Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2007/0132(CNS)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0508/2007

Předložené texty :

A6-0508/2007

Rozpravy :

PV 15/01/2008 - 19
CRE 15/01/2008 - 19

Hlasování :

PV 16/01/2008 - 4.1
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2008)0010

Doslovný záznam ze zasedání
Úterý, 15. ledna 2008 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

19. Opatření využívající aplikace dálkového průzkumu zavedené v rámci SZP (rozprava)
Zápis
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Dalším bodem je zpráva Friedricha-Wilhelma Graefe zu Baringdorf jménem Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova k návrhu nařízení Rady o opatřeních, která má Komise přijmout pro období 2008–2013 prostřednictvím aplikací dálkového průzkumu zavedených v rámci společné zemědělské politiky (KOM(2007)0383 – C6-0273/2007 – 2007/0132(CNS)) (A6-0508/2007).

 
  
MPphoto
 
 

  Mariann Fischer Boel, členka komise. − – Pane předsedající, před tím, než se budu věnovat obsahu zprávy, chci nejprve poděkovat zpravodaji panu Graefe zu Baringdorf a členům Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova za jejich práci, kterou vykonali při hodnocení návrhu Komise.

Nejprve bych ráda udělala několik obecných poznámek a umístila návrh Komise do správného kontextu. Návrh Komise se týká agrometeorologického systému, který se používá pro přípravu prognóz výnosu plodin a také průběžné kontroly rozvoje plodin v rámci Evropské unie. Tento systém byl vyvíjen během 90. let a v plném provozu je od roku 1998. Musím říct, že ho považuji za velmi užitečný nástroj.

Systém poskytuje útvarům Komise pečlivé informace o situaci v odvětví plodin a pomáhá také Komisi při přijímání včasných rozhodnutí v rámci společné zemědělské politiky, a proto si myslím, že je naprosto přirozené, že je financován z prostředků pro orientaci.

Dovolte mi, abych se zmínil o některých návrzích ze zprávy Zemědělského výboru. Obáváte se, jak budou shromážděná data použita. Chci být v této věci upřímná. Cílem tohoto systému není a nemůže být kontrola, ani nemohou být použita pro jakoukoliv kontrolu zemědělců v Evropské unii.

Když se na věc podíváme z technického hlediska, je rozlišení dálkově snímaných obrazů, které systém zajišťuje, tak nízké, že neumožňuje žádnou kontrolu a tento systém – což se musí také ujasnit – nemá nic společného s Integrovaným administrativním a kontrolním systémem (IACS).

Zpravodaj rovněž uvádí, že neexistuje konsensus o tom, zda navrhovaný systém v současnosti funguje. Práce na vývoji systému započaly na konci 80. let a, jak jsem řekla, od roku 1998, kdy byl opravdu spuštěn, poskytuje pravidelně útvarům Komise odhady výnosů. Tuto informaci využíváme denně, například při analýzách vývoje dodávek a cen v odvětví obilnin.

V září 2007 Komise provedla ve zprávě Evropskému parlamentu a Radě hodnocení systému, které ukázalo, že systém je opravdu užitečný. Systém rovněž zavedlo několik členských zemí na národní úrovni a jiné země jej využívají, nebo vyvíjí podobné nástroje, takže v tomto bodu s vámi naprosto souhlasím.

Nakonec vítám i princip vytvoření soupisu projektů a iniciativ v oblasti vesmíru a dálkového průzkumu. K tomu však tento návrh není určen. To by opravdu patřilo pod iniciativu EU Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti. Takže tady se rozcházíme, ale těším se na komentáře ctihodných členů parlamentu.

 
  
MPphoto
 
 

  Friedrich-Wilhelm Graefe zu Baringdorf, zpravodaj. (DE) Pane předsedající, paní komisařko, ve spolupráci s komisí Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova jsme uvažovali o tom, zda máme k této problematice vydat zprávu, nebo ji nechat přejít bez jakékoliv zprávy. Měl jsem za úkol prozkoumat tuto otázku do hloubky a následně jsme se rozhodli návrh zprávy vypracovat, takže dnes večer dva z nás mohou zde o této věci znovu mluvit, což je samo o sobě užitečné.

Narazili jsme však na několik bodů a to se odrazilo v pozměňovacích návrzích, které jsme připravili. Zpráva Komise předně říká, že návrh byl v Radě i jinde nesporný. Podle našich zjištění však některé země zejména v severní Evropě nemohou s těmito satelitními údaji příliš pracovat, protože vše je při snímkování stále pokryto sněhem.

Za druhé jsou data shromažďována soukromými firmami, které je poskytují Komisi, a hlavními zákazníky těchto soukromých firem jsou plynárenský a ropný průmysl, což je oblast, která vyvolává určité spekulace. Musíme zajistit – a proto chceme uplatnit naše parlamentní kontrolní pravomoci – aby tato shromážděná data nebyla nijak napojena na jakékoliv soukromé spekulativní cíle, ale aby skutečně použita, jak jste řekl, jen pro účely předpovídání sklizně a úrody. Jak však taky víte, jsou tato stejná data využívána ke spekulacím o komoditních termínových obchodech na burze a tyto předpovědi by mohly být využity ke stejnému účelu.

Než budeme jakkoliv pokračovat, rád bych upozornil na to, že Komise a Parlament zde zastupují stejný zájem, ale Parlament má kontrolní funkci, takže má pro nás smysl o tom hovořit a požadovat od Komise zprávy, jež jasně ukážou, co se s těmito daty děje, jak jsou zaznamenávána a k jakému účelu slouží. Jde v podstatě o to, že vás pro příští roky voláme k odpovědnosti.

Poněkud nás pak pochopitelně udivilo, když jsme se dozvěděli, že se náhle změnily finanční základy pro shromažďování těchto údajů. Až dosud jsme měli vyhrazené rozpočtovou linii, v rámci které se diskutovalo o zvyšování přídělů a návrzích na jejich zadržení. Nyní se mají tyto aktivity přesunout do Záručního fondu, nad kterým má parlament menší kontrolní pravomoc. Dnes se lze domnívat, že pokud vstoupí Smlouva v roce 2009 v platnost, přestane Záruční fond existovat a tyto otázky se přesunou do plné rozpočtové svrchovanosti Parlamentu. Tento přístup byl alespoň navržen a když jsme zprávu dostali, nebylo ještě jasné, kdy se Smlouva konkretizuje. Řekli jsme proto ne, nyní nechceme žádné změny dělat; mělo by to zůstat jak to je, především v rámci rozpočtové linie, kterou Parlament může ve výdajové složce kontrolovat.

Souhrnně si, paní komisařko, skutečně myslím, že máme důležitější otázky k diskusi a k řešení, jako je kontrola ochrany zdraví, než téma této naší večerní diskuse. Zemědělci jsou však velmi citliví na sebemenší podezření, že by je někdo špehoval. Dala jste jasně najevo, že zde nejde o dohled nebo špehování. Rád tuto zprávu předám, ale musíte nás chápat. My jako Parlament musíme také dohlédnout na to, co děláte. O otázce musíme diskutovat a poukazovat na ni, protože máme odpovědnost vůči našim voličům.

 
  
MPphoto
 
 

  Esther Herranz García, jménem skupiny PPE-DE. (ES) Pane předsedající, paní komisařko, dobrý večer, je tu další večer, kdy hovoříme o zemědělství. Jak Komise v této zprávě uvedla, dálkový průzkum ukázal v posledních letech, jak můžeme správně vyhovět potřebám Společné zemědělské politiky. Tradiční statistické a zemědělské předpovědi začínají být ve srovnání s novými technologiemi, které zaplavují veškeré aspekty našeho života, zastaralé.

Umožnily nám rovněž zlepšit spolehlivost, objektivitu, rychlost a frekvenci pozorování a dosáhnout úspor ve sledování nákladů a monitorování zemědělských výdajů. Společná zemědělská politika proto dálkový průzkum velmi vítá.

Návrh zákona, který bude předložen k zítřejšímu hlasování, Evropskou komisi ve většině podporuje, s výjimkou bodu, který považuji za důležitý, protože se týká financování celého opatření. Ve Výboru pro zemědělství jsem podpořila návrh zpravodaje na vytvoření zvláštního rozpočtu pro dálkový průzkum ve výši 9,2 milionu eur mimo evropský Zemědělský záruční fond, aby se zachovala budoucí podpora Společenství pro rozvoj dálkového průzkumu ve všech členských státech.

Proto vítám výsledek hlasování Výboru pro zemědělství, jehož zpráva také hovoří o potřebě využít počítačové vybavení Společného výzkumného střediska v Ispře ke zpracování údajů z vesmíru, spíše než myšlenku na vytvoření nové počítačové infrastruktury, jak navrhuje Evropská komise.

Mohli bychom tak zracionalizovat jak infrastrukturu, tak finanční rozpočet, a proto podpořme zítra ve sněmovně dokument, který bude předložen k hlasování.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN BIELAN
Místopředseda

 
  
MPphoto
 
 

  Lily Jacobs, za Skupinu PSE. – (NL) Pane předsedo, paní komisařko, dámy a pánové, není nic, co by technologie nezvládla. Máme před sebou návrh Evropské komise na rozšíření programu, který využívá nejmodernější technologie na monitorování našeho evropského zemědělství. Po letech výzkumů mohou být na sebe příslušní vědci hrdí.

Pomocí satelitů je například možné monitorovat využívání a stav půdy, studovat vlivy změny klimatu nebo dokonce předpovídat sklizeň. To znamená, že můžeme dávat pozor na situaci a v pravou chvíli zakročit, abychom odvrátili očekávané problémy jako je letošní nedostatečná sklizeň obilí.

Jsem původem inženýrka a takovéto praktické využití principiální technologie v náš prospěch považuji za úžasné. Tamtamový systém pro zemědělství. Kdo by si to byl pomyslel? Nyní musíme zvážit, zda jsme jako Parlament pro budoucí výzkum a využití tohoto prostředku. Kdo by řekl ne?

Doporučuji, aby moji kolegové ze socialistické skupiny pro tuto směrnici hlasovali, ale chci sdělit paní komisařce, která tu s námi v tuto pozdní hodinu je, několik připomínek.

Za prvé mám pochyby v otázce začlenění rozpočtu a programu do Zemědělského záručního fondu. Dosud měl tento projekt svou vlastní rozpočtovou položku, která Parlamentu umožnila situaci monitorovat a být pravidelně informován. Navzdory prokázané hodnotě programu výzkum stále pokračuje. Pokud by nám Komise již nepodávala zprávy o postupu a výsledcích programu nebo vynaložených nákladech, považovala bych to za nešťastné. Jako poslankyně Parlamentu a zainteresovaná strana bych požadovala zachování zvláštní rozpočtové položky, abychom mohli být i v budoucnu informováni a mohli také zasahovat do rozhodování.

Za druhé bych byla ráda, kdyby byly všechny výsledky výzkumu volně k dispozici ostatním zainteresovaným stranám jako jsou univerzity a výzkumné ústavy. Data, zjištěná díky programům MARS a LUCAS, by mohla být enormně užitečná zejména v oblasti výzkumu klimatu.

Pane předsedající, paní komisařko, touto žádostí o transparentnost své první vystoupení na tomto plénu zakončím. Doufám, že dostanu od paní Fischer Boelové kladnou odpověď.

 
  
MPphoto
 
 

  Samuli Pohjamo, jménem skupiny ALDE. – (FI) Pane předsedající, nejprve bych rád poděkoval zpravodaji panu Graefe zu Baringdorf za to, jak vynikajícím způsobem připravil toto téma k diskusi. Odvedl náročnou práci a poukázal na nedostatky a problémy spojené s dálkovým průzkumem.

Opatrný přístup, důraz na transparentnost a přesné určení pole působnosti zařízení jsou všechno patřičné otázky. Dálkový průzkum se skvěle hodí k získávání rychlých informací o stavu zemědělských hospodářství, úrodě plodin a pěstitelských podmínkách. Tuto informaci lze pak využít například ve výzkumu, plánování zemědělského marketingu a řízení společné zemědělské politiky.

Jak zpravodaj uvedl, je v používaných metodách stále mnoho nedostatků. Podmínky se v jednotlivých členských státech liší a údaje z členských států nejsou zcela kompatibilní. Například v mé zemi, ve Finsku, jsou sněhem pokryté části země často tak malé, že se ne vždy podaří ze satelitních záběrů určit velikost povrchové plochy. Z toho důvodu je vhodný pozměňovací návrh, který stanoví, že získané informace lze použít pouze pro odhady úrody, a ne pro kontrolní účely.

Dnešní zemědělci jsou zatížení byrokracií, papírováním a neustálými kontrolami. Když neúmyslně udělají kvůli špatným informacím chybu, je jim uložena nesmyslně tvrdá pokuta. Vzhledem k tomu, že se metody dálkového průzkumu vyvíjejí, lze očekávat, že napomohou snížení byrokracie, která zemědělcům zapříčiňuje nepřetržitá muka.

Nejprve však potřebujeme získat přesnější výsledky výzkumu, aby se zajistilo, že metody budou skutečně spolehlivé a že se se všemi zemědělci bude zacházet nestranně. Při zavádění nových metod musíme také zajistit ochranu soukromí zemědělců a to, že celý proces bude transparentní.

 
  
MPphoto
 
 

  Bogdan Golik (PSE). – (PL) Pane předsedající, paní komisařko, k tomu, abychom měli dobře fungující společnou zemědělskou politiku, potřebujeme především přesné a spolehlivé údaje.

Techniky dálkového průzkumu umožní společně s jinými aplikacemi monitorovat a předpovídat úrodu. Jejich význam ještě více vzrůstá v souvislosti se změnou klimatu. Použitím dálkového průzkumu můžeme zjistit již v ranějším stádiu podmínky, které jsou nepříznivé pro vývoj rostlin, a v důsledku toho rychleji a přesněji předpovídat, které oblasti jsou ohroženy suchem. Tyto techniky poskytují data pro ekonometrické modely, jež se běžně využívají při posuzování důsledků zavádění změn do fungování společné zemědělské politiky. S přesnějšími počátečními údaji můžeme snížit pravděpodobnost omylů v předpovídaných scénářích.

Z toho důvodu se domnívám, že je velmi důležité pokračovat s projektem MARS. Finanční zdroje pro tento projekt by však měly zůstat nezměněné, tzn. v rámci zvláštní rozpočtové položky, a neměly by spadat pod evropský Zemědělský záruční fond. Vzhledem k tomu, že je tento projekt financován z fondů EU, tzn. z daní našich občanů, myslím, že by se měla provést analýza efektivity projektu MARS a potenciálních možností jeho využití, jež se prozatím neuplatnily v praxi.

Jako obvykle bych rád pogratuloval zpravodaji k této vynikající zprávě, a plně s ním souhlasím v tom, že musíme zajistit, aby byl systém zkonsolidovanější a hlavně plodnější a užitečnější.

Poslední otázkou, které bych se rád věnoval, je přístup k datům. Kdokoliv by měl mít právo tento zdroj informací využít, nejen rozhodovací orgány EU, ale rovněž členské státy a výzkumné a akademické instituce. Data by mohla být užitečná i na úrovni zemědělců: zemědělci by například mohli informace získané z dálkové kontroly využít při optimalizaci zemědělských úkonů.

 
  
MPphoto
 
 

  Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk (UEN). – (PL) Pane předsedající, rád bych podpořil stanovisko zpravodajce a zdůraznil, že techniky dálkového průzkumu mohou být pro Evropskou komisi užitečné: především při zlepšování zemědělských trhů, za druhé při umožnění kontroly obdělávání půdy a současně k předpovídání úrody a konečně za třetí by tyto předpovědi mohly mít dopad na ceny zemědělských surovin, což by mohlo být v příštích několika letech obzvlášť významné, neboť ceny potravin neustále rostou.

I kdyby se podařilo splnit jen některé z výše uvedených cílů, stačilo by to k uznání, že dálkový průzkum je metoda, která přináší důležité informace, jež jsou užitečné pro správné řízení trhů s jednotlivými zemědělskými produkty.

Současně s tím, jak tuto metodu pozitivně hodnotím, bych rád také uvedl, že sdílím názor zpravodajce, že by se tento obor měl financovat ze zvláštní rozpočtové linie, a ne ze Zemědělského záručního fondu.

 
  
MPphoto
 
 

  Paul Rübig (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, nedávno jsem byl pozván na zasedání Rotary Clubu, kde se odehrála velice zajímavá debata. Jeden Rotarián, který je nelítostným kritikem EU, si stěžoval, že v Evropě dochází k velmi mnoho podvodům, že neprobíhají žádné kontroly a že nejvíc problémů se projevuje v zemědělské oblasti. Zajímavé je, že o pár minut později vystoupil zemědělec, který uvedl, že u něj právě proběhla inspekce, která byla prováděná velmi přísně a pečlivě, a že neví o žádné jiné oblasti činnosti, která by byla podrobována takovým kontrolám jako zemědělství.

Myslím, že to velmi jasně ukazuje, co lidé potřebují, totiž informace o tom, co se skutečně děje. Proto pokud máme evropské veřejnosti vysvětlit, jak je zemědělská politika důležitá, nutně potřebujeme osvědčené postupy a srovnání.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Claude Martinez (NI). – (FR) Pane předsedající, paní komisařko, pane zpravodaji, tento návrh nařízení, jehož cílem je zavést dálkový průzkum pomocí satelitu, je zajímavý. V 90. letech představil přímo tady Michel Debatisse, který zastupoval francouzské zemědělce, projekt dálkového průzkumu, jež se ale týkal chovu. Podle něj se měly dobytku a ovcím do uší vstřelovat elektronické čipy, zejména kvůli kontrole placení prémií a zabránění podvodům v některých departementech jižní Francie. Uvažovalo se dokonce i o elektronických kapslích, které by dobytek spolkl, ty by se poté zachytily v některé části jejich vnitřností a bylo by možné je přes satelit identifikovat a spočítat.

Dnes tu máme před sebou něco jiného, i když jde o historii starou již sedm let, v souvislosti s pilotními projekty MARS nebo LUCAS. Jde o získávání informací o využívání půdy, o stavu půdy nebo kultur, aby se daly předvídat výnosy a současně spravovat zemědělské trhy a vytvářet ekonometrické modely.

Tento cíl snažící se získat informace, dodávat údaje do statistik, dělat prognózy, ba dokonce vytvořit zvláštní webovou stránku, zahrnuje pochopitelně i riziko: jsem v pokušení ho nazvat riziko elitářství dálkového průzkumu, protože tato technologie bude přístupná jen velkým zemědělcům nebo velice bohatým regionům a současně neumožní všem předvídat ceny, což je výhodné zejména když kurzy obilovin stoupají. To, že bude díky údajům o úrodě možné předvídat ceny několik měsíců předem, je velmi zajímavá vyhlídka pro burzovní trhy v Chicagu i jinde.

Náš zpravodaj Graefe zu Baringdorf má plné právo zajímat se o otázku, kdo bude mít ze systému užitek, o to víc, že to nebude levné – pochopil jsem, že jde o asi deset milionů, i když je to rozloženo na pět nebo šest let, a tato částka nebude pocházet ze samostatné rozpočtové linie, ale ze Zemědělského záručního fondu. Paní komisařko, stojí za to tento systém odzkoušet nebo se o to snažit.

 
  
MPphoto
 
 

  Mariann Fischer Boel, členka komise. − Pane předsedající, je pravda, že někdy máme možnost zde pozdě večer sedět a diskutovat o zemědělských otázkách, ale musím říct, že jsem ráda, bez ohledu na to, jak je pozdě, že jsem měla možnost – s těmi, kdo jsou zde tento večer přítomni – o tomto velice zajímavém tématu diskutovat.

Za prvé je jasné, že v situacích, kdy jsou některé oblasti pokryty sněhem, není možné údaje o plodinách shromažďovat – a to se týká našich finských přátel, ale je možné shromažďovat meteorologická data, která budou k dispozici bez ohledu na meteorologické podmínky. Úzce se to také týká vývoje, který sledujeme v diskusích o změně klimatu, myslím, že i tato informace je přesvědčivá a důležitá. Objevily se tu obavy o dostupnosti údajů. K tomu mohu pouze říct, že data jsou dostupná bez ohledu na to, odkud jste. Jsou dostupné jak v členských státech, tak na internetu, takže údaje posbírané v různých oblastech nejsou tajná.

Pokud jde o rozpočet, myslím, že je důležité, že se v situaci, kdy máme omezený rozpočet pro zemědělství, staráme o to, aby se peníze utratily co nejlépe a že (odkazuji na pana Martineze) můžeme obhajovat, jak se peníze utratí a zajistit, aby nedošlo k podvodu. Myslím, že se nám i povedlo vysvětlit Evropskému parlamentu, jak peníze utrácíme a jak je zajištěna jejich kontrola. Zdá se mi však také důležité dnes večer zopakovat, že technologie, které systém používá k registraci polních plodin, neumožňuje využít stejný systém ke kontrolním účelům. Technologie je úplně jiná a získané fotografie jsou prostě pro kontrolní účely nepoužitelné, takže to prosím nespojujte, protože je to zcela nepřiměřené. Nicméně si stále myslím, že peníze, které v budoucnu na tento systém vydáme, jsou opodstatněné. Půjde o přibližně 1,5–1,7 milionů eur za rok. Zejména v situaci, kdy se v zemědělském sektoru setkáváme s dramatickými změnami v kolísání cen, je důležité mít k dispozici spolehlivá data, ze kterých naše prognózy vycházejí.

 
  
MPphoto
 
 

  Friedrich-Wilhelm Graefe zu Baringdorf, zpravodaj. (DE) Pane předsedající, paní komisařko, podle nového systému má zpravodaj poslední slovo a v tom spočívá pochopení toho, jak Evropský parlament hledí na svůj vztah s Komisí. Jak víte, pokud jde o další kroky v této věci, máme stejný názor. Nenavrhuji, aby se celý systém rušil; jen jsem navrhnul pár zlepšení – které tu nemám v úmyslu opakovat – k tomu, aby se zvýšila kontrolní pravomoc Parlamentu.

Pokud jde o otázku dat, který by se mohla využívat pro analýzy klimatu, uvedli jsme, že existují dva pilotní projekty s názvem LUCAS a MARS. Ukazuje se však také, že shromážděná data překračují oblast zemědělství. Proto jsem požádal o vysvětlující stanovisko k zachování samostatné rozpočtové linie.

Dovolte mi, abych své vystoupení zakončil historkou, která ukazuje, čím se musíme zabývat. Jednu farmu poblíž mého bydliště navštívil dozorční úřad, protože u ní satelitní systém údajně objevil gulu, čili zakázaný kanalizační systém. Inspektoři řekli, že tam musí být nějaké zvláštní místo, které systém našel. Farmář je však ujistil, že nic takového nemá. A co se ve skutečnosti stalo? Na poli ležela plastiková rohož – což by se taky nemělo stát – přes kterou prorostla tráva. A tu satelitní systém objevil a úřady kvůli tomu musely farmáře zavolat na kobereček.

My politikové bychom určitě mohli přijít s mnoha podobnými historkami z našeho okolí, které ukazují, s čím máme co do činění – a vy jste paní komisařko taky určitě o něčem podobném slyšela. Nemá smysl popírat naše obavy týkající se vyhlídky, že budou farmáři kontrolováni způsobem, jenž veřejnost nemůže chápat a jenž už nebude podléhat parlamentní kontrole. Doufám nicméně, že oceníte, proč jsme museli tuto zprávu předložit Parlamentu k diskusi a proč musíme být dál v budoucnu obezřetní. Jinak jsme připraveni se navzájem v tomto úsilí podpořit.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající . Prohlašuji rozpravu za ukončenou.

Hlasování se bude konat ve středu 16. ledna 2008.

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí