Seznam 
Doslovný záznam ze zasedání
PDF 1114k
Čtvrtek, 17. ledna 2008 - Štrasburk Vydání Úř. věst.
1. Zahájení zasedání
 2. Předložení dokumentů: viz zápis
 3. Úloha žen v průmyslu (rozprava)
 4. Druhé fórum o dozoru nad internetem v Rio de Janeiru 12. až 15. listopadu 2007 (rozprava)
 5. Termíny dílčích zasedání: viz zápis
 6. Hlasování
  6.1. (A6-0514/2007, Michael Cashman) Víceletý rámec na roky 2007–2012 pro Agenturu Evropské unie pro základní práva (hlasování)
  6.2. (A6-0447/2007, Agustín Díaz de Mera García Consuegra) EUROPOL (hlasování)
  6.3. (A6-0516/2007, Lydie Polfer) Účinnější politika EU pro Jižní Kavkaz: přikročit od slibů k akcím (hlasování)
  6.4. (A6-0510/2007, Roberta Alma Anastase) Nový přístup v oblasti regionální politiky k Černému moři (hlasování)
  6.5. Keňa (hlasování)
  6.6. (A6-0519/2007, Ilda Figueiredo) Úloha žen v průmyslu (hlasování)
  6.7. Druhé fórum o dozoru nad internetem (Rio de Janeiro den 12.–15. listopadu 2007) (hlasování)
 7. Termíny dílčích zasedání: viz zápis
 8. Vysvětlení hlasování
 9. Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat: viz zápis
 10. Schválení zápisu z předchozího zasedání: viz zápis
 11. Rozpravy o případech porušování lidských práv, demokracie a právního státu
  11.1. Zatčení čínského disidenta Chu Ťie (rozprava)
  11.2. Situace v Konžské demokratické republice a znásilnění jako válečný zločin (rozprava)
  11.3. Egypt (rozprava)
 12. Hlasování
  12.1. Zatčení čínského disidenta Chu Ťie (hlasování)
  12.2. Situace v Konžské demokratické republice a znásilnění jako válečný zločin (hlasování)
  12.3. Egypt (hlasování)
 13. Vysvětlení hlasování (pokračování)
 14. Členství ve výborech a delegacích: viz zápis
 15. Rozhodnutí o určitých dokumentech: viz zápis
 16. Písemná prohlášení uložená v rejstříku (článek 116 jednacího řádu): viz zápis
 17. Předání přijatých textů během schůze: viz zápis
 18. Harmonogram nadcházejících zasedání: viz zápis
 19. Přerušení zasedání
 PŘÍLOHA (Písemné odpovědi)


  

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN MARTÍNEZ MARTÍNEZ
Místopředseda

 
1. Zahájení zasedání
  

(Zasedání bylo zahájeno v 10:00.)

 

2. Předložení dokumentů: viz zápis

3. Úloha žen v průmyslu (rozprava)
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Dalším bodem je zpráva paní Ildy Figueiredové (A6-0519/2007) předložená jménem Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví, o úloze žen v průmyslu (2007/2197(INI)).

Tato zpráva je velmi důležitá a pravděpodobně upoutá značnou pozornost médií.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo , zpravodajka. − (PT) Dovolte mi začít poděkováním členům a zaměstnancům Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a autorovi návrhu stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku za jejich podporu a cenné příspěvky, především za jejich návrhy ke zprávě, díky kterým zpráva získala jednomyslnou podporu. Práce na zprávě trvala několik měsíců a zahrnovala i veřejné slyšení s cennými příspěvky z řad členů obou parlamentních výborů a hostů, zejména zástupců sociálních organizací.

Cílem zprávy je vyzdvihnout úlohu žen v průmyslu. V Evropské unii je v průmyslových odvětvích zaměstnáno v průměru více než 14 % žen. V některých zemích toto číslo překračuje 25 %, např. v Bulharsku a České republice, v jiných se pohybuje kolem 20 %, např. v Portugalsku, Řecku a Maďarsku.

Je známo, že v některých průmyslových odvětvích ženy tvoří většinu zaměstnanců, např. v textilním, oděvním a obuvnickém průmyslu, v některých oblastech potravinářského průmyslu, ve výrobě korku, kabeláže a elektrického a elektronického zařízení, zatímco jejich účast v odvětvích založených na vyspělých technologiích je omezená. To znamená, že potřebujeme různé přístupy, ale s jedním společným cílem – podpořit ženy pracující v těchto odvětvích, zaručit nediskriminační postupy v přístupu k zaměstnání a uzavírání smlouvy, rovnost mezd, vytváření příležitostí k profesnímu růstu, odborné vzdělávání, dobré pracovní podmínky a lepší plat a úctu k mateřství a otcovství jako k základním sociálním hodnotám.

Potřeba poskytnout ženám pracujícím v průmyslu záruky zaměstnání a práv a usnadňovat jim přístup k práci v tomto významném výrobním odvětví vyžadují, aby se více pozornosti věnovalo také situaci v jiných průmyslových odvětvích v Evropské unii, výzvám, kterým čelí, a vhodným odezvám, které je nutno nalézt, mimo jiné v mezinárodním obchodě a prostřednictvím sledování dovozů citlivých výrobků, např. v oblasti textilního průmyslu.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat restrukturalizaci a přemísťování nadnárodních společností, které významnou měrou ovlivňují zaměstnanost žen a zvyšují jejich nezaměstnanost, zvláště v regionech, kde není možnost alternativní práce. Boj proti mzdové diskriminaci, kterou i nadále zaměstnané ženy trpí, zejména její nepřímou formou, nás vede ke zkoumání možností vytvoření metodiky přesné analýzy požadavků na výkon zaměstnání, která zaručí právo na stejné platové podmínky pro ženy a muže, poskytne náležité uznání osobám a povoláním, a zároveň učiní z práce strukturální faktor zaměřený na zvyšování produktivity, konkurenceschopnosti a kvality podniků, ale i zlepšování kvality života zaměstnanců, žen i mužů.

Proto musíme podporovat podnikové iniciativy, které vedou k vytváření pozitivních opatření a personální politiky podporující rovnost žen a mužů. Dále musíme podporovat opatření ke zvyšování informovanosti a úrovně vzdělávání, která umožní propagovat, přenášet a začleňovat úspěšné postupy z praxe. V tomto ohledu bych poukázala na některé projekty vytvořené za podpory programu EQUAL, s nimiž jsem měla možnost se seznámit v Portugalsku. Tento program si zasluhuje plnou pozornost Evropské komise k zajištění jeho pokračování a rozšíření.

Ve zprávě je vyzdvižen zásadní význam jednání a kolektivního vyjednávání v boji za odstranění diskriminace žen, především v otázce přístupu k zaměstnání, mezd, ochrany zdraví a bezpečnostních podmínek při práci, profesního růstu a odborného vzdělávání. Významnou roli při prosazování rovnosti, v boji proti všem druhům diskriminace, při poskytování záruky zaměstnání s příslušnými právy, a v boji proti nejistotě práce, která postihuje zejména ženy, však hrají členské státy a Komise, které nesou v otázce rovnosti žen a mužů velký díl odpovědnosti.

Vyzýváme je proto k přijetí přísných norem ochrany zdraví při práci zohledňujících rozměr rovnosti žen a mužů, zejména ochranu mateřství, nebo k úpravě a organizaci pracovní doby respektující rodinný život, k nastavení účinných kontrolních mechanismů zajišťujících dodržování pracovních práv a svobody sdružování v odborových organizacích nebo k poskytnutí záruk komplexního přístupu ke kvalitnímu veřejnému sociálnímu zabezpečení a k dostupným sociálním službám, především v jeslích, mateřských školkách a v oblasti péče o starší občany.

 
  
MPphoto
 
 

  Meglena Kuneva , členka Komise. Vážený pane předsedající, Komise upřímně vítá návrh usnesení o úloze žen v průmyslu. Blahopřeji zpravodajce paní Figueiredové, že se zabývá řešením tak složité otázky, jakou je situace a úloha žen v průmyslu. Ze zprávy vyplývá, že jedním z důvodů je větší naléhavost otázek rovného postavení žen a mužů v průmyslu, než v jiných odvětvích.

Zdá se, že v průmyslu jsou problémy pracovních podmínek, rozdílů v odměňování a slaďování pracovního a soukromého života vyhraněnější než v jiných odvětvích.

Složitost tohoto problému spočívá také v tom, že překračuje rámec politiky rovnosti žen a mužů tím, že souvisí s celkovou situací v průmyslu v Evropě a se způsobem, jakým mohou politiky Společenství podpořit průmysl a zaměstnance tohoto odvětví – muže i ženy – v náročném kontextu globalizace. Jak je známo, přijetím plánu pro dosažení rovného postavení žen a mužů v roce 2006 byla zdůrazněna plná odpovědnost Unie za dosažení pokroku směrem ke skutečné rovnosti mezi muži a ženami.

Šest priorit uvedeného plánu souvisí se zlepšováním situace žen na trhu práce. První prioritou je ekonomická nezávislost pro ženy a muže, druhou je slaďování soukromého a profesního života, třetí je rovné zastoupení při rozhodování a čtvrtou je odstranění stereotypů. Komise vítá skutečnost, že návrh usnesení Parlamentu vyzdvihuje právě tyto oblasti. I když pokrok dosažený v oblasti rovnosti mužů a žen je nesporný, některé závažné problémy dosud přetrvávají. Komise sdílí názor paní zpravodajky, že je nutné pokračovat v započatém úsilí a upevňovat výsledky, kterých bylo dosaženo.

V souvislosti s úlohou žen v průmyslu je nutné se zabývat dvěma problémy. V prvé řadě v průmyslu pracuje stále velmi málo žen ve srovnání se sektorem služeb. Za druhé, ženy, které pracují v průmyslu, jsou většinou zaměstnávané v typicky ženských odvětvích, v nichž je práce velmi náročná, pracovní podmínky špatné a mzdy nízké. Komise provádí různá opatření v rámci příslušné politiky, aby tyto problémy vyřešila. Boj proti stereotypům ve vzdělávání povede z dlouhodobého hlediska ke zvyšování počtu kvalifikovanějších žen v technických a vědeckých profesích a také pomůže splnit požadavky některých průmyslových odvětví na pracovní síly z řad mužů a žen. Důležité je také podporovat profesní dráhu žen v technických a inženýrských oborech prostřednictvím vytváření sítí vztahů na různých úrovních, podpora kariérního rozvoje zkušenějšími pracovníky a opatření k zajištění rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem.

K zajištění větší diversifikace práce žen v průmyslu je nezbytné poskytovat co nejvíce příležitostí ke vzdělávání a rekvalifikaci. Evropský sociální fond poskytuje základní podporu v této oblasti. Nezbytné je také zlepšování současné situace žen pracujících v průmyslu. Mezi muži a ženami například stále existuje neopodstatněně velký rozdíl v odměňování. V průmyslu dosahuje tento rozdíl až 30 %.

Z tohoto důvodu Komise přijala v červenci 2007 sdělení o řešení rozdílů v odměňování mužů a žen. Ve sdělení se zkoumají všechny prostředky, které je nutné mobilizovat k dosažení tohoto cíle. Spoluúčast podniků je důležitým předpokladem k zajištění pokroku v otázkách rovnosti mužů a žen na trhu práce, rozdílů v odměňování žen a mužů, vzdělávání, rovnováhy pracovního a soukromého života a kariérního rozvoje. Je důležité podporovat podniky nejen v dodržování zákonů o rovném zacházení, což je povinností všech, ale také v přijímání dobrovolných opatření k prosazování rovnosti, především v kontextu sociální odpovědnosti podniků.

Závěrem je třeba říci, že Komise v krátké době znovu zahájí osvětovou kampaň pro podniky o stereotypech o úloze žen a mužů. Ve zprávě o ženách v průmyslu se zdůrazňuje zásadní význam rovnováhy pracovního a soukromého života pro dosažení skutečné rovnosti žen a mužů, a Komise s touto analýzou souhlasí. Tento bod byl zmiňován během přijetí zprávy poslankyně Kauppiové Parlamentem v září 2007.

Komise podá v roce 2008 zprávu o dosažených výsledcích při plnění barcelonských cílů v oblasti péče o dítě. Druhá fáze konzultací sociálních partnerů o rovnováze pracovního života bude uzavřena v červenci. Komise zastává názor, že by se tento problém měl řešit řadou různých nástrojů, včetně změny stávajících právních předpisů Společenství z důvodu lepšího zohlednění nových výzev.

Jak jsem zdůraznila, otázka úlohy žen v průmyslu zároveň odráží celkovou situaci v evropském průmyslu. Komise bude nadále provádět veškeré nezbytné politiky, aby se vyrovnala s globalizací, zajistila budoucnost průmyslu ve všech členských státech a pomáhala pracovníkům i pracovnicím v době reorganizace společností, pro které pracují.

Evropské zákony o informování zaměstnanců a konzultacích, sociálním dialogu a Evropském sociálním fondu slouží jako nástroje k plnění těchto úkolů. Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, založený v roce 2007, bude poskytovat pomoc ve výši až 500 milionů eur ročně a jeho pravidla výslovně stanoví požadavek na zohlednění rovnosti mužů a žen. Komise proto reaguje na všechny výzvy označené ve zprávě o úloze žen v průmyslu přijímáním různých opatření zaměřených na: zlepšování rovného postavení žen a mužů, pracovních podmínek a úlohy žen v průmyslu, boj proti stereotypům, vytváření lepších podmínek pro slaďování pracovního a rodinného života a poskytování obecné podpory společnostem a pracovníkům v průmyslových odvětvích v případě potíží.

Ráda bych učinila osobní prohlášení: upřímně podporuji tento způsob řešení problémů v této specifické oblasti.

 
  
MPphoto
 
 

  Den Dover , Navrhovatel stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. Vážený pane předsedající, upřímně vítám tuto zprávu, kterou plně podporuji. Podporují ji i britští konzervativci i skupina PPE-DE. Má-li Evropa hrát vedoucí roli v konkurenčním, tvrdě konkurenčním globálním světě, je nutné, aby všechny dostupné prostředky byly k dispozici v maximální možné míře.

Nesouhlasím sice se zavedením kvót, které by nařizovaly, kolik žen by mělo pracovat na různých úrovních firemní hierarchie – a především nesouhlasím s jakoukoli formou nátlaku v tomto ohledu – ale upřímně si přeji, aby co nejvíce žen dosahovalo té nejvyšší úrovně v této hierarchii na základě vlastních schopností. Zda tomu tak bude, závisí často na fenoménu, který definujeme jako „průmysl“, a průmysl se mění, vše je dnes mnohem pružnější, a já jsem potěšen, že ženy plní svou úlohu v průmyslu v různých funkcích.

Nesouhlasím s tím, že v oblasti nových technologií je nutné určité znevýhodnění nebo nižší zastoupení žen, protože dámy mají dostatek schopností, inteligence a know-how na víc než na prokazování svých hodnot.

Především se chci připojit k názoru, že bychom měli, pokud možno, vždy a všude usilovat o rovné odměňování žen a mužů. V souvislosti s touto zprávu mě mimořádně potěšil fakt, že paní zpravodajka do zprávy zahrnula názory osob z různých skupin a že jsme dosáhli shody. Já sám jsem si přál pro ženy lepší materiální zajištění, pokud jde o důchody – převoditelnost důchodového pojištění mezi zaměstnavateli s cílem zajistit vyšší důchody po ukončení pracovního života, a větší pružnost systémů, aby ženy mohly sladit rodinný život s pracovním.

Jak jsem uvedl, tuto zprávu plně podporuji. Je krokem vpřed. Potřebujeme ženy na všech úrovních a já jim přeji hodně úspěchů. Vítám především jmenování naší nové komisařky, jejíž schopnosti jsou skutečně nesporné.

 
  
MPphoto
 
 

  Edit Bauer , jménem skupiny PPE-DE. – Chtěla bych vám poděkovat za práci odvedenou na zprávě, kterou vypracovala paní Figueiredová, jež do určité míry jmenuje problémy, s nimiž zápasí ženy zaměstnávané v různých odvětvích průmyslu.

Některé z nich se zdají být již věčnými problémy, např. rozdíl v platech mužů a žen nebo nedostatečné zastoupení žen v rozhodovacích orgánech nebo nedostatečné slaďování pracovního a soukromého života. Zpráva poukazuje i na méně diskutované problémy, jako je nedostatečná pozornost věnovaná specifickým požadavkům na ochranu žen při práci nebo sociálním problémům vyplývajícím z přemísťování výroby do oblastí s nižšími výrobními náklady.

Zpráva v některých bodech obsahuje návrhy, které narušují princip subsidiarity nebo formulují požadavky, které zasahují do kompetencí sociálních partnerů a do procesu kolektivního vyjednávání. Skupina PPE-DE tyto návrhy nebude podporovat.

I přesto, že zpráva je více méně souhrnem poměrně známých problémů, poukazuje na skutečnost, že změny v těchto oblastech jsou pomalé, jak to ukazuje například i vývoj rozdílů mezi platy mužů a žen. Výzkumy jasně ukazují, že zlom nastává po příchodu dětí, kariéra mužů a žen od tohoto zlomového bodu nabírá odlišný směr. Nejtěžší je narušovat zásadní stereotypy, a to i v tom případě, kdy se s nimi už verbálně neztotožňujeme. Zpráva otvírá i problém převoditelnosti a flexibility řešení důchodových nároků, jenž se stává stále citlivějším s postupným sjednocováním pracovního trhu a požadavkem na vyšší mobilitu pracovních sil. Myslím si, že je to problém, kterému je třeba věnovat přiměřenou pozornost.

 
  
MPphoto
 
 

  Christa Prets , jménem skupiny PSE. – (DE) Vážený pane předsedající, vážená paní komisařko, nejprve bych také ráda poděkovala paní zpravodajce za pomoc a spolupráci. Maximálně jsme využili všech příležitostí ke společné práci napříč politickým spektrem a za to jí náleží můj vřelý dík.

Na úvod bych ráda zdůraznila, že k této otázce jsme již předložili řadu zpráv. Požadavek na stejnou odměnu za stejnou práci zazněl již před více než třiceti lety, a my jsme dosud nebyli schopni jej realizovat. Ano, malými krůčky postupujeme vpřed, a předkládáme příspěvek za příspěvkem, ale situace žen v průmyslu se stále ani zdaleka neblíží našim představám.

Ve zpracovatelském průmyslu tvoří 85 % zaměstnanců ženy, zatímco v sektoru IKT je to jen pouhých 15 %, skutečně, zastoupení žen v odvětvích špičkových technologií je velmi nízké. To neznamená, že by ženy byly méně vzdělané, pouze to znamená – a platí to zejména pro venkovské oblasti – že zkrátka nejsou příležitosti ke změně zaměstnání.

Ženy nadále pracují v odvětví s nízkými mzdami a i zde existuje diferenciace mezi ženami a muži. Nerovnost a diskriminace se zde projevují nejen ve mzdách, ale i v pracovních podmínkách. Vyzýváme proto také odborové svazy, aby se při vyjednávání platových podmínek usilovněji snažily zabránit tomuto druhu mzdové diskriminace.

Podpora programů v oblasti profesního a odborného vzdělávání stále chybí nebo je žalostně nedostatečná. Vzdělávání a odborná příprava jsou nezbytným předpokladem pro profesní růst žen i v odvětvích méně náročných na kvalifikaci. Požadujeme také, aby podniky ve svých plánech personálního řízení uplatňovaly politiku vstřícnou vůči ženám a rodinám, což v důsledku přinese prospěch všem stranám: pokud se všichni cítí dobře, daří se celému podniku a daří se lépe i ženám, které v něm pracují.

 
  
MPphoto
 
 

  Anneli Jäätteenmäki , jménem skupiny ALDE. – (FI) Vážený pane předsedající, ráda bych poděkovala paní zpravodajce za vynikající zprávu a úroveň spolupráce, a zvláště za to, že poukázala na rozdílný způsob zacházení s muži a ženami, navzdory tomu, že se nám ženám jen zřídka dostává pochopení.

Příslušný člen Komise jistě nese osobní odpovědnost za tento problém, ale když jsem poslouchala vaši oficiální odpověď, v níž jste uvedla, že byl přijat plán pro dosažení rovného postavení žen a mužů, a závazek jeho splnění, přirozeně bych očekávala, že bude následovat výčet opatření, která byla v tomto směru učiněna. Bohužel jsme však nuceni konstatovat, že v otázce rovnosti nebylo během funkčního období této Komise učiněno téměř nic. A to je politováníhodné. Možná to není problém, jehož řešením by eurokomisaři nebo jiné osoby získávali cenné body, ale přesto bych nás všechny, dámy a pánové, ráda vyzvala, abychom toho udělali více, protože odpovědnost za postavení žen v celé Evropě neseme my.

Uvedu jeden příklad. Ve Finsku získaly ženy volební právo v roce 1905, kdy Finsko bylo součástí velmi konzervativního Ruska. Když se ale nyní dívám před sebe, nemyslím si, že bude možné, i když jsme dnes součástí Evropy, aby ženy v různých členských státech vydělávaly stejně a bylo jim v celé EU zaručeno stejné zacházení, i přesto, že EU hovoří o lidských právech a je v tomto ohledu moderním společenstvím. Evropská unie by se mohla podívat na rozhodnutí přijatá v dobách carského Ruska a učinit smělá rozhodnutí o rovném odměňování a rovném zacházení na pracovišti. Car nalezl odvahu udělit ženám volební právo, ale EU nemá odvahu udělat nic, co by napravilo stávající stav nerovnosti v odměňování mužů a žen v členských státech EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Wiesław Stefan Kuc , jménem skupiny UEN. – (PL) Vážený pane předsedající, jasně se mi vybavují vzpomínky na Polsko 50.let minulého století. Vídávali jsme obrovské plakáty s obrazy rozesmátých děvčat na traktorech. Byly to členky organizace, které se říkalo „Služba Polsku“. Na ramenou nesly krumpáče a lopaty a vesele kráčely do práce. Také jsme vídali ženy obsluhující tkalcovské stavy a soustruhy. Časy se ale změnily. Dnes vidíme ženy pracovat v projektových kancelářích, u počítačů nebo na moderních linkách vyrábějících elektronická zařízení, mobilní telefony a televizory. Vídáme také jejich unavené tváře, když po mnoha hodinách tvrdé práce spěchají domů za dalšími povinnostmi. Tyto obrazy se mi vybavily při četbě zprávy paní Figueiredové o úloze žen v průmyslu.

Již dlouhá léta se snažíme ženy chránit, snižovat jejich pracovní zatížení a přistupovat k nim stejně jako k mužům. Bohužel, rozdíly přetrvávají dodnes. Seznam očekávání je zcela oprávněný, jen možná není kompletní. Stále se setkáváme s rozdíly v přístupu k mužům a ženám v práci, nejen v oblasti odměňování ale i profesního růstu a posuzování kvality práce a kvalifikace. Nejsmutnější je, že se nepodařilo vytvořit podmínky, které by ženám umožnily realizovat jejich naděje a cíle, a tím zajistit stabilitu zaměstnání a příležitosti pro profesní růst.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda , jménem skupiny Verts/ALE.(ES) Vážený pane předsedající, jak zde již bylo řečeno, a já jen připomínám, úloha žen v průmyslu, stejně jako v jiných oblastech, je jasně podmíněna řadou stereotypů, z nichž některé jsou jednoznačně škodlivé.

Při překonávání uvedených stereotypů je nutné, abychom pokročili vpřed, a právě proto považuji zprávu paní Figueiredové za základní a důležitou koncepci a je to i důvod, proč si získala podporu naší skupiny.

Existuje mnoho důkazů, jimiž lze odůvodnit tuto zprávu a řadu návrhů, které, jak doufáme, budou přivítány nejen ze strany orgánů Společenství, ale i samotnou podnikovou sférou, která je následně musí přijmout a uplatnit.

Jedním takovým důkazem je fakt, že v průmyslu je zaměstnáno v průměru na celou Evropskou unii pouhých 14 % žen. Musíme si nicméně uvědomit, že z tohoto počtu představuje celých 21 % zaměstnankyně na částečný úvazek; skutečně, v průmyslovém sektoru ženy tvoří 65 % z celkového počtu zaměstnanců na částečný úvazek. Domnívám se, že to je jeden z klíčových aspektů, který by v žádném případě neměl být v této rozpravě opomíjen.

Druhým důkazem je skutečnost, že právě ženy s nejistými pracovními podmínkami, ženy pracující na částečný pracovní úvazek, ženy vykonávající dočasnou práci v atypických podmínkách se nejčastěji stávají obětmi mzdové diskriminace, nebo chtějí-li si vybrat mateřskou dovolenou, mají méně možností, pokud jde o základní, trvalé a odborné vzdělávání.

Návrhy obsažené v této zprávě proto zahrnují i návrh na přijetí naléhavých opatření k plnému a účinnému uplatnění směrnice Rady 75/117/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se uplatňování zásady stejné odměny za práci pro muže a ženy jako prostředku boje proti mzdové diskriminaci. Na podobné návrhy jsme již nějakou dobu čekali, a nyní doufáme, že k jejich uskutečnění dojde co nejdříve.

Dále chceme, aby byly stanoveny pobídky pro iniciativy, přesné postupy a zásady personální politiky na podporu rovnosti mezi muži a ženami. Chceme, aby členské státy a Komise poskytovaly daňových úlev ve větším množství a míře firmám za dodržování kodexu chování a kritérií sociální odpovědnosti v jejich každodenní činnosti. Chceme lepší pracovní podmínky, zejména pokud jde o pracovní dobu a mateřskou a otcovskou dovolenou – odpovědnost v této věci se dělí mezi oba členy páru nebo rodiny – čímž zaručíme pracujícím mužům a ženám možnost vrátit se po ukončení takové dovolené zpět na své místo. Pozornost musí být věnována také slaďování pracovního a rodinného života. Aby všechny tyto kroky mohly být uvedeny do praxe, je nutné tato práva promítnout do legislativy v celé Evropské unii, jak se uvádí ve zprávě.

Nakonec si dovolím nesouhlasit s panem Doverem v otázce kvót. Pro některé z nás, ženy a muže, jsou kvóty nezbytným nástrojem, a proto se domnívám, že by Evropská unie měla následovat příklad Norska v provádění opatření ke zvýšení počtu žen v orgánech podniků veřejných služeb alespoň na 40 %, a v použití předpisů k uložení 40% kvóty pro zastoupení žen v řídících orgánech soukromých společností.

Je zřejmé, že kvóty nejsou řešením, ale musím trvat na tom, že jsou cestou a prostředkem, který se zdá být účinný i po jiných stránkách, které bychom rádi v Evropské unii převzali.

 
  
MPphoto
 
 

  Věra Flasarová , jménem skupiny GUE/NGL. – (CS) Vážený pane předsedající, vážená paní komisařko, dámy a pánové, moje kolegyně z výboru Ilda Figueiredo odvedla jako pokaždé výbornou práci. Dokumentuje fakta, která považuji za zásadní. Zejména skutečnost, že existuje dominantní podíl zaměstnaných žen ve zpracovatelském průmyslu, ve kterém převažuje méně kvalifikovaná, manuální a špatně placená práce. Stereotyp, že ženě je souzená pomocná práce, bývá převážně zde dobře ilustrován. Měla jsem možnost např. navštívit několik provozů v potravinářském průmyslu a to v různých zemích. Nehledě na geografickou různost jsou si tyto provozy podobné. Muži zastávají vedoucí pozice a nekvalifikovanou práci u běžících pásů odvádějí ženy. Vydělají si málo, pracují mechanicky v ohlupujícím rytmu, bez motivace k profesnímu růstu a v nepřívětivých podmínkách. To je ale přece špatně.

V odstraňování genderové nerovnosti nás tedy čeká ještě spousta práce. Musíme si uvědomit, že tato oblast stále ještě není dostatečně statisticky podchycená a že genderové hledisko je ve statistice poměrně mladým fenoménem. Takže ve skutečnosti bude znevýhodnění žen v průmyslu oproti mužům ještě výraznější. Je však třeba se zaměřit na to, co paní zpravodajkyně právem označuje za priority, tedy na znevýhodnění v odměňování žen a na to, že je málo žen v technických oborech, které jsou na rozdíl od významné části zpracovatelského průmyslu technologicky náročnější a lépe odměňované. S tím souvisí i nutnost usnadnit ženám přístup k vyššímu vzdělání a k odborné kvalifikaci. Právě tak jako je nezbytné zajistit, aby ženy měly možnost návratu z mateřské dovolené do pracovního procesu, ale také i k dalšímu studiu. Tohle právo se také pochopitelně týká také mužů, kteří pečují o děti.

Některé regiony Evropské unie, zejména na východě, prodělávají změny ve struktuře průmyslu. Ty nutí ke zvýšené mobilitě pracovní síly a k rekvalifikacím. Znám tyto pohyby z vlastní zkušenosti, neboť sama pocházím z průmyslové oblasti České republiky, která prošla restrukturalizací, a znám její dopady především na zaměstnané ženy.

Dalším souvisejícím problémem jsou přesuny továren do zemí mimo Evropskou unii, ve kterých je levnější pracovní síla. Zaměstnanost žen ohrožuje i příliv levného zboží z asijských zemí, ale i dalších států vyrábějící množství spotřebního zboží pro cizí trhy, aniž by sytili trh vlastní, který nedisponuje kupní silou. Všechny tyto faktory zasahují zaměstnanost žen v průmyslu velmi citelně a jejich negativní důsledky je třeba postupně napravovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Urszula Krupa , jménem skupiny IND/DEM.(PL) Vážený pane předsedající, statistiky ukazují, že v Evropské unii je v každé věkové skupině zaměstnáno více mužů než žen. Důvodem může být osobní volba nebo tradice, ale mnohdy je to důsledek diskriminace na pracovišti. Ženy navíc vydělávají v průměru méně než muži v každém členském státě Evropské unie. Proto je důležité, abychom využívali legislativních a regulačních prostředků a připomínali podnikatelům a zaměstnavatelům jejich povinnost plně dodržovat zásadu rovného zacházení, nikoli pouze s ohledem na plat.

K otázce nerovného zastoupení žen v průmyslu by se mělo přistupovat racionálně, protože průmyslová odvětví definovaná jako „ženská“ mohou vyžadovat méně fyzického a duševního úsilí. Ženám mohou být tato odvětví doporučována, ale nikoli nezbytně za nižších platových podmínek. Je těžké si představit, že by ve výrobě výšivek pracovalo více mužů než žen nebo že by v hutích pracovalo více žen než mužů. Výroba výšivek, kterou jsem uvedl jako příklad, může být kromě toho lépe placená vzhledem ke své umělecké povaze než kupříkladu práce v potravinářském průmyslu.

Jen důležité zajistit, aby muži i ženy pobírali stejný plat za práci v různých oblastech činnosti, a odstranit z pracovišť vykořisťování a jiné nekalé praktiky a nespravedlivé podmínky. Zaměstnavatelé by měli podporovat práci na částečný úvazek, zejména u žen, spolu s určitou flexibilitou usnadňující rekvalifikaci a vzdělávání.

Ve svých projevech a pozměňovacích návrzích jsem předkládala a opakovaně navrhovala, aby po návratu z mateřské nebo rodičovské dovolené byl zajištěn nejen návrat na stejné pracovní místo, ale také aby doba strávená na mateřské nebo rodičovské dovolené byla započítána jako doba strávená v práci, a byla za ní tudíž přiznána příslušná peněžitá odměna vyplácená v řádném termínu. Tímto opatřením bychom předcházeli nízkým starobním důchodům a pomáhali snižovat nezaměstnanost. Co je však nejdůležitější, zajistilo by řádnou výchovu a vývoj dětí, které jsou budoucností každé rodiny a každého národa a budoucností Evropské unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Lydia Schenardi (NI).(FR) Vážený pane předsedající, čtenář této zprávy by se možná neubránil komentáři „Na západní frontě klid“, jinými slovy, nic nového pod sluncem.

Celkový pohled na situaci je stále stejný: přetrvávání stereotypů při volbě vzdělání a povolání; nadměrné zastoupení žen v určitých odvětvích, jako je textilní průmysl, rozdíl v odměňování, stereotypy v oblasti pracovních podmínek a vyhlídek na profesní růst. Doporučení se nikdy nemění: podpora rovnosti žen a mužů v profesní sféře z hlediska platu, zastoupení v řídících orgánech společností nebo vytváření struktur pro péči o dítě a flexibilní práci.

To je v pořádku, ale co pak? Co přesně tato bůhví kolikátá zpráva o ženských právech změní uvnitř nebo vně odvětví průmyslu? Navzdory donucovací politice založené na „pozitivní činnosti“ – zavádějící formulace, která v zásadě znamená existenci povinných kvót – se zažité stereotypy spojené s úlohou žen a mužů odstraňují velmi obtížně.

Trend je ale jiný, ženy budou stále přirozeněji přijímat svou úlohu v rámci podniků, ať už je jakákoli, nikoli ale díky strukturám zaváděným ve jménu rovnosti a nediskriminace, které bývají někdy nepřirozené. Ženy nemají v cestě tak velké překážky, aby museli být zaměstnavatelé systematicky nuceni k jejich přijímání. Stimulační opatření nesmějí mít charakter donucovacích opatření.

Při uplatňování Listiny základních práv bychom navíc neměli zapomínat, že všem podnikatelům musíme také ponechat právo na svobodné rozhodnutí přijmout do zaměstnání, koho si sami vyberou, za předpokladu, že všem zaměstnancům bude zaručen stejný přístup, bez ohledu na pohlaví.

 
  
MPphoto
 
 

  Zita Pleštinská (PPE-DE).(SK) Pro některé evropské regiony, k nimž patří i prešovský region na severovýchodě Slovenska, je typická vyšší koncentrace podniků textilního a oděvního průmyslu, na němž závisí zaměstnanost žen v regionu.

Chceme-li zachovat pracovní místa pro ženy právě v těchto znevýhodněných regionech, v nichž má textilní a oděvní průmysl svou tradici, musíme vhodnými prostředky podporovat textilní a oděvní průmysl jako produktivní průmyslové odvětví tím, že vytvoříme nové programy, zaměřené například na prezentaci a propagaci výrobků na odborných a mezinárodních veletrzích. Za přínosné považuji širší uplatnění strategického výzkumného plánu Evropské technologické platformy pro budoucnost textilního a oděvního průmyslu a nutnost zavádění inovačních technologií a nových obchodních modelů.

Je známo, že i přes zvýšení počtu dívek studujících technické a vědecké obory, způsobují překážky, s nimiž se setkávají v pracovním zařazení, že ženy v průmyslu zanechávají vědecké kariéry. Vědecká práce musí být nepřetržitá, vzhledem k nutnosti udržovat si určitou úroveň vzdělání a vědomostí. Některé vědecké ústavy neumožňují ženě pracovat část pracovní doby doma, pokud její přítomnost na pracovišti není nevyhnutelně nutná. Mentalita nadpráce může být jednou ze specifických bariér, a proto jsme svědky podprůměrného zastoupení žen v odvětvích s nejnovějšími technologiemi.

Hlavní zodpovědnost je na členských státech, a proto apeluji na odpovědné orgány členských států, aby vypracovaly a zavedly politiky, jejichž cílem je sladit pracovní a soukromý život, umožnit větší pružnost pracovní doby a všeobecný přístup ke službám péče o dítě. Zároveň je třeba účinnými technickými opatřeními, a pokud možno i finanční podporou, povzbuzovat zaměstnavatele, především malé a střední podniky, aby tyto politiky a postupy uplatňovali i v praxi.

Závěrem bych chtěla poděkovat paní zpravodajce Ildě Figueiredové za její práci a naší stínové zpravodajce Edit Bauerové, jejímž prostřednictvím jsme mohli zprávu obohatit o naše postoje. Rovněž vysoce hodnotím i stanovisko kolegy Dovera z výboru ITRE.

Vážený pane předsedající, na závěr bych vás chtěla požádat o splnění jednoho technického požadavku. V této zasedací místnosti je v průběhu diskusí, včetně dnešní rozpravy, velká zima a chladno, které tu je, nevytváří dobré pracovní podmínky pro naši poslaneckou práci a má velké následky na naše zdraví. Prosím vás o zajištění nápravy tohoto nepříznivého stavu.

 
  
MPphoto
 
 

  Zita Gurmai (PSE).(HU) Vážený pane předsedající, vážený pane komisaři, dámy a pánové, naše politiky zaměřené na průmyslový rozvoj a zpracovatelská odvětví mohou pomoci evropskému hospodářství stát se v souladu s lisabonskými cíli vůdčí silou v oblasti konkurenceschopnosti, znalostí a udržitelného rozvoje.

Lisabonská smlouva symbolizuje kromě pozitivní úlohy žen v hospodářství také růst zaměstnanosti, významné zvyšování počtu zaměstnaných žen, požadavek na poskytování náležitých podmínek pro zaměstnávání žen a širokou podporu rovným příležitostem.

Rovné příležitosti musejí získat podporu v každé oblasti průmyslu: v oblasti zaměstnanosti, odměňování, pracovního postupu, poskytování odborného vzdělávání a přípravy, dostupnosti a sledování různých forem flexibilní práce, a slaďování pracovního a soukromého života.

Ženám pracujícím v průmyslu musejí být zkrátka poskytnuty slušné pracovní podmínky a řádné zastoupení v organizacích, jejichž náplní je zabezpečování jejich zájmů. Tyto oblasti se nevymykají z požadavků na zajištění rovnosti žen a mužů, a také se v nich musejí důsledně uplatňovat zásady a postupy začleňování otázky rovnosti.

Je pro nás důležité, že máme k dispozici správné informace o skutečných pracovních vztazích v mnoha zásadně odlišných odvětvích průmyslu a o rozdílech mezi těmito odvětvími. Pro utváření a přípravu strategií a konkrétních návrhů je zapotřebí široké spektrum statistických informací. Nesčetné mezinárodní výzkumné projekty v oblasti řízení prokázaly, že zvláštní vůdčí schopnosti žen mohou významně přispět k úspěchu podniku. Evropa nesmí tuto příležitost promeškat. Děkuji.

 
  
MPphoto
 
 

  Lena Ek (ALDE). – Vážený pane předsedající, blahopřeji zpravodajům a všem, kdo pracovali na této zprávě, která podává ucelený statistický přehled a obraz současné situace v Evropě z hlediska úlohy žen v průmyslu. Přesto se lze jen těžko ubránit určitému zklamání, protože podobné dokumenty vznikají již od padesátých let a od té doby došlo jen k velmi malým změnám. Mám na mysli změny v postavení žen v průmyslu a v oblasti zdravotní péče pro ženy, v příležitostech kariérního růstu, možnostech vzdělávání a zvyšování kvalifikace, o kombinaci pracovního a rodinného života nemluvě.

Ráda bych proto věnovala polovinu své řečnické doby dotazům určeným Komisi. Za prvé považuji za alarmující, že po několika desetiletích máme tak špatnou situaci v evropské statistice. Pokud jde o evropskou statistiku, v této oblasti Komise může skutečně požadovat významné zlepšení. Odpovědnost za tuto situaci ale podle mého názoru nese hlavně Komise.

Když jsem před 25 lety učila na univerzitě, přednášela jsem svým studentům o pravidlech rovného odměňování, která přišla z Bruselu a z tehdejších evropských členských států. Případy, kterými se zabýval Soudní dvůr (Danfoss I a II), se odehrály před více než 25 lety. Nenastal již čas přijmout nový, důraznější předpis? I zde leží odpovědnost na Komisi.

Ráda bych v souvislosti s plánem k dosažení rovného postavení žen a mužů byla také svědkem zavedení střednědobé kontroly. Plán obsahuje mnoho krásných slov, ale na obzoru není dosud žádný předpis.

Za čtvrté, účastníci jarní vrcholné schůzky se budou zabývat Lisabonským usnesením. O těchto otázkách by se mělo hovořit v březnu. A za páté, když Komise – a Parlament – pořádají semináře se skupinami na vysoké úrovni, měli bychom uplatňovat stejná pravidla jako Norsko pro průmyslové výbory, tj. 40 % : 60 %.

 
  
MPphoto
 
 

  Ewa Tomaszewska (UEN).(PL) Vážený pane předsedající, úloha žen v hospodářství poroste, už z pouhého důvodu demografických problémů. Proto stojí tato otázka za pečlivé uvážení.

Jako Polka, žena a povoláním fyzička mohu konstatovat, že v mé zemi je úroveň vzdělání žen v průměru vyšší než u mužů. Ženy se také více angažují v podnikání v sektoru malých a středních podniků. Ve světě vědy jsem se nesetkala s žádnou formou diskriminace žen. Nicméně, ženy vydělávají v průměru o 15–20 % méně než muži a ve vedoucích funkcích ve firmách jsou výrazně méně zastoupeny než muži. Kromě toho, více žen pracuje v nejistém zaměstnání. Výsledkem tedy je, že ačkoli vzdělávání a různé formy zvyšování kvalifikace jsou důležité, samy o sobě ke snížení diskriminace nestačí.

Chudoba žen není způsobena jenom nízkým platem, ale také nastavením důchodových systémů. Na základě reformy polského důchodového sytému bylo zavedeno ustanovení, díky němuž jsou příspěvky důchodového pojištění osob pobývajících na mateřské nebo otcovské dovolené financovány ze státního rozpočtu. Toto ustavení představuje velkou pomoc ženám, protože penzijní systémy mají tendenci mateřství těžce penalizovat. Ve zprávě se poukazuje na potřebu zabývat se tímto problémem.

Velký význam připisuji také otázkám ochrany zdraví a bezpečnosti z hlediska rovnosti žen a mužů, jmenovitě pokud jde o zatěžování žen prací vyvolávající poruchy muskuloskeletálního systému. Tyto otázky byly ve zprávě rovněž zmiňovány.

 
  
MPphoto
 
 

  Kathy Sinnott (IND/DEM). – Vážený pane předsedající, v roce 1996 v mém volebním obvodu uzavřela společnost vyrábějící spodní prádlo svůj závod. Bez práce zůstalo 160 lidí – většinou žen středního věku bez kvalifikace nebo jen s nízkou kvalifikací. Pouze jedné stovce těchto žen se podařilo práci znovu najít. Ženy, které práci našly, musely po 30 letech zaměstnání v uvedeném závodě nastoupit znovu za minimální mzdu, protože jim nebylo poskytnuto žádné průběžné vzdělávání, a jejich předchozí praxe nebyla uznána. Závod byl přestěhován do méně nákladné oblasti EU, a později přemístěn do Asie.

Společnosti a podniky se budou i nadále stěhovat za levnější pracovní silou a my musíme ženy chránit – především v odvětvích, jako je textilní průmysl – tím, že jim nabídneme možnost zvyšování kvalifikace a průběžného vzdělávání.

Ráda bych se také stručně zmínila o učňovském školství: v Irsku pouhých 5 % žen navštěvuje učební obory. Problém je ale dvojí. Je zájem o to, aby se z nich staly instalatérky a tesařky? Není problém také v tom, že ve většině oblastí učňovské obory již vymizely?

Učňovské obory představovaly velmi dobrý způsob předávání informací a dovedností, za které se jejich absolventům dostávalo uznání, a se zánikem učňovského školství upíráme mnoha lidem – mužům i ženám – schopnost předávat dovednosti dalším generacím a získávat za ně uznání.

 
  
MPphoto
 
 

  Anna Záborská (PPE-DE).(SK) Chtěla bych zdůraznit tři klíčové body, které jsou s tímto tématem spojeny.

Šéfové organizací se musí naučit nezařazovat ženy na nevhodné práce nebo na takovou práci, kde nejsou dostatečně ohodnoceny jejich schopnosti. Instituce Evropské unie musejí dbát na to, aby organizace, které využívají jejich pomoc, respektovaly acquis communautaire. I když existují jiné názory, společnost by měla respektovat skutečnost, že muž a žena se od sebe liší, ale zároveň se doplňují. To je základní princip života, a měl by to být i zásadní princip politiky rovnosti příležitostí mezi ženami a muži.

Rozdílnost a komplementárnost na trhu práce a ve společnosti jsou podstatné. Zpráva paní Figueiredové vysvětluje naši zodpovědnost při průniku Lisabonské strategie a evropské „demografické zimy“. Zpráva správně zdůrazňuje zdravotní rizika a různé druhy chorob z povolání, které mohou být odlišné u mužů a žen.

Plně podporujeme naši paní zpravodajku v její žádosti o podrobnou analýzu existujících situací a jejich důsledků. Tyto analýzy musejí obsahovat také specifické důsledky pro mateřství. Ničím nelze ospravedlnit vystavování budoucích matek zdravotním rizikům nepříznivě působícím na mateřství z důvodu profesní kariéry. Odvětví průmyslu má rovněž zodpovědnost za to, že pokud se ženy rozhodnou mít děti, nebudou trestány a po mateřské dovolené jim bude umožněn návrat na původní místo.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (PSE).(PT) Vážený pane předsedající, v Pekingské akční platformě se tvrdí, že bez aktivní účasti žen a začleňování ženské perspektivy do všech úrovní rozhodování nelze dosáhnout cílů rovnosti, rozvoje a míru. K dosažení cílů Lisabonské strategie je navíc nezbytné zvýšit účast žen na trhu práce. Vzhledem k tomu, že ženy tvoří 59 % absolventů vysokých škol, je těžko pochopitelné, proč většina nových pracovních míst pro ženy jsou místa na částečný úvazek, někdy nejistá a nestálá, špatně placená a s malými vyhlídkami na profesní růst.

Zpráva paní Figueiredové, které blahopřeji, obsahuje dva návrhy, na které musím upozornit: prvním je podpora žen v podnikání. Vzhledem k tomu, že 61 % žen, které uvažují o založení podnikání, ve srovnání se 49 % mužů, přihlíží k situaci v rodině, je nutné přijmout opatření, která pomohou sladit profesní život s životem rodinným a soukromým.

Druhý návrh se týká dlouhé pracovní doby. Pro Komisi má zásadní význam provedení studie negativních dopadů dlouhé pracovní doby, zejména na rodinu, osobní život a sociální podmínky v rodině, například jsou-li děti ponechávány dlouhé hodiny bez dozoru, což mnohdy vede k problémům ve škole a ke kriminalitě. Členské státy by také měly být vybízeny ke zlepšování sledování podniků, které nutí své zaměstnance k práci nad rámec zákonem stanovené pracovní doby, a ukládání přísnějších pokut.

 
  
MPphoto
 
 

  Petya Stavreva (PPE-DE).(BG) Vážená paní komisařko, pane předsedající, vážení kolegové, rovná účast žen a mužů na trhu práce je předpokladem udržitelného hospodářského růstu a harmonického sociálního rozvoje.

V uplynulých desetiletích Evropa dosáhla značného pokroku v prosazování rovnosti žen a mužů. Zpráva o úloze žen v průmyslu shrnuje některé výsledky tohoto úsilí a zároveň trvá na důslednějším uplatňování zásady rovnosti.

S politováním lze ale také konstatovat, že navzdory existujícímu právnímu rámci nebyla řada příslušných směrnic a usnesení EU řádně prováděna. Úloha žen v průmyslu by měla být založena na zásadách rovného odměňování a rovného podílu na rozhodování.

Situace na trhu práce v členských státech ukazuje, že ženy jsou v jednotlivých odvětvích nerovnoměrně zastoupeny. Velké procento žen je zaměstnáno např. v sektoru služeb, zatímco v oblasti vyspělých technologií je jejich zastoupení nedostatečné.

