechanismu na vysoké úrovni pro obchodní deficit, který mám se svým protějškem pro obchod vypracovat a uvést v činnost, bude definitivní zkouškou upřímnosti Číny. Doufám, že se jejich upřímnost vyrovná té naší a že si stejně jako my přejí vyřešit problémy dříve, než k tomu budeme muset přistoupit my, a bez konfrontace, které se lze vyhnout.

 
  
MPphoto
 
 

  Robert Sturdy, jménem skupiny PPE-DE. – Pane předsedající, rád bych řekl panu komisaři, že tentokrát skoro nenacházím slov. Blahopřeji! Myslím, že přesně toto chtěl tento parlament slyšet, a zajisté doufám, že pan komisař bude ve svých jednáních s Čínou pokračovat v tom směru, který dnes popsal. Je to povzbudivé a jsem toho přesvědčení, že má situaci naprosto a úplně pod kontrolou. Pan komisař by nečekal, že budu takto mluvit, ale říkám to, protože si myslím, že dělá přesně to, co se žádá.

Chtěl bych pouze velmi stručně říci jednu věc, nebo možná dvě nebo tři věci. Včera jsem v tomto parlamentu vyslechl jeden z nejlepších projevů hlavy státu, který jsem kdy slyšel, a jednalo se o projev jordánského krále. Jedna z věcí, kterou zmínil, byla situace kolem Euromedu, která má zvláštní význam pro textil a je samozřejmě velmi důležitá pro stabilitu celého evropsko-středomořského regionu. Možná by nám pan komisař mohl sdělit ještě svůj komentář k tomuto tématu, neboť se blíží vyjednávání. Domnívám se, že to je obzvláště důležité, zejména tehdy, když máme na jedné straně Turecko a na druhé Maroko – na všechny tyto země budou mít naše vztahy s Čínou obzvláštní dopad.

Za druhé, protože jsem z těch, kdo nevěří v nástroje na ochranu trhu, nýbrž ve svobodný trh, avšak ve svobodný a spravedlivý trh, kde probíhá rovná hospodářská soutěž, jsem potěšen, že pan komisař následuje stejnou linii.

Za třetí – co přesně se stane, až skončí dvojí kontroly vyjednané Komisí? Myslím, že pan komisař řekl, že se tak stane na konci roku 2008, přičemž musíme mít na paměti, že Spojené státy právě zavedly velmi přísné dovozní podmínky. Bude to znamenat, že na evropský trh bude přicházet více výrobků, než kolik je jich tu již nyní?

Konečně bych rád využil této příležitosti, abych Vám, pane komisaři, jakož i Renatě a všem ostatním členům vašeho týmu popřál veselé Vánoce a šťastný nový rok.

 
  
MPphoto
 
 

  Harald Ettl, jménem skupiny PSE. – (DE) Pane předsedající, co přinese rok 2008 textilnímu odvětví v Evropské unii? Zajisté nic dobrého. Z Číny se stala nejagresivnější textilní velmoc na světě a pouze v roce 2006 bylo 50–60 % špičkových textilních technologií v odvětví prstencových dopřádacích, tkacích a texturovacích strojů zakoupeno do Číny. Kapacity jsou nyní v pozadí připraveny vyrazit.

Evropští obchodníci a výrobci již neobjednávají, ale čekají na lepší nabídky z Číny. Další bankroty jsou na spadnutí. Zaměření Evropy na obchod nám přinese ještě větší problémy v jiných odvětvích, nikoli pouze v textilu.

Objem výrobků, které nám jsou nabízeny, samozřejmě poroste. Rozmanitost textilu však bude upadat. Pokud má mít řešení těchto problémů ještě nějaký význam, pak musí být další restrukturace průmyslu v Evropské unii doprovozena účinnějšími opatřeními v sociální oblasti. Přežije pouze velmi malá část výrobců.

Tento vývoj má však také jednu zvláštní dimenzi. Pracovní a mzdové podmínky čínských pracovníků v textilním, oděvním a kožedělném odvětví jsou stále bezútěšné. Evropští obchodníci a investoři k tomu ještě čínské ceny tlačí dolů. Třebaže má Čína tyto konkurenční výhody, je tam kvůli silné evropské podpoře zbytkům evropského textilního odvětví stále těžší vydělat si na živobytí. Velký skok je vždy na úkor těch nejmenších hráčů.

Jako odborář bych si přál, aby sportovní byznys, který v Číně inscenuje olympijské hry, odhalil, jaké to tam je pro ženskou pracovní sílu. Dnes už v čínských textilních závodech denně umírá 350 až 400 lidí. Až sto lidí denně utrpí zranění rukou. Devět z deseti provozovatelů čínských výroben porušuje mezinárodní standardy a dokonce i standardy stanovené čínským zákonodárstvím!

Maloobchodu se však u nás daří. Jako odborář a místopředseda Mezinárodní federace pracovníků v textilním, oděvním a kožedělném odvětví, bych vám rád řekl, že je příliš pozdě, ale není pozdě, abychom přijali sociální opatření.

 
  
MPphoto
 
 

  Ignasi Guardans Cambó, jménem skupiny ALDE. – (ES) Pane předsedající, myslím, že projevy, které zde posloucháme, se všechny točí kolem toho samého. V poslední době jsme zde nezažili příliš mnoho rozprav, v nichž by lidé z různých částí tohoto parlamentu, zastupující rozdílné politické orientace, hovořili všichni stejným jazykem s naprosto identickým cílem.

Bezpochyby podporujeme volný obchod, a podporujeme jej jako velmi jasný princip. Nejde tudíž o to vytvářet překážky – jde o to zajistit, aby pravidla hry platila pro všechny stejně, a uznat, že nekalá konkurence ze strany Číny, k níž dochází uvalováním překážek v přístupu na trh, nesmírně vážným, stálým a systematickým porušováním práv duševního a průmyslového vlastnictví, nedostatečnou kontrolou dovozu nebo v důsledku problematiky rozdílů ve směnných kurzech, která zjevně nepostihuje pouze textil, ale také mnoho dalších oblastí našich obchodních vztahů, jakož i v důsledku dalších opatření ze strany Číny, staví průmysl do velmi vážné a velmi ošemetné situace. Průmyslová odvětví nadále existují a nadále se brání, aby přežila, avšak nežádají o ochranu, jak správně uvedl komisař Mandelson ve svém projevu, ke kterému mu samozřejmě blahopřeji. Průmysl nežádá překážky – žádá, aby platila stejná pravidla pro všechny, a žádá, aby mohl hrát spravedlivou hru.

Situace se totiž od konce roku zcela změní a Komise to nemůže pouze zaznamenat a pozorovat, jako kdyby šlo o nějaký meteorologický úkaz. Komise má k dispozici širokou škálu zbraní a nástrojů, jako jsou kontroly dovozu, s jejichž použitím může zajistit, že budou platit shodná pravidla hry, a může také používat obranné mechanismy, které má k dispozici.

 
  
MPphoto
 
 

  Ryszard Czarnecki, jménem skupiny UEN. – (PL) Pane předsedající, komisař Mandelson chce jako správný britský gentleman hrát šachy, je tu však ten problém, že jeho soupeř, tedy Čína, chce ve skutečnosti hrát jinou hru s naprosto jinými pravidly.

Samozřejmě, že zde můžeme hovořit o sledování situace, o kontrolách dovozu z Číny, avšak nezapomeňme, že existuje něco jako reexport, což znamená, že Čína pošle nějaké zboží například do některých afrických zemí, a toto zboží k nám pak přijde jako africké výrobky, třebaže ve skutečnosti jde o výrobky čínských továren umístěných v těchto zemích nebo přímo vyrobené v Číně.

Chtěl bych zdůraznit to, o čem se zde mluví velmi málo – otázku umělého snižování hodnoty čínské měny. Tento postup evidentně usnadňuje vývoz do Evropy. A je to vážná hrozba.

 
  
MPphoto
 
 

  Bastiaan Belder, jménem skupiny IND/DEM. – (NL)

Pane předsedající, rád bych úvodem co nejvřeleji poděkoval komisaři Mandelsonovi za jasné argumenty. Již jsem o nich podrobně četl v evropském tisku.

Nyní již k mému příspěvku. Hlavním tématem této rozpravy je ve světle ekonomického růstu Číny budoucnost evropského textilního odvětví. Čas od času se Evropská unie ukáže jako neschopná předvídat přiměřeným způsobem vývoj v Číně. Důvodem tohoto stavu je neschopnost Unie rozvinout nedvojznačnou obchodní politiku. Evropská unie je rozdělena na severní a jižní tábor, ať už ve vztahu ke kvótám na textilní výrobky, nebo k reformě opatření na ochranu obchodu.

Je nejvyšší čas, aby se členské státy naučily dívat dále za své vlastní individuální zájmy. Počátečním krokem v tomto ohledu je, když severní tábor uzná, že ochrana jeho vlastní průmyslové výroby před pirátstvím a nezákonnou státní podporou neznamená protekcionismus a že tato ochrana potřebuje účinnou sadu nástrojů. Jižní tábor si musí uvědomit, že čínský růst má důsledky.

Unie se již nesmí nechat překvapit, jak k tomu došlo v roce 2005, kdy vypršela dohoda o obchodu s textilními výrobky. Evropská odvětví musí hledat mezery na trhu v příhodném čase. Přeci jen možnost znovuzavedení kvót je omezena do konce roku 2008.

 
  
MPphoto
 
 

  Luca Romagnoli (NI). - (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, jelikož memorandum o porozumění mezi EU a Čínou vyprší v nejbližší době, zdá se mi, že otázky, které zde byly prezentovány, jasně vyjadřují oprávněné obavy průmyslového odvětví a lidí z něj, které se týkají minulého a současného dopadu dovozu – nebo spíše masivní invaze – čínských výrobků do členských států EU.

Při několika příležitostech jsem poukázal na tu skutečnost – a nebyl jsem jediný –, že skutečná hospodářská soutěž a konkurenceschopnost pro naše výrobky na vnitřním trhu je ještě více než na vnějším trhu zajištěna nejen, nebo ne tolik systémem kvót, nýbrž zejména obranou odvětví před nekalou konkurencí. Taková konkurence je nekalá, neboť je založena na mnohem nižších nákladech a diametrálně odlišných výrobních podmínkách. Přidaná hodnota čínské výroby je při těchto nákladech disproporční, a to kvůli dobře známým výrobním faktorům, které jsou neslučitelné s těmi, které panují na našem mnohem civilizovanějším kontinentu.

Jak si můžeme myslet, že můžeme soutěžit s výrobou, jejíž náklady jsou nekonečně nižší, avšak jejíž výrobky se nyní co do kvality již skoro vyrovnají mnoha evropským výrobkům? Jsem přesvědčen, že se nám ve skutečnosti skýtá pouze jedna možnost, jediné řešení, které může znovu nastolit alespoň trochu toho, co bych nazval spravedlivým obchodem a udržitelnou hospodářskou soutěží. Podle mého názoru by měl být systém dohledu nad čínským dovozem založen na kontrolování toho, aby se výrobní podmínky v Číně příliš nelišily od podmínek, které musí splňovat náš průmysl. Asi nebudeme moci žádat, aby byly v Číně stejné náklady na pracovní sílu, ale v každém případě můžeme nad rozsah nedostatečně ověřované environmentální bezpečnosti, spotřebitelské bezpečnosti a certifikované kvality žádat, aby se k výrobě nepoužívalo dětské práce, aby neprobíhala za podmínek, které jsou hanebné nebo podobné otroctví, aby nezpůsobovala rozsáhlé škody na životním prostředí

Měla by být rovněž uplatňována rozdílná politika vůči těm evropským výrobcům, kteří se přesouvají vně EU a vydávají se na dráhu nekalé konkurence, a těm, kteří nadále vyrábějí uvnitř EU, a to například prostřednictvím daňových opatření, která by vyvážila výhodu prvně zmíněných nad těmi, kteří výrobu nepřesouvají, a bylo tak dosaženo nové rovnováhy.

Závěrem chci říci, že by měly být blíže sledovány distribuční podmínky v Evropě, a to vzhledem k tomu, co se určitě děje přinejmenším v Itálii, kde to, co je ve skutečnosti velkoobchodní prodej, se maskuje jako maloobchodní distribuce.

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Papastamkos (PPE-DE). - (EL) Pane předsedající, jsme jakožto Evropská unie vyzýváni – a to i v současné době –, abychom navrhli novou strategii pro významné odvětví textilu a odívání.

Obrysy souhrnné evropské strategie by mohly být takovéto: za prvé zajištění zlepšeného přístupu evropských výrobků na cizí trhy, a to prostřednictvím nejvyšší možné celosvětové konvergence celních poplatků na nízké úrovni a odstraněním celních překážek.

Za druhé dosažení účinného používání pravidel původu při dovozech.

Za třetí poskytnutí důkladné pomoci z Fondu pro přizpůsobení se globalizaci malým a středním podnikům postiženým liberalizací. Myslím, že by bylo také užitečné zavést program Společenství na podporu odvětví, a to zejména ve znevýhodněných regionech Unie.

Za čtvrté zajištění účinného způsobu boje s pirátstvím a výrobou padělků, a to vzhledem k tomu, že textilní a oděvní odvětví vykazuje více než 50 % zaznamenaných případů.

Za páté udržení a posílení nástrojů na ochranu obchodu, které jsou naprosto zásadní pro boj s nezákonnými praktikami, které poškozují hospodářskou soutěž.

Za šesté zaručení toho, že výrobky dovezené do Evropské unie musí splňovat stejná bezpečnostní pravidla a pravidla na ochranu spotřebitele.

Pokud jde o Čínu, vyjadřujeme obavu z použití systému dvojí kontroly namísto prodloužení kvót na oněch deset kategorií výrobků. V každém případě požadujeme od Komise – požadujeme od vás, pane komisaři Mandelsone –, aby byl tento systém používán přísně a účinně. Také vám připomínám „ultimum remedium“ spočívající v ochranných opatřeních, která je Evropská unie oprávněna aktivovat.

Na závěr chci, pane předsedající, říci, že liberalizace systému světového obchodu neznamená toleranci k nekalé konkurenci, nezákonným obchodním taktikám nebo v konečném důsledku zhroucení ekonomického a sociálního modelu.

 
  
MPphoto
 
 

  Joan Calabuig Rull (PSE). - (ES) Pane předsedající, rád bych poblahopřál panu komisaři k jeho neústupnosti a k dohodě, kterou v říjnu uzavřel s Čínou ve věci systému dvojí kontroly vývozu textilu do Evropské unie.

Vzhledem k odstranění systému kvót, které nabude účinnosti s uplynutím tohoto roku, tato dohoda pomůže, nebo by přinejmenším měla pomoci zaručit, že přechod k volnému trhu v průběhu roku 2008 proběhne korektně. To je pro evropské výrobní společnosti, které se již musely potýkat s obrovskými problémy, jak již zmínili ostatní řečníci, zásadní. Průmyslové odvětví a orgány veřejné moci budou muset pracovat společně, aby byl podrobně sledován vývoj obchodní výměny s Čínou a aby se předešlo opakování situace, k níž došlo v roce 2005.

Litujeme však, že kategorie, na které se vztahuje dohoda z června 2005, zahrnovaly pouze osm z oněch deseti výrobků, na něž se do 31. prosince tohoto roku vztahovaly limity, a v tomto bodě bych byl rád, abyste osvětlil, jakou použije Komise strategii při sledování oněch dvou kategorií výrobků, které byly vyloučeny ze schváleného systému dvojí kontroly, a sice bavlněné tkaniny a stolní a kuchyňské prádlo.

Není však pochyb, že zároveň s touto dohodou budeme muset nadále v ostatních oblastech jednat tak, abychom zajistili, že evropský průmysl se může účastnit hospodářské soutěže za spravedlivých a recipročních podmínek, a to například tak, že pokročíme v označování původu – třebaže zde jsou obtíže, které jste zmínil –, nebo prosazováním pracovních, sociálních a environmentálních podmínek při vyjednávání obchodních dohod.

Všechny instituce a podniky se musí zaměřit na výzkum a vývoj a používat přitom širokou škálu možností, které skýtá sedmý rámcový program; musíme předvídat změny a zároveň brát v úvahu účinky restrukturace a přijímat sociální opatření, která jsou nezbytná k podpoře pracujících.

Konečně chci říci, že vítám dohodu dosaženou při příležitosti 10. summitu EU-Čína, o které jste se zmínil a na základě které bude vytvořena pracovní skupina na vysoké úrovni, jejímž úkolem bude řešit klíčová témata, jako je obchodní deficit, potíže v přístupu na čínský trh a práva duševního vlastnictví.

Je to další krok správným směrem v oblasti zlepšování našich vztahů s Čínou a prosazováním výhodného prostředí pro obě strany.

 
  
MPphoto
 
 

  Johan Van Hecke (ALDE). (NL) Pane předsedající, dámy a pánové, má evropské textilní odvětví ještě nějakou budoucnost? Odpověď spočívá do značné míry na vyjádření Evropské komise. Minulý měsíc komisař Mandelson v Pekingu kritizoval nedostatečnou bezpečnost čínských výrobků, enormní příliv padělaného zboží a dumping čínského vývozního zboží. Zcela správně pohrozil, že bude podána stížnost Světové obchodní organizaci. Dovoz z Číny do Evropy denně dosahuje hodnoty půl miliardy EUR a osm z deseti padělaných výrobků, které jsou zabaveny, pochází právě z této země.

Evropské textilní odvětví však v současnosti stejnou měrou jako výrobou padělků trpí slabým americkým dolarem. Slabý dolar nejen že zatěžuje náš vývoz, ale také poskytuje umělou výhodu zemím, které dále dolar používají jako měnu. Shodou okolností se jedná především o asijské země a ne až tak velkou shodou okolností se Čína dolaru stále drží. Toto je pro textilní odvětví, které pracuje s velkými objemy a malými maržemi, nepřijatelné.

Náš průmysl nesmí a nemůže padnout za oběť silné evropské měně. Z toho plyne nutnost používat v našich obchodních stycích čím dál více euro. Koneckonců myslím, že to byl jeden z důvodů, proč jsme před pěti lety jednotnou měnu zavedli.

 
  
MPphoto
 
 

  Vasco Graça Moura (PPE-DE).(PT) Důsledkem globalizace v evropské oblasti je, že výrobní podniky prohrávají a podniky vyvážející technologie jsou vítězi. To se velmi jasně odráží ve vnitřní soudržnosti. V případě textilního odvětví je skutečnost, že odvětví tvoří zejména malé a střední podniky, nevýhodou na trhu, který představuje 6 % celkového světového obchodu a jeho obrat se odhaduje na 566 % miliard EUR. Mnoho výrobních regionů navíc trpí důsledky hospodářské restrukturace, a tak je obtížné dosáhnout v odvětví udržitelnosti.

Evropská produkce je nucena soutěžit s produkcí zemí, které uměle snižují hodnotu své měny, nerespektují pravidla ochrany životního prostředí nebo samy nesou náklady na ochranu životního prostředí, zemí, které často porušují práva duševního vlastnictví nebo, což je ještě závažnější, v sociální a pracovněprávní oblasti, odhlédneme-li od toho, že tam jsou mnohem nižší mzdové náklady, tyto země nemají zavedeny tak přísná pravidla na ochranu pracujících, jaká platí v Evropě. Je tedy tím naléhavější zajistit, aby byla respektována pravidla Světové obchodní organizace a aby byla Komise schopna sledovat dovozy a nedovolila, aby byly jako v minulosti uměle maskovány excesy, které se v praxi ve stycích s Čínou, pokud jde o dovozy textilu, vyskytují.

Komise musí přijmout všechna opatření nezbytná k zajištění zájmů Evropské unie včetně stanovení kvót pro Čínu, bude-li to nezbytné, například ke konci roku 2008, a to v právním rámci Světové obchodní organizace, a musí rovněž trvat na absolutním dodržování pravidel fair play. Evropští výrobci postrádají pobídky k výzkumu a vývoji a ke zlepšování dovedností pracovní síly, nemají odpovídající přístup na vnější trhy a účinné prostředky k předcházení výrobě padělků. Duševní vlastnictví je pro přidanou hodnotu tohoto odvětví zásadní a musí být hájeno za každou cenu, a to za účelem podpory výroby s vyšší přidanou hodnotou. Závěrem chci říci, pane předsedající, pane komisaři, že nelze zapomínat na spotřebitelskou bezpečnost. Komisi připadá úkol zabránit tomu, aby se do domovů evropských občanů dostal jakýkoliv výrobek, který by mohl být škodlivý pro naše rodiny.

 
  
MPphoto
 
 

  Stavros Arnaoutakis (PSE). - (EL) Pane předsedající, v Evropě a zejména v Řecku je textilní odvětví tvořeno především malými a středními podniky. Mnohé z těchto podniků se rozvíjejí v regionu. Jako Evropská unie musíme zajistit životaschopnost tohoto odvětví uvnitř našich hranic a zaručit ochranu našich podniků před nekalou konkurencí a nezákonným obchodem.

Evropské textilní odvětví musí být na mezinárodní úrovni více konkurenceschopné. Musíme podporovat opatření k modernizaci našich podniků, inovaci, výzkum a vývoj. Samozřejmě musíme také vzít s plným vědomím v úvahu, že ke dni 1. lednu 2008 končí přechodné období pro kvóty na dovoz textilních výrobků z Číny. V širším kontextu a v zájmu evropských spotřebitelů však také musíme zajistit vymáhání závazných pravidel o označování textilních výrobků značkou „vyrobeno v“ a účinné používání systému dohledu ve vztahu k dovozu ze třetích zemí.

 
  
MPphoto
 
 

  Anne Laperrouze (ALDE). (FR) Pane předsedající, když jsem v tomto parlamentu hovořila o tomto tématu v červenci 2005, řekla jsem, že poučení, kterého se nám dostane z textilní krize, nám nakonec pomůže udržet a rozvíjet ostatní odvětví evropského hospodářství. Myslím, že jsme dosáhli určitého pokroku, avšak ne příliš velkého. Stále žádáme více výzkumu a vývoje a stále žádáme Komisi, aby zajistila dodržování práv duševního vlastnictví. To jsou rozhodující faktory, avšak nejsou dostatečné. Začínám si myslet, že místo toho, aby Světová obchodní organizace a její pravidla byla faktorem růstu obchodu a ekonomického rozvoje, působí jako brzda. Obchod je evidentně zdrojem růstu, ale aby jím mohl být, musí působit v obou směrech. Otázka textilu totiž odráží dva základní problémy – neexistenci průmyslové politiky Evropské unie a otázku evropského zájmu.

Pokud jde o evropský zájem, vítám s určitým uspokojením sdělení Komise nazvané „V evropském zájmu je uspět ve věku globalizace“, které bylo zveřejněno začátkem října a v němž se uvádí: „naše základní pravidla nesmějí ohrožovat naši schopnost chránit své zájmy a zachovávat přísná pravidla, která uplatňujeme na výrobky, aby byla zajištěna ochrana zdraví, bezpečnosti, životního prostředí a spotřebitelů“. Nebudeme tolerovat, aby třetí země, které chtějí působit v Evropské unii, obcházely pravidla vnitřního trhu.

Pane komisaři, začněme tím, že tyto principy uplatníme v textilním odvětví.

 
  
MPphoto
 
 

  Ivo Belet (PPE-DE). (NL) Pane předsedající, chci poděkovat panu komisaři za jeho jasné vystoupení. Rád bych mu však sdělil dvě poznámky. Textilní odvětví není důležité pouze v jižní Evropě, neboť například i Belgie má ještě stále velmi úspěšné textilní odvětví, které poskytuje 25 000 pracovních míst.

Pane komisaři, zánik kvót na deset hotových výrobků k 1. lednu hrozí vážnými dopady, a to opět nikoli pouze na dotčené odvětví, ale také na odvětví vyrábějící příslušné suroviny. Vezmu-li příklad odvětví džínového zboží, pak bude-li tento segment trhu zaplaven čínskými výrobky, lhostejno zda za dumpingové ceny, budou přímo postiženi také výrobci džínoviny a nití. Větvení je zde tudíž mnohem širší, než se zdá na první pohled.

Moje druhá poznámka, pane komisaři, je ta, že „systém dohledu“ v současné době dohlíží pouze na objem dovezeného zboží. Bylo by mnohem účinnější, kdyby se prováděl též dohled nad cenami, a to ještě předtím nebo zároveň s vydáním licence. Pouze tímto způsobem je možný skutečně proaktivní a preventivní přístup.

Pane komisaři Mandelsone, byli bychom také rádi, kdybyste nám řekl, kdy má Komise v plánu přistoupit k činnosti, neboť toto je dost matoucí a vágní. Jinými slovy, nakolik se musí zvýšit dovoz z Číny a o kolik musí ceny tohoto dovozu klesnout, než se začnete skutečně činit? Připadá nám přinejmenším logické, abychom si také v tomto bodu udělali dopředu jasno.

 
  
MPphoto
 
 

  Peter Mandelson, člen Komise. − Pane předsedající, s většinou názorů, které byly vyjádřeny v této rozpravě, ve velké míře souhlasím. Hned na počátku bych však odmítl názor pana Beldera, že v Evropské unii nemáme společnou obchodní politiku a že členské státy jsou natolik rozděleny, že nemůžeme sledovat politiku například ve věci textilu.

Naše zkušenost s textilem naopak velice jasně ukazuje, že společnou obchodní politiku máme a že díky ní mohou členské státy s různými prioritami a orientacemi formulovat společné stanovisko a vytvořit společnou obchodní politiku v odvětví textilu, která je důsledně dodržována. Mohou existovat rozdíly v názoru na používání nástrojů ochrany obchodu, ale chci prostřednictvím přezkoumané a předvídané reformy vytvořit mezi členskými státy čerstvý konsenzus a solidaritu ve věci užívání těchto nástrojů na ochranu obchodu, a zejména ve věci jejich výraznějšího použití malými a středními podniky, k čemuž chci učinit příslušné návrhy.

Byla vyjádřena některá specifická stanoviska, například o dohledu s dvojí kontrolou, který bude probíhat v roce 2008. Komise bude sledovat dovozy textilu z Číny tak blízko reálnému času, jak to jen bude možné. Toto zahrnuje dohled s dvojí kontrolou a veškeré další prostředky sledování, které má Komise k dispozici, jako je systém TAXUD, který poskytuje obchodní údaje na základě právě probíhajícího obchodu. Dojde-li k náhlému masivnímu přílivu čínského textilu, je Komise připravena použít všechny nástroje, které má k dispozici, pokud to situace bude vyžadovat.

Chtěl bych však zdůraznit, že dohoda z roku 2005 je definitivní a že Komise nemá v úmyslu činit návrhy na rozšíření dohodnutých úrovní. Jako taková nebrání tomu, aby byla větší obchodní výměna, a měli bychom nárůst očekávat. Avšak pokud tento nárůst dosáhne takových dimenzí, kdy bude odůvodněn zásah, bude tento zásah založen na stávajících požadavcích a kritériích. Spoléháme se na spoluzodpovědnost Číny za to, aby tento přechod proběhl hladce. Čína si je dobře vědoma, že není v jejím zájmu opakovat to, k čemu došlo v roce 2005. Také se spoléháme na vlastní zájem ekonomických činitelů zamezit opakování roku 2005. Textil se nyní dostává do stejné kategorie jako kterékoliv jiné výrobky, a tak zde platí obvyklé nástroje s obvyklými standardy – včetně nástrojů na ochranu trhu.

Byla vznesena otázka podpory textilního odvětví ze strany EU. Dovolte mi, abych tomuto tématu věnoval dvě závěrečné poznámky. Na úrovni EU se Komise zavázala poskytnout na výzkum a vývoj projektů týkajících se textilu nebo oděvnictví v rámci šestého rámcového programu přes 70 milionů EUR a dva návrhy inovačních projektů získaly financování v rámci programu Europe Innova.

Pokud jde o Fond pro přizpůsobení se globalizaci, je otevřen textilnímu odvětví stejně jako všem jiným odvětvím. Dosud bylo podáno osm řádných žádostí o příspěvek z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, z čehož čtyři se týkají textilního odvětví. V těchto textilních případech zatím rozpočtová autorita žádnou subvenci neschválila; zatím jsou ještě všechny posuzovány příslušnými útvary Komise.

Nakonec se chci vyjádřit k otázce evropsko-středomořské spolupráce, kterou vznesl pan Sturdy. Komise zahájila řádný evropsko-středomořský dialog o budoucnosti textilního a oděvního odvětví, aby byly definovány společné strategie směřující k dosažení vyšší konkurenceschopnosti odvětví v evropsko-středomořské oblasti. Cílem tohoto dialogu je přimět evropsko-středomořské a kandidátské země k tomu, aby našly společná řešení vedoucí ke zlepšení jejich konkurenceschopnosti. Těším se na to, až dostanu návrhy, které z tohoto dialogu vyplynou.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Obdržel jsem šest návrhů usnesení(1), které byly předloženy v souladu s čl. 108 odst. 5 jednacího řádu.

Rozprava je ukončena.

Hlasování proběhne dnes v 11:30.

 
  

(1)Viz zápis.


5. Hospodářské a obchodní vztahy s Koreou (rozprava)
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Dalším bodem na pořadu je zpráva (A6-0463/2007) Davida Martina, jménem Výboru pro mezinárodní obchod, o obchodních a hospodářských vztazích s Koreou (2007/2186(INI)).

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (PSE), zpravodaj. − Vážený pane předsedající, tato zpráva musela být připravena rychle, protože jsme očekávali, či dokonce doufali, že dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a Koreou by mohla být uzavřena do konce roku. To se zjevně nestane, nicméně jsme velmi rádi, že Parlament se dnes této zprávě může věnovat, a doufáme, že díky této zprávě budeme moci ovlivnit názor Komise.

Abychom byli tam, kde jsme dnes, museli někteří moji kolegové odvést velmi náročnou práci a já bych tímto rád poděkoval Christopheru Fordovi z Výboru pro mezinárodní obchod a Emmanuelle Le Texierové ze skupiny PSE, kteří ze sebe vydali všechno, aby tato zpráva byla připravena včas. Také bych rád poděkoval panu komisaři Mandelsonovi za jeho služby a za dobrou spolupráci Komise při přípravě této zprávy a také korejskému velvyslanci, díky jehož podpoře jsem mohl lépe pochopit korejskou pozici v těchto jednáních.

Z historického hlediska byly dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a asijskými zeměmi navzdory svému jménu poměrně málo obchodní. Domnívám se, že tato dohoda by mohla být výjimkou potvrzující pravidlo. Korea projevila ochotu a schopnost vyjednávat o rozsáhlé a zevrubné bilaterální obchodní dohodě.

Korea je významným hráčem v oblasti Asie. Je to bohatá země s 11. nejrozvinutější ekonomikou na světě. Příjem na osobu je srovnatelný se Španělskem. Jde o ekonomiku, která se rychle rozvíjí, a obchod mezi našimi dvěma regiony – Koreou a Evropskou unií – vloni dosáhl obratu 60 miliard EUR. Takže jde o obchod, který má cenu, a pokud se nám podaří jej dobře uzavřít, jsem si jist, že na tom vydělají obě strany. Například korejský zpracovatelský průmysl se díky přístupu k evropským službám bude moci rozvíjet a být více konkurenceschopným. My na druhou stranu budeme moci zajistit odbyt našich klíčových produktů a služeb na korejském trhu.

Časový plán byl, jak jsem se již zmínil, původně zamýšlen pro uzavření dohody do konce roku. Nyní to realisticky vypadá, že k uzavření prvních jednání by mohlo dojít nejdříve v květnu příštího roku, ale já jsem přesvědčený, že po pěti vyjednávacích kolech se rozhovory začínají zaměřovat na podrobnosti a začínají být vážné. Samozřejmě stále panují podstatné rozdíly, např. ve stanoviscích Evropské unie k označování země původu, k technickým normám pro automobilový průmysl a celním koncesím na zboží. Ale klíčovým faktem zůstává, že jednání jsou nyní vedena ve vážném duchu a detailně.

Mé hlavní obavy se týkají zaprvé sociálních a environmentálních norem. I s předpokládaným zpožděním se dohoda s Koreou zdá být první dohodou o volném obchodu nové generace, kterou sjednáváme. Jako taková by mohla sloužit jako šablona pro další dohody o volném obchodu a já bych v této souvislosti uvítal, kdyby se naše ambice v oblasti sociálních a environmentálních norem zvýšily. Rád bych, aby bylo zajištěno, že v dohodě bude obsažen mechanismus pro řešení sporů. Domnívám se, že bychom při uzavírání dohody neměli požadovat méně než Spojené státy, a ty ve své zprávě mechanismus řešení sporu mají. Věřím, že záležitosti, jako je ratifikace klíčových úmluv Mezinárodní organizace práce a přijetí jakékoli nové smlouvy po roce 2012 týkající se změny klimatu, nemohou být vyřešeny pouhými gentlemanskými dohodami nebo výzvou lidem, aby něco udělali. Je skutečně nutné mít nějaký mechanismus pro řešení sporů. Doufám, že Komise se tomuto bodu bude znovu věnovat.

Také bych rád upozornil na to, že na průmyslovou zónu Kaesong bychom v souvislosti s takovouto dohodou měli nahlížet s účastí. Souhlasím s postojem Komise, že předně musíme dohodu o volném obchodu uzavřít, ale pokud ji dokážeme uzavřít, měli bychom se před podpisem zajímat, jak bychom mohli společně s Jižní Koreou podpořit Severní Koreu, aby vstoupila do skutečného světa. Průmyslová zóna Kaesong, která se nachází v Severní Koreji, ale je řízena jihokorejskými společnostmi, představuje způsob, jak zapojit Severní Koreu do dění ve světě, a to je proces, který bychom měli podporovat. Věřím, že prostřednictvím naší obchodní dohody můžeme udělat mnoho, abychom pomohli Jižní Koreji v tomto procesu. Není to jen v zájmu Jižní Koreje, ale především v zájmu celého světa. Svět bude bezpečnějším místem, pokud Jižní a Severní Korea dokáží spolupracovat.

Domnívám se, že tato dohoda o volném obchodu je zásadní. Jsem si jist, že z ní může profitovat jak Evropská unie, tak Korea, pokud se správně dohodneme. Podporuji stanovisko Komise, že bychom neměli pospíchat s jejím uzavřením, protože uzavřít dobrou dohodu pozdě je lepší než uzavřít špatnou včas. Věřím, že nový korejský prezident, zvolený na začátku příštího roku, dá pokyn své vládě, aby neúnavně pracovala na tom, aby byla dohoda uzavřena před létem.

 
  
MPphoto
 
 

  Peter Mandelson, člen Komise. − Vážený pane předsedající, velice vítám vynikající a rychlou práci zpravodaje pana Martina a jeho kolegů. Společně sestavili rozsáhlou a objektivní zprávu, kterou velmi chválím.

Souhlas Parlamentu k tomuto návrhu usnesení vyšle jasný signál, že Parlament podporuje politiku Komise při hledání ambiciózní a zevrubné dohody o volném obchodu s Jižní Koreou jako součásti strategie vytyčené ve sdělení o globální Evropě z října 2006. Fakt, že jako partner pro tuto generaci dohod o volném obchodu byla vybrána Jižní Korea, odráží důležitý obchodní a politický potenciál této země, ale také potvrzuje skutečnost, že existují a přetrvávají podstatné bariéry, které brání pevnějším obchodním a ekonomickým vazbám mezi námi.

Tento návrh jde přesně podle časového plánu: jednání o volném obchodu byla zahájena v květnu roku 2007 a do dnešní doby pokročila velmi rychle. Jsme připraveni pracovat na brzkém uzavření dohody, pokud její podstata a kvalita výsledku bude v pořádku. To pro nás je a zůstane rozhodujícím faktorem.

Naše dohoda o volném obchodu s Jižní Koreou by měla být plně slučitelná se Světovou obchodní organizací. To je samozřejmé. Jde nám o rozsáhlou liberalizaci v obchodu se zbožím i službami a také v investicích. Věnujeme zvláštní pozornost necelním bariérám a předpisům a právní úpravě v klíčových oblastech, jako jsou práva duševního vlastnictví, hospodářská soutěž a zadávání veřejných zakázek. Plně souhlasím s významem, kterou zpráva přikládá necelním bariérám a účinnému mechanismu pro řešení sporů v této věci a v dalších hlediscích budoucí smlouvy.

Studie ukázaly, že v některých odvětvích v Koreji jsou nyní necelní bariéry důležitější než cla samotná. Podstatná zlepšení těchto bariér za hranicemi státu, která vytvoří skutečný přístup na trh pro vývoz EU do Jižní Koreje, budou naprosto klíčová pro uzavření dohody o volném obchodu.

Co se týče těch několika konkrétních obav, které zde byly zmíněny, případ Kaesongu vyvolává složité technické i politické otázky. Vítáme změny, které byly v tomto ohledu navrženy, protože zdůrazňují složitost otázky, která bude vyžadovat pečlivé uvážení. Rozpoznání a podpora sociálních a environmentálních aspektů obchodu – trvale udržitelný rozvoj – bude nedílnou součástí dohody o volném obchodu s Jižní Koreou.

Souhlasím s tím, že účinné prosazování norem je klíčem k zajištění úspěšného výsledku v otázce trvale udržitelného rozvoje v této dohodě. Nicméně spolupráce může v této oblasti dokázat mnohem více než nátlak. Doufáme, že do dohody zahrneme více multilaterálních dohod týkajících se životního prostředí a sporné otázky, jako je důstojná práce a větší závazek k základním úmluvám Mezinárodní organizace práce, a věříme, že se nám podaří pokrýt i ostatní současné dohody, jako jsou ty, které zahrnuje dohoda o volném obchodu mezi USA a Koreou. Budeme také usilovat o zapojení sociálních partnerů a občanské společnosti do této spolupráce.

Bylo zahájeno posuzování dopadu na udržitelný rozvoj. Hlavní zjištění z návrhu hodnotící zprávy budou v různých fázích prodiskutována s občanskou společností. Zahájili jsme posuzování dopadu na udržitelný rozvoj proto, abychom zajistili nepřetržitou a rychlou zpětnou vazbu v průběhu jednání. Ta je postavena na počátečních kontaktech s občanskou společností ze začátku jednání.

Také úzce spolupracujeme s Parlamentem. Spolupráce se zpravodajem a Výborem pro mezinárodní obchod je vynikající. Já osobně jako generální ředitel jsem výbor pravidelně informoval o nových skutečnostech. Pokud jde o ratifikační proces, bude záviset na obsahu dohody samotné, ale Komise souhlasí s účastí Parlamentu, jak to jen bude v rámci Smlouvy možné.

Konečně, možná budoucí dohoda o volném obchodu pokrývající bilaterální obchodní vztahy s Jižní Koreou bude součástí celkového a soudržného rámce pro vztahy EU s Jižní Koreou. Daná bilaterální rámcová dohoda bude nadále určovat vzájemnou spolupráci a politický dialog.

Závěrem bych rád řekl, že cílem této dohody o volném obchodu je doplnit ambiciózní výsledek z Dohá o hlubší bilaterální spolupráci s Jižní Koreou. Zkušenosti z minulosti ukazují, že takové dohody mohou ukotvit zkušební liberalizační řešení a stát se prostředkem vedoucím k cíli, kterým je budoucí rozvoj Světové obchodní organizace. Ambiciózní a zevrubná dohoda o volném obchodu s Jižní Koreou není jen komerčně významná, ale bude také znamenat důležitý pokrok v bilaterálním vztahu EU a Koreje. Představuje také zapojení Evropské unie na Korejském poloostrově a v daném regionu. V širším smyslu je součástí našeho obecnějšího závazku, že obchodní politika Evropské unie v Asii udrží krok s dramatickým rozvojem regionu a bude poskytovat výhody týkající se zaměstnání, růstu a rostoucího obchodu oběma stranám.

 
  
MPphoto
 
 

  Werner Langen (PPE-DE), navrhovatel stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. − (DE) Vážený pane předsedající, Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku děkuje zpravodaji za přijetí našich návrhů. Domníváme se, že dohoda je rozumná, přesto bychom chtěli zdůraznit, že v minulosti byly s Koreou značné problémy v oblasti průmyslových odvětví. Mám zde na mysli rozpravu o dumpingových cenách v loďařském průmyslu v minulých letech, kde jsme například museli přikročit k soudnímu řízení. Chceme tedy zjistit, zda se tyto odvětvové problémy řeší, abychom měli jistotu, že budou profitovat skutečně obě strany a Korea nebude mít jednostranné výhody a že bude – ať už hovoříme o našem farmaceutickém průmyslu, automobilovém průmyslu, o mnoha průmyslových odvětvích – zajištěna reciprocita.

Jedním z konkrétních případů je Kaesong. Komisař právě nadnesl téma, jak zapojit tyto severokorejské zvláštní zóny. Podle mých informací se plánuje dalších osm zvláštních zón. Stanoviskem Výboru pro průmysl je, že zde musí být dodrženy mezinárodní normy. Nemůžeme narušit naše vlastní dohody o volném obchodu tímto způsobem. Proto žádáme, aby se tomuto bodu věnovala zvláštní pozornost. Jinak velmi děkujeme – Komisi také – za tato jednání!

 
  
MPphoto
 
 

  Peter Šťastný, jménem skupiny PPE-DE. – Vážený pane předsedající, dovolte mi nejdříve poblahopřát svému kolegovi, zpravodaji panu Martinovi, za vysoce kvalitní a obsáhlou zprávu. Naši vyjednavatelé by ji měli vzít v potaz. Také bychom se měli poučit z nedávno uzavřené dohody o volném obchodu mezi USA a Koreou, která ukazuje, že rychlost uzavření dohody je důležitá, ale neměla by být tou nejvyšší prioritou. Hlavním cílem by samozřejmě měla být vysoká kvalita a rovné pozice v oblasti obchodních toků. V současné době tyto toky stále naráží na necelní bariéry.

Korea nedodržuje mezinárodní normy a požadavky na označování u automobilových a jiných důležitých výrobků, jako jsou léčiva, kosmetické výrobky a elektronika. Také je třeba vyjasnit situaci v oblasti práv duševního vlastnictví a padělání. Tyto otázky musí být vyřešeny před podpisem dotčené dohody, aby byl zajištěn volný a spravedlivý obchod. Dokud nebudou všechny tyto záležitosti vyřešeny k naší úplné spokojenosti, doporučujeme Komisi tuto dohodu nepodepsat.

Obdivuji obchodní zázrak jižní Koreje, jehož dokladem je i to, že Korea je nyní čtvrtým největším obchodním partnerem Evropské unie. Nesporně k tomu Korejcům napomohla silná demokracie a člověk musí v této souvislosti pocítit lítost nad jejich bratry a sestrami ze Severní Koreje.

Měli bychom být připraveni podniknout vše, co je v našich silách, abychom přispěli k jejich emocionálnímu znovusjednocení, podobnému tomu, které jsme zažili na konci 80. let mezi východním a západním Německem. Toto sjednocení by samozřejmě mělo být založeno na principu demokracie, která přinesla takový úspěch Jižní Koreji.

 
  
MPphoto
 
 

  Erika Mann, jménem skupiny PSE. – (DE) Vážený pane předsedající, ráda bych hovořila o třech věcech. Nejdříve ze všeho bych jménem své skupiny ráda poděkovala zpravodaji panu Martinovi. Jeho zpráva byla napsána s velkou pečlivostí a dotýká se všech bodů, které jsou důležité a které musí být prodiskutovány.Také se v ní doporučuje, abychom věnovali patřičnou pozornost určitým záležitostem, například v automobilovém průmyslu. V tomto ohledu se domnívám, že jde o vynikající zprávu, která dobře představuje výchozí podmínky, a měla by být patřičně posouzena Komisí a Radou. Jsem velmi potěšena, že na ni pan komisař tak podrobně odpověděl.

Zadruhé, ráda bych se zeptala pana komisaře, jak budou jednání s Koreou podle jeho názoru pokračovat? Jsme samozřejmě uprostřed jednání, a ta jsou na velmi obtížném bodě. Domnívám se, že na začátku situace vypadala příznivěji, než jak jsme zatím svědky. Samozřejmě, byla zahájena paralelní jednání se všemi zeměmi ASEAN. Tato jednání jsou také, jak jsem pochopila ze zápisu, v obtížném stádiu. Jak pan komisař hodnotí tuto situaci? Jaký vliv budou mít naše probíhající jednání se zeměmi ASEAN na jednání s Koreou?

Moje poslední otázka na pana komisaře se týká skutečnosti, že hlavy států nebo vlád se dnes, 13. prosince, chystají podepsat reformní smlouvu. Podle této reformní smlouvy bude mít Parlament v budoucnu mnohem větší vliv v maloobchodním sektoru, za což jsme zde v Parlamentu bojovali velmi dlouho. Velmi ráda bych zde poděkovala Komisi a zvláště pak panu komisaři Mandelsonovi, že tuto věc vždy podporovali.

Nicméně moje otázka je následující: umíte si představit, že nás Komise podpoří ve chvíli, kdy požádáme Radu o právo, které již bylo předloženo v rámci nastávající dohody o volném obchodu, a Parlament tedy dodrží příslušný závazek schválení? Můžeme očekávat, že jste v této situaci na naší straně, pane komisaři?

 
  
MPphoto
 
 

  Ignasi Guardans Cambó, jménem skupiny ALDE . (ES) Vážený pane předsedající, také bych rád jménem své skupiny velmi zdvořile poblahopřál zpravodaji panu Martinovi k vynikající kvalitě zprávy, kterou představil Parlamentu. Ve skutečnosti nejsou všechny zprávy rovnocenné. Je důležité, že ačkoli zde hlasujeme o nejrůznějších dokumentech, zdůrazňujeme ty, jejichž obsah a platnost nám umožňuje jejich prozkoumání do detailu, a věnujeme se všem otázkám hodným diskuze. Proto velmi děkuji zpravodaji a týmu, který mu pomáhal, že nám toto umožnili.

Je pravda, že zde o Koreji moc často nehovoříme. Nehovoříme o ní dostatečně, ačkoli je to bezpochyby jeden z našich hlavních obchodních spojenců a samozřejmě čtvrtý největší mimo Evropu, jak uvádí zpráva. Evropská unie je hlavním investorem v Koreji, která patří nepochybně k nejsilnějším demokraciím v daném regionu.

