Doslovný záznam ze zasedání

Pondělí, 18. února 2008 - Štrasburk

26. Strategie EU pro zajištění přístupu evropských společností na trh (rozprava)

  Předsedající. − Dalším bodem je zpráva (A6-0002/2008) pana Guardanse Cambóa, kterou přednese jménem Výboru pro mezinárodní obchod o strategii EU pro zlepšení přístupu evropských společností na trhy (2007/2185(INI)).

  Ignasi Guardans Cambó, zpravodaj. − (ES) Pane předsedající, během diskusí o lisabonské strategii a o tom, co znamená pro vývoj a konkurenceschopnost Evropy, se bohužel otázce obchodu se zeměmi mimo Unii nedostalo pozornosti, které by si zasloužila jakožto podstatná součást strategie konkurenceschopnosti, růstu a zaměstnanosti v Evropské unii. Nyní jsme pokročili a Evropská komise situaci napravila a všechno vyjasnila, včetně jasného vymezení pozice obchodu se světem a přístupu na jeho trhy jako jednoho z dalších pilířů struktury, která musí vést k rozvoji a prosperitě v Evropské unii.

Vývoz zboží a služeb je základní složkou konkurenceschopnosti našich ekonomik, a proto je jedním z činitelů zaměstnanosti a bohatství Evropské unie. Hlavní překážky v obchodování pocházejí především od netarifních bariér spíše než od všeobecně uznávaných tarifů. Komise už provedla dalekosáhlé konzultace, kterými doložila svůj záměr v kontextu širší strategie pro celou Evropu, záměr, který podporujeme. Tato zpráva vlastně obsahuje řadu odpovědí na otázky, které během konzultace padly, nebo alespoň na některé z nich, které se Komise tehdy rozhodla nezařadit.

Globalizace není vnější hrozba, před kterou se musíme chránit. Podle mého názoru je to obrovská příležitost dosáhnout něčeho, čeho jsme nemohli dosáhnout dříve, a větší trh je jedna z cest tvorby bohatství, jinými slovy zaměstnanosti a blaha obyvatel. Je jasné, a tady se obracím na určitou část sněmovny, to, po čem zpráva volá, je přístup na trh, který musí být posilován, strategie, která může a musí respektovat okolnosti převládající v každé jednotlivé zemi. Evropské vedení v této oblasti respektuje oprávněné obavy rozvíjejících se ekonomik, a musí tomu tak být i nadále.

Jeden z nejotevřenějších světových hospodářských systémů, jakým je evropský model, si nemůže dovolit nechat se umést určitým dogmatismem. Vývoz zboží a služeb nemůže podléhat neobhajitelným bariérám, stejně jako veřejné smlouvy, a Komise může a musí v obou těchto oblastech udělat víc. Může a musí zlepšit své nástroje v Bruselu, v rámci Unie, prostřednictvím lepší koordinace s orgány podpory obchodu v jednotlivých členských států a regionech, a se stávajícími podniky, které jsou do vývozu zapojeny. Právě zde, pane komisaři, je nutno výraz decentralizace chápat v jeho nejširším smyslu. Právě zde musí Komise sehrát roli, kterou nemůže sehrát nikdo jiný, roli, která nikoho neodstrčí z cesty a každého podepře, roli koordinace práce, kterou už dělají jiní, i když možná méně efektivně, než by ji dělala Komise.

Proto zpráva stanoví řadu konkrétních bodů, některé opravdu velmi specifické, kde by Komise mohla dosáhnout zlepšení v rámci své strategie přístupu na trh. Nechci je zde předčítat, chci jen říci, že jsou velmi jasné a přesné a mělo by se k nim přistupovat se stejnou přesností a pečlivostí. Předkládáme Komisi rovněž velmi specifický požadavek definice ad hoc postupů na ochranu a posílení role výrobků malých a středních podniků na trzích třetích stran, protože právě tyto výrobky narážejí na největší potíže, pokud se jim nedostane žádné ochrany.

Komise také může a musí zajistit lepší koordinaci zdrojů bez urážek jemnocitu a vylučování kohokoliv. Každý stát, každý orgán podpory obchodu, každá obchodní delegace členského státu má svá práva, a obchodní delegace Unie mohou posilovat své postavení ve třetích zemích bez napadání těchto práv. Neexistuje omluva pro nedostatek komunikace mezi určitými subjekty zahraničního obchodu, které zná každý, kdo danou zemi kdy navštívil. Ani nemůžeme nikde, kde to není nutné, odmítat opravdový mnohostranný přístup s ohledem na zvyšování normalizace a potřebu zlepšování mechanismů v rámci Světové obchodní organizace, což je všechno velmi užitečné.

Proto mám pocit, že můžeme všichni přijetí této zprávy přivítat, alespoň předpokládám, že v drtivé většině. Zejména bych chtěl poděkovat sekretariátu Výboru pro mezinárodní obchod, který pomohl návrh zprávy sestavit, a stínovým zpravodajům z různých parlamentních skupin, kteří předložili své pozměňovací návrhy a text zprávy vylepšili.

Tato zpráva představuje signál nového politického impulzu. Není to jen kus papíru, který má být schválen, zarámován a pověšen na stěnu. Je to počátek strategie, jak už naznačuje její název, a strategie vyžaduje celou řadu opatření: tato opatření musí být realizována a my musíme být schopni později komisi požádat, aby nám ukázala, jak byla tato opatření naplněna.