Prosazování slušných pracovních míst je nedílnou součástí hodnot Evropské unie a členské státy musí přijmout účinná opatření k zajištění plnění těchto norem a poskytnutí záruky slušných pracovních míst v různých odvětvích průmyslu.

Domnívám se, že my všichni dnes čelíme velké výzvě, jak uplatňovat soubor politických zásad s důrazem na sladění pracovního, osobního a rodinného života. Evropští občané, ženy i muži, si zaslouží rovné příležitosti a rovné postavení nejen na papíře, ale i v reálném životě. Děkuji.

 
  
MPphoto
 
 

  Britta Thomsen (PSE). (DA) Vážený pane předsedající, ráda bych poděkovala paní zpravodajce za velmi významnou zprávu zaměřenou na prohlubující se nerovné postavení žen a mužů na pracovním trhu v době, kdy si všichni slibujeme, že budeme bojovat proti mzdové diskriminaci a usilovat o dosažení skutečné rovnosti. Ženy v současné době zastávají v průmyslu nejhůře placená nekvalifikovaná místa a existuje riziko, že jejich podmínky se budou nadále zhoršovat, pokud okamžitě nezavedeme cílené odborné vzdělávání při zaměstnání. Dále je nutné, aby jednotlivá odvětví v rámci svých povinností sestavovala statistiky z hlediska pohlaví týkající se úrovně mezd a vyrovnaného zastoupení žen a mužů. Je zcela nepřijatelné, abychom i nadále měli v těchto oblastech tak špatné znalosti, jako máme nyní. Jak můžeme měnit věci, nemáme-li jasný přehled o tom, jaký je skutečný status quo?

Potřebujeme také vypracovat průmyslovou politiku, která bude brát zřetel na rozměr úlohy žen a mužů a specifické výzvy, kterým ženy čelí v souvislosti s platy, narozením dítěte, nejistým zaměstnáním a monotónní, opakující se prací. K tomu by mělo dojít ve spolupráci se sociálními partnery, kteří musí také ženám zajistit možnost dostatečného zastoupení v jejich organizacích.

 
  
MPphoto
 
 

  Avril Doyle (PPE-DE). – Vážený pane předsedající, návrh, který máme před sebou, se zabývá velmi důležitou otázkou, která podněcuje diskuse na celém světě. Úloha žen v průmyslu ovlivňuje všechny aspekty života společnosti a má dalekosáhlé důsledky pro oblast zaměstnanosti a sociální péče, rodinné politiky a péče o dítě, o hospodářské politice nemluvě. Ano, právní předpisy o rovném postavení žen a mužů zajišťují ženám mateřskou dovolenou, ale vše nasvědčuje tomu, že ženy jsou v prostředí nepružné podnikatelské kultury vystavovány pracovní a finanční diskriminaci, byť mírné (v souladu se zákonem), ale přesto všudypřítomné.

V Irsku vyvolalo v uplynulých týdnech pozdvižení prohlášení účetního z oblasti médii, který právě na tuto skutečnost poukázal a byl za to nelítostně pranýřován. Nemá smysl popírat, co je nad slunce jasnější. Možná by tato zpráva měla nést podtitul „Mateřství a misogynie“, jak hlásal minulý týden ve svém úvodníku irský list Sunday Tribune.

My, poslanci Evropského parlamentu musíme schválit návrh, který máme před sebou – a s nímž i do značné míry souhlasím – protože na jedné straně průmysl potřebuje ženy na všech úrovních pracovní hierarchie, ale na druhé straně společnost potřebuje děti. My všichni – včetně zaměstnavatelů a průmyslníků – musíme respektovat mateřskou a rodičovskou dovolenou jako základní sociální hodnoty. I když se stále neztotožňuji se zaváděním povinných kvót pro účast žen, ani v politice nebo obchodu, má víra v meritokracii prochází s přibývajícím věkem, a snad i moudrostí, zatěžkávací zkouškou.

Chtěla bych paní zpravodajce poblahopřát. Budu její zprávu podporovat, i když by si možná jeden nebo dva odstavce zasluhovaly hlubší zamyšlení, ale domnívám se, že by se slušelo, abychom my všichni zde ve sněmovně podpořili tuto velmi kvalitní zprávu, která si vyžádala mnoho hodin usilovné práce.

 
  
MPphoto
 
 

  Teresa Riera Madurell (PSE).(ES) Vážený pane předsedající, já bych také ráda poděkovala paní zpravodajce za její práci a otevřený přístup, který nám všem umožnil promítnout do specifických opatření obecnou povinnost podniků dodržovat zásadu rovnosti mezi pracujícími ženami a muži.

Její zpráva zahrnuje opatření, která zaručují rovné příležitosti z hlediska přístupu k zaměstnání, vzdělávání a profesního postupu; opatření k zajištění dodržování pracovních práv žen a mužů, včetně – a to je třeba zdůraznit – ochrany proti sexuálnímu obtěžování; a opatření k lepšímu slaďování osobního a rodinného života a pracovních vztahů.

Nejoriginálnějším příspěvkem ale pravděpodobně jsou zejména opatření ke sdílení moci, díky nimž by mohlo být dosaženo vyváženého počtu žen a mužů v radách společností a na všech rozhodovacích postech v souladu s novým zákonem zavedeným v mé zemi, Španělsku.

Druhým velmi zajímavým příspěvkem je doporučení, aby každý podnik plnil svůj vlastní dohodnutý plán v oblasti rovnosti. Tento aspekt činí ze zprávy klíčový dokument pro strategický sektor Evropské unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Roselyne Lefrançois (PSE).(FR) Vážený pane předsedající, vítám fakt, že Parlament dal podnět k předložení této zprávy, protože, je-li úloha žen v průmyslu naprosto zásadní, jejich profesní situace zůstává celkově mnohem nejistější než situace mužů.

Zpráva tedy poukazuje na značný počet případů diskriminace žen, které musejí být neodkladně řešeny, zejména na koncentraci žen v určitých odvětvích a určitých typech pracovních míst s nízkými mzdami a omezenými možnostmi profesního růstu, jejich nadměrné zastoupení mezi zaměstnanci v atypických pracovních poměrech, především v zaměstnáních na částečný pracovní úvazek nebo na potíže, se kterými se ženy potýkají při návratu na pracovní trh po mateřské dovolené.

Domnívám se, že jeden z postupů uváděných jako možnosti k nápravě této situace, tj. myšlenka odměny pro podniky podporující slaďování profesního a rodinného života, je vcelku zajímavá, a zlepšování vyhlídek na profesní růst žen by opravdu mělo být podpořeno vytvořením kvalitnějšího systému celoživotního vzdělávání.

Bohužel, ale musím vyjádřit i určité politování ohledně formátu zprávy. Mám pocit, že text je příliš dlouhý a není dobře strukturovaný, což je na úkor jeho čitelnosti a efektivity.

 
  
MPphoto
 
 

  Gabriela Creţu (PSE).(RO) Zpráva může vyvolávat dojem, že se zde bavíme o absenci žen v průmyslu. To skutečně je jedním z jejích témat. Zdůrazňuje ale, že jsou-li ženy v průmyslu zastoupeny, pak: v pracovních místech s nízkými mzdami, v průmyslových odvětvích s nízkými příjmy, většinou tam, kde nejsou odbory a v důsledku toho žádné záruky v kolektivních smlouvách, ženy pracují v ohrožených odvětvích průmyslu a v případě masového propouštění jsou propouštěny jako první. Ženy jsou na pracovištích, ale nikdy ne ve vedení. Jejich povinností je práci vykonávat, nikoli o ní rozhodovat.

Tato zpráva pojednává o tom, co chybí, ale také o tom, co ženy mají. Mají vzdělání, ale nemají potřebnou kvalifikaci; trpí nemocemi z povolání, které nejsou za nemoci z povolání uznávány; chtějí se vzdělávat i po čtyřicítce, ale nemají k tomu příležitost. Jsou matkami, ale pro jejich děti nejsou jesle. Z mužů se stávají otcové, kteří také o své děti pečují, a když pro ně nejsou jesle, je tu manželka.

Co s tím udělat? Stávající předpisy, naše zprávy, plán k dosažení rovnosti žen a mužů, to vše naznačuje, že víme, co by se mělo dělat. My a Komise bychom však neměli zapomínat, ale především bychom měli připomínat členským státům, že občané, zejména ženy, neposuzují naši výkonnost podle počtu schválených rozhodnutí, ale podle naší schopnosti a ochoty je uplatňovat. A právě to nám, zdá se, chybí.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: PANÍ ROTHE
Místopředsedkyně

 
  
MPphoto
 
 

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (PSE).(PL) Vážená paní předsedající, z celkového počtu pracujících žen v Evropské unii je jich v průmyslu zaměstnáváno jen 14 až 25 %. Jejich zastoupení v  různých odvětvích průmyslu je navíc nerovnoměrné vzhledem ke stereotypům při volbě vzdělání a povolání.

Ženy jsou zaměstnávány hlavně v textilním, oděvním, obuvnickém a potravinářském průmyslu, kde jsou obvykle nízké platy. Ženy jsou nedostatečně zastoupeny v odvětvích vyspělých technologií, kde jsou i vyšší platy. Členské státy by měly rozvíjet a finančně podporovat programy zaměřené na vzdělávání a rozvoj podnikatelských schopností žen. Ženám pracujícím v průmyslu by navíc měly být poskytovány pobídky k pravidelnému zvyšování kvalifikace.

Každý členský stát je povinen dodržovat zásadu rovného odměňování žen a mužů, poskytovat důstojné pracovní podmínky a příležitost k rozvoji profesní dráhy a zároveň respektovat sociální hodnoty, jako je mateřství a otcovství. Dodržování sociálních norem, jako je právo na bezpečnost, sociální ochranu a svoboda sdružování, pomůže odstranit všechny formy diskriminace žen na pracovišti.

Závěrem bych chtěla poblahopřát paní Figueiredové k velmi dobře připravené zprávě.

 
  
MPphoto
 
 

  Ljudmila Novak (PPE-DE).(SL) To, co zde říkáme o ženách v průmyslu, bychom stejně tak mohli říci o ženách v podnikání a zdravotnictví. Muži a ženy se přirozeně liší svými fyzickými schopnostmi, a proto je některá práce vhodnější pro ženy a jiná zase pro muže. Ale pokud kvalita a efektivita práce není závislá na fyzické síle, je nepřípustné, aby ženy braly nižší plat než jejich mužští kolegové. Kromě toho existují typicky ženská povolání, která jsou automaticky méně placená již z tohoto prostého důvodu, ačkoli nejsou v žádném případě snadná a jsou velmi namáhavá.

Slyšeli jsme naši kolegyni poslankyni, která zde říkala, že podobné zprávy o nerovném postavení žen jsme přijali již před 30 lety. Jak to, že se od té doby nic nezměnilo? Nebo čím to je, že jsou změny tak pomalé? Nebo je to vina podniků? Domnívám se, že musíme jasně označit viníky a vyvinout odpovědnější a rozhodnější úsilí, abychom z hlediska žen konečně nastolili pozitivnější vývoj situace v této oblasti.

 
  
MPphoto
 
 

  Silvia-Adriana Ţicău (PSE).(RO) Mluvíme-li o ženách v průmyslu, měli bychom hovořit také o vzdělání, výzkumu a podnikání. Ve Výboru pro práva žen jsme měli prezentaci z Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku o úloze žen v průmyslu. 15 % lidí s vysokoškolským vzděláním představují ženy. V roce 2006 ženy tvořily 33 % z celkového počtu evropských výzkumných pracovníků a pouze 18 % výzkumných pracovnic pracuje v soukromém sektoru. Je ale nutné zdůraznit, že pouze 28 % výzkumných pracovnic má děti. V průmyslu jsou vyšší mzdy, především v ropném a chemickém průmyslu, v odvětví dopravy, výroby elektřiny a v automobilovém průmyslu.

V celé Evropě je však problémem rozdíl v odměňování žen a mužů (zhruba 20 % ve vedení podniků a 19 % v technických/vědeckých profesích). 34 % žen pracujících v průmyslu má děti a měli bychom zdůraznit, že pouhých 20 % podnikatelů v oblasti průmyslu tvoří ženy. Proto bychom se měli více zabývat otázkou vzdělávání a odborné přípravy žen, a především otázkou zařízení poskytujících péči o dítě.

 
  
MPphoto
 
 

  Meglena Kuneva , členka Komise. Vážená paní předsedající, ráda bych poděkovala poslancům za velmi zajímavou diskusi a využila této příležitosti k odpovědím na některé jejich dotazy.

K dotazu paní Figueiredové, je pravda, že program Equal končí v roce 2008, ale v nařízení o Evropském sociálním fondu na období 2007–2013 je zařazena otázka rovnosti žen a mužů jako horizontální priorita.

K dotazu paní Bauerové, v červnu 2007 proběhlo první čtení důležitého právního předpisu, který jste zmiňovala – o převoditelnosti důchodových nároků – a v prosinci 2007 se jím zabývala Rada pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO).

K dotazu paní Jäätteenmäkiové – uvědomuji si, že není členkou sněmovny, ale její dotaz byl velmi důležitý, takže bych jej ráda zodpověděla – Komise přijala v červnu 2007 sdělení o řešení rozdílů v odměňování mužů a žen. V tomto sdělení Komise oznámila, že v roce 2008 prozkoumá relevanci platných právních předpisů z hlediska relevance právních nástrojů týkajících se rozdílu v odměňování, a navrhne případné změny právního rámce Společenství. Na základě tohoto šetření by Komise mohla navrhnout veškeré nezbytné změny stávajícího právního rámce.

K dotazu pana Romeva i Ruedy, legislativa upravující otázky antidiskriminace a rovnosti žen a mužů neznemožňuje členským státům vytvářet a provádět pozitivní opatření. Komise podporuje vyšší zastoupení žen v procesu rozhodování v těchto zemích. Pravděpodobně během roku 2008 vytvoříme síť funkcí s rozhodovacími pravomocemi obsazených výlučně ženami.

K dotazu paní Flasarové bych ráda uvedla, že my nemůžeme bránit společnostem v delokalizaci, ale máme nástroje k řešení tohoto problému. V roce 2007 byl za tímto účelem relativně rychle zřízen Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci.

K dotazu paní Ekové ohledně statistiky, Komise pokračuje ve spolupráci s Eurostatem na zpracování specifické statistiky v oblasti rovnosti žen a mužů. Dublinská nadace pro zlepšování životních a pracovních podmínek zohledňuje otázku rovnosti žen a mužů ve svých pravidelných zprávách. V roce 2009 bude zveřejněno pravidelné statistické vyhodnocení průzkumu postavení žen.

K dotazu paní Doyleové ohledně mateřské dovolené, Komise má za úkol vypracovat hodnocení dopadu případných legislativních opatření zavádějící nové formy pracovního volna – adopční dovolenou a dovolenou z důvodu péče o jiné rodinné příslušníky, než děti.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo , zpravodajka. − (PT) Vážená paní předsedající, nejprve bych ráda poděkovala svým kolegům poslancům a také paní komisařce za jejich slova a dnešní příspěvky, které ještě přidaly této rozpravě na důležitosti.

Nicméně i já, stejně jako ostatní přede mnou, musím vyzvat k přijetí dalších praktických opatření. Návrhy, které jsme předložili, se musejí projevit běžném chodu podniků, pracujících žen a rodin, protože, jak zde mnozí dnes již uvedli, není možné, abychom 30 let po přijetí směrnice stanovující stejnou odměnu pro ženy a muže byli stále svědky jasného 30% rozdílu mezi průměrnými mzdami mužů a žen pracujících v průmyslu. Tento údaj je dvojnásobkem rozdílu průměrného platu v celé Evropské unii.

Nemůžeme proto dovolit, aby tato situace trvala i dalších 30 let, a proto vyzývám Komisi a členské státy k přijetí konkrétních opatření. Mohou to být opatření legislativní povahy, nebo ke zlepšení sledování, ale v každé případě musejí zajistit zvýšenou podporu rovným právům a příležitostem a zvýšenou podporu tomuto cíli, která musí být uvedena do praxe prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy. Jak zde již zaznělo, musíme také bojovat proti stereotypům tím, že zajistíme větší soulad organizace pracovní a provozní doby s právy žen a také s právem na mateřství a otcovství, které je spolu s ženskými právy uznáváno jako základní sociální hodnota Evropské unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat dnes.

Písemná prohlášení (článek 142)

 
  
MPphoto
 
 

  Gyula Hegyi (PSE) , písemně(HU) Vítám tuto důležitou zprávu a znovu zdůrazňuji, že nemocemi z povolání trpí především ženy. V jedné nové studii se uvádí, že 140 000 lidí v EU, tj. 3,5 % v tomto kontextu, umírá každoročně na následky nemoci z povolání, a jednou z hlavních příčin jsou chemikálie. A chemikálie se podílejí na vzniku 86 % nádorových onemocnění z povolání.

Důležitým zjištěním v této souvislosti je, že ženy, které zpravidla žijí déle než muži, jsou jako skupina citlivější na chemikálie, a tudíž ohroženější, protože chemikálie se postupně ukládají v tukových tkáních a mohou být přenášeny na nenarozené dítě. Proto je nutné vyvinout dokonale promyšlenou strategii minimalizace výskytu nemocí z povolání a počtu úmrtí a poskytnout ženám maximální ochranu.

 
  
MPphoto
 
 

  Véronique Mathieu (PPE-DE) , písemně. – (FR) Zpráva o úloze žen v průmyslu sice správně zdůrazňuje řadu problémů, kterým ženy čelí na trhu práce a v některých odvětvích hospodářství, návrhy v textu vyvolávají dvě otázky.

V prvé řadě se zdá, že zpráva opomíjí hranice zákonodárné pravomoci příslušného orgánu. Soubor právních nástrojů Evropské unie v oblasti ženských práv a rovnosti žen a mužů je v současné době jedním z nejrozsáhlejších ve světě. Je proto povinností volených zástupců a občanů, aby zajistili dodržování práv žen v Evropské unii. V důsledku toho je potřebnost bůhví kolikátého prohlášení o záměru poněkud omezená.

Za druhé, zpráva obsahuje jeden návrh, který je, mírně řečeno, hodně zvláštní: návrh na uzákonění kvót pro zastoupení žen v řídících orgánech společností svědčí o závažném útoku na osobní svobody a ženám neprokazuje dobrou službu. Zacházení se ženami způsobem, který má blíže k dobročinnosti než k rovnosti, směřuje k ještě výraznějšímu vyloučení žen z některých oblastí společnosti.

Naši spoluobčané od nás nyní očekávají, že je podpoříme, proměníme-li naše slova v činy.

 
  
MPphoto
 
 

  Marianne Mikko (PSE) , písemně. – Je jisté, že Lisabonské cíle vytyčené v roce 2000 nebudou zcela jistě splněny do roku 2010, jak se původně předpokládalo.

Na tomto neúspěchu mají významný podíl současné struktury a postoje spojené s úlohou žen a mužů. Evropa nevyužívá adekvátním způsobem potenciál celé poloviny svého obyvatelstva. Ženy nemají rovné příležitosti pro dosahování pracovních úspěchů v průmyslových odvětvích s vysokou přidanou hodnotou.

Ženy navíc nemají odpovídající zastoupení v sociálním dialogu. V zaměstnavatelských organizacích ani v odborových svazech a ve veřejném sektoru nejsou ženy dostatečně zastoupeny ve vysokých funkcích.

Je pozoruhodné a alarmující, že o budoucnosti práce a společnosti rozhoduje ta polovina obyvatelstva, která nenese rovný díl odpovědnosti za výchovu dětí a vedení domácnosti.

Stále častěji se pro účely zvyšování produktivity používají antisociální opatření, jako je nevykazovaná přesčasová práce a nehrazená flexibilita pracovníků. Cena, kterou platíme za toto iluzorní zvyšování, je příliš vysoká.

Členské státy by měly klást větší důraz na otázku rovnosti žen a mužů v sociálním dialogu. Zároveň by řada členských států měla posílit funkci sociálního dialogu při stanovení politiky.

Ženy mají nejvyšší potenciál k urychlení rozvoje našeho průmyslu vyspělých technologií. A Evropa ho musí využít.

 

4. Druhé fórum o dozoru nad internetem v Rio de Janeiru 12. až 15. listopadu 2007 (rozprava)
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Dalším bodem je prohlášení Komise o výsledcích fóra o dozoru nad internetem, které se konalo v listopadu loňského roku v Rio de Janeiru.

 
  
MPphoto
 
 

  Meglena Kuneva , členka Komise. Vážená paní předsedající, nápad na uspořádání fóra o dozoru nad internetem (IGF) se zrodil na světovém summitu o informační společnosti v Tunisu v listopadu 2005 a byl definován jako nezávazné fórum pro politickou diskusi mnoha zainteresovaných stran.

Komise podporuje fórum v této formě. Dosud se konala dvě fóra: v roce 2006 v Aténách a v roce 2007 v Riu. Komise vítá fórum v každé formě. Komise také vítá účast Parlamentu na fóru a děkuje za vynikající spolupráci při obou setkáních.

Tak jako v předchozím roce, jednání v Riu poskytlo vynikající rámec pro obohacení výměn, které umožnily shromáždit řadu názorů k relevantním otázkám.

Komise proto spatřuje přínos v podpoře hlavních charakteristik fóra, zejména v účasti různých zainteresovaných stran a nezávazné povaze jednání.

Ráda bych vám také upřímně poděkovala za to, že jsem měla možnost poskytnout vám konkrétnější informace o IGF (dohodli jsme se na této zkratce), které se konalo v listopadu v Rio de Janeiru.

Nejprve bych velmi ráda poděkovala paní Trautmannové, pánům Harbourovi, Badia i Cutchetovi a Hökmarkovi, kteří zastupovali Parlament na jednání fóra, za jejich aktivní účast a za pokračování vynikající spolupráce. Díky ní jsme znovu v tomto roce mohli společně upozornit na řadu evropských priorit, jako je svoboda slova, překonání digitálního rozdělení, bezpečnost a ochrana dětí využívajících internet.

Pro Evropu je důležité, aby se tyto otázky nepřetržitě dostávaly do popředí mezinárodního zájmu. Komise podporuje IGF. Tato koncepce, podrobně zpracovaná během Světového summitu o informační společnosti, je stále velmi přínosná a všechny otázky, o nichž se hovořilo, jsou v naprostém souladu s naším úsilím o urychlení opatření v této oblasti.

Řada účastníků – okolo 3 100 – dává jasně najevo upřímný zájem o pravidelné diskuse o široké škále témat souvisejících s internetem.

Fakt, že fórum neskončilo přijetím předem sjednaného dokumentu, by měl být považován spíše za úspěch, nikoli za slabinu celého procesu. Fórum umožňuje otevřenou výměnu názorů, bez tlaku na účastníky ve formě nutné obhajoby konkrétního výsledku zakotveného v závazném dokumentu.

Otevřený charakter fóra může sloužit jako základ pro zlepšování vzájemného porozumění a razit cestu k nacházení společných řešení. Dynamická spojení vzešlá z Fóra jsou v podstatě dokladem fungování IGF jako platformy, na jejímž základě mohou lidé se společnými zájmy dále spolupracovat.

Jednání druhého fóra o dozoru nad internetem v Riu tedy znovu poskytlo vynikající rámec pro obohacení výměn, které umožnily shromáždit řadu názorů k závažným otázkám.

Ještě jednou bych ráda poděkovala poslancům a vyjádřila naději na pokračování naší skvělé spolupráce, neboť toto je jedna z nejperspektivnějších oblastí naší budoucí práce.

 
  
MPphoto
 
 

  Gunnar Hökmark , jménem skupiny PPE-DE. – Vážená paní předsedající, považuji za důležité zdůraznit rychlou změnu, jakou vyvolalo používání internetu a informačních a komunikačních technologií nejen v jednotlivých státech, ale na celém světě. Ve všech oblastech života společnosti se v důsledku používání internetu změnily zavedené modely a vytvořily se nové příležitosti. Tato změna je významná z hlediska budoucí perspektivy, protože výhodou internetu je jeho nezávislý charakter, možnosti a schopnost přizpůsobovat se různým podmínkám a požadavkům ve společnosti na základě působení různých činitelů a provozovatelů.

Jedná se o významný fenomén budoucnosti, a naší povinností je zajistit, aby mohl být využíván k překonávání rozporů mezi zeměmi a lidmi, v boji proti chudobě a k podpoře rozvoje – jeho význam je nesporný například při plnění rozvojových cílů tisíciletí. Vznik nových technologií by měl také přispívat k zajištění snazšího přístupu na internet pro více lidí, ve více společnostech.

Evropská unie se musí zaměřit na tři důležité věci. Nejprve bychom měli zajistit naši aktivní účast a podporu procesu IGF a jeho nezávislému a nezávaznému charakteru. Tento aspekt považuji za velmi významný, protože nezávislost a nezávaznost dodávají celému procesu větší dynamiku.

Naším druhým krokem by měla být pomoc při přípravách příštího jednání IGF v Naí Dillí a snaha zajistit, aby naše diskuse se zástupci parlamentů a občanských společností byly vedeny s důrazem na jeho nezávislost, ale i příležitosti, které poskytuje. Za třetí bychom měli zajistit, aby byl internet zárukou svobody a svobody projevu.

 
  
MPphoto
 
 

  Catherine Trautmann , jménem skupiny PSE. – (FR) Vážená paní předsedající, vážená paní komisařko, dámy a pánové, v loňském roce se v Rio de Janeiru konalo od 12. do 15. listopadu druhé fórum o dozoru nad internetem za účasti 2 100 delegátů ze všech pěti kontinentů, kteří zastupovali zainteresované strany zabývající se internetem z veřejného i soukromého sektoru.

Fórum poskytuje příznivé podmínky pro hledání řešení budoucích problémů v oblasti IKT. Prostřednictvím společného kulturního prostoru a formátu partnerství nabízí rozhodnutí, která mají být přijímána na budoucích světových summitech o informační společnosti, jako doplněk rozhodnutí přijímaných samotnými státy.

Poskytuje také příležitost k otevřeným úvahám o složité povaze internetu a ke včasnému stanovení jeho technických, etických a právních omezení; jelikož kromě otázek, které jsou EU blízké, existují další významná témata, která jsou středem zájmu: překonání digitálního rozdělení světa, svoboda projevu na internetových stránkách, kulturní rozmanitost a ochrana dítěte. Dále bych mohla jmenovat radiofrekvenční identifikaci RFID, stručně řečeno vytvoření „internetu věcí“, rizika přetížení sítě kolem roku 2010–2012, digitalizaci, zejména kulturního bohatství, důsledky vyplývající z ochrany duševního vlastnictví a především zlepšování přístupu méně rozvinutých zemí k IKT.

Evropa samozřejmě drží krok s tempem legislativního procesu. To je pro nás Evropany povzbudivé, ale nesmíme polevit. V řadě těchto právních nebo regulačních otázek je navíc dosahováno zlepšení díky přezkoumání telekomunikačního balíku.

V této souvislosti bych ráda vyzvala k zahájení nové etapy cílené politické a na budoucnost orientované práce, zejména prostřednictvím vytvoření evropského IGF za účasti vnitrostátních parlamentů a místních samospráv. Evropské fórum by se mohlo uskutečnit do roku 2009, a v roce 2010 by se díky litevské kandidatuře mohlo konat světové fórum v Evropě.

Jako vedoucí delegace bych ráda poděkovala všem poslancům, kolegům a funkcionářům za jejich práci a vstřícnost. V usnesení, o kterém budeme hlasovat, je stanoven podrobný plán. Jsem ráda, že se těší podpoře všech politických skupin zastoupených v Parlamentu. Uvítáme podporu tohoto postupu ze strany dalších parlamentních výborů; a ještě bych ráda poděkovala Komisi a požádala její členy, aby podpořili paní Reding. Nakonec bych chtěla požádat Radu, aby na pořad jednání zařadila otázku vztahů s Indií a příprav na fórum v Naí Dillí, a vyzvat členské státy k účasti na rozšířené spolupráci.

 
  
MPphoto
 
 

  Toomas Savi , jménem skupiny ALDE. – Paní předsedající, v Rio de Janeiru se dne 13. listopadu 2007 diskutovalo mimo jiné i o otázce hodnoty internetu z hlediska veřejných služeb. V dnešní době je největším problémem většiny Evropanů nedostatek času, a proto považuji za zásadní, aby vlády členských států zavedly na internetu portál veřejných služeb.

Estonsko, odkud pocházím, již v této oblasti udělalo hodně: zavedlo systém elektronického hlasování, elektronických daňových přiznání, elektronické veřejné správy a elektronické matriky; a to jsou jen některé příklady úspěšných elektronických projektů, které by mohly být realizovány v celé Evropě.

Vím, že je mnohem snazší reformovat malou zemi, kde přibližně 66 % obyvatel používá internet. Nicméně, umístění veřejných služeb na internet za to úsilí jistě stojí.

Jedním ze základních pilířů fungování demokracie je účast občanů. Elektronická řešení poskytují možnost účasti s minimálním úsilím: bez front, případně úředníků jednajících podle vlastního uvážení. Internet poskytuje občanům více nezávislosti a zajišťuje nestrannou správu jejich záležitostí.

Nicméně je nezbytné v tomto duchu vychovávat děti již od školního věku. Počítačová gramotnost ale na druhé straně uspěla tam, kde selhalo esperanto – stala se nejuniverzálnějším prostředkem komunikace – a důležitým úkolem by nyní měla být snaha překonat digitální propast na regionální a globální úrovni, ale se zřetelem na rozdílné věkové skupiny a společenské vrstvy.

V neposlední řadě je tu ještě problém, kterým se Evropský parlament často zaměstnává, a to je produkce ohromného množství popsaného papíru. Co nám brání v tom, abychom zdokonalili nástroje demokracie a zavedli administrativu bez papírování?

 
  
MPphoto
 
 

  Ryszard Czarnecki , jménem skupiny UEN.(PL) Vážená paní předsedající, internet je jako nůž. Nožem lze krájet chléb, který denně jíme, ale lze jím i zabíjet. Jen těžko si dokážeme představit současný svět bez internetu a naši každodenní práci bez internetu, ale internet je také zneužíván, například pedofily.

Evropská unie proto jednala moudře, když na posledním fóru o dozoru nad internetem, které se konalo před dvěma měsíci v Brazílii, ustanovila jako svou prioritu ochranu dětí na internetu. Měli bychom usilovat o spojení otevřenosti a maximální dostupnosti internetu s bezpečností nejen pro děti, ale pro všechny uživatele, kteří mohou být v důsledku zneužívání internetu ohroženi.

Ne náhodou se příští fórum o dozoru nad internetem bude konat v hlavním městě Indie, Dillí. Indie je zemí, která se stala velmocí v oblasti informační vědy přesto, že je zemí relativně chudou. Poskytuje služby světovým koncernům a umožňuje tak postupně statisícům lidí, aby si zlepšovali životní úroveň.

Zdá se, že podporu si zasluhují dva návrhy: prvním je návrh na uspořádání fóra o dozoru na internetem za dva roky v jednom z nových členských států, například v Polsku nebo Litvě, a druhým je posouzení možnosti vytvoření našeho vlastního fóra o dozoru nad internetem, tj. evropského fóra, nikoli světového. Na tomto poli hraje nezastupitelnou úlohu Evropský parlament. Je zřejmé, že dostupnost internetu v členských státech Unie je značně rozdílná. V Polsku není příliš velká, především z finančních důvodů. Evropská unie by měla usilovat o zajištění srovnatelné dostupnosti, zejména ve venkovských oblastech.

 
  
MPphoto
 
 

  Malcolm Harbour (PPE-DE). – Vážená paní předsedající, rád bych se připojil k paní Trautmannové – a myslím si, že mluvím také za všechny ostatní kolegy – a vyslovil poděkování předsednictvu parlamentu, že nám umožnilo účastnit se fóra jako oficiální delegace.

Tato skutečnost se setkala se zájmem mnoha účastníků. Byli jsme nejaktivnější ze všech politických delegací, a účastníků z evropských parlamentů bylo více než z jiných institucí. Nyní jsme svědky toho, že i další parlamenty sledují program fóra a uvědomují si nutnost zapojit se do těchto jednání, protože se zabývají zásadními otázkami veřejné politiky, na jejichž řešení je nutné se podílet.

Projevy přednesené mými kolegy se týkaly řady otázek. Rád bych uvedl několik obecných poznámek ke svému názoru na další vývoj tohoto procesu, především proto, že jsem jediným poslancem tohoto parlamentu, který se zúčastnil obou světových summitů o informační společnosti a prošel celým procesem od samého počátku. Zdá se, že fórum v Riu nastolilo mnohem praktičtější témata, a lidé si začínají uvědomovat hodnotu výměny informací a osvědčených postupů z celého světa.

Děje se tak díky pochopení, že to nebudou formální, mezinárodní právní struktury, kdo nám ve skutečnosti zajistí výhody, o které usilujeme, ale my sami se budeme muset mnoha těmito záležitostmi zabývat prostřednictvím mezivládní spolupráce, a v mnoha případech prostřednictvím spolupráce mezi dobrovolnickými a nevládními organizacemi.

V případě ochrany dětí, o níž hovořil předchozí řečník, patří k nejúspěšnějším iniciativám projekty prováděné dobrovolnickými organizacemi – např. v mé zemi je to instituce sledující internet, Internet Watch Foundation. Pro mě bylo velmi důležité hovořit s lidmi o podobných organizacích.

Závěrem bych chtěl uvést jasný příklad na obecnější úrovni, který vystihuje hodnotu uvedených vzájemných výměn. Zúčastnil jsem se semináře na téma ohlašování případů porušování ochrany spotřebitelských dat, které bude projednáváno parlamentem jako součást evropské legislativy. Mám celý soubor dokumentů o opatřeních, která byla provedena v jiných zemích, a k současnému návrhu Komise musím konstatovat, že je mimořádně slabý a že by uvedené informace mohly být Komisi velmi prospěšné. Domnívám se, že uvedený příklad je ukázkou praktického přínosu uvedených setkání, a jsem přesvědčen, že poslanci tohoto parlamentu budou schopni se podílet na přípravách pořadu jednání příštího fóra, aby jeho účinek byl ještě vyšší.

 
  
MPphoto
 
 

  Francisca Pleguezuelos Aguilar (PSE).(ES) Vážená paní předsedající, domnívám se, že paní komisařka i my všichni, kdo jsme dnes přednesli své příspěvky, si uvědomujeme význam a sociální a politický dopad těchto fór, která jsou navštěvována stále větším počtem účastníků.

Z toho důvodu bychom si měli poblahopřát k závazku, který v Evropě přijímáme. Mám ale také pocit, že bychom měli v této době využít politické příležitosti, jak uvedla paní Trautmannová, a zamyslet se nad novým telekomunikačním balíkem; v této souvislosti se domnívám, že Komise i Parlament musejí udělat vše proto, aby občanům Evropy nejen nabídly přístup k nejkvalitnějším digitálním službám, ale aby razily cestu k rozšíření informační společnosti jako sociální komodity do zemí, které potřebují evropskou spolupráci a vedení.

Proto považuji to, co tu dnes zaznělo, za velmi důležité: musíme se podílet na řešení společných problémů, které jsou podle mého názoru prvořadé, jako je citlivost dat, svoboda projevu na internetu a ochrana.

V současné době si, vážená paní předsedající, myslím, že je rozhodující – a zde skončím – abychom z globálních otázek učinili otázky slučitelné s místními. Jsem přesvědčena, že to je naše priorita, a tudíž postoj stanovený v usnesení, které dnes přijímáme, je relevantní. Věřím, že bude dostatečným impulsem pro Komisi, aby nadále zařazovala tyto priority do svého politického programu.

 
  
MPphoto
 
 

  Lambert van Nistelrooij (PPE-DE). (NL)Vážená paní předsedající, já jsem v Riu nebyl, ale byl jsem na první konferenci v Aténách, a tam jsem si uvědomil význam myšlenky fóra. Na tomto fóru mohou zainteresované strany společně zkoumat hranice internetu, které jsou velmi důležité a které budou pravděpodobně později uplatňovány v globálních vztazích a také převáděny do předpisů EU.

Za tímto dialogem se skrývají některé složité problémy. Mám na mysli jména domén, ikonu a americký vliv na tyto otázky. Považujeme za mimořádně důležité, aby byl v celosvětové síti i nadále zachován skutečně globální, jednoznačný přístup. Proto jsme rádi, že signály z této rozpravy se opětovně objevují v novém přístupu k ikoně a že nápady našich partnerů jsou brány v potaz.

Vážená paní předsedající, rád bych dnes částečně osvětlil jeden konkrétní aspekt. Jsem velkým zastáncem uspořádání evropského fóra, neboli evropské paralely fóra o dozoru nad internetem v budoucnosti, nejlépe před volbami v roce 2009. Nesmíme však při rozpravách zapomínat na naše vnitrostátní parlamenty. Z iniciativ v některých zemích, např. ve Spojeném království, vidíme, že se jedná o ožehavé otázky; vzhledem k jejich významu pro budoucnost, pro oblast zaměstnanosti a veřejné sociální péče, ale i z hlediska svobody informací a účasti je zásadní, abychom do evropského přístupu začlenili spolu s ostatními zainteresovanými stranami i vnitrostátní parlamenty.

Obracím se na Komisi s výzvou, aby změnila přístup, protože z různých materiálů se dozvídám, že nemá dostatek nástrojů nebo finančních prostředků na podporu toho či onoho. Ale peněz je přece dost. Stačí se podívat do iniciativy i2010, do programů výzkumu atd. Skutečně bych ocenil jednoznačnější zaujetí velkorysého postoje k vytvoření evropského názoru na tyto problémy ještě před volbami v roce 2009.

 
  
MPphoto
 
 

  Zita Pleštinská (PPE-DE).(SK) Děkuji vám, vážená paní předsedající, za možnost vystoupit v této zajímavé debatě.

Oceňuji myšlenku svolávání fór o regulaci internetu a účast poslanců Evropského parlamentu na těchto setkáních. Internet je v dnešní době nevyhnutelnou součástí života evropských občanů. Právě ve znevýhodněných regionech je možnost získání rychlého internetového připojení naprosto vyloučená. Velmi často se závistí sleduji reklamy v našich slovenských veřejnoprávních a soukromých médiích o čtyřnásobné rychlosti internetu a jeho výhodách. V mém bydlišti takovou výhodu nemáme a naše skutečné možnosti se omezují pouze na místní zdroje s nedostačující rychlostí.

Paní komisařko Kunevová, co může Komise udělat, aby se nezapomínalo na znevýhodněné regiony a na lidi, kteří v nich žijí, aby i oni měli stejné příležitosti zapojit se do digitálního světa?

 
  
MPphoto
 
 

  Gunnar Hökmark (PPE-DE). – Vážená paní předsedající, chtěl bych říci jen jednu věc. Rád bych poděkoval paní Trautmannové, která vedla delegaci do Ria a svou práci odvedla velmi dobře. Ve svém prvním vstupu jsem to nezmínil, ale považuji za důležité to uvést. Všichni jsme zjistili, že má velmi dobré vůdčí schopnosti. Jen jsem chtěl, aby to zde zaznělo.

 
  
MPphoto
 
 

  Meglena Kuneva , členka Komise. Vážená paní předsedající, dovolte mi nejprve se zmínit o příštích krocích, které jsou konkrétnější. Po setkání v Riu se budou příští měsíc v Ženevě konat konzultace, jejichž cílem je shromáždit názory na výsledek fóra v Riu a připravit se na příští jednání fóra v Naí Dillí. Komise se podílí na práci poradní skupiny, která pomáhá generálnímu tajemníkovi OSN při přípravě IGF. O výsledku tohoto setkání budeme samozřejmě poslance informovat, jak to pravidelně děláme od konání Světového summitu o informační společnosti. Ráda bych nyní zodpověděla některé specifické dotazy poslanců Evropského parlamentu. Nejprve k dotazu paní Trautmannové.

Vítáme otevření tématu „internetu věcí“ v příspěvku paní Trautmannové a možnost nastolení tohoto tématu na příštím IGF. Pokud jde o druhou část jejího projevu, na řadě míst vznikla regionální IGF a zdá se, že se jedná o vhodný způsob, jak se cíleně zaměřit na důležité otázky internetového dozoru v konkrétních regionech. Komise vyjadřuje této iniciativě upřímnou podporu.

K dotazu pana Saviho je nutno říci, že s jeho prohlášením naprosto souhlasíme, a je to také důvod, proč se Komise zaměřuje na vytvoření elektronické aplikace se širokou nabídkou programů a právních předpisů.

K dotazu pana Czarneckého bych ráda uvedla, že Komise se angažuje ve všech iniciativách na ochranu dítěte. Podpořili jsme zařazení tohoto bodu na pořad jednání IGF a hodláme navrhnout aktualizovaný program pro ochranu dítěte na internetu.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Na závěr této rozpravy jsem obdržela jeden návrh usnesení na základě čl. 103 odst. 2 jednacího řádu podepsaný šesti politickými skupinami.

Rozprava je ukončena.

Hlasování se uskuteční dnes ve 12:00.

(Jednání bylo přerušeno v 11:40 a pokračovalo ve 12:00.)

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN PÖTTERING
Předseda

 

5. Termíny dílčích zasedání: viz zápis

6. Hlasování
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Nyní přistoupíme k hlasování.

(Výsledek hlasování a další podrobnosti: viz zápis)

 

6.1. (A6-0514/2007, Michael Cashman) Víceletý rámec na roky 2007–2012 pro Agenturu Evropské unie pro základní práva (hlasování)

6.2. (A6-0447/2007, Agustín Díaz de Mera García Consuegra) EUROPOL (hlasování)
  

- Po hlasování o pozměňovacím návrhu 62:

 
  
MPphoto
 
 

  Alexander Alvaro (ALDE).(DE) Vážený pane předsedo, teď, když Parlament ve své nekonečné moudrosti přijal kompromisní pozměňovací návrh 62, stává se pozměňovací návrh 61, navržený skupinou ALDE, nadbytečným, a proto se stahuje.

 

6.3. (A6-0516/2007, Lydie Polfer) Účinnější politika EU pro Jižní Kavkaz: přikročit od slibů k akcím (hlasování)
  

– Před hlasováním o pozměňovacím návrhu 3:

 
  
MPphoto
 
 

  Lydie Polfer , zpravodajka. (FR) Vážený pane předsedo, jen jsem se chtěla zeptat pana Tannocka, zda dodatek, který navrhuje, je opravdu dodatkem, nebo zda je jeho záměrem odstranit oddíl o násilí a špatném zacházení v policejní vazbě a v nápravných zařízeních. Má-li jeho pozměňovací návrh být dodatkem, mohu ho samozřejmě podpořit. Přeje-li si však, aby část stávajícího textu byla vypuštěna, mohu pouze doporučit, abychom hlasovali proti jeho návrhu.

 
  
MPphoto
 
 

  Charles Tannock (PPE-DE).(FR) Je to dodatek. Děkuji.

 
  
  

– Před hlasováním o pozměňovacím návrhu 7:

 
  
MPphoto
 
 

  Lydie Polfe , zpravodajka. (FR) Vážený pane předsedo, v odstavci 32 opakujeme obě podmínky, tj. územní celistvost a právo na sebeurčení, i když jsou již uvedeny v odstavci 30. Autor pozměňovacího návrhu však dodává „právo na sebeurčení lidí, kteří tam žijí“. Důrazně doporučuji, abychom vypustili slova „lidí, kteří tam žijí“, protože tím bychom vyloučili uprchlíky a osoby vysídlené z vlastní země. Souhlasí-li autor pozměňovacího návrhu s vypuštěním uvedených několika slov, budu schopna návrh podpořit, jinak doporučuji, abychom ho zamítli.

 
  
MPphoto
 
 

  Charles Tannock (PPE-DE). – Vážený pane předsedo, se změnou ústního pozměňovacího návrhu jsem souhlasil.

 
  
  

(Parlament souhlasil s přijetím ústního pozměňovacího návrhu.)

– Před hlasováním o pozměňovacím návrhu 8/rev:

 
  
MPphoto
 
 

  Charles Tannock (PPE-DE). – Vážený pane předsedo, jak jsme se na začátku zasedání dohodli, bude se teď jednat o dodatek. Ve stávajícím znění dodatku se navrhuje nahradit slova „v plynovodu Baku–Tbilisi–Erzurum“ slovy „v projektech na transkaspický energetický koridor“. Ale na základě jednání na začátku hlasovacího zasedání jsem již vyjádřil souhlas s dodatkem nikoli s nahrazením, abychom slova „v projektech na transkaspický energetický koridor“mohli zařadit.

 
  
  

(Parlament souhlasil s přijetím ústního pozměňovacího návrhu)

 

6.4. (A6-0510/2007, Roberta Alma Anastase) Nový přístup v oblasti regionální politiky k Černému moři (hlasování)

6.5. Keňa (hlasování)
  

- Před hlasováním:

 
  
MPphoto
 
 

  Jan Mulder (ALDE). – Vážený pane předsedající, od doby, kdy jsme sepsali toto usnesení, se v Keni událo několik významných změn. Včera nově zvolený parlament – a podle všech pozorovatelů byl průběh voleb vcelku řádný – zvolil svého předsedu. Předseda je z tábora opozice.

Vnímáme tento fakt jako povzbudivé znamení, a proto bych rád navrhl ústní pozměňovací návrh ve formě nového odstavce v tomto znění: „Vítá fakt, že nově zvolený Parlament prokázal svou nezávislost zvolením pana Kennnetha Marendeho za svého předsedu, a podtrhuje rozhodující úlohu tohoto parlamentu při obnovování občanských svobod v Keni“.

 
  
  

(Parlament souhlasil s přijetím ústního pozměňovacího návrhu)

 

6.6. (A6-0519/2007, Ilda Figueiredo) Úloha žen v průmyslu (hlasování)
  

– Před hlasováním o pozměňovacím návrhu 39:

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo , zpravodajka. − (PT) Vážený pane předsedo, tento ústní pozměňovací návrh podporují poslankyně z pěti politických skupin a jeden poslanec. Cílem tohoto pozměňovacího návrhu je změnit první část takto: „Zdůrazňuje potřebu rekvalifikovat ženy, které zastavily svou kariéru, aby se zvýšila jejich zaměstnatelnost“, a pokračuje takto „vyzývá členské státy, aby zvýšily počet příležitostí k celoživotnímu vzdělávání“. Toto je pozměňovací návrh, který předkládáme.

 
  
  

(Parlament souhlasil s přijetím ústního pozměňovacího návrhu)

 

6.7. Druhé fórum o dozoru nad internetem (Rio de Janeiro den 12.–15. listopadu 2007) (hlasování)

7. Termíny dílčích zasedání: viz zápis

8. Vysvětlení hlasování
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Rád bych předložil tento návrh k hlasování: zahájíme vysvětlení hlasování a pak ve 13 hodin přerušíme jednání. Veškerá vysvětlení hlasování, která nebudou projednána, mohou být přednesena dnes odpoledne na konci rozpravy poté, co budou ukončena všechna hlasování.

(Hlasitý potlesk)

(Parlament schválil návrh)

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN ONESTA
Místopředseda

 
  
  

Vysvětlení hlasování

 
  
  

Cashmanova zpráva (A6-0514/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Roger Helmer (NI). – Vážený pane předsedající, k tomuto konkrétnímu opatření jsem nucen uvést, že jsem hlasoval proti. I když je pan Cashman velice šaramantní pán, musím říci, že kdykoli vidím něco, pod čím je podepsán, nemohu se ubránit jisté dávce skepticismu.

Problém, který zde vidím, spočívá v tom, že jsme zřídili Evropskou agenturu pro základní práva, jako kdyby v členských státech neexistovala podobná forma ochrany lidských práv. Pochybuji o tom, zda je taková instituce na evropské úrovni vůbec nutná. Není to jen další důvod k větší byrokracii a vytváření nových kvazinevládních organizací, neboli quangos, jak jim v Británii říkáme? Vzniklé zatížení daňového poplatníka, podle mnohých názorů, ve skutečnosti k lidským právům nepřispívá.

Při absenci ústavy, která nám byla přislíbena a kterou nyní navrhujete prosadit bez referenda, navíc pro její existenci chybí právní základ.

 
  
MPphoto
 
 

  Derek Roland Clark (IND/DEM). – Vážený pane předsedající, hlasoval jsem proti této zprávě, protože Spojené království již lidská práva dodržuje. Je signatářem mnoha mezinárodních dohod, a EU, která ignorovala výsledky francouzského a nizozemského referenda, jež byly naprosto ústavní, jí nemusí říkat, jak se má chovat.

Ústava byla zamítnuta. Byla nahrazena rovnocennou smlouvou, která byla teď schválena, ještě předtím, než její plné znění viděli všichni, kteří ji podepsali.

EU jednoznačně nedodržuje demokratická práva a nemůže být proto považována za důvěryhodného ani spolehlivého ochránce lidských práv.

 
  
MPphoto
 
 

  Thomas Wise (IND/DEM). – Vážený pane předsedající, děkuji vám za příležitost vysvětlit důvody svého hlasování. Je to poprvé, co jsem něco takového udělal. Hlasoval jsem proti návrhu, protože ač se dotyčný výbor nazývá Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, nenabízí občanům svobody, nenabízí spravedlnost a zasahuje do vnitřních věcí. Nám v Británii bylo slíbeno referendum. Žádné se konat nebude. Co s tím Evropská unie hodlá udělat?

 
  
MPphoto
 
 

  Syed Kamall (PPE-DE). – Vážený pane předsedající, velice vám děkuji za příležitost vysvětlit důvody svého hlasování v této důležité věci.

Možná si to neuvědomujete, ale reprezentuji zde Londýn, nejlepší město na světě, hlavní město té nejlepší země na světě.

Každý musí pochopit, že Londýn je v podstatě velmi různorodé město. Dovolte mi vysvětlit: v Londýně se můžete setkat s 300 jazyky a 14 náboženstvími, a vcelku spolu všichni vycházíme velmi dobře. Takže EU by se vlastně mohla od Londýna mnohému učit, včetně toho, jak zajistit dodržování lidských práv a zachování lidské důstojnosti.

Pro nás není nutné, aby se tyto otázky řešily na evropské úrovni. Co by se Londýn, jako nejrůznorodější město v Evropě – a možná i na světě, – mohl od této instituce naučit? Co by se mohl naučit o základních právech? Co by se mohl naučit o základních právech? Vůbec nic!

Dovolte mi dodat ještě jednu věc. Nadcházející ratifikace evropské ústavy, přestože byla odmítnuta ve dvou referendech, je nedemokratická, zbabělá...

(Předsedající řečníka přerušil)

 
  
MPphoto
 
 

  Daniel Hannan (PPE-DE). – Vážený pane předsedající, na jakém právním základě budujeme tuto agenturu? Pravomoci Agentury pro základní práva měly být zakotveny v evropské ústavě. Měly by být zakotveny v Lisabonské smlouvě. Ale v tuto chvíli je jejím jediným právním základem chatrná směsice komuniké, tiskových prohlášení, usnesení Rady.

Evropská unie nemá problém se systematickým porušováním lidských práv. Má problém se systematickým porušováním demokratických práv. Naším problémem je, že listina lidských práv sepsaná na papíře je bezvýznamná, pokud neexistují mechanismy, které nutí vedoucí síly k odpovědnosti.

Podíváme-li se na ústavy bývalého NDR a Sovětského svazu, nalezneme v nich mnoho podobných nádherných příslibů svobody. Ale jak občané těchto nešťastných zemí zjistili, žádný slib nic neznamená bez skutečné demokracie.

A proto, chcete-li lidem vnutit tuto listinu lidských práv, měli byste se jich nejdříve v referendu zeptat na jejich názor. Pactio Olisipio censenda est!

 
  
MPphoto
 
 

  Jim Allister (NI). – Vážený pane předsedající, já jsem také hlasoval proti tomuto absurdnímu návrhu na agenturu pro lidská práva v EU.

Spojené království, stejně jako řada dalších zemí, je dlouholetým signatářem Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. V této úmluvě jsou ve shodě s požadavky vnějších dozorčích orgánů obsažena všechna uvedená práva a v tomto městě se nachází i soud, který vykonává svou funkci pod záštitou této úmluvy, nikoli pod jinou záštitou požadovanou EU.

Považuji tento návrh za absolutně zbytečný, za vyslovené plýtvání veřejnými penězi. Jeho prvořadým záměrem je jen vytvořit další složku státního aparátu EU, aby se mohla stavět světu na odiv jako superstrát uvnitř Evropy, který svým občanům uděluje práva, která už mají.

Jestliže chce udělovat práva, tak pak ať nejprve uzná základní právo občanů hlasovat, tj. říci ano nebo ne, o věcech, jako je např. ústava.

 
  
  

Zpráva Díaze de Mera García Consuegry (A6-0447/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Miroslav Mikolášik (PPE-DE).(SK) Vážený pane předsedající, vzhledem k tomu, že se trestná činnost stále vyvíjí a hrozba terorizmu roste, Europol potřebuje zvýšit svou flexibilitu.

Tři protokoly z let 2000–2003, kterými se mění a doplňuje Úmluva o Europolu, ještě stále nenabyly platnost. Organizace prosazující právo pak zcela jistě nemůže být efektivní, vstupují-li změny jejího základního právního nástroje v platnost až několik let po rozhodnutí o jejich přijetí. Návrh rozhodnutí Rady tuto situaci řeší, proto jsem pro něj hlasoval.

Významnou změnou oproti současnému stavu je plán financování Europolu z rozpočtu Společenství a uplatňování služebního řádu Evropské unie. Tím se zvýší podíl Evropského parlamentu na řízení Europolu a zjednoduší správa rozpočtu a řízení zaměstnanců. Zároveň se díky zlepšení demokratického dozoru nad Europolem posílí i postavení Evropského parlamentu. Finanční náklady Společenství budou přitom srovnatelné se současnými náklady členských států.

 
  
MPphoto
 
 

  Oldřich Vlasák (PPE-DE) . – (CS) Vážený pane předsedající, dovolte, abych vysvětlil, proč jsem se zdržel hlasování u této zprávy. Za prvé si myslím, že EUROPOL na bázi bilaterálních dohod a bilaterální spolupráce funguje dobře. Za druhé jako Česká republika spolu s dalšími státy jsme vstoupili do schengenského prostoru a je potřeba si nejprve na tuto spolupráci zvyknout, analyzovat ji a potom vylepšit. Za další pro jakýkoliv integrující krok k přeměně EUROPOLU na Evropský policejní úřad potřebujeme navíc ratifikaci Lisabonské smlouvy. Teprve potom můžeme jednat o případné změně právního základu EUROPOLU.

 
  
MPphoto
 
 

  Roger Helmer (NI). – Vážený pane předsedající, se zájmem jsme sledoval, jak jste odebral slovo mému kolegovi Kamallovi ihned po uplynutí 60 sekund, zatímco v případech, kdy lidé říkají věci pro vás stravitelnější, jste mnohem velkorysejší.

Jedním z omylů, kterých se v Evropské unii dopouštíme, je záměna „spolupráce“ za „supranacionalismus“. Já se plně stavím za spolupráci policejních orgánů – stejně jako každý rozumný člověk v těchto dnech a v této době. Ale zásadně nesouhlasím s vytvářením nadnárodních orgánů – jakým má být i EUROPOL – které, jak se jeden můj kolega již vyjádřil o Agentuře pro základní práva, jsou jen jedním z atributů státnosti, kterou Evropská unie požaduje.

Problémem je, že tyto organizace postrádají demokratickou legitimitu, a to je velmi nebezpečné. Jak EUROPOL, tak Evropská unie budou postrádat demokratickou legitimitu, dokud nebude Lisabonská smlouva předložena ke schválení v referendu.

 
  
MPphoto
 
 

  Derek Roland Clark (IND/DEM). – Vážený pane předsedající, s touto zprávou skutečně nelze než nesouhlasit. Hlasoval jsem proti. Spolupráce policejních sil – ano, vynucená spolupráce a povinnosti – ne; a říkám ne, zejména proto, že součástí této policejní síly bude ozbrojená složka, která může být vyslána na kterékoli místo v Evropské unii.

Ve Spojeném království ozbrojenou policii zpravidla nepoužíváme. Nestrpíme, aby k nám na příkaz EUROPOLU vstoupily ozbrojené policejní složky. Nevěříme, že toto je správná cesta. My svou zemi řídíme jinak!

Jsem zvláště zklamán, že byly zamítnuty pozměňovací návrhy 56 a 57, protože kdyby byly schváleny, zbavily by tuto policejní složku imunity. Ve Spojeném království jsme zvyklí na takovou policii, která způsobí-li škodu na majetku nebo poruší-li práva osob nebo provede neoprávněné zatčení, může být následně obviněna z trestného činu. Pak jsem ale nemohl být překvapen, protože vy jste i přesto připraveni protlačit ústavu, aniž byste se zeptali ostatních na jejich názor.

 
  
MPphoto
 
 

  Thomas Wise (IND/DEM). – Vážený pane předsedající, vystupuji podruhé, abych vysvětlil, proč jsem hlasoval proti tomuto návrhu.

V Británii zastáváme jednoduchou filozofii: žádný člověk nestojí nad zákonem, dokonce ani královna, jako panovnice Anglie. Právo se prosazuje v řádném procesu. V této legislativě jsme vytvořili situaci, kdy lidé stojí mimo zákon a nemohou být oprávněně stíháni.

Jak jsem již v této sněmovně prohlásil: pokud je Evropská unie odpovědí, pak položená otázka musela být zatraceně hloupá, a tato věta nebyla nikdy pravdivější než nyní.

Dovolte mi citovat Kennedyho poznámku: „Ti, pro které je mírový protest nepřijatelný, považují násilný protest za nevyhnutelný“.

 
  
MPphoto
 
 

  Nirj Deva (PPE-DE). – Vážený pane předsedající, spolupráce překračující hranice v oblasti boje proti mezinárodní kriminalitě, terorismu, drogám apod. je nezbytná. V současné době plní tuto úlohu EUROPOL a ostatní policejní síly.

Vytvořením evropského policejního úřadu, kterým se zvyšují centrální pravomoci, se nevyřeší problémy, které vznikly v místních společenstvích kolem Británie. Má země, má strana a my, jejich představitelé, jsme dnes jako loajální konzervativci hlasovali proti tomuto usnesení.

Také moje strana požadovala referendum o ústavní smlouvě EU. Nikde jinde než v této sněmovně nemohu protestovat proti tomu, co dělá pan Brown, když popírá svůj slib uspořádat referendum.

Chtěl bych proto požádat, abychom vyzvali pana Browna k uspořádání referenda pro britské občany.

 
  
MPphoto
 
 

  Syed Kamall (PPE-DE). – Vážený pane předsedající, chápu tento návrh na rozhodnutí Rady tak, jak je uveden ve zprávě, jako návrh, v němž je stanovena transformace EUROPOLU na agenturu EU.

Musíme uznat, že tento krok bude mít dva důsledky. Zaprvé, financování bude muset být kryto z rozpočtu Společenství, a zaměstnanci EUROPOLU získají status úředníků Evropského společenství. Zpráva obsahuje také ustanovení o koordinaci, kterou všichni vítáme, o organizaci a provádění vyšetřování a operační činnosti ve spolupráci s příslušnými orgány členských států, nebo společnými týmy vyšetřovatelů.

Konzervativci podporují otevřenou spolupráci v boji proti zločinu mezi policejními silami v celé EU i za jejími hranicemi. Opravdu ale neakceptujeme, že by v centralizaci takové spolupráce hrála nějakou roli EU. EUROPOL je tedy agenturou, která není nezbytná, protože již existují jiné organizace, které tuto funkci plní na celosvětové úrovni.

Z toho důvodu bych rád dodal, že nadcházející ratifikace evropské ústavy, přestože byla odmítnuta ve dvou referendech, je nedemokratická, zbabělá a nelegitimní.

 
  
MPphoto
 
 

  Daniel Hannan (PPE-DE). – Vážený pane předsedající, jsem rád, že mám možnost vysvětlit důvody svého hlasování. Ucházel jsem se o čas na vystoupení v rozpravě k této otázce, ale jedním z důsledků našeho neblahého nerovného sňatku s Evropskou lidovou stranou je systematické upírání času na vystoupení britským konzervativcům v důležitých rozpravách.

Chtěl jsem říci, že tato zpráva je založena na koncepčním nedorozumění. Lidé říkají, že jelikož existuje přeshraniční kriminalita a mezinárodní zločin, potřebujeme přeshraniční policejní služby.

Ale ty už máme. Policejní sbory národních států spolu velmi účinně spolupracují již desítky let. Máme Interpol, máme Haagskou úmluvu, máme smlouvy o vydávání, uznáváme dobu strávenou ve vězení v jiné zemi jako běžnou součást trestu apod.

Rozdíl je v tom, že tyto instituty jsou založeny na demokratických rozhodnutích nezávislých států, zatímco v případě EUROPOLU je navrhována federalizace činnosti, která by měla zůstat citlivým vnitrostátním tématem – jmenovitě práce policie při dodržování trestního práva.

Chceme-li tuto změnu, měli bychom se nejdříve zeptat občanů v referendu, a proto potřebujeme referendum o Lisabonské smlouvě.

 
  
MPphoto
 
 

  Jim Allister (NI). – Vážený pane předsedající, některé důvody šířené na podporu tohoto návrhu o EUROPOLU jsou v zásadě falešné. Prý potřebujeme změnu právního základu, prý pro tuto změnu potřebujeme zajistit finanční prostředky z EU, prý k tomu potřebujeme ze zaměstnanců udělat úředníky EU, prý potřebujeme rozšířit pověření EUROPOLU a prý potřebujeme agenturu, abychom mohli bojovat proti organizovanému zločinu a terorismu. Naprostý nesmysl! Proti organizovanému zločinu a terorismu se nám již dlouhá léta daří bojovat docela účinně díky kvalitní spolupráci policejních sil.

Cílem návrhu je rozšířit státní aparát Evropské unie, aby měla svůj efektivně fungující policejní sbor. A tak se jeho úředníci budou díky imunitě, která je bude chránit dokonce i proti soudnímu přezkoumání v národních státech, plést do vnitřních věcí členských států. Je to nesmyslný a naprosto zbytečný návrh.

 
  
  

Zpráva Lydie Polferové (A6-0516/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Nirj Deva (PPE-DE). – Vážený pane předsedající, pokud jde o zprávu paní Lydie Polferové, konzervativci hlasovali se zpravodajkou o otázce Jižního Kavkazu.

Ale opět je poněkud nepochopitelné, když tak usilovně bráníme demokratické svobody a práva lidu Jižního Kavkazu a usilujeme o jeho legitimitu a právo na sebeurčení, proč se v tak důležité otázce, jakou je ústavní smlouva Evropské unie, pan Brown z Labouristické strany, který nám sliboval referendum, nyní referenda zříká.

Konzervativní strana, jíž jsem členem, je popuzena, že byl slib porušen, a proto tu stojím a žádám labouristickou vládu, aby se tak, jako se zajímá o situaci v Jižním Kavkazu, zajímala i o tento významný ústavní problém a umožnila nám referendum o otázce ústavy.

 
  
MPphoto
 
 

  Syed Kamall (PPE-DE). – Vážený pane předsedající, chápu, že tato zpráva vítá začlenění Arménie, Ázerbájdžánu a Gruzie do evropské politiky sousedství a chápu i schválení dvoustranných akčních plánů v rámci evropské politiky sousedství.

Rozumím také tomu, že paní zpravodajka vyzývá EU, aby vypracovala regionální politiku pro Jižní Kavkaz, kterou by Jižní Kavkaz prováděl společně se zeměmi regionu. Jedním z hlavních hesel, která se objevují v mnoha těchto zprávách, je samozřejmě slovo „demokracie“. Možná si to neuvědomujete, ale já zde reprezentuji Londýn. Reprezentuji zde Londýn, nejlepší místo na světě, hlavní město té nejlepší země na světě, a v Londýně žije velice rozmanité společenství lidí, včetně mnoha lidí z Arménie, Ázerbájdžánu a Gruzie.

Jednou z věcí, kterých si tito lidé na životě v Londýně cení, je demokracie a právo vyjadřovat se k rozhodujícím otázkám. Neustále se mě ptají: „Proč nám tady kážete o demokracii, a samotným občanům Británie upíráte demokratické právo na referendum k ústavě?“ Proto je ústava, přestože byla odmítnuta ve dvou referendech, nedemokratická, zbabělá a nelegitimní.

 
  
MPphoto
 
 

  Daniel Hannan (PPE-DE). – Vážený pane předsedající, dovolte, abych vám poděkoval za trpělivost a dobrou náladu, kterou si při tomto zasedání udržujete. Dovolte mi také, abych stejně jako včera poděkoval doprovodným službám a tlumočníkům za jejich snahu nám vycházet vstříc.

Velkým problémem jihokavkazského regionu je v tuto chvíli spor o výsledky voleb. Západ více méně mlčky přihlížel volebnímu vítězství současné gruzínské vlády saddámovského typu v prvním kole, kdy získala přes 90 % hlasů, a nyní, když požaduje nové volby, se dohadujeme, zda uvedené hlasování bylo svobodné a spravedlivé.

Jak může Evropská unie sloužit jako příklad těmto bojujícím demokraciím, když dáváme najevo takové pohrdání našim vlastním demokratickým procesem zde v Evropské unii? Zdá se, že je s určitou pravidelností nezbytné připomínat této sněmovně, že 55 % francouzských voličů a 62 % nizozemských voličů hlasovalo proti evropské ústavě, a hleďme, už ji tu máme zpátky – tentokrát ale bez referend – jako Lisabonskou smlouvu.

Znovu opakuji, lidem musí být dána možnost hlasovat o Lisabonské smlouvě v referendu. Pactio Olisipio censenda est!

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Vážený pane Hannane, mé dobré náladě se vyrovná jen ta vaše. Pokaždé žasnu, jak se vám do každého příspěvku podaří zařadit zmínku o referendu. Děje se tak opravdu pokaždé, bez ohledu na projednávané téma.

 
  
  

Zpráva Roberty Almy Anastaseové (A6-0510/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Roger Helmer (NI). – Vážený pane předsedající, hlasoval jsem pro toto opatření nikoli proto, že by to bylo mé uvážené přání, ale proto, že jsem se jako loajální konzervativec podřídil stranickému diktátu.

Pokud bych se řídil vlastním úsudkem, pravděpodobně bych se zdržel nebo hlasoval proti. Musím se přiznat, že situace v oblasti Černého moře nepatří u mých voličů v East Midlands ve Spojeném království mezi největší priority, a obávám se, že ani mezi ty menší. Proto by se v jistém smyslu dalo říci, že toto není záležitost největšího významu.

Nedomnívám se však, že by Evropská unie měla mít společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. Zastávám názor, že národní státy by měly mít každý svou zahraniční politiku a já jsem nesmírně rád, že vzájemně spolupracují, pokud je to v jejich vlastním zájmu – bez ohledu na to, zda se jedná o spolupráci se státy uvnitř Evropské unie nebo mimo ni.

Společná zahraniční a bezpečnostní politika bude v každém případě postrádat demokratickou legitimitu, nebude-li vyhlášeno referendum o Lisabonské smlouvě.

 
  
MPphoto
 
 

  Derek Roland Clark (IND/DEM). – Vážený pane předsedající, tato nová politika má nepochybně za cíl, mimo jiné, usnadnit dodávky ropy a plynu přes tento region do západní Evropy.

Byl by to ale ruský plyn a ruská ropa, čímž se vystavujete riziku, že se stanete rukojmím. Všichni víme, že před dvěma lety o Vánocích Rusko přerušilo dodávky plynu do Ukrajiny; jakmile se jim podaří získat ještě větší podíl na dodávkách plynu do západní Evropy, mohou totéž udělat jednou nám všem.

Zde ve Francii to vyřešili dobře, protože přinejmenším 70 % své elektřiny vyrábějí v jaderných elektrárnách, a nastal čas, aby i EU formulovala politiku na podporu tohoto práva v celé unii.

Místo toho se ale raději pletete do věcí Jižního Kavkazu v oblasti Černého moře, kde vládnou režimy, jejichž stabilita je nadmíru sporná, a které nás tam ani nemusejí chtít. Ale vy samozřejmě budete raději činit tyto nepochopitelné kroky, než abyste podpořili referendum o nové ústavě mezi vlastními lidmi.

 
  
MPphoto
 
 

  Syed Kamall (PPE-DE). – Vážený pane předsedající, s potěšením konstatuji, že jsem stále zde, i když vy a ostatní nemusíte mou radost sdílet. Rád bych vám všem poděkoval za vaši trpělivost.

Chápu, že tato zpráva z vlastní iniciativy v zásadě vítá sdělení Komise Černomořská synergie – nová iniciativa spolupráce v regionu, jehož cílem je rozšířit spolupráci s černomořským regionem a uvnitř tohoto regionu prostřednictvím doplnění stávající dvoustranné politiky o nový regionální přístup. Zpráva předpokládá, že k přijetí uvedeného přístupu jsou nezbytné další související kroky ze strany EU, které podpoří skutečný regionální rozměr přizpůsobený dnešní době.

O jakém regionu to vlastně mluvíme? Dovolte mi stručně objasnit – v černomořském regionu se nacházejí členské státy EU Bulharsko, Řecko a Rumunsko, ale také Turecko a partnerské státy v rámci Evropské politiky sousedství – Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie, Moldavská republika a Ukrajina, stejně jako Ruská federace. Velký filozof Brook Benton – jehož učením se inspiroval i další velký filozof Randy Crawford – jednou řekl: „V Gruzii nastává deštivá noc“. A vskutku, bude-li národům Evropy upíráno jejich právo volit a lidu Británie upíráno právo hlasovat v referendu o ústavě, pak nastane deštivá noc pro demokracii v celé EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Daniel Hannan (PPE-DE). – Vážený pane předsedající, vážím si vaší zdvořilosti. Jsem rád, že se mohu vyslovit k této zprávě, protože se mi zdá, že se Evropská unie dopouští ve svém přístupu k Turecku generačního, a možná kolosálního omylu.

Zdá se, že je jasné, že Turecku nikdy nebude přiznáno plné členství. Je to zřejmé z většiny hlasů v této sněmovně, je to zřejmé z průzkumů v Rakousku a ve Francii, kde bylo k této otázce přislíbeno referendum, a kde 70 % obyvatel Rakouska a 80 % obyvatel Francie je proti členství.

Oznámili jsme na hned na začátku Ankaře, že toto je ten pravý důvod, a že hodláme vypracovat určitou alternativou, která nám umožní navázat na naše přátelské vztahy a partnerství? Ne, místo toho vodíme Turky za nos, vnucujeme jim desítky tisíc stran acquis communautaire, nutíme je plazit se před Arménií a Kyprem, obdivovat jejich postoj k menšinám a pak, možná za 10 nebo 15 let se jim vysmějeme. Budeme-li takto pokračovat, riskujeme, že vytvoříme přesně to, čeho předstíráme, že se bojíme: islamistický stát.

Turecko má k demokracii blíže než Evropská unie. Mírovou cestou se mu podařilo změnit svou vládu. Kéž bychom i my našli odvahu zeptat se vlastních lidí na jejich názor. Pactio Olisipio censenda est!

 
  
MPphoto
 
 

  Miroslav Mikolášik (PPE-DE).(SK) Černomořský region má jako výrobní a tranzitní oblast strategický význam pro diverzifikaci a bezpečnost dodávek energie do Evropské unie. Jsem přesvědčen, že regionální spolupráce by kromě Turecka a Ruska měla zahrnovat jako rovnocenné partnery i země Evropské unie, a proto jsem hlasoval pro.

Konflikty, které v tomto regionu stále přetrvávají a představují ohrožení stability a rozvoje oblasti, mě znepokojují. Proto povzbuzuji Evropskou unii, aby se aktivněji zapojovala do úsilí o vyřešení konfliktů v této strategické oblasti, zejména prostřednictvím mírových operací, a těsněji spolupracovala s vládami Ruska a Ukrajiny. Rezervy vidím také v nerovnoměrném rozvoji soukromého sektoru v mnoha zemích ležících na březích Černého moře. V regionu je nutné zlepšit investiční prostředí pro místní i mezinárodní společnosti zintenzívněním boje proti korupci a podvodům a prosazováním reforem tržního hospodářství.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – V souladu s rozhodnutím této sněmovny bude vysvětlení hlasování pokračovat po odpoledním hlasování.

 
  
  

Vysvětlení hlasování

 
  
  

Cashmanova zpráva (A6-0514/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Alessandro Battilocchio (PSE) , písemně. (IT) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, rád bych vyjádřil svou plnou podporu této zprávě, která je výsledkem dlouhé a náročné práce našeho kolegy Michaela Cashmana.

Evropské středisko pro sledování rasismu a xenofobie bylo transformováno na agenturu pověřenou zabezpečením a podporou lidských práv. Agentura byla oficiálně zřízena dne 1. března 2007. Od té doby je ale, jak víme, zcela nefunkční kvůli absenci ředitele a víceletého rámce.

Zpravodaj navrhuje v reakci na tuto stagnaci a byrokratickou neschopnost změnit víceletý plán v minimálním počtu oblastí. Naléhavě žádá Komisi a Radu, aby urychlily výběrové řízení kandidátů na funkci ředitele a tím usnadnily dosažení rychlé dohody mezi orgány EU s cílem opětovně uvést v činnost tento nezbytně důležitý nástroj k zabezpečení občanských a lidských práv.

Chtěl bych vyzvat své kolegy poslance, aby podpořili tuto zprávu, protože představuje počáteční krok k obnovení akceschopnosti agentury.

Podpora politik EU v oblasti lidských práv a jejich rozvoj nemůže a nesmí být předmětem spekulací a otálení z politických a ekonomických důvodů.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE-DE) , písemně. − (PT) Já jsem pochopitelně v únoru 2007 podpořil vytvoření Agentury EU pro základní práva, protože se domnívám, že tato agentura by mohla významně přispět ke zvýšení soudržnosti a spojitosti politiky EU v oblasti základních práv.

Agentura byla oficiálně založena dne 1. března 2007, ale stále postrádá základní součásti, aby mohla být plně akceschopná, jinými slovy dosud nebyl jmenován ředitel a nebyl schválen víceletý rámec.

Tato iniciativa, zaměřená na přijetí víceletého rámce na období pěti let, vymezuje tematické oblasti, v nichž musí být agentura akceschopná.

Proto vítám nezměrné úsilí zpravodaje Cashmana o usnadnění jednání a doufám, stejně jako on, že se stane pro Komisi a Radu impulsem k ukončení diskusí o víceletém rámci a procesu výběru kandidátů na funkci ředitele v co nejkratší době.

Obyvatelé Evropy nebudou projevovat porozumění pro další otálení, které by Agentuře pro základní práva bránilo v získání plné akceschopnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Sylwester Chruszcz (NI) , písemně. - (PL) Já jsem proti vytvoření Agentury EU pro základní práva, a proto jsem nepodpořil víceletý rámec na období 2007–2012.

Domnívám se, že navrhované vytvoření této agentury a stanovení jejích pravomocí je nejen plýtváním peněz, ale také nebezpečnou politickou iniciativou, jejíž dlouhodobé účinky budou pro členské státy Unie škodlivé. Základní úkoly, kterými je agentura pověřena, představují jasné zásahy do svrchovanosti členských států. Existence takové agentury je neodůvodnitelná. Instituce pověřené zabezpečováním demokracie a ochranou lidských práv již přeci existují v každé evropské zemi.

Podle mého názoru činnost této agentury nevyhnutelně překročí rámec tematických oblastí, které byly důvodem jejího zřízení. Během dnešního hlasování o pozměňovacím návrhu bodů odůvodnění č. 6 kupříkladu vyvstala otázka definice lidské bytosti a určení momentu, v němž nabývá lidských práv.

Považuji tento druh opatření za nehorázný pokus skrytým způsobem vnucovat občanům Evropské unie nebezpečné ideologické názory.

 
  
MPphoto
 
 

  Glyn Ford (PSE) , písemně. Já tuto zprávu podporuji i přes svůj protest a zklamání z toho, že bývalé Evropské středisko pro monitorování rasismu a xenofobie, zřízené na základě doporučení Poradního výboru Rady ministrů pro otázky rasismu a xenofobie, v němž jsem zastupoval Evropský parlament, se nyní rozpustilo v Agentuře EU pro základní práva, jejíž kompetence jsou širší.

Monitorovací středisko ve Vídni odvedlo mimořádně hodnotnou práci při prosazování osvědčených postupů v boji proti rasismu, xenofobii a antisemitismu a zamezování růstu těchto ideologií, a také při podávání zpráv o současné situaci v této oblasti v celé Evropě a v kandidátských zemích. Nebezpečím je, že v nové agentuře bude toto úsilí zmařeno, nebo přinejmenším rozmělněno. Další vývoj budu bedlivě sledovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Patrick Gaubert (PPE-DE) , písemně. – (FR) Francouzská delegace politické skupiny PPE-DE vítá přijetí Cashmanovy zprávy o přijetí víceletého plánu pro Agenturu EU pro základní práva na období 2007–2012.

Kromě jiných bodů text vymezuje přesné tematické oblasti činnosti agentury, které jí umožní úspěšně plnit její poslání a cíle.

Většina členů francouzské delegace zamítla v souladu s politickou linií skupiny pozměňovací návrhy liberálů na rozšíření poslání agentury o potírání homofobie a homofobního násilí a rasismu proti Romům. Učinili tak nikoli proto, aby vyjádřili svůj protest proti tomuto legitimnímu a spravedlivému cíli, ale z toho důvodu, že toto poslání je již součástí návrhu na rozhodnutí, v němž jsou mezi tematické oblasti činnosti Agentury zařazeny také otázky rasismu, xenofobie a s nimi spojené nesnášenlivosti, kromě již existujících otázek diskriminace na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace, nebo diskriminace příslušníků menšin.

Vítáme přijetí této zprávy, která agentuře umožní získat plnou akceschopnost a splnit tak její hlavní úkol a zabezpečit práva občanů EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Ambroise Guellec (PPE-DE) , písemně. – (FR) Francouzská delegace politické skupiny PPE-DE vítá přijetí Cashmanovy zprávy o přijetí víceletého plánu pro Agenturu EU pro základní práva na období 2007–2012.

Kromě jiných bodů text vymezuje přesné tematické oblasti činnosti agentury, které jí umožní úspěšně plnit její poslání a cíle.

Většina členů francouzské delegace zamítla v souladu s politickou linií skupiny pozměňovací návrhy liberálů na rozšíření poslání agentury o potírání homofobie a homofobního násilí a rasismu proti Romům. Učinili tak nikoli proto, aby vyjádřili svůj protest proti tomuto legitimnímu a spravedlivému cíli, ale z toho důvodu, že toto poslání je již součástí návrhu na rozhodnutí, v němž jsou mezi tematické oblasti činnosti Agentury zařazeny také otázky rasismu, xenofobie a s nimi spojené nesnášenlivosti, kromě již existujících otázek diskriminace na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace, nebo diskriminace příslušníků menšin.

Vítáme přijetí této zprávy, která agentuře umožní získat plnou akceschopnost a splnit tak její hlavní úkol a zabezpečit práva občanů EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL) , písemně. − (PT) Ponecháme-li stranou kritizované aspekty, na které jsme již měli možnost upozornit, věřím, že jakmile se Agentura EU pro základní práva stane náležitě akceschopnou, účel její existence bude vyjasněn.

V rozpravě o vymezení cílů a priorit víceletého rámce na období 2007–2012 byly jeho tematické oblasti jednoznačně zaměřeny na: rasismus, xenofobii a s nimi spojenou nesnášenlivost; diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace nebo diskriminaci příslušníků menšin; odškodňování obětí, prevenci kriminality a související aspekty, které jsou významné pro bezpečnost občanů; ochranu dětí, včetně práv dítěte; přistěhovalectví a integraci přistěhovalců; azyl; víza a ochranu hranic;účast občanů Unie na demokratickém fungování Unie; otázky lidských práv spojené s informační společností; a přístup k účinnému a nezávislému soudnictví.

Evropský parlament doplnil tematické oblasti o problematiku mimořádné chudoby a sociálního vyloučení. Avšak sociální práva, včetně práv zaměstnanců, nebyla považována za prioritu, dokonce ani v době, kdy jsou základní sociální práva zpochybňována politikami, které se těší podpoře EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Elisabeth Morin (PPE-DE) , písemně. – (FR) Stejně jako francouzská delegace politické skupiny PPE-DE i já vítám přijetí Cashmanovy zprávy o přijetí víceletého plánu pro Agenturu EU pro základní práva na období 2007–2012.

Kromě jiných bodů text vymezuje přesné tematické oblasti činnosti agentury, které jí umožní úspěšně plnit její poslání a cíle.

Stejně jako francouzská delegace a politická skupina PPE-DE i já odmítám pozměňovací návrhy liberálů na rozšíření poslání agentury o potírání homofobie a homofobního násilí, a rasismu proti Romům. Toto poslání je již v zásadě obsaženo v návrhu na rozhodnutí, v němž jsou mezi tematické oblasti činnosti agentury zařazeny také otázky rasismu, xenofobie a s nimi spojené nesnášenlivosti, kromě již existujících otázek diskriminace na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace nebo diskriminace příslušníků menšin.

Vítám přijetí této zprávy, která agentuře umožní získat plnou akceschopnost a splnit tak její hlavní úkol a zabezpečit práva občanů EU.

 
  
  

Zpráva Díaze de Mera García Consuegry (A6-0447/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Bairbre de Brún a Eva-Britt Svensson (GUE/NGL) , písemně. Hlasovala jsem pro pozměněný návrh, protože obsahuje zlepšení v oblasti ochrany dat.

Nesouhlasím ale s rostoucím trendem přesunu výkonu pravomocí v oblasti soudnictví a vnitřních záležitostí z členských států na úroveň EU. Z toho důvodu jsem hlasovala proti legislativnímu usnesení.

 
  
MPphoto
 
 

  Gérard Deprez (ALDE) , písemně. – (FR) Plně podporuji zprávu našeho vzácného kolegy pana Díaze de Mery.

Požadavek na transformaci Europolu na agenturu Společenství jsem vždy podporoval.

V zásadě to znamená, že Europol bude od nynějška financován z rozpočtu Společenství, a zaměstnanci Europolu získají status úředníků Evropského společenství. V obou případech se významně posílí pravomoci našeho parlamentu.

Rozhodnutím Rady se navíc podstatně rozšiřuje působnost a akceschopnost Europolu, což já také podporuji.

Stručně řečeno, zvýšení akceschopnosti Europolu a podřízení jeho činnosti skutečné demokratické kontrole je rozhodnutí, které bezvýhradně podporuji.

 
  
MPphoto
 
 

  Bruno Gollnisch (NI) , písemně. – Manipulativní metody Rady slaví naprostý úspěch: transformace Evropského policejního úřadu (Europol) ze statusu mezivládní agentury financované z rozpočtů členských států, na agenturu EU financovanou z rozpočtu EU a zavádějící pro zaměstnance status úředníka Společenství, to vše na základě technických nikoli politických požadavků.

Vzhledem k tomu, že se působnost Europolu významně rozšířila i na jiné oblasti, než je organizovaný zločin, Rada nabyla dojmu, že se nové úkoly budou lépe plnit na úrovni EU než na úrovni členského státu. Ve jménu mimořádně sporného principu subsidiarity se tak uplatňuje evropanská logika systematického odbourávání kompetencí členského státu a dochází k prohlubování nadnárodního modelu.

Přesně tato filozofie a tento přístup jsou obsahem reforem v Lisabonské smlouvě, které si evropští a čelní národní představitelé jako orgán přejí vnutit obyvatelům a národům proti jejich vůli.

Evropa již nenaslouchá svým obyvatelům. A co je horší, ona jimi opovrhuje a lže jim. Teď, když již 26 evropských zemí oznámilo, že tuto smlouvu nebude ratifikovat v referendu, doufejme, že národy a obyvatelé Evropy budou zachráněni díky Irům, kteří jako jediný národ mají možnost rozhodnout o svém osudu sami.

 
  
MPphoto
 
 

  Genowefa Grabowska (PSE) , písemně. Členské státy Evropské unie vytvořily Europol jako institucionální nástroj boje proti organizovanému zločinu. Dnes, dvanáct let po jeho založení, diskutujeme o rozšíření kompetencí a zefektivnění činnosti Europolu.

Pan zpravodaj provedl přesné posouzení současného právního statusu a reálné situace Europolu. Oprávněně kritizuje příliš složitý a zdlouhavý postup změny statusu Europolu a začlenění do organizační struktury Unie. Nápravná opatření navrhovaná ve zprávě stojí také za úvahu a zaslouží si podporu.

Dřívější pokusy o změnu kompetencí Europolu ukazují, jak těžko země dosahují dohody, jsou-li vázány zásadou jednomyslnosti. Proto se domnívám, že k procedurálním změnám a ke zlepšení této situace může dojít až po ratifikaci Lisabonské smlouvy a poté, co vstoupí v platnost ve všech 27 členských státech, protože tato smlouva přinese také reformu rozhodovacího procesu v celé EU.

Bude-li Europolu udělen status agentury EU, se všemi důsledky, které to přinese, včetně finančních, bude Evropská unie jako celek schopna účinněji bojovat proti organizovanému zločinu.

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL) , písemně. − (PT) Jelikož dosud nebyl ratifikován ani návrh smlouvy, ani tento návrh na přijetí kvalifikovanou většinou rozhodnutí o nařízeních týkajících se struktury, operací, oblasti činnosti a úkolů Europolu, cítí se orgány EU již unaveny pokusy o transformaci Evropského policejního úřadu na evropskou agenturu.

Kromě naší základní kritiky tohoto procesu se obáváme, že čelíme:

- - eventualitě, že ze zpracování nebudou vyloučeny „zvláštní kategorie údajů o rasovém nebo etnickém původu, politickém smýšlení, náboženském nebo filozofickém přesvědčení, členství v politické straně nebo v odborovém svazu, sexuální orientaci nebo zdravotním stavu“;

- - neschopnosti přijmout záruky na ochranu osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a soudní spolupráce na úrovni EU a v rámci vztahů s třetími zeměmi, především USA (např. údaje o cestujících leteckou dopravou);

- - neschopnosti zaručit přístup osobám k jejich údajům, nebo si být dokonce vědom toho, jejich osobní údaje jsou předmětem zpracování ze strany Europolu;

- - neschopnosti vyjasnit způsob kontroly ze strany vnitrostátních parlamentů.

Pokud by nedošlo k odstranění výše uvedených výhrad, představovaly by zjevné porušení občanských práv, svobod a záruk.

 
  
MPphoto
 
 

  Antonio Masip Hidalgo (PSE) , písemně. (ES) Hlasoval jsem pro znění schválené ve shodě s příspěvky politických skupin. Tento problém ovlivňuje základní spolupráci v oblasti boje proti kriminalitě. Bohužel, musím stejně jako mí kolegové, pan Fava a pan Moreno, upozornit na to, že ušlechtilé cíle usnesení jsou v rozporu s tvrdošíjným postojem pana zpravodaje Díaze de Mery, který byl generálním ředitelem španělské policie dne 11. března 2004 a který odmítl spolupracovat se soudcem předsedajícím tribunálu, jenž rozhodoval o potrestání viníků největšího teroristického bombového útoku v Evropě.

Pan zpravodaj byl navíc jedním z hlavních propagátorů nebo spoluautorů ostudné teorie, že za tento masakr nebyly odpovědné islamistické skupiny, ale teroristé z hnutí ETA. Pan Díaz de Mera a další, kteří sami sebe označovali za „peones negros“ (černé pěšce), se pokusili uvést v omyl mezinárodní veřejné mínění, a i když nakonec jejich stanovisko nebylo uznáno jako trestný čin (bylo pouze sankcionováno a soudem ohodnoceno důrazným napomenutím), tento parlament by se měl se všemi fakty seznámit. Jejich osobní útoky svědčí jen o nedostatku argumentů. Na závěr mi dovolte vyjádřit politování, že pan Díaz de Mera neměl ani tolik cti jako jeho kolega pan Jaime Mayor, který alespoň vyškrtl své jméno z materiálu o terorismu.

 
  
MPphoto
 
 

  Luca Romagnoli (NI) , písemně. (IT) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, rád bych hlasoval pro zprávu pana Díaze de Mera García Consuegry o zřízení Evropského policejního úřadu (Europol). Měnící se okolnosti uvnitř Evropské unie, nové formy trestné činnosti a nové hrozby teroristických útoků naznačují, že stávající orgán potřebuje reorganizaci. Přesto se nemohu ubránit pocitu, že některé body je nutno vyjasnit.

Transformace Europolu na agenturu EU nesmí představovat další finanční zatížení pro členské státy, ale především nesmí pohlcovat žádné, již tak omezené státní prostředky vyčleněné na vnitrostátní policejní síly. Naopak, vyšetřovací orgány a orgány odpovědné za dodržování práva a pořádku si zasluhují větší pozornost a posílení. Činnost Europolu musí skutečně spočívat v podpoře a koordinaci základní, nenahraditelné práce jednotlivých policejních sborů členských států. Proto jsem rád, že návrh obsahuje ustanovení o koordinaci, organizaci a vedení vyšetřování a operačních činností ve spolupráci s příslušnými orgány nebo prostřednictvím společných vyšetřovacích týmů.

 
  
  

Zpráva Lydie Polferové (A6-0516/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL) , písemně. − (PT) Tato zpráva z vlastní iniciativy odhaluje pravé cíle „evropské politiky sousedství“, konkrétně v oblasti Jižního Kavkazu.

Spočívají ve vytyčení geostrategických priorit z politického, ekonomického a vojenského hlediska, jinými slovy ve stanovení plánu EU na intervenci do této neuralgické oblasti při zvýšeném tlaku na Čínu a Rusku.

Tato politika, jejímž cílem je získat kontrolu nad tímto regionem pro významné mocnosti EU a finanční/ekonomické skupiny při současném zjevném mezikapitalistickém soupeření, bude mít za následek jen větší vměšování do konfliktů vznikajících v důsledku rozpadu Sovětského svazu a následnou manipulaci.

Stačí se jen podívat na „doporučení“, jako je podpora uzavírání dohod o volném obchodu a uskutečňování další liberalizace, nebo jasná výzva k vměšování prostřednictvím „podpory“ činnosti „občanské společnosti“ zajišťující, že „fondy [Společenství!] budou rozdělovány bez zásahu státu“.

Přístup k energetické otázce je zvláště významný, protože zdůrazňuje důležité postavení obchodníků s energií, kteří mohou obcházet Rusko i kontrolu nad energetickými infrastrukturami a zdroji.

V neposlední řadě vnímáme i nesoudržnost mezi „její bezpodmínečnou podporou územní celistvosti a nedotknutelnosti mezinárodně uznaných hranic Gruzie“, a odvolávání se na principy charty OSN, přičemž v případě Srbska tento postup uplatněn nebyl.

 
  
  

Zpráva Roberty Almy Anastaseové (A6-0510/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL) , písemně. − - (PT) Toto je další zpráva z vlastní iniciativy, která vychází ze stejné logiky jako zpráva o Jižním Kavkazu a „evropské politice sousedství“: jinými slovy předpokládá vměšování a nátlak k zajištění přístupu k trhům (především s energií) a kontroly nad nimi a další liberalizaci.

Ve zprávě jsou uvedeny argumenty na podporu „tržních reforem“, „opatření k zajištění harmonizace a další liberalizace“ a „vytvoření oblasti volného obchodu v souladu se zásadami WTO“. Toto je proces, v němž EU údajně zastává „vedoucí úlohu“ při „podpoře regionu v přijímání nezbytných opatření“.

Zpráva zároveň „zdůrazňuje zásadní význam vytváření a rozvoje sousedských vztahů mezi zeměmi v oblasti Černého moře a jejich sousedy na základě vzájemné úcty, územní celistvosti, nevměšování se do vnitřních záležitostí jiných zemí a zákazu použití síly nebo hrozeb použití síly, jako základních principů podpory regionální spolupráce“ a ještě uvádí argumenty na podporu „evropských hodnot“, „bez ohledu na míru ochoty projevenou partnerskými vládami“. Toto je jasný rozpor / jasná nesoudržnost mezi tím, co je doporučováno (ostatním) a co je uskutečňováno. EU požaduje, aby ostatní dodržovali to, co sama nedodržuje. Jak cynické.

 
  
  

Návrh usnesení Situace v Keni (B6-0024/2008)

 
  
MPphoto
 
 

  Karin Scheele (PSE) , písemně. – (DE) Ještě před nedávnem byla Keňa pro mnohé prázdninovým rájem. Návštěvníci byli pečlivě chráněni před masovou korupcí a strašlivou chudobou, v níž je velká většina místních obyvatel nucena žít. Od konce prosince loňského roku, kdy v zemi proběhly zfalšované prezidentské volby, se Keňa a její politické problémy náhle ocitly v centru pozornosti.

I když parlamentní volby byly oficiálními pozorovateli obecně považovány za úspěšné, pochyby vyvolala přesnost výsledků prezidentských voleb. Předložením dnešního návrhu usnesení o situaci v Keni znovu odsuzujeme časté nesrovnalosti a chování úřadujícího prezidenta Kibakiho, který odmítnutím nabídky prezidenta Johna Kufuora na pomoc při řešení krize, závažným způsobem ohrozil zprostředkovatelské úsilí. Vyzýváme politické představitele Keni, aby učinili vše potřebné k zamezení dalšího násilí v zemi a zajistili dodržování lidských práv. Během rozpravy na toto téma jsme znovu projednali a přezkoumali otázku účinnosti přímé rozpočtové pomoci. Tímto tématem, stejně jako situací v Keni, se budeme nadále zabývat i v příštích měsících.

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro (GUE/NGL) , písemně. − - (PT) Toto vysvětlení hlasování má za cíl poukázat na to, že uznáním zprostředkovatelského úsilí, které zahájily sousední země, Jihoafrické rozvojové společenství a Africká unie, jsme dospěli k přesvědčení, že keňský lid bude schopen nalézt a určit si svou vlastní cestu. Odpovědnost za nalezení řešení k překonání současné krizové situace v zemi nesou sami obyvatelé Keni.

V důsledku toho považujeme podle návrhu usnesení jakýkoli pokus EU o vměšování za špatný, zejména s ohledem na cíle, které EU vyhlásila ve své „strategii pro Afriku“, a na rámec meziimperialistické spolupráce / meziimperialistického soupeření na tomto kontinentu, který je v tomto regionu rovněž jasně patrný, a jímž je zdejší život hluboce poznamenán.

Nakonec musím upozornit na vypuštění odkazu z textu usnesení na těžkou a zhoršující se hospodářsko-sociální situaci v této zemi – která je příčinou všeobecné nespokojenosti vyjádřené ve volbách – a na hlubokou odpovědnost, kterou za tuto situaci nese neoliberální politika prosazovaná především mezinárodními finančními institucemi, významnými kapitalistickými mocnostmi a jejich nadnárodními společnostmi.

 
  
MPphoto
 
 

  Zuzana Roithová (PPE-DE) , písemně. – (CS) Plně se ztotožňuji s naším usnesením o situaci v Keni, které vychází z aktuálního šetření pozorovatelské mise EU v Keni na začátku roku.

Musíme přimět orgány v Keni, aby vyšetřily bez odkladu okolnosti voleb a zabránily dalším násilnostem, musíme trvat na obnovení živého vysílání a na dodržování základních lidských práv a práv zakotvených v Africké chartě. Ale toto usnesení nezbavuje Evropskou komisi odpovědnosti vyřešit poukázání oněch 40 milionů eur konžské vládě a tak věřím, že se brzy k problému vrátíme.

 
  
  

Zpráva Ildy Figueiredové (A6-0519/2007)

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (PSE) , písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro přijetí odstavce 20 zprávy o úloze žen v průmyslu, protože považuji za podstatné, aby Komise vypracovala studii o negativních důsledcích dlouhé pracovní doby na soukromý, rodinný a sociální život, např. pro děti, které tráví hodně času samy, ponechány na pospas vlastní vynalézavosti, která mnohdy vede k selhání ve škole a ke kriminalitě. Členské státy musí zlepšit sledování podniků, které nutí své zaměstnance zůstávat v práci po zákonem stanovené pracovní době a musí těmto podnikům ukládat přísné pokuty.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL) , písemně. − (PT) Evropský parlament dnes přijal mou zprávu o úloze žen v průmyslu Je to velmi pozitivní zpráva, i když lituji přijetí některých menších pozměňovacích návrhů.

Zpráva však uznává významnou úlohu žen v průmyslu a vyzývá Komisi a členské státy k přijetí nezbytných opatření, mimo jiné účinného sledování, v rámci boje proti zažitým stereotypům a diskriminaci, především proti mzdové diskriminaci. Situace se stává ještě vážnější, uvědomíme-li si, že mzdy žen v průmyslu jsou zhruba o 30 % nižší než mzdy mužů, zatímco rozdíl v jiných odvětvích činí v průměru 15 %, navzdory směrnici o rovném odměňování, která je v platnosti již více než 30 let.

Zdůrazňuje význam kolektivního vyjednávání v boji proti diskriminaci žen, především pokud jde o dostupnost zaměstnání, mzdy, pracovní podmínky, profesní dráhu a odborné vzdělávání.

Zdůrazňuje význam programů Společenství, které podporují vytváření obchodních značek, ochranu označení původu výrobků a vnější propagaci výrobků Společenství z průmyslových sektorů, kde převažují ženy.

Nakonec považuji za velmi důležité, abychom zajistili uznání práva pracujících žen a mužů na účast v procesech restrukturalizace, které ovlivňují provoz průmyslových podniků, tím, že zaručíme jejich strukturu, zejména prostřednictvím Evropské rady zaměstnanců, plný přístup k informacím a možnost rozhodujícího zásahu, včetně práva veta.

 
  
MPphoto
 
 

  Hélčne Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. (SV) Tato zpráva se zabývá řadou aspektů, které jsou samy o sobě důležité, ale v nichž si členské státy ponechávají pravomoc jednat a odpovědnost za vývoj a zlepšování legislativy. Poměr zastoupení žen a mužů v orgánech společností, vypracování plánů rovnosti žen a mužů ve velkých společnostech a procento žen zastoupených v orgánech společností nepatří mezi témata, která by byla nejlépe a neúčinněji regulována na úrovni EU. Proto jsme hlasovali proti dotyčné zprávě.

 
  
MPphoto
 
 

  Genowefa Grabowska (PSE) , písemně. (PL) Evropský průmysl prochází jednoznačně hlubokými změnami. Proto je obtížné neuznat jeho strategický význam pro rozvoj všech členských států Evropské unie a jejích občanů, bez ohledu na pohlaví.

Úloha žen zaměstnaných v evropském průmyslu a dostupnost příležitostí pro ženy závisí nejen na úrovni hospodářského rozvoje země, ale také na tradicích v přijímání předpisů o zajišťování rovných příležitostí a dodržování lidských práv. Ženy představují velkou část zaměstnanců v průmyslu a významně se podílejí na rozvoji téměř všech odvětví. Nicméně, nezbývá než souhlasit s paní zpravodajkou, že úloha žen v průmyslových odvětvích využívajících vyspělé technologie, např. v aeronautickém průmyslu, je velmi nedostatečná.

Proto je naprosto správné, že zpráva poukazuje na tento aspekt a zaměřuje se na otázky rovnosti žen a mužů. Ve zprávě se rovněž zdůrazňuje, že práce žen v průmyslu se nemůže omezovat pouze na odvětví, která nevyžadují kvalifikaci, a kde jsou ženy prvními obětmi v případě restrukturalizace.

Paní zpravodajka vyzývá k podpoře zejména malých a středních podniků, aby bylo možno udržet relativně vysokou míru zaměstnanosti žen, obzvláště těch, které se octily v nepříznivé profesní situaci. Již jen z tohoto důvodu si uvedené doporučení zaslouží podporu, stejně jako celá zpráva.

 
  
MPphoto
 
 

  Marian Harkin (ALDE) , písemně. Podporuji odstavec 33, protože je nutné přijímat uvedená proaktivní opatření, alespoň na prozatímním základě, aby ženám byla umožněna účast v rozhodovacím procesu na všech úrovních. Kromě toho zásadně podporuji odstavec 20, protože je skutečně nutné provést důkladné vyšetření dopadu dlouhé pracovní doby na zdraví, fyzické i duševní, a na rodinný život. Máme-li podporovat vyváženost pracovního života a vstřícnou rodinnou politiku, pak takovou studii potřebujeme.

 
  
MPphoto
 
 

  Mieczysław Edmund Janowski (UEN) , písemně (PL) Lidská práva jsou základem demokracie. Tato práva zahrnují velmi důležitou zásadu rovnosti žen a mužů, samozřejmě s ohledem na okolnosti plynoucí z biologické rozdílnosti obou pohlaví. Jedna stránka tohoto problému se týká zaměstnávání a úlohy žen v průmyslu. V této souvislosti je zkrátka nemožné aplikovat aritmetický průměr půl na půl.

Nejvíce ze všeho nám však jde o rovnost příležitostí, která je podmíněna dostupností vzdělání a odborné přípravy v technických a ekonomických předmětech. Další velmi důležitou otázkou je poskytování pomoci matkám při výchově dětí a zajištění jejich ochrany před diskriminací na pracovišti. Nutností je zavedení pružných předpisů týkajících se důchodů pro ženy vychovávající děti. Období takzvané rodičovské dovolené musí být v důchodových předpisech plně započteno do období považovaného za dobu strávenou v zaměstnání.

V mnoha našich zemích jsou ženy stále placeny za práci stejné kvality a ve stejném množství mnohem méně než muži. Neexistuje žádné opodstatnění pro vytváření překážek bránících ženám, aby zastávaly řídící a kontrolní funkce ve správních a dozorčích radách společností. V tomto ohledu jsou nutná opatření, která by se vypořádala se zažitými stereotypy. Předložená zpráva představuje krok tímto směrem, a proto jsem hlasoval pro její přijetí.

 
  
MPphoto
 
 

  Astrid Lulling (PPE-DE) , písemně. – (FR) V mnoha bodech odůvodnění a článcích tohoto velmi dlouhého usnesení se konstatují věci, které jsou známé. Požadujeme opatření, která byla přijata už naštěstí před nějakým časem. Pravda je, že některé směrnice o rovném zacházení a rovných příležitostech pro ženy a muže byly špatně uplatňovány, ale přetrvává-li diskriminace v oblastech, na které se uvedený soubor opatření vztahuje, čí je to vina? Všechny tyto směrnice obsahují odvolací mechanismy. Stačí, aby ženy, které zakusily diskriminaci, předaly věc soudu, který rozhodne v jejich prospěch, o čemž naštěstí svědčí mnoho případů, k nimž došlo v mé zemi.

Zpráva bohužel obsahuje řadu nesouvisejících tvrzení, které se vůbec netýkají úlohy žen v průmyslu.

Požadavek na zavedení 40% kvóty pro zastoupení žen v řídících orgánech společností je vměšováním, které je v rozporu se zásadou subsidiarity v otázkách, jejichž řešení je vyhrazeno členským státům.

Nám nepřísluší požadovat „sledování“ delokalizace společností. Požadavek možnosti „větší volby na pracovišti“ je utopií. Pokud společnost, pro kterou pracuji, sídlí v Lucemburku a nemá žádné pobočky, nemohu si podat žádost o přeložení do Schifflange, kde bydlím.

I vzhledem k těmto připomínkám jsem hlasovala pro přijetí této zprávy.

 
  
MPphoto
 
 

  Zuzana Roithová (PPE-DE) , písemně. – (CS) S řadou myšlenek ve zprávě o ženách v průmyslu souhlasím, ale vadí mi, že se nevěnovala specifická pozornost regionální nezaměstnanosti žen, které ztratily zaměstnání v evropských textilkách, v době, kdy to bylo aktuální. Myslím si dále, že žádné kvóty pro ženy v radách pracujících situaci nevyřeší.

Moje druhá poznámka se týká vyváženého rozdělení času mezi práci a rodinu. Myslím si, že řešení není v resolucích, ale naplnění evropské koncepce flexikurity – příkladem je Holandsko, které vytvořilo výborný právní rámec pro zaměstnávání na kratší úvazky a snížilo jak nezaměstnanost, tak ušetřilo čas mužů i ženám pro rodinný život. Efektivní využití kratší pracovní doby navíc ukazuje, že nemusí vést ke snížení příjmů.

 
  
MPphoto
 
 

  Olle Schmidt (ALDE) , písemně. (SV) Jako liberál a člen švédské Liberální strany, Folkpartiet, považuji zprávy Parlamentu o rovnosti vždy za poněkud ošidné. Švédská liberální strana zastává již léta názor, že v těchto záležitostech je nejlepší postupovat na základě dobrovolnosti, ale zároveň si uvědomuje, že ne vždy je to postačující. Pozitivní postoj Švédska v této oblasti učinil z naší země jednu z nejrovnoprávnějších zemí světa. Tak proč bychom se nechtěli podělit o naše úspěchy i s ostatními zeměmi v EU?

Pochopitelně, že chceme! Jen je otázkou, jakými metodami. V případě projednávané zprávy jsem cítil povinnost hlasovat proti řadě článků, jejichž myšlenku podporuji, ale jejichž působnost a přístup mi připadají pochybné. Myslím, že plány rovnosti i měřitelné cílové ukazatele mohou být důležitým nástrojem pro podniky. Na druhé straně se nedomnívám, že je to téma, které by EU měla řadit mezi své priority. Totéž platí i o stanovení „metodiky pro přesnou analýzu požadavků na výkon pracovního místa“ podporované EU, která „zaručí“ rovné odměňování. Také Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, o němž jsem měl od počátku značné pochybnosti, by neměl věnovat zvláštní pozornost otázkám rovnosti – pokud se chceme vyhnout dvojí nespravedlnosti.

Nemůžeme očekávat, že každá zpráva bude napsána tak, jako kdybychom ji napsali sami, tato zpráva si ale kritiku v mnoha ohledech zasluhuje. Přesto, její téma je tak závažné, že jsem nakonec hlasoval pro přijetí této zprávy jako celku.

 
  
MPphoto
 
 

  Andrzej Jan Szejna (PSE) , písemně. (PL) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy paní Figueiredové o úloze žen v průmyslu. Rád bych paní zpravodajce poblahopřál k velmi kvalitní a důkladně zpracované zprávě.

Problém rovných práv pro muže a ženy je velmi významný a zasluhuje si nejvyšší pozornost EU, jelikož Unie je založena na zásadě nediskriminace. Přednostně bychom se měli zabývat veškerými náznaky porušování této zásady. Už z toho důvodu, že charakter průmyslu se mění v rámci úsilí o vytvoření společnosti založené na znalostech. Ženy jsou tradičně zaměstnávány ve zpracovatelském průmyslu, zatímco nejmodernější odvětví průmyslu jsou založena na vývoji nejvyspělejších technologií, jako jsou informační a komunikační technologie. Naší snahou by mělo být zajistit dodržování zásady rovných příležitostí i v těchto nových odvětvích.

 
  
  

Návrh usnesení výsledky fóra o dozoru nad internetem

 
  
MPphoto
 
 

  Cristiana Muscardini (UEN) , písemně. (IT) Usnesení, o kterém máme nyní hlasovat, rozhodně získá podporu a hlas skupiny UEN. Doufáme, že brzy bude vytvořen kvalitnější předpis o internetu zaměřený na ochranu dětí a přijetí účinnějších opatření proti poskytovatelům internetových služeb, kteří na své stránky umísťují dětskou pornografii. Všechny členské státy EU musejí neprodleně přijmout opatření k uzavření nelegálních internetových stránek prostřednictvím lepší koordinace mezi odpovědnými policejními sbory.

Doufáme také, že bude možné přistoupit k řešení citlivého problému výměny informací na internetu mezi teroristickými organizacemi, a že se tato záležitost stane předmětem jednání jednoho z příštích fór. Svoboda nemůže existovat bez pravidel, a co je nejdůležitější, internet se nemůže a nesmí stát svobodnou platformou pro osoby páchající trestnou činnost a veřejně propagující nenávist a nesnášenlivost. Naléhavé případy musejí být řešeny prostřednictvím rozhodných, bezodkladných opatření, ale nikoli improvizovaných. Boj proti terorismu a nenávisti mezi lidmi musí být pravidlem a cílem Evropské unie a všech svobodných, demokratických zemí.

 

9. Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat: viz zápis
  

(Zasedání bylo přerušeno ve 13:05 a pokračovalo v 15:00.)

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: PANÍ KRATSA-TSAGAROPOULOU
Místopředsedkyně

 

10. Schválení zápisu z předchozího zasedání: viz zápis

11. Rozpravy o případech porušování lidských práv, demokracie a právního státu

11.1. Zatčení čínského disidenta Chu Ťie (rozprava)
MPphoto
 
 

  Předsedající. Dalším bodem je rozprava o pěti návrzích usnesení o zatčení čínského disidenta Chu Ťie(1).

 
  
MPphoto
 
 

  Milan Horáček , autor. – (DE) Vážená paní předsedající, naše skupina nominovala Chu Ťie a jeho manželku, Ceng Ťin-jen, na Sacharovovu cenu. Protože jsou oba v domácím vězení, použili webovou kameru k účasti na slyšení v Evropském parlamentu o situaci v oblasti lidských práv v Číně. Nové zatčení Chu Ťie slouží jen jako důkaz něčeho, před čím sám varoval. Přeje si Čína svým jednáním vyjádřit pohrdání stanoviskem Evropského parlamentu?

Lidská práva musejí být pevnou součástí všech vztahů mezi EU a Čínou. My musíme také postupovat jednotným a konzistentním způsobem a neměli bychom jednoduše obětovat naše hodnoty na oltář dobrých hospodářských vztahů.

Vyzýváme proto Radu a Komisi, aby nejen zaujaly stanovisko k situaci Chu Ťie, ale aby využily příštího summitu Evropské unie a Číny k vyjádření požadavku na dodržování lidských práv.

Čína musí ukončit systematické zastrašování aktivistů bojujících za lidská práva. Nezmění-li Čína své chování, budeme se muset znovu zabývat otázkou naší účasti na olympijských hrách. Kromě toho, příští zimní olympijské hry se mají konat v Rusku a také Rusko je zemí, kde dodržování lidských práv nemá tradici.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 
 

  Erik Meijer , autor. – (NL) Vážená paní předsedající, problém lidských práv v Číně se vždy objevuje v těchto rozpravách k naléhavým tématům s náležitým opodstatněním. Hospodářský růst a rostoucí mezinárodní význam Číny dosud nevyústily v žádný patrný rozdíl v přístupu Číny k občanským svobodám, ve zneužívání moci ze strany úřadů, v poskytování prostoru opozici a nezávislosti soudnictví.

V Číně jsou stále ukládány vysoké tresty, často i trest smrti. Čína není jedinou zemí, která odsuzuje lidi k smrti a popravuje, ale je v tomto oboru bezpochyby mistrem. Jediným pokrokem, kterého bylo v tomto směru dosaženo, je, že se nyní více dbá na prokázání pachatelovy viny před vykonáním rozsudku smrti, takže je zabíjeno méně lidí, jejichž nevina později vyjde najevo.

Mezitím se však do značné míry odvrátila mezinárodní pozornost, která se upírala na tři velká dramata v Číně. Krvavé lázni na náměstí Tiananmen v roce 1989, pronásledování stoupenců hnutí Falun Gong a změnám ve složení obyvatelstva Tibetu a východního Turkestánu je věnováno stále méně pozornosti.

Veškerá pozornost se nyní upírá na hospodářský růst, příležitosti k vývozu do Číny, možnosti levného dovozu z Číny, rostoucí úlohu Číny v Africe a nadcházející olympijské hry v Číně. Za těchto okolností se tlak na zlepšování situace v oblasti lidských práv v Číně zmenšuje. Olympijské hry se staly důvodem ke zbourání obytných oblastí a vyhnání jejich obyvatel. Čínští velvyslanci tvrdí, že kritikou těchto opatření ze zahraničí je pošpiňována národní čest Číňanů.

Nadcházející olympijské hry mohly být dobrou příležitostí ke zlepšení. Jak se ale v tuto chvíli zdá, budou dobrou příležitostí k rozvoji cestovního ruchu a k dokončení velkých veřejných zakázek na stavební práce, ale v ničem nepřispějí ke zlepšení situace v oblasti lidských práv. V Nizozemsku se nyní rozšiřuje diskuse o možnosti bojkotu těchto olympijských her.

Usnesení týkající se jednoho uvězněného aktivisty za lidská práva, Chu Ťie, je nezbytná, ale nedostatečná. Nejdůležitějším faktorem ve vztazích mezi Evropou a Čínou by neměl být vlastní ekonomický zájem, ale společná obava o osud lidských práv v Číně.

 
  
MPphoto
 
 

  Marcin Libicki , autor. – (PL) Souhlasím s panem Meyerem, který právě řekl, že bychom měli bojkotovat olympijské hry z důvodu pronásledování, kterému jsou obyvatelé Číny vystavováni. Nejsou to ale jen Číňané, kteří jsou v této zemi nepřetržitě perzekuováni. Otázka pronásledování Tibeťanů a jiných národnostních menšin byla v této sněmovně často projednávána. Dnes hovoříme o protiprávním zadržování a pronásledování aktivisty bojujícího za svobodu v Číně, jmenovitě politika Chu Ťie. Jeho manželka a rodina sdílejí jeho osud.

Dámy a pánové, pamatuji si na bojkot olympijských her, které se před několika desetiletími konaly v Sovětském svazu. Tento krok přispěl k pozdějšímu pádu komunistického režimu. Nemůžeme se nyní nechat oslnit hospodářským úspěchem Číny. K takovému úspěchu můžeme Číně blahopřát, ale nesmíme zavírat oči nad pronásledováním tak vysokého počtu lidí a porušováním jejich základních práv. Jak jsem již uvedl, pronásledováni nejsou pouze Číňané, ale i obyvatelé oblastí, které se také nazývají Čínou. Ostatně Tibet, o jehož situaci se v této sněmovně opakovaně hovořilo, není Čína. Vyzývám k bojkotu olympijských her.

 
  
MPphoto
 
 

  Thomas Mann, autor. – (DE) Vážená paní předsedající, sedm měsíců před zahájením olympijských her dává Čína najevo, jak málo jí záleží na lidských právech. Naděje, že by rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru mohlo zlepšit situaci v Říši středu, je jen iluzí.

V říjnu a listopadu 2007 státní bezpečnostní služby unesly a týraly advokáty Kao Čišenga a Li Chepchinga. Na konci prosince uvěznily aktivistu za lidská práva a „kyberdisidenta“ Chu Ťie na základě obvinění z podněcování k rozvracení státní moci.

Dne 10. října se Chu Ťie zúčastnil tiskové konference o lidských právech, která se konala v Evropském parlamentu v Bruselu. Spojil se s námi v živém telefonátu z Číny. Musíme mu poděkovat za jeho statečný čin. V loňském roce byli Chu Ťia a jeho manželka Ceng Ťin-jen nominováni Evropským parlamentem na Sacharovovu cenu. Na svém internetovém blogu podává zprávy o politických vězních a o obětech záborů půdy pro účely nadcházející olympiády.

Ve svém dopise poděkoval kancléřce Angele Merkelové za přijetí dalajlamy. To bylo pro oficiální Čínu jednoznačně příliš. V otevřeném dopise požadovalo 57 čínských intelektuálů propuštění Chu Ťie. Náš předseda, Hans-Gert Pöttering, tuto iniciativu podpořil. Zatýkání aktivistů za lidská práva, zejména kvůli jejich kontaktu s Evropským parlamentem není nic jiného, než políček přímo do tváře EU. Musíme využít všechny dostupné diplomatické prostředky, abychom zajistili okamžité propuštění Chu
Ťie.

Čína slibuje světu nejlepší olympijské hry, které se kdy konaly. Cenou za olympiádu by ale neměla být cenzura nebo pohrdání právním státem.

 
  
MPphoto
 
 

  Filip Kaczmarek , jménem skupiny PPE-DE. – (PL) Vážená paní předsedající, když bylo v roce 2001 rozhodnuto, že se v Pekingu budou konat olympijské hry, mnozí z nás věřili, že navzdory svému kontroverznímu charakteru může toto rozhodnutí vyvolat v Číně pozitivní politické změny. Měli jsme pocit, že přiměje hostitelskou zemi k zastavení rozsáhlého porušování lidských práv a k rozšíření rámce základních svobod na jejím území. Souhlasím s panem Mannem, že sedm měsíců před zahájením olympijských her se všechny tyto naděje ukázaly jako marné. Opak je pravdou: vláda teroru v Číně je ještě intenzivnější.

Zastánci lidských práv, jako je Chu Ťia a jeho manželka, jsou zavíráni do vězení a protiprávně drženi bez řádného soudu na neznámých místech, týráni, terorizováni a je jim upíráno právo na obhajobu. Čínské úřady do světa vysílají jiný signál, čímž přiznávají, že jejich země není demokratická ani otevřená. Čínský olympijský výbor zároveň rozhodl, že hlavním heslem her bude „jeden svět, jeden sen“. Trvají na tom, že tímto snem se rozumí společná touha po rozkvětu a životu v míru. Člověku zůstává rozum stát nad tím, jaký mír mají Číňané na mysli a zda vůbec chápou, o čem olympijské hry jsou.

 
  
MPphoto
 
 

  Józef Pinior , jménem skupiny PSE. – Vážená paní předsedající, čínský aktivista Chu Ťia byl zatčen druhý den po vánočních svátcích odpoledne ve svém bytě. Je to velmi smutná zpráva, zvláště proto, že Čína, velká země, velká globální velmoc v současném světě, je organizátorem letošních olympijských her.

Evropský parlament a celá Evropská unie musí zdůrazňovat, že Čína je povinna vysvětlit šest hlavních otázek souvisejících s dodržováním lidských práv na jejím území: svou neschopnost nebo neochotu plně uplatňovat nové předpisy umožňující větší svobodu tisku; své povrchní závazky na podporu základů právního státu, omezenou podporu mezinárodnímu úsilí o zajištění ochrany civilních osob v súdánském Dárfúru, omezenou podporu mezinárodnímu úsilí o prosazení lidských práv v Barmě, absenci transparentnosti v oblasti čínské pomoci nezákonným vládám, a především propustit z vězení všechny politické vězně v Číně.

 
  
MPphoto
 
 

  Ewa Tomaszewska , jménem skupiny UEN. – (PL) Paní předsedající, Chu Ťia a Ceng Ťin-jan jsou pro nás symbolem boje za svobodu projevu a lidská práva v Číně. Oba manželé byli nominováni touto sněmovnou za svou činnost na Sacharovovu cenu, zatímco ve vlastní zemi jsou za stejnou činnost vystaveni represím. Chu Ťia byl zatčen 2. ledna.

V 80.letech v Polsku, po vyhlášení výjimečného stavu, sloužila transparentnost jako ochrana před nejdrastičtějšími formami represe. Tisk a rozhlasové stanice na druhé straně železné opony oznamovaly jména uvězněných osob, což nám dodávalo naději, že budeme v bezpečí. Já sama vím, co znamenala pomoc ze zahraničí poskytovaná lidmi, kterým nebyl náš osud lhostejný. Proto je pro mě nyní velmi důležité, aby v Číně byl slyšet náš hlas, hlas Evropského parlamentu, hlas stovek poslanců z různých evropských zemí. Čínské úřady musejí slyšet naši výzvu a zastavit represe vůči aktivistům, jako je Chu Ťia a mnoho dalších obětí persekucí.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda , jménem skupiny Verts/ALE. – (ES) Pane předsedající, olympijské hry by měly být vnímány čínskými úřady a zbytkem světa jako šance pro Čínu na změnu své mezinárodní image, která je obzvláště poškozována nepřetržitým porušováním lidských práv, jímž trpí velmi rozdílné skupiny osob, z velmi rozdílných důvodů.

Zatčení Chu Ťia a mnoha dalších je důkazem, že Čína se této příležitosti nechopila tak, jak by měla. Slouží také znovu jako memento pro ty, kteří v Číně spatřovali zemi, která je připravená a dostatečně nepředpojatá, aby mohla uspořádat mezinárodní akci domněle propagující solidaritu, jako jsou olympijské hry.

Čína má stále ještě čas svou image změnit, ale aby se tak stalo, musela by nejprve brát vážněji svobodu projevu a svobodu sdružování, a skoncovat se svou posedlostí zatýkáním, trestáním a odsuzováním čínských mužů a žen obviněných z trestného činu, který je prokazatelný stejně těžko jako podněcování k rozvracení státní moci.

 
  
MPphoto
 
 

  Kathy Sinnott , jménem skupiny IND/DEM. – Paní předsedající, každá olympiáda obrací naši pozornost k otázce zachování lidské důstojnosti, která je zakotvena v olympijské chartě. A budou to zvláště olympijské hry 2008 v Pekingu, které budou naši pozornost obracet k otázce zachování – nebo porušování – lidské důstojnosti v Číně. Doufejme, že díky olympijským hrám bude čínská vláda pod tlakem a rozmyslí si podobné akce, jako bylo zatčení Chu Ťie. Je to příležitost pro tuto zemi zlepšit si špatnou pověst v této oblasti.

Místo toho se ale zdá, že čínská vláda je rozhodnuta zamést porušování lidských práv pod koberec, což dává najevo zatýkáním aktivistů a osob protestujících proti této politice. Znepokojení vyvolává nákup nejmodernějšího bezpečnostního zařízení ze západu, které čínské úřady očividně hodlají použít ke zpřísnění bezpečnostních opatření během olympijských her. Mé znepokojení je dvojí. Obávám se, že uvedené bezpečnostní zařízení bude použito proti čínským obyvatelům nejen v létě, ale že bude nadále zneužíváno i po skončení her. Buďto olympijských her využijeme k podpoře lidských práv nebo je budeme bojkotovat, ale rozhodně nesmíme dopustit oslavy Číny, pokud na jejím území budou nadále zjevným způsobem pošlapávána lidská práva.

 
  
MPphoto
 
 

  Desislav Chukolov (NI).(BG) Vážení kolegové, během 20. století padly miliony životů na celém světě za oběť komunismu. S politováním musím konstatovat, že tato nesmírně zhoubná, misantropická a téměř protikřesťanská ideologie si vybírá své oběti dodnes a dodnes má své představitele. Dokonce i zde v této sněmovně. Pro ilustraci a jasnější pochopení uvedu příklad.

Chu Ťia je v současné době v domácím vězení v Číně, protože tam žije dostatečné množství lidí, kteří si myslí, že je nositelem jejich názorů. Proto je pro čínský režim nebezpečný. Zde, v Evropském parlamentu sedí, zaplať bůh, dostatečný počet poslanců, kteří byli zvoleni miliony občanů proto, aby zastupovali jejich názory, i přesto, že v rámci pravomocí, kterými Evropská unie disponuje, a které mnozí přirovnávají k „pyramidě“, existují určité priority, k nimž kupříkladu nepatří referendum o Lisabonské smlouvě.

Proto jsme my poslanci stejně nebezpeční, jako je Chu Ťia pro čínský režim. Nehrozí nám sice domácí vězení, i když pan Pöttering by jako čestný a upřímný muž musel přiznat, že by až tak daleko mohl zajít. Já ho ale mohu uklidnit, čestné zastupování našich voličů je důležitější než taková vyhlídka. Děkuji.

 
  
MPphoto
 
 

  Tunne Kelam (PPE-DE). – Paní předsedající, případ pana Chu Ťie a jeho manželky bohužel není ojedinělý.

Aby čínská vláda získala výsadu pořádat letošní olympijské hry v Pekingu, přijala dodatečné závazky ke splnění mezinárodně uznávaných standardů v oblasti lidských práv. V rozporu s uvedeným očekáváním Peking považuje olympijské hry za příležitost k odůvodnění narůstajících represí proti aktivistům za lidská práva. Takže systematickým porušováním svých vlastních závazků čínská vláda prokazuje, že nemá v úmyslu respektovat ani základní hodnoty olympijské tradice. Naopak, je na nejlepší cestě ke ztrátě hodnověrnosti.

Demokratické státy proto nemohou omezovat své reakce na pouhé stížnosti. Pokud čínské úřady neprovedou věrohodné změny situace, pak budou demokratičtí účastníci olympijských her riskovat svou vlastní hodnověrnost s ohledem na hodnoty, které zastávají.

 
  
MPphoto
 
 

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (PSE).(PL) Paní předsedající, v roce 2001 místopředseda pekingského organizačního výboru her XXIX. olympiády Liou Ťing-min prohlásil, že udělení pořadatelství olympijských her Pekingu pomůže podpořit rozvoj lidských práv v Číně. V posledních měsících ale čínské úřady porušují svobodu projevu častěji než obvykle. Uplatňují také represe proti novinářům a aktivistům. Zatčení Chu Ťie, vedoucího aktivisty za lidská práva, který byl v roce 2007 nominován na Sacharovovu cenu, hluboce zasáhlo veřejné mínění. Chu Ťia byl zatčen pod záminkou, že podněcoval ostatní ke svržení národní vlády. Je mu stále upíráno právo na obhájce a na lékařskou péči.

Čína musí být donucena k plnění mezinárodních standardů v oblasti lidských práv a k dodržování těchto práv. Musí také skoncovat se zneužíváním olympijských her k omluvě protiprávního zadržování novinářů a disidentů. Měli bychom čínským úřadům stále připomínat základní myšlenku olympijského hnutí, tj. propojení sportu s vizí mírové společnosti a se zachováním lidské důstojnosti. Zároveň bychom měli vyzvat k okamžitému propuštění Chu Ťie a všech dalších aktivistů zadržovaných bez soudu, aby se mohli vrátit ke svým rodinám a aby se jim dostalo základní lékařské péče.

 
  
MPphoto
 
 

  Zbigniew Zaleski (PPE-DE).(PL) Paní předsedající, jen jsem se chtěl zeptat, zda tu také funguje postup zvednuté ruky, a pokud ano, chtěl jsem jen krátce říci, že i když v Číně nemůžete odhalit žádné zjevné znaky fungování kontrolního systému, přesto funguje. Obyvatelé se cítí silně utlačováni tyranským režimem, který na ně systém uvalil. Jsme přesvědčeni, jak už tady jiní kolegové přede mnou řekli, že naším úkolem je o této situaci informovat zbytek světa. To je jediná zbraň, kterou máme k dispozici. Můžeme si vážit ekonomického rozvoje Číny, ale stěží nalezneme jinde na světě zemi, kde jsou lidé tak prostoupeni strachem a autocensurou. Proto si nesmírně vážím těch statečných obyvatelů Číny, kteří riskují svá zaměstnání, svou svobodu a samotné životy proto, aby upozornili na tuto situaci. Je naší morální povinností se postavit na jejich stranu. Jiné řešení nemáme, jiná alternativa neexistuje.

 
  
MPphoto
 
 

  Ryszard Czarnecki (UEN).(PL) Paní předsedající, ještě bych rád k poznámkám svého kolegy poslance z Polska připojil dotaz na paní komisařku Kunevovou a využil tak její přítomnosti zde ve sněmovně. Je skutečně možné na pozadí událostí několika uplynulých let prohlásit, že se v Čínské lidové republice opravdu zlepšuje situace v oblasti dodržování lidských práv? Znamená to tedy, že díky olympijským hrám, které se mají letos v červenci konat v Pekingu, se mohou čínští disidenti nyní cítit bezpečněji, a že vztahy s Tchaj-wanem nyní fungují na mnohem civilizovanějším základě? Zlepšila se v posledních dvou nebo třech letech dostupnost internetu? Byl bych paní komisařce vděčen za její odpověď. Ostatně, Bible nám říká: „Ptej se a bude ti odpovězeno“.

 
  
MPphoto
 
 

  Meglena Kuneva , členka Komise. - Vážená paní předsedající, před pouhým měsícem zde v této sněmovně má kolegyně, komisařka Ferrero-Waldnerová, vyjádřila hluboké znepokojení nad nepřetržitým a systematickým útlakem obránců lidských práv v Číně. Komise byla proto o to více znepokojena, když se dozvěděla o svévolném zatčení pana Chu Ťie, a má ještě v živé paměti, že byl v minulosti za svou činnost v oblasti lidských práv opakovaně mučen a týrán.

Jsme rovněž znepokojeni obavami o zdraví pana Chu Ťie. Trpí žloutenkou typu B a denně musí brát léky. Nemáme zprávy, zda má zaručen denní přístup k lékům, které potřebuje, a zda se během svého zadržování v pekingském zadržovacím středisku v Toukečuangu může spoléhat na lékařskou péči.

Podle názoru Komise ukládá zadržování pana Chu Ťie Evropské unii povinnost zaujmout pevné stanovisko na základě jasného úsudku, že k zatčení došlo v důsledku svobodného a čestného vyjádření pana Chu Ťie o útlaku obránců lidských práv, a to prostřednictvím telefonického spojení s účastníky zasedání podvýboru Evropského parlamentu pro lidská práva v listopadu 2007.

Tento případ nápadně připomíná osud Cchao Tunga, autora petice na záchranu hnutí Falun Gong, který byl zatčen, a je stále vězněn, poté, co se v květnu 2006 setkal v Pekingu s místopředsedou Evropského parlamentu. Zadržování pana Chu Ťie vyžaduje reakci EU, která je mezinárodním ochráncem bojovníků za lidská práva. EU trojka včera předala čínským úřadům diplomatickou demarši požadující jeho okamžité propuštění. Upřímně doufáme, že čínské orgány pochopí, že otázka obránců lidských práv má významný dopad na postavení Číny u evropské veřejnosti, a že budou podle toho jednat.

Ráda bych znovu tuto sněmovnu ujistila, že EU bude důkladně monitorovat vývoj případu pana Chu Ťie.

Komise by ráda využila této příležitosti a opětovně vybídla čínskou vládu, aby umožnila projevy všech forem názorů. Tento důležitý faktor ovlivňuje utváření celkového názoru na Čínu v očích mezinárodní veřejnosti, zejména v tomto roce, kdy se Čínu upírá pozornost celého světa z důvodu příprav na olympijské hry. Jsme přesvědčeni, že poskytnutím práva na svobodu projevu lze dosáhnout mnohem stabilnější situace ve společnosti.

Dovolte mi na závěr uvést, že Komise zintenzívní své úsilí o zlepšení celkové situace v oblasti lidských práv v Číně. V této souvislosti budeme i nadále plnit pomocnou úlohu v rámci trojky při přípravách dialogu a semináře o lidských právech mezi EU a Čínou s cílem zajistit větší orientaci na cíl v průběhu diskusí.

Navzdory pomalému pokroku v oblasti lidských práv v Číně jsme pevně přesvědčeni, že dialog mezi EU a Čínou o lidských právech zůstává i nadále jedním z nejúčinnějších pokusů o začlenění Číny do otevřených a podrobných diskusí, jejichž cílem je dosáhnout reforem v oblasti lidských práv v této zemi.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se uskuteční na konci rozpravy.

 
  

(1)Viz zápis.


11.2. Situace v Konžské demokratické republice a znásilnění jako válečný zločin (rozprava)
MPphoto
 
 

  Předsedající. Dalším bodem je rozprava o šesti návrzích usnesení o situaci v Konžské demokratické republice a znásilnění jako válečném zločinu(1).

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda , autor. (ES) Paní předsedající, použití sexuálního násilí, a zvláště znásilnění jako válečné zbraně není bohužel nic nového.

Historický význam má také přijetí Římského statutu Mezinárodního trestního soudu z roku 1998, jmenovitě jeho články 7 a 8, v nichž je stanoveno, že znásilnění, sexuální otroctví, vynucená prostituce, vynucené těhotenství, vynucená sterilizace nebo každá jiná forma sexuálního násilí jsou zločiny proti lidskosti a válečné zločiny, které jsou z hlediska posuzování a trestního stíhání srovnatelné s mučením nebo závažným válečným zločinem bez ohledu na to, zda byly spáchány během ozbrojeného konfliktu.

Válečný konflikt v Konžské demokratické republice ukazuje, do jaké míry si tento problém zasluhuje mnohem více pozornosti, než mu bylo dosud věnováno. Každoročně se objevovaly desítky tisíc zpráv o znásilněních nebo sexuálních napadeních v tomto regionu. K mnoha případům docházelo navíc v táborech pro vystěhovalce nebo uprchlíky a většinou se jich dopouštěli příslušníci vládních vojenských sil, členové povstaleckých skupin nebo jiných vojenských sil.

Považuji za mimořádně důležité, aby Evropský parlament tyto praktiky nejen odsoudil, ale aby vybídl úřady v Konžské demokratické republice k jejich okamžitému zastavení, vyšetření a předložení před řádný soud, který usvědčí a potrestá viníky, a zaručí ochranu obětem, svědkům a rodinným příslušníkům.

Musíme připomenout také našim orgánům, že rezoluce 1325 Rady bezpečnosti OSN zdůrazňuje odpovědnost členských států za skoncování s beztrestností, a stíhání osob odpovědných za zločiny proti lidskosti a válečné zločiny, včetně zločinů souvisejících se sexuálním násilím nebo jiným druhem specifického násilí páchaného na ženách.

 
  
MPphoto
 
 

  Erik Meijer, autor. – (NL) Paní předsedající, evropské státy vytvořily v Africe kolonie sloučením kmenů, které spolu neměly dobré vztahy, a jejich vlastní kmeny rozdělily hranicemi, které vedly přímo uprostřed jejich území. Konžská demokratická republika, obrovské území, na kterém žije velké množství různých rasových skupin, neměla tu možnost, aby si během belgické kolonizace před rokem 1960 postupným budováním vlastní samosprávy vytvářela cestu k nezávislosti. Ta se náhle stala nevyhnutelnou poté, co Anglie a Francie na konci 50.let udělily nezávislost menším sousedním koloniím, částečně v důsledku osvobozeneckých válek v Maroku, Tunisku, Alžírsku a Keni.

Od té doby je Kongo trvale zmítáno válečnými konflikty. V prvních letech to byl konflikt mezi stoupenci Josepha Kasavubuy ze západu, Patrice Lumumby ze severovýchodu a Moise Kapenda Tshombeho na jihovýchodě. Každý z nich reprezentoval jinou ideologii a jiné zájmy, ale co je důležitější, každý se těšil oblibě jen u omezené části konžského obyvatelstva.

Krutá vojenská diktatura zbohatlíka Mobutua držela celou zemi léta ve zdánlivém míru a jednotě, ale rozdíly nikdy překonány nebyly. Ani poslední volby nepřinesly očekávanou jednotu nebo dobrou spolupráci. Země zůstává i nadále zónou konfliktů s pohyblivými hranicemi, kde stejně jako v 60. letech nejde o nic jiného, než o vytýčení hranic etnických území a kontrolu na těžebními oblastmi. A z toho profitují zahraniční společnosti. V současné době se zdá, že v konfliktu jde o to, která skupina z onoho množství různých kmenů získá nadvládu nad ostatními. Z toho usuzuji, že Kongo nemá vyhlídky na lepší budoucnost.

Krutosti, o nichž se rezoluce zmiňuje, včetně všeobecného bezpráví a četných znásilnění, jsou projevem tohoto chaosu. Zákon z roku 2006 proti sexuálnímu násilí tento problém nevyřeší, pokud bude konflikt pokračovat a pokud bude i nadále tolik lidí nuceno žít bez domova.

Rezoluce se správně odvolává na úlohu představitelů vlád, mírových sil a organizací poskytujících pomoc, kteří by měli udělat vše proto, aby zabránili uvedeným krutostem, aniž by do nich sami byli zavlečeni. Uznání znásilnění, vynuceného těhotenství, sexuálního vykořisťování a dalších podob sexuálního násilí za válečné zločiny ze strany Evropské unie a Organizace spojených národů je základním předpokladem ke změně, ale odstranění živné půdy pro násilí se bude muset odehrát na místě samém.

 
  
MPphoto
 
 

  Ryszard Czarnecki , autor - (PL) Paní předsedající, navštívil jsem Konžskou demokratickou republiku před pouhými třemi týdny, takže mé znalosti tamější situace se neopírají výlučně o dostupné dokumenty, i když jejich význam je nesporný.

Je to skutečně nešťastná země, která zažila časté změny vlastního názvu. Říkávalo se jí Kongo, pak to byl Zair a nyní je známá pod jménem Konžská demokratická republika. nohem častěji než změny názvu však zažívala masové přesuny obyvatelstva. V dokumentech, které máme před sebou, se uvádí, že jen v minulém roce bylo 400 000 obyvatel této země donuceno opustit své domovy. Celkový počet lidí, kteří byli v posledních letech k podobnému zoufalému činu donuceni, je ale čtyřikrát vyšší, okolo 1,5 milionu.

Měl bych se také zmínit o znásilňování jako o zbrani používané vědomě k politickým účelům jak stoupenci povstalců na jedné straně, tak policií a armádou na straně druhé. Tento stav je skutečně bezprecedentní s ohledem na totální bezmocnost Africké unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Tadeusz Zwiefka , autor - (PL) Paní předsedající, mám silný dojem, že slova „demokratická republika“, která jsou součástí oficiálního názvu Konga, jsou v dnešní době obsahově prázdná, protože je to právě tato země, v níž se před našimi zraky odehrává jedna z nejhorších humanitárních krizí posledních let.

Více než 650 000 lidí je nepřetržitě přemísťováno po celé zemi. Jen z jedné provincie, Kivu, bylo v posledních pěti letech vystěhováno 80 % rodin, přibližně 1 000 žen se stává každý měsíc obětí znásilnění, a z desítek tisíc dětí se stávají vojáci. V Konžské demokratické republice je postup armád doprovázen všemi možnými projevy násilí a zločinného jednání vůči civilnímu obyvatelstvu, znásilňováním, vražděním a drancováním. Sexuální násilí je používáno k zastrašování a trestání obyvatel Konžské demokratické republiky, kteří se postavili na nesprávnou stranu konfliktu. Je všeobecně známo, i na základě údajů Lékařů bez hranic, že 75 % všech případů znásilnění je spácháno ve východní části Konžské demokratické republiky. Znásilnění je doprovázeno barbarským mučením, bitím holí a mrzačením nožem. Mnoho mladých žen bylo přinuceno k sexuálnímu otroctví.

Za zmínku také stojí fakt, že v Konžské demokratické republice je v současné době rozmístěn největší vojenský mírový sbor OSN, čítající přes 17 000 vojáků. Jaká je hlavní forma prevence sexuálního násilí? Jsou to hesla na zdech hlásající, že znásilnění je nelidské. Nejznepokojivější je ale fakt, že samotní vojáci OSN se stali součástí tohoto skandálu. Vyšetřovatelé OSN odhalili, že ve více než jednom případě vojáci OSN nutili konžské dívky k prostituci. Bohužel, potrestat dotyčné vojáky bylo nemožné, protože velitelé jejich jednotek dělali co mohli, aby zabránili trestnímu stíhání. Vojáci se ve více než jednom případě dopustili násilí, místo aby pro němu chránili, a tyto případy se stále množí. Takový stav nelze označit jinak než jako skandální.

Chtěl bych vyzvat mezinárodní společenství k podpoře přijetí bezodkladných rozhodných opatření k identifikaci a potrestání osob odpovědných za zločiny sexuální povahy. Chtěl bych také zdůraznit, že země vysílající své jednotky na vojenské mise pod záštitou OSN jsou odpovědné za řádné vyšetření všech obvinění z páchání trestné činnosti pracovníky mírových misí.

Uvědomuji si, že možnosti Evropské unie týkající se řešení konfliktů tohoto typu jsou omezené. Nicméně požaduji, aby byly uvolněny finanční prostředky na uspořádání mírové konference v Kivu. Pomoc Evropské unie by se měla zaměřovat také poskytování lékařské, právní a sociální pomoci všem obětem sexuálního násilí.

Věřím, že Evropská unie a OSN formálně uznají všechny druhy trestné činnosti sexuální povahy za zločiny proti lidskosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Josep Borrell Fontelles , autor. (ES) Paní předsedající, popis násilností v konžské provincii Kivu ve mně vyvolává neodvratitelný pocit znechucení. Naši kolegové poslanci popsali, co se tam děje, a já to nehodlám opakovat. Nejen že tyto zločiny musíme společně odsoudit, pak bychom ale mohli být jen hlasem volajícího na poušti: my musíme udělat něco, abychom je zastavili, to znamená vyvinout tlak na konžskou vládu, protože to nejsou jen povstalci, ale i vládní ozbrojené síly, které páchají tyto krutosti, jejichž smyslem je pokořování žen a podrývání mravních základů společnosti, ve které žijí.

Musíme přimět Organizaci spojených národů a Evropskou unii, aby prohlásily sexuální násilí za zločin proti lidskosti. Musíme požádat Komisi, aby vyčlenila pro Kongo prostředky rozvojové pomoci, výlučně a přednostně na právní, sociální a lékařskou pomoc obětem. právní, sociální a lékařskou pomoc

Musíme přimět zaměstnance OSN pracující v místě, aby za své prvořadé úkoly považovali obranu obětí a pátrání po osobách odpovědných za zločiny. Abychom toho docílili, musíme nejprve rozšířit mandát mise OSN v Konžské demokratické republice a tím vytvořit přímější vazbu na prevenci výskytu podobných zločinů.

V neposlední řadě musíme vyzvat účastníky konference v Kivu, aby předložili soubor konkrétních výsledků požadujících spravedlnost a přijetí odpovědnosti, protože pokud se po všem, co se stalo, násilníci dočkají beztrestnosti tím, že obléknou uniformy oficiální armády Konžské republiky, budou oběti pokořeny dvojnásob – nejprve znásilněním samotným a poté znovu, když zjistí, že nebude potrestáno.

Tyto kroky můžeme a musíme podniknout. Věřím, že Komise bude věnovat tomuto problému náležitou pozornost, a že na základě mé žádosti přesměruje finanční prostředky rozvojové pomoci pro Kongo tak, aby pomáhaly obětem a zabránily pokračování tohoto barbarského masakru ženské důstojnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Urszula Gacek , jménem skupiny PPE-DE. – (PL) Paní předsedající, text usnesení, který máme před sebou, obsahuje alarmující údaje. Nesmíme však zapomínat, že za touto smutnou statistikou se skrývají tragické osudy mnoha žen.

Chtěla bych sněmovně vyprávět příběh Lumo. Stala se obětí hromadného znásilňování v roce 1994. Útok byl tak brutální, že mladá žena utrpěla těžká vnitřní zranění s trvalými následky. Po dlouhých letech léčení a čtyřech operacích ještě stále není zcela zdráva a pravděpodobně se již nikdy úplně nezotaví. Její snoubenec ji zavrhl, stejně jako většina její rodiny a společnosti. Jedinou oporou jí byla její matka a africká charitativní organizace HEAL Africa. HEAL Africa provozuje nemocnici v Gomě, která je baštou násilníků v Demokratické republice Kongo. Nemocnice se specializuje na léčbu obětí brutálních případů znásilnění. Úspěšnost lékařských zákroků je vysoká, a obětem je poskytována i psychologická podpora ze strany takzvaných „matek“.

Sněmovna by měla tyto lidi za jejich práci pochválit, ale jenom pochvala nestačí. Musíme zvážit, jakým způsobem jim můžeme poskytnout praktickou pomoc. Dlužíme ji nejen Lumo, ale i tisícům jejích konžských sester.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 
 

  Karin Scheele , jménem skupiny PSE.(DE) Paní předsedající, dnešním návrhem usnesení o situaci v Konžské demokratické republice, a o znásilnění a zneužívání jako válečných zločinech, vyzýváme Evropskou unii a Organizaci spojených národů, aby formálně uznaly znásilnění, nucené oplodnění, sexuální otroctví a jakékoli další podoby sexuálního násilí za zločiny proti lidskosti, a za možnou formu mučení. Požadujeme také vyvinutí tlaku na konžskou vládu, aby skoncovala se situací, v níž jsou tyto zločiny beztrestně páchány. Tato opatření jsou nutná ke zlepšení hrozivé situace, v níž se nacházejí stovky tisíc žen.

Násilí, kterému jsou vystavovány ženy v Konžské demokratické republice, je nepředstavitelné. V provincii Kivu byla více než třetina všech žen znásilněna, a mnohé z nich jsou dlouhodobě opakovaně zneužívány. Tato situace trvá mnoho let. Většina pachatelů jsou vojáci z obou táborů, příslušníci konžských bezpečnostních sil a policie. Zvláštní zpravodajka OSN pro násilí na ženách předložila svou zprávu vloni v září.

Krutosti páchané příslušníky ozbrojených sil jsou nepředstavitelně brutální a jejich cílem je zajistit celkovou fyzickou a psychickou destrukci ženy. Trauma ze znásilnění bývá umocněno faktem, že mnoho obětí následně trpí sociální diskriminací a ostrakismem ze strany vlastní rodiny a komunity. To je také jeden z důvodů, proč je nahlašována jen část skutečně spáchaných znásilnění.

S odvoláním na svého kolegu pana Fontellese bych chtěla uvést, že požadujeme rozšíření mandátu OSN o ochranu civilistů před sexuálním násilím. Zprávy o sexuálním zneužívání páchaném příslušníky mírových sil OSN musejí být důkladněji vyšetřeny a odpovědné osoby postaveny před soud.

Před několika dny byla v Gomě zahájena konference o míru, bezpečnosti a rozvoji. Naléhavě vyzýváme všechny účastníky, aby se zabývali problémem sexuálního násilí vůči ženám a dívkám, zavázali se postavit osoby odpovědné za uvedené zločiny před soud a skoncovali se současnou situací, v níž mohou být tyto zločiny páchány beztrestně.

 
  
MPphoto
 
 

  Marcin Libicki , jménem skupiny UEN. – (PL) Paní předsedající, dnes diskutujeme o znásilnění jako válečném zločinu páchaném v Demokratické republice Kongo. Je ironií, že se tato země nazývá Konžská demokratická republika. Zdá se, že čím častěji se dnes slovo demokracie objevuje v názvech a projevech, tím méně lidských práv je přiznáno obyčejným lidem.

Ještě jednou opakuji, že jedinou cestou, jak udržet na uzdě africké vojenské diktátory, kteří byli dosazeni do prezidentských křesel, jsou ekonomické sankce nebo vojenská intervence. Dokud Evropská unie nevytvoří policejní sbor, který nebude, pochopitelně, zasahovat do každé občanské války, ale bude alespoň vykonávat dozor nad takzvanými uprchlickými tábory v Konžské demokratické republice, v nichž jsou páchány ty nejhorší zločiny, tak nebudeme schopni v této věci dělat nic jiného, než o ní mluvit. A během této nekonečné debaty budou lidé dál trpět a umírat.

 
  
MPphoto
 
 

  Hiltrud Breyer , jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Paní předsedající, hrůzné hromadné znásilňování v Kongu je systematicky organizováno, což znamená, že je využíváno také jako součást vojenské strategie, a to pak už nemluvíme o válce, ale o sexuálním teroru páchaném na ženách. Brutální znásilňování je nyní používáno každou soupeřící stranou ve východním Kongu, místní kmenovou domobranou nebo vojáky národní armády, jako symbol moci a jako prostředek zastrašování.

Jsou to právě nejslabší články společnosti, ženy, děti a dokonce nemluvňata, které jsou barbarsky zneužívány, úmyslně zraňovány, zohavovány, infikovány virem HIV a jinými nakažlivými chorobami a dokonce zabíjeny. Jak již víme a jak jsme slyšeli, míra brutality překračuje rámec lidského chápání, a proto naléhavě požadujeme, aby znásilnění bylo konečně odsouzeno jako zločin proti lidskosti, válečný zločin a jako forma mučení. Co navíc čeká znásilněné oběti, když se traumatizované vrátí do svých vesnic po řadě bolestivých operací, při nichž řada z nich přijde o veškeré pohlavní orgány, jen opuštěnost a skromný nebo žádný příbytek.

Proto mohu jen podpořit slova pana Borrella a paní Scheeleové: musíme evropské peníze použít také na zřizování ubytoven pro ženy, které mohou sloužit jako útočiště po návratu z nemocnice, a kde se mohou pokusit začít nový život. Vždyť psychické násilí, které tyto ženy musely snášet spolu s násilím fyzickým, je skutečně nezměrné.

Víme, že většina útoků byla spáchána povstalci, ale odpovědnost za téměř jednu pětinu evidovaných případů se připisuje vládním vojenským a policejním jednotkám, a je skutečně ostudné, že dosud ani jediný viník nebyl zatčen nebo obviněn. Čas prázdných slov je pryč. Požadujeme politická opatření od OSN, Evropské unie, protože pokud bychom …

(Předsedající řečnici přerušila)

 
  
MPphoto
 
 

  Urszula Krupa , jménem skupiny IND/DEM. – (PL) Paní předsedající, když jsem se před nedávnem zúčastnila rozpravy o sexuálním otroctví v Japonsku během druhé světové války, vyjádřila jsem rovněž svůj protest proti brutálnímu násilí na ženách, které je v současné době pácháno v Konžské demokratické republice. Podle zdrojů Lékařů bez hranice je 75 % všech znásilnění na celém světě pácháno v Konžské demokratické republice. Ještě hrozivější je, že násilí, k němuž v Kongu dochází, je doprovázeno obzvláštní krutostí. Nevyhýbá se ani tříletým děvčátkům.

Ozbrojené skupiny používají znásilnění jako taktickou metodu ke zlomení odporu a potrestání etnických skupin. To platí nejen pro ozbrojené povstalce, ale i pro příslušníky konžské armády. Spolu s nedostatkem potravin a chorobami přispěla bezprecedentní míra sexuálního násilí a agrese k proměně této oblasti v hotové peklo na zemi. Neměli bychom však zapomínat, že nepřátelství mezi kmeny má své kořeny v koloniální době, kdy jeden kmen byl upřednostňován na úkor druhého.

 
  
MPphoto
 
 

  Leopold Józef Rutowicz (UEN).(PL) Paní předsedající, Konžská demokratická republika je největší zemí v Africe. Je bohatá na přírodní zdroje, jako je voda, tropické pralesy, a zemědělská půda, ale civilizace se v této zemi rozpadla již před mnoha lety. Více než čtyři miliony lidí zahynulo v Konžské demokratické republice v důsledku dvou občanských válek, kmenových konfliktů a vojenské činnosti ozbrojených skupin a povstalců. K již tak tragické situaci se přidávají ještě masové deportace obyvatel z oblastí jejich původního osídlení, zkorumpované a nefungující vlády, epidemie AIDS a v nedávné době také útok viru Ebola.

Jak můžeme těmto lidem pomoci? Kromě humanitární a technické pomoci je nezbytné se vypořádat s vůdci a organizátory odpovědnými za tyto hrůzné činy. Nebyli ještě potrestáni a měli by být vyloučeni z konžské společnosti. Zločinci odpovědní za genocidu by měli být stíháni zvláštními mezinárodními silami, aby mohli být postaveni před řádný soudní tribunál.

 
  
MPphoto
 
 

  Zbigniew Zaleski (PPE-DE).(PL) Paní předsedající, nechci opakovat, co již bylo řečeno, jen jednoduše konstatuji, že pokud jde o nás, není pochyb, že pomoc musí být poskytnuta. Doufejme, že pomoc bude co nejrozsáhlejší a nejúčinnější.

Chtěl bych ještě uvést, že když jsem byl v Demokratické republice Kongo během voleb, byl jsem zděšen zjištěním, že chlapci kolem 13 let věku, a někdy i mladší, se učí dvěma věcem: bojovat a znásilňovat dívky ještě mladší než jsou sami. Taková je tvář takzvaných vojáků ze skupiny podporující opozičního prezidentského kandidáta, pana Bembu. Není to, bohužel, výjimečný jev. Situace je podobná ve všech znepřátelených skupinách. Proto podporuji prohlášení pana Borrella, že dostupné fondy a prostředky by měly být určeny, mimo jiné, na převýchovu těchto mladých lidí. Zvyknou-li si na současný způsob života, pak jediná budoucnost, na kterou se mohou těšit, je život ve zločinecké bandě, znásilňování a vraždění. Něco se s nimi musí stát. Zdá se, že čelíme výzvě, jak těmto lidem pomoci změnit jejich postoj k životu a k opačnému pohlaví.

 
  
MPphoto
 
 

  Meglena Kuneva , členka Komise. Paní předsedající, Komise je i nadále mimořádně znepokojena zhoršující se situací v oblasti lidských práv – a zejména široce rozšířeným sexuálním násilím – ve východní části Konžské demokratické republiky Kongo, a rozhodně odsuzuje všechny akty násilí na ženách.

V ovzduší plném násilí a nejistoty se všechny ozbrojené složky působící v Konžské demokratické republice, včetně jednotek národních ozbrojených sil, do určité míry podílejí na dramatickém nárůstu počtu těchto činů. V tomto kontextu je důležité podporovat boj proti beztrestnosti, ale také se zabývat hlavními příčinami celého problému. Nelze zapomínat na to, že sexuální násilí ve východní části Konžské demokratické republiky je trvale zakořeněno v nekonečném konfliktu plném násilí, který se v tomto regionu odehrává.

K zajištění udržitelné bezpečnosti a stability, dvou klíčových předpokladů pro zastavení šíření sexuálního násilí v Konžské demokratické republice, je nutný mír. Proto také Komise a členské státy EU nepřetržitě podporují politické řešení krize ve východní části Konžské demokratické republiky.

Konference o míru, bezpečnosti a rozvoji, která probíhá v Kivu, by se spolu s dohodou, která byla podepsána mezi Konžskou demokratickou republikou a Rwandou v listopadu 2007 v Nairobi, skutečně mohly stát významným krokem vpřed v celém procesu, i když region bude muset čelit ještě mnoha výzvám předtím, než bude v Kivu dosažen udržitelný mír.

Uvedené úsilí však samo o sobě nestačí, musí být doprovázeno aktivní podporou posilování úlohy státu při poskytování ochrany obyvatelům. Komise v tomto ohledu spolupracuje se členskými státy na posilování právního státu a odstranění beztrestnosti tím, že podporuje reformu bezpečnostního sektoru, jehož součástí je armáda, policie a sektor spravedlnosti.

Ráda bych se zastavila u některých dotazů poslanců a pokusila se na ně odpovědět. Komise se zabývá problémem sexuálního násilí a kriminality především prostřednictvím projektu financovaného větším počtem dárců, který je zaměřen na oblast spravedlnosti a obnovy ve východní části Konžské demokratické republiky, mimo jiné, na zvyšování odborných schopností soudních pracovníků a posilování právní pomoci obětem sexuálního násilí.

Komise navíc poskytuje významnou humanitární pomoc Konžské demokratické republice, zejména provinciím Uturi a Kivu – ročně ve výši zhruba 40 milionů eur. Naše humanitární programy a programy zdravotní péče přihlížejí k násilí na ženách, o němž se zmiňovali, jak z hlediska jejich tvorby, tak z hlediska zvyšování osvěty.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se uskuteční na konci rozpravy.

 
  

(1) Viz zápis.


11.3. Egypt (rozprava)
MPphoto
 
 

  Předsedající. Dalším bodem je rozprava o šesti návrzích usnesení o Egyptu(1).

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda , autor. (ES) Paní předsedající, na úvod bych rád řekl, že tento parlament by se dopustil závažné chyby, kdyby podlehl tlaku těch, kteří by byli raději, kdybychom nediskutovaly o problémech, které mohou v některých zemích vyvolat neklid, obzvláště když veřejně odsuzují porušování lidských práv.

S některými zeměmi, jako jsou země v rámci evropské politiky sousedství, udržujeme privilegované vztahy. S těmito zeměmi musíme vést zvláště jasný dialog a připomínat jim, že obchod nemůže a nikdy nesmí být, ani zde ani tam, oddělován od dodržování lidských práv.

Situace v Egyptě si zasluhovala určité zamyšlení a také vztahy mezi Egyptem a Evropskou unií si podobné zamyšlení vynutily. Je proto více než legitimní odsoudit, a v tomto usnesení tak činíme, pronásledování řady nevládních organizací, zvláště organizací bránících lidská práva, kterého jsme v současné době svědky v Egyptě, a vyjádřit podporu kampani za svobodu sdružování vedenou řadou sociálních hnutí v zemi.

 
  
MPphoto
 
 

  Paulo Casaca , autor. − (PT) Paní předsedající, i já musím zdůraznit, že samozřejmě neexistují hranice nebo posvátná místa, v nichž by lidská práva nebyla prvořadým zájmem. Musíme ale vzít v úvahu fakt, že jsme byli svědky ochoty egyptského ministra zahraničí, který přišel do Výboru pro zahraničí věci Evropského parlamentu, aby odpověděl na všechny otázky týkající se porušování lidských práv, které mu byly položeny . Já jsem tam byl a otázky jsem mu kladl, a nějaké odpovědi jsem od pana ministra dostal.

Kromě určitých negativních faktorů tento návrh usnesení vyzdvihuje i některé pozitivní faktory, které považuji za důležité, jako např. závazek odvolat výjimečný stav v tomto roce, v zásadě během několika měsíců, a spolupráci v boji proti pašování zbraní v Gaze. Podle mého názoru bychom měli využít ochoty egyptských úřadů a podpořit je v úsilí o nápravu některých závažných případů porušování. V této souvislosti musím poukázat na pokračující věznění bývalého kandidáta na prezidenta Egyptské republiky. Chtěl bych opakovaně vyzvat ke skoncování s touto situací, protože jedině tento postup je koherentní se základními principy země, která brání lidská práva, za kterou se Egypt opakovaně prohlašoval, a k jejichž dodržování se zavázal.

 
  
MPphoto
 
 

  Erik Meijer , autor. – (NL) Paní předsedkyně, v Egyptě nemá demokracie tradici. Mladí příslušníci armády Nasser a Naguib, kteří před více než 50 lety svrhli špatně fungující režim krále Farouka, přinesli naději na změnu a pokrok. Nasser vrátil svým lidem hrdost a stal se zdrojem inspirace pro budoucnost, jeho úkolem bylo skoncovat se zaostalým a pokořeným Egyptem. Po řadě hrůzných válek jeho nástupce Sadat dal Egypťanům naději na trvalý mír se sousedním Izraelem.

Současný prezident Mubarak nenabízí žádnou naději. Stal se symbolem stagnace. Jeho vláda se vyznačuje pouze tím, že se tvrdou rukou snaží udržet stabilitu, aby v něm okolní svět viděl spojence proti terorismu a islámskému fundamentalismu. Nenabízí však žádnou demokratizaci a vyhlídky do budoucna. Opozici připouští pouze selektivně, nedostává se jí ale takového prostoru, jaký běžně mají opoziční strany v parlamentních demokraciích. V důsledku toho se zdá, že vytváří živnou půdu pro vnitřní konflikt mezi fundamentalisty a demokraty.

Nesnášenlivost vůči náboženským menšinám, včetně velké koptské křesťanské menšiny, která v Egyptě žije po staletí, také narůstá. Dlouhodobou stabilitu nelze budovat na těchto základech, kdy se problémy neřeší, ale zakrývají násilím. Proto má toto zásadní usnesení veškeré opodstatnění pro přijetí.

Sabotování činnosti nevládních organizací, zastrašování oponentů, diskriminace menšin, zatýkání a mučení a další doložená selhání vedou k obavám z nejhoršího, pokud jde o nástupce Mubarakova režimu. Zdá se, že Egypt se propadl zpět do zaostalosti, která před 60 lety provázela vládu krále Farouka. Evropské vztahy s Egyptem by měly pomoci vypořádat se s touto situací v co nejširší míře.

 
  
MPphoto
 
 

  Ewa Tomaszewska , autorka. (PL) Paní předsedající, postupné zhoršování situace v oblasti dodržování lidských práv v Egyptě vyvolává rostoucí znepokojení.

Změny ústavy usnadnily porušování lidských práv. Pod záminkou potřeby poskytovat ochranu proti teroristickým útokům, a v souvislosti s údajným problémem pašování zbraní do pásma Gazy, byly tajným službám přiznány dodatečné pravomoci. Snáze se tak mohou vyhýbat odpovědnosti za používání mučení. Utlačování z důvodu náboženského přesvědčení, zatýkání a dlouhotrvající zadržování bez řádného soudu jsou dnes mnohem častěji na denním pořádku.

Organizace, jako je Amnesty International, které sledují dodržování lidských práv, upozornily na lhostejnost mezinárodního společenství vůči této situaci. Vyzývám Evropskou komisi, aby uvažovala o účinných metodách tlaku, který by vyvinula na egyptské úřady s cílem zastavit tento proces.

 
  
MPphoto
 
 

  Jana Hybášková , autorka. – (CS) Vážená paní komisařko, kolegové, Egypt je bezpochyby nejvýznamnější arabskou zemí, je kolébkou starobylé civilizace, nejdůležitějším arabským státem. Nikdo v Evropské unii a v tomto Parlamentu nepochybuje o tom, že Egypt je nejen klíčovým partnerem Evropské unie, ale partnerem dynamickým, připraveným a silným, a právě proto považujeme dialog s touto zemí za velmi důležitý a významný. Příští týden začínají nová jednání o akčním plánu mezi Evropskou unií a Egyptskou arabskou republikou. Je dobře, že náš Parlament jednomyslně a jasně vyjádří k těmto jednáním podporu a stává se hráčem v zahraniční politice. Jasně říkáme: partnerem Evropské unie nemůže být stát, který dovoluje tvrdé zásahy do nezávislosti starobylého demokratického institutu soudců, který dovolí týrání ve vězení, zabíjení imigrantů, který ruší svobodu projevu, blokuje internet a posílá členy parlamentu, jako synovce prezidenta Sadáta, před vojenský soud. Egypt je naším klíčovým spojencem v boji proti terorizmu, musí proto být klíčovým spojencem hlavně v potírání příčin terorizmu a radikalizace islámu. A právě proto nesmí takovým způsobem postupovat proti registraci nevládních organizací, nesmí ničit svobodu projevu a zejména musí hájit starobylou vládu práva, která vždy v Egyptu existovala. Věříme, že to Egypt dokáže a zejména věříme, že naše rezoluce přispěje Evropské komisi proto, aby sjednaný akční plán s touto zemí byl kvalitní. Děkuji za podporu.

 
  
MPphoto
 
 

  Bernd Posselt , jménem skupiny PPE-DE.(DE) Paní předsedající, jsem jedním z mála přítomných zde ve sněmovně, kdo měl tu čest být přítomen slavnému projevu prezidenta Sadata v Evropském parlamentu. Tento projev by mohl sloužit jako politický program pro Rok mezikulturního dialogu, který právě začal. Byl to jeden z nejvýznamnějších projevů, které kdy byly v této sněmovně proneseny.

Během let strávených v úřadu se i prezident Mubarak stal důležitým a spolehlivým partnerem Evropské unie, a to i navzdory mnoha nedostatkům a chybám, k nimž v Egyptě došlo. Proto zkrátka nemohu pochopit projev předsedy egyptského parlamentu, který přednesl v reakci na tento návrh usnesení. V tomto návrhu jen racionálním a slušným způsobem konstatujeme, že Egypt je jedním z našich nejvýznamnějších partnerů v oblasti Středomoří, a na základě řady konkrétních bodů a rozhodných faktů kriticky poukazujeme na nutnost dalších změn v Egyptě na jeho cestě k demokracii a právnímu státu.

Takový je náš závazek vůči našim občanům a vůči obyvatelům Egypta. Pochopitelně se domnívám, že přerušení vztahů, které nám nyní hrozí, by bylo zcela nesprávným krokem. Musíme spolu dále jednat, a proto podporuji tento návrh usnesení, který byl napsán racionálním jazykem, a vyzývám Egypťany, aby jej nepovažovali za selhání dialogu, ale za jasný signál k zahájení intenzivnějšího dialogu s Egyptem, o který tímto usnesením usilujeme.

 
  
MPphoto
 
 

  Bogusław Sonik (PPE-DE).(PL) Paní předsedající, chtěl bych se v rámci dnešní rozpravy o Egyptu zmínit o dvou aspektech, z nichž jeden tu byl již určitě zmíněn.

I když si myslím, že bychom měli udržovat a rozvíjet vztahy s Egyptem, a že by se Egypt měl stát hlavním partnerem EU v této části světa, začnu upozorněním, že koptičtí křesťané jsou v této zemi považováni za druhořadé občany. Týká se to těch, kteří praktikují ortodoxní víru i katolíků, a na to bychom ve vztazích s Egyptem neměli zapomínat. Již několikrát jsem se zmínil o tom, že bychom se měli situací náboženských menšin v této části světa podrobně zabývat a vypracovat zprávu na toto téma.

Druhým aspektem, o němž bych se rád zmínil je fakt, že dokud nebude nalezeno řešení konfliktu mezi Izraelem a Palestinou na Středním východě, nemůžeme hovořit o trvalém míru, demokracii a dodržování lidských práv v této oblasti. V tomto konfliktu je skryt zdroj všeho násilí, terorismu a fanatismu, kterým je ohrožována i Evropa.

 
  
MPphoto
 
 

  Marcin Libicki (UEN).(PL) Paní předsedající, rád bych vyjádřil určité uspokojení, že v dnešní rozpravě o Egyptu nejsme nuceni hovořit o skutečných zločinech. Během čtvrtečních rozprav o lidských právech, jichž se obvykle aktivně účastním, se zpravidla projednávají mimořádně závažné a nebezpečné případy. Většinou se jedná o případy porušování lidských práv, vraždění a znásilňování. Dnes však můžeme cítit určité uspokojení, protože ve srovnání s tolika jinými případy, v Egyptě intervenujeme ve fázi, kdy ke zločinům ještě nedošlo, i když v této zemi dochází k porušování základních svobod. Díky naší včasné intervenci můžeme doufat v její vyšší účinnost a v zabránění případným závažnějším důsledkům. Obvyklým modelem v první etapě bývají restrikce médií - .v tomto případě zatýkání novinářů – a omezování sdružovacího práva. Všichni máme na mysli odborové svazy a pronásledování náboženských menšin. Další etapa je etapou zločinu. Naštěstí, v případě Egypta druhá etapa dosud nenastala.

 
  
MPphoto
 
 

  Meglena Kuneva , členka Komise. Paní předsedající, Komise věnuje důkladnou pozornost situaci v oblasti demokratických a lidských práv v Egyptě, který je jedním z našich partnerů v rámci Evropské politiky sousedství. Pečlivě sledujeme vývoj v oblasti díky naší delegaci v Káhiře a partnerství se členskými státy. Udržujeme také pravidelný kontakt s místními a mezinárodními nevládními organizacemi, které se zabývají otázkami lidských práv a demokracie.

Komise sdílí vaše obavy v souvislosti se zjevným zhoršováním situace v oblasti lidských práv v Egyptě, a počtem doložených případů porušování lidských práv, které se týkají zejména svobody projevu, mučení a špatného zacházení, a úcty k náboženským menšinám.

Komise vyzvala k rozsáhlejší politické reformě, a dodržování lidských práv považuje za zásadní součást partnerství EU s Egyptem. Proto využívá všech dostupných prostředků, aby povzbudila egyptské orgány k dosahování pozitivních výsledků v této oblasti.

Jako člen Rady OSN pro lidská práva se Egypt zavázal potvrdit „nejvyšší standardy v oblasti podpory a ochrany lidských práv“. EU důsledně poukazuje na význam dodržování lidských práv – obzvláště na základě článku 2 Dohody o přidružení – v rámci dvoustranných vztahů s Egyptem, včetně vztahů na nejvyšší úrovni.

Přijetím společného evropsko-egyptského akčního plánu v rámci Evropské politiky sousedství v březnu 2007 jsme získali další politický nástroj k podpoře dodržování lidských práv a základních svobod v Egyptě, založený podle našeho názoru na sdílených hodnotách. V akčním plánu je stanoveno zahájení formálního a pravidelného dialogu o lidských právech a demokracii na půdě Podvýboru pro politické záležitosti: lidská práva a demokracii, mezinárodní a regionální otázky. Cílem práce tohoto podvýboru je usnadnit vedení dialogu o všech aspektech lidských práv a demokracie, mezinárodních a regionálních otázkách v atmosféře vzájemného porozumění, ve vzájemné úctě ke stanoviskům druhé strany a na základě komplexního a demonstrativního přístupu. První zasedání podvýboru je svoláno na příští týden – 23. a 24. ledna 2007 – v Káhiře, a na něm bude moci Egypt konstruktivním způsobem prokázat svou odpovědnost vůči sdíleným hodnotám.

Komise je pevně přesvědčena, že dialog s Egyptem v rámci politických ujednání obsažených v dohodě o přidružení a v akčním plánu v rámci Evropské politiky sousedství je neúčinnějším způsobem, jak egyptské vládě tlumočit obavy EU ohledně dodržování lidských práv a mezinárodního práva.

Komise potvrzuje svůj závazek podílet se na reformním procesu v Egyptě prostřednictvím finanční a technické pomoci, a podpora politické reformě, lidským právům a demokracii zůstává nadále prioritou v rámci národního orientačního plánu na období 2007-2010 a Evropského nástroje pro podporu demokracie a lidských práv.

Jsem si jistá, že Evropský parlament bude naším silným spojencem v tomto úsilí.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Nyní přistoupíme k hlasování.

 
  

(1) Viz zápis.


12. Hlasování
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Dalším bodem je hlasování.

(Výsledky a další podrobnosti o hlasování: viz zápis)

 

12.1. Zatčení čínského disidenta Chu Ťie (hlasování)
  

- Po skončení hlasování:

 
  
MPphoto
 
 

  Bernd Posselt (PPE-DE).(DE) Paní předsedající, je to možné, aby kolegové, kteří v uplynulých dnech tak vytrvale požadovali jmenovité hlasování poslanců, dnes odpoledne tak nečinili, protože většina z nich zde vůbec není?

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Všichni byli informováni, pane Posselte.

 

12.2. Situace v Konžské demokratické republice a znásilnění jako válečný zločin (hlasování)

12.3. Egypt (hlasování)

13. Vysvětlení hlasování (pokračování)
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Nyní pokračujeme s vysvětlováním hlasování z dnešního poledne.

Paní Roithová, pan Helmer, pan Whittaker, pan Clark, pan Nattrass, pan Wise, pan Deva, pan Hannan a pan Kamall požádali o vysvětlení jejich hlasování ke zbývajícím zprávám z dnešního odpoledne.

Zjišťuji, že tito poslanci nejsou přítomni, ale pokud budou chtít, mohou předložit svá vysvětlení hlasování písemně.

 

14. Členství ve výborech a delegacích: viz zápis
  

 
  
MPphoto
 
 

  Paul Rübig (PPE-DE).(DE) Paní předsedající, rád bych vám poděkoval zejména za to, že jste přečetla jména poslanců, kteří dnes ráno obvinili tuto sněmovnu z nedemokratičnosti, protože jim nebylo umožněno promluvit. Podíváte-li se nyní do poslaneckých lavic těchto kolegů, kteří hlasitě protestovali a stěžovali si na absenci demokracie, zjistíte, že si ani nedali tu práci, aby zůstali až do konce zasedání. Takový přístup může jen ztěží být příkladem pro Evropu. Požaduji, aby tato poznámka byla vložena do zápisu.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Pane Rübigu, vaše poznámka bude zaznamenána.

 

15. Rozhodnutí o určitých dokumentech: viz zápis

16. Písemná prohlášení uložená v rejstříku (článek 116 jednacího řádu): viz zápis

17. Předání přijatých textů během schůze: viz zápis

18. Harmonogram nadcházejících zasedání: viz zápis

19. Přerušení zasedání
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Prohlašuji toto zasedání Evropského parlamentu za přerušené.

(Zasedání bylo ukončeno v16:20.)

 

PŘÍLOHA (Písemné odpovědi)
OTÁZKY RADĚ (Zodpovědnost za tyto odpovědi nese výhradně úřadující předsednictví Rady Evropské unie)
Otázka č. 14, kterou pokládá Cristobal Montoro Romero (H-0991/07)
 Předmět: Zodpovědnost Evropy za zhodnocování eura
 

V souvislosti se svou otázkou k ústnímu zodpovězení H-0806/07 ze dne 11. 10. 2007 a s písemnou odpovědí ze dne 14. 11. 2007 bych rád upozornil, že ve smyslu usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. listopadu 2007 o evropském zájmu: jak uspět v době globalizace (P6_TA(2007)0533) je rostoucí směnný kurz eura výsledkem rostoucí nerovnováhy ve třetích zemích a nízké poptávky v eurozóně.

Jakou úlohu by podle názoru Rady měla hrát EU ve zvyšování této dosud nízké poptávky, která je projevem nedostatku poptávky na straně spotřebitelů a nedostatečných investic podniků?

 
  
 

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu nebo členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na prvním lednovém zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v roce 2008.

Jak již bylo uvedeno v odpovědi na otázku H-0806/07 ze dne 14. listopadu 2007, EU provádí hospodářské politiky definované Lisabonskou strategií s cílem podpořit zaměstnanost v EU a posílit efektivitu hospodářství.

Ukázalo se, že domácí poptávka uvnitř EU, která by měla vyvážit pomalý růst v jiných důležitých hospodářských oblastech, v posledních měsících roste. Napomohlo tomu podstatné zvýšení zaměstnanosti, jež by mělo posilovat domácí poptávku i v budoucnu.

Rada na svém jarním zasedání v rámci integrovaných hlavních směrů novelizuje Širší zásady hospodářské politiky (Broader Economic Policy Guidelines - BEPG) pro Společenství a členské státy a v souladu s čl. 99 odst. 2 Smlouvy informuje Evropský parlament o svých doporučeních k BEPG. Toto doporučení bude obsahovat velmi jasnou definici opatření na podporu splnění cílů Lisabonské strategie na úrovni členských států i EU, včetně opatření stimulujících poptávku na straně spotřebitelů a investice.

 

Otázka č. 15, kterou pokládá Danutë Budreikaitë (H-0993/07)
 Předmět: Realizace projektu Nabucco
 

Evropská unie ve snaze snížit svou závislost na monopolních dodávkách zemního plynu z Ruska zahájila práci na projektu Nabucco. Tento projekt by měl propojit oblast Kaspického moře, Blízký východ a Evropu. Plynovod by měl vést z Íránu přes Turecko do Bulharska, Rumunska a Maďarska. Odtud by jedna větev vedla do Rakouska a druhá přes Slovensko do Polska. Připojení Polska na rozvodné sítě zemního plynu EU by pomohlo vyřešit problém se zapojením „ostrova“ zemního plynu Litvy, Lotyšska, Estonska a Finska do rozvodných sítí EU.

Jaký je v souvislosti s projektem Nabucco názor Rady na dohodu mezi italským podnikem Eni a ruským podnikem Gazprom na založení společnosti South Stream, která by se zabývala vývozem zemního plynu a vlastnila by plynovod vedoucí do jižní Evropy, jenž by byl jednou větví napojen na sítě střední Evropy? Kdy má být projekt Nabucco realizován?

 
  
 

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu nebo členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na prvním lednovém zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v roce 2008.

Vážená paní poslankyně, úvodem musím zmínit, že v pokynech k celoevropským energetickým sítím je plynovod Nabucco označen jako projekt evropského zájmu. To je dokladem důležitosti, jakou Rada i Parlament projektu Nabucco přikládají. Rada se nicméně nemůže vyjádřit k existující dohodě mezi podniky Eni a Gazprom, neboť jde o dohodu soukromou. Může se však vyslovit k projektu South Stream, o němž je veřejnost informována; pokud bude tento projekt uskutečněn dle plánu, přispěje k zajištění diverzifikovaných dodávek energie do Evropské unie. Rada v této souvislosti upozorňuje na to, že akční plán Energetická politika pro Evropu, schválený na zasedání Evropské rady na jaře 2007, „zdůrazňuje, že je nezbytné posílit bezpečnost dodávek pro EU jako celek, jakož i pro jednotlivé členské státy prostřednictvím účinné diverzifikace zdrojů a přepravních tras, což přispěje rovněž k větší konkurenceschopnosti vnitřního trhu s energií“.

Podle informací obdržených od investorů a od koordinátora Komise pro projekt Nabucco by měla být stavba plynovodu Nabucco zahájena v roce 2009. Plynovod by měl být uveden do provozu v roce 2012.

 

Otázka č. 16, kterou pokládá Dimitrios Papadimoulis (H-0997/07)
 Předmět: Návrh založit „Unii pro Středomoří“
 

Francouzský ministr pro evropské záležitosti představil dne 26. listopadu 2007 Výboru pro politické záležitosti Evropsko-středomořského parlamentního shromáždění plán, již dříve avizovaný francouzským prezidentem, na založení „Unie pro Středomoří“. Ministr Jean-Pierre Jouyet ve svém projevu prohlásil, že veškeré snahy o oživení barcelonského procesu selhaly. S touto iniciativou se ztotožnila jak Komise, tak partnerské země, jejichž reakce byly vesměs kladné.

Jaká opatření přijme Rada k oživení barcelonského procesu? Jaké je její stanovisku k návrhu založit „Unii pro Středomoří“?

 
  
 

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu nebo členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na prvním lednovém zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v roce 2008.

Zasedání ministrů zahraničních věcí v listopadu 2007 v Lisabonu bylo velmi úspěšné. Ministři mimo jiné schválili obsáhlý pracovní program na rok 2008 a přivítali dvě nové země (Albánii a Mauritánii) mezi účastníky barcelonského procesu. V Albufeiře se konalo historické jednání ministrů o migraci.

Barcelonský proces je a bude klíčovou součástí vztahů EU se středomořskými zeměmi.

Vítáme všechny iniciativy, které mohou přispět ke zlepšení profilu tohoto regionu a životních podmínek jeho obyvatel. Evropská unie se bude nadále snažit o co nejefektivnější harmonizaci práce ve prospěch zlepšení podmínek v regionu.

Rada ještě francouzský návrh na založení „Unie pro Středomoří“ neprojednala, a proto se k této otázce nemůžeme vyjádřit.

 

Otázka č. 17, kterou pokládá Philip Bushill-Matthews (H-0998/07)
 Předmět: Mudžáhidové íránského lidu
 

Vzhledem k výsledku posledního soudního řízení ve Spojeném království se táži, jak brzy hodlá Rada formálně rozhodnout o výkonu rozsudku ESD, podle nějž bylo zařazení Mudžáhidů íránského lidu (PMOI) na seznam zakázaných teroristických organizací nezákonné?

 
  
 

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu nebo členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na prvním lednovém zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v roce 2008.

Co se týče britské odvolací komise pro zakázané organizace (Proscribed Organisations Appeal Commission – POAC), Rada byla informována o tom, že ministerstvo vnitra Spojeného království hodlá podat stížnost; Rada se však nemůže vyjadřovat k vnitrostátním postupům.

 

Otázka č. 18, kterou pokládá David Martin (H-1000/07)
 Předmět: Dovozní clo na elektrické vozíky
 

V roce 2001 EU rozhodla, že elektrické vozíky poháněné motorem, které invalidé používají k dopravě, budou zařazeny mezi „vozidla určená k přepravě“, nikoli mezi „vozíky pro invalidy“. Tato klasifikace znamená, že ve třech členských státech, které tato vozidla dovážejí, se bude muset platit dovozní clo ve výši 10 %. Rozhodnutí o uvalení dovozního cla vychází ze stanoviska Světové celní organizace, podle níž tato vozidla s motorovým pohonem mohou být využita k přepravě na golfovém hřišti. Spojené státy americké naopak toto stanovisko odmítly.

Byla by Rada nakloněna zrušení dovozního cla na tato vozidla s motorovým pohonem?

 
  
 

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu nebo členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na prvním lednovém zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v roce 2008.

Je pravda, že „elektrické vozíky poháněné motorem“ jsou zařazeny mezi „vozidla určená k přepravě“ pod číslem položky v sazebníku EU 8703 10 18, na něž se vztahuje clo ve výši 10 %.

Toto zařazení se opírá o předpisy, které upravují mezinárodně dohodnuté zařazování do celní nomenklatury a byly zahrnuty do práva Společenství. Celní sazby uvedené v předpisech EU o clech jsou výsledkem mezinárodních jednání ve Světové obchodní organizaci a kompromisem mezi všemi zúčastněnými stranami. Jedná se i o bezpečnost dodavatelů z EU.

Pan Martin jistě ví, že celní sazby jsou předepsány v nařízení Komise o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku(1) (přijatém v souladu s nařízením Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987).

Rada by o zrušení všeobecných cel na dotyčné výrobky v rámci společného celního sazebníku mohla jednat pouze tehdy, navrhla-li by to Komise.

 
 

(1)Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 580/2007 v posledním znění (Úř. věst. L 138, 30.5.2007, s. 1).

 

Otázka č. 19, kterou pokládá Justas Vincas Paleckis (H-1001/07)
 Předmět: Mise EU v Kosovu
 

Stále častěji se objevují zprávy o tom, že Kosovo hodlá v blízké budoucnosti vyhlásit nezávislost a že nevylučuje možnost jednostranného vyhlášení. Je nezbytné, aby EU zaujala jednotné stanovisko. Nebude-li EU hovořit jedním hlasem, nebude moci splnit nejdůležitější úkol, který si vytyčila v oblasti zahraniční politiky – úspěšně realizovat správní misi v nezávislém Kosovu.

Jaké kroky Rada podniká a chystá se podniknout pro to, aby členské státy EU v této věci postupovaly jednotně? Co Rada soudí o připravenosti EU spravovat Kosovo? Jak si konkrétně představuje realizaci této mise?

 
  
 

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu nebo členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na prvním lednovém zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v roce 2008.

Na zasedání Evropské rady dne 14. prosince 2007 se hlavy států nebo předsedové vlád členských států EU shodli s generálním tajemníkem OSN na tom, že současná situace v Kosovu je nepřijatelná, a zdůraznili, že je nutné dospět k dohodě, která by pro stabilitu regionu měla zásadní význam.

Evropská rada rovněž zdůraznila vůli EU:

převzít hlavní úlohu při posilování stability v oblasti a při provádění dohody o budoucím statusu Kosova;

pomáhat Kosovu na cestě k trvalé stabilitě, mimo jiné prostřednictvím mise EBOP (v této souvislosti by Rada ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy měla stanovit pravidla a datum zahájení této mise);

pomáhat se zřízením mezinárodního civilního úřadu v rámci zprostředkovatelské role mezinárodního společenství.

Za tímto účelem vyslala EU v loňském roce do oblasti dvě přípravné jednotky, které mají připravit půdu pro možnou spolupráci na řešení kosovského problému. Přípravy probíhají dobře.

Jednotka zodpovědná za přípravu mezinárodního civilního úřadu (ICO/EUSR PT) začala pracovat v říjnu 2006. Jejím úkolem je připravit další mezinárodní civilní úřad, včetně úřadu PPEU, jakož i provádění možné dohody o statusu tohoto regionu.

Jednotka zodpovědná za plánování možné mise v oblasti právního státu (EUPT Kosovo) působí v Kosovu od května 2006. Mise plánovaná v rámci EBOP by měla zajistit odborné vedení, dohled a poradenství v širší oblasti právního státu. Měla by mít rovněž výkonné pravomoci v některých oblastech policejní práce, včetně zajištění veřejného pořádku a míru, soudnictví a celní správy. Mise by měla zaměstnat přibližně 1 800 zástupců mezinárodního společenství.

 

Otázka č. 20, kterou pokládá Frank Vanhecke (H-1003/07)
 Předmět: Rozšíření omezujících opatření vůči Zimbabwe
 

Společným postojem Rady 2007/120/SZBP(1) ze dne 19. února 2007 se prodloužila omezující opatření vůči Zimbabwe – včetně zákazu cestování pro Mugabeho a jeho nejbližší spolupracovníky – do 20. února 2008. Tato omezující opatření byla zavedena v roce 2002 v reakci na závažné porušování lidských práv státem Zimbabwe.

Na začátku prosince 2007 oznámily Spojené státy americké rozšíření omezujících opatření vůči Zimbabwe. Týká se to především zákazu cestování, který byl rozšířen na 38 osob. Pěti dětem vysoce postavených představitelů režimu bylo zakázáno studium ve Spojených státech. Rovněž finanční sankce mají být rozšířeny i na další osoby.

Hodlá také Rada rozšířit omezující opatření vůči Zimbabwe? Pokud ano, jak? Pokud ne, proč?

 
  
 

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu nebo členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na prvním lednovém zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v roce 2008.

Otázku, kterou položil pan poslanec, bude Rada teprve projednávat. Diskuse na toto téma je nicméně naplánována na nejbližší dobu. EU bedlivě sleduje události v Zimbabwe, zejména ve světle blížících se prezidentských voleb, které se mají konat v březnu 2008. EU podporuje snahu Jihoafrického společenství pro rozvoj o vyřešení situace v této zemi a čeká na jeho zprávu, která bude použita jako východisko pro další rozhodnutí.

 
 

(1)Úř. věst. L 51, 20. 2. 2007, s. 25.

 

Otázka č. 21, kterou pokládá Robert Evans (H-1006/07)
 Předmět: Zákazy cestování
 

Může Rada objasnit situaci ohledně mezinárodních zákazů cestování pro určité politiky a organizace? Kdo rozhoduje o obsahu tohoto seznamu, kdo je momentálně na seznamu uveden a kdy dochází k jeho přezkumu? Jak Rada hodnotí dosavadní účinnost těchto zákazů?

 
  
 

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu nebo členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na prvním lednovém zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v roce 2008.

Omezení vstupu patří mezi omezující opatření, která může Rada přijmout v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Tato opatření musejí být v souladu s cíli SZBP vymezenými článkem 11 smlouvy o Evropské unii.

Omezení vstupu je vždy zaváděno společným postojem Rady, jenž zřizuje omezující opatření, vysvětluje jeho příčiny a obsahuje seznam přijatých opatření. Všechny společné postoje jsou zveřejňovány v Úředním věstníku Evropské unie.

Společné postoje obvykle platí jeden rok a jejich účinnost je přezkoumávána nejméně jednou za 12 měsíců.

Je namístě připomenout, že společné postoje také obsahují ustanovení o vhodných výjimkách z omezení vstupu, jež zohledňují mezinárodní povinnosti hostitelských zemí a humanitární potřeby dotyčných osob.

 

Otázka č. 22, kterou pokládá Brian Crowley (H-1010/07)
 Předmět: Spolupráce mezi EU a Amerikou
 

Může Rada nastínit konkrétní opatření, která hodlá přijmout k prohloubení politické a hospodářské spolupráce mezi Evropou a Amerikou v nadcházejících měsících?

 
  
 

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu nebo členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na prvním lednovém zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v roce 2008.

1. EU a USA spolupracují na všech nejdůležitějších úkolech zahraniční politiky. Mezi současná témata patří:

úzká spolupráce v záležitostech týkajících se Balkánu, zvláště Kosova;

spolupráce na území Afghánistánu, především zaměřená na výcvik policistů, na němž se aktivně podílí EUPOL;

spolupráce v záležitostech týkajících se Íránu – dvojí přístup;

spolupráce ve věci mírového procesu na Blízkém východě, zejména s Kvartetem pro Blízký východ;

akční plán EU a USA pro řešení krizí, který Rada schválila v prosinci 2007.

V rámci tohoto plánu se schvaluje úzká spolupráce a konzultace mezi EU a USA v oblasti předcházení konfliktům, stabilizace a obnovy a v oblasti řízení krizí.

2. Hospodářskou spolupráci se podařilo posílit na poslední vrcholné schůzce EU a USA, na níž bylo přijato rozhodnutí o vytvoření rámce pro posílení transatlantického hospodářského partnerství a Transatlantické hospodářské rady (TEC). Již proběhlo první zasedání této rady a další jednání je plánováno na letošní jaro, ještě před vrcholnou schůzkou EU a USA.

Na poslední vrcholné schůzce EU a USA bylo dosaženo dohody o zvláštní spolupráci v jiných oblastech nového rámce pro posílení transatlantického hospodářského partnerství.

3. Změny klimatu a energetická politika: změny klimatu jsou pro EU prioritou i ve vztazích s USA. Obě strany patřily mezi klíčové účastníky konference o změnách klimatu, která se konala v prosinci loňského roku na Bali jako součást Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC), a spolupracují také na bilaterálních iniciativách týkajících se změn klimatu a energetické politiky.

Na vrcholné schůzce v roce 2007 byla uzavřena dohoda o užší spolupráci mezi EU a USA ve třech hlavních oblastech – politické a bezpečnostní otázky, hospodářské partnerství a změny klimatu a energetická politika.

 

Otázka č. 23, kterou pokládá Seán Ó Neachtain (H-1012/07)
 Předmět: Podpora míru mezi palestinským a izraelským národem
 

Může Rada uvést, jaké iniciativy vyvíjí nebo chce v budoucnu vyvíjet na pomoc při uzavření mírové dohody mezi palestinským a izraelským národem, která by vycházela z vzájemného respektu a soužití těchto národů?

 
  
 

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu nebo členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na prvním lednovém zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v roce 2008.

Izrael a Palestinci navázali v loňském roce politický dialog, jehož vrcholem byly schůzky předsedy vlády Omerta a prezidenta Abbase. Rada EU ocenila úsilí obou stran, jež vyústilo v uspořádání konference v Annapolisu ve dnech 26. a 27. listopadu 2007. Evropská rada na svém zasedání dne 14. prosince 2007 vyjádřila svou plnou podporu jednáním mezi Palestinci a Izraelci, která byla zahájena na konferenci v Annapolisu a pokračovala na pařížské konferenci dárců. EU uvítala hojné zastoupení arabských partnerů na obou konferencích a vyzvala je, aby pokračovali v konstruktivní spolupráci.

Co se týče úlohy EU a zvláště Rady ve věci, na niž poukázal poslanec Ó Neachtain, generální tajemník/vysoký představitel v úzké spolupráci s Komisí připravil „Akční strategii EU“, jejímž předmětem je analýza všech činností EU s cílem dále podpořit obě strany v jejich nynějších jednáních a v následném prováděcím období. Na pařížské konferenci dárců dne 17. prosince 2007 vyjádřila EU svou podporu palestinským reformám a rozvojovým plánům, které představil předseda vlády Fajjád. Zavázala se, že bude nadále poskytovat palestinské vládě velkou podporu v mírovém procesu, jenž byl zahájen konferencí v Annapolis. Na setkání Kvarteta pro Blízký východ dne 17. prosince 2007 zopakovala EU svůj závazek pokračovat s podporou obou stran a v úzké spolupráci s nimi tak, aby se do konce roku 2008 podařilo dospět k mírové dohodě. Vrcholní představitelé Kvarteta se dne 17. prosince 2007 rovněž setkali s ministry zahraničí arabských zemí a diskutovali s nimi o dalším postupu. EU chce ve spolupráci se zástupcem Kvarteta Tonym Blairem posílit své programy na podporu budování institucí, řádné správy věcí veřejných, příspěvků občanské společnosti a rozvoje palestinského hospodářství.

 

Otázka č. 24, kterou pokládá Diamanto Manolakou (H-1032/07)
 Předmět: Katastrofální důsledky několikaměsíční izraelské blokády pásma Gazy
 

Úřad pro koordinaci humanitární činnosti Organizace Spojených národů nedávno varoval před katastrofálními důsledky několikaměsíční izraelské blokády pásma Gazy, kterou navíc doplňovaly taktické ozbrojené útoky. Zástupce OSN upozornil, že blokáda pravděpodobně způsobí nenapravitelné škody místnímu hospodářství, takže se prohloubí závislost tamních obyvatel na zahraniční pomoci, přičemž na obyvatelstvo již tak velmi doléhají nedostatečné zásoby potravin, růst cen, zvyšující se nezaměstnanost a ztráty příjmu. Mezinárodní výbor Červeného kříže a mnoho dalších mezinárodních organizací také kritizuje izraelské úřady za blokádu palestinského národa.

Chystá se Rada přijmout konkrétní opatření, jimiž by přiměla izraelské orgány k ukončení „odvetných akcí“, jež paralyzují pásmo Gazy a západní břeh Jordánu a mají katastrofální důsledky pro všechny Palestince žijící v těchto oblastech?

 
  
 

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu nebo členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na prvním lednovém zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v roce 2008.

Rada EU dává často najevo znepokojení nad humanitární situací v Gaze a vyzývá k zajištění základních služeb. Z humanitárních a hospodářských důvodů byly všechny znesvářené strany vyzvány ke spolupráci na otevření hraničních přechodů do Gazy. EU přivítala první krok, jímž bylo nedávné otevření hraničního přechodu pro vývoz zemědělských plodin. Taková opatření přispějí i k pokroku v politické oblasti. Dne 14. prosince 2007 vyjádřila Evropská rada svou plnou podporu jednáním mezi Palestinci a Izraelci, která byla zahájena na konferenci v Annapolisu a pokračovala na pařížské konferenci dárců.

Pokud jde o úlohu EU a Rady v této oblasti, jak na ni paní poslankyně poukazuje ve své otázce, vysoký představitel v těsné spolupráci s Komisí připravil akční strategii EU nazvanou Budování státu pro mír na Blízkém východě. Podle této strategie budou zváženy veškeré činnosti EU tak, aby se oběma stranám dostalo podpory v probíhajících jednáních a v následném prováděcím období.

 

Otázka č. 25, kterou pokládá Eoin Ryan (H-1014/07)
 Předmět: Dohody o hospodářském partnerství pro Afriku
 

Může Rada uvést, kolik dohod o hospodářském partnerství (EPA) bylo uzavřeno mezi Evropskou unií a africkými zeměmi na období počínající lednem 2008, a nastínit, jaké jasné výhody plynou z těchto EPA africkým státům?

 
  
 

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu nebo členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na prvním lednovém zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v roce 2008.

Při objasňování této záležitosti je vhodné rozlišovat mezi úplnými dohodami o hospodářské spolupráci (EPA) a prozatímními dohodami, po nichž následuje rozhodnutí o EPA.

Uzavírání dohod o hospodářském partnerství je i nadále hlavním cílem jednání, přičemž dohody by měly mít širokou regionální i odvětvovou působnost. Podle ujednání mezi signatářskými stranami by tyto dohody měly kromě ustanovení o obchodu se zbožím a rozvojové spolupráci obsahovat rovněž ustanovení o službách a o obchodu obecně. Podle názoru EU by takové úplné dohody měly být nejefektivnějším způsobem naplňování dohody z Cotonou a měly by zajistit i maximální účinnost dohod EPA. Na posledním zasedání Rady AKT-ES v květnu 2007 potvrdily obě strany, že se plně hlásí k závazku o dohodách EPA. Na konci roku byla parafována úplná EPA s regionem CARIFORUM, ovšem jiné regiony budou k úplnému a úspěšnému završení tohoto složitého procesu potřebovat více času.

Po 31. prosinci 2007 bylo nutné hledat řešení, které by bylo slučitelné s pravidly Světové obchodní organizace (WTO), aby nevznikaly překážky obchodu s těmi zeměmi AKT, jež nejsou zařazeny mezi nejméně rozvinuté země. Jinými slovy režim preferenčního obchodu obsažený v dohodě z Cotonou, pro nějž WTO udělila výjimku, již po tomto datu není platný. Jedním z řešení jsou právě prozatímní dohody, neboť jsou slučitelné s pravidly WTO. Tyto dohody pokrývají obchod se zbožím a všechny další aspekty, na nichž se shodly signatářské strany, a jsou prozatímní fází, po níž bude následovat uzavření úplných EPA. Prozatímní dohody, po nichž následuje uzavření EPA, byly parafovány všemi zainteresovanými partnery z řad zemí AKT, mezi nimiž nalezneme jak většinu afrických zemí, které nejsou zařazeny mezi nejméně rozvinuté země, tak mnoho afrických zemí ze skupiny nejméně rozvinutých zemí. Tyto dohody, přesněji řečeno jejich účinek na nařízení o obchodu se zbožím mezi zeměmi EU a AKT, byly zapracovány do právních předpisů EU prostřednictvím nařízení o přístupu na trh.

Prozatímní dohody sice nemají takový rozvojový potenciál jako úplné EPA, představují však zlepšení oproti systému z Cotonou a našim partnerům ze zemí AKT přinášejí přímý prospěch. Za prvé, pro všechny signatářské země AKT zaručují plný přístup na trh EU, osvobozený od cel a kvót (pro trhy s cukrem a rýží se předpokládají přechodná období). V současnosti je přístup v souladu s nařízením „Vše kromě zbraní“ otevřen pouze nejméně rozvinutým zemím. Za druhé, prozatímní dohody také obsahují příznivější pravidla původu, která zemím AKT umožní plně těžit z přístupu na trh EU. Tato nová pravidla původu jsou ve srovnání se systémem „vše kromě zbraní“ výhodnější, a proto jsou prozatímní dohody zajímavé i pro nejméně rozvinuté země.

 

Otázka č. 26, kterou pokládá Johan Van Hecke (H-1025/07)
 Předmět: Somaliland
 

Evropský parlament vyzval v květnu 2007 Radu a Komisi, aby se zabývaly požadavkem Somalilandu na nezávislost. Tato severní část Somálska vyhlásila svou nezávislost již v roce 1991. Somaliland usiluje o řádnou správu věcí veřejných a o stabilitu. Volby do Parlamentu v roce 2005 byly relativně v pořádku a transparentní a region se prezentuje jako mladá aktivní demokracie. Přetrvávají však určité problémy s lidskými právy a vláda Somalilandu si také nedávno pokazila reputaci svým přístupem k ochraně uprchlíků ze Somálska.

Zabývala se Rada touto záležitostí?

Ve sdělovacích prostředcích se v poslední době objevují zprávy, že stále více členů Bushovy vlády podporuje nezávislost Somalilandu. Zvláště ve vojenských kruzích údajně panuje názor, že somálská přechodná vláda nemá dostatečnou podporu a že by bylo lepší uplatňovat vůči Somálsku strategii „zadržování“ (containment). Pro tento cíl je zcela nezbytné uznat nezávislost Somalilandu.

Bude EU nadále s uznáním nezávislosti Somalilandu vyčkávat na to, až Somaliland uznají okolní země a/nebo somálská přechodná vláda, nebo by změna postoje USA mohla znamenat i přezkum evropského stanoviska?

 
  
 

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu nebo členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na prvním lednovém zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v roce 2008.

Rada opakovaně prohlásila, že podporuje přechodnou federální vládu Somálska a provádění opatření v souladu s Přechodnou federální chartou. Jak je uvedeno v rozhodnutích Rady ze dne 10. prosince 2007, Rada přikládá velký význam dodržování lidských práv na celém území Somálska.

EU je členem Mezinárodní kontaktní skupiny pro Somálsko. Rada bude dále konzultovat události v Somálsku s jinými mezinárodními partnery v této skupině včetně USA.

 

Otázka č. 27, kterou pokládá Athanasios Pafilis (H-1028/07)
 Předmět: Íránský jaderný program
 

Nedávno se na veřejnost dostala zpráva o íránském jaderném programu, v němž 16 amerických zpravodajských agentur připouští, že přinejmenším od roku 2003 se Írán nepokouší o získání jaderných zbraní a nepředstavuje hrozbu. Krátce předtím navíc generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii dr. Baradej prohlásil, že Írán s jeho vyšetřovateli plně spolupracoval. To však USA a některé další země okázale ignorují a trvají na sankcích, které na Írán uvalilo Valné shromáždění OSN.

V návaznosti na svou otázku k ústnímu zodpovězení H-0937/07(1) se táži, zda se Rada domnívá, že má Írán legitimní právo využívat jadernou energii k mírovým účelům. Učiní přítrž snahám o uvalení sankcí na Írán pod záminkou, že tato země neplní své závazky vůči Mezinárodní agentuře pro atomovou energii? Zvážila důsledky možného odstoupení Íránu od mezinárodní smlouvy o nešíření jaderných zbraní v reakci na nespravedlivé a nepřijatelné politické vměšování USA a jejich spojenců?

 
  
 

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu nebo členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na prvním lednovém zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v roce 2008.

Poslední hodnocení provedené americkými zpravodajskými agenturami nijak zásadně nemění způsob, jakým EU sama situaci hodnotí. Zpráva uvádí, že Írán zbrojil až do roku 2003, což je samo o sobě porušením smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Rozhodne-li se Írán skutečně ukončit, nikoli jen dočasně pozastavit zbrojení, bude muset odkrýt veškerou svou činnost v této oblasti a pozvat zástupce Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), aby potvrdili, že vývoj tohoto programu byl opravdu zcela zastaven. Kromě toho jsou další dva důvody k obavám – obohacování uranu a program balistických střel – a Írán ani neplní požadavky výboru MAAE a Rady bezpečnosti OSN.

Proto Evropská rada na svém zasedání dne 14. prosince 2007 zopakovala svůj názor na íránský jaderný program a zdůraznila, že považuje za nepřijatelné, aby Írán získal vojenské jaderné schopnosti. V této souvislosti vyjádřila politování nad tím, že Írán dosud nesplnil své mezinárodní závazky, obsažené v rezolucích Rady bezpečnosti OSN č. 1696, 1737 a 1747, týkající se pozastavení veškerých činností souvisejících s obohacováním a přepracováním uranu, což je předpokladem obnovení důvěry ve výhradně mírovou povahu íránského programu. Evropská rada vyzvala Írán, aby poskytl úplné, jasné a přesvědčivé odpovědi na všechny otázky MAAE na jeho minulé a současné jaderné aktivity. Rada plně podpořila práci Rady bezpečnosti OSN, pokud jde o přijetí dalších opatření v rámci kapitoly 7 článku 41 Charty OSN.

EU vždy zastávala stanovisko, že Írán má právo na mírové využití jaderné energie. Írán musí ukončit takové citlivé činnosti, jako je jaderný palivový cyklus, do doby, než se mu podaří získat zpět důvěru mezinárodního společenství. Dovolte mi připomenout, že nabídka, již v červnu 2006 učinil vysoký představitel EU pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, stále platí. Tato nabídka by Íránu umožnila vyvíjet civilní jaderný program k pokrytí jeho potřeb.

 
 

(1)Písemná odpověď ze dne 12.12.2007.

 

Otázka č. 28, kterou pokládá Georgios Toussas (H-1029/07)
 Předmět: Zpátečnické pokusy USA a jejich spojenců o ochromení bolivijské vlády
 

Další a další důkazy potvrzují, že USA spolu s podobně zpátečnickými silami v Evropě opět vedou strategii, jejímž smyslem je svrhnout prezidenta Eva Moralese dříve, než bude přijata nová bolivijská ústava a další pokrokové změny, o něž se snaží bolivijská vláda, jež ve volbách v roce 2005 získala velkou většinu hlasů. Komunistická strana Bolívie, Hnutí za socialismus (MAS) a další pokrokové síly předložily jasné důkazy zpátečnických snah USA a jejich spojenců v Bolívii.

Odsuzuje Rada tyto zpátečnické pokusy USA a jejich spojenců o ochromení práce prezidenta Eva Moralese a demokraticky zvolené bolivijské vlády? Budou respektovány touhy bolivijského národa po pokrokových změnách, které jsou potřebné k uspokojení dnešních potřeb pracujících?

 
  
 

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu nebo členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na prvním lednovém zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v roce 2008.

Rada si dovoluje upozornit pana Toussase, že všichni, a zvláště sám prezident Morales (jak uvedl na nedávných setkáních a diskusích se zástupci EU), si velmi váží proaktivní role EU a zvláště vrcholných představitelů misí EU v podpoře a vedení dialogu mezi všemi partnery v Bolívii. Také bolivijský ministr zahraničních věcí David Choquehuanca během své nedávné návštěvy několika evropských zemí uvítal zprostředkovatelskou úlohu EU.

Rovněž vítáme rozhovory, které prezident Morales v poslední době vedl s prefekty v duchu spolupráce a s cílem obnovit celonárodní dialog.

EU ve své nápomocné práci bude pokračovat, projeví-li o to zájem všichni partneři v Bolívii.

 

Otázka č. 29, kterou pokládá Olle Schmidt (H-1034/07)
 Předmět: Fondy státního majetku
 

Fondy státního majetku jsou novým investičním nástrojem, který se od ostatních podstatně liší tím, že je ve vlastnictví států, často nedemokratických. Nové a aktivnější investiční strategie vyvolaly v některých členských státech obavy, zvláště když tyto fondy investují do společností, které mají z vnitrostátního hlediska strategický význam.

Příkladem posledních investic fondů státního majetku je investice Abu Dhabi Investment Authority do Citigroup, ale také nabídka učiněná společnosti OMX fondem Bourse Dubai a pochopitelně i ruský zájem o evropskou energetickou infrastrukturu.

Brazilská vláda se chystá vytvořit fond státního majetku s cílem kompenzovat zhodnocení realu, čímž přímo vstoupí na finanční trhy.

Naléhavě vyzývám Radu, aby hájila otevřenost finančního systému, avšak zároveň vyžadovala od fondů kontrolovaných státy transparentnost a zajistila tak, že veškeré investiční strategie budou vedeny hospodářskými, nikoli strategickými cíli.

Co hodlá Rada učinit ve věci fondů státního majetku? Ze strany Komise zazněly různé návrhy v oblasti těchto fondů, např. zlaté akcie ve vlastnictví Evropy, hlavní směry a iniciativy zaměřené na transparentnost. Jakému řešení by dávala přednost Rada?

Konečně má Rada nějaké plány na monitorování působení fondů státního majetku na evropských trzích?

 
  
 

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu nebo členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na prvním lednovém zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v roce 2008.

Rada tuto otázku neprojednávala, a nemá tedy na věc žádný názor.

 

Otázka č. 30, kterou pokládá Laima Liucija Andrikienë (H-1037/07)
 Předmět: Liberalizace trhu s energií
 

Slovinské předsednictví oznámilo, že jednou z klíčových priorit jeho šestiměsíčního působení bude energetická politika.

Jak se chystá předsednictví dále podpořit liberalizaci trhu s energií? Jak hodlá předsednictví zajistit rovnováhu mezi liberalizací trhu s energií a prováděním společné energetické politiky EU? Jaké výzvy a překážky vidí Rada na tomto poli a jak je má v úmyslu překonat?

 
  
 

Tato odpověď, kterou připravilo předsednictví a která není pro Radu nebo členské státy závazná, nebyla poskytnuta ústně během doby vyhrazené pro otázky Radě na prvním lednovém zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v roce 2008.

Evropská rada se ve svých rozhodnutích z března 2007 shodla na tom, že jedním z prioritních úkolů energetické politiky je „vnitřní trh s plynem a elektrickou energií“. Evropská rada v této oblasti schválila celou řadu politických pokynů, které se zaměřují na posílení konkurenceschopnosti, zajištění účinné právní úpravy a podporu investic ve prospěch spotřebitelů.

V září 2007 předložila Komise v reakci na rozhodnutí Rady pět legislativních návrhů. V rámci této diskuse byly přezkoumány zásady a ustanovení, které mají širokou podporu, jakož i otázky, oblasti a možnosti vyžadující podle názoru některých členských států další diskusi a poučení o „zásadách“.

Rada ve složení pro dopravu, telekomunikace a energetiku plánuje na první pololetí roku 2008 dvě zasedání, na nichž by se mělo dospět k politické dohodě o balíčku jako celku nebo o jeho části. Je proto nezbytné, aby Evropský parlament poskytl své stanovisko k balíčku v dostatečném předstihu před červnovým zasedáním Rady ve složení pro dopravu, telekomunikace a energetiku.

 

OTÁZKY KOMISI
Otázka č. 37, kterou pokládá Maria Badia i Cutchet (H-1027/07):
 Předmět: Pravomoci Komise v otázce podvodného prodeje letenek
 

Dne 30. října 2007 jsem Komisi položila otázku týkající se nesrovnalostí a klamavé reklamy na internetových stránkách nabízejících elektronický prodej letenek (E-5538/07), v níž jsem se tázala, zda Komise hodlá podniknout konkrétní kroky k zamezení podvodným reklamám na internetu, aby ochránila práva evropských spotřebitelů.

O týden později jsem se dočetla v tisku, že Komise se chystá zveřejnit jména leteckých společností, které se na Internetu dopouštějí podvodů, a uzavře jejich webové stránky v případě, že do 4 měsíců neodstraní nesrovnalosti, zejména nezapočítávání letištních poplatků a poplatků za platbu kreditní kartou, inzerci nabídek, které již nejsou k dispozici, a nespravedlivé smluvní podmínky – např. případy, kdy smlouva není v jazyce uživatele.

Může Komise v této souvislosti informovat o postupu, který hodlá zvolit, jestliže tyto společnosti nesplní právní předpisy v uvedené lhůtě, kromě toho, že zveřejní jména dotyčných leteckých společností a uzavře jejich internetové stránky? S přihlédnutím k tomu, že pravomoc k postihu mají vlády členských států, popř. v případě Španělska vlády autonomních oblastí, je Komise připravena vyžadovat odškodnění poškozených spotřebitelů?

Dále, vzhledem k tomu, že existuje evropská síť spolupráce pro přeshraniční případy, jaké má Komise v této oblasti možnosti jednat?

 
  
 

Jak paní poslankyně ví, Komise využívá všechny dostupné nástroje k zajištění účinného uplatňování práv spotřebitelů v celé Unii.

Nařízení o spolupráci při ochraně spotřebitelů poskytuje rámec pro širokou spolupráci, který umožňuje úřadům členských států spojit jejich úsilí, například formou společného dozoru nad trhem, vymáhání práva a výměny zkušeností a nejlepších postupů.

Komise tuto spolupráci podporuje poskytováním finančních prostředků EU a koordinací společného dozoru nad trhem a vymáhání práva.

Pokud jde konkrétně o „pročištění“ internetového prodeje letenek ze září 2007, příslušné úřady členských států v současnosti prošetřují internetové stránky a v případě, že se nesrovnalosti potvrdí, přijmou patřičná opatření. Ta se mohou v jednotlivých členských státech lišit v závislosti na jejich právním rámci. Úlohou Komise bylo koordinovat nárazové kontroly prováděné členskými státy a monitorovat následná opatření.

Jakmile budou právě probíhající aktivity dokončeny, Komise předloží výsledky následných opatření, které členské státy po „pročištění“ přijaly. Předpokládá se, že k tomu dojde na začátku roku 2008.

 

Otázka č. 38, kterou pokládá Sharon Bowles (H-0981/07)
 Předmět: Kolektivní domáhání se práv
 

Může Komise uvést, jak jsou její plány s kolektivním domáháním se práv propojeny s připravovanou Bílou knihou Komise o žalobách o náhradu škody? Sdělí dále Komise, jak hodlá zabránit kolektivním žalobám v americkém stylu, které finančně vysávají podniky v USA?

 
  
 

Co se týče otázky o plánech Komise s kolektivním domáháním se práv:

Připravovaná Bílá kniha Komise o žalobách o náhradu škody způsobené porušením práva ES v oblasti hospodářské soutěže bude obsahovat oddíl týkající se kolektivních stížností na náhradu škody způsobené porušením práva v oblasti hospodářské soutěže.

Komise nyní rovněž zkoumá, zda, popř. v jaké podobě, je na úrovni EU potřebná širší iniciativa v oblasti kolektivního domáhání se práv u škod utrpěných spotřebiteli.

Útvary Komise, jež mají na starosti spotřebitelskou politiku a hospodářskou soutěž, úzce spolupracují tak, aby jejich práce na otázce kolektivního domáhání se práv byla synergická.

Co se týče otázky o kolektivních žalobách v americkém (USA) stylu:

Komise se nedomnívá, že takový systém kolektivních žalob, jaký dnes existuje v USA, by měl být zaváděn v EU.

Komise se nemůže vměšovat do soudního systému třetí země.

 

Otázka č. 39, kterou pokládá Bernd Posselt (H-0983/07)
 Předmět: Ochrana spotřebitelů před dvojími cenami
 

Jaká opatření mohou podle názoru Komise ochránit spotřebitele před diskriminačním jednáním, kvůli němuž v restauracích, při vstupu do muzeí a kulturních památek nebo v obchodech platí turisté jiné ceny než tuzemští občané?

 
  
 

Smlouva o ES zakazuje jakoukoli diskriminaci ze strany členských států na základě státní příslušnosti (např. články 12, 43 a 49). Členské státy tedy nesmějí zavádět nebo zachovávat neodůvodněná omezení hospodářské činnosti uvnitř Společenství.

Používaní dvojích cen někdy může mít skutečné hospodářské důvody – např. vstup na nové trhy nebo upevnění pozice na trzích, na nichž již podnikatel působí.

Nicméně neodůvodněné dvojí ceny, jimiž je účtování odlišných cen turistům a tuzemským občanům, mohou spotřebitele připravit o výhody z vnitřního trhu a jako takové jsou nepřijatelné.

V tomto ohledu byla diskriminace na základě státní příslušnosti při vstupu do kulturních památek výslovně uznána Soudním dvorem za jednání, které zakazují články 12 a 49 Smlouvy o ES(1). Volný pohyb služeb ve smyslu článku 49 Smlouvy o ES zahrnuje rovněž svobodu příjemců služeb, včetně turistů, k vycestování do jiného členského státu za účelem využívání těchto služeb za stejných podmínek, jaké platí pro státní příslušníky tohoto členského státu. Soudní dvůr potvrdil, že, jelikož návštěva muzeí je jedním z rozhodujících důvodů, kvůli nimž se turisté jakožto příjemci služeb rozhodnou pro cestu do jiného členského státu, existuje úzká vazba mezi svobodou pohybu, kterou mají podle smlouvy o ES, a podmínkami pro vstup do muzeí. Diskriminace při vstupu do muzeí může mít vliv na podmínky, za nichž jsou služby poskytovány, včetně jejich ceny, a může tedy ovlivnit rozhodnutí některých lidí, zda zemi navštíví.

Nicméně vzhledem k tomu, že neexistují konkrétní informace o tom, že by v členských státech trvale docházelo k jednání v rozporu s těmito zásadami, nepociťovala Komise potřebu zabývat se touto otázkou hlouběji.

V budoucnu bude možné bojovat proti diskriminaci příjemců služeb rovněž na základě směrnice o službách(2) a zvláště na základě jejího článku 20, který zakazuje diskriminaci na základě státní příslušnosti nebo místa bydliště příjemců služeb. Tuto směrnici o službách budou muset členské státy začít provádět nejpozději koncem roku 2009.

Neodůvodněnou cenovou diskriminaci lze rovněž posuzovat podle směrnice o nekalých obchodních praktikách, která musí být v členských státech používaná od 12. prosince 2007.

Tato směrnice obsahuje obecnou doložku, která zakazuje nekalé obchodní praktiky. Nelze vyloučit, že vnitrostátní soudy, a v poslední instanci Evropský soudní dvůr, budou v určitém okamžiku muset posoudit, zda účtování vyšších cen turistům v restauracích a obchodech na základě státní příslušnosti je v souladu s náležitou profesionální péčí. Komise je prozatím nakloněna se domnívat, že tomu tak je.

 
 

(1)Rozsudek ze dne 15. března 1994, Komise v. Španělsko, C-45/93.
(2)Směrnice 123/2006/ES o službách na vnitřním trhu.

 

Otázka č. 40, kterou pokládá Brian Crowley (H-1011/07)
 Předmět: Bezpečnostní normy pro hračky prodávané v Evropě
 

Může Komise poskytnout aktuální hodnocení obsahující všechna klíčová opatření, která zavedla v poslední době a která hodlá zavést v blízké budoucnosti, aby zajistila používání nejvyšších bezpečnostních norem na všechny hračky prodávané v Evropské unii?

 
  
 

Po „létě stahování z trhu“ si mnoho lidí v Evropě klade jednoduchou otázku: „Jaká opatření jsou nebo budou zavedena k zajištění nejvyšších bezpečnostních norem u hraček?“

Většinu odpovědí lze nalézt ve vyhodnocení situace bezpečnosti výrobků, jehož výsledky byly zveřejněny v listopadu 2007.

Hlavními body vyhodnocení jsou tři aspekty klíčové pro hračky a bezpečnost výrobků obecně – angažovanost, vymáhání práva a koncepce:

- Angažovanost: Hospodářské subjekty musejí přijmout plnou odpovědnost za výrobky, které vyrábějí a poskytují spotřebitelům. Renomované firmy věnují značné úsilí zajištění bezpečnosti svých výrobků. Svůj díl práce ale musejí odvést všechny subjekty, protože v Evropě stále ještě obíhá vysoké množství nebezpečných hraček. Zástupci průmyslu souhlasili, že budou v nadcházejících měsících spolupracovat s Komisí na řadě opatření, zaměřených na znovuzískání důvěry spotřebitelů včetně „bezpečnostního balíčku“ a na podrobném vyhodnocení opatření, která přijaly firmy patřící do dodavatelského řetězce hraček. Toto vyhodnocení bude dokončeno v prvním čtvrtletí roku 2008.

- Vymáhání práva: Úřady pro dozor nad trhem v členských státech se v posledních měsících velmi činily, ovšem vyhodnocení ukázalo, že stále existuje prostor ke zlepšení. Komise pomáhá úřadům členských států pro dozor nad trhem nacházet a vyměňovat si nejlepší postupy směřující k cílenějším kontrolám, založeným na rizicích. Bude posílena možnost zpětného vysledování výrobků – Komise již do navrženého balíčku o vnitřním trhu se zbožím začlenila ustanovení, podle nějž hospodářské subjekty musejí znát totožnost svého dodavatele, což přispěje k zajištění transparentnosti a kontinuity dodavatelského řetězce. Úřady členských států budou vystaveny tlaku vzájemného srovnávání, neboť Komise hodlá v hodnotící zprávě o spotřebitelských trzích v roce 2008 zveřejnit srovnávací údaje o vymáhání práva. Dále budou posíleny kapacity členských států v oblasti dozoru nad trhem, jelikož Komise bude pokračovat ve financování dobře připravených společných projektů dozoru nad trhem (v roce 2007 se jedná o 1,3 milionu EUR z prostředků Společenství). Kromě těchto kroků směřujících ke zlepšení ochrany uvnitř EU probíhají i různé akce k posílení ochrany na hranicích. Nedávné významné změny v celních právních předpisech EU pomohou při vyhledávání vysoce rizikových zásilek ke kontrole. Zabezpečené mechanismy celní výměny také umožní podniknout rychlé kroky, jakmile se objeví informace o nových druzích nebezpečných výrobků. Tyto mechanismy se využívají k šíření relevantních informací obsažených v systému pro rychlou výměnu informací o rizicích při užití výrobků (RAPEX), aby byly příslušné celní správy varovány před konkrétním, potenciálně nebezpečným nákladem. Na mezinárodním poli bude prohloubena a rozšířena spolupráce s našimi největšími obchodními partnery – USA a Čínou. Konkrétně v případě Číny už stávající spolupráce přinesla hmatatelné výsledky v oblasti kontrol a opatření přijatých proti nebezpečným výrobkům čínského původu zjištěným v Evropě. Komise kromě toho pomáhá čínským úřadům při vybudování vlastního varovného systému, obdoby evropského systému RAPEX, který umožní lépe sledovat výrobky nesplňující normy a nebezpečné výrobky, zvláště hračky.

- Koncepce: Hračky musejí být bezpečné již při svém vzniku. Bezpečnost není nějakým doplňkem nebo variantou, nýbrž musí být součástí hračky již od prvních fází výrobního procesu. Proto potřebujeme jasná pravidla stanovující závazné bezpečnostní požadavky. Připravovaný návrh Komise na přezkum směrnice o hračkách obsahuje zvýšené bezpečnostní požadavky týkající se fyzických, mechanických a chemických rizik u hraček. Komise rovněž připravuje dočasné opatření, podle nějž by magnetické hračky musely obsahovat varování; to by platilo, dokud nedojde k přezkumu příslušných norem, jenž se zaměří na rizika představovaná těmito hračkami.

 

Otázka č. 45, kterou pokládá Dimitrios Papadimoulis (H-0992/07)
 Předmět: Provozování středisek volných studií v Řecku
 

Článek 50 odst. 3 směrnice 2005/36/ES(1) o uznávání odborných kvalifikací, založený na volném pohybu osob a služeb, stanoví, že „pokud byl doklad o dosažené kvalifikaci (…) vydán příslušným orgánem členského státu a zahrnuje odbornou přípravu, která byla zcela nebo částečně absolvována v zařízení zřízeném v souladu se zákonem na území jiného členského státu, je hostitelský členský stát oprávněn ověřit u příslušného orgánu členského státu, ve kterém byl doklad vydán: a) zda studium v tomto zařízení bylo oficiálně schváleno vzdělávacím zařízením členského státu, který doklad vydal“.

Ve kterých členských státech existují vzdělávací zařízení na postsekundární úrovni (střediska volných studií), jež poskytují odbornou přípravu, která byla oficiálně schválena vzdělávacím zařízením členského státu, který doklad vydal? Mají členské státy právo (článek 149 Smlouvy o ES) zakázat provoz vzdělávacích zařízení pomocí metody schvalování vzdělávacími zařízeními zřízenými v jiném členském státě?

 
  
 

Komise si je vědoma existence vzdělávacích zařízení poskytujících odbornou přípravu, která byla oficiálně schválena vzdělávacím zařízením členského státu, který doklad vydal, v následujících členských státech: Řecko, Itálie, Německo a Španělsko. Není ovšem vyloučeno, že obdobné vzdělávací ústavy existují také v jiných členských státech.

Podle článku 149 Smlouvy o ES jsou členské státy plně odpovědné za obsah výuky a za organizaci vzdělávacích systémů. Nicméně výuka poskytovaná na základě dohod popsaných v čl. 50 odst. 3 směrnice 2005/36/ES není součástí vzdělávacího systému členského státu, v němž se nachází zařízení poskytující výuku. Takováto výuka je součástí vzdělávacího systému toho členského státu, v němž sídlí univerzita schvalující odbornou přípravu a udělující diplom. Členské státy proto nemohou na základě článku 149 Smlouvy o ES zakázat na svém území provoz zařízení, která poskytují odbornou přípravu na základě dohody uzavřené s univerzitou zřízenou v jiném členském státě.

 
 

(1)Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22.

 

Otázka č. 46, kterou pokládá Esko Seppänen (H-1022/07)
 Předmět: Věci Viking Line a Laval
 

Evropský soudní dvůr vydal rozsudky ve věcech Viking Line a Laval. Komisař McCreevy silně podporoval stanovisko zaměstnavatelů, zvláště ve věci Viking Line.

Jaký vliv mají podle názoru Komise výše uvedené rozsudky na právo odborů svolat solidární stávku?

 
  
 

Ve věci Viking Line se britský soud obrátil na Evropský soudní dvůr s několika otázkami týkajícími se dopadu, jaký má článek 43 Smlouvy o ES o svobodě usazování na kolektivní akce odborové organizace, zatímco věc Laval se týkala výkladu směrnice o vysílání pracovníků a dále článku 49 Smlouvy o ES o volném pohybu služeb.

Přestože se jedná o odlišné věci, Evropský soudní dvůr v obou případech do určité míry vyjasnil otázku, na niž poukázal pan poslanec. Soudní dvůr především rozhodl, že právo podniknout kolektivní akci musí být uznáváno jako základní právo, jež je nedílnou součástí obecných zásad práva Společenství.

Soudní dvůr zároveň jasně uvedl, že to neznamená, že by toto právo podniknout kolektivní akci nebylo v působnosti práva Společenství, nebo jinými slovy, že by nebylo možné použít právo Společenství. Výkon tohoto práva může podléhat určitým omezením. To do značné míry odráží situaci v právních řádech členských států – ani ve Finsku a ve Švédsku, ani v jiných členských státech, v nichž je toto právo chráněno ústavou, jej nelze vykonávat bez jakýchkoli omezení.

S přihlédnutím k rozhodnutím Soudního dvora mají pracovníci a zaměstnavatelé nadále právo podniknout akci na obhajobu svých zájmů, včetně solidárních stávek organizovaných pracovníky. Pokud ovšem podnikají akci proti podnikům usazeným v jiném členském státě, které na jejich území vysílají pracovníky, nebo proti podniku, jenž se chce usadit v jiném členském státě, musejí dodržovat právo Společenství.

Jinými slovy, jestliže kolektivní akce omezuje svobodu usazování nebo volný pohyb služeb, musí být odůvodněna legitimním cílem, slučitelným se Smlouvou; kromě toho musí být vhodná k dosažení takového cíle a přiměřená. Soudní dvůr poskytl užitečné vodítko a Komise je přesvědčena, že sociální partneři budou nadále moci hájit svá práva a budou tak činit velmi zodpovědně.

 

Otázka č. 47, kterou pokládá Milan Gaľa (H-1023/07)
 Předmět: Reforma poplatků za autorská práva
 

Požádal jsem Komisi o vysvětlení jejího rozhodnutí odložit reformu poplatků za autorská práva a jejího úmyslu vrátit se k této záležitosti (H-0147/07). Ve své písemné odpovědi ze dne 13. března 2007 Komise uvedla, že hodlá „pozorně sledovat další vývoj“ a „nadále vyhodnocovat, jak se poplatky vzájemně ovlivňují s digitálními službami a odvětvím informačních technologií obecně“.

Po osmi měsících se zklamáním konstatuji, že jsem ze strany Komise nezaznamenal žádný posun v reformě poplatků za autorská práva. Znepokojuje mě, že Komise nepřikládá reformě poplatků za autorská práva takovou prioritu, jakou si zaslouží.

Rád bych proto věděl, jaké hmatatelné výsledky dosud přineslo sledování vývoje a vyhodnocování, o němž se Komise zmiňovala ve své odpovědi z března 2007. Jaké budou další konkrétní kroky a kdy hodlá Komise přistoupit k řešení této velmi naléhavé problematiky – reformy poplatků za autorská práva?

 
  
 

Komise děkuje Parlamentu za jeho zájem o probíhající práci na reformě poplatků za soukromé kopie.

Současné systémy poplatků jsou, jak všichni víme, složité a kontroverzní. Nejen že existují obrovské rozdíly v sazbách za stejné nebo obdobné zařízení používané k soukromému kopírování, ale mezi členskými státy neexistuje ani jednotný přístup ke stanovování poplatků za totožné digitální zařízení. Výsledkem je existence široké škály nejrůznějších poplatků vybíraných v Evropě za stejné výrobky, přičemž poplatky se u totožných výrobků liší až o 1500 %.

V této situaci Komise zkoumá, jak poplatky za soukromé kopírování ovlivňují na jedné straně vnitřní trh a na druhé straně výdělky autorů a umělců. Jak víte, kultura a kulturní rozmanitost jsou hlavním smyslem všech iniciativ, které Komise v oblasti autorského práva vyvíjí. Tato politika sleduje dvojí cíl – zajistit, aby systémy založené na poplatcích neměly žádný, nebo jen malý negativní vliv na vnitřní trh s digitálním zařízením a nenahranými nosiči, a zároveň zajistit, že tvůrci neutrpí hospodářskou škodu kvůli rozšířené praxi soukromého domácího kopírování.

Spotřebitelům se nelíbí, jsou-li omezováni ve využívání materiálu chráněného autorským právem. Jak ukazuje výzkum veřejného mínění zveřejněný španělským deníkem El País dne 20. prosince 2007, 94% respondentů podporuje zrušení poplatků za soukromé kopírování.

Je třeba najít rozumný kompromis mezi svobodou spotřebitelů a kompenzací umělců za soukromé kopírování. K jakékoli reformě této citlivé otázky je třeba přistupovat opatrně a nanejvýš pečlivě.

Než nám budou tyto otázky jasnější, nemá smysl spekulovat nad podobou budoucích kroků.

 

Otázka č. 48, kterou pokládá Bogusław Sonik (H-1031/07)
 Předmět: Jednotné zacházení s průvodci v členských státech EU
 

Rád bych upozornil na problém, který vyvstal po přijetí směrnice 2005/36/ES(1). Zákonodárci v této směrnici nerozlišují práci vedoucích turistických skupin (tour leaders) od práce průvodců. Povinnosti průvodce nezahrnují jen úspěšnou organizaci cesty, nýbrž i poskytování faktických informací o dějinách, tradicích a hodnotě uměleckých děl nebo historických budov. Za tímto účelem absolvují průvodci před zahájením činnosti také specializované kurzy, na jejichž konci skládají zkoušku. Vysoká úroveň kurzů a zkoušek zajišťuje, že budou služby poskytovány v dobré kvalitě. Je třeba poznamenat, že v mnoha členských státech Evropské unie včetně Polska podléhá průvodcovská profese regulaci. K získání kvalifikace je třeba předložit doklady potvrzující absolvování kurzů a odborné přípravy. Stavění vedoucích turistických skupin na roveň průvodcům povede ke snížení kvality služeb poskytovaných turistům. Má-li se tomu zabránit, musí být v Evropě zaveden zkušební systém, který bude ověřovat odbornost průvodců.

Uvažuje Komise o vytvoření celoevropského systému kurzů a zkoušek pro průvodce, jejichž obsah a organizaci by si jednotlivé členské státy mohly následně přizpůsobit svým potřebám?

 
  
 

Komise neuvažuje o vytvoření celoevropského systému kurzů a zkoušek pro turistické průvodce.

Členské státy mohou v rámci stanoveném Smlouvou o ES volně regulovat přístup k profesím a jejich výkon, což platí i pro průvodce a doprovod turistických skupin. Jakýkoli návrh legislativního nástroje na úrovni EU, který by harmonizoval požadavky na vzdělání a odbornou přípravu těchto profesí, by podle stávající Smlouvy musel být jednomyslně schválen všemi členskými státy EU. Komise dosud nezískala přesvědčivé důkazy o existenci problémů s přeshraničním poskytováním služeb turistických průvodců, které by odůvodňovaly přijetí návrhu směrnice, jímž by se tato profese harmonizovala.

Komise zná a vítá takové nelegislativní iniciativy na evropské úrovni, jako je norma CEN(2), jež zavádí základní požadavky na systémy kvalifikace turistických průvodců (EN 15565). Tato norma připravená Evropským výborem pro normalizaci byla schválena dne 1. ledna 2008. Samoregulační nástroje tohoto druhu sice nejsou právně závazné, jsou ale nejúčinnějším východiskem pro stanovení úrovně znalostí a dovedností, jakou by k výkonu určité profese měli kvalifikovaní profesionálové splňovat.

 
 

(1)Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22.
(2)Evropský výbor pro normalizaci

 

Otázka č. 49, kterou pokládá Olle Schmidt (H-1035/07)
 Předmět: Fondy státního majetku
 

Fondy státního majetku jsou novým investičním nástrojem, který se od ostatních podstatně liší tím, že je ve vlastnictví států, často nedemokratických. Nové a aktivnější investiční strategie vyvolaly v některých členských státech obavy, zvláště když tyto fondy investují do společností, které mají z vnitrostátního hlediska strategický význam.

Příkladem posledních investic fondů státního majetku je investice Abu Dhabi Investment Authority do Citigroup, ale také nabídka učiněná společnosti OMX fondem Bourse Dubai a pochopitelně i ruský zájem o evropskou energetickou infrastrukturu.

Brazilská vláda se chystá vytvořit fond státního majetku s cílem kompenzovat zhodnocení realu, čímž přímo vstoupí na finanční trhy.

Naléhavě vyzývám Komisi, aby hájila otevřenost finančního systému, avšak zároveň vyžadovala od fondů kontrolovaných státy transparentnost a zajistila tak, že veškeré investiční strategie budou vedeny hospodářskými, nikoli strategickými cíli.

Co hodlá Komise učinit ve věci fondů státního majetku? Ze strany komisařů zazněly různé návrhy v oblasti těchto fondů, např. zlaté akcie ve vlastnictví Evropy, hlavní směry a iniciativy zaměřené na transparentnost. Jakou cestu Komise zvolí?

Konečně má Komise nějaké plány na monitorování aktivit fondů státního majetku na evropských trzích?

 
  
 

Komise je plně odhodlána hájit otevřenost finančního systému v Evropě. Komise také zcela souhlasí se zásadou, že investice by se měly opírat spíše o ekonomická, než o politická nebo jiná strategická kritéria. Komise si uvědomuje, že se v poslední době objevily obavy z fondů státního majetku, zároveň však chce zdůraznit, že řada těchto fondů funguje již po desetiletí a vkládá cenné investice do hospodářství EU. Komise také naléhá na třetí země, aby se investorům ze zemí EU přiměřeně otevřely.

Komise celou záležitost pozorně sleduje. V tomto okamžiku není nakloněna vypracování nových legislativních nástrojů, existují ale dobré důvody pro vytvoření společného přístupu EU, tak aby k fondům státního majetku vznikl na jednotném trhu koordinovaný postoj. Bude možná třeba přijmout určité hlavní směry ke zvýšení transparentnosti a správy fondů státního majetku. V říjnu 2007 požádala skupina G7 Mezinárodní měnový fond (MMF) a Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), aby prozkoumaly možnost vzniku hlavních směrů transparentnosti nebo kodexu chování pro fondy státního majetku a přijímající země. Na zasedání Transatlantické hospodářské rady dne 9. listopadu 2007 měla Komise možnost projednat názory na tuto záležitost s vládou Spojených států a shodla se s ní na potřebě vytvořit taková pravidla na mezinárodní úrovni.

Komise tedy pracuje jak interně, tak na mezinárodních fórech na vytvoření vhodných a účinných nástrojů, které by rozptýlily obavy vyvolávané činností těchto investorů. Chystá se připravit společný postoj EU, který by chránil základní svobody zakotvené ve Smlouvě. V této souvislosti je rovněž nutné posoudit iniciativy členských států na poli fondů státního majetku. Právě proto je důležité sledovat činnost fondů státního majetku. Komise vývoj sleduje pečlivě a ve spolupráci s mezinárodními organizacemi (OECD, MMF). Vedle toho Komise využívá dialog o investicích a dialog o regulaci finančních služeb mezi USA a EU k projednávání problematiky fondů státního majetku v úzké spolupráci s ministerstvem financí USA a dalšími americkými ministerstvy.

 

Otázka č. 50, kterou pokládá Laima Liucija Andrikienë (H-1038/07)
 Předmět: Integrace maloobchodních finančních služeb
 

Spotřebitelé z řad soukromých osob jsou základní součástí jednotného trhu s finančními službami. Maloobchodní služby, zahrnující takové produkty, jako jsou běžné účty a spotřebitelské úvěry, jsou klíčovým pilířem akčního plánu pro finanční služby, který byl spuštěn v roce 1999. Integrace finančních trhů od té doby pokulhává a přetrvávají značné rozdíly mezi finančními službami poskytovanými v jednotlivých členských státech EU – např. poplatky za finanční transakce mezi bankovními ústavy jednotlivých členských států, poplatky za kreditní karty atd.

Co hodlá Komise učinit pro urychlení integrace na maloobchodních finančních trzích? Jaký prospěch budou mít z takových kroků Komise spotřebitelé z řad soukromých osob?

 
  
 

V naplňování jednotného trhu s maloobchodními finančními službami již byl dosažen značný pokrok. Integrace maloobchodních finančních služeb nicméně ještě nedosáhla maximálního potenciálu a hospodářská soutěž na některých trzích je nedostatečná, zvláště v oblasti plateb a retailového bankovnictví. Spotřebitelé v EU tedy nemohou plně využívat výhod jednotného trhu. Z těchto důvodů a v rámci přezkumu jednotného trhu přijala Komise Zelenou knihu o maloobchodních finančních službách na jednotném trhu(1). Tato Zelená kniha vychází z Bílé knihy Komise o finančních službách 2005–2010(2), z výsledků odvětvového šetření Komise v oblasti retailového bankovnictví(3) a z průběžné zprávy o pojištění podniků(4). Stanovuje rovněž širší cíl Komise rozvíjet integraci na trzích s maloobchodními finančními službami v EU následujícím způsobem: tím, že bude zajištěno, aby patřičně regulované otevřené trhy a silná hospodářská soutěž poskytovaly produkty, které odpovídají potřebám spotřebitelů; zvýšením důvěry spotřebitelů tím, že bude zajištěno, aby spotřebitelé byli odpovídajícím způsobem chráněni a aby poskytovatelé služeb byli finančně zdraví a důvěryhodní; posílením postavení spotřebitelů, aby mohli přijímat správná rozhodnutí s ohledem na svou finanční situaci - to je založeno na několika prvcích, včetně finanční gramotnosti, poskytování jednoznačných, potřebných a včasných informací a vysoce kvalitního poradenství. Po zveřejnění Zelené knihy následovaly veřejné konzultace o strategii Komise v oblasti maloobchodních finančních služeb, které přinesly téměř 190 odpovědí. Veřejné slyšení, které se konalo dne 19. září 2007, vzbudilo zájem více než 300 účastníků.

Dne 20. listopadu 2007 byl spolu se sdělením Komise o jednotném trhu pro Evropu ve 21. století(5) zveřejněn pracovní dokument útvarů Komise o iniciativách v oblasti maloobchodních finančních služeb(6). Navrhuje řadu cílených iniciativ, jejichž smyslem je: zlepšit výběr a mobilitu spotřebitelů, zvláště u bankovních účtů, což je finanční produkt využívaný drtivou většinou evropských občanů; zlepšit fungování maloobchodních pojistných trhů, např. pomocí srovnávací tabulky pojistného při pojištění automobilů v Evropě, prostudovat potřebnost koherentnějšího přístupu k požadavkům na informování a distribuci u maloobchodních investičních produktů (např. u investičních fondů, životních pojistek spojených s investičními podíly apod.) a podporovat finanční vzdělávání, finanční začleňování (např. přístup k základnímu bankovnímu účtu pro všechny) a vhodná nápravná opatření pro spotřebitele.

Komise se snaží přinést evropským spotřebitelům konkrétní výhody v podobě nižších cen a širšího výběru tím, že zlepší konkurenceschopnost a efektivitu trhů s maloobchodními finančními službami. Komise proto intenzivně podporuje projekt jednotné platební oblasti eurozóny (SEPA), což je iniciativa bankovního odvětví směřující k vytvoření integrovaného a konkurenceschopnějšího trhu s platbami v eurech, který by měl být plně funkční koncem roku 2010. Směrnice o platebních službách, která musí být vnitrostátními právními předpisy provedena nejpozději v listopadu 2009, by také měla přispět ke zvýšení hospodářské soutěže v poskytování platebních služeb a vést ke snížení cen. Obsahuje i ustanovení zlepšující transparentnost a umožňující bez omezení ukončit rámcové smlouvy po 12 měsících, což napomůže mobilitě spotřebitelů a podpoří hospodářskou soutěž.

Pokud jde o konkrétní otázku bankovních účtů, která je součástí balíčku přezkumu jednotného trhu, Komise oznámila své plánované politiky, které by měly vést k usnadnění mobility spotřebitelů u bankovních účtů a tím i k podpoře hospodářské soutěže a efektivity. Komise také podpoří vznik kodexu chování, připravovaného průmyslem na polovinu roku 2008, podle nějž by všichni spotřebitelé ve všech členských státech EU měli možnost změnit poskytovatele služeb, čímž se usnadní proces změny poskytovatele bankovního účtu. Komise také dala průmyslu jasně najevo, že spotřebitelé nesmějí být při přeshraničním otevírání bankovních účtů diskriminováni na základě státní příslušnosti nebo místa bydliště. Pro spotřebitele by mělo být jednoduché otevřít si bankovní účty v jiných členských státech.

 
 

(1)KOM(2007) 226, 30.4.2007.
(2)KOM(2005) 629, 1.12.2005.
(3)KOM(2007) 33, 31.1.2007 a SEK(2007) 106, 31.1.2007.
(4)KOM(2007) 226, 30.4.2007.
(5)KOM(2007) 724, 20.11.2007.
(6)SEK(2007) 1520, 20.11.2007.

 

Otázka č. 51, kterou pokládá Manuel Medina Ortega (H-0964/07):
 Předmět: Rozpočtové prostředky na Frontex
 

Jsou rozpočtové položky vyčleněné na Frontex v roce 2008 dostatečné pro to, aby Frontex mohl splnit své úkoly v oblasti kontrol nedovoleného přistěhovalectví?

 
  
 

Po druhém čtení ve výboru pro rozpočet byl schválen pozměňovací návrh Parlamentu, podle nějž byl rozpočet agentury Frontex v roce 2008 navýšen o 30 milionů EUR.

Tato změna představuje navýšení o 79 % oproti původnímu předběžnému návrhu rozpočtu. Znamená to, že celková dotace z prostředků ES bude činit 68 milionů EUR, čímž se podstatně zvýší objem finančních prostředků agentury a posílí její kapacity pro plnění úkolů v oblasti nedovoleného přistěhovalectví.

Agentura Frontex schválila svůj pracovní program na rok 2008 na základě navýšeného rozpočtu. Revidovaný pracovní program předpokládá podstatné prodloužení společných operací na úsecích vnějších hranic, které jsou nejvíce vystaveny tlaku nedovoleného přistěhovalectví.

Komise je proto přesvědčena, že výsledky operací koordinovaných agenturou Frontex budou ve srovnání s rokem 2007 mnohem hmatatelnější.

Komise bude v roce 2008 bedlivě sledovat výdaje a finanční potřeby agentury.

 

Otázka č. 52, kterou pokládá Marie Panayotopoulos-Cassiotou (H-0968/07)
 Předmět: Rodinné firmy a velmi malé podniky na vnitřním trhu
 

Vzhledem k tomu, že 99,8 % evropských firem představují malé a střední podniky, které jsou tedy zásadní složkou evropského hospodářství a hlavním zdrojem zaměstnanosti, a že v mnoha členských státech se jedná o rodinné firmy a velmi malé podniky, jaká opatření hodlá Komise přijmout, aby jim umožnila zachovat si konkurenceschopnost, lépe využívat příležitostí nabízených vnitřním trhem a plnit povinnosti vyplývající z evropských právních předpisů, aniž by to pro ně znamenalo příliš vysoké náklady?

Dále, jaká opatření hodlá Komise přijmout na podporu existujících a vzniku nových podniků, aby byly schopny konkurovat velkým nadnárodním podnikům a obchodním řetězcům působícím v Unii? Domnívá se Komise, že zřízení středisek pro monitorování vnitřního trhu ve všech členských státech povede ke snížení hrozby, že rodinné firmy a velmi malé podniky vymizí?

 
  
 

Malé a střední podniky skutečně sehrávají významnou roli v evropském hospodářství, neboť představují dvě třetiny pracovních míst v soukromém sektoru. Jsou tedy klíčem ke splnění cílů stanovených v Lisabonské strategii pro růst a zaměstnanost.

Komise řadu let aktivně podporuje podnikatelského ducha a zlepšování podnikatelského prostředí pro malé a střední podniky, zvláště pak pro malé podniky, které tvoří 90 % všech malých a středních podniků. V roce 2000 Evropská rada podpořila Evropskou chartu pro malé podniky, jejímž cílem je zlepšování podnikatelského prostředí. Charta je dnes referenčním rámcem pro 44 zemí a několik regionů.

Od schválení politiky pro moderní malé a střední podniky v listopadu 2005 Komise pečlivě sleduje akce v pěti klíčových oblastech: podpora podnikavosti, snižování administrativní zátěže, podpora přístupu malých a středních podniků na trhy, podpora růstu malých a středních podniků a posilování dialogu s představiteli malých a středních podniků. Přezkum v polovině období, schválený v říjnu 2007, ukázal, že problematika malých a středních podniků je v programech a politikách Společenství stále více zohledňována. Ani to však nestačí, a Komise se rozhodla postavit malé a střední podniky na přední místo politického programu, a proto na základě vyhodnocení prvního tříletého cyklu revidované strategie růstu a zaměstnanosti oznámila, že v roce 2008 bude přijat akt o malých podnicích v Evropě.

Některá opatření Komise se konkrétně zaměřují na pomoc malým a středním podnikům při využívání možností poskytovaných vnitřním trhem. Příkladem může být zlepšování jejich přístupu k veřejným zakázkám. Komise v současnosti provádí posouzení dopadů pro připravovaný návrh statusu evropské soukromé společnosti (2008), který má malým a středním podnikům usnadnit přeshraniční transakce. Komise rovněž už 20 let pomáhá malým podnikům formou podpůrné sítě, která bude v roce 2008 posílena, aby se zvýšilo povědomí o politikách a programech EU. Dalším úkolem by mělo být radit, poskytovat instrukce a naslouchat malým a středním podnikům.

Pokud jde o náklady malých a středních podniků na plnění evropských právních předpisů, malé podniky mají v relativních číslech až desetkrát vyšší náklady na plnění administrativních požadavků než velké podniky(1). Komise se proto zavazuje ke snížení administrativní zátěže a považuje proces zlepšování právních předpisů za jednu ze svých klíčových priorit. Předpokládá, že do roku 2012 by se měla administrativní zátěž ze strany Společenství snížit o 25%, a povzbuzuje členské státy k aktivní účasti na tomto procesu. Na základě zásady „mysli nejdříve v malém“ se do nových návrhů, je-li to vhodné, začleňují konkrétní ustanovení určená malým a středním podnikům – jedná se např. o zjednodušené informační povinnosti u menších potravinářských firem v oblasti hygieny.

Používání norem a právních předpisů EU je pro malé a střední podniky dalším problémem. Komise chce proto značně zvýšit svou podporu lepšího zapojení malých a středních podniků do evropských a vnitrostátních normalizačních procesů tak, aby malé a střední podniky měly snazší přístup k normám. Kromě toho nabízí malým a středním podnikům pomoc v rámci programu pomoci Společenství s právními předpisy EU týkajícími se oblasti životního prostředí.

Co se týče rodinných firem, většina malých podniků jsou právě rodinné firmy, a jsou na ně tedy zaměřeny iniciativy určené malým podnikům. Komise nicméně v současnosti analyzuje případné konkrétní obtíže, jimž tyto firmy mohou čelit.

 
 

(1)Zpráva expertní skupiny pro modely snižování nepřiměřeného zatížení malých a středních podniků právními předpisy http://ec.europa.eu/enterprise/entrepreneurship/support_measures/regmod/index.htm

 

Otázka č. 53, kterou pokládá Avril Doyle (H-0976/07)
 Předmět: Význam daňové konkurence pro vnitřní trh
 

Dne 10. listopadu 2005 řekl komisař McCreevy v projevu k Iniciativě evropských podniků v otázce daní: „Nepřišel jsem do Berlaymontu proto, abych tam chodil po špičkách v pantoflích.“ Dodal, že „harmonizace daní není a nebude na pořadu dne“. Kromě toho letos v květnu komisař uvedl, že návrh společného konsolidovaného základu daně z příjmu právnických osob „by ohrozil hospodářskou soutěž, ohrozil malé a rozvíjející se trhy, ohrozil vnitřní investice a ohrozil vyhlídky Unie na dlouhodobý růst a zaměstnanost“.

Vzhledem k tomu, jak je ratifikace Lisabonské smlouvy v Irsku důležitá, může Komise potvrdit, že současný návrh společného konsolidovaného základu daně z příjmu právnických osob bude z programu vyřazen? Že Komise nebude kolem tohoto tématu „chodit po špičkách“ a bude ze všech sil hájit pravomoci členských států v otázkách daní a daňové konkurence u daně z příjmu právnických osob?

 
  
 

Komise sleduje proces ratifikace Lisabonské smlouvy ve všech členských státech s maximální pozorností. Stanovisko Komise ke společnému konsolidovanému základu daně z příjmu právnických osob(1) je obsaženo v Legislativním a pracovním programu Komise na rok 2008(2). Bylo zahájeno posouzení dopadů, které prozkoumá různé varianty a jejich důsledky.

 
 

(1)Společný konsolidovaný základ daně z příjmu právnických osob
(2)KOM(2007) 640.

 

Otázka č. 54, kterou pokládá Alain Hutchinson (H-0987/07)
 Předmět: Zahrnutí ERF do rozpočtu
 

Pomoc, kterou Evropská unie v současnosti poskytuje zemím AKT, pochází ze dvou zdrojů – z rozpočtu Společenství a z Evropského rozvojového fondu. Ta část spolupráce se zeměmi AKT, která není financována z rozpočtu, tedy plně nepodléhá veřejné kontrole prováděné Evropským parlamentem, a je tak vyloučena z jednoho z nejdůležitějších rozhodovacích procesů v Unii. Začlenění pomoci zemím AKT do rozpočtu EU by posílilo legitimitu této pomoci. Toto opatření by navíc zajistilo opravdovou transparentnost a větší účinnost, která je v oblasti rozvojové spolupráce zvláště významná.

Jak to vypadá s návrhem Komise začlenit do rozpočtu EU i pomoc poskytovanou zemím AKT v rámci ERF a jaké iniciativy hodlá Komise přijmout, aby byl ERF do souhrnného rozpočtu Společenství opravdu začleněn?

 
  
 

Komise již velmi dlouho podporuje myšlenku, aby financování geografické spolupráce se zeměmi Afriky, Karibiku a Tichomoří (AKT) bylo součástí rozpočtu Společenství. Tato představa je podložena požadavkem na efektivitu a harmonizaci nástrojů rozvojové pomoci Společenství jakož i požadavkem na soudržnost a politickou viditelnost našeho vnějšího působení v oblasti rozvoje.

Komise při přípravě období následujícího po 9. Evropském rozvojovém fondu (ERF) podrobně zpracovala své stanovisko ve sdělení „Směrem k plnému začlenění spolupráce se zeměmi AKT do rozpočtu EU“(1). Evropská rada se na svém zasedání ve dnech 15.–16. prosince 2005 nakonec rozhodla (bod 70) zachovat financování geografické spolupráce se zeměmi AKT v podobě mezivládního mechanismu ERF. Zároveň určila dobu trvání 10. ERF, kterou sladila s časovým horizontem finančního výhledu (2013), a klíč pro stanovování výše příspěvku jednotlivých členských států do 10. ERF. Tento klíč pro stanovování výše příspěvku stojí obecně na půl cesty mezi klíčem pro 9. ERF a příspěvkem členských států do rozpočtu Společenství.

Komise je pevně odhodlána znovu předkládat otázku zahrnutí ERF do rozpočtu při každé vhodné příležitosti:

Komise chce při této příležitosti znovu otevřít diskusi o začlenění ERF do rozpočtu, zejména ve světle reformní smlouvy schválené Evropskou radou v prosinci 2007, která v oblasti vnější činnosti rozšiřuje postup spolurozhodování na celý rozpočet Společenství a posiluje úlohu Parlamentu;

Čl. 1 odst. 10 interní dohody o 10. ERF(2) stanoví, že Komise v roce 2010 vypracuje hodnocení výkonnosti, které může být podkladem pro rozhodnutí o výši finanční spolupráce po roce 2013. Paralelně bude probíhat diskuse v rámci debaty o Zelené knize o vztazích Společenství se zámořskými zeměmi a územími (ZZÚ) a o přezkumu dohody o přidružení se ZZÚ, který má proběhnout v roce 2011.

Komise se domnívá, že již byl dosažen velký pokrok na cestě k rozhodnutí o začlenění ERF do rozpočtu, a bude tento cíl sledovat i v rámci období po 10. ERF. Zdůrazňuje však, že o tomto bodu musejí rozhodnout členské státy.

 
 

(1)KOM(2003) 590, 8.10.2003.
(2)Rozhodnutí zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, ze dne 17. července 2006, Úř. věst. L 247 ze dne 9.9.2006

 

Otázka č. 55, kterou pokládá Bill Newton Dunn (H-0988/07)
 Předmět: Změny ve francouzském zdravotnictví
 

Je si Komise vědoma oznámení francouzské vlády a je schopna něco změnit na tom, že podle tohoto oznámení nebude francouzská zdravotní péče „v souladu s evropskou směrnicí 2004/38/ES(1)“ od 5. ledna 2008 poskytována nefrancouzským státním příslušníkům EU s bydlištěm ve Francii, kteří si budou muset pořizovat soukromé zdravotní pojištění?

V minulosti tito občané nemohli mít ve Francii soukromé zdravotní pojištění. Občané EU žijící ve Francii totiž byli nuceni ukončit své pojištění a místo toho se zapojit do státního systému. Nyní francouzská vláda přijala opatření se zpětnou účinností a toto pravidlo se zcela obrátilo.

To způsobí zvláštní problém, neboť lidé, kteří jsou nyní nemocní, se ocitnou v pasti – soukromé pojištění museli kdysi zrušit, ale nyní se jim vzhledem k jejich zdravotnímu stavu nepodaří uzavřít nové soukromé pojištění.

Právní předpisy se zpětnou účinností jsou vždy politováníhodné. Jak může Komise napravit tuto nespravedlnost?

 
  
 

Komise obdržela dopisy od několika britských státních příslušníků s bydlištěm ve Francii, kteří byli příslušnými francouzskými úřady informováni, že už se na ně nebude vztahovat všeobecné zdravotní pojištění, na něž měli nárok na základě placení pojistného.

Podle informací, které má Komise k dispozici, zaručuje systém všeobecného zdravotního pojištění, zavedený zákonem 99-641 ze dne 27. července 1999, účast na všeobecném zdravotním pojištění všem osobám s řádným trvalým bydlištěm ve Francii, které nemají zdravotní pojištění v základním režimu. To znamená, že podle tohoto zákona se všechny osoby s řádným trvalým bydlištěm ve Francii, bez ohledu na státní příslušnost, musejí účastnit systému všeobecného zdravotního pojištění, pokud ovšem nejsou pokryty jiným zákonným systémem zdravotního pojištění ve Francii nebo v jiné zemi.

Směrnice 2004/38/ES stanoví, že právo dlouhodobého pobytu neaktivních občanů EU je podmíněno tím, že mají dostatečné prostředky, aby se po dobu svého pobytu nestali zátěží pro systém sociální pomoci hostitelského členského státu, a jsou účastníky zdravotního pojištění, kterým jsou kryta všechna rizika. Směrnice také stanoví, že jakmile občan Unie získá právo trvalého pobytu na základě nepřetržitého legálního pobytu po dobu pěti let, není už toto právo vázáno na splnění výše uvedených podmínek.

Kromě toho článek 24 směrnice stanoví, že s výhradou zvláštních ustanovení výslovně uvedených ve Smlouvě a v sekundárních právních předpisech požívají všichni občané Unie, kteří pobývají na základě této směrnice na území hostitelského členského státu, v oblasti působnosti Smlouvy stejného zacházení jako státní příslušníci tohoto členského státu. V rámci směrnice je rovné zacházení vázáno na splnění podmínek pobytu.

Právo Společenství v oblasti sociálního zabezpečení zakotvené v nařízení (ES) č. 1408/71(2) koordinuje systémy sociálního zabezpečení členských států tak, aby používání jednotlivých vnitrostátních právních předpisů nemělo nepříznivé dopady na osoby, které vykonávají své právo volného pohybu uvnitř Evropské unie. Každý členský stát má volnost při definování svých vlastních systémů sociálního zabezpečení, včetně poskytovaných dávek, podmínek pro účast v systému a výše pojistného. Členské státy ovšem při výkonu této pravomoci musejí dodržovat právo Společenství. Nařízení (ES) č. 1408/71 zavádí společná pravidla a zásady, jimiž se při používání vnitrostátních právních předpisů musejí řídit všechny úřady členských států.

Podle tohoto nařízení mají pracovníci, důchodci a jejich rodinní příslušníci s bydlištěm na území jiného členského státu, než v jakém pracují nebo jaký jim vyplácí důchod, nárok na dávky v nemoci v členském státu bydliště za stejných podmínek jako státní příslušník tohoto členského státu, avšak na účet členského státu, v němž pracují nebo který jim vyplácí důchod. Aby mohla osoba využívat této zdravotní péče, musí se zaregistrovat u instituce zdravotního pojištění členského státu bydliště na základě formuláře E106 (pracovníci) nebo E121 (důchodci).

Komise přezkoumá, zda vyloučení neaktivních občanů Unie s řádným bydlištěm ve Francii ze systému všeobecného zdravotního pojištění je slučitelné s právem Společenství. Za tímto účelem se již obrátila na francouzské úřady a čeká na jejich odpověď.

 
 

(1)Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 77.
(2)Nařízení Rady (ES) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby a jejich rodiny pohybující se v rámci Společenství, Úř. věst. L 149, 5.7.1971.

 

Otázka č. 56, kterou pokládá Maria Carlshamre (H-0989/07)
 Předmět: Odborná skupina Evropské komise pro otázky obchodování s lidmi
 

Ráda bych věděla, zda byl schválen mandát pro novou odbornou skupinu Evropské komise pro otázky obchodování s lidmi, a pokud ano, ráda bych získala přístup k danému dokumentu.

Dále by mě zajímal proces a časový rámec, v němž mohou členské státy a nevládní organizace navrhovat nové členy odborné skupiny Evropské komise pro otázky obchodování s lidmi.

 
  
 

Odborná skupina pro otázky obchodování s lidmi poskytuje Komisi od svého jmenování v roce 2003 stanoviska a názory na řadu důležitých témat. V roce 2004 skupina zpracovala zprávu, která je stále zdrojem inspirace pro další činnost.

Rozhodnutí, kterým se zřizuje nová odborná skupina a konkretizuje její mandát, bylo přijato dne 17. října (1). Rozhodnutí přihlíží k nutným změnám vyplývajícím z rozšíření a k potřebě zajistit odborná stanoviska zvláště v oblasti vykořisťování pracovní síly.

Odborná skupina se bude skládat z 21 členů, kteří pocházejí ze správních orgánů členských států (maximálně 11 členů), z mezivládních, mezinárodních a nevládních organizací (maximálně 5 členů), z řad sociálních partnerů a organizací zaměstnavatelů (maximálně 4 členové), z Europolu (1 člen)(2) a z univerzit nebo jiných výzkumných ústavů (maximálně 2 členové).

Výzva k podání přihlášky bude brzy zveřejněna v Úředním věstníku a na internetové stránce Generálního ředitelství pro spravedlnost, svobodu a bezpečnost, přičemž lhůta pro podání přihlášky bude do poloviny února 2008.

 
 

(1)/675/ES: Rozhodnutí Komise ze dne 17. října 2007, kterým se zřizuje Odborná skupina pro otázky obchodování s lidmi, Úř. věst. L 277, 19.10.2007.
(2)Evropský policejní úřad

 

Otázka č. 57, kterou pokládá Danutė Budreikaitė (H-0994/07)
 Předmět: Třetí energetický balíček
 

Na podzim 2007 zveřejnila Komise třetí energetický balíček, který stanovuje politické cíle budoucí energetické politiky EU, včetně liberalizace trhu s energií formou právního a funkčního oddělení a/nebo oddělení vlastnictví od výrobních a distribučních sítí v odvětví elektřiny a zemního plynu.

Dodavatel zemního plynu Gazprom, který má v EU monopolní postavení, je akcionářem v mnoho evropských distribučních sítích zemního plynu.

Může Komise sdělit, v kterých největších evropských distribučních sítích zemního plynu je Gazprom akcionářem? Jaké účinky bude mít na Gazprom provádění třetího energetického balíčku? Kolik firem z EU má podíl v ruských distribučních sítích zemního plynu a jaká je výše jejich podílu?

 
  
 

Balíček Komise týkající se vnitřního trhu s energií ze dne 19. září 2007 navrhuje buď oddělit vlastnictví přenosových soustav od provozovatelů přenosových soustav, nebo vytvořit nezávislé provozovatele soustav, kteří by zodpovídali za provoz a rozvoj přenosové soustavy. Co se týče distribučních soustav, třetí balíček nemění stávající právní předpisy, které vstoupily v platnost dne 1. července 2007 a předpokládají právní a funkční oddělení vlastníků velkých distribučních soustav. Doložka o třetích zemích (článek 7a v navrhované směrnici o zemním plynu) se vztahuje pouze na provozovatele přenosových soustav.

Příloha VIII posouzení dopadů navrhovaného třetího balíčku(1) podrobně informuje o vlastnících přenosových soustav nepocházejících z EU. Například ve třech pobaltských státech má Gazprom zhruba třetinový podíl v jednotlivých vnitrostátních společnostech zabývajících se přepravou a distribucí zemního plynu, které ve všech třech členských státech provozují a vlastní jak přenosové, tak distribuční sítě. Pokud jde o podíl firem z EU v ruských distribučních sítích zemního plynu, takovou informaci bohužel Komise nemá k dispozici, neboť související dohody jsou obvykle předmětem obchodního tajemství.

Co se týče navrhovaných ustanovení o oddělení, jejich dopad na Gazprom bude stejný jako na jakoukoli jinou firmu z EU nebo mimo EU – každý dodavatel nebo výrobce působící kdekoli v EU musí způsobem navrženým Komisí oddělit provozovatele své přenosové soustavy v jakémkoli členském státu EU. Balíček obsahuje pojistky, díky nimž budou muset firmy z třetích zemí, které budou chtít získat významný nebo dokonce kontrolní podíl v některé síti EU, průkazně a jednoznačně splnit stejné požadavky na oddělení jako firmy z EU. Kromě toho Komise navrhla požadavek, podle nějž by soukromé osoby z třetích zemí a třetí země nemohly získat kontrolu nad přenosovou soustavou nebo provozovatelem přenosové soustavy Společenství, pokud to neumožní dohoda mezi EU a příslušnou třetí zemí. To by mělo zaručit, že firmy z třetích zemí dodrží stejné předpisy, jaké se vztahují na podniky se sídlem v EU.

 
 

(1)SEK(2007) 1179

 

Otázka č. 58, kterou pokládá Maria Eleni Koppa (H-0995/07)
 Předmět: Kosovo
 

Vzhledem k předpokládanému jednostrannému vyhlášení nezávislosti Kosova zazněly z mnoha stran obavy, že uznání nového státu mezinárodním společenstvím vyšle pozitivní signál jiným separatistickým hnutím ve světě, a zvláště v Evropě.

Co Komise navrhuje pro případ, že Kosovo tento krok skutečně učiní? Jaké přijme iniciativy, aby předešla šíření takových kroků, které jsou v rozporu s rozhodnutími mezinárodního společenství?

 
  
 

Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244, schválená v důsledku konfliktu v Kosovu v roce 1999, předpokládala vytvoření přechodné civilní správy pod záštitou OSN, která by umožnila vytvořit dočasné instituce pro demokratickou a autonomní kosovskou vládu do doby, než by se nalezlo politické řešení.

Generální tajemník OSN zahájil proces definování konečného statusu Kosova tím, že v listopadu 2005 jmenoval zvláštním zmocněncem bývalého prezidenta Athisaariho. Po čtrnáctiměsíčním snažení obou stran předložil pan Athisaari v březnu 2007 podrobný návrh vyřešení statusu Kosova, který byl několik měsíců projednáván Radou bezpečnosti OSN, aniž by kdy dospěla k dohodě.

V této situaci generální tajemník OSN souhlasil se 120-denním procesem dalšího hledání řešení pod záštitou Trojky složené z EU, Ruska a USA, který měl oběma stranám poskytnout další příležitost dospět k dohodě.

Evropská unie učinila vše, co bylo v jejích silách, pro nalezení společného řešení. Velmi nás mrzí, že Bělehrad a Priština nenalezly takové řešení v rámci procesu vedeného mezinárodní Trojkou.

Evropská unie vytrvale zdůrazňovala zvláštní povahu situace v Kosovu, která není precedentem pro jiné světové regiony. Naposledy Evropská rada na svém zasedání v prosinci 2007 zdůraznila, že vyřešení statusu Kosova je případem sui generis, který nemůže sloužit jako precedent.

V zájmu Evropské unie a regionu západního Balkánu by se otázka statusu Kosova měla co nejrychleji vyřešit, aby byl zajištěn mír a stabilita. To je i hlavní cíl rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244. Tento proces tedy nemá nic společného s tím, co paní poslankyně nazývá „jinými separatistickými hnutími ve světě“.

 

Otázka č. 59, kterou pokládá Nikolaos Vakalis (H-0996/07)
 Předmět: Jaderný program v Belene
 

Dr. Georgi Katsiev, dlouholetý ředitel Bulharské komise pro jadernou energii, vyzval na tiskové konferenci dne 26. listopadu 2007 Komisi, aby okamžitě ukončila jaderný program v Belene kvůli nedostatku kvalifikovaných zaměstnanců, již mají zkušenosti s fungováním a monitorováním reaktoru, a kvůli náchylnosti tohoto regionu k zemětřesení. Ví Komise o této události a jak k ní přihlédne při posuzování jaderného programu v Belene? Jaká okamžitá opatření Komise přijme? Co lze učinit na ochranu sousedních zemí před možným rizikem nehody?

 
  
 

Komise dne 7. prosince 2007 poskytla svůj názor na výstavbu nové jaderné elektrárny v Belene formou stanoviska, které předala bulharským úřadům.

Komise zaujala názor, že ve světle posouzení podle Smlouvy o Euratomu a diskusí s provozovatelem jaderné elektrárny, společností Nacionalna Električeska Kompania (NEK), je dotyčná investice v souladu s cíli Smlouvy o Euratomu. Je třeba poznamenat, že posouzení bylo provedeno na základě Smlouvy o Euratomu, aniž by byla dotčena možnost provést případná další posouzení na základě Smlouvy o ES a na základě takových povinností vyplývajících ze Smlouvy a ze sekundárních právních předpisů, jakými jsou ustanovení o hospodářské soutěží nebo o životním prostředí, včetně posouzení důsledků pro životní prostředí.

Komise ve svém stanovisku přihlédla k informacím od investora, podle nichž koncepce zvolená v Belene zahrnuje několik pasivních bezpečnostních systémů a vylepšenou ochranu před takovými vnějšími riziky, jakými jsou zemětřesení a nárazy letadel.

Komise bude v rámci ochrany proti záření na základě článku 37 Smlouvy o Euratomu rovněž posuzovat seismická rizika a nouzové plánování. Jeho součástí je i posouzení možných důsledků neplánovaného uvolnění radioaktivních látek pro jiné členské státy a bilaterální nebo multilaterální dohody usnadňující reakci na nouzové situace.

Komise navíc poukázala na to, že Bulharsko musí vytvořit plány dlouhodobého nakládání s radioaktivním odpadem vzniklým při provozu a později při vyřazení z provozu elektrárny, se zvláštním zaměřením na vysoce aktivní odpad.

 

Otázka č. 60, kterou pokládá Dimitar Stoyanov (H-0999/07)
 Předmět: Provádění nařízení (EHS) č. 1408/71 v Bulharsku
 

Podle článku 22 nařízení (EHS) č. 1408/71(1) musí všichni pojištěnci, kterým nemůže být poskytnuto příslušné léčení na území členského státu, kde mají bydliště, dostat povolení k vhodnému léčení v jiném členském státě. Přesto bulharská národní zdravotní pojišťovna odmítá vystavit potřebný formulář E112 panu Maximu Vaniovovi Petkovovi, který trpí cervikální dystonií, ačkoli mu v Bulharsku nelze zajistit vhodnou léčbu. Navíc to není poprvé, kdy tato instituce neodůvodněně odmítá plnit nařízení (EHS) č. 1408/71.

Jaké nátlakové prostředky Komise zvolí, aby zastavila porušování výše uvedeného nařízení?

 
  
 

Komise zdůrazňuje, že podle judikatury Soudního dvora musí být povolení vystaveno pokaždé, když požadovanou léčbu nelze poskytnout ve státě bydliště ve lhůtě, která by byla z lékařského hlediska přijatelná s přihlédnutím k zdravotnímu stavu nemocného a k pravděpodobnému vývoji jeho choroby. To znamená, že je namístě přihlížet k zdravotnímu stavu pacienta, nikoli k takovým souvisejícím administrativním otázkám, jako je například existence pořadníků. Neodůvodněné zamítnutí povolení je každopádně nepřípustné.

S ohledem na výše uvedené hodlá Komise požádat o vysvětlení bulharské úřady, aby zjistila, zda byla v případě, na nějž upozornil pan poslanec, dodržena kritéria pro udělení povolení stanovená právem Společenství.

 
 

(1)Úř. věst. L 149, 5.7.1971, s. 2.

 

Otázka č. 61, kterou pokládá Paul Rübig (H-1002/07)
 Předmět: Komunikační strategie Komise pro Rakousko
 

V referendu o vstupu Rakouska do EU hlasovaly dvě třetiny oprávněných voličů pro vstup. Několik let poté se Rakousko potácí na dně výsledků standardních výzkumů veřejného mínění Eurobarometr. Na jaře 2007 uvedlo 25 % Rakušanů, že členství v EU je „špatná věc“ (druzí od konce žebříčku), a 43 % vidělo v členství v EU nevýhody (čímž se Rakousko zařadilo mezi členské státy nejvíce kritické vůči EU).

Tento výsledek lze bezpochyby částečně přičíst nedostatečným znalostem Evropské unie na straně veřejnosti. Jaké strategie Komise v Rakousku rozvíjí, aby lépe informovala o dopadech evropských právních předpisů, o fungování orgánů a o možnostech, které členství otvírá občanům v sociální, kulturní a hospodářské oblasti?

 
  
 

Komise se plně angažuje ve zlepšování veřejného vnímání Evropy a v diskusi o evropských záležitostech tím, že informování o Evropě přizpůsobuje národnímu, regionálnímu a místnímu prostředí. Zastoupení Komise v Rakousku informuje o činnosti a prioritách Evropy rakouské občany, sdělovací prostředky, politiky a další aktéry.

Dialog s občany je pro Komisi hlavní prioritou. Zastoupení Komise pořádá v rámci plánu D různé akce, které mají podnítit diskusi o evropských politikách, mimo jiné ve spolupráci s informační kanceláří Parlamentu ve Vídni. Klíčovým prvkem našeho přístupu je také spolupráce zastoupení Komise s různými aktéry na národní, regionální a místní úrovni. Práci zastoupení v regionech doplňuje činnost 11 informačních středisek Europe Direct ve spolkových zemích, 9 evropských dokumentačních středisek a 27 členů Team Europe, což je vysoce kvalifikovaný panel přednášejících o problematice EU.

Zlepšování znalostí o EU je klíčem k podnícení účasti občanů na integračním procesu v EU. Proto zastoupení Komise v Rakousku se zvláštním zaměřením na studenty pravidelně ve svých prostorách pořádá „dny otevřených dveří“ pro školy. V roce 2007 se na zastoupení konalo 46 takových akcí s celkovou účastí přibližně 1000 osob.

Za druhé, co se týče práce se sdělovacími prostředky, pokračuje zastoupení Komise v proaktivním přístupu zasazování vnitrostátních záležitostí do širšího evropského kontextu. Kvůli zajištění vysoké viditelnosti témat EU a kvůli širokému pokrytí ve sdělovacích prostředcích spolupracuje zastoupení s tiskem mimo jiné při návštěvách komisařů v Rakousku, přičemž komisaři se zde často účastní veřejných diskusí (20 v roce 2007). V roce 2007 se konalo 11 informačních cest novinářů a publicistů do Bruselu, kde mohli získat informace z první ruky a diskutovat o problematice EU s odborníky a tvůrci evropských politik. Ve snaze zlepšit přístup širší veřejnosti zveřejňuje Komise svou činnost na Internetu, k čemuž využívá i takové novátorské nástroje, jako je webstreaming.

Všechny tyto činnosti by měly být posíleny v rámci partnerské dohody o řízení mezi Komisí, Parlamentem a rakouskou vládou. Komise by tuto dohodu chtěla připravit v roce 2008. Toto partnerství, spolufinancované Komisí, by partnerům mělo umožnit lepší provázanost a koordinaci jejich komunikačních strategií a plánovat společné činnosti, čímž by se zlepšilo vnímání EU ze strany veřejnosti. Partnerství se zvláště zaměří na vysvětlování institucionální problematiky a otázek souvisejících s energetikou a změnami klimatu.

 

Otázka č. 62, kterou pokládá Frank Vanhecke (H-1004/07)
 Předmět: Evropská zastrašující kampaň v Africe
 

Podle některých sdělovacích prostředků zahájila EU spolu se Švýcarskem v několika afrických zemích kampaň, která má Afričany odradit od cesty do Evropy.

Jsou tyto zprávy pravdivé? Jedná se o společnou iniciativu EU a Švýcarska? Od koho nebo od jakého orgánu tato iniciativa vzešla? Ve kterých zemích kampaň probíhá, jak probíhá a s jakými zdroji? Uvažuje Komise o rozšíření kampaně do dalších afrických států? Kolik tato kampaň stojí?

 
  
 

Komise financuje informační kampaně o rizicích nedovoleného přistěhovalectví v západoafrických zemích – např. v Mauritánii, Senegalu, Nigeru, Mali, Ghaně, Nigérii, Kongu a Kamerunu. Tyto kampaně připravuje a provádí Mezinárodní organizace pro migraci jako součást projektu spolufinancovaného z rozpočtu programu AENEAS(1) na rok 2004. Projekt byl vybrán na základě výzvy k předkládání projektů v roce 2004 a jeho provádění začalo během roku 2005.

V některých zemích zapojených do projektu spolupracovala Mezinárodní organizace pro migraci s jinými dárci a organizacemi, aby vytvářela synergie a zamezila dvojímu provádění téže práce nebo vysílání protichůdných signálů. Například v Senegalu informační kampaň financovanou EU podpořilo Španělsko. Kampaň v Nigérii a Kamerunu podporoval švýcarský federální migrační úřad.

Náklady na informační kampaně v rámci projektu Mezinárodní organizace pro migraci činí 265 000 EUR.

Program AENEAS a jeho nástupce, tematický program pro spolupráci s třetími zeměmi v otázkách migrace a azylu, podporuje informační kampaně, které zvyšují povědomí o rizicích spojených s nedovoleným přistěhovalectvím, jejichž důsledkem je v mnoha případech smrt, extrémní podmínky, zatčení, obchodování s lidmi, vykořisťování a nucená repatriace.

 
 

(1)Program pro azyl a migraci ve vztahu k třetím zemím

 

Otázka č. 63, kterou pokládá Georgios Toussas (H-1005/07)
 Předmět: Vládní opatření ve prospěch bank, která poškozují zaměstnanecké pojišťovny
 

EU a vlády členských států v rámci svých politik namířených proti dělnické třídě přijaly provokativní a nespravedlivá opatření, která bankovním skupinám umožní vyvázat se ze smluvních povinností, čímž v podstatě darovaly bankám miliardy eur, jež banky dlužily zaměstnaneckým pojišťovnám, a zároveň občanům, tj. i pracovníkům, zvýšily daně. Vláda Nové demokracie přijala právní předpisy, podle nichž se zaměstnanecká pojišťovna bývalé řecké Kreditní banky sloučí s Pojišťovnou zaměstnanců bankovního sektoru (ETAT), čímž navázala na politiku předchozí vlády strany PASOK, která darovala bance Alpha Bank 600 milionů EUR, když sloučila Zaměstnaneckou pojišťovnu Jónské a lidové banky Řecka s Institutem sociálního pojištění (IKA). Tyto politiky namířené proti dělnické třídě daly zelenou monopolním bankovním skupinám, které se dravě vrhají na prostředky zaměstnaneckých pojišťoven.

Jaký postoj zaujímá Komise k opatřením přijatým Novou demokracií, která zbavila banku Alpha Bank jejích smluvních povinností vůči zaměstnaneckým pojišťovnám?

 
  
 

Pokud jde o převádění důchodových závazků, Komise předběžně odkazuje na rozhodnutí 597/2006 ze dne 10. října 2007 o reformě systému penzijního připojištění v řeckém bankovnictví. Komise v tomto rozhodnutí dospěla k závěru, že převod důchodových závazků prvního pilíře ze zvláštního systému do obecného systému sociálního zabezpečení není státní podporou ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES.

Komise v současnosti zkoumá stížnost týkající se situace, na niž poukázal pan poslanec a která se odvolává na porušení směrnice 2002/14/ES(1). Zaslala řeckým úřadům dopis se žádostí o další informace v této věci. Kromě toho se Komise zabývá možnou státní podporou v konkrétním případě, který je předmětem stížnosti.

 
 

(1)Směrnice 2002/14/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství, Úř. věst. L 80, 23.3.2002.

 

Otázka č. 64, kterou pokládá Robert Evans (H-1007/07)
 Předmět: Pomoc Bangladéši
 

Po řádění cyklonu Sidr dne 15. listopadu byla Evropská unie jednou z prvních organizací, které Bangladéši poslaly finanční pomoc. Může Komise upřesnit, jakou další pomoc poskytla a o jakých dlouhodobých plánech uvažuje?

 
  
 

Jen několik hodin po řádění cyklonu uvolnila Komise 1,5 milionu EUR na nejnaléhavější pomoc obětem, a byla tedy mezi prvními dárci, kteří reagovali na tuto humanitární krizi. Během týdne po řádění cyklonu začaly čtyři nevládní organizace, partneři této první operace, rozdělovat potraviny a předměty základní potřeby. Dvacet čtyři hodin před úderem cyklonu byly spuštěny programy včasného varování a evakuace (přibližně 3 200 000 lidí bylo evakuováno), díky nimž se podstatně snížil počet obětí ve srovnání s následky cyklonů, které v posledních desetiletích Bangladéš postihly.

Na základě informací z terénu, které hovořily o mimořádných humanitárních potřebách, schválila Komise dne 3. prosince 2007 další rozhodnutí o mimořádné situaci, jímž uvolnila 5 milionů EUR. Na něj naváže nové rozhodnutí o mimořádné situaci ve výši 1 925 000 EUR z rozpočtu na rok 2007, čímž se celkové prostředky určené obětem cyklonu zvýší na více než 8,4 milionu EUR. Nové finanční prostředky jsou určeny na životně důležité potřeby – vodu, potraviny, přístřeší, základní potřeby do domácnosti, naléhavou zdravotní péči, zlepšení kvality vody a hygienických podmínek, aby se zabránilo chorobám způsobeným vodou, a na podporu živobytí a rychlou obnovu. Činnosti budou jako obvykle zajišťovat partneři oddělení Komise pro humanitární pomoc – nevládní organizace, agentury Organizace spojených národů (OSN) a hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce. Čtyři nevládní organizace, najaté v rámci prvního rozhodnutí o mimořádné situaci ve výši 1,5 milionu EUR, svou práci již dokončily.

Dodaly potraviny a nepotravinové zboží a zlepšily dodávku vody, čímž pomohly 278 tisícům osob. Pro místní obyvatelstvo to byla velká pomoc. Škody způsobené cyklonem Sidr jsou ale obrovské.

Postihly více než 8,5 milionu lidí, z nichž 2,6 milionu stále potřebuje naléhavou pomoc – bylo zničeno více než půl milionu příbytků a veřejná infrastruktura. Škody na úrodě a dobytku jsou dvakrát větší, než se původně odhadovalo.

Na setkání předsedy bangladéšské vlády se zástupci mezinárodního společenství dne 3. prosince 2007 bylo potvrzeno, že výdaje na dlouhodobou obnovu budou činit přibližně 1 miliardu USD(1), z nichž většina bude určena na infrastrukturu – pobřežní hráze, další úkryty před cyklonem, školy, silnice a mosty jakož i na zalesnění mangrovového pralesa Sunderbans, který je na seznamu světového dědictví.

Komise je do pomoci nadále plně zapojena prostřednictvím svého zastoupení v Dháce, které postupuje koordinovaně s vládou a dalšími agenturami poskytujícími pomoc. Na konci roku 2007 nebo na začátku roku 2008 by ES, Světová banka a OSN měly provést společné posouzení škod a potřeb po katastrofě.

Za těchto okolností se Komise zabývá možností, že by Bangladéši poskytla další pomoc včetně další humanitární pomoci. Komise rovněž zvažuje využití nástroje stability, který by podpořil práci na rychlé obnově. Další variantou je přesměrování nebo zintenzivnění akcí probíhajících v devíti oblastech nejvíce postižených cyklonem, které jsou především součástí programů v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a bezpečnosti potravin financovaných ES.

Je jasné, že Bangladéš – země s největší hustotou obyvatelstva a jedna z nejchudších zemí světa – bude potřebovat v nadcházejících letech trvalou podporu, aby mohl účinně odstranit následky cyklonu Sidr a lépe se připravit na další živelní katastrofy hrozící kvůli změnám klimatu.

Komise je hlavním dárcem v oblasti příprav na katastrofy v Bangladéši. Od roku 1994 poskytla 5,9 milionu EUR na komunitní projekty v rámci příspěvků na připravenost na katastrofy (program DIPECHO), jejichž smyslem je posílit schopnost ohroženého obyvatelstva reagovat na katastrofy. Komise přispívá (9 milionů EUR) na Souhrnný program řízení katastrof bangladéšské vlády.

Tato pomoc by měla být brzy doplněna dalším příspěvkem na připravenost na klimatické změny a katastrofy.

 
 

(1)Americký dolar

 

Otázka č. 65, kterou pokládá Jens Holm (H-1008/07):
 Předmět: Jednání s Andským společenstvím národů (ASN)
 

Komise v současnosti jedná s ASN o dohodě o přidružení. Podle latinskoamerických vyjednavačů trvá Komise na tom, aby andské země podepsaly dohodu o volném obchodu, která v otázkách liberalizace zachází dále než WTO a dohoda s Chile – např. v oblasti práv duševního vlastnictví. Kromě toho si evropští vyjednávači zřejmě zvláštní a diferencované zacházení s rozvojovými zeměmi vykládají tak, že chudým zemím poskytnou pouze pět nebo sedm let na dohnání zpoždění.

Může Komise informovat, jaká kvalitativní opatření hodlá přijmout, aby splnila závazek poskytnout rozvojovým zemím zvláštní a diferencované zacházení?

Může Komise potvrdit, že součástí jednání nebudou singapurské záležitosti a otázka služeb?

Souhlasí Komise s tím, že nedokáží-li některé pasáže smlouvy naplnit Chile a Mexiko, jen obtížně to zvládnou takové země, jako je Peru a Bolívie?

 
  
 

Komise v současnosti na základě směrnic pro vyjednávání schválených Radou v dubnu 2007 jedná o dohodě o přidružení s Andským společenstvím národů (ASN), která bude zahrnovat politický dialog, spolupráci a obchodní vztahy. Obchodní část by se měla zaměřit na postupnou a reciproční liberalizaci formou ambiciózní, úplné a vyvážené zóny volného obchodu, která bude plně v souladu s předpisy a povinnostmi stanovenými Světovou obchodní organizací (WTO), i když půjde nad rámec základních pravidel WTO.

Komise a ASN se dohodly na obecné zásadě, že dohoda o přidružení a zvláště její obchodní část zajistí v případě potřeby pro určité regiony ASN asymetrie a zvláštní a diferencované zacházení, ovšem rozdíly v závazcích mezi jednotlivými zeměmi by měly být minimalizovány. Přesný obsah této zásady v jednotlivých kapitolách budoucí dohody je předmětem jednání a nebyl zatím konkretizován, Komise ale neomezuje její působnost jen na harmonogram liberalizace obchodu se zbožím. Komise je připravena prostudovat jakékoli návrhy ze strany ASN o asymetriích a zvláštním a diferencovaném zacházení, budou-li slučitelné s obecnými cíli liberalizace obchodu a s předpisy a povinnostmi stanovenými WTO.

Komise potvrzuje, že součástí jednání je obchod se službami a tzv. singapurské otázky (usnadnění obchodu, investice, vládní zakázky a hospodářská soutěž), což se děje v souladu se směrnicemi Rady a s plným souhlasem ASN. Komise je přesvědčena, že tyto otázky jsou mimořádně důležité nejen pro EU, nýbrž i pro regionální integrační proces ASN a pro udržitelný rozvoj jeho členů.

Komise se domnívá, že smlouvy mezi EU a Chile a EU a Mexikem jsou smluvními partnery úspěšně prováděny ve všech oblastech, a v zásadě nevidí důvod, proč by se totéž nemělo podařit členským zemím ASN v připravované dohodě o přidružení. Zemím bude přirozeně poskytována vhodná podpora a spolupráce, zvláště v oblasti institucionálních a technických kapacit.

 

Otázka č. 66, kterou pokládá Anne E. Jensen (H-1009/07)
 Předmět: Výklad směrnice o DPH
 

Soudní dvůr uložil Dánsku (věc C-382/02), aby změnilo své právní předpisy o DPH týkající se prodeje letadel, zásobování letadel pohonnými hmotami a zásobování leteckých škol. Rozsudek byl odůvodněn tím, že dánské předpisy jsou v rozporu s čl. 15 odst. 6, 7 a 9 směrnice Rady 77/388/EHS(1).

Ve Spojeném království je ovšem nadále osvobozeno od DPH jak zásobování letadel, tak prodej letadel fyzickým osobám.

Může Komise sdělit, na základě kterého právního předpisu Společenství může taková země, jako je Spojené království, osvobodit od DPH prodej letadel fyzickým osobám a zásobování leteckých společností, které provozují především tuzemské linky?

 
  
 

Článek 148 směrnice 2006/112/ES(2) („směrnice o DPH“) ve spojení s čl. 169 písm. b téže směrnice stanoví, že od DPH je osvobozeno mimo jiné zásobení letadel „využívaných leteckými společnostmi, které provozují zejména mezinárodní dopravu za úplatu“, přičemž DPH zaplacená z takového plnění v předchozí fázi je odpočitatelná („nulová sazba“). Je jasné, že na základě tohoto ustanovení žádný členský stát nemůže do nulové sazby zařadit zásobování letadel pro fyzické osoby a/nebo pro letecké společnosti, které provozují zejména tuzemské linky.

Ostatní přechodná ustanovení směrnice o DPH (např. článek 110 nebo článek 371 ve spojení s kategorií 11 přílohy 10 části B směrnice) také nemohou pokrýt tak široké uplatňování nulové sazby, k němuž údajně dochází ve Spojeném království. Komise se proto hodlá obrátit na úřady Spojeného království ve věci uplatňování DPH na letadla.

 
 

(1)Úř. věst. L 145, 13.6.1977, s. 1.
(2)Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, Úř. věst. L 347 ze dne 11.12.2006. Tato směrnice přepracovala a zrušila šestou směrnici o DPH k 1. lednu 2007.

 

Otázka č. 67, kterou pokládá Seán Ó Neachtain (H-1013/07)
 Předmět: Podpora akvakultury v Evropě
 

Může Komise uvést, jaké nové iniciativy plánuje na letošní rok na podporu zvýšení hospodářské činnosti v evropské akvakultuře?

 
  
 

Komise se domnívá, že akvakultura jakožto zdroj vysoce kvalitních potravin má strategický význam, má-li být uspokojena zvyšující se poptávka po zdravých potravinách mořského původu. Jak již Komise oznámila ve svém Legislativním a pracovním programu na rok 2008(1), chystá se v roce 2008 jako prioritní iniciativu přijmout Sdělení o udržitelném rozvoji akvakultury Společenství.

Vzhledem k tomu, že růstové cíle strategie pro akvakulturu z roku 2002(2) nebyly plně splněny, bude nejdůležitějším cílem tohoto sdělení určit a řešit hlavní problémy bránící udržitelnému růstu této hospodářské činnosti. Na základě širokých konzultací zahájených v roce 2007 Komise posoudí, jakou roli by měly hrát všechny zúčastněné strany, zejména veřejné orgány, při podpoře vytváření takového podnikatelského a právního prostředí, jaké podněcuje podnikání a inovace a plní náročné normy pro životní prostředí a veřejné zdraví. Je ovšem příliš brzy na to, aby se dalo hovořit o konkrétních krocích v této záležitosti.

V roce 2008 Komise rovněž hodlá přijmout prováděcí předpisy pro dvě významná nařízení Rady schválená v roce 2007 o používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře(3) a o ekologické produkci a označování ekologických produktů, včetně produktů akvakultury(4).

 
 

(1)KOM(2007) 640.
(2)KOM(2002) 511.
(3)Nařízení Rady (ES) č. 708/2007
(4)Nařízení Rady (ES) č. 834/2007

 

Otázka č. 68, kterou pokládá Eoin Ryan (H-1015/07)
 Předmět: Regulační kontroly v Evropě
 

Může Komise uvést, jaké mechanismy zavedla k zajištění a zaručení toho, že nebude předkládat nepotřebné nebo bezdůvodné návrhy regulace evropského hospodářství?

 
  
 

Komise ujišťuje pana poslance, že je pevně odhodlána dodržet svou strategii zdokonalení tvorby právních předpisů. Klíčovou součástí systému Komise pro posuzování dopadů, který je základním nástrojem tvorby rozumných legislativních návrhů, je transparentnost a vysoce kvalitní analýza. Cílem posuzování dopadů je, aby se zpracovávaly pouze návrhy, které přinesou přidanou hodnotu a jsou v souladu se zásadou subsidiarity, a aby tyto návrhy vedly k co nejúčinnějšímu plnění vytyčených politických cílů. I v případě, že jsou tato kritéria splněna, se provádějí další kontroly a hodnocení, zda jsou návrhy přiměřené a zda účinně řeší daný problém. Kupříkladu od března 2006 vyžadují pokyny k posouzení dopadů, aby se při zjišťování možné administrativní zátěže používal model standardních nákladů.

Komise má v zásadě v úmyslu provádět posouzení dopadů všech iniciativ, jež jsou obsaženy v jejím Legislativním a pracovním programu. Krom toho se u stále rostoucího počtu iniciativ provádí analýza, jejíž rozsah je přiměřený dopadu dané iniciativy. Posouzení dopadů umožňuje Komisi pečlivě posoudit různé politické varianty díky informacím zúčastněné strany. Veřejné konzultace vždy splňují minimální standardy pro konzultace, mezi něž patří proaktivní přístup, díky němuž si zúčastněné strany mohou vyměňovat názory svých odborníků. Také nově zřízený výbor pro posuzování dopadů poskytuje nezávislou kvalitní podporu a zajišťuje kontrolu posouzení dopadů zpracovaného Komisí. Již se stalo, že na základě posouzení dopadů bylo přijato rozhodnutí nepokračovat v určité politické iniciativě EU.

Je třeba zdůraznit, že cílem posouzení dopadů je poskytnout těm, kteří přijímají politická rozhodnutí, úplný a objektivní obrázek o všech potenciálních dopadech a poukázat na všechny kompenzace a synergie. Konečné rozhodnutí má pochopitelně politickou povahu a přijímá se běžným interinstitucionálním postupem. V rámci tohoto postupu se Komise, Parlament a Rada dohodly na interinstitucionálním společném přístupu k posouzení dopadů.

 

Otázka č. 69, kterou pokládá Liam Aylward (H-1017/07)
 Předmět: Platby irským a evropským zemědělcům v rámci SZP
 

Neuznává Komise, že vrcholní představitelé EU poskytli irským a evropským zemědělcům jasné záruky výše plateb v rámci SZP, které mají zemědělci obdržet v období 2007–2013?

Neznamená to tedy, že Komise nesmí v souvislosti s kontrolou stavu společné zemědělské politiky v roce 2008 přehodnotit finanční závazky vůči irským a evropským zemědělcům na období 2007–2013?

 
  
 

V říjnu 2002 stanovila Evropská rada strop, který zajistil výhledové finanční zdroje na první pilíř (výdaje na tržní opatření a přímé podpory) společné zemědělské politiky (SZP) na období 2007–2013. Reforma SZP schválená v červnu 2003 Radou ve složení pro zemědělství tento finanční rámec beze zbytku dodržela. Na zasedání Evropské rady v prosinci 2005 nebyl dohodnutý strop prvního pilíře pozměněn, s výjimkou začlenění výdajů pro Bulharsko a Rumunsko (postupné zavádění) do uvedeného stropu, zatímco u druhého pilíře bylo čistým výsledkem snížení financování.

Komise se domnívá, že nové výzvy související s tématy uvedenými ve sdělení nazvaném Příprava na kontrolu stavu reformy SZP(1) vyžadují, aby byl druhý pilíř (opatření pro rozvoj venkova) ve stávajícím finančním výhledu posílen, zvláště vzhledem k problémům, jimž nyní členské státy čelí. Toto posílení je nezbytné také proto, že řešení nových konkurenčních a environmentálních výzev se neobejde bez dalších inovací. Vzhledem k tomu, že rozpočet SZP je naplánován až do roku 2013, je toto posílení finančních prostředků pro pilíř II možné pouze prostřednictvím zvýšení povinného odlišení.

Během roku 2008 bude Komise dále pracovat na svém přístupu k přezkumu rozpočtu 2008/2009, jak uvádí i ve sdělení nazvaném Reformovat rozpočet, změnit Evropu(2). Kontrola stavu SZP je příspěvkem k debatě o budoucích prioritách v oblasti zemědělství a má zvýšit přizpůsobivost zemědělství v EU vzhledem k rychle se měnícímu prostředí. Kontrola stavu tedy neznamená přehodnocení finančních závazků v rámci SZP a nepředjímá výsledek přezkumu rozpočtu.

 
 

(1)KOM(2007) 722.
(2)SEK(2007) 1188

 

Otázka č. 70, kterou pokládá Pilar del Castillo Vera (H-1018/07)
 Předmět: Vrcholná schůzka EU-Afrika
 

V souvislosti s vrcholnou schůzkou EU-Afrika a s příslibem spolupráce při využívání vědy a investic k řešení úkolů souvisejících s vodou by mě zajímalo, zda Komise uvažuje o nějakých praktických společných vědecky podložených opatřeních, která by uspokojila potřebu větší bezpečnosti vody a vyšších hygienických norem a která by měla pozitivní vliv na klimatické změny?

 
  
 

Výzkum v oblasti vody je již po tři desetiletí hlavní součástí jednotlivých po sobě jdoucích výzkumných programů EU zaměřených na životní prostředí. Součástí 6. rámcového programu (6. RP) pro výzkum a technologický rozvoj bylo financování výzkumné činnosti včetně mezinárodní spolupráce, které mělo podpořit cíle iniciativy EU pro vodu, rozvojové cíle tisíciletí související s vodou a cíle světového summitu o udržitelném rozvoji. Tato výzkumná činnost prostřednictvím integrovaného přístupu k výzkumu řeší mnohé rozměry správy věcí veřejných v oblasti vodohospodářství (participativní přístupy, socioekonomické a genderové aspekty, institucionální rámce apod.) a podporuje jednak budování kapacit formou osvěty a vzdělávání přímo při práci, jednak lepší řízení znalostí a inovací v rozvojových zemích. Některé projekty 6. RP navíc s ohledem na dopady klimatických změn analyzují, kvantifikují a předvídají složky stávajícího a budoucího globálního koloběhu vody, vyhodnocují nejistoty a vyjasňují celkovou zranitelnost vodních zdrojů. U většiny těchto projektů jsou zúčastněné strany a široká veřejnost zapojeny do plánování a realizace výzkumu od samého počátku tak, aby bylo možné využít a převzít výsledky výzkumu.

Například projekt NEWATER(1) se zabývá přechodem od používaných režimů správy povodí řek k integrovanějším a přizpůsobivějším režimům, které budou lépe vyhovovat budoucím globálním změnám. NEWATER svou práci soustředí na sedm mezinárodních přeshraničních povodí (dvě z nich v Africe) se zvláštním přihlédnutím k iniciativě EU pro vodu. Předmětem projektu ANTINOMOS(2) je propojení vyspělé technologie pro zásobování vodou a hygienická zařízení s místními zdroji a inovacemi navrženými místními lidmi. Projekt NETSSAF(3) se zaměřuje na vytvoření participativního nástroje na podporu správy hygienických zařízení, na němž by se podílela řada subjektů a který by umožnil konečným uživatelům aplikovat na hygienická zařízení širokou škálu koncepcí a technologií, jež jsou přizpůsobené odlišným africkým podmínkám. Projekt TECHNEAU(4) zase podnítí rozvoj a používání novátorských a cenově příznivých evropských strategií a technologií pro zásobování zdravou pitnou vodou. TECHNEAU se opírá o zkušenosti a tendence zjištěné v různých reprezentativních evropských regionech a v subsaharské Africe a na jejich základě řeší rozsáhlé úkoly, před kterými stojí zásobování vodou na celém světě (klimatické změny, nové kontaminující látky, stárnoucí infrastruktura, nedostatek kvalitních a rychle zpracovatelných zdrojů, náročnější právní předpisy a zvyšující se potřeby spotřebitelů), přičemž se soustředí především na adaptivní strategie, neobvyklé technologie a provozní postupy. Projekt SWITCH(5) se zabývá problémy, které největším světovým městům (včetně dvou afrických) způsobují rostoucí tlaky globálních změn, zvyšující se náklady a jiná rizika, jež jsou spjata s běžným vodohospodářstvím ve městech. Jádrem programu SWITCH je koncepce městských spojenectví na výměnu znalostí a výzkum a ukázky řízené poptávkou. Smyslem spojenectví na výměnu znalostí je propojit aktéry na městské i globální úrovni tak, aby se mohli efektivně vzájemně ovlivňovat a vytvářet řešení podél vodního řetězce prospěšná pro všechny, podpořit novou formu výzkumu „řízeného poptávkou“ prostřednictvím úzké spolupráce s místními aktéry, zlepšit komunikaci mezi institucemi vodohospodářského sektoru v ukázkových městech, zvýšit transparentnost a rozšířit vědecké podklady pro rozhodování, odstranit politické překážky bránící globálnímu řešení městské a vodní problematiky, umožnit větší podíl všech aktérů na rozhodování a ukázat dalším odvětvím (správa zdravotnictví, zemědělství, územní plánování atd.), že využívání spojenectví na výměnu znalostí je proveditelné a vede k rychlejšímu zavedení řešení do praxe. Konečně projekt ROSA(6) podporuje hygienické koncepce orientované na zdroje, což je cesta k udržitelnému a ekologicky rozumnému zajištění hygieny v souladu s rozvojovými cíli tisíciletí. Tyto koncepce se používají ve čtyřech východoafrických městech.

Výzkumná složka iniciativy EU pro vodu je platformou pro sdílení výzkumných činností jak na úrovni EU, prostřednictvím pokračujícího rámcového programu generálního ředitelství pro výzkum, tak na úrovni členských států prostřednictvím sítě Evropského výzkumného prostoru (ERA-NET). Projekt AFRICAN WATER(7) pomohl několika členským státům EU vytvořit rámec pro dlouhodobě zlepšené zapojování afrických výzkumníků do výzkumu v oblasti vody a splnit jejich politické závazky, které se týkají posílení výzkumných kapacit v oblasti vody v Africe. Výsledkem byl úspěšný ERA-NET projekt (SPLASH)(8), který byl financován z 6. RP. Konsorcium ERA-NET zahrnuje 15 provozovatelů/správců výzkumných programů z 11 zemí a snaží se o zlepšení komunikace, spolupráce a koordinace vnitrostátních výzkumných programů, aby nedocházelo ke zdvojování práce či opakování a aby se posílily synergie mezi programy výzkumu a technologického rozvoje financovanými EU a vnitrostátními výzkumnými programy členských států.

Toto úsilí pokračuje i se 7. rámcovým programem (7. RP). Sedmý RP klade zvláštní důraz na analýzu dopadů globálních změn na vodní zdroje a jejich dostupnost z kvantitativního i kvalitativního hlediska. Krom toho se z různých hledisek zabývá i otázkou bezpečnosti vody.

Tuto oblast například pokrývají některé výzkumné projekty, které jsou již projednávány v rámci první výzvy k předkládání projektů do 7. RP. Mimo jiné zpracovávají následující témata: i) posouzení klimatických změn a dopadů na množství a kvalitu vody ve zranitelných horských oblastech, ii) překonávání rozdílů mezi strategiemi pro přizpůsobení se dopadům klimatických změn a evropskými politikami v oblasti vody a iii) posouzení výzkumných potřeb a politických možností v oblastech sužovaných suchy.

Do dalších let se navíc plánují činnosti, které budou zkoumat změny při extrémních hydrologických jevech v Evropě a související dopady na koloběh vody (včetně příslušných globálních hrozeb směřujících na regionální/globální bezpečnost vody).

 
 

(1)Nové přístupy k adaptivnímu vodohospodářství v nejistém prostředí (http://www.newater.info)
(2)Znalostní síť pro řešení praktických problémů s vodou v rozvojových zemích:
Překonávání rozdílů (http://cordis.europa.eu/fetch?CALLER=FP6_PROJ&ACTION=D&DOC=1&CAT=PROJ&QUERY=1199795693014&RCN=81285)
(3)Síť pro rozvoj udržitelných přístupů pro široké zajištění hygieny v Africe (http://www.netssaf.net)
(4)Všeobecný přístup k bezpečné vodě díky technologii (http://www.techneau.org)
(5)Udržitelné vodohospodářství zlepšuje budoucí zdraví měst (http://www.switchurbanwater.eu)
(6)Hygienické koncepce orientované na zdroje pro předměstské oblasti v Africe (http://rosa.boku.ac.at/)
(7)Akce na podporu zapojení afrických výzkumníků v oblasti vody do rámcového programu (http://www.africanwater.net)
(8)Koordinace evropského výzkumu v oblasti vody za účelem snížení chudoby (http://www.splash-era.net)

 

Otázka č. 71, kterou pokládá Giorgos Dimitrakopoulos (H-1019/07)
 Předmět: Evropská politika v oblasti letecké dopravy a politika společnosti Ryanair
 

Může Komise vysvětlit, do jaké míry má cenová politika společnosti Ryanair škodlivé dopady na zdravou hospodářskou soutěž v odvětví letecké dopravy? Do jaké míry tato společnost ohrožuje bezpečnost cestujících tím, že využívá - podle vlastních tiskových prohlášení například ze dne 8. listopadu 2007, 22. listopadu 2007 a 28. listopadu 2007 – „regionální a druhořadá letiště“, u nichž se vyšetřuje dodržování bezpečnostních norem? Domnívá se Komise ve světle těchto informací, že dotyčná společnost je schopna plnit bezpečnostní normy jako celek?

 
  
 

Podle právních předpisů použitelných na jednotný trh s leteckou dopravou a zvláště na ceny letenek mají letecké společnosti volnost při rozhodování o ceně svých letenek. Nezdá se, že by cenová politika firmy Ryanair měla škodlivé dopady na zdravou hospodářskou soutěž v odvětví letecké dopravy. Dobře známý obchodní model této společnosti se zakládá na minimalizaci nákladů letecké společnosti a na dosahování velmi vysoké vytíženosti letů z bodu do bodu.

Komise nemá informace o údajně nižší bezpečnostní úrovni regionálních a druhořadých letišť ani o souvisejícím vyšetřování.

Pokud jde o dodržování bezpečnostních norem dopravcem Ryanair, je třeba poznamenat, že provozní licenci a osvědčení leteckého provozovatele této společnosti vydává Irsko, které zároveň zajišťuje související dohled.

Na základě dnes dostupných údajů, včetně výsledků prohlídek na odbavovací ploše provedených v rámci evropského programu SAFA(1), nemá Komise žádné informace o tom, že by dotyčný provozovatel porušoval bezpečnostní normy letecké dopravy.

 
 

(1)Program posuzování bezpečnosti zahraničních letadel.

 

Otázka č. 72, kterou pokládá Athanasios Pafilis (H-1020/07)
 Předmět: Obsah šestimocného chromu v pitné vodě
 

Odpovědi na mé otázky Ç-0663/07(1) a H-0775/07(2), které se týkaly obsahu šestimocného chromu v pitné vodě, nejsou zcela jasné. Jaké je konečné stanovisko Komise k používání pitné vody, která obsahuje šestimocný chrom v koncentraci 1-50 mg/l? Komise tvrdí, že se čeká na výsledky několika studií o požití šestimocného chromu zpracovávaných v USA. Nicméně dokument „Toxicological Profile for Chromium (Toxikologický profil chromu)“ (Ministerstvo zdravotnictví a sociálních služeb USA, září 2000, s. 329) výslovně uvádí, že podle publikací WHO („European Standard for Drinking Water“, 2. vydání, Ženeva 1970, s. 33, a „Environmental Health Criteria: Chromium 6“, Ženeva 1988, s. 197) je evropskou normou pro obsah šestimocného chromu v pitné vodě 0,05 mg/l. V příloze XVII nařízení (ES) č. 1907/2006(3) (REACH) je šestimocný chrom a jeho sloučeniny klasifikován jako perzistentní a bioakumulativní toxická látka.

Odmítá Komise i ve světle těchto doplňujících informací uznat omezení obsahu šestimocného chromu v pitné vodě na 0,05 mg/l? Považuje za nutné přijmout výjimečná opatření vzhledem k distribuci a spotřebě pitné vody s koncentrací šestimocného chromu 8-15, popř. 50 mg/l, jako je tomu u řeky Asopos?

 
  
 

Komise za maximální koncentraci chromu v pitné vodě považuje 0,05 mg/l. Směrnice o pitné vodě(4) stanoví, že mezní hodnotou pro obsah chromu (bez ohledu na mocenství) v pitné vodě je 50µg/l, což odpovídá 0,05 mg/l. Hodnota ukazatelů pro chrom ve stávající směrnici o pitné vodě vychází z Obecných zásad Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 1992, přičemž Obecné zásady WHO z roku 2004 nepřinesly u chromu žádnou změnu.

Mezní hodnota uvedená ve směrnici o pitné vodě platí pro pitnou vodu dodávanou spotřebitelům (z kohoutku), nikoli pro vodu v řece.

Co se týče zmiňovaného znečištění řeky Asopos, Komise z vlastního podnětu zahájila vyšetřování, zda Řecko plní své povinnosti vyplývající z právních předpisů ES o životním prostředí. Komise zaslala řeckým úřadům dopis, v němž žádá o podrobné informace o přijatých opatřeních. Komise posuzuje veškeré dostupné informace a podnikne všechny potřebné kroky; bude-li to vhodné, je připravena zahájit řízení o protiprávním jednání, aby zajistila dodržování právních předpisů ES v oblasti životního prostředí.

 
 

(1)Písemná odpověď ze dne 25.9.2007.
(2)Písemná odpověď ze dne 23.10.2007.
(3)Úř. věst. L 396, 30.12.06, s. 1.
(4)Směrnice Rady 98/83/ES, Úř. věst. L 330 ze dne 5.12.1998.

 

Otázka č. 73, kterou pokládá Jacky Hénin (H-1021/07)
 Předmět: Hrozba vlastního prohlášení u nebezpečného zboží
 

Tok nebezpečného zboží do Evropské unie neustále roste. V období 1990-2002 vzrostl o 13 %, přičemž zvláště vysoký nárůst byl zaznamenán u nebezpečného zboží přepravovaného po silnicích (+27,4 %), ale k nárůstu došlo i u zboží přepravovaného po vnitrozemských vodních cestách a po moři (+11,1 %). Přepravci tlačí na to, aby se u nebezpečného zboží standardně používalo vlastní prohlášení (self-declaration), čímž by vzrostlo riziko vzniku katastrof. Zodpovědnost leží na bedrech Evropské unie, která musí přijmout všechna potřebná preventivní opatření.

Nechystá se Komise na základě rozumného použití zásady obezřetnosti zakázat veškerá vlastní prohlášení u nebezpečného zboží, které se pohybuje na území Unie?

 
  
 

Evropské právní předpisy o přepravě nebezpečného zboží neznají pojem „vlastní prohlášení“. Ukládají ovšem odesilatelům a přepravcům povinnost přepravovat nebezpečné zboží v souladu s předpisy, které upravují požadavky na klasifikaci, balení, označování, dokumentaci a konstrukci vozidel. Dodržování těchto předpisů kontrolují orgány členských států. Pokud jde o silniční kontroly, odkazujeme na nedávnou zprávu Komise(1).

 
 

(1)KOM(2007)0795 – Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o uplatňování směrnice Rady 95/50/ES o jednotných postupech kontroly při silniční přepravě nebezpečných věcí členskými státy.

 

Otázka č. 74, kterou pokládá Mikel Irujo Amezaga (H-1024/07):
 Předmět: Provádění směrnice o opakovaném použití informací veřejného sektoru ve Španělsku
 

Španělsko se zpožděním provedlo směrnici 2003/98/ES(1) zákonem 37/2007. Článek 7 odst. 3 tohoto zákona stanoví, že pokud veřejnoprávní úřad nebo orgán opakovaně používá dokumenty pro obchodní činnost, která nesouvisí s jeho úkoly, podléhá poskytnutí dokumentů pro tyto činnosti stejným správním poplatkům a podmínkám, jaké platí pro jiné uživatele.

Domnívá se Komise, že je tento odstavec v souladu se směrnicí?

Krom toho, nedomnívá se Komise, že by některé členské státy mohly využít směrnici k tomu, aby zpoplatnily služby, které byly dosud bezplatné? Má Komise informace o tom, že by se některé členské státy k takovému kroku již uchýlily?

 
  
 

Vnitrostátní právní předpis, který provádí uvedenou směrnici ve Španělsku, byl schválen dne 16. listopadu 2007 a vstoupí v platnost dne 17. ledna 2008.

Komise chce nejprve zdůraznit hlavní cíle směrnice o informacích veřejného sektoru. Cílem směrnice je zpřístupnit informace veřejného sektoru k širokému opakovanému užití v informační ekonomice. Příkladem mohou být mapy a služby automobilové navigace. Klíčovým aspektem je usnadnění přeshraničního opakovaného využití informací veřejného sektoru a omezení narušování hospodářské soutěže. Nejdůležitější ustanovení směrnice upravují především zákaz diskriminace, stropy pro vybírání poplatků, transparentnost a praktické nástroje k jednoduchému vyhledávání a využívání veřejných dokumentů.

První část otázky se v podstatě dotýká provedení čl. 10 odst. 2 směrnice do vnitrostátního práva. Tento článek zamezuje křížovým dotacím v případě, kdy subjekty veřejného sektoru vedle svých veřejných úkolů vykonávají i ryze komerční činnost. Jako příklad uveďme subjekt veřejného sektoru, který zpracovává základní údaje a zároveň prodává výrobky s přidanou hodnotou, čímž vstupuje do soutěže s jinými hospodářskými subjekty. K tomu dochází v některých členských státech v takových odvětvích, jako jsou geografické nebo meteorologické informace. Má-li se zabránit narušení spravedlivé hospodářské soutěže, musejí mít soutěžitelé možnost využít základní údaje za stejných podmínek, jako obchodní oddělení subjektu veřejného sektoru.

Španělský prováděcí právní předpis ve výše popsané otázce křížových dotací, kterou upravuje čl. 10 odst. 2 směrnice, takřka doslovně reprodukuje text směrnice.

Druhá část otázky se týká možnosti, že by členské státy používaly směrnici k tomu, aby zpoplatnily dosud bezplatné služby. Komise nemá informace o konkrétních případech takového použití směrnice a účel směrnice rozhodně takový nebyl. Směrnice vyzývá členské státy k podpoře širokého opakovaného využití dokumentů veřejného sektoru. V úvodních ustanoveních vybízí členské státy k tomu, aby dokumenty poskytovaly za zanedbatelnou cenu nebo zcela bezplatně. Jsou-li poplatky vyžadovány, směrnice stanoví podmínky a strop takových poplatků.

Útvary Komise pozorně sledují provádění a používání směrnice v členských státech. Již existují povzbudivé příklady rozmachu opakovaného použití informací veřejného sektoru a vytváření novátorských služeb ve prospěch evropských podniků i občanů. Komise v souladu s článkem 13 směrnice přezkoumá v roce 2008 její používání.

 
 

(1)Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 90.

 

Otázka č. 75, kterou pokládá Johan Van Hecke (H-1026/07)
 Předmět: Nová evropská rozhlasová stanice
 

Existují plány na vznik evropské rozhlasové stanice, která by od dubna 2008 měla vysílat pořady prezentované z evropského hlediska. Zpočátku by měla každý den vysílat půl hodiny politické zpravodajství, zprávy o hlavních kulturních událostech v Evropě a jednou týdně také informační magazín.

Celoevropská rozhlasová stanice sice je chvályhodnou iniciativou, zdá se však, že Komise na ni hodlá vynakládat příliš mnoho peněz. Nová stanice by měla dostávat roční dotaci ve výši 5,8 milionu EUR po dobu pěti let. To odpovídá přibližně 15 890 EUR denně.

Považuje Komise tuto částku za odůvodněnou a může vysvětlit, proč stanice i přes obdržené dotace nebude vysílat v jazycích všech zemí? Nizozemština má být doplněna teprve v roce 2009, přestože členy konsorcia rozhlasových stanic stojícího za projektem jsou jak nizozemská, tak belgická rozhlasová stanice.

 
  
 

Komise dne 14. prosince 2007 podepsala jednoletou smlouvu (kterou lze čtyřikrát prodloužit) o poskytování služeb s konsorciem 16 evropských rozhlasových stanic (a sedmi přidruženými členy).

Částka poskytnutá konsorciu v prvním roce umožní 16 rozhlasovým stanicím vysílat denně 45 minut informací o EU. Hodinové náklady na vysílání tak činí 1377 EUR, což je pravděpodobně vůbec nejnižší cena na trhu rozhlasového vysílání. Konsorcium vytvoří a odvysílá pořady o záležitostech EU v celkové délce 4 200 hodin a v deseti jazycích EU. Smlouva zaručuje úplnou nezávislost obsahu vysílání.

Denní poslechovost těchto pořadů se odhaduje na 19 milionů Evropanů a 50 milionů obyvatel jiných zemí světa. Rozhlasové vysílání bude doplněno o vícejazyčný internetový portál se zvukem, podcastingem a dalšími technickými aplikacemi jakož i s informačními službami na vyžádání. Očekávaná návštěvnost internetových stránek by měla činit 60–80 milionů shlédnutí měsíčně.

Konsorcium bude otevřené, bude tedy přijímat i nové členy za předpokladu, že splní vstupní kritéria definovaná ve smlouvě. Cílem je získat alespoň jednoho provozovatele rozhlasového vysílání z každého členského státu EU a co možná nejvíce přidružených členů. Díky tomu se jazykové pokrytí bude každým rokem zlepšovat, až by v roce 2012 mělo dosáhnout všech 23 úředních jazyků EU. Souběžně s tím by měl narůstat i počet hodin vysílání, neboť členové a přidružené stanice budou stále více pořadů vysílat ve svých jazycích.

 

Otázka č. 76, kterou pokládá Stavros Arnaoutakis (H-1030/07)
 Předmět: Potíže se zapojením ostrovních komunit do jednotného trhu Evropské unie
 

Jednotný trh je základním hospodářským nástrojem, který slouží potřebám občanů a regionů Evropské unie. Dnes se od něj očekává, že Evropě poskytne svěží impulz a pomůže jí vyrovnat se s globalizací, podpoří rozvoj a zaměstnanost, zajistí spravedlivé ceny pro výrobce i spotřebitele a vyřeší sociální a ekologické problémy.

Jak hodlá Komise, v souvislosti s podrobným přezkumem vnitřního trhu, zareagovat na přetrvávající vyloučení ostrovů v EU (zvláště malých a středních ostrovů) a jejich obyvatel – výrobců i spotřebitelů, kteří tak nemají přístup na evropské trhy?

 
  
 

Čtvrtá zpráva o hospodářské a sociální soudržnosti(1), kterou Komise schválila dne 30. května 2007, potvrzuje význam, jaký Komise přikládá dosažení větší územní soudržnosti v EU a specifickým problémům, jimž čelí některá území. Zpráva mimo jiné upozorňuje na výzvy a příležitosti existující v oblastech se zvláštním přírodním znevýhodněním.

Zpráva o soudržnosti již nastínila celou řadu otázek do diskuse o budoucnosti této politiky. Komise se mimo jiné táže: „Jak může politika soudržnosti lépe podpořit harmonický, vyrovnaný a udržitelný rozvoj s přihlédnutím k rozdílům mezi územími EU, jako jsou znevýhodněné oblasti, ostrovy, venkovské a pobřežní oblasti, ale rovněž města, upadající průmyslové regiony, jiné oblasti se zvláštními zeměpisnými rysy?“ Komise se těší na všechny odpovědi na tuto zásadní otázku a o výsledcích bude informovat při příležitosti zveřejnění Páté zprávy o pokroku v oblasti soudržnosti na jaře 2008.

Nová nařízení na období 2007–2013 a strategické obecné zásady Společenství obsahují výslovná ustanovení ve prospěch oblastí se zeměpisným a přírodním znevýhodněním; jsou tak základem pro pokrok při řešení územních zvláštností v programových dokumentech. Na neformálním zasedání ministrů v Lipsku na konci května 2007 předložila komisařka pro regionální politiku dokument, který posuzuje, jakým způsobem se vnitrostátní strategie na období 2007–2013 snaží řešit územní otázky. Dokument mimo jiné poukazuje na to, že jen několik členských států stanovilo jasné a výslovné akce pro zvláštní druhy území (např. horské, pobřežní, ostrovní, řídce obydlené oblasti). Ministři na zasedání požádali Komisi, aby tuto analýzu dále rozvinula a aby v roce 2008 předložila zprávu o územní soudržnosti.

Komise tedy v září 2008 předloží Zelenou knihu o územní soudržnosti, která se pokusí o celkový a koherentní pohled na územní výzvy, včetně specifických výzev pro horské, ostrovní a jiné oblasti se zeměpisnými obtížemi. Komise se v této souvislosti chce zajímat o to, jak různé odvětvové politiky (např. dopravní) přispívají k řešení územní soudržnosti. V této záležitosti je třeba zvolit komplexní koncepci, která bude rozumným základem politik Společenství, zvláště politiky soudržnosti, a poskytne vhodné odpovědi na potřebu harmonického a vyváženého rozvoje Unie. Pouze taková společná vize může zamezit roztříštění evropských politik a zároveň zohlednit zvláštnosti dotčených oblastí.

Zelená kniha bude především obsahovat aktualizovanou analýzu rozdílů mezi evropskými územími a konkrétních územních zvláštností. Bude se zabývat definicí a využitím koncepcí na úrovni EU i členských států (právní otázky, provádění ve vazbě na dotazník rozeslaný členským státům a územní rozměr národního strategického referenčního rámce a příslušných operačních programů). Předloží také náměty do diskuse. Předmětem této práce budou v potřebném rozsahu i ostrovní a horské oblasti.

 
 

(1)KOM(2007) 0273 v konečném znění

 

Otázka č. 77, kterou pokládá Diamanto Manolakou (H-1033/07)
 Předmět: Plány na spalování paliva vyráběného z odpadu ohrožují veřejné zdraví
 

Plány společnosti ΑΓΕΤ-LAFARGE na zprovoznění spalovny na komunální a průmyslový odpad sice získaly souhlas řecké vlády, setkaly se však s naprostým nesouhlasem obyvatel města Aliverion. Předpokládá se spalování mýdlového oleje, pneumatik, odpadu z Psyttalie a dalších materiálů. Vědecké ústavy a studie poukazují na rizika pro veřejné zdraví a životní prostředí způsobená znečišťujícími plyny, které se uvolňují při spalování odpadu (karcinogenní látky, skleníkový efekt).

Má Komise informace o tom, zda byly vypracovány studie posuzující vliv systému spalování paliva vyráběného z odpadu, který chce ΑΓΕΤ-LAFARGE provozovat, na životní prostředí, a pokud ano, vyhovují tyto studie právu Společenství? Domnívá se Komise, že je tato činnost slučitelná se snahami o snížení emisí způsobujících skleníkový efekt, a byla požádána o spolufinancování dotyčného programu?

 
  
 

Spoluspalování odpadu v cementárnách je upraveno směrnicí 2000/76/ES o spalování odpadů.(1). Cílem této směrnice je předcházet negativním účinkům spalování a spoluspalování odpadu na životní prostředí nebo tyto účinky omezit, a zabránit tak následnému ohrožení lidského zdraví. Ke splnění tohoto cíle stanovuje směrnice přísné provozní podmínky a technické požadavky, jakož i mezní hodnoty emisí a požadavky na monitorování takových spaloven. Požadavky předepsané pro spoluspalovací zařízení zajišťují, že spalovny odpadů splňují potřebnou úroveň ochrany životního prostředí.

Kromě požadavků stanovených směrnicí o spalování odpadů ještě všechny cementářské pece s kapacitou vyšší než 500 tun denně podléhají směrnici 96/61/ES(2) o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC).

Zařízení firmy ΑΓΕΤ LAFARGE spadá do působnosti směrnice IPPC, a musí tedy vyhovovat všem jejím požadavkům. Je třeba zdůraznit, že zařízení získalo ekologické povolení vystavené na základě vnitrostátních právních předpisů, jimiž se provádí směrnice IPPC a směrnice 85/337/EHS o posuzování vlivů na životní prostředí(3). Dále je třeba připomenout rozhodnutí o zlepšení ekologických podmínek(4) pro provoz čističky odpadních vod v Psyttalii(5), které navrhuje možné způsoby nakládání s vzniklým vysušeným kalem, mezi něž patří i spalování

Příslušné úřady musejí zajistit, že při provozu těchto zařízení jsou přijata všechna vhodná preventivní opatření proti znečišťování, zvláště používání nejlepších dostupných technik.

Povolení vystavovaná pro zařízení dle IPPC by měla obsahovat mezní hodnoty emisí pro všechny relevantní znečišťující látky, které se stanovují na základě nejlepších dostupných technik. Tyto mezní hodnoty mohou být přísnější než hodnoty předepsané směrnicí o spalování odpadů a mohou být stanoveny i pro další znečišťující látky. Nejlepší dostupné techniky se stanovují na úrovni EU tak, že Komise na základě výměny informací mezi odborníky schvaluje referenční dokumenty pro nejlepší dostupné techniky, známější pod anglickou zkratkou BREF. Na internetové stránce evropského úřadu IPPC je zveřejněno všech 31 dokumentů BREF.

Tento dokument nyní prochází přezkumem a jeho aktualizovaná verze bude především obsahovat nové informace o využití odpadu v cementářských pecích. V aktualizovaném dokumentu nebudou chybět nové závěry o nejlepších dostupných technikách pro tuto činnost.

Pokud bude spoluspalování odpadu v cementářských pecích prováděno v souladu s evropskými právními předpisy o životním prostředí, nepovede k celkovému nárůstu emisí způsobujících skleníkový efekt. Využívání paliva vyrobeného z odpadu omezuje nutnost spalovat v těchto zařízeních konvenční pevná paliva, což v případě odpadu z biomasy povede i ke snížení emisí CO2.

Komise neobdržela žádost o spolufinancování programu pro spalování paliva vyráběného z odpadu v zařízení firmy ΑΓΕΤ LAFARGE.

 
 

(1)Úř. věst. L 332, 28.12.2000
(2)Úř. věst. L 257, 10.10.1996
(3)Úř. věst. L 175, 5.7.1985
(4)Rozhodnutí schvalující ekologické podmínky
(5)133725/7.8.2003, ve znění rozhodnutí 147363/18.8.2005 a 125982/27.2.2007

 

Otázka č. 78, kterou pokládá Ivo Belet (H-1036/07)
 Předmět: Ijzeren Rijn
 

V souladu s hlavními směry Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě, přijatými v roce 2004, patří projekt Ijzeren Rijn mezi priority – konkrétně je součástí prioritního projektu č. 24 (železniční koridor Lyon/Janov-Basilej-Duisburg-Rotterdam/Antverpy).

Dne 21. listopadu Komise zveřejnila seznam projektů vybraných k financování v období 2007–2013, mezi nimiž ovšem projekt Ijzeren Rijn není.

Provádění projektu sice závisí na suverénním rozhodnutí dotčených členských států, avšak Komise se zavázala, že „učiní vše, co je v jejích silách, aby byl projekt prováděn v souladu s hlavními směry“ (odpověď na otázku H-0759/06(1)). Jaké další kroky Komise učiní, aby dostála svému dřívějšímu závazku?

Zvažuje také Komise jmenování koordinátora tohoto projektu, který by usnadnil dialog mezi dotčenými členskými státy, a tak zajistil zdárné pokračování prací?

Není již žádná naděje, že by projekt Ijzeren Rijn získal v období 2007–2013 dotace z evropských prostředků?

 
  
 

V rozporu s tím, co pan poslanec uvádí, je projekt Ijzeren Rijn na seznamu projektů transevropských sítí vybraných k financování z prostředků Společenství v období 2007–2013, s nímž Komise dne 28. listopadu 2007 seznámila členské státy. Tento seznam projektů byl navíc představen místopředsedou Komise a komisařem pro dopravu na společném zasedání výboru pro rozpočet (BUDG) a výboru pro dopravu a cestovní ruch (TRAN) Evropského parlamentu, které se konalo dne 21. listopadu 2007.

Komise přijme své rozhodnutí poté, co Parlament uplatní své právo kontroly, tedy nejspíše počátkem roku 2008.

V tomto seznamu je pod projektovým číslem EU-24090 uvedeno financování ve výši 7,29 milionu EUR, což představuje 50 % přijatelných nákladů na navržené studie.

Prioritní projekt 24 (železniční koridor Lyon/Janov-Basilej-Duisburg-Rotterdam/Antverpy) navíc sleduje pan Vinck, evropský koordinátor evropského systému řízení železničního provozu (ERTMS).

 
 

(1)Písemná odpověď ze dne 26.9.2006.

 

Otázka č. 79, kterou pokládá Saïd El Khadraoui (H-1039/07)
 Předmět: Stížnosti na základě nařízení (ES) č. 261/2004 o právech cestujících v letecké dopravě
 

Dne 4. dubna 2007 Komise zveřejnila zprávu o pokroku (KOM(2007)0168) při provádění nařízení (ES) č. 261/2004(1) o právech cestujících v letecké dopravě. Ze zprávy jasně vyplývá, že provádění nařízení v členských státech má daleko k dokonalosti. Komise ve zprávě oznámila, že se chystá přijmout opatření ke zlepšení dodržování předpisů. Zatím z různých zdrojů přicházejí údaje o počtu stížností podaných cestujícími. Podle odpovědi P-1880/06 na mnou podanou otázku k písemnému zodpovězení obdržela Komise v roce 2005 celkem 3 488 stížností. Podle zprávy Komise o pokroku (KOM(2007)0168) bylo v jednotlivých členských státech podáno celkem 18 288 stížností.

Síť evropských spotřebitelských center ve své zprávě ze dne 6. prosince 2007 upozornila na nárůst počtu stížností z 1 521 na 2 979, což je téměř dvojnásobek. Rád bych se proto dotázal Komise, jak daleko jsou její opatření ke zlepšení dodržování nařízení (ES) č. 261/2004, která oznámila ve své zprávě o pokroku. Plánuje v této souvislosti nějaké legislativní iniciativy? Jaký je počet a povaha stížností, jež obdržela Komise a členské státy? Provedla Komise souhrn informací obsažených v jednotlivých stížnostech? Jaká opatření hodlá Komise v nejbližší budoucnosti přijmout k zajištění lepšího dodržování nařízení (ES) č. 261/2004 členskými státy?

 
  
 

Co se týče stížností podaných v členských státech, nařízení 261/2004 neukládá členským státům, aby údaje o vyřízení stížností předávaly Komisi. Komise proto nemá informace o počtu stížností přijatých v roce 2007 vnitrostátními subjekty odpovědnými za prosazování nařízení.

Pokud jde o stížnosti přijaté Komisí, generální ředitelství pro energetiku a dopravu obdrželo v roce 2006 celkem 3819 stížností a v roce 2007 (do konce listopadu) 2180 stížností.

Komise ve svém sdělení ze dne 4. dubna 2007(2)uvedla, že musí dojít ke zlepšení uplatňování pravidel nařízení leteckými společnostmi a prosazování pravidel odpovědnými vnitrostátními subjekty. Obtíže jsou způsobeny neexistencí harmonizovaných postupů pro prosazování pravidel a nejasnostmi v některých pasážích nařízení, např. o zpoždění a zrušení letu, o odletech ze zemí mimo EU, o změnách třídy na nižší a o poskytování informací dobrovolníkům při odepření nástupu na palubu.

Ve snaze odstranit tyto slabiny uspořádala Komise v roce 2007 šest schůzek s vnitrostátními subjekty odpovědnými za prosazování nařízení a se zástupci leteckých společností. Schůzky vedly k těmto výsledkům:

dohoda o tom, kdo za co zodpovídá při vyřizování stížností a výměně informací,

vyjasnění těch částí příslušných právních předpisů, k nimž existoval různý výklad.

Komise navíc analyzuje vnitrostátní opatření zavedená za účelem prosazování práva Společenství o právech cestujících v letecké dopravě. Touto analýzou chce Komise ověřit, zda byla zavedena vhodná opatření.

Zároveň byl ve spolupráci s vnitrostátními subjekty odpovědnými za prosazování nařízení a se zástupci leteckých společností vytvořen standardní formulář EU pro stížnosti cestujících v letecké dopravě, který bude zveřejněn na začátku roku 2008. Byly přepracovány letáky informující cestující o jejich právech, takže by nyní měly být srozumitelnější.

Evropský soudní dvůr nyní projednává případy, v nichž jde o definici významného zpoždění a zrušení letu. Jeho rozhodnutí by také mělo přispět k vyjasnění výkladu příslušných textů.

 
 

(1)Úř. věst. L 46, 17.2.2004, s. 1.
(2)KOM(2007)0168.

 

Otázka č. 80, kterou pokládá David Martin (H-1040/07)
 Předmět: Čerstvá kuřata
 

Je si Komise vědoma toho, že kuřata prodávaná v supermarketech jsou často několik měsíců stará? Souhlasí Komise s tím, že je třeba zpřesnit definici „čerstvých kuřat“?

 
  
 

Drůbeží maso je jediným druhem masa, pro nějž existují podrobné obchodní normy.

Obchodní normy obsahují jasnou a přísnou definici(1) „čerstvého drůbežího masa“. Podle této definice musí být čerstvé drůbeží maso „skladováno za stálé teploty od -2°C do +4°C“.

Není tedy povoleno drůbeží maso rozmrazovat a následně jej prodávat jako „čerstvé“.

Komise nicméně uznává, že by bylo do budoucna vhodné tuto definici přeformulovat tak, aby si ji jednotlivé členské státy nemohly vykládat různě.

Komise za tímto účelem již připravuje změnu nařízení o obchodních normách pro drůbeží maso.

 
 

(1)Viz čl. 2 odst. 5 nařízení Rady (EHS) č. 1906/90 ze dne 26. června 1990, Úř. věst. L173, 6.7.1990.

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí