Doslovný záznam ze zasedání

Středa, 30. ledna 2008 - Brusel

22. Akční plán pro energetickou účinnost: využití možností (rozprava)

  Předseda. – Dále je na pořadu zpráva od Fiony Hallové za Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku ohledně Akčního plánu pro energetickou účinnost: Využití možností (2007/2106(INI)) (A6-0003/2008).

  Fiona Hall, zpravodajka. − Pane předsedo, ráda bych začala velkým poděkováním stínovým zpravodajům za jejich skvělou spolupráci na této zprávě.

Energetická účinnost je nezbytná pro omezení emisí uhlíku a zvyšuje bezpečnost dodávek a posiluje ekonomickou účinnost. V říjnu roku 2006 vydala Komise akční plán pro energetickou účinnost, v němž navrhla 20% zlepšení energetické účinnosti do roku 2020 a vytýčila 10 přednostních cílových oblastí. Ty obsahovaly například přístroje, budovy, dopravu a zahrnovaly také finanční podněty, povědomí o energetické účinnosti a mnohé další. Hlavy států EU odsouhlasily akční plán Komise loni v březnu a energetická účinnost se dostala do novinových titulků, když kancléřka Merkelová prohlásila, že neúčinné klasické žárovky by měly být zakázány.

Nyní je řada na Parlamentu, aby akční plán posoudil. Doufám, že naše zpráva vyšle silný signál o tom, co si v oblasti energetické účinnosti přejí poslanci Evropského parlamentu. Prvním signálem, který tato zpráva vysílá, je konstatování, že některé návrhy Komise nezacházejí dostatečně daleko. Ráda bych udala tři příklady. Zaprvé návrh na přepracování směrnice o energetické náročnosti budov: Komise navrhuje požadavky na minimální energetickou náročnost pro budovy a části budov, což je správné. Budovy jsou klíčem ke snížení energetické poptávky. Více než 40 % energie, kterou používáme, se spotřebuje v budovách a 75 % budov, které stojí dnes, zde bude ještě v roce 2050, takže je třeba, abychom se energetickou účinností zabývali jak u nové zástavby, tak u existujících budov. Ale neměli bychom ve směrnici o energetické náročnosti budov jen snižovat práh 1 000 m2 – měli bychom se s tím vypořádat úplně a aplikovat směrnici na všechny budovy, které vyžadují topení a chlazení, bez ohledu na velikost. Také je třeba stanovit lhůtu pro normy pasivních domů pro obytné a neobytné budovy v celé Evropě. Není dobré mít toto jen jako střednědobý cíl.

Dále ohledně přístrojů, zpráva Parlamentu vítá návrh prosadit minimální požadavky na energetickou náročnost ve spojení s dynamickým systémem energetických štítků v zájmu udržení kroku s technologickým pokrokem. Ale naše zpráva vyzývá Komisi, aby vznesla požadavek na jednowattový výkon při režimu spánku a aby provedla analýzu potenciálních úspor energie při úplném zrušení režimu spánku. Naše zpráva rovněž nabádá Komisi, aby stanovila časový rozvrh pro úplné stažení některých energeticky velmi neúsporných přístrojů, jako jsou například venkovní ohřívače vzduchu, z trhu.

Zatřetí volá zpráva po výraznější pomoci malým podnikům, které obzvláště postihuje zvýšení cen paliv a které potřebují energetickou účinnost. Jak evropské, tak vnitrostátní programy financování bohužel bývají složité. To je v pořádku, pokud jste velká společnost, ale když jste mikropodnik s hrstkou zaměstnanců, nemáte možnost přístupu ke složitým programům. Je třeba, aby se s malými podniky zacházelo jako s domácnostmi a byly jim k dispozici jednoduché projekty a přímé dotace.

To je tedy první sdělení zprávy: že potřebujeme jít trochu dál. Druhé závažné sdělení je, že jak Komise, tak vlády jednotlivých států selhaly při uplatňování stávajících právních předpisů ohledně energetické účinnosti. Akční plán Komise na 20% úsporu do roku 2020 není soběstačný. Výrazně staví na předchozích právních předpisech, jejichž uplatňování bylo ostudné. Směrnici o budovách řádně provedla pouze hrstka členských států. Šest měsíců po konečném termínu 30. června třetina států dosud nepředložila své vnitrostátní akční plány pro energetickou účinnost. Komise dosud neobsadila všech dvacet zaměstnanců navíc, o nichž tvrdila, že je potřebuje pro dodání závazků pro energetickou účinnost, a proto se nedaří dodržovat časový rozvrh akčního plánu.

Nicméně bych ráda poděkovala Komisi za velmi pozitivní a konstruktivní odezvu na kritiku obsaženou v této zprávě a obzvláště za korespondenci mezi komisařem Piebalgsem a paní Nieblerovou, jež zajistila Parlamentu aktuální informace o situaci.

  Andris Piebalgs, člen Komise. − Pane předsedo, velmi rád bych poděkoval paní Hallové za velmi aktuální a důležitou zprávu.

Určitě soustřeďujeme své snahy nejen na zavedení stávajících právních předpisů, ale také na skutečné dodání svého programu akčních plánů pro energetickou účinnost. Rád bych zmínil, že jsme také dosáhli udržitelného úspěchu. Tento týden jsme uvedli Pakt primátorů, na němž se nyní podílí více než sto měst. V Kolegiu jsme přijali návrh na snížení emisí CO2 v sektoru mimo systém pro obchodování s emisemi. Přijali jsme návrh pro emise z automobilů. Mohl bych jmenovat více velmi účinných opatření, kde Komise uspěla. A neuspěli jsme jen v otázkách právních předpisů. Dobrým příkladem toho, jak plodná je politika Komise v oblasti podporování energetické účinnosti, je Týden udržitelné energie.

Domnívám se, že bychom měli zlepšit provádění. Komise chystá 59 řízení pro porušení Smlouvy za nevhodné provádění. K dnešnímu dni probíhá 42 řízení pro porušení Smlouvy. Komise bude na této oblasti dále pracovat a také prověří dodržování všech právních předpisů. Evropská komise se na tuto oblast výrazně zaměřuje. Domnívám se, že současný legislativní návrh ohledně systému pro obchodování s emisemi, o sektoru mimo tento systém a o obnovitelných zdrojích nepochybně přiměje členské státy klást větší důraz na energetickou účinnost.

Co se týče akčních plánů pro energetickou účinnost, jejich start byl spíše chladný. Napsal jsem ministrům a připomněl jim jejich povinnost podávat zprávy a vypracovávat kvalitativní plány a dodnes tak učinilo 21 z 27 členských států. Vypracovali jsme předběžnou analýzu akčních plánů pro energetickou účinnost, které jsou součástí balíčku a někdy je zastiňují legislativní snahy. Věřím, že je správné pokračovat v této činnosti.

Ohledně otázek, které zmínila paní Hallová, přepracování směrnice o budovách je v pracovním plánu na letošní rok. Momentálně jsme v závěrečné fázi definování energetické náročnosti přístrojů. Také hodláme pozměnit směrnici o označování. Ve skutečnosti se držíme všech požadavků, které jsme obdrželi od Evropského parlamentu.

Ale domnívám se, že tato směrnice také skýtá velmi dobrá vodítka pro Komisi, protože je velmi konkrétní. Mohl bych říci, že v některých případech jsou věci lepší, v jiných jsou horší. Skutečně věřím, že jsme pozorní, ale mohli bychom být pozornější. Nepochybně své úkoly splníme. Tato zpráva nezůstane odložena, použijeme ji jako pracovní dokument. Budu Parlament průběžně informovat o tom, jak v oblasti energetické účinnosti pokračujeme.

  Evangelia Tzampazi (PSE), navrhovatelka Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. – (EL) Pane předsedo, komisaři, dámy a pánové, tato zpráva je kompletní a ucelená. V návrhu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jsme kladli důraz na důležité otázky. Obecně se připouští, že zlepšení energetické účinnosti je nejrychlejší, nejudržitelnější a nejhospodárnější způsob snižování emisí skleníkových plynů. Měli bychom podporovat výzkum a ekologické inovace tím, že budeme vyvíjet energeticky účinné technologie, ovšem aniž bychom přehlíželi potřebu změny návyků našich spotřebitelů. Zdůrazňujeme potenciální roli veřejného sektoru v dosahování evropských cílů volbou energeticky účinných výrobků a služeb.

Měla bych poukázat na to, že jako evropští občané můžeme přispět k těmto snahám, jak z hlediska plánování politik, tak v provádění stávajících právních předpisů, a to pomocí voleb, které činíme v každodenním životě.

  Avril Doyle, jménem skupiny PPE-DE. – Pane předsedo, souhlasím s paní Hallovou, když ve své zprávě upozorňuje na to, že energetická účinnost je nejrentabilnější a okamžitě dostupný nástroj v boji proti emisím skleníkových plynů.

Ano, Komise má pravdu, když ve svém akčním plánu pro energetickou účinnost prohlašuje, že chceme-li v této oblasti dosáhnout závazků, nejdůležitější ze všeho je politická vůle a jednání na vnitrostátní, regionální a místní úrovni.

Celá zpráva je oprávněně kritická jak vůči Komisi, tak vůči členským státům za to, že se více nesnaží o provádění stávajících právních předpisů ohledně energetické účinnosti. Důsledkem tohoto tlaku je, že komisař rozmnožil svůj personál na poli energetické účinnosti a ustavil zvláštní jednotku, která se má podrobněji zabývat akčním plánem pro energetickou účinnost s důrazem na to, že Komise konečně bere energetickou účinnost jako prioritu, aby přispěla ke snížení našich emisí CO2 a pomohla zvládnout kritický problém změny klimatu.

Nicméně zpráva Parlamentu ukazuje, že členských států, které předkládají své vnitrostátní plány pro energetickou účinnost, přibývá stále žalostně pomalu, proto bych ráda požádala Komisi, aby na ně dále vyvíjela tlak.

Také na Bali byla Evropa kritizována za to, že nevěnuje dostatečnou pozornost oblasti energetické účinnosti a snaze snížit emise CO2. Potřebujeme směs legislativních a tržně orientovaných ohlasů. Například kdyby veškeré osvětlení v EU přešlo na nové technologie, výrazně by se uspořila energie. Ušetřilo by se padesát milionů barelů nafty a snížily by se emise CO2 o 28 milionů tun za rok.

Letos očekáváme od Komise přepracování směrnice o označování energetické účinnosti, protože současné označování domácích spotřebičů od A do G neposkytuje další prostor pro zvýšení energetické účinnosti; přestože je velmi jasné a příznivé pro spotřebitele, způsobuje nyní marketingové problémy výrobkům, které jsou skutečně energeticky účinnější, protože dosáhly horní hranice. Mnohé přístroje jsou klasifikovány A+ nebo A++, což jsou kategorie, které ani neexistují. Na druhou stranu je v současnosti v EU více než 188 milionů domácích spotřebičů starších deseti let a jsou hrozivě energeticky neúčinné.

Děkuji paní Hallové za její obsáhlou zprávu a doporučuji ji kolegům.

  Adam Gierek, jménem skupiny PSE. – (PL) Pane předsedo, pane komisaři, zpráva paní Hallové, které blahopřeji za její komplexní přístup, upozorňuje na značné zpoždění ze strany členských států a Komise v provádění stávajících právních předpisů v této oblasti.

