Doslovný záznam ze zasedání

Pondělí, 18. února 2008 - Štrasburk

27. Reforma nástrojů ochrany obchodu (rozprava)

  Předsedající. − Dalším bodem programu je prohlášení Komise o reformě nástrojů na ochranu obchodu.

  Peter Mandelson, člen Komise. − Pane předsedající, jsem rád, že mohu kladně reagovat na dvě věci, které byly dnes večer parlamentu proneseny. Jsem velmi rád, že se mi podařilo zavčas se vrátit z Kyjeva, abych tak mohl učinit.

Nejprve bych chtěl poděkovat Parlamentu za pozvání a za příležitost vyslovit toto prohlášení o ochraně obchodu. Rád bych poděkoval Parlamentu za jeho podrobný zájem o tuto složku, o kterém svědčí jak naše plenární diskuse, tak diskuse ve Výboru pro mezinárodní obchod.

V roce 2006 se Komise a Výbor dohodli na potřebě přezkumu nástrojů ochrany evropského obchodu. Záměrem tohoto přezkumu bylo zajistit, aby základní evropské nástroje chránily evropské pracovníky a podniky před nečestným obchodováním a nadále působily co nejúčinněji, především s ohledem na dramatické změny globálního hospodářství, kde evropské firmy provozují globální zásobovací řetězce a kde je směs hospodářských zájmů evropských podniků nevyhnutelně stále složitější a obtížnější posoudit a uspokojit.

Po našem přezkumu a veřejné konzultaci a  s podporou univerzity jsem se svými funkcionáři vypracoval sadu návrhů na úpravy evropských pravidel ochrany obchodu, které by zlepšily dostupnost, transparentnost a rychlost a jasnost z pohledu podniků. Tato pravidla by podle našich návrhů zahrnovala například lepší přístup k dokumentům, větší pomoc malým podnikům poskytovanou systémem ochrany obchodu a rychlejší opatření.

Navrhovali bychom také sestavením směrnic vyjasnit uplatnění pravidel Evropské unie ve dvou důležitých oblastech. Za prvé při zvažování, jaký podíl výroby mimo Evropu by pro společnost znamenal, že by přestala být považována za evropskou pro účely našich šetření a posouzení ochrany obchodu.

A za druhé ve vztahu k určování, co je v zájmu Společenství, které by nám umožnilo určit, že úkon na ochranu obchodu je skutečně širším hospodářským zájmem Evropské unie – což je něco, co je podle mého stále složitější a obtížnější analyzovat, kde situace nejsou tak přímočaré a černobílé, jak by se mohlo jevit na první pohled, nebo jak tomu bylo v klasickém fungování mašinérie ochrany obchodu v minulosti.

Záměrem v obou těchto oblastech je především kodifikovat zavedenou praxi, což by vedlo k jasnosti a předvídatelnosti pro podniky a napomohlo rozhodování ve sporných případech, na které v poslední době narážíme a jejichž počet se podle mého bude v následujících letech spíše zvyšovat než snižovat.

Ať už se díváte jakkoliv na prospěch nebo neprospěch boje proti podbízivosti, je to myslím užitečná věc, která by měla být zlepšována a vyjasněna a ošetřena směrnicemi, aby byla zajištěna větší jistota a předvídatelnost pro ty, kdo o použití těchto nástrojů žádají.

Návrhy v této oblasti by byly vyvážené. Odrážely by zlatý střed rozpravy mezi všemi zainteresovanými stranami a členskými státy. Není důvod a není výhodné posunovat těžiště návrhu a fungování našich nástrojů ochrany obchodu ani na jednu, ani na druhou stranu škály názorů Evropské unie na předmět ochrany obchodu. Je nutné navrhnout a určit cestu, která nás obecně řečeno povede přímo středem.

Ačkoliv jsou naše pokusy často nahlíženy jako pokus odchýlit se jedním nebo druhým směrem, tohoto dojmu mohou nabýt jedině lidé, kteří nemohli vidět naše předběžné závěry a návrhy, protože v nich není nic, co by oslabovalo naši schopnost vypořádávat se s nekalými obchodními praktikami, a nic, co by v zásadě měnilo základ fungování našich nástrojů na ochranu obchodu.

Avšak z konzultací jasně plyne, že tato otázka je politicky citlivá a vzbuzuje bouřlivou rozpravu, a nutno přiznat i jisté neshody.

Balík návrhů, který by vyvažoval různé postoje v rozpravě mezi sebou, by podle mého názoru nedostal potřebnou podporu, a je lepší stavět na konsensu než snažit se smiřovat momentálně nesmiřitelné názory na to, jaké vyjasnění a jaké reformy by se měly odehrát.

Politické prostředí, ve kterém se o této věci diskutuje, není jednoduché. Někteří tvrdí, že v okamžiku, kdy tlačíme partnery, jako je Čína, aby obchodovali čestně, nesmíme riskovat ani zdání, že Evropská unie sníží úroveň ochrany obchodu. Žádná taková motivace, žádný takový záměr neexistuje, ale někteří tvrdí, že ani riskovat takový dojem by nebylo v daném okamžiku rozumné.

Navíc pravidla projednávaná v rámci jednacího kola v Dohá, především text předsedy, značně otřásly mezinárodním TDI (index rozvoje obchodu), díky překvapivému a upřímně řečeno nepřijatelnému obsahu textu. Myslím, že se dosud nestalo, že by text předsedy na jednáních v Dohá dostal méně podpory členů WTO než tento text předsedy o pravidlech.

Ale hlavně naším cílem je posilovat jednotu působení nástrojů na ochranu obchodu, aby byly funkčnější, a já jako komisař nemám tuto jednotu oslabovat.

Ve skutečnosti tato jednota, kterou bych tak rád viděl mezi našimi členskými státy, dosud neexistuje v dostatečné míře. To neznamená, že jedna strana této rozpravy je správná a druhá nemá pravdu, to jen znamená, že obě strany musí pokračovat na cestě k dosažení většího konsensu a upřímně řečeno většího smyslu pro solidaritu v kontextu fungování těchto nástrojů.

To navrhuji podpořit. Budeme pokračovat v konzultacích o myšlenkách, které jsme vyslovili, a  v budování shody na základě našich zkušeností.

Rád bych zakončil jedním postřehem. Tlak, který plyne ze změn ve světovém hospodářství a který dopadá na náš systém ochrany obchodu, bude pokračovat. Nemůže pominout; spíše se bude zvětšovat. Naše schopnost dosahovat tradičního konsensu a solidarity bude menší, nikoliv větší, což zvýší odpovědnost Komise při vyhledávání cesty mezi všemi těmi rozmanitými a navzájem soupeřícími zájmy a názory podniků a členských států na tyto otázky.

Věřím, že budoucnost vyvolá potřebu jasných směrnic, které jsme původně navrhli. Otázky, kterými jsem začal tento přezkum, budou existovat ještě za půl roku, za rok i za dva, a já pevně věřím, že budou zavčas zodpovězeny.

Naší výzvou je společně najít hospodářsky a politicky důvěryhodné odpovědi a Komise bude pokračovat v práci s tímto vědomím.

  Christofer Fjellner, jménem skupiny PPE-DE. – (SV) Děkuji vám pane Mandelsone. Když jste zde stál naposledy, mluvil jste o potřebě reformy nástrojů ochrany obchodu. Hovořil jste přesvědčivě o tom, jak globalizace a globální dodavatelské řetězce změnily podmínky pro nástroje na ochranu obchodu a jak je proto potřeba je modernizovat, aby zůstaly účinnými a odrážely zájmy Společenství. Všechno, co jste tehdy řekl, je stále pravda. Potřebujeme reformu těchto nástrojů.

Od té doby se však ukázalo, že realizace této reformy bude velmi obtížná. Konflikty mezi evropskými podniky a členskými státy jsou velké. Ale to nezmenšuje potřebu reformy, spíše naopak. Skutečnost, že všechno je tak infikované a že případ od případu vidíme stejné bojové formace tvořené podle stejných předvídatelných vzorců, podle mého domnění ukazuje, že potřebujeme změnu. Potřebujeme nové zaměření na podstatu a konsensus, který by nás sjednocoval.

Nyní je reforma odložena a zdá se značně vzdálená. Jistě i ostatní toho litují jako já. Ale hádat se o tom, čí vina to je, zda je to vina členských států, Komise, nebo který členský stát zahodil flintu do žita, je bezpředmětné. Hra na vzájemné obviňování nikomu nic dobrého nepřinese.

Proto i když byl návrh na okamžik pozastaven, myšlenka nesmí být pohřbena. Nesmíme na tuto záležitost zapomenout. Musíme pokračovat v rozpravě o ní a zaměřit se na to, na čem se skutečně shodneme. Myslím, že toho není málo. Všechno je to o transparentnosti a otevřenosti. Také je to asi o jasnějších pravidlech zajišťování zájmů Společenství. A možná i o tom, jak modernizovat definici unijního průmyslu.

Ale to předpokládá, že nenecháme rozpravu usnout a budeme v ní pokračovat a hledat kompromisy. Doufám, že to budeme dělat tady na půdě Evropského parlamentu. A také doufám, že členské státy a Komise budou v rozpravě pokračovat také.

  Jan Marinus Wiersma, jménem skupiny PSE. – (NL) Pane předsedající, rád bych začal poděkováním panu komisaři za jeho projev a za jeho upřímné přiznání dilemat, kterým čelí při rozhovorech se svými kolegy a  s členskými státy o reformách mechanismu ochrany obchodu Evropské unie. To je jedna věc a jsem rád, že jste také otevřeně přiznal, proč nemůžete přijít s vašimi návrhy hned, protože je velmi složité dosáhnout dohody v rámci Unie o tom, jaká je v tomto okamžiku nejlepší cesta vpřed.

