Předseda. – Dalším bodem jsou jednominutové projevy.
Iuliu Winkler (PPE-DE). – (HU) Děkuji mnohokrát, pane předsedo. Fond regionálního rozvoje a Fond soudržnosti jsou velmi důležité pro nové členské státy, protože rozdíly mezi jednotlivými regiony jsou pro ně velmi podstatné. Má země, Rumunsko, může žádat o více než 20 miliard eur na regionální rozvoj do roku 2013. Rok po našem přistoupení zkušenosti ukazují, že se zlepšila dostupnost prostředků věnovaných regionálnímu rozvoji, ale stále jsme daleko od dosažení toho, co chceme. Pro rumunské regiony je zásadní, aby zvýšily svou schopnost čerpat z fondů tím, že je budou využívat efektivně a systematicky.
Rumunsko k tomu potřebuje takové nástroje, jako je například efektivní a stále více decentralizovaný systém orgánů veřejné správy a nové rozdělení do oblastí hospodářského rozvoje, protože současné regiony se pro tento účel nehodí ani nejsou efektivní, takže nové regiony je třeba vytvořit zdola nahoru podle příslušných sociálních dohod a vedly by je volené regionální vlády. Nové rozdělení Rumunska na oblasti hospodářského rozvoje se nesmí zpozdit. Děkuji mnohokrát.
Marusya Ivanova Lyubcheva (PSE). – (BG) Ráda bych vás upozornila na některé problémy související s neštěstími a nehodami na moři. Když se tyto události stanou, obvykle se o nich mnoho hovoří, ale potom je čas rychle vymaže z paměti. Nehody na moři jsou však součástí společné námořní politiky. Musíme se na ně připravit stejně, jako se připravujeme na postup přenosu.
Bulharská loď Vanessa před nedávnem ztroskotala v Azovském moři. Během několika posledních měsíců se stalo několik nehod v Kerčském průlivu ve špatném počasí. Námořníci zemřeli, jiní se ztratili, vznikly škody v hodnotě milionů eur. Azovské moře a Černé moře znečistila nafta. Je třeba, aby společná námořní politika ustanovila postupy pro minimalizování rizik a ustavení navigačních úmluv, které sníží nehodovost. Potřebujeme podrobné schéma pro pohotovou odezvu a řízení pohotovostních záchranných operací. Potřebujeme vybavení, které bude fungovat v nepříznivém počasí a bude umístěno tak, aby se dalo rychle přemístit na místo nehody.
Magor Imre Csibi (ALDE). – (RO) Pane předsedo, dámy a pánové: obezita postihuje více než polovinu populace ve většině členských států. Ještě více znepokojující je, že každý rok více než 400 000 evropských dětí začne trpět nadváhou. Jednou z otázek, kterou je třeba vyřešit v oblasti boje s obezitou, je účinné označování potravin. Bohužel, etikety na evropských potravinách dosud neobsahují údaje, které zákazníci potřebují, aby mohli činit zdravá a bezpečná rozhodnutí.
Proto vítám návrh Evropské komise přehodnotit směrnici o etiketách potravin a zavedení zjednodušeného systému etiket vytištěných na přední stranu obalů potravin. Nicméně lituji, že návrh Komise nezahrnuje také barevně rozlišený systém, který jasně označí nutriční hodnoty výrobku (nízká, střední, vysoká). Označování etiketami by mělo být výhodné jak pro výrobce, tak pro spotřebitele a dobře informovaný spotřebitel bude činit moudrá stravovací rozhodnutí.
Brian Crowley (UEN). – Pane předsedo, ohledně nadcházejícího referenda v Irsku o Reformní smlouvě bych rád uvedl do kontextu její důležitost z ekonomického hlediska, protože účelem Reformní smlouvy je učinit Evropskou unii výkonnější v oblasti rozhodování, což samo o sobě povede k většímu ekonomickému úspěchu a růstu. Z irského pohledu se v loňském roce investovalo 2,6 miliardy eur do irského průmyslu a obchodu; vzniklo 9 000 nových pracovních míst; více než 80 % produktů vyrobených v Irsku bylo vyvezeno, zejména na trhy Evropské unie. Průměrná roční mzda v Irsku je 44 000 eur a více než 3 miliardy eur vybere vláda na daních. Tyto otázky – zajištění pokračování růstu z hospodářského hlediska a z hlediska zaměstnanosti v hospodářském růstu a ve správě majetku – jsou velmi důležité. Proto všichni chceme, aby Irsko v tomto referendu řeklo „ano“.
Ilda Figueiredo (GUE/NGL). – (PT) Když nezaměstnanost v Portugalsku stoupla na jednu z nejvyšších úrovní za posledních 20 let, přičemž postihla nejvíce ženy a mladé lidi, začala další nadnárodní společnost vyvíjet na pracovníky tlak, aby rušili své zaměstnanecké smlouvy. Zmiňovaná společnost je Yasaki Saltano, která hodlá opustit výrobu kabelů ve městě Serzedo v provincii Gaia. Má v úmyslu pokračovat v přenosu výroby do jiných zemí, zvláště do Asie a Afriky, poté co již výrazně zredukovala svou pracovní sílu. Tato nadnárodní společnost zaměstnávala více než 6 000 pracovníků ve svých továrnách v Ovaru a Serzedu, za což dostala miliony eur v rámci pomoci Společenství. Nicméně tato pracovní místa byla z více než dvou třetin zredukována.
Proto musíme znovu zdůraznit potřebu efektivních opatření pro prevenci takovýchto přesídlování výroby spíše než pouhá zmírňující opatření jako například současný Fond pro přizpůsobení se globalizaci pro pracovníky poškozené přesídlením nadnárodních společností, zejména v oblasti výroby automobilů a automobilových dílů, s příklady jako společnosti Opel Portugal, Johnson Controls a Alcoa Fujikura, které teď skončily.
Urszula Krupa (IND/DEM). – (PL) Pane předsedo, na minulém zasedání mi nebylo povoleno mluvit, a proto dnes protestuji v Evropském parlamentu proti porušování lidských práv a útok na důstojnost jedince.
Během letu do Buenos Aires na pozvání polsko-americké komunity, kde jsme spolu s ředitelem katolické rozhlasové stanice respektované miliony posluchačů šířili a bránili obecné evropské hodnoty, nás pronásledovali novináři ze soukromé komerční televizní společnosti TVN, kteří se nás snažili nás přimět k rozhovorům a osobně duchovního a mě, poslance Evropského parlamentu, napadali. Toto psychologické násilí, které ohrozilo naše duševní i fyzické zdraví během čtrnáctihodinového letu, několikrát přerušily zásahy ze strany leteckého personálu společnosti Lufthansa, ale po přistání pokračovalo.
Rád bych také upozornil na nebezpečí poskytování informací o letech, číslech sedadel a hotelových rezervacích třetím stranám navzdory platným právním předpisům, neboť tyto informace mohou využít různí teroristé.
Peter Baco (NI). – (SK) Dámy a pánové, naši maďarští kolegové pravidelně ve svých proslovech v Evropském parlamentu zcela bezdůvodně napadají Slovensko. Poslední útok byl postaven na lžích o zrušení národní rozhlasové stanice na Slovensku a na provokacích o tom, že by Slovensko mělo s Maďarskem spolupracovat na normalizaci ochrany vod Malého Žitného ostrova na Dunaji.
Již jsme přeci dospěli k dohodě ohledně vodního režimu v celé dunajské oblasti. Poslední dohoda spočívala v úmluvě uzavřené mezi maďarskou a slovenskou vládní delegací v roce 1998 – sám jsem slovenskou delegaci vedl – a dobře si vzpomínám, že tato smlouva vycházela vstříc také maďarským podmínkám ohledně této oblasti. Slovenská vláda ratifikovala tuto smlouvu a respektuje ji a nyní je třeba, aby ji ratifikovala a začala respektovat také maďarská vláda.
Roberta Alma Anastase (PPE-DE). – (RO) Pane předsedo, jako zpravodajka ohledně regionální spolupráce v černomořském regionu bych ráda vyjádřila znepokojení nad bulharským souhlasem ze dne 18. ledna 2008 účastnit se a podporovat ruský energetický projekt Jižní proud.
Tento projekt představuje dvojí výzvu pro zajištění energií v Evropské unii. Předně podpora tohoto projektu ze strany členského státu je v rozporu s hlavním cílem diverzifikovat zdroje dodávek energie v Unii. Projekt Jižní proud by jen prohloubil závislost EU na jediném zdroji. Kromě toho projekt Jižní proud svou samotnou existencí podrývá projekt NABUCCO, který je pokládán za strategicky důležitý pro úspěch politiky zajištění energií pro EU.
Dovolte, abych vám připomněla, že tato dohoda mezi Bulharskem a Ruskem přišla v době, kdy Evropský parlament většinou hlasů schválil zprávu o černomořské spolupráci.
Cătălin-Ioan Nechifor (PSE). – (RO) Byl bych raději, kdyby se můj první jednominutový projev netýkal negativního tématu, ale to, co se stalo minulý týden na východní hranici Evropské unie, by mělo být varováním pro všechny z nás.
Dne 21. a 22. ledna skupiny ukrajinských obyvatel zablokovaly vjezd automobilům na hraniční přechod Siret – Porubnoe mezi Rumunskem a Ukrajinou, aby vyjádřily nespokojenost s tím, že musí platit za víza pro vstup na rumunské území, zatímco občané Rumunska již vízum pro vstup na Ukrajinu od 1. ledna 2008 nepotřebují.
Jako členský stát se musí Rumunsko řídit evropskými předpisy ohledně víz pro občany ze států mimo EU a rozhodně nemůže udělit Ukrajině výjimku. Proto se domnívám, že Parlament a Komise by měly od Ukrajiny požadovat důslednější jednání v zájmu potvrzení jejího evropského směřování...
(Předseda řečníka přerušuje)
Marian Harkin (ALDE). – Pane předsedo, chci upozornit na nedávnou zprávu Úřadu pro ochranu životního prostředí ohledně kvality vody v Irsku. Přestože jsme vynaložili značné prostředky na zmodernizování vodních systémů podle rámcové směrnice o vodě, některé cíle týkající se kvality vody ještě musíme splnit.
V této souvislosti chci zmínit otázku, kterou jsme v Irsku přehlíželi a stále přehlížíme: otázka vynakládání významných zdrojů do modernizace a renovace septických jímek v Irsku, obzvláště na irském venkově. Je zde příliš velká tendence vinit septické jímky za hrozbu znečištění pitné vody v Irsku. Proto je nezbytně nutné, aby irská vláda zavedla financovaný program na přezkoumání tohoto problému a tam, kde bude třeba, na modernizaci stávajících septických jímek.
Ale možná je zde tendence neinvestovat do modernizace septických jímek a potom to použít jako bič na venkovské obyvatele. Pokud tomu tak je, je to velmi krátkozraké a v naprostém rozporu s evropskými právními předpisy.
Francesco Enrico Speroni (UEN). – (IT) Pane předsedo, dámy a pánové, neapolští politici mají ve zvyku rozesílat své smetí po celé Evropě. Dnes odpadky doputovaly až do Quirinale, kde špinavý bolševik Napolitano vydal příkaz k pochlebování, aby prodloužil smrtelnou agónii svých kamarádů pijáků, bez ohledu na demokracii nebo přání lidí zvolit si nový parlament. Ovšem to se dá od někoho, kdo souhlasil se sovětskou invazí do Maďarska, očekávat.
Pedro Guerreiro (GUE/NGL). – (PT) Rád bych využil této příležitosti promluvit na zasedání k odsouzení nepřijatelné situace, v níž se ocitla Kader Şahinová, mladá aktivistka turecké komunistické strany, která je od ledna 2007 držena ve vazbě, přičemž pro její obvinění nebo zadržování v předstižné vazbě před procesem neexistují žádné důkazy.
Kader Şahinová byla zadržena, když turecká policie násilně přerušila tiskovou konferenci, která odsuzovala potlačení tureckých politických vězňů v prosinci roku 2000. Vzhledem k tomu, že další slyšení v jejím případu je plánováno na 5. února, vyjadřujeme své obavy nad touto situací a vyzýváme turecké představitele, aby ji okamžitě propustili a stáhli všechna neopodstatněná obvinění vůči ní.
Gerard Batten (IND/DEM). – Pane předsedo, Alexander Litviněnko vypověděl před Mitrochinovou komisí v Itálii a přede mnou osobně prohlásil, že Romano Prodi byl nějakým způsobem angažován coby agent v KGB. Mario Scaramella z Mitrochinovy komise později přijel do Londýna, aby pana Litviněnka upozornil na výhrůžky smrtí. Pan Litviněnko byl brzy nato zavražděn.
Pan Scaramella se vrátil do Itálie, kde byl okamžitě zatčen. Posledních 13 měsíců je zadržován na základě zinscenovaných obvinění, bez procesu a odříznutý od okolního světa. Pan Scaramella přišel o svůj příjem, o domov, je odloučený od svých dětí a jeho zdraví je ohroženo. Mario Scaramella je politický vězeň. Jeho pokračující zadržování je skandálem v srdci Evropské unie. Jeho jediným zločinem, je-li možné to tak nazvat, bylo, že pomáhal posvítit do plesnivých koutů evropské politiky. Všichni demokraté by měli volat po jeho okamžitém, bezpodmínečném propuštění.
László Tőkés (NI). – (HU) V tomto Evropském roce mezikulturního dialogu bych vás rád upozornil na extrémně diskriminační návrh zákona rumunské konzervativní strany, který, bude-li přijat, bude penalizovat lidi, kteří patří k etnickým menšinám a kteří nehovoří úředním jazykem Rumunska, ztrátou jejich národnosti. Tento jazykový zákon je zaměřen především na maďarskou komunitu ve svém starověkém domově Transylvánii. Doteď se proti němu nepostavila jediná rumunská parlamentní strana a Národní rada pro boj s diskriminací mu dokonce dala zelenou. Zároveň rumunský parlament chystá další diskriminační zákon, zákon o vzdělání. Spojíme se velmi brzy ohledně těchto otázek s Leonardem Orbanem, rumunským komisařem odpovědným za mnohojazyčnost v Evropské komisi, neboť jsme přesvědčeni, že Rumunsko musí v souvislosti se svými jazykovými zákony dodržovat demokratické postupy Evropského parlamentu.
Colm Burke (PPE-DE). – Pane předsedo, chci poukázat na otázku týkající se Úmluvy o adopci dětí. Ta byla přijata Radou Evropy v roce 1967. Po čtyřech desetiletích je zastaralá a je třeba ji nahradit.
V roce 2002 Rada Evropy rozhodla, že by se úmluva měla změnit. V roce 2004 byly odsouhlaseny návrhy. Text nové úmluvy byl odsouhlasen právními experty v roce 2007. Nicméně se zdá, že jedna země nyní brání, aby se dostala také před výbor ministrů.
Domnívám se, že Parlament by měl Radě Evropy vyslat jasný signál, že je třeba tuto záležitost napravit v nejbližším možném termínu a přijmout novou úmluvu, která bude zaktualizována podle událostí v jednotlivých zemích a která bude brát zřetel na rozhodnutí Soudu pro lidská práva. Byl bych rád, kdyby byl Radě Evropy vyslán jasný signál.
Genowefa Grabowska (PSE). – (PL) Pane předsedo, poplatky za víza pro obyvatele zemí mimo EU stouply rovnoměrně s rozšířením schengenského prostoru. Například Bělorusové musí nyní zaplatit za víza dvanáctkrát více – 60 EUR místo 5 EUR. Tolik si v Bělorusku vydělá začínající lékař. Šedesát eur je třetina průměrné měsíční mzdy. To pro mnohé Bělorusy představuje překážku, která jim brání víza dostat a navštívit své sousedy v zemích EU.
Unie brání přímému kontaktu obyvatel, přestože v Lisabonské smlouvě uchovává politiku dobrých sousedských vztahů. Proto je nárůst cen za víza bolestivým paradoxem. A je také dokonalým darem pro prezidenta Lukašenka, který tvrdí, že Bělorusové nemohou od Evropy nic očekávat.
Dámy a pánové, toto se musí změnit. Vyzývám k provedení všech kroků nezbytných ke snížení cen víz pro občany Běloruska.
Toomas Savi (ALDE). – Pane předsedo, včera ruská státem zřízená mládežnická organizace Nashi zveřejnila seznam Estonců, které navrhují vyhlásit jako personae non gratae v Rusku. Mezi nimi je, vedle prezidenta Estonské republiky Toomase Hendrika Ilvese, také můj přítel a kolega Tunne Kelam, člen delegace ve Výboru pro parlamentní spolupráci EU–Rusko.
Nashi, která podporuje nedemokratický režim prezidenta Putina, popisuje pana Kelama jako neochvějného rusofoba, který se vyznačuje nervózností a nezdravým otevřeným nacionalismem.
Všichni, kdo pana Kelama známe, bezpečně víme, že všechna tato krutá označení jsou lživá. Podle mého názoru by Evropský parlament měl na tyto urážky reagovat. Ovšem na druhou stranu, být nepřítelem nepřátel demokracie v Rusku je pro pana Kelama a jeho snahu docela dobrým komplimentem.
Ewa Tomaszewska (UEN). – (PL) Pane předsedo, jednou z hlavních zásad ceněných v celé Evropské unii je zásada zákazu diskriminace. Mnoho dokumentů obsahuje zmínky o potřebě zvláštní ochrany práv osob se zdravotním postižením. Rovněž je oceňována společenská role sportu, včetně jeho role při sociálním začleňování. Některé země EU nyní přijímají právní předpisy ohledně sociální pomoci pro sportovce a bývalé sportovce, obzvláště bývalé účastníky olympijských her, ve složité materiální situaci. To je velmi chvályhodné. Je však těžko přijatelné, že by v této souvislosti měli být přehlíženi sportovci se zdravotním postižením.
Desislav Chukolov (NI). – (BG) Uplynulých dvacet let by Bulharsko mělo být právním státem, ale není. Neokomunisté se v naší zemi nezastaví před ničím. Georgi Pirinski, předseda bulharského parlamentu, omezuje svobodu projevu tím, že uvaluje zákazy na novináře, čímž jim zamezuje vykonávat jejich práci. Zároveň se ukazuje, že pan Pirinski je občan Spojených států a podle bulharských právních předpisů vůbec není občanem Bulharska. Na druhé straně jeden z nejproslulejších překupníků drog Budimir Kujovic bulharské občanství má, protože mu vydali pas nejvyšší představitelé ministerstva vnitra, aby mohl volně cestovat po Unii a dělat si svou práci. Státní zastupitelství vedlo vyšetřování, nikdo nebyl obviněn, ale jeho pas je skutečností.
Zároveň strana, která je v naší zemi nejvýrazněji v opozici, Ataka, je denně vystavena útokům ze strany těch, kteří jsou u moci. Pronásledování manželky našeho lídra, Kapky Siderové, došlo tak daleko, že na ni byla uvalena obvinění ve vykonstruovaném procesu, což jí přivodilo potrat. Závěrem navrhuji panu Pötteringovi, že by měl dělat něco víc, než jen netečně sedět a podporovat neokomunisty v Bulharsku.
Jaroslav Zvěřina (PPE-DE). – (CS) Již v roce 2000 vyslovila Evropská rada přání změnit Evropskou unii v průběhu deseti roků na nejdynamičtější a konkurence schopnou část světa. Od té doby bylo opakovaně konstatováno, že se nám to nějak nedaří.
Nic podstatného se nestalo s legislativou v oblasti patentů a také celé naše inovační prostředí trpí nízkou dynamikou.
Připravovaná modifikace Lisabonské strategie nepřináší nic zásadně nového. Stanovuje snad jen poněkud skromnější cíle. O to více bychom se měli snažit o plnění takových cílů, které jsou snadněji splnitelné. Myslím, že k nim patří zjednodušení legislativy a rušení zbytečných regulací ve všech oblastech, kde je to možné.
Slibnou cestou je zabrzdění vysokého evropského legislativního tempa. Tomu by nesporně prospělo, kdybychom zavedli princip diskontinuity do práce Evropského parlamentu. Bylo by opravdu dobré, kdyby neprojednané legislativní návrhy po skončení volebního období spadly pod stůl.
Pierre Pribetich (PSE). – (FR) Pane předsedo, minulý týden byl představen balíček právních předpisů ohledně změny klimatu a energie. Musíme vyjádřit potěšení z povahy návrhů Komise. Tyto otázky zasahují do mnoha oblastí, obzvláště do oblasti bydlení a ještě více sociálního bydlení. Uvědomujeme si, že velká část bytového fondu v Unii bude těmito nezbytnými změnami ovlivněna. Například poplatky vztahující se k vytápění jsou pro nájemce největšími výdaji a je třeba je regulovat a dokonce snižovat. Změny na poli sociálního bydlení tvoří součást našich politik ohledně udržitelného rozvoje a vyžadují si přiměřené financování, abychom mohli splnit tyto nové požadavky. Dosud Komise soustředila financování do nových členských států, kterým se díky tomu dostalo značné podpory. Starším členským státům se nedostalo. Vnitrostátní politiky bydlení potřebují důslednou finanční podporu v zájmu urychlení změn v sociálním bydlení. Pokud mají politiky být charakterizovány jako spolehlivé, je třeba sladit činy se slovy. Komise bude muset podniknout nezbytné navazující kroky a financovat sociální bydlení všude v Unii.
Hans-Peter Martin (NI). – (DE) Pane předsedo, rád bych se v tomto fóru zmínil o příhodě, která se dnes odpoledne odehrála ve sněmovně. Když zde předsedal pan Pöttering, Martin Schulz, poslanec za socialistickou skupinu, na mě z přední řady tak hlasitě a zřetelně zakřičel, že mu i zde nahoře bylo rozumět. Jeho slova zněla „Drž hubu, ty idiote!“. To je skutečně nepřijatelné chování; je to urážka a pomluva. Očekávám, že budou podniknuty náležité kroky, obzvláště s přihlédnutím k tomu, že dotyčný usiluje o pozici, kterou momentálně zastává pan Pöttering. Tímhle způsobem se rozhodně neřídí parlamentní záležitosti. Věci ještě zhoršila skutečnost, že někteří poslanci byli vybráni náhodně, protože měli odvahu vyžadovat referendum a poté jim bylo vyhrožováno nesmyslnými sankcemi.
Petya Stavreva (PPE-DE). – (BG) Hrozí, že druhý rok členství Bulharska v Evropské unii se stane osudným pro mnohé bulharské chovatele mléčného skotu. Vysoké ceny krmiva, nízké výstupní kupní ceny mléka a nedostatek financí na krmení zvířat během zimních měsíců a nedostatek cílené vládní politiky ohledně chovu skotu jsou faktory, které by mohly vést k likvidaci hospodářských zvířat a k bankrotu mnoha bulharských chovatelů. Dnes, kdy reforma společné zemědělské politiky je pro Evropskou unii obzvláště důležitým tématem, bychom měli brát v úvahu také současný stav zemědělského sektoru v nových členských státech. Nemůžeme přehlížet obtíže, kterým čelí zemědělci v nově připojených zemích a jež jsou důsledkem změn, které museli přijmout, aby dostáli evropským normám. Bulharští zemědělci, stejně jako jejich evropští kolegové, očekávají moudrá rozhodnutí pro budoucnost zemědělského podnikání ve Společenství.
Marianne Mikko (PSE). – (ET) Dámy a pánové, fakt, že obtěžování ředitele úřadu Britské rady v Sankt-Petěrburgu pana Kinnocka a jeho kolegů došlo tak daleko, že byl vyslýchán ruskými orgány, si vyžaduje naši plnou pozornost. Obvinění vznesená vůči Britské radě jsou pojítkem v řetězu, jehož součástí jsou také útoky na Estonsko, blokáda polských potravinářských výrobků a radioaktivní útok v Londýně. V každém případě Kreml bezelstně prohlásil, že tento incident byl ojedinělý.
Dámy a pánové, takové množství ojedinělých případů svědčí o systému. Ruský ministr zahraničních věcí, pan Lavrov, minulý čtvrtek jednoznačně prohlásil, že reforma struktury evropské bezpečnosti je pro ruskou zahraniční politiku pro rok 2008 prioritou. Rusko chce reformovat Evropskou unii tím, že ochromí naši zahraniční politiku a sevře nás do energetického svěráku mezi Severní a Jižní proud.
Protože nechceme být nechráněným terčem silné ruské zahraniční politiky, musíme držet pevně při sobě. V Evropském parlamentu musíme obtěžování Britské rady zavrhnout.
Marian Zlotea (PPE-DE). – (RO) Volný pohyb zboží je jedním ze základních kamenů Evropské unie. Rád bych Parlament upozornil na stav této základní zásady v Rumunsku. Po připojení k EU rumunská vláda rozhodla o zavedení prvního registračního poplatku za motorové vozidlo. Poté vláda oznámila záměr tento poplatek, který Komise považuje za porušení acquis communautaire, zrušit, aby zabránila pokračování přestupkových řízení zahájených proti Rumunsku. Nicméně rumunské orgány odmítají vrátit poplatky občanům, kteří je již zaplatili, přestože tato povinnost je uložena v judikatuře Evropského soudního dvora.
Pane předsedo, dámy a pánové, koncept evropského občanství a rovných práv pro všechny evropské občany bude plně realizován, teprve až všechny členské státy provedou a budou dodržovat práva definovaná ve Smlouvě. Chtěl bych vás informovat, že jsem vydal písemné prohlášení, a rád bych vás požádal, abyste jej laskavě podepsali v zájmu zabránění, aby se takové situace v budoucnu opakovaly.
Silvia-Adriana Ţicău (PSE). – (RO) Lisabonská strategie vyjadřuje závazek EU stát se nejkonkurenceschopnější znalostní ekonomikou na světě. Mezi cíle Lisabonské strategie patří zvýšení investic do výzkumu, rozvoj informační společnosti a vytvoření vysoce kvalifikovaných pracovních míst.
Bohužel, žalostně málo členských států investovalo 3 % svého HDP do výzkumu. Dvě třetiny z těchto prostředků by mělo pocházet ze soukromého sektoru. Dnes, kdy hovoříme o zmírnění změny klimatu, o udržitelných zdrojích energie, ekologičtějších vozidlech, energetické účinnosti různých průmyslových odvětví, přechodu na digitální technologie atd., by investování do výzkumu mělo být jednou z našich priorit. Bohužel, navzdory příspěvkům na výzkum z vnitrostátních či evropských zdrojů je spojení mezi základním výzkumem a průmyslovým využitím jeho výsledků stále velmi slabé.
Vyzývám Evropskou komisi, aby připravila strategii a akční plán umožňující všem evropským občanům těžit z výsledků výzkumu. Jsem přesvědčena, že rozvoj aplikovaného výzkumu povede k vytváření vysoce kvalifikovaných pracovních míst a k vývoji znalostní ekonomiky.
Oldřich Vlasák (PPE-DE). – (CS) Dámy a pánové, dovolte mi, abych zde vystoupil k tématu, které je velmi důležité k udržení regionální různorodosti a ochraně tradičních výrobků − k českému pivu.
Právě označení „české pivo“ bylo totiž v polovině ledna letošního roku uveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie s návrhem na registraci na chráněné zeměpisné označení.
České pivo je nejenom podle jeho konzumentů, ale i podle pivovarnických expertů a úředníků Komise unikátní. Historický vývoj českého pivovarnictví, používané odrůdy ječmene a chmele, metody práce sládků způsobily, že chuť českého piva je jiná, než u evropských piv jako je Heineken či Stella Artois.
O možnosti zápisu usilovala Česká republika přes tři roky. Zveřejněním v Úředním věstníku byla toto dlouhá a náročná vyjednávání završena.
Rád bych na tomto místě poděkoval úředníkům Evropské komise i českým expertům za odpovědný přístup k této problematice a věřím, že teď již nebude nic bránit tomu, aby „české pivo“ se stalo součástí evropského kulturního bohatství.
Catherine Stihler (PSE). – Pane předsedo, chtěl jsem vznést otázku chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), nemoci, která bude do roku 2020 třetí nejčastější příčinou úmrtí na světě. CHOPN v roce 2000 zabila 2,7 milionu lidí. Až dvě třetiny lidí s CHOPN mají potíže s vykonáváním jednoduchých úkonů, jako je například chůze do schodů. CHOPN je spojena se spoustou jiných zdravotních obtíží a kouření není jediným rizikovým faktorem: okolní tabákový kouř a znečištěné ovzduší také souvisejí s CHOPN. Vzhledem k tomu, že populace stárne, CHOPN se bude stávat vážnějším problémem. Nabádám kolegy, aby podepsali písemné prohlášení číslo 0102/2007.
Csaba Sógor (PPE-DE). – (HU) Pane předsedo, hovořím ve svém mateřském jazyce, maďarštině. To doma dělat nemohu. Těší mě, že je to možné zde. V souvislosti s otázkou Romů je povinností nás všech zmírňovat napětí, které nedávno vzrostlo mezi národnostmi, a zastavit rozšířenou protiromskou náladu. Musíme najít naléhavé řešení ekonomické migrace.
Romská strategie EU ovšem tvoří základ pro vypracování politiky pro nové a tradiční národnostní menšiny v rámci EU. Kosovo nám znovu připomnělo, že z otázky lidských práv a práv menšin se stal mezinárodní, evropský problém. Odpovídáme za to, co se stane uvnitř i vně Evropské unie. Dnes se v jednom z našich členských států nejedná o práva Společenství, ale o zločiny Společenství. V Rumunsku připraví jazykové zákony statisíce lidí o jejich národnost. Toto zmiňujeme proto, že všichni jsme zodpovědní za své země, za své sousedy a za celou Evropu. Tato zodpovědnost se neprojevuje pouze při volbách, ale projevuje se dále i v naší každodenní práci a v hledání uklidňujícího řešení romské otázky. Děkuji vám.
Árpád Duka-Zólyomi (PPE-DE). – (SK) Situace ve slovenském parlamentu je napjatá a neobvyklá. Má být učiněno rozhodnutí ohledně Lisabonské smlouvy, ale opoziční poslanci nemají v úmyslu účastnit se volby jako protest proti nedemokratickému tiskovému zákonu. To je překvapivá zpráva, ale co stojí za ní?
Vláda Roberta Fica pokračuje v přijímání opatření, která odporují základním principům demokracie a právního státu. Premiér přehlíží opozici a, jak sám nejednou řekl, hlavní opozicí jsou z jeho pohledu média. Tiskový zákon je restriktivní a způsob, jakým omezuje svobodu slova a svobodu tisku, je nepřijatelný. To bylo zdůrazněno nejen Slovenským syndikátem novinářů, ale také Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, která dokonce rázně vyzvala parlament, aby kontroverzní návrh zamítl.
Za naprostou většinu opozičních poslanců mohu říci, že podporujeme Lisabonskou smlouvu a litujeme, že prostředky protestu slovenské opozice proti tak ostudnému tiskovému zákonu jsou omezovány.
Zita Pleštinská (PPE-DE). – (SK) Evropský parlament uznal boj za lidská práva na Kubě tím, že v roce 2002 ocenil Sacharovovou cenou kubánského disidenta Oswalda Payá Sardiñase a v roce 2005 Dámy v bílém; nicméně, dámy a pánové, solidarita si vyžaduje mnohem více.
Obyvatelé Kuby, kteří mohou o svobodě jen snít, zatímco jim neustále hrozí útlak a vězení, potřebují víc než solidaritu. „Damas de Blanco“ potřebují dnes konkrétní pomoc od Evropského parlamentu, potřebují osvobodit své manžele, oponenty diktátorského režimu, jejichž zdraví se zhoršuje kvůli nelidským podmínkám ve vězení a kteří ve vězení riskují své životy.
Pane předsedo, žádám vás, abyste pomohl zajistit propuštění 45letého Antonia Ramóna Díaze Sáncheze, který byl v roce 2003 odsouzen k 27 letům ve vězení. Antonio, jehož rodinu podporujeme a kterého jsem se svými kolegy poslanci Peterem Štastným a Milanem Gaľou symbolicky adoptovala, je vážně nemocný a nutně potřebuje pomoc: bez ní své nemoci ve vězení podlehne.
Péter Olajos (PPE-DE). – (HU) Mnohokrát vám děkuji, pane předsedo. Minulý týden zde v Parlamentu pan předseda Barroso představil plán Komise na dosažení ambiciózního snížení emisí oxidu uhličitého v Evropě. Druhý den městská rada ve slovenském Trebišově jednohlasně zamítla plán na výstavbu elektrárny, která by vyprodukovala ročně 4 miliony tun oxidu uhličitého a proti které se rok a půl konaly hromadné protesty s peticemi a pokutami na obou stranách. Mohli bychom říci: „Sláva! Demokracie, decentralizace a občanská statečnost fungují.“ Ovšem je tu ještě jedna otázka. Jak vůbec může slovenské ministerstvo životního prostředí napadnout, že podpoří a doporučí takovou elektrárnu? To naznačuje, že některé země mají stále spoustu volných kvót oxidu uhličitého od Komise. Proto vyzývám Komisi, aby přezkoumala podklady pro kvóty oxidu uhličitého, které dostalo Slovensko, protože pokud si slovenská vláda v roce 2008 láme hlavu s obří, uhlím poháněnou elektrárnou, která je vybavena zastaralou technologií, znamená to, že systém pobídek Unie nefunguje. Děkuji.
Milan Gaľa (PPE-DE). – (SK) Ve své zprávě publikované 17. ledna 2008 Skupina evropských regulačních orgánů uvádí, že od doby, kdy Evropský parlament a Rada přijaly směrnici o roamingu ve veřejných mobilních sítích v rámci Společenství, poplatky za roamingové hovory klesly a operátoři se nesnaží kompenzovat své ztráty zvýšením poplatků za jiné typy hovorů.
Rovněž bylo zjištěno, že co se týče roamingových hovorů, předražování ze strany evropských mobilních sítí může být až z 20 % zapříčiněno telefonními tarify: roamingové hovory jsou účtovány po minutách. Oceňuji snahy komisaře Redinga, který oznámil, že Komise bude hledat vhodné řešení pro tuto situaci.
Podle mého názoru je nezbytné, aby mobilní operátoři nabízeli zákazníkům roamingové hovory účtované po vteřinách stejně jako u vnitrostátních hovorů. Dále doporučuji, aby připravovaný dokument řešil také ceny SMS a roamingové datové služby.
Avril Doyle (PPE-DE). – Pane předsedo, moudré prosincové rozhodnutí Komise povolit dovoz brazilského hovězího pouze ze schválených hospodářství předvídalo do 1. února pozitivní seznam přibližně 300 farem založený na předchozích prohlídkách provedených Potravinovým a veterinárním úřadem.
Dnešní prohlášení komisaře Kyprianou, že od tohoto pátku bude platit zákaz, protože brazilské orgány předložily seznam 2 600 farem, takže bude třeba více času na jejich prověření, způsobilo paniku. Ale komisař pokračoval, cituji: „Momentálně není k dispozici žádný pozitivní seznam... ale to se samozřejmě může v několika příštích dnech změnit.“
Takže bude, nebo nebude vydán zákaz? Utvoří těch zhruba 300 hospodářství, která prošla kontrolou Potravinového a veterinárního úřadu, de facto pozitivní seznam a ostatní budou na inspekce čekat? Proč Kyprianouův zdroj nevydal žádné tiskové prohlášení? Naši spotřebitelé a zemědělci si zaslouží objasnění.
Mairead McGuinness (PPE-DE). – Pane předsedo, mohu Sněmovnu upozornit na velmi důležitou zprávu o životech více než tisíce evropských obyvatel žijících v ústavech, kterou včera vydala Komise? Jedná se o lidi s handicapem a ta zpráva není příjemné čtení. Kvalita života v těchto institucích je různá a důstojnost lidí, kteří v nich žijí, není vždy zaručena.
Ústavní péče má často nečekaně nízkou kvalitu. Mohla bych požádat lidi ve sněmovně, aby si přečetli zprávu ze své země, protože to by nás mohlo všechny vyburcovat? Vím, že před nedávnem přitáhla pozornost médií situace v Bulharsku a mnozí se jí zabývají, ale leccos se dá zlepšit i v mé vlastní zemi.
Není to jen otázka peněz. Služby v obci nejsou o mnoho dražší než ústavní péče, bereme-li v úvahu potřeby jejich občanů a kvalitu jejich života.
Nakonec zmíním centrum Delta v irském Carlow, které jsem navštívila minulý týden. To je příklad nejlepší cesty pro dospělé s handicapem, kteří mohou žít v obci a navštěvovat toto centrum.
Mihaela Popa (PPE-DE). – (RO) Pane předsedo, romskou otázkou se nezabývá jen Rumunsko, ale celá Evropská unie. Unie zpřístupnila značné finanční zdroje na podporu rovných příležitostí. Byly vyčleněny finance na desegregaci Romů; nicméně problém stále přetrvává. Domnívám se, že použití těchto financí by mělo být kontrolováno a obzvláště kontrolovaná by měla být udržitelnost projektů financovaných EU.
Způsoby myšlení se těžko mění. Nicméně významnou roli při měnění způsobů myšlení hraje vzdělání. Proto si myslím, že je třeba poskytnout finance také na mezikulturní vzdělávání, kulturní a umělecké činnosti, sportovní události, vzdělání „druhé šance“, zdravotnické vzdělání atd., což povede k začlenění Romů do všech evropských společností. Ráda bych znovu poukázala na potřebu kontrolovat tyto programy, obzvláště jejich udržitelnost.
Předseda. – To je konec jednominutového projevu, který byl trochu delší než obvykle. Myslím, že to byl nejdelší jednominutový projev v historii Parlamentu. Jednou se to muselo stát.