Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2007/2114(INI)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

A6-0502/2007

Rozpravy :

PV 15/01/2008 - 18
CRE 15/01/2008 - 18

Hlasování :

PV 16/01/2008 - 4.4
CRE 16/01/2008 - 4.4
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2008)0013

Doslovný záznam ze zasedání
Středa, 16. ledna 2008 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

5. Vysvětlení hlasování
PV
  

Ústní vysvětlení hlasování

 
  
  

- Zpráva: Friedrich-Wilhelm Graefe zu Baringdorf (A6-0508/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Christopher Heaton-Harris (PPE-DE). – Paní předsedající, protože jsem prostřednictvím Výboru pro rozpočtovou kontrolu sledoval celou řadu zpráv Účetního dvora o zpronevěrách a podvodném vynakládání prostředků z rozpočtu na zemědělství, musím říci, že jsem velice rád, že se tento parlament mnoha různými způsoby otevírá novým technologiím, zejména v oblasti zemědělství.

Doufám, že jak jeden z pozměňovacích návrhů v této zprávě navrhuje, bude v budoucnosti možné tyto informace po internetu šířit ke všem lidem v celé Evropské unii, kteří o ně mají zájem, zejména nejrůznějším vnitrostátním kontrolním orgánům v každém členském státě, tak aby mohli zjistit, jestli například v Řecku uplatňují větší výměru půdy pro pěstování olivovníků, než kterou ve skutečnosti mají.

Hlásím se rovněž proto, že chci hovořit o Ústavní smlouvě. Chci zajistit, aby se k ní mohla tato sněmovna vyjádřit a aby občané v budoucnosti mohli jít k referendu, a proto podávám ústní vysvětlení hlasování u každé zprávy.

 
  
MPphoto
 
 

  Syed Kamall (PPE-DE). – Paní předsedající, možná není zřejmé, proč já jakožto zástupce Londýna podávám vysvětlení hlasování v záležitosti týkající se zemědělství a společné zemědělské politiky. Musíme si však uvědomit, že společná zemědělská politika má rovněž vliv na práva spotřebitelů v celé EU ve formě vyšších cen.

Proto je povinností nás všech skutečně dohlédnout na způsob, jakým jsou vynakládány prostředky daňových poplatníků v celé řadě oblastí včetně společné zemědělské politiky.

Je jasné, že v reakci na potřeby související s řízením společné zemědělské politiky je nezbytné mít informace o využívání půdy, a proto si myslím, že použití lepších technologií vítáme my všichni. Doufám, že to bude znamenat přínos pro mnoho mých voličů v tom smyslu, že tyto technologie poskytnou.

Také musím souhlasit s kolegou, že jeden z důvodů, proč podávám vysvětlení hlasování, je ten, že občané Evropy a občané Velké Británie by měli mít možnost vyjádřit se k Ústavní smlouvě formou referenda.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Ráda bych kolegům připomněla, že se zde zabýváme vysvětleními hlasování o příslušné zprávě. Pokud se někdo pokusí mluvit o něčem jiném, bohužel mu budu muset v souladu s jednacím řádem odebrat slovo.

 
  
MPphoto
 
 

  Daniel Hannan (PPE-DE). – Paní předsedající, já budu s radostí mluvit o zprávě samotné. Zpráva Graefe zu Baringdorf, která příslušným způsobem vysvětluje nové postupy při řešení podvodů a zemědělské politiky v rámci Společné zemědělské politiky (CAP), se zabývá jedním z nejméně efektivních, nejdražších, nejmarnotratnějších, nejbyrokratičtějších a nejnemorálnějších systémů podpory zemědělství v dějinách lidstva, který nezachrání žádné agrometeorologické vynálezy sebevětšího rozsahu. Extrapolujme zkušenost s CAP, vyvoďme z ní další kroky.

Než svěříme jakékoli organizaci nové pravomoci, měli bychom se nejprve zaměřit na to, jak vykonává pravomoci, kterými již disponuje. Zemědělství je od roku 1960 je hlavní kompetencí Evropské unie. A podívejte, jaká z toho je spoušť – ničení životního prostředí, likvidace přebytků, Afrika uvržená do chudoby. Je toto instituce, kterou nyní chceme pověřit zahraniční politikou, trestním soudnictvím, obranou, a pokud ano, neměli bychom to konzultovat s občany v referendech, která nám byla přislíbena?

Kato starší údajně končil každý svůj projev, bez ohledu na jeho téma, požadavkem, aby bylo Kartágo zničeno. Já svůj projev ukončím žádostí, aby byla Lisabonská smlouva předložena lidu: Pactio Olisipio censenda est!

 
  
MPphoto
 
 

  Jim Allister (NI). – Paní předsedající, nemyslím si, že by kdokoli z nás měl mít nepatřičné obavy z nových technologií, ale důležité je, aby byly používány řádně a bez zneužití.

Avšak zejména v jižní Evropě dochází často ke zneužití Společné zemědělské politiky, a já jsem přesvědčen, že tato technologie může přispět k odstranění tohoto jednání. Pokud tomu tak bude, ušetříme daleko více než 400 eur, na která si někdo stěžoval v souvislosti se zvýšením transparentnosti hlasování.

Tato zpráva hovoří o detekci na dálku. A já bych k tomu dodal i toto: kdyby si Evropa mohla pořídit senzor demokratické detekce, detekovala by po celé Evropě velkou zlost nad tím, že jsou občané ponecháni stranou a je jim upřeno právo na vyjádření vlastního názoru na věc nejdůležitější, totiž záležitost toho, jak by jim mělo být vládnuto.

 
  
MPphoto
 
 

  Roger Helmer (NI). – Paní předsedající, společná zemědělská politika je pozůstatek 20. století. Zaznamenáváme vyšší a vyšší poptávku po zemědělských produktech motivovaných demografií a biopalivy. Myšlenka, že bychom jakožto Evropská unie měli vynakládat významnou část prostředků na dotace zemědělské výroby je jednoduše zastaralá a proto není důvod pořizovat si lepší technologie na věc, která není správná. To, co není správné, bychom měli přestat dělat.

Musím říci, že jsem jakožto loajální konzervativec, který se řídí instrukcemi, hlasoval pro toto opatření, ale učinil jsem tak s velkým sebezapřením.

Kromě toho musím zpochybnit právo této sněmovny, demokratické zmocnění této sněmovny přijmout toto opatření a jakékoli jiné opatření, jestliže odmítáme verdikt občanů k Lisabonské smlouvě.

 
  
MPphoto
 
 

  Nirj Deva (PPE-DE). – Paní předsedající, zdá se mi, že toto opatření detekce na dálku by ve skutečnosti bylo velmi efektivní, pokud jde o odstranění byrokracie spojené se značkováním, kterou musí v současné době snášet někteří z mých voličů-zemědělců na jihovýchodě Anglie. Pokud má tento mechanismus řádně fungovat, připouštím, že by vnesl do provozu mimořádně neefektivního byrokratického systému, který uznáváme za Společnou zemědělskou politiku, vyšší efektivitu. V tomto ohledu jsem tedy jakožto loajální konzervativec uposlechl instrukcí a opatření podpořil. Jsem si ovšem vědom toho, že mělo už dávno dojít k přepracování celého systému a vyzývám kolegy zde v tomto parlamentu, kteří smýšlejí stejně, aby tento proces urychlili. Mé detektory mi ale naznačují, že pokud můžeme na dálku detekovat krávy, proč bychom na dálku nemohli detekovat názory občanů na referendum?

 
  
MPphoto
 
 

  Derek Roland Clark (IND/DEM). – Paní předsedající, jsem velmi rád, že se můžu ujmout slova a vysvětlit své hlasování o zprávě kolegy Graefa zu Baringdorfa, u níž jsem hlasoval proti. Učinil jsem to proto, že jakýkoli aparát detekce na dálku určitě povede k sledování na ještě delší vzdálenosti. Kde to skončí? Nechceme, aby byli lidé v Evropě hlídáni nějakým dálkovým senzorem, kamerami na dálku, protože přesně k tomu zpráva pana Graefa zu Baringdorfa v konečném důsledku povede.

Musíme si klást otázku: je toto záminka vytvořit náplň práce pro projekt Galileo, na něž byly náklady tak obrovské, že pokud by vynaloženy nebyly, bývaly by uhradily všechna prezenční hlasování v této sněmovně na příštích deset let?

Pokud chce EU něco sledovat, ať sleduje přání občanů Evropy a uspořádá referendum o nové Ústavě podepsané v Lisabonu, a to co nejdříve.

 
  
MPphoto
 
 

  Godfrey Bloom (IND/DEM). – Paní předsedající, vím, že Vy ve skutečnosti sdílíte naše názory na referendum, protože vím, že Vy osobně si také referendum přejete, neboť by této instanci dalo opodstatnění. Ale necháme-li tyto politické rozdíly stranou, já můžu s radostí říci, že konzervativec nejsem, a proto nemusím slepě hlasovat pro naprostý nesmysl. Můžu hlasovat selským rozumem, a tak jsem hlasoval proti Baringdorfově zprávě, protože pokládám celou tu myšlenku špehování z oblohy a satelitů za naprosto nechutnou a mimořádně znepokojivou. Myslím, že to může vést jedině k dlouhodobému zneužívání. Je to nevyhnutelné, a vím, že tady ta milá paní s tou svou maminkovskou starostlivostí to považuje za naprosto úžasnou věc, ale samozřejmě se musíme dívat o generaci dál. Bohužel politikům hluboce nedůvěřuji. Když mají možnost zneužít nějaké pravomoci, vždy to udělají, a tento případ se podle mě od jiných vůbec v ničem neliší, a tak jsem hlasoval proti.

 
  
MPphoto
 
 

  Graham Booth (IND/DEM). – Paní předsedající, rád bych vysvětlil, proč jsem hlasoval proti zprávě pana Graefe zu Baringdorfa. CAP neudělá nic jiného, než že nám ve Spojeném království už přes 30 let ničí zemědělství. Nechceme zásahy ze strany EU a toto její zásahy ještě rozšíří. Takže jsem hlasoval proti, protože bychom chtěli pro Británii zpět získat pravomoc řídit vlastní zemědělství. Na to je ale jen velmi malá naděje, dokud budeme ignorovat názory občanů Francie a Holandska na Ústavu, které bychom měli znát.

 
  
  

- Zpráva: Kurt Lechner (A6-0504/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Jan Březina (PPE-DE). – (CS) Chtěl bych zdůraznit, že jsem hlasoval pro zprávu o spotřebitelských úvěrech, protože se domnívám, že se ubírá správným směrem. Oceňuji, že jsme zkrotili regulativní nadšení Komise a Rady prosazující detailnější právní úpravu, která je podle mého názoru nežádoucí. Mezi členskými státy totiž existují rozdíly vycházející z odlišných právních tradic a kultur financování a snaha násilně tyto rozdíly smazávat by podle mého názoru k úspěchu nevedla. Je proto dobře, že se Evropský parlament soustředil na základní prvky: principy harmonizace spotřebitelských úvěrů, z nichž bych rád vypíchnul právo na zrušení smlouvy a možnost předčasného splacení bez finanční újmy pro spotřebitele. Stanovení dvoutýdenní prekluzivní lhůty pro jednostranné zrušení smlouvy považuji za nezbytné z hlediska právní jistoty všech zúčastněných subjektů. Zároveň je důležité, že u vázaných úvěrů může tato lhůta na žádost spotřebitele být zkrácena na 3 dny, což spotřebiteli umožní dřív převzít koupený výrobek. Myslím si, že bohatě stačí ustanovení garantující, že předčasné splacení úvěru nemůže být pro spotřebitele poškozující. Toto ustanovení budou státy povinny zpracovat do národních legislativ, takže zájem spotřebitele bude chráněn.

 
  
MPphoto
 
 

  Zuzana Roithová (PPE-DE).(CS) Dámy a pánové, těší mě, že jsme dnes vpustili do Evropy po šesti letech diskusí společná úvěrová pravidla. Zvýší se ochrana spotřebitele, a to i přeshraničně, a možná to trochu pomůže snížit nechtěnou zadluženost domácností. Pomoci by měla čtrnáctidenní lhůta pro bezplatné odstoupení od smlouvy a hlavně povinnost dát předem kupujícímu standardizované informace o veškerých nákladech na půjčku. Novinkou je právo na její předčasné splacení. To, co nás nejvíce rozdělovalo, bylo jak zajistit, aby si banky za to neúčtovaly nehorázné poplatky. Jejich výše by měla nyní odpovídat jen skutečným nákladům, ale myslím, že je správné, aby jejich výše byla také omezena s ohledem na zbytkovou hodnotu úvěru tak, jak jsme dnes odhlasovali.

