Předsedající. − Dámy a pánové, dnes je opravdu mimořádný den, protože poprvé v historii Evropské unie se tento představitel, premiér této země, Slovinska, ujímá předsednictví Evropské unie. Slovinsko je zemí, která do Evropské unie vstoupila 1. května 2004 společně s devíti dalšími zeměmi. A je to poprvé, co jedna z bývalých komunistických zemí, které dnes žijí podle základních principů svobody, demokracie a parlamentního uspořádání, totiž Slovinsko, je předsedající zemí Evropské unie. A proto zde srdečně vítám úřadujícího předsedu Rady, premiéra Slovinska, Janeze Janšu. Vítejte v Evropském parlamentu!
(Potlesk)
Dnešek je však mimořádný den také z dalšího důvodu, a proto bych zde rád velice srdečně uvítal také předsedu Evropské komise, Josého Manuela Durãa Barrosa, protože přesně před 50 lety svolal první předseda Evropské komise Walter Hallstein svou první Komisi. 50. výročí Evropské komise je dalším důvodem k oslavě. A proto bych Komisi rád vyjádřil v tomto výjimečném velice slavnostním okamžiku k jejímu významnému výročí vše nejlepší.
(Potlesk)
Dámy a pánové, s potěšením oznamuji, že si vyslechneme zprávu úřadujícího předsedy Rady.
Janez Janša, předseda Rady. – (SL) Je pro mě velkou ctí a potěšením být zde dnes mezi vámi a jsem na to skutečně hrdý. Cítím hrdost jakožto Slovinec, jehož země je prvním z nových členských států EU, kterému bylo svěřeno předsednictví v Evropské radě, a rovněž jakožto Evropan, jehož Unie vstupuje do roku 2008 s podepsanou Lisabonskou smlouvou a s rozšířenou eurozónou a schengenským prostorem.
Ujišťuji vás, že v následujících městech až do léta mi bude potěšením přicházet sem častěji, pokud mě pozvete, rozhodně alespoň po každém zasedání Evropské rady. Těším se na šestiměsíční období úzké a konstruktivní spolupráce s Evropským parlamentem.
Dnešek je historickým dnem v mnoha ohledech. Slovinsko představuje své priority předsednictví jakožto první nový členský stát, jakožto první členský stát z druhé strany bývalé železné opony a jakožto první slovanská země v čele Rady Evropské unie.
To by nebylo možné bez hloubkových změn, které na evropském kontinentě v posledním čtvrtstoletí proběhly. Umožnily Evropě rozsáhlé sjednocení, sjednocení v unii míru, svobody, solidarity a pokroku. Ještě před 20 lety bylo toto všechno pro miliony Evropanů nepředstavitelné.
V květnu tohoto roku uplyne přesně 20 let od mého velmi zvláštního a osobního zážitku. Dovolte mi, abych se o něj s vámi podělil, protože velmi dobře symbolizuje změny, o kterých jsem se právě zmiňoval.
V roce 1988 jsme byli společně se dvěma novináři a jedním poddůstojníkem zatčeni, uvězněni, souzeni a odsouzeni před vojenským soudem, protože jsme kritizovali tehdejší totalitní komunistický režim v Jugoslávii, a zejména militaristické ambice tehdejší jugoslávské armády. Neexistovalo základní právo na obhajobu, neměli jsme právo na právníka, nebyl povolen vstup veřejnosti. Souzeni jsme byli v centru Lublaně, slovinského hlavního města, tehdy stále ještě jedné z jugoslávských republik, a řízení bylo vedeno v jazyce, který byl pro nás jazykem cizím.
I když soud probíhal v utajení a jugoslávská armáda hrozila zásahem, na ulicích a náměstích se shromáždily desetitisíce lidí k pokojnému protestu. Lidé požadovali dodržování lidských práv a demokracie. A přinesli tak nové změny.
Téměř přesně o 20 let později tu dnes před vámi stojím v této vážené sněmovně, v Evropském parlamentu, uprostřed Štrasburku, do kterého mohu dojet, aniž bych musel zastavovat na hranicích. Jako premiér Slovinské republiky a předseda Evropské unie k vám mohu promlouvat ve své mateřštině.
Kdyby mi někdo před 20 lety v mé cele vojenské věznice řekl, že to je možné, samozřejmě bych mu nevěřil ani slovo. Ale stalo se to, a to jen po 20 letech za života stejné generace.
Za tu dobu Slovinsko vybudovalo demokratický parlamentní systém a tržní ekonomiku a stalo se nezávislou, mezinárodně uznávanou zemí, a nyní je členem Evropské unie a NATO a součástí eurozóny a schengenského prostoru. V roce 1988, před 20 lety, byl náš příjem v přepočtu na kupní sílu 4 000 eur na obyvatele, zatímco v roce 2007 to bylo 22 000 eur. Dosáhli jsme 91 % průměru Evropské unie, vloni náš hospodářský růst překročil hranici 6 % a máme nejnižší míru nezaměstnanosti v historii a jednu z nejnižších v celé Evropské unii. Míra chudoby je druhá nejnižší v eurozóně, jsme třetím nejméně zadluženým členem eurozóny a v barometru reforem Evropské unie se řadíme do první šestice členských států.
Po pádu Berlínské zdi a demokratických změnách učinily podobně výrazný pokrok i ostatní bývalé komunistické země střední a východní Evropy, které jsou nyní členy Evropské unie.
Po odstranění schengenských hranic mezi Itálií, Rakouskem, Maďarskem a Slovinskem v prosinci minulého roku tento symbolický akt spontánně slavily desetitisíce lidí ve Slovinsku i na druhé straně bývalé hranice. Vy z vás, kdo jste tam s námi tehdy byli – byl tam předseda Evropské komise a i na ostatních místech se i přes chladné počasí intenzivně slavilo –, jste měli možnost vidět, že lidé reagovali s velkými emocemi. A všude na bývalých hranicích někdejší železné opony od Baltského moře k moři Jaderskému byla situace stejná.
Při této příležitosti jsem se setkal se starším slovinským párem, který byl v jásajícím davu na bývalém hraničním přechodu. Muž i žena měli v očích slzy. Vyprávěli mi o útrapách, které prožívali po desítky let krušného života na hranici, a o pokoření, které později museli snášet téměř pokaždé, kdy hranici překročili. Žena se mi svěřila, že se téměř neodvažuje věřit, že se toto všechno skutečně děje a že hranice prakticky zmizí, a říkala, že začíná něco, o čem se před 20 nebo i 15 lety ani neopovažovala snít.
Kéž by tam toho prosincového večera mohli být ti členové Evropského parlamentu, kteří podpořili rozšíření Evropské unie a schengenského prostoru. Bylo by to pro ně velkým zadostiučiněním. Ale protože jste tam všichni být nemohli, dovolte mi, abych zde využil této příležitosti a poděkoval vám.
Děkuji vám jménem toho staršího páru na mizející hranici u bývalého hraničního přechodu, jménem tisíců, desetitisíců a milionů lidí, jménem více než 100 milionů Evropanů ze zemí střední a východní Evropy, kteří byli ještě před 20 lety na druhé straně železné opony, někteří z nich ve vězeních bez jakýchkoli politických a mnoha lidských práv, kteří jsou dnes společně ve sjednocené Evropě se skutečnými šancemi na lepší život a s šancemi, jejichž obdobu naši předchůdci nikdy neměli. (Potlesk)
Možná si ani neuvědomujete, jak rozsáhlé důsledky mělo vaše rozhodnutí podpořit naši touhu po svobodě a prokázat nám solidaritu. Toto rozhodnutí patrně nemá v celé historii lidstva obdoby, bylo to rozhodnutí, které toho přineslo tolika lidem tolik dobrého. Děkuji vám za všechny z nás, kdo tu jsme díky tomu, že jste při nás stáli. Nikdo vás k takovému nesobeckému rozhodnutí nijak nenutil – svoboda a solidarita zvítězily proto, že vám na nás záleželo.
Vy z vás, kdo patříte ke generacím, které se nenarodily do Evropské unie, zřejmě máte na všechno to, k čemu v posledních letech a desetiletích došlo, emotivnější náhled. Evropská unie pro nás není žádnou samozřejmostí. Víme, že existuje i jiná alternativa, nesrovnatelně horší, a to je další důvod, proč jsme připraveni udělat vše pro to, abychom zajistili zachování, rozvoj a posílení Evropské unie.
Naším hlavním cílem je to, aby Evropa v následujících šesti měsících pokročila v co nejvíce oblastech. Tyto klíčové oblasti jsme vymezili před určitou dobou, když jsme sepsali osmnáctiměsíční program předsednictví společně s Německem a Portugalskem. Byla to jedinečná zkušenost a naše práce naší trojky byla vynikající, stejně jako příspěvek evropských institucí. Tento parlament byl informován o programu a výrazném pokroku dosaženém našimi partnery z trojky v loňském roce při realizaci společného programu.
Slovinsko vynaloží veškeré možné úsilí, aby dokončilo vše, co je ještě potřeba. Proto je naším východiskem nadále právě zmíněný program, protože chceme zachovat kontinuitu politik Evropské unie. Zároveň se také budeme věnovat veškerým novým výzvám. Jako země uzavírající tuto trojku předsednictví zaručíme hladký přechod k trojce následující po nás.
Hlavním dosavadním úspěchem realizace programu byla dohoda v oblasti nové Smlouvy o EU, která byla podepsána v prosinci loňského roku v Lisabonu. Dovolte mi vyjádřit uznání osobnímu nasazení kancléřky Angely Merkelové a premiéra Josého Sócratese, které tento výsledek umožnilo. Vzpomeňme si, za jak nejistých a obtížných podmínek se Německo před rokem tohoto projektu zhostilo. Berlínská deklarace a v ní obsažená principiální dohoda, že Evropská unie musí dostat nový smluvní základ, byl prvním průlomem na cestě k Lisabonu. Po úspěšné dohodě o mandátu pro mezivládní konferenci na červnové Evropské radě pokračovali úspěšně v práci německého předsednictví naši portugalští kolegové. Pod jejich vedením byla mezivládní konference úspěšně zakončena a my jsme získali novou Lisabonskou smlouvu.
Při této příležitosti bych rád poukázal na důležitou roli a důležité přispění Evropského parlamentu, zejména vašich zástupců na mezivládní konferenci, při práci na nové smlouvě. Rovněž bych rád zdůraznil významnou roli Evropského parlamentu při dosažení shody v otázce nové smlouvy. Tuto práci jsem pozorně sledoval. Jsem s ní dobře obeznámen a proto o ní mohu hovořit z bezprostřední zkušenosti. Předseda Parlamentu Hans-Gert Pöttering a předseda Komise José Manuel Barroso prokázali velké osobní nasazení, když vloni nabídli oběma předsedajícím zemím strategickou pomoc. Synergie úsilí vynaloženého všemi třemi klíčovými institucemi Evropské unie umožnila úspěch a podpis Lisabonské dohody.
Tato smlouva zajistí his vyšší účinnost a demokratičnost fungování rozšířené Evropské unie. Usnadní rozhodování v mnoha nových oblastech a posílí úlohu Evropského parlamentu i parlamentů národních.
Náš úkol však podpisem Smlouvy neskončil. Vstoupili jsme do ratifikačního období, které, jak víme ze zkušenosti z roku 2005, je nejcitlivější etapou ustanovení nové smlouvy. Rád bych zdůraznil, že ratifikace je výlučnou oblastí pravomocí každého členského státu. V tomto ohledu bych rád poblahopřál zejména Maďarsku, které již tento proces dokončilo. Doufáme, že do konce našeho předsednictví bude tento příklad následovat většina členských států. Slovinský parlament o ratifikaci rozhodne do konce tohoto měsíce.
Cílem je, aby byla Smlouva platila od 1. ledna 2009. To mimo jiné znamená, že budeme mít hodně práce na nezbytných přípravách. Úzce spolupracujeme s následující předsednickou zemí, Francií, abychom zajistili, že vše bude včas připraveno, aby smlouva mohla vstoupit v platnost. V této souvislosti budeme také úzce spolupracovat s Evropským parlamentem.
Dámy a pánové, pokrok Evropské unie v oblasti hospodářských reforem v členských státech a budování vnitřního trhu byl v posledních letech povzbudivý. V daném období ekonomika EU posílila a produktivita i zaměstnanost výrazně vzrostly.
V průběhu následujícího tříletého cyklu uplatňování Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost musíme především pokračovat ve stejném směru jako doposud a zaměřit se na investice do lidského kapitálu, modernizaci pracovních trhů, zvýšení podnikatelského potenciálu, zajištění spolehlivých a finančně dostupných zdrojů energie a ochranu životního prostředí. Aby mohl být letos na jaře účinně zahájen nový tříletý cyklus, je nutné včas přijmout integrované pokyny, za které zodpovídají instituce EU. Vážení členové Evropského parlamentu, na tomto místě bych rád zopakoval důležitost konstruktivní interinstitucionální spolupráce.
Realizace dobře naplánovaných reforem v členských státech za podpory institucí na úrovni Evropské unie, kde zavedení společných politik přináší přidanou hodnotu, je klíčem k udržení hospodářského růstu. Existuje mnoho problémů, které by mohly tento růst ohrozit, a proto jsou neustálé reformy a adaptace nezbytností. V současné době čelíme celé řadě obtížných výzev, přičemž k těm nejvýraznějším patří nárůst cen ropy a potravin a přetrvávající nestabilita finančních trhů způsobená událostmi na trhu hypoték ve Spojených státech. Slovinské předsednictví bude věnovat veškerou nutnou pozornost tomu, aby dopady těchto jevů zmírnilo. Za tímto účelem bude v prvním pololetí tohoto roku předložen komplexní program činností EU na posílení stability finančních trhů. Potřebujeme vyšší transparentnost trhů, posílení mechanismů dohledu a užší spolupráci na mezinárodní úrovni.
Investice do lidského kapitálu, znalostí, výzkumu a nových technologií jsou nadále jedním ze základů Lisabonské strategie. Společnost založená na kreativitě a znalostech se v moderní Evropě čím dál zřetelněji stává nezbytností. Pouhé investice do znalostí však nestačí. Letos máme příležitost k hloubkové diskusi o tom, jaký jednotný trh EU si přejeme. Musíme se postarat o to, aby neexistovaly překážky v toku myšlenek a znalostí. Na jarní Evropské radě bychom proto rádi přidali novou svobodu – volný tok znalostí – ke čtyřem stávajícím svobodám Evropské unie, kde již došlo k mimořádnému pokroku. Přispěje k tomu vyšší mobilita studentů, vědeckých pracovníků a vysokoškolských učitelů. Výhody vnitřního trhu EU se musí stát přístupnějšími pro spotřebitele a malé a střední podniky. Klíčem k realizaci reformní strategie Evropské unie je další rychlý pokrok ve skutečném zavádění vnitřního trhu služeb a inovací. Naším úmyslem je udělat vše pro to, pokročila liberalizace vnitřního trhu energií. Na konci našeho předsednictví bych vám rád podal zprávu o tom, že jsme v této oblasti úspěšně dospěli k dohodě. Doufáme, že se nám podaří přijmout nutné kroky směrem k lepším, levnějším a spolehlivým dodávkám energie pro naše občany i podniky.
Vážení členové Evropského parlamentu, pokud jde o budoucnost EU, je nutno zmínit se i o procesu rozšíření, který dosud nebyl ukončen. Rozšíření je jednou z nejúspěšnějších politik Evropské unie. V roce 2006 Evropská komise ve svém sdělení „Dva roky po rozšíření“ nezvratně dokázala, že dosud největší vlna rozšíření, tedy ta z roku 2004, byla prospěšná pro staré i nové členské státy Evropské unie.
Pohled na mapu Evropy potvrzuje náš dojem, že rozšíření je nedokončený příběh. Je naprosto nutné, aby tento proces pokračoval v souladu s již učiněnými závazky a na základě zásady, že je třeba splnit kritéria pro členství. Slovinské předsednictví se bude zasazovat o pokračování přístupových jednání s Chorvatskem a Tureckem na těchto základech.
Země západního Balkánu jsou případ sám pro sebe. Když byla naposledy předsedající zemí země hraničící s tímto regionem, totiž Řecko, byly položeny základy integrace zemí západního Balkánu v Soluňské agendě. Máme za to, že nyní, o pět let později, je načase potvrdit a upevnit perspektivy těchto zemí na vstup do EU. Předsednictví chce podporovat jejich pokrok v tomto směru. Rád bych zdůraznil, že se nesnažíme o snížení kritérií nebo poskytnutí úlev. To v žádném případě. Chceme, aby Evropská unie v této oblasti vystupovala aktivněji a posílila své zapojení do pomoci těmto zemím při reformních procesech.
Neměli bychom zapomínat, že pevná a hmatatelná perspektiva členství v EU je zásadním hybným faktorem pro zahájení nezbytných změn a reforem v těchto zemích. Proto chceme tuto perspektivu posílit, a to mimo jiné konkrétními kroky v celé řadě oblastí.
V samém srdci západního Balkánu leží Kosovo. V 70. letech získalo Kosovo autonomii a stalo se součástí federálního systému bývalé Jugoslávie. Status Kosova byl v podstatě stejný, jako statut federálních republik. O patnáct let později Milošević jednostranně tento status zrušil a potom se pokusil o provedení etnické čistky, kterou zastavilo až mezinárodní společenství. Po tomto zásahu byl znovu nastolen mír, avšak otázka stálého statusu Kosova stále zůstává nedořešena.
Dnes se jedná o jednu z nejnáročnějších otázek, před kterými Evropská unie stojí. Samozřejmě by bylo žádoucí, aby byla otázka statusu Kosova vyřešena způsobem, který by byl zcela přijatelný pro obě přímo zainteresované strany. Bohužel zdlouhavý vyjednávací proces ukazuje, že možnosti takového výsledku byly vyčerpány. Kromě toho se jeví jako nepravděpodobné, že by bylo v blízké budoucnosti možné dosáhnout dohody v této otázce na půdě Rady bezpečnosti OSN.
Na druhou stranu všichni víme, že další zpožďování vyřešení této záležitosti by mohlo drasticky destabilizovat velkou část regionu západního Balkánu. To by byl ten nejhorší možný výsledek. Kosovo je především evropskou otázkou. Slovinské předsednictví bude stavět na rozhodnutích Evropské rady z prosince. Máme základy, na kterých můžeme vybudovat konsensus, máme v zásadě politický souhlas Evropské unie k nasazení civilní mise v Kosovu a souhlasíme s tím, že zachovávání statu quo je neudržitelné a že otázka Kosova je zvláštní problém, který nelze přirovnat k žádné jiné situaci ve světě. V tomto rámci bude předsednictví koordinovat řešení, která budou mít co největší podporu v rámci Evropské unie a zároveň zajišťovat dlouhodobou stabilitu v regionu.
Kosovo však ve svém regionu samozřejmě není izolovaným ostrovem. Všechny země západního Balkánu jsou pro Evropu, pro Evropskou unii důležité. A pro Slovinsko to je důležitější než pro mnoho ostatních členských států Evropské unie, protože tato oblast leží v našem přímém sousedství a současná situace na Balkáně je nedokončený příběh geopolitické transformace po konci studené války. Byli bychom rádi, aby tento příběh dopadl dobře. My jakožto Evropská unie za to máme zodpovědnost a národům a kulturám tohoto regionu to dlužíme. Stabilita tohoto regionu je mimořádně důležitá pro Evropskou unii jako celek a je dosažitelná pouze v evropské perspektivě.
Srbsko tradičně hraje na západním Balkáně důležitou roli. Je zásadní, abychom Srbsko povzbuzovali na cestě do Evropy prostřednictvím vhodného přístupu a navzdory krátkodobému neklidu a nestabilitě.
Bývalá jugoslávská republika Makedonie získala status kandidátské země již v roce 2005, ale dosud nedostala datum zahájení vyjednávání. Provedla mnoho úspěšných reforem, ale další reformy jí stále ještě zbývají a my jí musíme v tomto ohledu pomoci. Tato země se nesmí stát rukojmím širší situace v regionu. Pro její vnitřní stabilitu je také velmi důležité co nejrychlejší vyřešení statusu Kosova.
Také bychom se měli zmínit o roli Albánie, která po druhé světové válce prošla zcela zvláštním vývojem, ale které si nyní vážíme proto, že přispívá ke stabilitě v oblasti a má konstruktivní přístup k řešení otázky budoucího statusu Kosova. Do stejné kategorie můžeme zařadit také Černou Horu, která se rovněž vážně pustila do reforem s ohledem na zařazení do Soluňské agendy.
Struktura Bosny a Hercegoviny po Daytonu, která se vyznačuje přítomností mezinárodních sborů a vnitřní politickou nestabilitou, nám v posledních měsících ukázala, že tato země vyžaduje zvláštní pozornost. Vykonáno toho již bylo mnoho a podpora členství v EU sílí, avšak je nutná další pomoc. Neměli bychom zapomínat na uprchlíky, kteří se dosud nevrátili do svých domovů, a na vážné zločiny, které dosud zůstávají nepotrestány. Tresty za tyto zločiny proti lidskosti, míru a smíření mají pro evropskou budoucnost Bosny a Hercegoviny zásadní význam.
Je mnoho důvodů pro další posílení naší spolupráce se sousedy, strategickými partnery a ostatními subjekty. Dnes jsem se již zmiňoval o vnější hranici Evropské unie. Za touto hranicí máme významné a cenné partnery, které musíme do svých různých aktivit co nejvíce zapojit.
Vítaným nástrojem pro posílení prostoru stability a prosperity za našimi hranicemi je Evropská politika sousedství. Stejně tak důležitý je východní a středomořský rozměr. Neměli bychom zapomínat ani na Ukrajinu, Moldavsko, Jižní Kavkaz a severní Afriku. Potřebujeme intenzivní dialog a nové okolnosti si neustále vyžadují nové formy konkrétní spolupráce. A my je velmi vítáme.
Rádi bychom docílili posílení institucí a procesů, jako je barcelonský proces a Euro-Med. Nepotřebujeme zdvojování nebo instituce, které budou soupeřit s institucemi EU, jež pokrývají částečně Evropskou unii a částečně sousední oblast. EU je celek a jen jako celek může být dostatečně efektivní při budování míru, stability a pokroku v sousedství i dále.
Rovněž posílíme spolupráci s našimi strategickými partnery ve světě. Během předsednictví uspořádáme čtyři schůzky na vrcholné úrovni – se Spojenými státy, s Ruskou federací, s Japonskem a se zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku – za účelem dosažení udržitelného rozvoje a boje proti klimatickým změnám a chudobě. Během slovinského předsednictví bychom rádi upevnili a pokud možno formalizovali vztahy a spolupráci s Ruskou federací.
V průběhu slovinského předsednictví podpoří Evropská unie mírový proces na Blízkém východě. EU bude spolupracovat na splnění povinností, ke kterým se zavázala v Annapolisu a v Paříži. Chceme, aby lid Izraele i Palestiny žil bezpečným, svobodným a úspěšným životem a zasadíme se o mírovou koexistenci těchto dvou zemí.
Dámy a pánové, přichází doba na to, aby Evropská unie získala ve světě novou, posílenou roli. Evropa si do roku 2008 přináší podepsanou Lisabonskou smlouvu, rozšířenou eurozónu i schengenský prostor, solidní hospodářský růst, stabilní euro a přes tři a půl milionu pracovních míst navíc oproti předcházejícímu roku. Proto máme mnoho důvodů k tomu, abychom Evropskou unii vedli ambiciózně, optimisticky a – doufám, že tím přátele z Francie neurazím – s vizí. Taková vize je vždy potřeba. Protože když člověk neví, jak zacházet s kormidlem, je každý vítr nepříznivý. A vítr je nyní silný, dostáváme čerstvý vítr do plachet. Uplynulých dvacet let změn se nedotklo pouze Evropy, změnil se cel svět. A v posledních letech se svět mění rychleji než kdy před tím.
K některým změnám již došlo, ale nebyly plně uchopeny. Hodně toho lze říci o hospodářském vzestupu Indie a Číny. V roce 2005, na začátku předsednictví Spojeného království, jsem poslouchal projev britského premiéra Tonyho Blaira v této vážené sněmovně. On poukázal na tyto změny i na rostoucí sílu dvou nových hospodářských supervelmocí Indie a Číny. Tento týden tyto země shodou okolností podepsaly několik bilaterálních hospodářských a obchodních dohod. Tito noví aktéři rychle investují do znalostí, výzkumu a vývoje a posilování konkurenceschopnosti. Správně byl vyvozen závěr, že Evropská unie musí svou situaci zvážit a přijmout opatření k tomu, aby se její konkurenční pozice nezhoršila. V posledních letech jsme vypracovali výčet všech svých nedostatků a hovořili jsme o opatřeních k tomu, jak je napravit. Mnoho z těchto opatření uskutečněno bylo, ale mnoho také bohužel nikoli. K cílům a povinnostem vyplývajícím z Lisabonské strategie bych se však nerad znovu vracel.
Kromě toho chci říci, že změnami, před kterými Evropská unie v globalizovaném světě stojí, se nestačí zabývat pouze z pohledu konkurenceschopnosti a boje s terorismem. Reakce v obou těchto oblastech je správná, avšak nikoli dostačující.
Na globální úrovni čelí Evropská unie několika klíčovým výzvám, na které bude muset dříve či později reagovat nad rámec toho, co činila dosud.
První výzvou je otázka reformy OSN a zřízení nového světového řádu. V této reformě může hrát Evropská unie zásadní roli.
Druhou výzvou je boj s chudobou. Ten patří mezi absolutní priority. Mezinárodní rozvojová pomoc poskytnutá Evropskou unií je značná, ale ne vždy je účinně využita. Má-li být efektivnější, musíme v první řadě činit dvě věci: za prvé se zaměřit na vzdělávání, tedy zvýšit úroveň vzdělanosti v chudých společnostech, a za druhé v zemích a regionech, kam pomoc směřujeme, nakupovat potraviny a další zboží, které pak darujeme jako rozvojovou pomoc. Jen tak dokážeme skutečně přispět k posílení jejich zemědělství a ekonomik a dlouhodobě odstranit příčiny chudoby. Pokud jde o mezinárodní rozvojovou pomoc, musíme slovo „konkurenceschopnost“ nahradit výrazem „spolupráce“. Skutečnost, že se méně rozvinuté země stávají vyspělejšími a že se chudí stávají bohatšími, by pro nás měla být povzbuzením. Čím více zemí bude vyspělých, tím více budou mít možnost pomoci v boji proti chudobě.
Třetí výzvou je boj s klimatickými změnami. Díky závěrům loňské Evropské rady se Evropská unie stala světovým lídrem s vyšší důvěryhodností a daleko silnějším vlivem. Tuto roli si musíme udržet. Dosáhneme toho také tím, že při jednáních se svými globálními partnery zajistíme, aby interně uplatňovaná pravidla o sdílení zátěže v boji s klimatickými změnami platila i externě.
Čtvrtou výzvou je samozřejmě mezikulturní dialog. Je ho potřeba více než kdy před tím. V dlouhodobém horizontu bez něj nelze vytvořit podmínky pro světový mír a odezvu na největší bezpečnostní hrozbu pro moderní svět. Proto nás těší, že rok 2008 je zároveň rokem, v němž Evropská unie věnuje mezikulturnímu dialogu značnou pozornost. Rovněž jsme rádi, že se předseda Evropského parlamentu na začátku tohoto měsíce mohl zúčastnit zahajovacího ceremoniálu v Lublani a že Evropský parlament se chystá v této souvislosti pořádat celou řadu důležitých akcí. Výrazně přispíváte jednak k posílení povědomí o potřebě takového dialogu a jednak k tomu, abychom mohli podniknout skutečné kroky vpřed.
Čas od času slýcháme, že výše zmíněné otázky nejsou pro Evropskou unii skutečnými prioritami a že bychom se měli zabývat domácími problémy, ale já jsem přesvědčen, že toto je příliš úzký pohled na věc, protože zajištění míru a bezpečí pro naše občany, stabilních a bezpečných dodávek energie do EU a řízení migračních tlaků na Evropskou unii do velké míry záleží na tom, jak budeme v budoucnosti k těmto čtyřem výzvám přistupovat, a na tom, jak se Evropská unie zhostí své zvýšené role a posíleného vlivu v globalizovaném světě.
Čím více bude Evropská unie schopna jednat na těchto základech jako globální hráč, tím větší poskytne občanům záruky, že budou moci žít v míru a bezpečí a v prostředí stabilního hospodářského a sociálního rozvoje.
Dámy a pánové, dovolte mi, abych svůj příspěvek uzavřel ujištěním, že se Slovinsko tohoto svého úkolu zhostí a zhostilo s naprostou zodpovědností a po třech letech intenzivních příprav. Naše předsednictví možná nebude takového širokého rozsahu jako předsednictví francouzské a nebude tak sledované jako předsednictví německé, a naši státní úředníci za sebou zřejmě nemají tak dlouhodobou a znamenitou tradici jako státní úředníci Spojeného království. Možná budeme dělat chyby, možná budeme některé věci říkat příliš napřímo nebo zcela naivně. Slibujeme však, že budeme pracovat zodpovědně a že se budeme soustředit na podstatné otázky. Nebudeme se prát o publicitu. O tu nám nejde. Víme, kde jsme začínali před 20 lety, kdy bylo Slovinsko mnohými podceňováno. Uvědomujeme si, co všechno jsme museli udělat, abychom uspěli a abychom dnes byli mezi vámi.
Nejvíce ze všeho si přejeme, aby díky našemu přispění bylo měsíc od měsíce čím dál více spokojených Evropanů, tak aby jednoho dne jakýkoli člověk na ulici na otázku, zda mu záleží na budoucnosti Evropy, okamžitě odpověděl: „Na budoucnosti Evropy mi záleží, protože vím, že Evropě záleží na mě“.
Dámy a pánové, možná, že ještě nejsme zcela u cíle, ale nejsme od něj daleko a rozhodně jsme na správné cestě. Děkuji. (Potlesk)
Předsedající. − Velmi děkuji úřadujícímu předsedovi Rady, premiéru Janšovi. To, že je Slovinsko předsednickou zemí, je úžasné. Předsedové skupin brzy sami pronesou svá prohlášení, ale já nyní za celý Parlament můžu říci, že Slovinsko má při vytváření úspěšné Evropské unie podporu Evropského parlamentu, a proto jsme přesvědčeni, že slovinské předsednictví bude velmi úspěšné.
A nyní bych rád předal slovo předsedovi Evropské komise.
José Manuel Barroso, předseda Komise. − Vážený pane předsedo, vážený pane premiére, členové parlamentu, svými prvními slovy se obracím k slovinskému předsednictví. Je to poprvé, co se této velmi důležité zodpovědnosti ujímá členský stát z poslední vlny rozšíření. Slovinsko je vynikajícím příkladem úspěchu rozšíření. Bylo první zemí, která přijala euro.
Příklad Slovinska je důkazem toho, že členské státy, které se k Evropské unii připojily v letech 2004 a 2007, jsou nyní nedílnou součástí evropské integrace. Rovněž ukazuje důležité evropské poslání Slovinska. Rád bych panu premiéru Janšovi na příštích šest měsíců vyjádřil plnou podporu v důležitém úkolu stát v čele Evropské rady. Vy sám, pane premiére, můj milý příteli, a Vaše země jste symbolem boje za svobodu, zásadní evropskou hodnotu. A děkuji Vám, že nám připomínáte ty velké oslavy Schengenu. Když jsem byl s Vámi a s ostatními na té hranici mezi Slovinskem a Itálií, byl jsem velmi dojat, a nezapomenu na slova, které jste tehdy pronesl, připomněl jste nám totiž, že před zhruba 20 lety tam jugoslávská armáda zabíjela lidi, kteří se snažili dostat se na svobodu, dostat se do Itálie, dostat se do Evropské unie.
S premiérem Socratesem a předsedou Evropské rady jsem podnikl skutečně výjimečnou cestu, a na konci prosince jsme navštívili Německo, Polsko a Českou republiku; byli jsme rovněž na hranici mezi Estonskem a Finskem a Slovenskem, Maďarskem a Rakouskem a v očích mnoha lidí jsme viděli velké emoce.
Myslím, že je důležité, abychom si to dnes opět připomněli. Když jsem Vás, pane premiére Janšo, dnes poslouchal, jen to posílilo moje pevné přesvědčení, že toto rozšíření z let 2004 a 2007, které Evropu sjednotilo v míru a demokracii, je skutečně jedním z největších úspěchů evropských dějin, na který bychom měli být hrdí.
Komise bude se slovinským předsednictvím úzce spolupracovat na ústředních bodech jeho programu, mezi něž patří stabilita na západním Balkánu, v Kosovu a zejména v Bosně, ale také rozšíření, Evropská politika sousedství, spolupráce se strategickými partnery a mezikulturní dialog.
Dovolte mi, abych se zaměřil na tři otázky, které jsou velmi provázány s naší zodpovědností. Rád bych se soustředil na tři priority: Lisabonskou smlouvu, balíček opatření pro energetiku a klimatické změny a obnovenou Lisabonskou strategii.
Rok 2007 zanechal Evropskou unii v dobré kondici. Pokrok směrem k uzavření nové Smlouvy splnil naše očekávání. Unie dodržela plán představený Komisí v květnu 2006: nejprve přišla Berlínská deklarace u příležitosti 50. výročí Římské smlouvy, která načrtla vizi pro budoucnost Unie, poté červnová Evropská rada, na které jsme se pod německým předsednictvím dohodli na konkrétním mandátu mezivládní konference, a nakonec jsme pak v prosinci podepsali Lisabonskou smlouvu.
Při procesu směřování k dohodě se ukázala pozoruhodná míra konsensu mezi členskými státy a evropskými institucemi, pokud jde o naši cestu kupředu.
Máme důvěryhodnou a vyváženou Smlouvu a já jsem přesvědčen, že poskytuje silný základ pro budoucnost. Vyhnuli jsme se velké části nejednoty a neshod patrných při předchozích institucionálních diskusích. Unie má tak nyní nejlepší předpoklady k tomu, aby zaručila, že splníme svou politickou prioritou pro tento rok. Touto letošní politickou prioritou je úspěšná ratifikace Lisabonské dohody. Vyzývám všechny členské státy, aby jednaly rychle a rozhodně, aby ratifikaci této evropské Smlouvy zajistily.
Příští týden Komise přijme balíček opatření pro energetiku a klimatické změny. Naše návrhy jsou v souladu s ambicemi formulovanými na loňské jarní Evropské radě všemi hlavami států a vlád, které vyzvaly ke stanovení přesných a právně závazných cílů.
Komise nyní jedná na základě tohoto mandátu. S velkým uspokojením vidím, že se jedná rovněž o prioritu slovinského předsednictví Rady i o prioritu Parlamentu. Budeme muset vyvinout velké úsilí, abychom tento balíček přijali do konce roku 2008. Tento balíček bude doplňovat vloni předložené návrhy týkající se vnitřního trhu s energií. Evropský trh s energií přinese evropským občanům více možností a výhodnější ceny a je nezbytně nutné dostát třem ústředním výzvám, před kterými Evropská unie v oblasti energetiky stojí a kterými jsou konkurenceschopnost, udržitelnost a bezpečnost dodávek.
Již od začátku jsme věděli, že přeměnit Evropu v hospodářství s nízkými emisemi CO2 nebude snadný úkol. Nyní je však nejvyšší čas na to, abychom ke svému závazku zaujali vážný, zodpovědný a souvislý přístup. Komise bude ke krokům požadovaným od členských států přistupovat vyváženým způsobem. Členské státy začínají z různých výchozích pozic, panují v nich rozdílné podmínky a některé z nich mají větší možnosti k financování investic než jiné. Rovněž je potřeba minimalizovat náklady na adaptaci evropského průmyslu a zabývat se výzvami, před kterými stojí energeticky náročná průmyslová odvětví. Komise si je těchto skutečností plně vědoma, což se odrazí v našich návrzích.
Neočekávejte ale, že budeme činit kompromisy v oblasti evropského zájmu zaujmout vůdčí postavení v globálních snahách v boji proti klimatickým změnám, zajistit bezpečnost dodávek energie a dát našim ekonomikám konkurenční výhodu. Naše důvěryhodnost ve světě i v očích evropských občanů závisí na plnění cílů stanovených v březnu 2007.
Konference na Bali znamenala výrazný úspěch ve vymezení cesty k dohodě, avšak balíček chystaný na příští týden je jasným důkazem, že jsme připraveni vynaložit prostředky ve smyslu našich prohlášení.
Balíček opatření pro energetiku a klimatické změny by měl být považován za příležitost pro Evropu z ekonomického hlediska. Podpoří inovace a zvýší konkurenceschopnost. Bylo by chybou nastavit boj proti klimatickým změnám tak, aby byl na úkor konkurenceschopnosti evropských průmyslových odvětví. Unie by měla zaujmout vůdčí postavení v boji proti klimatickým změnám a evropský průmysl by zároveň měl nadále zůstat lídrem ve světě. Současně také vytvoříme nové trhy a nové pracovní příležitosti a v mnoha těchto odvětvích budeme mít výhodu „prvního tahu“.
Je nesporné, že se náš balíček snaží o ekologičtější Evropu, ale zároveň také napomůže vytvoření Evropy přívětivější k průmyslu, k pracovnímu trhu i ke spotřebitelům. Bude se jednat o iniciativu, která bude výhodná pro všechny zúčastněné strany.
Lisabonská strategie pro růst a zaměstnanost tři roky po svém obnovení v roce 2005 funguje. Přispěla k lepší výkonnosti evropské ekonomiky, zejména k vytvoření 6,5 milionů nových pracovních míst v posledních dvou letech.
Do roku 2009 očekáváme vytvoření pěti milionů pracovních míst. Hospodářskému růstu a zlepšování vyhlídek dlouhodobé evropské prosperity napomáhají také strukturální reformy. Jedná se o velmi povzbuzující úspěchy.
Při zahájení nového lisabonského cyklu musíme na jarní Radě přijmout ambiciózní rozhodnutí v oblastech, jako je výzkum, inovace, podnikatelské prostředí, odborné dovednosti a kvalifikace pracovní síly.
Komise činí návrhy k tomu, aby se pátá svoboda – volný pohyb znalostí – stala evropskou realitou, tak aby se urychlily inovace a staly se dostupnými vyššímu počtu evropských občanů.
Rovněž potřebujeme evropský zákon o drobném podnikání, jenž podpoří růst malých a středních podniků. Tyto malé a střední podniky vytvářejí devět nových pracovních míst z deseti. Toto je prioritou Komise pro rok 2008.
V neposlední řadě Evropa potřebuje aktivní politiku práce – politiku, která občanům poskytne takové dovednosti, aby mohli realizovat svůj potenciál, a politiku, jež jim umožní zajistit si zaměstnatelnost. Investice do lidského kapitálu je nejjistější cesta k tomu, jak našim občanům zaručit, že budou stále zaměstnáni, i když budou měnit pracovní místa. To je důvod, proč investice do lidských zdrojů a modernizace pracovních trhů zůstávají jednou ze čtyř prioritních oblastí nového lisabonského cyklu.
Musíme u Evropanů podporovat podnikatelského ducha – vytváření pracovních míst, inovace a hospodářská soutěž jsou klíčem k evropskému úspěchu. Pro roky 2008 a 2009 jsou hospodářské prognózy o něco méně optimistické, a tyto signály bychom měli brát vážně. Víme, že to je způsobeno určitou finanční nestabilitou přicházející z druhé strany Atlantiku.
Negativní postoje by však v Evropě neměly mít místo. Základy našeho hospodářství jsou zdravé a pevné. Rovněž jsme si vědomi toho, že hospodářská recese by mohla otupit naši připravenost provádět ekonomické a sociální reformy. Negativismus by možná byl přirozená reakce, ale znamenalo by to, že jsme se nepoučili ze zkušeností z minulosti.
Protože Evropa čelí celosvětové hospodářské soutěži a snaží se v jejím kontextu zajistit prosperitu občanů, musí pokračovat v procesu reformy směrem k tomu, aby se stala konkurenceschopnější ekonomikou. To je jediný způsob, jak si udržet náš model, evropský model sociální soudržnosti.
Jedním z klíčových faktorů úspěchu v roce 2007 byla schopnost Komise dobře spolupracovat s Parlamentem a s Radou. Bez tohoto přístupu založeném na partnerství bychom nikdy nedosáhli dohody na Lisabonské smlouvě či vyřešení obtížných otázek, jako je Evropský technologický institut a Galileo..
Trojúhelník institucionálního partnerství mezi Parlamentem, slovinským předsednictvím v Radě a Komisí bude klíčem k našemu úspěchu v roce 2008. S ratifikovanou Smlouvou, schváleným balíčkem opatření pro energetiku a klimatické změny a probíhajícím plněním Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost bude Evropa v roce 2009 určitě sebevědomější a lépe připravená postavit se budoucnosti tváří v tvář.
Závěrem bych rád poděkoval panu předsedovi Pötteringovi za blahopřání k 50. výročí prvního zasedání Evropské komise. Tato instituce skutečně od roku 1958 urazila dlouhou cestu. Evropská komise byla a je ústředním bodem evropského integračního procesu jako zdroj dynamiky a ambicí, jako měřítko pro všechny, kdo věří v evropský projekt. Jsem hrdý, že v čele této instituce stojím dnes, na začátku 21. století, kdy čelíme novým výzvám a potřebujeme nová řešení.
Evropská komise bude nadále loajální Walteru Hallsteinovi a všem otcům zakladatelům, kteří před 50 lety zahájili chod této vynikající instituce jakožto zásadního aktéra našeho společného projektu. V úzké spolupráci s Parlamentem a s Radou budeme nadále šířit naše společné cíle: silnou Evropu, otevřenou Evropu, Evropu svobodnou, prosperující a solidární. A jsme si jisti, že budeme-li pracovat bok po boku se slovinským předsednictvím a panem premiérem Janšou, přineseme našim občanům konkrétní výsledky.
Předsedající. − Velmi děkuji předsedovi Komise. Walter Hallstein 16. ledna 1958 řekl, a já cituji, protože se jedná o krátkou větu, kterou adresoval členům Komise: „Vaše práce přinese ovoce, ale pouze za předpokladu úzké spolupráce s ostatními orgány, zejména Radou ministrů a sněmovnou Parlamentu.“ Konec citátu.
Dnes jsme Evropský parlament a to, co platilo tehdy v roce 1958, platí i dnes v roce 2008, a já vůbec nepochybuji o tom, že pokud budou evropské instituce spolupracovat, budou úspěšné.
Joseph Daul, jménem skupiny PPE-DE – (FR). – Vážený pane předsedo, vážený pane úřadující předsedo Evropské rady, vážený pane předsedo Komise, milí kolegové, je šťastnou okolností, že přání skupiny PPE-DE, aby Evropa roku 2008 byla Evropou výkonnou a Evropou schopnou reagovat na obavy občanů, odpovídá slovinskému předsednictví Evropské unie.
Slovinsko, Vaše drahá země, pane Janezi Janšo, rozhodně výkonnou zemí je. Dokazují to makroekonomické ukazatele a povaha politické debaty. Slovinci se nacházejí v čelním pelotonu těch, kteří nám dávají silný pocit sounáležitosti s Unií.
Slovinsko patří k nejvýkonnějším zemím, pokud jde o realizaci lisabonských cílů. Během svého směřování k přistoupení i od roku 2004 sbírá Slovinsko jeden úspěch za druhým.
To, čeho jsme my dosáhli nebo ne zcela dosáhli za padesát let, jste vy zvládli za deset let. A co víc, podařilo se vám uskutečnit obtížný přechod od socialismu k tržní ekonomice, aniž by to rozložilo vaši společnost.
Silná privatizovaná ekonomika, stabilní inflace, rostoucí mzdy, poměrně nízká nezaměstnanost a zejména silná měna vám v roce 2007umožnily přechod k euru. Rovněž jste vstoupili do schengenského prostoru a v současné době jste úplně prvním novým členským státem, který se ujímá velení Evropské unie.
Slovinské předsednictví je bezesporu vyjádřením integrace nových členských států do Evropské unie. Tím, že slovinské předsednictví přebírá zodpovědnost za ratifikaci Lisabonské smlouvy, řídí práci sedmadvacítky v rámci reakce na výzvy v oblasti energetiky, klimatu, růstu a zaměstnanosti musí čelit, pokračuje v integračním procesu na západním Balkáně, přispívá svými iniciativami k Evropskému roku mezikulturního dialogu, jenž bude příležitostí k utvrzení hodnot otevřenosti, tolerance a dialogu, které jsou ústředními body evropského projektu, tím vším Slovinsko dokazuje, že země, které do Unie vstoupily od roku 2004, se nejen obeznámily s institucionálními záležitostmi Unie, ale také s jejím vnitřním fungováním a způsobem, jakým Evropa své hodnoty prosazuje na mezinárodní úrovni.
Vážený pane předsedo Rady, skupina PPE-DE bude při podpoře plnění Vašich prioritních cílů na Vaší straně. Pokud jde budoucnost Evropy, je spojena se vstoupením Lisabonské smlouvy v platnost. Bude tedy potřeba vyvinout vysoké úsilí, aby se v ratifikaci pokračovalo, abychom před volbami do Evropského parlamentu v roce 2009 již měli k dispozici nové nástroje. Naše frakce rovněž podpoří Vaše úsilí o efektivní zahájení nového cyklu Lisabonské strategie a o to, aby Evropa budoucnosti byla Evropou vyšší prosperity, spravedlnosti a ohledů k životnímu prostředí, a také o to, aby si naše hospodářství vybudovalo takovou pozici, aby dokázalo těžit z možností, jež nabízí globalizace.
Abychom mohli vytvořit příznivé podmínky pro sociální růst, učinit ze znalostí a inovací hnací sílu růstu a našli odpovědi na demografické otázky, dodávky energie a klimatické změny, musí hrát Evropa dominantní roli při vyjednávání se světovými partnery ohledně systému po Kjótu.
Vážený pane předsedo Rady, pokud jde o Balkán a evropské perspektivy na západním Balkáně, budeme podporovat Vaše úsilí o podporu stability a spolupráce v tomto regionu, protože na tom stojí bezpečnost a prosperita celé Unie.
Unie a Vaše předsednictví musí v řešení statusu Kosova hrát svou roli. Tato úloha mostu mezi východem a západem, kterou Slovinsko v dějinách i v geografickém vývoji Evropy často zastávalo, je pro Unii a její členy výhodou. Slovinsko, které stojí na křižovatce všech vlivů, které zanechaly stopu na dějinách našeho kontinentu, je místem, přes které neustále proudí lidé, zboží i veškeré kulturní proudy. Slovinsko bude v kontextu Evropského roku mezikulturního dialogu ideálním zprostředkovatelem dialogu mezi různými kulturami, vírami a náboženskými i duchovními tradicemi.
Vážení páni předsedové, milí kolegové, jak již jsem řekl, když jsem se ujal slova jménem frakce PPE-DE, přeji si, aby Evropa roku 2008 byla výkonná, aby byla Evropou úspěchů, a předsednictví Unie bezesporu znamená pro zemi, jako je Slovinsko, značnou výzvu, zejména pokud jde o její lidské zdroje a velikost její veřejné správy, jak jste připomněl. Nicméně, vážený pane předsedo, ostatní země naší Unie – Lucembursko, Rakousko – již nesčetněkrát prokázaly, že evropské přesvědčení, tradice a výkonnost s velikostí zemí nesouvisejí.
Ať se slovinskému předsednictví daří!
(Potlesk)
Martin Schulz, jménem skupiny PSE. – (DE) Vážený pane předsedo, dámy a pánové, rád bych znovu za svou frakci zdůraznil to, co jsem Vám, pane premiére, říkal v Lublani již dvakrát: jakožto socialistická skupina v Evropském parlamentu jsme připraveni podpořit vaše předsednictví, jak jen budeme moci. Jak jste správně řekl, jedná se o předsednictví historického významu. Předsednictví země, která se vymanila z komunistické diktatury – a to nelze brát na lehkou váhu – s premiérem, který byl sám obětí této diktatury, je předsednictvím, které si nejen zaslouží plnou podporu všech demokratů, ale je to rovněž příležitost znovu si získat srdce občanů, protože nám zde v Parlamentu, ale i v celé Evropě dává příležitost znovu ukázat, že změna možná je a že v dlouhodobém horizontu vždy zvítězí svoboda a vždy zvítězí demokracie.
Vaše země je toho také důkazem: žádná diktatura na světě z dlouhodobého hlediska nepřežije. Může se držet 10, 30 nebo i 100 let, ale nakonec vždy zvítězí demokracie a to je dobré znamení.
Vaše úvodní poznámky, které byly svou objektivitou osvěžující, by měly udávat tón celému roku 2008. Nevím, co nás čeká v druhém pololetí, ale alespoň tu dnes diskutujeme o politikách a to my velice oceňujeme.
Skutečnost, že zde dnes hovoříme o politikách a nikoli o osobních záležitostech, je možná první věc, kterou se toto pololetí bude lišit od druhé poloviny letošního roku. Je však pozoruhodné, že jsme těch odlišností zaznamenali již několik. Jednou z nich, o které bych se rád podrobněji zmínil, je to, že říkáme ano, rozšiřování Evropské unie neskončilo. Ano, v současné době probíhají jednání o rozšíření Evropské unie. Ano, vyjednává se s Makedonií, ano, vyjednává se s Chorvatskem, a ano, vyjednává se s Tureckem.
Řekl jste, že vám jde o vyjednávání s Tureckem ohledně členství. Předsednictví Rady pro druhou polovinu roku 2008 toto nechce. My ovšem chceme jasné stanovisko Rady. Probíhají v současné době vyjednávání s Tureckem o členství, nebo ne? To je jedna ze zásadních věcí, kterou budete muset nejprve během svého předsednictví v Radě co nejlépe vyjasnit v rámci Trojky.
Druhá odlišnost – a my jsme tomu velmi pozorně naslouchali – je to, že považujete evropské instituce za dost silné na to, aby si organizovaly politiku sousedství samy vlastními silami. Správně! To je jasný zamítavý signál k odděleným institucím Středomořské unie, které navrhuje váš předpokládaný následovník v křesle předsedy Rady. Výborně – i v tom máte naši podporu!
(Potlesk)
Vidíme tedy, že v Radě číhá nebezpečí některých rozepří, ale můžete se, pane Janšo, spolehnout na to, že alespoň skupina socialistů je na Vaší straně.
Úřadující předseda Rady hovořil o otevření schengenských hranic. I toto je důležitá věc a já Vám děkuji za Vaši angažovanost v té velké příležitosti, kterou související svoboda pohybu vašim občanům nabízí. Rovněž Vám děkuji za jasné prohlášení – prohlášení státu, jako je Slovinsko, státu s historií, kterou má vaše země za sebou –, že k tomu přistupujete jako k příležitosti pro svobodu vašeho lidu, protože tím také vysíláte signál proti argumentům evropské krajní pravice, která každou z těchto svobod zneužívá proti Evropě rétorikou strachu a vzbuzuje u lidí obavy z jakýchsi nových nevypočitatelných okolností, místo aby je ubezpečila o tom, že tato svoboda přináší příležitosti.
(Potlesk)
Mám také dotaz na Vás, pane předsedo Komise. V Německu je nyní předmětem velké debaty přesídlení závodu Nokia. Právě jste řekl, že síla evropského hospodářství spočívá v malých a středně velkých podnicích. Je to tak, ale rovněž máme obrovský podíl pracovních míst v průmyslu. V mé zemi ministr hospodářství Severního Porýní – Vestfálska nyní tvrdí, že přesídlení závodu Nokia z německého Bochumu do Rumunska by mělo být financováno z fondů EU. Já tomu nevěřím, ale mohl byste to prosím prověřit a vyjasnit, že tomu tak není, protože takováto rétorika, jakkoli je zahořklá a trapná, není-li založena na pravdě, je také vodou na mlýn těch, kdo jsou proti budování sjednocené Evropy. Proto je zde velmi důležité, aby se to objasnilo.
(Potlesk)
Ještě jednu poznámku na adresu předsedy Evropského parlamentu a předsedy Komise. Ano, Walter Hallstein byl skvělý člověk. Vyznamenal se jakožto jeden z otců zakladatelů Evropské unie a jeden z předsedů Komise, ale rozsah, v němž se ti, kdo se snaží Hallsteina napodobovat, od jeho zakladatelské práce po 50 letech již odklonili, je na Vás, pane předsedo, vidět. Pan Hallstein byl nezdolným příznivcem členství Turecka v Evropské unii. Vy jste k této otázce poněkud skeptický, stejně jako všichni Vaši kolegové. V tomto ohledu je to pravda – ano, Walter Hallstein skutečně byl velkým Evropanem!
(Potlesk)
Předsedající. − Děkuji kolegovi Martinu Schulzovi. S ohledem na zvyklosti Sněmovny není možné – nebo je to alespoň nezvyklé –, aby předseda náležitě reagoval na ironické příspěvky předsedů skupin. Kdyby byla moje role jiná, s radostí bych vám odpověděl, ale jsem vděčný za přátelské poznámky Waltera Hallsteina.
Graham Watson, jménem skupiny ALDE. – Vážený pane předsedo, rád bych se na pana premiéra Janšu obrátil s několika poznámkami. Vážený pane úřadující předsedo, má frakce má pro Vás jedno jednoduché poselství: „Evropa má očekávání“. Očekává, že rok 2008 bude rokem pokroku. Očekáváme, že tento pokrok započne nyní. A očekáváme, že se Vaše předsednictví s tímto úkolem vypořádá.
Nepochybuji o tom, že se Vám to podaří. Nebyl to snad právě houževnatý Slovinec, kdo pozvedl pěst proti mocné říši a pravil „Všechny cesty do Říma nevedou!“? Jistě, ony nevedou ani do Paříže, a nezapočíná se francouzské předsednictví. Stojíme u historického prvenství pro země, které do naší Unie vstoupily v roce 2007.
Pane úřadující předsedo, Vaše země je možná rozlohou malá, ale víme, že oplývá velikostí ducha, a víme také to, že evropští Davidové se často předsednictví dokážou zhostit lépe, než evropští Goliáši. Dle očekávání je program Vašeho předsednictví kombinací tiché ambice a stylu směřujícího ke konsenzu, která má potenciál sjednotit náš kontinent. Tato jednota bude nezbytná k včasné ratifikaci Lisabonské smlouvy a ke shromáždění podpory pro interinstitucionální dohodu o tom, jak Evropu dle nové Smlouvy řídit.
V rámci spolupráce mezi institucemi bychom uvítali rozsáhlý dialog s Vámi a častější přítomnost Vaší vlády v této sněmovně. Je nám líto, že včera, kdy jsme si vyslechli prvního hosta v našem Roce mezikulturního dialogu, bylo Vaše křeslo prázdné.
Váš program hovoří o důležitosti vnitřního dynamismu – a právě to je, pane Schulzi, cesta k vytvoření pracovních míst a udržení pracovních míst na tomto kontinentě: vnitřní dynamismus. Spoléháme na Vás, pane úřadující předsedo, že budete prosazovat jednotný trh energie, telekomunikací, zdravotních služeb. Evropská unie má dost problémů přesvědčit občany o tom, že poskytuje přidanou hodnotu v jejich každodenním životě, a tak bychom byli blázni, kdybychom v případě jasných argumentů ve prospěch rychlejší zdravotní péče, nižších účtů a širšího výběru pro spotřebitele smetli návrhy týkající se práv pacientů ze stolu jen proto, že jsou kontroverzní.
V dalších oblastech budete muset vyvinout daleko vyšší úsilí, zejména vůči svým předsednickým protějškům, které mají eminentní zájem na podpoře jaderné energie jakožto zázračného léku na změny klimatu. Klíčem k omezení emisí a splnění cílů spojených s obnovitelnou energií je solidarita a sdílení zátěže. Jak řekl pan předseda Barroso, v roce 2008 musí naše Unie prokázat, že umí krásná slova o boji proti klimatickým změnám promítnout do konkrétních činů.
Pokrok na západním Balkáně je po právu jednou z Vašich priorit a Vaše zkušenosti a pochopení dané oblasti budou pro Unii přínosem. Mám nicméně dojem, že Vaše tvrzení, že situace v Bosně a Hercegovině je horší než situace v Kosovu, neodráží většinový názor Unie. Stejně tak si nejsem jist, že to je šťastný způsob, jak lid Bosny a Hercegoviny motivovat. Je-li zde účelem upokojit Srbsko, nebude to fungovat. Zmírnit hořkou příchuť nezávislostí Kosova formou stabilizační a asociační dohody by mohlo být řešením. Zatímco si však pan Đelić připravuje pero k podpisu na cestu do Bruselu, moje frakce opakuje, a to nejdůraznějším možným způsobem, že stabilizační a asociační dohoda není možná, nebude-li Srbsko plně spolupracovat s ICTY.
(Potlesk)
Serge Brammertz, nový hlavní žalobce, na čerstvé důkazy o spolupráci dosud čeká. Nikdo z nás, pane úřadující předsedo, nechce zanechat Srbsko na okraji Evropy, a zdvořilý i konstruktivní přístup Vašeho předsednictví by jej velice dobře mohlo vyvést z ústraní a přimět jej k vydání Ratka Mladiće.
Do té doby se ale, jak ve Slovinsku říkáte, „modlete za dobrou sklizeň, ale pole obdělávejte dál“.
(Potlesk)
Brian Crowley, jménem skupiny UEN. – (GA) Vážený pane předsedo, slovinská vláda se ujímá zodpovědnosti za předsednictví EU v době mnoha výzev. Evropské země musí zvládnout ratifikaci smlouvy, do popředí pozornosti se dere oblast Balkánu, na úrovni EU je nutno dosáhnout dohody o energetickém balíčku a je potřeba najít nový impuls pro vyřešení konfliktu mezi Palestinou a Izraelem.
(EN) Jak již kolegové správně poznamenali, výčet toho, co Evropa musí udělat, je nekonečný. Rozsah témat a rozhodnutí i oblastí zájmů a konfliktů, které je třeba vyřešit, je nezměrný.
Nebudu zde kázat o tom, co opomíjíte nebo co by ostatní mohli opominout v budoucnosti, a namísto toho se stručně zaměřím na tři oblasti.
Za prvé se jedná o reformní smlouvu, Lisabonskou smlouvu: její ratifikace je zásadní pro další vývoj Evropské unie.
Za druhé jde o budoucí rozšíření: musíme zajistit, aby kandidátské země cítily, že mají příležitost a šanci stát se členy Evropské unie v blízké budoucnosti.
Za třetí, což je podle mého názoru nejdůležitější, se jedná o Kosovo a tamější události a o mírový přechod od současného statusu k jakémukoli možnému statusu budoucímu. Již jsme v Kosovu byli svědky ohromného úspěchu – společné policejní sbory z obou etnických skupin společně hlídkují v obou oblastech, již zde neplatí myšlenka jednoho policejního sboru pro jeden národ, ale společné policie pro všechen lid Kosova.
Pane premiére, Vaše zkušenost rebela v určitém slova smyslu, intelektuála, ale hlavně demokrata a hlasu rozumu, který dokázal vyvést Vaši zemi z temných dob komunismu do jasného světla – které je, pravda, někdy kvůli energetickým krizím ztlumeno – a budoucnosti Evropské unie, takový dojem a takový předobraz národy Bosny, Srbska, Kosova a také Turecka potřebují nejvíce.
Těším se na spolupráci s Vámi i s Vaší vládou. Přestože jste země rozlohou malá, jste nejen velká duchem, ale také kvalitou, která se ve Vás skrývá. Jak jste již sami zahájením tohoto procesu dokázali, nebojíte se postavit se proti „velkým“, když se Vás pokoušejí šikanovat. Co je ale ze všeho nejdůležitější, přinášíte morální jistotu pramenící z toho, čím jste si prošli.
Současná Evropská unie potřebuje nové hrdiny – hrdiny, kteří vědí, jaké to je nežít svobodně, hrdiny, kteří vědí, jaké to je nemít svobodu slova, volnost a demokracii. Toto je nejlepší pochodeň, kterou můžeme prozářit temná zákoutí dnešního evropského kontinentu.
Monica Frassoni, jménem skupiny Verts/ALE. – (IT) Vážený pane předsedo, pane úřadující předsedo Rady, dámy a pánové, nemůžeme se ubránit sentimentu při myšlence na Evropu a to, čeho dosáhla jako model míru a demokracie, a čeho by dosáhnout mohla v oblasti podpory svobody a blahobytu občanů a jako centrum inovací a důslednosti v řešení globálních ekologických výzev.
Proto nás těší, že jste dnes mezi nás zavítali, ale trochu nás mrzí, že by se mohlo jednat o ojedinělý zážitek, protože jak víte, jednou z reforem, které zavádí Lisabonská smlouva, je volba předsedy Evropské rady. To je věc, která nás znepokojuje, a to částečně proto, že žádný z kandidátů, kteří zatím byli navrženi, by podle mého názoru nebyl schopen pokročit v ideji Evropy příliš daleko.
Avšak ráda bych zmínila několik konkrétních bodů, které jsou pro Skupinu zelených / Evropské svobodné aliance. Jak uvedl předseda Komise, během vašeho předsednictví má být předložen takzvaný „energetický balíček“, který bude výsledkem práce, jež probíhala celý loňský rok, a dobře víme, že v této souvislosti panuje všeobecné pozdvižení a již jsme svědky manévrování a tlaků na zmírnění hodnoty a dopadu tohoto balíčku. Jsme přesvědčeni, že jedním ze zásadních aspektů vašeho předsednictví bude odolat těmto tlakům ze strany významných i méně významných aktérů, jejichž cílem je oslabit dopad těchto nařízení.
Rovněž budeme pokračovat ve svém principiálním boji, na kterém se myslím neshodneme. Dle našeho názoru ekonomika s nízkými emisemi CO2 – a zde se obracím na předsedu Komise – nesmí být ekonomikou jadernou; vynakládání prostředků a času na novou jadernou budoucnost, která dosud neexistuje, nebo nákladné technologie nejistého použití, jako je zachycování a ukládání CO2, totiž znamená přímou konkurenci pro skutečné obnovitelné energie, které bychom měli podporovat a financovat – sluneční a větrnou energii a úspory energie, přičemž posledně zmiňovaný zdroj nabízí nejslibnější perspektivy pro inovace a zaměstnanost.
Další důležitou problematikou v průběhu vašeho předsednictví bude koordinace územního rozvoje a městské výstavby, což bude velice důležitá otázka na jarním summitu, která také navazuje na Lipskou chartu – zajišťování kvality našich měst a posilování územní soudržnosti možná nepatří k nejmódnějším tématům, ale podle našeho názoru jsou naprosto zásadní v boji proti klimatickým změnám.
V průběhu vašeho předsednictví bude rovněž zřejmě dokončena právní úprava o odpadech. Ta nám způsobuje velké starosti, a to nejen proto, co se děje v mé zemi, v Neapoli, ale také proto, že nám připadá, že strategie související s hierarchiemi odpadů a důraz na prevenci a opětovné používání jsou jen plané sliby a že text této právní úpravy těmto zásadám odporuje, protože opět upřednostňuje spalovny, které dle našeho názoru nejsou jediným způsobem, jak problém s odpady řešit.
Jsou dvě důležité otázky týkající se obchodu a ochrany údajů, u kterých bychom skutečně rádi zjistili, zda vaše předsednictví bude mít s touto institucí přátelské vztahy nebo ne. Budete se muset tvrdě bít s některými vašimi kolegy, pokud jde o souhlas Parlamentu s dohodami o hospodářském partnerství se zeměmi AKT, které považujeme po silných neshodách s africkými zeměmi, jež vyšly najevo v Lisabonu, za důležitější než kdy jindy. A dále jde o svobodu přístupu k dokumentům doprovázejícím vyjednávání dohod o partnerství a spolupráci se zeměmi, jako je Čína. Jen si to představte – Evropskému parlamentu zatím nebylo sděleno vůbec nic o tom, jak tato jednání probíhají. Vše se odehrává v naprostém utajení! Jsme přesvědčeni, že tato otázka by měla být předmětem otevřené diskuse a že by tento parlament měl být přinejmenším informován o tom, co se děje.
Pane úřadující předsedo, závěrem bych se ráda zmínila o otázce ochrany údajů. Víme, že se Rada chystá přijmout rozhodnutí v této oblasti v průběhu vašeho předsednictví, ale chtěli bychom vás požádat, abyste udělal odvážný krok a požádal o odklad uplatnění tohoto rámcového rozhodnutí až do vstupu v platnost Lisabonské smlouvy, protože by tím Parlament dostal možnost přímo se účastnit reforem; můj kolega o tom bude hovořit později, a já vás, pane úřadující předsedo, žádám, abyste v průběhu svého předsednictví uspořádal první národní romskou konferenci. Byla by významným příspěvkem k mezikulturnímu dialogu.
Francis Wurtz, jménem skupiny GUE/NGL. – (FR) Vážený pane předsedo, vážený pane předsedo Evropské rady, vážený pane předsedo Komise, Slovinsko pro toto první předsednictví nového členského státu od svých předchůdců zdědilo několik dosti nevděčných témat. Pokud tedy jde o ratifikaci Lisabonské smlouvy, máte povinnost zajistit, aby žádný stát, kromě Irska, nešel ostatním špatným příkladem tím, že zorganizuje referendum, včetně zemí, v nichž byly v tomto smyslu přijaty pevné závazky. Jako byste do éry sbližování občanů a institucí Unie vstupovali pozpátku. Musím říci, že byste si zasluhovali sloužit důstojnějším ambicím.
V sociální oblasti bude mít předsednictví zejména těžký úkol odblokovat dva návrhy směrnic, které se již staly symbolem – jednak se jedná o směrnici o pracovní době a nechvalně proslulé doložce o neúčasti, jednak o směrnici o práci na dobu určitou a rovném zacházení se zaměstnanci. Nevyhne se ani hloubkové debatě ohledně dalších kroků souvisejících s nedávnými rozsudky Soudního dvora ve věcech Laval/Vaxholm a Viking Line, jež dávají zapravdu sociálnímu dumpingu. Moje skupina ostatně požádala zápis diskuse na toto téma do programu příštího zasedání Parlamentu. Otevírá se tím totiž znovu veškerá problematika Bolkensteinovy směrnice a ustanovení Smlouvy, na nichž je založena. V době, kdy jsme uprostřed procesu ratifikace nového dokumentu, který tato ustanovení v jejich úplnosti přebírá, to přináší dosti značný zmatek.
Pokud jde o další sociální otázky, stojí Evropa před čím dál hlasitějšími požadavky na růst platů. Jejich podíl na přidané hodnotě totiž již celá desetiletí klesá. Jak dokonce zdůrazňuje samotný ekonomický tisk, nikdy nebyla na tak nízké úrovni. Evropská centrální banka však nedávno pohrozila zvýšením sazeb, pokud by tento požadavek, který je přesto tolik legitimní, měl být splněn, a to přesto, že dle slov odborníků nebyly zisky nikdy tak vysoké jako nyní. Pokud tuto otázku nezařadíme na pořad dne, brzy se tam protlačí sama. Připomínám, že společný dokument německého, portugalského a slovinského předsednictví v bodě 68 zdůrazňuje, že tyto předsednické země, a já cituji, „budou prioritně usilovat o posílení evropského sociálního modelu, který je nedílnou součástí Lisabonské strategie“. Jak praví klasik: O existenci pudinku se přesvědčíme tím, že ho sníme!
Rád bych se rovněž vyjádřil k dalšímu citlivému tématu, tématu nelegálních migrantů. V současné době si návrh směrnice o jejich návratu zasluhuje označení „směrnice hanby“, které jí daly organizace na ochranu lidských práv. Její přijetí v současné podobě by vrhlo kruté světlo na chvályhodné úmysly, o nichž Unie v rámci mezikulturního dialogu hovoří.
Závěrem bych se rád zmínil o problému Kosova. Nebylo by snad před přijetím jakéhokoli rozhodnutí oprávněné požadovat objasnění tří spolu souvisejících otázek? Za prvé, jak lze vysvětlit to, že výsledkem dvou miliard eur podpory Evropského společenství zde po sedmi letech má za výsledek neexistující hospodářský rozvoj, endemickou chudobu, nezaměstnanost každého druhého obyvatele a šíření korupce a mafiánských sítí? Za druhé, jak lze vysvětlit to, že sedmnáct tisíc vojáků NATO nebylo schopno zabránit zničení desítek ortodoxních staveb, únosům nebo vraždám kosovských občanů z menšinových skupin a nucenému exilu tisíců dalších osob? A za třetí, jak vyřeší jednostranné prohlášení nezávislosti Kosova a nahrazení UNMIK Evropskou unií tyto zásadní problémy a zároveň zajistí stabilitu na Balkáně? Vaše odpověď by mě velice zajímala.
Jens-Peter Bonde, jménem skupiny IND/DEM. – Vážený pane předsedo, rád bych panu úřadujícímu předsedovi poděkoval za krásnou návštěvu Slovinska, kterou jsme před Vánoci uskutečnili. Pane úřadující předsedo, doufám, že Evropskou radu povedete lépe, než jste vedl jednání, které s Vámi měli vedoucí frakcí – většinu času jste hovořil Vy sám a neřekl jste nic, co bychom již předem nevěděli, neumožnili jste svým ministrům, od nichž bych očekával, že se ve svých oblastech vyznají, odpovědět na většinu našich dotazů, a odpovědi jste ani nezaslal později písemně. Parlament se skládá rovněž z opozice, která má určitá práva.
Včera jsem obdržel petici od 571 slovinských novinářů, kteří Vás kritizují za to, že nerespektujete svobodu tisku, která jim náleží. Umožníte nezávislé vyšetřování?
Minulý týden jste údajně požádal Portugalsko, aby zrušilo možné referendum s podporou většiny portugalských voličů. Směl bych Vám připomenout platnou Smlouvu z Nice, na základě které jste povinen přijímat veškerá rozhodnutí co nejblíže občanům? Zrušení referenda znamená porušení tohoto článku. Členské státy lze kritizovat, ale ne trestat, protože ratifikace je dosud v pravomocích jednotlivých států. Chování předsednictví a Evropské komise je záležitostí Společenství. Musíte respektovat vnitrostátní ratifikační řízení. Pokud se k němu budete vyjadřovat, měl byste členským státům připomínat společný právní závazek k zákonodárné činnosti co nejblíže občanům.
Porušujete Smlouvu, a téhož se dopouští Evropská komise, když se nechová jako strážce tohoto článku Smlouvy. Jste součástí politické dohody uzavřené mezi premiéry s cílem vyhnout se referendu. Tato dohoda je v rozporu se Smlouvou. Komise proti ní měla protestovat a neměla tento pokus obejít evropské národy podpořit. Přečtěte si znovu článek 1 Smlouvy o Evropské unii: „Rozhodnutí jsou přijímána co nejotevřeněji a co nejblíže občanovi.“ Jak úžasná věta by to byla, jen kdyby se dodržovala!
Lisabonská smlouva byla dojednána nejuzavřenějším možným způsobem a co nejdále od voličů. Nyní to vypadá, že naši evropskou demokracii může zachránit jedině Irsko. Rada by ale mohla alespoň vydat konsolidovanou verzi Lisabonské smlouvy, abyste si mohli přečíst, co jste podepsali. Dne 17. prosince 2007 Maďarsko podepsalo text, který před tím ani nedostalo k dispozici! Toto není rozhodování, které by bylo blízko občanovi či členům Parlamentu.
Předsedající. − Pane Bonde, my od vás jakožto od předsedy vaší politické skupiny očekáváme, že zajistíte, abyste se vy i vaši kolegové a kolegyně v této sněmovně chovali jako členové parlamentu. I vy si stanovte vlastní výzvy a nezaměřujte se jen na ostatní!
(Potlesk)
Andreas Mölzer (NI). – (DE) Vážený pane předsedo, pane úřadující předsedo Rady, pane předsedo Komise, jako poslanec z Korutan, které leží v bezprostředním sousedství Slovinska, žasnu nad skutečností, že země, která ještě před 20 lety úpěla pod jhem komunismu, nyní na šest měsíců řídí Evropskou unii, a mám radost. Je to pro mě důkazem, že cesta evropské integrace pryč od katastrof 20. století a směrem ke svobodě a jednotě je sama o sobě správná.
Když slyším, že cílem Slovinska během tohoto předsednictví v Radě je v první řadě přivést všechny země bývalé Jugoslávie do Evropské unie, myslím si, že to tak je správně a je to důležité k tomu, abychom tento proces evropské integrace završili takříkajíc z územního hlediska. Myslím si, že to je výrazně důležitější, než například přístupová vyjednávání se zemí, jako je Turecko, jehož hlavní území je v Anatolii, tedy v Asii.
Myslím si, že tento proces přivádění států bývalé Jugoslávie do EU by se měl v první řadě odehrávat tak, aby umožnil Evropanům jednat bez vlivu sil mimo Evropu, například Spojených států amerických a Ruska. Doufám, že Slovinsko dokáže zohlednit především touhu Chorvatska po členství v EU a že spory například ohledně oblastí rybolovu mezi Chorvatskem a Slovinskem v tom nebudou představovat překážku, protože Chorvatsko je mezi zeměmi bývalé Jugoslávie spolu se Slovinskem nepochybně nejpřipravenější na Evropu a je to demokraticky zralá středoevropská země.
Pokud jde o Kosovo, které bude pro slovinské předsednictví v Radě představovat rozhodně největší zátěž, situace je taková, že na jedné straně musíme zohlednit právo každé skupiny lidí na sebeurčení, právo většiny kosovských Albánců, avšak na druhé straně nesmíme zapomínat na historická práva Srbů. Nesmíme připustit, aby se z Kosova stalo něco jako satelitní stát USA, a stejně tak bychom neměli Srbsko zahnat do rukou Moskvy, do rukou Kremlu. Autonomie Kosova by se neměla stát precedentem pro turecký Severní Kypr. Cílem by měla být stabilita na Balkáně a završení teritoriální integrace Evropy.
Rád bych se nyní v krátkosti věnoval bilaterálnímu problému mezi Slovinskem a Rakouskem – otázce topografických označení v Korutanech. Doufám, že spolková vláda Rakouska brzy nalezne spravedlivé řešení, se kterým bude mimořádně dobře chráněná slovinská menšina spokojena. Stejně tak doufám, že Slovinsko rovněž najde rozumné řešení, pokud jde o zbývající německy hovořící rakouskou menšinu ve Slovinsku, a uzná tuto skupinu za původní menšinu, a že kulturní úmluva mezi Rakouskem a Slovinskem bude v tomto ohledu obsažná.
Mihael Brejc (PPE-DE). – (SL) Dámy a pánové, program slovinského předsednictví se zaměřuje na všechna důležitá témata současnosti a je dobrým pracovním základem pro nadcházejících šest měsíců. Ve svých dvou minutách se omezím pouze na jednu oblast, a sice občanské svobody, soudnictví a vnitro. Očekávám, že předsednictví věnuje patřičnou pozornost dopadům informačního systému „SIS 1 for all“ a urychlí uplatňování „SIS 2“.
Společná azylová a migrační politika musí být založena na úzké spolupráci se zeměmi tranzitu a zeměmi původu. V současné době je 27 různých režimů a přístupů k řešení tohoto problému a samozřejmě si neděláme iluze, že by takto složitá otázka mohla být vyřešena za tak krátkou dobu. Nicméně se s tímto obtížným úkolem budeme muset vypořádat.
Třetí oblastí je spolupráce s agenturou Frontex, kde slovenské předsednictví na základě zprávy Komise vypracuje pokyny pro budoucí činnost této agentury. Čtvrtá oblast se týká naléhavé nutnosti harmonizovat evropskou vízovou politiku a vytvořit právní základy pro zprovoznění evropského vízového informačního systému.
Předsednictvími se jako červená nit vine téma boje proti organizovanému zločinu a terorismu. Navrhovaná opatření podporuji a doporučuji, abychom se konečně začali věnovat také příčinám terorismu.
Slovinsko je jedním z nejúspěšnějších členů Evropské unie, pokud jde o elektronickou správu a odstraňování administrativních překážek. Očekávám proto, že Slovinsko během svého předsednictví nabídne své osvědčené postupy ve všech těchto oblastech i ostatním členským státům. Doufám také, že bude probíhat dobrá spolupráce mezi slovinským předsednictvím a Komisí, a jsem přesvědčen, že po skončení slovinského předsednictví bude možné říci, že Evropská unie opět postoupila o krok dále.
Borut Pahor (PSE). – (SL) Jsem hrdý na to, že premiér Slovinska dnes hovoří před Evropským parlamentem ve funkci předsedy Evropské rady. Jak pan premiér řekl, je to nejen dokladem toho, jak dramatické změny Slovinsko za posledních dvacet let zažilo, ale ilustruje to rovněž téměř nepředstavitelné změny, jež se za toto velmi krátké dějinné období udály v Evropě jako takové.
Místopředseda Evropské komise v Lublani řekl, že začátek slovinského předsednictví v Evropské radě znamená konec rozdělení starých a nových členů Evropské unie.
Tuto krásnou myšlenku bych chtěl ještě rozvést tím, že donedávna jsme slýchali pouze to, co kandidáti a později noví členové od Evropské unie očekávají. Nyní má Evropa právo ptát se slovinského premiéra a Slovinska jakožto předsednické země, co může očekávat ona od Slovinska. Myslím si, že prožíváme výjimečnou historickou událost, která má symbolické i reálné důsledky.
Osobně jsem přesvědčen, že Evropa může od Slovinska očekávat maximum. Dle mého názoru je Slovinsko dobře připraveno a na svou mezinárodní roli a svou úlohu předsedající země v Evropské radě se zcela soustředí.
Chtěl bych poděkovat kolegovi Schulzovi za podporu naší frakce slovinskému předsednictví a jakožto předseda největší opoziční strany ve Slovinsku, sociální demokracie, bych také tuto váženou sněmovnu rád ujistil, že ačkoli po skončení slovinského předsednictví Evropské unie dojde k parlamentním volbám, nezneužiji situace k tomu, aby evropské politice slovinského předsednictví v Evropské unii padly za oběť naše společné snahy o úspěch Slovinska v tomto důležitém mezinárodním úkolu. Úspěch pana premiéra bude úspěchem slovinského premiéra, úspěchem celého Slovinska a i úspěchem mým.
Jsem přesvědčen, že po skončení slovinského předsednictví budeme moci říci, že – jak někdo řekl – v Evropské unii není nevýznamných či významných států, jsou zde jen státy, jejichž předsednictví Evropské unie je trochu více či trochu méně úspěšné. A já bych si přál, aby se premiérovi a slovinské vládě s trochou štěstí podařilo zařadit se mezi skupinu těch úspěšnějších.
Jelko Kacin (ALDE). – (SL) Vážený pane premiére, to, že jste sem dnes zavítal a přednesl svůj projev, je začátkem poslední fáze plné integrace Slovinska do Evropské unie. Slovinsko je mezi jedenácti novými členskými státy první zemí, která dostala možnost převzít předsednictví. Pro Slovinsko a pro Evropu je to velkou výsadou a já vám do předsednictví přeji hodně úspěchů.
Úkol předsednictví je ale náročný, a právě proto bych se vás chtěl zeptat také na křivdy, které se v Evropské unii dějí. Tato otázka nesměřuje pouze na vás, ale také na předsedu Parlamentu a předsedu Evropské komise. V roce 2004 vstoupilo do Evropské unie deset zemí. Vlastně jich bylo devět a půl, protože Kypr vstoupil jen zčásti. O dva roky později jsme oznámili, že vstoupí Rumunsko a Bulharsko, ale na severní část Kypru jsme opět zapomněli. A dokonce ani po přistoupení Rumunska a Bulharska jsme se ke Kypru neřekli nic.
Pane premiére, dnes jste hovořil o západním Balkánu, Ukrajině, Moldavsku, Kavkaze a severní Africe, ale ani slovo jste nevěnoval otázce severního Kypru. Jako by byl přehlédnut, jako by byl srovnán se zemí, a to není dobře. Je správné, že jste v Lublani zahájil dialog mezi kulturami a náboženstvími. A oblastí, kde bychom skutečně mohli dosáhnout velkého úspěchu, je právě Kypr. Kypr potřebuje dialog mezi kulturami a náboženstvími, aby těch 200 000 nevinných lidí mělo příležitost stát se členy Evropské unie. Kypr rovněž právě přijal za svou novou měnu euro. Na severu se však nadále používá lira.
A konečně když jste, pane premiére, když jste hovořil o svém příkoří, o tom, že jste byl souzen v cizím jazyce, býval bych radši, kdybyste řekl, že jste byl souzen v srbochorvatštině, v srbštině. Někteří v této sněmovně by se jinak mohli domnívat, že vás třeba soudili v ruštině. Ještě jednou vám do vašeho předsednictví přeji hodně štěstí.
Adam Bielan (UEN). – (PL) Pane předsedo, rád bych na úvod poblahopřál panu premiéru Janšovi k převzetí předsednictví Unie. Je to historický okamžik v dějinách evropské integrace, protože to je poprvé, co se předsednictví ujímá nový členský stát.
Slovinsko je země, která byla mnohokrát ovlivněna změnami hranic, ke kterým na našem kontinentě došlo. Proto je dobrým příkladem evropského sjednocení, a to nejen z hospodářského, ale i z geopolitického hlediska.
Z tohoto důvodu jsem přesvědčen, že nadcházejících šest měsíců bude plodné období pro stabilizaci situace v oblasti západního Balkánu. Doufám, že unijní politika sousedství a rozšíření se v tomto období stane prioritou. Spoléhám na to, že také ambice našeho sousedního souseda Ukrajiny se setkají s větším porozuměním.
Jsem rád, že jednou z priorit Slovinska bude také energetická politika. Až moc dobře si uvědomujeme, že bezpečná Evropa nemůže existovat bez zajištění energetické bezpečnosti. Nesmíme dopustit žádné další vydírání Evropy energetickou otázkou z žádné strany, a já jsem přesvědčen, že Slovinsko, země, která přes 40 let snášela břemeno komunismu, si to dokonale uvědomuje.
Elly de Groen-Kouwenhoven (Verts/ALE). – Vážený pane předsedo, blahopřeji Slovinsku a vítám premiéra Janšu – jen čtyři roky jste členem EU a již jste předsednickou zemí. Znamená to pro vás práci a zodpovědnost, ale rovněž, pane úřadující předsedo, důkaz důvěry ve Váš mladý stát.
Jedna věc mi způsobuje obavy a zklamání – nebo bych měla říct „nám“ –, totiž že obrovský počet členů Evropského parlamentu z nejrůznějších zemí dosud nedostal jasnou odpověď na opakovanou otázku, zda Slovinsko bude hostitelskou zemí první každoroční romské konference. Je to velká záležitost, ale také mimořádná výzva – a nejste v tom sami. Evropská komise nabídla finanční podporu. Morální podporu máte ze strany Evropské rady, která ve svých závěrech v bodu 50 zdůrazňuje, že by EU měla přijít s konkrétními kroky v oblasti romské otázky.
Logistickou podporu poskytne evropské romské společenství, které vyjádřilo vůli k úzké spolupráci, kdykoli to bude možné. Politickou podporu poskytuje mnoho europoslanců z různých frakcí této sněmovny, kteří si jsou Romů vědomi, tohoto zapomenutého národa Evropy, jehož mnozí příslušníci jsou dosud oběťmi nejnovějších válek na Balkáně a žijí jako uprchlíci po celé Evropě.
Slovinsko uniklo jen tak tak, ale naplno prožilo doby, kdy nemělo svobodu ani bezpečnost jako takovou. Doufám, že se Slovinsko zhostí organizace první výroční romské konference jako čestného úkolu. Vaše země ví, že ji hodně lidí podporuje – a možná bych měla říct i fandí.
Mary Lou McDonald (GUE/NGL). – Vážený pane předsedo, i já bych ráda popřála slovinskému předsednictví vše nejlepší. Dnešek je skutečně historický den. Ani na okamžik nepochybuji, že je Slovinsko jako malý členský stát schopno stát se úspěšnou předsednickou zemí.
Pane úřadující předsedo, doufám, že myslíte skutečně vážně svá slova, že si přejete Evropu, která se opravdu stará a Evropu, která staví občana na první místo. Musím Vám říci, že kdybychom vážně chtěli udělat z toho více než rétoriku – promítnout to do skutečnosti – vyžadovalo by to radikální krok v podobě změny našeho přístupu a obsahu naší politiky v této instituci i v ostatních institucích Evropské unie.
Sdílím znepokojení jednoho z předřečníků nad tím, že v členských státech neproběhnou v otázce Lisabonské smlouvy referenda. Sama pocházím z jurisdikce, kde referendum bude a kde lidé budou mít příležitost reálně zhodnotit, jak se podle nich tento projekt vyvíjí a pokračuje kupředu.
Pane úřadující předsedo, v Irsku jste vzbudil mírné pozdvižení – média totiž informovala, že jste řekl, že je důležité nepouštět se do některých diskusí, které by v naší zemi mohly způsobit problémy. To nám naznačuje, že navrhujete odložit kontroverzní nebo obtížné otázky. Rádi bychom věděli, o jaké otázky se jedná.
Máme-li k demokracii v Unii přistupovat vážně, myslíme-li vážně, že chceme Unii, které na lidech záleží, v každém případě musíme zajistit, aby lidé dostávali plné informace o politických iniciativách a směřování.
Bernard Wojciechowski (IND/DEM). – (PL) Pane premiére, před nedávnou dobou jste řekl, že Evropskou unii spojuje nejen společná ekonomika a politika, ale také hodnoty společné paměti, kultury a tvořivosti. A já s tím souhlasím.
Zdravím vás, pane premiére, z Polska, kraje Adama Mickiewicze. Tento prorok, jak mu říkají Francouzi, se kdysi ptal: „Slované, co můžete nabídnout nového? Co přinášíte na jeviště světa?“ Říkal, že do některých evropských národů výrazně pronikl křesťanský duch a že veškerý křesťanský pokrok v sobě obnáší rovněž pokrok národů. Evropa – matka národů – je sjednocena křesťanskou kulturou na západě i na východě. Právě v tomto parlamentu mi francouzský prezident Valéry Giscard D’Estaing nedávno řekl, že byl vždy pro zařazení odkazu na křesťanského Boha do evropské ústavy.
Pane premiére, správně říkáte, že Evropský rok mezikulturního dialogu je pro Evropu příležitostí posílit se prostřednictvím kultury. Jean Monet, který dnes odpočívá ve světském Panteonu v Paříži, říkával, že kdyby měl začít znovu od začátku, začínal by kulturou. Křesťanská kultura a náboženství, jak říkal profesor Tadeusz Zieliński, který je pohřben v Schöndorfu poblíž Mnichova, se projevuje v lidských tužbách. Ať tedy Slovinsko, tato malá země Evropské Unie, tuto tužbu projevuje svými činy ve prospěch křesťanské kultury v Evropě. V tom spočívá velikost vaší země v Evropské unii, v tom spočívá velikost našich slovanských zemí v Evropské unii.
(Předsedající bere řečníkovi slovo)
Jana Bobošíková (NI). – (CS) Dámy a pánové, vítám, že se slovinské předsednictví chce zabývat hrozbami klimatických změn a bezpečnou a udržitelnou energetickou politikou. Myslím, že je nejvyšší čas sundat populistické zelené brýle a zbavit se neopodstatněného strachu z jaderných reaktorů. Máme šanci přestat občanům konečně tahat peníze z kapes nemravným obchodem s emisními povolenkami, které nejsou ničím jiným než odpustkem pro největší znečišťovatele. Máme šanci odhodit nesmyslné daně z palivových článků a technická pseudořešení, jejichž náklady vysoce převyšují jejich přínos.
Dámy a pánové, podle doložených vědeckých závěrů právě jaderná energie neprodukuje CO2 a minimalizuje zhoršování klimatických změn. Zároveň je nejlevnější nízkouhlíkovou technologií, je spolehlivá a bezpečná. Jádro navíc snižuje závislost zemí na dodávkách paliv z nestabilních teritorií. Jsem přesvědčena, že pokud chceme jednat v zájmu občanů Unie a čelit klimatickým změnám, měli bychom investovat do výzkumu, vývoje a osvěty právě v oblasti jaderné energetiky.
Werner Langen (PPE-DE). – (DE) Vážený pane předsedo, rád bych poblahopřál slovinskému předsednictví v Radě k jeho komplexnímu programu, k závěrečné fázi programu tří předsednictví v Radě a rovněž k úspěšnému rozvoji vaší země.
Jste součástí Schengenu, jste součástí eurozóny, a skutečně se jedná o historické předsednictví v Radě a já vás žádám, abyste nedělali totéž, co všichni ostatní před vámi, kteří představili takové programy, které by za šest měsíců nezvládla naplnit ani velká země. Jako malá země máte solidaritu větších zemí i Evropského parlamentu. Já bych vás však rád požádal, abyste nepřeháněli. Reforma OSN rozhodně nebude za šest měsíců slovinského předsednictví v Evropské radě možná.
Přetrvává několik velmi naléhavých problémů a o některých z nich jste hovořil. Nejobtížnější bude otázka Kosova. Také zde jste v mimořádně obtížné situaci. Dalším tématem je pokračující rozvoj vnitřního trhu s energiemi, dohoda s Ruskem – to jsou priority, kterým se reálně budete moci věnovat. A pokud se vám povede posunout ratifikaci Lisabonské smlouvy kupředu, budete na konci tohoto šestiměsíčního předsednictví moci říci: ano, jakožto první zemi bývalého komunistického bloku se nám podařilo dát tomuto předsednictví v Radě tvář dobrého příkladu prosperity, svobody a míru.
Závěrem malou poznámku na adresu našeho kolegy pana Schulze, který již v sále není. Hovořil zde o socialistické skupině – v Německu na toto téma mlčí – ale víme, že to udělal. Na konci varoval před pravicovým radikalismem, jako by komunismus byl pravicový extremistický režim! Pokud ho cituji správně, rovněž vám zadal úkol pokročit ve věci členství Turecka. Komise již potvrdila, že se Chorvatskem a Tureckem zabývá rovnocenně. Nezapojujte se do toho! Nechte to na větších státech, které to dosud nebyly schopny vyřešit. Když se zaměříte na západní Balkán, Evropě velmi prospějete a budete mít v tomto daleko větší naději na úspěch, než kdybyste se snažili vyřešit problémy Turecka!
Hannes Swoboda (PSE). – (DE) Vážený pane předsedo! Pane premiére, neomezujte svou roli na Balkán. Buďte nadále evropským předsednictvím! Já ale začnu malými záležitostmi a doufám, že moje země, Rakousko, rovněž vašemu předsednictví přispěje vyřešením nedořešených problémů týkajících se slovinské menšiny v Rakousku, a že nárokům slovinské menšiny bude konečně učiněno zadost.
Jakožto zpravodaj pro Chorvatsko doufám, že Chorvatsko bude moci během vašeho předsednictví učinit velký pokrok. K tomu musíte nějak přispět vy i Chorvatsko. Od vás očekávám, že během předsednictví realizujete Smlouvu, kterou jste Zavřel s premiérem Sanaderem, a že posléze bude nalezeno řešení sporných hranic za pomoci posouzení třetí stranou. Od Chorvatska očekávám větší úsilí, a pokud jde o ekologickou oblast rybolovu, očekávám dodržení slibu nerozšiřovat a neuplatňovat tuto oblast na Chorvatsko a Itálii.
Největším problémem je rozhodně problém Kosova a já zastávám názor, že se ubíráte správným směrem. Jednáte obezřetně, klidně, ale účelně. Toto je řešení, o které se v Kosovu musíme snažit, protože, řekněme si to na rovinu, sdílená existence Kosova v rámci Srbska není možná ani rozumná, a to ani pro Kosovo, ani pro Srbsko. To ovšem neznamená, že bychom nesdíleli znepokojení Srbska a že bychom nechápali, proč s tím má Srbsko velký problém. Srbsku a konkrétně premiéru Koštunicovi je však potřeba velmi jasně říci jedno: věříme v to, že budoucnost Srbska, demokratického Srbska, Srbska, které rovněž spolupracuje s ICTY, je v Evropě! Pokud si pan Koštunica myslí, že budoucnost Srbska je v Rusku, prosím, to je jeho věc, ale nemyslím si, že by s ním většina Srbska souhlasila.
Za vašeho předsednictví je tedy nutno Srbsku vyslat jasný signál: v této otázce si musíte vybrat mezi Ruskem a Evropskou unií. My činíme celému regionu, zejména Srbsku, jasnou nabídku, aby v rozumném časovém horizontu pokračovalo v cestě do Evropské unie. Je to obrovský úkol a já jsem si jist, že se ho dobře zhostíte!
(Potlesk)
Lena Ek (ALDE). – Vážený pane předsedo, ráda bych propojila dvě témata na jarní summit. Za prvé jde o změnu klimatu a balíček opatření pro energetiku a klimatické změny. Samozřejmě, že přechod od cílů ke konkrétním nástrojům je velmi obtížný. Vyvíjí to tlak na všechny členské státy. Přesto se však jedná o něco, co udělat musíme. Ráda bych poukázala na dvě oblasti, ve kterých musíme být velmi obezřetní, až vyjednávání o „zeleném balíčku“ zahájíme.
První oblastí je oblast sociální. V této sněmovně se již hodně debatovalo o Lisabonské strategii a přiřazení hospodářského rozvoje k udržitelnému sociálnímu rozvoji a otázkám životního prostředí. Je velmi důležité, aby se udržitelný hospodářský růst v „zeleném balíčku“ při jeho představení příští týden odrazil.
Druhou oblastí je neutralita technologií. Slovinsko je země lesnictví, stejně jako moje vlast, Švédsko, a myslím si, že je velmi důležité mít k dispozici všechna možná alternativní paliva, abyste si mohli vybírat a umožnit inovacím získat z toho všeho maximum. Nezapomínejme na metanol a celulózu!
Lisabonská strategie dále musí být kombinací klimatického a hospodářského rozvoje. Podívejte se na odvětví dopravy, které je dokonalým příkladem toho, jak vlaky a automobily mohou nejen dosáhnout hospodářského růstu a lepšího vnitřního trhu, ale také cílů balíčku opatření pro energetiku. Nedosažitelné se stane dosažitelným jedině tehdy, když se do toho pustíme. Pane úřadující předsedo, přeji Vám do plnění tohoto úkolu hodně štěstí.
Mirosław Mariusz Piotrowski (UEN). – (PL) Vážený pane předsedo, Slovinsko je první z nových členských států, který se ujímá předsednictví Evropské unie. Toto předsednictví se časově shoduje s rokem 2008, který byl prohlášen za Rok mezikulturního dialogu, a proto je tato oblast jedním z hlavních základů jeho programu. Neměli bychom však zapomínat na to, že tento dialog je možný pouze tehdy, mají-li strany silný smysl pro kulturní identitu a chtějí se o své bohatství dělit s ostatními.
Kulturním základem Evropy je křesťanství, a proto je potřeba podpořit a posílit křesťanské hodnoty, nikoli je podrývat. Tento pozitivní přístup však v nejdůležitějších dokumentech EU, které byly schváleny, například v Chartě základních práv a v reformní smlouvě, není k nalezení. Texty neobsahují žádné odkazy na křesťanské kořeny Evropy. Rovněž neproběhla žádná seriózní debata na toto téma na úrovni Evropského parlamentu.
V tomto kontextu nelze než pochybovat o tom, zda je Evropská unie, která zanedbává a tedy nahlodává své vlastní kořeny, dostatečně připravena na mezikulturní dialog se silnými partnery z jiných částí světa.
Roberto Musacchio (GUE/NGL). – (IT) Vážený pane předsedo, dámy a pánové, jak řekl pan Barroso, slovinské předsednictví samo osobě znamená historický úspěch a umožňuje nám zamyšlení nad vztahem mezi Evropou a oblastí Balkánu. Je jasné, že se to kritizovalo, zejména z toho důvodu, že to bylo spojeno s aspekty dezintegrace, a Evropa by tomu dnes měla čelit podporou míru a sbližování posíleného vztahem s Evropou.
Proto bychom se měli vyhnout jednostranným krokům v souvislosti s Kosovem, kde by měla existovat společná evropská politiky, jak alespoň říká nová smlouva. Musíme řešit problémy nových vnějších hranic, které vyvstaly v důsledku přistoupení některých zemí do Evropské unie. Potřebujeme aktivní politiku integrace v oblasti sociální, ekonomické a environmentální, která bude pokrývat celou oblast, a upřímně řečeno já nepovažuji jadernou energetiku za řešení energetických problémů.
Závěrem bych rád slovinskému předsednictví připomněl problém „vymazaných osob“, tedy bývalých občanů Jugoslávie, kteří mají ve Slovinsku dosud problémy s občanstvím – tento problém je třeba definitivně vyřešit.
Hans-Peter Martin (NI). – (DE) Vážený pane předsedo, pane úřadující předsedo Rady, když jsme byli malí, bylo nám velice živě popisováno, jak se generál Tito řítil ulicemi Bělehradu, lidé uskakovali stranou, vše bylo zablokováno, neplatily žádné dopravní předpisy. V našem mladistvě naivním chápání to symbolizovalo svévoli a krutost určitého systému.
Později jsme navíc zjistili, jak byly v zemi, ze které bylo možno utéci, svévolně zahajovány procesy s disidenty, s kritiky. A nyní jste tady a vaše radost je pochopitelná, ale zůstaňte bdělí! Zdejším Titem je svým chováním například náš generální tajemník Harald Rømer, který se řítí ulicemi Štrasburku bez ohledu na důsledky, i když jede stokilometrovou rychlostí a lidé také musí uskakovat na stranu. A bohužel jsou vedeny svévolné procesy s nevítanými kritiky této Evropské unie.
Předsedající. − Proti těmto útokům proti generálnímu tajemníku Evropského parlamentu se rázně ohrazuji.
Giles Chichester (PPE-DE). – Vážený pane předsedo, rád bych srdečně přivítal pana premiéra v Parlamentu a popřál mu vše nejlepší na období v roli úřadujícího předsedy Rady. Jsem si jist, že se Slovinsko svého úkolu zhostí velmi kompetentně.
Vítám důraz kladený na další fázi Lisabonské strategie. Stále je ještě potřeba učinit mnoho, abychom členské státy přesvědčili k reformě jejich hospodářství, a já doufám, že předsednictví bude jednat ve prospěch širší liberalizace a reforem pracovních trhů a zajistí, aby evropské podniky měly prospěch z globalizace. Evropa potřebuje být konkurenceschopnější, více se zaměřovat na vytváření pracovních míst a méně se zabývat ochranou sociálního modelu, který brzdí růst zaměstnanosti.
Rád bych byl svědkem kroků směrem k dokončení vnitřního trhu a zejména telekomunikačního sektoru. Vloni jsem uvítal oznámení komisaře o další liberalizaci trhu telekomunikací. Nyní máme příležitost přehodnotit stávající rámec, zbavit se neprůchodných míst a vytyčit pro toto zásadní odvětví konkurenceschopnější budoucnost.
Těším se, až si ve Výboru pro průmysl, výzkum a energii, kde jsem rovněž mluvčím skupiny PPE-DE, vyslechnu, jakým způsobem se předsednictví chystá posunout věci kupředu. Také vítám závazek pokračovat s nasazením v programu pro energetiku a klimatické změny. EU nastavila přísné cíle emisí CO2 a nyní je na členských státech, aby v tomto směru pokračovaly konkrétními kroky, nejen slovy, a zajistily, aby sdílení zátěže nebylo jen shazováním nákladu.
Se znepokojením jsem se tento týden z tisku dozvěděl, že některé členské státy se pokoušejí obejít loňskou dohodu EU o klimatických změnách, a budeme dbát zejména na to, aby vláda Spojeného království dostála povinnostem, k nimž se zavázala.
Jan Marinus Wiersma (PSE). – (NL) Vážený pane předsedo, rád bych se vrátil k situaci Srbska. Myslím si, že by bylo žádoucí zřídit skupinu podobnou skupině pro Chorvatsko, jak slovinské předsednictví navrhuje, abychom Srbsku pomohli plně a účinně spolupracovat s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii v Haagu. Co se mě týče, mohlo by to otevřít dveře podpisu stabilizační a asociační dohody. Rovněž bych rád apeloval na vládu své země, Nizozemska, aby spolupracovala a podpořila návrh slovinského předsednictví, a také aby přihlédla k tomu, jak dobře to v minulosti fungovalo v případě Chorvatska.
Má druhá poznámka se týká naší politiky sousedství. Ukrajina má nyní novou vládu a mají začít jednání o nástupnické smlouvě k dohodě o partnerství a spolupráci s touto zemí. Chtěli bychom se dozvědět o návrzích a nápadech slovinské vlády, o tom, v jaké formě by tato vyjednávání měla probíhat a co by mělo být výsledkem. V současné chvíli nechceme Ukrajině nabízet členství – to rozhodně není na pořadu dne – ale je důležité nabídnout zemi hmatatelnější vazbu s Evropskou unií.
Nyní bych se rád krátce zmínil o situaci v Gruzii, další zemi, na kterou se vztahuje Evropská politika sousedství. Osobně mi reakce Evropské unie na výsledky voleb a na volby samotné připadala až příliš uspěchaná a až příliš pozitivní. Poté došlo k velkým demonstracím. Stále probíhá diskuse o závadách, které v průběhu voleb nastaly. Podle mého názoru je nyní důležité, aby Evropská unie i předsednictví zahájily iniciativu alespoň na povzbuzení kontaktu mezi tamější opozicí a prezidentem Sakašvilim.
Závěrem několik slov k situaci v Rusku. V brzké době se mají konat prezidentské volby. Vypadá to, že je připravená půda pro zahájení jednání o nové dohodě o partnerství s touto zemí. Podle našeho názoru má v přípravných jednáních o nové dohodě obzvláště velký význam problematika transparentnosti v otázkách energetiky.
Rovněž ale chceme s Ruskem navázat dialog o kvalitě demokracie v této zemi a zejména o nedávných problémech s pozorovatelskou činností při volbách a způsobu, jak na to nahlížíme my, oproti způsobu, jak na to nahlíží Rusko. Doufám, že i toto téma se na programu slovinského předsednictví objeví.
Bronisław Geremek (ALDE). – (PL) Vážený pane předsedo, myslím si, že očekáváme, že v roce 2008 slovinské předsednictví umožní Evropské unii vyřešit záležitost Ústavní smlouvy a připravit se na její ratifikaci, a že rovněž umožní nalezení řešení na jeden z ožehavých problémů, před kterými Evropa stojí – problém Kosova. Já si však myslím, že je důležité říci, že vedle těchto priorit jsou také některé úkoly, které jejich plnění příznivě ovlivní. A rád bych, aby se jedním z těchto úkolů stal mezikulturní dialog. Myslím si, že patří k hodnotám vytvářejícím evropskou jednotnost a rovněž je základem určité geopolitické hodnoty, kterou by politika EU mohla mít.
Zdá se mi, že v tomto konkrétním kontextu by Evropa mohla hrát roli nositele míru v situaci, kdy se zdá, že se svět ocitl ve stavu mezinárodního chaosu. Ještě bych dodal, že pokud jde o Kosovo, je mimořádně důležité, aby se kontextem této otázky stal mezinárodní dialog. To bude problém budoucnosti Kosova.
Vážený pane premiére, ať má slovinské předsednictví úspěch.
Jan Tadeusz Masiel (UEN). – (PL) Vážený pane předsedo, pane úřadující předsedo Rady, blahopřeji Slovinsku k předsednictví Unie a přeji Slovinsku úspěch, zejména při ratifikaci nové smlouvy.
Malé Slovinsko má před velkým Polskem náskok a nad tím bychom se my Poláci měli zamyslet. Možná díky příkladu Slovinska dokážeme zmírnit svůj strach z Unie a posílit svou víru v to, že Unie má smysl. Vždyť jste koneckonců po Janu Pavlu II druhým Slovanem, který stanul v čele celé evropské kultury včetně její západní části. Po rozšíření v roce 2004 se Unie těšila na příliv nové krve, nových mozků a nových perspektiv, a svým návrhem na pátou svobodu pro Unii – volný pohyb znalostí – toto očekávání naplňujete.
Vaše země, kdysi součást bývalé Jugoslávie, obeznámená s problémy křesťanského i islámského světa, určitě přinese impuls k spravedlivému řešení kosovské otázky respektujícímu práva Srbů.
Alojz Peterle (PPE-DE). – (SL) S radostí a pýchou s vámi sdílím slavnostní pocity, které jsou samozřejmě doprovázeny silným pocitem zodpovědnosti a velkých příležitostí. Jsem přesvědčen, že Slovinsko rovněž během předsednictví prokáže, že nám před lety nešlo jen o geopolitické vymezení, ale také o to, abychom potvrdili, že jsme ochotni zodpovědně spolupracovat na vytváření svobodné, demokratické a úspěšně sjednocené Evropy.
Silně podporuji ambici realizovat Lisabonskou strategii, která je pro naši budoucnost zásadní. V tomto smyslu očekávám, že Slovinsko udělá vše pro pokrok naší společné politiky v oblasti telekomunikací a informačních technologií. To je pro uplatnění Lisabonské strategie zásadní, a to nejen z důvodu příspěvku k nezbytnému zvýšení konkurenceschopnosti, ale také z důvodu přiblížení k občanům. Občané Evropy by rádi pocítili společnou politiku ve svých peněženkách a my jsme úspěšně prosadili směrnici o roamingu, která nám umožňuje levnější telefonování v rámci Evropy. Společná politika v této oblasti nám jistě umožní pocítit přínos takových politik častěji.
Za druhé bych rád zdůraznil oblast zdravotnictví. Mám velkou radost, a nejsem v tomto parlamentu sám, že priority slovinského předsednictví rovněž zahrnují boj proti rakovině. Mělo by se to stát stálým bodem na programu Evropské rady.
Rakovina není jen záležitostí ministrů zdravotnictví. Každý třetí občan Evropy může očekávat, že ho tato choroba postihne, a trendy nejsou nijak pozitivní. Je to široká společenská a politická otázka, která je rovněž propojena s uplatnění Lisabonské strategie. Pokud bude čím dál více lidí nemocných, nebudeme schopni dosáhnout vyšší produktivity a lepší konkurenceschopnosti. Zdraví je vize, rozměr, nejen odvětví činnosti. Budu rád, když se nám během slovinského předsednictví podaří dvě věci. Za prvé bychom měli v boji s rakovinou věnovat více pozornosti prevenci a za druhé by měly být zřízeny interinstitucionální pracovní skupiny pro boj s rakovinou. Předpokladem tohoto boje je dobrá, sjednocená koordinace mezi Evropským parlamentem, Radou a Evropskou komisí.
Vážený pane předsedo Rady, přeji vám úspěšné předsednictví.
Magda Kósáné Kovács (PSE). – (HU) Děkuji, pane předsedo. Vážený pane premiére, s vaším předsednictvím učinily nové členské státy nový krok na cestě k dospělosti. Vaše předsednictví pravděpodobně rozmělní výhrady, které sice v evropských institucích nikdy neexistovaly, ale v každodenním životě Evropské unie jsou realitou.
Jste první předsedající zemí v Evropském roce mezikulturního dialogu. Náš region ví, že vedle velké rudé kaňky na naší planetě se východní a střední Evropa stala kaňkou růžovou, ale tento region nikdy nebyl jednobarevný. Náš region si vždy zachovával svou historickou mnohobarevnost a rozmanitost. To je obzvláště známá věc na západním Balkáně, kde Jugoslávie zakryla dělící čáry, ale nedokázala přes ně postavit mosty.
Proto není žádná náhoda, že nejvíce zápolíme s překoncipováním a posílením své národní, jazykové a kulturní identity, a my očekáváme, že nám s tím pomůžete, protože vaše předsednictví může pomoci v novém vybudování identity, která je nyní nedílnou součástí vědomí evropských občanů.
Příležitost a povinnost slovinského předsednictví spočívá v tom, že podniknete další kroky k tomu, aby se evropské poslání regionu a rozšíření dostaly do nového stadia. Slovinsko je branou k západnímu Balkánu a touto branou vede cesta Evropy. Nesmíme dopustit, aby se vyčerpání členských států z rozšiřování projevilo reformním vyčerpáním v této oblasti, protože by to ohrozilo stabilitu našeho regionu.
Pokud jde o reformní smlouvu, jsem hrdá na to, že Maďarsko reformní smlouvu ratifikovalo jako první. Ačkoli je v současném Maďarsku možné dosáhnout politické shody jen ve velmi malém okruhu otázek, Evropa se sem zařadila. Náš region potřebuje Evropu, která bude fungovat více a lépe, a jsme si jisti spoluprací a pomocí slovinského předsednictví.
Přeji vám ve vašem předsednictví hodně úspěchů..
Alexander Lambsdorff (ALDE). – (DE) Vážený pane předsedo, v tomto roce jsou pro Evropu důležité Alpy. Slovinsko předsedá Evropské radě, Švýcarsko a Rakousko jsou pořadateli fotbalového mistrovství Evropy, a toto pohoří je tak ve středu pozornosti. Blahopřeji předsednictví v převzetí oficiálních funkcí.
Jedná se o důležité předsednictví. Je správné, že je vaší hlavní prioritou proces ratifikace Lisabonské smlouvy. V Kosovu prochází EBOP zatěžkávací zkouškou. V Parlamentu od vás očekáváme, že nám jasně sdělíte – tedy pokud se nám nepodaří dosáhnout rezoluce Rady bezpečnosti – že usnesení č. 1244 je nezvratný právní základ pro všechna opatření EBOP. Předseda mé frakce řekl: jsme proti urychlené stabilizační a asociační dohodě se Srbskem bez spolupráce s ICTY.
Těší nás skutečnost, že je Slovinsko prvním členským státem ze zemí rozšíření, který se ujímá předsednictví. My liberálové jsme se o toto rozšíření vždy silně zasazovali. Podporovali jsme jej i na domácí půdě vždy, když jsme se setkali se zamítavým postojem.
Nyní však náladu na oslavy příliš nemáme. Jsem ze Severního Porýní – Vestfálska a od 2 300 lidí z Bochumu jsem se včera dozvěděl, že společnost Nokia uzavírá výrobní závod a přesouvá se do Rumunska. Potom vznikl dojem, že se tak děje za peníze EU. Chci jasné ujištění pro FDP, že přesouvání pracovních míst v rámci Evropské unie nesmí být usnadňováno za použití fondů EU! Budeme dělat vše, co je v našich silách, abychom zajistili, že do tohoto případu nepotečou žádné evropské dotace. Vidím, že předseda Komise přikyvuje. Doufám, že od Komise dostaneme jasnou odpověď. Je to velmi důležité téma, které lidi děsí a vyvolává v nich strach z Evropy. To by být nemělo! Rovněž zajistíme provádění kontrol způsobilosti k pomoci, pokud by do Rumunska měly být směřovány národní dotace. Je to velký problém a doufáme, že kvalifikovaní a motivovaní lidé v Bochumu brzy najdou novou práci.
Ryszard Czarnecki (UEN). – (PL) Vážený pane premiére, chtěl bych vám vyjádřit sympatii i politování. Po vstupu do eurozóny máte v zemi inflaci o 100 % vyšší než před rokem. I přes to, jak komisař Almunia řekl před dvěma měsíci, pane předsedo Komise, jste, pane premiére, připustil, že tento nárůst inflace je jedním z důsledků přistoupení do Eurolandu.
Jednou z vašich vytyčených priorit je otázka Kosova. Mějte prosím na paměti, že jeho nezávislost by byla první jednostrannou změnou hranic v Evropě od druhé světové války. Přesně o toto jde Osetii a Abcházii, avšak Moskva má rovněž zájem na destabilizaci situace na Jižním Kavkaze. Mohlo by to skutečně znamenat hrozbu války v regionu a největšího vojenského střetu v Evropě od vzplanutí konfliktu na Balkáně na začátku 90. let. Je jasné, že musíme respektovat právo kosovských obyvatel na sebeurčení.
Francisco José Millán Mon (PPE-DE). – (ES) Pane předsedo, přeji slovinskému předsednictví vše nejlepší. Je to vynikající symbol transformace Evropské unie. V následujících šesti měsících se budou řešit některé velmi důležité záležitosti a dovolte mi několik z nich připomenout.
Za prvé půjde o jarní Evropskou radu, která se zaměří na Lisabonskou strategii. Pravdou je, že se nacházíme v obtížné ekonomické situaci: prognózy růstu klesají v důsledku finanční krize, stoupající inflace, silného eura a velmi slabého dolaru a mimořádně vysokých cen ropy. Zvyšují se také ceny potravin.
Veřejnost očekává účinná řešení, která pomohou obnovit důvěru v době nejistoty.
Z vnějšího hlediska zde je otázka Kosova, která má dopad na tak důležité zásady, jako je stabilita hranic po celé Evropě. Nikam nespěchejte. Myslím si, že prosincová Evropská rada jednala poměrně uspěchaně. Přijala například rozhodnutí o civilní misi, ale podle všeho bez jakékoli dohody na právním základě. Je paradoxní, že se toto děje v EU, společenství založeném na principech právního státu.
Otázka Kosova je citlivá a vyžaduje si obezřetnost. Snažte se ze všech sil dosáhnout nové rezoluce Rady bezpečnosti.
Jak jste uvedl, v květnu bude důležitý summit v Limě s latinskoamerickými zeměmi, které jsou tak blízko Evropě, pokud jde o zásady a hodnoty. Lima by také měla být využita jako nástroj k prolomení zablokovaných jednání s Mercosurem a jako podnět k postupu vyjednávání s andskými státy a Střední Amerikou na příslušných asociačních dohodách.
V březnu se rozšíření schengenského prostoru stane realitou na letištích. Jedná se o rozhodující moment pro vnější hranice EU, a tím se dostávám k tématu boje proti nelegálnímu přistěhovalectví. Plánuje se schůzka ministrů zodpovědných za kontrolu hranic a já si myslím, že přichází v pravý čas. Potřebujeme zvýšenou spolupráci mezi těmito ministry, a úředníci dohlížející na vnější hranice si musí plně uvědomovat, že nepracují pouze pro svou zemi, ale také pro Evropu, a že sdílí zodpovědnost za to, co se děje po celém schengenském prostoru.
Závěrem bych vás také rád požádal, abyste pracovali na boji proti terorismu. Veřejnost očekává, že Evropská unie v této oblasti, která je pro jejich životy tak významná a důležitá, přinese konkrétní řešení.
Kristian Vigenin (PSE). – (BG) Pane předsedo, pane Barroso, pane Janšo, nemůžu nepoznamenat, že slovinské předsednictví je důležitým znamením pro občany Evropy a zejména pro občany střední a východní Evropy.
Slovinsko má příležitost dodat jim veškeré sebevědomí, že jsou skutečně rovnocennými hráči v evropském procesu. Slovinsko známe jako zemi, která bez velkých okolků vytrvale a důsledně řešila velké otázky hospodářského přechodu, a nyní se o něm oprávněně hovoří jako o nejúspěšnější zemi východní Evropy. Umožnil to politický konsensus v této zemi. A přesně to také od Slovinska očekáváme – že bez okázalých fanfár a velkých slibů vytrvá v řešení problémů, které jsou pro budoucnost Evropy klíčové, jak to je zdůrazněno v předloženém programu. Máte nejlepší předpoklady k tomu, aby se vám to podařilo, protože z dnešní diskuse vyplynula politická i institucionální shoda o podpoře Slovinsku.
Domnívám se, že slovinské předsednictví přichází v pravý čas, zejména vzhledem k výzvám spojeným se západním Balkánem. Historická a politická zkušenost Slovinska umožní Evropské unii provádět efektivnější politiku směrem k těmto zemím. Potřebují nový impuls, aby pokračovaly v reformách a urychlily pokrok směrem k Evropské unii. Je to cíl, který je zcela dosažitelný, jak v praxi ukázalo Slovinsko, bývalá jugoslávská republika.
Myslím si, že prostřednictvím Slovinska promluví Evropská unie hlasem pochopitelnějším pro mnoho západobalkánských národů. V doslovnějším slova smyslu i obrazně. Mám pocit, že musím zmínit, že Rada poprvé bude hovořit slovanským jazykem. Zdá se mi, že s kosovskou otázkou by si nikdo neuměl poradit lépe než Slovinsko. Rizika pro celý region jsou nesmírná, a proto jsou naše očekávání od vás, pane Janšo, rovněž vysoká. Čekáme od vás, že uspějete při zachovávání jednoty Evropské unie, jak pokud jde o vyřešení statusu provincie, tak pokud jde o závazek Unie na obtížné následné období.
Pane Janšo, pro nás socialisty je důležité, aby bylo slovinské předsednictví úspěšné, a nebudeme jen sedět s rukama v klíně, prokážeme skutečnou podporu vašeho úsilí v rámci našich možností a pravomocí, tak abyste mohli svůj program realizovat. Přeji vám úspěch, abyste dokázali, že malá země může být v Evropě velká.
Marco Pannella (ALDE). – (IT) Vážený pane předsedo, pane premiére Janšo, dámy a pánové, vítám pana premiéra jménem té radikální strany a těch soudruhů, kteří koncem roku 1988 přispěchali, aby zajistili vaše propuštění společně se soudruhy a přáteli časopisu Mladina. Byl jste ve vězení pro demokracii a pro Evropu. Dnes jste předsedou Evropské unie, která odstraňuje a ruší hymnu a vlajku a která dokonce s euroskupinou narušuje – a to si uvědomte, pane premiére – tradiční geopolitické hranice na našich evropských mincích. Vy jste pro rozšíření, ale jedná se o stejnou Evropu, která byla hluchá k tragédii v Jugoslávii a dnes je hluchá k Turecku a veškerým rozšířením, ve která doufáme.
My – včetně mě – jsme také byli v Lublani, když vypukly srbské nálety. V té době jsme se setkali s panem Skolkem, s mladými lidmi z AZMSS, s prezidentem Kučanem a dokonce s naším přítelem panem Kacinem. V té době jste bojoval za jinou Evropu než za tu, která vás zrazovala, která chtěla neutrální Jugoslávii, protože to pro ni bylo výhodné.
Vítejte. Pokud za svou zemi, Slovinsko, budete tím, čím jste byl dosud, potom to budete vy, kdo se bude zasazovat o Evropu Altiera Spinelliho, ne my, kdo Evropu zastupujeme, ne my, kdo mnohdy zastupujeme její rozklad.
(Předseda bere řečníkovi slovo)
Othmar Karas (PPE-DE). – (DE) Pane předsedo, dámy a pánové, v noci z 20. na 21. prosince 2007 jsme rozšířili hranici Schengenu. Opět jsme získali o trochu více svobody a dostali jsme se k sobě zase o krok blíže. Ostnatý drát byl konečně odstraněn a Slovinsko se 1. ledna ujalo předsednictví Rady ve sjednocené Evropě. Jako Evropan, ale zejména jako Rakušan, přítel, soused a spojenec, jsem tím velmi potěšen.
Vážený pane úřadující předsedo Rady, tato rozprava se točí kolem šesti témat. Za prvé jde o skutečnost, že vaše předsednictví má větší hodnotu než pouze symbolickou. Uvědomujeme si tím historický vývoj, který se pro mnohé z nás stal již samozřejmostí, nebo je pro jiné bohužel hrozbou.
Za druhé začal v Maďarsku ratifikační proces. Tento proces musíte strukturovat a podnítit a občanům Evropy poskytnout dostatečné množství informací.
Za třetí prosím při realizaci Lisabonské strategie využijte cíle v oblasti klimatických změn a větší energetické nezávislosti Evropy jako nástroje k další stimulaci růstu, zaměstnanosti a sociální soudržnosti.
Za čtvrté vám geografické umístění, historická zkušenost a načasování vašeho předsednictví dávají zvláštní zodpovědnost, pokud jde o přistoupení Chorvatska, svobodu Kosova a dohodu se Srbskem.
Za páté s vámi vstupujeme do Evropského roku mezikulturního dialogu. Ať je toto předsednictví předsednictvím spolupráce, vzájemné úcty, ohledů na druhé a vzájemného porozumění.
A šestý a poslední bod: nesměšujte svou evropskou odpovědnost s nevyřešenými bilaterálnímu otázkami nebo s rakouskými povinnostmi ke slovinské menšině v Rakousku. Bilaterální smlouvy mezi dvěma členskými státy nespadají do rámce působnosti Evropské unie.
Bernard Poignant (PSE). – (FR) Vážený pane předsedo, předstupujete před nás se skromností. Dokonce jste se zmínil o eventuálních chybách a přiznal se k možné naivitě. V rámci trojky Vám navrhuji, abyste tento smysl pro pokoru předal francouzskému prezidentovi, který Vás ve vaší roli vystřídá.
Chtěl bych Vám říct jedinou věc – předejte Evropě ta nejlepší ponaučení ze svých dějin. Jste Keltové, a já také! Byli jste v područí Bavorska, snažila se vás uchvátit Benátská republika, byli jste připojeni k rakousko-uherské říši, okupoval vás Napoleon – přijměte za to mou omluvu –, rozdělily se o vás Německo, Itálie a Maďarsko, byli jste zařazeni do Jugoslávské federace a nyní máte od referenda v roce 1990 nezávislost.
To je ale historie! Kdo by lépe než vy mohl hovořit o mezikulturním dialogu? Kdo je k tomu povolanější? Umístěte proto tuto prioritu výše. Vy jste ji postavili na čtvrté místo, já Vám ale navrhuji, abyste ji posunuli o jednu či dvě příčky výše.
Nedopusťte však, aby se mezikulturní dialog omezil na dialog mezináboženský. Mějte na zřeteli také to, jaký přínos pro Evropu znamenají ti, kdo zastávají názor, že náboženství a politiku nelze vzájemně mísit, protože dějiny ukázaly, že když se náboženství zabývá záležitostmi politiky a naopak, vždy to vede ke špatným výsledkům.
Pokud mi to dovolíte, a stále v duchu toho, co jsem právě řekl, bych rád našim kolegům přečetl krátkou pasáž vaší státní hymny, protože je krásná. „Ať žijí všechny národy, které touží uzřít světlo. Tam, kde kráčí slunce, tam hádky světa nemají místo. Konečně bude každý občan svoboden, nebude nepřátel, a pohraničník, ten bude jeho sousedem“. Právě to je duchem vašeho předsednictví, právě to je duchem Evropy. Já jsem Francouz a své Marseillaisy se nevzdám, ale na šest měsíců rád budu Slovincem!
(Potlesk)
Předsedající. − Pane Poignante, Marseillaisu nebo i evropskou hymnu bychom si rozhodně ve vašem podání rádi vyslechli.
Zbigniew Zaleski (PPE-DE). – (PL) Pane premiére, mezi cíle, které jste pro předsednictví vytyčil, patří smlouva, strategie, klimatické změny, energetika, západní Balkán, a když k tomu ještě přidáme mezikulturní dialog, bude toho po velkém úspěchu, ke kterému vám i celému slovinskému lidu blahopřeji, na tuto malou zemi skutečně hodně.
Na posledním zasedání Výboru pro zahraniční věci ministr zahraničních věcí Luís Amado ani náznakem nezmínil východní rozměr, vy jste se ho dotkl jen velmi obecně, ale já si myslím, že se také jedná o jeden z těch cílů, a zejména vy jako představitel slovanských zemí byste měl mít lepší přehled o východním rozměru slovanských zemí než Portugalci – ale ne, že bych vám v tomto ohledu něco vytýkal. Otázka je, zda se rozšíření, jak nyní Francouzi předpovídají v předvečer svého předsednictví, bude týkat hlavně západního Balkánu, nebo eventuálně dalších zemí. Byl bych rád, kdybyste vyjasnil svůj názor na tuto věc.
Druhou věcí je, že se předsednictví vaší země shoduje s předvolebním obdobím Evropského parlamentu, a jak víme, volební účast o něco málo vyšší než 20 % evropských občanů není příliš vysoká a tendence je spíše klesající. Máte v tomto ohledu nějaké řešení? Jak přesvědčíte Evropany, že je tato instituce dobrá a že účast na ní má smysl?
A poslední věc, kterou jsem chtěl zmínit a která je provázaná s prvním bodem, je to, že slovinský velvyslanec na Ukrajině řekl, že by Ukrajina během slovinského předsednictví měla vstoupit nebo vstoupí do zóny volného obchodu. To by bylo samozřejmě dobré, ale bylo by potřeba splnit několik málo podmínek, jako je schválení v Dumě a řádně fungující hranice. Jakým způsobem předsednictví Ukrajině v tomto procesu pomůže?
A pane předsedo, na závěr chci říci toto:
Vaší pravomocí a zodpovědností je dohlížet na čas vyhrazeným řečníkům a já vás žádám, abyste tak v budoucnu činil.
Véronique De Keyser (PSE). – (FR) Vážený pane předsedo, při předsednictví jsou témata, která si můžeme zvolit, a další témata, která se na jednací stůl vloudí sama, jako je například bezpečnost na Blízkém východě nebo otázka Íránu. V tomto ohledu, a já cituji, je íránská jaderná otázka součástí komplexního procesu, který se dotýká bezpečnosti Blízkého východu a muslimského světa. Abychom znovu nastolili důvěru, je nutno hovořit o Iráku, Palestině, Libanonu, o extremistech, o lidských právech, o chudobě.
Mnoho obyvatel tohoto regionu žije s méně než dvěma dolary na den. Lze to akceptovat? Nehovořím o tom z hlediska morálního, ale bezpečnostního. Tito lidé se stávají extremisty, protože nemají co ztratit a cítí se ponižováni. Sebevražedným atentátníkem ani teroristou se nikdo nenarodí. Musíme vytvořit prostředí, které každému umožní žít důstojně, v míru a svobodě. Tato slova nejsou má vlastní, vyslovil je Muhammad El-Baradej, ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii a nositel Nobelovy ceny míru. Plyne z nich to, že je nutné, aby se s arabským světem začaly navazovat vztahy důvěry, zejména s Íránem, a aby tyto vztahy nenechávaly stranou žádné sporné téma – ani to, že tento stát šokujícím způsobem popírá šoa, ani otázku bezpečnosti Izraele – a navázaly se ve vzájemné úctě a s důstojností.
Bylo by možné, aby si slovinské předsednictví vzala tato slova za svá? Myslí si, že jednoho dne bude možné tento region denuklearizovat, aniž by se hovořilo o tabuizovaném tématu, jímž je jaderná síla Izraele?
Monica Maria Iacob-Ridzi (PPE-DE). – (RO) Pane premiére, chci vám poblahopřát, že zde dnes před námi stojíte ve funkci předsedy Rady.
Slovinsko má obdiv ostatních evropských národů za pozoruhodný rozvoj od roku 1990 a za dosažení standardů členské země, ať už jde o kapitoly vyjednávání, přijetí jednotné měny nebo předsednictví v Radě.
Rovněž bych vám ráda poblahopřála za vymezení priorit EU na dalších 6 měsíců ve spolupráci s německou a portugalskou vládou.
Je nepochybně žádoucí, aby byla co nejrychleji ratifikována Lisabonská smlouva, která představuje konec dlouhotrvající krize identity v Evropské unii, a aby byla všemi občany Evropy uznána za autentický demokratický akt.
Zároveň je také žádoucí, aby byly co nejrychleji v praxi realizovány cíle Lisabonské strategie, protože čelíme vlně pesimistického postoje k této politice, která se mezi občany rozmáhá. Poslední Eurobarometr Evropské komise z prosince 2007 naznačuje relativní pokles důvěry občanů v obě složky strategie – hospodářský růst i zaměstnanost.
Nezaměstnanost je nadále pro evropské občany velkou starostí, i když ve srovnání s rokem 2006 došlo ke značnému poklesu. S novým cyklem Lisabonské strategie, který začne v roce 2008, přijme Evropský parlament akční plán mobility pracovní síly pro posílení zaměstnanosti na úrovni Evropy.
Stále však přetrvává problém omezeného přístupu na evropský pracovní trh, který se týká více než 100 milionů evropských občanů.
Proto vás, pane premiére, naléhavě vyzývám, abyste podpořil iniciativy Parlamentu a Evropské komise týkající se přístupu na pracovní trh.
Jsem pevně přesvědčená, že tímto způsobem si Evropa zajistí hospodářskou budoucnost zaručením základních svobod zakotvených ve Smlouvě.
Claudio Fava (PSE). – (IT) Pane předsedo, pane úřadující předsedo Rady, dámy a pánové, jakožto Ital bych rád obzvláště srdečně přivítal skutečnost, že je Slovinsko předsednickou zemí Rady, že se ze zemí, které nedávno přistoupily k Evropské unie, stalo první předsednickou zemí právě Slovinsko, a že je nyní Slovinsko součástí schengenského prostoru spolu s ostatními evropskými zeměmi.
Jakožto předsednická země máte základní úkol dát silný impuls k ratifikačnímu procesu Lisabonské smlouvy. Jedná se o smlouvu, která tomuto parlamentu dá větší spolurozhodovaní pravomoci, umožní přijímat rozhodnutí kvalifikovanou většinou v některých naprosto strategických otázkách a to vše v oblastech, kde bude věnována větší pozornost základním právům občanů – mám zde na mysli soudní spolupráci a legální přistěhovalectví.
V tomto smyslu jde náš návrh, a my se v nadcházejících měsících pokusíme najít prostor pro interinstitucionální dohodu o řízení přechodného období v několika oblastech – mám tím na mysli například balíček Europol, o kterém se zítra bude hlasovat, a zítra vás tento parlament požádá o závazek, že Rada do šesti měsíců od vstupu smluv v platnost znovu bude konzultovat Parlament ve světle nových právních opatření, která nám tyto smlouvy nabídnou-
A znovu, pokud jde o společnou imigrační politiku, vás chci požádat o závazek k bezpečnému rámci, protože proti nelegálnímu přistěhovalectví můžeme bojovat jedině při současném vytrvalém, přesvědčeném a důsledném dodržování základních práv, částečně proto, abychom se vyhnuli opakování toho, co se stalo před několika měsíci, kdy se stovky lidí přidržovalo sítí na tuňáky v marném pokusu překročit Středozemní moře a dostat se do Evropy.
Valdis Dombrovskis (PPE-DE). – (LV) Pane předsedo, dámy a pánové, ze všeho nejdříve bych rád poblahopřál Slovinsku k tomu, že se stalo prvním členským státem, který se ujal předsednictví EU. Jsem přesvědčen, že ostatní členské státy při přípravách na svá předsednictví ze slovinské zkušenosti hodně poučí.
Jedním z nejdůležitějších úkolů slovinského předsednictví je podporovat úspěšný proces ratifikace Lisabonské smlouvy. Za sebe mohu říci, že se Lotyšsko chystá ratifikovat Lisabonskou smlouvu v květnu, ještě za slovinského předsednictví. Závazek Slovinska posílit roli EU jako celosvětového lídra v boji s klimatickými změnami a využití obnovitelných energií je třeba přivítat. Klimatické změny a otázky energetiky jsou již několik let ve středu pozornosti veřejnosti i politiků. Je však důležité, aby tato priorita nebyla vyjádřena pouze jako krásný závazek, ale aby se rovněž jako priorita odrazila v rozpočtu EU. S ohledem na skutečnost, že by tento rok měla začít práce na průběžném přezkumu Finanční perspektivy, by bylo vhodné vyslechnout si myšlenky slovinského předsednictví na možné priority rozpočtu EU včetně vyčlenění většího dílu strukturálních fondů EU a Fondu soudržnosti na zvýšení energetické účinnosti a podporu využití obnovitelných energií.
Závazek slovinského předsednictví více se věnovat západnímu Balkánu a otázce Kosova je pochopitelný. Názor vyjádřený slovinským premiérem – že bezpečnostní situace v Bosně a Hercegovině je možná horší než v Kosovu – se setkala s rozporuplnými reakcemi. Proto by bylo dobré, kdybychom lépe pochopili stanovisko slovinského předsednictví ke stavu věcí na Balkáně a jeho návrhy na stabilizaci situace. Děkuji za pozornost a přeji slovinskému předsednictví hodně úspěchů v jeho práci.
Anne Van Lancker (PSE). – (NL) Úřadující předseda Rady má významnou zodpovědnost za zahájení nového cyklu lisabonského procesu na nadcházejícím jarním summitu. Abych byla upřímná, moje frakce, Skupina sociálních demokratů v Evropském parlamentu, zastává názor, že návrhy, které nám předseda Komise představil v prosinci, jsou neambiciózní.
Samozřejmě je pravdou, že předchozí cyklus Lisabonské strategie vytvořil růst a pracovní místa, ale stejně tak je také pravdou, že se nyní od Evropy vyžaduje fungování v kontextu urychlené globalizace a nových hráčů na světové scéně. Proto je skupina socialistů přesvědčena, že Evropa bude schopna nadále hrát svou úlohu pouze tehdy, pokud se maximálně zaměří na udržitelný růst, výzkum a inovace, investice do lidského kapitálu – zkrátka na kvalitu a nikoli na nízké náklady nebo nízké standardy.
Rovněž nám je jasné, že se do toho v Evropě musí zapojit všichni. Lisabon nezabránil situaci, kdy je 78 milionů osob ohroženo pádem pod práh chudoby a kdy jsou vytvořená pracovní místa z velké části nejistá a nenabízejí slušný příjem. Proto Lisabon neuspěje bez skutečného posílení sociálního rozměru.
A k tomu nestačí jen slova, pane předsedo Komise – musí zaujímat viditelné, čelní místo v pokynech a v ambiciózním sociálním programu. Pane úřadující předsedo Rady, spoléháme se na slovinské předsednictví, že toto na jarním summitu jasně vyjádří.
Elmar Brok (PPE-DE). – (DE) Pane předsedo, pane úřadující předsedo Rady, pane předsedo Komise, také já jsem rád, že se Slovinsko ujímá předsednictví v Radě. Byl jsem generální zpravodaj Parlamentu pro kolo rozšíření o 12 zemí a když nyní osobně vidím, že se jedna ze zemí z této skupiny stává zemí předsednickou, velice mě to těší.
Slovinsko je rovněž nejúspěšnějším z nových členských států, je členem schengenského prostoru i eurozóny a prokázalo, že tyto nové země do Evropy velice dobře zapadají. A je třeba říci, že malé země jsou často při předsednictví v Radě nejúspěšnější, protože mu věnují plné nasazení. A proto vám přeji hodně úspěchů.
Máte před sebou rozmanitou škálu úkolů. Musíte dohlédnout na ratifikaci životně důležité Lisabonské smlouvy a tuto ratifikaci zajistit, a musíte se již připravovat na realizaci této Smlouvy, což je úkol přinejmenším stejně důležitý. Stojí před vámi obtížná problematika Kosova a máte výjimečnou příležitost nám tuto otázku vyřešit, protože tento region velmi dobře znáte. Je to ovšem také ilustrací toho, že Evropská unie je často v oblasti zahraniční politiky zahnána do kouta a že jsme často vyšachováni Američany a Rusy.
Když vidím, že my projednáváme strategie pro Střední Asii a Gazprom zároveň uzavírá smlouvy o dodávkách plynu s Kazachstánem, pak musím konstatovat, že naše vystupování v oblastech, které jsou zásadní pro naši budoucnost, není nijak strategické, a myslím si, že by zde možná bylo záhodno něco zlepšit.
Dovolte mi ještě poznámku na závěr. Pocházím ze Severního Porýní – Vestfálska a také já bych byl předsedovi Komise vděčný, kdyby mohl vyjasnit otázku společnosti Nokia. Samozřejmě, že k přesídlování podniků docházet může. Abych to vyjádřil jasně, Německo více než snad jakákoli jiná země velmi těží z výhod evropského vnitřního trhu nebo rozšířeného evropského vnitřního trhu, ale je velmi těžké přesvědčit o tom ty, kterých se to dotýká, jestliže ztrátu jejich pracovních míst usnadnily evropské fondy a nebo pokud na to byly použity nezákonné státní dotace. Proto požadujeme vyjasnění této otázky, protože kdyby se tyto zvěsti opakovaly, koncepce Evropy by tím velmi utrpěla.
Ioannis Varvitsiotis (PPE-DE). – (EL) Pane předsedo, slovinské předsednictví má to štěstí, že navazuje na dvě úspěšné předsednictví před ním. Slovinsko je také prvním z 12 nových členských států, který se ujal předsednictví, a o to je jeho zodpovědnost větší.
Program slovinského předsednictví bezpochyby obsahuje významné prvky. Za sebe si ale myslím, že měla být více zdůrazněna snaha dosáhnout většího pochopení a přijetí reformní smlouvy a Charty základních práv u veřejnosti.
Slovinské předsednictví podporuje plány na přistoupení západobalkánských států. To je také stanoviskem mé delegace, ale jak nás zkušenost naučila, je třeba pamatovat na to, že předčasné stanovení termínu zahájení přístupových vyjednávání může vést do slepé uličky. Rovněž bychom měli brát velmi vážný ohled na to, že evropské veřejné mínění převážnou většinou vyjadřuje mimořádnou opatrnost, pokud jde o jakékoli další rozšiřování, a je to něco, co nelze opomíjet.
Musíme být obzvláště obezřetní v otázce Kosova. Měli bychom si uvědomit, že v regionu probíhá mocenský zápas. Na jedné straně jsou Spojené státy, které usilují o plnou kontrolu nad celou oblastí, na straně druhé pak Rusko, které si chce zachovat kontakt s regionem, s nímž má tradičně a již po staletí zvláštní vztahy. Kosovo je v této hře jako pingpongový míček.
Na nedávném summitu nepřijali evropští představitelé rozhodnutí, zda uznají jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova, či nikoli. Doufejme, že všichni zvážíme nebezpečí, která se v jednostranném uznání skrývají, a že budeme jednat mimořádně opatrně, protože neúspěšné manévry by mohly rozpoutat řetězové reakce v širším okolí, což by mohlo mít nepředvídané následky.
John Bowis (PPE-DE). – Vážený pane předsedo, dozvěděl jsem se, že když Slovinsko nedávno otevřelo své hranice, lidé si tam porovnávali poznámky o tom, kolik toho přes hranici propašovali během komunismu, a že to bylo až takové, že se tam postavila maketa zpovědnice, kde byl každý, kdo se vyznal ze svých hříchů, odměněn kávou a koňakem, takže chápu, proč předseda Barroso přispěchal, aby se mohl těchto oslav zúčastnit!
Avšak, pane premiére, Vy jste nám na začátku dojemným způsobem představil svou zemi i svou osobní minulost. S hrdostí jste hovořil o Slovinsku a s jistými emocemi jste mluvil o svých zážitcích ve vězeňské cele. Doufám, že stejné emoce vnesete do předsednictví – víru v lidská práva a odhodlání k tomu, aby i Evropa byla zdrojem hrdosti.
Jsou dvě oblasti, na které bych Vás rád při tomto úkolu upozornil. Jednou z nich je naše životní prostředí, protože ruku v ruce s lidskými právy a Lisabonskou agendou jde čisté životní prostředí, zdravé životní prostředí a samozřejmě zdraví lidé. Po Bali, kde se hlavně hodně mluvilo, se musí řešení otázky životního prostředí posunout dále. Nyní potřebujeme konkrétní kroky. Skutečné kroky, kroky reálné, a ty musí započít příští týden s naším balíčkem opatření proti klimatickým změnám.
Pokud jde o zdravotnictví, potřebujeme právní jistotu, pokud jde o přeshraniční zdravotní péči. Jestliže tuto otázku dobře zvládneme, bude to skvělá nová příležitost pro evropské občany, evropské pacienty. Vyčkávali jsme a vše se zpozdilo. Nyní již čekat nemůžeme. Musíme zajistit, aby se to uvedlo do pohybu, a já Vás o to prosím. Pokud to neuděláme, nedělat nic možností není. Alternativou bude, že právníci budou nadále politiku tvořit za nás.
Za třetí Vás žádám, abyste se zejména zaměřili na duševní zdraví. Pokud bych měl Slovinsko za něco kritizovat, jedná se o pomalost při přijímání legislativy o duševním zdraví. Nyní po Zelené knize máte příležitost stát se v oblasti otázky duševního zdraví lídry, a já doufám, že se této šance zhostíte.
Jste malá země, hrdá země, a malé země Evropské unie jsou obvykle nejlepšími předsednickými zeměmi Evropské unie. Přeji Vám k tomu hodně úspěchů. Pevně věřím, že až bude Slovinsko pod Vaším vedením za šest měsíců končit, podloží svou hrdost dosaženými úspěchy a splněnými úkoly.
Předsedající. − Nyní zbývá 10 minut na postup zvednuté ruky, každý má maximálně minutu.
Romana Jordan Cizelj (PPE-DE). – (SL) Množství přání úspěchu vyjádřených Slovinsku jakožto prvnímu z nových členských států, který se ujímá předsednictví v Radě, znamená, že činnost Slovinska bude přitahovat zvláštní pozornost. Očekávání jsou vysoká a stejně vysoká je zodpovědnost.
Lidé mimo politické instituce v nových členských státech si často myslí, že Unie je vedena jen hrstkou velkých států. Zde má Slovinsko výjimečnou příležitost dokázat, že se Unie skládá z 27 států, které jsou společně zodpovědné za utváření společné politiky. Doufám, že se Slovinsko při provádění priorit a programu převzatého od předchůdců výrazně zaměří na soudržnost a snížení rozdílů v Evropě.
V této krátké minutě se chci ještě zmínit o klimatických změnách a energetické politice, protože si Evropa stanovila mimořádně ambiciózní cíle pro směřování ke společnosti s nízkými emisemi CO2. A přesně to je důležité: společnost s nízkými emisemi CO2. Byla bych ráda, kdyby Slovinsko předložilo konkrétní návrhy a projekty a dosáhlo v této oblasti výsledků.
Genowefa Grabowska (PSE). – (PL) Vážený pane předsedo, před slovinským předsednictvím stojí mnoho ambiciózních úkolů. Především se jedná o ratifikaci Smlouvy. Budete strážcem ratifikace, budete mít celý proces v rukou. Proto mám na vás žádost, myslete prosím na ty země, které nepřijaly Chartu základních svobod, země které dojednaly doložku o neúčasti.
Neúčast Polska a Velké Británie je skutečností, ale jsem si jistá, že si tyto dvě země uvědomí, že udělaly chybu, a budou chtít Chartu přijmout. Budou chtít občanům Chartu nabídnout. Musí jim být v tomto ohledu poskytnuta pomoc, a já vás tedy vyzývám, abyste upravili zjednodušený postup návratu, postup, který bude snadný a rychlý, jehož předmětem bude účast a nebude vyžadovat další ratifikace.
Pane premiére, úspěch předsednictví obvykle bývá nepřímo úměrný velikosti země. Doufám, že tuto zásadu potvrdíte.
Mojca Drčar Murko (ALDE). – (SL) Pane premiére, vítám slova, která jste dnes věnoval lidským právům. Jako liberální poslankyně ze Slovinska a bývalá novinářka jsem toho názoru, že nejdůležitějšími lidskými právy je svoboda vyjádření a svoboda tisku. Z tohoto důvodu bych ráda využila této slavnostní příležitosti k tomu, abych zdůraznila obrovskou závažnost petice, jejímž prostřednictvím čtvrtina slovinských novinářů protestuje proti skrytému a otevřenému nátlaku, který je na ně vyvíjen.
Veřejná diskreditace signatářů použitím jejich výroků mimo kontext s úmyslem zobrazit je jako nedůvěryhodné osoby je nehorázností. Dle mého názoru je povinností předsednictví Evropské unie zajistit, aby se jeho zástupci obsahem tvrzení a důkazů v petici zabývali.
Adamos Adamou (GUE/NGL). – (EL) Pane předsedo, naše největší znepokojení týkající se návrhů na řešení Kosova souvisí s pokusem dát jednostrannému vyhlášení nezávislosti legalitu, což by mělo výrazné důsledky z hlediska mezinárodního práva.
Uznání kosovské nezávislosti mimo rámec Organizace spojených národů prostřednictvím jednostranného vyhlášení by představovalo nebezpečný vývoj a mohlo by i vést k dalšímu krveprolití a nové změně hranic. Jsme přesvědčeni, že jako naprosto jednoznačné porušení mezinárodního práva by to také bylo použito v dalších konfliktních situacích jakožto metoda řešení sporů. Totéž by se mohlo stát v případě členských států EU, jako je Kypr.
Situace v Kosovu je pokračováním a výsledkem intervencionistických politik a je to problém, který lze vyřešit pouze v rámci OSN a stávajícího mezinárodního práva, bez intervence zvenku a bez porušení zásad samotné charty OSN.
Dopad jednostranně přijatých opatření dnes sledujeme v Iráku. Mír lze zajistit jen prostřednictvím legálních a dojednaných politických řešení.
Avril Doyle (PPE-DE). – Vážený pane předsedo, připojuji se ke svým kolegům a rovněž zde dnes vítám pana premiéra. Vážený pane úřadující předsedo, za 20 let jste prošel neuvěřitelnou cestou – ze strádajícího vězně jste se stal premiérem Republiky Slovinsko a dále úřadujícím předsedou Evropské rady, a jak říkáte, jste nyní členem EU, NATO, eurozóny a schengenského prostoru.
Je pravda, že současná situace na Balkáně je nedořešená záležitost – mír v tomto regionu je pro nás velice důležitý. Děkuji Vám zejména za citlivý přístup k nastávajícímu irskému referendu potřebnému k ratifikaci Lisabonské smlouvy.
Možná bych k našemu sloganu pro referendum měla dodat Vaše slova, která jste pronesl na závěr svého příspěvku: „Záleží mi na Evropě, protože Evropě záleží na mně“. Pro irské referendum není žádný lepší slogan! Nic nemůžeme považovat za samozřejmost – bude těžké dostát slibům -, ale věřte mi, strana Fine Gael, kterou zde zastupuji, náš předseda a všichni členové Evropského parlamentu vynaložíme veškeré úsilí, abychom pro referendum o Lisabonské smlouvě v Irsku zajistili pozitivní výsledek. Děkuji za pozornost a těšíme se, že Vám během Vašeho předsednictví tento závazek splníme..
Alexander Stubb (PPE-DE). – Vážený pane předsedo, jako Fin jsem velký fanoušek skoků na lyžích, a abych použil alegorii, panu premiérovi bych řekl, že úkol slovinského předsednictví je jako hora Planica, nástroje, které máte, jsou jako lyže Elan, a doufám, že budete mít stejně silnou vůli jako Primož Peterka.
Myslím si, že to bude úspěšné předsednictví ze tří důvodů: za prvé jste se mimořádně dobře připravili, za druhé, a to jsme slyšeli ve Vašem dnešním projevu, jste mimořádně pokorní, a za třetí máte podnikatelského ducha. To je recept na úspěch.
Máte tři velké úkoly. Splníte-li je během svého předsednictví, myslím si, že Vaše předsednictví bude úspěch. Prvním je Smlouva: povede-li se Vám zajistit bezproblémovou ratifikaci u mnoha členských států, bude to skvělé. Druhým je energetický balíček: pokud odvedete alespoň část práce v této oblasti, bude to skvělé. A pokud navíc dosáhnete cílů spojených s Kosovem, bude předsednictví úspěšné.
Myslím si, že slovinské předsednictví bude jedno z nejlepších za dlouhou dobu. Hodně štěstí!
Tunne Kelam (PPE-DE). – Vážený pane předsedo, Slovinsko je prvním členským státem, který se nyní po útrapách pod nadvládou komunistické totality ujímá vedení nad celou Evropou. Proto je, pane premiére, Vaší historickou výzvou a šancí ujmout se rovněž vůdčí role při podpoře integrace různých historických zkušeností a vytvořit jednotné a vyvážené vnímání naší historie jakožto společné historie Evropy.
Myslím si, že Vy a my všichni musíme mít víru v to, že masové vraždy, které se během komunismu odehrály, se již nebudou opakovat. To zajistíme pouze tehdy, pokud po celé Evropě rozšíříme tentýž morální a politický verdikt o totalitním komunismu, jaký jsme rozšířili o nacismu.
Předsedající. − Hlásí se dva další řečníci, oba ze Skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů, což byla frakce, která byla nejhlasitějším odpůrcem systému zvednuté ruky. V tomto ohledu je zajímavé sledovat, kdo tento systém nejvíce využívá.
Anna Ibrisagic (PPE-DE). – (SV) Pane předsedo, nejprve bych ráda z celého srdce poblahopřála Slovinsku a popřála mu do předsednictví vše nejlepší. Pane Janezi Janšo, můj kolega již vznesl otázku týkající se vašeho výroku, že bezpečnostní situace v Bosně je horší než v Kosovu. Chci se ubezpečit, že tuto otázku skutečně zodpovíte. Ptám se tedy znovu: na čem toto tvrzení zakládáte? Protože to jednoduše není pravda.
Tímto výrokem jste prokázal nejen nedostatek informovanosti, ale také nedostatek diplomatičnosti. Kdyby situace v Bosně byla tak komplikovaná a horší než v Kosovu, bylo by vaše tvrzení bylo přímo nebezpečné. Očekávám tedy odpověď.
Paul Rübig (PPE-DE). – (DE) Pane předsedo, máme různé projekty, které jsou pro nás velice důležité, včetně projektu „Výzkum v oblasti malých a středně velkých podniků“. Chci požádat o to, abyste se v závěrech Rady důrazně zaměřili na to, abychom byli schopni dokončit to v prvním čtení, protože si myslím, že to je pro naše malé a střední podniky naléhavá záležitost.
Druhou věcí je to, že by ústředním bodem našich diskusí měla být energetická účinnost výroby a spotřeby. V této oblasti lze vytvořit vysoký počet pracovních míst. Lisabonský program pro nová pracovní místa a zaměstnanost je pro nás všechny velmi důležitý.
Janez Janša, Úřadující předseda. − (SL) Dámy a pánové, děkuji vám za rozpravu, za otázky, za návrhy a za náměty s tak živým a zajímavým obsahem. Mnoho z toho, co zde zaznělo, rádi v příštích šesti měsících zohledníme. Potěšila mě vaše podpora našich priorit a zejména mě dojal citát ze slovinské národní hymny z úst nikoli jednoho z mých slovinských kolegů, ale kolegy z Francie, a také zmínky o slovinských výrobcích, jako jsou například lyže Elan a podobně. Stručně řečeno jsem si rozpravu z radostí vyslechl a rád odpovím na některé otázky. Bohužel mi čas neumožní, abych odpověděl na všechny.
Ratifikace Lisabonské smlouvy je rozhodně jednou z klíčových politických priorit Evropské unie pro rok 2008. Důležitost Smlouvy jsme si uvědomovali zejména v období před jejím podpisem. V té době všichni hovořili o krizi. Nyní po podpisu smlouvy je tato otázka nadále stejně důležitá, protože Smlouva ještě nebyla ratifikována, a zde leží naše odpovědnost. Přesněji řečeno se jedná o konkrétní zodpovědnost každého ze členských států k provedení ratifikace v souladu s postupy stanovenými ve vnitrostátní ústavě nebo právní úpravě. Mělo by to být uskutečněno pokud možno v rámci dojednané lhůty. Nepřejeme si zasahovat do vnitřních záležitostí žádné země, a to ani jakožto členský stát, ani jakožto stát, který má na těchto šest měsíců předsednictví. Zejména některé konkrétní členské státy si některé z těchto výroků špatně vyložily. Nikdy jsme netvrdili nic jiného a vždy jsme vyzývali k solidaritě při diskusi o citlivých otázkách, které by mohly ovlivnit ratifikační proces v těch členských státech, v nichž by toto téma mohlo být až kontroverzním.
Pokrok Evropské unie nezačíná se slovinským předsednictvím a jsme přesvědčeni, že ve všech oblastech bude pokračovat. Stanovené priority nebyly zmíněny v žádném konkrétním pořadí v tom smyslu, že bychom snad chtěli nejprve dokončit jednu prioritu a pak teprve začít s následující. Pokusíme se toho zvládnout co nejvíce ve všech oblastech označených za prioritní, ale i v ostatních oblastech.
Těší mě, že předseda Evropské komise se poněkud konkrétněji vyjádřil k bodům, na které mi už nezbýval čas. Je jasné, že balíček opatření pro energetiku a životní prostředí bude jednou ze základních výzev na příštích šest měsíců i na celý letošní rok. Musíme v praxi prokázat, že jsme cíle, které jsme si loni v březnu vytyčili, mysleli vážně.
Ještě jednou bych rád zdůraznil, že nemám pochyb o tom, že jediným základem prosperity je zdravý hospodářský růst. To rozhodně musí být prioritou. Lisabonská strategie o tom hovoří jasně a já bych rád zdůraznil, že zde to celé nekončí. Od tohoto bodu se také odvíjí otázka sociální spravedlnosti, která je stejně tak důležitá. Musíme si však uvědomit, že než se budeme moci spravedlivě dělit, budeme muset nejprve něco vytvořit.
Pokud jde o nejčastěji se vyskytující téma otázek, tedy situaci na západním Balkáně, rád bych odpověděl na některé velmi konkrétní otázky, v první řadě na ty, které se týkají právních základů řešení tohoto problému. Nechtěli bychom, aby Evropská unie zahajovala dlouhou diskusi o právních základech a o tom, který z nich je silnější a který slabší, když už jsme dospěli na konec dlouhého hledání společného řešení.
Evropa v žádném případě nemusí být v této otázce rozdělena pouze proto, že se na ní neshodnou ostatní subjekty. Jednota Evropské unie při řešení tohoto problému bude jednou z našich priorit.
Chtěl bych vám připomenout, že podobná otázka a diskuse o právních základech vedly v 90. letech minulého století k tomu, že více než 100 tisíc lidí v Bosně a Hercegovině přišlo o život a milion osob bylo přesídleno. Je těžké vrátit čas zpět, ale můžeme si z toho vzít ponaučení.
Nikdy nebylo řečeno, že Bosna a Hercegovina je větší bezpečnostní problém než Kosovo. Řečeno však bylo to, že v některých aspektech to je velmi vážný problém, například pokud jde o návrat uprchlíků. V Bosně a Hercegovině je stále mnoho uprchlíků, kteří se dosud nemohli vrátit do svých domovů. Naplánovalo se už mnoho věcí, které je potřeba v této zemi udělat, ale nebude je možno realizovat, dokud se uprchlíci nevrátí do svých domovů. Je to jedna z výzev, před kterými stojíme, a obávám se, že některé věci, které o tom byly řečeny, byly nesprávně vyloženy.
A proto, dámy a pánové, pane předsedo Parlamentu, pane předsedo Komise, jsou představené priority naší společnou výzvou. Těší mě vaše podpora pro jejich společnou realizaci. Ještě jednou bych chtěl zdůraznit důležitost spolupráce a synergie, které můžeme dosáhnout společnou účastí všech tří klíčových institucí Evropské unie – Evropského parlamentu, Evropské komise a samozřejmě Rady.
Uděláme vše, co bude v našich silách, aby tato synergie byla co největší. Těším se na mnoho návštěv zde u vás během slovinského předsednictví a na plodné, a jak už jsme viděli, velmi živé diskuse s vámi.
(Potlesk)
Předsedající. − Pane úřadující předsedo Rady, upřímně vám děkuji za výstižný úvod do programu pro slovinské předsednictví. Všechny příspěvky do rozpravy ze strany zodpovědných předsedů politických skupin a dalších poslanců ve mně vyvolaly dojem, že můžete počítat s obrovskou a bezvýhradnou podporou Evropského parlamentu. Jménem nás všech Vám upřímně přeji hodně úspěchů ve Vaší práci.
José Manuel Barroso, Předseda Komise. − Pane předsedo, děkuji Vám za tuto velmi zajímavou diskusi, ve které se podle mého názoru projevil široký konsensus na podporu priorit představených slovinským předsednictvím. Během svého úvodního projevu jsem zdůraznil některé priority naší práce pro těchto šest měsíců – nemohl jsem se podrobně zaobírat všemi aspekty. Prioritou je ratifikace Lisabonské smlouvy, nový cyklus Lisabonské strategie a rovněž náš balíček opatření pro energetiku a změny klimatu. Konkrétně u tohoto bodu mne velice povzbudila podpora, kterou mnozí z vás naší práci v této oblasti vyjádřili. Nyní je velice důležité, abychom svým závazkům dostáli.
Hlavy států a vlád se dohodli na ambiciózních cílích – snížení emisí skleníkových plynů o 20 % a 20% podíl obnovitelných energií. Nelze si stanovit cíle a potom si nezajistit prostředky, jak tyto cíle splnit. Je to věc důslednosti a důvěryhodnosti, a mne velice povzbudila podpora, která zde dnes z této rozpravy vyplynula.
Jen bych rád zodpověděl jednu otázku, kterou nadnesli pan Schulz, pan Lambsdorff a pan Brok, pokud jde o specifický problém, o kterém se dnes hovoří v Německu – otázku možnosti financování přesídlení firmy v rámci Evropy. Můžu vám říci, že rumunský operační program pro konkurenceschopnost obsahuje zvláštní doložku, která zakazuje použití strukturálních fondů na spolufinancování delokalizace. Evropská komise nedostala žádný projekt, který by s touto otázkou souvisel, takže Komise může potvrdit, že v tomto přesídlování nejsou zapojeny žádné evropské prostředky financování regionálního rozvoje. Samozřejmě zastáváme názor, že používat zdroje z fondů Evropské unie na financování přesídlení v rámci Evropské Unie by bylo nepřijatelné.
(Potlesk)
Zároveň je pravdou, že Evropská unie prostřednictvím programu PHARE provozuje v Rumunsku průmyslový park, v němž nyní investuje několik firem. Je to důležitá záležitost a já bych na tuto diskusi a na to, jak nezbytné je zaujmout v této debatě zodpovědnost, rád upozornil přítomné kolegy, zejména naše německé přátele.
Mezi delokalizací mimo Evropskou unii a přesídlením v rámci Evropy je nutno rozlišovat. Jestliže investice plynou z Finska do Německa, můžou plynout rovněž z Německa do Rumunska. Řekněme si to na rovinu. Musíme si jasně uvědomit, že se nejedná o delokalizaci mimo Evropskou unii. Jak si jistě vzpomínáte, Komise a já jsme navrhli zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, který již funguje právě v případech, kdy by delokalizace mimo Evropskou unii mohla mít dopad na některá pracovní místa. Je také velmi důležité, aby evropští vůdčí činitelé na všech úrovních Evropské unie – v Komisi, v Evropském parlamentu, ale také na úrovni vnitrostátní – měli odvahu vysvětlovat výhody rozšíření.
(Potlesk)
Německo je zemí, které nyní více vyváží do nových členských států. Rozšíření Evropské unie vytváří pracovní místa i v Německu. Německé podniky také v nových členských státech hodně investují. Z evropského pohledu je tedy velice důležité, abychom všichni dokázali vysvětlit, že Evropská unie není výhodná jen pro nové členské státy, ale je také příležitostí pro Evropskou unii jako takovou.
(Potlesk)
Zároveň souhlasím s tím, že musíme dohlédnout na to, aby žádné prostředky ze Strukturálních fondů nebyly používány na financování konkrétní delokalizace firmy. Jednalo by se o nespravedlivou soutěž. Vyzývám ale všechny, kdo smýšlí proevropsky, aby zvedli svůj hlas a tuto rozšířenou Evropu bránili, a aby využívali výhod, které nám všem z této dynamičtější Evropy, kterou dnes můžeme budovat, ve všech nových členských státech plynou.
(Potlesk)
Předsedající. − Pane předsedo Komise, děkuji mnohokrát za toto vyjádření. Slovinskému předsednictví přejeme hodně úspěchů. Nyní se společně odebereme na tiskovou konferenci. Zde pak proběhne hlasování. Děkuji vám za velmi intenzivní a kvalitní rozpravu.
Písemná prohlášení (článek 142)
Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Vážený pane premiére Janezi Janšo, blahopřeji Vám za Váš projev před Evropským parlamentem. Jste první předseda Evropské rady, který stojí v čele jednoho z národů, jež se osvobodily od komunistické nadvlády a v roce 2004 přistoupily k Evropské unii.
Je to pro vás, pro váš lid i vaši státní správu, velká výzva. Není však malých ani velkých zemí, jsou jen země dobré a špatné. Vaše hospodářské výsledky, vaše nedávné splnění požadavků pro vstup do eurozóny a prosperita vašich obyvatel z vás činí příklad, jímž by se měla inspirovat celá řada zemí, od nichž se učí ostatní.
Ukončíte „trojku“, kterou zahájilo Německo a posléze převzalo Portugalsko, a položíte základ úspěchu předsednictví následující „trojky“ – Francie, České republiky a Švédska. Když píši tyto řádky, nemohu nevzpomenout také na Kosovo, vaše bratry ze západního Balkánu a jejich evropskou budoucnost.
Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. – (IT) Děkuji, pane předsedo. Slovinské předsednictví začíná v době, kdy v Evropě opět začínáme pociťovat náznak mírného optimismu, pokud jde o budoucnost EU. Po několika letech zmatení a nejistoty skutečně nastal čas na to, aby projekt EU 27 rozepjal křídla. Ještě jednou bych rád požádal úřadující předsednictví, aby se zamyslelo nad jednou konkrétní otázkou, a to jsou dvě místa zasedání Evropského parlamentu.
Nyní, kdy neustále žádáme občany svých jednotlivých zemí, aby přinášeli oběti, vyšleme skutečně silný signál, soustředíme-li veškerou svou práci do Bruselu. Náklady v podobě finančních prostředků a organizačních obtíží, které musí Evropa kvůli tomuto přesunu místa zasedání měsíc co měsíc vynakládat, se v očích občanů stávají skutečně nepřijatelnými, protože občané nechápou důvody tak absurdní situace. Sídlo ve Štrasburku, který je samozřejmě nádherným městem, by mohlo být využito k jiným prestižním účelům v rámci činností EU. Jděme dobrým příkladem a přejděme v této oblasti od slov k činům.
Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Jak jasně vyplynulo z rozpravy a jak je výslovně stanoveno v programu, slovinské předsednictví se bude úzce držet programu německého předsednictví a jeho prioritou bude ratifikace Lisabonské smlouvy. Víme, že politické špičky všech členských států chtějí, aby byla Smlouva ratifikována do voleb v roce 2009. Proto vyvíjejí silný tlak na to, aby nedošlo k referendům, kromě Irska, kde to vyžaduje ústava, a tak jasně vyjadřují svůj postoj k demokracii a přibližování k občanům – jen aby nehrozilo žádné nebezpečí, že občané budou hlasovat proti jejich názorům a zájmům.
Další hlavní prioritou je zřejmě to, co nazývají „druhým cyklem Lisabonské strategie“ v zájmu zvýšení liberalizace a útoků na veřejné služby a sociální a pracovní práva. Rovněž se obáváme, že situace, která se vyvíjí v Kosovu, bude větší hrozbou pro mír a rozvoj Evropy, pokud dojde k jednostrannému vyhlášení nezávislosti.
Vedle toho však zůstávají bez řešení závažné sociální problémy s nezaměstnaností, nejistým zaměstnáním, chudobou a vzrůstajícími sociálními a územními nerovnostmi.
Budeme nadále bojovat za odklon od těchto neoliberálních politik a za novou Evropu sociální spravedlnosti, míru a sociálního pokroku.
Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. – (PT) Se slovinským předsednictvím v Radě začíná třetí dějství frašky zrežírované silami podporujícími federalistickou, neoliberální a militaristickou integraci Evropy, ve které EU s Německem v čele zavádí smlouvu, která byla už dříve zamítnuta, a vyhýbá se pořádání vnitrostátních referend.
Říkají, že pořádat referenda není potřeba z následujících důvodů:
- protože v každé zemi panuje „široký konsensus“ ohledně toho, co Smlouva přináší, zejména v národních parlamentech. Jedním z největších ponaučení z referend ve Francii a v Nizozemsku ale snad bylo to, že odhalila hluboký rozpor mezi vůlí lidu a „parlamentních většin“.
- protože ratifikace parlamentní cestou je stejně legitimní a demokratická jako ratifikace referendem. Jak bychom tedy měli chápat tvrzení, že uspořádání referenda v Portugalsku by zvýšilo riziko toho, že Smlouva nevstoupí v platnost? Oni se bojí toho, že se výsledek referenda bude lišit od toho, co chtějí, a tak referendum raději neuspořádají.
- protože Smlouva přináší něco jiného než to, co bylo dříve zamítnuto, a došlo v ní k „podstatným změnám“. Ale neříkají, o jaké změny jde. Netvrdí však sami zastánci Smlouvy, že je podstata stejná? Přečtěte si výroky Giscarda d’Estainga.
Vede je k tomu strach…
Małgorzata Handzlik (PPE-DE), písemně. – (PL) Program Slovinského předsednictví splňuje veškeré požadavky člověka, kterého zajímá ekonomie a který je přesvědčen, že dobrá kondice hospodářství je jedním z klíčů k úspěchu Unie.
V programu předsednictví jsem nalezla mnoho důležitých odkazů na Lisabonskou strategii a na roli vnitřního trhu v procesu posilování EU na mezinárodní scéně.
Unie 21. století by se měla soustředit na vzdělávání a školení. Vzdělaná společnost má vysoký potenciál a ten se potom musí uplatnit v ekonomice, která je založena zejména na prosperujících malých a středně velkých podnicích, jejichž zakládání je snadné bez zbytečných formalit a výdajů. Tyto podniky musí mít přístup k dobře vyškoleným zaměstnancům a k zdrojům výzkumu, k novým technologiím a podobně. Předsednictví této oblasti věnuje hodně pozornosti.
Prohlášení předsednictví, že se zapojí do odstraňování překážek a soustředí se na lepší tvorbu právní úpravy, vysílá směrem k podnikům důležitý signál. Je dobře známo, že není nic horšího než špatná legislativa.
Dle mého názoru je obzvláště důležité provázat iniciativu k odstranění administrativních překážek pro podniky s otevřením nových cest pro nové technologie.
Předsednictví bude myslet také na spotřebitele – zájmy spotřebitelů jsou stejně důležité jako zájmy podnikatelské sféry a měly by být zastupovány a chráněny stejným způsobem.
Program předsednictví je velmi ambiciózní, ale zároveň jasně vymezuje priority, a já s těmito prioritami souhlasím.
Nezbývá mi než vám poblahopřát a popřát vám hodně úspěchů.
Gábor Harangozó (PSE), písemně. – (HU) Než začnu, chtěl bych přivítat ambiciózní program slovinského předsednictví, který přistupuje k řešení důležité soudržnosti na západním Balkáně jako k přední otázce pro celou EU.
Podle výroční zprávy Komise za rok 2006 bylo přistoupení z roku 2004 velkým úspěchem pro staré i nové členské státy, avšak klíčovým faktorem tohoto úspěchu byla bezproblémově nastavená organizace tohoto procesu.
V současné době se musí EU postavit novým výzvám, které vyžadují větší úsilí. Maximální podpora slovinskému předsednictví při plnění veškerých priorit jeho programu je zásadní pro správné uchopení těchto záležitostí včetně vytvoření předpokladů pro přistoupení Chorvatska a Turecka.
Základním zájmem EU je podpora reformních procesů na západním Balkáně a vyřešení situace v Kosovu v rámci evropské perspektivy tak, aby to bylo přijatelné pro každého. Rozšíření je strategickým a bezpečnostně-politickým zájmem EU a vyžaduje účinnou rozvojovou politiku a partnerskou spolupráci.
Nadále je rovněž potřeba klást důraz na řešení programů pro západní Balkán, jejichž účelem je snížit rozdíly ve stupni rozvoje a posílit sociální, ekonomickou a regionální soudržnost. Zásadním faktorem pro zajištění rovnováhy mezi rostoucí konkurenceschopností a soudržností a pro podporu rozvoje západního Balkánu je podnícení investic do lidských zdrojů a povzbuzení rozvoje znalostní, tvůrčí společnosti. V souladu se zásadou evropské solidarity je nutno vyvinout úsilí k odstranění chudoby a zaručení „přímé pomoci“ rovněž pro země západního Balkánu. Naší společnou povinností je podpořit program slovinského předsednictví, abychom splnili hlavní cíle Unie.
Janusz Lewandowski (PPE-DE), písemně. – (PL) Všechny země, které do Evropské unie vstoupily od roku 2004, jsou hrdé na to, že jedna z nich – Slovinsko – se ujímá předsednictví. Vítáme prohlášení nového předsednictví i první kroky, které podniklo. Priority na první polovinu roku 2008 jsou do značné míry důkazem, že se pokračuje v práci započaté předchůdci Slovinska, zejména pokud jde o oživení Lisabonského programu, ratifikaci Smlouvy a činnost v rámci boje proti klimatickým změnám. Návaznost práce je v Evropské unii vzhledem k půlročním cyklům předsednictví žádoucí.
Odhlédneme-li od deklarovaných priorit, Slovinsko je z důvodu své geografické polohy i historie považováno za zemi s vazbami na Balkán. To přináší jak příležitosti k dalšímu rozšíření Unie, tak i, a to především, závažné problémy týkající se nezávislosti Kosova. Pochopení tohoto problému je jasným trumfem, který teď předsednictví drží v rukou.
Rovněž doufáme, že země, která prošla namáhavou transformací a adaptací na standardy EU, pochopí, jaké mají nové členské státy problémy s nepřiměřenými povinnostmi v oblasti obnovitelných energií a emisí skleníkových plynů. Je nutno najít rovnováhu mezi ochranou přírodního prostředí a potřebou zachovat konkurenceschopnost evropského hospodářství z globálního hlediska. Přeji vám hodně úspěchů a děkuji vám za pozornost.
Zita Pleštinská (PPE-DE), písemně. – (SK) Začátek roku 2008 – Evropského roku mezikulturního dialogu: Společně v rozmanitosti je pro EU významným obdobím. Umocňuje ho hlavně skutečnost, že v jeho prvním pololetí bude předsednické místo poprvé patřit novému členskému státu, Slovinsku.
Čtyři prioritní oblasti s důrazem na uplatnění nového lisabonského cyklu pro růst a zaměstnanost, energetiku, klimatické změny a vztahy se západním Balkánem mohou přispět k součinnosti Evropy. Slovinsko má šanci stát se strůjcem světové vůdčí pozice EU v boji proti globálnímu oteplování.
Na Slovensku je nyní horkým tématem přijetí eura. O přijetí Slovenska do eurozóny se bude rozhodovat právě v době slovinského předsednictví Evropské unie. Slovinsko je příkladem pro Slovensko, protože jako první ze zemí EU-10 a jako třináctý člen ze všech členských států zavedlo euro už v roce 2007. Z mnohých slovinských zkušeností se může Slovensko poučit a využít jich při vlastní přípravě na zavedení eura. Očekávám, že Slovensko učiní vše pro to, aby bylo rozhodnutí o zavedení eura na Slovensku v plánovaném termínu 1. ledna 2009 kladné.
Přeji slovinskému předsednictví, aby svou činností dokázalo přesvědčit 500 milionů evropských občanů, že i malá země s 2 miliony obyvatel je schopná úspěšně vést EU během svého šestiměsíčního předsednictví. Věřím, že odhodlání k úspěchu se Slovinsku podaří naplnit.
Margie Sudre (PPE-DE), písemně. – (FR) Ráda bych slovinskému předsednictví, které je formou potvrzení sjednocení Evropy rozdělené studenou válkou, vyjádřila co nejsrdečnější přání úspěchu.
Slovinsko, které spolupracovalo s Německem a Portugalskem na tvorbě osmnáctiměsíčního programu předsednictví, uzavírá cyklus předsednictví, jenž se vyznačuje úspěchem institucionální obnovy a velkou zodpovědností během procesu ratifikace Lisabonské smlouvy.
Je to významná výzva, k jejímuž plnění musíme všichni přispět, každý z nás v našich jednotlivých členských státech, aby nadcházející francouzské předsednictví mohlo s konečnou platností před evropskými volbami v roce 2009 zavést nový společný základ.
Slovinské předsednictví rovněž musí pokračovat v Lisabonské strategii a doplnit ji tak, aby reagovala na problémy, kterým Evropa musí čelit v oblasti energetiky a klimatu, růstu a zaměstnanosti.
Upřímně doufám, že se slovinskému předsednictví podaří zaručit mír a stabilitu na západním Balkáně a započít vznik nového jednotného přístupu Unie k otázce konečného statusu Kosova, tak aby rok 2008, Evropský rok mezikulturního dialogu, mohl být skutečně příležitostí, aby všichni Evropané stvrdili své hodnoty tolerance a vzájemného porozumění.
Csaba Sándor Tabajdi (PSE), písemně. – (HU) Je historicky významnou událostí, že členský stát, který do Unie vstoupil v roce 2004, stanul v prvním pololetí roku 2008 v jejím čele. Jedná se o výrazný krok kupředu, díky němuž nedávno přistoupivší země zaujímají své zasloužené místo u unijního stolu.
Při prvním předsednictví jednoho z nových členských států jde o mnoho a Slovinsko vede Unii v klíčovém období. K nejdůležitějším povinnostem slovinského předsednictví patří pomoc s ratifikačním procesem Lisabonské smlouvy, dynamické odstartování nového tříletého cyklu Lisabonské strategie a pokračující práce na integrované politice energetiky a ochrany klimatu.
Slovinské předsednictví přistupuje k integraci západního Balkánu, zejména k otázce budoucího statusu Kosova, jako k prioritě. Cit Slovinska pro tento region a jeho znalost oblasti by mohly komplikovaný organizační proces trochu usnadnit a podpořit zachování jednoty dosažené Evropskou radou v prosinci 2007 s ohledem na mise, jež mají být vyslány do Kosova.
V březnu za slovinského předsednictví předloží Evropská komise návrh právní úpravy pro kontrolu stavu Společné zemědělské politiky, která bude začátkem komplexních koncepčních a finančních reforem SZP. Předsednictví rovněž bude klást důraz na programy v souvislosti s Evropským rokem mezikulturního dialogu 2008.
Držíme našim slovinským přátelům palce, aby bylo jejich předsednictví úspěšné. Jsem si jist, že slovinské politiky a diplomacie s úspěchem vyřeší obtížné úkoly a že můžeme být jakožto nový členský stát na svého souseda pyšní.