Dále pan komisař zdůraznil, že je důležité najít cestu k vybudování mostu mezi zeměmi, které si hlavně vydělávají obchodováním, a těmi, které mají nejvíce z vlastní výroby. Já sám pocházím z obchodní země, Holandska, ale dobře chápu obavy, které mají země jako Franci nebo Německo, které mají velkou výrobní základnu, z vývoje globálního obchodu a jeho ochrany. Pro ně to znamená také potřebu ochrany vlastního průmyslu. Je proto velmi důležité najít tento most a je rovněž důležité, aby pan komisař chtěl vyvíjet v tomto směru konkrétní úsilí.

Myslí, že toto je věc, o které by bylo potřeba diskutovat. Nesmíme se bát mluvit o potřebě reformy těchto nástrojů ochrany obchodu, protože čelíme prudkým změnám mezinárodního hospodářství. O čem tedy potřebujeme diskutovat? Schválně říkám diskutovat, protože ani sám neznám ještě všechny potřebné odpovědi. Musíme diskutovat o transparentnosti systému, o potřebné větší pružnosti, o lepší definici toho, co je evropská společnost, a o společenských a ekologických dopadech z pohledu určování zájmů Evropského společenství. Toto jsou body, o kterých by Parlament měl diskutovat, a u kterých bychom se měli snažit učinit závěry, které bychom pak mohli sdílet s panem komisařem.

Myslím, že je příliš brzy i pro mou vlastní skupinu přijít s konkrétními návrhy na to, jak by se to mělo provést. Jsme ochoten zahájit rozpravu o potřebě reformy a pak přemýšlet, jak definovat tu řadu oblastí, ve kterých bychom rádi udělali víc práce. To bude znamenat rozsáhlé diskuse i  v rámci mé skupiny, stejně jako v rámci Rady a Komise. Pokusme se o to. Souhlasím s panem komisařem. Ať už to bude trvat půl roku, rok nebo dva roky, alespoň začněme. Nemůžeme prostě ignorovat skutečnost, že ve světě, včetně světového hospodářství, probíhají změny, a že náš systém ochrany obchodu se musí těmto změnám přizpůsobit. To se mi zdá jako důležité východisko rozpravy a jsem rád, že pan komisař byl tak upřímný při informování o problému, kterému sám čelí.

  Carl Schlyter, jménem skupiny Verts/ALE. – (SV) Děkuji vám, pane komisaři. Rozpravy s vámi jsou vždycky zajímavé! Také se domnívám, že čestný obchod je lepší než volný obchod a samozřejmě že obchod na bázi solidarity se slabším partnerem je důležitější než formálně čestný a reciproční obchod.

Ale teď k TDI, indexu rozvoje obchodu.

Pokud jde o zbytek, asi bychom si měli navzájem prohlédnout knihovny a možná se seznámit s pozadím nad šálkem čaje rooibos? Jinak můžete se mnou dojít k návrhu na odmítnutí, až začnu být politicky aktivní a setkám se se svými dětmi na ulici v Brazílii.

Ale zpátky k indexu TDI. CO je to evropský podnik? Nyní je obtížné ho definovat a může být pak stejně obtížné tuto definici uplatňovat. Jaký zájem je skutečný zájem Společenství? Spotřebitelé? Dobrovolné organizace? Malé podniky? Velké společnosti? To není vůbec lehké definovat, což znamená, že tento nástroj je momentálně těžké uplatnit, s výjimkou několika jasných případů.

Toto všechno postrádá jeden důležitý rozměr, a myslím, že by bylo velmi zajímavé, kdybyste se k němu mohl vrátit, až budete předkládat své návrhy. Copak by ekologické a společenské podbízení nemělo být postaveno na roveň s přímým podbízením? Jaký je rozdíl mezi tím, když firma obejde opatření na ochranu životního prostředí a společenská ustanovení o hodnotě miliard Euro, nebo dostane miliardu Euro státní podpory? Bylo by zajímavé, kdybyste si mohl promluvit s WTO a zjistit, zda jsme schopni v této otázce pokročit.

  Helmuth Markov, jménem skupiny GUE/NGL. – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, abych byl upřímný, jsme rád, že navrhovaná reforma nástrojů na ochranu obchodu selhala. Snažil jste se protlačit reformu TDI jejím zařazením do strategie pro globální Evropu. I kdybychom předpokládali, že by tato reforma mohla být úspěšná, je zcela jasné, že potřebujeme posílit tyto nástroje tam, kde mohou být užitečné, spíše než jejich úplným zrušením. Tento druhý cíl byl však účelem vašeho sdělení v listopadu 2007. Přehlédl jste velkou většinu, která byla pro zachování stávajícího systému, i když proti jeho zachování a pro jeho postupné narušování byla jen menšina. To, že reformní projekt měl důvod k pozastavení na úrovni Komise, ukazuje, že velká většina členských států a řada z vašich vlastních kolegů považovala tyto návrhy za nepřijatelné a namířené na malou, ale velmi hlasitou lobbyistickou skupinu.

Kdo by byl měl z této reformy prospěch? Ne evropští pracovníci, kterým hrozí, že přijdou o práci, protože velké společnosti budou chtít využít vámi proklamované konkurenční výhody nových ekonomik. Ani pracovníci z těchto zemí, kteří by museli snášet nepřijatelné pracovní podmínky, a určitě ani evropské firmy – a teď mluvím jako podnikatel – které provádějí své výrobní operace v souladu s platnými evropskými zákony a neplánují prudce zvednout své zisky zneužíváním nedostatečných ekologických a sociálních norem určitých třetích zemí.

Tyto návrhy nemají nic společného s čestností a spravedlností v globálních obchodních vztazích a vztazích mezi společnostmi. Vlastně hlavními příjemci těchto výhod by byli velcí dovozci, kteří jsou přirozeně dotčeni každým pokusem omezit jejich zneužívající praktiky. Hlavní prospěch by měli velcí velkoobchodníci a distributoři, kteří neberou v úvahu zájmy spotřebitelů, a kteří rádi zakrývají skutečnost, že spotřebitelé jsou také pracující, občané a daňoví poplatníci. Prospěch by měli v EU ti, jejichž hlavním zájmem je jejich zisk, a kteří zapomínají, že Evropská unie se má rozvíjet především na zásadách vzájemné solidarity a podpory.

Systém TDI, který máme zaveden, není dokonalý, ale je to systém, který funguje nejlépe na světě. Náhodou to není jen můj názor; vy – Komise – jste v roce 2006 realizovali studii, která dochází k témuž závěru. Měli bychom počkat, co se v oblasti rozvoje světového obchodu odehraje, než v této oblasti zavedeme nové reformy. Takové reformy by měly brát v úvahu, co dělají naši obchodní partneři, a ne jen jednostranně rušit jakékoliv zákonné mechanismy na naši ochranu před podbízením: zákonné mechanismy, které jsou založeny na mezinárodně dohodnutých pravidlech.

Bohužel musím dodat, že se nemohu ztotožnit s chováním Komise při uplatňování TDI v roce 2007. mnoho členských států a dalších zainteresovaných stran protestuje, že změny navrhované Komisí nabyly účinnosti dřív, než Rada a Parlament měly možnost k nim zaujmout stanovisko. GŘ Obchod z vlastní iniciativy nedávno prostě zrušilo některé zavedené zásady institucionální spolupráce. V důsledku toho tato spolupráce zcela ustala. Doufám jen, a prosím vás, abyste zajistili, aby tento způsob spolupráce mezi Komisí a Parlamentem nepokračoval dál. Rád bych vás také požádal, abyste předložili hlavní návrhy na rámec TDI Výboru pro mezinárodní obchod a vážně si o nich pohovořili s Parlamentem, než nabudou účinnosti.

  Daniel Caspary (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, tento problém byl v posledních dnech a týdnech na některé lidi příliš. Někteří členové výboru měli téměř infarkt, když si přečetli první návrh zprávy.

Komise iniciativu pozastavila, protože by jste byl zjevně vyčerpán úkolem vytvořit reformní návrh, který by byl schopen si zajistit většinový souhlas. Naše parlamentní administrativa na to také nestačila a dnešní rozpravu dala na program pod nesmyslným názvem „Stanovisko Komise – reforma nástrojů ochrany obchodu, zatímco na seznamu řečníků se objevuje název Reforma nástrojů ochrany spotřebitelů, což není o moc lepší. Když se ohlédnu na veřejnou galerii, vidím, že zástupci veřejnosti byli také vyčerpáni a odešli do restaurace nebo domů. Možná někdo ještě sleduje rozpravu na Internetu a doufám, že ještě udržíme pozornost tady ve sněmovně.

Považuji za značně politováníhodné, že Komise nebyla schopna vytvořit návrh reformy, který by dokázal zajistit většinu v Radě a  v Parlamentu. Je to asi proto, že teď není na podobnou reformu vhodná doba, ale stejně nikdo zde nepředpokládal, že by reforma mohla dopadnout tak špatně.

Co je teď důležité? Nejprve by Komise měla informovat Parlament včas o svém záměru znovu se touto reformou zabývat a zapojit nás do všech jejích fází. Dovolte mi především upozornit vás na právo spolurozhodování podle Lisabonské smlouvy.

A za druhé, budou se teď reformy protahovat zadními vrátky, bez rozhodnutí Rady a Parlamentu? Nebo se budete, pane komisaři, jak bylo právě řečeno, snažit obnovit důvěru? Nástroj ochrany obchodu musí být uplatňován podle stávajících pravidel a praxe.

A za třetí, proč provádíte personální změny v příslušném oddělení právě teď? Budeme v nadcházejících týdnech chování Komise a GŘ Obchod velmi pečlivě sledovat.