Účinné využití primární energie závisí na zlepšené účinnosti v její přeměně na elektřinu, na zavedení norem pro minimální koncovou spotřebu energie, na všeobecné modernizaci vytápění budov, na všeobecném zavedení kombinované výroby elektrické energie a tepla s pomocí omezení administrativních překážek a na snížení ztrát při přenosu energie a ztrát následkem tření.

Zpráva také zdůrazňuje celosvětový rozměr problému a potřebu snížení emisí skleníkových plynů. 40 % veškeré spotřeby energie jde na vrub bydlení a modernizace vytápění by mohla snížit její příjem přinejmenším o polovinu, tedy na 20 % veškeré spotřebované energie. Navíc kombinovaná výroba elektrické energie a tepla spolu se snížením ztrát při přenosu energie mohou energetickou účinnost zdvojnásobit. Sečteno dohromady potenciální úspora primární energie dosažitelné s použitím známých technologií, konkrétně modernizace vytápění a kombinované výroby elektrické energie a tepla, může být odhadována na 25–30 % se srovnatelným snížením emisí CO2.

Nicméně je zde paradox, že provádění těchto plánů mohou zabránit následná nařízení Evropské komise, obzvláště restriktivní normy emisí CO2, které v případě starších elektráren a tepláren potřebujících modernizaci zvyšují provozní náklady a snižují možnosti investic do modernizace.

Další aspekt globální povahy tohoto problému je potřeba vypracovat společné normy vhodnosti prostředí použitelné jak v Evropské unii, tak v partnerských zemích. To je podmínka prospěšné spolupráce i spravedlivé soutěže na světových trzích.

  Jorgo Chatzimarkakis, jménem skupiny ALDE. – (DE) Pane předsedo, dovolte mi, abych začal poděkováním a pogratulováním mé kolegyni Fioně Hallové, která přišla se správnou odezvou na velmi důležitý a rozumný zásadní podnět od Komise. Musím pochválit komisaře Piebalgse za to, že se postavil do čela těch, kteří se zavázali k energetické účinnosti, protože energetická účinnost je nepochybně jedním z hlavních zdrojů soběstačnosti s ohledem na zásobování energií. Také je zdrojem inovace, protože pokud uděláme vše, co navrhujeme ve zprávě, postavíme se do čela závodu, a to i v celosvětovém měřítku, z hlediska inovace a cílů lisabonského procesu.

Ať je to jak chce, v některých bodech zprávy mě překvapila nepřiměřená kritika životního stylu lidí. Dovolte mi ocitovat jeden příklad: odstavec 16 stroze prosazuje, že by Komise měla stáhnout z trhu některé přístroje. Konkrétní zmínka je zde o venkovních ohřívačích vzduchu nebo Heizpilzy – „ohřívací houby“, jak jim říkají někteří Němci. Hysterie ohledně změny klimatu někdy vynese na povrch naše totalitářské rysy!

Právě se nám podařilo vyhnat kuřáky z kaváren. Věřím, že to bylo správné a nemám s tím problém. Mnozí hospodští bystře zareagovali a postavili před své podniky venkovní ohřívače vzduchu. Vyvinula se nová kultura. Lidé začali trávit družné večery venku, kde mohou kouřit, a nyní přijdou evropští politici, pár nás jedinců, a řeknou 490 milionům lidí, jak mohou nebo nemohou trávit svůj volný čas. Znovu se snažíme měnit životní styly. Nemyslím si, že to naši občané budou snášet.

Je správné, aby cíle ochrany klimatu byly sepsány velkým písmem, ale skutečně se musíme zeptat sami sebe, jestli se máme snažit ovládat jednotlivé prvky životního stylu lidí. Nebo chceme venkovní ohřívače vzduchu na vánočních trzích, které známe z Německa a – ano, Claude – také z Lucemburska stejně jako z Belgie a Rakouska, postavit mimo zákon? Neměli bychom zapomínat na své spoluobčany a měli bychom se vyvarovat zásahů do tak příjemné sféry společnosti, jako jsou osobní životy lidí.

  Mieczysław Edmund Janowski, jménem skupiny UEN. – (PL) Pane předsedo, pane komisaři, do dnešního dne způsobil homo sapiens vážné škody na životním prostředí, kterého je sám nejdůležitější součástí. Do značné míry se tak děje kvůli využívání energie, a proto je zpráva paní Hallové ohledně racionálního využívání energie velmi vítaná.

Obzvláště oceňuji fakt, že zpráva se zabývá požadavky, které by se měly plnit v souvislosti s budovami. Nejvyšší normy energetické účinnosti a termoizolace se musí vztahovat nejen na nové budovy, ale také na renovované stavby.

Další záležitostí je používat osvětlení založené na diodách LED, které šetří energii a jsou dlouhodobé. Mnohé domácí elektrické spotřebiče by také mohly při použití spotřebovat mnohem méně energie a také je nutné vyvarovat se plýtvání energií způsobenému přepnutím přístrojů do režimu spánku.

Jsem zastáncem daňových pobídek pro rozumnou spotřebu energie. Velmi důležité je také vzdělávání veřejnosti v otázkách energie a mělo by začínat v dětství. Pokud má mít naše planeta budoucnost, musíme určité věci udělat.

PŘEDSEDAJÍCÍ: RODI KRATSA-TSAGAROPOULOU
Místopředseda

  Claude Turmes, jménem skupiny Verts/ALE. – Paní předsedkyně, zpráva paní Hallové zvoní na poplach. Jsme uprostřed Týdne udržitelné energie, a jakkoli je tato událost pozitivní, neměla by odvrátit pozornost od skutečnosti, že to, čeho obzvláště vlády dosáhly za poslední tři roky v oblasti energetické účinnosti, je extrémním zklamáním. Žádné provádění právních předpisů, posílání akčních plánů pro energetickou účinnost, které nejsou akčními plány, ale jen jakýmisi shrnutími – to je směšné!

