Doslovný záznam ze zasedání

Čtvrtek, 31. ledna 2008 - Brusel

4. Výroční rozprava o pokroku dosaženém v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (články 2 a 39 SEU) (rozprava)

  Předsedající. − (IT) Dalším bodem je rozprava o

- otázce k ústnímu zodpovězení, kterou položil Jean-Marie Cavada jménem Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci Radě k výroční rozpravě za rok 2007 o pokroku dosaženém v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (články 2 a 39 Smlouvy o EU) (O-0005/2008 - B6-0006/2008), a

- otázce k ústnímu zodpovězení, kterou položil Jean-Marie Cavada jménem Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci Radě k výroční rozpravě za rok 2007 o pokroku dosaženém v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (články 2 a 39 Smlouvy o EU) (O-0006/2008 - B6-0007/2008).

  Gérard Deprez, zastupující autora. − (FR) Pane předsedající, pane předsedo Rady, pane komisaři, dámy a pánové, naše dnešní rozprava se koná, jak víte, v kontextu, který je charakterizován dvěma zásadními prvky.

Prvním z nich – což vám jistě nemusím připomínat – je harmonogram. Protože jsme velkorysí, máme do konce stávajícího funkčního období Parlamentu přinejlepším 16 pracovních měsíců. Takže chápete, že se s takovým napjatým časovým plánem potřebujeme dohodnout o záležitostech, které, jak doufáme, společně dokončíme v čase, který nám zbývá. Nemůžeme udělat vše, budeme si muset vybrat a držet se svého rozhodnutí.

Druhý prvek je, pane předsedající, z našeho pohledu dokonce ještě významnější. Jedná se o to, že vyhlídka nabytí účinnosti nové smlouvy, což víte stejně dobře jako my, povede k zásadním strukturálním změnám v našich pravomocích. Zejména bych uvedl odstranění umělého oddělení politik v prvním pilíři od politik v pilíři třetím, jehož účinkem bude zejména zavedení spolurozhodování a podřízení těch opatření, která byla doposud výhradní doménou Rady a spadala mimo pravomoci Evropského soudního dvora, skutečné soudní kontrole.

Pochopíte tedy netrpělivost, s jakou očekáváme, že nová smlouva vstoupí v platnost co nejdříve, protože představuje jak posílení demokratické kontroly, tak posílení práv občanů. Vzhledem k těmto dvěma kritériím, kterými jsou – opakuji – posílení demokratické kontroly a posílení práv občanů, také pochopíte naši zdrženlivost vůči tomu, abychom za podmínek stávající smlouvy projednávali citlivé záležitosti, které by brzo mohly být projednávány na základě ustanovení nové smlouvy.

Tato zdrženlivost má v zásadě reálný základ. Je hluboce zakořeněná a je široce sdílena různými politickými skupinami zastoupenými jak ve Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, tak v obecnějším uspořádání našeho shromáždění. Jakkoliv hluboko však tato zdrženlivost sahá, je také, přinejmenším v současné době, poměrně uměřená. Nejsme motivováni, pane předsedající a pane předsedo Rady, pane komisaři, zvráceným záměrem zdržovat přijímání opatření k důležitým záležitostem, které uzrály a o jejichž naléhavosti není pochyb.

Naopak se snažíme dosáhnout určité džentlmenské dohody prostřednictvím opravdového dialogu, který by dal každému z našich orgánů záruky a garance, které považuje za nezbytné. Podle našeho názoru by mělo být možné dojít velice rychle k dohodě o nějakém typu legislativního programu mezi orgány pro rok 2008 a první polovinu roku 2009, která by obsahovala určitý omezený počet společných priorit v citlivých záležitostech, přišla by se společnými závazky a umožnila by nám využít pozitivní ustanovení nové smlouvy, aniž bychom je zaváděli příliš brzy.

Parlament již naznačil možný způsob reakce na tuto žádost během hlasování, které se konalo na posledním plenárním zasedání ve Štrasburku ohledně úpravy služebního řádu a poslání Europolu. Parlament skutečně, pane předsedo Rady a pane komisaři, přijal naprostou většinou 537 hlasů pozměňovací návrh, který stanovil, aby toto rozhodnutí bylo přehodnoceno během šesti měsíců od data nabytí platnosti Lisabonské smlouvy.

Samozřejmě, i když byl tento jednostranný pozměňovací návrh přijat naprostou většinou, není závazný. Avšak, jak jistě pochopíte, je velmi zřetelným důkazem naší politické vůle zahájit diskusi a najít řešení. Náš výbor právě v tomto duchu potvrzuje jak svoje odhodlání, tak svou připravenost k opravdovému dialogu mezi orgány.

  Dragutin Mate, úřadující předseda. − (SL) Jsem velice rád, že zde s vámi dnes mohu být a účastnit se tak důležité rozpravy. Uplatňování politik v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí je pro naše občany nesmírné důležité. Otázka bezpečnosti se s rozvojem naší společnosti a moderních technologií stala pro naše občany jednou z nejdůležitějších otázek. Domnívám se, že jako zástupci Rady, Komise a Parlamentu máme stejné cíle: zabezpečit podmínky spolupráce mezi členskými státy, které našim občanům nabídnou odpovídající úroveň bezpečnosti.

Před dvěma roky jsme začali diskutovat o dvou bodech legislativy, které měly umožnit obrovský skok v kvalitě naší spolupráce. Prvním bylo rozhodnutí ustavit Europol jako evropskou agenturu a druhým bylo začlenit Prümskou smlouvu do evropských právních předpisů. V souladu s novým právním základem bude Europol moci reagovat rychleji na měnící se trendy v terorismu a organizovaném zločinu a bude nadále zlepšovat analytické možnosti a schopnosti k podpoře členských států. To zásadním způsobem pomůže účinnějšímu boji proti organizovanému zločinu a teroristickým organizacím, které jsou činné v několika státech Evropské unie. Začlenění Prümské smlouvy umožní rychlejší výměnu údajů o DNA, otiscích prstů a registraci vozidel z vnitrostátních databází.

Dvě předcházející předsednictví, německé a portugalské, udělala vše pro to, aby napomohla přijetí obou bodů legislativy do konce našich tří předsednictví. V souladu s programem, který jsem představil vašim kolegům ve Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, plánujeme dosáhnout shody v obou bodech do června tohoto roku. Vzhledem k jejich důležitosti by nebylo jejich opožděné přijetí omluvitelné, zejména proto, že jsme je již schválili a harmonizovali mezi členskými státy a mezi třemi orgány na tuto stávající úroveň. Co se týče právních předpisů, které stále ještě čekají na rozpravu, předsednictví si přeje úzce spolupracovat s Parlamentem na základu jednotlivých případů a v duchu společné odpovědnosti za její přijetí. Oba orgány tak budou sdílet odpovědnost za bezpečnost občanů EU a v jiných oblastech.

Rada v současné době projednává návrhy na obecně uplatňované právní předpisy vztahující se k boji se všemi formami organizovaného zločinu a terorismu. To se týká především sběru údajů a výměny postupů a také to platí pro spolupráci v rámci Europolu. Projednáváme také právní předpisy vztahující se ke specifickým problémům a specifické trestné činnosti.

Kromě návrhu začlenit Prümskou smlouvu a rozhodnutí o Europolu v současné době stavíme na opatřeních, která mají bránit nežádoucím osobám ve vstupu na území Evropské unie. Jsem osobně zapojen do úsilí urychlit vývoj druhé generace schengenského informačního systému. Připravujeme se na urychlení přijetí právních předpisů, které usnadní používání vízového informačního systému. V oblasti zahraničních věcí usilovně pracujeme se zeměmi západního Balkánu a Ruskem na přípravě regionálních vyhodnocení hrozeb plynoucích z organizovaného zločinu.

Tento měsíc začala Rada projednávat první ze dvou návrhů směrnic o zákonné imigraci. Po první schůzce pracovních skupin, kde se diskuse týkala vysoce kvalifikovaných pracovníků, předsednictví dospělo k závěru, že ohledně otázky uplatnění směrnice panuje široký konsenzus. Doufáme, že v rámci další rozpravy budou identifikovány klíčové politické otázky do konce našeho předsednictví a my pak předáme tuto záležitost dál francouzskému předsednictví tak, aby práce mohla pokračovat účinným způsobem.

Parlament a Rada již dva roky projednávají návrh směrnice o navracení občanů třetích zemí, kteří žijí v Evropské unii ilegálně. Tato rozprava se zaměřuje na několik specifických otázek, na které mají tyto orgány velmi rozdílné názory. Předsednictví bude i nadále co nejvíce usilovat o dosažení dohody s Parlamentem, která umožní, aby směrnice byla přijata co nejdříve, pokud možno v prvním čtení. Musíme však být opatrní, aby tato směrnice postupy navracení nezhoršila a nesnížila tak účinnost našich politik v boji proti nezákonnému přistěhovalectví.

Při prohlubování tohoto dialogu se zeměmi původu a tranzitními zeměmi bude Rada pokračovat ve svém úsilí o další uplatňování globálních přístupů k problémům přistěhovalectví, přičemž bude zdůrazňovat, že je třeba je začlenit a že musí existovat geografická rovnováha. Naše pozornost se tak zaměří na severní Afriku a jihovýchodní Evropu.

  Franco Frattini, místopředseda Komise. − (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, vítám předsedu Rady a děkuji předsedovi výboru, panu Deprezovi, za tento úvod.

Je zřejmé, že dnes neprojednáváme pouze vyhodnocení výsledků za rok 2007, které byly, podle mého názoru, v naší konkrétní oblasti pozitivní: rozšířením schengenského prostoru jsme otevřeli mezinárodní hranice více než 400 milionům občanů EU; vytvořili jsme a uvedli v činnost agenturu pro lidská práva, dosáhli jsme velmi důležité dohody s Parlamentem o vízovém informačním systému; zabývali jsme se imigrací, jak uvedl slovinský ministr, pan Mate, a terorismem.

Jenom abych uvedl statistická data, v roce 2007 návrhy, které spadaly do mé kompetence a které jsem vám předložil, tvořily téměř 20 % všech strategických iniciativ Evropské komise, což znamená, že tato oblast má a nadále bude mít nesmírnou důležitost. Dosáhli jsme všeho, co bylo obsaženo ve strategickém programu.

Nyní, v roce 2008, jsme postaveni před výzvu, která má naprosto stejnou důležitost. Jak víte, Komise vymezila na rok 2008 26 strategických návrhů a osm z nich, tedy téměř 30 %, se týká prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

Tento rok se budeme zabývat vnějšími hranicemi: v únoru to bude balík návrhů k posílení bezpečnosti na našich vnějších hranicích, stejným způsobem a s použitím stejných kritérií jako v případě Schengenu a vízového informačního systému; provedeme komplexní vyhodnocení Frontexu, což všem umožní vzít si poučení také do budoucna; učiníme, jak doufám, určité progresivní a ambiciózní návrhy v oblasti občanského práva; jednáme se slovinským předsednictvím o tzv. e-právu neboli o tom, jak poskytnout občanům lepší přístup k občanskému a trestnímu právu prostřednictvím využívání nejnovějších technologií.

Samozřejmě se budeme i nadále zabývat přistěhovalectvím. Iniciativy minulého roku, ohledně kterých bylo dosaženo širokého politického konsenzu, se budou během tohoto roku dále projednávat a rozvíjet. Tento rok nás čeká akční plán o azylu, žadatelích o azyl a evropském systému pro nakládání s uprchlíky; v červenci a listopadu budeme mít dva podrobné návrhy.

Budeme předkládat evropskou strategii pro prevenci násilné radikalizace, což je jeden z klíčových faktorů politické strategie boje proti terorismu; k tomu dojde v červnu.

Myslím si však, že politická otázka, kterou položil pan Deprez, si zasluhuje politickou odpověď, kterou mu s radostí dám. Rok 2008 je rokem přechodu. Je to rok přechodu k Lisabonské smlouvě a její ratifikaci, s ohledem na její nabytí účinnosti – které bychom si všichni přáli – v lednu 2009. Potom je jasné, že tyto tři požadavky, na jedné straně pracovat společně s Parlamentem na podpoře poskytované tomuto přechodu a na straně druhé zpomalit iniciativy, které jsou připraveny k realizaci a ohledně kterých panuje shoda, a zároveň nepředjímat, jaký bude mít Lisabonská smlouva dopad, až vstoupí v platnost – to vše je třeba mít na mysli. Jsem tedy přesvědčen, že bude potřeba politická dohoda mezi orgány.

Je zřejmé, že toho lze dosáhnout, pouze pokud se Rada, Komise a Parlament dohodnou na pracovním postupu, a to ještě před tím, než se dohodnou na specifických prioritách. Pokud bude panovat politická shoda na pracovním postupu, můžeme společně definovat sdílené priority, přičemž těmito prioritami by měly být iniciativy, které mají pro občany bezprostřední přidanou hodnotu, jsou všeobecně přijímány a dosahují kýžené rovnováhy zájmů, jež jsou ve hře: bezpečnost, zajištění bezpečnosti občanů a také prosazování a ochrana občanských svobod – obvyklý akt politického vyvažování, který je výzvou, před níž všichni stojíme.

Jsem přesvědčen, že nejlepší pracovní postup je ten, který jsme začali zkoumat s Radou: nepracovat v šestiměsíčních obdobích, ale sloučit trojici předsednictví, což stávající a předchozí předsednictví udělaly, podívat se na iniciativy v perspektivě období osmnácti měsíců spíše než měsíců šesti, protože jde evidentně o to, že když budeme pracovat s iniciativami po dobu omezeného časového plánu, nemáme vizi, která by nás měla rozumně vést – jak věřím – přinejmenším do června 2009, protože datum voleb do Evropského parlamentu je podle mého mínění jediný reálný termín, na který bychom se měli zaměřit.

Já jsem tedy připraven na tento krok, na politický dialog s Radou a Parlamentem, abychom identifikovali to, co můžeme nabídnout našim občanům jako bezprostřední reakci z priorit let 2008 a 2009, a to, co si zaslouží podrobnější zkoumání. Toto je podle mého přesvědčení způsob, jak dát najevo, aniž je tím dotčena Smlouva, že když orgány spolupracují, dostanou se do cíle rychleji a s lepšími politickými výsledky. Toto je dle mého názoru cesta, po které bychom všichni mohli jít.

  Manfred Weber, jménem skupiny PPE-DE. – (DE) Pane předsedající, pane úřadující předsedo Rady, pane komisaři, dámy a pánové, dnešní rozprava se týká evropské vnitřní politiky a jsem přesvědčen, že je správné udělat to, co již udělal místopředseda Komise, pan Frattini, tedy krátce se podívat zpět. Rok 2007 byl pro evropskou vnitřní politiku skvělým rokem. Otevření schengenského prostoru bylo velkým úspěchem a můžeme také všem našim občanům potvrdit, že pokud by všechny vyšetřovací orgány v Evropě měly přístup k jednomu databázovému systému, bezpečnost by to nesnížilo, ale naopak zvýšilo.

Musíme se však také samozřejmě dívat do budoucnosti. Zde čtu, že SIS II byl projednáván na neformální schůzce Rady ve Slovinsku během slovinského předsednictví. Rozumím tomu tak, že centrální systém se nyní opět odkládá. Útvary Komise se zdají být připraveny, ale nyní se vytváří nová politická skupina specializovaných ministrů vnitra, která se má SIS II zabývat. Jejich cílem ve vztahu k SIS II je učinit skutečný, faktický pokrok v boji s organizovaným zločinem a zločinem v Evropě. Proč bychom v tom tedy měli ještě otálet? Mám obavy, že po rozšíření padáme do černé díry, protože je každý spokojen s tím, že rozšíření dopadlo dobře. Rád bych upozornil, že jsme tady v Parlamentu po šesti měsících provedli vyhodnocení těchto systémů a budeme také trvat na tom, aby se tak dělo.

Druhým praktickým tématem, v rámci něhož bych rád požádal o přijetí opatření, je otázka spolupráce policie. Jak je vám známo, bohužel ne všechny části Prümské smlouvy byly začleněny do práva Společenství, ale zejména zásadní otázky spolupráce policie nebyly přijaty. Zde je tedy také třeba postoupit dál.

Očekáváme od Komise návrhy týkající se ochrany hranic. Těším se na návrhy týkající se systémů vstupu a výstupu, protože bude velmi zajímavé zjistit, kolik osob nám setrvává v Evropě.

A poslední bod: máme mít novou smlouvu. Rád bych proto povzbudil předsedu našeho výboru, pana Depreze. Důvěru občanů v tuto smlouvu získáme, pokud vytáhneme ta rozhodnutí, která jsou v účinnosti v oblasti vnitřní politiky, ze zákulisí Rady a vyneseme je na jasné světlo tohoto plenárního zasedání. Lidé tak uvidí, jak se rozhoduje. Proto prosím přijměte rukou, kterou vám Parlament podává. Jsme připraveni spolupracovat.

  Claudio Fava, jménem skupiny PSE. – (IT) pane předsedající, pane předsedo Rady, pane místopředsedo Komise, dámy a pánové, s přístupem komisaře Frattiniho v rámci této rozpravy mohu souhlasit. Měli bychom se dívat do budoucnosti, je třeba, abychom pochopili, jak můžeme zacházet s časem, který nám zbývá, s pocitem odpovědnosti a závazku, který sdílí všechny evropské orgány.

Věříme, že po letech rozpravy o prostoru svobody, bezpečnosti a práva, ve které tento Parlament kritizoval jasný deficit demokracie – což je taková ošidná oblast pro základní práva občanů – můžeme uvítat podpis nové smlouvy, která nakonec v této oblasti vytvoří evropský rozměr a dá Parlamentu plné legislativní pravomoci, včetně pravomocí týkajících se soudní, trestní a policejní spolupráce a politik přijímání imigrantů a udělování trvalého bydliště

Z tohoto důvodu je naše skupina také přesvědčena že, dokonce i během této choulostivé fáze ratifikace, žádný orgán nemůže utéci před skutečností naprosto změněného rámce. Víme, že není možné jednoduše přesunout vstup Smlouvy v platnost na dřívější dobu, ale jsme přesvědčeni, že by bylo politickou chybou pokračovat v práci na vysoce citlivých záležitostech způsobem, který se vyhýbá demokratickému rámci Lisabonské smlouvy.

Z tohoto důvodu je naše skupina také přesvědčena, že společný závazek Parlamentu, Rady a Komise je pro identifikaci jakýchkoliv záležitostí zásadního významu nezbytný, že je nezbytné neblokovat jejich přijetí, ale naopak zaručit, že bude existovat možnost konzultovat Parlament v okamžiku vstupu Lisabonské smlouvy v platnost, a že je nezbytné integrovat je do nového institucionálního rámce. Myslím zejména na důležité záležitosti, které s námi doposud byly pouze konzultovány, jako je návrh evropského systému jmenné evidence cestujících, návrh přezkoumat rámcové rozhodnutí o terorismu, směrnice o povolení vstupu vysoce kvalifikovaným pracovníkům a směrnice o jednotném postupu pro povolení vstupu osob migrujících za prací.

Dovolte mi, pane předsedající, věnovat několik vteřin tomu, abych vyjádřil své obavy nad názory Rady o směrnici o navracení. Vážíme si toho, že je Rada k dispozici a že spolupracuje, ale jsme přesvědčeni, že zde existuje několik nanejvýš choulostivých bodů. Jedním z nich je zejména to, že se osmnáctiměsíční zadržení nepovažuje za zlepšení účinnosti této směrnice, ale represivní opatření, se kterým budou mnozí v tomto parlamentu i nadále vyjadřovat svou nespokojenost.

  Sarah Ludford, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedající, sledujeme, jaký pokrok učinila Evropská unie směrem k tomu, aby se stala tímto prostorem svobody, bezpečí a spravedlnosti. Znamená to vývoj směrem k Evropě, kde jsou hájena občanská práva a kde jsou podporovány komplexní problémy prosazování práva, jako jsou záležitosti spojené s terorismem a mezinárodním zločinem.

V posledních deseti letech je zde patrná neschopnost najít rovnováhu mezi bezpečností, svobodou a právem, a také vlastně příliš úzká definice bezpečnosti.

Prosazování práva je třeba lépe zacílit a bude třeba aktualizovat stav občanských svobod. Například neschopnost se dohodnout – za 10 let – na opatření, prostřednictvím kterého by byla hájena minimální práva podezřelých a obžalovaných osob, je skutečnou mezerou v dosavadním úsilí.

Generální advokát Maduro ve svém vyjádření k černé listině teroristů – myslím, že jde o citát z izraelského Nejvyššího soudu – řekl: „V době, kdy hřmí děla, potřebujeme zákony nejvíce. Neexistují žádné černé díry. Válka proti terorismu je také válkou zákona proti těm, kteří se proti němu staví.“

Je škoda, že na to Rada členských států nehleděla při posuzování naší zprávy předložené dočasným výborem pro mimořádné vydávání podezřelých. Na tuto zprávu se nám nedostalo žádné zásadní reakce.

Souhlasím s komisařem Frattinim, že potřebujeme dohodu mezi Komisí, Radou a Parlamentem o tom, jak postupovat dál při přecházení od neuspokojivých mezivládních postupů v oblasti trestního soudnictví k běžnému rozhodování Společenství. Bude to vyžadovat změnu kultury, přístupu i postupů. Některá z opatření třetího pilíře, která jsou v jednání, jako je Prüm, ochrana údajů, zákazy a omezení EU, mají špatnou kvalitu, co se týče jak demokratického přezkoumání, tak ochrany občanských svobod.

Mnoho důvěry se investuje do technologických projektů, ať už to je výměna dat mezi členskými státy, nebo budování nových databází EU. Zcela podporuji odpovídající sdílení údajů, ale varuji před nadměrným spoléháním na rychlá, ale pouze dočasná a nedostatečná technologická řešení. Nesmíme zapomínat na tradiční dohled prováděný zpravodajskými službami, i když je obtížnější jej ustavit tak, aby fungoval přes hranice, neměl by být degradován na méně významné úsilí v oslňujícím světle přitažlivosti databází, protože ty vyvolávají velké otázky související s ochranou dat a jejich bezpečností.

Požádala jsem komisaře Frattiniho, aby zvážil vypracování zelené knihy, která by byla zaměřena na to, zda je náš režim bezpečnosti údajů adekvátní, zejména s ohledem na skandální ztráty dat, ke kterým došlo ve Spojeném království. Doposud tak neučinil. Doufám, že to ještě zváží.

Mohl by tuto potřebu také zvážit s ohledem na způsob profilování, který se nyní rozvíjí? Komisař Frattini to neuznává, ale vláda Spojeného království přeci jenom poměrně otevřeně říká, že se zabývá profilováním. Věnujme se tomu, jaká zabezpečení potřebujeme.

Nakonec ještě k britské doložce o neúčasti: myslím, že by kolegové v Parlamentu mohli ocenit – a já jako britská poslankyně Evropského parlamentu bych jistě ocenila –, kdyby měli nějakou představu o tom, jaká bude strategie Spojeného království ve využívání možností účasti a neúčasti, protože si myslím, že by tím bylo jasněji řečeno, že se Spojené království chce v nadcházejících letech pozitivně angažovat ve věcech práva a vnitra.

  Seán Ó Neachtain, jménem skupiny UEN. – (GA) Pane předsedající, irská vláda hraje aktivní, ústřední roli v Evropě v boji proti mezinárodnímu organizovanému zločinu. Irské policejní síly k tomu přispívají prostřednictvím Evropského policejního úřadu – Europolu.

Je nezbytné, aby v situaci dnešních 27 zemí s 500 miliony obyvatel sloužily mezinárodní hranice jako ochrana proti nezákonné činnosti zločinců. Aby tomu tak bylo, musí existovat intenzivní spolupráce na pevném základě mezi policií, celní správou, námořnictvem a zpravodajskými službami, do které budou zapojeny všechny členské státy.

Rád bych zdůraznil, že Lisabonská smlouva se žádným způsobem nedotkne irské neutrality. Irsko je neutrální země a irské vojenské oddíly nemohou být nasazovány v zahraničí, pokud nebyla přijata odpovídající rezoluce OSN a nebyl získán nezbytný souhlas – po hlasování v Dáil Éireann – irské vlády.

  Jean Lambert, jménem skupiny Verts/ALE. – Pane předsedající, naše skupina by souhlasila s většinou toho, co bylo řečeno, zejména s důrazem kladeným na potřebu ochrany základních práv jako naprostého základu mnoha rozhodnutí, jejichž přijetí bychom se chtěli ve zbývajícím období Parlamentu dočkat.

Naše skupina by také souhlasila s tím, že by bylo možné se díky dohodě mezi orgány vyhnout právě tomu druhu svévolného využívání postupu spolurozhodování, který jsme příležitostně zažívali, tomu druhu svévolného využívání na příkaz Rady, kdy mnozí z nás cítili, protože nebylo možné záležitosti prosadit na základě jednomyslnosti, že byl Parlament využit jako jakési alibi. Byli bychom raději, kdyby podobná opatření byla ustavena v řádném rámci – a v takové podobě, aby se během pěti let nezdržela velká část vývoje, jehož bychom se rádi stali svědky.

Co se týče otázek základních práv, jsme hluboce znepokojeni, že jednou z otázek, jejíž řešení nebylo, zdá se, v Radě dosaženo, je otázka procedurálních záruk.

Mnozí v Parlamentu souhlasili se zavedením evropského zatykače a věří, že procedurální záruky budou brzy následovat. Jiní, kteří byli očividně skeptičtější, říkali: chceme nejprve vidět záruky a potom se budeme zabývat větší spoluprací mezi členskými státy. Rádi bychom tedy, prosím, věděli, kdy můžeme očekávat tato opatření, která jsou nanejvýš důležitá pro všechny naše občany.

Sdílíme také obavy, které byly vyjádřeny dnes dopoledne v otázce ochrany údajů. Existují zde stále větší obavy vyvolané nedostatkem transparentnosti a samozřejmě také rostou obavy veřejnosti, co se týče způsobu, jakým se údaje používají a vyměňují, aniž by veřejnost byla jasně informována o tom, co přesně se děje.

Byl jsem, mírně řečeno, lehce znepokojen, když jsem slyšel Radu hovořit o záležitostech směrnice o navracení a kdy uváděla, že členské státy nechtějí, aby navracení bylo jakkoliv ztíženo. Někteří z nás by si mohli myslet, že to znamená, že Rada nechce být svědkem zavedení bezpečného, zabezpečeného a otevřeného postupu, který bude spíše zaručovat práva jednotlivců, než se jednoduše, jako v případě některých členských států, pokoušet splnit cíle prostřednictvím navracení.

Nechceme, aby navracení nutně bylo obtížnější. Chceme, aby bylo otevřenějším postupem, kterým se zaručují práva. Jednou z otázek, které nás znepokojují, je například to, že některé členské státy používají automatický zákaz opakovaného vstupu. Sdílíme také obavy týkající se délky zadržení.

Vítám prohlášení, které bylo učiněno o návrhu v otázce vysoce kvalifikovaných migrantů. Nakonec můžeme tedy být svědky pozitivního opatření v otázce přistěhovalecké politiky, odklonu od toho, co někteří z nás vnímají jako politiku zastrašování, kterou Unie po určitou dobu uplatňovala. Nakonec dojdeme k dohodě o něčem pozitivnějším a otevřenějším, i když se to dotkne pouze malé části lidí, kteří do Evropské unie přicházejí.

Uvítal bych ale komentář k tomu, co se děje v oblasti sankcí proti zaměstnavatelům. A nakonec bych také rád dostal odpověď na otázku, která byla položena jak Radě, tak Komisi k připomínce o postoji Spojeného království k reformní smlouvě.

  Giusto Catania, jménem skupiny GUE/NGL. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, velmi oceňuji vůli Komise a Rady dosáhnout rychle politické dohody mezi orgány vzhledem k novým přeměnám, kterými budeme procházet v několika následujících měsících. Od ledna 2009 bude Parlament moci hrát důležitou roli v oblasti svobody, bezpečnosti a práva, zejména co se týče potřeby občanů Evropy mít možnost vykonávat demokratickou kontrolu nad možnostmi zvolenými v rámci oblasti svobody, bezpečnosti a práva v Evropské unii.

Domníváme se, že rok 2008 bude rokem přechodu, a proto musí být v jeho průběhu identifikována řada priorit týkajících se svobody, bezpečnosti a práva. Myslím, že bychom se měli posunout kupředu v bodech, ve kterých se nemůžeme již vracet, v bodech, na kterých musíme trvat. Přemýšlím o potřebě zavést společnou azylovou politiku pro rok 2010 a potřebě urychlit proces, který by mohl vést k definování této společné politiky, přemýšlím také o potřebě přijít rychle s všeobecným plánem pro legální imigraci, nejenom kvůli podpoře povolení vstupu kvalifikovaným nebo vysoce kvalifikovaným přistěhovalcům, ale také přípravě plánu, který se bude zabývat všemi povoleními vstupu do Evropské unie, jsem přesvědčen, že je třeba se soustředit na svobodu pohybu mužů a žen v schengenském prostoru a využít přitom výsledků dosažených v roce 2007 a pokusit se převést tyto aspekty na kapitál.

Jsem přesvědčen, že bychom se v roce 2008 měli také pokusit vyhodnotit některé z možností, které již byly zvoleny. Mám na mysli zejména dvě důležité otázky. Myslím si, že musí být provedeno opravdové vyhodnocení užitečnosti a účinnosti Frontexu. Zdá se mi, že objektivní vyhodnocení by nás mohlo klidně přivést k přiznání, že nevyvolal účinky, v které převážná většina tohoto Parlamentu a občanů Evropy doufala. Stejným způsobem musí být dle mého provedeno také vyhodnocení nesmírného množství databází, které máme k dispozici. Příliš často nemají výměny informací žádnou hodnotu a někdy se informace i ztrácejí.

Na závěr bych, pane předsedající, řekl, že bychom možná měli také provést závěrečné vyhodnocení směrnice o navracení. Zdá se, že jsme nyní dosáhli bodu, ze kterého není návratu, a možná bude třeba změnit strategii: navrhnout akční plán a plán pro zákonné přistěhovalectví a potom budeme vědět, jak vyhodit, vykázat a zadržovat přistěhovalce.

  Johannes Blokland, jménem skupiny IND/DEM. – (NL) Pane předsedající, pane úřadující předsedo Rady, pane komisaři, dámy a pánové, otázky pokládané Radě si vyžadují zvláštní pozornost, kterou je třeba věnovat vývoji v otázkách Frontexu. V minulosti jsem na tuto otázku opakovaně upozorňoval. Tato rozprava je tedy dobrou příležitostí znovu zmínit naše obavy ohledně Frontexu. V tomto ohledu jsem za jedno se slovy pana Catanii.

Několik vnitrostátních parlamentů naléhalo na vlády členských států, aby pro činnosti Frontexu poskytly pracovní síly a materiál. Je zřejmé, že členské státy nejsou zrovna zastánci celé té možnosti účastnit se pracovních činností, a proto jsem potěšen, že Nizozemsko nakonec souhlasilo s nasazením fregaty. A nyní tedy moje otázka: co se stane s lidmi z lodí a migranty, až budou chyceni?

Může nám úřadující předseda říci, jak se bude zacházet s lidmi uvězněnými na lodích na moři? Dostáváme pravidelné zprávy o zadržení lodí plných migrantů; je pravidlem, že tito lidé jsou nejprve dopraveni na břeh a je jim poskytnuta péče. Je povinen udělit azyl nebo se postarat o přijetí těchto lidí zadržených na plavidle členský stát, který velí námořnímu plavidlu?

Z reakce nizozemského ministra spravedlnosti z tohoto týdne lze vyvodit, že na tuto otázku stále neexistuje jednoznačná odpověď. V tomto ohledu bych přivítal lepší vysvětlení, protože není samozřejmě dobré, aby členské státy, které poskytují materiál a pracovní sílu, měly nést celé břemeno. Pane úřadující předsedo, pokud nám nemůžete dát odpověď na tuto otázku během této rozpravy, učiníte tak písemně?

Nyní mám další otázku pro komisaře Frattiniho. Pro ministry spravedlnosti je snadné slíbit, že například poskytnou námořní plavidla, ale realizace je v rukou ministrů obrany, kteří někdy mají i to štěstí, že jsou alespoň informováni o slibech, které dali ministři spravedlnosti. Je evidentní, že to způsobuje zásadní problémy s koordinací.

Moje otázka pro komisaře Frattiniho je následující: co chcete udělat, abyste se v budoucnosti vyhnuli tomuto druhu problémů ? Koneckonců trvalo velmi dlouho, než sliby učiněné před tak dlouhou dobou začaly mít nejnepatrnější účinek.

  Koenraad Dillen (NI). – (NL) Pane předsedající, zcela oprávněně je tato potřeba všech možných opatření na zvýšení bezpečnosti našich občanů rozsáhle projednávána v tomto sále. V tomto ohledu přichází na mysl Frontex. Nestrkejme ale hlavy do písku, protože Evropa sama se stala mnohem méně bezpečnou právě kvůli politice otevřených hranic, která byla sledována. Skutečností je, že tato politika hmatatelně posílila moc mezinárodně organizovaného zločinu, aniž by byla zavedena odpovídající opatření k jeho potírání.

To není vše. Evropští občané se také stali oběťmi vln legalizace spojené s postavením nezákonných přistěhovalců, které se některé země rozhodly uskutečnit. Tím se jistě neomezí ostudné obchodování s lidmi. Oblast bezpečnosti, kterou zde projednáváme, je však bohužel do určité míry také oblastí, kde mají zločinci – zejména islámští extremisté – ponechánu volnou ruku.

Zásadní kompetence státu v této oblasti jsou všechny postupně stále více narušovány – kompetence týkající se například nezákonného přistěhovalectví. To je nepřijatelné. Členské státy si musí ponechat naprostou a bezpodmínečnou kontrolu nad svými trhy práce a nesmí být uvalována naprosto žádná omezení na to, jakým způsobem provádějí politiku trhu práce.

  Agustín Díaz de Mera García Consuegra (PPE-DE). – (ES) Pane předsedající, mám za to, že pan Deprez problém správně rozpoznal a místopředseda Frattini nabídl pro tento problém řešení.

Přesněji řečeno, čeká nás rok přechodu, ale během tohoto roku, ke kterému musíme přidat dalších šest měsíců do konce parlamentního období, musíme učinit určitá vyzrálá rozhodnutí, která nemůžeme zanedbat. Proto si myslím, že interinstitucionální dohoda je naprosto nezbytná, aby bylo možné harmonizovat hotové iniciativy s mnohem více potřebným a žádoucím postupem spolurozhodování.

Proto si, pane předsedající, myslím, že důležitost podobných iniciativ v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva – nezapomeňme, že z 26 strategických návrhů Komise spadá třetina do oblasti svobody, bezpečnosti a práva – na nás klade obrovskou odpovědnost při projednávání návrhů právních předpisů, kterými se právě zabýváme.

Proto si to tolik požadované hodnocení Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států zasluhuje veškerou naši pozornost, stejně jako všechny otázky vztahující se k fenoménu migrace, a to jak zákonného, tak nezákonného přistěhovalectví.

Občanské a trestní soudnictví, které má poskytovat lepší služby občanům, Europol, pozměněná Evropská agentura v novém rámci evropské ústavní smlouvy – a nezapomínejme, pane předsedající, na ochranu dat ve třetím pilíři – to vše si zaslouží, aby byl prostor svobody, bezpečnosti a práva harmonizován jak ve smyslu metod, tak času.

  Stavros Lambrinidis (PSE). – (EL) Pane předsedající, novým bitevním polem je internet. Podle Komise a Rady se jedná o bitevní pole, kde lze bojovat s terorismem, a my s tím nepolemizujeme. Pro řadu z nás je však internet také bitevním polem pro ochranu základních práv občanů. Samozřejmě, jak dobře víme, internet je využíván teroristy, ale je také využíván miliony nevinných lidí k výměně názorů. A to, o čem si své názory vyměňují, je také terorismus, který se snaží, aniž by ho ospravedlňovali, pochopit: to tu my všichni, bohužel, děláme jen zřídka. Nehledě na důležitost legislativní iniciativy proti šíření propagandy podporující terorismus na internetu, se tedy jedná také o velmi citlivou otázku.

Pane komisaři, pane úřadující předsedo Rady, musím vám říci, že tato legislativní iniciativa je ve své stávající podobě poněkud problematická. Neobsahuje ustanovení, že osoba, která šíří propagandu podporující terorismus, tak musí činit vědomě a… „a“ že tato propaganda musí pravděpodobně vést k teroristickému činu. Ve vašem textu je místo „a“ uvedeno „nebo“. Jinými slovy, pokud by se někdo z veřejnosti pokusil pochopit terorismus, který je páchán někde ve světě, riskuje, že se dostane do potíží jednoduše proto, že „někdo“ je přesvědčen, že jeho slova vedla k teroristickému činu: tento člověk je obviněn, i když nemá žádný úmysl takový čin způsobit. To musíte napravit.

Chtěl bych se vás také zeptat, jestli budou kontrolovány obsahy našich e-mailů. Kdo je bude kontrolovat, aby umožnil policii posoudit, zda byl porušen tento nový zákon, který prosazujete? Dovolte mi, abych vám připomněl, že v případě zadržování údajů z telefonických hovorů jste nás opakovaně ujišťovali, že obsahy našich zpráv SMS a telefonických hovorů nebudou sledovány. Budou tady v důsledku opatření, které prosazujete, sledovány obsahy našich e-mailů?

Jiný bod, který bych rád zdůraznil, je iniciativa evropského systému jmenné evidence cestujících. My ho, přátelé, nepotřebujeme. Přinejmenším jste nám nevysvětlili, proč bychom ho měli potřebovat. Máme systém APIS, máme, jak pan Frattini zcela správně poznamenal, vízový informační systém, úspěšný výstup naší dohody, a máme Schengen: takže víme velice dobře, kdo kam dnes ve světě cestuje, a kdo přijíždí do Evropy.

Dále z 27 zemí v Evropě mají jen 3 v současné době zavedená opatření pro možné uplatnění systému jmenné evidence cestujících. Kam se nyní poděl tlak na harmonizaci právních předpisů spojených se jmennou evidencí cestujících?

Proč toto opatření tak fanaticky prosazujete, přestože s ním ochránci evropských dat nesouhlasili? Proč to neprojednáte s Parlamentem, s lidmi, kteří jsou odhodláni bojovat s terorismem, ale kterým by stejně tak mohlo záležet na ochraně práv – jestli ne více záležet, jak nám občas bývá vyčítáno?

  Alexander Alvaro (ALDE). – (DE) Pane předsedající, lze potvrdit skutečnost, že Rada a Komise nejenom kladou ve svých dokumentech větší důraz na termín „bezpečnost“, ale také se zdá, že si stále více uvědomují základní svobody a práva občanů. My v Evropě však můžeme na společném prostoru svobody, bezpečnosti a práva udělat tolik práce, kolik jen chceme, zatímco nás právní systémy třetích zemí v tomto konání zjevně zdržují.

Jsem přesvědčen, že Komise, a konkrétně také členské státy, by měly stále více sledovat rozsah, v jakém například právní systém USA působí na domácnosti evropských občanů. Komise a Rada shledají, že jsou postaveny před otázku, kterou jim položím já a někteří moji kolegové, a to jak je možné, že údaje o poštovních převodech ze Spojených států, které by prakticky měly být využívány pouze pro celní účely, jsou předávány dál bezpečnostním orgánům.

Důvěrná povaha poštovních zásilek je jedna z posledních bašt, které jsme byli doposud schopni bránit. Doufám, že Komise ve spolupráci s Radou bude schopna vyřešit problém globálního přístupu k boji s terorismem a organizovaným zločinem nejenom z hlediska bezpečnosti, ale také z hlediska svobody, ochrany občanů a eliminace problémů vzájemně neslučitelných právních systémů.

  Mario Borghezio (UEN). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, zástupce šéfredaktora Corriere della Sera, Magdi Allam, kterého by bylo stěží možno obvinit z rasismu nebo islamofobie, poukázal na závažnou věc: imámové a všechny požadavky velké mešity v Římě – financování a platy – jsou podporovány velvyslanectvími řady islámských zemí.

Podporuje to bezpečnost v Evropě, v jedné z jejích hlavních metropolí, proti skutečnému riziku šíření extremistické islámské doktríny? Myslím, že ne. Jsem spíš přesvědčen, že by měla existovat kontrola šíření fundamentalistických islámských myšlenek úzce spojených s terorismem a že by se na to Evropská unie měla velice pečlivě zaměřit.

Terorismus: co soudíme o nedávném stanovisku generálního advokáta Evropského soudního dvora, Poiarese Madura, který navrhuje, aby nařízení (ES) č. 881/2002 o zmrazení finančních prostředků osob a subjektů spojených se sítí Al-Kajdá a Talibanem, bylo nezákonné? Rád bych znovu zopakoval skutečnost, že toto nařízení není ničím jiným než uplatněním rezoluce OSN 1390, která byla celým mezinárodním společenstvím přijata jako odpověď na útoky z 11. září. Civilizovaný svět se chce proti riziku terorismu bránit: nikdy nepřestávejte být ve střehu proti smrtelné hrozbě islámského terorismu!

  Jana Bobošíková (NI). – (CS) Dámy a pánové, jsem přesvědčena, že jsme v prostoru svobody, bezpečnosti a práva nedosáhli významného pokroku. Naopak, od svobody se vzdalujeme tím, že Lisabonskou reformní smlouvu neprojednávají vlády s občany v referendech.

Proč se občané nemohou svobodně rozhodnout, zda chtějí, aby se snížil podíl jejich země na rozhodování Evropské unie? Proč se občané nemohou svobodně rozhodnout, zda chtějí své vlády zbavit práva veta v oblasti migrace, energetiky, dopravy a i kontroly Evropské centrální banky? Proč nemohou občané zejména menších členských států vědět, že se jim prakticky znemožňuje stát se rotujícím předsedou Evropské rady? A řekl jim někdo, že za šest let ztratí jejich země automatický nárok na svou židli v Evropské komisi? Lisabonská reformní smlouva zásadním způsobem mění základní dokumenty Evropské unie. Pokud projde pouze parlamentní cestou bez referend a celonárodních diskusí, nelze hovořit o svobodě, ale o bezbřehé aroganci současných mocipánů. Evropská komise by to měla vládám připomínat

  Mihael Brejc (PPE-DE). – (SL) Nejprve bych vám rád poděkoval za velmi dobré projevy k této poměrně komplikované otázce, kterou dnes projednáváme.

Rád bych využil této příležitosti, abych upozornil na jinou oblast, kterou jsme se doposud dostatečně jasně nezabývali. Hovořím o vnějších hranicích Evropské unie. Všechny členské státy, které mají nyní na starosti nové vnější hranice Evropské unie, investovaly velké úsilí do řádného zabezpečení těchto hranic, aby je ochránily a zajistily, aby daná infrastruktura byla vhodná a usnadnila uplatňování schengenských standardů. Zároveň jsme ale zjistili, že se život na hranicích zhoršil. Rád bych vás upozornil na sníženou kvalitu života na hranicích, zejména v méně rozvinutých regionech, a rád bych se zeptal, zda Rada a Komise plánují nějaká další zvláštní opatření na zlepšení kvality života v příhraničních regionech, aby se zabránilo odcházení lidí z těchto regionů. Jsme si všichni dobře vědomi, že pokud lidé opustí hraniční oblasti, tj. pokud se tyto oblasti stanou neobydlenými místy, bude je také těžké bránit.

Moje druhá otázka zní: Předseda Rady na schůzce výboru uvedl, že spolupráce s balkánskými zeměmi je také jedním z důležitých úkolů, na které se Rada zaměřuje. V této souvislosti bych zejména rád věděl, zda uplatňování schengenských standardů a zajištění naší bezpečnosti bude ztěžovat spolupráci mezi našimi policejními silami a policejními silami v balkánských zemích.

  Martine Roure (PSE). – (FR) Pane předsedající, v Evropském parlamentu zažíváme rozhodující okamžik, pokud jde o vytvoření skutečného prostoru svobody, bezpečnosti a práva, a přijetí Lisabonské smlouvy nám umožňuje posílit demokratickou a jurisdikční kontrolu. Je nasnadě, že si přeji podpořit žádosti svých kolegů poslanců, aby byl k dispozici seznam priorit, a na kterých můžeme pracovat s využitím postupu počátečního spolurozhodování, na základě politické dohody mezi orgány.

Plné zapojení Evropského parlamentu může skutečně pouze zlepšit kvalitu rozhodování a někdy, jak jsme již viděli, umožnit, aby dohody bylo vůbec dosaženo. K tomu zjevně nemůže dojít bez zapojení vnitrostátních parlamentů do této rozpravy a já navrhuji, abychom také vystoupili s návrhem posílené role, kterou jim nová smlouva udělí.

Další z našich priorit by samozřejmě měla být ochrana údajů. Jistě pro vás nebude žádným překvapením, že se k tomu vracím. Vy samozřejmě víte, že jsme podporovali přijetí rámcového rozhodnutí k ochraně dat ve třetím pilíři. Jsme pochopitelně potěšeni, že se s Evropským parlamentem toto téma opět konzultuje. Jsme však nesmírně znepokojeni průměrnými výsledky, které Rada ohledně tohoto textu dosáhla, a to právě kvůli pravidlu jednomyslnosti.

Vezmeme-li v úvahu, že pilíře budou brzo odstraněny, a aby byla zajištěna ochrana soukromí našich spoluobčanů, nemyslíte si, že by bylo řešením upravit stávající směrnice o ochraně dat tak, aby se také týkaly policejní a soudní spolupráce? Zejména je důležité zajistit vysokou úroveň ochrany údajů, protože podle toho se také musí řídit návrh zřídit evropský systém jmenné evidence cestujících. Otázka, kterou vám kladu, je důležitá, a opravdu rád bych na ni slyšel odpověď.

předsedající: pan MARTÍNEZ MARTÍNEZ
Místopředseda

  Sophia in 't Veld (ALDE). – (NL) Pane předsedající, nejprve bych Komisi a Radu chtěla požádat o úplnou transparentnost, co se týče probíhajících vyjednávání se Spojenými státy o plánu transatlantické ochrany údajů. Zdá se, že nyní, na konci procesu vyjednávání, požádá Komise Radu o mandát. To je celé špatně.

Zadruhé, v záležitosti systému jmenné evidence cestujících začíná být zmatek. Potřeba celého programu zdaleka není pevně zakotvena. Právní základ je nejasný. Ve třetím pilíři stále neexistuje žádný systém ochrany osobních údajů. Přesto by se mohlo zdát, že to ministrům vnitra nezabránilo v rozhodování o evropském programu jmenné evidence cestujících. Navíc nebyl přizván zástupce Evropského parlamentu, pan Deprez.

Ráda bych porozuměla tomu, jak je možné, že německý ministr spravedlnosti ve stejné době prohlásil, že evropský program jmenné evidence cestujících by byl v rozporu se základními zákony Německa. Podle mého názoru tato záležitost není zdaleka připravena; Evropský parlament by nejprve rád slyšel, k čemu je tento program potřeba.

  Konrad Szymański (UEN). – (PL) Pane předsedající, nejdůležitější událostí roku 2007 v prostoru svobody, bezpečnosti a práva bylo jistě rozšíření schengenského prostoru. Dnes můžeme říci, že očekávání snadnějšího pohybu přes hranice utrpělo krutou srážku s realitou.

Pohyb přes polsko-německou hranici mezi Saskem a Dolním Slezskem je nyní problematický kvůli rozšíření schengenského prostoru. Lidé jsou namátkou obviňováni z pašování ilegálních emigrantů a jsou hodiny nepřetržitě zadržováni policií jako obyčejní zločinci. Taková obvinění jsou vznášena na adresu taxikářů v pohraniční oblasti. V rozporu se zákonem jim říkají, aby kontrolovali doklady svých cestujících. Vozidla s polskou poznávací značkou jsou podrobována kontrolám, které trvají několik hodin.

Schengenská smlouva se na polsko-německé hranici uplatňuje způsobem, který lidi odrazuje od přecházení hranice. To není v souladu s cílem této smlouvy a vyžaduje to naléhavé opatření ze strany Evropské komise.

  Marian-Jean Marinescu (PPE-DE). – (RO) Úsilí Komise a Rady zajistit volný pohyb osob Evropou se naplnilo v prosinci 2007 s rozšířením schengenského prostoru. Omezení fenoménu nezákonné migrace jistě napomohou návrhy právních předpisů o společných standardech pro repatriaci nezákonných přistěhovalců ze třetích zemí a sankcionování zaměstnavatelů nezákonných migrantů.

Pokud jde o zákonnou migraci, Komise iniciovala právní opatření tím, že Parlamentu předložila návrh právních předpisů o podmínkách udělení vstupu a trvalého bydliště vysoce kvalifikovaným pracovníkům a sjednoceném postupu podávání žádostí státních příslušníků třetích zemí o jediné povolení.

Rád bych obrátil vaši pozornost k tématu, které je dle mého nanejvýš důležité: přechodná opatření využívaná některými členskými státy s cílem omezit pohyb pracovní síly z jiných členských států Evropské unie jsou stále v platnosti. Je naprosto v pořádku prosazovat jednotnou politiku k řešení zákonného přistěhovalectví ze třetích zemí, ale není běžné uvalovat omezení na občany EU. Nemůžeme hovořit o prostoru svobody, pokud existují omezení svobody pohybu pracovní síly.

Podle mého názoru je zjevné, že směrnice o zákonné migraci ze třetích zemí by měla být uplatňována, a přitom by mělo zároveň docházet k odstraňování omezení uplatňovaných na některé členské státy. To lze provádět postupně prostřednictvím požadavků na členské státy, aby využívaly směrnici o zákonné migraci ke zrušení jakýchkoliv omezení pracovní síly uplatňovaných na občany jiných členských států, na která odkazuje tato směrnice.

Navíc by se měl uplatnit koncept preference, aby evropští občané měli přednost při uspokojování požadavků pracovního trhu. Navíc jsem přesvědčen, že by se měl dělat také rozdíl mezi třetími zeměmi, kde by občané sousedících zemí, zejména zemí, které jsou zahrnuty do politiky sousedství, měli přednost. Věřím, že diskuse mezi panem Frattinim a panem Deprezem, která otevřela naši rozpravu, povede ke konkrétním výsledkům a pozitivní aktivitě na naší straně.

  Genowefa Grabowska (PSE). – (PL) Pane předsedající, vznik Lisabonské smlouvy a reforma Evropské unie s sebou přinášejí významné změny v oblasti svobody, bezpečnosti a práva, i když občané EU tyto změny očekávali. Zejména podřízení této oblasti kompetenci Evropského soudního dvora vyžaduje dobrou přípravu jak na straně zemí, tak orgánů EU. Parlament si toho je vědom a připravuje se na nové úkoly, a zejména na společné přijímání většiny rozhodnutí.

V této souvislosti bych chtěl Radě položit následující otázku: máme začít pracovat na společném seznamu priorit v oblasti svobody, bezpečnosti a práva,a pokud ano, tak kdy? Vím, že jak Rada, tak Komise mají své programy. Parlament, prostřednictvím mého výboru, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, také ví, co je třeba udělat. Potřebujeme však společná, účinná a transparentní opatření a společný seznam priorit v zájmu našich občanů.

Rád bych také využil této příležitosti k poděkování portugalskému předsednictví za rozšíření schengenského prostoru a zároveň bych rád požádal o pravidelné vyhodnocování toho, jak tento systém funguje. Jenom za pár týdnů už vidíme určité vedlejší negativní dopady vedle skvělých výhod. K nim patří prohibitivní ceny víz pro občany třetích zemí, zejména pro Bělorusy. Cena víza – 60 EUR – je pro ně překážkou a znemožňuje jim navštěvovat své sousedy v EU, také je pro nás kvůli tomu těžší provádět naši politiku sousedství, která je koneckonců zakotvena v reformní smlouvě.

Pane komisaři, to vyžaduje více než pouhé sledování, dámy a pánové, to se musí změnit.

  Ignasi Guardans Cambó (ALDE). – (ES) Pane předsedající, rád bych se zaměřil na něco, co se může zdát méně důležité, ale co se závažným způsobem zhoršilo během roku 2007 a dotýká se to milionů lidí: bezpečnost na evropských letištích.

Evropská komise a Rada umožnila a umožňuje, aby se prevence terorismu na letištích prováděla, jako by se jednalo o dopravní politiku.

Omezují se svobody a práva prostřednictvím postupů, které byly navrženy kvůli logistickým a technickým standardům pro letadla a vlaky. V důsledku toho jsou občané ponecháváni bez ochrany proti zneužití a schvaluje se omezování práv, aniž by docházelo k přiměřenosti nebo vyhodnocení účinnosti. S muži a ženami občas bezpečnostní personál, který nezná pravidla, jež uplatňuje, nebo výjimky z těchto pravidel, zachází na kontrolních stanovištích jako se zvířaty.

Žádám Komisi – a zejména pana Frattiniho –, aby v této oblasti znovu ustavili svou autoritu, a žádám Radu, aby to vážně prošetřila.

Změnili jsme letiště na místa ve stavu ohrožení, kde neplatí ani zákon, ani nejzákladnější záruky, ale spíše policejní autorita bez jakéhokoliv typu kontroly.

  Roselyne Lefrançois (PSE). – (FR) Pane předsedající, ráda bych zmínila tři záležitosti, které jsou mému srdci obzvláště blízké. První se týká způsobu, jakým budeme zacházet s fází vedoucí ke vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Jako všichni mí kolegové ve Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci bych byla ráda, kdybychom dosáhli dohody mezi orgány o předložení nových ustanovení vztahujících se na oblast naší kompetence. Opravdu se mi zdá, že se jedná o nezbytnou podmínku účinné a transparentní spolupráce. V tomto roce by také měla být vyzkoušena nová pravidla pro roli vnitrostátních parlamentů. Jako zpravodaj pro rámcové rozhodnutí o boji s terorismem jsem se zavázal spolupracovat úzkým a strukturovaným způsobem s vnitrostátními parlamenty.

K tématu terorismu by přehled stávajících textů, které již byly přijaty, poskytl lepší obrázek o jejich příslušném rozsahu působnosti a také o tom, jak se k sobě navzájem vztahují. Dále také, zatímco boj proti terorismu musí být pro Evropskou unii prioritou, musí jí být také ochrana základních svobod. Budu proto při práci na rámcovém rozhodnutí nesmírně ostražitá, co se týče jasnosti používaných definicí a termínů, abych vyloučila veškerá potenciální rizika porušení těchto svobod, zejména svobody projevu.

Nakonec bych ráda řekla několik slov o našem budoucím opatření týkajícím se přistěhovalectví. EU se po dlouhou dobu zabývala hlavně tím, aby se vybavila skutečným arzenálem zákonů pro boj s nezákonným přistěhovalectvím, ačkoliv tento obranný postoj k jejím hranicím nebyl vyvážen politikou zákonného přistěhovalectví hodnou toho jména. Jsem proto potěšena iniciativami přijatými v této oblasti za posledních několik let a doufám, že politická vůle podporovat vlídnou Evropu bude tak silná, jako byla v případě obrany pevnosti Evropy.

  Předsedající. − Začínáme postupovat způsobem, kterému Angličané říkají „catch the eye“. V každém případě jsem také místopředseda odpovědný za mnohojazyčnost a pokusím se promluvit s tlumočníky, se svými přáteli tlumočníky, abych zjistil, jak je možné přeložit frázi „catch the eye“ do jiných jazyků.

Pro tuto chvíli řekneme, že každý, kdo si přeje hovořit, tak může učinit, pokud mu předseda udělí řečnickou dobu na základě postupu „catch the eye“, tedy upoutání pozornosti zvednutou rukou. Na základě postupu zvednuté ruky tedy uděluji řečnickou dobu panu Cavadovi, který nám má k tomuto tématu jistě mnohé co říci.

  Jean-Marie Cavada (ALDE). – (FR) Pane předsedající, rád bych vás nejprve požádal, abyste mi prominul, že přerušuji pořad jednání nebo spíše stanovené pořadí. Havárie vlaku mezi Paříží a Bruselem mě téměř vytrhla z Evropy, ale už je to v pořádku, děkuji.

Každý rok projednáváme pokrok, který byl učiněn při budování prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Dnes má však tato rozprava zvláštní význam, a proto chci předložit důvody, které vedly Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci k tomu, aby dal na pořad jednání tyto dvě ústní otázky, jednu Radě a druhou Komisi v uvedeném pořadí, a aby se na zástupcích těchto orgánů dožadoval jasných odpovědí na otázky, které klademe.

Je-li tato rozprava důležitá, je tomu tak proto, že s podpisem Lisabonské smlouvy vloni v prosinci a jejím nabytím účinnosti plánovaným na 1. ledna 2009 musí politiky spojené se základními právy a pokrokem dosaženým v oblasti svobody, bezpečnosti a práva projít a projdou zásadními změnami, změnami, které Parlament – jak dámy a pánové víte – už několik let stále více požaduje.

Uvedu jako jejich příklad konec struktury pilířů, který umožní, aby se většina postupů v současném třetím pilíři řešila na úrovni Společenství, aby se hlasování kvalifikovanou většinou generalizovalo, aby se jurisdikce Evropského soudního dvora rozšířila a role Parlamentu jako spoluzákonodárce posílila, aby byla Listina základních práv závazná.

Abychom potenciál nabízený touto novou smlouvou plně využili, potřebujeme od této chvíle připravovat společnou strategii mezi orgány, která nám umožní sestavit seznam návrhů, které mají být politicky vyjednávány v roce 2008 a oficiálně přijaty v období leden 2008 – květen 2009.

Na závěr bych, pane předsedající, rád řekl, že strategie tohoto typu by znamenala, že v okamžiku, kdy nová smlouva nabude účinnosti, nebudeme muset neustále pozměňovat návrhy, které byly přijaty, a umožní to Evropskému soudnímu dvoru plnou jurisdikční kontrolu a kompletní zapojení Parlamentu do definování politik, které se dostávají k samotnému jádru práv občanů.

Co se týče otázky, kterou jste mi položil, upoutám svou vlastní pozornost a budu o tom přemýšlet, abych vám byl svým skromným způsobem nápomocen.

  Dragutin Mate, úřadující předseda. − (SL) Děkuji vám za otázky, které jste zde dnes položili. Bohužel není dost času na to, abych všechny zodpověděl velmi podrobně, takže se pokusím stručně reagovat na ty nejdůležitější. Nejprve odpovím na otázku pana Webera, která se týká systému SIS II.

Rád bych velmi jasně řekl, že my v Radě cítíme, že bezpečnost přechodu od „SIS I pro všechny“ k systému SIS II má nejvyšší důležitost a nemůžeme si dovolit jakoukoliv ztrátu údajů ani nesmíme systém vystavit žádnému druhu ohrožení. Proto jsme se rozhodli pro postupný přechod od jednoho systému k systému druhému, který samozřejmě zahrnuje také vývoj toho, kdo změnu provádí. Následně to poněkud prodlouží období potřebné k uvedení systému SIS II do provozu. Myslím, že se jedná o velice dobré rozhodnutí, protože zajistí bezpečnost dat a samozřejmě zlepšení kvality údajů, které nabídne nový systém, což je nejdůležitější aspekt systému SIS II.

Dále bych se rád dotkl otázky, kterou položila řada poslanců Evropského parlamentu, ohledně spolupráce mezi Radou, Komisí a Evropským parlamentem. Myslím si, že je nezbytné, aby tato spolupráce byla ve většině případů úzká. Přirozeně potřebujeme určitý druh politického konsenzu a vzájemných vztahů, abychom ustavili a zajistili odpovídající úroveň bezpečnosti a záruky lidských práv. Potřebujeme přesvědčivý a vyrovnaný přístup, a zde hraje Evropský parlament nesmírně důležitou roli, a umím si sotva představit, jak bychom mohli fungovat bez úzké spolupráce s Parlamentem.

Přirozeně si musíme jasně uvědomit, že Lisabonská smlouva ještě nenabyla účinnosti. Ratifikační proces probíhá. Jedná se o relativně citlivý proces; možná je tomu tak více v některých zemích než jiných. Musíme však pracovat a působit způsobem, který neohrozí ratifikační proces v žádném z členských států Evropské unie. Proto by bylo, podle mého mínění, moudré v tomto roce, který vede k uplatnění Lisabonské smlouvy, vzájemně spolupracovat a rozdělit právní předpisy, o kterých diskutujeme, do dvou souborů. Jeden soubor se skládá z právních předpisů, které se blíží dokončení a ke kterým máme stanovisko Parlamentu, nebo které byly zcela dokončeny nebo jsou v posledních fázích dokončení. Druhý soubor se skládá z právních předpisů, které právě začínáme nebo brzo začneme připravovat a u kterých potřebujeme úzkou a pravidelnou spolupráci s Parlamentem. Myslím, že to je způsob, jak najít odpovídající formu spolupráce k zajištění odpovídající bezpečnosti a dostatečně účinné metody práce a jak stanovit budoucí pracovní postupy.

Rád bych také stručně zmínil směrnici o navracení a Frontex. Technické diskuse a vyjednávání o směrnici o navracení budou pokračovat během slovinského předsednictví a také jsme se dohodli na vedení politických vyjednávání. Doufám tedy, že najdeme a náležitý politický kompromis, který je potřeba. Stále doufám, že ho bude dosaženo a již jsme se spojili se zpravodajem, panem Weberem, což mě vede k přesvědčení, že se celá věc vyvíjí dobře.

Pokud jde o Frontex, jednoduše bych řekl, že vyhodnocování práce Frontexu probíhá a předsednictví plánuje podrobnější diskuse na ministerské úrovni během konference na začátku března, kdy budeme hovořit o Frontexu a jeho budoucnosti a vyhodnotíme jeho dosavadní práci. Po této diskusi budeme schopni podat Parlamentu podrobnější zprávu.

  Franco Frattini, místopředseda Komise. − (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, jsem přesvědčen, že rozprava z dnešního dopoledne ukázala společnou vůli spolupracovat na straně všech tří orgánů. Proto je důležitá nejenom pracovní metoda, ale také hodnota. A tak přání, které na začátku vyjádřil pan Deprez, a vůči kterému byl, řekl bych, široký konsenzus, také ze strany předsedy Rady, a se kterým osobně souhlasím, je správnou pracovní metodou, kterou je třeba používat.

Jak jsem řekl na začátku, v Radě se myšlenka pracovat podle časového plánu, který nebude omezen na šest měsíců, osvědčila jako úspěšná. Měli bychom zkusit ji použít i zde, protože si myslím, podle toho, co říkají lidé, že se objevila řada témat, která jsou zřetelně prioritní. Skutečnost, že můžeme zpomalit práci směrem k ustavení SIS II – nové generaci systému SIS – je zjevná každému. Potřebujeme se dostat dál a to, na čem nám záleží, kromě diskuse o časovém plánu, je, že proces zkoušení tohoto nového systému ukazuje, že má skutečně přidanou hodnotu pro bezpečnost našich vnějších hranic.

Spíše než o zpoždění bych ale raději mluvil o potřebě, aby členské státy – s čímž souhlasím – zkusily systém do hloubky a viděly, jak pracuje a mohl by pracovat lépe, než ho nakonec uvedou plně do provozu. Časové plány, které jsme projednávali s předsednictvím a který budeme formalizovat s únorovou Radou ministrů za několik týdnů, jsou časové plány, které ukazují naše zaměření na přidanou hodnotu z nové generace SIS, což je jasná priorita.

Mnoho lidí hovořilo o vyhodnocování účinnosti bezpečnostních opatření, zejména opatření proti terorismu. Požádal o to Parlament, a já s tím před rokem souhlasil. Dnes tu máme ukázku takového vyhodnocování. V prosinci obdržely všechny členské státy podrobný dotazník o výsledcích dosažených uplatňovanými protiteroristickými opatřeními. Mohu říci nejenom baronce Ludfordové, ale vám všem, že do poloviny dubna budu schopen zveřejnit úplné výsledky této analýzy pro všech 27 členských států. To je, jak věřím, další prioritní záležitost k diskusi, něco, o co se tento Parlament vždy zajímal.

Někteří lidé hovořili o procedurálních zárukách. Víte, že ohledně toho nebyla dosažena žádná shoda, protože některé členské státy kladou do cesty nepřekonatelné problémy, ale nyní slovinské předsednictví upozornilo na skutečnost, se kterou by se mělo zacházet jako s prioritou: otázka rozsudků v nepřítomnosti. Je to jeden z aspektů vztahujících se na procedurální záruky. To není celá diskuse, ale je to nesmírně důležitý aspekt: harmonizace předpisů o rozsudcích v nepřítomnosti - záležitost, které se dotkla, myslím, paní Lambertová - je záležitostí, která si zaslouží být v roce 2008 řešena jako prioritní.

Bylo již zmíněno vyhodnocování Frontexu. Naše první podrobné vyhodnocení Frontexu zveřejníme 13. února. Dokument Komise bude jistě projednáván v Radě a Parlamentu a bude tvořit základ pro opatření, které je, řekl bych, také prioritou, v roce 2008: jak Frontex fungoval, jak ho můžeme zlepšit, jak můžeme povzbudit členské státy k většímu zapojení.

Mluvilo se i o terorismu, mnoho lidí jej zde zmínilo. Teroristická propaganda na internetu a radikalizace násilí jsou záležitosti, které budou obě předmětem nelegislativních iniciativ. Několik legislativních opatření je již naplánováno, Komise vydá sdělení a stojí za to o tom hovořit.

Velmi jsem ocenil, co paní Roureová řekla o evropském systému jmenné evidence cestujících. Jedná se o diskusi, která bude pokračovat po celý rok 2008. Nemyslím si, že bychom evropský program PNR přijali do konce tohoto roku. Domnívám se však, že tři kritéria – zmíněná paní Roureová, pokud se nepletu – by nám měla sloužit jako vodítko: proporcionálně ve sběru těchto dat a jejich přidané hodnoty pro boj proti terorismu, protože právě tím se zabýváme. Pokud bude tento nástroj fungovat, přijmeme ho, pokud fungovat nebude, změníme ho nebo ho, v opačném případě, nepřijmeme. Osobně věřím, že bude užitečný, ale myslím, že o něm zde potřebujeme diskutovat. A potom je tady záležitost, jak zabezpečit sběr údajů a jak potrestat kohokoliv, kdo tato data zneužívá. Toto jsou věci k projednání, zjevně otevřené, se kterými se můžeme vypořádat během roku 2008.

A nakonec, otázka přistěhovalectví. Věřím, že bychom nyní měli pokračovat v obecném přístupu k přistěhovalectví, jak uvedla Evropská rada v prosinci, a přemýšlet, s ohledem na budoucí francouzské předsednictví, o evropském paktu o přistěhovalectví, který se francouzská vláda chystá navrhnout, a já jsem již naplánoval, že bude Komise pro práci na této záležitosti plně k dispozici.

A abych ještě nezapomněl, otázka azylové politiky. Rok 2008 bude rozhodujícím rokem, protože to je konečný termín pro ustavení evropského azylového systému. V roce 2008 bude Komisi předložen akční plán.

Uvedl jsem příklady, abych ukázal, jak, v tomto duchu, návrh pana Depreze, který by měl být dle mého přivítán, má shromáždit a v konkrétních termínech definovat, co lze udělat okamžitě, protože je to připraveno – a existuje mnoho věcí, které můžeme uzavřít během slovinského předsednictví – a o čem můžeme nadále diskutovat od nynějška, řekněme, do června 2009.

  Sophia in 't Veld (ALDE). – Pane předsedající, s určitým překvapením a lítostí zaznamenávám, že především Rada neodpověděla na žádnou z otázek o jmenné evidenci cestujících. Zajímalo by mě, jestli by zde souhlasila s tím, že nám poskytne písemné odpovědi na všechny otázky, které zde byly vzneseny.

Zadruhé zaznamenávám – opět s lítostí –, že je tomu již rok, co žádáme informace týkající se kontaktní skupiny na vysoké úrovni a jednání mezi Komisí a Američany o ochraně dat. Ani v tomto případě jsme nedostali žádnou odpověď. Vyjednávají už celý rok a já se domnívám, že je nejvyšší čas, aby nám sdělili, čeho se jejich vyjednávání týkají. Žádám písemnou odpověď.

  Předsedající. − Děkuji, paní in 't Veldová Myslím, že jak Komise, tak Rada si poznamenaly, co jste řekla, a jsem si jist, že na žádosti, které jste právě uvedla, poskytnou písemné odpovědi.

Rozprava je uzavřena.

Hlasování se bude konat během březnového dílčího zasedání.