  Peter Mandelson, člen Komise. − Pane předsedající, rád bych poděkoval zpravodaji panu Guardans Cambóovi a Výboru pro mezinárodní obchod za opravdu velmi konstruktivní zprávu. Tato zpráva potvrzuje, že máme společný názor jak na význam aktivní strategie přístupu na trh pro evropské podniky a pracovníky, tak na základní zásady, které by měly tuto strategii podpírat.

Priority, které zde byly stanoveny – malé a střední podniky, bariéry službám a investicím, veřejné objednávky a IPR – jsou i mými prioritami. Jedná se o stejné sdělení, jaké Rada Evropy zveřejnila loni v červnu, a pak ještě jednou v odpovědi na naši zprávu o postupu před měsícem. Vytvořili jsme si nový silný konsensus týkající se významu této práce.

V srdci strategie globální Evropy, kterou jsme vyhlásili v roce 2006, byl závazek jednak nechat naše vlastní evropské trhy otevřené, a jednak zaměřit naše zdroje na tvorbu nových příležitostí pro evropské pracovníky a společnosti na trzích našich hlavních obchodních partnerů. To můžeme realizovat především úspěšnou obchodní dohodou s WTO, ale i novou generací dohod o volném obchodu. Také to znamená tvrdší postup proti moderním obchodním bariérám, a především proti netarifním bariérám, které fungují ne na hranicích, ale za hranicemi. Evropští pracovníci a společnosti mohou konkurovat téměř všude, pokud dostanou rovnou příležitost a rovnoprávné hrací pole, na kterém by mohli soutěžit. Naším úkolem je jejich podpora a poskytnutí platformy pro jejich soutěžení, což znamená zaměřit se na bariéry, podmínky a diskriminační regulatorní praxi, která jim stojí v cestě a upírá jim rovnoprávnou příležitost k soutěžení a obchodování.

Výzvou pro rok 2007 bylo uvést tuto strategii do praxe. Především jsme se zaměřili na posílení našich zdrojů na nejdůležitějších trzích vytvořením týmů pro přístup na trh, jejichž členy by byli podnikatelé, komisaři členských států a odborníci. To jsou lidé, kteří trhy opravdu znají a mají cit pro místní politiku a jasné povědomí o tom, co je nutné a co je možné. To přineslo dobré výsledky. Za posledního půl roku jsme dosáhli významných úspěchů v Jižní Americe, Střední Asii, Japonsku a Rusku. Pokročili jsme také ve spolupráci s USA v oblasti přístupu na trh, což bylo pro některé naše úspěchy podstatné.

Zavedli jsme také knihu stížností on-line pro evropské společnosti a zavedli jsme aktuální měsíční zprávy o práci týkající se přístupu na trh. Proto si dovoluji nesouhlasit zcela s připomínkou ve zprávě, že Komise nevyužila plně potenciálu svého partnerství během zahajovací fáze. To ani neznamená, že bych spolupráci považoval za dokonalou, ani že bych si myslel, že jsme řadu věcí nemohli udělat jinak a lépe.

Souhlasím s tím, že tato nová strategie je dynamický proces, který vyžaduje neustálou bdělost a zaujetí. Abych byl upřímný, vyžaduje také mocné zastánce toho, co děláme a zavádíme pro splnění našich cílů, jak ve sněmovně, tak mezi členskými státy – lidi, kteří věří v otevřenost hospodářství, ale také se nebojí zastávat se recipročního otevírání trhu, zejména ve vztahu k těm rozvíjejícím se ekonomikám, jejichž vlastní růst je podmíněn jejich úspěchem na našem trhu. To je správné, čestné a je to zásada mezinárodního obchodu, ve kterou věříme – totiž že pokud zůstaneme otevření ostatním, i oni budou progresivně otevírat své trhy pro nás, pokud bude řádně fungovat zásada mezinárodního obchodu.

Souhlasím se zpravodajem, který vyzývá všechny dotčené strany, aby se do tohoto partnerství zapojili aktivně. Budeme se snažit nadále zlepšovat naši koordinaci s členskými státy a odvětvími, ale pokud máme potenciálu dosáhnout, potřebujeme, aby i tito odborníci vystoupili do popředí.

Pokud jde o otázku zdrojů, jsem vděčný za další personál, který rozpočtové orgány přidělili GŘ Obchod. Budeme vyžadovat další zdroje pro nejdůležitější trhy v Asii, nebo například v Brazílii. Mezitím jsme posílili personální obsazení úřadu pro přístup na trh, který sídlí v Bruselu.

A konečně beru na vědomí váš požadavek na výroční zprávy Komise. Společně s pravidelnými zprávami rád otázku výroční zprávy s Parlamentem prodiskutuji.

Proto ještě jednou děkuji zpravodaji a Parlamentu za jejich zapojení do této velmi důležité práce. Je důležité, abychom si naši energii a zaujetí udrželi až do roku 2008 a dále. Tato priorita pro mne hodně znamená, a znamená hodně i pro naše podniky v Evropě a pro zaměstnanost, kterou jsou schopny vytvářet pro naše pracovníky prostřednictvím lepšího přístupu na trh a posílení světového obchodu, které jsou jádrem naší obchodní strategie pro globální Evropu.

(potlesk)

  Silvia-Adriana Ţicău, Zpravodaj pro schvalovací Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku. − (RO) Pane předsedající, pane komisaři, strategie přístupu na trh byla Evropskou unií zahájena v roce 1996. Komise zavedla volnou službu poskytující evropským vývozcům elektronický, veřejný, pravidelně aktualizovaný registr podmínek přístupu na trh asi 100 zemí.

V roce 2007 obchod v rámci eurozóny zaznamenal přebytek ve výši 28,3 miliard EUR v porovnání se schodkem 9,3 miliard EUR v roce 2006. V roce 2007 zaznamenala evropská sedmadvacítka schodek ve výši 185,7 miliard EUR v porovnání se schodkem 192,1 miliard EUR v roce 2006. Proto je třeba přijmout opatření na unijní úrovni, aby se členské státy mimo eurozónu staly konkurenceschopnějšími.

Domníváme se, že přístup na trh bude usnadněn propagací hodnot Evropské unie a jejích zásad ve třetích zemích podporou otevřeného trhu, sbližováním sociálních a ekologických standardů a zajišťováním ochrany práv duševního vlastnictví.

Investice do výzkumu, propagačních kampaní pro zveřejnění dostupných služeb a informací, zlepšení počítačového systému Společenství pro přístup na trh, propojení specifických databází a specializovaných školitelů, kteří by podporovali evropské společnosti, to vše by mělo být součástí partnerství Komise se členskými státy a evropskými společnostmi.

  Corien Wortmann-Kool, jménem skupiny PPE-DE. – (NL) Pane předsedající, nová strategie přístupu na trh Evropské komise by měla skutečně pomoci odstranit bariéry ve třetích zemích. Představuje proto, jak komisař říká, vhodný doplněk WTO a dohod o svobodném trhu. Jsem velmi potěšen kladnou zprávou Parlamentu a rád bych poděkoval našemu zpravodaji Ignasi Guardans Cambó, kterému se podařilo definovat tak jasné priority: lepší spolupráce s evropskými společnostmi a větší podpora pro malé a střední podnikání; poradenská kancelář na půdě Komise, ale i na území třetích zemí. Myslím, že Evropský institut v Číně pro malé a střední evropské podniky je vynikajícím příkladem iniciativy Komise.

Je to záležitost reciprocity. Otevíráme svůj trh třetím zemím, a proto trhy v těchto třetích zemích by měly být rovněž otevřeny evropským společnostem, zejména v rozvíjejících se ekonomikách Číny, Indie, Brazílie a Ruska. Proto bychom měli v naší strategii přístupu na trh zdůraznit tuto prioritu, společně s týmy přístupu na trh, které budou pomáhat evropským společnostem v těchto zemích. To znamená, že musíme vyhradit dostatečný personál, který to bude dělat, včetně těchto evropských velvyslanectví, jak jste již řekl. Evropské podniky jsou největším světovým vývozcem a musíme neustále bojovat proti protekcionistickým opatřením, dokonce i  v těchto třetích zemích. Nastavte své priority pro oblasti, které jsou důležité: služby, veřejný obchod, investice, práva duševního vlastnictví a celní postupy.

Jsme rád, že jste prohlásili, že nám budete každý rok podávat zprávu, a bude dobré si jednou za rok pohovořit o prioritách. Předvedli jste zde ctižádost a my si toho vážíme. Doufám také, že ukážete ctižádost i  v okamžiku, kdy dojde na uplatnění nástrojů ochrany obchodu, stejnou jako při uplatnění této strategie.

  Carlos Carnero González, jménem skupiny PSE. – (ES) Pane předsedající, chtěl bych začít svůj proslov blahopřáním zpravodaji k jeho významné práci v oblasti návrhů a analýz.

Tento parlament obvykle o výkladových prohlášeních nehlasuje, a pokud by tak učinil v případě této zprávy, bylo by to v její prospěch, protože určitě odůvodňuje hlavní návrhy na opatření. Proto cítím, že mohu vyslovit podporu socialistické skupiny, s prosbou, aby zpravodaj vzal v úvahu jisté důležité pozměňovací návrhy, které jsme předložili v souladu s ideály levicové skupiny.

Evropa je jistě největším vývozcem zboží a hlavním poskytovatelem služeb. Navíc v kontextu globalizace máme zákonné právo uvádět na trh co nejvíce výrobků a služeb, v tomto případě na nových trzích. Proč ne? Je to logické a normální, a naši občané to chtějí. Proto návrhy předložené ve zprávě a komuniké Komise jsou správné v tom, že začínají odstraněním netarifních bariér, této „hydry“, jak je po právu nazývá zpravodaj: hydry fungující za scénou, a bránící nejen v dosažení trhů evropskými výrobky a službami, ale i ve vyváženém rozvoji těchto zemí a jejich trhů.

Jsem proto toho názoru, že tato zpráva jde správným směrem, protože my musíme zajišťovat náš lisabonský program a posilovat náš sociální model. Potřebujeme také zajistit, aby tento model pronikl do nově vznikajících ekonomik, se kterými chceme obchodovat. Nepochybuji o tom, že by to bylo ku prospěchu jak evropských pracovníkům, tak pracovníkům z těchto zemí.

Klademe značný důraz na pracovní podmínky, zabezpečení, ochranu prostředí a především na lidská práva. To jsou naše hlavní pozměňovací návrhy.

Musím opakovat náš požadavek, aby je zpravodaj vzal v úvahu. Dosahujeme skutečně těchto cílů? Dosáhneme jich intenzivnější spoluprací – nevím, zda lze říci „posílením spolupráce“, protože to představuje znejasnění institucionálních ustanovení nové Dohody – mezi EU, členskými státy a podniky, počínaje podporou malých a středních podniků. Proto blahopřeji a dobrou noc.

  Cristiana Muscardini, jménem skupiny UEN. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, jsme si dobře vědomi citlivosti této otázky a kolik pozornosti je jí věnováno v příslušných našich zemích.

Skupina UEN je s návrhem předloženým panem Guardans Cambó a další prací Výboru pro mezinárodní obchod velmi spokojena. Blahopřeji zpravodaji k jeho analýze a evropskému zaměření, a také k jeho důrazu na obtíže, které často způsobují neprováněné překážky, kterým musí čelit evropský průmysl na mezinárodních trzích.

Zlepšení konkurenceschopnosti znamená udělat vše pro zajištění úspěchu lisabonské strategie. Pokud budeme schopni zajistit evropskému průmyslu lepší přístup na mezinárodní trhy, umožníme podnikům růst, investovat do know-how a technologie a vytvářet nové pracovní příležitosti. A to je přesně to, co řada hospodářských odvětví v našich zemích od nás žádá.

Přístup evropského průmyslu na neevropské trhy zpomaluje celá řada překážek. Tyto bariéry jsou představovány nejrůznějšími opatřeními od nejasných nařízení a překážek investic nebo přístupu na trh až po nekalé obchodní praktiky, nedostatečnou ochranu práv duševního vlastnictví a tolik rozšířené falšování, které poškozuje evropské zboží, a obecně po závažná a systematická porušování pravidel WTO a dalších pravidel mezinárodního obchodu.

Sdělení Komise se ubírá správným směrem a parlament si přeje podporovat iniciativy, které stanoví s cílem zlepšení přístupu na zahraniční trhy. Tyto iniciativy zahrnují vytvoření silnějšího strategického partnerství mezi Komisí, která by si zachovala svou roli koordinátora, členskými státy a podniky Evropské unie, s cílem podporovat hospodářské operace a především malé a střední podniky přející si navázat kontakty nebo vyvážet do třetích zemí.

Delegace Komise v určitých klíčových zemích potřebují zviditelnit. To by měla být součást širší strategie realizované ve spojení s našimi hlavními obchodními partnery jako jsou Spojené státy, Japonsko a Kanada. Tyto státy mají na mezinárodním poli stejné problémy jako my a mohly by podpořit úsilí Unie o vícestrannou dohodu v této oblasti, a mechanismy WTO, které by zajistily rychlejší reakci na netarifní bariéry.

Vícestranné úsilí, nejefektivnější typ působení zahrnující více států, ale současně typ nejobtížnější, musí být proto doprovázen dohodami zdůrazňujícími a řešícími nedostatky spojení s existencí neoprávněných překážek ve třetích zemích.

  Carl Schlyter , jménem skupiny Verts/ALE. – (SV) Pane předsedající, po přečtení sdělení Komise a především zprávy Parlamentu by si někdo mohl myslet, že ubohá malá Unie je diskriminována zlovolnými cizími silami. To plyne zejména z odstavce 4 zprávy, který říká, že žádáme Komisi, aby zajistila ochranu obchodních zájmů Unie proti zneužívajícím nebo nekalým praktikám třetích zemí. A ještě: pokud třetí země nespravedlivě omezují přístup na své trhy pro evropské podniky, měla by Evropský unie jednat rychle a tvrdě.

Takový jazyk bychom vůči bývalým koloniím měli používat velmi opatrně. Pamatují si totiž, jak Evropa jednala tenkrát na ochranu svých zájmů. Tento druh mluvy by nás mohl poškodit více než všechna obchodní omezení a překážky.

Komise má jistě pravdu v tom, že existují technické překážky obchodu a nečestná pravidla. Samozřejmě že musíme o nich věcně a rozumně se svými partnery diskutovat a vyřešit všechny případné problémy. Ale přizvěte k takové diskusi nejen podniky, ale i dobrovolné organizace, včetně takových organizací ze třetích zemí. Pak snad budeme schopni pochopit, jak tato pravidla vznikla, a zda jsou odůvodněná nebo ne.

Nelíbí se mi seznam deseti bodů. Omezující postupy vývozu surovin, strop pro vlastnictví zahraničních subjektů v odvětví služeb, omezení přímých zahraničních investic, státní dodávky a uplatnění státní podpory musí být nahlíženy jako bariéry, které mají své důvody; pramení z legitimní legislativy a jsou správními opatřeními veřejných orgánů. Nelze je odstranit bez veřejné diskuse a zvážení, pokud nemá být narušena stabilita těchto zemí.

Třetí země musí mít právo chránit zdraví svých obyvatel a své životní prostředí a mít postupy pro nákup zboží a služeb, které by zajistily, že jejich místní obchodní společnosti nebudou zcela vyšachovány z mezinárodní konkurence, což by vedlo k masové nezaměstnanosti v těchto zemích. Nemůžeme být také tak nerozumní a očekávat od těchto zemí, že budou chránit naše práva duševního vlastnictví, když nemají ani dostatečné zdroje na ochranu lidských práv. Měli bychom podporovat svobodu spíše než stavět pasti.

Musíme se zaměřit na ta pravidla, která usilují o podporu podniků ve třetích zemích, které působí i do zahraničí, a jsou proti ostatním zahraničním subjektům. Tato pravidla se můžeme pokusit odstranit. Měli bychom být schopni rozlišit pravidla, která se přímo nebo nepřímo snaží chránit místní obyvatele nebo podniky. Sami jsme chránili naše průmyslové podniky tak dlouho, až byly dostatečně silné, aby se zařadily do mezinárodní konkurence. Jiným musím dát tutéž šanci.

  Christofer Fjellner (PPE-DE). – (SV) Vytvoření přístupu na trh znamená zrušení tarifů a netarifních bariér pro světový obchod. Je to mimořádně důležitá priorita pro obchodní politiku Unie. Nejenže vytváří obchodní příležitosti pro evropské společnosti, ale také jim umožňuje přístup k lepším a levnějším produktům z jiných částí světa. To posiluje celosvětovou prosperitu.

To je také záležitost, o které si myslím, že panuje tichá dohoda v Evropském parlamentu. To je potěšitelné v době, kdy je protekcionismus na pochodu na celém světě. Proto si také myslím, že sdělení Komise a zpráva pana Guardans Cambó jsou teď vítanější než kdykoliv jindy. Jsou opravdu velmi dobré.

V této rozpravě bych chtěl upozornit na jinou otázku, kterou nesmíme opomíjet – na druhou stránku otevřenosti. Myslím, že ty dvě věci patří k sobě. Evropské společnosti také potřebují otevřenost v Evropě, aby se mohly stát konkurenceschopnými globálně a mohly využívat přístupu na trh, který jsme schopni vytvořit v jiných zemích. V našem globalizovaném světě, kde stále více společností provozuje celosvětové dodavatelské řetězce, mohou být naše vlastní tarify stejným poškozením našich úspěšných podniků jako tarify, proti kterým bojujeme ve třetích zemích.

Mám konkrétní návrh pro pana komisaře, který by mohl při řešení této otázky trochu pomoci. Pokud mají podniky problém při obchodování s Unií, obracejí se na Solvit, který je vynikajícím nástrojem pro zvýšení mobility na vnitřním trhu. Pokud má firma problém s vývozem do země mimo EU, obrací se na Databázi přístupu na trh. To je také velmi důležité. Oba tyto systémy vytvářejí základnu pro jednání o tom, jak obchodování usnadnit. Doufejme, že bude možné vytvořit takovou databázi nebo Solvit i pro země dovážející do EU, které mohou narazit na stejné problémy.

Pokud to uděláme, pak budeme moci jak my sami tak i ostatní svět pokračovat na cestě směrem, který je příznivější pro volný obchod. Pak můžeme ukázat, že Evropa stojí v čele otevírání trhů, jak v zahraničí, tak doma.

  Leopold Józef Rutowicz (UEN). – (PL) Pane předsedající, zpráva pana Guardans Cambó se zabývá všemi oblastmi posilování partnerství na pomoc snazšího přístupu evropských vývozců na trhy třetích zemí.

Protekcionistické praktiky, nekalá konkurence a vztyčování byrokratických bariér často přístup na tyto trhy omezuje. Malé a střední podniky vytvářejí většinu pracovních příležitostí Evropě, ale mají největší problémy s vývozem. Jejich příležitosti jsou omezené vzhledem k nedostatku zdrojů potřebných pro výzkum, nové technologie, získání postavení na těchto trzích a přizpůsobení jejich výrobků a služeb jejich spotřebitelům.

Zpráva správně zdůrazňuje potřebu evropských, vládních a diplomatických zdrojů smysluplné pomoci malým a středním podnikům. Evropská unie by měla zlepšit svou logistiku a nabízet řádnou podporu malým a středním podnikatelům, aby mohli být na trzích třetích zemí aktivnější.

  Georgios Papastamkos (PPE-DE). – (EL) Podobně jako vy, pane komisaři, i my považujeme za problém nedostatek recipročních podmínek přístupu na trh a nerovnoprávné zacházení s evropskými výrobky, na které řada našich partnerů zaráží.

Například v textilním a oděvním průmyslu uplatňuje Unie průměrný tarif ve výši 9 %, což je jeden z nejnižších tarifů na světě. Na druhé straně mnoho konkurentů uplatňuje tarify až třicetiprocentní, společně s netarifními bariérami.

Proto nové ekonomiky také musí přijmout aspoň do určité míry zásadu reciprocity koncesí v souladu s jejich úrovní vývoje a jejich vlastní konkurenceschopností v daném odvětví. Ochrana práv duševního vlastnictví a geografické indikace na globální úrovni zůstávají značně nepřiměřené; to neutralizuje konkurenční výhodu vyšší přidané hodnoty evropských průmyslových a zemědělských výrobků.

Harmonizace mezinárodních regulatorních modelů a pravidel usnadňuje přístup na zahraniční trhy, ale nesmí vést k volnějšímu výkladu evropského regulatorního rámce ochrany prostředí, sociální ochrany, ochrany zdraví veřejnosti a ochrany spotřebitele.

Naopak: cílem je sbližování, ale ve smyslu zpřísňování pravidel. Zvláštní význam má klasifikace dovozu podle příslušných specifikací a požadavků, stejně jako hledání úspěšných metod řešení ekologického a sociálního podbízení.

A konečně bych chtěl zdůraznit, že malé a střední podniky musí být ve středu zájmu nové strategie přístupu na trh.

Blahopřeji zpravodaji a stínovému zpravodaji stejně jako panu komisaři. Vítáme iniciativu Komise týkající se nové strategie přístupu na trh.

  Zuzana Roithová (PPE-DE). – (CS) Pane komisaři, jsem rovněž přesvědčena, že delegace Evropské unie a nové týmy pro přístup na trhy působící ve třetích zemích potřebují podstatně silnější mandát a že by Komise měla přehodnotit své priority v rozmístění lidských zdrojů v delegacích Evropské unie a početně je posílit, zejména ty v Číně, Indii, Rusku či Brazílii. Ale i členské státy by se měly podstatněji podílet na lidských a finančních zdrojích těchto delegací, a to úměrně podle svých obchodních zájmů. Dále by Komise a i členské státy měly lépe spolupracovat s evropskými obchodními komorami, obchodními sdruženími a agenturami členských států ve třetích zemích, protože to je důležité pro výměnu informací mezi delegacemi, zastupitelskými úřady a evropskými podnikovými asociacemi. To by pomohlo zejména malým podnikům. Ovšem hlavním cílem naší strategie musí být reciprocita obchodních vztahů, a to zejména příkladně v Číně, a také důslednější vymáhání mezinárodního obchodního práva a ne nálepkovat je někdy – toto vymáhání – protekcionismem.

  Mairead McGuinness (PPE-DE). – Pane předsedající, zaujalo mne, že pan komisař byl jediný, kdo se zmínil o světových obchodních rozhovorech. Možná je to příležitost získat nějaké informace o nových příležitostech na trzích našich hlavních obchodních partnerů, které by nám úspěšná dohoda WTO přinesla. Ale řekl jste také, pane komisaři, že by toho mohla dosáhnout i nová generace dohod o svobodném trhu. Připouštíte porážku WTO? Možná byste nám měl podat aktuální informace, protože si myslím, že toto je jedna z klíčových součástí této rozpravy.

Mohl byste také vyjasnit některé obavy týkající se aktuální situace zemědělské části WTO? Existují obavy z dalších ústupků Unie na poli dovozních tarifů pro citlivé produkty, a  z některých velkých zvýšení tarifů, a dále je také otázka, jakého pokroku dosahuje Světová obchodní organizace v oblasti nezemědělského zboží a služeb. Myslím, že byste nám v rámci této rozpravy měl poskytnout aktuální informace i o tomto.

  Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk (UEN). – (PL) Pane předsedající, v rámci našeho příspěvku k této rozpravě bychom chtěli upozornit na tři věci. Především je pro Evropskou unii zásadní přijmout pevný a jednoznačný postoj v každé situaci ohrožení vývozních zájmů členského státu nekalými praktikami třetích zemí. V této souvislosti bychom měli ocenit postoj Evropské unie v případě embarga bránícího přístupu polských masových a zemědělských výrobků na ruský trh. Bohužel tento postoj vůči Rusku byl přijat až po víc než roce omezení polského vývozu do Ruska, a poté, co Polsko využilo svého práva veta pro zadržení příprav dohody mezi Ruskem a Evropskou unií.

Za druhé otevření unijních trhů pro zboží a služby třetích zemí by mělo být postaveno na zásadách reciprocity. Unie jako celek by proto měla monitorovat, zda vývozci z třetích zemí zahrnují do svých výrobních nákladů příspěvky na zajištění shody s ekologickými normami a sociální zabezpečení pracovníků ve svých zemích. Evropské výrobky budou vždy v konkurenci na světových trzích poraženy, pokud do ceny konkurenčních výrobků tyto náklady nebudou zahrnuty.

Za třetí je třeba velmi opatrně otvírat unijní trh zemědělským výrobkům ze třetích zemí. Pokud by se trh otevřel úplně, mnoho odvětví evropského zemědělství by prostě přestalo existovat, což by ohrozilo bezpečnost evropských potravin.

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Pane předsedající, otevřené ekonomiky a trhy jsou rysem současného tržního hospodářství 21. století. Je to první předpoklad globální ekonomiky. Ne všechny hospodářské podniky jsou však schopny se vyrovnat s konkurencí, zejména pokud není vždy čestná a je ovládána velkými a mocnými.

Jak velké tak malé firmy mohou dovážet, ale velké firmy mají více příležitostí k rozvoji vývozu. To je proto, že vstup na nové trhy vyžaduje značné investice do propagace a nastavení celého logistického systému. Proto se zdá vhodné pro malé a střední podniky postupovat při rozvoji vývozu společně.

Měla by být povolena určitá míra státní podpory vývozu, především v oblasti know-how. I na úrovni WTO by mělo být dosaženo dohody o rozvoji obchodu mezi malými a středními podniky. Zejména je důležitá dostupnost informací o společnostech aktivních na globálním trhu. Měla by se zlepšit kvalita obchodu a prioritně by mělo být prosazováno vytvoření rovnoprávných příležitostí pro vstup na trh.

  Peter Mandelson, člen Komise. − Pane předsedající, rád bych vám a všem ostatním váženým poslancům poděkoval za konstruktivní a užitečnou rozpravu o této vynikající zprávě. Jsme zvlášť vděčný poslanci, který žádal přehodnocení obsazení delegací Komise v klíčových ekonomikách. Myslím, že to byl vynikající návrh, který bez váhání sdělím svých kolegům. Mohl bych vám sdělit podrobnosti o malém počtu lidí pracujících například na obchodních záležitostech v Číně v porovnání s podstatně větším počtem lidí pracujícím na velmi malé rozvojové pomoci a spolupráci v této zemi, a to nechávám stranou miliardy, které jsou v sázce pro obchodující Evropu. Ale neudělám to. Prostě návrh strčím do kapsy a předám slovo.

Určitě to neznamená, že bych obhajoval dohody o volném obchodě na úkor rozhovorů o světovém obchodě. Každý, kdo zná strategii globálního evropského obchodu, kterou jsme předložili v listopadu 2006, si jistě uvědomuje, že moje obhajoba podrobných, všestranných dohod o volném obchodě, které by skutečně přispěly k rozšíření světového obchodu, místo aby mu bránily, je rysem našeho přístupu při našem současném závazku vůči rozhovorům v rámci WTO – jednacímu kolu z Dohá. Mohu vážené poslance ujistit, že pokračuji v přispívání k jejich úspěchu a nejde mi o to, aby selhaly. Fámy o budoucích nepřijatelných nebo nevhodných ústupcích v oblasti zemědělství jsou nepodložené. Vlastně jediná fáma, kterou jsem o těchto neoprávněných ústupcích zachytil, pocházela dnes od ministra zahraničního obchodu Irska ve Výboru pro všeobecné záležitosti. Tyto fámy se zdají obíhat jen v relativně malé zájmové skupině.

Faktem zůstává, že v zemědělství – a  v dalších oblastech rozhovorů z Dohá – půjdeme tak daleko, jak bude pro nás rozumné, abychom přispěli k úspěchu rozhovorů o světovém obchodě, ale nakonec to musí být v mezích mandátu, který nám byl udělen reformou SZP 2003.

Je pravda, že máme dva nové texty k jednání předložené předsedy jednajících skupin v posledních týdnech. O zemědělství mám text, ve kterém se nám ne všechno líbí, ale který neobsahuje nic, co bychom nemohli řešit nebo co by překračovalo náš mandát.

V případě přístupu na nezemědělský trh – na trh průmyslového zboží – není situace podle mého názoru tak uspokojivá. Zde nový text předložený předsedajícím jednání ještě více rozmělnil, místo aby mu dal pevnější základ. Lituji toho, ale zase je to něco, s čím můžeme pracovat a co můžeme projednávat a řešit.

Tyto rozpravy by nebyly tak příjemné, kdyby nebylo příspěvků pana Schlytera. Kdykoliv promluví on, vždy se cítím posílen ve svém osobním závazku a přesvědčení ohledně volného obchodu. Jeho vstupy mne vždy přesvědčí, že jsme na správné cestě. Není to otázka ubohé malé Evropské unie, která bojuje proti mocným obrům nových ekonomik, ani otázka agresivní šikany Komise v otázkách obchodu, kde bychom bez přemýšlení nebo bez konzultace usilovali o vnucení našich zájmů ostatním.

Skutečnost je taková, že ti z nás, kteří věří v mezinárodní obchod, hledají rovnováhu a my hledáme reciprocitu, ale také vzájemné výhody. Pokud usilujeme o otevírání zahraničních trhů, neděláme to jen pro své uspokojení nebo pro uspokojení našich vlastních zájmů a potřeb. Přispíváme tím rovněž k růstu hospodářství, o jejichž větší otevření usilujeme.

Samozřejmě liberalizace hospodářství je něco, čeho je potřeba dosahovat postupně. Je to proces postupných krůčků, nikoliv proces velkého třesku nebo náhlého šoku. Skutečností je, že nové hospodářské systémy by měly z většího otevření se světu prospěch. To totiž znamená užitečnou konkurenci, která stimuluje inovaci a posiluje produktivitu těchto hospodářství, snížení nákladů místního průmyslu, nižší ceny zboží pro spotřebitele a vstup kapitálu, technologií, tvůrčího ducha a moderních řídících dovedností do těchto nově vznikajících hospodářství.

Skutečností je, že tento proces otevírání a integrace globálního hospodářství zajišťuje růst a posilování nových hospodářství, umožňuje jejich podnikům růst, přináší jejich lidem pracovní příležitosti, které jsou tolik potřeba, a napomáhá vytváření produktů a služeb pro export za účelem růstu podílu těchto hospodářství na mezinárodním obchodě. Jinými slovy otevírání plodí další otevírání, obchod plodí další obchod. Naše prosperita a naše příležitosti plodí příležitosti pro ty, kdo žijí a pracují v těchto nových společnostech. Jinými slovy jedná se o bezúhonný proces, a to je to, o čem hovořil náš zpravodaj ve své báječné zprávě.