Pokud uvážíme, co jsem právě řekl, na jedné straně a na straně druhé potíže v multilaterálním kontextu a skutečnost, že přístupu výrobků a služeb EU na korejský trh brání překážky necelního charakteru, musí nám být jasné, že Korea je jasným kandidátem bilaterální dohody, která má plnou podporu Parlamentu. Nicméně tato dohoda musí být řádně připravena, dobře vyjednána a musí být ambiciózní.

V určitých oblastech panují obtíže. Zdůraznil bych otázku služeb, která již byla zmíněna, a otázku pirátství v oblasti duševního vlastnictví v zemi, kde je internet nejrozšířenější na světě a kde tudíž dochází ke specifickým problémům, které způsobuje fakt, že autorské právo a práva v audiovizuální oblasti nejsou brána dostatečně vážně.

Závěrem k otázce Kaesongu: moje skupina bude podporovat znění textu, jak je uvedeno ve zprávě. Řečeno jinými slovy, připouštíme a uvědomujeme si politický obsah v této oblasti mezi Jižní a Severní Koreou, ale také soudíme, že kdyby byl volný obchod s Evropskou unií v tomto kontextu jednoduše zaveden, mohlo by to způsobit závažné problémy, a proto nebudeme podporovat prosté zahrnutí oblasti Kaesong do možné dohody s Evropskou unií.

 
  
MPphoto
 
 

  Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk, jménem skupiny UEN. – (PL) Vážený pane předsedající, jménem skupiny UEN v této debatě o hospodářských a obchodních vztazích mezi Evropskou unií a Koreou bych rád upozornil na následující záležitosti. V situaci, kdy Korea podepsala dohodu o volném obchodu s ESVO a ASEAN a také se Spojenými státy, ale nepodepíše takovou dohodu s Evropskou unií, konkurenceschopnost evropských společností, které těží z bezcelního přístupu na korejský trh, se sníží. To bude mít negativní dopad na úroveň hospodářského růstu a úroveň zaměstnanosti v zemích EU.

Zadruhé, podle analýz provedených nezávislými výzkumnými centry připadnou následkem uzavření dohody o volném obchodu dvě třetiny výhod vzešlých z takové dohody Koreji a jen jedna třetina Evropské unii. Je proto nezbytné, aby Korea vedle této dohody přijala závazek vůči Evropské unii, ve kterém se zaváže zachovávat evropské sociální normy, zvláště pak základní prvky spojené s důstojnou prací, a normy týkající se životního prostředí a ochrany spotřebitele.

Zatřetí, tento přístup nám dává možnost zavést poctivou soutěž mezi Koreou a evropskými zeměmi. K tomu dojde tehdy, pokud korejské společnosti zahrnou do svých výrobních nákladů celkové náklady na práci, ochranu životního prostředí a ochranu spotřebitele, a tím bude cena jejich výrobků odrážet úplné výrobní náklady.

 
  
MPphoto
 
 

  Caroline Lucas, jménem skupiny Verts/ALE. – Vážený pane předsedající, dovolte mi nejprve poděkovat panu Davidu Martinovi za jeho zprávu a za zdůraznění rozhodujícího významu této sbírky dokumentů. Smlouva mezi Evropskou unií a Koreou bude prvním použitím nové obchodní doktríny EU nazvané Globální Evropa, doktríny, která je velice kontroverzní, v neposlední řadě kvůli tomu, že hledá cesty k přístupu na trh prostřednictvím odstranění všech druhů bariér až k úplnému dovoznímu rozšíření právě v době, kdy si více a více lidí uvědomuje, že v úplně liberalizované globální ekonomice jsou kromě vítězů také poražení.

Pokud to vezmeme z té lepší stránky, zpráva stanoví některé velmi dobré normy pro obchod a sociální oblast a oblast životního prostředí, což zelení naprosto podporují, a v tomto ohledu se domnívám, že zpráva představuje velmi důležitý precedens pro další budoucí parlamentní odpovědi na další dohody o volném obchodu, například s Indií a zeměmi ASEAN. Takže my velmi vítáme stanovisko zprávy, že nesmí být povoleny žádné výjimky potvrzující pravidlo, že přístup na evropský trh musí být v souladu s normami ochrany životního prostředí.

Také jsme přivítali požadavek uvedený ve zprávě, aby obchodní dohoda s Koreou obsahovala závazné sociální a environmentální klauzule, a tento fakt sám o sobě podle našeho názoru ztěžuje zahrnutí severokorejské obchodní zóny Kaesong do dohody o volném obchodu. A co je nejdůležitější, tyto závazné klauzule by se mohly stát dvojsečnými, kdyby podléhaly standardnímu mechanismu pro řešení sporů.

Nicméně máme o této zprávě také určité pochybnosti. Předně je zde požadavek na odstranění všech necelních bariér, aniž by bylo jakkoli rozlišeno, co přesně tvoří necelní bariéru a co ne. Neměli bychom předpokládat, že všechno, co brání neomezenému volnému obchodu, je protizákonná překážka. Existují některé velmi dobré důvody, aby byl obchod blíže definován, zvláště když chce veřejná politika zavést kontroly ze sociálních, zdravotních nebo environmentálních důvodů.

Jsme také proti úplnému začlenění takzvaných „singapurských témat“ do dohody o volném obchodu. Opět zde jsou dobré důvody, proč by absolutní svoboda investic nebo veřejných zakázek měla zůstat mimo rámec obchdoní dohody. Korea má ničivou zkušenost s volným tokem kapitálu na konci 90. let a od té doby používá politiku chráněných veřejných zakázek, aby se znovu postavila na nohy. V současné době není na nás, abychom posuzovali, zda by jejich strana měla nabízet tyto položky, ale smíme posuzovat naši situaci a moje skupina nepodporuje poskytnutí absolutní svobody cizím investorům v Evropě nebo zničení možnosti využití zvláštní domácí politiky v oblasti veřejných zakázek v případě sociálních potřeb.

 
  
MPphoto
 
 

  Philip Claeys (NI). (NL) Vážený pane předsedající, Jižní Korea je jedním z hlavních obchodních partnerů EU mimo Evropu, což je v této objektivní zprávě jasně zdůrazněno. Je to země, která vzbuzuje soucit kvůli svému kontaktu s tím nejtvrdším totalitním komunistickým režimem na světě.

V posledních letech se naše obchodní vztahy značně zintenzivnily, což je samo o sobě velmi dobře, ale neznamená to, že zde nejsou žádné problémy. Pokud s Jižní Koreou uzavřeme dohodu o volném obchodu, musí být založena na absolutní reciprocitě. Jižní Korea má stále příliš mnoho celních i necelních bariér na to, abychom mohli hovořit o reciprocitě.

Evropa musí trvat na odstranění všech těchto bariér a musí být schopna vyjednat dohodu o volném obchodu, která je nejméně tak výhodná, jako ta mezi Koreou a Spojenými státy.

 
  
MPphoto
 
 

  Hubert Pirker (PPE-DE). - (DE) Vážený pane předsedající, jako předseda delegace Evropského parlamentu pro vztahy s Korejským poloostrovem bych velice rád výslovně poblahopřál panu zpravodaji a konstatoval, že jsem velmi rád, že mohu tuto zprávu podpořit.

Také bych rád zdůraznil něco, co si mnozí stále ještě neuvědomují: totiž že Korejská republika je významným obchodním partnerem. Přesně z tohoto důvodu je velmi důležité, abychom dohodu o volném obchodu uzavřeli. Cílem této dohody musí být spravedlivé a slušné obchodní podmínky, které povedou k výhodám a prospěchu pro obě strany.

Mohu také říci, že jsem velmi potěšen, že jednání probíhají v pátém kole lépe, než probíhala ve čtvrtém. Rád bych vyzval Koreu, aby podpořila návrhy EU na rychlejší a reciproční zrušení dovozních poplatků. Časovým horizontem Evropské unie pro toto zrušení je rok 2015.

Jak všichni dobře víme, průmysl motorových vozidel byl a stále je složitým bodem jednání. My jako Evropská unie očekáváme, že Korea přijme naše bezpečnostní normy stejně tak, jako my v tomto průmyslu přijmeme normy korejské.

Optimisticky se domnívám, že bariéry v e farmaceutickém odvětví a odvětví služeb, obzvláště pak v oblasti bankovnictví a právního poradenství, mohou být odstraněny. Co se týče Kaesongu, chtěl bych říct, že pro naše partnery ve jednání by bylo zásadní, kdybychom našli způsob, jak podpořit projekt Kaesong a další projekty v oblastech ekonomiky a politiky, především pro uvedení Severní Koreje do mezinárodního společenství států.

Jsme na správné cestě a já doufám, že k uzavření dohody dojde na začátku nebo v první polovině příštího roku.

 
  
MPphoto
 
 

  Kader Arif (PSE). (FR) Vážený pane předsedající, ze všeho nejdříve bych rád ocenil kvalitu zprávy pana Martina. V procesu jednání této budoucí dohody o volném obchodu bychom si měli být dobře vědomi toho, že naší prioritou by měl zůstat multilateralismus, jelikož víme, že výrazný nárůst bilatelárních dohod škodí regulované multilaterální struktuře, ke které patříme. Proto bychom měli, když vstupujeme do nové éry bilatelárních obchodních dohod, do těchto dohod zahrnout i záruky a principy, z nichž některé jsou zmíněny ve zprávě pana Martina.

Budoucí dohoda o volném obchodu s Koreou by měla být aktuální a měla by obsahovat restriktivní environmentální a sociální požadavky, jako jsou ty ze základních úmluv Mezinárodní organizace práce, jejichž cílem je zajistit řádné pracovní podmínky.

Navíc, jsem velmi potěšen, že v duchu závazku Parlamentu umožnit lepší přístup ke generikům byla do dohody zahrnuta opatření týkající se veřejného zdraví a naopak, že bylo respektováno naše přání, aby jakékoli požadavky, které by omezovaly schopnost našich partnerů využít flexibilních opatření poskytnutých atypickou dohodou z Dohá, do dohody zahrnuty nejsou.

Na druhé straně, navzdory všem pozitivním stránkám, je nepřijatelné, že se v tomto textu ani slovem nezmiňuje osud dělníků ve volné obchodní zóně Kaesong, jak požadoval náš zpravodaj, a tohoto hluboce lituji.

 
  
MPphoto
 
 

  Bogusław Rogalski (UEN).(PL) Vážený pane předsedající, Korea představuje jednu z předních světových ekonomik, ale současně má největší rozdíl v příjmech mezi státy OECD. Korea je čtvrtým největším obchodním partnerem EU mimo Evropu, zatímco v roce 2006 byla Evropská unie v Koreji největším zahraničním investorem.

Hlavním problémem našich bilaterálních obchodních vztahů je obtížný přístup na trh přes necelní bariéry, včetně nedostatku přijatých mezinárodních norem. Dohoda o volném obchodu s Koreou by měla zahrnovat ochranu pro zahraniční investice, politiku hospodářské soutěže, průhlednost veřejných objednávek a napomáhání obchodu.

Také musíme mít na paměti, že tato dohoda by mohla mít negativní vliv na evropský automobilový průmysl, takže Komise musí pečlivě zvážit strategii postupného odstranění dovozních cel EU. Ze všeho nejdříve ale musí být odstraněny necelní bariéry na straně Koreje, aby nedošlo k tomu, že z dohody bude profitovat pouze Korea.

 
  
MPphoto
 
 

  Glyn Ford (PSE). - Vážený pane předsedající, rád bych se připojil k ostatním řečníkům a poblahopřál panu Martinovi k jeho zprávě o dohodě s Jižní Koreou, která je čtvrtým největším obchodním partnerem EU mimo Evropu a také jedenáctou nejrozvinutější ekonomikou světa.

Rád bych se krátce věnoval dvěma otázkám. Zaprvé nesouhlasu obchodní unie a zemědělských skupin s dohodou o volném obchodu s Koreou a zadruhé otázce obchodní zóny. V prvním případě se musíme na nesouhlas podívat perspektivně. Proti dohodě o volném obchodu s USA demonstrovaly tisíce lidí a několik lidí se na protest dokonce upálilo. V našem případě neprotestují tisíce, ale spíše desítky, a to nejspíše proto, že se do naší dohody o volném obchodu pokoušíme zahrnout přidruženou dohodu o politické spolupráci – klauzule týkající se sociální, politické a pracovní sféry, které pomohou chránit pracovní normy na jihu a možná je ještě zvýší. Současně s tím my nepovedeme s Koreou debatu o rýži, kterou Korea vedla se Spojenými státy.

Pokud jde o Kaesong, my nediskutujeme o tom, že by tato zóna měla být v dohodě obsažena. Diskutujeme o tom, že bychom ji neměli automaticky vyloučit. To je poněkud jiný postoj a já doufám, že na jeho základě budou liberálové ochotni změnit svoje hlasování. Jak kdysi řekl bývalý ministerský předseda Jamajky, jediné, co je horší než být vykořisťován, je nebýt vykořisťován. Někteří z nás měli minulý měsíc tu možnost Kaesong navštívit jako součást sympozia o ekonomické reformě v Severní Koreji. Viděl jsem tisíce šťastných, Severokorejců hrnoucích se ze zóny, elegantně oblečených, protože jejich životní standard je šestkrát vyšší než na severu. Toto je politická i ekonomická příležitost, jak skutečně změnit režim a pohnout věci správným směrem. Kaesong může proměnit sever, a proto, i když vezmeme v úvahu potíže, by měl být podporován, a nikoliv zatracován.

 
  
MPphoto
 
 

  Peter Mandelson, člen Komise. − Vážený pane předsedající, dovolte mi krátce reagovat na tři věci. Nejprve k otázce Kaesongu, domnívám se, že formulace pana Forda, že bychom neměli Kaesong automaticky vylučovat, je tím správným přístupem k věci. My v Komisi budeme v této věci jednat velmi opatrně, ale myslím si, že z hlediska tohoto postoje stojí za to jednat o změně dohody.

Zadruhé, požádali jste mě o posouzení celkových vyhlídek jednání. Víte, ve své práci jsem ještě nenarazil na obchodní jednání, která by s sebou nepřinášela nějaké potíže. Nicméně řekl bych, že tato jednání jsou na tom lépe než některá jiná, která mohu posoudit.

Konečně, paní Mannová se ptá, zda může Evropský parlament získat práva týkající se této dohody dříve, než dojde k ratifikaci reformní smlouvy. Když jsem byl požádán o odpověď na tuto otázku v jiném kontextu, překročil jsem ve svém nadšení svoje pravomoce plynoucí z kolektivní zodpovědnosti Komise, takže dnes budu o něco opatrnější a pouze zdůrazním, že se budeme snažit, abychom zapojili Parlament, jak jen to bude možné.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat dnes v 11:30.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN ONESTA
Místopředseda

 

6. Hlasování
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Předtím, než začneme hlasovat, pan Schulz požádal o slovo s procesní námitkou.

 
  
MPphoto
 
 

  Martin Schulz, jménem skupiny PSE. – (DE) Vážený pane předsedající, požádal jsem o slovo jménem své skupiny ze dvou důvodů: zaprvé z velmi obecného důvodu, který se týká včerejších událostí na této půdě. Zadruhé protože mám požadavek v souvislosti s nadcházejícím hlasováním.

Nicméně rád bych se nejdříve věnoval tomu obecnému důvodu. Pane předsedající, mohl byste prosím vydat prohlášení o včerejších událostech jménem mojí skupiny, zvláště pak o jednom konkrétním případu, který se týká služby v jednacím sále zde v komoře Parlamentu. Mám na mysli následující:  V Parlamentu má každý absolutní právo vyjádřit svůj názor. Jsme zde zvyklí vídat plakáty a trička a svobodné projevy různých názorů. Kdokoli, kdo má zájem o referendum, je oprávněn se k tomu na půdě Parlamentu vyjádřit. Ovšem to, čeho jsme tu byli svědky včera, je v rámci svobody názoru naprosto nepřijatelné.

(Potlesk)

Můžeme se zde dohadovat o tom, co zde někteří kolegové poslanci dělají, jak se chovají, jestli vykřikují, nebo ne. Jedna věc je ovšem nepřípustná, a ta se týká služby v tomto jednacím sále, které si, a teď hovořím jménem všech svých kolegů, nebo věřím, že téměř všech, velmi vážím po osobní i profesionální stránce...

(Potlesk)

Co je nepřípustné, a teď hovořím jménem svého kolegy pana Daula a také pana Watsona, pana Cohn-Bendita a pana Wurtze, je skutečnost, že pracovníci této služby jsou při vášnivé rozpravě fyzicky i verbálně napadáni, oni, kteří zde vykonávají svou práci, byli včera označeni jako gestapo a SS. Tohle je ostuda, pane předsedající! Myslím si, že tato komora by měla službě vyjádřit absolutní podporu.

(Dlouhý potlesk)

Dámy a pánové, pracovníci této služby nejsou soukromí jednotlivci, jsou to úřední osoby Parlamentu. Jsou předsedovou prodlouženou rukou. Pokud zde dojde k tomu, že je pracovník služby fyzicky napaden, pokud jej někdo uhodí, zbývá jen jediná věc: musí být zjištěno, kdo z poslanců to udělal! Tento delikt musí být oznámen policii a dotyčnému poslanci či poslankyni musí být okamžitě odebrána poslanecká imunita!

(Potlesk)

Pane předsedající, jménem své skupiny bych se rád obrátil na skupinu Unie pro Evropu národů, jmenovitě na pana Crowleyho, ačkoli nevím, zda je přítomen, ve věci hlasování – myslím tím hlasování o usneseních týkajících se extremismu, dialogu o lidských právech mezi EU a Čínou, Černé hory a zákazu nášlapných min. Skupina Unie pro Evropu národů je jedním ze signatářů těchto usnesení. Pakliže se nedočkáme oficiální omluvy za včerejší incidenty na této půdě od skupiny UEN, nevidím, jako zástupce skupiny sociálních demokratů v Evropském parlamentu, naši spolupráci s touto skupinou jako nadále možnou.

Zejména odkazuji na usnesení o potírání rostoucího extremismu v Evropě. V třetím bodu odůvodnění bylo jménem skupiny UEN mimo jiné zdůrazněno, že odsuzujeme rasismus v Evropě a že tak činíme s odkazem na evropskou Listinu základních práv. Toto usnesení zde mělo být podepsáno včera a bylo překřičeno mnoha členy této skupiny. Prosím, stáhněte svůj podpis z tohoto společného usnesení. Nemůžete přijmout usnesení vztahující se k Listině základních práv, které jste včera překřičeli!

(Potlesk a křik)

Včera jste dali najevo, že tuto Listinu základních práv nechcete. Vezměte zpět svůj podpis! Naše spolupráce s vámi skončila!

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Dámy a pánové, mám před sebou tento stoh papírů, ze kterého můžete usoudit, kolik práce nás ještě dnes dopoledne čeká. Přesto někteří z mých kolegů a kolegyň požádali o slovo. Nechci začínat dlouhou rozpravu. Pan Daul požádal o slovo, stejně tak paní Muscardiniová, takže jim dovoluji hovořit po dobu jedné minuty, a nikoliv déle.

(Hluk)

 
  
MPphoto
 
 

  Joseph Daul, jménem skupiny PPE-DE. (FR) Pane předsedající, budu velmi stručný. Dnes v 9 hodin ráno jsem na půdě komory čekal na omluvu za osobní útok na službu v sále. Jelikož žádná omluva nepřišla, učinil jsem svoje prohlášení v devět hodin, a nehodlám tak činit znovu.

 
  
MPphoto
 
 

  Cristiana Muscardini, jménem skupiny UEN. (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, jsem poslankyní tohoto Parlamentu již více než 18 let a v tomto Parlamentu jsem se svými kolegy a kolegyněmi vždy hájila lidská a občanská práva, což dokazují moje projevy a návrhy k usnesením.

Nehodlám si brát ponaučení z projevu pana Schulze, protože pan Schulz nemá patent na pravdu ani v této komoře, ani mimo ni. Demokracie, pane předsedající, je hodnota, kterou je třeba bránit, a to zahrnuje i respekt k jednotlivcům a skupinám. Je mi trapně za pana Schulze, protože řekl věci, za které se musí stydět.

Skupina Unie pro Evropu národů stojí za všemi parlamentními úředníky, obzvláště za pracovníky služby, kteří v tomto roce při mnoha příležitostech bránili právo na svobodu projevu, jež bylo tak často upíráno několika většinovými skupinami v Parlamentu. Z tohoto důvodu, pane předsedající, moje strana podporuje pracovníky služby, věří v základní práva a požaduje úctu k povinnostem a úctu k lidem. Pane Schulzi, vy stáhněte svůj podpis!

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Dámy a pánové, jsou zde ještě nějací další předsedové a předsedkyně skupin, kteří by rádi hovořili? Úmyslně říkám předsedové a předsedkyně, protože nehodlám umožnit všem 785 poslancům Parlamentu vyjádřit se k tomuto tématu.

Nevidím nikoho, takže tento bod je ukončen.

(Potlesk)

Pouze dodám výrok jednoho básníka, že ty nejkrásnější hymny se zpívají, když padají bomby. Myslím si, že ta, kterou jsme slyšeli včera, byla nádherná právě z tohoto důvodu!

(Potlesk)

Pan Salafranca si přeje promluvit na jiné téma.

 
  
MPphoto
 
 

  José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra (PPE-DE). - (ES) Vážený pane předsedající, město Bejrút se včera stalo cílem teroristického útoku, při kterém byl zabit libanonský armádní generál François el Hajj. Jak je Parlamentu známo, pane předsedající, Libanon je spjat s Evropskou unií prostřednictvím dohody o přidružení. Na malém plenárním zasedání v Bruselu přijal Parlament mimořádnou zprávu poskytující makrofinanční pomoc tomuto státu a delegace Výboru pro zahraniční věci, složená z paní De Keyserové, paní Gomesové, pana Beldera a mě, navštívila zemi minulý týden, abychom jako ostatní ministři členských států vyjádřili naši solidaritu ve věci míru a přání porozumění, harmonie a smíru v zemi.

Rád bych požádal pana předsedajícího, aby vyjádřil premiéru Siniorovi naši podporu jako odpověď na tento brutální teroristický útok a ujistil jej o našem nesporném a neodvolatelném závazku zasazovat se o suverénní, demokratický, stabilní, životaschopný a mírový Libanon.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. - Pane Salafranco, myslím, že potlesk vašich kolegů poslanců ukazuje jasně, že shromáždění podporuje Vaše prohlášení. Podporu Parlamentu panu premiérovi vyjádříme.

Poslední žádost o slovo přednesl pan Pirker ve věci pořádku, a poté přikročíme k hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Hubert Pirker (PPE-DE). − (DE) Pane předsedající, to, o čem chci hovořit, nijak nesouvisí s rozpravou. Chtěl jsem na to poukázat hned po minulé rozpravě: zkrátka v této budově je nesnesitelná zima. Včera to možná bylo dobře, protože emoce nebyly tak horké, jak by tomu možná jinak bylo. Nicméně obecně je zde prostě příliš velká zima a já jsem chtěl navrhnout, abychom se zde v souvislosti s rozpravou o dohodě o volném obchodu s Koreou pokusili dosáhnout rozumné teploty, možná pomocí korejské klimatizace, pokud se nám to nepodaří s naší evropskou.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Domnívám se, že jsme projednali vše, co jsme měli projednat před zahájením hlasování.

Dalším bodem pořadu je tedy hlasování.

(Pro výsledky a podrobnosti hlasování: viz zápis)

 

6.1. Návrh rozpočtu pro rok 2008 pozměněný Radou (hlasování)
  

- Návrh rozpočtu pro rok 2008

- Před hlasováním:

 
  
MPphoto
 
 

  Kyösti Virrankoski (ALDE), zpravodaj. − Pane předsedající, 23. listopadu 2007 se konalo druhé čtení dohodovacího řízení týkajícího se rozpočtu mezi oběma složkami rozpočtového orgánu. Parlament se na rozpočtu dohodl, aby docílil svých hlavních cílů: financování navigačního systému Galileo (2,4 miliardy EUR) úpravou víceletého finančního rámce na období 2007–2013 a využitím nástroje flexibility (200 milionů EUR); významné další využívání nástroje flexibility (70 milionů EUR) k financování rostoucích výdajů na společnou zahraniční a bezpečnostní politiku.

Dne 29. listopadu 2007 Rozpočtový výbor ve druhém čtení odhlasoval změny a urychlil dohodovací řízení. Po technické kontrole částek bylo nezbytné provést menší množství technických úprav, aby byl plně respektován výsledek dohodovacího řízení ze dne 23. listopadu, pokud jde o upravené stropy finančního rámce a celkovou výši plateb.

Schválené úpravy jsou následující:

Za prvé, v nadpisu 1a jsou položky závazků upraveny následujícím způsobem:

Pozměňovací návrh 335:

06 02 09 01 (Úřad pro dohled nad projektem Galileo) na 7 460 000 EUR

06 02 09 02 (Úřad pro dohled nad projektem Galileo) na 3 100 000 EUR

08 07 01 (Výzkumná spolupráce – Doprava) na 348 922 000 EUR

Pozměňovací návrh 331:

02 02 01 (Konkurenceschopnost a Inovace) na 126 300 000 EUR

Pozměňovací návrh 69:

06 03 03 (TEN-T) na 955 852 600 EUR

Za druhé, v nadpisu 1b jsou za účelem dodržení celkové výše plateb schválené v dohodovacím řízení položky závazků pozměněny takto:

Pozměňovací návrh 27:

04 02 17 (ESF) na 3 823 198 181 EUR

Pozměňovací návrh 140:

13 03 16 (EFRR konvergence) na 10 606 637 496 EUR

Pozměňovací návrh 141:

13 03 18 (EFRR konkurenceschopnost) na 2 540 832 078 EUR

Všechny tyto technické úpravy byly v pondělí 10. prosince jednomyslně schváleny Rozpočtovým výborem.

Za třetí, bude učiněno několik technických a terminologických změn, týkajících se zejména pilotních projektů a předběžných opatření. Tyto změny byly představeny předsedovi Parlamentu. Tyto úpravy nemění žádné částky ani klasifikace MFF.

 
  
  

(Technické úpravy byly přijaty)

- Po hlasování:

 
  
MPphoto
 
 

  Emanuel Santos, úřadující předseda Rady.(PT) Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych – dříve než přejdu ke schválenému rozpočtu Evropské unie na rok 2008 – zdůraznil, že dnešek je pro mne nejen jako Evropana, ale také jako občana Portugalska, zvlášť potěšujícím dnem. Samozřejmě mám na mysli onu historickou událost, podpis Lisabonské smlouvy, k němuž má již za hodinu dojít v hlavním městě mé země. Po rozšíření Evropské unie na 27 členských států je to další rozhodující krok v evropské integraci, který učiní Evropu demokratičtější, reprezentativnější, flexibilnější a efektivnější v jejím fungování.

Pokud bych si mohl dovolit krátké a brzké shrnutí úspěchů portugalského předsednictví, poukázal bych na tři úspěchy důležité pro budoucnost Evropské unie. Patří k nim dohoda, díky níž může být dnes podepsána Reformní smlouva EU, tj. Lisabonská smlouva, uspořádání summitu EU-Afrika a summitu EU-Brazílie. K těmto bychom nyní mohli přidat také významnou dohodu o financování strategického programu Galileo, které se nám podařilo dosáhnout.

Dámy a pánové, dnes máme druhé čtení rozpočtu na rok 2008, poslední fázi dlouhého procesu vyjednávání, jenž nakonec skončil velmi úspěšně. Jsem potěšen, že vás mohu informovat o dohodě, které 23. listopadu dosáhly naše dva orgány na společném jednání, které se detailně zabývalo všemi návrhy rozpočtu na rok 2008, na nichž jsme se do té doby dohodli.

V souladu s postupy musím upozornit, že Rada bude moci přijmout maximální výši nárůstu, jež je výsledkem vašeho druhého čtení. Upozorňuji však, že jsou přesto ještě třeba některé malé úpravy týkající se klasifikace výdajů, na které si Rada vyhrazuje právo.

Na závěr bych, pane předsedající, rád využil této příležitosti a ještě jednou vyjádřil svou vděčnost předsedovi Rozpočtového výboru panu Bögeovi a oběma zpravodajům, panu Virrankoskimu a panu Itälämu, svým kolegům v Radě, paní komisařce Grybauskaitéové a všem, kteří pomohli přivést tento velmi náročný rozpočtový proces k úspěšnému závěru, který vyvrcholil schválením Parlamentem.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Pane ministře, mezi jinými jste pronesl větu, na kterou jsem čekal. Proto upozorňuji, že rozpočtový proces byl dokončen v souladu s ustanoveními Smlouvy a interinstitucionální dohodou ze 17. května 2006. Také podotýkám, že v souladu s článkem 13 interinstitucionální dohody Rada a Parlament souhlasí s přijetím maximální výše nárůstu nepovinných výdajů, který je výsledkem druhého čtení v Parlamentu. Proto může být rozpočtový proces prohlášen za dokončený a rozpočet za definitivně přijatý.

(Potlesk)

Jak víte, předseda je nyní v Lisabonu, kde se koná malý podpisový obřad. Mé pravomoci jako místopředsedy tímto končí. Návrh rozpočtu na finanční rok 2008 bude oficiálně podepsán v úterý 18. prosince na plenárním zasedání v Bruselu.

 

6.2. Návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rok 2008 ve znění pozměněném Radou (všechny části) (hlasování)
  

- Zpráva: Kyösti Virrankoski, Ville Itälä (A6-0492/2007)

 

6.3. Dohoda o stabilizaci a přidružení mezi ES a Republikou Černá Hora (hlasování)
  

- Doporučení: Marcello Vernola (A6-0498/2007)

 

6.4. Spolupráce mezi Agenturou Evropské unie pro základní práva a Radou Evropy (hlasování)
  

- Zpráva: Adamos Adamou (A6-0443/2007)

 

6.5. Datum zavedení elektronické identifikace ovcí a koz (hlasování)
  

- Zpráva: Friedrich-Wilhelm Graefe zu Baringdorf (A6-0501/2007)

 

6.6. Pravomoci a spolupráce ve věci vyživovací povinnosti (hlasování)
  

- Zpráva: Genowefa Grabowska (A6-0468/2007)

 

6.7. Desáté výročí Ottawské úmluvy o zákazu protipěchotních min (hlasování)
  

- Návrh usnesení (B6-0518/2207)

 

6.8. Summit EU/Čína – dialog EU/Čína o lidských právech (hlasování)
  

- Návrh usnesení (B6-0543/2007)

– Po hlasování:

 
  
MPphoto
 
 

  Toine Manders (ALDE).(NL) Pane předsedající, faktická poznámka k článkům 114 a 166, které komisař Mandelson jistě zná: když jsme v Číně vítáni, používáme oficiální symbol, vlajku. To je nyní ze Smlouvy vypuštěno a já bych rád vyzval všechny země, aby následovaly příkladu Německa a vlajku opět oficiálně uznaly za symbol, abychom mohli být na celém světě vítáni oficiálním symbolem.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – To vše bude postoupeno příslušným orgánům.

 

6.9. Boj proti nárůstu extremismu v Evropě (hlasování)
  

- Návrh usnesení (B6-0512/2007)

 

6.10. Černá Hora (hlasování)
  

- Návrh usnesení (B6-0494/2007)

 

6.11. Znečištění Černého moře a Azovského moře ropnou skvrnou po ztroskotání několika lodí (hlasování)
  

- Návrh usnesení (B6-0503/2007)

 

6.12. Systémy pojištění vkladů (hlasování)
  

- Zpráva: Christian Ehler (A6-0448/2007)

 

6.13. Správa aktiv II (hlasování)
  

- Zpráva: Wolf Klinz (A6-0460/2007)

– Před hlasováním o pozměňovacím návrhu 2:

 
  
MPphoto
 
 

  Margarita Starkevičiūtė (ALDE). - Pane předsedající, ráda bych vysvětlila náš pozměňovací návrh a doplnila slova „nepřímo“ a „například“, takže text nyní zní: „ …produkt drobným investorům přímo či nepřímo, například jeho spojením s dalšími maloobchodními produkty“.

 
  
  

(Ústní pozměňovací návrh byl přijat)

 

6.14. Textilie (hlasování)
  

- Návrh usnesení (B6-0495/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Než přejdeme ke hlasování o poslední zprávě, dovolte mi, abych toto poslední hlasování věnoval kolegovi, který nás za několik dní opustí a který odvedl skvělou práci pro nás zde, v Evropském parlamentu, i pro celou Evropu. Je to samozřejmě Jean-Louis Bourlanges.

(Potlesk)

Pane Bourlangesi, doufám, že vřelost tohoto potlesku vám více než jakýkoli projev ukazuje, jak moc nám budete chybět. Přejeme vám všechno nejlepší.

 

6.15. Hospodářské a obchodní vztahy s Koreou (hlasování)
  

- Zpráva: David Martin (A6-0463/2007)

 

7. Termíny dílčích zasedání: viz zápis

8. Vysvětlení hlasování
  

Ústní vysvětlení hlasování

 
  
  

- Návrh usnesení (B6-0543/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Frank Vanhecke (NI).(NL) Pane předsedající, rád bych řekl, že jsem nepodpořil usnesení o dialogu EU-Čína o lidských právech z několika důvodů. Především se domnívám, že jsme v této zasedací místnosti již vyprodukovali víc než dost bombastických textů a že evropské orgány podle těchto bombastických textů a prohlášení jednají zřídka, pokud vůbec.

· Olympijské hry v Pekingu jsou za rohem a evropští vrcholní představitelé se budou opět pokoušet podbízet čínským orgánům. To je zřejmé již ze současného usnesení, které vedle mnoha rozumných částí tvrdí, že na nedávném Národním kongresu Čínské komunistické strany – a nyní cituji „…se objevily vyhlídky na uplatňování vyšších mezinárodních kritérií pro lidská práva“. Jak naivní od této sněmovny, neboť v dnešním Pekingu jsou realitou zastrašování, deportace, zatýkání a pracovní tábory. Je čas, aby Evropská unie opustila svou politiku dvojích norem vůči Číně.

 
  
  

- Návrh usnesení (B6-0512/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Dimitar Stojanov (NI). - (BG) Hlasoval jsem proti usnesení o extremismu, protože je plodem téže nenávisti, kterou odsuzuje. A kdo nám tu káže o extremismu? Soudruh Schulz a soudruh Cohn-Bendit, tito zastánci marxismu a leninismu, právě té ideologie, která na začátku minulého století povraždila desítky milionů Rusů a Ukrajinců? Nebo soudruh Vigenin, jehož strana padesát let držela ve svých spárech bulharský lid a zavraždila tisíce Bulharů ve svých koncentračních táborech? Jste to vy, kteří nás mají učit, jak vypadá extremismus? Děkuji.

 
  
MPphoto
 
 

  Frank Vanhecke (NI).(NL) Pane předsedající, ano, tak to v této sněmovně chodí. Pokud nejste pan Schulz, musíte použít vysvětlení hlasování, abyste mohli vyjádřit své názory. Tato sněmovna opět přišla se svým pravidelným příspěvkem o „nezbytnosti“ boje proti „extremismu“, nehovoří však o skutečném extremismu a skutečném násilí, například o extremismu sílícího islámu v Evropě. Místo toho už po bůhvíkolikáté hovoří o potlačování svobody vyjádření těch, kteří pokojně háji právo na individualitu, právo chránit a uchovávat naše jazyky, identity, kultury a svobodu.

Je poněkud žalostné, že tato sněmovna neustále mluví o svobodě a lidských právech, zatímco vnucuje nejpřísnější, nejtvrdší umlčující pravidla na lidi, kteří mají na věc odlišné názory a například se nepřipojují ke zbytku této sněmovny v jejím uctívání posvátné krávy oné příslovečné multikulturní společnosti. Já za svou osobu neberu toto usnesení vážně a, pokud se mne týče, bez úplné svobody politického vyjádření svoboda nemůže existovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Philip Claeys (NI).(NL) Pane předsedající, já jsem také hlasoval proti usnesení o extremismu. Ne proto, že se mne tento výraz dotýká, opak je pravdou, ale proto, že již po bůhvíkolikáté je legitimní politický diskurz oponující další masové imigraci a podporující přísnou politiku přizpůsobení úmyslně spojován s extremismem a násilím.

Dokonce i název usnesení je zavádějící a zkreslený. Levicový extremismus je evidentně něco, co z podstaty věci nemůže existovat a nikdo zde zjevně neslyšel o sílícím islámském fundamentalismu. Tohle je přímo z Kafky. Bylo by to legrační, kdyby to nebylo tak skličující. Kdokoli, kdo se neřídí politickou korektností, je kriminalizován. Možná by někdo mohl vysvětlit, jakto souvisí s Listinou základních zpráv, kterou jsme včera podepsali.

 
  
MPphoto
 
 

  Koenraad Dillen (NI).(NL) Pane předsedající, já jsem rovněž rozhodně hlasoval proti tomuto usnesení, protože, jak se říká, když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. Sotva jsem kdy viděl pokrytečtější dokument než tento návrh usnesení o „rostoucím extremismu“ v Evropě – a Bůh ví, že Evropa a tato sněmovna již v pokrytectví překonala rekord.

Nakonec, jak již řekli moji kolegové, neexistuje nic takového jako levicový extremismus. Na islámský extremismus samozřejmě ani neukazuji. Předměstí Paříže hořela, ale problém zjevně spočívá v malé nekonformní menšině, která se stala prokletím života této vznešené instituce.

Možná bychom měli opět otevřít brány gulagu pro ty, kteří se stále odvažují kritizovat kult Evropy a posvátnou multikulturní společnost – spolu s inkvizicí a vyhnanstvím na Ďáblův ostrov pro tyto kacíře. Teprve tehdy bude Evropa očištěna od svých posledních kritiků a kult Evropy bude moci nerušeně pokračovat v obracení na víru.

 
  
MPphoto
 
 

  Mogens Camre (UEN). - (DA) Pane předsedající, toto usnesení obsahuje oprávněnou kritiku neofašistických a fundamentalistických hnutí v některých evropských zemích. Nicméně se zdá, že je celé jednostranně zaměřeno na problém, který je popsán jako evropští občané s fašistickými a rasistickými postoji, a tím je toto usnesení nesmyslné. Opakované průzkumy veřejného mínění v Dánsku naznačily, že přistěhovalci z nezápadních zemí nepociťují, že jsou vystaveni jakékoli formě rasismu či nepřátelského zacházení. Přesto někteří přistěhovalci z neevropských zemí páchají hromadné násilí na dánských občanech i dalších přistěhovalcích. V oficiálních statistikách trestných činů mají přistěhovalci z nezápadních zemí neúměrně vysoké zastoupení.

V posledních měsících dochází týden co týden na ulicích k četnému střílení, na němž se podílejí jak gangy přistěhovalců, tak jednotlivci. Představitelé přistěhovalců, jejichž etnický původ není dánský, se ocitají v ohrožení života a jsou vyzýváni, aby zanechali své práce, nikoli Dány, ale lidmi cizích kultur, kterým se pokoušejí pomáhat při jejich integraci do dánské společnosti. Máme jednoho prominentního politika z řad přistěhovalců, který je syrského původu. Musí být chráněn 24 hodin denně, ne před Dány, ale před fundamentalisty z islámského prostředí. Naše zpravodajská služba neustále zabraňuje násilným útokům proti Dánům a dánským společenským institucím, ne ze strany Dánů, ale cizinců. Proto je z dánského pohledu toto usnesení absurdní. V Dánsku je násilný rasismus namířen proti demokracii a lidským právům. Na základě toho jsem nemohl hlasovat pro toto usnesení.

 
  
  

- Návrh usnesení (B6-0503/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Miroslav Mikolášik (PPE-DE). - (SK) Pane předsedající, Černé moře se stává jednou z hlavních tras zvyšujícího se vývozu ropy v tomto regionu a v posledních letech je bohužel místem častých havárií tankerů a nákladních lodí. Za silné bouře se tu potopilo či ztroskotalo dvanáct plavidel. Tyto události měly vážné následky, ovlivnily životy lidí a způsobily ekologické katastrofy velkých rozměrů.

Ropná skvrna z tankeru Exxon Valdez na Aljašce před více než 18 lety je příkladem rozsáhlé katastrofy, jejíž následky jsou patrné dodnes.

Vzhledem k tomu, že denně se po světových mořích plaví přibližně 200 tankerů, jsem toho názoru, že by měla být pravidelně a pečlivě sledována situace nejen v Černém moři, ale i v jiných mořích. Členské státy i země sousedící s Evropskou unií by měly zajistit přísnější uplatňování stávajících právních předpisů Společenství i námořních bezpečnostních norem. V této souvislosti vyzývám Radu, aby urychlila své rokování a přijala společná stanoviska ke zbývajícím legislativním aktům v třetím balíčku pro námořní bezpečnost.

 
  
  

- Návrh usnesení (B6-0495/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Zuzana Roithová (PPE-DE). - (CS) Pane předsedo, zrušení kvót a zavedení monitorování dovozu textilu z Číny v příštím roce je realita, která může zlepšit kontrolu. Nelíbí se mi ale, že například vlněné látky jsou vyňaty z monitoringu. Naše usnesení je politickým apelem na Komisi, že chceme tvrději vymáhat plnění mezinárodních závazků, a je protestem proti čínským bariérám na dovoz evropských výrobků. Vítám, že Čína bude muset vydávat licence na dovoz a že to umožní kontrolu již v čínských přístavech, což lépe ochrání Evropu před padělky. Komise však má také povinnost chránit evropské spotřebitele před toxickými látkami, např. azobarvivy, které čínské zboží někdy obsahuje, a proto žádám Komisi, aby se soustředila také na zadržení zdravotně závadných textilních výrobků již na hranicích Evropské unie.

 
  
  

Písemné vysvětlení hlasování

 
  
  

- Zpráva: Kyösti Virrankoski a Ville Itälä (A6-0492/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Bastiaan Belder (IND/DEM), písemně.(NL) Rada a Evropský parlament dosáhly dohody o dalším financování satelitního systému Galileo a výdajů na zahraniční záležitosti včetně policejní mise v Kosovu. S tímto cílem navýšily víceletý finanční rámec na období 2007–2013 a použily nástroj flexibility. Došlo také k přesunům v rámci stávajících rozpočtových linií. Tyto přesuny bývaly mohly být dalekosáhlejší.

Problém mám zejména s úpravou dříve dojednaného stropu pro fondy EU na období do roku 2013 a použitím nástroje flexibility za tímto účelem. Je třeba se vyhnout použití tohoto nástroje a za každou cenu omezit jeho používání na velice výjimečné případy. S jakýmikoli změnami ve výdajích je nutné se v první řadě vypořádat snížením jiných rozpočtových linií. Mám zejména na mysli výdaje, které nesouvisí s hlavními cíli Evropské unie, a rozpočtové linie, jejichž provádění se vzhledem k plánovaným výdajům již zpožďuje.

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. – (PT) Dohoda o rozpočtu na rok 2008, dojednaná mezi Komisí, Radou a Parlamentem, ukazuje skutečnou váhu „velkých zemí“ a „bohatých států“, neboť je odpovědí na jejich požadavky co nejvíce snížit rozpočtový strop EU.

Navzdory všem pokusům ji zatajit je pravda taková, že návrhy Komise, Rady a Parlamentu na rozpočet EU a tato dohoda stanovily na rok 2008 nižší částku, než s kterou počítal finanční rámec na období 2007–2013. Totéž platilo i pro minulý rok a finanční rámec na období 2000–2006.

Ve skutečnosti tento rozpočet EU na rok 2008 znamená, co se plateb týče, snížení o více než 9 miliard EUR oproti výši dojednané ve finančním rámci na rok 2008. Rozpočet EU se snížil z 1,04 % na 0,96 % hrubého národního příjmu EU. Na druhé straně rozpočet EU postupně změnil své priority směrem k financování neoliberální, federalistické a militaristické politiky EU.

Proto tuto dohodu odmítáme.

 
  
MPphoto
 
 

  Gunnar Hökmark (PPE-DE), písemně. (SV) Hlavní zásady rozpočtu EU na rok 2008 podporujeme a zdůrazňujeme, že musí být pro daňové poplatníky finančně výhodný. Rámce stanovené finančním výhledem je nutno respektovat, a proto vítáme skutečnost, že rozpočet bude evidentně pod úrovní stanovenou těmito rámci.

Podpora zemědělství je jednou z oblastí, v nichž je prostor pro úspory ve prospěch cílů, které více odpovídají lisabonským ambicím, aby se EU stala ekonomicky nejúspěšnějším regionem světa.

 
  
MPphoto
 
 

  Gay Mitchell (PPE-DE), písemně. Během jednání o rozpočtu Parlament s Radou rozhodli o přesunu 50 milionů EUR z decentralizovaných agentur k částečnému financování evropských programů GNSS (EGNOS/GALILEO) a Evropského technologického institutu. Jakých agentur se to dotkne, nebylo naznačeno.

Toto přeprogramování se týká agentur spadajících pod nadpis 1A, k nimž náleží i Eurofound, Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek, která sídlí v Dublinu. Tato nadace poskytuje důležité služby v oblasti trhu práce a pracovních podmínek a jakékoli škrty v jejím rozpočtu by byly nepřijatelné a kontraproduktivní.

 
  
MPphoto
 
 

  José Albino Silva Peneda (PPE-DE), písemně. – (PT) Hlasoval jsem pro navrhovaný rozpočet na rok 2008, za prvé proto, že návrh je jasně v souladu se zásadami stanovenými ve finančním výhledu na období 2007–2013.

Za druhé proto, že návrh předložený k hlasování, poté, co byl dojednán Komisí a Radou, nakonec překonal vážné problémy vzniklé v souvislosti s financováním programu Galileo. Jejich řešení je rovněž velmi pozitivní, neboť umožňuje poskytnout přiměřenou výši finančních prostředků na projekty zahrnuté do transevropských sítí.

Za třetí se domnívám, že nalezená finanční řešení jsou velice pozitivní, pokud jde o rozpočtové platby pro financování projektů Evropského sociálního fondu a Evropského fondu regionálního rozvoje, které jsou velmi důležité, neboť Portugalsku umožňují rozvíjet projekty, které potřebuje, aby dosáhlo mnohem vyšší míry ekonomického růstu než v uplynulých letech a přiblížilo se tak průměru EU.

 
  
  

- Zpráva: Adamos Adamou (A6-0443/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE-DE), písemně. – (PT) Přibližně před 50 lety vytvořila Rada Evropy systém pravidel a právních i soudních nástrojů za účelem ochrany a prosazování základních práv, který se stal měřítkem stavu lidských práv, právního řádu a demokracie v Evropě.

Agentura pro základní práva, která je právním nástupcem Evropského střediska pro sledování rasismu a xenofobie, by měla pomoci zvýšit soudržnost a důslednost politiky základních práv Evropské unie.

Jelikož mají obě instituce stejný cíl (posílení ochrany základních práv), je nezbytné zajistit, aby úzce spolupracovaly.

Záměrem této dohody je zajistit doplňkovost a přidanou hodnotu a vyhnout se zdvojování činností Rady Evropy, jak stanoví článek 9 nařízení ustavujícího Agenturu Evropské unie pro základní práva.

Podporuji uzavření této dohody v duchu spolupráce, transparentnosti a doplňkovosti, zvláště ustavení rámce pro spolupráci mezi těmito dvěma institucemi zahrnujícího pravidelné kontakty a setkání, výměnu informací a koordinaci činností s cílem vyhnout se zdvojování a zaručit nejlepší možné využití zdrojů.

 
  
MPphoto
 
 

  Marine Le Pen (NI), písemně. – (FR) Paradoxem nebo možná pokrytectvím Evropského parlamentu je, že sice hlásá demokratické zásady a hodnoty, ale zároveň jimi opovrhuje tím, že se jimi neřídí, když se mu to nehodí.

Tak tomu bylo včera, kdy Evropský parlament na svém plenárním zasedání za všeobecného rozruchu formálně vyhlásil Listinu základních práv a ignoroval tak protesty opozičníků požadujících referendum o přijetí nové ústavní smlouvy.

Evropský parlament diskredituje sám sebe odmítáním jakékoli diskuse a ocejchováním svých vlastních volených členů, kteří se zavázali prosazovat zachování národní identity a suverenity.

Svoboda vyjádření má význam pouze tehdy, pokud ji mají také naši političtí odpůrci. Podle konzervativních politických skupin se zdá, že některé projevy jsou nelegitimní a je třeba jim za každou cenu zabránit. Jelikož Evropský parlament kompromituje sám sebe, když se odvolává na Listinu základních práv, volení členové Národní fronty jasně a zřetelně prohlašují, že nemají tutéž představu o lidských právech a budou pokračovat v boji za respektování suverenity a identity národů Evropy.

 
  
  

- Zpráva: Friedrich-Wilhelm Graefe zu Baringdorf (A6-0501/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Duarte Freitas (PPE-DE), písemně. – (PT) Hlasuji pro zprávu pana Graefeho zu Baringdorfa, jelikož je naléhavě nutné zavést systém elektronické identifikace ovcí a koz. Lituji 17měsíčního zpoždění návrhu Komise.

Souhlasím s pozměňovacím návrhem k návrhu Komise, podle něhož by mělo být stanoveno přesné datum, do kterého má systém vstoupit v platnost, nejlépe 31. prosinec 2009, jak navrhuje zpráva pana Graefeho zu Baringdorfa.

Nesouhlasím s pozměňovacími návrhy 4 a 5, které by zpozdily rychlé zavedení systému. Nesouhlasím ani s pozměňovacím návrhem 3, neboť záměrem zmíněného dokumentu je podle mého názoru spíše stanovit časový plán než projednat zásady.

 
  
  

- Zpráva: Genowefa Grabowska (A6-0468/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Jan Andersson, Göran Färm, Anna Hedh a Inger Segelström (PSE), písemně. (SV) My, švédští sociální demokraté, jsme hlasovali pro zprávu, protože je důležité odstranit současné překážky při vybírání vyživovacích příspěvků od občanů, kteří mají trvalý pobyt v jiném členském státě než osoba s nárokem na vyživovací příspěvek. V této souvislosti je zvlášť důležité chránit při postupu vybírání příspěvků slabší stranu. Nesouhlasíme však se zněním pozměňovacích návrhů 9 a 26, které po stranách vyžadují, aby po nezávislé právní konzultaci uzavřely písemnou dohodu o jurisdikci soudu a vnitrostátním právu, které by mělo být uplatněno, aby dohoda u soudu platila. Takové požadavky se neslučují se švédskou právní tradicí.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE-DE), písemně. – (PT) Zvyšující se mobilita v EU spolu se stoupajícím počtem odloučených manželských párů s sebou přinesly nárůst počtu přeshraničních sporů týkajících se nároků na vyživovací příspěvek.

Současný postup získávání nároku na vyživovací příspěvek je příliš zdlouhavý a komplikovaný a v mnoha případech nemá žádné výsledky. Mezitím věřitelé, ve velké většině děti, žijí ve velmi ubohých poměrech a často nemají ani peníze, aby se uživili.

Tato iniciativa je proto velmi důležitá, neboť by měla usnadnit fungování vnitřního trhu a svobodu pohybu odstraněním překážek vzniklých odlišnostmi mezi členskými státy týkajícími se vymáhání vyživovací povinnosti. Měla by zajistit, aby takováto rozhodnutí byla uznávána a vymáhána v celé Evropské unii co nejrychleji a nejefektivněji a za nejnižší možné náklady.

Zjednoduší občanům život a měla by zároveň mít pozitivní sociální dopady, neboť věřitelům vyživovacích příspěvků žijícím v jiném členském státě usnadní možnost vznést svůj nárok u příslušného soudu. Jakmile bude vydáno soudní rozhodnutí, bude uznáváno ve všech členských státech bez dalších formalit.

 
  
MPphoto
 
 

  Bogusław Liberadzki (PSE), písemně. − (PL) Pane předsedající, hlasuji pro zprávu o návrhu nařízení Rady o jurisdikci, použitelném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a spolupráci ve věcech vyživovací povinnosti (KOM(2005)0649 – C6-0079/2006 – 2005/0259(CNS)).

Paní Grabowská má ve svém hodnocení pravdu, když tvrdí, že v současné době na úrovni EU neexistuje společný, harmonizovaný systém uznávání a vymáhání rozhodnutí o vyživovací povinnosti.

Souhlasím s iniciativou za rychlé, bezplatné vymáhání nároků na vyživovací příspěvek, zvláště v souvislosti s přeshraničním pohybem osob.

Zpráva oprávněně zdůrazňuje potřebu zavedení těchto opatření, aby mělo rozhodnutí stejný účinek, jaký má v členském státě, v němž bylo vydáno, a to bez jakýchkoli dalších formalit.

 
  
  

- Návrh usnesení (B6-0518/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. – (PT) Od roku 1997, kdy byla podepsána Ottawská úmluva, podepsalo tuto úmluvu podle údajů dostupných v listopadu loňského roku 156 zemí. Důležité a politováníhodné je, že USA k těmto státům nepatří.

Dnes přijaté usnesení docela správně upozorňuje na rozporuplnost v jednání Evropské komise, která oznámila svůj záměr aktivně usilovat o zničení protipěchotních min a pomáhat jejich obětem, kterými jsou, zdůrazňuji, většinou děti, ale koncem roku 2006 zároveň vyškrtla příslušnou rozpočtovou linii vyhrazenou pro tyto účely.

Vzhledem k významu tohoto jednání a skutečnosti, že pomoc obětem ani zdaleka nedostačuje jejich potřebám, se domníváme, že by měla být opět obnovena příslušná rozpočtová linie pro financování opatření proti minám, pomoci obětem a likvidace rezerv. Dále bychom dodali, že by mělo dojít k podstatnému navýšení přidělených finančních prostředků.

Litujeme, že se nepodařilo přijmout návrh naší parlamentní skupiny, jenž vyzýval všechny země, aby okamžitě zastavily výrobu nášlapných min, a žádal, aby jednotky EU za žádných okolností ani podmínek miny nepoužívaly.

 
  
  

- Návrh usnesení (B6-0543/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Robert Goebbels (PSE), písemně. – (FR) Zdržel jsem se hlasování o usnesení o vztazích mezi EU a Čínou, protože nechci být spojován s oním autoritářským kázáním nebo moralizujícím diskurzem, který usnesení tohoto druhu obsahují. Evropská unie, která není schopna přijmout Listinu základních práv, jež platí na celém jejím území, by neměla soudit a poučovat zbytek světa.

 
  
  

- Návrh usnesení (B6-0512/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Jim Allister (NI), písemně. − Jako představitel Severního Irska, regionu, kde byla Sinn Féin sympatizující s teroristickou organizací, jež nedávno zavraždila mladého muže Paula Quinna, přijata do vládní koalice s výlučně demokratickými stranami, jsem byl nucen se vyjádřit a hlasovat pro pozměňovací návrh 14, který zněl následovně:

„Vyjadřuje politování nad skutečností, že některé politické strany hlavního proudu považují za vhodné poskytnout důvěryhodnost a uznání extremistickým stranám svou účastí na koaličních jednáních, čímž obětují svou morální integritu kvůli krátkodobému politickému zisku a osobnímu prospěchu.“

 
  
MPphoto
 
 

  Gerard Batten (IND/DEM), písemně. − Ačkoli je proti extremismu v jakékoli podobě, UKIP věří, že si my, Britové, v této věci nepotřebujeme nechat radit od EU, a UKIP by ani nežádala, aby EU jakkoli jednala. Tato záležitost by měla být stejně jako všechny ostatní záležitostivýsadním právem nezávislých, demokratických národních států.

 
  
MPphoto
 
 

  Derek Roland Clark (IND/DEM), písemně. − Ačkoli je proti extremismu v jakékoli podobě, UKIP věří, že si my, Britové, v této věci nepotřebujeme nechat radit od EU, a UKIP by ani nežádala, aby EU jakkoli jednala. Tato záležitost by měla být stejně jako všechny ostatní záležitosti výsadním právem nezávislých, demokratických národních států.

 
  
MPphoto
 
 

  Hanna Foltyn-Kubicka, Wojciech Roszkowski a Konrad Szymański (UEN), písemně. − (PL) Pane předsedající, jsme proti rasismu, xenofobii a politickému extremismu. Současná praxe v Evropském parlamentu, kde jsou tyto pojmy zneužívány v probíhajícím politickém boji ohrožujícím svobodu projevu, čehož byly v této zasedací místnosti události z 12. prosince letošního roku zjevným příkladem, nás však nutí se domnívat, že příznivci Listiny základních práv, v níž, což je třeba zmínit, je nesmyslný zákaz diskriminace založené na „jakémkoli politickém přesvědčení“, tehdy porušili zásady, které sami navrhují.

Absence jakékoli přesné definice politického extremismu a xenofobie v tomto usnesení, jehož záměrem je bojovat proti extremismu, nás vede k tomu, abychom se zdrželi hlasování o této věci.

 
  
MPphoto
 
 

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Národní fronta, Vlámský zájem ani FPOE nejsou extremistické, rasistické nebo xenofobní strany. Jejich házením do jednoho pytle způsobem, který je nesprávný a nevhodný, se je všechny takzvané „konzervativní“ strany stále pokoušejí obviňovat z extremismu jenom proto, že chtějí podporovat zachování národní identity.

Demokracie je jistě v nebezpečí, ale ti, kteří jsou systémem předem označeni za viníky, nejsou těmi, kteří ji ohrožují. Neohrožují ji lidé, kteří kritizují a zpochybňují politiku, především imigrační, a kteří jsou proto obviněni z toho, že jsou extremisty. Ohrožují ji ti, kteří soustavně brání svobodě vyjádření ve jménu lidských práv a politické korektnosti a kteří ve skutečnosti pouze maskují svou vlastní neschopnost řešit problémy, jimž čelí, tj. přistěhovalectví, nedostatek bezpečnosti a identity.

Výrazným zvýšením množství právních předpisů pro boj s extremismem v Evropě by Parlament býval mohl být pyšný na to, že pomáhá zachovávat demokratické principy a hodnoty. Opak je bohužel pravdou. Místo aby se zaměřil na radikální islamismus a totalitní komunistické režimy, Parlament pouze opět živí svou protinárodní posedlost globalizací.

 
  
MPphoto
 
 

  Mieczysław Edmund Janowski (UEN), písemně. − (PL) Pane předsedající, kategoricky odmítám rasismus, xenofobii a politický extremismus. Přesto se domnívám, že by v dokumentech přijatých pod záštitou Evropského parlamentu měla být jasná definice konkrétně takových termínů jako politický extremismus a xenofobie. Pokud tomu tak nebude, může to ve jménu morálních zásad ve skutečnosti sloužit opačným cílům a připravit půdu pro zneužívání veřejných aktivit politiků, bránění svobodnému projevu a svobodě vyjádřit své vlastní názory.

Příkladem takovéhoto selektivního výkladu těchto pojmů byla situace, která nastala na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku dne 12. prosince letošního roku. Jak se například ustanovení jednoho z článků Listiny základních práv, které říká, že „jakákoli diskriminace založená na… politickém či jakémkoli jiném přesvědčení … je zakázána“, slučuje s nuceným zabavením písemností označených slovem „REFERENDUM“ z rukou členů Parlamentu? Jednalo se o poklidné vyjádření názoru několika volených členů.

Vzhledem k této situaci jsem se zdržel hlasování o usnesení o boji proti sílícímu extremismu v Evropě.

 
  
MPphoto
 
 

  Carl Lang (NI), písemně. – (FR) Je šokující sledovat, jak zaslepený může Evropský parlament být: je schopen dívat se jenom doprava! Různá usnesení navrhovaná skupinou PSE, liberály, Zelenými nebo dokonce komunisty berou v úvahu pouze extremismus na straně „krajní pravice“.

A co radikální islamismus a všichni ti trockisté a komunisté? Tyto druhy extremismu nejsou zmíněny ani jednou.

Tohle je urážka všech obětí totalitních komunistických režimů a všech těch, kteří denně trpí kvůli dogmatu a praktikám radikálního islamismu. Evropský parlament se nedomnívá, že jsou tyto druhy extremismu nepřijatelné. Prostě neexistují, protože nejsou součástí současného standardního slovníku politické korektnosti v této budově.

Bez úcty k zásadám a hodnotám demokracie, rovnoprávnosti a tolerance skupina PSE spěšně vítá rozpuštění krajně pravicové politické skupiny Nezávislost, tradice a suverenita (ITS), dříve než požádá o zpřísnění podmínek utváření politických skupin. Motivem těchto volených členů je systematicky démonizovat své politické odpůrce, aby všem vnutili svůj konzervatismus.

Tato usnesení jsou dílem pokrytectví, zaslepenosti a tmářství. Budeme hlasovat proti nim.

 
  
MPphoto
 
 

  Geoffrey Van Orden (PPE-DE), písemně. − Ačkoliv plně podporuji skutečná opatření k překonání rasismu a extremismu, tento druh usnesení, vytvořeného levicí, není prospěšný a má realizovat její vlastní zkreslený program. Ve skutečnosti se od sebe krajní levice a krajní pravice liší jen málo a vzájemně se využívají. Levici se však daří odvracet pozornost od svého extrémního proudu a podporovat instituce a politiky, které napomáhají jejím vlastním cílům. EU na tom ve své neustálé snaze rozšířit svůj vliv často nese vinu. Neschvaluji kvazi-nevládní organizace, jako je takzvaná „Agentura EU pro základní práva“, či veřejné financování soustavy těchto organizací prosazujících program levice. Proto se zdržuji hlasování o tomto usnesení.

 
  
MPphoto
 
 

  Thomas Wise (IND/DEM), písemně. − Jsem proti extremismu jakéhokoli druhu, ale neschvaluji, aby si Britové v této, stejně jako v jakékoli jiné záležitosti, museli od EU nechat radit. Nebyl jsem zvolen, abych EU umožnil rozšířit či posílit její kontrolu nad Spojeným královstvím. Tato záležitost by měla zůstat v moci a kompetenci nezávislých, demokratických národních států.

 
  
  

- Návrh usnesení (B6-0494/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Erik Meijer (GUE/NGL), písemně.(NL) V roce 1918 si Černá Hora dobrovolně zvolila sjednocení se sousedním Srbskem, Chorvatskem, Bosnou a Hercegovinou a Slovinskem. V roce 2006, po rozpadu Jugoslávie, voliči Černé Hory, posledního státu spojeného se Srbskem, demokraticky rozhodli o ukončení této unie. Tím se Černá Hora stala 49. nezávislým státem v Evropě. Nyní je důležité, aby se Černá Hora stala normálním státem a ne větším Monakem, tj. rájem pro bohaté cizince, kteří chtějí platit nízké daně, prát špinavé peníze a stavět si paláce. Černá Hora musí aktivněji bojovat proti znečištění životního prostředí a pašování cigaret.

Jsem potěšen, že Výbor pro zahraniční věci přijal mé pozměňující návrhy týkající se bydlení a pracovních míst pro srbské a kosovské uprchlíky. Osoby bez státní příslušnosti bez ní nemohou zůstat navždy a Černá Hora musí v tomto ohledu respektovat úmluvy Rady Evropy. Přijaty byly dokonce i mé návrhy týkající se obnovení severojižního železničního spojení s městy Nikšič na hranicích s Bosnou a Skadar v Albánii. Nárůst silniční dopravy není správným řešením. Pan zpravodaj Vernola naštěstí na rozdíl od své předchozí výroční zprávy nepožaduje rychlý vstup do NATO ani ekonomickou politiku, která je dokonce ještě více neoliberální, než je ve zbytku Evropy obvyklé. Vstup do NATO nemůže být nezbytným předpokladem pro přijetí do EU.

 
  
  

- Návrh usnesení (B6-0503/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. – (PT) Usnesení přijaté dnes v Evropském parlamentu vyjadřuje solidaritu s oběťmi ztroskotání lodí, k nimž došlo v Kerčském průlivu, spojujícím Černé moře s Azovským mořem, a která způsobila ekologickou katastrofu.

Ekologický dopad úniku ropných derivátů do průlivu zhoršilo rychlé rozptýlení znečišťujících látek v důsledku silných větrů a velkých vln.

V zásadě souhlasíme se stanovisky obsaženými v usnesení, která zdůrazňují důležitou roli členských států při zajišťování, aby lodi v jejich státních registrech vyhovovaly mezinárodním normám, při předcházení námořním nehodám a při boji proti následkům těchto nehod.

Souhlasíme s potřebou provádět opatření ke snížení ekologického rizika a zvýšení námořní bezpečnosti a domníváme se, že jakákoli iniciativa učiněná v tomto rámci na úrovni EU by měla být založena na posílené spolupráci mezi členskými zeměmi aniž by omezila jejich povinnosti v této oblasti

 
  
MPphoto
 
 

  Marie Anne Isler Béguin (Verts/ALE), písemně. – (FR) Rozšíření Evropské unie si žádá naši solidaritu s obyvatelstvem oblasti kolem Černého moře, která má rozlohu 431 000 km2.

Tato solidarita je vyjádřena dohodou o zahájení jednání s Tureckem, o uplatňování politiky sousedství s Gruzií a Ukrajinou a o strategickém partnerství vytvořeném s Ruskem. Síla bouře nás vybízí přemýšlet o dopadech klimatických změn také v našem sousedství. Vyžaduje to politiku řízení rizik, která kombinuje prevenci a ochranu biologické rozmanitosti.

Pamatujeme si, že bouře uvěznila čtyři plavidla a způsobila smrt osmi námořníků. Ruská nákladní loď se také rozlomila a uniklo z ní 4 000 tun topného oleje na migrační cestě potápivých ptáků pocházejících ze Sibiře. Evropská unie vyslala tým v rámci Monitorovacího a informačního centra. Jako součást této iniciativy by mělo být uděláno víc. Aby zabránila dalším katastrofám, musí EU zajistit, aby byly vysoké bezpečnostní normy systematicky uplatňovány na flotilu ruských plavidel. EU musí prosadit, aby její ruský partner používal pro přepravu ropy nákladní lodi s dvojitým trupem. Jakmile se sejde parlamentní shromáždění BSEC, měli bychom požadovat zahrnutí těchto norem do evropského balíčku pro námořní bezpečnost.

 
  
  

- Zpráva: Christian Ehler (A6-0448/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Andrzej Jan Szejna (PSE), písemně. − (PL) Pane předsedající, hlasuji pro zprávu pana Ehlera o systémech pojištění vkladů.

Zpravodaj představil velmi dobrou zprávu, v níž je pozornost věnována novým výzvám, jimž systémy pojištění čelí kvůli rostoucí integraci trhů. Pokud má být zajištěna stabilita finančních trhů, je nutné na tyto výzvy odpovědět. Systémy pojištění vkladů jsou velmi důležitou součástí finančního tržního systému EU a jejich fungování by se mělo neustále zlepšovat.

Zpravodaj správně věnuje pozornost problému řízení krizí a záchranné síti pro přeshraniční vklady při jejich řešení.

Souhlasím, že základem řízení krizí by mělo být zlepšené včasné odhalování rizik, lépe definované a naplánované postupy interakce mezi všemi zúčastněnými stranami a vyjasnění situace, v níž má dojít ke sdílení břemen. V úvahu je přitom nutné brát rozdíly mezi systémy a různorodost zúčastněných stran ve veřejném i soukromém sektoru.

 
  
  

- Návrh usnesení (B6-0495/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Masový dovoz, negativní role silného eura vůči záměrně podhodnocené cizí měně, sociální a ekologický dumping, padělky, pirátství, nebezpečné produkty a existence necelních překážek, které postihují evropskou výrobu: v textilním odvětví stejně jako v ostatních, všechny zprávy a usnesení tohoto Parlamentu o obchodních vztazích s Čínou vypadají stejně.

Proč bylo za těchto okolností schváleno členství Číny ve WTO? My jsme hlasovali proti němu. Proč si nepřiznat, že liberalizace obchodu se zeměmi, které se rozhodly neřídit se pravidly, a tuto liberalizaci nemůžete zpochybnit, vede jen k ekonomické katastrofě a sociální dezintegraci celých regionů a odvětví? Proč souhlasit s koncem textilních kvót a propuštěním desítek tisíc evropských dělníků? Teď vám to dělá starosti, ale jen nesměle hovoříte o možných prostředcích obchodní obrany, bezpečnostních opatřeních a společném dohledu nad vývozem. Není to mnoho a není to ani dost, ale je to lepší než nic.

Proto budeme hlasovat pro toto usnesení, ačkoli není moc užitečné.

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. – (PT) Jsme potěšeni přijetím našich návrhů, které:

- trvají na tom, že monitorovací systém dvojí kontroly nebude k ničemu, pokud nezabrání dalšímu opakování situace, která nastala roku 2005, a že jsou nutná nová bezpečnostní opatření;

- opakují návrh, podle něhož by měl být vypracován program Společenství pro textilní a oděvní odvětví, zejména pro více znevýhodněné regiony, které na něm závisejí, a pomoc malým a středním podnikům;

Litujeme, že většina Evropského parlamentu odmítla naše návrhy, které například:

- zmiňovaly vážné důsledky liberalizace v textilním a oděvním odvětví na celosvětové úrovni včetně rušení či přesídlování podniků, nezaměstnanosti a vážné socioekonomické krize;

- upozorňovaly, že některé země přijaly bezpečnostní opatření platná až do konce roku 2008, a proto nemohly pochopit, proč je EU nenásledovala;

- trvají na tom, že je třeba stanovit regulační rámec, který by pokutoval přesídlování společností, poskytl veřejnou podporu podnikům, které mají dlouhodobé závazky týkající se regionálního rozvoje a zaměstnanosti, a zahrnoval požadavek podporu vrátit, pokud by tyto podmínky nebyly splněny;

- požadovaly větší roli zástupců pracovníků v podnikových radách a v základním organizačním rozhodování.

 
  
MPphoto
 
 

  Carl Lang (NI), písemně. – (FR) Textilní odvětví ve Francii a v Evropě po skončení platnosti textilní dohody (Multi Fibre Arrangement – MFA) proměnil některé naše regiony v ekonomické a sociální pouště. Tisíce mužů a žen, kteří ztratili zaměstnání, ovládla chudoba a strádání.

Zničení těchto podniků, této sociální struktury ve jménu globalizace a proevropského ultraliberalismu je symbolem jednoho z největších ekonomických neúspěchů Evropské unie.

Tento přístup léta vede k tomu, že je naše výroba ve všech ekonomických odvětvích, dokonce i v těch, nichž měla velmi vysokou úroveň, přemísťována do jiných zemí po celém světě: do severní Afriky a především do Asie. Toto globální vyvažování ve skutečnosti těmto třetím zemím nepřinese nic kromě zhoršení jejich ekonomické podřízenosti v zájmu malé elity v čínských továrnách a vytvoření dlouhodobé nezaměstnanosti v Evropě na pozadí přetrvávající ekonomické krize.

Hlavní příčinou všeobecného ožebračení a chybějící dynamiky v Evropě je zjevně globální konkurence podporovaná WTO. Evropská unie naléhavě potřebuje ukončit toto šílenství a konečně vytvořit ochranný a preferenční systém Společenství .

 
  
  

- Zpráva: David Martin (A6-0463/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato zpráva mimo jiné obsahuje mylnou představu. Přiznává, že „chudoba zůstává v Koreji, která podle statistik OECD patří k třem členům OECD s největším rozdílem v příjmech a největším zvyšováním rozdílů v příjmech, nevyřešeným a zhoršujícím se problémem“ (mohli bychom dodat, že to není jediný případ, jelikož v rámci EU se rozdíl v příjmech bohatých a chudých také zvýšil, především v Portugalsku, kde rozdíl mezi nejbohatšími a nejchudšími nadále roste a přibližně dva miliony Portugalců žijí z existenčního minima).

Zpráva přesto požaduje dohodu o „volném obchodu“ mezi EU a Koreou a také liberalizaci obchodu, když je známo, že taková politika napomáhá a bude nadále napomáhat koncentraci bohatství v rukou velkých ekonomických a finančních skupin jak v EU, tak v Koreji. Je to dohoda, která dokonce ještě zvýší tlak na pracující, aby souhlasili s nízkými platy a se ztrátou práv a získaných sociálních výhod ve jménu „konkurenceschopnosti“, a která zvýší pohádkové zisky několika lidí.

Zatím chybí jakákoli zmínka o loďařském průmyslu…

 
  
MPphoto
 
 

  Andrzej Jan Szejna (PSE), písemně. − (PL) Pane předsedající, hlasuji pro přijetí zprávy pana Martina o obchodních a ekonomických vztazích s Koreou.

Zpravodaj vypracoval velmi dobrou zprávu, v níž dokazuje ekonomický význam Koreje jako obchodního partnera Evropské unie. Uzavření dohody o volném obchodu s Koreou je součástí strategie dát Evropě globální rozměr.

Dohoda o volném obchodu mezi Koreou a Evropskou unií by mohla být základem prosazování vysokých sociálních a ekologických norem a mohla by sloužit jako příklad pro jiné dohody, o kterých se nyní vyjednává.

Souhlasím, že je nutné vyvinout veškeré úsilí k zajištění toho, aby na sebe Evropská unie a Korea – v rámci nyní vyjednávané obchodní dohody nebo prostřednictvím samostatné dohody – samy vzaly závazky v oblasti lidských práv.

 
  
  

(Zasedání bylo přerušeno ve 12:50 a znovu zahájeno v 15:00)

 

9. Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat: viz zápis
  

Předsedající: PANÍ KRATSA-TSAGAROPOULOU
Místopředsedkyně

 

10. Schválení zápisu: viz zápis

11. Rozpravy o případech porušování lidských práv, demokracie a právního státu(rozprava)

11.1. Východní Čad
MPphoto
 
 

  Předsedající. - Dalším bodem programu je šest návrhů usnesení o východním Čadu(1).

 
  
MPphoto
 
 

  Adam Bielan (UEN), autor. − (PL) Paní předsedající, rád bych řekl, že jsem velmi znepokojen zesilujícími boji v Čadu, ale také nedostatkem pokroku při nalézání politického řešení konfliktu. Rád bych proto upozornil zejména na úlohu operace EUFOR TCHAD/RCA. Hlavním cílem evropské iniciativy, která je zároveň podporována i OSN, je zajistit bezpečnost v humanitární zóně.

Je vhodné mít na paměti pokračující krizi v Dárfuru a způsob, jakým destabilizuje situaci v regionu, a připomenout si zde, že tento konflikt již překročil hranice Čadu a Středoafrické republiky. Věřím, že je nezbytné co nejdříve vyslat na místo neutrální jednotky z členských zemí. Rád bych však zdůraznil, že úspěch takové mírové mise závisí na politickém úsilí, které musí být vyvinuto, pokud má být veden úspěšný mírový proces.

 
  
MPphoto
 
 

  Mary Lou McDonald (GUE/NGL), autor. − Paní předsedající, chci uvést několik důležitých a zásadních bodů. Naprosto není pochyb o tom, že je v Čadu nutná intervence. Není pochyb o tom, že obrovskému lidskému utrpení uprchlíků v oné části světa lze jen obtížně přihlížet, ale chci zcela jasně uvést, že navrhovaná mise s sebou nese několik zásadních obtíží.

Tou první je nejasnost, pokud jde o mandát operace. Říkáme, že se jedná o mírové a humanitární úsilí. Pokud je tomu opravdu tak, pak musí být podmínky, za jakých budou vojenské jednotky vyslány, dvojnásob jasné. Jsem přesvědčena, že tato vyjasněnost chybí.

Nevěřím – a se svým kolegou musím nesouhlasit –, že intervence takto postavená ve svém důsledku zvýší bezpečnost. Nedávno jsme byli svědky narůstající intenzity a krutosti konfliktu. Od mnoha vůdců vzbouřenců jsme také slyšeli, že jakákoliv intervence, a tato intervence zejména, bude považována za nepřátelský akt. To představuje obrovský problém.

Musím také říci – a opět se svým kolegou nesouhlasím –, že jednotky ve stávajícím složení nebudou působit jako požadované neutrální síly. Při vší úctě k Francii a jejímu lidu musím říci, že zapojit do takové míry Francii je na hranici provokace a že to považuji za velmi nemoudré.

Nevěřím, že jsme schopni formulovat společnou evropskou obrannou nebo bezpečnostní politiku. Obtíže, které se objevily – v tomto případě ve vztahu k Čadu –, velmi jasně ukazují, proč tomu tak je. Myslím, že je to nerealizovatelné, protože máme velmi odlišné tradice a historii a velmi odlišné cíle zahraniční politiky a odlišné názory. Zejména z tohoto důvodu je škoda – pokud to tak mohu říci, vzhledem k tomu, že pocházím ze země, která je alespoň nominálně vojensky neutrální –, že povinnosti, odpovědnost a kapacity vojensky neutrálních zemí nejsou v Evropské unii dostatečně uznány, a to zejména v Lisabonské smlouvě. Věřím, že právě země s takovouto tradicí by mohly provést cennou intervenci založenou na neutralitě, kterou můj kolega zmiňoval.

Abych to uzavřela, intervence v Čadu je nezbytná. Nicméně je důležité, jakým způsobem se s ní vyrovnáme. Jakákoliv operace musí být cílená. Zajisté musí být neutrální a především musí mít naději na úspěch.

 
  
MPphoto
 
 

  Marios Matsakis (ALDE). - Paní předsedající, všiml jsem si, že tabule neukazuje čas. Znamená to, že máme dnes odpoledne k dispozici neomezený čas, nebo se jedná o technickou závadu?

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. - Pane Matsakisi, všichni bychom měli dodržovat časový limit, o němž víme, že nám byl poskytnut.

 
  
MPphoto
 
 

  Colm Burke (PPE-DE), autor. − Paní předsedající, byl jsem to já, kdo inicioval toto naléhavé usnesení, aby byl vyvinut politický a veřejný tlak na vyslání mírotvorné mise EU na hranice východního Čadu, a to co nejdříve. Nedávné nepokoje ve východním Čadu, včetně těžkých střetů mezi povstalci a čadskou armádou, podtrhují naléhavou potřebu naší přítomnosti v tomto regionu, abychom ochránili nevinné uprchlíky a vnitřně vysídlené osoby před uvíznutím v křížové palbě. Tyto vojenské zločiny zvyšují kriminalitu a vedou ke zvýšené nejistotě v okolí táborů pro vnitřně vysídlené osoby. Nejen že je přístup do táborů humanitárním pracovníkům znemožňován, ale tito pracovníci bojují s problémem banditismu, který omezuje jejich schopnost poskytovat tolik potřebnou humanitární pomoc.

Vyzývám EU a její členské státy, aby respektovaly učiněné politické rozhodnutí a aby této misi poskytly více jednotek a vhodnou finanční, logistickou a vzdušnou podporu, včetně nezbytného množství vrtulníků, a to co nejdříve. Pokud nedokáže EU mobilizovat dostatečné jednotky a vybavení tak, aby tato mise byla akceschopná, je hodnověrnost zahraniční politiky EU na světové scéně v sázce. Toto je mírová mise EU, a proto se týká všech členských zemí EU, ať již jsou zeměmi účastnickými nebo ne.

Rád bych nyní na tomto místě rozptýlil mýtus o tom, že této misi bude dominovat Francie. Tato mise má jednotky pocházející ze Švédska, Nizozemska, Polska, Rakouska a Irska. Navíc nebude vedena Francií, ale Irskem. Irský generálporučík Pat Nash byl pověřen vedením této mise, a on tedy bude určovat úkoly – omlouvám se za slovní hříčku – týkající se vojenských aktivit na místě. Operace bude pokračovat a takové poznámky jednoduše nejsou nijak prospěšné, když se jedná o to napomoci lepšímu vnímání a případnému přijetí této mise u místního obyvatelstva Čadu a u povstaleckých skupin.

V tomto týdnu jsme zaznamenali z ostatních členských zemí EU některé nadějné signály, a to poté, co Irsko vyzvalo k vhodnému zajištění této mise. Zdá se, že jedna členská země nabídla zdravotnické vybavení, zatímco některé členské státy diskutují o poskytnutí finanční podpory jiným státům k zajištění nezbytné logistické podpory včetně letectva. Musí být okamžitě svolána další konference čtvrté generace, která by přišla s nezbytnostmi, jež by ochraňovaly naše jednotky v poli tak, aby mohly vykonávat svou práci a chránit uprchlíky. Čas k činům je nyní. Naše nečinnost bude stát životy.

 
  
MPphoto
 
 

  Alain Hutchinson (PSE), autor. − (FR) Paní předsedající, obnovení bojů mezi povstalci a vládními vojsky v Čadu zanechalo stovky mrtvých a zraněných a způsobilo obnovení napětí v pohraničních oblastech Súdánu a Středoafrické republiky. Tato situace de facto omezila tisícům lidí přístup do uprchlických táborů a humanitárním pracovníkům značně zkomplikovala práci.

Měl bych vám také připomenout, že v této části světa jsou ženy a děti stále oběťmi obzvláště odporného násilí a že je zde již více než 450 000 vysídlených lidí žijících ve strašných podmínkách přesně tam, kde konflikt znova začal.

Na základě těchto skutečností můžeme samozřejmě požadovat, aby znepřátelené skupiny ukončily veškeré boje, a to zejména tam, kde se dotýkají civilního obyvatelstva. Také požadujeme, aby respektovaly základní zásady mezinárodního humanitárního práva, což znamená respektovat humanitární oblasti,povolovat transporty humanitární pomoci a neútočit na humanitární pracovníky.

Obecně jsme zvláště znepokojeni skutečností, že je humanitární právo stále častěji porušováno, pokud není stranami zapojenými v konfliktu rovnou zcela ignorováno. Evropská unie musí zakročit zejména proti tomuto znepokojivému vývoji. Také naléháme na orgány v Čadu, aby systematicky dělaly vše pro potrestání těch, kdo jsou zodpovědní za znásilňování, válečné zločiny a všechny formy závažného porušování lidských práv.

Nicméně bych řekl, že náš vzkaz je hlavně zacílen na Evropskou unii, zejména Radu ministrů, jejímž prostřednictvím máme nepochybně větší naděje, že budeme uslyšeni, a kterou žádáme, aby se ujala plnění svých povinností. 15. října Rada schválila společné opatření k operaci EUFOR Chad/RCA, aby poskytla ochranu civilistům, humanitární pomoc a bezpečnost místním i vysídleným humanitárním pracovníkům. Téměř o dva měsíce později ještěnebylo rozmístění jednotek EUFOR realizováno kvůli nedostatku zdrojů a vybavení. To je nepřijatelné, a proto musí Rada i Komise urychlit proces rozhodování, aby umožnily uskutečnění operace co nejdříve.

Rád bych také zdůraznil, že žádná mírová mise ve východním Čadu nebo severní části Středoafrické republiky nebude efektivní bez všeobecného procesu usmíření zahrnujícího celý region. Již víme, že přítomnost jednotek EUFOR na hranicích Súdánu ztíží povstalcům volný pohyb přes hranice a odstraní proto i některé útoky. Naléhavá a nezbytná podpora, kterou se EU zavázala zajistit, by se tak velmi rychle mohla ukázat jako nepřiměřená.

Pro EU je nyní zásadní udělat vše, co je v jejích silách, pro obnovení mírových rozhovorů na regionální úrovni, v partnerství se všemi stranami zúčastněnými v konfliktu a s různými zástupci mezinárodního společenství.

Nakonec bych rád zdůraznil, že věříme, že neutralita jednotek EU je obzvláště důležitá a velmi strategická. Vzhledem k tomu, že již povstalci vyhrožovali, že pokud se bude jednat o zatajenou francouzskou misi, budou na ni útočit, žádáme ostatní členské země, aby se jako celek účastnili na složení této jednotky tak, aby bylo všem zřejmé, že se jedná o jednotku evropskou.

 
  
MPphoto
 
 

  Marios Matsakis (ALDE), autor. − Paní předsedající, východní Čad se stal druhým Dárfurem, a déjà vu obrazů zabíjení a ničení namířeného proti civilistům se vrací, aby nás pronásledovalo.

Mezitím my v EU, část privilegované elity tohoto světa, nekonečně mezi sebou debatujeme o tom, jak se k situaci postavit. Zatímco my – velmi moudře, ale velmi pomalu – zvažujeme a revidujeme naše rozhodnutí vyslat do regionu efektivní mírovou vojenskou jednotku, zločinci, kteří provádějí etnické čistky, pokračují bez překážek ve svých hrozných činech.

Jedno důležité – možná nejdůležitější – poselství, které musí vzejít z této dnešní rozpravy, je pevný požadavek na Komisi a Radu, aby byly jednotky EUFOR řádně připraveny a rozmístěny v postižené oblasti. Ti v Radě a Komisi, nebo kdekoliv jinde, kteří tuto akci zdržují, by byli odpovědni za další stupňování násilí a tragédii, která bude nutně zanedlouho následovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), autor. (ES) Paní předsedající, myslím, že je obzvláště příznačné, že tyto tři naléhavá usnesení, o kterých dnes diskutujeme, mají něco společného, a sice, že se týkají různých typů násilí na ženách. To ukazuje, že tento typ násilí je něco, co se týká celého světa, ačkoliv to má v každém případě specifické projevy a formy.

První ze tří případů, kterými se dnes zabýváme, situace v Čadu, je smutným příkladem toho, jak jsou v kontextu války ženy často využívány jako sexuální objekt, kdy se znásilnění stává válečnou zbraní. Tato situace nastává zejména v uprchlických táborech, ale nejen tam.

Cílem tohoto usnesení je, alespoň pro některé z nás, poukázat na to, že mezinárodní společenství a zejména Evropská unie musí reagovat na tuto situaci a přijmout naši odpovědnost za ochranu obětí.

Vzhledem k tomuto je rozmístění určité mise, EUFOR Chad/CAR, úkolem, který musí být vykonán okamžitě, ale i odpovědně. Rád bych se připojil k těm, kdo poukazují na skutečnost, že jistě existuje riziko, že mise bude chápána jako příliš propojená s jednou zemí, zejména Francií. Myslím, že by to bylo škodlivé a zcela jistě kontraproduktivní vůči cílům mise.

Rád bych proto také zdůraznil, že složení mise by mělo odrážet různorodost členských zemí Evropské unie, aby se předešlo jakékoliv záměně mise za francouzské jednotky známé jako Operace krahujec. Musíme také před všemi možnými orgány odsoudit brutalitu útoků proti civilistům spáchaných milicemi Janjawid a dalšími čadskými skupinami, a proto naléhám na Radu a Komisi, aby tak učinila.

Zejména politováníhodné je užití sexuálního násilí jako válečné zbraně a je zcela nepřijatelné, aby takovéto zločiny zůstaly nepotrestány. Proto naléhám na čadské orgány, aby se ujaly vyšetřování těchto znásilnění a zneužívání a aby přivedly zodpovědné osoby před soud.

 
  
MPphoto
 
 

  Bernd Posselt, jménem skupiny PPE-DE. – (DE) Paní předsedající, o posledních bourbonských králích se říkalo, že vždycky konali pozdě – ať se jednalo o myšlenku, vládu nebo armádu. Bohužel se zdá, že pro Západ a pro Evropu nastal ten samý případ i dnes, protože jsme již dlouhodobě dopustili narůstající katastrofu v Dárfuru a východním Čadu. Čím později zasáhneme, tím dražší to celé bude, a to nejen finančně, ale také vojensky a politicky. Jsem proto velmi vděčný panu von Wogau, že posunul věci kupředu po vojenské stránce a po stránce bezpečnostní politiky, a jsem velmi vděčný panu Dessovi za totéž v humanitární oblasti. Musíme konečně jednat. Nicméně státy váhají, a to nejen v požadovaném vybavení, ale také v požadovaných jednotkách. Potřebujeme na místě jednotky a vojsko, které mají znalost místního prostředí. Opravdu si myslím, že by to neměla být žádná skrytá francouzská operace, o čemž nikdo nemluvil, ale potřebujeme znalost místa a zkušenost Francouzů. Potřebujeme však také spolupráci Africké unie a Arabské ligy, které se bohužel zcela drží stranou. To by nás Evropany ovšem nemělo zprostit odpovědnosti.

Říkám velmi jasně: chceme se zapojit, ale nesmíme udělat chyby, které jsme udělali v Afghánistánu, konkrétně zasahovat bez politické strategie. Každý, kdo zde zasahuje, musí také vědět, že musí mít strategii pro mírové rozhovory, pro diskuse mezi etniky a pro vyřešení masivního kmenového systému a jiných konfliktů, které existují jak ve východním Čadu, tak v Dárfuru. Jako Evropský parlament bychom se tedy měli zasazovat za vyslání jednotek a humanitární pomoci, ale měli bychom také rychle přispívat k udržitelné politické mírové strategii v regionu.

 
  
MPphoto
 
 

  Toomas Savi, jménem skupiny ALDE. – Paní předsedající, budu velmi stručný. Druhý summit EU-Afrika byl naprostým fiaskem: tyto dvě strany nedosáhly dohody o hospodářském partnerství a vztahy mezi těmito dvěma částmi světa byly zmrazeny.

Napjatá situace ve východním Čadu také mnoho nepomohla. Jedním z předpokladů plodné spolupráce by byl i konec desetiletí trvajících vojenských konfliktů v Africe. Při řešení konfliktu ve východním Čadu musí Evropská unie jasně ukázat, že jsme odhodláni dosáhnout mírového řešení a vyslat naši mírovou vojenskou misi do východního Čadu co nejdříve.

 
  
MPphoto
 
 

  Koenraad Dillen (NI). (NL) Paní předsedající, minulý víkend se v Lisabonu konal summit EU-Afrika. Měl za cíl položit základy pro nové partnerství mezi Evropou a Afrikou: partnerství, které podle společného prohlášení Evropského parlamentu a Panafrického parlamentu mělo být založeno na sdílených hodnotách a zásadách, jakými jsou demokracie, lidská práva a řádná správa.

Bohužel vztah Evropy k jednotlivcům, jako jsou Robert Mugabe ze Zimbabwe nebo Muammar Kaddáfí z Libye – abych jmenoval alespoň dva; oba byli přivítání červeným kobercem –, dokazuje, že stále zeje propast mezi proklamacemi zásad a realitou. Situace v dnešním Čadu také ukazuje, pokud potřebujeme nějaký důkaz, že velká část Afriky není ani zdaleka připravena zapojit se do tohoto „společenství sdílených hodnot“.

Proto pokud si my, Evropané, chceme zachovat důvěryhodnost v rozpravách o lidských právech a nechceme pouze provádět praktickou politiku, intervence by měla vyslat jasný signál o tom, že bezpráví a zvůle musí co nejdříve ustoupit nejzákladnějším demokratickým zásadám. Bohužel hodnocení Čadu se také týká mnoha dalších režimů v Africe. Čad není jediným nemocným v Africe.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. - Děkuji za vyjasnění. Mám za úkol ohlásit poslance, kteří se zaregistrovali, aby přednesli příspěvek jménem svých politických stran. Vaše politická skupina, stejně jako je tomu i u ostatních přítomných, není na pochybách a každý zde ví, kterou skupinu zastupujete.

 
  
MPphoto
 
 

  Alain Hutchinson (PSE). (FR) Paní předsedající, abych opravil to, co jste právě řekla o posledním vystoupení: skupina PSE mluvila prostřednictvím mé osoby; hovořil jsem jako autor a jménem skupiny PSE. Nerad bych, aby si ostatní mysleli, že nás toto téma nezajímá.

 
  
MPphoto
 
 

  Geoffrey Van Orden (PPE-DE). - Paní předsedající, jsme si všichni vědomi strašlivé humanitární a bezpečnostní situace ve východním Čadu. Nemůžeme to oddělit od širší regionální katastrofy v Dárfuru: 300 000 zmasakrovaných lidí, dva miliony vysídlených osob, čtyři miliony lidí žijících na západní potravinové pomoci. Již čtyři roky mezinárodní společenství spíná ruce. Uznávám, že Evropská unie sponzorovala v regionu rozsáhlou humanitární pomoc. To je ta dobrá část.

Politicky je ovšem příspěvek EU méně chvályhodný. Hostí súdánského diktátora Omara El Bashira v Lisabonu, spolu s Mugabem, utlačovatelem Zimbabwe, kde ve vrcholně nechutném aktu pokrytectví podepisují prohlášení o lidských právech a řádné správě.

Dalším příspěvkem EU je pokusit se zapojit do jakési nedopečené vojenské mise, aby bylo možné přidat odznak EBOP na další vojenskou operaci. Faktem zůstává, že tato mise je špatně koncipována; velikost jednotek je nepřiměřená; postrádá nezbytné zdravotní, logistické a transportní podpůrné prvky; je již tři měsíce zpožděná oproti harmonogramu a neexistují žádná rezerva pro nepředvídané události, pokud by se situace ještě zhoršila.

Stačí se podívat na nahodilé zapojení do této mise – která je konec konců operací řízenou převážně Francouzi –, abychom pochopili, proč tolik lidí v Čadu, Súdánu a Středoafrické republice, nemluvě o našich vojenských důstojnících, má vůči tomuto projektu vážné pochybnosti. Válčení by mělo být přenecháno jiným.

Naléhavě se jedná o úsilí OSN-AU, které by mělo být posíleno jako součást soudržné strategie pro celý region. Politicky by jej měla řídit Rada bezpečnosti OSN.

 
  
MPphoto
 
 

  Günter Verheugen, místopředseda Komise. − (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, Komise velmi pečlivě sleduje zhoršující se situaci ve východním Čadu a je rozhodná ve své podpoře vyslání jednotek EUFOR v plné síle, aby ochraňovaly uprchlíky a vysídlené osoby v regionu. Evropská unie použije za tímto účelem ve východním Čadu všechny nástroje, které má k dispozici. Komise poskytne nejen jednotky EUFOR, ale i přes 50 milionů EUR, a to jako součást uceleného programu.

Z těchto finančních prostředků budou financovány akce ve třech klíčových oblastech, od mimořádné pomoci až po dlouhodobou rozvojovou pomoc.

První oblast se týká humanitární pomoci, na kterou ECHO již v roce 2007 poskytlo 30,5 milionů EUR v podobě opatření na pomoc v nouzi určené uprchlíkům a vysídleným osobám v různých částech Čadu. Podobná úroveň financování byla vyčleněna pro pokračování těchto opatření v roce 2008.

Druhá oblast zahrnuje organizaci čadské policie, která bude mít odpovědnost za realizaci akcí humanitární ochrany. V rámci mise EU a OSN v Čadu OSN organizuje, cvičí a vybavuje až 850 čadských policejních jednotek a sborů, které mají být vyslány do uprchlických táborů ve východním Čadu. Evropská unie tento program OSN podporuje 10 miliony EUR z nástroje pro stabilitu.

Třetí oblast se týká znovuzačlenění a rehabilitace. V roce 2008 poskytne Komise 10,1 milionů EUR z devátého Evropského rozvojového fondu na účely rozvojových opatření na podporu rekonstrukce, řešení konfliktu a organizace administrativních kapacit. Toto jsou opatření, která jsou důležitá pro zlepšení bezpečnostní situace v oblastech mise OSN–EU. Další opatření jsou plánována jako součást 10. Evropského rozvojového fondu, kdy se pro období 2008–2013 uvažuje o 311 milionech EUR.

V nejbližší době by se za pomoci těchto nástrojů měl podpořit návrat vysídlených osob do domovské země. V dlouhodobém horizontu je jejich cílem trvalá stabilizace situace v Čadu a napříč celým regionem.

Poslanci, kteří hovořili přede mnou, správně odkazovali na vzplanutí bojů mezi provládními povstalci a jednotkami prezidenta Idrisse Débyho ve východním Čadu, což jasně ztížilo humanitární pomoc. Ani v oblastech kolem uprchlických táborů již nemůže být nadále zajištěna bezpečnost. Navíc nejistá humanitární situace dospěla do kritického stádia v důsledku rychlého nárůstu počtu uprchlíků z území bojů. V této hluboce znepokojivé situaci se úkol obnovy bezpečnosti v regionu stává krajně naléhavým.

Abychom tento úkol zvládli, je vojenská přítomnost nezbytná. Jednotky EUFOR by proto měly být rozmístěny právě v těchto krizových oblastech. Budou mít však úspěch pouze v případě, že budou odstraněny příčiny konfliktu a zároveň bude zahájen politický proces s cílem uklidnit zásadní napětí a zmírnit chudobu prostřednictvím podpory hospodářského rozvoje.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. - Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat dnes po skončení rozprav.

 
  

(1) viz zápis.


11.2. Práva žen v SaúdskSaúdské Arábii
MPphoto
 
 

  Předsedající. - Dalším bodem je šest návrhů usnesení o právech žen v Saúdské Arábii(1).

 
  
MPphoto
 
 

  Adam Bielan (UEN), autor. − (PL) Paní předsedající, znovu připomínám případ z října 2006, přičemž zároveň beru v úvahu nedostatečnou právní ochranu žen v Saúdské Arábii, ale především na základě faktů, které byly opět doloženy vyjádřeními společenského odsouzení hlasu obětí znásilnění, které se pokusily probudit veřejnou debatu na toto téma, vyzývám saúdskoarabské úřady, aby bezodkladně upustily od takového praxe.

Paní předsedající, rád bych zdůraznil, že Evropská unie by neměla mlčet ke skandálním porušením práv a osobních svobod žen ve třetích zemích. Země zodpovědná za ochranu svých občanů se nemůže uchýlit k porušení zásad právního státu pod záminkou ochrany udržení zásad nezávislosti soudů, jak se stalo v případě rozsudku vyneseného proti ženě z Qatif. Vyzývám proto saúdskou vládu ke zdvojnásobení úsilí v oblasti naplňování základních ženských práv.

 
  
MPphoto
 
 

  Eva-Britt Svensson (GUE/NGL), autorka. − (SV) Paní předsedající, musím říci, že je velmi smutné, že zneužívání žen a násilí na ženách nemizí. To se týká jak tohoto usnesení, tak toho dalšího. Chci poděkovat všem, kdo pomohli toto usnesení připravit. Je téměř nepředstavitelné, že ženy v Saúdské Arábii jsou v roce 2007 stále připravovány o všechna lidská práva.

Evidentně není dost na tom, že ženy musí být vystaveny ponižujícím a skandálním skupinovým znásilněním. Musí zároveň být potrestány úřady, zatímco pachatelé zůstávají na svobodě. Myslím, že všichni zde, jak ženy, tak muži, musí udělat ve jménu solidarity vše, co je v našich silách, abychom zajistili, že lidská práva se v Saúdské Arábii budou týkat i žen. Vyzýváme Komisi a Radu a také všechny členské státy, aby vyzdvihly tyto záležitosti při všech možných kontaktech se Saúdskou Arábií.

Máme množství mezinárodních smluv a v různých souvislostech máme i prohlášení ze strany EU. Občas je frustrující, že mluvíme a mluvíme a toto násilí jen pokračuje dál. Díky všem, kdo se chopili iniciativy a pomohli při práci na tomto usnesení.

 
  
MPphoto
 
 

  Charles Tannock (PPE-DE), autor. − Paní předsedající, nedávno si král Saúdské Arábie Abdulláh dopřál kontroverzní státní návštěvu ve Spojeném království. Náš náměstek ministra zahraničních věcí chválil sdílené hodnoty Spojeného království a Saúdské Arábie. Vnímám takovéto pochlebování jako absurdní, protože moje hodnoty demokracie, lidských práv a rovnosti žen a mužů jsou saúdské tradici cizí.

Vztah EU se saúdskou sněmovnou je samozřejmě založen na regionální stabilitě a na důležitých obchodních vazbách, zejména ropě a obchodu se zbraněmi. Vlastně je tento vztah tak důležitý, že tříleté vyšetřování Spojeného království ve věci údajných úplatků zaplacených saúdským ministrům dodavatelem zbraní bylo zastaveno z příkazu ministerského předsedy Tonyho Blaira z důvodu národní bezpečnosti.

Obavy vzbuzuje skutečnost, že je do celého světa exportován saúdskoarabský druh fundamentalismu, wahabský islám. V Londýně – mém volebním obvodu – byly ve školách založených Saudy objeveny učebnice, které obsahují pasáže naplněné nenávistí vůči křesťanům a Židům.

Případ skupinově znásilněné ženy z Qatif, která byla odsouzena ke 200 ranám bičem, vyděsil svět. Společný návrh Parlamentu na usnesení vyjadřuje distancování a neuznání hodnot království. Před dvaceti lety britský dokumentární televizní film podrobně líčil život saúdské princezny, která byla veřejně popravena za cizoložství.

EU a Saúdská Arábie sdílely zásadní zahraniční zájmy, jako např. podporu mírového procesu na Blízkém východě, podporu Saudů jako sunnitských muslimů, aby zadržovali rozpínavý šíitský Írán, a jejich boje proti Al-Káidě, kdy mnoho z jejích příznivců bohužel pochází ze Saúdské Arábie.

Zároveň však musíme Saudy mít k tomu, aby dodržovali své závazky podle Úmluvy OSN a odstranili diskriminaci žen, které dokonce ani nesmějí řídit auto nebo volit v omezených místních volbách. Ale nedělejme si legraci, že sdílíme hodnoty s tímto fundamentalistickým a středověkým režimem.

 
  
MPphoto
 
 

  Marios Matsakis (ALDE), autor. − Paní předsedající, v této záležitosti budu hovořit za sebe. V Saúdské Arábii vládne bezohledná diktatura, která je bohužel ve značné míře nestoudně legitimizovaná ve většině západního světa, včetně mnoha zemí EU, protože Saúdská Arábie je extrémně bohatá dolary z ropy, jejichž část používá na uplácení západních států, aby předstíraly, že nevidí, neslyší a nerozumí tomu, co se v té zemi děje.

Ale i školáci vědí, že podivní vládci Saúdské Arábie, sestávající povětšinou z rodiny jednoho muže, Jeho největší královské milosti, krále Abdulláha, vystavují jeho lid kruté represi. Jako jasný příklad může posloužit fakt, že zacházejí s ženami jako otroky nebo kusy nábytku, ale, jak zmínil panem Tannock, panu Abdulláhovi a jeho doprovodu v šesti letadlech se ve Velké Británii a před několika týdny i ve Vatikánu dostalo marnotratně velkolepého státního přijetí. A z úctyhodných rtů královny Anglie, britského předsedy nebo papeže nepadlo ani slovo o lidských právech. Člověk by chtěl říci: tolik o pokrytectví a dvojím metru.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), autor. − (ES) Paní předsedající, v roce 2005 jsme měli možnost hovořit o situaci žen v Saúdské Arábii a v této souvislosti jsme také hovořili o obecních volbách a skutečnosti, že ženy nemohly volit.

Podobně jako diskriminace v politických právech však existuje mnoho dalších typů diskriminace, o kterých nedávno a průběžně informovala různá média, což bylo motivem tohoto druhého usnesení, o kterém dnes diskutujeme.

Spouštěčem byl jistě nepochopitelný rozsudek proti ženě, známé jako dívka z Qatif, která byla odsouzena k 20 ranám bičem za to, že byla přistižena, jak hovoří v autě s mužem, který nebyl člen její rodiny. Nejen že je údajný zločin, a tedy i trest, nepřijatelný, tyto jsou ještě zhoršeny o skutečnost, že odsouzená žena neobdržela vhodnou právní pomoc.

Bohužel toto není jediný případ, ve kterém člověk může hořekovat nad jasně diskriminačními rozsudky za trestné činy a nad neschopností hájit ženu v právním systému. Bohužel jedná se více o pravidlo než výjimku. Jak může být systém považován za spravedlivý, když například považuje oběť hromadného znásilnění za vinou z cizoložství?

V Saúdské Arábii jsou nutné strukturální změny a Evropská unie musí pomoci těm, kdo pracují pro tento cíl jak vně, tak uvnitř země. Není v čem být relativistickými. Lidská práva, která zahrnují práva žen, jsou a musí být univerzální a je nutno je bránit v jakékoli souvislosti.

Proto se připojuji k požadavku paní Svenssonové a ještě jednou žádám Komisi a Radu, aby využily všechny příležitosti a žádaly na saúdských úřadech, aby provedly odpovídající strukturální a institucionální změny tak, aby odstranily jakoukoliv formu diskriminace žen, včetně uznání všech jejich práv, a to jak v osobním, tak veřejném životě, a ještě konkrétněji v politické, právní a soudní sféře.

 
  
MPphoto
 
 

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (PSE), autorka. − (PL) Paní předsedající, Saúdská Arábie je zemí, ve které je právo naplňováno podle zásad Wahabi, což je ten nejradikálnější sunnitský směr v islámu. Politická, společenská a náboženská svoboda je znatelně omezena a tresty bičováním, amputací rukou nebo nohou nebo trest smrti jsou na denním pořádku.

V zemi, kterou Human Rights Watch nazývá „pouští lidských práv“, jsou to hlavně ženy, kdo se stávají oběťmi různých forem diskriminace v soukromém a veřejném životě. Totožnost ženy byla formálně uznána v roce 2001, a to vydáním osobních průkazů s fotografií. Předtím by svou totožnost prokázaly použitím rodinného průkazu s fotografií jejich manžela nebo otce. I když si mohou dovolit auto, nesmějí ho řídit. Mohou studovat, ale přednášky přednesené muži mohou studentky sledovat na videu. Jsou zbaveny práva volit a na rozhodnutí o rozvodu a péči o dítě mají exkluzivní přednostní právo muži.

Ženy jsou často oběťmi nespravedlivých a urážlivých soudních rozhodnutí. Případ dívky z Qatif se týká 19leté oběti skupinového znásilnění, která byla odsouzena k 200 ranám bičem a šesti měsícům ve vězení za to, že byla sama s cizím mužem v době jejího únosu.

Saúdská Arábie nedodržuje závazky vyplývající z Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen, přestože ji podepsala. Úřady musí začít tím, že sejmou z žen všechna omezení, která zahrnují svobodu pohybu, a učiní kroky k postupnému zvyšování zapojení žen do politického rozhodování, ve kterém si budou s muži rovny. Ženy musí mít všeobecný přístup k zaměstnání na všech úrovních administrativy a musí mít možnost vykonávat všechny veřejné funkce.

Rovněž je nutno požadovat zavedení naprostého zákazu bičování a dalších ponižujících tělesných trestů, protože se jedná o porušení mezinárodního práva a Úmluvy OSN proti mučení, jejímž signatářem Saúdská Arábie je.

 
  
MPphoto
 
 

  Paulo Casaca, jménem skupiny PSE. – (PT) Paní předsedající, rád bych připojil svůj hlas ke všem, kdo hovořili, a zvláště bych chtěl podotknout, že oslavujeme Rok rovných příležitostí pro všechny a rovné příležitosti, jak jsou definovány, nemohou mít hranice a nemůžeme jednoduše zůstat lhostejnými k tomu, co se děje ženám v Saúdské Arábii a také ve zbytku celého Blízkého východu.

Chtěl bych také navázat na otázku vznesenou panem Tannockem ohledně práva řídit auto. Výbor požadující právo žen řídit auta byl založen v Rijádu 27. září. 6. října si Výbor připomněl 17. výročí demonstrace proti tomuto zákazu, sebral již tisíc podpisů a má obrovskou sílu. Je veden čtyřmi saúdskými ženami. Rád bych vyzval celou sněmovnu, zejména vedení, aby poskytla plnou podporu této saúdskoarabské iniciativě, a rád bych vám také v souvislosti se Saúdskou Arábií připomněl, že v současnosti je situace ještě závažnější v Iráku. Připomněl bych letošní popravu 40 žen v Basře za to, že nerespektovaly pravidla pro oblékání, která jsou v Iráku momentálně platná, v zemi, kde ženy mohly volit dříve než ženy v Portugalsku a kde je dnes zaveden ten nejbarbarštější fanatismus. K této situaci také nemůžeme zůstat lhostejní.

 
  
MPphoto
 
 

  Toomas Savi, jménem skupiny ALDE. – Paní předsedající, když se zabýváme tématem práv žen v Saúdské Arábii, musíme mít jednu věc na paměti. A tou je skutečnost, že v islámských společnostech neexistuje oddělení náboženství a státu. Stát je náboženstvím a naopak. Nedostatek úcty k ženským právům vychází z islámského práva, a když pochopíme a vezmeme v úvahu tento jednoduchý fakt, mohli bychom se posunout o krok ve zlepšení situace.

Nemůžeme vnucovat naše hodnoty, které jdou za židovsko-křesťanskou tradici, ale můžeme zahájit dialog vyzývající k vzájemnému porozumění a připravující základnu pro reformu, protože různé koncepce, které nekorespondují s naším názorem na svět, se v současnosti ukazují jako nesprávné.

Jak jsem řekl, situace žen v Saúdské Arábii je strašná a je nutné okamžitě něco udělat. Proto vyzývám kolegy, aby zprávu podpořili jednomyslně.

 
  
MPphoto
 
 

  Koenraad Dillen (NI). (NL) Paní předsedající, dámy a pánové, diskuse, kterou zde dnes vedeme o Saúdské Arábii, zejména o strašné situaci v oblasti práv žen, by měla být rozšířena na velkou část islámského světa. Jen málokdo má odvahu o tom hovořit jako nizozemská občanka Ayaan Hirsi Aliová. Diskriminace a zotročení žen je zakořeněno ve svatých textech samotného islámu.

Diskriminace žen v Saúdské Arábii a téměř v celém islámském světě má svůj základ a ospravedlnění v koránu. Toto je základní pravdou, kterou musíme mít odvahu v této rozpravě uznat. Projevilo se to nedávno v Súdánu, kde byl 54letý učitel odsouzen k 15 dnům vězení za to, že medvídka pojmenoval Mohamed, než mu byla díky tlaku z mezinárodní diplomacie udělena milost. V Saúdské Arábii se stala 20letá žena obětí skupinového znásilnění, ale sama byla odsouzena. Více symbolické už to být ani nemůže.

Nicméně Saúdská Arábie je spojencem USA a může tomu trochu více uniknout. Konec konců je podobně jako Čína bohatou zemí a můžeme si dovolit být flexibilnější, když ušlechtilé zásady, o nichž jsme tento týden často diskutovali, jsou ohroženy. Evropa by tedy také měla vyzvat Washington, aby využil celé své váhy ke zlepšení situace v Saúdské Arábii.

 
  
MPphoto
 
 

  Günter Verheugen, místopředseda Komise. − (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, Komise je velmi vděčná za možnost něco dnes říci k situaci týkající se ženských práv v Saúdské Arábii.

Případ, který je základem vašeho usnesení, nám dává důvod k největšímu znepokojení. Mladá žena byla odsouzena k 200 ranám bičem a šesti měsícům vězení, poté co byla znásilněna sedmi muži. EU se záležitostí zabývala okamžitě. Trojka EU vznesla námitky k saúdskoarabské vládě v Rijádu a vyjádřila zděšení nad verdiktem soudu v El Katifu. Rozsudek jen nejen porušením saúdskoarabských mezinárodních závazků, zejména vůči Úmluvě OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, ale také staví princip viny na hlavu tím, že prohlašuje oběť za vinnou.

Tento případ přivádí do středu zájmu zemi, ve které je bohužel diskriminace žen součástí každodenního života. Evropský parlament při různých příležitostech oprávněně žádal saúdskoarabskou vládu, aby odstranila omezení svobodného pohybu žen, včetně zákazu řízení automobilu. Tento požadavek se také vztahuje na omezení přístupu žen k zaměstnání, na jejich právní subjektivitu a na jejich zastupování v soudních procesech. Otevřeně sdílím obavy Parlamentu ze situace žen v Saúdské Arábii.

Zároveň je Saúdská Arábie povinna jako členská země Rady pro lidská práva OSN ochraňovat a podporovat lidská práva. Saúdská Arábie je smluvní stranou Úmluvy OSN o odstranění všech forem diskriminace žen. Je pravda, že podepsala Úmluvu s jednou výhradou: v případě konfliktu mezi články Úmluvy a normami islámského práva nemá království povinnost vyhovět žádným článkům Úmluvy, které jsou v rozporu s tímto právem. Evropská unie opakovaně vyzývala Saúdskou Arábii, aby zrušila své výhrady k této Úmluvě OSN – zejména s ohledem na zaručení rovných práv pro ženy a muže ve vztahu k národnosti jejich dětí –, a bude v tomto úsilí pokračovat.

Otázky lidských práv jako situace žen jsou pravidelně předmětem námitek vznášených Evropskou unií vůči Saúdské Arábii. Evropská unie připomíná Saúdské Arábii její závazky podle mezinárodních norem pro lidská práva, zavádí řeč na téma potřeby rovného zacházení s ženami a muži a boje proti násilí na ženách a žádá po Saúdské Arábii, aby ochraňovala a podporovala práva žen.

Dvě nedávné změny, které jsme zaregistrovali, by mohly – a to říkám s velkou opatrností – možná být znamením, že Saúdská Arábie dělá určité pokroky.

Saúdskoarabská národní společnost pro lidská páva vydala svou první zprávu o stavu lidských práv v Saúdské Arábii, a to v květnu tohoto roku. V této zprávě jsou zveřejněna porušování práv žen, vězňů a pracovníků a soudní rozsudky. Saúdskoarabská vláda by měla zcela určitě jednat a na doporučení této zprávy reagovat.

Dále v říjnu král Abdulláh oznámil zásadní soudní reformu posilující nezávislost soudců a zjednodušující proces zjišťování faktů podle práva šaríja za dohledu Nejvyššího soudu.

Pro zemi jako Saúdská Arábie jsou to povzbuzující kroky. Měli bychom proto věnovat pozornost porušování lidských práv v Saúdské Arábii, kdykoliv je to nezbytné, ale měli bychom také vítat a podporovat reformy, které se nedávno opatrně objevily.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. - Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat dnes po skončení rozprav.

 
  

(1) viz zápis.


11.3. Spravedlnost pro ženy společnice
MPphoto
 
 

  Předsedající. - Dalším bodem je pět návrhů usnesení o spravedlnosti pro ženy společnice(1).

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), autor. − (ES) Paní předsedající, musím říci, že jako hybná síla tohoto usnesení jsem obzvláště spokojen, že jsme konečně našli prostor a dostatečný konsenzus, abychom jej předložili k projednání, protože upřímně věřím, že si to toto téma zaslouží, a víc než to.

Hovoříme o téměř 200 000 ženách, které jsou eufemisticky nazývány jako ženy společnice, jež byly donuceny stát se sexuálními otrokyněmi v průběhu a před druhou světovou válkou japonskou císařskou armádou. Po 62 letech ty, které přežily, stále hledají spravedlnost.

V průběhu života trpěly špatným fyzickým a duševním zdravím, izolací a hanbou a často i extrémní chudobou. Japonská vláda dosud nevyhověla mezinárodním nařízením o reparacích, což zahrnuje restituci, kompenzaci, rehabilitaci a náhrady, včetně plného zveřejnění, omluvy a záruk, že se události nebudou opakovat. Tohle je obzvláště podstatné vzhledem k tomu, že Japonsko patří k hlavním poskytovatelům pomoci v poválečných dobách.

Proto existuje naléhavá potřeba reagovat a poukazovat, jako to dělají i ženy, které přežily, na to, že pravda musí být propojena se spravedlností a že omluva je prázdnou, pokud není doprovozena přijetím odpovědnosti. Rád bych zdůraznil, že toto není jen o právech jednotlivé oběti, ale o kolektivních právech, která s sebou nesou odpovědnost za to, že takovýto druh jejich porušení nebude zapomenut a nebude se již opakovat.

Znamená to, že musíme Japonce požádat, aby vykonali akt historické čestnosti a nejen uznali fakta, ale také se omluvili za své předky a oběti odškodnili.

Konečně bych také rád vyjádřil svůj velký respekt a uznání ženám, které měly a stále mají odvahu promluvit a domáhat se spravedlnosti, a organizacím, jakými jsou Amnesty International, které je na této cestě podporují.

 
  
MPphoto
 
 

  Eva-Britt Svensson (GUE/NGL), autorka. − (SV) Paní předsedající, usnesení vyzývá ke spravedlnosti a odškodnění pro stovky tisíc žen, tak zvaných společnic, které byly donuceny poskytovat sexuální služby před druhou světovou válkou a v jejím průběhu. Všechny tyto ponížené ženy, které byly drženy v sexuálním otroctví, stále čekají na spravedlnost a odškodnění. Japonské úřady sice částečně jednaly, ale jak ukazuje usnesení, japonská vláda a úřady toho musí ještě hodně udělat, aby těmto ženám poskytly spravedlnost a odškodnění.

Většina žen vehnaných do této strašlivé situace byla v té době velmi mladá. To znamená, že celý jejich život byl těmito hroznými zkušenostmi zničen. Byly donuceny žít svůj život ve špatném fyzickém a psychickém zdraví, v izolaci, hanbě a často v extrémní chudobě. Skutečnost, že tyto ženy nedosáhly úplné spravedlnosti a odškodnění, také znamená, že ti, co se dopustili těchto zločinů, fakticky za své činy požívají imunity.

Opět jsou potrestány oběti, ženy, zatímco pachatelé jsou volní. Toto usnesení je důležité také proto, že poukazuje na to, co se vždy děje ve válce a v zónách konfliktu, že jsou to vždy ženy, kdo jsou hlavními oběťmi. Je proto důležité, že na tuto záležitost obracíme pozornost. Je třeba pokusit se tomuto zabránit.

 
  
MPphoto
 
 

  Marcin Libicki (UEN), autor. − (PL) Paní předsedající, když mluvíme o zločinech a když přemýšlíme o zločinech 20. století, většinou máme na mysli všechny zločiny spáchané Němci nebo bolševiky anebo obecněji komunisty. V Evropě jsme si méně vědomi skutečnosti, že na Dálném východě od 30. let až do konce války Japonsko spáchalo obrovské zločiny. V té době bylo jedním z největších zločinů sexuální vykořisťování žen.

Asi 100 000 žen z podrobených zemí na Dálném východě bylo vehnáno do sexuálního otroctví císařskými ozbrojenými silami Japonska. Toto sexuální otroctví, které bylo samo o sobě zcela zločinné, mělo další následky. Těmito následky byly vynucené potraty, zmrzačení a vraždy ve velkém rozsahu a velké množství sebevražd mezi těmito ženami. Samozřejmě ty ženy, které ještě žijí, jsou dnes velmi staré.

Musíme uznat, že v poválečném období japonská vláda udělala hodně pro odškodnění těchto hrozných zločinů na ženách, které je zažily. Dnes usnesení vyzývá japonskou vládu, aby provedla konečné politické, morální a finanční vyrovnání vůči těm ženám, které stále ještě žijí, a rodinám těch, které již zemřely. Je to zcela jistě jejich právem.

 
  
MPphoto
 
 

  Sophia in 't Veld (ALDE), autorka. – (NL) Paní předsedající, ráda bych začala vyjádřením solidarity s těmito ženami – jak věřím, jménem nás všech. Jsem potěšena, že je toto téma na programu, protože to trvalo velmi dlouho. Evropský parlament se pět měsíců rozmýšlel, zda by lidská práva žen měla být prioritou nebo ne.

Pan Dillen, který nyní odešel, řekl, že útlak žen je typický pro korán – což je naprostý nesmysl, případ žen společnic ukazuje, že muži k potlačování a zneužívání žen korán nepotřebují.

Jsem nyní také spíše zklamaná postojem Evropského parlamentu. Jak jsem právě řekla, tato sněmovna nad tématem váhala velmi dlouho, a dokonce jsem slyšela členy tohoto Parlamentu přicházející s argumenty jako „Ano, ale 90 % těchto žen to dělalo z vlastní svobodné vůle“ a „No ano, je to jejich kulturou, musíte to chápat“. Upřímně, dělá se mi z toho nevolno. Je to znásilnění a znásilnění je bez výjimky zločinem ve všech dobách a kulturách.

Zjišťuji nyní, že japonské školní učebnice byly upravené; ale pak od japonského velvyslanectví slyším, že příběh musel být podán velmi opatrně, protože žáci ještě nevědí mnoho o sexualitě a mohli by být vystaveni psychickému poškození. Nikdo nemluví o psychickém poškození samotných žen společnic. Upřímně, považuji to za šokující. V každém případě jsem ráda, že je usnesení nyní na našem programu a že jsme připraveni jej přijmout.

Myslím, že je důležité, aby byly omluvy upřímné a jednoznačné. Nejedná se o formální záležitost. Vzhledem k tomu, že předchozí ministerský předseda Shinzo Abe ještě jednou vrhl na téma stín pochybností, nestačí, aby současná vláda řekla: „Budeme pokračovat v předchozí politice.“ Je zapotřebí upřímnosti a jednoznačnosti.

Když slyším argumenty přicházející v posledních dnech z japonského velvyslanectví – mimochodem doplněné o výčet všeho, co již bylo uděláno –, myslím, že v rámci upřímnosti ještě zbývá mnoho udělat. Doufám proto, že toto usnesení vyjádří solidaritu nás všech s oběťmi.

 
  
MPphoto
 
 

  Karin Scheele (PSE), autorka. − (DE) Paní předsedající, jsem velmi vděčná poslankyni, která vystoupila přede mnou, že upozornila na skutečnost, že žádné náboženství na této zemi není imunní vůči masivnímu porušování lidských práv žen, ale že toto má více do činění s diktaturami a autoritativními systémy než se specifickým náboženstvím.

Statisíce žen byly před druhou světovou válkou a v jejím průběhu donuceny japonskými císařskými ozbrojenými silami k prostituci. Odhady historiků uvádějí, že kolem 200 000 těchto žen společnic z Koreje, Číny, Taiwanu a Filipín bylo japonským vojákům předhozeno jako sexuální otrokyně. Systém žen společnic je jedním z nejrozsáhlejších případů obchodu s lidmi 20. století a vedl ke skupinovému znásilňování v masivním rozsahu a k vynuceným potratům.

Po skončení války bylo mnoho žen vojenskými jednotkami zavražděno nebo jim bylo zabráněno v návratu domů. Mnoho z těch, co přežily, ze studu o své minulosti mlčelo, bylo stigmatizováno a vypovězeno na okraj společnosti. Nucená prostituce se k válečným soudům nedostala a o odškodnění se nemluvilo.

Až koncem 80. let se osud žen společnic opět dostal na světlo. Důvodem nebyla samovolná změna v povědomí, ale sílící ženské hnutí v Jižní Koreji.Ženy, které byly donuceny k prostituci, postupně promlouvaly veřejně. V roce 1992 začínaly týdenní demonstrace před japonským velvyslanectvím v Soulu těmito slovy: Japonská vláda by se měla stydět, ne my.

V roce 1997 byla japonská vláda poprvé požádána, aby na mezinárodní úrovni přijala právní a morální odpovědnost za nejzávažnější porušování lidských práv spáchaná na ženách. Ve své zprávě požadovala zvláštní zpravodajka OSN pro násilí na ženách finanční odškodnění pro oběti a soudní tresty pro pachatele. Reakcí japonské vlády byla tehdy opakovaná odmítnutí požadavků.

Dnes již bylo několikrát řečeno, že musí být zohledněna pravda. Žádáme proto japonskou vládu veřejně, aby odmítla tvrzení, která odmítají nebo zpochybňují podrobení a zotročení žen společnic, a stejně tak žádáme, aby přijala morální a právní odpovědnost za zotročení 200 000 lidí. Vyzýváme japonskou vládu, aby co nejrychleji zavedla mechanismy, které zajistí odškodnění všem žijícím obětem a jejich rodinám.

Mnoho obětí systému žen společnic zemřelo nebo jim je minimálně 80 let, což znamená, že rychlost je důležitá. Vyzýváme také kolegy v Japonském národním shromáždění, aby i oni přispěli a pomohli tyto mechanismy přijmout.

 
  
MPphoto
 
 

  Laima Liucija Andrikienė, jménem skupiny PPE-DE. – Paní předsedající, ve světové historii existují stránky, o kterých bychom si přáli, aby se nikdy a nikde neopakovaly.

Jednou z těchto stránek je příběh žen společnic. Mluvím zde o mladých ženách oficiálně zakoupených japonskou vládou ve 30.letech a v průběhu druhé světové války, a to za jediným účelem, aby poskytovaly sexuální služby japonským císařským ozbrojeným silám. Neznáme přesný počet žen, které byly zotročeny, ale víme, že systém žen společnic zahrnoval skupinové znásilnění, nucené potraty, ponižování a sexuální násilí, které vyústilo ve zmrzačení, smrt nebo případně sebevraždu, a že to byl jeden z nejrozsáhlejších případů obchodu s lidmi ve 20. století, jenž zahrnoval ne stovky, ale tisíce žen.

Dnes je ženám, které přežily, 80 let a více a někdo by mohl argumentovat, že tento problém už není důležitý. Já však plně rozumím přání těchto žen a jejich rodin, aby jejich jména byla očištěna. Dnes vyjadřujme naši solidaritu ženám, které byly oběťmi tohoto systému. Vyzýváme japonskou vládu, aby formálně uznala a přijala historickou a právní odpovědnost a zavedla efektivní administrativní mechanismy, které poskytnou odškodnění všem žijícím obětem systému žen společnic a rodinám zesnulých obětí.

Když vezmeme v úvahu vynikající vztahy mezi Evropskou unií a Japonskem, založené na vzájemně sdílených hodnotách právního státu a respektu k lidským právům, doufám, že vláda a japonský parlament přijmou všechna nezbytná opatření k uznání utrpení sexuálních otrokyň a odstraní existující překážky tak, aby dosáhly odškodnění před japonskými soudy a aby se budoucí generace dovídaly o těchto událostech. Jsem si jistá, že oficiální uznání existence systému žen společnic a omluva jménem japonské vlády by také pomohla zahojit rány naší bolestivé společné historie.

 
  
MPphoto
 
 

  Marios Matsakis, jménem skupiny ALDE. – Paní předsedající, lidem lze odpustit jejich hříchy, ale jejich zločiny nemohou být zapomenuty To platí jak o Japonsku tak například o nacistickém Německu nebo stalinském Rusku.

Japonci spáchali nesmírně barbarské válečné zločiny ve 30. a 40. letech minulého století. Do určité míry za to draze zaplatili tím, že dvě jejich města, Hirošima a Nagasaki, byla zničena nukleárním holocaustem, který na ně seslaly USA.

Nicméně Japonsko v minulosti způsobilo světu mnoho strašných zel, a jedno z nich – sexuální otroctví žen společnic – nabylo na důležitosti relativně nedávno. Některé z těchto nebohých a nyní křehkých starých žen jsou stále mezi námi, stejně jako zbytky minulosti, která je pro Japonsko nepohodlná a zároveň mučivá.

Tyto ženy žádají od dnešního bohatého a silného Japonska dvě jednoduché věci: oficiální omluvu a velmi skromnou humanitární pomoc. Evropský parlament tímto společným návrhem usnesení rozhodně očekává a požaduje, aby japonská vláda učinila obojí, a to rychle. Jinak musí EU kromě stigmatu hanby zvážit přijetí konkrétních efektivních kroků proti bývalému císařskému Japonsku.

 
  
MPphoto
 
 

  Urszula Krupa, jménem skupiny IND/DEM. – (PL) Paní předsedající, předmětem dnešní rozpravy je porušení lidských práv, které se odehrálo v průběhu 30. let, během japonské okupace, kdy byly mladé ženy v císařských ozbrojených silách sexuálně vykořisťovány a donuceny k prostituci, bez ohledu na skutečnost, že japonská vláda podepsala mezinárodní úmluvy o boji proti obchodu se ženami a dětmi a podpořila rezoluci OSN o ženách, míru a bezpečnosti.

Upřímný soucit japonského premiéra je v současnosti podkopán japonskými úředníky v souvislosti s ukončením programu Fondu asijských žen v březnu 2007, z něhož byla ženám vyplácena jen finanční náhrada.

Podporou usnesení a požadavkem na náhradu bychom však upozornili na to, že také v moderních dobách je hranice mezi normálním a patologickým narušována a že je to nepřijatelné pro morální hodnoty, takže existuje potřeba radikálních kroků v boji proti prostituci jako formě moderního otroctví. Prostitutky nejsou jen oběťmi války, která se udála před 50 lety; mohou to být také dnešní ženy, které jsou vykořisťovány, například v Belgickém Kongu, jak je uváděno v tisku, a samozřejmě v mnoha jiných zemích, dokonce i v bohatých.

Ve jménu respektu k lidské bytosti bychom také měli demaskovat šíření hedonistické a komerční kultury, která směřuje ke zneužívání v oblasti sexu, zatahující dokonce i velmi mladé ženy a dívky do sféry prostituce a dalších forem demoralizace.

Respekt k osobnosti a důstojnosti žen není založen jen na odhalení zločinů nebo zneužívání v oblasti sexuální diskriminace nebo jiných křivd; je hlavně založen na návrzích rozvojových programů a na skutečném uplatňování zásad zahrnujících všechny oblasti života ženy. Tyto zásady musí být zakotveny v nové realizaci hodnoty ženy jako manželky, matky, pečovatelky nebo zaměstnankyně, jako lidské bytosti a osoby, která je rovna muži, i když odlišná.

 
  
MPphoto
 
 

  Günter Verheugen, místopředseda Komise. − (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, v roce 1993 mluvčí tehdejší japonské vlády, Yohei Kono, nabídl jménem Japonska „upřímnou omluvu a lítost všem ženám, které … utrpěly nezměrnou bolest a nevyléčitelné fyzické a psychické rány jako ženy společnice“. V roce 1995 se tehdejší ministerský předseda pan Murayama také veřejně ženám společnicím omluvil, a to při příležitosti 50. výročí konce druhé světové války. Tentýž rok byl založen Fond pro asijské ženy, aby jménem japonské vlády a lidu hradil odškodnění a zdravotní pomoc ženám, které přežily.

Tyto pokusy o náhrady pro ženy společnice a opakovaná veřejná omluva od dřívějšího japonského předsedy vlády pana Koizumiho při příležitosti 60. výročí konce druhé světové války v roce 2005 jsou pozitivními kroky Japonska. Japonsko tak uznalo svou odpovědnost za tato nevýslovná porušení lidských práv. Jen před pár dny japonský ministr zahraničních věcí potvrdil oznámení mluvčího vlády pana Konoa, které jsem citoval na začátku, jako oficiální stanovisko Japonska.

Máme nyní dojemné svědectví žen,které přežily, a toto dojemné svědectví opět vzbudilo zájem o onu hroznou dobu jak v Evropě, tak ve Spojených státech, Kanadě a Austrálii.

Naše kroky zde nejsou jen o minulosti; jsou o vyvození správných závěrů z událostí a o učinění všeho, co je v našich silách, pro boj proti dnešním formám otroctví, sexuálnímu vykořisťování a obchodu s lidmi.

Prostřednictvím evropského nástroje pro demokracii a lidská práva Komise aktivně podporuje nevládní organizace na celém světě, které pracují v oblasti předcházení násilí na ženách a dětech a v oblasti boje proti obchodu s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování. 23. listopadu 2007 Komise vyslala další signál na Mezinárodní den za odstranění násilí na ženách tím, že potvrdila svou odhodlanost bojovat proti násilí založenému na pohlaví.

Evropská unie vede s Japonskem pravidelný dialog o lidských právech dotýkající se všech oblastí zájmu EU – včetně práv žen. Japonsko je stejně smýšlejícím globálním hráčem, konstruktivně s námi spolupracujícím na mnohostranných fórech za účelem zlepšení úcty k lidským právům a jejich ochrany. Japonsko vydalo společně s Evropskou unií usnesení o lidských pávech v Severní Koreji a odsoudilo kroky režimu v Myanmaru.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. - Rozprava je ukončena.

Hlasování o těchto třech tématech proběhne na konci dnešního zasedání.

 
  

(1)viz zápis.


12. Hlasování

12.1. Východní Čad (hlasování)
  

- Společný návrh usnesení (RC-B6-0527/2007)

 

12.2. v Saúdské Arábii (hlasování)
  

- Společný návrh usnesení (RC-B6-0526/2007)

 

12.3. Spravedlnost pro ženy společnice (hlasování)
  

- Společný návrh usnesení (RC-B6-0525/2007)

- Před hlasováním:

 
  
MPphoto
 
 

  Charles Tannock (PPE-DE), autor. − Paní předsedající, na hlasovacím seznamu skupiny PPE-DE došlo ke změně. Doporučoval bych kolegům, aby od hlasování pro přešli k hlasování proti. V původním textu je v bodu odůvodnění B požadavek, aby se hlasovalo o původním textu skupiny UEN, a já kolegům doporučuji, abychom bychom nyní hlasovali o odstranění toho odstavce, tedy hlasovali proti. V současnosti vypadá, že bude přijat. Chceme to změnit na „proti“.

 
  
MPphoto
 
 

  Laima Liucija Andrikienė (PPE-DE). - Paní předsedající, ráda bych změnila ústní pozměňovací návrh tak, aby název návrhu usnesení zněl takto: „Spravedlnost pro ženy společnice (sexuální otrokyně v Asii před druhou světovou válkou a v jejím průběhu)“.

 
  
MPphoto
 
 

  Marios Matsakis (ALDE). - Paní předsedající, došlo jasně ke změně ústního pozměňovacího návrhu, a autor je nyní nakloněn tomuto ústnímu pozměnění.

 
  
  

(Ústní pozměňovací návrh byl přijat)

– Před hlasováním o pozměňovacím návrhu 9:

 
  
MPphoto
 
 

  Sophia in 't Veld, autorka. − Paní předsedající, navrhujeme vložit slova „což je morální povinností všech zemí“ za první část první věty, tedy by věta zněla: „Vyzývá japonský lid a vládu, aby učinila další kroky k uznání celé historie svého národa, což je morální povinností všech zemí.“

 
  
  

(Ústní pozměňovací návrh byl přijat)

 

13. Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat: viz zápis

14. Členství ve výborech a delegacích: viz zápis

15. Rozhodnutí o určitých dokumentech: viz zápis

16. Převody prostředků: viz zápis

17. Písemná prohlášení uložená v rejstříku (článek 116 jednacího řádu): viz zápis

18. Předání přijatých textů během schůze: viz zápis

19. Harmonogram nadcházejících zasedání: viz zápis

20. Přerušení zasedání
MPphoto
 
 

  Předsedající. - Prohlašuji zasedání Evropského parlamentu za přerušené.

(Zasedání bylo ukončeno v 16:20)

 

PŘÍLOHA (Písemné odpovědi)
OTÁZKY NA RADU (Za tyto odpovědi nese výlučnou odpovědnost úřadující předsednictvo Rady Evropské unie)
Otázka č. 1, kterou pokládá Manuel Medina Ortega (H-0872/07)
 Předmět: Trestní sankce v boji proti znečištění z lodí
 

S ohledem na rozhodnutí Soudního dvora ze dne 23. října, kterým bylo zrušeno rámcové rozhodnutí Rady o posílení rámce trestního práva pro vymáhání práva proti znečištění z lodí, jaké kroky by měly být podle názoru Rady učiněny k vyplnění vzniklé právní mezery?

 
  
 

Tato odpověď byla formulována předsednictvem a není závazná pro Radu nebo členské státy jako takové.

Chtěl bych upozornit, že právní předpisy, které byly přijaty členskými státy k naplnění zrušeného rámcového rozhodnutí, na které se pan poslanec odvolává, neztrácejí zrušením rozhodnutí automaticky svoji platnost. Rozhodnutí o tom, jaké důsledky bude mít prohlášení neplatnosti aktu Společenství pro vnitrostátní prováděcí akty, je záležitostí vnitrostátního práva (viz rozsudek Soudního dvora ze dne 20. října 1975, případ 23/75). Komise bude nyní muset rozhodnout, zda předložit Radě návrh na to, aby byla do platné směrnice začleněna povinnost členských států zavést trestní sankce k zabezpečení toho, aby byly dodržovány standardy Společenství v oblasti znečištění z lodí.

 

Otázka č. 2, kterou pokládá Georgios Papastamkos (H-0874/07)
 Předmět: Evropská vzdělávací oblast
 

Jak úspěšné bylo dosud portugalské předsednictví v prosazování Evropské vzdělávací oblasti a jaké jsou jeho priority do konce programového období?

 
  
 

Tato odpověď byla formulována předsednictvem a není závazná pro Radu nebo členské státy jako takové.

Pokud jde o Evropský kvalifikační rámec, portugalské předsednictví úzce spolupracovalo se zpravodajem Evropského parlamentu na návrhu textu, který by byl přijatelný pro všechny strany, a který by měl být, nehledě na určité procedurální formality, oficiálně schválen na začátku příštího roku. Doufáme, že se tento ambiciózní nový nástroj stane užitečným spojovacím článkem mezi vzdělávacími systému různých zemí, bude působit jako převodní nástroj, který kvalifikaci učiní srozumitelnější pro členské státy, zaměstnavatele a jednotlivce a tak usnadní každému občanovi pohyb za prací nebo za studiem z jedné země do druhé.

Druhá oblast se týká rozhovorů mezi Parlamentem a Radou s cílem dosáhnout jednomyslné shody o návrhu založit ETI (Evropský technologický institut). Pokud vše bude probíhat hladce a konstruktivně jako dosud, bude pravděpodobně dosaženo dohody rychle při druhém čtení na začátku roku 2008. Ačkoliv zařízení vyššího vzdělání přímo nesouvisejí s vytvořením Evropské oblasti vyššího vzdělání, nepochybně sehrají klíčovou roli v ETI, a proto doufáme, že významně přispějí k vytvoření této oblasti.

Kromě těchto dvou složek se práce portugalského předsednictví v oblasti vyššího vzdělání zaměřila na tři problémy. Zaprvé na konferenci, která se konala v Lisabonu ve dnech 4. a 5. října 2007 u příležitosti dvacátého výročí programu Erasmus. Jedna z otázek, které z konference vznikly – jak rozšířit sociální dimenzi programu– byla diskutována ministry na zasedání Rady ve dnech 15. a 16. listopadu 2007. Zadruhé, na zasedání dne 15. listopadu byl ministry rovněž diskutován návrh na rozšíření „sesterského“ programu Erasmus Mundus Programme (a Rada očekává názor Parlamentu na tuto záležitost). Konečně, třetí otázkou je nalezení nejlepšího způsobu, Jak reagovat na agendu modernizace evropských univerzit, k níž Rada schválila usnesení na témže listopadovém zasedání. Všechny tyto otázky lze považovat za příspěvek k vytvoření Evropské oblasti vyššího vzdělání.

 

Otázka č. 3, kterou pokládá Claude Moraes (H-0877/07)
 Předmět: Spolupráce EU v otázce astmatu
 

Astma je hlavní chronické dětské onemocnění v Evropě a každý rok stojí Evropské společenství více než tři miliardy EUR. Podle charitativní organizace Asthma UK se v současné době v UK léčí na astma 5,2 milionu lidí, z nichž 1,1 milionu jsou děti, a v každé páté domácnosti v UK je astmatik.

EU v současné době financuje velký výzkumný projekt (Gabriel), do kterého je zapojeno 150 vědců ze 14 evropských zemí, aby identifikovali hlavní činitele rozvoje astmatu. Výsledky dosud ukazují, že astma je způsobeno kombinací genetických a ekologických účinků, a že rostoucí urbanizace může přispívat k růstu počtu postižených.

Jaká opatření přijímá Komise, aby doplnila výzkum praktickými opatřeními k boji s astmatem?

 
  
 

Tato odpověď byla formulována předsednictvem a není závazná pro Radu nebo členské státy jako takové.

Rada již prošetřila několik základních faktorů vývoje astmatu. Pokud jde o opatření v zájmu veřejného zdraví, Rada ve svém doporučení o prevenci kouření a iniciativách ke zlepšení kontroly tabáku ze dne 2. prosince 2007 (Úř. věst. č. 22, 25. 1. 2003, s. 3) zdůrazňuje, že vzhledem ke zdravotním rizikům (např. astma) spojeným s pasivním kouřením, by se měly členské země snažit ochránit kuřáky a nekuřáky před vystavením vlivu tabákového dýmu v životním prostředí.

Rada doporučuje, aby členské státy zavedly právní předpisy nebo jiná účinná opatření k ochraně před vystavením vlivu tabákového dýmu v uzavřených veřejných prostorách a ve veřejné dopravě. Několik členských států již účinně zakázalo kouření na veřejnosti hlavně k ochraně těhotných žen před vystavením vlivu tabákového dýmu.

Pokud se týká kvality ovzduší, schválila Rada dne 25. června 2007 společný postoj k návrhu směrnice o kvalitě okolního ovzduší a čistějším vzduchu pro Evropu. Jedním z cílů návrhu na kvalitu okolního ovzduší je ochrana lidského zdraví, která zahrnuje stanovení cílů pro emisi nečistot, které zhoršují záchvaty astmatu. Kromě toho, že pokrývá hlavní vzdušné nečistoty, věnuje návrh zvláštní pozornost jemnému prachu (kterému se také říká částečky) a troposférickému ozónu, protože představují hlavní riziko pro lidské zdraví. Návrh stanoví pravidla pro přítomnost jemných částeček ve vzduchu, které jsou známy jako PM 25, a které pronikají hluboko do lidských plic.

Pokud jde o zabezpečení, aby trpící astmatem měli přístup ke zdravotním službám a k lékařské péči, je nutné si uvědomit, že organizace poskytování zdravotních služeb a lékařské péče, a konkrétně zabezpečení dostupnosti poradenských, diagnostických a léčebných služeb pro pacienty, jsou výhradně v odpovědnosti členských států.

 

Otázka č. 4, kterou pokládá Sarah Ludford (H-0882/07)
 Předmět: Uplatňování mezinárodních nástrojů ochrany lidských práv členskými státy
 

Přijala Rada formální společný postoj, že členské státy mají podepsat a ratifikovat Mezinárodní úmluvu o ochraně osob před nuceným zmizením, Úmluvu Spojených národů o korupci, Protokol č. 3 k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (týkající se zrušení trestu smrti za všech okolností) a Úmluvu Rady Evropy o opatřeních proti obchodu s lidmi?

Jaký mechanismus existuje v Radě, který zajistí, že členské státy uplatní tyto a další důležité mezinárodní nástroje ochrany lidských práv?

 
  
 

Tato odpověď byla formulována předsednictvem a není závazná pro Radu nebo pro členské státy jako takové.

Rada Evropské unie se vždy snaží zabezpečit, aby členské státy uplatnily svoje ratifikační nástroje zároveň. Avšak členské státy nejsou povinny tak učinit.

Rada může informovat paní poslankyni, že dosud podepsalo Mezinárodní úmluvu o ochraně osob před nuceným zmizením 17 členských států.

Úmluva Spojených národů o korupci byla podepsána 25 členskými státy a ratifikována 17 členskými státy.

Pokud jde o Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv, byla již ratifikována 22 členskými státy EU a podepsána dalšími 5 členskými státy.

Konečně stojí za pozornost, že Úmluva Rady Evropy o opatřeních proti obchodu s lidmi již byla podepsána 23 členskými státy a ratifikována 6 členskými státy.

 

Otázka č. 5, kterou pokládá Marie Panayotopoulos-Cassiotou (H-0884/07)
 Předmět: Snížení daní z přidané hodnoty
 

Sdělila by Rada, zda v rámci diskuse o snížení sazeb DPH hodlá snížit sazby DPH na některé dětské zboží s ohledem na to, že osvobození od daně existuje u obdobného zboží pro dospělé, například u plenek? (Ty jsou osvobozeny od daně v případě žen a dospělých, nikoli však v případě dětí)

 
  
 

Tato odpověď byla formulována předsednictvem a není závazná pro Radu nebo členské státy jako takové.

Ve svém sdělení Radě a Evropskému parlamentu z července 2007 o jiných než standardních sazbách DPH uznala Komise potřebu politické rozpravy s cílem stanovit nějaká obecná vodítka dříve, než bude formulován podrobnější návrh na nový rámec pro snížené sazby.

Tato rozprava v Radě ještě pokračuje a Rada proto zatím nemůže odpovědět na otázku, kterou pokládá paní poslankyně.

 

Otázka č. 6, kterou pokládá Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (H-0886/07)
 Předmět: Evropský technologický institut
 

Dne 26. září 2007 Parlament v prvním čtení posoudil návrh na Evropský technologický institut, který by měl začít pracovat v roce 2008.

V této souvislosti, do jaké fáze dospěl proces výběru sídla institutu? Jaká města byla navržena a jaká kritéria používá Rada pro výběr?

 
  
 

Tato odpověď byla formulována předsednictvem a není závazná pro Radu nebo pro členské státy jako takové.

Rada zatím nediskutovala do hloubky tento problém a chtěla by obrátit pozornost paní poslankyně na prohlášení Rady reprodukované v příloze II (konkurenceschopnost) k obecnému postoji Rady ze dne 25. června 2007 (11058/07), která uvádí : „Rada prohlašuje, že o sídle ETI by se mělo rozhodnout nejpozději do 12 měsíců poté, co toto nařízení nabude účinnosti“. Jsou důvody k optimismu, že nařízení o ETI by mohlo nabýt účinnosti v první polovině roku 2008, avšak je potřeba mezitím věnovat čas diskusi o sídle.

Pokud jde o města, která již byla navržena, Rada doporučuje paní poslankyni, aby se obrátila na Komisi, které byly žádosti formálně zasílány.

 

Otázka č. 7, kterou pokládá Olle Schmidt (H-0887/07)
 Předmět: Kriminalizace drogy khat
 

Zneužívání drogy khat je v Evropě stále častější. Jen do mého domova Malmö je přes Öresundský most ročně propašováno zhruba 60 tun khatu. Postižení lidé často patří k tradičně zranitelným skupinám, jako jsou například utečenci nebo ti, kteří žijí v sociálně deprivovaném prostředí. Nejvíc je postižena mládež a děti. Úsilí celní služby zastavit dovoz khatu je proto nejen formou boje proti zneužívání drog, ale plní také důležitou roli v boji proti vyloučení a sociální stigmatizaci společnosti.

Bohužel EU ve věci khatu nemluví jednohlasně. Ve Velké Británii a v Nizozemsku musí být droga teprve klasifikován jako taková. Důsledkem takové situace je, že tyto státy v současné době fungují jako tranzitní destinace, z nichž může být khat – který podléhá zkáze a není skladovatelný – pašován do států, kde je nelegální.

Hodlá portugalské předsednictví doporučit úplnou kriminalizaci khatu v celé EU a tudíž restriktivnější protidrogovou politiku?

 
  
 

Tato odpověď byla formulována předsednictvem a není závazná pro Radu nebo členské státy jako takové.

Úplná kriminalizace khatu nebyla projednávána v orgánech Rady, které se takovými záležitostmi zabývají. Rámcové rozhodnutí Rady 2004/757/JHA, které stanoví minimální náležitosti pro prvky zakládající trestné činy a tresty v oblasti nezákonného pašování v drog, pokrývá drogy, které jsou nezákonné ve smyslu Jednotné úmluvy o narkotikách z roku 1961 ve znění Protokolu z roku 1971 Vídeňské úmluvy o psychotropních látkách z roku 1972 a látky podléhající kontrole podle společné akce 97/396/JHA. Khat není pokryt žádným z těchto nástrojů a nebyla vyvinuta žádná iniciativa pro jeho zahrnutí.

 

Otázka č. 8, kterou pokládá Helmuth Markov (H-0888/07)
 Předmět: Financování bulharské jaderné elektrárny Belene
 

Bulharská vláda signalizovala záměr požádat o financování od Evropské centrální banky a Euratomu na zainvestování pozemku pro jadernou elektrárnu Belene.

Má Rada informaci o tom, zda bulharská váda požádala o financování pro výstavbu jaderné elektrárny, o případném typu financování, a o požadované částce financování?

Jaké závazky k financování nebo rozpočtovému plánování, a na jaké částky existují u Evropské investiční banky, Euroatomu, nebo u jiných evropských fondů podle informací, které má Rada k dispozici?

 
  
 

Tato odpověď byla formulována předsednictvem a není závazná pro Radu nebo členské státy jako takové

Rada si není vědoma projektů, o nichž se zmiňuje pan poslanec, a nemá informaci o tom, zda bulharská vláda požádala o financování– nebo o jakou částku by mohlo jít – na výstavbu zmíněné jaderné elektrárny.

Kdyby taková žádost byla podána, je třeba mít na paměti, že podle rozhodnutí Rady 72/270/Euratom, které zmocňuje Komisi k poskytování úvěrů od Euratomu jako příspěvek k financování jaderných elektráren, jsou žádosti o úvěry Euratomu adresovány Komisi, která má pravomoc rozhodovat o této věci.

Stojí za to také připomenout, že navzdory obecné úvěrové politice nastíněné v článku 267 Smlouvy o ES je EIB nezávislá instituce vedená svojí radou guvernérů a představenstvem.

Proto přísluší Komisi a Evropské investiční bance, aby poskytly informaci k otázce, kterou položil pan poslanec.

 

Otázka č. 9, kterou pokládá Dimitrios Papadimoulis (H-0890/07)
 Předmět: Provádění Evropské dohody o přidružení Turecka a Dodatečného protokolu Tureckem
 

V odstavci 12 svého nedávného usnesení o vztazích mezi EU a Tureckem (P6_TA(2007)0472, 24. října 2007) Parlament vyzývá tureckou vládu, aby plně provedla ustanovení, které pramení z Evropské dohody o přidružení Turecka a z Dodatečného protokolu a připomíná, že neplnění tureckých závazků zmíněných v Smlouvě o přístupovém partnerství bude nadále vážně ovlivňovat proces vyjednávání.

Jakým způsobem vyvíjí Rada tlak na Turecko,by plně provádělo Evropskou dohodu o přidružení Turecka a Dodatečný protokol? Přijalo Turecko vůči Radě nějaké závazky ve vztahu k časovému plánu pro podpis Dodatečného protokolu?

 
  
 

Tato odpověď byla formulována předsednictvem a není závazná pro Radu nebo členské státy jako takové.

V prosinci minulého roku Rada zaznamenala, že Turecko nesplnilo své závazky zcela nediskriminačně uplatnit Dodatečný protokol k Dohodě o přidružení. Proto se členské státy sešly na mezivládní konferenci a rozhodly se nezahájit vyjednávání o kapitolách, které pokrývají oblasti akce vztahující se k restrikcím Turecka v republice Kypr dokud Komise nepotvrdí, že Turecko splnilo závazky, které přijalo podle Dodatečného protokolu. Jsou to tyto kapitoly: kapitola 1: Volný pohyb zboží; kapitola 3: Právo založit a volně poskytovat služby; kapitola 9: Finanční služby; kapitola 11: Zemědělství a rozvoj venkova; kapitola 13: Rybolov; kapitola 14: Dopravní politika; kapitola 29: Celní unie; kapitola 30: Vnější vztahy. Navíc se Rada dohodla, že členské státy, které setkaly na mezivládní konferenci, předběžně neuzavřou žádnou kapitolu, dokud Komise nepotvrdí, že Turecko plně uplatnilo své závazky, které přijalo v Dodatečném protokolu.

Rada se rovněž dohodla, že bude monitorovat a analyzovat dosažený pokrok v záležitostech, které pokrývá prohlášení ze dne 21. září 2005 a vyzvala Komisi, aby informaci o této záležitosti zahrnula do svých následných výročních zpráv, konkrétně za roky 2007, 2008 a 2009, pokud to bude relevantní. Komise ve své zprávě o Turecku za rok 2007 konstatovala, že Turecko od rozhodnutí Rady v prosinci předchozího roku nedosáhlo žádného pokroku v nediskriminačním uplatňování Dodatečného protokolu. Rada provedla podrobnou analýzu a vyhodnocení zprávy na svém zasedání v pondělí 10. prosince. Ve svých závěrech Rada s politováním konstatovala, že Turecko nesplnilo své závazky zcela nediskriminačně uplatnit Dodatečný protokol k Dohodě o přidružení a dodala, že bude nadále sledovat a zkoumat pokrok v těchto otázkách. Nicméně mohu opakovat, jak důležité je pro Turecko řešit tento problém co nejrychleji, protože zřetelně ovlivňuje pokrok vyjednávání o přidružení.

 

Otázka č. 10, kterou pokládá Bernd Posselt (H-0891/07)
 Předmět: Situace v Angole
 

Jaký je názor Rady na situaci v Angole, která je tak dlouho postižena válkou a občanskou válkou? Co učinila v roce 2007 k podpoře tohoto důležitého partnera Evropské unie?

 
  
 

Tato odpověď byla formulována předsednictvem a není závazná Radu nebo členské státy jako takové.

Rada pozorně sledovala situaci v Angole. Obecný rámec, který upravuje vzájemné vztahy mezi EU a Angolou je stále dohoda z Cotonou, a zahrnuje politický dialog založený podle článku 8 této dohody a rozvojovou spolupráci v rámci Evropského rozvojového fondu. Dialog, který upravuje článek 8, byl zahájen v prosinci 2003 a signalizoval odhodlání, i když ztratil poněkud na intenzitě v následujících letech; EU nyní usiluje o oživení a konsolidaci tohoto důležitého nástroje (pro informaci, poslední rozhovory byly vedeny v říjnu 2007).

Vztahy mezi EU a Angolou se vyvíjely pomalu v klíčových oblastech spolupráce ustanovených pod záštitou Dohody z Cotonou, konkrétně pokud jde o demokratizaci, rozvoj občanské společnosti, respektování lidských práv, dobrou správu a boj proti korupci. Došlo tedy pouze k mírnému zlepšení celkových vztahů od 13. října 2003, kdy se problémem naposledy zabývala Rada.

I když má Angola svoje zvláštní zájmy v Konžské demokratické republice, je nadále důležitým partnerem pokud jde o stabilizaci situace v oblasti Velkých jezer a přispěla k politické misi EU v Konžské demokratické republice („EUPOL Kinshasa“). Angola odvelela 13 angolských policistů během volebního období (od července 2006 do března 2007), aby pomohli konžské policii zaručit bezpečné volby. Bylo to poprvé, kdy angolské policejní síly převzaly mezinárodní závazek tohoto druhu. Kromě toho je zvláštní zástupce EU pro oblast Velkých jezer v pravidelném kontaktu s angolskými úřady.

 

Otázka č. 11, kterou pokládá Esko Seppänen(H-0893/07)
 Předmět: Vojenské použití Galilea
 

Financování Galilea se nyní mění, když odstoupilo podnikatelské konsorcium. Původně byl projekt zamýšlen pro čistě civilní účely.Nyní, když se mění financování, domnívá se předsednická země, že bude spojen s vojenskými prvky a zkoumá se tato možnost?

 
  
 

Tato odpověď byla formulována předsednictvem a není závazná pro Radu nebo členské země jako takové.

Jak pan poslanec ví, Rada při několika příležitostech prohlásila, že Galileo o je z definice civilní globální satelitní program a je pod civilní kontrolou EU. Možnost spojit projekt Galileo s vojenskými prvky nebyla nikdy zmíněna v rozpravách o budoucnosti tohoto klíčového evropského projektu, které probíhají v příslušných orgánech Rady.

 

Otázka č. 12, kterou pokládá Mairead McGiunness (H-0894/07)
 Předmět: Ratifikace Reformní smlouvy
 

Mohla by Rada sdělit svůj názor na proces ratifikace Reformní smlouvy v EU? Vzhledem k tomu, že Irsko pravděpodobně bude jediným státem, který uspořádá o smlouvě referendum, neobává se Komise, že kampaň k referendu se stane ohniskem zájmu těch lidí a skupin v celé EU, kteří jsou obecně proti evropskému projektu a konkrétně proti Reformní smlouvě? Mohla by k tomu Rada učinit prohlášení?

 
  
 

Tato odpověď byla formulována předsednictvem a není závazná pro Radu nebo členské státy jako takové.

Otázka volby ratifikačního procesu Reformní smlouvy je v pravomoci každého členského státu. Proto Rada nemůže k této věci vyjádřit svůj názor, ani učinit jakékoliv prohlášení.

 

Otázka č. 13, kterou pokládá Marian Harkin (H-0928/07)
 Předmět: Konsolidovaný text Reformní smlouvy
 

Připraví Rada konsolidovaný text Reformní smlouvy před její ratifikací všemi členskými státy a konkrétně před referendem v Irsku, které se pravděpodobně uskuteční v létě 2008?

 
  
 

Tato odpověď byla formulována předsednictvem a není závazná pro Radu nebo členské státy jako takové.

Tato otázka bude zvážena v pozdější fázi.

 

Otázka č. 14, kterou pokládá Colm Burke (H-0896/07)
 Předmět: Mise EDSP na hranici Čadu, SAR a Dárfúru
 

Může Rada naznačit, které členské státy kromě Irska, Francie, Belgie a Polska přispějí svými jednotkami k misi EDSP na hranici Čadu, Dárfúru a SAR? Může Rada a členské státy EU mobilizovat dostatečnou politickou, finanční, logistickou a technickou podporu jednotkám, které jsou součástí této mise?

Uvědomuje si Rada, jak je důležité, aby jednotky nebyly špatně vybaveny, jako je tomu bylo u zablokované mise Africké jednoty do Súdánu (AMIS)? Souhlasí Rada s tím, že když vyšleme jednotky do výbušného prostředí, musíme jim poskytnout plné prostředky k jejich ochraně?

Jaký má Rada dojem z rozhovorů o Dárfúru, které se konaly v Tripolisu koncem října? Jaké kroky Rada učinila k přesvědčení mnohdy rozdrobených skupin vzbouřenců, aby přistoupily ke stolu a vyjednávaly? Souhlasí Rada s tím, že rozhovory byly určitým nezdarem pro nedostatečnou účast některých hlavních skupin vzbouřenců z Dárfúru? Naléhala Rada na súdánskou vládu a na skupiny vzbouřenců, aby plně spolupracovaly s nezávislým vyšetřováním útoku v Haskanitě a předaly spravedlnosti ty, kteří za něj odpovídají?

Co Rada konala ve vztahu k trvalému odmítání súdánské vlády spolupracovat s Mezinárodním trestním soudem?

 
  
 

Tato odpověď byla formulována předsednictvem a není závazná pro Radu nebo členské státy jako takové.

Pokračují přípravy na misi EDSP ve východním Čadu na severovýchodě Středoafrické republiky, a ty zahrnují plánování skladby jednotek. Dosud přislíbily přispět k silám Belgie, Řecko, Španělsko, Francie, Irsko, Nizozemsko, Rakousko, Polsko, Rumunsko, Finsko a Švédsko. Jednotky dostanou vhodné vybavení a podporu. EUFOR/CHAD/CAR bude na základě jednohlasně schváleného usnesení Rady bezpečnosti OSN č.1778 fungovat v mezích Kapitoly VII s mandátem vhodným k řešení situace v terénu.

Rada byla znepokojena mírovými rozhovory v Dárfúru v posledních měsících. V souvislosti s tím závěry z červnového, červencového a zářijového zasedání Rady (vnější vztahy) vytýčily jasnou politickou linii, kterou se řídilo mnoho dvoustranných a mnohostranných styků, včetně kontaktů generálního tajemníka Rady a vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SG/HR) Javiera Solany a zvláštních zástupců EU (EUSR) v Súdánu. Součástí této linie je naléhavě vyzývat všechny strany, aby hrály konstruktivní úlohu ve vyjednávání a dosáhly dohody o okamžitém ukončení násilností. Kromě toho Rada upozornila na potřebu nezávislého vyšetření útoku v Haskanitě a spolupráce s Mezinárodním trestním soudem. Rada také zdůraznila, že je připravena zvážit nová opatření, konkrétně v rámci Spojených národů, proti jakékoli straně, která by bránila provádění balíčku pomoci OSN a rozmístění UNAMID, nebo opatřením k zabezpečení humanitárních dodávek a ochrany civilistů.

Pokud jde o mírová jednání v Dárfúru, Rada pevně podporuje společné zprostředkování OAJ/OSN, vedené zvláštními zmocněnci OAJ a OSN. Obtížný začátek vyjednávání v Sirte v říjnu představuje zvláštní výzvu.V současné době stále není jasné zda, v jaké formě a pod jakým orgánem by mohly být rozhovory obnoveny. Přes všechny potíže máme za cíl trvalý proces a v tomto smyslu se činí mnoho pro to, aby mírová jednání byla opravdu komplexní se širokým zastoupením. Je zřejmé, že máme co činit s obtížným a složitým procesem, konkrétně pokud jde o sjednocení postoje různých vzbouřeneckých skupin a zabezpečení jejich účasti v budoucích rozhovorech. S vědomím tohoto cíle zvláštní zástupce EU v Súdánu velvyslanec Brylle zůstává v úzkém kontaktu s hlavními účastníky tohoto procesu.

 

Otázka č. 15, kterou pokládá Jim Higgins (H-0898/07)
 Předmět: Palestina
 

Mohla by Rada podat aktuální přehled o současné palestinsko–izraelské situaci a úloze EU v této souvislosti?

 
  
 

Tato odpověď byla formulována předsednictvem a není závazná pro Radu nebo členské státy jako takové

Izrael a Palestina vedou od minulého léta politický dialog, který začal několika schůzkami mezi předsedou vlády Olmertem a presidentem Abbasem. Rada ocenila úsilí, které obě strany vyvinuly, a které vedlo ke konferenci v Annapolis ve dnech 26. a 27. listopadu. EU vítá uspořádání annapoliské konference a společné prohlášení předsedy vlády Olmerta a prezidenta Abbase o okamžitém obnovení dvoustranných jednání v duchu dobré vůle a s cílem podepsat mírovou smlouvu do konce roku 2008. Taková jednání by měla vést k ustavení nezávislého, demokratického palestinského státu na západním břehu a v Gaze, který by sjednotil všechny Palestince a koexistoval vedle sebe a v míru a v bezpečnosti s Izraelem a jeho sousedy. Je také životně důležité, aby obě strany paralelně s vyjednáváním plnily svoje závazky v rámci Cestovní mapy k míru. EU vítá širokou účast arabských partnerů na konferenci a vybízí je, aby nadále hráli konstruktivní roli.

Pokud jde o úlohu EU v tomto kontextu – na niž se pan poslanec ve své otázce odvolává – vysoký představitel v těsném spojení s Komisí vypracoval návrh „akční strategie EU“, která analyzuje aktivity EU s cílem nadále podporovat strany v jejich současných jednáních a během následného prováděcího období. Tento dokument bude základem pro další práci EU se zahrnutím výsledků mezinárodního setkání v Annapolis a příští pařížské konference dárců, která se má konat 17. prosince. EU vystupňuje svoje programy na podporu vytváření institucí, dobré správy, příspěvky od občanské společnosti a podporu nápomoci palestinskému ekonomickému růstu a bude přitom úzce spolupracovat se zástupci čtyřky. EU vítá práci Tonyho Blaira, zvláště nedávné oznámení, které učinil k sérii projektů s rychlým účinkem.

 

Otázka č. 16, kterou pokládá Gay Mitchell (H-0900/07)
 Předmět: Pákistán
 

Jaká opatření činí Rada ve vztahu ke zhoršující se politické situaci v Pákistánu?

 
 

Otázka č.17, kterou pokládá Sajjad Karim (H-0904/07)
 Předmět: Mimořádný stav v Pákistánu
 

Dne 3 listopadu 2007 president Pákistánu, generál Mušaraf ze své pravomoci náčelníka štábu armády vyhlásil mimořádný stav a pozastavil platnost větší části ústavy, což vedlo k zadržení stovek obhájců lidských práv, politických pracovníků a právníků, jako například Aitzaz Ul Ahsana. Tento akt byl v rozporu s mezinárodními závazky Pákistánu v oblasti lidských práv.

Pákistán jako člen Rady pro lidská práva Organizace spojených národů by měl pozvedat úctu k základním právům na nejvyšší úroveň a propustit zadržené osoby.

Naznačila by Rada, jaká konkrétní opatření činí nebo hodlá učinit, aby zajistila za všech okolností úctu k lidským právům a základním svobodám v souladu s mezinárodními normami lidských práv a mezinárodními nástroji, které Pákistán ratifikoval?

 
  
 

Tato odpověď byla formulována předsednictvem a není závazná pro Radu nebo členské státy jako takové.

Rada reagovala rychle a viditelně na nedávné události v Pákistánu. Dříve, než byl vyhlášen mimořádný stav, vysoký představitel Javier Solana telefonicky hovořil s generálem Parvízem Mušarafem a snažil se jej odradit od tohoto kroku. Poté, co mimořádný stav úředně nabyl účinnosti, se EU okamžitě rozhodla odložit setkání trojky politických ředitelů s jejich protějšky v Islamábádu a vyslala tak velmi jasný signál, že za současných okolností vztahy mezi EU a Pákistánem nemohou zůstat nepoznamenány.

Vedoucí zastupitelských úřadů v Islamábádu se setkali brzy po vyhlášení mimořádného stavu a vydali prohlášení, které bylo široce publikováno v pákistánském tisku. Vysoký představitel Solana také učinil prohlášení, v němž vyjádřil svoje znepokojení a vyzval k rychlému obnovení právního pořádku. Ve třetím prohlášení předsednictvo jasně formulovalo požadavky EU vůči pákistánské vládě, aby :(i) obnovila ústavu, (ii) vytvořila nezbytné podmínky k zaručení svobodných a spravedlivých voleb plánovaných na leden, (iii) propustila všechny politické vězně, včetně právníků a paní Asmy Jahangirové, zvláštní zpravodajky OSN k náboženským svobodám víry a náboženství, (iv) dodržela závazek prezidenta odstoupit do 15. listopadu z funkce náčelníka štábu armády, (v) energicky usilovala o usmíření s politickou opozicí, a (vi) uvolnila omezení uvalená na sdělovací prostředky.

Rada také souhlasí s panem poslancem v tom, že Pákistán jako člen Rady pro lidská práva je obzvláště zavázán respektovat lidská práva a mechanismy OSN, které se týkají lidských práv. (V této souvislosti je nepřijatelné vydávat zatykače na zvláštní zpravodaje OSN).

Rada nadále pozorně monitoruje situaci v Pákistánu a zkoumá, jaká nová opatření by mohla být přijata, Zcela nedávno na zasedání Rady (k všeobecným otázkám a vnějším vztahům), které se konalo 19. listopadu 2007, si u oběda ministři vyměnili názory na nedávné události v Pákistánu, vyjádřili nad situací svoje znepokojení a vyzvali ke zrušení mimořádného stavu.

 

Otázka č. 18, kterou pokládá Manolis Mavrommatis (H-0907/07)
 Předmět: Podpora Společenství pro Romy
 

Podle prohlášení předsedy Komise nevyužila Itálie svého práva získat podporu EU na sociální integraci Romů. Sociální financování poskytnuté na integraci Romů v členských státech EU dosahuje 275 milionů EUR. V relaci k tomu byly v období od roku 200 do roku 2006 přiděleny členským státům tyto prostředky: Španělsku 52 miliony EUR, Polsku 8,5 milionu EUR, České republice 4 miliony EUR a Maďarsku 1 milion EUR.

Může Rada poskytnout průřezové údaje o poměrném rozdělení podílu financování poskytnutém každému členskému státu? Které členské státy požádaly o toto financování k usnadnění integrace Romů do své společnosti a jaký je úplný obraz nástupních sazeb těchto přídělů v členských státech EU?

 
  
 

Tato odpověď byla formulována předsednictvem a není závazná pro Radu nebo pro členské státy jako takové.

Tato otázka by měla být položena Komisi, protože tato záležitost patří do její oblasti pravomocí.

 

Otázka č. 19, kterou pokládá Nikolaos Vakalis (H-0911/07)
 Předmět: Plány na výstavbu nových jaderných elektráren ve středomořských státech
 

Egypt plánuje do roku 2020 výstavbu čtyř nových jaderných elektráren o celkové kapacitě 4 000 MW. Ostatní středomořské státy přijaly obdobná rozhodnutí (Izrael již před nějakým časem, nověji Maroko, Alžírsko a Libye), a objevila se informace, že Turecko a Albánie také koncipují jaderné plány.

Vzhledem k tomu, že uvedené státy jsou sousedy EU a jsou buď partnerskými státy Euro–středomořské spolupráce nebo kandidátskými zeměmi na přistoupení k EU, sdělila by Rada, zda je zamýšlí požádat, aby ustavily skutečně nezávislý úřad pro jadernou energii s účinnými pravomocemi? Požádá je, aby spolupracovaly s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii při monitorování výstavby jaderných elektráren a zaručení mírového využití jaderné energie? Bude moci mluvit do umístění stavenišť těchto jaderných elektráren s ohledem na to, že Středomoří je oblast zvláště silné seizmické aktivity? Vzhledem k tomu, že některé z těchto států dosud neratifikovaly dohody o nešíření jaderných zbraní a úplném zákazu jaderných zkoušek, zamýšlí Rada doporučit evropským společnostem, zapojeným do výstavby jaderných elektráren, aby nepodepisovaly kontrakty s těmito státy, dokud nebude tento požadavek splněn?

 
  
 

Tato odpověď byla formulována předsednictvem a není závazná pro Radu nebo členské státy jako takové

Pokud jde o zmíněné státy, které jsou partnery v barcelonském procesu, zdá se že EU nemá specifický nástroj k zasahování do energetické volby třetích zemí. Avšak jak uložila svým členským státům, EU se vynasnaží zajistit, aby tato volba neodporovala všeobecně přijatým zásadám, zejména v oblasti klimatické změny. Jak je přirozené, EU je zavázána aktivně prosazovat dobré praktiky a vysoký standard a použití mezinárodních standardů v této oblasti, zvláště v jejím bezprostředním sousedství. Egypt jako zakládající člen Mezinárodní agentury pro atomovou energii je teoreticky zavázán dodržovat dobré praktiky, které tato mezinárodní organizace šíří.

 

Otázka č. 20, kterou pokládá Brian Crowley (H-0917/07)
 Předmět: Podpora fyzické zdatnosti v Evropě
 

Může Rada sdělit, zda podporuje, aby se v Evropské Unii uskutečnila informační kampaň v měřítku celé EU na podporu vyšší úrovně fyzické zdatnosti v Evropě?

 
  
 

Tato odpověď byla formulována předsednictvem a není závazná pro Radu nebo členské státy jako takové

Rada je aktivně odhodlána podporovat vyšší stupeň fyzické aktivity, a proto přijala k této otázce závěry. Ze závěrů k podpoře fyzické aktivity v Evropě stojí za pozornost tyto:.závěry Rady o obezitě, výživě a fyzické aktivitě, které byly přijaty dne 3. června 2005(1), a závěry Rady o podpoře zdraví prostřednictvím výživy a fyzické aktivity ze dne 31. května 2007(2).

 
 

(1) Dok. 8980/05 (Presse 117).
(2) Dok. 10026/07 (Presse 119).

 

Otázka č. 21, kterou pokládá Eoin Ryan (H-0919/07)
 Předmět: Produkce heroinu v Afghánistánu
 

Může Rada poskytnout souhrnný odhad současné úrovně produkce heroinu v Afghánistánu, a může Rada sdělit, jaká koordinovaná opatření se uplatňují na úrovni EU k zastavení dovozu heroinu na území Evropské unie?

 
  
 

Tato odpověď byla formulována předsednictvem a není závazná pro Radu nebo členské státy jako takové.

Bezprecedentní úroveň pěstování a vysoká produkce vedly v roce 2007 v Afghánistánu ke zvýšení produkce opia o 34 %. Podle údajů Úřadu OSN pro drogy a zločiny dosáhla v roce 2007 výroba opia v Afghánistánu 8 200 metrických tun. Podíl Afghánistánu na světové produkci opia se v roce 2007 zvýšil z 92 % na 93 %.

Kdyby bylo všechno opium zpracováno na heroin, výnos by byl 1 170 metrických tun. Úřad OSN pro drogy a zločiny také podává zprávu, že většina opia vyrobeného v Afghánistánu je zpracována na heroin uvnitř země. V roce 2007 se zvýšil počet heroinových laboratoří v zemi.. Avšak prekurzní chemikálie, které jsou potřebné ke zpracování, nejsou v zemi k dispozici, což znamená, že jsou dováženy přes sousední země. Afghánistán vyváží část svého opia a dováží prekurzní chemikálie ze sousedních zemí.

Aby se zastavil dovoz heroinu do Evropské unie, schválila v květnu 2006 Rada dokument o boji proti výrobě a pašování drog v Afghánistánu a o snížení pašování z této země, včetně tranzitních cest. Dokument se zabývá zejména pomocí Afghánistánu v úsilí, které vyvíjí v boji proti výrobě a pašování drog a ke snížení pašování ze země. Komise a členské státy jsou hlavními přispěvateli Afghánistánu (452 milionů EUR). Úsilí se zaměřuje na alternativní plodiny a vymýcení.

Pokud se týká tranzitních cest, používá se pařížský mechanismus.Zapojeny jsou také Írán a Pákistán. Nedávno se v Kábulu konalo setkání, kterého se tyto země zúčastnily. Na jednání na vysoké úrovni, které se konalo v Haagu v rámci konzultačního mechanismu, navrhla Evropská unie, že by se měly uskutečnit rozhovory u kulatého stolu o Černém moři/ východní Evropě a o východní Africe.

Při své práci v Afghánistánu se snaží Evropská unie dát pomoci afgánskou tvář, konkrétně prostřednictvím afgánského svěřeneckého fondu. Zastavení toku heroinu z Afghánistánu působilo jako podnět k navržení akčních plánů pro střední Asii a západní Balkán. Trojstranná setkání se pravidelně uskutečňují v Íránu a první trojstranné setkání na nejvyšší úrovni včetně Pákistánu se bude konat dne 12. prosince 2007

 

Otázka č. 22, kterou pokládá Liam Aylward (H-0921/07)
 Předmět: Mírová mise EU do Čadu
 

Může Rada poskytnout komplexní aktuální informaci o tom, jak se v tuto chvíli vyvíjí mírová mise EU v Čadu?

 
  
 

Tato odpověď byla formulována předsednictvem a není závazná pro Radu nebo členské státy jako takové.

Pokud jde o plánovací proces, Rada schválila koncepci operace (CONOPS) dne 12. listopadu 207 a již započaly práce na sestavení sil.

Tři setkání k tvorbě mise se konaly v Bruselu ve dnech 9., 14. a 21. listopadu 2007. Ukazuje se, že proces je obtížný, jako v případě jiných operací, pro nedostatek klíčových kapacit. Postoupíme k následující fázi – operačnímu plánování – jakmile překonáme obtíže se shromážděním těchto nedostatkových zdrojů. Dalším krokem je schválení operačního plánu (OPLAN) a zahájení operace.

Formálně byly vyzvány tyto země, aby vytvořily síly: mimoevropské členské státy NATO a kandidátské státy (Turecko, Norsko, Island, Chorvatsko, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Spojené státy, Kanada) společně se Švýcarskem,Ukrajinou a Albánií. Žádný z těchto států dosud podstatně nepřispěl.

Mezitím uspokojivě pokročilo vyjednávání s vládami příslušných zemí (Čadem a Středoafrickou republikou (SAR) dohody o statusu sil a mělo by být brzy dokončeno.

Sekretariáty OSN a EU od začátku úzce spolupracují. Mimoevropské členské státy NATO a naši afričtí partneři (vlády Čadu, SAR, Kamerunu a Súdánu), Organizace africké jednoty (OAJ) a africké subregionální organizace (SRO) byly pravidelně informovány.

 

Otázka č.23, kterou pokládá Seán Ó Neachtain (H-0923/07)
 Předmět: Podpora širokého pásma v Evropě
 

Může Rada jasně uvést, jaké konkrétní iniciativy vyvíjí na podporu větší dostupnosti širokopásmové technologie v Evropě, konkrétně ve venkovských oblastech Evropy?

 
  
 

Tato odpověď byla formulována předsednictvem a není závazná pro Radu nebo členské státy jako takové.

Široké pásmo je zmíněno v několika politikách: elektronické pokrytí, dostupnost digitálního obsahu, politika spektra radiových frekvencí, výzkum a vývoj a regulatorní rámec pro sítě a elektronické komunikační služby všechny souvisejí se širokým pásmem, podobně jako politika soudržnosti a strategie rozvoje venkova a regionů.

V prohlášení ministrů, které bylo jednomyslně schváleno dne 11. června 2006 v Rize na konferenci ministrů o informační a komunikační technologii pro celou společnost, se ministři dohodli dát prioritu snížení rozdílů v přístupnosti internetu mezi všemi regiony a zvýšení dostupnosti širokého pásma v místech s nedostatečnou obsluhou. Cílem je dosáhnout do roku 2010 nejméně 90% pokrytí obyvatelstva EU širokým pásmem, zvláště s využitím strukturálních fondů a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a tam, kde to bude vhodné, podporou vytváření veřejných bodů připojení k internetu. Rozhodli také, že je zapotřebí aktualizovat vnitrostátní i2010 strategie tak, aby poskytovaly dodatečná vodítka a cíle pokud jde o pokrytí a konektivitu ve veřejné správě, školách, zdravotních střediscích a v dalších klíčových místech.

Kromě toho sdělení Komise „Evropská iniciativa i2010 k začleňování občanů do informační společnosti”, které bylo zveřejněno na zasedání Rady dne 29. listopadu 2007, podává zprávu, že cíl dosáhnout 90% pokrytí obyvatelstva do roku 2010, který byl vytýčen v prohlášení z Rigy, byl splněn již koncem roku 2006, kdy mělo pokrytí 89 % obyvatelstva EU, a že 70 % venkovského obyvatelstva mělo mít pokrytí v roce 2007.

Stejné sdělení Komise vytyčuje evropskou iniciativu pro zapojení občanů do informační společnosti, která zahrnuje strategický akční rámec k provádění prohlášení mistrů z Rigy tak, že budou pro každého vytvořeny podmínky k jeho začlenění do informační společnosti, a budou překonány existující mezery v širokém pásmu, v dostupnosti a uživatelských schopnostech, konkrétně:

Komise bude podněcovat regionální iniciativy ke společnosti pro všechny prostřednictvím tématických sítí v rámci iniciativy Evropské Komise „Regiony pro hospodářskou změnu“. Fond politiky soudržnosti bude nadále směrovat investice na vzdělání do oblastí, kde je nedostatečné uplatnění komerční infrastruktury a služeb informačních a komunikačních technologií.

Regionální a místní orgány v EU musí vést úsilí k překonání mezery v širokém pásmu, včetně použití fondů EU pro regionální rozvoj a rozvoj venkova na podporu informační společnosti pro všechny, zvláště v odlehlých venkovských oblastech. Musí podporovat infrastrukturu, elektronické služby a aplikace pro obyvatelstvo (e–zdraví, e–vládu, e–vzdělání a e–pokrytí).

Komise bude v rámci Programu na podporu politiky informačních a komunikačních technologií (ICT–PSP) podporovat webovou platformu o regionálních iniciativách pro informační společnost a bude provádět průzkum o využití financování EU pro regionální projekty informační společnosti.

Rada nyní analyzuje dva návrhy Komise (jeden na zrušení směrnice o GSM a druhý o mobilních satelitních službách) s cílem studovat možnost uvolnění frekvencí pro bezdrátovou komunikaci tak, že by byly přiděleny mobilním službám, což může být přínosem pro venkovské a odlehlé oblasti.

Pokud jde o zrušení směrnice o GSM a v důsledku toho možnost použití frekvencí službami 3G, předpokládá se, že toto opatření zvýhodní evropské občany tím, že významně sníží překážky rozvoje vyspělých mobilních komunikačních služeb a pomůže překonat geografický digitální předěl.

Pokud jde o rozhodnutí o mobilních satelitních službách, je třeba upozornit, že pokrytí, které tyto panevropské systémy nabízejí, umožní zlepšit širokopásmové pokrytí ve venkovských a odlehlých oblastech a tak snížit geografický digitální předěl.

Navíc členské státy také plánují svoje širokopásmové strategie prostřednictvím vnitrostátních reformních plánů jako součást Lisabonské strategie a některé nové členské státy koncipují specifika vnitrostátní strategie pro široké pásmo.

 

Otázka č. 24, kterou pokládá Bill Newton Dunn (H-0925/07)
 Předmět: Financování Tonyho Blaira
 

V listopadu 2007 sdělila Komise parlamentnímu výboru pro kontrolu rozpočtu, že hradí poměrnou část nákladů na kancelář Tonyho Blaira a jednoho asistenta. Kolik platí Rada?

 
  
 

Tato odpověď byla formulována předsednictvem a není závazná pro Radu nebo členské státy jako takové

V odpověď na otázku pana poslance k „financování Tonyho Blaira“ může Rada potvrdit, že z části II (Rada) všeobecného rozpočtu Evropské unie nebyly na tento účel provedeny žádné platby.

 

Otázka č. 25, kterou pokládá Bill David Martin (H-0926/07)
 Předmět: Krádež identity
 

Jakou vedla v poslední době Rada diskusi o boji proti krádeži identity?

 
  
 

Tato odpověď byla formulována předsednictvem a není závazná pro Radu nebo členské státy jako takové.

Rada by ráda informovala pana poslance, že toto téma bylo projednáváno v širším rámci boje proti kybernetickému zločinu. V tomto smyslu by se Rada chtěla odvolat na závěry Rady o kybernetickém zločinu ze dne 8. listopadu 2007. V těchto závěrech Rada zejména uvedla, že by se mělo zvážit, zda je zapotřebí v každém členském státě uzákonit právní předpisy o krádeži identity, konkrétně v podobě kybernetického zločinu, a zda je zapotřebí další akce na úrovni EU.

 

Otázka č. 26, kterou pokládá Johan Van Hecke (H-0935/07)
 Předmět: Akce proti vůdci povstalců LRA Konymu
 

Ačkoliv Mezinárodní trestní soud vydal mezinárodní zatykač na povstaleckého vůdce Konyho a další čtyři jeho velitele, Kony a jeho Boží armáda odporu (LRA) jsou stále v národním parku Garamba v Konžské demokratické republice, odkud terorizují a destabilizují severní Ugandu.

Mírový proces mezi LRA a ugandskou vládou, který má výslovnou podporu Rady, dělá jen malý pokrok. Avšak podle posledních zpráv Kony odstavil svoji pravou ruku a důležitého vyjednavač Vincenta Ottiho na vedlejší kolej. Spolupráce nebyla nadále možná, protože Kony podezírá Ottiho, z vyzvědačství ve prospěch ugandské vlády. Odchod Ottiho, který byl klíčovou postavou a stoupencem vyjednávání, je vážná rána mírovým rozhovorům. Zdá se také, že Kony se již přeskupuje a vyzbrojuje v přípravě na neúspěch mírových rozhovorů. Podle žalobce Mezinárodního trestního soudu Louise Morena-Ocampa je potravinová pomoc LRA systematicky prodávána za zbraně.

Ve světle těchto nedávných událostí, vyvine Rada větší tlak na vlády Konžské demokratické republiky a Súdánu, aby vydaly Konyho Mezinárodnímu trestnímu soudu, nebo spíše dává přednost obnovení mírových rozhovorů? Zařídí Rada přímé monitorování potravinové pomoci?

 
  
 

Tato odpověď byla formulována předsednictvem a není závazná pro Radu nebo členské státy jako takové.

Rada si je plně vědoma důležitosti vydání těchto čtyř zatykačů (na zatčení Josepha Konyho, Vincenta Ottiho, Okota Odhiamba a Dominika Ongwena) Mezinárodním trestním soudem.

Rada schválila závěry o Ugandě dne 18. června 2007. Při této příležitosti Rada zopakovala svoji podporu mírovým rozhovorům, které probíhají v Jubě, a přivítala jmenování jeho excelence Joachima Chissana zvláštním velvyslancem generálního tajemníka OSN pro oblasti ovlivňované LRA. Rada zdůraznila trvající význam dosažení mírové dohody, která zajistí jak mír, tak spravedlnost místním společenstvím a bude v souladu s přáním místních společenství, vnitrostátním zákony a římským statusem Mezinárodního trestního soudu.

Pokud jde o problém zneužití potravinové pomoci a případně jiných druhů mezinárodní pomoci, Rada bude nadále předkládat tyto otázky příslušným mezinárodním partnerům. Pokud se týká potravinové pomoci, Rada by ráda zopakovala, že podle dohod, kterými byly vytvořena Evropská unie, nepatří tato otázka do pravomoci Rady. Evropská unie, konkrétně Evropská komise financuje potravinovou pomoc distribuovanou Světovým potravinovým programem a v menší míře nevládními organizacemi.

 

Otázka č. 27, kterou pokládá Athanasios Pafilis (H-0937/07)
 Předmět: Závěry MAAE o Íránském jaderném programu
 

Nedávná zpráva Mezinárodní agentury pro atomovou energii OSN a jejího generálního ředitele Mohameda El Baradeie o íránském jaderném programu říká, že program je mírový a není používám pro vojenské účely. Podtrhuje také, že dosavadní rozhodnutí o uvalení sankcí se opírala o chybné informace. Zpráva zřetelně uvádí, že íránské úřady plně spolupracují, a že poskytované informace jsou v plně v souladu s údaji, které získala agentura. Přes tato ujištění USA a EU nadále vyhrožují sankcemi proti Íránu. Zkušenost však ukazuje, že sankce jsou nespravedlivé a že ten, kdo jimi trpí, je lid dotčeného státu.

Přijímá Rada poznatky ze zprávy MAAE? Odvolá EU všechny hrozby uvalení sankcí na Írán, které se, jak je zřejmé, opírají o chybné informace?

 
  
 

Tato odpověď byla formulována předsednictvem a není závazná pro Radu nebo členské státy jako takové..

Poslední zpráva generálního ředitele MAAE, která byla analyzována radou guvernérů agentury na zasedání ve dnech 22.–23. listopadu, obsahuje kladné a záporné aspekty.

V prohlášení zaslaném radě guvernérů MAAE vyjádřila EU svoje znepokojení nad otázkami, které ještě musí být vyřešeny ve vztahu k íránskému jadernému programu a politování, že íránská spolupráce byla, jak uvádí zpráva, spíše reaktivní než proaktivní. Uvedla také, že je znepokojena skutečností, že podle zpráv generálního ředitele MAAE dostává agentura méně informací o íránském současném jaderném programu, a že pokud nebude plně prováděn dodatečný protokol, agentura nebude schopna poskytnou věrohodné záruky o neexistenci nevykázaného jaderného materiálu nebo aktivity.

V prohlášení zaslaném radě guvernérů MAAE také EU s rostoucím znepokojením zaznamenala, že se Írán nadále chová přezíravě k mandatorním požadavkům generálního tajemníka OSN a zdůraznila, že podle zprávy MAAE stále pokračuje v obohacování uranu a ve výstavě reaktoru na těžkou vodu v Araku. EU vyzvala Írán, aby respektoval výzvu generálního ředitele a uplatňoval opatření, o kterých rozhodnul generální tajemník OSN.

Na svém zasedání dne 15. října Rada ministrů EU zopakovala svoji podporu usnesením Rady bezpečnosti 1606, 1737 a 1747 a zdůraznila, že v usneseních 1737 a 1747 Rada bezpečnosti projevila úmysl přijmout nová vhodná opatření podle článku 41, kapitoly VII Charty OSN, jestliže Írán odmítne přerušit veškeré obohacování uranu. Dále se dohodla, že je zapotřebí, aby EU zvážila, jaká další opatření by mohla přijmout na podporu procesu OSN a dosažení společných cílů mezinárodního společenství.

 

Otázka č. 28, kterou pokládá Ryszard Czarnecki (H-0941/07)
 Předmět: Obchodní vztahy mezi členskými státy EU a africkými státy
 

Jak hodnotí Rada výsledek čtrnáctého zasedání Společného parlamentního shromáždění AKT-EU, které se minulý týden sešlo ve Rwandě v Kigali, zejména pokud se týká obchodních vztahů mezi členskými státy EU a africkým státy?

 
  
 

Tato odpověď byla formulována předsednictvem a není závazná pro Radu nebo pro členské státy jako takové.

Rada zaznamenává, že Společné parlamentní shromáždění AKT-EU, které se sešlo ve Rwandě v Kigali od 19. do 22. listopadu 2007 přijalo Kigalské prohlášení o dohodách o hospodářském partnerství. Prohlášení se týká vztahů mezi EU a všemi státy AKT, včetně afrických států.

Rada to považuje za proaktivní opatření v rámci prosu konzultací a dialogu o dohodách o hospodářském partnerství . Rada tento proces vítá a podporuje.

Rada přikládá velkou důležitost širokosáhlým konzultacím o Dohodách o hospodářském partnerství (EPA). Ve svých závěrech z května 2007 o EPA Rada zvláště zdůraznila význam dialogu mezi AKT a EU o EPA vedle důležité úlohy dialogu s poslanci, občanskou společností a společenstvím podnikatelů jak z AKT, tak z EU. Tato myšlenka byla opakována v souvislosti s monitorováním EPA v závěrech Rady z listopadu 2007.

Rada uznává a vítá důležitou úlohu Společného parlamentního shromáždění v systému Cotonou. V souladu s článkem 17(2) Dohody o partnerství z Cotonou jeho role jako poradního orgánu spočívá zejména v podpoře demokratických procesů prostřednictvím dialogu a konzultací a v projednávání otázek, které se týkají rozvoje partnerství mezi AKT a EU.

 

Otázka č. 29, kterou pokládá Georgios Toussas (H-0944/07)
 Předmět: Sledování pracujících a shromáždění pracujících.
 

Dne 17. listopadu 2007 během událostí na upomínku výročí povstání na polytechnice zjistilo šetření vedené Úřadem na ochranu osobních údajů, že řecká policie monitorovala průvod k polytechnice za použití kamer, které byly instalovány pro údajný účel sledovat dopravu. Pan D. Gourgourakis, předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů, místopředseda a čtyři další členové podali rezignaci na protest proti porušení pravidel, která upravují postupy a účel jejich organizace, a proti tomu, že byl naprosto ignorován.

Odsuzuje Rada použití kamer řeckými silami práva a pořádku k monitorování shromáždění, demonstrací, manifestací a podobných obecných událostí? Považuje Rada instalaci a použití kamer k monitorování pracujících a shromáždění pracujících za slučitelné s ochranou osobních údajů a také s právem na svobodné shromažďování?

 
  
 

Tato odpověď byla formulována předsednictvem a není závazná pro Radu nebo členské státy jako takové.

Rada se nevyjadřuje k opatřením na vymáhání zákonů, která přijímají oprávněné orgány v členských státech. Hodnocení, zda taková opatření k vymáhání zákonů jsou v souladu s ochranou osobních údajů, není v pravomoci Rady.

 

Otázka č. 30, kterou pokládá Diamanto Manolakou (H-0948/07)
 Předmět: Nová nedemokratická opatření lotyšské vlády
 

Očekává se, že v několika příštích dnech má být parlamentu předložena řada nových změn trestního práva, které jsou navrženy lotyšským ministerstvem spravedlnosti, a které požadují tresty až do pěti let odnětí svobody za veřejné vyjádření souhlasu se sovětským režimem nebo za popírání existence „sovětské okupace“. Ministerstvo tvrdí, že tyto změny jsou v souladu s vodítky EU ohledně trestů za veřejné podněcování rasismu a xenofobie a za podporu „zločinů označených za genocidu“.

Odsuzuje Rada tato nová nedemokratická opatření, která předpokládá Lotyšská vláda, a která porušují základní občanská, demokratická a politická práva pracujících stejně tak jako svobodu projevu a vyjádření? Souhlasí s prohlášením lotyšské vlády v tom smyslu, že opatření, která chce zavést, jsou ve skutečnosti součástí politiky EU, podle které se má s akty rasismu a xenofobie zacházet jako se zločiny a mají být podle toho potrestány?

 
  
 

Tato odpověď byla formulována předsednictvem a není závazná pro Radu nebo členské státy jako takové.

V dubnu 2007 dosáhla Rada obecného přístupu k návrhu rámcového rozhodnutí Rady o boji proti určitým projevům rasismu na základě trestního práva, na které se odvolává pan poslanec.

Cílem rámcového rozhodnutí je přiblížit ustanovení trestního práva členských států a účinnější potírání zločinů založených na rase, barvě pleti, původu a národní příslušnosti nebo etnického původu.

Toto rámcové rozhodnutí ještě nebylo formálně schváleno a čeká na stažení parlamentních výhrad různých delegací.

Poté, co bude rámcové rozhodnutí schváleno, budou členské země odpovědny za jeho provádění. Potřebné prováděcí změny musejí být provedeny nejpozději dva roky po schválení rámcového rozhodnutí.

Nejpozději do pěti let po schválení rámcového rozhodnutí Rada na základě zprávy Komise zkontroluje, zda členské státy přijaly potřebná opatření, aby dosáhly souladu s rámcovým rozhodnutím.

Proto je zřejmé, že Rada nemůže vyjádřit svůj názor na otázky, které položil pan poslanec.

 

Otázka č. 31, kterou pokládá Pedro Guerreiro (H-0951/07)
 Předmět: Instalace amerických protiraketových systémů v Evropě
 

Na pozadí zrychlujících se závodů ve zbrojení a militarizace mezinárodních vztahů (jejichž hnací silou jsou USA a jejich spojenci) plánuje americká vláda instalovat části svého protiraketového systému v Evropě.

Jaký je názor Rady na takové záměry ve světle vojenské eskalace v Evropě, kterou takové rozhodnutí podnítí?

 
  
 

Tato odpověď byla formulována předsednictvem a není závazná pro Radu nebo členské státy jako takové.

Podle Smlouvy o Evropské unii rozvíjí EU společnou zahraniční a bezpečnostní politiku bez zahrnutí teritoriální obrany, která je ve vnitrostátní pravomoci, a některé členské státy sledují společnou obrannou politiku v rámci NATO.

Spolupráce mezi USA a členskými státy pokud jde o umístění protiraketových systémů na jejich území je bilaterální problém, který spadá do pravomoci příslušných členských států. Rada proto nepodrobuje protiraketové obranné plány Spojených států v Evropě žádné analýze. Avšak protiraketový systém je otázka diskutovaná v NATO.

 

Otázka č. 32, kterou pokládá Laima Liucija Andrikienė (H-0954/07)
 Předmět: Pozorování voleb do ruské Státní dumy 2. prosince 2007
 

Podle prohlášení předsednictva EU ze dne 16. listopadu 2007, předsednictvo lituje, že pro „bezprecedentní omezení a řadu byrokratických překážek Úřad OBSE pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) nemůže reagovat na pozvání Ruské federace k pozorování voleb do ruské Státní dumy 2. prosince”. Předsednictvo však znovu vyjádřilo svoji plnou podporu pozorovací činnosti ODIHR a úsilí vynakládanému na vyslání volební pozorovací mise.

Jakou aktivitu Rada vyvinula k překonání výše zmíněných omezení a překážek? Jak Rada hodnotí volby do ruské Stání Dumy, které se konaly 2. prosince? Byly svobodné a spravedlivé a v souladu s mezinárodními normami?

 
  
 

Tato odpověď byla formulována předsednictvem a není závazná pro Radu nebo členské státy jako takové.

Jak upozorňuje pan poslanec, nebylo možné vyslat pozorovací misi kvůli překážkám, se kterými se setkal Úřad pro demokratické instituce a lidská práva (ODHIR) při přípravách k vyslání pozorovatelů na ruské parlamentní volby 2. prosince . Předsednictvo lituje, že ODHIR byl donucen přijmout toto rozhodnutí, ačkoliv bez jakýchkoliv potíží každý rok vysílá pozorovatele do velké řady států OBSE. Avšak překážky pro činnost ODHIR, konkrétně pozdě doručené pozvání, omezení uvalené na počet pozorovatelů, a potíže, s nimž se pozorovatelé setkali při získávání víz, nedaly ODHIR na vybranou.

Vhledem k tomu, že při předchozích ruských volbách se většina základních nedostatků, zaznamenaných mezinárodními pozorovateli, vztahovala k předvolebním záležitostem, je politováníhodné, že omezení uvalená ruskými úřady ovlivnila zejména dlouhodobé hledisko pozorovací mise. Aby mohl ODHIR provést nezávislé hodnocení voleb, je pro něj zásadně důležité pozorovat nejen jak jsou volby vedeny během volebního dne, ale také v průběhu volební kampaně.

Pokud jde o opatření, která přijala Rada, pan poslanec si je nepochybně vědom toho, že rozhodnutí o tom, zda vyslat volební pozorovací misi, je ve výhradní pravomoci ODHIR. Předsednictvo vyjádřilo Rusku svoje znepokojení a v příštích dnech tak bude činit nadále.

Rada bude nadále vyjadřovat svoje znepokojení ruským partnerům na pravidelných setkáních a bude vyzývat Rusko, aby respektovalo svoje mezinárodní závazky.

 

Otázka č. 33, kterou pokládá Justas Vincas Paleckis (H-0956/07)
 Předmět: Náklady na viza pro východní sousedy EU
 

Rozšíření schengenského prostoru je ten nejlepší vánoční dárek pro občany v nových členských státech EU. Je to historická událost obrovského symbolického významu. Vytvořila se však nová finanční a byrokratická opona mezi EU a jejími východními sousedy – Běloruskem, Ruskem, Ukrajinou a Moldavskem. Donedávna mohli naši východní sousedé do mnoha států EU cestovat bez víza, ale nyní musí za víza zaplatit třetinu nebo čtvrtinu svého měsíčního platu.Například pro občany Běloruska vzrostly náklady na víza do nových států EU z 5 EUR na 60 EUR.

Hodlá Rada zahájit přezkoumání nákladů na schengenská víza pro občany východních sousedů EU?

 
  
 

Tato odpověď byla formulována předsednictvem a není závazná pro Radu nebo členské státy jako takové.

Rada dne 6. prosince 2007 rozhodla(1) o úplném uplatnění schengenského acquis s účinností od 21. prosince 2007 v České republice, Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Maďarsku, Maltě, Polsku, Slovinsku a ve Slovenské republice.

Na základě toho začnou výše jmenované členské státy podle společných konzulárních instrukcí o vízech pro diplomatické mise a konzulární místa vydávat víza pro občany třetích zemí jmenovaných v příloze č.1 k nařízení (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, která uvádí seznam třetích států, jejichž příslušníci musejí mít víza při překračování vnější hranice a států, jejichž příslušníci jsou osvobozeni od tohoto požadavku. Toto nařízení stanoví standardní vízový poplatek 60 EUR za udělení víza.

Avšak mezi ES a jinými státy, včetně Ruska, Ukrajiny a Moldavska, byly podepsány dohody o usnadnění vízové povinnosti a dohody o opakovaném vstupu. Dohody o usnadnění vízové povinnosti pro tyto státy snižují vízový poplatek na 35 EUR.

Dohoda tohoto druhu nebyla podepsána mezi ES a Běloruskem a v současné době nejsou návrhy na mandát k takovému vyjednávání.

 
 

(1) Ověřit před zveřejněním konečné odpovědi.

 

OTÁZKY NA KOMISI
Otázka č. 39, kterou pokládá Danutė Budreikaitė (H-0947/07)
 Předmět: Propagace léčebných přípravků
 

V televizi v členských státech EU se vysílá velké množství zdravotních programů. Otevřeným nebo zastřeným cílem těchto programů je propagovat lékařské přípravky, zejména potravinové doplňky. Lidé nejsou podněcováni ke zdravé výživě a ke cvičení. Jsou podněcováni k tomu, aby spotřebovávali stále více vitaminů a léčebných přípravků. Důsledky takového počínání bez lékařského dohledu mohou vyvolat zdravotní problémy. Navíc propagace často neodráží skutečný účinek léčebných přípravků.

Může se Komise vyjádřit k pravidlům pro reklamu na léčebné přípravky v EU?

 
  
 

Právní předpisy EU o léčebných přípravcích pro lidské použití stanoví velmi jasná a restriktivní pravidla propagace těchto výrobků.

Byla zavedena na začátku devadesátých let v tak zvaném balíčku „racionální spotřeby“. To odráží zamýšlený cíl, totiž aby spotřeba byla mírná a propagace tam, kde je vůbec povolena, nepodporovala nadměrné používání léčebných přípravků.

Tato pravidla jsou nyní obsažena ve směrnici 2001/83. Ta zakazuje propagaci přímo zaměřenou na spotřebitele léků na předpis a připouští propagaci volně prodejných léků za podmínek, které jsou stanoveny směrnicí.

Propagace volně prodejných léků musí odpovídat celkovým charakteristikám přípravku, které jsou přiznány v postupu schvalování marketingu. Musí podporovat racionální užívání léčebného přípravku objektivním představováním přípravku bez zveličování jeho vlastností a nesmí být zavádějící.Proto by propagace neměla povzbuzovat větší spotřebu léčebných přípravků.

Pokud se týká potravinových doplňků, které jsou uváděny na trh a představovány jako potraviny, jsou upraveny směrnicí 2002/46/ES, která stanoví, že propagace nesmí potravinovým doplňkům přisuzovat vlastnost prevence, ošetření nebo léčení lidské nemoci, ani se na takové vlastnosti odvolávat. Navíc propagace potravinových doplňků nesmí obsahovat jakoukoliv zmínku, která tvrdí nebo dovozuje, že vyvážená a bohatá strava nemůže poskytnout obecně dostatečné množství živin.

Dále, nařízení 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin také platí pro potravinové doplňky. Toto nařízení zajišťuje, aby jakákoliv tvrzení o výživnosti a zdravotních účincích byla jasná, přesná a opodstatněná. Nařízení o tvrzeních se používá členskými státy od 1. července 2007, ale ještě je potřeba přijmout seznam přípustných tvrzení o zdravotních účincích. Přijetí se plánuje na začátek roku 2010 po zhodnocení jejich vědecké hodnoty Evropským úřadem pro bezpečnost potravin.

Je důležité zdůraznit, že za uplatňování a používání současných právních předpisů EU o propagaci léčebných přípravků a potravinových doplňků odpovídají členské státy.

 

Otázka č. 44, kterou pokládá Gay Mitchell (H-0901/07)
 Předmět: Ropa
 

Proč se cena ropy přibližuje 100 USD za barel, jaké to má důsledky pro spotřebitele v EU a na výzkum alternativních dodávek pohonných hmot?

 
  
 

Historicky vysoké ceny ropy (skoro 100 USD za barel) jsou způsobeny souběžným působením několika činitelů, z nichž se jako nejzávažnější jeví tyto:

světová poptávka po ropě (hlavně ve státech, které nejsou členy OECD(1), zejména v Číně a v Indii) roste rychleji než nově objevené zdroje a investice do výrobních kapacit;

závazek OPEC ke zvýšení výroby byl nižší, než požadovaly spotřebitelské státy a než očekávali hráči na trhu;

neobvykle nízké zásoby ropy a ropných výrobků v několika velkých ekonomikách, které spotřebovávají ropu (zvláště ve Spojených státech), které na trhu vytvářejí nejistotu o schopnosti čelit i poměrně malým poruchám dodávek;

regionální konflikty ve významných vyvážejících státech (např. v Iráku, Nigérii) udržují velkou část jejich kapacit mimo provoz nebo v omezeném provozu;

přetrvávající nejistota ohledně dodávek z Íránu;

slabý dolar, který způsobuje, že dodavatelé ropy požadují vyšší nominální ceny (jelikož ropné kontrakty jsou převážně denominovány v dolarech).

Spotřebitelé jsou tímto cenovým růstem nejviditelněji dotčeni prostřednictvím růstu cen, které musejí platit za benzín a motorovou naftu. Je však třeba si také povšimnout, že zákazníci v EU jsou před důsledky růstu cen ropy relativně chráněni vzhledem k existující struktuře daní a spotřebních daní, která mírní přenos cenového nárazu. Posilování eura ve vztahu k dolaru také tlumí cenový růst. Příznivým vedlejším účinkem současných tržních podmínek je skutečnost, že lze očekávat zvýšení zájmu veřejnosti o úspory energie, energetickou účinnost a o alternativní paliva.

Protože alternativní pohonné hmoty jsou v současné době nákladnější než motorová nafta a benzín, nedávný růst ceny ropy (za předpokladu, že bude dlouhodobý) významně sníží cenový rozdíl. To činí stále přitažlivějšími investice do výzkumu, demonstrace a komercializace alternativních paliv. Nehledě na tyto trendy je Komise rozhodnuta věnovat na výzkum biopaliv a energetické úspornosti konečné spotřeby významný podíl z rozpočtu na energetický výzkum v rámci 7. Rámcového programu.

 
 

(1) Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.

 

Otázka č. 45, kterou pokládá Esko Seppänen (H-0913/07)
 Předmět:: Kvóty obnovitelné energie
 

Komise navrhuje cíle pro jednotlivé státy s úmyslem dosáhnout cílů EU, podle nichž se mají do roku 2020 obnovitelné zdroje podílet 20 % na primární výrobě energie. Jaký dopad má výstavba dodatečné jaderné kapacity na vnitrostátní cíle? Nebo musí být výroba energie z obnovitelných zdrojů zvýšena podle požadavků?

 
  
 

Komise zaujímá postoj, že by měly být stanoveny závazné národní cíle podílu obnovitelné energie na konečné spotřebě energie v roce 2020. Jakákoliv nová výstavba kapacity jaderné energie tedy v této souvislosti není relevantní. Vyšší jaderná kapacita však má menší dopad na celkovou spotřebu energie měřenou jako konečná spotřeba a nikoliv primární spotřeba.

Když jde o dosažení cíle v oblasti skleníkových plynů, jaderná energie poskytuje oproti výrobě energie z pevných paliv větší úsporu uhlíku. To však nemění povinnost státu dosáhnout cíle v oblasti obnovitelné energie.

 

Otázka č. 46, kterou pokládá Vural Öger (H-0914/07)
 Předmět: Zahraniční energetická politika EU
 

Ve své zprávě nazvané „‚Ke společné evropské zahraniční politice v energetice“ (A6-0312/2007- P6_TA(2007)0413) vyzval Evropský parlament ke jmenování vysokého představitele pro zahraniční energetickou politiku, který by vystupoval ve dvojí úloze jak v Komisi, tak v Radě. Jaký je názor Komise na návrh, aby byl v EU ministr pro zahraniční energetické záležitosti, něco jako „Pan Energie“? Jakou formu by podle Vašeho názoru mohl mít přesnější popis poslání tohoto úředníka?

Jaký je názor Komise na myšlenku, že společná zahraniční politika v energetice je jediný účinný způsob, jak zajistit pro EU smysluplný hlas zahraničněpolitického hráče na světové scéně? Jak by mohly být harmonizovány různé národní koncepce takové politiky? Jak se může EU politicky a finančně více zviditelnit v těch geografických oblastech, které jsou významné pro energetickou politiku (jako např. v černomořské a kaspické oblasti a ve střední Asii)?

 
  
 

Zpráva Parlamentu(1) uznává, že je zapotřebí, aby EU představila společný postup k mezinárodním vztahům v oblasti energetiky. Komise bere na vědomí, že Parlament zvažoval návrh, jak by Společenství měla nejlépe prosazovat svoji mezinárodní energetickou politiku. Budeme muset dále přemýšlet o tomto důležitém tématu a o tom, jak nejúčinněji zabezpečit, aby EU hovořila jedním hlasem. Komise zaujme svůj vlastní postoj k širším aspektům vnější energetické politiky, které budou známy v pozdější etapě.

Komise je přesvědčena, že jasný a logický společný postoj a podobně jasné a logické akce členských států a Společenství na podporu této politiky poskytnou EU sílu, věrohodnost, a páku v mezinárodních vyjednáváních.

Komise sdílí názor, že členské státy by se měly navzájem informovat, informovat Komisi, konzultovat navzájem a konzultovat s Komisí strategická rozhodnutí, která by mohla ovlivnit zájmy jiných členských států a EU jako celek. To se týká důležitých dvoustranných dohod o energetických projektech s třetími zeměmi. Solidarita a průhlednost mezi členskými státy a Komisí by nesmírně pomohly k tomu, aby akce EU byly v souladu se zájmy EU jako celku. To platí zejména pro takové oblasti, jako je černomořská oblast, kaspická oblast a Střední Asie.

 
 

(1) „Ke společné evropské zahraniční politice v energetice“ (A6-0312/2007-P6_TA(2007)0413).

 

Otázka č. 47, kterou pokládá Brian Crowley (H-0918/07)
 Předmět: Programy energetické účinnosti v Evropě
 

Jako součást programu politiky Evropské Unie, který má zajistit, že emise CO2 se sníží o 20% do roku 2020, může Komise prohlásit, jaké nové a konkrétní iniciativy sleduje k podpoře vyšší úrovně energetické účinnosti v Evropě?

 
  
 

Energetická účinnost je prioritou Komise.V lednu bude předloženo první posouzení akčních plánů energetické účinnosti, které Komise obdržela od členských států. Následovat bude řada akcí, které byly uvedeny v Akčním plánu energetické účinnosti(1). Konkrétně na rok 2008 se plánují tyto iniciativy:

Ke zlepšení energetické účinnosti budov::

Návrh na přepracování směrnice o energetické účinnosti budov(2).

Ke zlepšení energetické účinnosti spotřebičů:Návrh na revizi rámcové směrnice o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích spotřebičů pro domácnost v normalizovaných formátech(3).

Opatření k uplatnění ekologického projektování(4) pro skupiny výrobků, včetně spotřeby všech elektrických spotřebičů v pohotovostním režimu.

Pracovní plán, který stanoví na příští tři roky seznam skupin výrobků, které budou považovány za prioritní pro opatření k uplatnění ekologického projektování

Zlepšit energetickou účinnost v dopravě:

Návrh nařízení o rysech vyšší bezpečnosti (sledování tlaku v pneumatikách) a o pneumatikách s nízkým valivým odporem

Návrh směrnice o podpoře čistých a energeticky účinných vozidel pro silniční dopravu

Aby Komise podpořila uvedení vozidel s nízkou spotřebou paliva na trh, připravuje revizi směrnice o označování vozidel(5).

Komise navrhla(6) začlenit leteckou dopravu do systému obchodování s emisními povolenkami(7). To vytvoří dodatečný finanční stimul ke zvýšení energetické účinnosti při projektování a provozu letadel.

Komise navrhla zavést závazný cíl snížení emise skleníkových plynů u pohonných hmot v průběhu jejich životního cyklu. To vytvoří silnější stimul k dalšímu zlepšení energetické účinnosti ve výrobě pohonných hmot.

Navíc se plánují tato horizontální opatření:

Přezkum směrnice o zdanění energie k usnadnění cílenějšího a logičtějšího použití zdanění energie tím, že budou zejména integrována hlediska energetické účinnosti a ekologické aspekty.

V rámci započaté diskuse o snížení sazeb DPH prošetřit účinnost nižších sazeb DPH za některých okolností.

Referenční dokument o nejlepších dostupných technologiích z hlediska energetické účinnosti, jako výsledek výměny informací podle směrnice o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC)(8).

Návrh revize nařízení, které připouští dobrovolnou účast organizací v sytému Společenství pro řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS).Toto nařízení zavazuje zúčastněné organizace, aby podávaly zprávy na základě klíčových ukazatelů, včetně energetické účinnosti, a aby plynule zlepšovaly svoje ekologické výsledky. Tyto zprávy jsou ověřovány a potvrzovány nezávislými ekologickými ověřovateli a jsou zveřejňovány.

Komise také předpokládá, že přijme sdělení o zelených veřejných zakázkách, které vytkne cíle pro zelené veřejné zakázky a zavede postup pro určování ekologických specifikací, které mají být používány v tendrových dokumentech, včetně kriterií, která se vztahují k energetické účinnosti.

 
 

(1) Sdělení o akčním plánu energetické účinnosti: povědomí o potenciálu-KOM(2006)545 v konečném znění 19.10.2006.
(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/91 o energetické náročnosti budov, Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 65.
(3) Směrnice Rady 92/75/EHS o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích spotřebičů pro domácnost a v normalizovaných informacích o výrobku, Úř. věst. L 297, 13.10.1992, s. 16.
(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign energetických spotřebičů, Úř. věst. L 191, 22.7.2005, s. 29.
(5) Směrnice 1999/94/ES.
(6)Návrh směrnice Evropského Parlamentu a Rady o změně směrnice 2003/87/ES tak, aby se činnosti v oblasti letectví začlenily do systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství, KOM/2006/0818 v konečném znění.
(7)Návrh směrnice Evropského Parlamentu a Rady o změně směrnice 98/70/ES, pokud jde o specifikaci benzinu, motorové nafty a plynových olejů, o zavedení mechanismu pro sledování a snížení emisí skleníkových plynů pocházejících z paliv používanch v silniční dopravě, o změně směrnice Rady 1999/32/ES, pokud jde o specifikaci paliva používaného plavidly vnitrozemské plavby, a o zrušení směrnice 93/12/EHS, KOM (2007) 18.
(8) Směrnice Rady 96/61/ES o integrované prevenci a omezování znečištění.

 

Otázka č. 48, kterou pokládá Alain Hutchinson (H-0932/07)
 Předmět: Agropaliva
 

Z celé řady důvodů (stále větší nedostatek potravinových plodin, růst cen potravin, finanční spekulace, atd.) se zdá, že hon za výrobou agropaliv by mohl rychle zhoršit problém hladu na jihu, konkrétněji v Africe. Dne 25. října 2007 zvláštní zpravodaj OSN k právu na potraviny vydal zprávu, v níž vyzývá k pětiletému moratoriu na produkci plodin určených ke konverzi na paliva: myšlenka spočívala v tom, přejít okamžitě po uplynutí této časové mezery rovnou k biopalivům druhé generace, která se vyrábějí z odpadu. Jiným řešením by bylo vyrábět agropaliva z nepoživatelných plodin vypěstovaných na vyprahlých nebo polovyprahlých půdách. Podpoří Komise přijetí moratoria a/ nebo vyzve k velkorysé podpoře výzkumu agropaliv druhé generace tak, aby se zajistilo, že globalizace „zelené nafty“ se neuskuteční na úkor těch nejméně rozvinutých zemí a jejich malovýrobců, navíc při vědomí, že velcí zemědělští výrobci a nadnárodní společnosti jsou již v nejlepším postavení těžit z nové situace na světovém energetickém trhu?

 
  
 

Komise nesdílí názor zvláštního zpravodaje Spojených národů. Nedávný růst cen zemědělských surovin vyplývá z kombinace nízké úrody v důsledku špatného počasí a rostoucí poptávky ve velkých rozvíjejících se ekonomikách. Komise zastává názor, že moratorium by ignorovalo potenciál biopaliv ke zlepšení obživy ve venkovských oblastech, zejména v rozvojových zemích. Nicméně Komise bude pozorně sledovat možné účinky, které by mohla mít biopaliva „první generace“ na potravinovou bezpečnost..

Komise souhlasí s tím, že by mělo být vynaloženo veškeré úsilí na vývoj biopaliv druhé generace a jejich zavedení na trh. Biopaliva druhé generace zvýší bezpečnost dodávek tím, že diversifikují škálu krmiv, které lze použít. Ale pokrok v biopalivech „druhé generace“ do značné míry závisí na vývoji biopaliv „první generace“. Komise podporuje rozvoj těchto technologií svými programy výzkumu a technického rozvoje.Vytýčila další strategii v nedávném Evropském strategickém plánu pro energetické technologie(1). Komise také hledá způsob, jak je podpořit v nadcházející směrnici o obnovitelné energii.

 
 

(1) KOM (2007) 723.

 

Otázka č. 49, kterou pokládá Paul Rübig (H-0938/07)
 Předmět: Interpretace úsporných cílů podle směrnice 2006/32/ES o energetické účinnosti
 

Podle směrnice 2006/32/ES(1) tak, jak je obecně vykládána, se smějí do úsporných cílů započítávat pouze opatření účinná ještě v roce 2016. V důsledku toho však opatření, jejichž účinek je krátký, by nebyla realizována dříve než těsně před rokem 2016 (nebo případně rokem 2020). Podle této interpretace existuje zainteresovanost nevyužívat takových opatření co nejdříve, nýbrž je spíše odsunout až na konec k maximalizaci vlivu na zápočet proti cíli pro rok 2016.

Je tato interpretace přesto správná a jakou akci Komise navrhuje proti takovému možnému účinku?

 
  
 

Smyslem směrnice 2006/32/ES o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách je zvýšit úspornost v konečné spotřebě energie při efektivním vynaložení nákladů. Směrnice stanoví pro členské státy orientační cíl uspořit v konečné spotřebě energie 9% od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2016. Úspory budou měřeny jako výsledek kumulativních ročních úspor, dosahovaných v tomto období.Všechna opatření během toto období mohou přispět k úsporám. Ale podmínkou je, aby výsledné úspory byly na konci devátého roku ještě ověřitelné a měřitelné, nebo alespoň odhadnutelné.

Úsporná opatření s krátkodobým účinkem skutečně mohou být započtena. Musí však být na konci devátého roku ověřitelná a měřitelná, nebo odhadnutelná. Ale to neznamená, že ještě musí přinášet účinek v době, kdy se úspory měří nebo odhadují.

 
 

(1) Úř. věst. L 114, 27.4.2006, s. 64.

 

Otázka č. 50, kterou pokládá Ryszard Czarnecki (H-0942/07)
 Předmět: Možnost přijetí společné energetické politiky EU po setkání EU–Rusko na nejvyšší úrovni
 

Jaký je podle názoru Komise praktický prostor pro společnou energetickou politiku EU ve světle nedávného setkání EU–Rusko na nejvyšší úrovni?

 
  
 

Schválení mechanismu včasného varování bylo jedním z konkrétních výsledků na nedávném říjnovém setkání EU–Rusko na nejvyšší úrovni v Mafře. Cílem mechanismu je včas identifikovat potenciální problémy a rizika v dodávce, transitu a poptávce, aby byl minimalizován dopad potenciálních poruch. Technická opatření pro tento mechanismus jsou právně zaváděna..

Zavedení tohoto mechanismu je konkrétním výsledkem konstruktivního a vzájemně prospěšného pokračujícího dialogu mezi EU a Ruskem v oblasti energetiky. Členské státy a Komise mohou vyvinout konkrétní iniciativy a akce v rámci společné vnější energetické politiky.

Kromě toho, aktivity, které budou podniknuty v tématických skupinách energetického dialogu EU–Rusko, například aktualizace seznamu infrastrukturních projektů společného zájmu pro obě strany, také přispějí k formování společného postoje na straně EU.

Komise je přesvědčena, že členské státy by měly nadále těsně spolupracovat mezi sebou navzájem a s Komisí v oblasti vnější energetické politiky na definování jasných a logických společných postojů a stejně jasných logických aktivit na podporu této politiky.Taková trvalá koordinace poskytne EU sílu, důvěryhodnost a páku vůči třetím zemím.

 

Otázka č. 51, kterou pokládá Anni Podimata (H-0945/07)
 Předmět: Potřeba regionálních a lokálních cílů k podpoře obnovitelných zdrojů energie
 

Povědomí na evropské úrovni o dopadu energetické politiky na ochranu životního prostředí a na regionální rozvoj vedlo k tomu, že se stanoví pro nadcházející roky náročné závazné cíle pokud jde o rozvoj obnovitelných zdrojů energie v členských státech..

Vzhledem k potřebě podnětů k aktivní podpoře obnovitelných zdrojů energie, existují plány na zavedení cílů na regionální a místní úrovni kromě národních cílů? Jaká opatření budou přijata na pomoc místním orgánům při zavádění takových cílů? Například, bude přijata akce k podpoře a zvýšení investic do obnovitelných zdrojů energie a sítí na lokální úrovni se zřetelem k tomu, že lokalitám s velkým potenciálem na tomto poli (například řeckým ostrovům) chybí potřebná energetická výrobní a distribuční infrastruktura? Konečně, zamýšlí se provedení regionálního průzkumu k určení těchto lokalit se zvláště silným potenciálem obnovitelné energie s cílem jej prioritně rozvinout?

 
  
 

Komise neplánuje navrhnout dodatečně k závazným národním cílům také cíle ve spotřebě obnovitelné energie na regionální a místní úrovni.

Avšak Komise doporučuje regionům, aby si samy stanovily cíle v rámci probíhajícího vyjednávání o politice soudržnosti a programech rozvoje venkova. Mnoho regionů si stanovilo lokální cíle pro obnovitelnou energii. Ve skutečnosti se jeden z dohodnutých společných ukazatelů v programech rozvoje venkova vztahuje ke zvýšení výroby obnovitelné energie.

Dosud již členské státy přidělily kolem 8 miliard EUR na podporu obnovitelných zdrojů a energetickou úspornost na lokální úrovni v rámci financování politiky soudržnosti v období 2007–2013. Celkovou částku pomoci regionům je však obtížné vyčíslit, protože důležitou úlohu při podpoře pozdvižení obnovitelných zdrojů na lokální úrovni bodu mít také dodatečné příspěvky z jiných zdrojů, jako např. z iniciativy „Inteligentní energie pro Evropu“ v rámci programu konkurenceschopnosti a inovací (2007–2013) a z Evropského zemědělského fondu rozvoje venkova.

Komise hodlá navrhnout rámcovou směrnici o obnovitelných zdrojích, která bude požadovat, aby členské státy předložily národní akční plány, které nastíní, jak chtějí dosáhnout národních cílů pro obnovitelné zdroje. Vzhledem k takovým regionálním aspektům, jako je dostupnost zdrojů v různých regionech, by pro některé členské státy měly být klíčovým prvkem úvah. Komise prováděla práce na posouzení potenciálu jednotlivých členských států, avšak tyto práce nepokročily až k posuzování potenciálu konkrétních oblastí v členských státech.

 

Otázka č.52, kterou pokládá Laima Liucia Andrikienė(H-0955/07)
 Předmět: Strategický plán pro energetické technologie
 

Komise navrhla sdělení, které požaduje nový „Plán strategických energetických technologií“ (plán SET), který zahrnuje průmyslové iniciativy a vyšší výzkumné úsilí jako součást plánů na větší rozmach technologií nízkého CO2 v EU, ale odložila na příští rok návrhy, které se týkají finančních otázek.

Posoudila již Komise silné a slabé stránky plánu SET, a jaký je výsledek tohoto posouzení? Předvídá již Komise kým, a jak bude financováno provádění plánu SET?

 
  
 

K přípravě plánu SET Komise provedla podrobný rozbor silných a slabých stránek evropského systému výzkumu energetických technologií a inovací, stejně tak jako různých technologických cest, které se v současné době sledují. Ty lze nalézt v mapě kapacit a mapě technologií, které jsou předloženy společně se sdělením o plánu SET. Výsledkem posouzení je, že inovace v energetice čelí mnoha potížím, ale těsnější společnou prací na úrovni EU tyto potíže můžeme účinněji překonat. Musíme přiznat energetickým technologiím klíčovou a strategickou úlohu při řešení energie a klimatických změn, společně plánovat náš výzkum a inovační aktivity, efektivně sledovat naše cíle lépe zacílenými a silnými nástroji, zvýšit finanční a lidské zdroje, a posílit mezinárodní spolupráci.

Pokud jde o otázku financování, Komise by ráda zdůraznila, že by mělo být společným úsilím, proto bychom potřebovali mobilizovat veřejné fondy, ale také soukromý sektor; obojí samozřejmě na mezinárodní úrovni. V plánu SET Komise avizuje na konec roku 2008 sdělení, které bude analyzovat potenciální zdroje nových investic, včetně zdrojů z rozpočtu EU.

 

Otázka č. 56, kterou pokládá Ioannis Gklavakis (H-0881/07)
 Předmět: Znečištění životního prostředí
 

Nedávná studie amerického Blacksmith Institute (září 2007) shledala, že rozvíjející se ekonomiky Číny, Indie, Ruska a Argentiny znečišťují životní prostředí nejen milionů lidí, kteří žijí poblíž průmyslových závodů, které znečištění způsobují, ale také – bohužel – celé planety, protože většina nečistot končí v moři a v atmosféře, které samozřejmě nerespektují hranice. Znečištěné prostředí je také zodpovědné za řadu nemocí, jak dokazuje zvýšený výskyt různých druhů rakoviny.

Naštěstí Evropská unie rychle pochopila význam ochrany životního prostředí pro lidské zdraví a veškeré její politiky mají svůj důležitý rozměr ochrany životního prostředí. Ale co se děje se světovým životním prostředím? Poznatky jsou předkládány na mezinárodních fórech, která dospívají k oficiálním závěrům, ale nejsou vyvíjeny zásadní politické iniciativy k podstatným záležitostem.

Hodlá Komise vyvíjet na mezinárodní společenství tlak, aby přijalo účinná opatření k ochraně životního prostředí, které nakonec ovlivňuje jak znečišťovatele, tak ty, kteří se znečišťování nedopouštějí tak, abychom mohli zabezpečit pro naše děti zdravé životní prostředí dříve, než bude pozdě?

 
  
 

Komise bere vážně vliv velkých rozvíjejících se ekonomik, zvláště Číny, Indie a Ruska, na životní prostředí, a dvoustranná spolupráce s těmito státy se zvýšila. Dnes využíváme každou příležitost, abychom vyzvedli problémy životního prostředí na dvoustranných a mnohostranných fórech ve snaze přimět tyto státy, aby se připojily.

Životní prostředí se stalo úhelným kamenem dvoustranných partnerství EU s Čínou, Indií a Ruskem, a s těmito státy byly navázány na vysoké úrovni rozhovory o životním prostředí. Tyto rozhovory vyústily do konkrétních aktivit v oblasti znečištění ovzduší a vody, klimatických změn, čistější výroby a řízení odpadového hospodářství.

Na setkáních EU s Indií a Čínou na nejvyšší úrovni v roce 2005 bylo dohodnuto rozšířit spolupráci v oblasti klimatických změn založením partnerství pro klimatické změny. V reakci na rychlý růst emisí skleníkových plynů z používání uhlí v Číně probíhá v rámci partnerství mezi EU a Čínou spolupráce na vybudování ukázkového uhelného závodu s téměř nulovou emisí, se zachycováním a uskladněním uhlíku.

Prostřednictvím regionálních strategických programů pro Asii a Latinskou Ameriku také Komise podporuje ochranu životního prostředí, posiluje řízení životního prostředí a zvyšuje expertní znalosti.

Tématická kapitola rozpočtu životní prostředí a lesy (2000–2006) poskytla více než 300 milionů EUR na to, aby se životní prostředí stalo nedílnou součástí rozvoje regionu. Udržitelné řízení přírodních zdrojů bylo mezi klíčovými prioritními oblastmi, na které jsme se zaměřili.

Životní prostředí je také jedním z klíčových úseků politiky, které mají být financovány v rámci regionální strategie pro Asii (2007–2013). Na aktivity pod hlavičkou životní prostředí, energetika a klimatická změna, bude ročně přiděleno více než 30 milionů EUR. Tyto iniciativy pomohou vybudovat regulatorní, administrativní a vědecké kapacity potřebné k tomu, aby Asie čelila dnešním výzvám životního prostředí.

Komise také pracuje v mnohostranných fórech prostřednictvím různých orgánů Spojených národů (SN), zejména v Komisi SN pro udržitelný rozvoj a Programu SN pro životní prostředí a prosazuje větší mezinárodní aktivitu k řešení problémů životního prostředí.

Komise (v zastoupení Společenství) se aktivně účastní přípravy, ratifikace a uplatňování mnohostranných smluv (úmluv / protokolů) o životním prostředí a v současné době je smluvní stranou u více než 50 smluv o životním prostředí, které pokrývají takové problémy, jako je klimatická změna, ochrana ozónové vrstvy, vznik pouští, ochrana přírody, řízení chemikálií a odpadů, a přeshraniční znečišťování ovzduší a vody.

V oblasti znečišťování ovzduší hrála Komise klíčovou roli při dosažení dohody s partnery (včetně Ruska) o snížení znečištění těžkými kovy a emisemi síry v rámci Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států (CLRTAP).

Globálně Komise vyvíjela tlak na silné a efektivní uplatňování a další rozvoj Stockholmské úmluvy – klíčové mezinárodní smlouvy k ochraně životního prostředí před toxickými chemikáliemi, známými jako POP (perzistentní organické polutanty). Vyloučení POP vyžaduje značné finanční a technické zdroje. Komise úzce spolupracuje s rozvojovými zeměmi, aby napomohla vyloučit POP.

To je jenom krátký obrázek mnoha iniciativ, které jsou v chodu, nebo se připravují, a ukazuje skutečné odhodlání Komise pracovat na všech fórech pro pokrok ochrany globálního životního prostředí pro celé lidstvo.

 

Otázka č. 57, kterou pokládá Sarah Ludford (H-0883/07)
 Předmět: Energeticky úsporné žárovky
 

Vzhledem k přání EU postupně vyřadit použití neúčinných žhavících žárovek, jaké kroky Komise učinila, aby zabezpečila, že členské státy dostojí svým závazkům podle směrnice 2002/96/ES(1) o odpadech z elektrických a elektronických zařízení a zajistí, aby distributoři a maloobchodníci poskytli spotřebitelům možnost vracet energeticky úsporné žárovky, což je zvláště důležité vzhledem k obsahu rtuti v těchto žárovkách?

 
  
 

Komise podnikla několik kroků, aby zabezpečila, že členské státy dostojí závazkům podle směrnice o odpadních elektrických a elektronických zařízeních(2).

Zaprvé, Komise kontroluje technickou a právní shodu opatření, která provádějí směrnici ve vnitrostátních právních předpisech. Tato opatření by měla klást odpovědnost na výrobce za organizování a financování sběru, zpracování, regeneraci a ekologicky správnou likvidaci elektrických a elektronických zařízení, a zvláště osvětlovacích zařízení. Vnitrostátní předpisy by také měly zajistit, aby výrobci informovali spotřebitele o tomto odděleném sběru, pro ně dostupných systémech vracení a sběru, jejich úloze v přispění k opakovanému použití, recyklaci a regeneraci, a o významu symbolu křížem přeškrtnuté kolečkové popelnice, kterým jsou elektronická zařízení označena. Kontrola shody již vedla k přestupkovému řízení proti dvěma členským státům (říjen 2007). Pravděpodobně budou následovat přestupková řízení proti dalším členským státům.

Zadruhé, Komise posuzuje povinné zprávy členských států o uplatňování této směrnice. První kolo k předložení zpráv bylo v září 2007. Komise právě zprávy posuzuje. Zveřejní své poznatky v roce 2008.

Zatřetí, členské státy musí podávat zprávu o množství a kategoriích odpadu z elektrických a elektronických zařízení sebraného, znovu použitého a regenerovaného v členských státech, nebo vyvezeného. Termín pro podání prvních zpráv je polovina roku 2008,

Konečně, v průměru třikrát ročně se konají s členskými státy setkání k posouzení pokroku, řešení problémů a výměně nejlepších praktik.

 
 

(1) Úř. věst. L 37, 13.2.2003, s. 24.
(2) Směrnice 2002/96/ES, Úř. věst. L 37, 13.2.2003, s. 24–38.

 

Otázka č. 58, kterou pokládá Marie Panayotopoulos-Cassiotou (H-0885/07)
 Předmět: Právo dětí na zdravé životní prostředí
 

Podle statistik Světové zdravotnické organizace umírá ročně přes tři miliony dětí z příčin přímo spojených es životním prostředím a faktory životního prostředí přispívají k 80 % onemocnění.

Jako součást Evropské strategie o právech dítěte, která uznává, že environmentální vlivy mají významný dopad na zdraví a blahobyt dětí, sdělila by Komise, jaká konkrétní opatření hodlá přijmout k tomu, aby děti užívaly svého práva na čisté a zdravé životní prostředí a specifikovala by opatření, která navrhuje ke snížení konkrétních rizik, kterým jsou děti vystaveny, jako je znečištění uzavřených prostor, atmosférické znečištění a užívání toxických látek?

Sdělí Komise, jak zamýšlí vystupňovat svoji spolupráci s mezinárodními organizacemi jako je WHO a UNICEF ve shromažďování údajů a provádění výzkumu o blahobytu dětí v čistějším životním prostředí?

 
  
 

Komise podporuje ochranu práv dětí jak uvnitř Unie, tak ve své vnější činnosti. Iniciativy, které podniká, jsou v souladu s „právy dítěte“ jak jsou zakotvena v článku 24 Listiny základních práv Evropské unie. Navíc odpovídají tomu, co předpokládá Úmluva Spojených národů o právech dítěte.

Je také důležité poznamenat, že článek 5 Lisabonské smlouvy stanoví, že „ve svých vztazích s okolním světem Unie...přispívá k...ochraně lidských práv, především práv dítěte“...

Komise si je vědoma toho, že změny životního prostředí a zvláštní rizika mají významný vliv na zdraví a blahobyt dětí.

Jako zranitelná část obyvatelstva jsou proto děti zahrnuty v „Evropské strategii pro životního prostředí a zdraví“, kterou Komise zahájila v červnu 2003 jako iniciativu SCALE(1), kde C označuje zvláštní zaměření na děti.

Zájmy dětí jsou také začleněny do celého akčního plánu životního prostředí a zdraví, přijatého v červnu 2004.

V tomto rámci se Komise zabývá účinky tlaku životního prostředí na zdraví dětí v řadě výzkumných projektů. Například projekty výzkumu „vnímavosti“ byly založeny proto, aby se politická odezva přizpůsobila potřebám dětí v těch případech, kdy jsou zvláště zranitelné.

Zvláštní pozornost se vztahuje ke znečištění ovzduší, které představuje významné riziko pro lidské zdraví. Citlivé skupiny, včetně dětí, jsou nejvíce postiženy nepříznivými zdravotními účinky.

Proto kromě opatření Společenství, která jsou přijata s cílem zlepšit kvalitu okolního ovzduší, a která jsou zaměřena na širší veřejnost, existují další opatření pro citlivé skupiny. Jedním z příkladů je informační práh ozonu k prevenci byť jen krátkého nadměrného vystavení jeho vlivu u zvláštních skupin obyvatelstva.

Navíc nová směrnice o kvalitě ovzduší – v současné době ve druhém čtení(2) – obsahuje cíle, stanovené specificky k vytváření tlaku na snížení koncentrace jemných částeček PM2.5 ve městech. To má přinést největší zdravotní prospěch především citlivým skupinám – včetně dětí

Vystavení dětí vlivu vnitřního prostředí je také předmětem zvláštního zájmu, Komise ustavila expertní pracovní skupinu pro kvalitu vnitřního ovzduší, aby poskytla doporučení pro možné politické iniciativy v této oblasti, a financovala několik s tím souvisejících výzkumných programů.

 
 

(1) Science, Children, Awareness, Legislation and Evaluation (věda, děti, povědomí, právní předpisy a hodnocení).
(2) Interinstitucionální složka 2005/0183 (COD)

 

Otázka č. 59, kterou pokládá Marian Harkin (H-0908/07)
 Předmět: Rámcová směrnice o vodě 2000/60/ES
 

Může Komise objasnit mechanismus, který je používán k odhadu pokrytí nákladů na vodohospodářské služby, jak je popsán v článku 9 rámcové směrnice o vodě 2000/60/ES(1) podle ekonomického rozboru v příloze III? Existují nějaké mechanismy, kterými mohou spotřebitelé zpochybnit kalkulaci nákladů, jestliže se jim zdá být neobvykle vysoká?

 
  
 

Podle rámcové směrnice o vodě (RSV)(2) se od členských států vyžaduje, aby do roku 2010 zavedly cenovou politiku pro vodu, která by sloužila dvojímu účelu, k pokrytí nákladů vodohospodářských služeb a k motivaci uživatelů služeb k udržitelné spotřebě vody.

Mechanismy odhadu těchto nákladů (finančních nákladů, ekologických nákladů a nákladů na zdroje), vymáhání úhrady takových nákladů a odhad přiměřených příspěvků od různých spotřebitelů vody musejí být součásti plánů povodí (viz článek 13 RSV), které mají být vytvořeny do konce roku 2009. Členské státy pak o nich musí podat zprávu Komisi do 22. března 2010.

Zatímco základní povinnosti stanoví RSV, je na členských státech, aby v souladu s principem subsidiarity vypracovaly podrobnosti svojí cenové politiky pro vodu.

K podpoře těchto prací Komise iniciovala a organizovala přípravu neformálního vodítka a dalších podpůrných nástrojů k uplatnění ekonomických nástrojů RSV. To vykonávala v úzké spolupráci s členskými státy(3).

Při vypracování plánů povodí musí členské státy konzultovat s veřejností. Návrhy plánů povodí budou zveřejněny pro konzultace v prosinci 2008. V té chvílí mohou zainteresované strany vyjádřit svůj názor na plánovaná opatření, včetně těch, která byla zvolena pro úhradu nákladů.

RDV stanoví, že při určování úrovně úhrady nákladů od různých uživatelů mohou členské státy přihlédnout k sociálním a ekonomickým hlediskům. Navíc tam, kde to neohrožuje dosažení cílů směrnice (srovnej článek 9.4), mohou členské státy vyjmout určité druhy spotřeby vody z uplatňování článku 9(1).

K tomu, aby takové ekonomické nástroje byly účinné, je dále klíčově důležitá transparence struktur cenové tvorby vody. RSV sama o sobě neukládá ustanovení ve vztahu k ochraně spotřebitelů, protože by to bylo mimo rámec jejího právního základu v souladu se subsidiaritou; je na členských státech, aby zavedly vhodné mechanismy. Avšak fyzické osoby se mohou dovolávat nápravy prostřednictvím směrnice 93/13/EHS o nespravedlivých podmínkách spotřebitelské smlouvy(4).

 
 

(1) Úř. věst. L 327, 22.12.2000
(2) Směrnice 2000/60/ES, Úř. věst. L 327, 22.12.2000.
(3)http://water.europa.eu nebo http://ec.europa.eu/environment/water/index_en.htm
(4) Úř. věst. L 95, 21.4.1993

 

Otázka č. 60, kterou pokládá Héléne Goudin (H-0910/07)
 Předmět: Konverze švédských úpraven vody
 

Komise podala na Švédsko žalobu u Soudního dvora za to, že neprovedlo konverzi svých úpraven vody tak, aby se zlepšilo odstraňování dusíku. Zahrnuto je zhruba 60 závodů, které vyžadují zdokonalení v ceně nejméně 1 miliardy SEK. Nejvíce jich leží v Norrlandu a v jižním středním Švédsku. Organizace, která zastupuje čistírny odpadních vod, Švédské sdružení pro vodu a odpadní vodu, obvinila Komisi, že má o této věci nedostatečné znalosti. Švédská agentura pro ochranu životního prostředí zjistila, že konverze nebude mít žádný pozitivní účinek. Výzkumní pracovníci a veřejné orgány ve Švédsku se shodují v tom, že primární příčinou zatížení Baltického moře živinami není dusík, nýbrž fosfor, který švédské úpravny eliminují téměř úplně.

Z jakých důvodů Komise rozhodla, že konverze švédských čistíren odpadních vod skutečně zlepší odstraňování dusíku? Do jaké míry Komise považuje současné úpravny za příčinu přeshraničních problémů životního prostředí?

 
  
 

Baltické moře je jednou z živinami nejzatíženějších vodních oblastí v Evropě vzhledem k vysokým koncentracím fosforu a dusíku.

.Hlavním zdrojem těchto vstupů živin je zemědělství a nedostatečné ošetření odpadních vod.

Tento závěr je obsažen zejména v akčním plánu pro Baltické moře, který přijala 15. listopadu 2007 HELCOM, Úmluva o ochraně mořského prostředí v Baltickém moři, jíž je Švédsko smluvní stranou.

.HELCOM odhaduje, že pro dosažení dobrého ekologického stavu Baltického moře bude nutné ročně snížení vypouštění fosforu přibližně o 15 000 tun a dusíku o 135 000 tun.

K ochraně životního prostředí před nepříznivými vlivy vypouštění odpadních vod přijala Evropská unie v roce 1991 směrnici o čištění městských odpadních vod, která v této oblasti stanoví příslušné termíny a podmínky(1). Klíčovým rysem této směrnice je identifikace citlivých oblastí, kde se vyžaduje přísnější čištění odpadních vod.

To, že osm členských států kolem Baltického moře označilo svoje pobřežní vody za citlivé podle směrnice o odpadních vodách, potvrzuje skutečnost, že. zatížení Baltského moře živinami je přeshraniční ekologický problém.

Čistírny, na které se otázka odvolává, vypouštějí vodu, která končí v oblastech, které Švédsko definovalo jako citlivé. Termín stanovený pro zavedení přísného čištění vody v takových zařízeních byl 31. prosinec 1998.

Protože Švédsko nesplnilo tuto povinnost, Komise zahájila v roce 2002 proti Švédsku přestupkové řízení.Ve skutečnosti Komise usoudila,že s přihlédnutím jak k jeho závazkům podle směrnice o čištění městských odpadních vod, tak k celkovému zatížení Baltického moře živinami, musí Švédsko odstranit dusík z odpadních vod.

Nižší množství dusíku, vypouštěného ve švédských odpadních vodách, prospěje celému Baltickému moři.

Je však příznivé vidět, že Švédsko činí další kroky v této oblasti. Za zmínku například stojí, že v dubnu 2007 se v rámci Rady pobaltských států Švédsko dohodlo zvýšit čištění odpadních vod k dalšímu odstranění dusíku.

Snížení zatížení Baltického moře živinami je jednou z našich povinností k zajištění co nejlepších ekologických podmínek v Evropě.

 
 

(1) Směrnice 91/271/EHS, Úř. věst. L 135, 30.5.1991

 

Otázka č. 61, kterou pokládá Georgios Toussas (H-0915/07)
 Předmět: Opatření k zabránění výstavbě odsolovacího zařízení v zálivu Koilada v municipalitě Kranidi
 

Firma „Mind Compass Parks A.E.“ hodlá postavit odsolovací zařízení v municipalitě Kranidi na základě studie, která je podle hodnocení stálého výboru pro životní prostředí a udržitelný rozvoj helénské technické komory plná závad. Účelem zařízení je dodávat vodu turistickým zařízením, jak například těm, která se budují v pahorkatině Delpriza–Killada a přímořské pahorkatině – a vyrobenou vodu komerčně využít. Výstavba tohoto zařízení bude mít zvláště negativní vliv na rybolov, zemědělskou výrobu a veřejné zdraví, a katastrofické důsledky pro životní prostředí v zálivu Koilada, archeologickém nalezišti starobylého města Massitos. Životní prostředí je ve skutečnosti již znečištěno v důsledku toho, že nebyla dokončena výstavba biologické čistírny odpadních vod v Kranidi a v důsledku přítomnosti rybích farem v zálivu Argolis.

Je si Komise vědoma plánů na výstavbu tohoto zařízení? Dostala žádost o její financování? Je si Komise vědoma environmentálních problémů, které zařízení přinese regionu? Jaká přijme opatření k tomu, aby zabránila dalšímu znečištění životního prostředí v zálivu Argolis, které by vyvolala výstavba odsolovacího zařízení?

 
  
 

Komise si není vědoma projektu odsolovacího zařízení ve městě Kranidi v zálivu Koilada. Tento projekt není spolufinancován z fondů EU.

Odsolovací zařízení nepatří mezi projekty, na které se vztahuje směrnice 85/337/EHS(1) o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí ve znění pozdějších úprav.

Podle informace, kterou předložil pan poslanec, se zdá, že u tohoto projektu bylo přesto provedeno posouzení vlivu na životní prostředí (PVŽP).

V tomto případě řecké úřady zjevně konaly nad rámec svých striktně právních povinností, které ukládají právní předpisy ES. V důsledku toho Komise nemá opodstatnění k dalšímu sledování této záležitosti.

Závěrem, pokud by byly nedostatky v postupu PVŽP, který provedly oprávněné orgány v Řecku, byla by to záležitost, která patří do výhradní pravomoci správních a právních orgánů členského státu.

 
 

(1) Úř. věst. L 175, 5.7.1985

 

Otázka č. 62, kterou pokládá Eoin Ryan (H-0920/07)
 Předmět: Politika pro klimatické změny
 

Ve světle nedávných zpráv, které zpracovaly Spojené národy, a které upozorňují na skutečnost, že problémy klimatické změny jsou naléhavější než kdy dříve, nedomnívá se Komise, že by Evropská unie měla stanovit ještě náročnější cíle ke snížení emisí CO2 v Evropě? Evropská Unie je již zavázána snížit emise CO2 do roku 2020 o 20 %.

 
  
 

Komisař, který je odpovědný za životní prostředí, je právě na Bali na konferenci Spojených národů o klimatických změnách, kde se, jak doufá EU a mnoho našich partnerů, mezinárodní společenství dohodne zahájit vyjednávání o nové komplexní smlouvě o klimatických změnách na období po roce 2012. Komisař o tom rozsáhle hovořil během listopadové plenární diskusi na Bali(1).

Jak vysvětlil, strategie EU ke klimatu a energetice a práce, kterou jsme spolu s klíčovými globálními partnery vykonali během tohoto roku, včetně nedávných setkání na nejvyšší úrovni EU–Čína a EU–Indie, napomohly ke stanovení úrovně ambicí pro Bali stejně tak jako k architektuře jakékoliv smlouvy o klimatických změnách po roce 2010.

Naše předpovědi ukazují, že k dosažení našeho cíle omezit globální klimatickou změnu na 2 stupně Celsia je nutné do roku 2050 snížit emise ve srovnání s rokem 1990 alespoň o 50 %. Cíle, které si sama vytkla EU, jsou ve shodě s touto úrovní ambicí, avšak jen tehdy, pokud budou konat také ostatní.

Aby se projevila jako opravdová vůdčí síla, musí EU konat na domácí půdě. Začátkem příštího roku Komise schválí prováděcí návrhy pro klima a energetiku, které poskytnou potřebné nástroje k dosažení našich cílů alespoň 20% jednostranného snížení emisi a 30% snížení v případě mezinárodní dohody, ve které se ostatní rozvinuté země zaváží ke srovnatelnému úsilí.

Nyní je vyvíjen tlak na naše partnery v rozvinutých zemích, aby následovaly vedení a přijaly náročné závazky v absolutním snížení emisí. Nemůžeme předpokládat, že ostatní budou konat v potřebné míře, pokud tak nečiníme my.

Celosvětové předpovědi emisí však nepřipouštějí pochyby – rozvojové země musí v této fázi také přispět, nikoliv nevyhnutelně absolutním snížením emisí, ale měly by snížit tempo růstu emisí, a my jsme připraveni pomoci. Musíme docílit toho, aby emise skleníkových plynů dosáhly v příštích 10 až 15 letech vrcholu. Jenom to nás přivede na cestu k udržení globálního průměrného zvýšení teploty v.mezích 2 stupňů.

 
 

(1) Viz rozpravu o ústní otázce O-0058/07 ke strategii Komise pro konferenci na Bali o změně klimatu (COP 13 a COP/MOP 3) na listopadovém plenárním zasedání I Evropského parlamentu ve Štrasburku, 14.11.2007.

 

Otázka č. 63, kterou pokládá Liam Aylward (H-0922/07)
 Předmět: Podpora snížení emisí CO2 v Číně a v Indii
 

Může Komise dát politickou záruku, že Evropská unie využije každého možného mezinárodního fóra k vyzvání Číny a Indie, aby se plně přihlásily k mezinárodním závazkům snížit ve svých zemích emise CO2?

 
  
 

Komise využívá každé příležitosti jak na dvoustranných, tak na mnohostranných fórech, aby přiměla všechny klíčové mezinárodní partnery k souhlasu se započetím vyjednávání o rámci pro klimatické změny po roce 2012 a k jejich zvýšenému úsilí na vnitrostátní úrovni snížit emise skleníkových plynů.

V minulých letech napomohla EU tomu, aby se dostalo těmto otázkám stále širšího slyšení a k tomu, aby skutečné dopady a důsledky klimatických změn byly zvažovány v nejširší možné souvislosti.

Tento rok zaznamenal bezprecedentní množství diskusí o klimatických změnách, konaných na vysoké úrovni ve Spojených národech, v G8, na setkání největších ekonomik sezvaném Spojenými národy, a v celé řadě dvoustranných kontaktů EU, jako například EU–ASEAN(1) v minulém měsíci, setkání na nejvyšší úrovni EU–Čína a EU–Indie. Komisař, odpovědný za životní prostředí, je v současné době na Bali na setkání Spojených národů o klimatických změnách, kde bychom chtěli upevnit výsledky, kterých jsme dosáhli, a zahájit vyjednávání o globálním a komplexním rámci pro klimatické změny na období po roce 2012.

Vidíme důkazy toho, že partneři berou svou odpovědnost vážně. Čína letos zveřejnila národní program pro klimatické změny s náročnými cíli ve snížení emisí a indický předseda vlády ustavil poradní výbor pro klimatické změny.

EU má k dispozici řadu mechanismů, jak usnadnit vzájemnou dvoustrannou součinnost s Indií a s Čínou v záležitostech klimatických změn, včetně partnerství mezi EU a Čínou pro klimatické změny a iniciativy EU–Indie pro čistý rozvoj a klimatické změny. Ty se zaměřují na konkrétní, praktická opatření k urychlení vývoje nízkouhlíkatých technologií a k uchopení klimatických změn.

.Navíc má rozvojová pomoc EU různé finanční toky určené na projekty životního prostředí.

 
 

(1) Sdružení národů jihovýchodní Asie.

 

Otázka č. 64, kterou pokládá David Martin (H-0927/07)
 Předmět: Sirnaté emise z evropské lodní dopravy
 

Jakou aktivitu Komise naplánovala ke snížení sirnatých emisí z lodní dopravy?

 
  
 

Jak zdůraznila tématická strategie pro znečištění ovzduší(1), je sektor námořní dopravy důležitým zdrojem znečištění ovzduší.

Směrnice 1999/32/ES(2) ve znění směrnice 2005/33/ES(3) určila dvě evropská moře za kontrolní oblasti emisí oxidů síry (kontrolní oblasti emisí SOx). Je to Baltické moře a Severní moře společně s Lamanšským průlivem. V důsledku toho lodě, které proplouvají těmito oblastmi, smí používat jen palivo s nanejvýš 1% váhovým obsahem síry (neboli 15.000 mg/kg nebo miliontin). To je zhruba o 40 % méně, než u průměrného paliva používaného v mezinárodní dopravě (2,7 %). Tento požadavek platí také pro osobní lodě, které provozují pravidelnou službu z některého přístavu, nebo do některého přístavu Společenství. Navíc od 1. ledna 2010 budou smět kotvící lodě používat pouze palivo s obsahem méně než 0,1% síry (1.000 miliontin).

Je však zřejmé, že je zapotřebí učinit více pro snížení znečištění z lodí. I s uvedenými opatřeními budou do roku 2020 celkové emise kysličníku siřičitého (a kysličníku uhličitého) z lodí v evropských vodách stejně vysoké, jako ze všech pozemních zdrojů dohromady. Komise jako taková společně s členskými státy vyvíjí činnost na mezinárodní úrovni prostřednictvím Mezinárodní námořní organizace (IMO)(4). Avšak Komise prohlásila, že pokud nedojde v IMO k pokroku, bude navrhovat opatření pro Společenství. Komise také provede v roce 2008 revizi směrnice 1999/32/ES, která přihlédne k návrhům IMO, které mají být dohodnuty v říjnu příštího roku.

 
 

(1) KOM (2005) 446 v konečném znění.
(2) Úř. věst. L 121, 11.5.1999
(3) Úř. věst L 191, 22.7.2005
(4) „Integrovaná námořní politika pro Evropskou unii“ KOM (2007) 575 v konečném znění.

 

Otázka č. 65, kterou pokládá Stavros Arnaoutakis (H-0950/07)
 Předmět: Společná kriteria pro zpětné získání a opakované použití odpadních vod.
 

Jedním z problémů vyvolaných suchem, které postihlo v minulých letech středomořské státy, je problém recyklace vody. Protože opakované použití čištěné odpadní vody obsahuje riziko pro veřejné zdraví, mnoho zemí, a zejména mezinárodních organizací, zavedlo kriteria pro zpětné získání a opakované použití takových odpadů. V Evropské unii článek 12, odstavec 1 směrnice 91/27/EHS(1) stanoví, že „vyčištěná odpadní voda bude kdekoli, kde je to vhodné, znovu použita“.

Existují na evropské úrovni jednotná kriteria pro zpětné získání a opakované použití městských odpadních vod? Pokud ano, jaká jsou, a jsou uplatňována? Existují údaje o opakovaném použití takových odpadů v Řecku a v jiných středomořských státech? Existují nějaké evropské programy, které podporují takové využití odpadů?

 
  
 

.Problém opakovaného použití vyčištěných městských odpadních vod je zvláště významný pro státy a oblasti, kde je vody nedostatek.

Zatímco mezinárodní organizace zavedly vodítka pro opakované použití vyčištěné odpadní vody, nejsou v současné době na úrovni EU zvláštní předpisy. Jak pan poslanec správně uvedl, článek 12 směrnice o čištění městských odpadních vod(2) stanoví, že ” vyčištěná odpadní voda bude za určitých podmínek znovu použita, kdykoliv to bude vhodné”, ale směrnice nestanoví pro opakované použití harmonizovaná.kriteria

Avšak plně platí ekologický právní rámec EU (zvláště směrnice o vodě(3)), stejně tak jako platí nařízení o hygieně potravin(4) ve vztahu k opakovanému použití v zemědělství.

Rámcová směrnice o vodě roku 2000 stanoví pro všechny vody cíl dobré kvality vody („dobrý stav“), kterého má být dosaženo do roku 2015 v souvislosti s plány povodí a programem opatření, která mají být provedena do roku 2009. Tato ustanovení zahrnují motivaci k udržitelné spotřebě vody a opatření k efektivnosti a opětovnému použití.

Komise se zabývala nedostatkem vody a suchem ve svém sdělení Parlamentu a Radě ze dne 18. července 2007 ”O problému nedostatku vody a sucha v Evropské unii”(5). Prosazuje, kromě jiného, technologie a postupy úsporné na vodu.

Zemědělská politika, politika soudržnosti a použití jejich fondů podporují uplatňování acquis communautaire, a proto mohou přispět k výše uvedenému záměru.

V praxi se opakovaně používá odpadní voda v EU, ve středomořských zemích a jinde.

Navíc byl experty ze zúčastněných zemí, nezúčastěnými subjekty a nevládními organizacemi (NGO) v průběhu roku 2007 za společného předsednictví Komise a Malty vypracován komplexní dokument „Zpráva o opakovaném použití odpadních vod ve Středomoří“. Zpráva posuzuje současné znalosti a expertizu (včetně podrobných případových studií), poskytuje přehled souvisejících přínosů a rizik, nastiňuje použitelné předpisy Evropská unie o životním prostředí, jakož i právní rámec v několika státech, a předkládá soubor doporučení.

Tento dokument by měl být základem dalšího plánování a akce na úrovni EU a MED.

 
 

(1) Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40.
(2) Směrnice 91/271/EHS
(3) Mimo jiné směrnice 2000/60/ES, kterou se stanoví rámec Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1) a směrnice 91/271/EHS o čistění městských odpadních vod (Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40).
(4) Nařízení (ES) č. 852/2004 (Úř. věst. L 226, 25.6.2004, s. 3).
(5) KOM (2007) 414

 

Otázka č. 66, kterou pokládá Neena Gill (H-0958/07)
 Předmět: Tygři jsou ohroženi vyhynutím
 

V posledních pěti letech se populace tygrů v Indii snížila na polovinu. Ta neoptimističtější čísla říkají, že v Indii mohlo zbýt pouze 1300 tygrů. Vzhledem k rostoucí poptávce po tygřích výrobcích v Číně a na Dálném Východě bylo úsilí Indie k prevenci pytláctví neúčinné.

.Vyhynutí tygrů není jen problém Indie, byla by to obrovská ztráta pro nás pro všechny, proto chci požádat Komisi o vysvětlení, jakou finanční a technickou pomoc může EU poskytnout pro volnou přírodu a zejména pro vytvoření rezervací k podpoře ochrany a množení.

Dále, bude Komise ochotna vyzdvihnout s Čínou problém nelegálního obchodu a světového utlumení poptávky po výrobcích souvisejících s tygry?

 
  
 

Úmluvy o mezinárodním obchodu ohroženými druhy divoké fauny a flóry (CITES) je od roku 1975 zakázán obchod tygry a tygřími výrobky.

Komise je však velmi znepokojena pokračujícím pytláctvím a nelegálním obchodem, které ohrožují zbývající tygří populaci ve volné přírodě.

Komise je plně vázána CITES a hraje v úmluvě klíčovou roli, zvláště při zajištění, aby její ustanovení byla účinně uplatňována a vymáhána. Společenství plně podpořilo rozhodnutí, zaměřená na posílení úsilí k vymáhání závazků a k ochraně tygrů, která byla přijata na 14. konferenci smluvních stran CITES (CTES CoP14) v červnu 2007.

Komise je také toho názoru, že smluvní strany CITES musí přiřadit vyšší prioritu boji proti nelegálnímu obchodu volnou přírodou. V tomto duchu Komise přijala v červnu 2007 akční plán EU pro vymáhání CITES. Společenství také předložilo návrh, zaměřený na posílení vymáhání práva a zlepšení regionální spolupráce, který byl přijat na CITES CoP14.

Komise při mnoha příležitostech vyjádřila ochotu poskytnout Indii financování a technickou podporu k podpoře programů ochrany druhů a k řešení pytláctví. Zatímco Indie o takové financování a pomoc zatím nepožádala, Komise prostřednictvím svého mnohostranného programu poskytla financování na asijský seminář o uplatňování a vymáhání CITES, pořádaný v Číně v roce 2005. Tento seminář se zaměřil na problémy vymáhání a regionální spolupráci při boji proti nelegálnímu obchodu tygřími výrobky. Komise také hodlá poskytnout financování na setkání CITES o vymáhání pravidel pro obchod tygry, které se má uskutečnit v roce 2008.

Komise vyzvala Čínu, aby zvýšila svoje úsilí k řešení nelegálního obchodu divokou přírodou. I když Komise ví, že Čína učinila pokrok ve vymáhání pravidel CITES, hodlá s ní tuto záležitost při vhodných příležitostech znovu vyzvednout aby zajistila, že pravidla CITES jsou účinně vymáhána.

 

Otázka č. 68, kterou pokládá Bilyana Ilieva Raeva (H-0960/07)
 Předmět: Kvóty na emise skleníkových plynů, které Evropská komise přidělila Bulharsku na období 2007, 2008–2012
 

Množství emisi CO2, které bylo Bulharsku přiděleno rozhodnutím EK ze dne 26. října 2007 na období 2007–2012, činí 42,27 t ekvivalentu CO2. To je ve srovnání s požadovanou kvótou méně o 37,4 % a drasticky to snižuje příležitosti rozvoje a růstu nejchudšího státu mezi členskými státy EU a jeho hlavních průmyslových odvětví. Proč je rozdíl tak veliký?

Komise chybně přijala pro rozbor a výpočty za východisko údaje uvedené Bulharskem v jeho plánu na rok 2005, aniž by vzala v úvahu základní okolnosti v zemi, jak vyžaduje směrnice 2003/87/RE(1). Komise ignorovala uzavření reaktorů 3 a 4 v kozlodujské jaderné elektrárně, které ročně odstraňuje 17t ekvivalentu CO2. Komise hodnotí uhlíkovou náročnost bulharské ekonomiky s použitím nominálního HDP namísto HDP v přepočtu na obyvatele. Navíc základní dokumenty, potřebné pro přípravu (PRIMES aktualizovaný model), nebyly k dispozici, nebyly koordinovány a byly zpožděny. Jasné technické chyby významně snížily celkový objem emisních povolenek pro stát.

Jak Komise napraví tento nespravedlivý a nezdůvodněný přístup?

 
  
 

Při hodnocení národních alokačních plánů (NAP), překládaných členskými státy, se komise řídila transparentní a důslednou metodologií. Metodologie použila emise v roce 2005 jako základ projekce budoucích emisí pro období 2008–2012, a vzala v úvahu budoucí růst hrubého domácího produktu (HDP) a očekávané snížení uhlíkové náročnosti. Metodologie byla použita stejně pro všechny členské státy. Vzhledem k tomu, že v případě Bulharska nebyly k dispozici ověřitelné údaje o emisích v roce 2005, Komise použila údaje o emisích v roce 2005, které poskytuje bulharský NAP.

Při použití roku 2005 jako základu pro výpočty vzala Komise v úvahu uzavření dvou reaktorů v kozlodujské jaderné elektrárně. Bulharsko získává financování z EU na zvýšení využití kapacity dvou zbývajících kozlodujských reaktorů a na investování do obnovitelných zdrojů a energetické úspornosti. Kromě toho, Bulharsko vyváželo významný podíl elektřiny vyrobené v Kozloduji.

Komise použila model PRIMES jako základ pro své vlastní posouzení, protože to byl nejlepší nástroj, který měla k dispozici. Je to robustní ekonomický model, vyvinutý nezávislými experty, a je založen na aktuální ekonomické teorii. Jeho vstupní údaje pravidelně poskytují členské státy. Navíc pokrývá všech 27 členských států Evropské unie.

Stížnosti na technické chyby jsou neopodstatněné. Rozhodnutí Komise se opírá o spravedlivou metodologii, použitou ve vztahu ke všem členským státům.

 
 

(1) Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32.

 

Otázka č. 69, kterou pokládá Manuel Medina Ortega (H-0873/07)
 Předmět: Zemědělské ceny
 

Jaká je předpověď Komise pro pohyb zemědělských cen v příštích několika měsících?

 
  
 

Zemědělské komodity v posledních několika měsících vykazovaly velmi významný cenový růst, zejména u pšenice, kukuřice, drůbeže a mnoha mléčných výrobků. Tento vývoj má několik důvodů. Některé z nich jsou strukturální povahy. Ty způsobily, že ceny již v posledních 18 měsících dosáhly pevnější úrovně, než jaká byla pozorována za více než deset let, a byly víceméně předvídány ve střednědobých výhledech zemědělských trhů, které Komise zveřejnila v červnu 2007.

Kromě těchto strukturálních činitelů byl zemědělský sektor v posledních měsících zasažen řadou nepříznivých klimatických podmínek v mnoha produkčních a vývozních regionech. Kombinace těchto strukturálních a krátkodobých činitelů vytvořila velmi těsné tržní podmínky, které vyvolaly strmý růst tržních cen mnoha zemědělských komodit.

Řízení a monitorování zemědělských trhů Komisí je založeno na pravidelné a hloubkové analýze trhů jak krátkodobé, tak dlouhodobé, a ačkoliv Komise nezpracovává krátkodobé předpovědi cen jako takové, je stále jasnější, že vliv těchto krátkodobých činitelů na ceny by se měl v několika příštích měsících pomalu snižovat.

Ve střednědobém výhledu a při veškeré opatrnosti, nutné při analyzování tohoto tržního vývoje, je Komise toho názoru, že lze rozumně předpokládat, že strukturální činitelé, jako například globální růst poptávky po potravinách a vývoj nových tržních odbytišť, udrží ceny na stálé úrovni, i když na úrovni nižší než je ta současná

 

Otázka č. 70, kterou pokládá Robert Evans (H-0876/07)
 Předmět: Konkurenční schopnost železniční dopravy v EU
 

Zvažuje Komise nějaká opatření k tomu, aby učinila železniční dopravu uvnitř EU více schopnou konkurence s leteckou dopravou a snížil se počet letů?

 
  
 

Jedním z hlavních cílů politiky Evropské unie v železničním odvětví je vytvořit regulatorní rámec, který podporuje konkurenční schopnost tohoto druhu dopravy, která až do nedávna zaznamenávala období trvalého poklesu podílu na dopravě. Zvoleným receptem je stále větší otevírání železničních trhů tak, aby se interní přínosy v efektivnosti, spolehlivosti a dostupnosti mohly také promítnout do vnějších výhod ve srovnání s jinými druhy dopravy, jako je letecká doprava.

Otevření vysokorychlostních tratí umožnilo železnici získat významný tržní podíl na trasách, kde dříve dominovala letecká doprava. Úsilí, vynaložené Evropským společenstvím na podporu rozvoje evropské vysokorychlostní železniční sítě, je pozoruhodné pokud jde o finanční pomoc a technickou harmonizaci.

Nedávné přijetí legislativního návrhu na otevření trhu pro mezinárodní osobní dopravu do roku 2010 tento pohyb podpoří. Navíc Komise pracuje na evropských standardech telematiky pro železniční cestující, což umožní cestujícím lépe informovanou a účelnější volbu a přístup k železničním službám s použitím nejnovější technologie.

 

Otázka č. 71, kterou pokládá Katerina Batzeli (H-0902/07)
 Předmět: Opatření na pomoc obnově řeckých regionů postižených ohněm
 

Nedávné požáry v Řecku přinesly hodnotným lesním ekosystémům zkázu obrovského rozsahu.

Je krajně důležité jak z vnitrostátního hlediska, tak z úrovně EU, aby škody na životním prostředí a ekonomické škody byly napraveny, a aby lesy byly dobře spravovány a chráněny.V této souvislosti se experti domnívají, že základním nástrojem k dosažení tohoto cíle je existence lesních map.

Je možné získat spolufinancování Společenství na projekt kreslení lesních map v rámci spolufinancovaných programů na léta 2007–2013?

Přednesly řecké úřady v tomto smyslu návrh když se tvořil program rozvoje venkova na léta 2007–2013, a jaké bylo vyjádření Komise?

O jaké změny v programu rozvoje venkova na léta 2000–2006 řecké úřady požádaly se záměrem usnadnil obnovu oblastí postižených požáry? Do jaké fáze dospěla procedura schvalování Komisí?

 
  
 

Podle ustanovení nařízení (ES) č.1698/2005 a prováděcích pravidel není kreslení lesních map považováno za způsobilé pro spolufinancování z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV).V důsledku toho žádná taková opatření nemohou být zařazena do programu rozvoje venkova Řecka na období 2007–2013.

V kontextu 3. programového období (2000–2006) a v rámci hlavního projektu „Datová a IT infrastruktura pro moderní katastr v Řecku“ je z EZFRV spolufinancován dílčí projekt vyznačení zalesněných oblastí. Proto nemůže být zvažováno žádné další financování takového nebo podobného projektu ve 4. plánovacím období 2007–2013.

Řecký program rozvoje venkova 2007–2013 byl schválen Komisí 29.11.2007(1). Podle ustanovení nařízení (ES) č. 1698/2005 jsou opatření pro obnovení potenciálu zemědělské výroby, zničeného přírodními katastrofami, a opatření k obnově lesního potenciálu, stejně tak jako preventivní akce u obou opatření, již zahrnuty v navrhovaném programu.

Pokud se týká programu rozvoje venkova na léta 2000–2006, řecké orgány ještě nepředložily žádný návrh na jeho úpravu ve světle nedávných lesních požárů.

 
 

(1) Rozhodnutí K(2007) 6015

 

Otázka č. 72, kterou pokládá Yannakis Matsis (H-0903/07)
 Předmět: Slintavka a kulhavka na Kypru
 

Ovce a kozy na Kypru již byly postiženy slintavkou a kulhavkou. Denně jsou utraceny stovky zvířat, které trpí touto nemocí. Chov dobytka a dobytkáři na Kypru, a další související sektory byly postiženy, a zůstanou postiženy do budoucna. Totéž platí pro kyperskou ekonomiku: důsledek nemoci bude katastrofický.

Jaká konkrétní podpůrná opatření a jaké kompenzace EU dosud nabídla – nebo v budoucnu nabídne – dobytkářům postiženým nemocí a jak hodlá pomoci Republice Kypr? Byl vypracován nějaký specifický plán? Pokud ano, jak byl proveden – nebo bude dále prováděn – společně s Republikou Kypr?

 
  
 

Povinnost zlikvidovat zvířata nakažená klusavkou a problémy s dodávkami krmiva již byly těžké břemeno pro chovatelské kraje ovcí a koz na Kypru. Vypuknutí slintavky a kulhavky (SK) dodává další ránu kyperským farmářům.

Ačkoliv sanitárními omezeními nebude ovlivněn vývoz proslulého sýra halloumi, je jasné, že jeho výroba je narušena tím, že k tradiční výrobě halloumi je zapotřebí zvláštního plemena ovcí Chios. K náhradě zvířat zlikvidovaných poražených ze zdravotních důvodů dojde teprve tehdy, až budou k dispozici vhodná zvířata,

Výdaje Společenství na SK jsou spravovány v tak zvaném „veterinárním fondu“. Směrnice 90/424/EHS dovoluje refundovat výdaje, které členské státy vynaloží na kontrolu SK. V případě SK je sazba spolufinancování stanovena na 60 % pro náhrady vlastníkům za porážku nebo likvidaci zvířat, likvidaci mléka, čištění a desinfekci stájí, likvidaci nakaženého krmiva a tam, kde je nelze dezinfikovat, infikovaného zařízení. .Může také kompenzovat náklady na dopravu zdechlin do zpracovatelského závodu. Nařízení Komise (ES) č. 349/2005 stanoví prováděcí pravidla pro tato opatření.

Komise bude nadále monitorovat situaci.

 

Otázka č. 73, kterou pokládá Sajjad Karim (H-0905/07)
 Předmět: Lisabonská strategie pro růst a zaměstnanost
 

Lisabonská strategie pro růstu a zaměstnanost je správným základem pro evropskou odezvu na globalizaci. Evropa zdaleka není úspěšná ve formování globalizace v širokém přístupu, který byl dohodnut na setkání vrcholných přestavitelů v Hampton Court v říjnu 2005, a který se soustřeďuje na lisabonskou strategii růstu a zaměstnanosti, obnovenou na jaře 2005 po jejím původním zahájení v roce 2000. Navíc, globalizace se stále vyvíjí a pokrok v dosahování lisabonských cílů byl poněkud neuspokojivý. Musí se zvýšit výdaje na výzkum a vývoj, ale cíle musejí být realistické a jasně zdůvodněné. Současný lisabonský cíl tříprocentního podílu výdajů na výzkum a vývoj na HDP není ani jedno, ani druhé, a měl by se změnit.

Jaké kroky již Komise učinila k tomu, aby zajistila, že Evropa společně posílí svoji vnitřní a vnější politiku, aby byla schopna je přizpůsobit takovým událostem, jako jsou změny energetických trhů nebo nedávná finanční nestabilita, a pro dosažení lisabonských cílů?

 
  
 

Odezva Evropské unie na globalizaci se posunula do jádra politické agendy EU. Opětovné zahájení lisabonské strategie na jaře 2005 vrátilo Evropu zpátky na dráhu boje proti konkurenci, což je zkušební kámen pro tvorbu růstu a pracovních příležitostí v moderní globální ekonomice. Jako část odezvy na neformální setkání v Hampton Court v říjnu 2005 jarní Rada Evropy v roce 2006, hlavy států a vlád zdůraznily potřebu zařadit vyšší stupeň v práci na obnovené lisabonské strategii růstu a zaměstnanosti, aby stála v čele odezvy evropské ekonomiky.

EU pracuje na mnoha prvcích politiky, které jsou potřebné k tomu, aby byla vybavena pro uchopení výzvy globalizace. Jak se blížíme ke konci prvního tříletého cyklu reforem, jsou dobré výsledky obnovené lisabonské strategie jasně viditelné. Rozpočtové schodky se snížily z 2,5 % hrubého domácí produktu (HDP) v roce 2005 na přepokládaných 1,1 % v roce 2007, zatímco veřejné zadlužení kleslo ze 62,7 % v roce 2000 těsně pod 62 % v roce 2007. Růst produktivity dosáhl 1,5 % v roce 2006 ve srovnání s průměrným ročním tempem růstu 1,2 % mezi roky 2000 a 2005. Mezera v produktivitě mezi EU a Spojenými státy (US) se začala zmenšovat při určitých náznacích, že působí také jiní činitelé než příznivý cyklus. Ekonomický růst v EU–27 v roce 2006 činil 3,0 % (ve srovnání s 1,8 % v roce 2005) a předpokládá se, že zůstane na 2,9 % v roce 2007 a 2,4 % v roce 2008. V posledních dvou letech bylo vytvořeno téměř 6,5 milionu pracovních příležitostí. Očekává se, že do r. 2009 bude vytvořeno dalších 5 milionů pracovních příležitostí. Míra zaměstnanosti, která je v současné době 66 %, se posunula mnohem blíže k celkovému lisabonskému cíli 70 %.

Protože se tempo změny zrychluje, v některých oblastech se musí práce zintenzívnit, aby se zvýšila schopnost EU utvářet agendu globalizace. Komise dává na stůl nové myšlenky k uchopení těchto klíčových výzev:

- Maximální využití výhod vnitřního trhu: Jednotný trh EU poskytuje Evropanům solidní základ pro přizpůsobení globalizaci a strukturálním změnám. Ve svém přehledu jednotného trhu ze dne 20. listopadu 2007 Komise vytýčila balíček iniciativ k modernizaci evropského jednotného trhu a k poskytnutí většího přínosu Evropanům v návaznosti na minulé úspěchy. Jednotný trh již pomohl vytvořit podniky schopné konkurence, nižší ceny, větší volbu pro spotřebitele, a Evropu přitažlivou pro zahraniční investory. Opatření Komise jsou založena na širokých konzultacích. Zajistí, aby jednotný trh ještě více využil výhod globalizace, posílil postavení spotřebitelů, otevřel se pro drobné podnikání, podněcoval k inovaci, a pomohl udržovat vysoké sociální a ekologické standardy. Mezi nejvýznamnějšími politickými akcemi, vytýčenými v balíčku jednotného trhu, jsou tyto iniciativy: pomoci spotřebitelům vykonávat jejich smluvní práva a domoci se nápravy přes hranice, reagovat na slabosti v sektorech, kde by toho měl jediný trh vykonat více, navrhnut zákon o drobném podnikání, zavést „pas výzkumníka“, objasnit, jak se předpisy EU vztahují na služby a sociální služby v obecném zájmu, a podpořit kvalitu sociálních služeb v celé EU. Vzhledem ke globalizaci se staly také prioritou regulatorní dialogy s našimi klíčovými partnery. Jejich cílem je zejména podporovat větší ekonomickou integraci. Je jím také rozvinout konvergenci k vysokým standardům kvality (například v případě účetnictví) a vyvinout mnohostrannou odezvu na globální výzvy, jako v případě současného finančního rozruchu. EU rozvinula takové dialogy se Spojenými státy, Čínou, Japonskem, Ruskem a Indií.

- Reakce na nové sociální skutečnosti v Evropě: Pokračující inventura evropských sociálních skutečností nahlíží velké změny, které probíhají v našich společnostech. To bude vyžadovat nový přístup k sociální agendě. EU bude potřebovat účinnější nástroje, jak zajistit existující práva občanů na přístup k zaměstnání, vzdělání, sociálním službám, zdravotní péči a jiným formám sociální ochrany v celé Evropě. V oblastech, kde má EU přímou úlohu, musí lépe přizpůsobit své existující nástroje a politiky, ale také stavět na nových politických odezvách, jako je fond přizpůsobení globalizaci.

-Udržitelná energetická politika pro budoucnost s nízkým uhlíkem: Iniciativy Komise v energetické politice jasně ukazují její rozhodnost v posilování politiky EU přizpůsobovat se kontextu měnícího se světa. Závěry jarního zasedání Rady Evropy v roce 2007, které do značné míry schválilo návrhy, předložené Komisí v „Energetické politice pro Evropu,(1)“ vytýčily náročný přístup EU k energetice a klimatickým změnám. Tento přístup je založen na závazných cílech snížit emise skleníkových plynů do roku 2020 o 20 % se zvýšením na 30 % tam, kde dojde k mezinárodní dohodě, a zvýšit podíl obnovitelné energie v energetické skladbě EU ze dnešních méně než 7 % na 20 % v roce 2020.Také obsahuje závazek snížit poptávku po energii do roku 2020 o 20 % a vytvořit plně funkční vnitřní energetický trh. Komise nyní plní akční plán, dohodnutý Radou Evropy. Balíček vnitřního energetického trhu byl dán Komisí na pořad jednání 19. září 2007. Plán strategických energetických technologií byl představen 21. listopadu 2007. Začátkem roku 2008 Komise předloží hlavní legislativní návrhy pro oblast klimatických změn a energetických cílů, včetně obnovitelné energie a zachytávání a skladování uhlíku. V mezinárodní souvislosti je stěžejně důležité, aby na konferenci na Bali o klimatických změnách v prosinci 2007 pracovala EU účinně a zajistila zahájení oficiálních jednání o komplexní mezinárodní dohodě pro boj proti klimatickým změnám po roce 2012, kdy vyprší naše současné kyotské závazky.

- Více výzkumu a vývoje (VV) a inovací: Pokrok pokud jde o intenzitu VV v EU byl doposud skromný, dosáhl úrovně 1,84 % HDP v roce 2006, značně daleko od cíle 3 % HDP pro rok 2010. Ale členské státy vytýčili své vnitrostátní cíle a zvýšily nominální rozpočet na VV. Pokud by všechny členské státy dosáhly svých vnitrostátních cílů, výdaje EU na VV by nyní měly dosáhnout 2,5 % HDP do roku 2010.

Podstatně vyšší částky financování EU byly dány k dispozici na růst a zaměstnanost.Nový regulační rámec programů politiky soudržnosti dá k dispozici 210 bilionů EUR na investice do růstu a tvorby pracovních příležitostí v letech 2007–13, což je zvýšení o více než 25 % ve srovnání s obdobím 2000–06. Byla přijata opatření ke zlepšení rámcových podmínek pro VV a inovace přijetím nového rámce státní pomoci pro VV a inovace a prostřednictvím směrnic pro daňové stimuly a transfer poznatků. Na straně výdajů byl přijat 7. rámcový program, který mezi roky 2007 a 2013 zvýší výdaje na VV na úrovni EU o 75 %, a podporu pro významné projekty v partnerství mezi soukromým a veřejným sektorem.

- Dynamičtější podnikatelské prostředí: malé a střední podniky (MSP) a podnikavost byly vyzdviženy na čelní místo reformní agendy. Rada Evropy vyzvala členské státy, aby stanovily své vlastní vnitrostátní cíle ke snížení administrativní zátěže na srovnatelné úrovni náročnosti, jakou mají cíle Komise (tj. snížení o 25 %). Do dnešního dne devět členských států (AT, DE, DK, ES, IT, NL, SK, UK) vytýčilo vnitrostátní cíle snížení administrativní zátěže o 25 %, zatímco další dva členské státy (CZ, FR) stanovily cíl 20 %. Průměrný čas a náklady, potřebné k založení soukromé společnosti s ručením omezeným, jsou oproti roku 2002 zhruba poloviční a jsou nyní odhadovány na 12 dní a 483 EUR.

Komise bude vyhledávat názory MSP a jejich představitelů na pomoc přípravy „aktu o drobném podnikání“ pro Evropu se záměrem předložit širokou škálu návrhů na podporu MSP do konce roku 2008. V celé Evropě se začala ujímat lepší regulační „kultura“: orgány se musí ujmout vedení. Komise provedla velké změny ve způsobu, kterým vyvíjí nové návrhy a monitoruje uplatňování existujících acquis. Podobně, jako snižování existující zátěže, by mělo být předmětem zvláštního zvážení, zda všechny administrativní požadavky předpisů EU musí být plně aplikovány na MSP.

- Větší zaměstnatelnost a investice do lidí. Globalizace a rizika technologické změny zvýšily nerovnost a otevřely mezeru mezi kvalifikovanými a nekvalifikovanými. Klíč k vyšší výkonnosti spočívá v modernizaci politiky vzdělání a odborné přípravy. Roste zájem o „flexikuritu“. To může lidem pomoci úspěšněji zvládat přechod z jednoho zaměstnání do jiného v době zrychlující se ekonomické změny. Komise navrhla společné zásady, které mají být zváženy na Radě Evropy v prosinci 2007. Tyto zásady by nabídly členským státům základ, ze kterého mohou čerpat při práci se svými sociálními partnery na přizpůsobení flexikurity národním podmínkám a při začleňování tohoto přístupu do národních programů reformy

 
 

(1) KOM (2007) 1 v konečném znění

 

Otázka č. 74, kterou pokládá Manolis Mavrommatis (H-0906/07)
 Předmět: Zvýšení výroby cigaretového průmyslu v celosvětovém měřítku
 

V západních průmyslových zemích produkce cigaretového průmyslu drasticky poklesla, přičemž jednou z hlavních příčin je stále přísnější omezování kouření na veřejných místech. Ve státech, které zakázaly kouření na veřejných místech, jako například v Itálii, ve Španělsku a ve Francii se také snížila spotřeba cigaret. Tato politika vedla k celkovému 2–3% snížení spotřeby cigaret v Evropě a v USA. Nedávná studie ukázala, že do roku 2010 se budou vyspělé země podílet na spotřebě cigaret 29 % a rozvojové země 71 %. Očekává se, že do roku 2025 se počet kuřáků zvýší na 500 milionů, z nichž 90 % bude mimo Evropu a USA. Vzhledem k příznivým výsledkům přísných omezení v členských státech, které zakázaly kouření na veřejných místech, bude Komise přijímat další opatření Společenství k ochraně zdraví spotřebitelů před škodlivými účinky kouření?

 
  
 

Komise děkuje panu poslanci za otázku, zejména za statistiku, která by mohla být užitečná pro posouzení účinku, pokud bude k dispozici zdroj.

Pokud jde o politiku prostředí bez kouře, člen Komise odpovědný za zdravotnictví plánuje předložit do konce roku 2080 návrh doporučení Rady pro snazší zavádění komplexních zákonů proti kouření na vnitrostátní úrovni.

Podle odhadů Světové zdravotnické organizace je tabák ve světovém měřítku druhou nejčastější příčinou úmrtí a odhaduje se, že způsobuje milionů úmrtí za rok.

Světová zdravotnická organizace předpovídá, že v roce 2020 se ve světovém měřítku zdvojnásobí počet úmrtí, které lze připsat tabáku, a přibližně k 70 % těchto úmrtí dojde v rozvojových zemích.

EU je odhodlána zaměřit se na zdravotní priority v partnerství s třetími státy a regiony, rozhodovat o prioritách a nástrojích v souladu s vyvíjejícím se evropským konsensem a s principy Pařížské deklarace, respektovat vlastnictví a zvyšovat koordinaci a předvídatelnost pomoci.

EU hrála vůdčí roli u Rámcové úmluvy o kontrole tabáku, FCTC, a podpořila ji jako hlavní mezinárodní nástroj k tomuto účelu.

Evropské společenství a 25 členských států jsou nyní smluvními stranami úmluvy a klíčovými hráči procesu. Ostatní svět se často obrací na EU a čerpá z jejích zkušeností v takových oblastech, jako je zákaz reklamy nebo boj proti nezákonnému obchodu.

ES je odhodlána spolupracovat a jsou připravena pomoci třetím stranám při uplatňování FCTC prostřednictvím existujících mechanismů.

Komise je zastáncem kontroly tabáku na globální úrovni.V rozvojových zemích podporuje ES důkladnou analýzu prioritních zdravotních problémů a podporuje státy při plánování a financování národních strategií zdraví. V této souvislosti tam, kde partnerské státy označí za prioritu tabák a aktivity, které se vztahují k Rámcové úmluvě o kontrole tabáku, podpoří ES strategie omezení tabáku v těchto státech.

 

Otázka č. 75, kterou pokládá María Isabel Salinas García (H-0909/07)
 Předmět: Dovoz marockých rajčat nad kvótu
 

Úřední údaje generálního ředitelství Komise pro daňovou a celní unii ukazují, že dovoz rajčat do EU z Maroka v letech 2006–2007 přesahoval o 16 259,27 tuny preferenční kvótu 235 330 tun (včetně tolerančního rozmezí 1 %). Souběh cenové krize, která postihla evropský venkov se saturací vnitřního trhu přílivem marockých rajčat jak v listopadu 2006, tak v letos v dubnu, což je období kdy většina přebytku nad kvótu vstoupila na trh EU, demonstruje přímý vztah mezi tímto nelegálním dovozem a poruchou evropského trhu.

Hodlá Komise přijmout účinná opatření k ukončení této očividně nelegální situace kromě regulérního snížení kvóty na další rok podle ustanovení článku 25 Dohody o přidružení mezi EU a Marokem? Hodlá Komise pro zlepšení kontroly zjednodušit vstupní úpravu?

 
  
 

Podle čísel, která Komise zaznamenala z monitorovacích údajů členských států, dosáhl celkový dovoz rajčat marockého původu do EU 251,589 tun, tj. o 16,259 tun více, než je množství, které je zakotveno v Protokolu č.1 Dohody o přidružení. Podle platných regulativních ustanovení snížila Komise objem dodatečné celní kvóty o 20,000 tun na období od 1. listopadu 2007 do 31. května 2008.

Podle pravidel Světové obchodní organizace nesmí být mezi partnery uvaleno žádné dobrovolné omezení (Článek XI GATT). Proto Maroko může vyvézt kromě kvóty s preferenční celní sazbou libovolné množství; tento vývoz podléhá příslušné běžné celní sazbě. Komise proto nemůže souhlasit s interpretací pana poslance, že marocký vývoz rajčat, k němuž dochází nad rámec kvóty s preferenční celní sazbou, má „nelegální povahu“.

Článek 25 Dohody o přidružení stanoví opatření pro případ závažného poškození národních výrobců navzájem podobných nebo přímo si konkurujících výrobků na území jedné ze stran, nebo pro případ vážných poruch v odvětví ekonomiky, nebo potíží, které by mohly vyústit ve zhoršení ekonomické situace regionu. Komise v současné době nemá k dispozici žádný prvek, který by ospravedlnil použití takových opatření.

Komise souhlasí s panem poslancem, že je potřebné zjednodušit a aktualizovat současné pravidla, která se vztahují k systému vstupních cen. Proto Komise prohlásila na řídícím výboru dne 21.listopadu 2007, že toto jsou „důležité problémy, o nichž je skutečně nutné diskutovat“ a které budou „prošetřeny s cílem předložit před 1. červencem 2008 vhodné návrhy na změnu“.

 

Otázka č. 76, kterou pokládá Nikolaos Vakalis (H-0912/07)
 Předmět: Plány na výstavbu nových jaderných elektráren ve středomořských státech
 

Egypt plánuje do roku 202 výstavbu čtyř nových jaderných elektráren o celkové kapacitě 4 000 MW. Ostatní středomořské státy přijaly obdobná rozhodnutí (Izrael již před nějakým časem, nověji Maroko, Alžírsko a Libye). a objevila se informace, že Turecko a Albánie také koncipují jaderné plány.

Vzhledem k tomu, že uvedené státy jsou sousedy EU a jsou buď partnerskými státy Euro–středomořské spolupráce nebo kandidátskými státy na přistoupení k EU, sdělila by Komise, zda je zamýšlí požádat, aby zřídily skutečně nezávislý úřad pro jadernou energii s účinnými pravomocemi? Požádá je, aby spolupracovaly s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii při monitorování výstavby jaderných elektráren a zaručení mírového využití jaderné energie? Bude moci mluvit do umístění staveniště jaderných elektráren s ohledem na to, že Středomoří je oblast zvláště silné seizmické aktivity? Vzhledem k tomu,že některé z těchto států dosud neratifikovaly dohody o nešíření jaderných zbraní a úplném zákazu jaderných zkoušek, zamýšlí Komise doporučit evropským společnostem zapojeným do výstavby jaderných elektráren, by nepodepisovaly kontrakty s těmito státy, dokud nebude tento požadavek splněn?

 
  
 

Komise velmi pozorně sleduje vývoj pokud jde o jadernou energii v sousedství EU, včetně středomořského regionu.

Ačkoliv není úlohou Evropské unie nebo Komise, aby rozhodovaly za jakýkoliv třetí stát, zda má nebo nemá použít nukleární energii, tento vývoj nelze ignorovat.

Je užitečné uvést, že všechny státy středomořského regionu, s výjimkou Izraele, podepsaly Smlouvu o nešíření jaderných zbraní.

Komise se nedávno zabývala tímto problémem ve dvoustranných kontaktech s některými zainteresovanými zeměmi a zdůraznila tyto nezbytné podmínky:

Komise doporučuje, aby pro každý stát, který aspiruje na rozvoj civilního jaderného programu, byla prvním styčným místem Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) ve Vídni. Zainteresované státy by měly podepsat potřebné smlouvy, aby bylo zajištěno, že budou respektovat bezpečností záruky a dodržovat příslušné mezinárodní úmluvy o jaderné bezpečnosti, fyzické ochraně a nakládání s jadernými odpady.

Je zásadně důležité, aby v každém státě, který je rozhodnut vyvinout civilní nukleární program, byl zaveden ten nepřísnější rámec pro jadernou bezpečnost. Ten by měl zahrnovat zřízení nezávislého regulačního orgánu, který musí zajistit, že budou přijímána a respektována potřebná opatření, která zajistí vysokou úroveň spolehlivosti, bezpečnosti a nešíření. Avšak bezpečnost jaderných zařízení zůstává ve výhradní odpovědnosti států, které je provozují.

Komise by mohla mít významnou roli v oblasti jaderné bezpečnosti tím, že bude podporovat rozvoj právního a regulativního rámce; mohla by také významně přispět k rozvoji kultury jaderné bezpečnosti v sousedství EU.

Komise však nemá pravomoc podporovat, nebo usnadňovat rozvoj jaderné infrastruktury

 

Otázka č. 77, kterou pokládá Philip Bushill-Matthews (H-0916/07)
 Předmět: Svoboda pohybu v EU
 

Potvrdila by Komise, že podle existujících právních předpisů EU o svobodě pohybu členské státy legálně nemohou zavést pro hráče týmů klubových sportů kvóty založené na státní příslušnosti?

Potvrdila by také Komise, zda jakýkoliv zaměstnavatel nebo organizace v jednom členském státě smějí otevřeně slíbit přednostně zaměstnání jakémukoliv příslušníkovi stejného členského státu před občany EU z jiných členských států, i když všichni kandidáti mají právní nárok na práci a jsou stejně kvalifikovaní?

Mohla by Komise potvrdit, zda je přípustná taková diskriminace, a za jakých okolností?

 
  
 

Evropský soudní dvůr několikrát vyslovil svůj názor na vztah mezi právními předpisy Společenství a sportem(1). Soud rozhodl, že sport podléhá právním předpisům Společenství jen tehdy, když představuje ekonomickou činnost provozovanou ať již profesionálními, nebo amatérskými sportovci. V případě, že je sport výdělečné zaměstnání, je ošetřen článkem 39 Smlouvy o ES a vztahuje se na něj zákaz diskriminace občanů EU z důvodů státní příslušnosti podle článků 12 a 39 Smlouvy o ES.

Navíc podle článku 7 odst. 4 nařízení 1612/68(2) o svobodě pohybu, který se na tento problém také vztahuje, musí být kolektivní smlouvy a předpisy, kterými se řídí zaměstnávání, nediskriminační. To platí pro smlouvy uzavírané jak veřejnými institucemi, tak soukromými subjekty, včetně sportovních organizací jako je UEFA(3). Avšak soud udělil ze všeobecného pravidla nediskriminace výjimku pro zápasy, která mají čistě sportovní, spíše než ekonomickou povahu (např. zápasy mezi národními družstvy). Zároveň je třeba připomenout, že podle vysvětlení Soudu pokaždé, kdy je dovolání na pravidla čistě sportovního charakteru zápasu, musí být proveden pečlivý a přísný rozbor důvodů, proč není uplatněno příslušné pravidlo Smlouvy.

V této souvislosti se zdá, že jakékoliv pravidlo, které by dovozovalo stanovení kvót na základě státní příslušnosti pro složení profesionálních družstev jiných než národních družstev, odporuje předpisům Společenství o volném pohybu pracovních sil. Vzhledem k tomu, že má přímý účinek článek 39 Smlouvy o ES, jednotlivci, kteří se domnívají že byli diskriminováni, mají možnost podat žalobu podle vnitrostátních právních předpisů a praxe.

 
 

(1) Viz zvláště C-415/93 Bosman, rozhodnutí ze dne 15. prosince 1995.
(2) Nařízení Rady (ES) č. 1612/68 ze dne 15. října 1968 o volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství, Úř. věst. L 257, 19.10.1968.
(3) Svaz evropských fotbalových asociací.

 

Otázka č. 78, kterou pokládá Seán Ó Neachtain (H-0924/07)
 Předmět: Bezcelní pravidla
 

Komise schválila dohodu se Singapurem, podle které cestujícím, kteří cestují ze Singapuru do některého státu uvnitř Evropské unie, nebo kteří jsou v tranzitu na jiné letiště v Evropské unii, nebudou v EU letištní orgány zabavovat bezcelní nápoje. Je to první dohoda, které Komise dosáhla k tomuto zvláštnímu účelu se třetím státem.

Může Komise uvést, které další státy pravděpodobně uzavřou v nejbližší době podobnou dohodu s Evropskou unií v souladu s dohodou které již EU dosáhla se Singapurem?

 
  
 

V červenci 2007 poté, co Parlament uplatnil své právo na přezkoumání, Komise přijala nařízení 915/2007(1), které umožňuje učinit výjimku ze zákazu pronést tekutiny přes kontrolní body na letištích ES pro tekutiny zakoupené na letištích třetích států za podmínky, že splnily určité bezpečnostní normy.

tohoto nařízení Komise ověřila bezpečnostní normy v Singapuru a shledala, že splňují.požadavky nařízení. V důsledku toho navrhla výjimku pro tekutiny zakoupené na singapurském letišti. Protože byl dokončen proces projednání ve výborech, Komise přijala nařízení dne 31.7.2007.

Od přijetí nařízení 915/2007(2) požádaly o výjimku státy, které zahrnují Argentinu, Arménii, Austrálii, Chorvatsko, Kanadu, Dubaj, Izrael, bývalou jugoslávskou Makedonii, Malajsii a Mauricius. Komise je vyzvala, aby předložily zprávy, které nyní očekává, a které prokáží, že splňují bezpečnostní normy. Jakmile Komise zprávy obdrží, pečlivě posoudí, zda každý stát splňuje normy, a pravděpodobně provede ověření na letištích. Poté rozhodne, pro které státy navrhne výjimku.

 
 

(1) Nařízení Komise (ES) č. 915/2007 ze dne 31. července 2007, kterým se mění nařízení (ES) č. 622/2003, kterým se stanoví prováděcí opatření ke společným základním normám letecké bezpečnosti.
(2) Nařízení Komise (ES) č. 915/2007 ze dne 31. července 2007, kterým se mění nařízení (ES) č. 622/2003 kterým se stanoví prováděcí opatření ke společným základním normám letecké bezpečnosti(text s významem pro EHP)- Úř. věst. L 200, 1.8. 2007, s. 3–4.

 

Otázka č. 79, kterou pokládá Mikel Irujo Amezaga (H-0929/07)
 Předmět: Správa Evropského sociálního fondu v Navaře (Španělsko)
 

V odpovědi na ústní otázku H-0769/07 autora této otázky o nesrovnalostech ve správě Evropského sociálního fondu (ESF) regionální správou v Navaře (Španělsko) vyjádřila Komise záměr napsat řídícímu orgánu Evropského sociálního fondu ve Španělsku (UAFSE) a požádat o dodatečné informace k uvedené zprávě a o opatřeních, která považuje za potřebná k nápravě nesrovnalostí odhalených regionálním účetním dvorem v Navaře. Zavázala se tak k vyšetření nesrovnalostí, na něž se odvolává zpráva účetního dvora. Jak si je Komise jistě vědoma, tato zpráva, nazvaná „Finanční prostředky získané Navarrou od Evropské unie – oblast sociálního fondu 1997–2003“ se zabývá pouze obdobím do r. 2003.

Učiní Komise kroky k získání informací o správě ESF regionální správou Navarry v období 2004–2007?

 
  
 

Jak naznačila odpověď na ústní otázku (H-0769/07)(1) ve vztahu ke zprávě Účetního dvora autonomního společenství Navarra, „Finanční prostředky získané Navarrou od Evropské unie – oblast sociálního fondu 1997–2003” požádala Komise řídící orgán Evropského sociálního fondu (ESF) ve Španělsku o dodatečnou informaci o obsahu zprávy a opatřeních k nápravě chyb, odhalených účetním dvorem Navarry.

Dále, Komise bude těsně spolupracovat s příslušnými španělskými úřady ve snaze zajistit, aby budoucí žádosti o platbu z Navarry neobsahovaly neoprávněné výdaje, a aby výdaje, které již byly potvrzeny, byly finančně upraveny tam, kde je to vhodné.

Komise také potvrzuje, že kopie zprávy Účetního dvora autonomního společenství Navarra byla odeslána Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). Komise připomíná, že OLAF vyhodnocuje veškeré došlé informace, aby určil,zda patří do oblasti jeho působnosti. Jakmile bude vyhodnocení dokončeno, OLAF přijme potřebná opatření, bude-li to třeba včetně zahájení vyšetřování podle postupu, který stanoví nařízení (ES) č. 1073/1999 Evropského parlamentu a Rady ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)(2).

 
 

(1) Písemná odpověď ze dne 23.10.2007.
(2) Úř. věst. L 136, 31.5.1999

 

Otázka č. 80, kterou pokládá Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk (H-0930/07)
 Předmět: Dodržování pravidel Paktu stability a růstu
 

Komise odmítla ukončit řízení o nadměrném rozpočtovém deficitu proti Polsku, přestože podle vlastní prognózy Komise bude v roce 2007 polský rozpočtový deficit činit 2,7 % HDP a prognóza ekonomického růstu a inflace na rok 2008 naznačují, že v roce 2008 bude deficit nižší než 3 % HDP. Polsko je jedním z mála států EU, které zavádějí důchodovou reformu, což každoročně na rozpočet uvaluje břemeno několika miliard zlotých. V protikladu k tomu dva největší členské státy eurozóny, Německo a Francie, jasně překračovaly strop rozpočtového deficitu od roku 2002 do r. 2005, tj. po čtyři roky za sebou, ale aby se předešlo uvalení pokuty bilionů EUR na tyto státy podle Paktu stability a růstu (PSR), pravila paktu byla změněna. Obě země teprve musí dokončit reformy svého důchodového systému. Tato situace budí nepopiratelný dojem, že Komise pro členské státy EU nepoužívá stejných měřítek. Větší členské státy, které již jsou v eurozóně, mohou nedodržovat pravidla PSR, zatímco jiné státy, pouzí kandidáti na přistoupení k zóně, jsou přes závažné reformy v jejich veřejných financích trvale vyzývány k provádění dalších reforem. Kdy skončí nerovné zacházení s členskými státy pokud jde o dodržování PSR?

 
  
 

Komise vydala dne 20. listopadu 2007 sdělení Radě o „posouzení aktivity Polska podle postupu při nadměrném deficitu v reakci na doporučení Rady ze dne 27. února 2007 podle článku 104, odst. 7“. V tomto doporučení Rady bylo Polsku doporučeno, aby napravilo svůj nadměrný deficit do roku 2007, a k tomuto cíli vyvinulo účinnou aktivitu do termínu 27. srpna 2007. Polská vláda uvědomila Komisi o přijatých opatřeních a Komise posoudila tato opatření na základě své podzimní prognózy 2007 se závěrem, že v této etapě není třeba žádných dalších kroků podle postupu při nadměrném deficitu (EDP) Polska.

Sdělení Komise Radě představuje posouzení v mezičase po vypršení termínu, stanoveného pro přijetí opatření. Také pro jiné státy s EDP Komise vydala sdělení Radě po vypršení termínu pro přijetí opatření, samozřejmě za předpokladu, že posouzení přijatých opatření nebylo negativní; v opačném případě Komise přijala doporučení pro rozhodnutí Rady o tom, že přijatá opatření nejsou dostatečná.

Rozhodnutí o tom, zda jej zrušit či nikoliv, je další krok postupu při nadměrném deficitu v Polsku. Zrušení postupu při nadměrném deficitu rozpočtu se může zakládat pouze na skutečných rozpočtových údajích. Skutečné rozpočtové údaje za rok 2007 potvrdí EUROSTAT v dubnu 2008, takže ke zrušení nemůže dojít dříve. Kromě toho, pro zrušení postupu při nadměrném rozpočtu je stěžejně důležité, aby byla zajištěna setrvalost úpravy rozpočtu. Ta bude posouzena na základě prognózy služeb Komise na jaře 2008, která bude zveřejněna do konce dubna 2008.

Reformovaný Pakt stability a růstu připouští vzít v úvahu náklady spojené se zavedením penzijní reformy, která zakládá finančně plně krytý penzijní pilíř. Když dojde k rozhodování o tom, zda postup při nadměrném deficitu v Polsku zrušit či nikoliv, bude k těmto nákladům přihlédnuto za předpokladu splnění podmínek Paktu stability a růstu, tj. za předpokladu, že se deficit podstatně a trvale snižoval a dosáhl úrovně, která se blíží referenční hodnotě.

Komise přistupuje ke všem státům stejně. Reforma Paktu stability a růstu byla provedena proto, aby zavedla větší ekonomickou racionalitu, lépe odrážela větší ekonomickou různorodost rozšířené EU a posílila národní vlastnictví. Pravidla reformovaného Paktu stability a růstu byla vyjednána a schválena vládami všech členských států, včetně Polska. Komise pozorně monitoruje rozpočtový vývoj ve všech členských státech, a když je to potřebné, příslušným způsobem na něj reaguje.

 

Otázka č. 81, kterou pokládá Antonios Trakatellis (H-0931/07)
 Předmět: Znečištění řeky Axios
 

Průmysl na řece Axios v Bývalé jugoslávské republice Makedonii, zvláště ve městě Titov Veles, vypouští nebezpečný odpad do řeky, která také přijímá městský odpad. Řeka Axios protéká také Řeckem a vtéká do zálivu Termaic.

Je si Komise vědoma této situace a znečištění, které postihuje řeku. Pokud ano, učiní kroky k omezení rizika, které vyplývá z vypouštění kyseliny sírové do řeky a případně k zastavení provozu příslušného průmyslu, když Bývalá jugoslávská republika Makedonie aspiruje na připojení k EU?

Vzhledem k tomu, že delta řeky Axios je na seznamu mokřadů, které jsou kontrolovány a po ochranou Ramsarské konvence a programu Evropská příroda 2000, a že EU poskytuje Bývalé jugoslávské republice Makedonii financování prostřednictvím nástroje předvstupní pomoci (IPA)(1) a podle Evropské dohody o partnerství s tímto státem, přijme Komise vhodná opatření, aby poskytovaná pomoc zahrnovala také záležitosti, které se vztahují k životnímu prostředí v Bývalé jugoslávské republice Makedonii?

 
  
 

Komise si je vědoma ekologického problému spojeného s vypouštěním škodlivin do řeky Vardar/Axios. Jak bylo zdůrazněno v odpovědích Komise na otázky E-0637 a H-442/00, byla od roku 1997 poskytována finanční pomoc na řešení tohoto problému. V současné době existuje pro nepřetržité sledování hydrologického a ekologického stavu v oblasti povodí Vardar/Axios síť monitorovacích bodů a stanic, která umožnila rozsáhlou analýzu kvality vody. Orgány bývalé jugoslávské republiky Makedonie oznámily, že v průběhu roku 2007 zveřejní zprávu se všemi relevantními hydrologickými, morfologickými, chemickými a biologickými údaji o kvalitě vody.

Přijímat opatření proti škodlivinám je odpovědnost vnitrostátních orgánů. Jak zdůrazňuje letošní zpráva o pokroku, v oblasti kvality vody byl pokrok jen omezený. Avšak krokem vpřed je skutečnost, že vláda přijala nový zákon o vodních zdrojích, který uděluje jasnou odpovědnost za řízení vodních zdrojů ministerstvu pro životní prostředí a fyzické plánování. Komise vyzývá orgány, aby co nejdříve provedly a uplatnily směrnici o integrované prevenci a kontrole znečištění. Zatímco provádění právních předpisů je v pokročilém stádiu, orgány prohlásily, že nebudou schopny plně uplatnit pravidla směrnice v této oblasti před koncem roku 2009.

Pokud se týká předvstupní pomoci, Komise ve svém strategickém programovém dokumentu pro IPA na období 2007–2009 potvrzuje, že je nadále potřeba zlepšovat situaci pokud jde o kvalitu vody. Proto navrhla přidělit finanční zdroje na aktivity podle složky III v oblasti čištění odpadních vod. Budoucí aktivity v této oblasti však také závisejí na schopnosti vlády bývalé jugoslávské republiky Makedonie spravovat fondy EU podle složky III.

 
 

(1) Nástroj předvstupní pomoci

 

Otázka č. 82, kterou pokládá Ivo Belet (H-0936/07)
 Předmět: Podmínky převzetí Distrigas
 

Jednou z podmínek, které Komise stanovila pro fúzi mezi Suez a Gaz de France, je, že Suez převede svůj majetkový podíl v belgickém dodavateli plynu na třetí stranu.

EDF, sesterský koncern GDF, který je rovněž kontrolován francouzským státem, již oznámil, že má o Distrigaz zájem.

Je převzetí Distrigaz koncernem EDF pro Komisi přijatelné?

Jak Komise zaručí, aby byla na belgickém trhu zachována konkurence tak, aby si spotřebitelé a firmy měli možnost výběru, a aby se snižovaly ceny?

 
  
 

Jednou z podmínek stanovených Komisí pro fúzi Gaz de France a Suez skutečně je, aby Suez převedl svůj majetkový podíl v belgickém dodavateli plynu Distrigas na třetí stranu.

Je na Gaz de France a Suez, aby navrhly kupujícího pro převáděné podnikání, včetně Distrigas. Komise pak posoudí vhodnost jakéhokoliv navrženého kupujícího ve světle kriterií, která jsou obsažena v rozhodnutí Komise ze dne 14. listopadu 2006, kterým se fúze schvaluje za určitých podmínek a povinností. Schválení jakéhokoliv navrženého kupujícího bude záviset na splnění těchto kriterií. Komise dosud neobdržela žádný návrh na kupujícího pro Distrigas. Komise nemůže spekulovat o vhodnosti hypoteticky navrženého kupujícího.

Kromě toho, pokud koupě Distrigas splní podmínky způsobilosti stanovené pravidly Společenství, nebo vnitrostátními pravidly pro fúzi, bude koupě předmětem dalšího prověření oprávněnou institucí nebo institucemi.

 

Otázka č. 84, kterou pokládá Johan Van Hecke (H-0940/07)
 Předmět: Lepra a tuberkulóza v Číně
 

Podle organizací, které poskytují pomoc, jsou v Číně stále rozšířeny takové nemoci, jako je lepra a tuberkulóza, a opatření k jejich kontrole a léčbě zcela závisejí na zahraniční pomoci. V posledních pěti letech vyšlo na světlo v Číně více než 700 nových případů lepry, což je varovné číslo. Například v Kuang-si, která je jednou z nejchudších oblastí v Číně a má HDP srovnatelný s Lesotho v Africe, jsou nemocní lidé vykázáni do izolovaných vesnic se zpustlými domy, daleko od moderní Číny. Stát jim vyplácí měsíční podporu 150 jüanů – ekvivalent 15 EUR – což je zanechává daleko pod hranicí extrémní bídy, jak ji počítá OSN.

Je si Komise vědoma situace v Číně pokud jde o takové nemoci, jako je lepra a TB, a jejich velmi nedostatečného léčení? Budou čínské orgány vyzvány, aby samy vyvinuly snahu k zamezení jejich šíření tak, aby opatření nespoléhala pouze na zahraniční pomoc?

 
  
 

Komise sdílí obavy pana poslance ve vztahu k lepře a tuberkulóze v Číně

Tuberkulóza zůstává na prvním místě mezi příčinami úmrtí dospělých na nakažlivé nemoci v Číně. Podle odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO) je v Číně druhá největší epidemie tuberkulózy, hned za Indií, a ročně přibývá 1,3 milionu nových případů tuberkulózy.

Avšak v posledních letech po vypuknutí těžkého akutního respiračního syndromu (SARS) projevila Čína silné odhlodání čelit tuberkulóze a jiným infekčním nemocem, jehož součástí je velké zvýšení tuzemského financování.

V důsledku toho je Čína na druhém místě mezi zeměmi, které zvýšily míru uplatnění přímo sledované krátké terapie (DOTS), a dosáhla u tuberkulózy globálních cílů 70% odhalení a 85% úspěšné léčby do roku 2005. Je však třeba si povšimnout, že léčba multirezistentní tuberkulózy (MDR–TB) ještě není široce dostupná, a že Čína bude muset čelit výzvě tuberkulózy mezi vnitřními migranty tak, aby zajistila, že všichni pacienti jsou diagnostikováni, léčeni a nahlášeni.

ES v současné době financují projekt sociálního zabezpečení EU–Čína finančním příspěvkem EU ve výši 20 milionů EUR. Tento velký projekt, který je realizován od roku 2006, podporuje modernizaci a nákladovou úspornost sociálních sektorů, včetně systému zdravotního pojištění na centrální úrovni a v šesti pilotních provinciích.Předpokládá se, že tento projekt bude mít prostřednictvím lepšího modelu pro systémy zdravotního pojištění značný dopad na sociální ochranu nejchudšího obyvatelstva Číny.

Čína dosud nebyla schopna dosáhnout důležitého společenského zdravotního cíle vymýtit lepru. Podle WHO se počet nových případů lepry v Číně v období 2002–2005 pohyboval v rozmezí 1400–1660 za rok Avšak do roku 2005 se zlepšila míra odhalení onemocnění leprou a v Číně se poprvé podařilo vymýtit lepru v lokálním měřítku.

ES financovala (příspěvkem ES ve výši 0,5 milionu EUR) zvláštní projekt lepry v provincii Kuang-si, který byl dokončen před několika lety, a který byl realizován organizací Handicap International.

Navíc Komise financuje výzkumný projekt nazvaný „Tuberkulóza v Číně“, který organizuje rozbor velkého souboru kmenů Mycobacterium tuberculosis ze 31 čínských provincií. Ten přinese znalosti o rozmanitosti čínských kmenů TB. Projekt má za cíl zvýšit spolupráci s čínskými vědci a přenos technických znalostí, shromáždit údaje do sdílené databáze, a poskytnout analýzu populace. Technické poznatky budou přeneseny do čínských laboratoří.

Komise si je dobře vědoma, jaké výzvy zůstávají v Číně pokud jde o takové nemoci, jako je tuberkulóza a lepra.

 

Otázka č.85, kterou pokládá Athanasios Pafilis (H-0943/07)
 Předmět: Znesvěcení ostrova Makronisos, historického místa
 

Ostrov Makronisos, který byl v roce 1989 ministerstvem kultury a v roce 1992 prezidentským výnosem označen na historické místo a byl zařazen na seznam ICOMOS chráněných historických míst, je nyní využíván k pastvě a k nelegálnímu lovu. Došlo ke vloupání do jeho divadla a chrámů, včetně těch, které byly restaurovány, a jsou používány jako salaše pro ovce a ke skladování hnoje. Podle oficiální policejní zprávy v důsledku toho utrpěly značné škody. Ve své odpovědi na předchozí otázku (H-0205/04(1)) Komise naznačila, že v reakci na žádost od řeckých orgánů zváží možnost financovat projekty ke zlepšení a rozvoji tohoto historického místa.

Usilovaly řecké orgány o financování projektů na ostrově Makronisos? Je si Komise vědoma existence projektů ke zlepšení a k rozvoji tohoto historického místa a bude šetřit nelegální aktivity na ostrově, které znesvěcují historické památky a „oltář svobody myšlení a myšlenek“?

 
  
 

Od orgánů členských států se vyžaduje, aby podaly žádost na Komisi jenom tehdy, když se to týká velkých projektů ve smyslu článků 25–26 nařízení Rady (ES) č.1260/1999(2) na období 2000–2006 a článků 39–41 nařízení Rady č. 1083/2006(3) na období 2007–2013.U všech jiných projektů je rozhodnutí o jejich zařazení v odpovědnosti vnitrostátních orgánů.

V souladu se zásadami subsidiarity spočívá uplatnění zásahů strukturální politiky na zásadách partnerství mezi členskými státy a Komisí. V rámci tohoto partnerství při koncipování, přípravě, uplatňování, monitorování, auditu a vyhodnocení spolufinancovaných zásahů, náleží iniciativa k zařazení konkrétních projektů do operačního programu řeckým orgánům.

Podle článku 4, odstavce 7 nařízení (ES) 1080/2006(4) Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) mimo jiné zaměří svoji pomoc v období 2007–2013 na podporu „investic do kultury, včetně ochrany, podpory a zachování kulturního dědictví, rozvoje infrastruktury kultury na podporu sociálně-ekonomického rozvoje, trvale udržitelného cestovního ruchu a zvýšení přitažlivosti regionů, a na podporu nabídky kulturních služeb prostřednictvím služeb s vyšší přidanou hodnotou“. Proto by měl být projekt, o němž se zmiňuje pan poslanec, způsobilý pro spolufinancování z EFRR.

Proto navrhuje, aby pan poslanec adresoval tuto otázku na oprávněné řecké orgány. Komise sama není informována o žádném projektu, který se týká ostrova Macronissos.

 
 

(1) Písemná odpověď ze dne 20. dubna 2004.
(2) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech, Úř. věst. L 161/1999, 26.6.1999.
(3) Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízeníí (ES) č. 1260/1999.
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o zrušení nařízení(ES) č. 1783/1999, Úř. věst. L 210, 31.7.2006

 

Otázka č. 86, kterou pokládá Milan Gaľa (H-0946/07)
 Předmět: Únos izraelských vojáků v pásmu Gazy
 

Přibližně před jeden a půl rokem byli v pásmu Gazy uneseni tři izraelští vojáci. Ti mladí muži mají v Izraeli rodiny a vedli předtím civilní život. Do dnešního dne však rodiny těchto vojáků nedostaly žádné informace o osudu svých blízkých, což odporuje všem humanitárním zákonům platným v civilizovaném světě.

Zajímalo by mne, zda Komise plánuje nějakou akci s cílem získat informace o životech a zdravotním stavu vojáků a o podmínkách, za nichž jsou drženi v zajetí. Plánuje Komise podniknout kroky s cílem zajistit jejich bezpodmínečné propuštění, nebo, bude-li to potřebné, zajistit důstojný návrat jejich tělesných pozůstatků do jejich domoviny?

 
  
 

Komise sdílí obavy, které pan poslanec vyjádřil ve vztahu k pokračujícímu zajetí tří unesených izraelských vojáků.

Komise nadále využívá širších politických evropských a mezinárodních rámců k tomu, aby předložila svoji výzvu k jejich propuštění.

Čtyřka a Rada ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy opakovaně vyzvaly k jejich propuštění. Komise také vede politický dialog s libanonskou vládou, palestinskými úřady a partnery v regionu, včetně dialogu o jejich úsilí v tomto směru.

 

Otázka č. 87, kterou pokládá Diamanto Manolakou (H-0949/07)
 Předmět: 4. rámec podpory Společenství a lesnické mapy
 

Odmítnutí Komise zahrnout kreslení lesnických map pro Řecko jako aktivitu způsobilou pro 4. rámec podpory Společenství znehodnocuje jakékoliv úsilí o ochranu zemědělského ekosystému státu, protože lesnické mapy jsou základem pro založení lesního registru, který je naprosto nezbytný k vymezení a ochraně lesního ekosystému. Komise svoje zamítnutí zdůvodnila tím, že 3.rámec podpory Společenství již zahrnuje podobný projekt, který provádí Greek Ktimatologio A.E. pokud jde o vymezení lesů a lesních ekosystémů. Avšak podle kompetentních služeb a vědeckých orgánů tento projekt nesouvisí s pracemi na kreslení lesnických map.

Přezkoumá Komise tuto záležitost a zváží způsobilost projektu kreslení lesnických map pro 4. rámec podpory Společenství?

 
  
 

Pokud se týče rozvoje venkova, zhotovování lesnických map není způsobilé pro spolufinancování z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), protože nepatří mezi aktivity, které jsou k tomu způsobilé podle ustanovení nařízení (ES) č.1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z EZFRV.

V rámci 3. plánovacího období (2000–2006) je z Evropského fondu regionálního rozvoje rozvoj (EFRR) v rámci operačního programu „Informační společnost“ spolufinancován velký projekt „Datová a IT infrastruktura pro moderní katastr v Řecku“. V tomto rámci se počítá s dílčím projektem vymezení zalesněných oblastí. Jeho základním úkolem je, aby s použitím starých a čerstvých základních map objasnil zalesněné zóny v celé zemi tak, aby lesní služba byla včas připravena k deklaraci o půdě ve státním vlastnictví a lesních pozemcích.

 

Otázka č. 88, kterou pokládá Pedro Guerreiro (H-0952/07)
 Předmět: Financování budoucí evropské námořní politiky Společenstvím
 

Komise nedávno předložila svůj návrh na budoucí „integrovanou námořní politiku“ EU.

Při jakékoliv iniciativě v této oblasti si musí členské státy zachovat pravomoc spravovat svoje vlastní území – zvláště svoje teritoriální vody a výhradní ekonomické zóny (EEZ) – v různých oblastech jako je využití zdrojů, doprava, výzkum, správa hranic a bezpečnosti, regionální plánování, životní prostředí a ekonomické aktivity jako je rybolov .

Jak zamýšlí Komise financovat takovou politiku (která podle vlastních slov Komise „také vyžaduje zdravou finanční základnu“) z rozpočtu Společenství vzhledem k principu, že na nové priority musí být poskytnuto nové financování?

 
  
 

Aktivity v teritoriálních vodách a výhradních ekonomických zónách (EEZ), jako je využití zdrojů, doprava. výzkum, ochrana hranic a bezpečnosti, regionální plánování, životní prostředí a rybolov, jsou různým způsobem ovlivňovány právními předpisy Společenství.

Pro tyto politiky existují mechanismy financování, a financování je k dispozici zejména z Evropského fondu pro regionální rozvoj, 7. rámcového programu Společenství pro výzkum a Evropského fondu pro rybolov.

Holistický a překlenovací přístup k záležitostem, které se týkají moře, navržený v nedávném sdělení Komise „Integrovaná námořní politika pro Evropskou unii“, během času povede k větší důslednosti mezi odvětvovými politikami ve vztahu k mořím a oceánům, a také k důslednějšímu použití souvisejícího financování.

Měli bychom si také připomenout, že ve svém usnesení z 12. listopadu o námořní politice se Parlament přiklonil k „vytvoření rozpočtové kapitoly nazvané „námořní politika–pilotní projekty“ pro podporu projektů, které integrují různé systémy pro monitorování a pozorování moří, shromažďují vědecké údaje o moři, rozšiřují kontakty a nejlepší postupy v oblasti námořní politiky a pobřežního hospodářství, přičemž potřeby námořní politiky mají být řádně brány na zřetel v politice a nástrojích rozpočtové architektury EU po roce 2013.“ Přijetí rozpočtu na pilotní projekty námořní politiky Parlamentem by bylo prvním důležitým krokem k financování námořní politiky.

 

Otázka č. 89, kterou pokládá Jörg Leichhtfried (H-0953/07)
 Předmět: Přeprava zvířat
 

S odvoláním na moji otázku (H-0869/07) musím upozornit – s poděkováním Komisi za její odpověď ze dne 13. listopadu 2007 – že bohužel neodpověděla na jeden z problémů. Může Komise odpovědět na následující otázku?:

Jak lze použít těchto více než 60 000 podpisů k nejúčinnějšímu zajištění toho, aby Parlament a také Komise a Rada přijaly důraznější akci k problému týrání živých zvířat při přepravě?

 
  
 

Dodatkem k odpovědi Komise na otázku H-0869/07, chce Komise znovu potvrdit svoji velkou úctu k více než 60 000 občanů, kteří vyjádřili svoje znepokojení nad přepravou zvířat.

Komise sdílí názor pana poslance, že by měla být lépe vymáhána pravidla EU o pohodě zvířat při přepravě.

Komise již za sebe v předchozí odpovědi vysvětlila, jaká opatření přijala, a svoje další plány pro zajištění toho cíle.

Komise v minulosti obdržela jiné petice o pohodě zvířat a nadále je bere v úvahu při přípravě svojí politiky.

 

Otázka č. 90, kterou pokládá Hans-Peter Martin (H-0957/07)
 Předmět: Náklady na důchody smluvních pracovníků v agenturách Evropské unie
 

Agentury Evropské unie v současné době zaměstnávají několik stovek pracovníků, kteří mají nárok na důchod z rozpočtu EU.

Zvážila Komise nebo provedla nějaké výpočty budoucích nákladů rozpočtu EU na důchody smluvních pracovníků v agenturách Evropské unie?

Pokud ano, jakou podobu mají tyto úvahy/výpočty? Předvídá Komise nějaký problém s náklady na důchody smluvních pracovníků?

 
  
 

Smluvní pracovníci najatí výkonnými a regulačními agenturami platí stejné příspěvky do penzijního sytému jako úředníci a dočasní zaměstnanci (1/3 částky nezbytné pro pojistnou rovnováhu, což je v současné době 10,25 % základního platu) a nabývají stejných důchodových nároků (1,9 % jejich konečného základního platu ročně, nejvýše však 70 %).

Situace smluvních pracovníků proto není odlišná od situace úředníků a dočasného personálu, a spadá do dvou kategorií:

podobně jako úředníci nebo dočasný personál, smluvní pracovníci, kteří opouštějí službu, aniž by získali podle schématu evropských institucí nárok na starobní důchod (tedy dříve než po desetileté službě a před 63. rokem věku), musejí převést svůj pojistný ekvivalent nároku na starobní důchod. aktualizovaný ke skutečnému datu odchodu, do jiného důchodového schématu (čl.109 odst. 1 pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství (CEOS) a příloha VIII, čl. 11 odst. 1 Služebního řádu) ;

smluvní pracovníci, kteří službu opouštějí po nejméně desetileté službě a 63. roku věku, mají stejný nárok na důchod za stejných podmínek jako úředníci (čl. 109 odst. 1 CEOS a článek 77 Služebního řádu).

Na prostředky potřebné pro výplatu důchodů je pamatováno v rozpočtu (hlava 30, kapitola 1, článek 13). Předběžný návrh rozpočtu na rok 2008 uvádí sestavu položek výpočtu, včetně očekávaného počtu důchodců v úřadech(1).

 
 

(1) Viz KOM(2007) 300, s. 313 ff.

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí