Předsedající. - (FR) Byl rozdán zápis z jednání z pondělí 14. ledna 2008. Jsou k němu nějaké připomínky?
Cristiana Muscardini (UEN). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, je od vás velmi milé, že jste mi dal prostor 20 minut poté, co jsem o to požádala, i když sedím přímo proti předsednickému stolu. Chci mluvit do protokolu a v zájmu demokracie v této sněmovně.
Předsednictvo Parlamentu a předsedové všech skupin si musí uvědomit, že ze dvou špatných věcí nikdy nevznikne jedna dobrá. To, co je politicky užitečné, není vždy politicky správné a poté, co jsem si dnes vyslechli velkého muftí ze Sýrie, se musíme všichni zde jasně a jednoznačně rozhodnout, zda se budeme řídit demokratickými ustanoveními jednacího řádu, nebo zájmy jednotlivců, možná podle okolností.
Dnes ráno se stala chyba, pokud jde o jednací řád Parlamentu, a my tuto chybu nenapravíme, když budeme hlasovat v prázdné sněmovně. Dopouštíme se tu další chyby na úkor demokracie. Neříkám za skupinu UEN, zda je důležité diskutovat o odpadu v Itálii dnes v 9 hodin večer nebo zítra v 5 hodin odpoledne, nebo zda je důležité, aby vysvětlení hlasování následovalo po hlasování, jak bylo v Parlamentu vždy zvykem, když z hlasování vyplynulo, že to bývalo mělo být dnes dopoledne. Ptám se vás však, pane předsedající – a můžete mě přerušovat, to mě vůbec nezajímá – co je k tomu uvedeno v jednacím řádu Parlamentu? Víte to? Pokud jde o tuto otázku, měl byste říct této vyprázdněné sněmovně, že hlasuje na základě toho, kdo dostal slovo, a ne toho, kdo chtěl vyjádřit nezávislý názor! Je to fraška!
Předsedající . – (FR) Paní předsedkyně, věřte mi, že můj tón bude tak odměřený, jako byl ten váš rozčílený. Dal jsem vám slovo, abych věděl, zda máte či nemáte co říct k zápisu z pondělí 14. ledna. K tomu jste neřekla nic. Byl jsem tak zdvořilý, že jsem vás vyslechl až do konce a doufám, že kolegové ocení stejně jako já tón, který na plenárním zasedání používáte.
Beru to tedy tak, že nejsou další poznámky, protože paní předsedkyně již nechce znovu vystoupit.