Předseda. − Konečná verze návrhu pořadu jednání pro toto dílčí zasedání, jak byla vypracována Konferencí předsedů na jejich zasedání ve čtvrtek 17. ledna 2008 podle článků 130 a 131 jednacího řádu, byla rozdána. Byly předloženy následující pozměňovací návrhy:
Dílčí zasedání v Bruselu:
Na žádost skupiny GUE/NGL a se souhlasem všech skupin navrhuji, aby prohlášení o situaci v Gaze, která učinil pan Javier Solana, vysoký představitel pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, který je již tady s námi a kterého srdečně vítám, a Komise, byla doplněna do dnešního pořadu jednání jako bod 2 po prohlášeních o situaci v Íránu.
(Parlament žádost schválil.)
Je zde také žádost, abychom uzavřeli rozpravu předložením návrhů na usnesení a hlasováním o nich během dílčího zasedání v únoru.
Francis Wurtz, jménem skupiny GUE/NGL. – (FR) Pane předsedo, moje skupina navrhla rozpravu o této záležitosti ze stejných důvodů, protože jsme navrhli, aby bylo v únoru schváleno usnesení. Je tomu tak proto, abychom měli příležitost vyslechnout si pana Solanu a aby pak mohl Parlament vysvětlit svůj postoj, a to ze tří důvodů:
První je samozřejmě otázka blokády Gazy, která se nám jeví jako kolektivní trest, který je z humanitárního hlediska naprosto nepřijatelný, politicky kontraproduktivní a neúčinný, pokud se týká bezpečnosti Izraele. Druhým důvodem je nová situace, vzhledem k tomu, že lidé z Gazy otevřeli hranice. Třetím a hlavním důvodem je evropská odpověď na otázku, co můžeme udělat, abychom zajistili, že toto otevírání bude pokračovat kontrolovaným a stabilním způsobem a abychom tento krok kupředu učinili součástí mírového procesu jako celku.
Myslím, že by bylo užitečné si nyní poslechnout, co nám k tomu může říct pan Solana, poté tuto otázku projednat a uzavřít rozpravu usnesením v únoru.
Daniel Hannan (PPE-DE). – Pane předsedo, pokud se týká plánu práce, musím bohužel říci, že podle článku 173, čl. 19 odst. 1 a článků 161 a 171 představuje rozhodnutí Výboru pro ústavní záležitosti, které jste před chvílí citoval, moment, kdy se tento Parlament odchyluje od jakéhokoliv zdání legality nebo právního státu.
Minulý týden jste požádal o posuzovací pravomoc, která vám byla Výborem pro ústavní záležitosti udělena, abyste mohl svévolně znemožnit použití jednacího řádu tohoto Parlamentu podle svého vlastního názoru. Jednací řád žádnou takovou volnost nedovoluje. Citoval jste čl.19 odst.1. Dovolte, abych přečetl, co se v něm uvádí: „Předseda řídí všechny činnosti Parlamentu a jeho orgánů za podmínek stanovených v tomto jednacím řádu.“ Neudělují vám posuzovací pravomoc, abyste je jednoduše odložil, protože se vám nelíbí názory lidí podávajících pozměňovací návrhy nebo žádosti, u kterých jste, podle svých slov, akceptoval, že „byly formálně založeny…. na jednacím řádu a splňovaly jeho požadavky“.
Co vás, pane předsedo, vedlo k takovému kroku? Co vás vedlo k tomuto extrému, že jste porušil vlastní předpisy a nedržel se znění zákona? Jednalo se snad o nějaké maření jednání, které bránilo dokončení jakékoliv záležitosti? To sotva! Ti z nás, kteří žádají referendum, představují možná 40 nebo 50 z 785. Jsme malá menšina. To nejhorší, čeho jsme se mohli dopustit, bylo zdržet vás od oběda našimi jednominutovými projevy, ale i to je pro vás nepřípustné!
Je možné, že důvod, proč jste jednal tímto svévolným způsobem a pošlapal přitom principy právního státu, je, že si na nás vybíjíte takto náhražkově svoje opovržení voliči v jednotlivých státech, kteří stále volí „ne“ ohledně Lisabonské smlouvy, kdykoliv k tomu dostanou příležitost?
Pokud se mýlím, dokažte mi, že se mýlím, konáním referend, která jste podporoval, když jste si myslel, že je vyhrajete. Předložte Lisabonskou smlouvu lidem. Pactio Olisipiensis censenda est!
Předseda. − Pane Hannane, když citujete ustanovení, zvýšilo by vaši věrohodnost, kdybyste je citoval v úplnosti. V článku 19 se ve skutečnosti dále uvádí, že „On“ – míněno předseda – „má všechny pravomoci nutné k tomu, aby předsedal jednáním Parlamentu a zajistil jejich řádný průběh“. Abych zjistil právní postavení a ujistil se, že jsem nepřijal žádná jednostranná neinformovaná rozhodnutí, šel jsem demokratickou cestou a konzultoval jsem ty, kteří nejlépe znají záležitosti týkající se jednacího řádu, jmenovitě Výbor pro ústavní záležitosti. Výbor poskytl mně, předsedovi a mým zástupcům interpretace, na jejichž základě jsme schopni postupovat. Nemohu nyní jaksi pochopit, jak lze takový postup nazvat nedemokratickým, protože to, čeho se zde držíme, je poctivý a demokratický parlamentní postup.