Apeluji na hrdost premiérů. No tak, premiérové! V březnu přijedete do Bruselu, rok po historickém summitu, kde jste vy, premiérové, pronesli mnoho projevů o tom, že energetická účinnost je priorita priorit, a pak přijedete o rok později a jako vlády jste téměř ničeho nedosáhli!

Myslím si, že bychom měli všichni spojit síly a postrčit vlády kupředu. Komise také musí schválit a přijmout nové podněty ohledně budov a označování úspory energie.

Nakonec k mému dobrém příteli Schatzimu:

jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Jediný natvrdlý jsi tady ty, protože vánoční trhy existovaly mnohem dříve, než byly vynalezeny venkovní ohřívače vzduchu, a já jsem přesvědčen, že Parlament má naprosté právo se alespoň zeptat, jak nesoudržní jsme v otázce změny klimatu. Není to záležitost zasahování do životního stylu lidí; je to záležitost použití tlaku na zranění, což tato Sněmovna musí udělat, pokud to zranění chceme vyléčit.

  Nils Lundgren, jménem skupiny IND/DEM. – (SV) Paní předsedkyně, v EU panuje všeobecná shoda, že potřebujeme snížit emise skleníkových plynů, abychom zamezili změnám klimatu, ale to nesmí dojít do stavu byrokratické společnosti bez svobody a dynamiky.

Uplatňují se zde dvě zásady: musíme stanovit cíle pro emise v každé zemi a pak nechat na těch zemích a trhu, jak těchto cílů dosáhnout ve volné soutěži, a musíme internalizovat náklady na emise tím, že nastavíme ceny emisních práv dostatečně vysoko. S emisemi se pak bude automaticky počítat mezi miliardami hospodářských rozhodnutí, která se uskutečňují každý den v domácnostech a podnicích po celém světě. Pak si domácnosti budou dobrovolně vybírat úsporné žárovky, výrobci aut budou vyrábět vozidla s nízkou spotřebou paliva, projektanti budou stavět pasivní domy, výrobci energie budou vyrábět energie s nízkými emisemi. Pak se vyplatí provádět v této oblasti výzkum a vývoj.

Ale EU nesmí zavádět zákazy a podrobná nařízení. Proto musíme říci „ne“ zákazu venkovních ohřívačů vzduchu a říkáme „ne“ daňovým úlevám pro demolice budov a veřejnému financování energetických úspor.

  Anni Podimata (PSE). – (EL) Paní předsedkyně, pane komisaři, předně bych ráda blahopřála zpravodajce, paní Hallové, za její odvážný celostní přístup k otázce energetické účinnosti, který přesahuje hranice návrhů Evropské komise.

Vzhledem k současné situaci v oblasti energie je energetická účinnost nejefektivnějším nástrojem boje proti klimatickým změnám, neboť systém obchodu s emisemi skleníkových plynů dosud nepřinesl žádané výsledky.

Co se týče energetické účinnosti, je třeba klást důraz na sektor výstavby, který je odpovědný za spotřebu více než 40 % naší energie. V Řecku sektor výstavby spotřebuje zhruba jednu třetinu celkové energie a 40 % přispívá k emisím oxidu uhličitého. Nicméně Řecko ještě musí do vnitrostátního právního systému zahrnout směrnici o energetické náročnosti budov; před nedávnem za to bylo odsouzeno Evropským soudním dvorem a také zařazeno mezi 10 zemí, které dosud nevytvořily vnitrostátní akční plán pro energetickou účinnost. Ovšem, přestože harmonizace vnitrostátních právních předpisů s legislativou Společenství je nezbytné, nestačí k tomu, abychom dosáhli svých požadovaných cílů. Těší mě, že komisař zdůraznil, že EU musí co nejpevněji trvat na promyšlenějším zavádění energetických cílů členskými státy.

Opatření a podněty navrhované ve zprávě, jako je přístup k financování energetické účinnosti ze strukturálních fondů, zvýšení minimálního podílu financí přidělených ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti, daňové pobídky a především snížení DPH u energeticky účinných domů a malých a středních podniků mohou být v tomto směru ohromným přínosem.

Cíle v oblasti změny klimatu nelze dosáhnout osamoceně, je třeba, aby zde spolupracovaly všechny členské státy. Pokud chceme, aby EU nadále stála v čele těchto snah a důrazně vyjednávala s ostatními státy, musí být naší prioritou zacelení mezery mezi zeměmi, které hrají vůdčí úlohu, a těmi, které se loudají za nimi.

  Jerzy Buzek (PPE-DE). – (PL) Pane komisaři, gratuluji vám k přijatým opatřením. Nejdůležitějším problémem dnešní Evropy je dopad užití energií na klimatické podmínky. Můžeme si být jisti, že je to pro Evropu důležitější problém než výroba potravin. Po podrobném přezkoumání jsem zjistil, že všech osm posledních předsedů Rady z tohoto tématu učinilo prioritu, a někteří dokonce prioritu prvořadou. Ale jsou-li otázky ohledně energie natolik závažné, musí se jim také dostat přiměřeného financování. Jinak zde budeme jen vršit prázdné fráze, které nebudeme mít čím podepřít.

Víme, jakou přidanou hodnotu má, když všichni v Evropské unii táhneme za jeden provaz. Když se dělíme o své zkušenosti, volíme nejlepší řešení a kombinujeme je, můžeme si být jisti pokrokem. Takže otázka zní: Jsme připraveni investovat společné finance do výzkumu, technologií, inovace a vývoje v energetickém sektoru?

Energetická účinnost, o které hovoříme – vhodnost a úspora – je ještě důležitější než obnovitelná energie a čisté uhlí. Přitom za sedm let bylo z celkového rozpočtu tisíce miliard eur přiděleno na výzkumné a vývojové programy jen pár set milionů.

Vyzývám pana komisaře, Evropskou komisi a Evropskou radu, aby tuto záležitost přehodnotili a zvolili cestu rychlého technologického rozvoje, dříve než uloží velmi přísné emisní normy.

  Vladimir Urutchev (PPE-DE). – Dnes v této sněmovně znovu probíráme důležité otázky ohledně energie, což dokazuje, že řešení energetických problémů v souvislosti se změnami klimatu je jednou z nejvyšších priorit evropských orgánů. Skvělá a vyčerpávající zpráva paní Fiony Hallové je toho dalším důkazem.

Energetická účinnost je nepochybně jedním z pilířů, které podepřou naši energetickou politiku na dlouhou dobu. Evropští občané jsou si vědomi své role a role energetické účinnosti z hlediska dosahování cílů stabilizace klimatu a většího zabezpečení energie v budoucnosti. A proto, za veřejné podpory a příznivé politické situace, vyzývám Komisi, aby projevila ještě větší iniciativu a použila všechny prostředky k ovlivnění chování v zájmu zajištění, že ambiciózní cíle 20 procent budou splněny a že přínos energetické účinnosti pocítí každý Evropan.

Zároveň, má-li náš konečný cíl zachránit planetu před katastrofální změnou klimatu, při zachování zabezpečení energie a konkurenceschopnosti Evropy na globálním trhu, pak musíme věnovat náležitou pozornost také zbývajícím 80 procentům energie. Těchto 80 procent zahrnuje jadernou energii, která je v současnosti podceňována a v posledních dvou dekádách je stále zastiňována obavami a dogmaty. Je třeba dát dohromady všechny naše znalosti a zdravý rozum, abychom toto překonali a začali o jaderné energii diskutovat otevřeně a srozumitelně jako o obchodu a o příležitosti, kterou si lidstvo a Evropa nemohou dovolit propást. My všichni v této sněmovně máme politické pověření toto uskutečnit.

  Lambert van Nistelrooij (PPE-DE). – (NL) Velmi mě těší, že zde mohu promluvit takto z očí do očí. Tato rozprava o zprávě paní Hallové jasně ukázala, že potřebujeme postupovat rychleji. Je sousta příležitostí, jak zvýšit energetickou účinnost. My v Nizozemsku tomu říkáme „ovoce ze spodních větví“: pokud se těchto příležitostí chopíme, můžeme rychle dosáhnout společných cílů, které jsme si stanovili a které jsme zopakovali na Bali a pak je znovu potvrdili v balíčku vydaném Komisí 23. ledna. Zde sehrál velmi důležitou roli pan Piebalgs.

Ve Výboru pro regionální politiku jsme upozornili – a to již zmínil pan Buzek –, že v období do roku 2006 bylo velmi dobře možné upřednostňovat energii a energetickou účinnost mezi cíli strukturálních fondů, ovšem skutečně na tyto účely bylo vydáváno pouze 1,16 %. Nyní paní Hübnerová v diskusích s Výborem pro regionální politiku minulý týden oznámila, že toto nařízení má být přezkoumáno a v programech na období 2007–2013 mají být tyto otázky více upřednostňovány. Takže můj závěr je, že potřebujeme postupovat rychleji a lépe využívat stávající nástroje na evropské úrovni.

  Andris Piebalgs, člen Komise. − Paní předsedkyně, rád bych poděkoval poslancům Parlamentu za velmi obsáhlou rozpravu. Jak jsem řekl, přáním Komise je držet se akčního plánu pro energetickou účinnost. Vím, že si někdy přejete, abychom postupovali rychleji, ale jsou zde i jiné kroky, které bychom měli podniknout – lepší předpisy, veřejné konzultace a posuzování dopadů. To vše si žádá čas. Domnívám se, že potřebujeme debatu o předpisech a také podněty. Myslím, že by obojí mělo být v rovnováze, ale oba nástroje by se měly používat.

Dnes jsem potkal jednoho ministra z Černé Hory. Tam mají vyvinutou vynikající energetickou strategii do roku 2025, ale já jsem ho nabádal, aby se snažili o výraznou regulaci, protože v této zemi dojde k velkému nárůstu budov. Nemusí se bát, že zastraší investory, když nastaví extrémně náročné požadavky na okamžité opětovné začlenění obnovitelných energií. Všechny normy, a země z toho vytěží. Jinak daňoví poplatníci zaplatí dodávky energie navíc.

Proto věřím, že je třeba být ambiciózní. Stanovili jsme nová vodítka v otázkách rozpočtu. Potřebujeme vynaložit mnohem více úsilí, abychom stanovili, kdy má být uplatněna státní podpora pro nové technologie, energetickou účinnost a obnovitelné zdroje. Také pracujeme na mezinárodní platformě pro energetickou účinnost, která by podporovala spolupráce na mezinárodní úrovni. Ovšem odpovědnost za rozpočet neleží jen na Komisi, ale také na Parlamentu.

Jsem velmi vděčný za práci, kterou pan Buzek odvedl v zájmu sedmého rámcového programu. Domnívám se, že stále máme značné prostředky. To je také součást vaší dobré práce a práce této sněmovny. Navýšení rozpočtu nebo přerozdělení je mnohem složitější otázka, na kterou nemohu odpovědět. Já bych neměl nic proti penězům navíc v rozpočtech mých kolegů – v rozpočtu pana Potočnika nebo v rozpočtu pro vnější vztahy – ale měli bychom to projednávat společně v rozpravě o rozpočtu.

Takže mi tato zpráva připadala výtečná. Není vždy příliš laskavá ke Komisi, ale to ani nebyl její účel. Hovoříme o energetické účinnosti a ze strany Komise zde budou nepochybně také velká očekávání.

  Fiona Hall, zpravodajka. − Paní předsedkyně, ráda bych poděkovala kolegům za pozitivní a podporující komentáře a také znovu vyjádřila vděk za to, že Komise je velmi konstruktivní v odezvě na kritiku ze strany Parlamentu.

Jen bych ráda vyzdvihla dva body. Předně si myslím, že byla velká škoda, že nebyla věnována větší pozornost posudku Komise ohledně akčních plánů pro energetickou účinnost, který byl vydán společně s balíčkem energetických opatření minulý týden, protože to byl znepokojivě pesimistický posudek. Je zřejmé, že vlády jednotlivých států stále ve svých akčních plánech nejsou dostatečně ambiciózní. Neplánují 20% cíle a, abych citovala Komisi, v některých členských státech existuje „značná propast mezi politickými závazky k energetické účinnosti... a přijatými opatřeními“. Domnívám se, že to je znepokojivé.

Zadruhé, skutečnost, že nyní máme směrnici o obnovitelných zdrojích a její cíle, znamená, že energetická účinnost nikdy nebyla důležitější. Pokud máme dosáhnout závazného 20% cíle v celé EU, musíme držet poptávku po energii pod kontrolou. 20 % můžeme dosáhnout jedině v případě, že se sníží celková spotřeba energie, nikoli pokud by se povoloval její růst.

Takže doufám, že tato zpráva naznačuje nový začátek a že znamená začátek zacelování mezery mezi politickými hovory o energetické účinnosti a jejím praktickým zaváděním.

  Předsedkyně. – Rozprava je uzavřena.

Hlasování se bude konat zítra, ve čtvrtek 31. ledna 2008.

Písemná prohlášení (článek 142 jednacího řádu)

  Roberta Alma Anastase (PPE-DE), písemně. – (RO) Vítám návrh této zprávy a po stránce tematické i geografické globální přístup k energetické účinnosti, který zpráva navrhuje. Je důležité, abychom v současnosti podrobně hovořili o akčním plánu; svědčí to o tom, že činíme v tomto směru konkrétní kroky.

Jako zpravodajka ohledně regionální spolupráce v černomořské oblasti bych ráda zdůraznila důležitost energetické účinnosti v tomto regionu v zájmu dosažení zabezpečení energie a snížení závislosti na zdrojích energie.

Také oceňuji mezinárodní přístup k tématu a prozkoumání globálních problémů. Těší mě, že si Evropský parlament uvědomuje fakt, že Rusko v budoucnu nebude schopno plnit vnitřní a smluvní požadavky na plyn a že v tomto směru vyjadřuje znepokojení.

To nás nutí znovu připomínat evropským orgánům důležitost dvou hlavních cílů: častější nahrazování dovozu energií do EU jinými zdroji, účinné způsoby zajišťování bezpečnosti dodávek a potřeba energetické reformy v černomořské oblasti a v zemích sousedících s EU s cílem vytvoření transparentního a udržitelného energetického sektoru.

  John Attard-Montalto (PSE), písemně. – Akční plán s cílem 20% zvýšení účinnosti do roku 2020 je ambiciózní, ale nezbytný plán. Na druhou stranu nemá smysl stanovovat cíle, pokud neexistuje vůle k jejich dosažení. Například z celkových 21 opatření naplánovaných na rok 2007 byla zcela dokončena pouze tři. To je chmurná statistika. Je pravda, že mnoho dalších je rozpracovaných, ale méně než 15 % dokončených projektů není nic, na co bychom měli být hrdí.

Je mi trapné přiznávat, že v mé zemi, na Maltě, se tato otázka také řádně neřeší. Na ostrově, kde je hojnost slunce a větru, by člověk čekal, že se tyto dva živly budou plně využívat.

Co se týče solární energie, tuto alternativu využívá jen velmi malé množství soukromých, komerčních a veřejných budov.

Větrná energie bývala dříve oblíbenější v zemědělských oblastech. Vláda má v úmyslu vystavět větrné elektrárny v pobřežních vodách, navzdory tomu, že pro hlubokou vodu kolem maltských břehů není dostupná technologie. Kromě toho oznámila hlavnímu projektantovi, který měl postavit čtyři větrné mlýny na výrobu energie, že mu neudělí povolení z estetických důvodů.

  András Gyürk (PPE-DE), písemně. – (HU) Zlepšování energetické účinnosti je nejzřejmější řešení pro snížení emisí škodlivých látek. Společná opatření v této oblasti mohou také výrazně přispět k eliminaci závislosti Evropy na dodávkách energie.

Největší příležitost k úsporám energie možná spočívá v účinnosti průmyslových a obytných budov. To je skutečnost týkající se zejména nových členských států Unie. Socialistická zařízení těžkého průmyslu a panelové domy, které jsou domovem statisíců lidí a které jsou tak charakteristické pro tento region, se staly symbolem plýtvání energií. Je vítaným pokrokem, že Evropská komise pamatovala na zvláštní situaci v bývalých socialistických zemích ve svém akčním plánu a že stanovuje podporu energetické účinnosti jako přednostní cíl v nových členských státech.

Vnímáme jako nešťastné, že některé členské státy neplní své sliby při provádění právních předpisů ohledně energetické účinnosti. Například maďarská vláda, přestože slibovala opatření na ochranu klimatu, odložila přijetí národního akčního plánu pro energetickou účinnost o měsíce.

Zároveň je potěšující, že navzdory tomu některé společnosti tyto příležitosti využívají. Dobrým příkladem je program zahájený v Óbudě, jednom z největších obvodů v Budapešti, v jehož rámci bude v příštích letech mnoho panelových domů zmodernizováno s využitím pomoci Společenství.

Jsme přesvědčeni, že Evropa je schopná hrát vůdčí roli v otázce energetické účinnosti. Také je to její prvořadý zájem. Nejúčinnější využití energie také znamená účinnější ekonomiku, nová pracovní místa, lepší konkurenceschopnost a v neposlední řadě k životu příjemnější životní prostředí.

  Gábor Harangozó (PSE), písemně. – Nejprve bych rád řekl, že vítám podnětnou zprávu paní Hallové. Popravdě řečeno, tato zpráva přichází v době, kdy by všechny podněty zaměřené na podporu konkrétních kroků k posílení energetické účinnosti měly být vítané. Energetická účinnost je nejefektivnější plán, který skýtá dostupné technologické nástroje pro skutečné a rychlé řešení problémů globálního oteplování a omezených zdrojů fosilních paliv. Právě jsme odstartovali plán na snížení spotřeby energie a je nezbytné, abychom svých cílů dosáhli v termínu. Ale takový plán si samozřejmě vyžádá ohromné náklady a hospodářské oběti. Tyto náklady a oběti budou náročné obzvláště pro země s nejnižšími rozpočty a méně rozvinutými ekonomikami. Je nutné, aby cíle ekonomické účinnosti ještě nezhoršily situaci nejslabších ekonomik a průmyslových odvětví v nejchudších členských státech. Proto jsou zapotřebí ad hoc vytvořená přechodná opatření na podporu nejzranitelnějších sektorů a zemí při zavádění právních předpisů, abychom se vyvarovali selháním na trhu. Samozřejmě že dlouhodobě je zde obrovský rentabilní potenciál zachování energie a silnější politika energetické účinnosti by pravděpodobně prospěla pracovnímu trhu v Unii.

  Eija-Riitta Korhola (PPE-DE), písemně. – (FI) Existuje pravděpodobně jen málo rozhodnutí, která mají takový dosah a sama sobě odporují, jako trojdílný plán Komise ohledně politiky klimatu, jak byl ustaven na jaře roku 2007: snížení emisí o 20 %, 20% úspora energie a 20% podíl obnovitelných zdrojů, to vše do roku 2020. Třetí zmíněný závazný cíl bohužel může ještě urychlit změnu klimatu. Dokud toto nepochopíme, užitek ve prospěch klimatu budeme mít jen z prvních dvou.

Úspora energie konkrétně pro zlepšení energetické účinnosti je samozřejmě jedním z nejefektivnějších nástrojů v boji proti klimatickým změnám. V této oblasti a v názorech na obsah zprávy panuje v Parlamentu obecná shoda a za to bych ráda paní Hallové poděkovala.

Chvályhodné na této zprávě je, že projevuje porozumění šíři dané problematiky a možnostem, které skýtá: vyžadování energetické účinnosti musí mít účinek, který se promítne do celé společnosti. Musí se vztahovat k veškerému plánování a činnostem na všech úrovních. Cíle energetické účinnosti a související pravidla se musí rozšiřovat v závislosti na vybavení, budovách, výrobě a přenosu energií, na dopravě a návycích spotřebitelů.

Je třeba, abychom začali jednat ihned. Proto je politováníhodné, že by Parlament měl připomínat Komisi, že již byl v této oblasti zaveden právní předpis. Míra provádění ve členských státech zatím není dostatečná, na což by Komise měla zaměřit svou pozornost.

Zlepšení energetické účinnosti je snaha, v níž bylo, co se klimatu týče, dosaženo nejlepšího výsledku v souvislosti s podmínkami trhu. Dokladem toho jsou různé systémy standardizace. Musíme se mít na pozoru před nepružnou legislativou: pokud je nejlepší dostupná technologie využívána metodou cukru a biče, pak je vyvinutá snaha účinná. Přílišné zasahování zákonodárců do způsobů a prostředků pouze vysiluje dotyčné organizace.

  Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk (UEN), písemně. – (PL) Paní předsedkyně, pane komisaři, přestože souhlasím s hlavními argumenty zpravodajky paní Hallové v této rozpravě o racionálním využití energie, rád bych upozornil na některé otázky, které jsou obzvláště důležité pro nové členské státy.

1. V zájmu zúžení mezery mezi sebou a vyspělými státy EU se nové členské státy musí rozvíjet dvakrát až třikrát rychleji než ty starší, to znamená meziroční růst HDP nejméně o 6 %. Takový vývoj bude znamenat značný nárůst emisí CO2, s čímž se nepočítalo v návrzích předložených Evropskou komisí v jejím nedávném balíčku ohledně energie a změny klimatu.

2. Návrhy Komise jsou jasně zaměřeny na omezování využívání uhlí, což postihne především ekonomiky, jako je polská, kde je výroba energie založena zejména na spalování různých druhů uhlí.

3. Návrh, že energetický průmysl bude muset od roku 2013 nakupovat všechny své povolenky emisí CO2 v dražbě, způsobí ohromný nárůst cen energií, což se obzvláště bolestivě projeví ve vnitrostátních ekonomikách. V současnosti, kdy polský energetický průmysl nakupuje emisní povolenky prostřednictvím dražeb sotva z 10 %, cena elektrické energie stoupla v roce 2007 zhruba o 15 % a v dalších několika letech má stoupnout o dalších 20 až 30 %.

  Mairead McGuinness (PPE-DE), písemně. – Tato zpráva o energetické účinnosti přišla v pravý čas – vzhledem k našemu znepokojení klimatickou změnou a k potřebě čelit omezenosti zdrojů fosilních paliv.

Ale omezení plýtvání energií je pozitivní samo o sobě a z čistě sobeckých důvodů; zlepšení energetické účinnosti by mělo snížit náklady v domácnostech a podnicích.

Mnozí jedinci si uvědomují potřebu rozumného využívání energií. Mnoho lidí už ví, že televizor v režimu spánku spotřebuje 45 % elektřiny, kterou spotřebuje, když je puštěný, že elektrické vybavení v režimu spánku spotřebuje 10 % energie domácností EU a že necháme-li zapojenou nabíječku telefonu, 95 % spotřebované energie přijde vniveč. A přestože my můžeme elektrické přístroje vypínat, nebylo by efektivnější, kdyby výrobci navrhovali zařízení s ohledem na omezování plýtvání energií?

Výsledky přinese zkombinování nových postupů ve výrobě se zvýšením povědomí spotřebitelů, ale průmysl potřebuje podněty k vývoji nových výrobků s ohledem na energetickou účinnost a veřejnost potřebuje pozitivní příklady, aby se dozvěděla o tom, jak velké úspory může přinést šetření energií v domácnostech a zaměstnáních.

  Péter Olajos (PPE-DE), písemně. – (HU) Jako zpravodaj PPE-DE ve Výboru pro životní prostředí pro Zelenou knihu o zlepšování energetické účinnosti (aneb Méně znamená více) vítám opakované a zvýšené úsilí v této oblasti ze strany Společenství.

Zároveň musím vyjádřit zklamání, že zatímco Evropská komise a Parlament projevují výrazné snahy o vytvoření konsenzuálních předpisů a připravují plány k realizaci, přístup členských států k jejich plnění je v mnohých případech nedostačující.

Některé členské státy zmeškaly termín pro připravení akčních plánů o celé měsíce i více; například je sedm zemí, které je dosud nedodaly, přestože už teď mají 7 měsíců zpoždění.

To však není jediný problém. Je zde nedostatek sociální shody ohledně těchto plánů a plány, které jsou již připraveny, jsou často velmi chudokrevné a v mnohých případech neodrážejí realistický rozvrh a systém nástrojů pro dosažení společných cílů.

Následkem toho můžeme jen tvrdě konstatovat, že mnohé členské státy Unie jen planě slibovaly energetickou účinnost, hospodárnost a konečný cíl – „společnost s nízkým podílem uhlíku“ –, takže jaká je zde vyhlídka na ekonomiku, domácnosti a dopravu s nulovými emisemi uhlíku?

Bylo by dobré, kdyby ochránkyně legislativy Unie, Evropská komise, čas od času připravila shrnující analýzu a hodnocení týkající se kvality plánů, které předložily jednotlivé státy, a toho, do jaké míry je členské státy zavádějí.

  Bogusław Rogalski (UEN), písemně. – Nejprve bych rád řekl, že vítám podnětnou zprávu paní Hallové. Popravdě řečeno, tato zpráva přichází v době, kdy by všechny podněty zaměřené na podporu konkrétních kroků k posílení energetické účinnosti měly být vítané. Energetická účinnost je nejefektivnější plán, který skýtá dostupné technologické nástroje pro skutečné a rychlé řešení problémů globálního oteplování a omezených zdrojů fosilních paliv. Právě jsme odstartovali plán na snížení spotřeby energie a je nezbytné, abychom svých cílů dosáhli v termínu. Ale takový plán si samozřejmě vyžádá ohromné náklady a hospodářské oběti. Tyto náklady a oběti budou náročné obzvláště pro země s nejnižšími rozpočty a méně rozvinutými ekonomikami. Je nutné, aby cíle ekonomické účinnosti ještě nezhoršily situaci nejslabších ekonomik a průmyslových odvětví v nejchudších členských státech. Proto jsou zapotřebí ad hoc vytvořená přechodná opatření na podporu nejzranitelnějších sektorů a zemí při zavádění právních předpisů, abychom se vyvarovali selháním na trhu. Samozřejmě, že dlouhodobě je zde obrovský rentabilní potenciál zachování energie, a silnější politika energetické účinnosti by pravděpodobně prospěla pracovnímu trhu v Unii.

  Toomas Savi (ALDE), písemně. – Nejprve bych rád blahopřál paní Hallové za skutečně vyčerpávající zprávu věnovanou zlepšování energetické účinnosti a apelující na členské státy, které jsou velmi pozadu se zaváděním existující legislativy, aby podnikly nezbytná opatření.

Zadruhé s potěšením připouštím, že tato zpráva nejen poukázala na způsoby, jak mají spořit energii průmysloví zákazníci, ale také drobní zákazníci – obzvláště prostřednictvím zvyšování povědomí spotřebitelů a poskytování spolehlivých informací o možnostech nejšetrnějších k životnímu prostředí. Musí být řečeno, že spotřeba domácností tvoří 40 % celkové spotřeby energie. Tudíž je osobní zodpovědností každého z nás přispívat k co nejvyššímu růstu energetické účinnosti.

Zatřetí, spotřeba energie postupně stoupá, stejně jako náklady na energii. Prostý selský rozum dá, že je třeba uplatňovat opatření pro energetickou účinnost v zájmu optimálního využití výrobních prostředků.

  Alyn Smith (Verts/ALE), písemně. – Pane předsedo, blahopřeji paní Hallové za tuto zprávu, která obsahuje mnoho rozumných, moudrých a dosažitelných návrhů, jak podporovat energetickou účinnost. Uprostřed současného poprasku kolem výroby a zabezpečení dodávek energie riskujeme, že zapomeneme na skutečnost, že samotné změny v normách pro stavby a vybavení stejně jako způsob, jakým využíváme energii, nám poskytnou značné zdroje energie. Rád podpořím tuto zprávu a doufám, že bude znamenat začátek v přijímání více opatření v tomto směru.