 
  
MPphoto
 
 

  Zita Pleštinská (PPE-DE).(SK) Vážená paní předsedající, hlasovala jsem pro společnou pozici Rady zmíněnou ve zprávě Kurta Lechnera.

Směrnice o smlouvách o spotřebitelských úvěrech znamená po více než šestileté legislativní práci významný krok kupředu v ochraně smluvní svobody a posilování zodpovědného rozhodování spotřebitele. Nesmíme zapomínat na to, že vyšší počet předpisů neznamená automaticky vyšší ochranu spotřebitele. Příliš velký počet informací může právě u nezkušených spotřebitelů způsobit zmatek a neplní účel jednoduchosti a transparentnosti. Navíc jsou s nimi spojené i zvýšené náklady, které musí v konečném důsledku nést spotřebitel.

Navzdory přetrvávajícímu zájmu o splátkový prodej a využívání produktů spotřebitelského úvěru si málokterý spotřebitel uvědomuje rizika, která jsou se spotřebitelským úvěrem spojená, například že by ho v důsledku choroby či ztráty zaměstnání nedokázal splácet. Věřím, že tato směrnice umožní spotřebitelům činit dobrá rozhodnutí na základě rychlého a jednoduchého srovnání několika nabídek domácích i zahraničních poskytovatelů.

 
  
MPphoto
 
 

  Christopher Heaton-Harris (PPE-DE). – Paní předsedající, ve Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, kde se tato zpráva dlouhou dobu rodila v obou čteních, je dobře známo, že jsem ji od prvotních fází velmi kritizoval, protože směšovala nové produkty dostupné na jednom trhu – například na trhu Spojeného království, kde jsou půjčky, které umožňují kompenzovat hypotéku kreditním zůstatkem u stejné banky –, které by dle původních návrhů byly v této zprávě zakázány, a kritizuji ji po šesti letech dodnes, kdy máme nové obavy z předčasného splácení úvěrových nákladů, přestože jsme o této zprávě mluvili šest let.

Jedná se o skutečně důležitý zákonodárný dokument. Bude mít dopad na obrovské množství lidí včetně každého, kdo má v mém volebním obvodě vlastní bydlení. Hovořil jsem o tom na setkání konzervativců ve vesnici Harpole v domě muže jménem Michael Orton-Jones, který se mě na to osobně zeptal, hovořil jsem o směrnici o spotřebitelských úvěrech a o směrnicích proti praní špinavých peněz, které touto sněmovnou prošly.

Musíme si dávat daleko větší pozor na to, jak k velmi důležité legislativě tohoto typu přistupovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Syed Kamall (PPE-DE). – Paní předsedající, já zastupuji Londýn, nejvýznamnější město na světě, které je náhodou také sídlem dvou největších finančních center – jednak londýnského City, které, jak všichni víme, je nejmocnější finanční silou na světě, jednak Docklands, Canary Wharf, odkud se kdysi obchodovalo s nejrůznějším zbožím po celém světě, a nyní se zde po celém světě obchoduje s finančními službami.

Myslím, že následující slova řekla ta skvělá skupina švédských filozofů: „Peníze, peníze, peníze, pracuju celý den, pracuju celou noc, abych zaplatila všechny složenky. Ale ve snech už mám plán. Seženu si bohatého chlapa.“

V mém případě se to nestane, protože zrovna tyto preference nemám. Ale můžu říct, že pro spotřebitele po celé Evropě je důležité, abychom nadále hledali způsoby, jak ulehčit přístup ke spotřebitelským úvěrům, a to nejen mým voličům v Londýně, ale také celému odvětví finančních služeb.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Pane Kamalle, snažím se to brát velmi vážně, ale doufám, že se to nezvrhne v rozhlasový pořad Just a minute, který ve Spojeném království tak dobře známe.

(Smích)

 
  
MPphoto
 
 

  Daniel Hannan (PPE-DE). – Paní předsedající, jednu minutu bez opakování, bez odklonu od tématu a – co bylo to třetí? Bez váhání! Tak je to.

Začněme tedy od prvních principů. Proč potřebuje Evropská unie politiku harmonizace právních úprav o spotřebitelských úvěrech? Zdá se mi, že tato zpráva je postavena na neporozumění kontextu. Volný obchod a otevřené trhy nevyžadují společné zákony pro všechny aspekty obchodní činnosti. Jestli má něco platit, platí spíš opak. Volné trhy se odvíjejí od rozmanitosti, různorodosti, pluralismu, a i když určitý stupeň lehké regulace na vnitrostátní úrovni může být někdy v pořádku, neznamená to euroharmonizaci každého aspektu tržní aktivity.

Je to důležité, protože se mi zdá, že za rozšířením jurisdikce EU do různých oblastí navrhovaných Lisabonskou smlouvou stojí stejná koncepční chyba. Jde o oblast ochrany spotřebitele, stejně jako o spravedlnost a vnitřní záležitosti, zahraniční věci, obranu a všechno ostatní.

Pokud se mají tyto oblasti z velké části nebo úplně předat Bruselu, měli bychom mít alespoň tu slušnost zkonzultovat to nejprve z voliči. Lisabonskou smlouvu je nutno předložit lidu: Pactio Olisipio censenda est!

 
  
MPphoto
 
 

  Jim Allister (NI). – Paní předsedající, jak všichni víme, harmonizace je základním nástrojem EU od jejích počátků. Zasahuje do každé stránky našich životů a je celkem jasné, že se jedná o strategii – samozřejmě o strategii směřující ke snížení vlivu a váhy vnitrostátních rozhodnutí a schopnosti činit vnitrostátní rozhodnutí, a tedy o omezení vnitrostátních institucí.

Harmonizace se stala modem operandi intenzifikace evropské integrace, a proto je něčím, k čemu přistupuji s dost velkou nevraživostí. Protože já v zásadě věřím v právo členských států řídit v rámci jejich hranic to, co má dopad na jejich občany.

V jednom bychom ale harmonizací prospět mohli. Mohli bychom harmonizovat právo evropských občanů na to, aby se mohli vyjádřit k Lisabonské smlouvě.

 
  
MPphoto
 
 

  Roger Helmer (NI). – Paní předsedající, myslím si, že je vhodné, abychom při vysvětlení hlasování řekli, jak jsme vlastně hlasovali. Já osobně jsem hlasoval pro toto opatření, opět jako loajální konzervativec, opět jsem se podrobil instrukcím a opět bych býval hlasoval proti, kdyby bylo po mém, a to z důvodů, které jasně vyjmenovali někteří moji kolegové, zejména pan Hannan, když zmiňoval, že předpokladem volného trhu je rozmanitost.

 
  
MPphoto
 
 

  Christopher Heaton-Harris (PPE-DE). – Paní předsedající, můžu požádat pana poslance, aby mě pustil ke slovu? Rád bych ho požádal, jestli by nemohl své připomínky přehodnotit, protože vzhledem k tomu, že to je zpráva z druhého čtení, tam došlo…

(Předsedající bere řečníkovi slovo)

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Omlouvám se, ale vyslechneme si vysvětlení hlasování pana Helmera. Každý řečník má minutu na vysvětlení hlasování. Pane Helmere, pokračujte prosím.

 
  
MPphoto
 
 

  Roger Helmer (NI). – Paní předsedající, já souhlasím s tím, že rozhodování o úvěrech by mělo být věcí vnitrostátních vlád na základě místních zvyklostí a praxe. Objem úvěrů sjednávaných přes hranice není dostatečný na to, aby byl důvodem k harmonizaci, ale rád bych ještě dodal, že Evropská unie sama ztrácí kredit u občanů, protože odmítá podniknout nezbytné kroky prostřednictvím referend, aby prokázala svou legitimitu?

 
  
MPphoto
 
 

  Nirj Deva (PPE-DE). – Paní předsedající, to mi připomíná dobu, kdy jsem zasedal v dolní sněmovně britského parlamentu. Kdyby tato zpráva mohla alespoň náznakem pomoci panu Brownovi a jeho nešikovné labouristické vládě u nás doma zabránit krizi s bankou Northern Rock, kdyby tato zpráva mohla být nějak užitečná k tomu, aby naučila tuto naši labouristickou vládu řídit ekonomiku, pak ano, to bych možná řekl, že je tato zpráva dobrá.

Ale protože jsem loajální konzervativec, podpořit jsem ji musel, podrobil jsem se instrukcím. Hovoříme-li ale o úvěrech, úvěr znamená důvěru, a pokud Evropská unie nemůže věřit svým občanům a občané Evropy nemohou věřit evropským institucím, je toto ten pravý důvod, proč nechceme referendum? Protože nevěříme občanům, že se umí rozhodnout správně?

 
  
MPphoto
 
 

  Derek Roland Clark (IND/DEM). – Paní předsedající, já jsem u této zprávy hlasoval ve prospěch členských států, a tak bych rád poukázal na tyto body: pozměňovací návrh 46, rozdělené hlasování – nelze odhlížet od vlastních zákonů členského státu. Zde jsem hlasoval pro a jsem rád, že to bylo podpořeno. Hlasoval jsem pro pozměňovací návrh 9, část 1 – rozšíření oblastí, v nichž povinnost neplatí. Je mi líto, že to neprošlo. Hlasoval jsem pro pozměňovací návrh 29, kde je napsáno, že kompenzace se má řídit vnitrostátním právem. Je mi líto, že ani to neprošlo.

Proto jsem hlasoval tak, abych pomohl vládám členských států, ale to by se nemělo interpretovat tak, že chci, aby vlády členských států zasahovaly do záležitostí finančních domů a bank. Jak zdůraznil pan kolega Deva, jsou na to mimořádně špatně vybaveny. V případě Northern Rock vynaložily polovinu prostředků ministerstva financí na pokusy o její záchranu, a kdo ví, jestli to tím skončilo. Víme jen to, že to skončilo pro referenda o Lisabonské smlouvě, a že by to tak být nemělo.

 
  
MPphoto
 
 

  Graham Booth (IND/DEM). – Paní předsedající, musím se tu k něčemu přiznat. K této práci nemám absolutně žádnou kvalifikaci, a přesto tady sedím a napomáhám k tvorbě legislativy, která má dopad na nějakých 400 milionů lidí. Při pohledu do plné sněmovny se obávám, že velmi mnoho poslanců má stejný nedostatek kvalifikace jako já, když si uvědomím, na jakou úroveň debaty se tady dostáváme. Lidé, občané členských států, mají společně neuvěřitelnou inteligenci, ale my jim upíráme právo na vlastní rozhodnutí. Podle mého názoru se jedná o oblast, do které by se politici neměli plést a měli by nechat lidem právo na vlastní rozhodnutí. Zejména jim prosím umožněte referendum o euroústavě.

 
  
  

- Zpráva: Roberta Angelilli (A6-0520/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  John Attard-Montalto (PSE). – (MT) Rád bych stručně vysvětlil své hlasování, abych upoutal pozornost maltských orgánů. Chci upozornit zejména na dva případy. Za prvé na případ chlapce z ostrova Gozo, syna pana Attarda, chlapce, který v posledních dvou letech přitahoval pozornost médií kvůli způsobu, jakým jeho otec trpěl předsudky, protože mu jakožto představiteli otcovské role byla upřena otcovská práva a nárok na to, aby dítě bydlelo v jeho zemi, na ostrově Gozo. A za druhé případ třináctileté dívky, kdy úřady nevěděly, kam ji poslat, a tak ji poslaly nejprve do vězení a poté do ústavu pro duševně choré. To je závažné selhání. Děkuji.

 
  
MPphoto
 
 

  Hubert Pirker (PPE-DE). – (DE) Paní předsedající, hovořím za klub ÖVP-Europa-Club [Evropský klub Rakouské lidové strany]. Černý puntík jsme dali všem článkům, které hovoří o právu na sexuální a reprodukční zdraví, protože výklad tohoto textu může být samozřejmě použit k ukončení těhotenství v jakoukoli chvíli a s tím my nesouhlasíme.

Hlasovali jsme pro článek 127 o zákazu šátků, protože mladí lidé by neměli být podporováni v nošení politických symbolů a protože chceme zaručit, aby mladým lidem byla nadále garantována svoboda volby a svobodné rozhodování.

Rovněž jsme hlasovali pro článek 116, ale to neznamená, že by z toho měly být odvozovány závazné právní důsledky.

 
  
MPphoto
 
 

  Christopher Heaton-Harris (PPE-DE). – Paní předsedající, k této zprávě jsem přistupoval s určitou úzkostí, protože si vždy uvědomuji, že mnoho z těchto zpráv vyžadují rozšíření pravomocí této instituce, které nemáme k dispozici.

Ve svém volebním obvodě zastupuji město Rothley v hrabství Leicestershire, kde žijí McCannovi. S velkým nasazením vyzývají tento parlament, aby se aktivněji zhostil soupisů pohřešovaných dětí a různých dalších záležitostí.

