Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Rozpravy
Středa, 16. ledna 2008 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

11. Doba vyhrazená pro otázky (otázky na Radu)
PV
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Dalším bodem na pořadu jednání je doba vyhrazená pro otázky (B6-0001/2008).

Radě byly předloženy následující otázky.

Otázka číslo 1 - Marian Harkin (H-0961/07)

Téma: Pracovní skupina „Mládež“

Jak se Rada chystá uskutečňovat své priority v oblasti mládeže, které byly představeny na pracovní skupině Rady „Mládež“ v prosinci 2007, zejména pokud jde o úlohu dobrovolné činnosti?

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) S vaší pomocí se nám to jistě podaří snadněji. Pokud jde o otázku paní Harkámové, především bych rád upozornil na nejnovější iniciativu Rady, které se k její otázce vztahuje. Týká se usnesení o dobrovolné činnosti mládeže, které Rada přijala 16. listopadu 2007.

Účelem této nejnovější iniciativy je stvrdit a konsolidovat vhodnost a platnost společných cílů týkajících se dobrovolné činnosti mládeže, které byly vymezeny v roce 2004. Kromě toho tato iniciativa klade důraz na mezisektorovou a průřezovou povahu dobrovolné činnosti a důležitost povzbuzování podniků k tomu, aby tuto činnost mládeže podporovaly.

Výsledek v zásadě potvrdil akční řídící linie, jimiž by se členské státy měly při posilování realizace společných cílů v oblasti dobrovolné činnosti mládeže řídit. Usnesení vyzývá členské státy k tomu, aby si do září letošního roku z výše uvedených akčních řídících linií vybraly ty, na které se chtějí zejména zaměřit, a aby vymezily vnitrostátní strategie a konkrétní opatření k provedení těchto řídících linií.

Předsednictví je tedy přesvědčeno, že otázka dobrovolné činnosti mládeže zůstane jedním z prioritních politických cílů Rady a Parlamentu. Stejně tak spoléháme na členské státy, že dokončí naplánované kroky vyplývající z tohoto usnesení do stanoveného termínu, tedy do 1. září tohoto roku.

 
  
MPphoto
 
 

  Marian Harkin (ALDE). – Pane předsedající, děkuji slovinskému předsednictví za odpověď. Pane úřadující předsedo, i já Vám přeji vše nejlepší do začátku Vašeho předsednictví. Jsem ráda, že pokračujete po portugalském předsednictví – a ubíráte se směrem k předsednictví francouzskému – s důrazem na dobrovolnictví, zejména na dobrovolnou činnost mládeže.

Chápu to, že členské státy mají reagovat do září, ale jsem přesvědčena, že mezi tím se v průběhu šesti měsíců vašeho předsednictví budete zabývat otázkami jako začlenění a vzdělávání mládeže pro zlepšení zaměstnatelnosti mladých prostřednictvím dobrovolné činnosti a že se zabýváte i kulturními výměnami. Chtěla jsem se jen konkrétně zeptat, jestli máte nějaké plány na rozšíření mezigenerační dobrovolné činnosti. Starší lidé mají daleko více času, protože žijeme déle, a celý ten aspekt mezigenerační dobrovolné činnosti nabízí mnoho pozitivních možností. Máte k tomu nějaké iniciativy?

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Paní Harkinová, v současné chvíli vám nemohu nabídnout konkrétnější nebo specifičtější iniciativy. Soustředili jsme se na uplatnění přijatého usnesení. Možná bude vhodné v příslušnou dobu zaslat členským státům výzvu, tedy jim stanovenou lhůtu připomenout. Máte pravdu, v každém případě celá řada aktivit v ostatních oblastech bude příležitostí k dalším tématům a k dalšímu zařazení otázek týkajících se dobrovolné činnosti, včetně mezigeneračního rozměru. Jedním ze směrů těchto aktivit je jistě také mezikulturní dialog.

V každém případě vaši poznámku zohledníme, tedy vezmeme ji v potaz při plánování činnosti na nadcházejících šest měsíců.

 
  
MPphoto
 
 

  Danutė Budreikaitė (ALDE). – (LT) Ráda bych se zeptala na další opatření na ochranu mladých lidí před závislostmi. V Parlamentu jsme diskutovali o strategii Evropské komise pro boj s negativními dopady alkoholu. Ty jsou pro mladé lidi obzvláště škodlivé. Jaká opatření kromě dobrovolné činnosti by mohla tyto dopady zmírnit a ochránit mladé lidi před závislostmi? Má s tím Slovinsko nějaké zkušenosti?

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Zajisté, péče o mladé bude jedním z důležitých témat slovinského předsednictví, zejména v rámci Lisabonské strategie, která je zaměřena na zvýšení růstu a vytváření pracovních míst.

Slovinské předsednictví bude věnovat zvláštní pozornost otázkám mládeže, zejména v oblasti vzdělávání a kvalifikace pro jejich účinnější zařazení na pracovní trh. To je vše, co já osobně podrobně vím o konkrétnějších aktivitách, jež slovinské předsednictví na dobu svého působení ve funkci plánuje.

Na druhou stranu je tu celá řada aktivit v oblasti zdravotnictví a problematiky boje proti alkoholismu. Jsem přesvědčen, že v tomto rámci bude náležitá pozornost věnována i ochraně mladých před zneužíváním alkoholu.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající.

Otázka číslo 2 - Manuel Medina Ortega (H-0963/07)

Téma: Mnohostrannost a bilaterální dohody

Zastává Rada názor, že rostoucí počet bilaterálních dohod podepsaných USA, EU a dalšími mezinárodními hráči je slučitelný se zásadami mnohostrannosti, na kterých je založena Světová obchodní organizace?

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Evropská unie je oddaná mnohostrannosti v mnoha formách včetně Světové obchodní organizace, které je dle našeho názoru vynikajícím příkladem mnohostranné organizace. Mnoho desítek let před založením Světové obchodní organizace Evropa po vytvoření takové obchodní organizace volala. Později hrála Evropská unie klíčovou roli při vytváření Světové obchodní organizace v rámci uruguayského kola jednání. A pokud to tak mohu říci, měla klíčovou roli i v posledním kole jednání, a právě proto nelze mít o skutečnosti, že Evropská unie mnohostrannost podporuje, žádných pochyb.

Podobně tak měla EU významnou úlohu, když byla v roce 2001 na konferenci ministrů Světové obchodní organizace v Dohá přijat rozvojová agenda. Při následných jednáních se Evropská unie úmyslně rozhodla směrovat všechny zdroje a politickou vůli k uzavření tohoto kola jednání. Před tímto kolem jednání ani v době vlastních jednání neprobíhala žádná paralelní jednání o bilaterálních obchodních dohodách.

V říjnu 2006 předložila Evropská komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu s názvem „Globální Evropa: Konkurenceschopnost na světovém trhu“. Zpráva rozebírá nedávné změny vyplývající z procesu globalizace. Nabízí návrhy na reakci Evropské unie na tento proces na základě aktualizované Lisabonské strategie, zejména pokud jde o obchodní politiku. Na základě této zprávy přijal Evropský parlament usnesení a Rada přijala rozhodnutí.

Rozhodnutí Rady jasně ukazují, že všechny budoucí bilaterální smlouvy o volném obchodu budou základem pro budoucí mnohostranná vyjednávání, a což je možná ještě důležitější, budou komplementární s platformou Světové obchodní organizace. Dle požadavků směrnic pro vyjednávání přijatých Radou na jaře 2007 byla zahájena vyjednávání s členskými státy organizace ASEAN a s Indií a Koreou. Tato vyjednávání stále pokračují a každé jednotlivé rozhodnutí bude dokončeno v pravý čas.

 
  
MPphoto
 
 

  Manuel Medina Ortega (PSE).(ES) Pane předsedající, myslím si, že slovinské předsednictví na mnou položenou otázku odpovědělo správně, a jak je pro něj typické, také jasně, a jsem vděčný za projevenou ochotu.