  Erika Mann (PSE). – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, určitě to nemáte snadné. Vaše portfolio patří k těm nejtěžším. Oblast obchodu/obchodu zaměřeného mimo EU, čelí zcela novým výzvám. Roky už hovoříme o globalizaci, ale myslím, že teprve teď začínáme chápat, co to vlastně je.

Ve svém slavném projevu v Berlíně jste řekl, že Evropa čelí novým výzvám a že od konce války se tyto výzvy změnily, protože úhel pohledu už není Berlín nebo Paříž, ale Mumbai, Šanghaj a další velká města nově vznikajících ekonomik. Sdílíme váš názor. Máte zcela pravdu. Vidíme věci přesně tak, jako vy. Vidíme výzvy, kterým Evropská unie musí čelit v novém mezinárodním a globálním kontextu. Čína je skutečností. Není to jen mýtus nebo představa; Čína se stala skutečností a symbolem změny pro nás všechny. Otázkou je, jaké závěry z toho vyvodíme. Vy z toho vyvozujete, že budeme muset změnit nástroje. Že musíme čelit výzvám úpravou nástrojů ochrany obchodu nebo jiných oblastí.

Moje skupina nenašla definitivní odpověď, ale má určitě daleko více pochybností. Jak můžete slyšet, tyto pochybnosti má ve sněmovně víc lidí. Máme pochybnosti, protože tyto nástroje ochrany prokázaly jejich opodstatněnost. Nástroje ochrany jsou do určité míry pružné. Mohou být interpretovány různě. Mohou brát do úvahy různé průmyslové zájmy a mohou různě vykládat zájmy Společenství. Test může být uplatněn různě, a ne, není vždycky dokonalý.

Náhodou vím, že jste neudělali moc chyb. Sama dokáži označit dvě místa, kde bylo hodnocení nesprávné, ale myslím, že by to byl i případ nových nástrojů. Kam tedy směřujeme? Říkáte, že byste chtěli pokračovat v této cestě a chcete navázat dalšími konzultacemi. Ještě jste nezavřeli krám. Kam by nás tato cesta měla zavést? K čemu by měly být ty konzultace? Jak chcete konzultovat s touto sněmovnou a odpovědným výborem? Toto jsou tři otázky, které vplývají z toho, na co se ptali moji kolegové. Byla bych vám velmi vděčna za nějaké informace, protože každý den dostáván emaily na toto téma. Jsou změny probíhající ve vašem GŘ známkou toho, že usilujete o restrukturalizaci s ohledem na nadcházející komunikaci? Jsou technické změny, které zjevně ve vašem GŘ probíhají, takovým ukazatelem? Může být neuplatnění nástrojů ochrany obchodu v roce 2007 také vykládáno jako jeden z ukazatelů, nebo je to jen náhoda a ve hře jsou spíše jiné faktory?

  Tokia Saïfi (PPE-DE). – (FR) Pane předsedající, Komise se rozhodla odložit projekt reformy nástrojů ochrany obchodu a já, pane komisaři, toto moudré rozhodnutí vítám, protože pomůže udržet boj proti nekalé konkurenci. Tyto nástroje jsou opravdu základní součástí našeho obchodního systému, protože zajišťují, že společnosti, především malé a střední, které jsou prvními oběťmi podbízení, mohou fungovat v čestném a stabilním konkurenčním prostředí, které zase zajišťuje zdravé hospodářství.

Proto bych chtěla zopakovat, co řekl pan Verheugen na konferenci o textilu, která se konala koncem minulého týdne v Miláně: „Nástroje ochrany obchodu jsou prospěšné pro konkurenceschopnost našeho průmyslu a nikdy by neměly být považovány za nástroj protekcionismu“. Myslím si, že tím je řečeno vše. Tyto nástroje nejsou rouškou ochrany průmyslu Společenství před svobodným rozvojem mezinárodního obchodu, ale spíše způsobem posílení jeho konkurenceschopnosti obnovou normálního konkurenčního prostředí tam a tehdy, kde a kdy je to nutné.

Nedá se tedy tvrdit, že oslabením uplatňování těchto nástrojů budeme lépe schopni přizpůsobit obchodní politiku Evropské unie měnícímu se globálnímu hospodářství. Skutečností je pravý opak, protože zájmy výrobců by byly rozmělněny a opatření, která by byla bývala učiněna, by byla nepřímo podpořila přesun výroby a migraci našich středisek výzkumu a inovací.

Evropa musí hrát v dnešním globalizovaném světě roli ochránce. Pokud máme zůstat konkurenceschopní, nesmíme oslabovat naši ochranu při jednání s našimi partnery, ale musíme respektovat pravidla čestného a rovnoprávného globálního obchodu.

  Kader Arif (PSE). – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, to, co bylo právě řečeno, ukazuje, že váš návrh byl přinejmenším kontroverzní. Na počátku však neměla probíhat rozprava. Komise zahájila nezávislou studii a veřejnou konzultaci, které obě naznačily existenci širokého konsensu o účinnosti a stabilitě současného systému. Jediná zlepšení, která různé strany požadovaly, byla větší transparentnost, rychlost a lepší přístup pro malé a střední podniky.

Avšak Komise zamaskovala tuto skutečnost a zavedla reformu, která vejde do dějin pro velký odpor, který vyvolala. Odbory a podniky společně s většinou členů Rady protestovaly proti plánu, který ohrožoval schopnost Unie chránit se před nekalými obchodními praktikami.

Komise svůj návrh stáhla a já jsem velmi rád, že se tak stalo. Přístup, který prosazovala, byl ve skutečnosti nebezpečný a zasel zárodek rozkolu. Rád bych připomněl, že úkolem Komise je zajišťovat solidaritu mezi členskými státy a respektovat různé zájmy, které existují, nikoliv stavět proti sobě spotřebitele a pracovníky, dovozce a výrobce. Pane komisaři, rád bych vám připomněl, že jakýkoliv reformní projekt vyžaduje dvě věci: brát v úvahu doporučení a výsledky vlastních šetření a informovat poslance této sněmovny předem o přesném směru, kterým se návrh bude ubírat, zejména pokud jde o jeho sporné aspekty.

  Elisa Ferreira (PSE). – (PT) Pane předsedající, pane komisaři, chtěla bych jen krátce blahopřát panu Mandelsonovi k jeho rozhodnutí nepokračovat s přezkumem nástrojů ochrany obchodu.

Představte si, že v systému prudkých řek je řada přehrad. Propusti se řídí společnými pravidly. Bylo by přípustné rozhodnout se změnit jednu z těchto přehrad, aniž by kdokoli jiný učinil totéž, jen proto, že někteří jsou přesvědčeni, že letos v zimě voda nevystoupá do jejich domovů? Jednostranně změnit pravidla nástrojů ochrany obchodu by bylo oslabením přehrad proto, abychom nemusely řídit propusti. Toto Evropa nepotřebuje a Komise učinila dobře, že zareagovala na zřetelný signál z této sněmovny a rovněž ze strany odborů, evropského průmyslu a většiny členských států.

Svobodný obchod nevydrží, pokud budou pravidla, jimiž se řídí, porušována. Tato pravidla však musí být modernizovaná a musí zahrnovat všeobecné hodnoty, jako jsou ochrana slušné práce, životního prostředí klimatu a veřejného zdraví. V tomto ohledu – a  v žádném jiném – musí Evropa při sjednávání svých dvoustranných dohod s hlavními světovými výrobci používat svou politickou váhu a obchodní sílu. Pouze prostřednictvím oboustranných akcí a moderních a všeobecných pravidel může obchod pomoci nejen zlepšit životní podmínky občanů mimo Evropu, ve světě obecně, ale i životní podmínky a přežití evropských pracovníků a podnikatelů, kteří chtějí v Evropě vyrábět, žít a  z ní vyvážet.

Toto se očekává od komisaře, který reprezentuje Evropu na světové scéně. Blahopřeji vám, pane Mandelsone.

  Mairead McGuinness (PPE-DE). – Pane předsedající, pan komisař Mandelson vyjádřil potěšení, že se zde mohl zúčastnit dvou rozprav, a já jsem rovněž potěšena, protože bych ho ráda požádala o jisté vyjasnění jeho velmi užitečné odpovědi týkající se WTO a poděkovala mu za podrobné informace v ní obsažené.

Tvrdil, že zvěsti o tom, že jsme zašli v oblasti zemědělství příliš daleko, pocházejí z relativně malé zájmové skupiny; řekla bych, že jsou (domnívám se, že je tu řeč o irských zemědělcích a agropodnicích) obvykle dobře informovaní a co bych chtěla do půlnoci vyjasnit, je skutečnost, že se mýlí – doufám, že se mýlí – a že to, co nám tu dnes večer říkáte, je pravda. Ráda bych rovněž připomněla vaši poznámku o nezemědělské stránce WTO. Rovněž jste vyjádřil politování nad příslušným textem.

Má původní otázka byla – vzhledem k vašim poznámkám o WTO a dohodách o volném obchodu – jste nyní méně přesvědčen, než kdy jindy, že dosáhnete dohody v rámci WTO? Je to poněkud přímá otázka, ale odpověď by byla užitečná.

  Zbigniew Zaleski (PPE-DE). – Pane předsedající, stojím před dilematem mezi volným obchodem, v nějž věříme, a mezi spravedlivým obchodem, který je narušován. Nebude-li dosažena spravedlnost, musíme chránit, alespoň dočasně ty, kdo jednají spravedlivě.

Rád bych přednesl stanovisko polské vlády, které je v této chvíli proti reformě s odkazem na Casparyho zprávu, která tvrdí, že dosavadní stav je vyhovující. Proč? Vychází z předpokladu, že některé země mají své společnosti například v Číně. Ochran by pak znamenala, že by se ocitli ve výhodnějším postavení než společnosti v evropských zemích, což není spravedlivé. Domnívám se, že volný obchod v textilním průmyslu nás v roce 2005 poučil a také, že bychom nyní měly přistupovat k nové reformě moudře. Doufám, že pan komisař učiní vše pro dobrý průběh reformy.

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Pane předsedající, míra obchodní výměny svědčí o úrovni hospodářského rozvoje. Vysoké vývozy jsou znakem rozvinutých ekonomik, musí se však jednat o dvousměrný pohyb a je třeba, aby opačným směrem proudil i dovoz. Pokud se jedná převážně o pohyb jedním směrem, vzniká nerovnováha, nedostatek partnerství a vzniká rozdíl v úrovni rozvoje. Je proto důležité zavést určité zásady, jež pomohou stanovit příslušné jakostní normy a nařízení, což pomůže vytvoření stability a partnerství v oblasti obchodu.

Často mluvíme o vzájemné solidaritě a rovnosti, když chceme ve skutečnosti chránit vlastní vnitrostátní zájmy na úkor těch, které máme společné. Často je tomu i tak, že podporujeme rozvoj vývozu a možnost investic do některých zemí, aniž bychom sledovali, zda jsou zde dodržovány demokratické zásady a lidská práva, ani nemluvě o stavu v oblasti ekologických požadavků, úrovni mezd a sociální ochrany. Nástroje ochrany obchodu musí zajišťovat spravedlnost a rovné příležitosti.

  Corien Wortmann-Kool (PPE-DE). – (NL) Pane předsedající, pane komisaři Mandelsone, děkuji vám, za upřímné vysvětlení toho, proč jsme v této věci neuspěli. Když poslouchám některé své spoluposlance, shledávám, že jsou rádi, že jsme při reformě nástrojů ochrany obchodu neuspěli a mám za to, že je to proto, že se obávají, že je zrušíte. Nic takového jsem však od vás neslyšel, přesto nebylo by poctivější říct, že jste byl až příliš ctižádostivý, že jste chtěl zajíst ve svých reformách příliš daleko? Mám na mysli zejména reformu v oblasti rovnováhy mezi průmyslovými zeměmi a obchodními zájmy.

Vzhledem k její neúspěšnosti budeme nyní muset realizovat řadu potřebných změn v oblasti přístupu pro malé a střední podniky, které se těší značné podpoře. Navíc potřebné změny týkající se transparentnosti, rychlosti, přístupnosti dokumentů, jež mají širokou podporu, nyní nebudou moci v příštích dvou letech být bohužel uskutečněny. Najdeme cestu, jak zajistit, že tato změny budou provedeny a že v budoucnu budeme moci jednat o dalekosáhlejších návrzích?

  Kader Arif (PSE). – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, zvažujete-li nový reformní projekt, který se podobá původní verzi, jak chcete před WTO obhájit politiku, která trestá dumping, pokud jej provádějí zahraniční společnosti, ale přijímá jej, pokud pomáhá evropským společnostem? Není problém zjistit, kdo vyrábí zboží, které přichází do Evropy, ale spíše zda je vyváženo za spravedlivých a rovných podmínek. Není možné přijmout, aby se některá společnost, která o sobě tvrdí, že je Evropská a používá dumping, stala nenapadnutelnou jen proto, že je podle vaší nové definice evropská.

Ba co víc, vzhledem ke skutečnosti, že tato rozprava se má konat na vícestranné úrovni, proč nebýt ještě více průkopničtí a nezahrnout do oblasti nástrojů ochrany obchodu i sociální a environmentální dumping? Prospělo by to Evropě i jejímu dobrému jménu máme-li se stát předvojem této kampaně.

  Elisa Ferreira (PSE). – (PT) Pane komisaři ještě k otázce, kterou jsem položila dříve, či poznámce, kterou jsem pronesla, musím říct, že pokud jde o Evropu, kauzy týkající se textilního průmyslu a obuvnictví vyvolaly, konkrétně v mé zemi, změny, které zabránily nezaměstnanosti. Nejednalo se však o žádné ochranářské hnutí a dotčené společnosti se přesunuly a přestěhovaly své továrny mimo Evropu a vytvářejí nyní pracovní místa mimo Evropu i  v Evropě. Jednalo se proto o zajímavé hnutí.

Navzdory tomu se však zdá, že v roce 2007 nebyly ze strany Komise otevřeny žádné nové případy.

Má otázka proto zní: bylo rozhodnutí Komise neotevírat žádný případ (nikoli portugalský, ale z jiných zemí), nezahajovat žádné antidumpingové či antisubvenční vyšetřování, vedeno snahou počkat na rozhodnutí o tomto procesu přezkumu, nebo bylo jeho záměrem odložit případy, které již Komise začala vyšetřovat? To je má otázka na vás.

  Peter Mandelson, člen Komise. − Pane předsedající, obávám se, že jsem nepochopil celý výklad poslední otázky, kterou jsem dostal. Pochopil jsem jen zlomek, který patrně naznačuje, že jsme ukončili platnost nástrojů ochrany obchodu a že už nadále neotevíráme či nevedeme nové případy.

Nechápu dost dobře, z čeho tato otázka vychází, protože veškeré informace, které paní poslankyně žádá o případech, které jsou v současnosti otevírány nebo šetřeny a které budou navrhovány běžným způsobem, může získat na internetových stránkách GŘ Obchod.

Nevadí mi, že jsem viněn z přílišné ctižádostivosti – je to měřítko toho, co dělám a jakým způsobem se pouštím do své práce. Pokud nemá komisař dost ctižádostivosti, bude myslím posuzován jako slabý. Nejsem však dostatečně ctižádostivý, abych ihned přijal návrh svého přítele, pana Schlytera, abych od své neschopnosti předložit návrh konsenzuální reformy nástrojů ochrany obchodu proti nízkonákladovému výrobnímu dumpingu přešel na organický či ekologický dumping. Domnívám se, že nejprve se musíme zabývat první z uvedených skutečností, než zaměříme svou pozornost na druhou skutečnost, doufám však, že to nebude z mé strany považovat za známku nedostatku ctižádosti, nýbrž pouze velkého realismu.

Pan Caspary podle všeho naznačuje, že je zklamaný skutečností, že návrhy nabyly předloženy. Jeho zklamání rozumím, domnívám se však, že ani tento Parlament by neprojevil větší schopnost nalézt jednoduché konsenzuální řešení toho, jaké reformy by měly být provedeny, než jakého dosáhly členské státy.

Pan Arif tvrdil, že mým úmyslem bylo postavit spotřebitele proti pracovníkům a dovozce proti výrobcům. Nestavím nikoho proti nikomu – jenže ve skutečném světě mají lidé rozdílné zájmy a rozdílná hlediska a potřeby. Prozatím nežijeme v socialistické společnosti, kde nikdo nemá rozdílný názor, nikdo nemá rozdílné potřeby a nikdo nemá rozdílný názor. Obávám se, že musíme pracovat se skutečným světem, prorazit si cesty těmito zájmy a pokusit se nalézt spravedlivý, rovný a přijatelný výsledek, který dá budoucí směr těmto politikám.

Domnívám se, pohled paní Mannové na dilema, kterému v současnosti čelíme, je velmi realistický. Ne že bych usiloval o větší flexibilitu pro ni samotnou. Snažil jsem se přistupovat k tomuto přezkumu jako k souboru obchodních nástrojů, jež nebudou zásadně odlišné než ty, které máme v současnosti, jež však budou fungovat v rámci, který je snadno srozumitelný, snadno předvídatelný a jednoznačně rozumný a vyvážený z hlediska dopadu na různá odvětví podnikání, které působí ve stále složitějších podmínkách světového hospodářství 21. století. A za to se nehodlám omlouvat.

Na závěr bych rád řekl v reakci na slova pana Markova: ano, je to pravděpodobně správné shrnutí, že systém, který máme, není patrně ten nejlepší, je to však náš systém. Domnívám se, že to je správný popis našeho systému.

Otázky, které jsem si musel klást a které zůstávají nezodpovězeny, nebyly otázky, zda je náš systém ten nejlepší – to pravděpodobně není, je to však jediný systém, který máme, a je přiměřeně funkční. Musel jsem si klást otázku, zda zůstane takto funkční i nadále? Bude v budoucnu stále více sporný a napadán ze strany evropských podniků? Bude odpovídat měnícím se výrobním modelům a dodavatelským řetězcům stále většího počtu evropských podniků, které se stávají stále více mezinárodními a tento trend bude narůstat rychleji než kdy dříve? Tyto otázky jsem kladl. Doposud nebyly uspokojivě zodpovězeny, otázky se však budou objevovat stále, a my na ně musíme hledat odpovědi.

  President. − Rozprava je uzavřena.

Písemná prohlášení (článek 142)

  David Martin (PSE), písemně. – Uplynulo deset let od doby, co byly nástroje ochrany obchodu přezkoumány. Musí být modernizovány s cílem zajistit, že zůstanou aktuální i  v globálním obchodním prostředí, v němž evropské podniky působí.

Otevřené trhy přinášejí prospěch všem a měly by být naším cílem, je však skutečností, že opatření ochrany obchodu jsou stále potřebné obrana před nespravedlivým obchodem. Při rozhodnutí o tom, co je nespravedlivý obchod však musíme zohlednit širší zájem Společenství, než umožňují stávající pravidla a musíme předejít škodám, které představují pro evropské země světové dodavatelské řetězce. Musíme zajistit, aby byl pečlivě zvážen zájem milionů spotřebitelů proti někdy úzkým zájmům několika výrobců.

Doufám, že Komise brzy nalezne hodné politické prostředí, aby z novu předložila návrhy na reformu nástrojů ochrany obchodu.