Rovněž v městě Northhampton zastupuji novou charitativní organizaci „KidsAid“ založenou pánem jménem David Mackintosh, který také vyjádřil velice silný názor, že většina této zprávy je opravdu velmi dobrá.

Jak tomu však v této sněmovně vždy bývá, politická korektnost nabyla vrchu, když se podíváte na pozměňovací návrhy 162, 163 a 164, vidíte, jak se tato instituce snaží rozšířit své pravomoci.

Používá se tu jedno heslo: když neuspěješ, definuj úspěch jinak. Přesně to jste udělali v případě Lisabonské smlouvy, a já opravdu doufám, že se k ní občané v mém volebním obvodě budou moci vyjádřit.

 
  
MPphoto
 
 

  Syed Kamall (PPE-DE). – Paní předsedající, hlásím se, abych předložil vysvětlení svého hlasování ve věci zprávy paní Angelilliové Směrem ke strategii EU o právech dítěte. Ve vysvětlujícím prohlášení zpravodajka píše, že by „ráda zdůraznila, že tato zpráva není v žádném případě pojata jako seznam problémů, jež je zapotřebí řešit, nebo práv, která je nutno přednostně zohlednit”.

Já zastupuji volební obvod Londýn, nejznamenitější město na světě, hlavní město nejznamenitější země na světě, a v mém volebním obvodě je hodně dětí. Já sám jsem otcem dvou dětí, a jak jednou řekla jedna velká filozofka, věřím, že děti jsou naše budoucnost. Proto je důležité, abychom na práva dětí brali ohled. Ale já si skutečně musím klást otázku, zda by to mělo být na úrovni EU.

Vezměme si například to, jestli chceme, aby mladí dospívající dostávali informace o tom sprostém slově, kterým jsou „sexuální a reprodukční práva“, a aby se v této oblasti vzdělávali. Myslím si, že bychom měli věnovat velkou pozornost snaze o místní řešení – a dát lidem v Británii možnost vyjádřit se k referendu o Ústavě.

 
  
MPphoto
 
 

  Daniel Hannan (PPE-DE). – Paní předsedající, Disraeli jednou jisté delegaci větou „před liberalismem, který hlásají, dávám přednost svobodám, kterých požíváme, právům člověka, právům Angličanů“.

Naše národní tradice práv se nejen liší od evropského konceptu univerzálních nároků – je s ním neslučitelná. My se odvoláváme na konkrétní svobody, které byly v konkrétní době uděleny konkrétními chartami, ať už to byla Magna Charta, Listina práv nebo běžné zákony, a nevkládáme víru v univerzalistické kodexy lidských práv vykládané soudci, které si nemůžeme zvolit.

Musím říci, že naše tradice měla dosud větší úspěch než tradice některých kontinentálních států, které se vydaly univerzalistickou cestou. Nepadli jsme za oběť revoluci ani diktátorskému režimu. Věříme v to, že všechna práva dlí uvnitř jedince.

Jak jednou napsal Aldous Huxley, „svobodu člověk nedostává, svobodně člověk jedná“. Právě proto jsem zásadně proti zařazení Charty EU do Lisabonské smlouvy bez referenda. Je nutno zeptat se na názor občanů: Pactio Olisipio censenda est!

 
  
MPphoto
 
 

  Jim Allister (NI). – Paní předsedající, jde zde o vážné otázky a o vážné morální otázky. To, jak jsem hlasoval, bylo rozhodně z velké části motivováno ohledem na některé tyto věci. Části této zprávy mi připadají urážlivé. Připadá mi urážlivé zaujímat stanovisko, že je nutno dětem vnucovat to, co někdo považuje za reprodukční práva mladistvých, o kterých se dočítáme v bodě odůvodnění L a v odstavcích 162, 163 a 164 atd.

Připadá mi skutečně špatné a nepřístojné zavádět v jedné společnosti ideologické a morálně škodlivé hodnoty, které se mohou lišit od zavedených etických postojů určitého regionu. Právě proti tomu mám zásadní námitky a jak řekl pan Hannan, s Chartou toho bude více a více. Proto chci, aby mí občané měli možnost vyjádřit svůj souhlas či nesouhlas.

 
  
MPphoto
 
 

  Roger Helmer (NI). – Paní předsedající, já jsem hlasoval proti tomuto opatření. Poprvé se dostáváme k záležitosti, ve které Konzervativní strana vydala instrukci hlasovat podle vlastního uvážení, a já jsem této svobody využil.

Velmi souhlasím s tím, co zde již řekli kolegové. V tomto opatření je obsaženo mnoho věcí, s nimiž souhlasím: je v něm hodně mateřského přístupu a starostlivosti, a s mateřstvím a starostlivostí všichni souhlasíme.

Zpráva však navrhuje, abychom dětem poskytli sexuální výchovu s účelem omezení počtu nezletilých těhotných a šíření pohlavně přenosných chorob. Jenže ze zkušenosti vím, že když dětem o něčem řeknete a naučíte je, jak to dělat, ony hned chtějí jít ven a zkusit to, takže se potom nesmíme divit, když to udělají! Slyšíme toho příliš o reprodukčních právech mladistvých, ale nic o reprodukční zodpovědnosti. Měli bychom mít k dětem zodpovědnější přístup a ten by měl být vykonáván rodiči a na místní úrovni.

Závěrem bych rád řekl, že jsem přesvědčen, že než s tímto pokročíme kupředu, mělo by proběhnout referendum o Lisabonské smlouvě.

 
  
MPphoto
 
 

  Nirj Deva (PPE-DE). – Paní předsedající, tato zpráva mě velmi zklamala a musím říct, že jsem s využitím práva na hlasování dle vlastního uvážení hlasoval proti velké části zprávy. Ve zprávě nejde o práva dětí. Jde tu o právo dětí na sex a o právo dětí na potraty, což lze z mého pohledu dost těžko akceptovat.

A co práva dětí a jejich rodičů rozhodnout o budoucnosti Evropy a budoucnosti Lisabonské smlouvy a budoucnosti našeho směřování? Všechny tyto instituce přece v konečném důsledku nejsou budovány pro nás, budují se pro naše děti. Zeptáme se, co si děti a jejich rodiče myslí a co chtějí k budoucím vývoji Evropy říci? Ne. Rozhodneme za ně my, jim nedáme žádné právo na to, aby si řekli a aby řekli nám, jaký by měl být jejich vlastní osud. To je celé špatně.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 
 

  Frank Vanhecke (NI).(NL) Vážená paní předsedající, jen pro záznam, hlasoval jsem proti zprávě paní Angelilliové. Samozřejmě to není proto, že bych se stavěl proti právům dítěte – to rozhodně ne. Já vítám skutečnost, že zpráva prolamuje některá tabu v této sněmovně, například tabu strukturálního násilí proti děvčatům v muslimské komunitě. Zpráva dokonce uvádí – a to dle mého názoru oprávněně – že povinnost dívek z muslimské komunity nosit na hlavách šátky má negativní vliv na jejich osobnostní vývoj.

Ačkoli s tím vším souhlasím, hlasoval jsem proti této zprávě, protože je dalším příkladem obrovských zásahů Evropské unie do vnitřních záležitostí. Domnívám se, že tyto věci lze lépe vyřešit na vnitrostátní úrovni a že mají s Evropou pramálo společného.

Uvedl bych jen jeden příklad. Zpráva se velmi silně zasazuje proti trestům odnětí svobody u nezletilých, zatímco v mé zemi je mezi lidmi široký konsenzus ve prospěch odnětí svobody pachatelů závažné trestné činnosti, i když jsou nezletilí, protože je to motivuje k nápravě.

 
  
  

- Zpráva: Doris Pack (A6-0502/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Miroslav Mikolášik (PPE-DE).(SK) Vážená pani předsedající, vědomosti je nutno obnovovat po dobu celého pracovního života, nejen po dobu let strávených ve škole.

Vzdělávání je důležité kvůli osobnímu růstu a lepším možnostem zaměstnání. Jestliže podniky odhadnou, jaké jsou potřeby nových kvalifikací a požadavky pracovního trhu, vzdělávání dospělých se těmto požadavkům přizpůsobí, což přispěje k překonání nesouladů na trhu práce. To vše zohledňuje návrh Komise na akční plán pro vzdělávání dospělých, a proto jsem ho v hlasování podpořil. Jsem pro to, aby členské státy Evropské unie pomohly vzdělávání dospělých aktivními opatřeními a tím občany motivovali k vzdělávání a zaměstnavatele k poskytování vhodných podmínek ke vzdělávání. Mělo by jít o ekonomické stimuly v podobě grantů, daňových úlev, příspěvků či spolufinancování.

Také za tímto účelem je potřeba aktivněji využívat strukturálních fondů a zejména Evropského sociálního fondu. Za mimořádně důležité považuji to, aby se do celoživotního vzdělání zapojili i starší lidé, a mohli se takto uplatnit na trhu práce.

 
  
MPphoto
 
 

  Toomas Savi (ALDE). – Paní předsedající, hlasoval jsem pro zprávu paní Packové, protože jedním z účelů celoživotního vzdělávání je zvýšit flexibilitu pracovního trhu. Pro lidi nad 50 let, což se týká i mne, vytváří taková politika širší spektrum příležitostí, jak reagovat na změny na pracovním trhu a přizpůsobit se situaci bez výraznějších dopadů. Zpráva zdůrazňuje pozitivní efekt celoživotního vzdělávání na začlenění do společnosti a zaměstnatelnost, což by v žádném případě nemělo být ve stárnoucí společnosti, například v mém rodném Estonsku, opomíjeno.

 
  
MPphoto
 
 

  Agnes Schierhuber (PPE-DE). – (DE) Paní předsedající, zpráva paní Packové „Vzdělávání dospělých: na vzdělávání není nikdy pozdě“ je podle mě jedním z nejdůležitějších programů činnosti Evropské unie: motivovat k účasti ve vzdělávacích programech pro dospělé, ke studiu cizích jazyků, motivovat k dokončení terciárního vzdělání a tím k získání šance na lepší pracovní příležitosti a potažmo na vyšší příjem a rovněž příležitosti k lepší integraci imigrantů. Pro ženy je však mimořádně důležité, aby zde byly dostupné příslušné rámcové programy péče o děti.

Zejména musíme také přičítat velkou váhu možnosti předávání znalostí mezi generacemi. Z tohoto důvodu ÖVP-Europa-Club tuto zprávu s radostí podpořil.

 
  
MPphoto
 
 

  Nina Škottová (PPE-DE). – (CS) (Začátek vystoupení nebylo slyšet) v úvodu této zprávy o vzdělávání dospělých zcela jasně indikuje pozornost, která je celoživotnímu vzdělávání věnována ve všech institucích Evropské unie. Hromadění dokumentů, pěkných slov, apelů a hlasování pro, jak jsem i já učinila, však nestačí. Motivujme vzdělávací instituce, aby se skutečně koncepčně zapojily do procesu celoživotního vzdělávání. Tento proces nemůže být považován za nějaký přílepek klasického školství, ale měl by se stát součástí vzdělávacích systémů, a to vyžaduje závažné změny. Proto tento proces s sebou ponese v každé zemi výrazné finanční zatížení, které může být limitujícím faktorem rozvoje vzdělávání. Při rozvažování, kam směřovat finance při změnách financování jednotlivých politik EU, by se na tento okruh, a zejména univerzity jako přirozená centra vzdělanosti, nemělo zapomenout.

 
  
MPphoto
 
 

  Christopher Heaton-Harris (PPE-DE). – Paní předsedající, název toto zprávy je „Vzdělávání dospělých: Na vzdělávání není nikdy pozdě“. Kdyby se jen Evropská komise a ti, kdo stojí o úspěch Lisabonské smlouvy, z tohoto výroku sami poučili.

Vzdělávání dospělých je jedna z nejdůležitějších součástí našeho vzdělávacího systému. Myslím si, že většina této sněmovny se shodne na tom, že celoživotní vzdělávání je velmi dobrá věc.

Všichni jsme ve škole měli skvělé učitele a všichni si je pamatujeme. Já jsem měl vynikajícího učitele matematiky, který mě naučil, že jsou tři druhy lidí: ti, kteří umí počítat, a ti, kteří to neumí.

Měl jsem výborného učitele přírodovědy, který mě naučil, že radioaktivní kočka má poločas rozpadu 18, protože má 9 životů. Ale to nejdůležitější je asi věta, kterou určitě poznáváte, věta, kterou dnešní mládež používá čím dál více: „We don’t need no education, we don’t need no thought control („Nepotřebujeme vzdělání, nepotřebujeme, abyste nám kontrolovali myšlenky“).