Mám ještě jednu otázku, která se týká relativního neúspěchu lisabonského summitu, pokud jde o africké země. Zdá se, že některé africké země s návrhy Evropské unie souhlasily a jiné ne.

Vyjdeme-li z neshod, kterými jsme v Lisabonu byli svědky, myslí si předsednictví Rady, že bude nutné v této politice rozlišování pokračovat? Jinými slovy, budeme trvat na mnohostrannosti, nebo si myslíte, že nás lisabonský summit donutí vydat se dále cestou bilaterálních dohod s různými zeměmi, například s africkým kontinentem?

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Naše oddanost mnohostrannosti trvá. Rád bych zdůraznil dvě věci, kdyby mělo k uzavření nějakých bilaterálních dohod dojít. Za prvé se tyto dohody doplňují s mnohostrannou platformou a za druhé ze samé povahy věcí vyplývá, že zmiňované dohody budou přechodového rázu, než se nám povede tyto záležitosti vyřešit v mnohostranném rámci, na úrovni Světové obchodní organizace, protože to je rámec, který Evropská unie při řešení takových otázek upřednostňuje.

 
  
MPphoto
 
 

  Paul Rübig (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, moje otázka je následující: jak ovlivní rostoucí ceny potravin a energií jednání v rámci WTO? Je jasné, že dosud byly největším kamenem úrazu dotace a zákon o zemědělství Farm Bill ve Spojených státech, a že Evropa samozřejmě trpí vyššími cenami na světových trzích. Existují nové příležitosti k náležitému přizpůsobení kvót a cel? Plánuje slovinské předsednictví nějakou iniciativu k tomu, aby byla vyjednávání WTO ukončena?

 
  
MPphoto
 
 

  Josu Ortuondo Larrea (ALDE).(ES) Pane předsedající, souhlasím s předsednictvím, že bychom si měli stanovit žebříček priorit nebo připisovat větší význam bilaterálním dohodám, ale zároveň již od začátku uruguayského kola uplynulo mnoho let, od kola z Dohá také, a Světová obchodní organizace nedospěla k žádným vážným závěrům, nebo je alespoň příliš odkládá.

Mezi tím například Spojené státy uzavřely dohody o volném obchodu s celou řadou jihoamerických zemí. Rád bych se vás zeptal na toto: jaký je názor Rady na dohodu mezi Evropskou unií a Mercosurem, na kterou se tak dlouho čeká?

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Stále rostoucí ceny energií, zejména paliv, a potravin je celosvětový problém, a proto je to také problém pro Evropskou unii.

Dozajista to bude mít dopad na vztahy mezi těmi, kdo se účastní jednání v rámci Světové obchodní organizace. V tomto smyslu by to mohlo mít vliv na adaptaci, tedy úpravě některých stanovisek. V současné době je z pohledu slovinského předsednictví těžké spekulovat o tom, jaké tyto dopady budou, ale pravděpodobnost jejich výskytu je velká a my je musíme očekávat.

Slovinské předsednictví neplánuje žádné vlastní iniciativy, avšak vždy prostudujeme a podpoříme příslušné iniciativy ze strany Komise, která samozřejmě zodpovídá za operativní řízení tohoto procesu.

Pokud jde o dosavadní osud mnohostranných vyjednávání, slovinské předsednictví patří k těm, kdo litují skutečnosti, že v rámci Světové obchodní organizace dosud žádná mnohostranná dohoda dojednána nebyla. Nadále se budeme snažit o to, aby jednání přinesla výsledek. V tomto kontextu budeme diskutovat rovněž o obchodní dohodě se zeměmi Mercosuru, přičemž příležitostí k diskusi o tomto tématu bude také summit mezi Evropskou unií a zeměmi Latinské Ameriky a oblasti Karibiku (LAC). Chystáme zvláštní jednání mezi trojkou Evropské unie a zeměmi Mercosuru, které se bude konat v květnu jako vedlejší jednání u příležitosti summitu mezi EU a zeměmi LAC v peruánské Limě.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající.

Otázka číslo 3 – Marie Panayotopoulos-Cassiotou (H-0967/07)

Téma: Podpora politik zaměřených na rodinu

Jaká opatření Rada přijme na podporu politik zaměřených na rodinu, a jak se chystá podpořit Evropskou alianci pro rodiny, o které bylo rozhodnuto Radou v březnu 2007?

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Evropská unie by měla využít nesporných výhod, které nabízí evropská výměna osvědčených postupů, a to vzhledem ke skutečnosti, že za tvorbu vhodných a trvale udržitelných rodinných politik zodpovídají členské státy. Tyto výměny by mohly posílit sociální soudržnost a takto přispět mimo jiné k realizaci cílů Lisabonské strategie.

Proto předsednictví zastává názor, že Aliance pro rodiny je velmi užitečné fórum pro výměnu názorů a osvědčených praxí, jak již bylo zmíněno. Předsednictví je rovněž přesvědčeno o tom, že Aliance pro rodiny odráží skutečnost, že Evropská unie a její členské státy musí ve světle demografických změn o otázkách týkajících prorodinných politik diskutovat.

Aliance umožňuje členským státům výměnu informací a zkušeností, aby si státy takto vzájemně pomáhaly při hledání vhodné politické odezvy. Zároveň je předsednictví toho názoru, že na evropské úrovni nepotřebujeme žádné nové struktury, ale budeme se snažit těžit maximum ze stávajících nástrojů a struktur.

Vloni v květnu Rada přijala rozsáhlá rozhodnutí o praktickém fungování Aliance pro rodiny. Rada tato rozhodnutí připravila společně s členskými státy, respektovala tedy důležitou roli členských států v této oblasti. Rada znovu zdůraznila, jak je pro ni Aliance pro rodiny významná, prostřednictvím rozhodnutí týkajících se vyváženosti rolí mužů a žen, která byla přijata nedávno, 5. prosince 2007.

 
  
MPphoto
 
 

  Marie Panayotopoulos-Cassiotou (PPE-DE). – (EL) Pane předsedající, ráda bych slovinskému předsednictví poděkovala za odpověď a chtěla bych se ještě zeptat, na jaké konkrétní výměny technologických zkušeností dosud přišlo a kdo zodpovídá za řízení poskytování technické pomoci.

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Těmito výměnami se nyní nezabývá předsednictví, ale Aliance pro rodiny. Proto podrobnosti, na které se mě ptáte, nemám k dispozici. Můžu to však nechat zjistit a následně vás informovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Brian Crowley (UEN). – Pane předsedo, rád bych slovinskému předsednictví popřál na začátku jeho působení a jeho první doby vyhrazené pro otázky hodně úspěchů. Pokud jde o otázku paní kolegyně, vyvstávají okamžitě v souvislosti s politikami vstřícnými k rodinám tři věci.

Za prvé se děti a práva dítěte často považují za oblast oddělenou od rodinných politik.

Za druhé je zde celá ta otázka týkající se toho, jak skutečně podporujeme vyšší účast na rodinném životě, protože bychom si zde všichni představovali rovnováhu mezi pracovním a rodinným životem.

Třetím a nejdůležitějším bodem jsou lidé, kteří byli donuceni opustit domovy z důvodů migrace nebo uprchlictví, a otázka sloučení rodin.

Má k tomu slovinské předsednictví nějaké návrhy?

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Rád bych znovu zopakoval, že slovinské předsednictví přikládá zaměstnanosti mladých lidí velký význam, zejména zaměstnanosti mladých rodičů. To je jedna část odpovědi na vaši otázku.

Předsednictví bude věnovat zvláštní pozornost vytváření nových příležitostí pro sladění pracovního a rodinného života – kratší pracovní dobu, flexibilní formy práce, uplatňování práv otců atd.

Další specifickou oblastí je podpora mezigenerační solidarity. To je velmi aktuální otázka, zejména v oblastech, kde již nyní představuje starší generace většinu, což platí o většině Evropy. Samozřejmě, že taková motivační iniciativa bude efektivní pouze tehdy, jestliže bude podpořena politikami pokrývajícími různé oblasti činnosti, které budou stimulovat pozitivní aspekty společenského života.

Stručně řečeno se plánuje celé řada opatření v různých oblastech aktivit EU, která jsou důležitá pro podporu politik zaměřených na rodinu. Všechny tyto aktivity bych zde vyjmenovat nedokázal, ale spadají do četných oblastí činnosti, které slovinské předsednictví plánuje. Zmínil jsem jen některé z dotčených oblastí.

 
  
MPphoto
 
 

  Marian Harkin (ALDE). – Děkuji za odpověď. Velmi mě těší, že slovinské předsednictví klade na předkládání politik zaměřených na rodiny obzvláštní důraz. Sám jste zmínil demografické změny. Samozřejmě že to, že žijeme déle, bude znamenat zvýšenou potřebu pečovatelů. Většina pečovatelů bývají pečovatelé rodinní.

Hovořil jste o výměně osvědčených postupů. Máme pravomoci například v oblasti zaměstnanosti. V souvislostí s touto oblastí je třeba říci, že většina pečovatelů je neplacených – má slovinské předsednictví nějaké iniciativy na předložení návrhů týkajících se pečovatelů a v tomto kontextu i politik vstřícných k rodinám?

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Ne, nemyslím si, že v této chvíli uvažujeme o konkrétním návrhu zaměřeném na ochranu zájmů kategorie osob, o kterých hovoříte. Vaše otázka je však důvodem ke zvážení, zda by to zařazeno být nemělo. Jako předsednictví jsme samozřejmě připraveni se nad tím zamyslet.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající.

Otázka číslo 4 – Georgios Papastamkos (H-0969/07)

Téma: Iniciativy slovinského předsednictví týkající se nového pojetí evropské sousedské politiky a energie

Jednou z iniciativ přijatých slovinským předsednictvím je nový přístup k evropské politice sousedství a energetice. Vzhledem k vnitřní provázanosti mezi těmito dvěma oblastmi politiky v kontextu strategie EU v oblasti energetické autonomie a nezávislosti na sousedních zemích se chci zeptat, zda Rada může naznačit, jak se chystá plánovanou činnost strukturovat. Konkrétněji bych rád věděl, jak Rada nahlíží na budoucí vztahy v širší oblasti Balkánu, pokud jde o energetiku.

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Při odpovědi na tuto otázku se zaměřím na aspekty energetiky, protože tak jsme této otázce porozuměli.

V březnu 2006 přijala Evropská rada energetickou politiku pro Evropu. Tři základní politické cíle této politiky jsou následující: za prvé zvýšit spolehlivost dodávek, za druhé zabezpečit konkurenceschopnost evropských ekonomik a dostupnost energií za přijatelné ceny a za třetí podporovat udržitelnost životního prostředí a snažit se o vyřešení problému spojeného s klimatickými změnami. V souladu s těmito třemi politickými cíli Rada úzce spolupracuje se třetími zeměmi v rámci působnosti vnější energetické politiky na uplatňování a dalším rozvoji svého energetického programu.

Mezinárodní energetická politika je také jednou z priorit vymezených Evropskou radou v jejích rozhodnutích z března 2007. Evropská rada tehdy zdůraznila, že je třeba plně využít stávajících nástrojů k posílení bilaterální spolupráce Evropské unie se všemi dodavateli.

Pokud jde o západní Balkán, hlavní stávající nástroj na poli energetické spolupráce je Smlouva o energetickém společenství. Účelem této smlouvy je rozšířit energetický trh, který již v Evropském společenství existuje, o země daného regionu, tedy o země západního Balkánu.

Kromě toho každá stabilizační a přístupová dohoda uzavřená mezi Evropskou unií a zeměmi západního Balkánu předpokládá úzkou spolupráci v oblasti energetiky. Rada rovněž plánuje plně využít stávajících nástrojů Evropské politiky sousedství.

Stručně řečeno se při vypracovávání nových iniciativ v oblasti energetiky v rámci vztahů mezi Evropskou unií a třetími zeměmi v případě zemí západního Balkánu snažíme plně využít stávající mechanismy. Již jsem zde zmiňoval Smlouvu o energetickém společenství a rovněž budeme využívat stávajících mechanismů v rámci Evropské politiky sousedství.

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Papastamkos (PPE-DE). – (EL) Pane předsedající, pane úřadující předsedo Rady, i já bych se rád přidal k množství již vyjádřených přání úspěšného plánovacího období slovinského předsednictví.

Dnes budeme hovořit o Jižním Kavkaze a Černomoří. Rád bych se předsednictví zeptal, zda má v úmyslu učinit prioritu z institucionalizace nadregionální spolupráce mezi Evropskou unií a Organizací černomořské hospodářské spolupráce. Konkrétně bych se chtěl zeptat, zda se plánuje intenzivní spolupráce v odvětví energetiky, které je pro jižní Evropu životně důležité.

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Děkuji za doplňkovou otázku a za přání úspěchu.

Za prvé plně souhlasíme s názorem, že černomořská pánev je velmi důležitým regionem, pokud jde o energetickou politiku Evropské unie a především o vnější rozměry této politiky. Za druhé, abych reagoval na otázku, zda bude možné v budoucnosti institucionalizovat vztahy s tímto regionem, odpovídám „ano, možné to je“. Možná by to bylo možné udělat stejně jako v případě zemí západního Balkánu, tedy prostřednictvím Evropského energetického společenství. V každém případě považuje slovinské předsednictví černomořskou pánev, černomořskou oblast a černomořskou synergii za jednu z důležitých priorit v rámci Evropské politiky sousedství.

 
  
MPphoto
 
 

  Alexander Stubb (PPE-DE). – Pane předsedající, rád bych poblahopřál panu úřadujícímu předsedovi k zahájení slovinskému předsednictví – a samozřejmě mu musím pochválit kravatu slovinského předsednictví, která má vážně celkem styl. Blahopřeji. Moje otázka se týká energie v širším slova smyslu, a sice za prvé, jaké je slovinské stanovisko ke zvýšení podílu jaderné energetiky uvnitř evropských hranic? Za druhé, jaké je stanovisko slovinského předsednictví ke zvýšení výroby jaderné energie u sousedů?

 
  
MPphoto
 
 

  Justas Vincas Paleckis (PSE). – Pane předsedající, rovněž bych rád v tento den Slovinsku poblahopřál a chtěl bych mu položit otázku týkající se plynovodu North Stream. Jak víte, plynovod propojí Rusko s Německem a některými dalšími evropskými státy, a je známo, že s tím jsou spojeny některé problémy týkající se životního prostředí.

Jak předsednictví tento projekt hodnotí?

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Děkuji za tyto doplňující otázky. Pokud jde o využití jaderné energie, zastává předsednictví rozhodný názor, že využití jaderné energie záleží zcela na členských státech. Předsednictví se bude tohoto stanoviska držet.

Druhá část vaší otázky se, pane Stubbe, týkala Slovinska. Je známo, že Slovinsko je jednou ze zemí, které jadernou energii využívají. Existuje možnost, že využití jaderné energie vzroste, tedy že ji Slovinsko bude používat i v budoucnosti, ale žádné rozhodnutí v tomto směru zatím nepadlo.

Pokud jde o projekt North Stream, nejedná se o projekt EU, ale o projekt přímo zainteresovaných zemí. EU, Rada a předsednictví nemají k tomuto konkrétnímu případu žádná stanoviska. EU má však obecné stanovisko týkající se projektů, jejichž realizaci bychom jakožto EU uvítali. V tomto ohledu bych rád zmínil především plynovod Nabucco.

Znamená to, že na tento projekt máme názor, protože se jedná o projekt EU, a náš názor je kladný. Náš názor je ten, že Evropská unie, která chce rozvíjet svou energetickou politiku na evropské úrovni, musí s těmito projekty pokračovat, a my jakožto předsednictví je podpoříme.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Následujícími otázkami se budeme zabývat zároveň, protože se týkají stejného tématu.:

Otázka číslo 5 – Colm Burke (H-0971/07)

Téma: Mise k udržení míru v Čadu a ve Středoafrické republice a nedostatek helikoptér a lékařského vybavení.

Může Rada sdělit, zda členské státy EU vyčlenily pro mírovou misi EU v Čadu a ve Středoafrické republice další vybavení včetně vrtulníků a zdravotnického materiálu, aby se zamezilo zbytečnému odkladu nasazení irských jednotek a dalších jednotek z EU v tomto regionu? Podle generála Henriho Bentegeata, předsedy Vojenského výboru EU, potřebuje současná mise stále dopravu na místo dějiště operací včetně vrtulníků, zdravotnické podpory a logistických prostředků. Poskytly zúčastněné členské státy a ostatní po listopadové konferenci „force generation“ v Bruselu další vybavení a jednotky?

Může Rada mezi členskými státy posílit vůli k zabezpečení většího objemu humanitární pomoci pro tento region na úrovni EU? Co dělá Rada, pokud jde o vnitřní nestabilitu Čadu způsobenou nedávnými přestřelkami ve východním Čadu 26. listopadu, při nichž čadská armáda údajně zabila stovky povstaleckých bojovníků? Jak se Rada zasazuje o to, aby byl opět nastolen klid zbraní a byla obnovena mírová dohoda mezi čadskými skupinami rebelů a vládou prezidenta Idrisse Debyho?

Otázka číslo 6 – Liam Aylward (H-1016/07)

Téma: Mise EU k udržení míru v Čadu

Může Rada uvést, kdy bude znám přesný harmonogram celkového nasazení mírových sborů EU v Čadu a jaké bude složení takto nasazených sborů?

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) V Bruselu proběhlo již pět konferencí o složení sil: 3. listopadu loňského roku, 1. prosince loňského roku a nejnověji před několika dny, letos 11. ledna.

Jako při každé podobné operaci se projevilo, jak těžké je ozbrojené síly sestavit. S radostí vám však oznamuji, že pátá, tedy poslední konference o sestavování ozbrojených sil byla úspěšná a Evropská unie má nyní potřebné kapacity k dispozici.

Rozhodnutí o datu zahájení mise se očekává na zasedání Rady EU pro obecné záležitosti a vnější vztahy koncem tohoto měsíce, 28. ledna 2008. Očekává se, že úvodní operační kapacita bude připravena koncem ledna nebo začátkem února. Sem budou patřit zvláštní jednotky a několik jednotek pěchoty a některé technické, logistické a zdravotnické prostředky pro přípravu terénu pro hlavní vlnu nasazení.

Všeobecné nasazení mírových sil se předpokládá na květen, před začátkem období dešťů. V této fázi by počet členů jednotek EUFOR v Čadu měl dosáhnout 4 000. Pokud jde o nedávný vojenský střet mezi povstaleckými jednotkami a jednotkami čadské vlády na západě Čadu, Rada hluboce odsuzuje útoky rebelů, které vedly k právě probíhajícím bojům.

V rozhodnutích z 10. prosince Rada vyjádřila hluboké znepokojení a vyzvala vládu Čadu ke spolupráci se Súdánem a Libyí na vytvoření nezbytných podmínek k dosažení trvalého politického řešení na základě mírové dohody ze Sirty. Rada vyzvala vlády Čadu a Súdánu, aby dostály povinnostem, k nimž se zavázaly ve smlouvě z Tripolisu, a především aby přestaly napomáhat ozbrojeným hnutím, která způsobují nestabilitu v této oblasti.

Vzhledem ke skutečnosti, že povstalecké síly provádějí svou činnost rovněž z Dárfúru, připomíná Rada súdánské vládě její zodpovědnost za to, aby zabraňovala ozbrojeným skupinám v překračování hranic s Čadem, Rada si uvědomuje skutečnost, že trvalých výsledků lze dosáhnout jen politickým řešením, a proto klade důraz na důležitost politické dohody o konsolidaci demokratického procesu v Čadu, jež byla podepsána loni 13. srpna.

 
  
MPphoto
 
 

  Colm Burke (PPE-DE). – Rád bych Slovinsku popřál do předsednictví na následujících šest měsíců vše nejlepší a děkuji mu za odpověď.

Pokud jde o rozhodnutí o tom, že bude dán k dispozici sbor EU, které v polovině září přijala Rada EU, jsem trochu znepokojen, že se připustilo, aby časový harmonogram vypršel. Jen si říkám, že bychom si z toho měli vzít ponaučení – než se k něčemu zavážeme, musíme mít už danou operaci připravenou k akci, a to kvůli některým věcem, které se od té doby udály.

Druhá část mé otázky se týká humanitární pomoci. V roce 2007 jsme Čadu poskytli humanitární pomoc. Zvýšíme tuto pomoc na rok 2008, když se zde nyní na dalších 12 měsíců přímo angažujeme?

 
  
MPphoto
 
 

  Liam Aylward (UEN). – Pane předsedající, rád bych slovinskému předsednictví popřál na následujících šest měsíců hodně úspěchů, a rovněž přeji bezpečnou a úspěšnou mírovou misi sboru EU, který se vypravuje do Čadu. Jsem velmi hrdý na to, že v čele stojí můj krajan z Irska generálporučík Patrick Nash, a i jemu přeji hodně zdaru.

Souhlasí Rada s tím, že mírové mise EU musí nadále plně spolupracovat s Organizací spojených národů a že mírové síly EU by měly být vysílány pouze tehdy, pokud je taková mise podpořena usnesením Organizace spojených národů?

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Nejprve k otázce, kterou položil pan Burke. Rozhodně je to další ponaučení v dlouhé řadě ponaučení, ze kterých bychom si asi měli odnést hlavně jednu věc: je snadnější přijmout principiální rozhodnutí než zajistit jeho realizaci. Nicméně my jsme v tomto procesu byli úspěšní. Nějakou dobu to trvalo, ale já si myslím, že nejen dohoda sama, ale i shoda o samotné realizaci byla dosažena v pravou chvíli.

Pokud jde o druhou otázku, rád bych řekl, že to je otázka principu, která by samozřejmě měla být vyřešena v souladu s mezinárodním právem a Chartou OSN. Samozřejmě je správné, aby operace pro udržení a nastolení míru spočívaly ve spolupráci pod záštitou Organizace spojených národů. To však neznamená, že Evropská unie nemá možnost nezávisle přijímat rozhodnutí o vlastních misích jiné povahy.

 
  
MPphoto
 
 

  Bogusław Sonik (PPE-DE). – (PL) Pane předsedající, toto bude myslím spíše názor. Polsko poskytuje 10 % ozbrojených sil v Čadu, což představuje asi 400 vojáků, takže bych rád apeloval na slovinské předsednictví, aby udělalo vše pro to, aby tato mise skončila úspěšně. Mise musí být dobře připravena, velmi dobře vybavena, a víme, že podnět k této misi dala Francie. Proto bych rád Slovinsko jako předsednickou zemi požádal, aby na Francii, vůdčí zemi mise, bylo velmi náročné. Logisticky to musí být… – nebo bych raději znovu rád zdůraznil, že se Evropa nesmí kompromitovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Chci jen Polsku vyjádřit dík, a stejně tak i ostatním zemím, které na tuto důležitou operaci vysílají ozbrojené síly.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající.

Otázka číslo 7 – Gay Mitchell (H-0973/07)

Téma: Ochrana státních příslušníků Unie v muslimských zemích

V listopadu loňského roku byla britská učitelka vyučující v Súdánu obviněna z urážky islámu poté, co dovolila třídě sedmiletých dětí, aby dala plyšovému medvídkovi jméno Mohammed. Pokud by byla uznána vinnou, mohl by jí hrozit trest 40 ran bičem, velká pokuta nebo odnětí svobody.

Co může EU dělat, aby lépe chránila nevinné občany EU v muslimských zemích, kteří se ocitnou v podobně strašných situacích, jako je tato?

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Případ, o kterém se v otázce pana Mitchella hovoří, je případem státní příslušnice Spojeného království, která byla ve třetí zemi a spadala pod soudní pravomoc vnitrostátní právní úpravy této země. Na základě státní příslušnosti byla výše zmíněné občance zaručena ochrana konzulátu země její státní příslušnosti. Jak víme, dotyčná občanka Spojeného království byla mezi tím propuštěna a vrátila se do Spojeného království.

Z toho vyplývá, že takové případy se řeší na základě bilaterálních vztahů mezi dotčeným členským státem a danou třetí zemí. Samozřejmě mohou nastat případy, kdy jsou vhodná další politická opatření a kdy jsou zástupci EU požádáni, aby se zapojili do záležitostí tohoto typu a do řešení daných bilaterálních otázek. Ve zvláštních případech to může vést k oficiálním prohlášením a iniciativám Evropské unie.

Rád bych zopakoval, že v zásadě, tak jako v tomto konkrétním případě, se jedná o otázku, která se obvykle řeší na úrovni vztahů mezi třetí zemí a členským státem EU, jehož je daná osoba státním příslušníkem.

 
  
MPphoto
 
 

  Gay Mitchell (PPE-DE). – Děkuji úřadujícímu předsedovi za odpověď a přeji mu do předsednictví hodně zdaru.

Pan úřadující předseda si je bezpochyby vědom toho, že každý občan členského státu EU je rovněž občanem Unie. Já bych očekával, že kdyby občan EU navštívil nějaký stát, kde by mu třeba mohli amputovat ruku nebo nohu, EU by si uvědomovala, jaká to je hrůza. To Unie nespatřuje nic hrozného na tom, když je s někým takto nakládáno, hrozí mu trest 40 ran a možná i vězení?

Podnikne pan úřadující předseda kroky k tomu, aby zajistil, že občané EU navštěvující tyto regiony věděli, do jak rozdílného kulturního prostředí vstupují, a pokusí se také předsednictví postarat o to, aby země, se kterými máme podnikatelské styky, byly srozuměny s tím, že od nich očekáváme lepší zacházení s našimi občany, aby s nimi nebylo takto nakládáno?

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Pane Mitchelli, děkuji vám za doplňující otázku. Jde o konzulární ochranu občanů. Tato ochrana je stále oblastí působnosti členských států a je na členských státech, aby občany, kteří cestují do třetích zemí, varovaly před nebezpečími a nástrahami, o kterých je potřeba vědět.

Na druhou stranu z principu solidarity už máme záruku pomoci od ostatních členských států, které mají diplomatické, tedy konzulární zastoupení ve třetí zemi a zaručují konzulární ochranu občanům z jiných členských států Evropské unie, jež v dané zemi vlastní konzulát nemají. Myslím si, že to je jedna z důležitých výhod naší Unie.

Již jsem uvedl, že v případě potřeby je rozhodně velmi pravděpodobné, nanejvýš pravděpodobné, možné, že se do řešení případů, jako je ten, o kterém hovoříme, zapojí také Evropská unie. V tomto případě to naštěstí nebylo nutné a případ byl vyřešen mezi oběma zeměmi, což nás těší.

 
  
MPphoto
 
 

  Reinhard Rack (PPE-DE). – (DE) Pane úřadující předsedo Rady, správně jste podotkl, že bilaterální styky mohou pomoci v řešení problematických případů, jako je tento. Rada však společně s předsedou této sněmovny a předsedou Komise podepsala Chartu základních práv EU. V této Chartě odkazujeme na lidskou důstojnost a zákaz ponižování a krutých trestů. Není snad tedy také povinností Rady prosazovat tento požadavek jménem Evropské unie po celém světě?

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Opakuji, že se stále jedná o povinnost členských států, které mají v rukou nástroje konzulární ochrany. Je však jasné, že Evropská unie poskytuje rámec, ve kterém si členské státy – a znovu bych zmínil zásadu solidarity – navzájem v této oblasti pomáhají právě na základě zásady solidarity.

V každém případě by Rada, a jsem si jist, že i ostatní instituce, neváhala udělat na své úrovni vše, co je v jejích silách, pokud by tato potřeba byla. Jinými slovy se to nevylučuje se skutečností, že v současné době nabízejí tuto ochranu členské státy, a není vyloučeno, že jednotlivé instituce Evropské unie mohou přijmout další kroky.

Z případu zmiňovaného v otázce pana Mitchella vyplývá jen to, že záležitost byla urovnána mezi danými dvěma zeměmi, avšak to neznamená, že by se to neřešilo na vyšší, dokonce i evropské úrovni, pokud by to bylo potřeba.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající.

Otázka číslo 8 – Avril Doyle (H-0975/07)

Téma: Biologická rozmanitost a změna klimatu

Podle čtvrté hodnotící zprávy IPCC bude pravděpodobně během tohoto století „odolnost mnoha ekosystémů přemožena bezprecedentní kombinací změn klimatu a dalších globálních faktorů“ (tj. šířením nakažlivých chorob). IPCC odhaduje, že zhruba 60 % hodnocených ekosystémů je v současné době využíváno neudržitelně a vykazuje čím dál větší známky zhoršování. To samo o sobě pravděpodobně způsobí dalekosáhlou ztrátu biologické rozmanitosti.

Na úrovni EU nás Zelená kniha Komise „Přizpůsobení se změně klimatu v Evropě“ upozorňuje, že „přibližně 20–30 % doposud popsaných rostlinných a živočišných druhů bude pravděpodobně vysoce ohroženo vyhynutím, pokud celosvětový nárůst průměrné teploty překročí 1,5–2,5 °C“.

Jaké konkrétní kroky přijme slovinské předsednictví k tomu, aby se z göteborského cíle zastavit do roku 2010 ztrátu biodiverzity stala priorita, a jak bude bojovat s rozsáhlými ztrátami biodiverzity z důvodu klimatických změn a dalších globálních faktorů?

 
  
MPphoto
 
 

  Lenarčič Janez, Úřadující předseda. − (SL) Jsem přesvědčen, že paní Doyleová je znám úmysl Evropské unie přispět k ambicióznímu výsledku 9. konference signatářů Úmluvy o biodiverzitě. Bude se konat v květnu 2008 v německém Bonnu, tedy za slovinského předsednictví.

Zachování biologické rozmanitosti je jednou z hlavních priorit našeho předsednictví. Rada již zdůraznila naléhavost pokračujícího úsilí na všech úrovních, aby bylo dosaženo cíle citelného zpomalení poklesu biodiverzity do roku 2010, a zároveň aby bylo dosaženo cíle zmíněného v otázce paní Doyleové, který si EU stanovila na zasedání Evropské rady v Göteborgu.

Kromě toho zavádějí členské státy konkrétní opatření pro uplatňování akčního plánu na omezení poklesu biologické rozmanitosti do roku 2010 a dále. Tento plán upravuje opatření týkající se biodiverzity a klimatických změn na úrovni Evropské unie i na celosvětové úrovni.

Při úsilí dosáhnout cíle zpomalení poklesu biologické rozmanitosti do roku 2010 zdůrazňuje předsednictví potřebu synergie mezi politikami a činnostmi v oblasti klimatických změn a biologické rozmanitosti, zejména pokud jde o biodiverzitu ve sladkovodních a mořských prostředích i o biodiverzitu v lesích.

Tyto cíle spolu s ostatními cíli pro zachování biodiverzity byly stanoveny v prohlášení nazvaném „Countdown to 2010“. Během slovinského předsednictví budou zorganizovány schůze pracovních skupin Rady. V jedné z nich se shromáždí odborníci na lesnictví, změny klimatu a biodiverzitu, v druhé odborníci na mezinárodní mořskou politiku, rybolov a biodiverzitu.

Stejně tak na neformální schůzce ministrů životního prostředí Slovinska v dubnu bude jako výzva a příležitost k přípravě opatření pro zmírnění klimatických změn a adaptaci na nové podmínky na evropské úrovni představena biodiverzita lesů. Slovinské předsednictví se rovněž bude snažit zlepšit spolupráci i realizaci příslušných rozhodnutí v různých dohodách o životním prostředí na vnitrostátních i regionálních úrovních.

Evropská komise doplnila sdělení „Zastavení ztráty biologické rozmanitosti do roku 2010 — a v dalších letech“ o závazek začlenit do partnerství pro zachování biodiverzity i soukromý sektor. V nedávné době, v listopadu 2007, proběhla v Lisabonu konference na vysoké úrovni, na které se hovořilo o hospodářství a biodiverzitě v tomto rámci. O výsledku této konference, ke kterému patří lisabonská zpráva o hospodářství a biologické rozmanitosti, se bude diskutovat na již uvedené 9. konferenci signatářských zemí, která se bude konat během slovinského předsednictví v Německu. Rovněž to bude tématem diskuse na 5. světovém kongresu Mezinárodní unie pro ochranu přírody a přírodních zdrojů, která proběhne v Barceloně za francouzského předsednictví.

 
  
MPphoto
 
 

  Avril Doyle (PPE-DE). – Vážený pane úřadující předsedo, děkuji Vám a přeji Vám opravdu úspěšné předsednictví.

Znepokojuje mě blížící se rok 2010. V této oblasti se hodně mluví, ale nic se nedělá, a jedná se o jedno z našich největších zklamání, protože není jasné, zda do roku 2010 skutečně dosáhneme nějakých praktických změn nebo dopadů. Já samozřejmě souhlasím se synergiemi mezi různými politikami, ale ochrana biodiverzity může napomoci k omezení koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, protože v lesích, rašeliništích a dalších člověkem vytvořených ekosystémech a prostředích se ukládá oxid uhličitý.

Myslíte si, že k monitorování změn je potřeba nejlepších dostupných dat? Potřebujeme lepší informace o celkových vlivech změn klimatu na biodiverzitu Evropy. Máme-li do roku 2010 zaznamenat nějaký pokrok, musíme zlepšit ukazatele a měření, které používáme, abychom přesně věděli, jak vážná situace vlastně je.

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Paní Doyleová, děkuji vám za doplňující připomínku. Zcela souhlasím s tím, že musíme mít co nejlepší ukazatele, abychom mohli stav biodiverzity zjistit. Předsednictví rovněž zohlední vaši poznámku o potřebě zamyslet se nad nutností zlepšit tyto ukazatele a bude o tom přemýšlet.

Rok 2010 se skutečně blíží, zbývají sotva dva roky. Máte pravdu, že v oblasti, jako je biodiverzita, je těžké představit si, zejména po období, které podle všeho nebylo využito naplno, že by takto krátká zbývající doba stačila na dosažení stanovených cílů, totiž zpomalení úbytku biodiverzity.

Neznamená to však, že to je nemožné. Budeme se ze snažit ze všech sil. Slovinsko je jedna ze zemí, ve které je biodiverzita mimořádně důležitá, protože úroveň biologické rozmanitosti v naší zemi je stále vysoká, to je známá věc, ne-li z jiného důvodu, pak alespoň díky našim medvědům, které vyvážíme do velké části Evropy.

Stručně řečeno se můžete spolehnout na to, že slovinské předsednictví udělá maximum pro to, aby cíle bylo dosaženo, a to bez ohledu na skutečnost, že už zbývá jen velmi málo času.

 
  
MPphoto
 
 

  Mairead McGuinness (PPE-DE). – Ráda bych požádala Radu, aby se vyjádřila k tomu, že Komise nyní provádí přezkum cílů pro biopaliva, protože to, o čem jsme se domnívali, že by mohlo být dobré v oblasti klimatický změn, má nyní nechtěné následky, pokud jde o celosvětové zabezpečení dostupnosti potravin a právě také o biodiverzitu.

Také vám připadá, že to je jeden z problémů, před kterými my lidé v boji s klimatickými změnami stojíme – totiž že bychom mohli udělat chybu?

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) To je důkaz toho, že jsme možná v minulosti nevěnovali některým záležitostem pozornost, kterou si zasluhovaly. Je jasné, výroba biopaliv prostá jakéhokoli dozoru či omezení musí mít možné negativní důsledky na životní prostředí, biologickou rozmanitost, ceny potravin apod.

Myslím si, že by bylo vhodné věnovat zvláštní pozornost i tomuto aspektu. Jinými slovy bychom měli povzbudit výrobu i spotřebu biopaliv, která bude zátěž pro životní prostředí snižovat, ne zvyšovat. Domnívám se, že by to mělo být hlavním vodítkem pro Unii a její politiky na podporu využívání biopaliv.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající.

Otázka číslo 9 – Jim Higgins (H-0977/07)

Téma: Překročení HDP

Může Rada uvést, jak se chystá pracovat s návrhem Komise posunout se nad rámec HDP jakožto ukazatele regionální soudržnosti, a může říct, jestli dospěla k nějakým definitivním opatřením, která budou v budoucnosti zařazena v rámci přesnějšího měření výkonu regionu?

Za tuto otázku, kterou původně položil Jim Higgins, přebírá zodpovědnost paní McGuinnessová.

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Rád bych se omluvil panu Higginsovi a paní McGuinessové za odpověď, která může být bohužel jen velmi krátká, protože Rada o těchto věcech může diskutovat pouze na základě návrhu Komise.

Takový návrh předložen nebyl, ani žádný návrh na jakékoli jiné změny týkající se ukazatelů regionální soudržnosti. Do doby, než nějaký takový návrh nepřijde, proto Rada nemůže o tomto tématu diskutovat a zaujmout stanovisko k jakýmkoli jiným ukazatelům regionální soudržnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Mairead McGuinness (PPE-DE). – Pane předsedající, ráda bych pana Higginse omluvila, dnes večer mu není dobře a nemohl se sem dostavit. Děkuji Vám za krátkou odpověď. Předpokládám, že to bude propojeno i s plány na nové vymezení znevýhodněných oblastí v členských státech. Chtěla bych Vás jen poprosit, jakmile informace o některých z těch ukazatelů mít budete, buďte tak hodný a poskytněme je panu Higginsovi.

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Děkuji, pokusím se. Opakuji, že to závisí především na Komisi a možná, možná, ale skutečně jen možná bude příležitost, ale nemusí to tak být, ke zvážení těchto ukazatelů a k přezkumu politiky soudržnosti, který je nyní slovinským předsednictvím plánován. Záleží to však na Komisi a ne na Radě. Samozřejmě bychom rádi věděli, jak Komise přispěje k debatě o revizi politiky soudržnosti, která je jedním z důležitých cílů našeho předsednictví.

 
  
MPphoto
 
 

  Reinhard Rack (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, i Evropský parlament respektuje právo Komise na iniciativu, jak to právě vyjádřila Rada. Avšak právě proto vždy budeme Komisi dávat najevo, co je podle nás obzvláště důležité. Kritéria jako nezaměstnanost nebo vyšší migrace jsou rozhodně tématy, která by to této diskuse mohla být zařazena. Protože jste v předchozí odpovědi hovořil o slovinských medvědech, jako obyvatel Štýrska bych vám rád za tento vývoz poděkoval a doufám, že otevřená schengenská hranice povede k ještě vyšší takové imigraci.

 
  
MPphoto
 
 

  Avril Doyle (PPE-DE). – Pokud jde o přesnější měření výkonnosti regionu, nelze než vážně pochybovat o tom, zda je správným měřítkem výkonu HDP. Uvažovalo se nějak o tom, nebo budete uvažovat o tom (protože jste nastoupil do funkce jen před týdnem), že by se měřilo HDP oproti HNP oproti HND? V současné době je velký problém to, že neporovnáváme na srovnatelné bázi, takže je velmi těžké měřit výkonnost v různých regionech – a také v různých zemích, nejedná se jen o regiony – protože základy nebo ukazatele nejsou v současné době standardizované.

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Pro mě by bylo velice obtížné hovořit jménem Komise a nebudu se o to snažit, protože bych toho nebyl schopen. Vypadá to však, alespoň prozatím, že Komise dosud nenalezla lepší ukazatel než HDP. Domnívám se, že kdyby Komise nějaký lepší ukazatel objevila, navrhla by jej. Rád bych zopakoval svou předchozí poznámku, že přezkum politiky soudržnosti rovněž poskytuje příležitost ke zvážení této otázky. Ještě větší příležitosti se otevřou, až se bude hovořit o úplné reformě rozpočtu Evropské unie, což, jak je už známo, bude provedeno na základě celkové analýzy, kterou uskuteční samotná Komise v letech 2008 a 2009.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající.

Otázka číslo 10 – Mairead McGuinness (H-0979/07)

Téma: Šetření týkající se dětských domovů v Bulharsku

Stanice BBC nedávno odvysílala dokument s názvem „Opuštěné děti Bulharska“ – „Bulgaria’s Abandoned Children“, který zobrazoval šokující podmínky, ve kterých žijí děti v pečovatelském domově v bulharském Mogilinu. Autor tohoto pořadu se nechal veřejně slyšet, že se nejedná o nejhorší případ v Bulharsku. Panuje dojem, že i když zde je evidentní problém s institucionální péčí o děti a mládež se zdravotním postižením, nevypadá to, že by se účinně řešil.

Vzhledem k tomu, že EU podporuje Chartu základních práv EU a vzhledem ke skutečnosti, že jsme právě uzavřeli Evropský rok rovných příležitostí pro všechny, bych Radu ráda požádala o vyjádření k této velmi citlivé záležitosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Rada ke konkrétnímu případu, který paní McGuinessová uvádí, nezaujala žádné stanovisko. Nicméně s potěšením mohu říci, že 5. prosince 2007 Rada přijala usnesení o pokračování Evropského roku rovných příležitostí pro všechny. Jednalo se o rok 2007, tedy o loňský rok, a podle tohoto rozhodnutí, tedy usnesení, to nebude pouze roční záležitost, ale bude pokračovat.

Uvedené usnesení vyzývá členské státy a Evropskou komisi k posílení úsilí o zabránění diskriminaci z důvodů zdravotního postižení nebo jakéhokoli jiného důvodu, k zesílení boje proti diskriminaci tohoto typu, k tomu, aby byla otázka zdravotně postižených osob zařazena do všech příslušných politik, a k tomu, aby se pokračovalo v procesu uzavírání, podpisu a ratifikace Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením. Tímto usnesením Rada rovněž vyzývá členské státy a Komisi ke spolupráci na společných výzvách a ke hledání řešení v rámci uplatnění daného usnesení, tedy úmluvy OSN.

Dovolte mi, abych na tomto místě zdůraznil, že Rada a Evropský parlament nedávno dostaly zprávu Komise o postavení zdravotně postižených osob v Evropské unii včetně akčního plánu na roky 2008 a 2009. Slovinské předsednictví se domnívá, že by tento dokument měl poskytnout cenná vodítka k dalším snahám při prosazování práv zdravotně postižených, zejména zdravotně postižených dětí. Rada tento návrh Komise stále studuje.

 
  
MPphoto
 
 

  Mairead McGuinness (PPE-DE). – Pane úřadující předsedo, děkuji vám za diplomatickou odpověď. Doufám, že pochopíte, pokud já diplomaticky hovořit nebudu, protože si myslím, že si neuvědomujete, jak velký hněv a pobouření vysílání tohoto dokumentárního filmu vyvolalo, zejména ve Spojeném království a v Irsku.

Myslím si – a je mi líto, že to tak musím říct –, že kdyby se jednalo o otázku pohody zvířat, měla by k tomu Komise stanovisko. Tady jde o děti, které se nemají jak hájit. Jsem skutečně přesvědčená, že když v podobných případech jednáme pomalu, škodí to pověsti EU v očích členských států a občanů Evropské unie.

Podle mého názoru by rychlejší kroky byly skvělá věc a naši občané by na to velmi příznivě reagovali, protože je to neodpustitelná záležitost. Záběry hovořily samy za sebe.

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Nemohu a nechci zabíhat do předmětu této záležitosti, na kterou máte, pravděpodobně zcela oprávněně, velmi vyhraněný názor. Rád bych však zdůraznil, že dle názoru Rady je důležité respektovat a zohledňovat rozdělení pravomocí mezi Unii a členské státy. V tomto rámci se mohu vyjádřit pouze jako zástupce Rady – a já se tu nesnažím o diplomatičnost, hovořím jen v mezích svých pravomocí a pravomocí Rady a samozřejmě při tom respektuji tendence v těchto rámcích.

 
  
MPphoto
 
 

  Jim Allister (NI). – Pane úřadující předsedo, chci se připojit a rovněž vyjádřit rozčarování nad vaší neadekvátní reakcí.

Když se zvažovalo přistoupení Bulharska, bylo zacházení s lidmi v institucích živou otázkou. Chybou ale bylo to, že když jsme v prosinci 2006 přišli nastavit referenční měřítka a sledovali jsme, jak se Bulharsko ve své činnosti přizpůsobilo, tato záležitost záhadně z těchto měřítek vypadla.

Proč k tomu došlo? Lze to nyní obnovit? Pokud ne, jaké kroky můžete realisticky podniknout, aby se Rada a Společenství mohly řádně zabývat do nebe volajícím porušováním pravidel v tomto odvětví?

 
  
MPphoto
 
 

  Elizabeth Lynne (ALDE). – Řečník má naprostou pravdu – i já jsem měla pocit, že reakce Rady nebyla dostačující. Před přistoupením jsme vyzvali všechny členské státy, které chtěly vstoupit do Evropské unie, aby se podrobily pravidlům Evropské unie. Vím, že Bulharsko podepsalo Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, ale neratifikovalo ji. Můžete vyvinout nátlak na ty země, které tuto Úmluvu neratifikovaly, aby tak učinily? Vím, že se bulharské orgány snaží tento problém řešit, ale v tlaku nesmíme polevit.

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Rázně opakuji, že není v pravomocích Rady ani není pro Radu zvykem přijímat stanoviska týkající se jednotlivých televizních programů nebo jejich obsahu. Toto však v žádném případě nesnižuje obrovskou závažnost problému, o kterém hovoříte.

Osobně bych ale viděl řešení v tom, co jste uvedla ve své otázce, tedy v ratifikaci Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením. Přesně proto jsem ve své původní odpovědi zmínil usnesení, jež Rada přijala v prosinci 2007 a jež členské státy vyzývá k ratifikaci zmíněné úmluvy.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající.

Otázka číslo 11 – Bernd Posselt (H-0982/07)

Téma: Datum zahájení vyjednávaní s Makedonií

Předpokládá Rada v tomto roce, tedy během slovinského nebo francouzského předsednictví v Radě, možnost stanovení data pro zahájení přístupových vyjednávání s Makedonií?

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Já nikdy nevím, někdy se to zapne a někdy ne. Omlouvám se za výpadky.

Rada samozřejmě nevylučuje a nemůže vyloučit možnost, na kterou pan Posselt ve své otázce odkazuje.

Jak je známo, v prosinci 2005 se Evropská rada rozhodla přiznat Bývalé jugoslávské republice Makedonie status kandidátské země. V souladu s rozhodnutími Rady z 12. prosince 2005, tedy několik dní před zasedáním Evropské rady, musela země plně realizovat stabilizační a asociační dohodu. Komise na tomto základě připravuje zprávy o pokroku, a zprávy z let 2006 a 2007 neobsahují doporučení k zahájení přístupových vyjednávání, přičemž argument je ten, že stále ještě nebyla provedena řádná opatření.

Předsednictví očekává, že v roce 2008 vedoucí představitelé Bývalé jugoslávské republiky Makedonie z celého politického spektra spojí své síly v upevňování snah o dosažení výsledků ve všech různých oblastech, kde je pokrok nutných odhadoval, že tento rok by mělo být možné o krok se přiblížit k rozhodnutí o datu zahájení přístupových vyjednávání.

Slovinskému předsednictví na tom velmi záleží, záleží mu na tomto pokroku, ale závisí to na zemi samotné a na její úspěšnosti při provádění opatření i na postupu reforem.

 
  
MPphoto
 
 

  Bernd Posselt (PPE-DE). – (DE) Mnohokrát děkuji za tuto velmi dobrou odpověď. Dovolte mi výjimečně uvést osobní předběžnou poznámku. V roce 1991, když Slovinsko získalo nezávislost, jsem byl přítomen oslavám nezávislosti v Lublani, zřejmě jako jediný občan EU. Také jsem byl zastáncem asociační dohody během války v Lublani, která byla naštěstí krátká, a později jakožto parlamentní zpravodaj.

Jen bych rád řekl, že pro mě je dnešek historickým dnem. Jsem opravdu rád. Odpusťte mi prosím tuto osobní úvodní poznámku.

A nyní jedna ještě kratší otázka: myslíte si, že otázka názvu mezi Makedonií a Řeckem je bilaterální záležitost, a může mít bilaterální záležitost dopad na přístupová vyjednávání?

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Rád bych panu Posseltovi poděkoval za podporu trvající od doby naší nezávislosti. Jak dnes dopoledne řekl předseda Evropské rady, Slovinsko ušlo od té doby velký kus cesty.

Pokud jde o vaši otázku, název je v podstatě bilaterální záležitostí. Všichni ovšem víme, že pro řešení této v zásadě bilaterální otázky existuje mechanismus pod záštitou Organizace spojených národů, v jehož rámci se zvláštní představitel pan Nimec věnuje mediaci mezi oběma stranami, aby bylo dosaženo řešení.

Slovinsko, tedy slovinské předsednictví, toto úsilí podporuje a očekává, že obě strany budou na tomto procesu konstruktivně spolupracovat, dokud nebude nalezeno přiměřené řešení. Zároveň jsme ale toho názoru, že by tato otázka neměla mít vliv, natož negativní dopad na integraci Bývalé jugoslávské republiky Makedonie do mezinárodních organizací.

 
  
MPphoto
 
 

  Avril Doyle (PPE-DE). – Měla bych na slovinské předsednictví otázku. Vím, že zastává názor, že by dlouhodobý mír v jihovýchodní Evropě a na Balkáně měl být prioritou, a je pravda, že s tím jde ruku v ruce hospodářský rozvoj, ale pokud jde o Makedonii a její dosažení úrovně nutné pro zahájení přístupových rozhovorů – otázku názvu země ponechejme stranou, ačkoli je důležitá –, jak by si podle slovinského předsednictví Makedonie stála v porovnání s ostatními zeměmi v této konkrétní oblasti, pokud jde o dosažení úrovně pro přistoupení? Chceme, aby přistoupily všechny tyto země, ale některé jsou jistě připravenější než ostatní. Jak hodnotíte šance Makedonie na prioritní přistoupení?

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Paní Doyleová, velmi vám děkuji za doplňující otázku. Slovinské předsednictví klasifikuje země oblasti západního Balkánu podle úrovně, které dosáhly. V tomto případě je nejpokročilejší zemí dané oblasti Bývalá jugoslávská republika Makedonie, protože to je jediná země, která získala status kandidátské země. Chorvatsko je odsud vyloučeno, protože by mělo spadat do jiné kategorie, kategorie rozšíření, protože o členství vyjednává již nyní.

Opakuji, že chceme, aby během našeho předsednictví každá z těchto zemí, včetně země dotčené, učinila pokrok na cestě ke členství v Evropské unii, které není otázkou brzké budoucnosti, tedy jednoho roku nebo dvou let, bude to vyžadovat více času a více úsilí. Slovinské předsednictví tuto otázku zařadilo mezi nejvyšší priority.

Je však důležité zachovat těmto zemím perspektivu na členství v EU i jejich tempo postupu k tomuto cíli. Opakuji, že jako předsednická země by nás velmi potěšilo, kdyby během našeho předsednictví pokrok postoupil dále. Rád bych ještě jednou řekl, že tento pokrok také do velké míry záleží na zemích této oblasti.

 
  
MPphoto
 
 

  Nikolaos Vakalis (PPE-DE). – (EL) Pane předsedající, rád bych panu úřadujícímu předsedovi Rady poblahopřál k jeho velmi konkrétní odpovědi a jakožto řecký poslanec Evropského parlamentu bych chtěl říci, že máme velký zájem na tom, aby se západobalkánské státy staly členy Evropské unie co nejdříve. Ten problém však musí být vyřešen. Také bych rád uvedl, že Řecko dalo jasně najevo svou dobrou vůli a nadále tak denně činí v rozhovorech o kompromisním názvu .V tomto smyslu bych tedy řekl, že je potřeba brát ohled na stanovisko členského státu, který v tomto ohledu projevuje velkou míru dobré vůle.

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Děkuji za připomínku. Předseda Rady dnes ráno zmínil důležitý úspěch řeckého předsednictví v roce 2003, kdy byl přijat Soluňský program pro západní Balkán. Tento Soluňský program je nadále základem snah slovinského předsednictví o integraci západního Balkánu. Právě proto se mimořádně spoléháme na to, že nás Řecko v tomto úsilí souvisejícím se zeměmi západního Balkánu podpoří.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Otázka číslo 12 byla stažena.

Otázka číslo 13 – Nikolaos Vakalis (H-0990/07)

Téma: Snížení sazby DPH pro technologie a výrobky šetrné k životnímu prostředí

Souhlasí Rada s tím, že by právní úprava Společenství o dani z přidané hodnoty (DPH) měla být upravena, aby bylo navíc ke stávajícím opatřením o spotřebě elektřiny a zemního plynu možné použít snížené sazby DPH také na technologie a aplikace spojené s obnovitelnými zdroji energie a efektivitou využití energie? Existuje nějaký časový harmonogram pro přijetí příslušných rozhodnutí? Jaké kroky můžeme od Rady očekávat a kdy?

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Jak je známo, Rada na zasedání 4. prosince 2007 přijala rozhodnutí o tom, že zařídí diskusi o ekonomickém dopadu snížených sazeb a o tom, zda jsou snížené sazby daně z přidané hodnoty vhodným nástrojem k dosažení cílů sektorových politik. Bylo dohodnuto, že se o této otázce bude znovu diskutovat někdy v roce 2008, a to ne nutně v prvním pololetí.

V tomto okamžiku předsednictví velmi usilovně hledá co nejefektivnější přístup k pokračování diskuse o sazbách daně z přidané hodnoty, které nejsou jednotné. Jak víme ze zprávy Komise, tato diskuse započala během portugalského předsednictví. V tomto období úvah, které bude doufám co nejkratší, nedokážeme panu Vakalisovi odpovědět nijak přesněji. Rád bych ovšem zdůraznil, že se jedná o důležitou otázku, které se předsednictví bude věnovat s náležitou pozorností.

 
  
MPphoto
 
 

  Nikolaos Vakalis (PPE-DE). – (EL) Pane předsedající, považuji tuto odpověď za uspokojivou a rád bych jen také chtěl využít této příležitosti k tomu, abych slovinskému předsednictví poblahopřál k úspěšnému zahájení činnosti. Do celého období předsednictví vám přeji hodně zdaru.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Autoři otázek, které nebyly zodpovězeny pro nedostatek času, obdrží písemnou odpověď (viz příloha).

Tím uzavírám dobu vyhrazenou na otázky.

(Zasedání bylo přerušeno v 19:30 a znovu zahájeno ve 21:00.)

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: LUIGI COCILOVO
Místopředseda

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí