Doslovný záznam ze zasedání

Čtvrtek, 17. ledna 2008 - Štrasburk

3. Úloha žen v průmyslu (rozprava)

  Předsedající. − Dalším bodem je zpráva paní Ildy Figueiredové (A6-0519/2007) předložená jménem Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví, o úloze žen v průmyslu (2007/2197(INI)).

Tato zpráva je velmi důležitá a pravděpodobně upoutá značnou pozornost médií.

  Ilda Figueiredo , zpravodajka. − (PT) Dovolte mi začít poděkováním členům a zaměstnancům Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a autorovi návrhu stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku za jejich podporu a cenné příspěvky, především za jejich návrhy ke zprávě, díky kterým zpráva získala jednomyslnou podporu. Práce na zprávě trvala několik měsíců a zahrnovala i veřejné slyšení s cennými příspěvky z řad členů obou parlamentních výborů a hostů, zejména zástupců sociálních organizací.

Cílem zprávy je vyzdvihnout úlohu žen v průmyslu. V Evropské unii je v průmyslových odvětvích zaměstnáno v průměru více než 14 % žen. V některých zemích toto číslo překračuje 25 %, např. v Bulharsku a České republice, v jiných se pohybuje kolem 20 %, např. v Portugalsku, Řecku a Maďarsku.

Je známo, že v některých průmyslových odvětvích ženy tvoří většinu zaměstnanců, např. v textilním, oděvním a obuvnickém průmyslu, v některých oblastech potravinářského průmyslu, ve výrobě korku, kabeláže a elektrického a elektronického zařízení, zatímco jejich účast v odvětvích založených na vyspělých technologiích je omezená. To znamená, že potřebujeme různé přístupy, ale s jedním společným cílem – podpořit ženy pracující v těchto odvětvích, zaručit nediskriminační postupy v přístupu k zaměstnání a uzavírání smlouvy, rovnost mezd, vytváření příležitostí k profesnímu růstu, odborné vzdělávání, dobré pracovní podmínky a lepší plat a úctu k mateřství a otcovství jako k základním sociálním hodnotám.

Potřeba poskytnout ženám pracujícím v průmyslu záruky zaměstnání a práv a usnadňovat jim přístup k práci v tomto významném výrobním odvětví vyžadují, aby se více pozornosti věnovalo také situaci v jiných průmyslových odvětvích v Evropské unii, výzvám, kterým čelí, a vhodným odezvám, které je nutno nalézt, mimo jiné v mezinárodním obchodě a prostřednictvím sledování dovozů citlivých výrobků, např. v oblasti textilního průmyslu.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat restrukturalizaci a přemísťování nadnárodních společností, které významnou měrou ovlivňují zaměstnanost žen a zvyšují jejich nezaměstnanost, zvláště v regionech, kde není možnost alternativní práce. Boj proti mzdové diskriminaci, kterou i nadále zaměstnané ženy trpí, zejména její nepřímou formou, nás vede ke zkoumání možností vytvoření metodiky přesné analýzy požadavků na výkon zaměstnání, která zaručí právo na stejné platové podmínky pro ženy a muže, poskytne náležité uznání osobám a povoláním, a zároveň učiní z práce strukturální faktor zaměřený na zvyšování produktivity, konkurenceschopnosti a kvality podniků, ale i zlepšování kvality života zaměstnanců, žen i mužů.

Proto musíme podporovat podnikové iniciativy, které vedou k vytváření pozitivních opatření a personální politiky podporující rovnost žen a mužů. Dále musíme podporovat opatření ke zvyšování informovanosti a úrovně vzdělávání, která umožní propagovat, přenášet a začleňovat úspěšné postupy z praxe. V tomto ohledu bych poukázala na některé projekty vytvořené za podpory programu EQUAL, s nimiž jsem měla možnost se seznámit v Portugalsku. Tento program si zasluhuje plnou pozornost Evropské komise k zajištění jeho pokračování a rozšíření.

Ve zprávě je vyzdvižen zásadní význam jednání a kolektivního vyjednávání v boji za odstranění diskriminace žen, především v otázce přístupu k zaměstnání, mezd, ochrany zdraví a bezpečnostních podmínek při práci, profesního růstu a odborného vzdělávání. Významnou roli při prosazování rovnosti, v boji proti všem druhům diskriminace, při poskytování záruky zaměstnání s příslušnými právy, a v boji proti nejistotě práce, která postihuje zejména ženy, však hrají členské státy a Komise, které nesou v otázce rovnosti žen a mužů velký díl odpovědnosti.

Vyzýváme je proto k přijetí přísných norem ochrany zdraví při práci zohledňujících rozměr rovnosti žen a mužů, zejména ochranu mateřství, nebo k úpravě a organizaci pracovní doby respektující rodinný život, k nastavení účinných kontrolních mechanismů zajišťujících dodržování pracovních práv a svobody sdružování v odborových organizacích nebo k poskytnutí záruk komplexního přístupu ke kvalitnímu veřejnému sociálnímu zabezpečení a k dostupným sociálním službám, především v jeslích, mateřských školkách a v oblasti péče o starší občany.

  Meglena Kuneva , členka Komise. − Vážený pane předsedající, Komise upřímně vítá návrh usnesení o úloze žen v průmyslu. Blahopřeji zpravodajce paní Figueiredové, že se zabývá řešením tak složité otázky, jakou je situace a úloha žen v průmyslu. Ze zprávy vyplývá, že jedním z důvodů je větší naléhavost otázek rovného postavení žen a mužů v průmyslu, než v jiných odvětvích.

Zdá se, že v průmyslu jsou problémy pracovních podmínek, rozdílů v odměňování a slaďování pracovního a soukromého života vyhraněnější než v jiných odvětvích.

Složitost tohoto problému spočívá také v tom, že překračuje rámec politiky rovnosti žen a mužů tím, že souvisí s celkovou situací v průmyslu v Evropě a se způsobem, jakým mohou politiky Společenství podpořit průmysl a zaměstnance tohoto odvětví – muže i ženy – v náročném kontextu globalizace. Jak je známo, přijetím plánu pro dosažení rovného postavení žen a mužů v roce 2006 byla zdůrazněna plná odpovědnost Unie za dosažení pokroku směrem ke skutečné rovnosti mezi muži a ženami.

Šest priorit uvedeného plánu souvisí se zlepšováním situace žen na trhu práce. První prioritou je ekonomická nezávislost pro ženy a muže, druhou je slaďování soukromého a profesního života, třetí je rovné zastoupení při rozhodování a čtvrtou je odstranění stereotypů. Komise vítá skutečnost, že návrh usnesení Parlamentu vyzdvihuje právě tyto oblasti. I když pokrok dosažený v oblasti rovnosti mužů a žen je nesporný, některé závažné problémy dosud přetrvávají. Komise sdílí názor paní zpravodajky, že je nutné pokračovat v započatém úsilí a upevňovat výsledky, kterých bylo dosaženo.

V souvislosti s úlohou žen v průmyslu je nutné se zabývat dvěma problémy. V prvé řadě v průmyslu pracuje stále velmi málo žen ve srovnání se sektorem služeb. Za druhé, ženy, které pracují v průmyslu, jsou většinou zaměstnávané v typicky ženských odvětvích, v nichž je práce velmi náročná, pracovní podmínky špatné a mzdy nízké. Komise provádí různá opatření v rámci příslušné politiky, aby tyto problémy vyřešila. Boj proti stereotypům ve vzdělávání povede z dlouhodobého hlediska ke zvyšování počtu kvalifikovanějších žen v technických a vědeckých profesích a také pomůže splnit požadavky některých průmyslových odvětví na pracovní síly z řad mužů a žen. Důležité je také podporovat profesní dráhu žen v technických a inženýrských oborech prostřednictvím vytváření sítí vztahů na různých úrovních, podpora kariérního rozvoje zkušenějšími pracovníky a opatření k zajištění rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem.

K zajištění větší diversifikace práce žen v průmyslu je nezbytné poskytovat co nejvíce příležitostí ke vzdělávání a rekvalifikaci. Evropský sociální fond poskytuje základní podporu v této oblasti. Nezbytné je také zlepšování současné situace žen pracujících v průmyslu. Mezi muži a ženami například stále existuje neopodstatněně velký rozdíl v odměňování. V průmyslu dosahuje tento rozdíl až 30 %.

Z tohoto důvodu Komise přijala v červenci 2007 sdělení o řešení rozdílů v odměňování mužů a žen. Ve sdělení se zkoumají všechny prostředky, které je nutné mobilizovat k dosažení tohoto cíle. Spoluúčast podniků je důležitým předpokladem k zajištění pokroku v otázkách rovnosti mužů a žen na trhu práce, rozdílů v odměňování žen a mužů, vzdělávání, rovnováhy pracovního a soukromého života a kariérního rozvoje. Je důležité podporovat podniky nejen v dodržování zákonů o rovném zacházení, což je povinností všech, ale také v přijímání dobrovolných opatření k prosazování rovnosti, především v kontextu sociální odpovědnosti podniků.

Závěrem je třeba říci, že Komise v krátké době znovu zahájí osvětovou kampaň pro podniky o stereotypech o úloze žen a mužů. Ve zprávě o ženách v průmyslu se zdůrazňuje zásadní význam rovnováhy pracovního a soukromého života pro dosažení skutečné rovnosti žen a mužů, a Komise s touto analýzou souhlasí. Tento bod byl zmiňován během přijetí zprávy poslankyně Kauppiové Parlamentem v září 2007.

Komise podá v roce 2008 zprávu o dosažených výsledcích při plnění barcelonských cílů v oblasti péče o dítě. Druhá fáze konzultací sociálních partnerů o rovnováze pracovního života bude uzavřena v červenci. Komise zastává názor, že by se tento problém měl řešit řadou různých nástrojů, včetně změny stávajících právních předpisů Společenství z důvodu lepšího zohlednění nových výzev.

Jak jsem zdůraznila, otázka úlohy žen v průmyslu zároveň odráží celkovou situaci v evropském průmyslu. Komise bude nadále provádět veškeré nezbytné politiky, aby se vyrovnala s globalizací, zajistila budoucnost průmyslu ve všech členských státech a pomáhala pracovníkům i pracovnicím v době reorganizace společností, pro které pracují.

Evropské zákony o informování zaměstnanců a konzultacích, sociálním dialogu a Evropském sociálním fondu slouží jako nástroje k plnění těchto úkolů. Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, založený v roce 2007, bude poskytovat pomoc ve výši až 500 milionů eur ročně a jeho pravidla výslovně stanoví požadavek na zohlednění rovnosti mužů a žen. Komise proto reaguje na všechny výzvy označené ve zprávě o úloze žen v průmyslu přijímáním různých opatření zaměřených na: zlepšování rovného postavení žen a mužů, pracovních podmínek a úlohy žen v průmyslu, boj proti stereotypům, vytváření lepších podmínek pro slaďování pracovního a rodinného života a poskytování obecné podpory společnostem a pracovníkům v průmyslových odvětvích v případě potíží.

Ráda bych učinila osobní prohlášení: upřímně podporuji tento způsob řešení problémů v této specifické oblasti.

  Den Dover , Navrhovatel stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. − Vážený pane předsedající, upřímně vítám tuto zprávu, kterou plně podporuji. Podporují ji i britští konzervativci i skupina PPE-DE. Má-li Evropa hrát vedoucí roli v konkurenčním, tvrdě konkurenčním globálním světě, je nutné, aby všechny dostupné prostředky byly k dispozici v maximální možné míře.

Nesouhlasím sice se zavedením kvót, které by nařizovaly, kolik žen by mělo pracovat na různých úrovních firemní hierarchie – a především nesouhlasím s jakoukoli formou nátlaku v tomto ohledu – ale upřímně si přeji, aby co nejvíce žen dosahovalo té nejvyšší úrovně v této hierarchii na základě vlastních schopností. Zda tomu tak bude, závisí často na fenoménu, který definujeme jako „průmysl“, a průmysl se mění, vše je dnes mnohem pružnější, a já jsem potěšen, že ženy plní svou úlohu v průmyslu v různých funkcích.

Nesouhlasím s tím, že v oblasti nových technologií je nutné určité znevýhodnění nebo nižší zastoupení žen, protože dámy mají dostatek schopností, inteligence a know-how na víc než na prokazování svých hodnot.

Především se chci připojit k názoru, že bychom měli, pokud možno, vždy a všude usilovat o rovné odměňování žen a mužů. V souvislosti s touto zprávu mě mimořádně potěšil fakt, že paní zpravodajka do zprávy zahrnula názory osob z různých skupin a že jsme dosáhli shody. Já sám jsem si přál pro ženy lepší materiální zajištění, pokud jde o důchody – převoditelnost důchodového pojištění mezi zaměstnavateli s cílem zajistit vyšší důchody po ukončení pracovního života, a větší pružnost systémů, aby ženy mohly sladit rodinný život s pracovním.

Jak jsem uvedl, tuto zprávu plně podporuji. Je krokem vpřed. Potřebujeme ženy na všech úrovních a já jim přeji hodně úspěchů. Vítám především jmenování naší nové komisařky, jejíž schopnosti jsou skutečně nesporné.

  Edit Bauer , jménem skupiny PPE-DE. – Chtěla bych vám poděkovat za práci odvedenou na zprávě, kterou vypracovala paní Figueiredová, jež do určité míry jmenuje problémy, s nimiž zápasí ženy zaměstnávané v různých odvětvích průmyslu.

Některé z nich se zdají být již věčnými problémy, např. rozdíl v platech mužů a žen nebo nedostatečné zastoupení žen v rozhodovacích orgánech nebo nedostatečné slaďování pracovního a soukromého života. Zpráva poukazuje i na méně diskutované problémy, jako je nedostatečná pozornost věnovaná specifickým požadavkům na ochranu žen při práci nebo sociálním problémům vyplývajícím z přemísťování výroby do oblastí s nižšími výrobními náklady.

Zpráva v některých bodech obsahuje návrhy, které narušují princip subsidiarity nebo formulují požadavky, které zasahují do kompetencí sociálních partnerů a do procesu kolektivního vyjednávání. Skupina PPE-DE tyto návrhy nebude podporovat.

I přesto, že zpráva je více méně souhrnem poměrně známých problémů, poukazuje na skutečnost, že změny v těchto oblastech jsou pomalé, jak to ukazuje například i vývoj rozdílů mezi platy mužů a žen. Výzkumy jasně ukazují, že zlom nastává po příchodu dětí, kariéra mužů a žen od tohoto zlomového bodu nabírá odlišný směr. Nejtěžší je narušovat zásadní stereotypy, a to i v tom případě, kdy se s nimi už verbálně neztotožňujeme. Zpráva otvírá i problém převoditelnosti a flexibility řešení důchodových nároků, jenž se stává stále citlivějším s postupným sjednocováním pracovního trhu a požadavkem na vyšší mobilitu pracovních sil. Myslím si, že je to problém, kterému je třeba věnovat přiměřenou pozornost.

  Christa Prets , jménem skupiny PSE. – (DE) Vážený pane předsedající, vážená paní komisařko, nejprve bych také ráda poděkovala paní zpravodajce za pomoc a spolupráci. Maximálně jsme využili všech příležitostí ke společné práci napříč politickým spektrem a za to jí náleží můj vřelý dík.

Na úvod bych ráda zdůraznila, že k této otázce jsme již předložili řadu zpráv. Požadavek na stejnou odměnu za stejnou práci zazněl již před více než třiceti lety, a my jsme dosud nebyli schopni jej realizovat. Ano, malými krůčky postupujeme vpřed, a předkládáme příspěvek za příspěvkem, ale situace žen v průmyslu se stále ani zdaleka neblíží našim představám.

Ve zpracovatelském průmyslu tvoří 85 % zaměstnanců ženy, zatímco v sektoru IKT je to jen pouhých 15 %, skutečně, zastoupení žen v odvětvích špičkových technologií je velmi nízké. To neznamená, že by ženy byly méně vzdělané, pouze to znamená – a platí to zejména pro venkovské oblasti – že zkrátka nejsou příležitosti ke změně zaměstnání.

Ženy nadále pracují v odvětví s nízkými mzdami a i zde existuje diferenciace mezi ženami a muži. Nerovnost a diskriminace se zde projevují nejen ve mzdách, ale i v pracovních podmínkách. Vyzýváme proto také odborové svazy, aby se při vyjednávání platových podmínek usilovněji snažily zabránit tomuto druhu mzdové diskriminace.

Podpora programů v oblasti profesního a odborného vzdělávání stále chybí nebo je žalostně nedostatečná. Vzdělávání a odborná příprava jsou nezbytným předpokladem pro profesní růst žen i v odvětvích méně náročných na kvalifikaci. Požadujeme také, aby podniky ve svých plánech personálního řízení uplatňovaly politiku vstřícnou vůči ženám a rodinám, což v důsledku přinese prospěch všem stranám: pokud se všichni cítí dobře, daří se celému podniku a daří se lépe i ženám, které v něm pracují.

  Anneli Jäätteenmäki , jménem skupiny ALDE. – (FI) Vážený pane předsedající, ráda bych poděkovala paní zpravodajce za vynikající zprávu a úroveň spolupráce, a zvláště za to, že poukázala na rozdílný způsob zacházení s muži a ženami, navzdory tomu, že se nám ženám jen zřídka dostává pochopení.

Příslušný člen Komise jistě nese osobní odpovědnost za tento problém, ale když jsem poslouchala vaši oficiální odpověď, v níž jste uvedla, že byl přijat plán pro dosažení rovného postavení žen a mužů, a závazek jeho splnění, přirozeně bych očekávala, že bude následovat výčet opatření, která byla v tomto směru učiněna. Bohužel jsme však nuceni konstatovat, že v otázce rovnosti nebylo během funkčního období této Komise učiněno téměř nic. A to je politováníhodné. Možná to není problém, jehož řešením by eurokomisaři nebo jiné osoby získávali cenné body, ale přesto bych nás všechny, dámy a pánové, ráda vyzvala, abychom toho udělali více, protože odpovědnost za postavení žen v celé Evropě neseme my.

Uvedu jeden příklad. Ve Finsku získaly ženy volební právo v roce 1905, kdy Finsko bylo součástí velmi konzervativního Ruska. Když se ale nyní dívám před sebe, nemyslím si, že bude možné, i když jsme dnes součástí Evropy, aby ženy v různých členských státech vydělávaly stejně a bylo jim v celé EU zaručeno stejné zacházení, i přesto, že EU hovoří o lidských právech a je v tomto ohledu moderním společenstvím. Evropská unie by se mohla podívat na rozhodnutí přijatá v dobách carského Ruska a učinit smělá rozhodnutí o rovném odměňování a rovném zacházení na pracovišti. Car nalezl odvahu udělit ženám volební právo, ale EU nemá odvahu udělat nic, co by napravilo stávající stav nerovnosti v odměňování mužů a žen v členských státech EU.

  Wiesław Stefan Kuc , jménem skupiny UEN. – (PL) Vážený pane předsedající, jasně se mi vybavují vzpomínky na Polsko 50.let minulého století. Vídávali jsme obrovské plakáty s obrazy rozesmátých děvčat na traktorech. Byly to členky organizace, které se říkalo „Služba Polsku“. Na ramenou nesly krumpáče a lopaty a vesele kráčely do práce. Také jsme vídali ženy obsluhující tkalcovské stavy a soustruhy. Časy se ale změnily. Dnes vidíme ženy pracovat v projektových kancelářích, u počítačů nebo na moderních linkách vyrábějících elektronická zařízení, mobilní telefony a televizory. Vídáme také jejich unavené tváře, když po mnoha hodinách tvrdé práce spěchají domů za dalšími povinnostmi. Tyto obrazy se mi vybavily při četbě zprávy paní Figueiredové o úloze žen v průmyslu.

Již dlouhá léta se snažíme ženy chránit, snižovat jejich pracovní zatížení a přistupovat k nim stejně jako k mužům. Bohužel, rozdíly přetrvávají dodnes. Seznam očekávání je zcela oprávněný, jen možná není kompletní. Stále se setkáváme s rozdíly v přístupu k mužům a ženám v práci, nejen v oblasti odměňování ale i profesního růstu a posuzování kvality práce a kvalifikace. Nejsmutnější je, že se nepodařilo vytvořit podmínky, které by ženám umožnily realizovat jejich naděje a cíle, a tím zajistit stabilitu zaměstnání a příležitosti pro profesní růst.

  Raül Romeva i Rueda , jménem skupiny Verts/ALE. – (ES) Vážený pane předsedající, jak zde již bylo řečeno, a já jen připomínám, úloha žen v průmyslu, stejně jako v jiných oblastech, je jasně podmíněna řadou stereotypů, z nichž některé jsou jednoznačně škodlivé.

Při překonávání uvedených stereotypů je nutné, abychom pokročili vpřed, a právě proto považuji zprávu paní Figueiredové za základní a důležitou koncepci a je to i důvod, proč si získala podporu naší skupiny.

Existuje mnoho důkazů, jimiž lze odůvodnit tuto zprávu a řadu návrhů, které, jak doufáme, budou přivítány nejen ze strany orgánů Společenství, ale i samotnou podnikovou sférou, která je následně musí přijmout a uplatnit.

Jedním takovým důkazem je fakt, že v průmyslu je zaměstnáno v průměru na celou Evropskou unii pouhých 14 % žen. Musíme si nicméně uvědomit, že z tohoto počtu představuje celých 21 % zaměstnankyně na částečný úvazek; skutečně, v průmyslovém sektoru ženy tvoří 65 % z celkového počtu zaměstnanců na částečný úvazek. Domnívám se, že to je jeden z klíčových aspektů, který by v žádném případě neměl být v této rozpravě opomíjen.

Druhým důkazem je skutečnost, že právě ženy s nejistými pracovními podmínkami, ženy pracující na částečný pracovní úvazek, ženy vykonávající dočasnou práci v atypických podmínkách se nejčastěji stávají obětmi mzdové diskriminace, nebo chtějí-li si vybrat mateřskou dovolenou, mají méně možností, pokud jde o základní, trvalé a odborné vzdělávání.

Návrhy obsažené v této zprávě proto zahrnují i návrh na přijetí naléhavých opatření k plnému a účinnému uplatnění směrnice Rady 75/117/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se uplatňování zásady stejné odměny za práci pro muže a ženy jako prostředku boje proti mzdové diskriminaci. Na podobné návrhy jsme již nějakou dobu čekali, a nyní doufáme, že k jejich uskutečnění dojde co nejdříve.

Dále chceme, aby byly stanoveny pobídky pro iniciativy, přesné postupy a zásady personální politiky na podporu rovnosti mezi muži a ženami. Chceme, aby členské státy a Komise poskytovaly daňových úlev ve větším množství a míře firmám za dodržování kodexu chování a kritérií sociální odpovědnosti v jejich každodenní činnosti. Chceme lepší pracovní podmínky, zejména pokud jde o pracovní dobu a mateřskou a otcovskou dovolenou – odpovědnost v této věci se dělí mezi oba členy páru nebo rodiny – čímž zaručíme pracujícím mužům a ženám možnost vrátit se po ukončení takové dovolené zpět na své místo. Pozornost musí být věnována také slaďování pracovního a rodinného života. Aby všechny tyto kroky mohly být uvedeny do praxe, je nutné tato práva promítnout do legislativy v celé Evropské unii, jak se uvádí ve zprávě.

Nakonec si dovolím nesouhlasit s panem Doverem v otázce kvót. Pro některé z nás, ženy a muže, jsou kvóty nezbytným nástrojem, a proto se domnívám, že by Evropská unie měla následovat příklad Norska v provádění opatření ke zvýšení počtu žen v orgánech podniků veřejných služeb alespoň na 40 %, a v použití předpisů k uložení 40% kvóty pro zastoupení žen v řídících orgánech soukromých společností.

Je zřejmé, že kvóty nejsou řešením, ale musím trvat na tom, že jsou cestou a prostředkem, který se zdá být účinný i po jiných stránkách, které bychom rádi v Evropské unii převzali.

  Věra Flasarová , jménem skupiny GUE/NGL. – (CS) Vážený pane předsedající, vážená paní komisařko, dámy a pánové, moje kolegyně z výboru Ilda Figueiredo odvedla jako pokaždé výbornou práci. Dokumentuje fakta, která považuji za zásadní. Zejména skutečnost, že existuje dominantní podíl zaměstnaných žen ve zpracovatelském průmyslu, ve kterém převažuje méně kvalifikovaná, manuální a špatně placená práce. Stereotyp, že ženě je souzená pomocná práce, bývá převážně zde dobře ilustrován. Měla jsem možnost např. navštívit několik provozů v potravinářském průmyslu a to v různých zemích. Nehledě na geografickou různost jsou si tyto provozy podobné. Muži zastávají vedoucí pozice a nekvalifikovanou práci u běžících pásů odvádějí ženy. Vydělají si málo, pracují mechanicky v ohlupujícím rytmu, bez motivace k profesnímu růstu a v nepřívětivých podmínkách. To je ale přece špatně.

V odstraňování genderové nerovnosti nás tedy čeká ještě spousta práce. Musíme si uvědomit, že tato oblast stále ještě není dostatečně statisticky podchycená a že genderové hledisko je ve statistice poměrně mladým fenoménem. Takže ve skutečnosti bude znevýhodnění žen v průmyslu oproti mužům ještě výraznější. Je však třeba se zaměřit na to, co paní zpravodajkyně právem označuje za priority, tedy na znevýhodnění v odměňování žen a na to, že je málo žen v technických oborech, které jsou na rozdíl od významné části zpracovatelského průmyslu technologicky náročnější a lépe odměňované. S tím souvisí i nutnost usnadnit ženám přístup k vyššímu vzdělání a k odborné kvalifikaci. Právě tak jako je nezbytné zajistit, aby ženy měly možnost návratu z mateřské dovolené do pracovního procesu, ale také i k dalšímu studiu. Tohle právo se také pochopitelně týká také mužů, kteří pečují o děti.

Některé regiony Evropské unie, zejména na východě, prodělávají změny ve struktuře průmyslu. Ty nutí ke zvýšené mobilitě pracovní síly a k rekvalifikacím. Znám tyto pohyby z vlastní zkušenosti, neboť sama pocházím z průmyslové oblasti České republiky, která prošla restrukturalizací, a znám její dopady především na zaměstnané ženy.

Dalším souvisejícím problémem jsou přesuny továren do zemí mimo Evropskou unii, ve kterých je levnější pracovní síla. Zaměstnanost žen ohrožuje i příliv levného zboží z asijských zemí, ale i dalších států vyrábějící množství spotřebního zboží pro cizí trhy, aniž by sytili trh vlastní, který nedisponuje kupní silou. Všechny tyto faktory zasahují zaměstnanost žen v průmyslu velmi citelně a jejich negativní důsledky je třeba postupně napravovat.

  Urszula Krupa , jménem skupiny IND/DEM. – (PL) Vážený pane předsedající, statistiky ukazují, že v Evropské unii je v každé věkové skupině zaměstnáno více mužů než žen. Důvodem může být osobní volba nebo tradice, ale mnohdy je to důsledek diskriminace na pracovišti. Ženy navíc vydělávají v průměru méně než muži v každém členském státě Evropské unie. Proto je důležité, abychom využívali legislativních a regulačních prostředků a připomínali podnikatelům a zaměstnavatelům jejich povinnost plně dodržovat zásadu rovného zacházení, nikoli pouze s ohledem na plat.

K otázce nerovného zastoupení žen v průmyslu by se mělo přistupovat racionálně, protože průmyslová odvětví definovaná jako „ženská“ mohou vyžadovat méně fyzického a duševního úsilí. Ženám mohou být tato odvětví doporučována, ale nikoli nezbytně za nižších platových podmínek. Je těžké si představit, že by ve výrobě výšivek pracovalo více mužů než žen nebo že by v hutích pracovalo více žen než mužů. Výroba výšivek, kterou jsem uvedl jako příklad, může být kromě toho lépe placená vzhledem ke své umělecké povaze než kupříkladu práce v potravinářském průmyslu.

Jen důležité zajistit, aby muži i ženy pobírali stejný plat za práci v různých oblastech činnosti, a odstranit z pracovišť vykořisťování a jiné nekalé praktiky a nespravedlivé podmínky. Zaměstnavatelé by měli podporovat práci na částečný úvazek, zejména u žen, spolu s určitou flexibilitou usnadňující rekvalifikaci a vzdělávání.

Ve svých projevech a pozměňovacích návrzích jsem předkládala a opakovaně navrhovala, aby po návratu z mateřské nebo rodičovské dovolené byl zajištěn nejen návrat na stejné pracovní místo, ale také aby doba strávená na mateřské nebo rodičovské dovolené byla započítána jako doba strávená v práci, a byla za ní tudíž přiznána příslušná peněžitá odměna vyplácená v řádném termínu. Tímto opatřením bychom předcházeli nízkým starobním důchodům a pomáhali snižovat nezaměstnanost. Co je však nejdůležitější, zajistilo by řádnou výchovu a vývoj dětí, které jsou budoucností každé rodiny a každého národa a budoucností Evropské unie.

  Lydia Schenardi (NI). – (FR) Vážený pane předsedající, čtenář této zprávy by se možná neubránil komentáři „Na západní frontě klid“, jinými slovy, nic nového pod sluncem.

Celkový pohled na situaci je stále stejný: přetrvávání stereotypů při volbě vzdělání a povolání; nadměrné zastoupení žen v určitých odvětvích, jako je textilní průmysl, rozdíl v odměňování, stereotypy v oblasti pracovních podmínek a vyhlídek na profesní růst. Doporučení se nikdy nemění: podpora rovnosti žen a mužů v profesní sféře z hlediska platu, zastoupení v řídících orgánech společností nebo vytváření struktur pro péči o dítě a flexibilní práci.

To je v pořádku, ale co pak? Co přesně tato bůhví kolikátá zpráva o ženských právech změní uvnitř nebo vně odvětví průmyslu? Navzdory donucovací politice založené na „pozitivní činnosti“ – zavádějící formulace, která v zásadě znamená existenci povinných kvót – se zažité stereotypy spojené s úlohou žen a mužů odstraňují velmi obtížně.

Trend je ale jiný, ženy budou stále přirozeněji přijímat svou úlohu v rámci podniků, ať už je jakákoli, nikoli ale díky strukturám zaváděným ve jménu rovnosti a nediskriminace, které bývají někdy nepřirozené. Ženy nemají v cestě tak velké překážky, aby museli být zaměstnavatelé systematicky nuceni k jejich přijímání. Stimulační opatření nesmějí mít charakter donucovacích opatření.

Při uplatňování Listiny základních práv bychom navíc neměli zapomínat, že všem podnikatelům musíme také ponechat právo na svobodné rozhodnutí přijmout do zaměstnání, koho si sami vyberou, za předpokladu, že všem zaměstnancům bude zaručen stejný přístup, bez ohledu na pohlaví.

  Zita Pleštinská (PPE-DE). – (SK) Pro některé evropské regiony, k nimž patří i prešovský region na severovýchodě Slovenska, je typická vyšší koncentrace podniků textilního a oděvního průmyslu, na němž závisí zaměstnanost žen v regionu.

Chceme-li zachovat pracovní místa pro ženy právě v těchto znevýhodněných regionech, v nichž má textilní a oděvní průmysl svou tradici, musíme vhodnými prostředky podporovat textilní a oděvní průmysl jako produktivní průmyslové odvětví tím, že vytvoříme nové programy, zaměřené například na prezentaci a propagaci výrobků na odborných a mezinárodních veletrzích. Za přínosné považuji širší uplatnění strategického výzkumného plánu Evropské technologické platformy pro budoucnost textilního a oděvního průmyslu a nutnost zavádění inovačních technologií a nových obchodních modelů.

Je známo, že i přes zvýšení počtu dívek studujících technické a vědecké obory, způsobují překážky, s nimiž se setkávají v pracovním zařazení, že ženy v průmyslu zanechávají vědecké kariéry. Vědecká práce musí být nepřetržitá, vzhledem k nutnosti udržovat si určitou úroveň vzdělání a vědomostí. Některé vědecké ústavy neumožňují ženě pracovat část pracovní doby doma, pokud její přítomnost na pracovišti není nevyhnutelně nutná. Mentalita nadpráce může být jednou ze specifických bariér, a proto jsme svědky podprůměrného zastoupení žen v odvětvích s nejnovějšími technologiemi.

Hlavní zodpovědnost je na členských státech, a proto apeluji na odpovědné orgány členských států, aby vypracovaly a zavedly politiky, jejichž cílem je sladit pracovní a soukromý život, umožnit větší pružnost pracovní doby a všeobecný přístup ke službám péče o dítě. Zároveň je třeba účinnými technickými opatřeními, a pokud možno i finanční podporou, povzbuzovat zaměstnavatele, především malé a střední podniky, aby tyto politiky a postupy uplatňovali i v praxi.

Závěrem bych chtěla poděkovat paní zpravodajce Ildě Figueiredové za její práci a naší stínové zpravodajce Edit Bauerové, jejímž prostřednictvím jsme mohli zprávu obohatit o naše postoje. Rovněž vysoce hodnotím i stanovisko kolegy Dovera z výboru ITRE.

Vážený pane předsedající, na závěr bych vás chtěla požádat o splnění jednoho technického požadavku. V této zasedací místnosti je v průběhu diskusí, včetně dnešní rozpravy, velká zima a chladno, které tu je, nevytváří dobré pracovní podmínky pro naši poslaneckou práci a má velké následky na naše zdraví. Prosím vás o zajištění nápravy tohoto nepříznivého stavu.

  Zita Gurmai (PSE). – (HU) Vážený pane předsedající, vážený pane komisaři, dámy a pánové, naše politiky zaměřené na průmyslový rozvoj a zpracovatelská odvětví mohou pomoci evropskému hospodářství stát se v souladu s lisabonskými cíli vůdčí silou v oblasti konkurenceschopnosti, znalostí a udržitelného rozvoje.

Lisabonská smlouva symbolizuje kromě pozitivní úlohy žen v hospodářství také růst zaměstnanosti, významné zvyšování počtu zaměstnaných žen, požadavek na poskytování náležitých podmínek pro zaměstnávání žen a širokou podporu rovným příležitostem.

Rovné příležitosti musejí získat podporu v každé oblasti průmyslu: v oblasti zaměstnanosti, odměňování, pracovního postupu, poskytování odborného vzdělávání a přípravy, dostupnosti a sledování různých forem flexibilní práce, a slaďování pracovního a soukromého života.

Ženám pracujícím v průmyslu musejí být zkrátka poskytnuty slušné pracovní podmínky a řádné zastoupení v organizacích, jejichž náplní je zabezpečování jejich zájmů. Tyto oblasti se nevymykají z požadavků na zajištění rovnosti žen a mužů, a také se v nich musejí důsledně uplatňovat zásady a postupy začleňování otázky rovnosti.

Je pro nás důležité, že máme k dispozici správné informace o skutečných pracovních vztazích v mnoha zásadně odlišných odvětvích průmyslu a o rozdílech mezi těmito odvětvími. Pro utváření a přípravu strategií a konkrétních návrhů je zapotřebí široké spektrum statistických informací. Nesčetné mezinárodní výzkumné projekty v oblasti řízení prokázaly, že zvláštní vůdčí schopnosti žen mohou významně přispět k úspěchu podniku. Evropa nesmí tuto příležitost promeškat. Děkuji.

  Lena Ek (ALDE). – Vážený pane předsedající, blahopřeji zpravodajům a všem, kdo pracovali na této zprávě, která podává ucelený statistický přehled a obraz současné situace v Evropě z hlediska úlohy žen v průmyslu. Přesto se lze jen těžko ubránit určitému zklamání, protože podobné dokumenty vznikají již od padesátých let a od té doby došlo jen k velmi malým změnám. Mám na mysli změny v postavení žen v průmyslu a v oblasti zdravotní péče pro ženy, v příležitostech kariérního růstu, možnostech vzdělávání a zvyšování kvalifikace, o kombinaci pracovního a rodinného života nemluvě.

Ráda bych proto věnovala polovinu své řečnické doby dotazům určeným Komisi. Za prvé považuji za alarmující, že po několika desetiletích máme tak špatnou situaci v evropské statistice. Pokud jde o evropskou statistiku, v této oblasti Komise může skutečně požadovat významné zlepšení. Odpovědnost za tuto situaci ale podle mého názoru nese hlavně Komise.

Když jsem před 25 lety učila na univerzitě, přednášela jsem svým studentům o pravidlech rovného odměňování, která přišla z Bruselu a z tehdejších evropských členských států. Případy, kterými se zabýval Soudní dvůr (Danfoss I a II), se odehrály před více než 25 lety. Nenastal již čas přijmout nový, důraznější předpis? I zde leží odpovědnost na Komisi.

Ráda bych v souvislosti s plánem k dosažení rovného postavení žen a mužů byla také svědkem zavedení střednědobé kontroly. Plán obsahuje mnoho krásných slov, ale na obzoru není dosud žádný předpis.

Za čtvrté, účastníci jarní vrcholné schůzky se budou zabývat Lisabonským usnesením. O těchto otázkách by se mělo hovořit v březnu. A za páté, když Komise – a Parlament – pořádají semináře se skupinami na vysoké úrovni, měli bychom uplatňovat stejná pravidla jako Norsko pro průmyslové výbory, tj. 40 % : 60 %.

  Ewa Tomaszewska (UEN). – (PL) Vážený pane předsedající, úloha žen v hospodářství poroste, už z pouhého důvodu demografických problémů. Proto stojí tato otázka za pečlivé uvážení.

Jako Polka, žena a povoláním fyzička mohu konstatovat, že v mé zemi je úroveň vzdělání žen v průměru vyšší než u mužů. Ženy se také více angažují v podnikání v sektoru malých a středních podniků. Ve světě vědy jsem se nesetkala s žádnou formou diskriminace žen. Nicméně, ženy vydělávají v průměru o 15–20 % méně než muži a ve vedoucích funkcích ve firmách jsou výrazně méně zastoupeny než muži. Kromě toho, více žen pracuje v nejistém zaměstnání. Výsledkem tedy je, že ačkoli vzdělávání a různé formy zvyšování kvalifikace jsou důležité, samy o sobě ke snížení diskriminace nestačí.

Chudoba žen není způsobena jenom nízkým platem, ale také nastavením důchodových systémů. Na základě reformy polského důchodového sytému bylo zavedeno ustanovení, díky němuž jsou příspěvky důchodového pojištění osob pobývajících na mateřské nebo otcovské dovolené financovány ze státního rozpočtu. Toto ustavení představuje velkou pomoc ženám, protože penzijní systémy mají tendenci mateřství těžce penalizovat. Ve zprávě se poukazuje na potřebu zabývat se tímto problémem.

Velký význam připisuji také otázkám ochrany zdraví a bezpečnosti z hlediska rovnosti žen a mužů, jmenovitě pokud jde o zatěžování žen prací vyvolávající poruchy muskuloskeletálního systému. Tyto otázky byly ve zprávě rovněž zmiňovány.

  Kathy Sinnott (IND/DEM). – Vážený pane předsedající, v roce 1996 v mém volebním obvodu uzavřela společnost vyrábějící spodní prádlo svůj závod. Bez práce zůstalo 160 lidí – většinou žen středního věku bez kvalifikace nebo jen s nízkou kvalifikací. Pouze jedné stovce těchto žen se podařilo práci znovu najít. Ženy, které práci našly, musely po 30 letech zaměstnání v uvedeném závodě nastoupit znovu za minimální mzdu, protože jim nebylo poskytnuto žádné průběžné vzdělávání, a jejich předchozí praxe nebyla uznána. Závod byl přestěhován do méně nákladné oblasti EU, a později přemístěn do Asie.

Společnosti a podniky se budou i nadále stěhovat za levnější pracovní silou a my musíme ženy chránit – především v odvětvích, jako je textilní průmysl – tím, že jim nabídneme možnost zvyšování kvalifikace a průběžného vzdělávání.

Ráda bych se také stručně zmínila o učňovském školství: v Irsku pouhých 5 % žen navštěvuje učební obory. Problém je ale dvojí. Je zájem o to, aby se z nich staly instalatérky a tesařky? Není problém také v tom, že ve většině oblastí učňovské obory již vymizely?

Učňovské obory představovaly velmi dobrý způsob předávání informací a dovedností, za které se jejich absolventům dostávalo uznání, a se zánikem učňovského školství upíráme mnoha lidem – mužům i ženám – schopnost předávat dovednosti dalším generacím a získávat za ně uznání.

  Anna Záborská (PPE-DE). – (SK) Chtěla bych zdůraznit tři klíčové body, které jsou s tímto tématem spojeny.

Šéfové organizací se musí naučit nezařazovat ženy na nevhodné práce nebo na takovou práci, kde nejsou dostatečně ohodnoceny jejich schopnosti. Instituce Evropské unie musejí dbát na to, aby organizace, které využívají jejich pomoc, respektovaly acquis communautaire. I když existují jiné názory, společnost by měla respektovat skutečnost, že muž a žena se od sebe liší, ale zároveň se doplňují. To je základní princip života, a měl by to být i zásadní princip politiky rovnosti příležitostí mezi ženami a muži.

Rozdílnost a komplementárnost na trhu práce a ve společnosti jsou podstatné. Zpráva paní Figueiredové vysvětluje naši zodpovědnost při průniku Lisabonské strategie a evropské „demografické zimy“. Zpráva správně zdůrazňuje zdravotní rizika a různé druhy chorob z povolání, které mohou být odlišné u mužů a žen.

Plně podporujeme naši paní zpravodajku v její žádosti o podrobnou analýzu existujících situací a jejich důsledků. Tyto analýzy musejí obsahovat také specifické důsledky pro mateřství. Ničím nelze ospravedlnit vystavování budoucích matek zdravotním rizikům nepříznivě působícím na mateřství z důvodu profesní kariéry. Odvětví průmyslu má rovněž zodpovědnost za to, že pokud se ženy rozhodnou mít děti, nebudou trestány a po mateřské dovolené jim bude umožněn návrat na původní místo.

  Edite Estrela (PSE). – (PT) Vážený pane předsedající, v Pekingské akční platformě se tvrdí, že bez aktivní účasti žen a začleňování ženské perspektivy do všech úrovní rozhodování nelze dosáhnout cílů rovnosti, rozvoje a míru. K dosažení cílů Lisabonské strategie je navíc nezbytné zvýšit účast žen na trhu práce. Vzhledem k tomu, že ženy tvoří 59 % absolventů vysokých škol, je těžko pochopitelné, proč většina nových pracovních míst pro ženy jsou místa na částečný úvazek, někdy nejistá a nestálá, špatně placená a s malými vyhlídkami na profesní růst.

Zpráva paní Figueiredové, které blahopřeji, obsahuje dva návrhy, na které musím upozornit: prvním je podpora žen v podnikání. Vzhledem k tomu, že 61 % žen, které uvažují o založení podnikání, ve srovnání se 49 % mužů, přihlíží k situaci v rodině, je nutné přijmout opatření, která pomohou sladit profesní život s životem rodinným a soukromým.

Druhý návrh se týká dlouhé pracovní doby. Pro Komisi má zásadní význam provedení studie negativních dopadů dlouhé pracovní doby, zejména na rodinu, osobní život a sociální podmínky v rodině, například jsou-li děti ponechávány dlouhé hodiny bez dozoru, což mnohdy vede k problémům ve škole a ke kriminalitě. Členské státy by také měly být vybízeny ke zlepšování sledování podniků, které nutí své zaměstnance k práci nad rámec zákonem stanovené pracovní doby, a ukládání přísnějších pokut.

  Petya Stavreva (PPE-DE). – (BG) Vážená paní komisařko, pane předsedající, vážení kolegové, rovná účast žen a mužů na trhu práce je předpokladem udržitelného hospodářského růstu a harmonického sociálního rozvoje.

V uplynulých desetiletích Evropa dosáhla značného pokroku v prosazování rovnosti žen a mužů. Zpráva o úloze žen v průmyslu shrnuje některé výsledky tohoto úsilí a zároveň trvá na důslednějším uplatňování zásady rovnosti.

S politováním lze ale také konstatovat, že navzdory existujícímu právnímu rámci nebyla řada příslušných směrnic a usnesení EU řádně prováděna. Úloha žen v průmyslu by měla být založena na zásadách rovného odměňování a rovného podílu na rozhodování.

Situace na trhu práce v členských státech ukazuje, že ženy jsou v jednotlivých odvětvích nerovnoměrně zastoupeny. Velké procento žen je zaměstnáno např. v sektoru služeb, zatímco v oblasti vyspělých technologií je jejich zastoupení nedostatečné.

Prosazování slušných pracovních míst je nedílnou součástí hodnot Evropské unie a členské státy musí přijmout účinná opatření k zajištění plnění těchto norem a poskytnutí záruky slušných pracovních míst v různých odvětvích průmyslu.

Domnívám se, že my všichni dnes čelíme velké výzvě, jak uplatňovat soubor politických zásad s důrazem na sladění pracovního, osobního a rodinného života. Evropští občané, ženy i muži, si zaslouží rovné příležitosti a rovné postavení nejen na papíře, ale i v reálném životě. Děkuji.

  Britta Thomsen (PSE). – (DA) Vážený pane předsedající, ráda bych poděkovala paní zpravodajce za velmi významnou zprávu zaměřenou na prohlubující se nerovné postavení žen a mužů na pracovním trhu v době, kdy si všichni slibujeme, že budeme bojovat proti mzdové diskriminaci a usilovat o dosažení skutečné rovnosti. Ženy v současné době zastávají v průmyslu nejhůře placená nekvalifikovaná místa a existuje riziko, že jejich podmínky se budou nadále zhoršovat, pokud okamžitě nezavedeme cílené odborné vzdělávání při zaměstnání. Dále je nutné, aby jednotlivá odvětví v rámci svých povinností sestavovala statistiky z hlediska pohlaví týkající se úrovně mezd a vyrovnaného zastoupení žen a mužů. Je zcela nepřijatelné, abychom i nadále měli v těchto oblastech tak špatné znalosti, jako máme nyní. Jak můžeme měnit věci, nemáme-li jasný přehled o tom, jaký je skutečný status quo?

Potřebujeme také vypracovat průmyslovou politiku, která bude brát zřetel na rozměr úlohy žen a mužů a specifické výzvy, kterým ženy čelí v souvislosti s platy, narozením dítěte, nejistým zaměstnáním a monotónní, opakující se prací. K tomu by mělo dojít ve spolupráci se sociálními partnery, kteří musí také ženám zajistit možnost dostatečného zastoupení v jejich organizacích.

  Avril Doyle (PPE-DE). – Vážený pane předsedající, návrh, který máme před sebou, se zabývá velmi důležitou otázkou, která podněcuje diskuse na celém světě. Úloha žen v průmyslu ovlivňuje všechny aspekty života společnosti a má dalekosáhlé důsledky pro oblast zaměstnanosti a sociální péče, rodinné politiky a péče o dítě, o hospodářské politice nemluvě. Ano, právní předpisy o rovném postavení žen a mužů zajišťují ženám mateřskou dovolenou, ale vše nasvědčuje tomu, že ženy jsou v prostředí nepružné podnikatelské kultury vystavovány pracovní a finanční diskriminaci, byť mírné (v souladu se zákonem), ale přesto všudypřítomné.

V Irsku vyvolalo v uplynulých týdnech pozdvižení prohlášení účetního z oblasti médii, který právě na tuto skutečnost poukázal a byl za to nelítostně pranýřován. Nemá smysl popírat, co je nad slunce jasnější. Možná by tato zpráva měla nést podtitul „Mateřství a misogynie“, jak hlásal minulý týden ve svém úvodníku irský list Sunday Tribune.

My, poslanci Evropského parlamentu musíme schválit návrh, který máme před sebou – a s nímž i do značné míry souhlasím – protože na jedné straně průmysl potřebuje ženy na všech úrovních pracovní hierarchie, ale na druhé straně společnost potřebuje děti. My všichni – včetně zaměstnavatelů a průmyslníků – musíme respektovat mateřskou a rodičovskou dovolenou jako základní sociální hodnoty. I když se stále neztotožňuji se zaváděním povinných kvót pro účast žen, ani v politice nebo obchodu, má víra v meritokracii prochází s přibývajícím věkem, a snad i moudrostí, zatěžkávací zkouškou.

Chtěla bych paní zpravodajce poblahopřát. Budu její zprávu podporovat, i když by si možná jeden nebo dva odstavce zasluhovaly hlubší zamyšlení, ale domnívám se, že by se slušelo, abychom my všichni zde ve sněmovně podpořili tuto velmi kvalitní zprávu, která si vyžádala mnoho hodin usilovné práce.

  Teresa Riera Madurell (PSE). – (ES) Vážený pane předsedající, já bych také ráda poděkovala paní zpravodajce za její práci a otevřený přístup, který nám všem umožnil promítnout do specifických opatření obecnou povinnost podniků dodržovat zásadu rovnosti mezi pracujícími ženami a muži.

Její zpráva zahrnuje opatření, která zaručují rovné příležitosti z hlediska přístupu k zaměstnání, vzdělávání a profesního postupu; opatření k zajištění dodržování pracovních práv žen a mužů, včetně – a to je třeba zdůraznit – ochrany proti sexuálnímu obtěžování; a opatření k lepšímu slaďování osobního a rodinného života a pracovních vztahů.

Nejoriginálnějším příspěvkem ale pravděpodobně jsou zejména opatření ke sdílení moci, díky nimž by mohlo být dosaženo vyváženého počtu žen a mužů v radách společností a na všech rozhodovacích postech v souladu s novým zákonem zavedeným v mé zemi, Španělsku.

Druhým velmi zajímavým příspěvkem je doporučení, aby každý podnik plnil svůj vlastní dohodnutý plán v oblasti rovnosti. Tento aspekt činí ze zprávy klíčový dokument pro strategický sektor Evropské unie.

  Roselyne Lefrançois (PSE). – (FR) Vážený pane předsedající, vítám fakt, že Parlament dal podnět k předložení této zprávy, protože, je-li úloha žen v průmyslu naprosto zásadní, jejich profesní situace zůstává celkově mnohem nejistější než situace mužů.

Zpráva tedy poukazuje na značný počet případů diskriminace žen, které musejí být neodkladně řešeny, zejména na koncentraci žen v určitých odvětvích a určitých typech pracovních míst s nízkými mzdami a omezenými možnostmi profesního růstu, jejich nadměrné zastoupení mezi zaměstnanci v atypických pracovních poměrech, především v zaměstnáních na částečný pracovní úvazek nebo na potíže, se kterými se ženy potýkají při návratu na pracovní trh po mateřské dovolené.

Domnívám se, že jeden z postupů uváděných jako možnosti k nápravě této situace, tj. myšlenka odměny pro podniky podporující slaďování profesního a rodinného života, je vcelku zajímavá, a zlepšování vyhlídek na profesní růst žen by opravdu mělo být podpořeno vytvořením kvalitnějšího systému celoživotního vzdělávání.

Bohužel, ale musím vyjádřit i určité politování ohledně formátu zprávy. Mám pocit, že text je příliš dlouhý a není dobře strukturovaný, což je na úkor jeho čitelnosti a efektivity.

  Gabriela Creţu (PSE). – (RO) Zpráva může vyvolávat dojem, že se zde bavíme o absenci žen v průmyslu. To skutečně je jedním z jejích témat. Zdůrazňuje ale, že jsou-li ženy v průmyslu zastoupeny, pak: v pracovních místech s nízkými mzdami, v průmyslových odvětvích s nízkými příjmy, většinou tam, kde nejsou odbory a v důsledku toho žádné záruky v kolektivních smlouvách, ženy pracují v ohrožených odvětvích průmyslu a v případě masového propouštění jsou propouštěny jako první. Ženy jsou na pracovištích, ale nikdy ne ve vedení. Jejich povinností je práci vykonávat, nikoli o ní rozhodovat.

Tato zpráva pojednává o tom, co chybí, ale také o tom, co ženy mají. Mají vzdělání, ale nemají potřebnou kvalifikaci; trpí nemocemi z povolání, které nejsou za nemoci z povolání uznávány; chtějí se vzdělávat i po čtyřicítce, ale nemají k tomu příležitost. Jsou matkami, ale pro jejich děti nejsou jesle. Z mužů se stávají otcové, kteří také o své děti pečují, a když pro ně nejsou jesle, je tu manželka.

Co s tím udělat? Stávající předpisy, naše zprávy, plán k dosažení rovnosti žen a mužů, to vše naznačuje, že víme, co by se mělo dělat. My a Komise bychom však neměli zapomínat, ale především bychom měli připomínat členským státům, že občané, zejména ženy, neposuzují naši výkonnost podle počtu schválených rozhodnutí, ale podle naší schopnosti a ochoty je uplatňovat. A právě to nám, zdá se, chybí.

PŘEDSEDAJÍCÍ: PANÍ ROTHE
Místopředsedkyně

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (PSE). – (PL) Vážená paní předsedající, z celkového počtu pracujících žen v Evropské unii je jich v průmyslu zaměstnáváno jen 14 až 25 %. Jejich zastoupení v  různých odvětvích průmyslu je navíc nerovnoměrné vzhledem ke stereotypům při volbě vzdělání a povolání.

Ženy jsou zaměstnávány hlavně v textilním, oděvním, obuvnickém a potravinářském průmyslu, kde jsou obvykle nízké platy. Ženy jsou nedostatečně zastoupeny v odvětvích vyspělých technologií, kde jsou i vyšší platy. Členské státy by měly rozvíjet a finančně podporovat programy zaměřené na vzdělávání a rozvoj podnikatelských schopností žen. Ženám pracujícím v průmyslu by navíc měly být poskytovány pobídky k pravidelnému zvyšování kvalifikace.

Každý členský stát je povinen dodržovat zásadu rovného odměňování žen a mužů, poskytovat důstojné pracovní podmínky a příležitost k rozvoji profesní dráhy a zároveň respektovat sociální hodnoty, jako je mateřství a otcovství. Dodržování sociálních norem, jako je právo na bezpečnost, sociální ochranu a svoboda sdružování, pomůže odstranit všechny formy diskriminace žen na pracovišti.

Závěrem bych chtěla poblahopřát paní Figueiredové k velmi dobře připravené zprávě.

  Ljudmila Novak (PPE-DE). – (SL) To, co zde říkáme o ženách v průmyslu, bychom stejně tak mohli říci o ženách v podnikání a zdravotnictví. Muži a ženy se přirozeně liší svými fyzickými schopnostmi, a proto je některá práce vhodnější pro ženy a jiná zase pro muže. Ale pokud kvalita a efektivita práce není závislá na fyzické síle, je nepřípustné, aby ženy braly nižší plat než jejich mužští kolegové. Kromě toho existují typicky ženská povolání, která jsou automaticky méně placená již z tohoto prostého důvodu, ačkoli nejsou v žádném případě snadná a jsou velmi namáhavá.

Slyšeli jsme naši kolegyni poslankyni, která zde říkala, že podobné zprávy o nerovném postavení žen jsme přijali již před 30 lety. Jak to, že se od té doby nic nezměnilo? Nebo čím to je, že jsou změny tak pomalé? Nebo je to vina podniků? Domnívám se, že musíme jasně označit viníky a vyvinout odpovědnější a rozhodnější úsilí, abychom z hlediska žen konečně nastolili pozitivnější vývoj situace v této oblasti.

  Silvia-Adriana Ţicău (PSE). – (RO) Mluvíme-li o ženách v průmyslu, měli bychom hovořit také o vzdělání, výzkumu a podnikání. Ve Výboru pro práva žen jsme měli prezentaci z Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku o úloze žen v průmyslu. 15 % lidí s vysokoškolským vzděláním představují ženy. V roce 2006 ženy tvořily 33 % z celkového počtu evropských výzkumných pracovníků a pouze 18 % výzkumných pracovnic pracuje v soukromém sektoru. Je ale nutné zdůraznit, že pouze 28 % výzkumných pracovnic má děti. V průmyslu jsou vyšší mzdy, především v ropném a chemickém průmyslu, v odvětví dopravy, výroby elektřiny a v automobilovém průmyslu.

V celé Evropě je však problémem rozdíl v odměňování žen a mužů (zhruba 20 % ve vedení podniků a 19 % v technických/vědeckých profesích). 34 % žen pracujících v průmyslu má děti a měli bychom zdůraznit, že pouhých 20 % podnikatelů v oblasti průmyslu tvoří ženy. Proto bychom se měli více zabývat otázkou vzdělávání a odborné přípravy žen, a především otázkou zařízení poskytujících péči o dítě.

  Meglena Kuneva , členka Komise. − Vážená paní předsedající, ráda bych poděkovala poslancům za velmi zajímavou diskusi a využila této příležitosti k odpovědím na některé jejich dotazy.

K dotazu paní Figueiredové, je pravda, že program Equal končí v roce 2008, ale v nařízení o Evropském sociálním fondu na období 2007–2013 je zařazena otázka rovnosti žen a mužů jako horizontální priorita.

K dotazu paní Bauerové, v červnu 2007 proběhlo první čtení důležitého právního předpisu, který jste zmiňovala – o převoditelnosti důchodových nároků – a v prosinci 2007 se jím zabývala Rada pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO).

K dotazu paní Jäätteenmäkiové – uvědomuji si, že není členkou sněmovny, ale její dotaz byl velmi důležitý, takže bych jej ráda zodpověděla – Komise přijala v červnu 2007 sdělení o řešení rozdílů v odměňování mužů a žen. V tomto sdělení Komise oznámila, že v roce 2008 prozkoumá relevanci platných právních předpisů z hlediska relevance právních nástrojů týkajících se rozdílu v odměňování, a navrhne případné změny právního rámce Společenství. Na základě tohoto šetření by Komise mohla navrhnout veškeré nezbytné změny stávajícího právního rámce.

K dotazu pana Romeva i Ruedy, legislativa upravující otázky antidiskriminace a rovnosti žen a mužů neznemožňuje členským státům vytvářet a provádět pozitivní opatření. Komise podporuje vyšší zastoupení žen v procesu rozhodování v těchto zemích. Pravděpodobně během roku 2008 vytvoříme síť funkcí s rozhodovacími pravomocemi obsazených výlučně ženami.

K dotazu paní Flasarové bych ráda uvedla, že my nemůžeme bránit společnostem v delokalizaci, ale máme nástroje k řešení tohoto problému. V roce 2007 byl za tímto účelem relativně rychle zřízen Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci.

K dotazu paní Ekové ohledně statistiky, Komise pokračuje ve spolupráci s Eurostatem na zpracování specifické statistiky v oblasti rovnosti žen a mužů. Dublinská nadace pro zlepšování životních a pracovních podmínek zohledňuje otázku rovnosti žen a mužů ve svých pravidelných zprávách. V roce 2009 bude zveřejněno pravidelné statistické vyhodnocení průzkumu postavení žen.

K dotazu paní Doyleové ohledně mateřské dovolené, Komise má za úkol vypracovat hodnocení dopadu případných legislativních opatření zavádějící nové formy pracovního volna – adopční dovolenou a dovolenou z důvodu péče o jiné rodinné příslušníky, než děti.

  Ilda Figueiredo , zpravodajka. − (PT) Vážená paní předsedající, nejprve bych ráda poděkovala svým kolegům poslancům a také paní komisařce za jejich slova a dnešní příspěvky, které ještě přidaly této rozpravě na důležitosti.

Nicméně i já, stejně jako ostatní přede mnou, musím vyzvat k přijetí dalších praktických opatření. Návrhy, které jsme předložili, se musejí projevit běžném chodu podniků, pracujících žen a rodin, protože, jak zde mnozí dnes již uvedli, není možné, abychom 30 let po přijetí směrnice stanovující stejnou odměnu pro ženy a muže byli stále svědky jasného 30% rozdílu mezi průměrnými mzdami mužů a žen pracujících v průmyslu. Tento údaj je dvojnásobkem rozdílu průměrného platu v celé Evropské unii.

Nemůžeme proto dovolit, aby tato situace trvala i dalších 30 let, a proto vyzývám Komisi a členské státy k přijetí konkrétních opatření. Mohou to být opatření legislativní povahy, nebo ke zlepšení sledování, ale v každé případě musejí zajistit zvýšenou podporu rovným právům a příležitostem a zvýšenou podporu tomuto cíli, která musí být uvedena do praxe prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy. Jak zde již zaznělo, musíme také bojovat proti stereotypům tím, že zajistíme větší soulad organizace pracovní a provozní doby s právy žen a také s právem na mateřství a otcovství, které je spolu s ženskými právy uznáváno jako základní sociální hodnota Evropské unie.

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat dnes.

Písemná prohlášení (článek 142)

  Gyula Hegyi (PSE) , písemně – (HU) Vítám tuto důležitou zprávu a znovu zdůrazňuji, že nemocemi z povolání trpí především ženy. V jedné nové studii se uvádí, že 140 000 lidí v EU, tj. 3,5 % v tomto kontextu, umírá každoročně na následky nemoci z povolání, a jednou z hlavních příčin jsou chemikálie. A chemikálie se podílejí na vzniku 86 % nádorových onemocnění z povolání.

Důležitým zjištěním v této souvislosti je, že ženy, které zpravidla žijí déle než muži, jsou jako skupina citlivější na chemikálie, a tudíž ohroženější, protože chemikálie se postupně ukládají v tukových tkáních a mohou být přenášeny na nenarozené dítě. Proto je nutné vyvinout dokonale promyšlenou strategii minimalizace výskytu nemocí z povolání a počtu úmrtí a poskytnout ženám maximální ochranu.

  Véronique Mathieu (PPE-DE) , písemně. – (FR) Zpráva o úloze žen v průmyslu sice správně zdůrazňuje řadu problémů, kterým ženy čelí na trhu práce a v některých odvětvích hospodářství, návrhy v textu vyvolávají dvě otázky.

V prvé řadě se zdá, že zpráva opomíjí hranice zákonodárné pravomoci příslušného orgánu. Soubor právních nástrojů Evropské unie v oblasti ženských práv a rovnosti žen a mužů je v současné době jedním z nejrozsáhlejších ve světě. Je proto povinností volených zástupců a občanů, aby zajistili dodržování práv žen v Evropské unii. V důsledku toho je potřebnost bůhví kolikátého prohlášení o záměru poněkud omezená.

Za druhé, zpráva obsahuje jeden návrh, který je, mírně řečeno, hodně zvláštní: návrh na uzákonění kvót pro zastoupení žen v řídících orgánech společností svědčí o závažném útoku na osobní svobody a ženám neprokazuje dobrou službu. Zacházení se ženami způsobem, který má blíže k dobročinnosti než k rovnosti, směřuje k ještě výraznějšímu vyloučení žen z některých oblastí společnosti.

Naši spoluobčané od nás nyní očekávají, že je podpoříme, proměníme-li naše slova v činy.

  Marianne Mikko (PSE) , písemně. – Je jisté, že Lisabonské cíle vytyčené v roce 2000 nebudou zcela jistě splněny do roku 2010, jak se původně předpokládalo.

Na tomto neúspěchu mají významný podíl současné struktury a postoje spojené s úlohou žen a mužů. Evropa nevyužívá adekvátním způsobem potenciál celé poloviny svého obyvatelstva. Ženy nemají rovné příležitosti pro dosahování pracovních úspěchů v průmyslových odvětvích s vysokou přidanou hodnotou.

Ženy navíc nemají odpovídající zastoupení v sociálním dialogu. V zaměstnavatelských organizacích ani v odborových svazech a ve veřejném sektoru nejsou ženy dostatečně zastoupeny ve vysokých funkcích.

Je pozoruhodné a alarmující, že o budoucnosti práce a společnosti rozhoduje ta polovina obyvatelstva, která nenese rovný díl odpovědnosti za výchovu dětí a vedení domácnosti.

Stále častěji se pro účely zvyšování produktivity používají antisociální opatření, jako je nevykazovaná přesčasová práce a nehrazená flexibilita pracovníků. Cena, kterou platíme za toto iluzorní zvyšování, je příliš vysoká.

Členské státy by měly klást větší důraz na otázku rovnosti žen a mužů v sociálním dialogu. Zároveň by řada členských států měla posílit funkci sociálního dialogu při stanovení politiky.

Ženy mají nejvyšší potenciál k urychlení rozvoje našeho průmyslu vyspělých technologií. A Evropa ho musí využít.