Závěrem bych chtěl říci, že jakmile dojde na místní zásobování, je skutečně důležité podporovat kapacity nových ekonomik a rozvojových zemí pro zásobování vlastních trhů. Avšak pokud by to pro tyto ekonomiky znamenalo vyšší náklady, neefektivnost, nedostatek transparentnosti a  v některých případech dokonce korupci, na koho by to nejvíce padalo? Odpověď je na místní lidi, na místní pracovníky a daňové poplatníky nových ekonomik a rozvojových zemí, kteří si stěží mohou dovolit takové náklady na sebe vzít.

Proto je důležité do strategie státních nákupů a chování nových ekonomik vnést otevřenost a transparentnost. Účelem není jen potěšit a uspokojit „ubohou malou“ Evropskou unii.

  Ignasi Guardans Cambó, zpravodaj. − Pane předsedající, není už mnoho co dodat. Především mi dovolte poděkovat ještě jednou všem, kdo obohatili tuto rozpravu, nejen dnes, ale od okamžiku, kdy začala, prostřednictvím svých příspěvků, pozměňovacích návrhů a také neformálního rozhovorů, které jsme vedli a které vyústily v konečnou podobu textu, který není jen dílem jednoho zpravodaje, ale všech zúčastněných.

Většina z nás se shodla na diagnóze, a proto jsem byl velmi překvapen tónem některých připomínek Zeleného rohu této sněmovny. Bylo by zajímavé, kdyby kolega, o kterém mluvím, šel a prohlédl si výsledky a důsledky volného obchodu na místě a na vlastní oči, a pak jít a vysvětlit například střednímu podniku blízko Barcelony, kde bydlím, že se jednalo o „koloniální přístup“. Mohl bych uvést tolik společností, které bojují o to, aby mohly vyvážet, a přitom velká část jejich činnosti je na vývozu závislá. Mohl by zkusit říct dělníkům v těchto továrnách, že jednají jen jako evropští kolonizátoři, kteří se snaží zvětšovat podíl na trhu vývozu pro výrobek, který vyrábějí, když pokud by Čína zavedla bariéry, které by jim zabránily ve vývozu toho, co vyrábějí, znamenalo by to pro ně ztrátu zaměstnání.

To nejsou jen silná slova o silných evropských společnostech, které se chovají koloniálně, je to něco mnohem skutečnějšího. I když každý má právo dívat se na věci tak, jak sám uzná za vhodné, musím říci, že názor, že se jedná o „kolonialismus“, mne opravdu překvapila a mnoho vývozců v mé zemi by ji mohlo považovat až za komickou.

Je však jasné, že obecně se na diagnóze shodujeme, a že to, co Komise tvrdí dnes, je něco, co začala Rada, Komise převzala a dnes podporuje i Parlament, což samozřejmě znamená pro nás velkou odpovědnost, pane komisaři, protože máme opravdu společný postoj. A dovolte mi znovu zdůraznit, že se jedná o dynamický proces a novou strategii, s některými opravdu novými prvky, které je třeba sledovat. Rád bych citoval jeden bod zprávy, který zdůraznil i náš kolega a který se vám tak líbil: „vyzývá Komisi, aby přehodnotila své priority týkající se rozmístění lidských zdrojů v delegacích Evropské unie a posléze aby je početně posílila, s cílem poskytnout větší počet pracovníků pro zahájení činnosti a zajištění úspěšného fungování týmů zabývajících se otázkami přístupu na trh.“ Totéž mimo jiné platí i o tom, co zpráva praví o malých a středních podnicích. Tato zpráva obsahuje mnoho nových věcí a přejeme vám hodně úspěchů při jejich naplňování.

  Předsedající. − Rozprava je uzavřena.

Hlasování se uskuteční v úterý 19. února 2008.

Písemná prohlášení (článek 142)

  Tokia Saïfi (PPE-DE), písemně. – (FR) Konkurenceschopnost evropského průmyslu musí být jádrem programu Společenství, protože jen ona nám umožní vytvořit pracovní příležitosti pro schopné, podpořit hospodářský růst Evropy, zaručit přetrvání evropského systému veřejného blaha a zajistit, aby Evropa zůstala jednou z hlavních obchodních velmocí 21. století.

Aby se tato konkurenceschopnost udržela, musíme zavést podmínky přístupu na trh, které by byly čestné, rovnoprávné a reciproční. Evropský trh je jedním z nejotevřenějších a nejkonkurenceschopnějších na světě, hlavně díky právo na volnou soutěž, které zaručuje otevřené a čestné obchodování v rámci EU.

Nicméně Evropská unie přesto dosud čelí četným obchodním překážkám v obchodu se zeměmi mimo Unii, protože trhy hlavních obchodních partnerů Unie nepřestavují stejný stupeň otevřenosti a transparentnosti jako unijní trh. Proto musíme uskutečnit ihned opatření pro znovuzavedení recipročních podmínek přístupu na trh třetích zemí a především nových ekonomik, a boj proti restriktivním obchodním praktikám. Musíme jednat rychle a rozhodně, abychom zjistili plný a neomezený přístup našich malých a středních podniků na všechny trhy, především v odvětví státního zásobování.