Současné kroky kolem Lisabonské strategie jsou další „cihlou ve zdi“ mezi voliči, kteří nás sem poslali, a evropskými elitami, kteří voličů zneužívají.

 
  
MPphoto
 
 

  Syed Kamall (PPE-DE). – Paní předsedající, já bych jen rád ocenil Vaši trpělivost během těchto vysvětlení hlasování. Moc Vám děkuji také za to, že jste se některým vtipům i zasmála.

Možná je vám známo, že jsem zástupcem Londýna, nejznamenitějšího města na světě, hlavního města nejznamenitější země na světě. V Londýně je mnoho vzdělávacích institucí. Já sám jsem také chodil do školy v Londýně – studoval jsem magisterské studium na London School of Economics.

K tomuto konkrétnímu vysvětlení bych ale rád řekl to, že v celoživotním vzdělávání bychom neměli podceňovat oblast dalšího vzdělávání. Jsou některé vynikající instituce – Bromley College s výborným ředitelem Peterem Jonesem – to prosím dejte do záznamu – a Westminster College. My všichni si zasloužíme možnost vyjádřit se k Ústavě v referendu.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Lichotku bych vám mohla vrátit, protože nám do této chvíle šla práce celkem od ruky, ale začínáme se trochu opakovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Daniel Hannan (PPE-DE). – Paní předsedající, já bych mimo Vás rovněž rád poděkoval Vašemu týmu a tlumočníkům za trpělivost a smysl pro humor.

Chci se zeptat, co má tady to společného s Bruselem? Dle jakého článku Smlouvy a dle jakého možného uvažování selským rozumem je vzdělávání dospělých pravomocí EU?

Většina z nás akceptuje, že iniciativy několika států pro čistě přeshraniční otázky mají své opodstatnění, já ten argument dokážu akceptovat – nebo alespoň argument pro koordinovanou evropskou strategii řekněme v oblasti znečištění nebo snížení cel, možná v určitých částech letecké dopravy a podobně. I když ani zde se evropská koordinace nerovná jurisdikci EU.

Ale vzdělávání dospělých? Právě to je snad jedna z věcí, o které by měli rozhodovat voliči jednotlivých států prostřednictvím vlastních demokratických mechanismů a postupů.

Proč vždycky vycházíme z toho, že pán v Bruselu ví všechno lépe než běžný volič? Na tomtéž nepěkném předpokladu je postavena Ústava EU, nyní takzvaná Lisabonská smlouva, a proto bychom měli tuto Smlouvu předat do rukou lidu: Pactio Olisipio censenda est!

 
  
MPphoto
 
 

  Jim Allister (NI). – Paní předsedající, tato zpráva se vyznačuje starostlivým mateřským přístupem. Ale nejdůležitější je toto: zpráva vyjadřuje a typicky ztělesňuje přesvědčení, že Brusel má právo stanovovat programy a diktovat členským státům, jak by si měly sestavit priority otázek a výdajů, které zcela zjevně náleží k jejich vlastním pravomocem a měly by v jejich výlučné pravomoci zůstat, protože každý region má právo rozhodovat v rámci svého omezeného rozpočtu, jaké jsou jeho priority. O tom, zda je prioritou vzdělávání dospělých a vyšší výdaje, by měl rozhodovat daný region a daný národ, ne Brusel, a nemělo by to být kvůli Bruselu, ale proto, že je to vhodné samo o sobě za daných okolností.

Učíme se my všichni – já jsem se toho od roku 2004, kdy jsem sem přišel, naučil hodně. Nejvíce jsem se toho dozvěděl o tom, že evropská elita naprosto pohrdá občany, a právě proto občanům upírá základní právo hlasovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Roger Helmer (NI). – Paní předsedající, můžu Vám říci, že zde jsem hlasoval proti tomuto opatření, ale rovněž jsem hlasoval v souladu s instrukcemi konzervativců, tentokrát ochotně, protože bych býval měl v úmyslu stejně hlasovat proti, a to z důvodů, které zde tak jasně vypočetli moji přátelé a kolegové, zejména pan Hannan a pan Allister.

Toto nemá s Evropskou unií nic společného. Já jsem pro vzdělávání. Jsem pro vzdělávání dospělých. Jsem i absolutně proti tomu, aby Brusel rozhodoval o tom, jak by se mělo organizovat. Stejně jako pan Hannan nedokážu najít ve Smlouvách žádný základ pro to, aby tomu tak bylo. Smlouva nám nedává žádné oprávnění k tomu, abychom takové opatření schválili.

Stejně tak nemáme vzhledem k odmítnutí Ústavy ve Francii a v Holandsku oprávnění schválit totéž opatření znovu. Nyní by měla být po celé Evropské unii uspořádána v této otázce referenda.

 
  
MPphoto
 
 

  Thomas Wise (IND/DEM). – Paní předsedající, jen technická záležitost, mohl bych se jakožto dospělý, kterému se dostalo určitého vzdělání, zeptat pana Hannana, který má zjevně lepší vzdělání než já, co ten jeho latinský výrok znamená?

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Jsem si jistá, že Vám to řekne po skončení zasedání!

 
  
MPphoto
 
 

  Nirj Deva (PPE-DE). – Paní předsedající, toto je jedna z nejživějších debat v Evropském parlamentu od jeho zahájení. Kdyby se něco takového odehrálo už dříve, možná bychom tu teď měli televizní kamery a naši voliči by třeba zjistili, co tady děláme namísto těch nudných a nabubřelých záležitostí, které tu jinak ve dne v noci řešíme.

Nyní bych se rád zaměřil na vzdělávání dospělých. Na vzdělávání není nikdy pozdě, jak zpráva říká. A určitě se jedná o záležitost subsidiarity – rozhodnutí o prioritách má být na národních státech. V žádném případě není rozhodování o tom, jestli je vzdělávání dospělých nezbytné nebo ne, záležitostí Komise v Bruselu ani Evropského parlamentu!

Píše se tam, že na vzdělávání není nikdy pozdě – je to tak? –, a jedna z věcí, o kterou bychom své vzdělání měli rychle doplnit, je to, že nemůžeme oddělit občany Evropy od jejich rozhodujících činitelů. Musíme jim předložit to, jak se chystáme řídit Evropskou unii, a proto potřebujeme referendum.

 
  
MPphoto
 
 

  Derek Roland Clark (IND/DEM). – Paní předsedající, já jsem hlasoval proti tomuto opatření a učinil jsem tak zejména proto, že jsem učitel. Toto opatření bezpochyby přímo vede k Evropskému rámci kvalifikací, což je podfuk. Lidé budou studovat na svých tradičních univerzitách, získají kvalifikaci tam, a tato kvalifikace pak bude přepsána logem EU, erbem EU, heslem EU, a nezbude žádný odkaz na znamenitou univerzitu nebo školu, kde se jim vzdělání dostalo. To je výrazné a skutečně strašlivé zapírání místa vzdělání – a já to říkám kvůli všem univerzitám v Evropě, nejen kvůli těm slavným ve Velké Británii.

Abych se vrátil k otázce vzdělávání dospělých, měl bych pro vás návrh. Podporujme vzdělávání dospělých všemi způsoby. Rozdejme všem dospělým v EU kopie Lisabonské smlouvy a požádejme je, aby o ní hlasovali.

 
  
MPphoto
 
 

  Graham Booth (IND/DEM). – Paní předsedající, ano, hlasoval jsem proti této zprávě. Moje vysvětlení je takové, že strana UK Independence Party podporuje navrácení grantového systému Spojenému království, a já bych chtěl zdůraznit, že zrušení tohoto systému v Anglii a ve Walesu bylo způsobeno naším členstvím v EU. Rozhodování o daňových pobídkách a úlevách pro zaměstnavatele, kteří spolupracují se systémem vzdělávání dospělých, je záležitostí členských států, ne EU. Jako ve většině oblastí zde potřebujeme méně zásahů ze strany EU, ne více.

Vidím, že jsem ještě v časovém limitu, a tak bych rád dodal, že nadcházející ratifikace evropské Ústavy navzdory jejímu zamítnutí ve dvou referendech je nedemokratické, zbabělé a nelegitimní.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Jste sice v časovém limitu, ale mimo téma.

 
  
MPphoto
 
 

  Philip Claeys (NI).(NL) Paní předsedající, hlasoval jsem proti zprávě Samozřejmě ne proto, že jsem proti celoživotnímu vzdělávání. Naopak, žádný rozumně uvažující člověk by nepochyboval o velké důležitosti vzdělávání dospělých v našem neustále se proměňujícím světě.

Myslím si však, že by Evropa a především Evropská komise neměly příliš zasahovat do oblasti působnosti členských států. Není to jen záležitost zdravého rozumu, je to také součást zásady subsidiarity, která se zde vždy tolik vychvaluje, ale praxe čím dál výrazněji ukazuje, že to existuje jen formálně.

 
  
  

- Zpráva: Roberta Angelilli (A6-0520/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Milan Horáček (Verts/ALE). – (DE) Paní předsedající, rád bych vystoupil s ústním prohlášením ohledně vynikající zprávy paní Angelilliové o strategii EU v oblasti práv dítěte. Zejména je důležité radikální řešení otázek dětské prostituce a sexuální turistiky. Pro oběti této trestné činnosti nemusíme chodit daleko. Například v hraniční oblasti mezi Německem, Českou republikou a Rakouskem se po otevření hranic nesmírně rozmohla prostituce žen, ale čím dál více i dětí. Na úrovni EU však tomuto tématu nebyla dlouho vůbec věnována pozornost.

Problémy spojené s dětskou prostitucí, jako jsou sítě pachatelů na internetu a neexistující spolupráce ve věcech přeshraničního dohledu a vymáhání právních předpisů, lze řešit pouze na evropské úrovni. Zpráva se těmito oblastmi zabývá a začleňuje je do komplexní strategie. I když v oblasti boje proti zneužívání dětí ještě zbývá hodně práce, je to povzbudivé znamení.

 
  
  

Písemná vysvětlení hlasování

 
  
  

- Zpráva: Friedrich-Wilhelm Graefe zu Baringdorf (A6-0508/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně.(FR) Hlasoval jsem ve prospěch legislativního usnesení ke zprávě mého německého kolegy Friedricha-Wilhelma Graefe zu Baringdorfa, která se týká návrhu nařízení o krocích, jež má Evropská komise podniknout v období 2008-2013 prostřednictvím zařízení detekce na dálku zavedených v rámci společné zemědělské politiky.

Podporuji návrh, aby byla činnost detekce na dálku financována vlastním rozpočtem a ne z prostředků Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF). I když moji kolegové mají za to, že je lepší usilovat o zlepšení stávající internetové stránky zemědělské větve Společného výzkumného centra EU tak, aby všechny relevantní údaje nashromážděné v rámci těchto výzkumů mohly být volně dány k dispozici veřejnosti, já jsem velkým zastáncem vytvoření infrastruktury družicových dat a elektronické stránky dle navrhovaných cílů Evropské komise.

Podporuji návrhy na vytvoření soupisu veškerých družicových dat, projektů detekce na dálku a agrometeorologie a na konsolidaci infrastruktury a stávajících elektronických stránek v oblasti družicových dat pro použití v zemědělství.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Evropská komise má za to, že v rámci reakce na potřeby řízení společné zemědělské politiky jsou naprosto nezbytné informace o využití půdy, o stavu půdy a stavu plodin. Proto představila detekci na dálku jakožto metodu výzkumu, která má zajistit snadnější přístup k informacím obsaženým v běžných zemědělských statistikách a prognostických systémech.

Návrh zohlednil pilotní projekt týkající se technik detekce na dálku pod záštitou rozhodnutí Rady 1445/2000/ES, ke kterému byl mezitím dán podnět. Podle Komise dospěl agrometeorologický systém prognóz výnosů a monitoringu stavu půdy a plodin (MARS) díky tomuto projektu do vyššího stádia.

Nyní Komise navrhuje další uplatnění technologií detekce na dálku v zemědělství na období 2008-2013 v oblasti monitoringu zemědělských trhů. Tento projekt bude probíhat od 1. ledna 2008 po dobu šesti let. Aplikace vzdálených senzorů by pro Komisi představovaly nástroj k uplatňování a sledování Společné zemědělské politiky, i když informace by mohla být užitečná pro členské státy.

Otázka je, jak se systém bude používat a kdo ho bude používat, a proto jsme se zdrželi hlasování.

 
  
MPphoto
 
 

  Duarte Freitas (PPE-DE), písemně. − (PT) I když s návrhem Evropské komise z obecného hlediska souhlasím, hlasuji pro zprávu kolegy Graefeho zu Baringdorfa, protože poukazuje na některé věci, ve kterých mu dávám zapravdu.

Například chápu znepokojení zpravodaje nad tím, že je nemožné porovnávat údaje mezi různými členskými státy z důvodu různé frekvence analýz.

Přesto schvaluji vytvoření soupisu a konsolidaci infrastruktury družicových dat a příslušných webových stránek i zlepšení webové stránky zemědělského úseku za účelem zpřístupnění dat veřejnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Hélène Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. (SV) Hlasujeme proti této zprávě, protože Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova se jako obvykle snaží o začlenění pozměňovacích návrhů, jejichž cílem je přesunout více prostředků z rozpočtu EU na zemědělskou politiku. Pozměňovací návrh č. 4 předložený Výborem pro zemědělství navrhuje, aby bylo vyčleněno 9,2 milionů eur do zvláštního rozpočtu, místo aby tyto prostředky plynuly prostřednictvím Evropského záručního zemědělského fondu. To si nelze vykládat jinak než jako snahu o zajištění zvýšení rozpočtu.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (PSE), písemně. − Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Mám za to, že rozšíření jakéhokoli návrhu, jehož snahou je přispět k tomu, aby byla Společná zemědělská politika přesnější v rozdělování prostředků, může být jedině pozitivní krok zaručující spravedlivé řešení pro skotské zemědělce. Schopnost odhadovat výnosy přesněji a zajistit volnější dostupnost souvisejících informací umožní zlepšení politiky, která zatím nemá pověst politiky spravedlivé, transparentní a citlivé k životnímu prostředí.

 
  
  

- Zpráva: Gurt Lechner (A6-0504/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně.(FR) Na základě vynikající zprávy mého německého kolegy Kurta Lechnera schvaluji, aby Evropský parlament ve druhém čtení postupu spolurozhodování přijal legislativní usnesení o společném stanovisku Rady k přijetí směrnice o harmonizaci legislativních, regulačních a administrativních ustanovení členských států, pokud jde o spotřebitelské úvěry, která nahradí rámec Společenství z roku 1987, jenž byl dvakrát změněn. Vítám vůli Komise k nastolení podmínek nezbytných pro skutečný vnitřní trh se spotřebitelskými úvěry, zaručení vysokého stupně ochrany spotřebitelů a vyjasnění právní úpravy Společenství formou přepracování tří směrnic z let 1987, 1990 a 1998, které se tohoto typu úvěru týkají.

Oceňuji významnou práci, kterou odvedl můj francouzský kolega Jean-Paul Gauzès, jenž díky moudrosti a síle svého přesvědčení do značné míry přispěl k tomuto důležitému kompromisu, který bude přínosem pro hospodářský růst, ochranu spotřebitelů a úvěrové instituce.

 
  
MPphoto
 
 

  Gérard Deprez (ALDE), písemně. – (FR) Po pěti letech diskusí budou mít evropští občané brzy stejné informace o spotřebitelských úvěrech, které jim umožní lépe porovnat zahraniční nabídky ke koupi automobilu, myčky nádobí nebo rozkládací pohovky.

I když Evropané mají možnost vzít si bankovní půjčky na spotřební zboží v cizině již nyní, využívají jí jen málo – v současné době je v cizině uzavřeno méně než 1 % celkového objemu tohoto typu úvěrů. Sazby se však dnes mezi jednotlivými zeměmi mohou lišit i dvojnásobně (Portugalsko 12 %, Finsko 6 %). Mezi největší zaznamenané překážky patří jazyková bariéra, vzdálenost a nedůvěra spotřebitelů.

Směrnice, kterou podporuji, by měla přispět k posílené této důvěry, k lepší informovanosti spotřebitelů a k usnadnění jejich výběru, a zároveň jim poskytne jednotná pravidla ochrany (předčasné splacení, právo na odstoupení atd.).

Na závěr bych rád položil dvě otázky:

Není zde riziko, že pokud ještě nezpřísníme podmínky pro prověřování bonity zákazníků úvěrovými institucemi, podpoříme předlužení? Není nezbytně nutné začít pracovat na otázce přeshraniční soutěže v oblasti nemovitostních půjček?

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Toto hlasování se týká druhého čtení návrhu původně předloženého Evropskou komisí v roce 2002. Cílem těchto kompromisů je dosáhnout dohody s Radou na znění, které by nahradilo současnou směrnici 87/102/EHS a zavedlo společný právní rámec pro smlouvy o spotřebitelských úvěrech.

Jde o to, aby se usnadnilo otevření vnitrostátních trhů a povzbudily přeshraniční transakce související se spotřebitelskými úvěry, a to s cílem posílit hospodářskou soutěž a „zlepšit“ vnitřní trh.

Mimo jiné je stanoven vzorec pro výpočet roční procentuální sazbu poplatků (APR), podmínky pro případ předčasného splacení a povinné informace o úvěrových smlouvách, jež mají být poskytovány spotřebitelům.

Hlasovali jsme pro návrhy, které jsou nastaveny tak, aby poskytovaly lepší ochranu spotřebitele, což je obzvláště důležité v Portugalsku, kde neustále vzrůstá zadluženost domácností a překročila již 124 % dostupného příjmu, zatímco nejvýznamnější finanční skupiny vykazují skandální zisky.

Hlasovali jsme proti všem návrhům, které usnadňují otevření finančních trhů a přeshraniční úvěry a které jsou navrženy tak, aby odstranily překážky ve vstupu velkých finančních skupin, místo aby chránily spotřebitele.

 
  
MPphoto
 
 

  Françoise Grossetête (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro zprávu, která navrhuje harmonizaci legislativ členských států v oblasti spotřebitelských úvěrů.

Ačkoli již evropské domácnosti mají právo získat na nákup spotřebního zboží bankovní půjčky v zahraničí, využívají této možnosti jen málokdy. Největšími překážkami jsou jazyková bariéra, vzdálenost a nedostatečná důvěra.

Nová směrnice zvýší pro spotřebitele transparentnost trhu u úvěrů ve výši od 200 do 75 000 eur. Spotřebitelé budou mít k dispozici informace, které potřebují k informovanému rozhodnutí, rozhodnou-li se k nákupu za hranicemi.

V případě nabídek úvěrů budou informace pro spotřebitele obsaženy v novém evropském informačním úvěrovém formuláři. Později budou také spotřebitelé využívat jednotné faktické roční sazby, která bude srovnatelná po celé EU.

Směrnice spotřebitelům poskytne základní kvalitní a snadno porovnatelné informace. Právo na odstoupení od smlouvy a právo na předčasné splacení bez nadbytečných poplatků i transparentní prezentace jejich práv a povinností jim dodají nutnou důvěru ke srovnávání cen.

 
  
MPphoto
 
 

  Astrid Lulling (PPE-DE), písemně. – (FR) Kompromis, ke kterému se Parlament má vyjádřit, je zajisté v porovnání se stanoviskem Rady zlepšením, ale je nadále nedostatečný v celé řadě základních bodů z oblasti úvěrových smluv pro spotřebitelské úvěry.

Částka 200 eur, což je dolní hranice výše úvěru, od které směrnice platí, je podle mého názoru vzhledem k životní úrovni ve většině členských států příliš nízká.

Stejně tak není namístě harmonizovat ustanovení upravující poplatky v případě předčasného splacení. Rozdíly mezi členskými státy jsou příliš vysoké. Takzvaný kompromis dojednaný v Radě je jen soupis různých vnitrostátních ustanovení a přináší více komplikací než harmonizace.

Podle mého názoru je tato směrnice až příliš byrokratická, a to jak pro podniky, tak i pro úvěrové instituce a pro spotřebitele. Množství minimálních informací, které vyžaduje, je příliš vysoké a nestravitelné. Je zde nebezpečí, že to u informovaných spotřebitelů způsobí zmatek.

 
  
MPphoto
 
 

  Toine Manders (ALDE), písemně. − (NL) Výsledek dnešního hlasování v Evropském parlamentu znamená, že po celých pěti letech bylo dosaženo dohody o směrnici o spotřebitelských úvěrech. Dialog mezi Evropskou komisí, Radou a Parlamentem byl koncem minulého týdne stále bez výsledku, protože zpravodaj měl nepřekonatelné námitky ke kompromisnímu návrhu týkajícímu se předčasnému splacení, který byly všechny ostatní strany ochotny přijmout. Posléze dosažený kompromis mezi vyjednavači Skupiny sociálních demokratů v Evropském parlamentu a Skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu, který byl rovněž přijatelný pro Evropskou komisi a Radu, dnes od Parlamentu získal širokou podporu. Těší mě, že Skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů se nyní rozhodla kompromis podpořit, protože jsem přesvědčen, že představuje to nejlepší možné řešení pro spotřebitele a odvětví. Rád bych poděkoval všem zúčastněným, zejména zpravodaji, za nasazení v průběhu celého procesu.

 
  
MPphoto
 
 

  Diamanto Manolakou (GUE/NGL), písemně. – (EL) Spotřebitelské půjčky a půjčky na bydlení dosáhly v Řecku objemu 95 miliard eur – oblast spotřebitelských úvěrů roste nejvyšším tempem v celé eurozóny a její hodnota se blíží celkovému ročnímu rozpočtu EU. To je znamením zvyšující se chudoby.

Půjčky mají dva miliony domácností, z nichž 3-4 % nedokážou dluh splácet. Ve většině případů překračují dluhy 40 % příjmu, což vede k neustálému zabavování majetku soudními vykonavateli. Totéž se týká malých a středních podniků, které jsou nuceny uchylovat se k půjčkám.

Banky bezohledně hromadí neskutečné zisky z vysokých úrokových sazeb na půjčky a nízkých úrokových sazeb na vklady, nezákonných a neregulérních odpisů a poplatků, klamavé reklamy a podobně, čímž se pracující dostávají stále hlouběji do červených čísel.

EU podporuje finanční instituce tím, že jim zaručuje zisky a že zmírňuje dopady své nepopulární politiky, což omezuje kupní sílu pracujících a snižuje kvalitu jejich života.

Navrhovaná směrnice chrání zásadu svobody sepisování smluv bez ohledu na nerovné vyjednávací možnosti. Posiluje finanční kapitál přesunem zodpovědnosti na spotřebitele. Zajišťuje proti náhradě za předčasné splacení, podporuje harmonizaci právních ustanovení a otevření vnitrostátních trhů v odvětví spotřebitelských úvěrů a je pro vypůjčovatele záměrně složitá a nečitelná.

Poslanci za KKE (Komunistická strana Řecka) hlasují proti posílení finančních úvěrů a zasazují se o skutečné lidové hospodářství, které bude příznivé pro pracující lid.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (PSE), písemně. − S výzvami k harmonizaci zákonů o úvěrech po celé Evropě souhlasím. Zpráva nejen vytváří vnitřní trh se spotřebitelskými úvěry, ale rovněž vymezuje sadu požadavků, které zajistí spravedlivé řešení pro spotřebitele i pro věřitele. Pravidla v této oblasti musí být příznivá pro spotřebitele, zejména pokud jde o předčasné splacení a kompenzaci, a zpráva podle mého názoru k těmto otázkám přistupuje adekvátně. Harmonizace reklamy rovněž pomůže zajistit, aby byli zákazníci po celé Evropě při rozhodování o spotřebitelských úvěrech stejně dobře informováni.

 
  
MPphoto
 
 

  Béatrice Patrie (PSE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro kompromis, ke kterému dospěla frakce PSE s Radou (pozměňovací návrh 46), protože umožňuje udržet rovnováhu dosaženou během německého předsednictví vloni na jaře.

Těší mě, že spotřebitelské úvěry definované v tomto návrhu směrnice mají minimální výši 200 eur a maximální výši 75 000 eur. Bývala bych ale dala přednost tomu, kdyby byl strop stanoven na 50 000 eur.

Zejména mě těší kvalifikovaná většina, kterou jsme získali při plenárním zasedání v oblasti zaručení toho, aby byly v případě předčasného splacení úvěru jasně chráněny zájmy spotřebitelů. Kompenzace, kterou banka bude moci požadovat, bude přesně definována a v případě úvěrů nižších než 10 000 eur může být i zakázána.

V každém případě bude nutné, aby naší prioritou zůstal boj proti předluženosti a aby se lidé uchylovali k úvěrům. Je iluzorní domnívat se, že rodinnými úvěry můžeme dát nový impuls spotřebě – takový přístup vede pouze k ochuzování těch nejzranitelnějších spotřebitelů.

Cíl nového nastartování růstu prostřednictvím spotřeby splníme zvýšením mezd, ne hromaděním úvěrů!

 
  
MPphoto
 
 

  Pierre Pribetich (PSE), písemně. – (FR) Zpráva Kurta Lechnera o otevření evropského trhu se spotřebitelskými půjčkami byla přijata ve středu 16. ledna.

Zdá se mi, že přechod trhu, který byl dosud silně vnitrostátní, k evropskému rámci, a to při zachování vysokého stupně ochrany spotřebitele, je prvním krokem k harmonizaci pravidel v oblasti spotřebitelských úvěrů.

Riziko zadluženosti je pro spotřebitele stále příliš vysoké. Bylo zřejmé, že zaručení kontroly a transparentnosti zavedením databází informací o solventnosti každého zákazníka bude nezbytností.

Já jsem nicméně stejně jako většina mých kolegů hlasoval proti pozměňovacímu návrhu 29 k článku 16 a těší mě, že byl zamítnut. Dle mého mínění tento bod skutečně penalizoval spotřebitele, který se rozhodl splatit úvěr předčasně.

Tato možnost spotřebitele rozvázat úvěrovou smlouvu před termínem splatnosti je totiž dobrá iniciativa. Neměla by proto být zastíněna možností věřitele požadovat kompenzaci za eventuální náklady, nejsou-li k tomu odůvodněné a spravedlivé důvody.

Bylo tedy nutné stanovit hranice. Věřitel tak nebude moci požadovat kompenzaci vyšší než 1 % částky úvěru.

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Queiró (PPE-DE), písemně. – (PT) Společný právní rámec pro spotřebitelské úvěry musí stanovit jasná, jednoduchá a stručná pravidla, aby nabízel evropskou přidanou hodnotu s cílem podpořit vnitřní trh.

Dnes bych proto rád Parlamentu poblahopřál k pozitivní dohodě dosažené v otázce této právní úpravy. Otevření vnitrostátních trhů spotřebitelským úvěrům považuji za něco velmi důležitého, protože se tím posílí hospodářská soutěž, což bude mít velmi pozitivní důsledky pro spotřebitele.

Je jasné, že tímto novým návrhem EU jedná ve prospěch soutěže mezi finančními institucemi a zavádí nutnou transparentnost při zveřejňování předsmluvních a smluvních informací o poskytnutí úvěru, což já považuji za údaje zásadní pro ochranu spotřebitele, a možná také umožňuje snížení úrokových sazeb vzhledem ke zvýšení nabídky, zejména na menších trzích.

Úvěrové stropy stanovené v rámci této dohody jsou rovněž pro portugalský trh velmi pozitivním aspektem. Jsem přesvědčen, že nový rámec usnadní rozšíření počtu úvěrových příležitostí, protože nyní je potřeba zajistit řádnou ochranu spotřebitelů a jejich bonity a předejít nadměrnému vystavení zadluženosti v rámci zdravé sociální politiky. Je potřeba těžit z výhod a neřešit problémy vytvářením nových.

 
  
MPphoto
 
 

  Frédérique Ries (ALDE), písemně. – (FR) Evropský parlament dnes odhlasoval velmi kontroverzní směrnici, která byla téměř 6 let „u ledu“. Přesto se jedná o dokument velmi blízký starostem Evropanů, protože počítá s harmonizací trhu se spotřebitelskými úvěry.

Trh má hodnotu 800 miliard eur (dvě třetiny Evropanů úvěrů využívají k nákupům nábytku, televize nebo automobilu), sazby se v současné době pohybují mezi 6 % (ve Finsku) a více než 12 % (v Portugalsku), a přesto jsou zatím tyto operace hlavně vnitrostátní, přeshraničních úvěrů je dnes méně než 1 %.

Směrnice otevírá evropské hranice spotřebiteli, který hledá lepší úvěr – bude si moci vybrat tu nejlepší nabídku a přitom mu budou zaručena stejná práva a stejné standardy, pokud jde o informace, porovnání a zejména ochranu proti předluženosti. Vyhodnocování solventnosti dlužníka, rychlé a bezplatné informace v případě zamítnutí a v zásadě právo na odstoupení od smlouvy do 14 dnů, to jsou některé hlavní cíle směrnice.

Lítost, a to velkou, musím vyjádřit na nejasností kolem podmínek předčasného splácení. Těžká penalizace spotřebitele, který by tohoto využil, by znamenala jen to, že ostatní výhody harmonizace by byly zcela zbytečné!

 
  
MPphoto
 
 

  Luca Romagnoli (NI), písemně. (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, hlasoval jsem pro Lechnerovu zprávu o spotřebitelských úvěrech. Domnívám se, že je pro Evropskou unii nezbytné vyzbrojit se obecným referenčním rámcem, který má chránit občany v odvětví, jež v posledních letech zaznamenalo výrazný růst.

Zejména v Itálii roste obrat spotřebitelských úvěrů exponenciální řadou. Často se stává, že spotřebitelé, někdy svedeni lákavými reklamními kampaněmi, úvěrové smlouvy uzavřou, aniž by si plně uvědomovali svá práva a smluvní podmínky, a najednou zjistí, že jsou vázáni celou řadou podmínek a povinností. V tomto kontextu tedy zdůrazňuji, že je žádoucí zvýšit ochranu spotřebitele, a to rovněž prostřednictvím této směrnice.

 
  
MPphoto
 
 

  Andrzej Jan Szejna (PSE), písemně. − (PL) Hlasuji pro zprávu Kurta Lechnera o doporučení pro druhé čtení společného stanoviska Rady o přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o smlouvách o spotřebitelských úvěrech a zrušení směrnice Rady 87/102/EHS.

Dle mého názoru je kompromis dosažený během postupných vyjednávání uspokojivý. Cílem navrhovaného řešení je zjednodušit postup při poskytování úvěrů a usnadnit spotřebitelům přístup k úvěrům po celé Evropské unii. Harmonizace a sjednocení norem povede k vyšší konkurenceschopnosti institucí, jež úvěry poskytují, ke snížení nákladů a rovněž k vytvoření skutečného vnitřního trhu v oblasti spotřebitelských úvěrů.

 
  
MPphoto
 
 

  Jacques Toubon (PPE-DE), písemně. – (FR) Odhlasování návrhu směrnice o spotřebitelských úvěrech pro francouzské poslance za stranu UMP [Union pour un Mouvement Populaire – Unie pro lidové hnutí] znamená významný pokrok.

Díky přínosu Evropského parlamentu a zejména zpravodaje Kurta Lechnera podporuje konečné znění dokumentu otevření hranic ve významné oblasti každodenního života a zároveň zachovává vydobytá práva spotřebitelů, zejména spotřebitelů francouzských.

Transpozice této směrnice umožní v budoucnu nabídku lepších úvěrových podmínek a omezení rizik předluženosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Bernadette Vergnaud (PSE), písemně. – (FR) Šest let po zavedení eura Evropa dosud v bankovní oblasti neměla jednotný trh přínosný pro spotřebitele, který by jim umožnil těžit z výhod jednotné měny hmatatelnějším způsobem.

Informace o uplatňovaných sazbách a podmínkách udílení úvěru budou standardizovány, aby bylo možné lépe srovnávat různé nabídky. Spotřebitelé tak budou mít možnost informovaného výběru a budou si moci zajistit ty nejlepší možné podmínky půjček.

Věřitel rovněž bude povinen klienta jasně informovat o výhodách a nevýhodách jím nabízené půjčky. Záležitosti práva na odstoupení od smlouvy v případě vázaného úvěru (okamžité dodání zboží) a výše penalizace v případě předčasného splacení půjčky jsou jasně definovány. Tato penalizace bude muset být „spravedlivá a objektivně zdůvodnitelná“. Nebude smět překročit 1 % částky úvěru, která je předmětem předčasného splacení, a u půjček s proměnnou sazbou nebude povolena. Ještě více mě těší, že členské státy budou moci zavést úpravu, která v současné době platí ve Francii, totiž že u úvěrů nižších než 10 000 eur nebude povoleno vyžadovat kompenzaci, a právě proto jsem hlasovala pro.

 
  
  

- Zpráva: Roberta Angelilli (A6-0520/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Charlotte Cederschiöld, Christofer Fjellner, Gunnar Hökmark a Anna Ibrisagic (PPE-DE), písemně. (SV) Švédská strana umírněných (Moderaterna) hlasovala pro návrh strategie EU pro práva dítěte. Máme za to, že práva dítěte musí být respektována úplně stejně jako lidská práva a samozřejmě podporujeme boj proti například dětské pornografii a pohlavnímu vykořisťování dětí. Musíme však zdůraznit, že mnoho bodů zprávy se týká oblastí, které by měly být regulovány na úrovni členských států, například vyřizování adopcí. Kromě toho se tu jedná o témata, která již jsou upravena ve stávající právní úpravě ES, jako je například televizní reklama a označování výrobků.

 
  
MPphoto
 
 

  Proinsias De Rossa (PSE), písemně. − Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože jsem přesvědčen, že kvalitně přispívá k boji proti veškerým formám násilí a zneužívání páchaným na dětech, včetně chudoby, diskriminace a přístupu ke vzdělávání.

Zejména vítám to, že EP podporuje mechanismus, díky němuž mohou být dodavatelé produktů vyrobených dětskou pracovní silou v Evropě stíháni. Zároveň vyzývám Komisi, aby se bezodkladně začala zabývat mechanismy, které činí hlavního zadavatele v dodavatelském řetězci zodpovědným za úmluvy OSN o dětské práci.

Je mi však líto, že zde došlo k pokusům odstranit odkazy na právo mladistvých na sexuální a reprodukční zdraví a na výchovu a služby v oblasti plánování rodiny.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (PSE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu Roberty Angelilli „Směrem ke strategii EU o právech dítěte“, protože je důležité upozornit na skutečnost, že mnoho nástrojů přijímaných na úrovni EU přímo či nepřímo ovlivňuje práva dítěte. Proto jsem přesvědčena, že je nezbytné vypracovat legislativní rámec uznávající práva dítěte, aby tato práva mohla být kodifikována v právní formě.

V tomto kontextu je tato zpráva významným příspěvkem k zajištění respektování práv dítěte, protože volá po právní úpravě Společenství zakazující veškeré formy násilí na dětech a zdůrazňuje význam oblastí, jako je vzdělávání, zdravotnictví, adopce a boj proti chudobě a diskriminaci. Rovněž bych ráda poukázala na to, že nová Lisabonská smlouva stanoví právní základ pro práva dítěte, která jsou nyní součástí cílů Evropské unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Hélène Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. (SV) Práva dítěte jsou nepochybně právy univerzálními a nezadatelnými a poslanci za stranu Junilistan s potěšením konstatují, že všechny členské státy EU ratifikovaly Úmluvu OSN o právech dítěte. To znamená, že jsme již vázáni mezinárodními právními předpisy pro ochranu dětí před dětskou prací, obchodem s lidmi, násilím a mnoha dalšími formami zásahů do životů dětí. Dětská práva jsou navíc ve švédském právu oblastí, která nekompromisně staví nejlepší zájem dítěte na přední místo.

Rozhodli jsme se zdržet se hlasování o zprávě z jednoduchého důvodu, totiž proto, že zpravodajka ve své zprávě podle všeho nezvládla soustředit pozornost na nejlepší zájmy dítěte. Zpráva se zaměřuje téměř výlučně na otázku, jaký konkrétní sociální model by členské státy měly ve svých zemích přijmout, aby bylo dosaženo toho, co Evropský parlament považuje za nejlepší řešení. Tato zpráva pokrývá vše od zákazu násilí v televizním vysílání a prodeje násilných počítačových her po svatby z donucení, nelegální adopce a nelegální práci.

Samozřejmě jsme hlasovali pro pozměňovací návrhy, které zdůrazňují význam plného dodržení Úmluvy OSN o právech dítěte jakožto záruky právní ochrany dětí a jejich univerzálních lidských práv.

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato zpráva má téměř 200 článků a jsou v ní některé aspekty, které podporujeme, a další aspekty, které nepodporujeme. Naše hlasování by mělo být chápáno ve světle tohoto prohlášení.

Měli bychom však poukázat na to, že se této zprávě někdy nedaří zabývat se příčinami situací, jejichž výskyt konstatuje.

Tato zpráva se vyhýbá odpovědnosti, protože nekritizuje neoliberální politiky EU, které způsobily chudobu milionu lidí, zejména dětí. Tyto politiky vedly k hlubokým a nepřijatelným sociálním nerovnostem způsobeným kapitalistickým vykořisťováním a koncentrací. Politiky, které podporují sociální střety a ztrátu hodnoty mezd pracujících, snadné propouštění a čím dál nejistější smluvní podmínky, dlouhou a flexibilnější pracovní dobu a liberalizaci a privatizaci veřejných služeb. Politiky, které mají hluboké nežádoucí dopady na výkonnost a životní podmínky pracujících a jejich rodin, a tedy i jejich dětí.

Mezi podmínky respektování a plného uplatnění práv dítěte patří mimo jiné spravedlivé rozložení bohatství, pracovní místa zaručující práva, slušné mzdy, kratší pracovní doba, rozvoj silných veřejných systémů sociálního zabezpečení a zdravotnictví a bezplatné vzdělávání pro všechny.

 
  
MPphoto
 
 

  Marian Harkin (ALDE), písemně. − I když jsem hlasoval pro tuto zprávu, rád bych objasnil své stanovisko k odstavci dvě zprávy. Je zde napsáno, že rozhodnutí mezivládní konference z 19. října 2007 začlenit práva dítěte mezi cíle EU do Lisabonské smlouvy poskytuje nový právní základ pro práva dítěte. Podle reakce komisaře Fratiniho na mou otázku ohledně této záležitosti během plenární rozpravy Lisabon nepokládá konkrétní právní základ a je důležité toto vyjasnit. Pokud jde o odstavec 127, ten nepodporuji, protože jsem proti zákazu šátků a hidžábů.

 
  
MPphoto
 
 

  Milan Horáček (Verts/ALE), písemně. − (DE) Rád bych se vyjádřil ke zprávě kolegyně Angelili o strategii EU o právech dítěte. Jedná se o velmi dobrou zprávu. Především je důležitý radikální přístup k otázce dětské prostituce a sexuální turistiky.

Pro oběti této trestné činnosti nemusíme chodit daleko. Například v hraniční oblasti mezi Německem, Českou republikou a Rakouskem se po otevření hranic nesmírně rozmohla prostituce žen, ale čím dál více i dětí. Na úrovni EU však tomuto tématu nebyla dlouho vůbec věnována pozornost.

Problémy spojené s dětskou prostitucí lze řešit pouze na evropské úrovni (sdružování pachatelů na internetových sítích a nedostatek spolupráce v oblasti přeshraničního dohledu a vymáhání právních předpisů).

Zpráva se těmito oblastmi zabývá a začleňuje je do komplexní strategie. I když v oblasti boje proti zneužívání dětí ještě zbývá hodně práce, je to povzbudivé znamení.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean Lambert (Verts/ALE), písemně. − Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože jsem přesvědčen, že to je komplexní prohlášení plné dobrých návrhů. Zejména vítám uznání práva dítěte na zapojení do rozhodnutí, které se ho přímo týká, a na řádné zastoupení při právních a správních slyšeních. Tato zpráva se silně zasazuje o potřebu zdravého prostředí a o právo hrát si. Rovněž uznává princip, že děti se zákonným právem pracovat by měly být placeny na základě rovné mzdy za stejnou práci – příliš mnoho mladých lidí je využíváno k tomu, aby poskytovali levnou alternativu k ostatním pracovníkům, i když v mnoha odvětvích pracují stejně dobře a stejně tvrdě. Hlasoval jsem pro odstranění odstavce, který chce podporovat státy v tom, aby postavily nošení hidžábu u mladých děvčat mimo zákon. Myslím si, že to je nemístný návrh Výboru pro práva žen, který vychází z toho, že hidžáb je automatická známka podřízení ženy, což není pravda. Osobně mě uráží, když vidím děvčata před pubertou, které nosí oblečení s nápisy vybízejícími k sexu, ale nepokoušel bych se to zakázat cestou parlamentní zprávy. Mám proto radost, že zpráva prošla bez tohoto odstavce.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (PSE), písemně. − Silně podporuji myšlenku komplexní a koherentní evropské strategie pro práva dítěte. Boj proti veškerým formám násilí, chudoby a diskriminace, kterými děti trpí, je něco, co bychom neměli řešit pouze na vnitrostátní úrovni. Ochrana práv dítěte na vzdělání, zdraví a adopci, to vše jsou práva, která by Evropa jako celek měla nadále uznávat a chránit.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) V paralelních společnostech se starobylou islámskou tradicí kvete násilí. Děti ventilují jim vštípenou nenávist k pokleslé západní kultuře na školních hřištích i na ulicích, nebo se z nich dokonce stávají potenciální teroristé. Kvůli nesprávně uchopené toleranci jsme odhlíželi od prvních varovných signálů a odmítali jsme vzít na vědomí, že trend nabírá na výbušné rychlosti.

Alarmující je i nárůst obchodu s dětmi a dětské pornografie, a jak je všeobecně známo, pachatelé sexuální trestné činnosti vykazují vysoké procento recidivy. V tomto ohledu vyplula na povrch také pochybná adopční řízení s dětmi z rozvojových zemí, řízení, která se nezastavila ani před obchodem s dětmi, obchodem s lidskými orgány nebo prostitucí.

Vzhledem k tomu, že na adopci čeká nesmírné množství sirotků, zejména na východě, a miliony nenarozených dětí v Evropě, by přísný zákaz adopcí neevropských dětí znamenal razantní krok proti obchodu s dětmi, a totéž se týká zavedení celoevropského rejstříku pachatelů sexuální trestné činnosti a vyšších postihů za sexuální aktivity s dětmi i za držení dětské pornografie. V neposlední řadě je rovněž třeba bojovat proti domácímu násilí v rodinách migrantů a omezit podíl cizinců ve školách, abychom přetnuli trend vzrůstajícího násilí.

 
  
MPphoto
 
 

  Baronesse Nicholson of Winterbourne (ALDE), písemně. − Přestože Lisabonská smlouva stanoví podporu práv dítěte jako obecný cíl EU, nevytváří za tímto účelem nové legislativní pravomoci. Jsem přesvědčena, že veškeré kroky v této oblasti by měly spadat do stávajícího právního rámce. V této zprávě jsou výrazné oblasti, které tyto hranice překračují. Kromě toho tato zpráva ani nenabízí uskutečnitelná řešení dětských problémů. Jedním z příkladů je institucionální péče. Odhlasovali jsme, že to bude omezeno na dočasné opatření. Avšak statisíce dětí po celé Evropě se rodí s takovými fyzickými či duševními postiženími nebo jsou těmito postiženími zasaženy v průběhu života, že je pro ně dlouhodobá institucionální péče zdravotní a sociální nezbytností. Dítě s celkovým ochrnutím, vrozeným rozštěpem páteře nebo hydrocefalem může žít důstojným a šťastným životem s odborným personálem a návštěvami rodiny. Prioritou je upevnění tohoto systému, ne jeho zrušení.

V Evropě máme povinnost řídit se Úmluvou OSN o právech dítěte. Tato zpráva zkresluje několik důležitých poselství obsažených v této Úmluvě. S politováním tedy musím říci, že tuto zprávu podpořit nemůžu, i když mám stejnou starost o blaho dětí, který vyjádřili její příznivci.

 
  
MPphoto
 
 

  Athanasios Pafilis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Tato sáhodlouhá zpráva plná literární rétoriky se pokouší zamaskovat zodpovědnost EU a členských států za jejich barbarskou politiku, která vede k nelidským podmínkám, v nichž žijí děti a rodiče z obyčejných rodin. Jaké to je pokrytectví, že se EU snaží ukázat zájem o práva dítěte, když její politika tvrdě dopadá na pracující v podobě nezaměstnanosti, částečné zaměstnanosti, úpadku životní úrovně, privatizace zdravotnictví a školství a komercializace sportu a kultury. Vznosné řeči o boji proti násilí na dětech nemohou zakrýt skutečnost, že systém, jehož hlavní hodnotou je zisk, zachází s dětmi samotnými jako se zdrojem zisku. Komercializuje adopce a žene lidi do spárů dětské práce, prostituce a obchodu s orgány. Jak se příznivci EU opovažují hovořit o právech dítěte, když přitom letectvo EU a NATO bombardovalo porodnici v Bělehradu! Vzpomeňme si na to, jak ozbrojené síly Evropy a NATO zabíjejí tisíce dětí v Afghánistánu, Iráku a jinde. Vzpomeňme si na to, že odsuzují statisíce dětí v Africe, v Asii a na celé planetě ke smrti hladem a nemocemi – to jsou zločiny, ke kterým zpráva zarytě mlčí.

 
  
MPphoto
 
 

  Zita Pleštinská (PPE-DE), písemně. – (SK) Děti jsou osobnostmi s vlastními právy již od svého početí. Každé dítě má právo na rodinu, která je základem jeho výchovy. Nesmíme zapomínat ani na děti ulice a děti migrantů, které jsou nejvíce vystaveny násilí. Práva dětí musí být klíčovou prioritou EU. Vítám iniciativu na zřízení horké linky důvěry.

Při hlasování jsem vyjádřila svůj souhlas se strategií EU v oblasti práv dítěte, kterou se zabývá kvalitní zpráva kolegyně Angelilli s vypovídací hodnotou.

Musíme si uvědomit, že nám stále chybí právní základ, a proto je současně s dlouhodobou strategií v oblasti práv dítěte nutno přijmout konkrétní opatření a urychleně je zavést do praxe. Ratifikací Lisabonské smlouvy se právně závaznou stane i Charta základních práv EU, jejíž článek 24 odkazuje výslovně na práva dítěte.

Pro blízkou budoucnost před námi stojí tyto výzvy: co nejrychleji minimalizovat internetovou kriminalitu, skoncovat se zneužíváním dětí a nezletilých, vytvořit pravidla pro mezinárodní adopci, která musí být v zájmu dítěte a ne v zájmu dospělých. Jakoukoli formu násilí je nutno zakázat.

Nastal čas, abychom přešli od slov k činům. EU musí naslouchat dětem, které jsou základem společnosti zítřka. Evropský domov musí být domovem bezpečným pro děti. Budeme-li mít šťastné děti, bude šťastná i společnost.

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Queiró (PPE-DE), písemně. (PT) V kontextu debaty o budování evropské strategie pro práva dítěte se domnívám, že bychom měli za prioritu považovat pojem „zájmy dítěte“, který by neměl stát v protikladu k myšlence práv, ale měl by je doplňovat a rovněž by měl být ústředním tématem strategie.

Hrozby pro práva dítěte se v širším světovém měřítku a v Evropě liší svou povahou i vážností. Zatímco na některých místech je prioritou potírání chudoby a jejích příčin nebo boj proti využívání dětí k vojenským účelům nebo k sexuálnímu vykořisťování, jinde je potřeba zaručit právo na přístup ke zdravotní péči, ochranu proti pohlavnímu zneužívání či obchodu s dětmi nebo právo na včasnou adopci v souladu s transparentními pravidly a posílit úlohu rodiny. Ve všech případech by však měly být kritériem „nejlepší zájmy dítěte“.

Toto je standard, kritérium, které by se mělo používat k posouzení užitečnosti, nezbytnosti a smyslu jakéhokoli rozhodnutí, právního ustanovení či opatření. Proto se domnívám, že nejdůležitější věcí při vypracovávání této strategie je zavést tento pojem, kterému musí podléhat výčty práv, jelikož nejsou vždy přiměřená, dosažitelná či vhodná.

 
  
MPphoto
 
 

  Lydia Schenardi (NI), písemně. – (FR) Velkou zásluhou této zprávy je to, že jasně definuje práva dítěte, ale hlavně odsuzuje téměř vyčerpávajícím způsobem nebezpečí, kterým děti musí čelit: od raného věku se setkávají s obrazy hrůzy, pornografie a násilí šířené médii, jsou obětí zločinů ze cti, sňatků z donucení a pohlavního mrzačení z kulturních či náboženských důvodů.

Zpravodajka sice nikde oficiálně neuvádí slovo „islám“, natož „islamismus“, pojmy, které jsou v každém případě tabu, protože politická korektnost a strach z postihů naprosto zapovídají jakékoli poznámky o tomto náboženství a hlavně jeho kritiku, avšak ve formě všeobecných vyjádření odsuzuje v podstatě veškerou diskriminaci spojenou s islámem. Odsuzuje tak zákazy děvčatům účastnit se určitých druhů vyučování a hodin tělesné výchovy, například plavání, i všechny barbarské praktiky, které mají na mladá děvčata muslimského vyznání ničivý dopad.

Nás to těší. Tato zpráva je prvním krokem směrem ke svobodě vyjádření a jasnému pohledu na realitu. Budeme hlasovat pro.

 
  
MPphoto
 
 

  Olle Schmidt (ALDE), písemně. (SV) Jeden bod způsobil všem skupinám znepokojení. V bodě 127 původní zprávy figuroval návrh, který vyzýval všechny členské státy EU k zákazu nošení šátků a hidžábu ve školách. Jako soukromé osoby sympatizujeme se základní myšlenkou tohoto opatření, tedy s ochranou práva dětí svobodně si hrát, účastnit se ve škole hodin tělesné výchovy a také, protože jsou nezletilé, požívat určité ochrany před nátlakem rodičů. Avšak takto komplikovanou a citlivou otázku lze těžko vyřešit na úrovni EU. Rovnováhu mezi právy a povinnostmi dětí, rodičů a státu stanoví evropské národy na základě vlastní historie a politické situace. Zcela souhlasíme s tím, že je důležité, aby si EU vypracovala kvalitní rámec. Odstavec 127 však zcela racionálně leží mimo tento rámec.

 
  
MPphoto
 
 

  Kathy Sinnott (IND/DEM), písemně. − Potěšilo mě, že se výbor a výsledná zpráva silně zaměřily na rodinu a uznaly pozici rodiny ve vztahu k dětem. Rovněž vítám silnou ochranu dětí, pokud jde o pašování, institucionalizaci, pornografii a postižení.

Zpráva však svazuje politiku EU s Mezinárodní úmluvou OSN o právech dítěte, která přenáší odpovědnost za děti z rodičů na stát. I když na to není výslovný odkaz, je to velmi znepokojivý zásadní posun.

Navzdory pozitivním prvkům této zprávy, jako jsou ty, které jsou uvedeny výše, byla zpráva bohužel využita k podpoře programu sexuálních a reprodukčních práv (do kterých dle Úmluvy OSN spadají interrupce), což je obzvláště nemístné, jelikož se zde zabýváme dětmi a ochranou dětí. I když velmi silně podporuji veškerou ochranu dětí, nemohla jsem tuto zprávu podpořit.

 
  
MPphoto
 
 

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. − (NL) Navzdory Úmluvě OSN o právech dítěte, která byla podepsána mnoha členskými státy, jsou základní práva dětí a mládeže příliš často porušována.

Proto je iniciativa Komise představit evropskou strategii velmi vítaná. I když jsou práva dítěte stále v pravomocech národních států, Komise i zpravodajka EP, paní Angelilliová, poukázali na celou řadu naléhavých otázek, jako je potírání všech forem násilí na dětech a chudoby a diskriminace dětí a také respektování práv dětí přistěhovalců. Skupině Zelených/Evropské svobodné aliance se podařilo zařadit do zprávy následující body: vyšší zaměření na právo dětí účastnit se rozhodnutí, která se jich týkají, uznání ombudsmana pro děti, zákaz dětské práce, stejný plat za stejnou práci pro děti do 18 let, uznání práv dětí-uprchlíků a právo na čisté a chráněné prostředí.

Těší mě, že Parlament vyčlenil čas na rozpravu o tomto tématu, a zprávu plně podporuji.

 
  
MPphoto
 
 

  Konrad Szymański (UEN), písemně. − (PL) Zprávu o strategii o právech dítěte jsem nemohl podpořit, protože se levici podařilo začlenit do ní celých pět odkazů na ta takzvaná práva a reprodukční zdraví, což mimo jiné implikuje dostupnost interrupcí.

 
  
MPphoto
 
 

  Jeffrey Titford (IND/DEM), písemně. − Jsem pro to, aby EU podporovala práva dítěte. Jedním příkladem z poslední doby, na který bych Komisi rád upozornil, je diskriminace v oblasti práva dítěte na cestování, jelikož letecké společnosti odebraly nezletilým bez doprovodu možnost létání. Kdyby totéž udělaly v případě postižených nebo jakékoli jiné podobné skupiny, zvedla by se (a po právu) vlna odporu, ale zdá se, že se EU domnívá, že takovéto svévolné odnětí práv dítěte je v naprostém pořádku.

Zároveň tu byly určité spory ohledně odstavce 127, který vyzývá „členské státy, aby alespoň na základních školách zakázaly nošení šátků a hidžábu”. Hlasoval jsem proti tomuto odstavci jak z důvodu mnohoznačné formulace, tak I proto, že se domnívám, že tato otázka je příliš důležitá na to, aby byla řešena jako okrajová součást podobné zprávy. Byl bych nicméně zklamán, kdyby se taková praxe stala v evropských základních školách běžnou záležitostí.

 
  
MPphoto
 
 

  Geoffrey Van Orden (PPE-DE), písemně. − Jsem nejsilnějším zastáncem toho, že je potřeba dát dětem dobrou výchovu v silném, láskyplném a bezpečném rodinném prostředí, chránit děti před ubližováním a zneužíváním, morálně je vést, poskytnout jim prvotřídní vzdělání a ty nejlepší příležitosti pro život. Jsem přesvědčen, že role státu v této oblasti je omezená – stát by se neměl pokoušet odejmout rodičům, církvím a školám jejich práva a povinnosti. V žádném případě proto nevidím důvod k tomu, proč by se do tohoto měla zapojovat EU. Je mi líto, že byla vymazána výzva k zákazu šátků a hidžábu alespoň na základních školách – jaká je pak naděje na řádnou integraci do našich západních společností, jestliže bude tento oděv povolen? Rovněž lituji, že do zprávy byly zařazeny věty týkající se sexuálních „práv“ mladistvých – jedná se o další podrytí samotného pojmu „dětství“. Z těchto důvodů i mnoha dalších jsem hlasoval proti zprávě.

 
  
  

- Zpráva: Doris Pack (A6-0502/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně.(FR) Na základě vynikající zprávy mé německé kolegyně Doris Pack jsem hlasoval pro usnesení Evropského parlamentu o vzdělávání dospělých v reakci na sdělení Komise s názvem „Vzdělávání dospělých: na vzdělávání není nikdy pozdě“.

Vzdělávání, zejména celoživotní vzdělávání dospělých, je nezbytným faktorem pro realizaci cílů stanovených v rámci Lisabonské strategie, které spočívají ve zvýšení hospodářského růstu, konkurenceschopnosti a sociálního pokroku. Tento postup z roku 2001 je pro Evropskou unii a její občany dobrou zprávou, ať už v oblasti konkurenceschopnosti, sociálního začlenění dospělých či výzev spojených s demografickým vývojem.

Pokud jde o vzdělávání a obecněji otázky týkající se podniků, navrhuji, abychom tuto problematiku svěřili sociálním partnerům, kteří, což je neustále třeba připomínat, mají v rámci současných smluv díky článkům 137 a následujícím Smlouvy o založení Evropského společenství, dále potvrzeným Lisabonskou smlouvou, jejíž ratifikace právě probíhá, právní nástroje umožňující budování evropského sociálního práva.

 
  
MPphoto
 
 

  Proinsias De Rossa (PSE), písemně. − Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože rozsah současných hospodářských a sociálních změn, rychlý přechod ke znalostní ekonomice a demografické změny vyplývající ze stárnutí obyvatelstva jsou výzvy, které vyžadují nový přístup ke vzdělávání a školení v rámci celoživotního vzdělávání.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (PSE), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro zprávu Doris Pack „Vzdělávání dospělých: Na vzdělávání není nikdy pozdě“, protože mám za to, že vzdělávání dospělých prostřednictvím osvojování nezbytných dovedností je zásadní pro dosažení cílů Lisabonské strategie pro vyšší hospodářský růst, konkurenceschopnost a sociální začlenění.

Na druhou stranu a pro doplnění také souhlasím s názorem, že celoživotní vzdělávání je nesmírně důležité pro to, abychom se vyrovnali s dnešními výzvami hospodářských a sociálních změn, rychlého přechodu na znalostní společnost a demografických změn vyplývajících ze stárnutí populace.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Je důležité věnovat vzdělávání dospělých více pozornosti. Program vzdělávání dospělých je nutno urychlit. K tomu, aby EU do roku 2010 dosáhla referenčního cíle 12,5% účasti na vzdělávání dospělých, současná účast na dospělých na vzdělávání a školení nestačí.

Je však nutno zajistit také kvalitu vzdělávání dospělých a věnovat zvláštní pozornost různým rozměrům kvality vzdělávání, zejména rozvoji školitelů, mechanismů zajištění kvality a učebních postupů a materiálů.

Jak zpráva uvádí, vzdělávání dospělých je nezbytnou složkou celoživotního vzdělávání a je velmi komplexním odvětvím. Dospělí musí obsah vzdělávání propojit se svými znalostmi, zkušenostmi a kulturním zázemím.

Rovněž je důležité v souvislosti s programy celoživotního vzdělávání klást důraz na rovnost pohlaví, aby muži i ženy mohli mít stejné výhody z možností, které celoživotní vzdělávání nabízí, a aby byly využity všechny dostupné nástroje k zajištění rovnosti mezi muži a ženami v opatřeních pro přípravu politiky vzdělávání dospělých, a to ve spolupráci s Evropským institutem pro rovnost pohlaví.

 
  
MPphoto
 
 

  Hélène Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. (SV) Máme vysoký stupeň důvěry ve schopnost členských států vypořádat se s otázkami, které se týkají velmi důležité problematiky vzdělávání dospělých. Je důležité, aby ministerstva školství členských států měla dostatečné prostředky na provoz vzdělávání dospělých. Jedním ze způsobů, jak jim finanční zdroje zajistit, je snížení příspěvků členských států do rozpočtu EU, aby bylo více dostupných prostředků na investice do péče, vzdělávání a sociálního zabezpečení.

Opět poukazujeme na to, že federalistická většina v Evropském parlamentu nedokáže respektovat výlučnou pravomoc členských států, pokud jde o organizaci vzdělávání a obsah vzdělávacích systémů.

Tato zpráva Evropského parlamentu z vlastní iniciativy nebyla vůbec potřeba a nelze ji považovat za nic jiného, než projekt vytváření pracovní náplně pro Výbor Evropského parlamentu pro kulturu a vzdělávání.

 
  
MPphoto
 
 

  Janusz Lewandowski (PPE-DE), písemně. − (PL) Zpráva, o které hlasujeme, se týká vzdělávání dospělých, jinými slovy záležitosti, které po celé Evropské unii nabývá na obrovském významu, ale v mé zemi se stala něčím více – je to prospěšný trend a velká záliba pro tisíce lidí. Vzdělávání dospělých není vždy diktováno čistě komerčními faktory. Rád bych vás upozornil na jeden aspekt celoživotního vzdělávání dospělých, který je provázán jak s moderními demografickými a civilizačními výzvami, tak i s dědictvím starého pořádku. Socialistický režim prosazoval zvláštní vzdělávací model, který byl v humanitních oborech prosycen propagandou a ideologií a v ostatních oborech odrážel odtažení od celosvětových trendů. Z těchto důvodů je vzdělávání dospělých v nových členských státech jednak šancí na nápravu slabin výše popsaného socialistického vzdělávacího modelu, jednak skutečným otevřením světu.

Znalost cizích jazyků, ochota riskovat rekvalifikaci a změnu pracovního místa a prosazování evropských standardů vzdělávání jsou jasnými předpoklady pro mobilitu a šancí na nalezení zaměstnání, což je důvodem širokého zájmu o celoživotní vzdělávání mezi mými kolegy ze střední a východní Evropy.

 
  
MPphoto
 
 

  Bogusław Liberadzki (PSE), písemně. − (PL) Paní Packová ve své zprávě vyzývá k tomu, aby vzdělávání pokračovalo po celý pracovní život člověka a aby se studium neomezovalo pouze na školní docházku.

Souhlasím s tvrzením, že současné tempo hospodářských a společenských změn si vyžaduje stálý, dlouhodobý osobní rozvoj. Rovněž je faktem, že vzdělávání dospělých má příznivý dopad na povědomí dospělého člověka o jeho hodnotě, napomáhá v podpoře lepší sociální integrace a buduje mezikulturní dialog.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (PSE), písemně. − Domnívám se, že ambice zprávy zajistit, aby členské státy do roku 2010 dosáhly cíle 12,5% účasti na vzdělávání dospělých, nejen zlepší konkurenceschopnost EU, ale rovněž umožní větší sociální začlenění a mezikulturní povědomí – a přesně to je pro rok mezikulturního dialogu potřeba. Rozsáhlejší uplatnění technologií a návrhy na rozšíření počtu zařízení péče o děti zlepší každému příležitosti ke skutečnému využití vzdělávání. Proto jsem hlasoval pro tuto zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Je kontraproduktivní na jednu stranu zabraňovat vlastním obyvatelům ve vzdělávání a na stranu druhou přicházet z plány na „modrou kartu“, protože kvůli nárůstu netypických vztahů a vyššímu konkurenčnímu tlaku již dnes dobré základní a celoživotní vzdělání nenabízí žádnou ochranu proti nezaměstnanosti. Až dost lidí s dobrým vzděláním bylo podniky odmítnuto, protože tyto podniky hledají nejlevnější McJob absolventy nebo jsou ochotny nabízet pouze atypické pracovní smlouvy.

Z principu by se nedostatek kvalifikovaných pracovníků neměl používat jako záminka. Pokud to není možné, měli bychom upřednostnit sezónní model. Tak zajistíme, že nedojde k další masové migraci.

I přes zjevné nesrovnalosti v cílích EU si úsilí a programy v oblasti celoživotního vzdělávání zasluhují naši podporu.

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí