Doslovný záznam ze zasedání

Pondělí, 18. února 2008 - Štrasburk

1. Pokračování zasedání

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN PÖTTERING
Předseda

(Zasedání bylo zahájeno v 17:00.)

  Předseda. – Prohlašuji zasedání Evropského parlamentu, přerušené ve čtvrtek 31. ledna 2008, za znovu zahájené.

2. Prohlášení předsednictví

  Předseda. − Dámy a pánové, Kosovský parlament včera vyhlásil nezávislost Kosova. Toto rozhodnutí bylo očekávané a odráží vůli občanů Kosova převzít svůj politický osud a tvorbu institucí nezávislého státu mírovými prostředky do svých rukou.

Přibližně před rokem schválil na základě Ahtisaariho zprávy Evropský parlament omezenou suverenitu Kosova pod mezinárodním dohledem. Jednání mezi Bělehradem a Prištinou byla značně obtížná a nevedla bohužel k žádnému řešení, které by bylo pro všechny zúčastněné strany politicky přijatelné. Tak jako často v politice neexistuje žádný zázračný vzorec. K této situaci přispělo i těžké břemeno nedávné historie. Kosovo však není žádný precedent. Situace v Kosovu, které se nachází pod správou OSN, je jedinečná a představuje zvláštní případ, který nemá srovnání.

Obracím se na všechny zúčastněné strany s výzvou k rozumnosti a klidu. Jsem si jist, že všichni obyvatelé Kosova – Srbové i Kosované – chtějí dosáhnout stability a prosperity ve svém regionu. To je také hlavním záměrem Evropské unie a Evropského parlamentu. Je naším úkolem a povinností vybídnout politické představitele Kosova, aby dostáli své odpovědnosti za vytvoření demokratických politických institucí respektujících práva a svobody všech občanů v rámci mnohonárodnostního Kosova, které bude udržovat dobré vztahy se svými sousedy.

V této souvislosti rovněž vítám rozhodnutí Rady o vyslání mise EULEX Kosovo pod vedením Yves de Kermabona. Úkolem této mise bude pomoci Kosovanům v oblasti policejního dohledu a právního státu k zajištění hladkého přechodu.

Rovněž vítám jmenování Pietera Feitha zvláštním vyslancem EU v Kosovu. Toto jmenování je názorným projevem jednoznačného a rozhodného odhodlání Evropské unie a naší vůle v praxi přispět k trvalé stabilitě na Balkáně.

Důvěřuji, že Rada pro všeobecné záležitosti, která zasedá dnes odpoledne, přijme moudré rozhodnutí. Západobalkánské země mají vyhlídky na členství v Evropské unii. Jejich přistoupení sice nebude možné v nejbližší budoucnosti, avšak každá z těchto zemí má tuto vyhlídku. Z tohoto důvodu bychom měli pomáhat lidu Srbska a Kosova překonávat jejich neshody z hlediska evropské integrace, jak jsme již učinili v jiných částech Evropy. Rozprava plánovaná na středu k tomu bude první příležitostí.

3. Schválení zápisu z předchozího zasedání: viz zápis

4. Spor ohledně platnosti mandátu poslance Evropského parlamentu: viz zápis

5. Žádost o ochranu parlamentní imunity: viz zápis

6. Členství ve výborech a delegacích: viz zápis

7. Dočasný výbor pro změny klimatu (prodloužení funkčního období): viz zápis

8. Opravy k přijatým textům: viz zápis

9. Podepisování aktů přijatých postupem spolurozhodování: viz zápis

10. Zneužívání síly, kterého se dopouštějí velké supermarkety působící v Evropské unii (písemné prohlášení): viz zápis

11. Texty smluv dodané Radou: viz zápis

12. Písemná prohlášení, která nejsou brána v potaz: viz zápis

13. Předložení dokumentů: viz zápis

14. Otázky k ústnímu zodpovězení a písemná prohlášení (předložení): viz zápis

15. Petice: viz zápis

16. Převody prostředků: viz zápis

17. Následný postup na základě usnesení Parlamentu: viz zápis

18. Plán práce

  Předseda. − Konečné znění návrhu jednání tohoto dílčího zasedání, jak je vypracovala Konference předsedů na svém zasedání ve čtvrtek 14. února 2008 v souladu s články 130 a 131 Jednacího řádu, bylo rozdáno. Byly navrženy tyto změny:

Pondělí/úterý:

Žádné navržené změny.

Středa:

Skupina IND/DEM požaduje, aby bylo hlasování o zprávě pana Corbetta a pana Méndeze de Viga o Lisabonské smlouvě (A6-0013/2008) odloženo na následující dílčí zasedání.

  Jens-Peter Bonde, jménem skupiny IND/DEM. – Pane předsedo, je vaším úkolem zajistit, aby tento Parlament vytvářel dojem instituce, která vážně zkoumá evropské záležitosti. Rád bych vás proto požádal o změnu termínu hlasování o smlouvě.

Lhůta pro podání pozměňovacích návrhů k této zprávě byla stanovena na dřívější datum, než jsme obdrželi smlouvu od výboru. Doposud jsme neobdrželi slibovanou konsolidovanou verzi. To je v rozporu s rozhodnutím jednohlasně přijatým Výborem pro ústavní záležitosti.

Začal jsem klást otázky na základě jedné soukromé konsolidované verze a už jsem objevil zavádějící chyby v překladech.

Již 29 let se vy a já rozcházíme v názoru na ústavní záležitosti, s výjimkou transparentnosti. Naše neshody byly vždy se vší vážností řešeny ve Výboru pro ústavní záležitosti po řádném přezkumu.

Usiluji o přenos pravomocí z nevolené Komise na tento přímo volený Parlament. Navrhovali jsme, aby žádný právní předpis EU nebyl schválen bez účasti této sněmovny. Jak můžeme obhájit tuto zprávu před Evropským parlamentem, jestliže uzavřeme proces rozhodování dříve, než kdokoli v této sněmovně četl čitelnou verzi této smlouvy?

Poslední mezivládní konference představuje nejuzavřenější jednání o smlouvě, s jakým jsem se kdy setkal. Naléhavě vás žádám, abyste zachoval středeční rozpravu, ale přesunul hlasování tak, aby nás všichni občané Evropy mohli vnímat jako vážný Parlament.

Nejsme součástí výkonné moci. My zastupujeme voliče.

  Richard Corbett, zpravodaj. – Pane předsedo, nehlasujeme zde o konsolidované smlouvě, ale o Lisabonské smlouvě. Ta byla zveřejněna v úředním věstníku dne 17. prosince 2007. Mám ji zde. Všichni jsme ji dostali.

Nepochybně je to text, který pozměňuje stávající Smlouvy a k práci s ním je zapotřebí zvážit pozměňovací návrhy obsažené v Lisabonské smlouvě stejně jako původní Smlouvy. A právě za to jsme jako volení zástupci placeni: abychom zvažovali jednotlivé podrobnosti a dali si práci s porovnáváním textů a hledáním změn.

Je pravda, že by bylo užitečné mít k dispozici úplné znění smlouvy, z něhož by bylo patrné, jak budou Smlouvy vypadat, až bude tato smlouva ratifikována – říkám „až“ bude ratifikována, protože jsem si jist, že k tomu dojde – a mít znění, které bude pro občany čitelnější.

Avšak většina našich vnitrostátních vlád již zveřejnila konsolidované znění Smlouvy ve svých národních jazycích. Mám u sebe anglickou verzi konsolidovaného znění Smluv, jak budou vypadat po přijetí Lisabonské smlouvy. Pokud také vím, tak jednou z prvních vlád, která zveřejnila úplné znění, byla dánská vláda – a to v dánštině. Jsem si tedy jist, že nebyl pro pana Bondeho problém získat konsolidované a čitelné znění Smluv, které by mu pomohlo v jeho práci ve Výboru pro ústavní záležitosti.

(potlesk)

  Hannes Swoboda, jménem skupiny PSE. – (DE) Pane předsedo, budu stručný. Musím říci, že jsem poněkud překvapen, proč se již týdny a měsíce setkáváme s takovým aktivním, rozsáhlým a zčásti i agresivním odporem proti Smlouvě, když poslanci, kteří se proti ní staví, ani nevědí, o jaké smlouvě je řeč.

(potlesk)

Pan Corbett to vyjádřil jasně: nejednáme tu o konsolidované smlouvě, nýbrž o obsahu reformní smlouvy. Máme rozdílné názory. To je v demokracii normální; a je to dokonce dobře, pokud se názory liší a rozvine se živá rozprava. Každý by však měl brát v úvahu stanoviska druhých a umožnit hlasování.

Tuto smlouvu jsme projednávali svědomitě týdny a měsíce a nyní nastal čas vyslat jasný signál, zda je většina této sněmovny pro či proti ní. Výkřiky a snahy zabránit druhým v projevu, jichž jsme byli svědky, jsou pro veřejnost špatným poselstvím. Dovolte prosím, ať tento týden rozhodne většina této sněmovny, zda je pro nebo proti smlouvě. To je demokracie.

(potlesk)

  Jens-Peter Bonde (IND/DEM). – Pane předsedo, v reakci na pana Corbetta, který tvrdí, že je k dispozici konsolidované znění v dánštině, mohu potvrdit, že existuje verze založená na návrhu z října 2007, doposud však není k dispozici konsolidovaná verze, která by se zakládala na znění schváleném v Lisabonu 13. prosince 2007. Nová verze obsahuje o 7 000 slov více a já bych přivítal, kdyby pan Swoboda – který je patrně v té věci odborník – vysvětlil, co je obsahem těchto 7 000 nových slov.

(smích)

(Parlament návrh ve jmenovitém hlasování odmítl)

Čtvrtek:

Žádné pozměňovací návrhy.

(Program jednání byl proto přijat)

19. Jednominutové projevy (článek 144)

  Předseda. − Nyní se dostáváme k jednominutovým projevům k důležitým politickým tématům.

  Georgios Papastamkos (PPE-DE). – (EL) Pane předsedo, není žádným tajemstvím, že byl stanoven cíl pro biopaliva na 10 % obnovitelných zdrojů energie.

Nabyl jsem dojmu, že komisaři pro energetiku, životní prostředí, průmysl a zemědělství zastávají odlišná stanoviska. V zájmu úspory času nebudu zmiňovat soukromá sdělení. Jak je však možné, že čtyři komisaři mají čtyři odlišné názory?

Jaké poselství mám, pane předsedo, dámy a pánové, předat řeckým zemědělcům, kteří v důsledku restrukturalizace společné organizace trhu s cukrem změnili nebo hodlají změnit pěstované plodiny za účelem výroby první generace biopaliv?

  Ioan Mircea Paşcu (PSE). – (RO) Pro blížící se festival, který pořádá Evropský parlament v rámci mezikulturního dialogu, byla každá země požádána, aby k danému tématu vytvořila film. Jak jsem vyrozuměl, byl rumunský návrh odmítnut s odůvodněním, že neodpovídá tématu, avšak dílo, které je nahradilo, konkrétně film California Dreaming, má ještě větší nedostatky.

Za prvé odpovídá ještě méně tématu, navzdory premiéře v Cannes, zkresluje skutečnost a deformuje obraz mé země. Zatímco všechny ostatní filmy ukazují mezikulturní dialog na osobní a lidské rovině, film California Dreaming se týká fiktivního přesunu Američanů přes Rumunsko, kteří jsou zastaveni místními úřady, přičemž vše vyústí v občanskou válku.

Film je navíc podbarven obscénním jazykem a scénami otevřeně ukazujícími sex a násilí, což nemá na tomto festivalu obdoby. Nedomnívám se, že toto jsou ctnosti mezikulturního dialogu. Největším nedostatkem je však patrně skutečnost, že film nevybrala rumunská strana, nýbrž úředníci Evropského parlamentu.

Je-li tomu tak, je to vážná situace, protože nepolitická myšlenka, jakou je mezikulturní dialog, byla z nejasných důvodů vědomě zpolitizována, a byl tak poškozen obraz jednoho z členských států Evropské unie. Žádám proto Evropský parlament, aby tuto záležitost přezkoumal.

  Ignasi Guardans Cambó (ALDE). – (ES) Pane předsedo, transparentnost musí být jedním ze základních kamenů orgánů EU: to se týká i Parlamentu a tím spíše Evropské komise, jejíž vysocí úředníci mají značnou moc, ale téměř žádnou politickou kontrolu.

Proto chci v této sněmovně pranýřovat zvyk Komise, která odpovídá na politická usnesení této sněmovny za pomoci mechanismů, připomínajících doby „Politbyra“ nebo „kremlinologů“ analyzujících dokumenty. Odkazuji například – i když se jedná pouze o jeden příklad – na zápis ze zasedání ze dne 13. prosince 2007, kde je pod názvem „Opatření přijatá v souvislosti s usnesením Parlamentu“ uvedeno, že sdělení Komise o opatřeních přijatých v souvislosti s usnesením Parlamentu bylo rozdáno.

Tento text, pane předsedo, je zveřejněn v angličtině a francouzštině, nikoli ve všech úředních jazycích Společenství, pod názvem SP/207/5401 na internetové stránce a trvalo mi tři týdny, abych jej za pomoci zaměstnanců kanceláře a dalších zaměstnanců sněmovny našel. Bez transparentnosti není demokracie; jsme zde svědky pokrytectví v řeči Komise, která tvrdí, že konzultuje Parlament, a pak ukrývá své dokumenty a odpovědi na internetových stránkách, aniž by je nějak zveřejnila.

  Jan Tadeusz Masiel (UEN). – (PL) Pane předsedo, v posledních týdnech se do popředí opět dostala rozprava o geneticky modifikovaných organismech. Polští zemědělci by zavedením geneticky modifikovaných organismů mohli snížit výrobní náklady, ale nestojí o to. Důvodem je, že chtějí chránit evropské spotřebitele a zajistit, že polské zemědělské produkty zůstanou zdravé a poživatelné.

Naneštěstí jsou však polští zemědělci vázáni předpisy Unie. Každý členský stát by měl mít právo sám rozhodnout, zda na svém území zavede geneticky modifikované organismy. Vzhledem k tomu, že evropští daňoví poplatníci významným způsobem přispívají k podpoře zemědělství, zemědělské produkty by měly být přinejmenším zdravé, poživatelné a neměly by obsahovat žádná překvapení.

  Claude Turmes (Verts/ALE). – Pane předsedo, tento týden ve středu bude Parlament projednávat Lisabonskou smlouvu a občané budou sledovat, jak tato sněmovna rozhodne v těchto institucionálních otázkách. Co však občany zajímá ještě více, je, jak evropské orgány vyřeší otázky evropské tvorby politiky. Jednou z nejdůležitějších otázek je transparentnost a lobbing.

Komise EU obdržela již před třemi roky doporučení, aby zahájila tzv. iniciativu transparentnosti, přitom nyní se dozvídáme, že Komise chce předložit rejstřík, v němž nebudou uvedena jména lobbyistů, ani nebudou zveřejněny významné informace o množství peněz vynaložených na lobbing.

Varuji předsedu Komise, pana Barrosu, a rovněž varuji pana Kallase, aby v otázce iniciativy transparentnosti nepodrývali důvěryhodnost, kterou v Evropě mají, a předložili návrh smysluplného rejstříku.

To je to, co občané potřebují, pokud mají věřit ve spravedlivou tvorbu politik a spravedlivé rozhodovací procesy v Bruselu.

  Daniel Strož (GUE/NGL). – (CS) Původně jsem chtěl mluvit na úplně jiné téma. Okolnostmi jsem ale nucen vyjádřit se k mimořádně závažné události. Je jí vyhlášení nezávislosti Kosova ze strany albánských separatistů.

Jsem přesvědčen o tom, že tento krok, který je v rozporu s mezinárodním právem, bude mít tragické důsledky, které dopadnou na celou Evropu. Za obzvláště tragické pokládám to, že tento separatismus realizovaný na úkor těžce zkoušeného suverénního státu, kterým je Srbsko, hodlá Evropská unie podporovat. To je zásadně nepřijatelné.

Celý scénář tohoto separatismu mi až příliš připomíná události, ke kterým došlo v mé rodné zemi, Československu, v roce 1938. Tehdy následoval po separatistickém kroku německých nacionalistů podporovaných rovněž západními mocnostmi největší válečný konflikt, jaký kdy lidstvo zažilo. A jak známo, historie se opakuje buď jako fraška, nebo jako tragédie.

Nepřipusťme ani jedno z toho. Vyzývám proto, postavme se proti tomuto separatistickému kroku a nepřipusťme porušení suverenity Srbska.

  Slavi Binev (NI). – (BG) Pane předsedo, vážení kolegové, chci se vyjádřit k naléhavému a obrovskému sociálnímu, hospodářskému a ekologickému problému, který sužuje bulharskou společnost již 18 let. Místo aby byl vyřešen, rozrůstá se jako zhoubný nádor s nepředvídatelnými důsledky.

Mluvím o metalurgických závodech Kremikovci, které by měly sehrávat v bulharském hospodářství strategickou úlohu. V posledních patnácti letech se však tyto závody staly namísto zdroje příjmů do státní pokladny vředem celé společnosti. Jsou využívány pouze pro soukromý zisk některých skupin organizovaného zločinu a zdrojem fondů politických stran. To vše se odehrává pod ochranou řady posledních vlád, včetně té stávající.

Je zvláště znepokojivé, že stávající krize závodů Kremikovci, jimž hrozí vážné nebezpečí uzavření, jež by připravilo desetitisíce zaměstnanců o práci a jejich rodiny o živobytí, je přímým důsledkem jednání lidí spojených jak s kriminálním podsvětím, tak s nejvyšším vedením.

Jedná se o bývalého výkonného předsedu Valentina Zacharieva, bývalého generálního prokurátora Nikolaje Filcheva a bývalého velitele speciálních policejních jednotek („baretů“) Filko Slavova. Jejich jména jsou spojena nejen s řízením závodů Kremikovci, ale i  s nejtemnější stránkou bulharského přechodu k demokracii, včetně vraždy vojenského prokurátora Nikolaje Koleva.

Jak se ukazuje, tito lidé se těšili a nadále těší ochraně soudního systému a vlády. Mají stále pocit, že jsou nad zákonem. Jsem přesvědčen, že není možné, aby členský stát…

(Předsedající řečníka přerušil)

  Nicolae Vlad Popa (PPE-DE). – (RO) Pane předsedo, vážení kolegové, začátkem února zveřejnila Evropská komise předběžnou hodnotící zprávu o pokroku Rumunska při provádění reformy soudnictví. Letošní závěrečná zpráva je připravována na červen a rozhodne, zda bude zavedena ochranná doložka či nikoli. Jsem přesvědčen, že k tomu nedojde, protože orgány, kritizované za zpoždění, dokáží své problémy ve stanovené lhůtě vyřešit.

Přijetí ochranné doložky by znamenalo, že soudní příkazy by nebyly členskými státy uznávány, což by mělo vliv na občany a strany jednání, které nenesou vinu za skutečnost, že příslušné instituce, vláda a parlament, nedostály svým povinnostem. Přijetí ochranné doložky by mělo být uskutečněno tak, aby tento krok nebyl namířen proti rumunským občanům, neboť je běžné, aby odpovědnost nesl ten, kdo nesplnil své povinnosti, a nikoli rumunští občané.

  Csaba Sándor Tabajdi (PSE). – (HU) Pane předsedo, 13. února se labouristický ministerský předseda Austrálie Kevin Rudd jménem australské vlády formálně omluvil za špatné zacházení, jemuž bylo po 200 let vystaveno obyvatelstvo Aboriginů. Toto gesto mluví samo za sebe a pro nás v Evropě je zvláště aktuální.

Více než 60 let od tragických událostí, k nimž došlo během druhé světové války a po ní, je v Evropě země, jejíž tři miliony občanů – vašich občanů, pane předsedo – byly nuceny odejít do exilu a další půlmilion občanů byl zbaven svého občanství, svých lidských práv a majetku. Dodnes nebyla vyjádřena žádná omluva.

Evropa není vystavěna na nacionalismu a konfrontaci, ale na omluvě a odpuštění, na politice usmíření. Namísto hledání kolektivní viny a obětních beránků by se měli představitelé každého členského státu Evropské unie a každé země v Evropě nechat vést závazkem bezvýhradného dodržování evropských hodnot, vzájemného respektu, omluvy a ochrany lidských práv a práv menšin. Děkuji vám.

  Tunne Kelam (PPE-DE). – Pane předsedo, příští neděli, 24. února, oslaví Estonci 90. výročí zrodu nezávislého státu. I když je Estonsko relativně mladým státem, tvoří součást evropského kulturního dědictví a společných hodnot od 13. století. Zvláštním rysem těchto 90 let od vyhlášení nezávislosti, který máme společný s našimi sousedy – Lotyši a Litevci – je, že svobodě jsme se těšili v důsledku cizí okupace pouze 39 let. Proto bych rád připomněl jednu skutečnost: přesně před 25 lety Evropský parlament jako první evropský orgán reagoval na výzvu 45 bojovníků za svobodu z Litvy, Lotyšska a Estonska a přijal usnesení na podporu myšlenky obnovení svrchovanosti těchto tří okupovaných pobaltských národů. Rád bych poděkoval dřívějším i současným poslancům Evropského parlamentu, kteří tak odvážně projevili solidaritu s těmito třemi pobaltskými národy.

  Neena Gill (PSE). – Pane předsedo, v době příprav na olympijské hry v Pekingu se pozornost mezinárodního společenství zaměřuje na porušování lidských práv v Číně. Nesmíme však zapomínat, že kromě lidí i jiné živočišné druhy, především tygři, trpí rovněž. Jejich počet klesá v důsledku poptávky – zejména z Číny – po výrobcích souvisejících s tygry.

Důvodem hrozícího vyhubení je nezákonné pytlačení tygrů v Indii. Došlo i k případům, kdy byli kvůli tygrům zastřeleni hlídači rezervací. Tito tygři jsou pak nezákonně přepravováni do Číny. Podle odhadů je každý den zastřelen jeden tygr. Při této rychlosti hrozí tygrům do pěti (let) vyhubení.

Vítám rozhodnutí indické vlády z minulého týdne, která plánuje zřízení osmi nových rezervací na ochranu zmenšujících se populací tygrů. Vytvoření nových rezervací však potrvá pět let, přičemž za posledních pět let populace tygrů poklesla o 50 %. Pokud proto Evropská unie a mezinárodní společenství nepřijmou co nejrychleji opatření na omezení poptávky a potlačení nezákonného pytláctví a pašování, stejně jako ke změně přístupu Číny k výrobkům souvisejícím s tygry, budou nové rezervace „příliš málo, příliš pozdě“.

Závěrem doufám, že mě podpoříte při mezinárodním dni ochrany tygrů.

(Předsedající řečnici přerušil)

  Viktória Mohácsi (ALDE). – (HU) Děkuji vám, pane předsedo. Dámy a pánové, nehorázné rasistické poznámky, které minulý týden pronesl pan Silvio Berlusconi, když požadoval nulovou toleranci vůči Romům, nezákonným přistěhovalcům a zločincům, jsou skandální a nepřijatelné.

Ve svém včerejším prohlášení mluvil pan Francesco Storace, který kandiduje na úřad starosty italského hlavního města, o potřebě zbavit Řím kočovníků, čímž dal jasně najevo, že pro Romy není ve věčném městě místo. Je možné, aby se takováto prohlášení objevovala pouhých 18 dní poté, co Evropský parlament přijal usnesení o evropské strategii pro romskou menšinu?

Ráda bych požádala své italské spoluposlance, aby vysvětlili kolegům doma, proč jsme podpořili toto usnesení, jaké jsou cíle, které jsme formulovali a proč je nadávka cikán ve 21. století nepřijatelná. Otevřený dopis, který jsem zveřejnila v souvislosti s těmito protiromskými prohlášeními, podepsalo celkem 72 romských nevládních organizací, z toho 33 v Itálii, 12 v Maďarsku, 9 v Makedonii, 4 v Rumunsku, 3 v Turecku, 2 v Moldavsku, 5 v Bulharsku a 2 ve Francii. Děkuji vám.

  Hanna Foltyn-Kubicka (UEN). – (PL) Pane předsedo, pan Alexander Milinkiewicz, vůdce běloruské opozice, byl dnes v Minsku opět zatčen. Pan Milinkiewicz je nositelem ceny A. Sacharova, kterou mu udělil Evropský parlament v roce 2006. Rovněž byla zatčena paní Olga Kazulinová. Je to žena pana Alexandera Kazulina, předního odpůrce pana Lukašenka.

Pan Milinkiewicz se účastnil demonstrace organizované soukromými podnikateli, jejichž svobodné podnikání ztížilo nové zvýšení daňové zátěže a omezení svobody zaměstnávat pracovníky. Nebyla to první demonstrace, v níž tato sociální skupina vyjádřila svůj nesouhlas. Organizátoři pochodu byli rovněž zatčeni a vyslýcháni spolu s panem Milinkiewiczem a panem Kazulinem, kteří se pochodu účastnili. Kolikrát Evropa pasivně přihlížela, zatímco byl jeden z jejich laureátů zatýkán? Kolikrát byla beztrestně porušována lidská práva hned za východní hranicí Unie?

  Urszula Gacek (PPE-DE). – (PL) Pane předsedo, polské sdělovací prostředky představily minulý týden příběh Karoliny, mladé dívky, které ničí život její bývalý přítel. Její přítel bez jejího vědomí či souhlasu zaznamenával jejich společné soukromé zážitky a po rozpadu jejich vztahu zpřístupnil tyto záznamy na internetu. Karolinina rodina a přátelé obdrželi e-maily obsahující pornografické materiály. Jelikož není nezletilá, není Karolina podle polské právní úpravy chráněna a pachatel zůstane nepotrestán. Polské orgány se zavázaly ke zlepšení právní úpravy při nejbližší příležitosti tak, aby chránila jednotlivce, jejichž soukromí a důstojnost byly tímto způsobem porušeny. Internet však přesahuje vnitrostátní hranice, a přitom neexistuje žádná společná právní úprava Unie, která by odradila potenciální pachatele a postihovala ty, kdo se dopustí podobných činů.

Obracím se na Komisi a členské státy se žádostí, aby bojovaly proti takovému jednání, které lze popsat jako znásilnění prostřednictvím internetu.

  Jörg Leichtfried (PSE). – (DE) Pane předsedo, dámy a pánové, příliš mnoho zvířecích útulků v Evropě slouží v podstatě k jedinému účelu a tím je odstranění zatoulaných koček a psů. To zní samo o sobě krutě, avšak skutečnou krutost odhalí až metody, používané k tomuto účelu, zahrnující veškeré myslitelné formy barbarství od trávení po vyhladovění a ubití k smrti. Nejhorším aspektem tohoto scénáře je však skutečnost, že k těmto krutostem nedochází někde daleko ve vzdálených zemích; nikoli, jak mi sdělil jeden odhodlaný aktivista z Rakouska, dochází k nim přímo pod našimi okny. Příklady krutého zacházení se zvířaty vyšly například nedávno najevo v České republice.

Za varující rovněž považuji krátké a strohé prohlášení Komise, že ochrana domácích zvířat nadále spadá do pravomoci členských států. Zdá se, že Komise často jedná tam, kde nemá, ale činí velmi málo tam, kde by měla. Tento stav se musí změnit, protože vnitrostátní pravomoci neznamenají, že EU by se měla od určité otázky zcela distancovat.

Žádám proto všechny poslance, aby svým mlčením nezmařili otázku stanic na zabíjení zvířat ve vlastních zemích. Rovněž vyzývám Komisi a Radu, aby tyto krutosti odsoudily.

  Toomas Savi (ALDE). – Pane předsedo, jsem vážně znepokojen mylnými výklady, které šířila moje kolegyně Sahra Wagenknechtová v rozhovoru s ruskou zpravodajskou agenturou Regnum ze 7. února tohoto roku. Obvinila estonskou vládu z porušování lidských práv a Evropskou unii ze snahy zamaskovat tzv. bronzovou noc a procesy, které v Estonsku následovaly.

Ujišťuji vás, že procesy, které probíhají s organizátory nepokojů, jsou prováděny v souladu se zásadami právního státu a s dodržováním lidských práv. Rovněž bych rád své kolegyni připomenul, že jedním z účelů státu je chránit nedotknutelnost soukromého vlastnictví.

Drancování v Tallinu v loňském roce nemělo nic společného se svobodou projevu nebo právem na demonstraci. Došlo ke spáchání trestných činů a to je důvod, proč stát musel zasáhnout. Ospravedlňování trestných činů neslouží žádnému politikovi ke cti a o názorech Sahry Wagenknechtové nelze naštěstí říci, že by vyjadřovaly mínění celé politické levice.

  Bogusław Rogalski (UEN). – (PL) Pane předsedo, Parlament v Kosovu vyhlásil včera nezávislost. Srbsko tak již podruhé v dějinách přišlo o kolébku svého národa. Rád bych této sněmovně připomněl, že poprvé Srby o tuto provincii připravili ve středověku Turci. V naší době, za podpory členských států Evropské unie a našeho mlčení, utrpělo Srbsko opět ztrátu svého území, které je mu tak drahé. Dámy a pánové, vyhlášení nezávislosti Kosova je porušením mezinárodního práva o neporušitelnosti a celistvosti hranic a států. Vyhlášení nezávislosti Kosova rovněž otevírá Pandořinu skříňku, protože bude napomáhat rozvoji extremismu a nacionalismu a může podněcovat extremismus všeho druhu v Evropě i jinde. Už nyní se potýkáme mimo jiné s podobnými nároky v Osetii, Náhorním Karabachu a v Baskicku. Je to velmi neuvážený krok z hlediska jednoho členského státu, a tím je Kypr. Jak má tato země reagovat? Kypr usiluje o znovusjednocení a zároveň podporuje separatistická hnutí. Neměli bychom přijímat nezávislost Kosova, protože představuje ohrožení bezpečnosti Evropy a především vnitřní bezpečnosti Srbska.

  Milan Horáček (Verts/ALE). – (DE) Pane předsedo, v Rusku se mají v březnu konat prezidentské volby, není však mnoho známek, že přinesou pozitivní výsledky. K čemu dochází během příprav na tyto volby? Opozice je systematicky brzděna a umlčována, svobody tisku je zcela omezená a přípravy na volby narušovány.

Dovolte, abych uvedl jeden příklad: ruský opoziční vůdce Garry Kasparov, který je velmi kritický vůči Kremlu, byl opět minulý týden policií zatčen na základě zcela nepodložených obvinění. Co se bude dít během voleb? V průběhu voleb nebude zaručena žádná transparentnost, protože Rusko vytváří překážky pro sledování voleb ze strany OBSE. Co se bude dít po volbách? Je velmi nepravděpodobné, že pod vedením prezidenta Dmitrije Medveděva dosazeného do úřadu Putinem, se situace lidských práv zlepší. EU nesmí zůstat nečinná. Ruské obyvatelstvo by nemělo být ponecháno v boji samotné.

(potlesk)

  Zsolt László Becsey (PPE-DE). – (HU) Pane předsedo, nezávislost Kosova představuje pro Balkán významnou změnu. Tento krok, i když bolestný, se jeví jako další nutný příspěvek na cestě k urovnání na Balkáně.

Pokud jde o budoucnost Kosova, je zapotřebí takové řešení, které zajistí kolektivní práva i práva jednotlivců původní menšiny srbského obyvatelstva, a rovněž zajistí, že budou moci nadále žít jako národnost v místě historického zrodu svého národa. Pokud si však budou přát opustit Kosovo, je třeba předejít tomu, aby se přesunuli do oblastí Srbska osídlených jinými etnickými skupinami, jako např. Albánci obývaných jižních oblastí nebo Maďary obývaných regionů na severu. Takovýto hromadný příliv by vytvářel nová napětí mezi Srby, kteří jsou v současnosti z pochopitelných důvodů podráždění, a těmito menšinami.

Pokud budeme předcházet tomuto riziku, můžeme usnadnit mírové uspořádání, jež by zahrnovalo dlouhodobé, a nikoli pouze povrchní, uspořádání vztahů mezi Bělehradem a Novim Sadem, a mezi původními menšinami ve Vojvodině a státem; rovněž by to mohlo pomoci prolomit mrtvý bod a umožnit vytvoření fungujícího státu v Bosně. Tento žádoucí vývoj by mohl podpořit systém etnických práv a tolerance, který má být nyní zaveden v Kosovu. Děkuji vám, pane předsedo.

  Proinsias De Rossa (PSE). – Pane předsedo, rád bych zdůraznil, že mezi odbory v řadě členských států zavládlo vážné znepokojení ohledně nedávného rozsudku Evropského soudního dvora v případě Laval. Komise musí bezodkladně zveřejnit své stanovisko k tomu, jaký bude mít toto rozhodnutí dopad na systém pracovních vztahů a na systém kolektivního vyjednávání v každém z našich členských států. Vím, že dopad ve Švédsku je značný, a tím spíše v Irsku. Přesto je zapotřebí podniknout kroky, které dají jasně najevo, že EU neschvaluje žádný sociální dumping nikde.

Je zejména důležité, aby Komise a členské státy přijaly opatření, která zabrání tomu, aby se katastrofické předpovědi euroskeptiků staly obecným stanoviskem k tomuto případu. Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty musí v rámci evropských a legislativních iniciativ tyto vážné obavy řešit a zacelit veškeré skuliny, jichž by mohl někdo bezohledně zneužívat. Naléhavě vás žádám, pane předsedo, abyste tuto záležitost předal komisaři Špidlovi a komisaři McCreevyovi, jichž obou se týká.

  Csaba Sógor (PPE-DE). – (HU) Děkuji vám, pane předsedo. Ve svém předchozím příspěvku jsem uvedl, že zde mohu mluvit svým mateřským jazykem, ale doma nikoli. Pojmem „zde“ jsem samozřejmě označoval Evropský parlament a „doma“ pochopitelně označuje slovenský vnitrostátní parlament.

Mimo parlament můžeme samozřejmě mluvit svým mateřským jazykem; můžeme jej dokonce používat v některých institucích vyššího vzdělávání, třebaže v mnohem menší míře, než by si vzhledem k podílu maďarsky mluvícího obyvatelstva zasloužil. Z 6,4 % etnických Maďarů jsou pouze 4 % zastoupena ve vyšším vzdělávání a pouze 1,6 % z nich studuje ve své mateřštině. Poprvé za zhruba 50 let se mohou maďarsky mluvící děti v Csángó na východě Rumunska učit opět maďarsky, i když v některých vesnicích pouze mimo půdu školy.

Přesto bylo prohlášení komisaře Orbana o tzv. „druhém mateřském jazyce“ povzbudivé. Jsme si jisti, že od nynějška budou většinové etnické skupiny v evropských zemích přikládat váhu nejen osvojení úředního jazyka státu, ale i k zajištění toho, aby ostatní skupiny, které s nimi žijí, mohly zachovávat svůj mateřský jazyk a učit se mu na všech úrovních ve vlastních vzdělávacích zařízeních a aby mohly používat svou mateřštinu ve veřejné správě, u soudu a  v zákonodárném sboru.

Rok 2008 je rokem mezikulturního dialogu. Nechť svému názvu dostojí. Děkuji vám.

  Marusya Ivanova Lyubcheva (PSE). – (BG) Pane předsedo, problém výchovy dětí ve znevýhodněném postavení postihuje všechny země. Práva dětí a jejich ochrana vyžaduje jednotnou politiku.

Omezení počtu dětí umístěných v ústavech je krásný cíl, ale ve všech zemích budou vždy děti, které budou vyžadovat péči ze strany společnosti, protože nemají rodiče nebo jsou z jiných důvodů sociálně znevýhodněné. Tyto děti a tyto země potřebují solidaritu a nikoli okázalá slova, která snižují jejich důstojnost.

Žádám Evropskou komisi, aby vytvořila zvláštní programy pro znevýhodněné děti a zohlednila přitom vše, čeho členské státy dosáhly, a zabránila tak pokusům o pošpinění jejich dobrého jména.

Šíření neobjektivních informací, jako se to stalo v případě jednoho domova v Bulharsku, by nemělo být podporováno. Dotýká se to obrazu mé země. Není to pozitivní příspěvek ke společné evropské politice.

Potřebujeme programy přínosného vzdělávání sociálně znevýhodněných dětí bez ohledu na druh a místo jejich výchovy, prevenci zneužívání dětské práce a činností, které negativně ovlivňují jejich chování.

  Marie Panayotopoulos-Cassiotou (PPE-DE). – (EL) Pane předsedo, ráda bych připomněla, že 13. prosince 2006 ratifikovala Organizace spojených národů na svém plenárním zasedání Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením. Od března 2007 probíhá ratifikace této úmluvy, ale doposud ji ratifikovalo pouze 16 zemí, z nichž dvě jsou členy Evropské unie.

Vzhledem k tomu, že EU prosazuje politiku podpory práv osob se zdravotním postižením v kultuře lidské důstojnosti, měly by tuto úmluvu ratifikovat všechny členské státy. 50 článků této úmluvy podrobně popisuje práva osob se zvláštními potřebami ve všech oblastech lidské činnosti (zdraví, spravedlnost, rodina) a požaduje jejich účast na rozhodování.

  Magor Imre Csibi (ALDE). – (RO) Evropské občanství poskytuje řadu práv a svobod na celém území EU. Proto se při podpisu Smlouvy o založení Evropského společenství členský stát zavazuje bránit diskriminaci.

Byl jsem však informován, že před několika dny nebylo jednomu rumunskému občanovi dovoleno pronajmout si vůz v Bruselu z důvodu jeho rumunského občanství. Toto odmítnutí ze strany zaměstnance se opíralo pouze o vnitřní předpis dané půjčovny vozidel. V posledních dnech jsem se od řady občanů své země doslechl o mnoha jiných případech diskriminace na základě rumunského občanství.

Vážení kolegové, je naší povinností, jakožto zástupců více než 490 000 000 Evropanů, bít na poplach. Abychom do budoucna předešli podobným případům, musíme zahájit aktivní dialog s našimi spoluobčany. Domnívám se, že je povinností Evropské unie jakožto demokratického subjektu podporovat respektování práv všech občanů Unie prostřednictvím evropských vzdělávacích a informačních programů proti diskriminaci.

Žádám rovněž Evropskou komisi, aby prověřila, zda členské státy plní povinnosti v oblasti diskriminace z důvodu občanství, k nimž se zavázala dohodami.

  Jaromír Kohlíček (GUE/NGL). – (CS) Ve Vašem projevu jste řekl: „Je nezbytné zajistit, aby mezinárodní protektorát Kosovo byl podle rezoluce 1244 a podle mezinárodního práva i nadále součástí Srbska.“. Nevím, jak to souvisí s vyhlášením Kosova, se kterým zřejmě souhlasíte. Máte rovněž pravdu v tom, že je naší povinností, aby Kosovo bylo opět multietnické a demokratické.

Jednostranné vyhlášení nezávislosti je bezprecedentním porušením mezinárodního práva. Je neuvěřitelné, že okupační mocnosti do dnešního dne neudělaly nic pro to, aby několik set tisíc obyvatel tohoto území z osmi národů, kteří byli s tichým souhlasem okupantů vyhnáni, se opět vrátili. Dnes místo vytvoření podmínek souhlasíte s jednostranným vyhlášením druhého albánského státu. Jeho ekonomika podle všeho je založena na distribuci opia po Evropě. To Vám nevadí, pane předsedající?

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky a jiné parlamenty žádají o řešení formou jednání na základě mezinárodního práva. Uvědomte si, že neexistují jednorázová řešení, jak jste tady říkal. Každé řešení je precedentem. Nepřipusťme porušení suverenity Srbska.

  Předseda. − Pane Kohlíčku, rád bych vám doporučil, abyste si moje stanovisko přečetl ještě jednou. Domnívám se, že se tím mnohá nedorozumění vyjasní.

  László Tőkés (NI). – (HU) Pane předsedo, rád bych poblahopřál albánskému obyvatelstvu Kosova k dosažení nezávislosti a vzdal úctu památce albánského vůdce Ibrahima Rugovy.

Všechny plány mírového urovnání tragické historie jugoslávského regionu předložené v posledních patnácti letech byly formulovány z hlediska sebeurčení národů, autonomií a sdílení moci. Realizace Ahtisaariho plánu, posledního v řadě plánů, mezi nimiž jsou Carringtonský plán, Daytonská dohoda, jednání z Rambouillet a Dohoda z Ochridu, rovněž ukazuje, že ještě dlouho potrvá, než budeme moci považovat vztahy mezi jednotlivými skupinami a národnostmi v našem regionu za urovnané. To také ukazuje, že v budoucnosti bude možné nalézt řešení každé krize pomocí mezinárodní spolupráce.

V tomto smyslu je Kosovské řešení pro nás příkladem a řešením. Věříme v úspěšný výsledek mírového úsilí o autonomii etnických Maďarů v Rumunsku a územní nezávislost země Szekler s podílem Evropské unie.

  Anna Záborská (PPE-DE). – (SK) 25. února 1948 došlo ke státnímu převratu, jehož prostřednictvím se dostali k moci komunisté, kteří v mé zemi nastolili totalitní režim. Ten však byl výsledkem událostí, k nimž u nás docházelo od roku 1946. V demokratickém prostředí obnoveného státu se Československo postupně stávalo nesvobodným. To je mimořádně závažné. Nejen porážka nacismu, ale i porážka komunismu patří k dědictví sjednocené a mírové Evropy. Díky tomu tu dnes mohou sedět zástupci desíti členských států.

Ráda bych připomněla tři věci. Rehabilitace symbolů komunismu a nacismu zasluhují stejné odsouzení. Na komunismus a nacismus je třeba pohlížet stejně, zejména kvůli obětím, za které jsou odpovědné. Komunistická, stejně jako nacistická totalita byly nastoleny v demokratických státech prostřednictvím zneužití demokracie. To je důvod k ostražitosti i dnes v Evropské unii. I oběti komunismu by si v této sněmovně zasloužili minutu ticha.

  Ioannis Gklavakis (PPE-DE). – (EL) Pane předsedo, podle ustanovení společné organizace trhu s tabákem se od roku 2009 zdroje, které jsou nyní poskytovány jako přímá podpora pěstitelům v rámci pilíře 1, přesouvají do pilíře 2, kam spadají strukturální opatření.

V mé zemi, v Řecku, pěstují tabák obvykle v polopustých oblastech chudí farmáři, kteří nemají žádnou jinou možnost. Bude-li proto pěstování tabáku zastaveno, způsobí to v některých oblastech sociální, hospodářské a ekologické problémy.

Rovněž jsem si všiml, že cílem tohoto opatření je pěstování tabáku a nikoli kouření. Proto, pokud zastavíme pěstování tabáku spolu s kouřením, všichni se shodneme, a tak by tomu také mělo být. Avšak tak tomu není. Evropský cigaretový průmysl bude nadále vyrábět cigarety, pouze tabák se bude dovážet ze třetích zemí.

Měli bychom proto využít příležitosti, kterou nabízí přezkum SZP, k nápravě chyb; musíme ukázat, že Evropská unie je místem rovnosti, spravedlnosti a solidarity. Z tohoto důvodu by měl být stávající režim zachován i po 2009 a pěstitelům tabáku by mělo být nadále umožněno...

(Předsedající řečníka přerušil)

  Silvia-Adriana Ţicău (PSE). – (RO) 4. února 2008 ratifikoval rumunský parlament reformní smlouvu EU. Vítáme tuto ratifikaci v rumunském parlamentu.

Reformní smlouva opětovně potvrzuje zásadu rovnosti občanů, dává právní platnost Chartě základních práv Evropské unie, zavádí kontrolu subsidiarity ze strany vnitrostátních parlamentů, uznává všeobecný přístup ke službám obecného hospodářského zájmu, zdůrazňuje důležitost energetické bezpečnosti a posiluje ducha solidarity mezi členskými státy v této oblasti a ukládá zvláštní opatření pro boj proti změnám klimatu.

V důsledku zavedení pojmu územní soudržnosti a jeho uznání jakožto jednoho z cílů zvýšily po ratifikaci smlouvy výbory Evropského parlamentu, které sehrávají významnou úlohu při určování strukturální politiky a politiky soudržnosti, svou činnost.

Z hlediska Výboru pro dopravu a cestovní ruch reformní smlouva uzákoňuje postup spolurozhodování, který je již uplatňován v oblasti námořní dopravy a vzdušné navigace a vytváří právní základ umožňující Evropskému parlamentu navrhovat podpůrná opatření na posílení identity odvětví cestovního ruchu.

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN DOS SANTOS
Místopředseda

  Péter Olajos (PPE-DE). – (HU) Děkuji vám, pane předsedající. Již několikrát jsem v tomto Parlamentu mluvil o znečištění řeky Ráby, k němuž dochází v posledních sedmi letech. Obdrželi jsme řadu příslibů ze strany dotčených rakouských agentur a rakouské a maďarské orgány dokonce vypracovaly plán opatření. Evropská unie tento proces důkladně sleduje a říční výbor, který obě země ustanovily, podává pravidelná hlášení – naposledy tento týden.

Zdá se, že politici přispívají svým dílem, problémem však je, že řeka mezitím umírá. Nyní navíc už neumírá jen na maďarské straně, ale i na straně rakouské. Doposud vyhynulo jedenáct druhů ryb a 13 je vážně ohroženo. Organizace Greenpeace provedla při řadě příležitostí namátkové kontroly vodních vzorků a odhalila rakouské firmy, které řeku nezákonně znečišťují a mnohokrát překračují povolené normy. Na řece se zatím dělá mnohem více pěny než kdy dříve.

Řeka, o níž mluvím, není, pane předsedající, žádnou stokou, ale jednou z lokalit Natury 2000, skutečný říční mokřad. Lidé, kteří zde žijí, se obávají, že buď není v pořádku právní úprava EU, nebo není dostatečně plněna. Domnívám se, že bychom měli tuto záležitost uchovat na pořadu jednání této sněmovny, dokud nebude jednou provždy vyřešena. Já se o to rozhodně budu zasazovat.

  Iuliu Winkler (PPE-DE). – (RO) Pane předsedající, vážení kolegové, finanční nástroje související s politikou soudržnosti Evropské unie sehrávají významnou úlohu při odstranění nerovností mezi jednotlivými regiony Evropy.

V případě nejnovějších členských států Evropské unie představují prostředky přidělené v rámci politiky soudržnosti zásadní příspěvek zajišťující budoucí rozvoj méně prosperujících regionů těchto zemí. Míra využití těchto fondů v nových členských státech se stále zvyšuje. Unie musí přizpůsobit prostředky vyčleněné na nástroje politiky soudržnosti realitě rozšířené Evropy.

Po přistoupení Rumunska a Bulharska je zapotřebí zaručit zvýšení finančních prostředků na politiku soudržnosti po roce 2013. Navýšení fondu soudržnosti je logickým důsledkem rozšíření Evropské unie a stane se dokladem důslednosti politiky Evropské unie vůči méně rozvinutým evropským regionům a vyšle silný politický signál novým členským státům.

  Milan Gaľa (PPE-DE). – (SK) V uplynulém období jsme hodně diskutovali o energetické účinnosti a  v praxi se ukazuje, že současné označování domácích spotřebičů informující spotřebitele o energetické náročnosti nemá dobrou vypovídací schopnost. Většina prodávaných spotřebičů se nachází v kategorii A, čímž se vytrácí jasný signál o energetické úspoře spotřebiče a pro výrobce mizí motivace vyrábět spotřebiče se sníženou spotřebou energie.

Pokud chceme spotřebitele a výrobce motivovat, je zapotřebí upravit třídění domácích spotřebičů do nových energetických tříd. Původní třídění totiž funguje od roku 1994. Vyzývám proto Evropskou komisi, aby urychlila přípravu nového systému označování spotřebičů štítky a též připravované zařazení dalších spotřebičů do tohoto systému.

  Colm Burke (PPE-DE). – Pane předsedající, rád bych položil otázku týkající se plateb v rámci programu pro ochranu životního prostředí venkova (REPS) zemědělcům. V posledních 14 letech byly platby v rámci REPS vypláceny hned na počátku, jakmile byla předána vyplněná dokumentace Komisi nebo ministerstvu zemědělství Irska. Mám zato, že nyní budou platby zpožděny a více než 6 000 zemědělců doposud neobdrželo své platby včas. Podle mých informací se toto číslo zvedne v příštích měsících na 60 000.

Jde o to, že zemědělci plánují své finanční záležitosti na 12 měsíců dopředu a mají dohody se svými bankami, a mnozí z nich nemohou nyní v důsledku uvedené změny zaplatit bankám splátky.

Rád bych požádal, aby bylo mé stanovisko předáno příslušnému komisaři a aby byla tato záležitost vyřešena tak, aby mohly být obnoveny staré postupy, které byly uplatňovány 14 let.

  Jean-Claude Martinez (NI). – (FR) Pane předsedající, mezinárodní právo mluví v této věci jednoznačně. Pokud jde o Kosovo, může stát existovat, pokud má za prvé obyvatelstvo, za druhé území a za třetí veřejné služby. V Kosovu nejsou veřejné služby, což si Komise může ověřit, pokud se tam vypraví. Jediná služba, která zde funguje, je mafie.

Stát je svrchovaný, pokud plně vykonává své pravomoci. Doklady však ukazují, jak nám právě řekl předsedající Parlamentu, že výkon pravomoci v Kosovu je ve stavu svrchovanosti pod dohledem.

Stát je svrchovaný, pokud je jeho pravomoc nezávislá, řecky autonomos, to znamená, pokud sám může rozhodovat o tom, co učiní. V Kosovu rozhoduje NATO a Spojené státy.

Stát je svrchovaný, pokud je jeho pravomoc výlučná. Na území Kosova však působí mnoho sil, nikoli jedna.

Stát je svrchovaný, pokud respektuje zásadu uti possidetis, neporušitelnosti hranic.

Jinými slovy, Kosovo neplní žádné z kritérií svrchovaného státu podle mezinárodního práva. A proč? Protože po zakládání zločineckých a gangsterských států nyní vymýšlíme laboratorní státy, v nichž Evropská komise testuje a vynalézá federalismus prostřednictvím rozdělování zemí.

  Ján Hudacký (PPE-DE). – (SK) Včerejší vyhlášení nezávislosti Kosova je zřejmě nebezpečným a bude zřejmě nebezpečným precedentem pro vývoj ve vícerých zemích a regionech světa. Tento akt je o to problematičtější, že se odehrál za vydatné politické a diplomatické podpory USA a většiny velkých zemí Evropské unie, přičemž bylo od začátku jasné, že se porušuje mezinárodní právo.

Rozhodně lepším řešením pro Balkán by byla intenzivnější demokratizace poměrů v Srbsku za pomoci Evropské unie, což by následně vytvářelo příznivější ovzduší pro konsolidaci vztahů mezi Srby a albánskou menšinou na společném území. I když by se jednalo zřejmě o dlouhodobou záležitost. Rovněž je naivní se domnívat, že tímto precedentem rozšířené právo menšin o území autonomií se nestane i pro samotné členské státy Evropské unie v blízké budoucnosti neřešitelným problémem.

  Avril Doyle (PPE-DE). – Pane předsedající, mohla bych podpořit svého kolegu a naléhavě vyzvat Komisi, aby přestala v příštích měsících vyhledávat konflikty s různými irskými orgány, protože mám před sebou poměrně důležitou práci? Musím připomínat, co přesně se očekává od Irů ve vztahu k Lisabonské smlouvě?

Zejména se chci ohradit proti způsobu, jakým se úředníci zaměřili na systém plateb REPS v Irsku. 14 let orgány ministerstva zemědělství v Irsku – se souhlasem Komise – plánovaly platby v rámci programu pro ochranu životního prostředí venkova tisícům zemědělců a jejich rodinám. Letos v posledním měsíci Komise rozhodla, že platby nemohou být vyplaceny nyní, ale že musí být vyplaceny až na konci roku. Nevyhledávejte prosím – letos spíše než v kterémkoli jiném roce – spory s irskými zemědělci ani žádnou jinou skupinou irského obyvatelstva a nebraňte jim v přístupu k penězům, na které mají nárok, způsobem, který se uplatňuje už 14 let. Toto není čas na vyhledávání sporů. Vyslyšte nás prosím.

  Předsedající. − Tím je tento bod uzavřen.

20. Žádost o ochranu parlamentní imunity pana Witolda Tomczaka (rozprava)

  Předsedající. − Dalším bodem je zpráva (A6-0008/2008) pana Sakalase, kterou přednese jménem Výboru pro právní záležitosti, k žádosti o ochranu parlamentní imunity a výsad pana Witolda Tomczaka [2007/2130(IMM)].

  Aloyzas Sakalas, zpravodaj. − Pane předsedající, v dubnu 2005 pan Tomczak požádal Evropský parlament o ochranu své imunity v trestním řízení, Parlament se však o rok později rozhodl, že jeho imunitu chránit nebude.

21. května 2007 pan Tomczak opět požádal Evropský parlament o ochranu své imunity. V této nové žádosti pan Tomczak předložil tři nové důvody týkající se stejného případu. První důvod: pan Tomczak si stěžuje, že soud v Ostrówu mu odepřel přístup ke spisům. Po prozkoumání jeho stížnosti však bylo zjištěno, že panu Tomczakovi byl umožněn přístup ke spisům, když soud osobně navštívil. Dokonce si nejméně jeden z dokumentů ofotil.

Druhý důvod: pan Tomczak tvrdí, že řízení není objektivní, neboť dozorem pověřený soudce požádal předsedajícího soudce, aby vynesl rozsudek co nejdříve a to i bez přítomnosti obžalovaného. Tato žádost však byla vydána poté, co se pan Tomczak nedostavil k jednání soudu 12krát.

Třetí důvod: pan Tomczak tvrdí, že soud v Ostrówu je proti jeho osobě zaujatý. Avšak skutečnost, kterou uvádí pan Tomczak, že soudce, který v jeho případu předsedá, žije ve stejném městě jako žalobce, proti němuž pan Tomczak již dříve vznesl obvinění, samo o sobě nebrání soudci, aby jednal nestranně.

Navíc měl pan Tomczak možnost se odvolat k vyššímu soudu a vznést kasační stížnost k polskému nejvyššímu soudu. Tvrzení, které předkládá pan Tomczak, který byl v roce 1999 poslancem polského parlamentu, že totiž jeho vnitrostátní parlamentní imunita představuje nadále formální překážku trestního stíhání, musí důkladně zvážit polské soudní orgány.

Problematický právní důsledek, že podle polského práva může pan Tomczak přijít o své křeslo v tomto Parlamentu, vzal Výbor pro právní záležitosti na vědomí a jeho předseda předložil ústní otázku Komisi. Tato otázka byla zodpovězena 14. ledna 2008 komisařem Frattinim, který slíbil, že osloví polské orgány s cílem zajistit, aby polské právo nerozlišovalo mezi poslanci Evropského parlamentu a vnitrostátními poslanci.

Po rozpravě s Komisí přijal Výbor pro právní záležitosti rozhodnutí nedoporučit ochranu parlamentní imunity pana Tomczaka z výše uvedených důvodů.

Je zřejmé, že články 8 a 9 Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství se nevztahují na případ pana Tomczaka. S jeho žádostí je třeba nakládat jako s žádostí o rozhodnutí Evropského parlamentu, které by požadovalo zastavení proti němu vedeného řízení, jak je to např. možné podle článku 105 polské ústavy.

Parlament podle zavedené praxe může rozhodnout o ochraně imunity jednoho ze svých poslanců, pokud existuje podezření, že obžaloba je založena na záměru ovlivnit poslancovu politickou činnost (fumus persecutionis). Není jednoznačný doklad, že by tomu tak bylo v případě pana Tomczaka.

Vzhledem k uvedeným skutečnostem nedoporučuji, aby byla imunita pana Tomczaka chráněna.

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, jménem skupiny PSE . – (PL) Pane předsedající, hlavním účelem parlamentní imunity je ochrana samotného parlamentu jako demokraticky zvoleného zastupitelského orgánu. Zajišťuje kolektivní nezávislost tohoto orgánu vůči vnějším tlakům a zaručuje poslancům svobodu slova a jednání při plnění jejich parlamentních povinností. Právní základ imunity poslanců Evropského parlamentu je stanoven v Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství z roku 1965. Článek 8 tohoto protokolu stanoví, že poslanci Evropského parlamentu nesmějí být vyšetřováni, zadrženi ani nijak stíháni pro své názory či hlasování během výkonu své funkce. Podobně i článek 9 stanoví, že v průběhu zasedání Evropského parlamentu požívají jeho členové na území vlastního státu stejné imunity, jaká se přiznává členům parlamentu vlastního státu, a že na území žádného z členských států nemohou být zadrženi ani soudně stíháni. Touto imunitou jsou chráněni rovněž během cesty na místo zasedání Evropského parlamentu a při návratu z něj.

Vzhledem k uvedeným skutečnostem je třeba konstatovat, že obvinění vznesená proti panu Tomczakovi nesouvisejí s názory či hlasováním během výkonu funkce, protože v době, kdy mělo k dotčeným událostem dojít, nebyl poslancem Evropského parlamentu. Vzhledem k těmto okolnostem proto neexistuje právní základ pro udělení parlamentní imunity panu Tomczakovi. Případ pana Tomczaka však upozornil na nedostatečnou důslednost v ustanoveních ohledně voleb do polského Sejmu a Evropského parlamentu v Polsku a ohledně podmínek, které musí kandidáti splňovat pro volby, a okolností, za nichž mohou po svém zvolení být jednotlivci zbaveni svého mandátu.

Tato záležitost byla projednávána na zvláštním zasedání a při svém vstupu do Evropské unie se Polsko zavázalo k dodržování platné právní úpravy EU, jmenovitě v oblastech, které mají přímý dopad na vnitrostátní právní úpravy členských států. Ráda bych využila této příležitosti a vyzvala, aby byla co nejdříve přijata právní úprava harmonizující postavení poslanců polského Sejmu a Evropského parlamentu. V současné době může poslanec Evropského parlamentu v důsledku určitých činů automaticky přijít o svůj mandát, zatímco poslanec polského Sejmu nemůže být za stejné činy nijak postižen.

  Marek Aleksander Czarnecki, jménem skupiny UEN. – (PL) Pane předsedající, případ pana Tomczaka je dokladem skutečnosti, že polský soudní systém nevzal na vědomí, že jakmile se Polsko stalo členem Evropské unie, zavázalo se k dodržování zde platné právní úpravy. Evropský parlament ještě nepřijal rozhodnutí ve věci imunity pana Tomczaka, příslušný soud však stanovil datum zasedání na 15. února, tedy na minulý týden.

Nejenže se tento akt ze strany soudu rovná pohrdání Evropským parlamentem, ale navíc porušuje jednací řád Evropského parlamentu i polský trestní zákoník, podle něhož nesmí být proti žádnému poslanci Evropského parlamentu zahájeno trestní řízení, dokud Evropský parlament nerozhodl o jeho imunitě. Situace, kterou jsem načrtl, ukazuje, že v případě pana Tomczaka máme co do činění buďto s výjimečně nezpůsobilým soudem, nebo se soudem, který má zájem obvinit pana Tomczaka z drobného skutku, což by v jeho případě znamenalo ztrátu poslaneckého mandátu.

  Jens-Peter Bonde (IND/DEM). – Pane předsedající, naléhavě žádám všechny poslance, aby hlasovali proti zbavení imunity v případě pana Tomczaka. Již jsme o tom vedli ve sněmovně důkladnou rozpravu. Všichni se shodli na tom, že nemůžeme dovolit, aby Polsko uplatňovalo dvojí normy: jedny pro domácí poslance a druhé – mnohem přísnější – na poslance Evropského parlamentu zde. Odpovědný komisař pan Frattini slíbil, že pošle dopis polskému ministru spravedlnosti, v němž bude požadovat, aby byla zavedena stejná pravidla pro zrušení imunity.

Hovořil jsem s komisařem Frattinim po setkání 14. ledna a opět jsem se s ním sešel před dvěma týdny, kdy mi sdělil, že pověřil služby odesláním dopisu. Minulý týden jsem kontaktoval jeho kancelář. Potvrdili mi, že dopis byl již odeslán a že týž den obdržím jeho kopii. Pak mi náhle někdo zavolal z kanceláře komisaře Frattiniho a pověděl mi, že dopis ještě odeslán nebyl. Dopis tedy nebyl doposud odeslán a nemáme odpověď z polské strany.

Náš řád je jasný: musíme hlasovat. Žádám vás proto, abyste hlasovali proti odstranění imunity a požadovali, aby byl tento případ vrácen výboru k případnému novému rozhodnutí, které bude přijato poté, kdy bude odeslán dopis komisaře Frattiniho a kdy obdržíme odpověď z Polska.

  Aloyzas Sakalas, zpravodaj. − Pane předsedající, domnívám se, že důsledky vyplývající ze zbavení imunity nejsou totéž jako zbavení imunity. Pan Tomczak se měl již 12krát dostavit k soudu, kam byl předvolán, ale neučinil tak.

Veškeré procedurální otázky i otázky týkající se podstaty případu pana Tomczaka, a zejména otázky údajných urážlivých výroků na adresu policistů, by měly objektivně vyřešit polské soudní orgány. Rád bych proto zdůraznil dva body. Otázka, zda byl pan Tomczak zbaven řádně imunity na počátku řízení, kdy byl poslancem Evropského parlamentu, je otázkou, kterou mohou ověřit pouze příslušné soudní orgány v Polsku, v tomto případě okresní soud ve městě Ostrów Wielkopolski. Existuje tu možnost odvolání.

Za druhé možnost, že pan Tomczak přijde o svůj mandát v tomto Parlamentu, nelze považovat za motiv vznesení obžaloby, neboť v době, kdy k události došlo, 19. června 2004, nebyl pan Tomczak poslancem Evropského parlamentu a zákon, který se vztahuje na vnitrostátní poslance, neobsahuje ustanovení s těmito důsledky.

Na základě výše uvedených skutečností nedoporučuje Výbor pro právní záležitosti Evropskému parlamentu, aby chránil parlamentní imunitu pana Tomczaka.

  Předsedající. − Rozprava je uzavřena.

Hlasování se uskuteční zítra.

21. Průhlednost ve finančních záležitostech (rozprava)

  Předsedající. − Dalším bodem je zpráva (A6-0010/2008) pana Pomés Ruize, kterou přednese jménem Výboru pro rozpočtovou kontrolu, o průhlednosti ve finančních záležitostech [2007/2141(INI)].

  José Javier Pomés Ruiz, zpravodaj. − (ES) Pane předsedající, Evropský parlament vždy usiloval o realizaci politiky průhlednosti ve vztahu k našim finančním prostředkům, prostředkům EU. Tak tomu je i v době, kdy – snad v důsledku špatného hospodaření – vznikly problémy, které vedly k demisi Komise vedené panem Santerem.

Je třeba říci, že od té doby se věci výrazně zlepšily; tento Parlament prosazuje politiku průhlednosti a Parlament má podporu Komise. Výsledkem tohoto zájmu ze strany Barrosovy Komise je vytvoření pozice místopředsedy pro dosažení tohoto cíle, zastoupené místopředsedou Siimem Kallasem, kterého zde vítám.

Evropští občané musí vědět, co děláme s malým množstvím peněz, které platí EU, co se děje s tímto necelým 1 %; musíme mít větší kontrolu nad prostředky Společenství prostřednictvím viditelnosti. Viditelnost už není pouhá vývěska na radnici nebo na budově financované z regionálních fondů nebo z fondu soudržnosti; musíme jít dále a musíme být schopní stanovit, kde přesně se nacházejí veškeré malé částky, které platí evropští daňoví poplatníci prostřednictvím členských států.

To je podstatou iniciativy transparentnosti, kterou tento Parlament podporuje. Tato zpráva vydaná na základě vlastní iniciativy mluví o dvou věcech. Za prvé, že je třeba udělat ještě o něco více. Rozhodli jsme se v textu uvést, že průhlednost se musí projevit zveřejněním černé listiny a informacemi o tom, které nabídky byly přijaty a které vyloučeny, a že je nutné vytvořit kodex Evropského úřadu pro boj proti podvodům s cílem zaručit presumpci neviny, jak tomu v mnoha případech nebývá. Jinými slovy v rámci EU Evropský parlament má již svůj etický kodex. Nejsme úředníci, jsme politikové; musíme být rovněž průhlední a také již průhlední jsme.

Proto jsem v pozměňovacím návrhu 2 k bodu 22 požadoval, aby iniciativou transparentnosti navrhovaný soupis byl odstraněn, a to zejména proto, že tento Parlament již přijal rozhodnutí o našich finančních zájmech, misích a cestách, ale i proto, že se rovněž domníváme, že je třeba přijmout pravidla pro celou EU. Tento Parlament má vlastní pravidla, ta se však musí zlepšit a pravděpodobně i rozšířit.

V dalším pozměňovacím návrhu navrhuji odstranit odkaz na poslance Evropského parlamentu jako nositele veřejných funkcí; nejsme nositelé veřejných funkcí, jsme politikové. Toto zmatení by mohlo v některých vnitrostátních právních úpravách vést k problémům.

Skrze tuto myšlenku rostoucí průhlednosti, kterou podporujeme, se rovněž pokoušíme upozornit na skutečnost, že členské státy se podílejí na řízení 80 % prostředků, a proto opětovně vyzýváme členské státy, aby předložily vnitrostátní prohlášení o věrohodnosti. To je naléhavě potřebné a na jejich předložení trváme. Tvrdíme, že iniciativa komisaře Kallase musí zahrnovat i vymáhání prostředků Společenství. To nelze pominout: jestliže jsou prostředky použity nesprávně, musíme zjistit, kde se nacházejí, jak mají být vymáhány a kdy budou získány zpět.

Z hlediska průhlednosti jsme dosáhli řady zlepšení, pane komisaři, ale tento Parlament bude usilovat o další.

  Siim Kallas, místopředseda Komise. − Pane předsedající, jsem velmi potěšen, že zde dnes mohu hovořit jménem Komise o této klíčové otázce průhlednosti. Musím poděkovat panu Pomés Ruizovi za tuto zprávu vypracovanou z vlastní iniciativy a Výboru pro rozpočtovou kontrolu za jeho cenný příspěvek.

Tato zpráva řeší pět stěžejních oblastí. Zaprvé, zpráva uvádí pokyny ke zveřejňování informací o těch, kdo přijímají finanční prostředky EU na základě grantů a smluv. Snažíme se realizovat podmínky upraveného finančního nařízení o průhlednosti. Tyto požadavky byly začleněny na základě úsilí Parlamentu a vstoupily v platnost v květnu roku 2007.

Pokud jde o přímé řízení, Komise zahájila letos provoz internetových stránek s jediným portálem, který umožňuje přístup ke všem příslušným stránkám jednotlivých generálních ředitelství. I když se snažíme tyto stránky aktualizovat, působí tento portál při vstupu poněkud matoucím a komplikovaným dojmem. Na zlepšení dané situace pracují služby Komise.

Pokud jde o sdílené řízení, je úkolem Komise „ukončit přípravu a dohodnout s členskými státy obecné normy pro tyto informace do dubna 2008“. Cituji zde z návrhu zprávy o plnění pana Jørgensena. Tyto údaje spadají nadále mezi odpovědnosti členských států. Komise přijímá odpovědnost za platné normy a kontrolu, zda členské státy dodržují podmínky finančního nařízení.

Druhou oblastí, kterou zmiňuje pan Pomés Ruiz ve své zprávě, je vymáhání. Ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu jsem v lednu 2008 jednoznačně prohlásil: „Komise nebyla prozatím schopna předložit Parlamentu vyčerpávající obraz našeho úsilí v oblasti vymáhání“. Předložil jsem odhady vymáhaných dlužných finančních prostředků v roce 2006 a popsal zlepšení našeho vlastního systému, takže letos účetnictví ABAC bude zahrnovat podrobnější a celistvější údaje o vymáhaných dlužných finančních prostředcích. Příslušnou metodologii projednáváme s Evropským účetním dvorem.

Informace o vymáhaných dlužných finančních prostředcích by byly neúplné bez spolehlivých údajů ze strany členských států. V oblasti zemědělství je obraz povzbudivý. Zítra Komise přijme akční plán na posílení dozorčí úlohy v oblasti strukturálních fondů, který se mimo jiné zabývá i touto otázkou.

Třetí oblast v této zprávě se týká prohlášení o finančních zájmech a zejména výsledků nezávislé srovnávací studie zahájené v červenci roku 2006 v rámci Evropské iniciativy pro transparentnosti a zveřejněné v roce 2007.

Tato studie dochází k závěru, že většina evropských orgánů je regulována silněji než orgány na vnitrostátní úrovni. Nejkomplexnější etická pravidla ze všech orgánů EU má Komise a Evropská investiční banka.

Přestože zpráva konstatovala, že Komise má relativně dobře rozvinutý systém pro ohlašování střetu zájmů, navrhuje uvážit rozšíření mandátu našeho ad hoc etického výboru s cílem prohloubit jeho poradní úlohu. Vybízím vás k prostudování této studie a vyvození závěrů, které budete považovat pro Evropský parlament za významné.

Čtvrtá oblast, o níž se zmiňuje pan Pomés Ruiz, se týká složení expertních skupin poskytujících poradenství Komisi. Rád bych poděkoval panu Pomés Ruizovi za uznání, které projevil, pokud jde o již vykonanou práci. Vaše doporučení k dalším zlepšením prostudujeme.

Pátá a poslední významná oblast se týká správy v orgánech a institucích. Minulý pátek, 15. února 2008, vypršela lhůta členským státům k předložení výročních shrnutí. Do dnešního poledne jsme obdrželi 22 odpovědí od členských států. Posuzujeme soulad těchto zpráv s povinnostmi v rámci finančního nařízení a budeme vás informovat, jakmile si učiníme jasný obraz a to i o kvalitě předložených zpráv.

Na závěr mohu prohlásit, že bereme průhlednost velmi vážně a že Evropská iniciativa pro transparentnost plní v řadě oblastí uváděných v této zprávě své poslání.

(potlesk)

  Ingeborg Grässle, jménem skupiny PPE-DE. – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, iniciativa transparentnosti je pravděpodobně největším úspěchem, kterého Barrosova Komise dosáhla.

Jsem vám vděčná, pane komisaři, za vaše slova a za skutečnost, že chcete harmonizaci zveřejňování informací o příjemcích podpor. To bylo v loňském roce jedno z hlavních témat rozpravy mezi Parlamentem a Komisí. Jak víte, tato sněmovna a skupina PPE-DE vás vždy podporovala v otázce průhlednosti, protože chceme vědět, zda splňujeme své politické cíle prostřednictvím příjemců podpory, jinak řečeno příjemců finančních prostředků. Jedná se výhradně o plnění našich politických cílů a nic jiného a my potřebujeme vědět víc, než co víme v současnosti.

Pane komisaři, pracujete na nových etických pravidlech. Jsme přesvědčeni, že orgány tato pravidla potřebují a samotní komisaři potřebují nový kodex jednání. Dovolte mi však připomenout, abychom se vyhnuli nedorozumění, že není úkolem Komise určovat pravidla Parlamentu. My si stanovujeme pravidla sami. Nejsme veřejní činitelé, na rozdíl od ostatních orgánů EU, i když nepřesné užívání jazyka by mohlo tento dojem vytvářet.

Navrhujeme změnu bodu 22 a ráda bych vás vřele požádala o vaši podporu. Chceme nahradit výčet odkazem na stávající pravidla. Všechny tyto soupisy jsou velmi dobré, my však chceme otevřenou formu slov, která nám umožní rozhodnout se, zda chceme tolik, či snad více, nebo třeba méně kritérií.

Nejsme spokojeni – a to je součástí zprávy – s komplikovanou otázkou vymáhaných dlužných finančních prostředků, které byly vyplaceny nesprávně. Pane komisaři, domnívám se, že to by pro nás mělo být v tomto roce hlavním problémem a hlavním bodem sporu mezi Parlamentem a Komisí. To je oblast, která je vše, jen ne průhledná. Žádám vás, abyste tento problém řešil důrazně. Vymáhání dlužných finančních prostředků nemůže nadále probíhat stejně nahodile, jako tomu bylo v minulosti.

Vítáme akční plán pro strukturální fondy, který má být přijatý tento týden, ten však musí být podepřen důvěryhodností jak pro Parlament, tak pro absolutorium Komise.

Náš zpravodaj, Javier Pomés Ruiz, předložil dobrou a zajímavou zprávu a jsem si jista, že pomocí této zprávy jakožto stanoviska Parlamentu, můžeme Komisi pomoci pokročit dále.

  Dan Jørgensen, jménem skupiny PSE. – (DA) Pane předsedající, není pochyb, že veřejná rozprava v Evropě se zaměřuje z velké části na skutečnost, že EU trpí nedostatkem demokracie a že tento nedostatek je zapříčiněn zejména nedostatkem dostatečné průhlednosti. To může zejména způsobovat fakt, že existuje velmi malá průhlednost ohledně využívání finančních prostředků, které jsou řízeny z EU, to znamená prostředků, které Evropská unie vyplácí jednotlivým zemím na kvalitní a dobře míněné projekty; a to je problém! Naštěstí je to problém, který se v současnosti řeší. Naštěstí je to problém, o němž je Komise již delší dobu informována a skutečně podniká opatření na jeho řešení, za což si zaslouží chválu. Pane Kallasi, vy osobně si zasloužíte chválu za ohromný příspěvek, kterým jste v této souvislosti pomohl. Existují samozřejmě záležitosti, které je v této souvislosti ještě třeba řešit. To je důvod, proč pan Pomés Ruiz vypracoval zprávu. Podporuji jeho zprávu, která vyzdvihuje řadu kritických oblastí, které musí být přirozeně řešeny. Je zjevné, že dostupné údaje musí být srovnatelné atd., to však není nejdůležitější záležitost, jelikož jsme nyní přijali klíčové rozhodnutí, že je třeba průhlednosti.

Dalším velmi důležitým rozhodnutím, za něž si pan komisař zasluhuje pochvalu, je rozhodnutí zvýšit průhlednost v oblasti expertních skupin. Je jednoduše nepřijatelné, aby v demokratickém systému byly v úřadě lidé, jejichž jména jsou neznámá. Existuje řada demokratických argumentů, proč není možné fungovat tímto způsobem a je to samozřejmě nepřijatelné z hlediska finančního. Dovedu si představit, pane komisaři, že byste potvrdil prohlášení, které jste pronesl v nedávno skončeném slyšení ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu v souvislosti s absolutoriem. V tomto prohlášení jste nás ujistil, že se to bude přirozeně týkat i skupin, které náležejí do postupu projednávání ve výborech. Existuje ovšem řada různých druhů expertních skupin. Některé z těch nejdůležitějších jsou ve skutečnosti ty, které náležejí do postupu projednávání ve výborech. Navíc jste toto schválení pronesl při různých příležitostech ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu. Pane komisaři, nemohl byste to zopakovat zde před celým shromážděním?

  Janusz Wojciechowski, jménem skupiny UEN. – (PL) Pane předsedající, jménem Skupiny Unie pro Evropu národů, bych rád poděkoval panu Pomés Ruizovi za velmi dobrou zprávu, kterou podporuji jako celek. Průhlednost musí být základním principem fungování Evropské unie. Úvodem bych rád řekl, že za zvláště přínosné považuji oddíly zprávy týkající se lepší informovanosti o příjemcích prostředků Unie a o průhlednějším informování na internetových stránkách Komise. Jsou to významné oblasti. Rovněž bych rád prohlásil, že stejně tak důležité jsou ty části zprávy, které podtrhují význam poskytování a zveřejňování informací o finančních zájmech držitelů veřejných funkcí v evropských orgánech.

Občané Evropské unie musí mít jistotu, že ti, kdo mají na starosti evropské finanční prostředky a kdo dohlížejí na jejich přidělování, jednají nestranně a nikoli s cílem podporovat své soukromé zájmy. Jsem přesvědčen, že bylo správné a vhodné, aby tato problematika byla v této zprávě tak důkladně řešena.

  Bart Staes, jménem skupiny Verts/ALE. – (NL) Pane předsedající, pane komisaři, tato rozprava je ve skutečnosti jakýmsi zahřívacím kolem pro postup udílení absolutoria, které nyní probíhá ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu, stejně jako pro mimořádné slyšení, které je plánováno na příští týden s komisaři Špidlou a Hübnerem. Klíčovou otázkou této rozpravy je bod 41 zprávy pana Pomés Ruize, v němž se Komise naléhavě vyzývá, aby podpořila vnitrostátní prohlášení o věrohodnosti. Pane komisaři, pokud slíbíte, že tato prohlášení podpoříte, boj, který vedeme v postupu absolutoria, nebude bojem Parlamentu proti Komisi, ale bojem za společnou věc: Komise a Parlamentu proti členským státům. To je nejlepší strategie i z hlediska vnitřní strategie Komise. Průhlednost ještě nezajišťuje důvěryhodnost a odpovědnost; na tom se všichni shodneme. Jedním z jejích aspektů je zveřejňování informací o konečných příjemcích finančních prostředků EU.

Podle finančního nařízení je poskytování těchto informací povinné, tyto informace však musí být zpřístupněny, musí být spolehlivé a musí být dále přezkoumatelné. Ve vší úctě, pane komisaři, na vaší internetové stránce byl učiněn pokus, ale k dokonalosti má ještě daleko. Některé soukromé iniciativy plní tento účel lépe.

Tato zpráva pana Pomés Ruize rovněž velmi zřetelně stanoví, co je třeba zlepšit: předkládání, obsah a organizaci informací. Výbor pro rozpočtovou kontrolu požaduje, aby se tak stalo do roku 2009. Mám v úmyslu předložit pozměňovací návrh, který by stanovil změny do roka. Pokud to dokážeme, může nová Komise a nový Parlament začít v roce 2009 s čistým štítem. Žádám své kolegy poslance, aby tento pozměňovací návrh podpořili.

Pane komisaři, mám na vás další dotaz: jak jste pokročil ohledně svého závazku podle bodu 34 zveřejňovat od roku 2008 jména všech členů všech formálních i neformálních skupin? Rovněž se připojuji k otázce, kterou k tomuto tématu položil Dan Jørgensen.

Závěrem mám, pane předsedající, jednu otázku na vás: kdy se rozhodne sekretariát Parlamentu pro úplnou průhlednost a zveřejní jména všech dobrovolných penzijních fondů všech poslanců Parlamentu? Tito lidé jsou přece také příjemci nemalých finančních prostředků EU. Žádám vás, abyste předal tuto zprávu sekretariátu.

  Předsedající. − Pokud jde o otázku, kterou položil pan Staes, tuto záležitost již předsednictvo projednává a řešení nalezneme.

  Esko Seppänen, jménem skupiny GUE/NGL. – (FI) Pane předsedající, pane komisaři, pane Pomés Ruizi, zpráva je vyčerpávající. Problémové oblasti jsou dobře vysvětleny a nezbývá než přijmout potřebná opatření. V této souvislosti bych rád řekl místopředsedovi Komise panu Kallasovi, že během jeho funkčního období došlo k řadě významných zlepšení v otevřenosti a průhlednosti Evropské unie a že byl v této oblasti velmi aktivní. Dokladem toho je řada nových databází na internetu, problémem však zůstává, jak zpráva rovněž uvádí – a to je třeba říci přímo –, že vyhledávání je stále neuspokojivé. Materiály na vyhledávacích serverech by měly být standardizovány. Jinak řečeno bez správného vyhledávacího postupu vzniká riziko, že získáme mnoho informací, ale jejich množství bude na úkor kvality.

Otázku černé listiny případů, ve kterých byl podvod potvrzen, bude ještě třeba zvážit. V zásadě s tím naše skupina souhlasí a vytvoření listiny podporuje, musíme však zejména zajistit, že bude zaručena ochrana údajů jednotlivců a že se nikdo na tuto listinu nedostane bez řádného důvodu nebo v důsledku chybných postupů.

Dále je tu pak otázka poradního výboru pro normy veřejného života. Je samozřejmě vhodné, aby poslanci Evropského parlamentu, kteří jsou přímo voleni lidmi, měli postup odlišný od postupu, který se vztahuje na státní úředníky, jak už zde uvedla paní Grässleová. Postup pro volené poslance však musí být přinejmenším stejně tak přísný, protože není důvod tvrdit, že etické požadavky na poslance parlamentu by měly být volnější. V řadě zemí jsou zveřejňovány částky vynaložené na volby poslanců Parlamentu z veřejných zdrojů a tímto směrem by se měl vydat i Parlament, aby byla vnitrostátní prohlášení o financování voleb, o reklamních kampaních kandidátů a o jejich financování zařazena do databází Parlamentu, aby se tak stala viditelnými i na úrovni Evropské unie.

Závěrem bych rád řekl, že politické strany a nadace na evropské úrovni nemohou být vyňaty ze všeobecné povinnosti podávat prohlášení o zájmech a zdrojích financování.

(potlesk)

  Nils Lundgren, jménem skupiny IND/DEM. – (SV) Pane předsedající, je pro mě velmi nezvyklé, abych mluvil pochvalně o zprávách, které jsou nám zde předkládány. Toto je však výjimka.

Zpravodaj zde hájí větší průhlednost a to já vřele podporuji. Rád bych však připomněl této sněmovně, že dokud budeme mít věci jako zemědělská politika či strukturální fondy, náš úkol přezkumu bude úkolem nadlidským. Jsme nuceni stále zavádět nová pravidla, více sledování a výsledkem je nesmyslná byrokracie.

Řešením je, jak všichni víme, nechat bohatší země EU přispívat chudším zemím, aniž bychom vedli podrobné rozpravy o tom, jak jsou tyto peníze používány. Větší část procesu přezkumu tak zmizí a to by měl být náš dlouhodobý cíl. Neměli bychom počítat dobytek a pole uložená do klidu a podobné věci. Měli bychom se zaměřit na to, k čemu tu EU je – vnitřní trh.

  Esther De Lange (PPE-DE). – (NL) Pane předsedající, ráda bych poděkovala zpravodaji za jeho skvělou zprávu a ještě než se obrátím se žádostí na Radu a na Komisi, ráda bych zmínila několik bodů.

Prvním je skutečnost, že musíme zveřejňovat příjemce finančních prostředků Evropské unie. Sem zejména spadá odvětví zemědělství. S těmito informacemi bychom měli zacházet opatrně a regulérně. Neměla by nastat situace, kdy některé členské státy požadavek zveřejnění dodrží a jiné nikoli. Na internetové stránce Komise je 14 odkazů na vnitrostátní internetové stránky týkající se příjemců zemědělské pomoci, což znamená, že dalších 13 zde chybí. Komise by měla vysvětlit proč. Nejsou snad tyto informace dostupné v elektronické formě nebo členské státy doposud příslušné údaje nedodaly?

Komise by navíc měla uvažovat nad ochranou těch příjemců, jejichž údaje mají být zveřejňovány: řada členských států, včetně mého, se v současnosti potýká například s problémem ochrany před radikálními ochránci zvířat.

Závěrem chci dodat, že je skutečností, že údaje jsou těžko srovnatelné a je zapotřebí většího dohledu ze strany Komise. Vyrozuměla jsem, že pan komisař bude v tomto smyslu zítra iniciovat opatření týkající se strukturálních fondů, což mě těší.

Druhý bod se týká výročních zpráv o činnosti orgánů, kde došlo k určitému zlepšení, je to však citlivé téma.

Nyní k mé žádosti, jež se týká skutečnosti, že 80 % finančních prostředků v Evropě není řízeno centrálně, nýbrž prostřednictvím členských států a ve spolupráci se členskými státy. Musíme jednou pro vždy zlepšit a posílit průhlednost a kontrolu na evropské úrovni, dokud však členské státy nepřevezmou odpovědnost prostřednictvím vnitrostátních prohlášení o věrohodnosti, zajištění vyvážené kontroly bude obtížné. K tangu je třeba dvou.

Můžeme předvést nejoslnivější temperamentní tanec v oblasti rozpočtové kontroly na evropské úrovni, pokud však členské státy nebudou tancovat s námi, nikdy nedosáhneme vítězného výkonu. Žádám proto členské státy, aby přijaly svou odpovědnost, a vyzývám Komisi, aby tento proces podpořila v souvislosti s vnitrostátními prohlášeními jako dobrý dirigent, či chcete-li jako učitel tance: sám byste měl vědět, pane komisaři, že je to zapotřebí. My zde budeme spoléhat na vaši podporu.

  Paulo Casaca (PSE). – (PT) Pane předsedající, musím poděkovat našemu zpravodaji a také panu Kallasovi k této iniciativě. Zároveň však musím říci panu Kallasovi, že bych byl mnohem šťastnější, kdyby se zasadil o potřebná opatření k zajištění toho, aby Evropská komise dodržela ustanovení finančního nařízení, která vstoupila v platnost od 1. ledna 2007, zejména v oblasti uvedení příjemců různých prostředků Evropské unie.

Je znepokojivé, že odpověď Evropské komise na otázku, zda byla IMG legitimně a řádně označena za mezinárodní organizaci, je zcela neuspokojivá. Rád bych věděl, pane komisaři, zda kromě této nové mezinárodní organizace se Evropská komise rozhodla setkat i  s jinými, abychom věděli, kdo má přístup k finančním prostředkům Společenství, aniž by nejprve musel projít výběrovým řízením.

  Wiesław Stefan Kuc (UEN). – (PL) Pane předsedající, přidělování prostředků z jednotlivých rozpočtových linií vždy vzbuzuje největší emoce a vyvolá rozpravu. Je zcela pochopitelné, že ti, kdo dostanou finanční prostředky, se radují a ti, kteří je navzdory svým výsledkům nedostanou, vyjadřují kritiku. Pokud však – jak jsme toho byli svědky v nedávném nechvalně známém případu v Polsku – obdrží jeden subjekt finanční prostředky od jedné vlády, aby je pak druhá vláda odebrala, objevují se důvody k obavám.

Jakými zásadami se řídí přidělování finančních prostředků a jaké postupy se na ně vztahují? Jsou přijatá rozhodnutí založena na faktech nebo na přízemní politice? To je důvod, proč bychom se podle zprávy pana Pomés Ruize měli zaměřit nejen na zřetelnost a průhlednost postupů, ale rovněž umožnit společnosti přístup k postupům spojeným s přidělováním finančních prostředků. Zveřejňování informací o příjemcích finančních prostředků Evropské unie je základní podmínkou průhlednosti záměrů Evropské komise a vlády. Proč se tedy některé země tak brání zveřejňování? Skrývají něco? Sem rovněž spadají informace o jednotlivcích ve veřejných funkcích a odbornících v evropských orgánech. Vytvoření společného etického prostoru přinese naší Unii značný užitek.

  Alexander Stubb (PPE-DE). – Pane předsedající, dovolte mi, abych úvodem poblahopřál zpravodaji, panu Pomés Ruizovi. Nečiním tak pouze proto, že stojí vedle mě a kope mě do kotníku, ale proto, že jeho zpráva je skutečně velmi dobrá.

Když dovolíte, rád bych uvedl tři skutečnosti. Za prvé, domnívám se, že cílem této zprávy je v podstatě zlepšit průhlednost a kontrolní mechanismy. Obvykle tak činíme třemi způsoby. Jedním z nich je průhlednost v oblasti dokumentace: ta je dobře zajištěna ustanovením článku 255 Smlouvy ES; za druhé, průhlednost finančních prostředků, o kterou se přičiňujeme v této zprávě; a za třetí samozřejmě průhlednost setkání.

Smutnou věcí, s níž se v této rozpravě setkávám – ani ne tak uvnitř této sněmovny jako mimo ni –, je skutečnost, že řada anti-Evropanů používá průhlednost velmi populisticky v tom smyslu, že na jedné straně volají po průhlednosti, a ve chvíli, kdy je průhlednost nastolena, začnou kvůli ní na lidi útočit. A z tohoto důvodu pouvažuji tuto rozpravu za poněkud smutnou a domnívám se, že pokud usilujeme o průhlednost, měli bychom být v té věci upřímní a čestní.

Druhý bod se týká vnitrostátních prohlášení. Rád bych se připojil k tomu, co o nich řekla paní De Langeová. To bychom měli stále zdůrazňovat. Domnívám se, že pan Kallas odvádí skvělou práci. I Komise odvádí skvělou práci. Ale 80 % veškerých prostředků utrácejí členské státy. Právě zde potřebujeme důkladnější finanční prohlášení. Jsem si jist, že by se mnou pan Mulder, pokud by zde byl, souhlasil.

Můj poslední bod se týká známého či spíše nechvalně známého bodu 22 této zprávy. Chápu důvody, které k němu vedly, ale domnívám se, že bychom neměli vylévat dítě i s vaničkou. Proto doporučuji odstranit bod 22, abychom tak mohli všichni bez problému hlasovat pro tuto zprávu, vždyť být proti průhlednosti je něco jako být proti míru nebo proti mateřství.

  Inés Ayala Sender (PSE). – (ES) Pane předsedající, ráda bych se připojila k blahopřáním zpravodaji, který vypracoval velmi zajímavou zprávu, a samozřejmě děkuji i Komisi zastoupené místopředsedou Kallasem za všechnu její práci, pozitivní dialog i spolupráci s touto sněmovnou.

Ráda bych tu pouze rozvedla některé už zmíněné připomínky, s nimiž většinou souhlasím, a říci, že kromě potřeby těchto informací a průhlednosti musí být i lehce dostupné, spolehlivé a snadno srovnatelné; informace by měly být uspořádány a rozčleněny a měly by být použitelné v praxi, nikoli pouze pro specializované odborníky, ale i pro širší veřejnost.

Pokud jde o finanční prostředky pod sdíleným řízením, potřebujeme, kromě toho, co již bylo řečeno, vyvíjet v tomto ohledu na členské státy tlak a zejména se snažit nalézt nástroje na zlepšení situace u mezinárodních organizací, které jsou často neprůhledné.

Rozhodně vítám představu společného etického prostoru. Tento přepych si Komise může jistě dopřát a mohl by být vyvážen a doporučován na některých celosvětových jednáních jako ukázka osvědčených postupů. Proto zejména vítám studii, kterou provádí Komise o kodexech a normách etického jednání, jež by se následně mohly vztahovat na všechny orgány.

Na závěr blahopřeji zpravodaji a děkuji mu, že přijal můj návrh ohledně kodexu etického jednání pro Evropský úřad pro boj proti podvodům, který je zcela nezbytný: na jedné straně máme odpovědné a viníky, na straně druhé nevinné, které musíme chránit všemi prostředky.

  Ville Itälä (PPE-DE). – (FI) Pane předsedající úvodem se chci připojit k těm, kteří blahopřáli a děkovali zpravodaji, panu Pomés Ruizovi, za vynikající zprávu. Zároveň bych rád využil této příležitosti a poděkoval komisaři Kallasovi, který se po léta snaží na tyto otázky upozorňovat.

Účel zprávy je takový, že sotva kdo by mohl s jeho cíli nesouhlasit. Každá forma otevřenosti a průhlednosti, týkající se nesprávného použití finančních prostředků EU, může být jen dobrá. Obecně musí být využití všech přidělených prostředků financovaných z daňových zdrojů otevřené. Daňoví poplatníci musí být vždy přesně a řádně informováni o tom, jak jsou jejich peníze utráceny. Veřejnost musí vždy vědět, kdo jejich peníze utrácí, na co a jak.

Zejména se musíme přidržovat zásady práva přístupu k informacím a průhlednosti tam, kde jsou finanční prostředky nesprávně používány. Podle mého názoru zveřejnění černé listiny podvodných zneužití finančních prostředků EU pomůže předcházet možným případům zneužití, a tak podporovat otevřenost a průhlednost při využívání finančních zdrojů EU. Tento druh sledování samozřejmě komplikuje skutečnost, že systémy se v jednotlivých zemích značně liší a  z toho důvodu je to obtížné.

Jsem přesvědčen, že tato zpráva je důležitým krokem vpřed a že se musíme dohodnout na takovém kompromisu, aby tato zpráva zde byla přijata a aby nebyla zmařena kvůli drobným detailům.

  Paul Rübig (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, domnívám se, že je to zvláště dobrá rozprava. Chci však varovat před zneužitím průhlednosti. Někteří populisté – ačkoli nejsou dnes v této sněmovně přítomni – zneužívají této rozpravy na veřejném kolbišti, přitom však nerozlišují mezi soukromou sférou a tím, co je ve veřejném zájmu.

Nemáme ztrácet ze zřetele tuto rozpravu o soukromí. Jsme si vědomi, že ochrana údajů má své opodstatnění. Správnou odpovědí Evropského parlamentu pro budoucnost bude nalezení rovnováhy v této věci.

  Jens-Peter Bonde (IND/DEM). – (DA) Pane předsedající, jsem potěšen, že se mohu účastnit dnešní rozpravy. Vzpomínám si, že před lety zde bylo několik idiotů, kteří požadovali průhlednost, nyní se však Parlament skládá ze samých idiotů, kteří se dožadují průhlednosti, pokud jde o předkládání účtů. Navíc máme komisaře, kterého nemůžeme kritizovat; namísto toho jej musíme také pochválit za jeho osobní podíl na tom, že přiměl poněkud liknavější příslušníky Komise k účasti na reformách průhlednosti.

Nebyl jsem však zvolen proto, abych vychvaloval; byl jsem zvolen proto, abych upozorňoval na palčivější stránky této rozpravy. Proto bych se rád zeptal pana Kallase, zda budou v příštím roce výjimky v oblasti zemědělství, jejichž účty nebudou zveřejňovány na internetu a  z nichž nebudeme schopni určit, kdo je příjemcem a čeho, ani odpovídající částky v ostatních oblastech. Budou výjimky, nebo bude každý výdaj zdůvodněn na internetu? A jak tomu bude u pracovních skupin: budou zveřejněna jména všech odborníků?

Na závěr, když jsme v průhlednosti pokročili tak daleko, si říkám, zda by nebylo dobrým nápadem vyslovit omluvu hrdinům jako Dorte Schmidt-Brownové, Hansi-Martinu Tillackovi, Martě Andreasenové a všem těm, kteří byli po celá léta očerňováni, díky nimž jste však vy, pane Kallasi, mohl být ve svých reformách tak úspěšný?

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Pane předsedající, transparentnost a průhlednost jsou základními zásadami života společnosti. Zvláštní odpovědnost za výzvy s tím spojené spočívá na nás, poslancích. My se setkáváme s voliči a je na nás, abychom jim vysvětlovali současnou situaci v Unii a její správě. Nemůžeme jim říci: „To my ne, to Komise.“ Evropští občané očekávají od svých poslanců odpovědi. Pod záminkou průhlednosti až příliš často komplikujeme postupy a zavádíme příliš mnoho požadavků na příjemce. Například trváme na dokumentech, které jsou často zbytečné. Při vytváření průhlednosti musíme definovat úlohy jasně a rozdělit je. Opakuji, že musíme rozdělit úlohy a úkoly mezi členské státy a Evropskou unii.

  Zbigniew Zaleski (PPE-DE). – Pane předsedající, rád bych uvedl dvě skutečnosti. Za prvé, pokud chceme sledovat Lisabonskou strategii, musíme vědět, kdo v oblasti vědy dostává peníze a na co. Jsou to skutečně ti nejlepší, nebo existuje nějaký rozdíl mezi privilegovanějšími západními zeměmi a těmi ostatními, novými? Jako akademický pracovník bych řekl, že je zde zapotřebí více spravedlnosti a rovnosti.

Za druhé chci říci, že pokud dáváme peníze – a to poměrně štědře – třetím zemím, které jsou nedostatečně rozvinuté a méně privilegované, byl bych rád, abychom měli nějakou zpětnou vazbu, jak jsou tyto peníze využívány, zejména v rámci takových obecně vymezených programů jako jsou demokratizace a podobně – jejichž výsledky nejsou hmatatelné, ale spočívají ve změně postojů – nebo podnikatelství. O tom, jak jsou tyto peníze využívány v Africe a ve všech zemích AKT, víme jen velmi málo. Dovolím si tvrdit, že o tom potřebujeme vědět víc.

  Alexander Stubb (PPE-DE). – Pane předsedající, rád bych vyslovil kritickou poznámku ke třem svým předřečníkům. Za prvé bych rád poblahopřál panu Seppänenovi k jeho řeči, protože byl výjimečně umírněný a skoro se přibližuje – téměř – k proevropskému táboru.

Za druhé, pan Bonde: způsob, jímž mluví o průhlednosti, mě vede k přesvědčení, že je federalista. A  v tomto smyslu se domnívám, že i on směřuje správným směrem – i když požadavek zveřejňovat jména všech členů jednotlivých výborů je snad až příliš ctižádostivý!

Má poslední poznámka se týká pana Rübiga. Souhlasím s ním na 100 %: populismus, jehož jsme svědky v rakouských sdělovacích prostředcích z protievropské strany, je prostě ohavný, a byl bych rád, kdyby to přestalo.

Mám ještě jednu otázku na pana zpravodaje, pana Pomés Ruize: pokud by chtěl z této zprávy odstranit jednu věc, která by to byla?

  Siim Kallas, místopředseda Komise. − Pane předsedající, rád bych poděkoval váženým poslancům za jejich podporu této akce na podporu průhlednosti, která byla společnou akcí: ve všech oblastech Komise vždy cítila silnou podporu ze strany Parlamentu.

Rád bych řekl dvě věci. První se týká informací, které jsou zveřejňovány o příjemcích. Domnívám se, že to bude úžasná změna. Když jsme spolu s poslanci Parlamentu tuto záležitost v roce 2004 iniciovali, neměli jsme velkou naději na její realizaci. Bylo však přijato politické rozhodnutí, že v roce 2009 už budou a musí být zveřejňovány informace o koncových příjemcích za rok 2008.

Politické rozhodnutí tedy bylo přijato. To je velký pokrok. Nyní je třeba vyřešit technické otázky. To není vůbec jednoduché, protože nyní byly zveřejněny pokyny, jak by tyto informace o konečných příjemcích měly vypadat. Mnozí z vás pochopitelně zmínili otázku funkčních vyhledávacích serverů a to není jednoduchý úkol. Samozřejmě budeme mít portál, který umožní přístup k informacím v členských státech, a to i  k informacím o koncových příjemcích.

Předpokládám, že to bude spojeno s řadou technických problémů, avšak tyto problémy – nic není dokonalé a vše nějaký čas trvá – by rozhodně neměly narušit význam této veliké změny.

Pokud jde o známou otázku vnitrostátních prohlášení, musím znovu připomenout, že se situace za poslední tři roky zásadně změnila. Když jsem poprvé přišel do Rady hovořit o těchto otázkách, bylo to zcela nemyslitelné. Dnes máme výroční shrnutí – už jsme jich obdrželi 22 a v této chvíli už možná i více. Kvalitu budeme posuzovat společně a rozhodně dojde ke zlepšení.

Vycházíme z přesvědčení, že je tu problém sdíleného řízení, a tak musíme sdílet i informace o této práci – jak řídíme strukturální fondy. Toto přesvědčení výrazně převládlo i  v členských státech. Rovněž se budeme snažit podpořit představu komplexnějších vnitrostátních prohlášení s konkrétním obsahem. Víte stejně dobře jako já, že některé členské státy se zdráhají více angažovat, avšak jisté míry jejich účasti jsme už dosáhli.

Pokud jde o peníze v zahraničí, to je jiný problém. Otázka, jak budou tyto informace zveřejňovány, bude pravděpodobně projednávána v rámci Výboru pro rozpočtovou kontrolu. My jsme však partnery v rámci mezinárodní dohody a neřídíme je přímo. Informace o tom, co přímo řídíme, musí být zveřejněny, jsme však partnerem velkého mezinárodního sdružení. To je jistý rozdíl.

Pokud jde o expertní skupiny, jak jsem již řekl ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu, mohu zde pouze zopakovat, že máme povinnost zveřejňovat seznam stálých odborníků. To je otázka definice: kteří odborníci by měli být na tento seznam zahrnuti. O tom se vede rozprava a někteří odborníci, kteří plní důvěrné úkoly při posuzování projektů a osob, by – nejspíš – neměli být viditelní. Existují jisté jemné rozdíly. Závazek však existuje a byl jsem informován, že jsme připraveni zveřejnit rozsáhlý seznam stálých odborníků. Je tu i otázka všech vnitrostátních odborníků, které vysílají členské státy, jež jsou členy některých orgánů, a jejichž jména budou zaslána následně a nikoli předem, avšak přinejmenším je tu závazek, že v tom, kdo nám radí, nebudou velká tajemství.

Na závěr chci reagovat na položenou otázku, že Komise nemá v úmyslu navrhovat Parlamentu, jak by měl nakládat s vlastními pravidly a co by měla obsahovat prohlášení o hospodářských zájmech. Mohou pouze říci dvě věci: tento etický prostor je společný prostor – stane-li se něco na půdě jednoho orgánu, bude to mít rozhodně dopad na všechny ostatní. Všechny tyto problémy musíme samozřejmě řešit na základě zdravého rozumu a nezacházet do absurdních poloh a zbytečných podrobností, nýbrž zabývat se podstatnými otázkami, s cílem zabránit skutečnému střetu zájmů.

  José Javier Pomés Ruiz, zpravodaj. − (ES) Pane předsedající, pan Kallas se může cítit spokojen, protože si uvědomuje, že iniciativa transparentnosti je iniciativou, která je ceněná a která je blízká srdcím všech v této sněmovně, a také proto, že nyní zakusil podporu, kterou zde má.

Pane Kallasi, pokud jde o průhlednost, chtěli bychom pokročit ještě dál, a zpráva naznačuje, ve kterých oblastech je pokrok potřebný: vymáhání dlužných částek, expertní skupiny či presumpce neviny. Nicméně vás naléhavě vzývám: musíme se řídit zdravým rozumem a nebrat ohled na populismus některých plátků, jejichž pisatelé se patrně rozhodli vydělávat peníze populistickým zveličováním vážných témat Evropské unie. Rád bych poděkoval Inés Ayalaové za její návrh, aby se těmito otázkami zabýval i Evropský úřad pro boj proti podvodům, i panu Jørgensenovi, Paulu Casacaovi, panu Böschovi, který je zde přítomen, i svým kolegům Ingeborg Grässleové, Alexi Stubbovi atd.

Rád bych řekl, že Alex Stubb se mě rovněž ptal, co bych chtěl odstranit, tak musím říci, že například bych rád odstranil odkaz na činnost manžela/manželky. Vzpomínám si, že největší problém v Evropské unii nezpůsobil manžel ani manželka, avšak něco podobného: mluvím o případu Edithy Cressonové. Myslím tím, že bychom neměli vůči sobě zavádět taková omezení a měli bychom dělat to, co je logické, a nikoli to, co je nelogické. Dokonce i poslanci této sněmovny mají právo na rodinný život a na soukromý život.

Rovněž bych si přál, abychom byli nadále příkladem pro mnohé členské státy v tom, jak EU vynakládá své prostředky lépe a účinněji, s nižšími administrativními náklady a účinněji než některé členské státy. V této přípravné misi, s níž všichni souhlasíme, řada členských států – států, které odmítají vysvětlit, jak utrácejí 80 % finančních prostředků Společenství, a pak se tváří šťastně, když odmítneme schválit účetnictví EU – čímž odůvodňují nižší příspěvky do společného fondu, čímž omezují činnost EU, napadají naše obvinění, že jsou to členské státy, které nevynakládají prostředky správně, a na základě toho odmítají přiznat této sněmovně více než 1 %.

Děkuji vám, pane předsedající, a dovolte mi rovněž popřát panu Kallasovi úspěch při zajišťování cíle, který má tak vřelou podporu Parlamentu.

  Předsedající. − Rozprava je uzavřena.

Hlasování se uskuteční zítra.

Písemná prohlášení (článek 142)

  Véronique Mathieu (PPE-DE), písemně. – (FR) Pomés Ruizova zpráva na druhé straně poměrně správně tvrdí, že je ještě třeba vynaložit značné úsilí, než bude dosaženo průhlednosti ve finančních otázkách. Analýza výroční zprávy o činnosti za rok 2006 Generálního ředitelství pro rozpočet v podstatě určila, co je ještě třeba vykonat k dosažení průhlednosti v účtech EU. Revize prostředků vyčleněných na společnou zemědělskou politiku například ukazuje, že nástroje, které má Komise k dispozici, ne vždy umožňují zaručit přesnost údajů od členských států.

Pokud máme zabránit rozpočtovým chybám, k nimž docházelo v minulosti, musí Komise zlepšit kvalitu dodávaných informací veřejnosti, týkající se příjemců finančních prostředků Společenství, a musí tak učinit bezodkladně formou přijetí řady konkrétních opatření: systematizace informací zveřejňovaných o subjektech, které přijímají finanční prostředky Společenství, vytvoření celkového vyhledávacího serveru, zveřejnění černé listiny podvodníků atd. V zájmu zajištění přísné, účinné a průhledné kontroly prostředků Společenství vyčleněných pro členské státy bude muset Komise v budoucnu převzít politickou odpovědnost za informace, které zveřejňuje.

22. Ochrana finančních zájmů Společenství – Boj proti podvodům – Výroční zpráva 2005–2006 (rozprava)

  Předsedající. − Dalším bodem je zpráva (A6-0009/2008) pana Musotta, kterou přednese jménem Výboru pro rozpočtovou kontrolu, o ochraně finančních zájmů Společenství – boj proti podvodům – výroční zprávy za rok 2005 a 2006 [2006/2268(INI)].

  Francesco Musotto, zpravodaj. − (IT) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, rád bych na úvod poděkoval panu Kallasovi za jeho cennou spolupráci s Parlamentem během jeho práce. Jsem rovněž vděčný Evropskému úřadu pro boj proti podvodům, v osobě jeho ředitele Franze-Hermanna Brünera, za jeho velkorysou podporu a nezbytnou a nesnadnou práci, kterou vykonává. Konečně bych rád poděkoval i všem svým kolegům za jejich užitečnou pomoc, stejně jako vnitrostátním orgánům a institucím, které s námi spolupracovaly na tomto obtížném úkolu, zejména – dovolíte-li – italskému úřadu Guardia di finanza, jehož přístup v této oblasti byl vysoce profesionální.

Ochrana finančních zájmů Společenství je věcí zásadního významu, která se nás přímo dotýká jako států i jako občanů; musí být proto řešena se vší důsledností a rozhodností.

Cílem dnešního usnesení je praktická reakce na jev podvodů v rámci Společenství. Získané údaje…

(Předsedající řečníka přerušil, aby napomenul některé poslance, kteří rušili)

Děkuji vám, pane předsedající. Mluvíme o potřebě průhlednosti, ale je zapotřebí i prostá slušnost.

Cílem dnešního usnesení je praktická reakce na jev podvodů v rámci Společenství. Získané údaje jsou varující: v oblasti vlastních zdrojů, zemědělských výdajů a strukturálních opatření dosáhly nesrovnalosti v roce 2006 částky 1 143 milionů EUR ve srovnání s 1 024 miliony EUR v předchozím roce. Statistiky ukazují stále rostoucí počet nesrovnalostí.

Rád bych však zdůraznil, že vyšší počet nesrovnalostí nemusí nutně znamenat větší výskyt podvodů; může se pouze jednat o doklad toho, že přijatá kontrolní opatření jsou účinná a že existuje úzká spolupráce mezi členskými státy a Komisí. Ve své výroční zprávě za rok 2006 Komise správně zdůrazňuje význam této spolupráce z preventivních důvodů a pro vymáhání. Doposud statistiky vycházely z velmi odlišných vnitrostátních struktur s odlišnými administrativními, soudními, dozorčími a kontrolními systémy.

Zejména považujme za nepřijatelné, že Španělsko a Německo nepředložily informace o nesrovnalostech Komisi v elektronické podobě, ačkoli všechny členské státy jsou touto povinností vázány. Předpisy Společenství pro boj proti podvodům a z nich vyplývající povinnosti musí realizovat všechny země stejně. Proto je nezbytná užší spolupráce mezi členskými státy a Komisí při ochraně finančních zájmů Společenství, jež musí být vnímána jako společný zájem přesahující všechny jednotlivé státy.

Je potřebná větší součinnost mezi dozorčími orgány a orgány místní samosprávy v oblasti koordinace a výměny informací. Zachování organizace a vyplácení finančních prostředků na centrální úrovni vyžaduje komplexní prováděcí opatření a zvětšuje vzdálenost mezi finančními orgány a konečnými příjemci.

Dalším základním bodem, kterého se zpráva dotýká, je zjednodušení předpisů. Během programového období 2000–2006 se ve skutečnosti ukázalo, že příliš složitá pravidla přispívala ke zjištěným nesrovnalostem.

Na závěr, navzdory jistému zlepšení ve vymáhání dlužných finančních prostředků je vymáhání stále problémem, který způsobuje značné škody rozpočtu Společenství. Především je nepřijatelná lhůta 39 měsíců od spáchání nesrovnalosti do doby, než je oznámena Komisi, jelikož toto zpoždění činí vymáhání složitým, ne-li nemožným.

PŘEDSEDAJÍCÍ: MARIO MAURO
Místopředseda

  Siim Kallas, místopředseda Komise. − Pane předsedající, zpráva pana Musotty zahrnuje dva roky snah o zlepšení ochrany finančních zájmů Evropské unie. Spolehlivý systém finančního řízení se musí zaměřovat na výdaje a kontrolu i na boj proti nesrovnalostem, zejména na jednání spáchané s úmyslem podvodu.

Tato zpráva obsahuje mnohá společná témata jako zprávu o udělení absolutoria, přičemž ochrana finančních zájmů je přirozeně vnímána jako základní prvek spolehlivého finančního řízení, jejich zaměření je však rozdílné.

Rád bych vřele poděkoval zpravodaji, panu Musottovi, za jeho velmi cílevědomou zprávu, v níž se zaměřuje na hlavní otázky a mnohokrát vyzývá Komisi, aby posílila své snahy.

Dovolte, abych se zmínil o čtyřech z nich. Za prvé, úloha členských států: zpráva využívá množství údajů a statistik nesrovnalostí ze strany členských států a jejich finančního dopadu. Neváhá zdůraznit, že některé členské státy mají lepší výsledky než jiné. Rád bych ještě jednou zdůraznil, že vyšší počet nesrovnalostí nemusí nutně znamenat větší výskyt podvodů, může se jednat o dobrý ukazatel účinných a důkladných kontrol.

Když jsem v červenci předkládal zprávu Komisi, zdůrazňoval jsem potřebu, aby členské státy zajistily správné, úplné a včasné sdělování údajů o nesrovnalostech. Řádný tok informací mezi členskými státy a Komisí je nezbytný pro účinné vymáhání a společnou akci proti podvodníkům. Mnohé státy tak činí, některé se však ještě mohou zlepšit. Komise se za podpory Evropského parlamentu nebude zdráhat jim připomínat jejich povinnosti.

Plně se ztotožňuji s výzvou Radě, kterou zpráva obsahuje, aby projednávala výroční zprávy na ministerské úrovni. Systém finančního řízení EU je složitý, protože odpovědnost se dělí mezi členské státy. Zvýšená pozornost soustředěná na vnitrostátní prohlášení, jež přisuzuje odpovědnost za výdaje členským státům, by měla být doprovázena spoluprací při odhalování nesrovnalostí a podvodů.

Vítám skutečnost, že se tato zpráva soustřeďuje na systémové a obecné otázky a nikoli na jednotlivé případy, které jak víte, vyšetřuje nezávisle Evropský úřad pro boj proti podvodům.

Komise se plně ztotožňuje s Evropským parlamentem v otázce potřeby hlubší analýzy stávajících struktur v členských státech, které jsou odpovědné za boj proti nesrovnalostem, jejich podporu a usnadnění jejich spolupráce a výměny informací. Tomu se bude věnovat zpráva za rok 2008. Letošní zpráva Komise zdůrazňuje témata analýzy rizik a řízení rizik, databáze vyloučených projektů a nástroje včasného varování či nahlašování. Zpráva navíc zkoumá opatření přijatá členskými státy na zlepšení vymáhání dlužných částek, které nebyly vybrány nebo byly chybně zaplaceny, stejně jako mechanismy vnitrostátního práva na vymáhání formou kompenzací. Zpráva rovněž obsahuje údaje o vybraných částkách a finančních nápravných prostředcích, zejména v případech, kdy platba nebyla provedena v souladu s předpisy Společenství.

Úloha organizovaného zločinu, jako jsou mafie, v ohrožování finančních zájmů EU je záležitostí, která je zpravodaji velmi blízká. Evropský úřad pro boj proti podvodům přispěl do zprávy o posouzení hrozeb ze strany organizovaného zločinu OCTA (Organised Crime Threat Assessment), kterou vypracoval Europol. S potěšením vám oznamuji, že jsem požádal oba orgány, aby pokračovaly ve spolupráci v těchto otázkách.

Množství peněz se rovněž ztrácí v podvodech s daní z přidané hodnoty a v celních podvodech. To je však bohužel oblast, kde bývá spolupráce členských států často obtížná. Budu stručný a řeknu totéž, co uvedu ke zprávě Newtona Dunna, a poděkuji Evropskému parlamentu za jeho pokračující podporu při zdůrazňování užitečnosti spolupráce na úrovni EU.

Moje čtvrtá a poslední poznámka se týká revize nařízení o Evropském úřadu pro boj proti podvodům. Komise předložila v této souvislosti návrh v květnu 2006. Jsem stále přesvědčen, že uvádí nejdůležitější otázky, týkající se účinného fungování úřadu pro boj proti podvodům, konkrétně toku informací, procedurálních práv, mechanismu pro podávání stížností, úlohy dozorčího výboru a obecněji správy a odpovědnosti. Doufám, že budeme moci zahájit interinstitucionální rozpravu o tom, jak v co nejbližší budoucnosti nalézt řešení a dosáhnout pokroku v těchto důležitých oblastech.

Musottova zpráva znovu opakuje touhu spojit právní úpravu proti podvodům. Z politického hlediska to plně podporuji, technicky však půjde o velmi náročný úkol. Komise bude připravena předložit požadovanou analýzu Evropskému parlamentu v květnu tohoto roku.

  Jan Březina, Navrhovatel Výboru pro regionální rozvoj. − Vážený pane předsedající, kolegové, kolegyně, zabýváme se zprávou o ochraně finančních zájmů Společenství s poněkud zavádějícím dovětkem – boj proti podvodům.

To co se má ve skutečnosti na mysli totiž nejsou v pravém slova smyslu podvody, ale spíše nesrovnalosti. Zatímco podvod předpokládá zlý úmysl, nesrovnalost může být i dílem nedbalosti a špatného účetního postupu. V takto citlivých oblastech jako finanční vztahy ve Společenství bychom měli zacházet s pojmy obezřetně.

Jako zpravodaje ve Výboru pro regionální rozvoj mě mrzí nárůst počtu nesrovnalostí zjištěných u projektů financovaných ze strukturálních fondů. Není to dobrá vizitka některých členských zemí a jejich vnitřních kontrolních mechanismů. Problémy na straně těchto států by však rozhodně neměly být důvodem k přehodnocení stávajícího systému decentralizované kontroly čerpání ze strukturálních fondů. Odpovědnost je zde zřejmá, je individuální a musí být rovněž vymahatelná.

Dosažení odpovídající úrovně mechanismů finanční kontroly členských států je první krok, který je třeba učinit. Druhým krokem je zajištění zpětného získání nesprávně vyplacených finančních prostředků. Jedním z možných postupů je pozastavení průběžných plateb členské zemi, která otálí s navrácením prostředků stižených nesrovnalostí.

Existence děravých kontrolních mechanizmů by mola oslabit důvěru v celý systém čerpání ze strukturálních fondů a mohla by vrhnout špatné světlo na Evropskou unii jako takovou.

To co dále potřebujeme, je vyšší otevřenost a průhlednost kontrol. Vyjadřuji proto podporu evropské iniciativě pro transparentnost, v rámci níž by měly být zveřejňovány informace o příjemcích podpory ze strukturálních fondů. Jedná se o nakládání s veřejnými zdroji a  s tím by měly být spojeny určité nároky kladené na příjemce těchto podpor.

Důležitým předpokladem lepšího hodnocení kontrolních systémů je užší spolupráce s Účetním dvorem, která zatím pokulhává. Je jasné, že zprávy Účetního dvora nejsou pro evropské instituce mnohdy příjemným čtením, ale o to větší pozornost by jim měla být věnována. Nejhorší by bylo strkat hlavu do písku a vyhýbat se odpovědnosti.

  Kyösti Virrankoski, navrhovatel Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova. − (FI) Pane předsedající, Francesco Musotto vypracoval skvělou zprávu k výroční zprávě Evropského úřadu pro boj proti podvodům za léta 2005-2006, a rád bych mu za to co nejupřímněji poděkoval. Počet nesrovnalostí zaznamenaných členskými státy vzrostl v roce 2006 až na 1 143 milionů EUR. Z toho 87 milionů EUR připadá na Evropský zemědělský orientační a záruční fond. I když se jedná pouze o 0,17 % celkových výdajů na zemědělství – 49,7 miliard EUR –, je třeba přistupovat k tomuto údaji s vážností. Přibližně třetinu z těchto nesrovnalostí tvoří případy přímého podvodu.

S pomocí nového nařízení budou členské státy moci vymáhat neoprávněně vyplacené podpory snadněji než předtím. Z tohoto důvodu Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova a Výbor pro rozpočtovou kontrolu považují za politováníhodné, že míra zpět získaných částek této podpory zůstává malá. Komise by měla urychlit proces vymáhání a  v případě potřeby uplatnit nápravná opatření. Oba výbory rovněž ujišťují Komisi o své plné podpoře v důsledném uplatňování možnosti pozastavení plateb v případě, kdy Komise nemá plné záruky, že členský stát, který je příjemcem finančních prostředků, má spolehlivé systémy řízení a kontroly.

(potlesk)

  Ingeborg Grässle, jménem skupiny PPE-DE Group. – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, skupina PPE-DE je poprvé odpovědná za zprávu proti podvodům, a jsme velmi vděční panu Musottovi za to, že se ve své zprávě zaměřil na práci Evropského úřadu pro boj proti podvodům a spolupráci s členskými státy. Musel se propracovat 630 stranami statistického materiálu z let 2005 a 2006 o boji proti podvodům. Jeho přehled ukazuje velmi smíšený obraz, a já jsem přesvědčena, že zde musíme skutečně podniknout určité kroky. Odhalování nesrovnalostí nepovažují patrně členské státy za zvláště důležité. To je zjevné už ze skutečnosti, že Rada se opět této vrcholně důležité rozpravy neúčastní navzdory tomu, že jako druhé rameno rozpočtového orgánu by se měla zabývat tím, co se děje s penězi daňových poplatníků, za jejichž řízení a vyplácení je odpovědná.

Zpravodaj navrhuje, aby byly podniknuty formální kroky proti Německu a Španělsku pro porušení právní úpravy EU. Španělsko poskytuje informace o nesrovnalostech pouze v listinné podobě. Tyto informace jsou navíc velmi povšechné, jak je zjevné z 18. zprávy o strukturálních fondech.

Německo je velmi zvláštní případ. Trvá mu déle než ostatním členským státům, než poskytne informace, a je to jediná země, která nezveřejňuje jména. Jak může Evropský úřad pro boj proti podvodům konat svou práci beze jmen? Zde se za ochranou osobních údajů skrývají podvodníci, neboť je skutečností, pane Březino, že 15 % až 20 % nesrovnalostí má nějaké podvodné pozadí. Německo rovněž klade překážky Evropskému úřadu pro boj proti podvodům při vyšetřování na místní úrovni, zejména v případě celních deliktů a vývozních refundací. Vyzýváme Komisi, aby informovala o všech členských státech a jejich ochotě či neochotě spolupracovat, a to do doby, než bude předložena příští zpráva Evropského úřadu pro boj proti podvodům.

Z pohledu naší skupiny musí být využit právní základ nadcházející reformy Evropského úřadu pro boj proti podvodům především ke zlepšení pracovních podmínek ve spolupráci Evropského úřadu pro boj proti podvodům s členskými státy. Ráda bych vyjádřila vřelé díky samotnému Evropskému úřadu pro boj proti podvodům a pracovníkům, kteří pracují ve velmi složité oblasti. Jsem však rovněž přesvědčena, že by tyto výsledky mohly být lepší díky kvalitnější spolupráci s členskými státy.

  Szabolcs Fazakas, jménem skupiny PSE. – (HU) Pane předsedající, pane místopředsedo, dámy a pánové, Evropský parlament považuje ochranu finančních zájmů Evropské unie za jeden ze svých hlavních úkolů a stejně jako všechny parlamenty má právo a povinnost sledovat výdaje. Navíc se v Evropě šíří názor, že finanční prostředky EU nejsou dostatečně sledovány, máme proto v tomto smyslu i politický dluh vůči veřejnosti, vůči našim voličům a daňovým poplatníkům.

V praxi tuto právní úpravu a politické závazky realizujeme prostřednictvím postupu udílení absolutoria, ale kromě toho pravidelně vypracováváme zprávy o ochraně finančních zájmů EU a boji proti podvodům. Naším cílem není vyvolávat rozruch ani pohoršení, ale objektivně ukázat situaci a vyřešit případné problémy.

Rád bych využil této příležitosti a pogratuloval svému kolegovi poslanci, panu Musottovi, za tuto skvělou zprávu a vyjádřil vděčnost místopředsedovi Komise, panu Kallasovi, a také generálnímu řediteli Evropského úřadu pro boj proti podvodům, panu Brünerovi, za konstruktivní spolupráci, kterou projevili v této oblasti.

Navzdory tomu, že tyto zprávy na vysoké úrovni jsou každoročně vítány s velkým uznáním, máme my v evropských orgánech někdy pocit, jako bychom bojovali s větrnými mlýny, neboť zjištění těchto zpráv se setkávají s odporem ze strany Rady, v důsledku čehož Komise není po léta schopna přijmout nezbytná opatření.

Jsme přesvědčeni, že nejslabším článkem je přístup členských států, neboť některé členské státy – naše kolegyně poslankyně, paní Grässleová, právě mluvila v této souvislosti o Německu – si neuvědomují, jak je důležité, aby byly finanční prostředky EU vynakládány v souladu s pravidly, aby výdaje podléhaly přezkumu a aby byly neoprávněně vyplacené částky vymáhány zpět.

Považujme za zvláště politováníhodné, že se v Evropě rozmáhají podvody s DPH ve formě tzv. „kolotočových obchodů“; nemáme sice přesná čísla o částkách, v nichž se tyto podvody odehrávají, některé odhady však tvrdí, že se může jednat až o 35-40 % rozpočtu EU. Je čas podniknout i  v této oblasti rozhodná opatření, a to jak v zájmu řízení evropských záležitostí, tak v zájmu veřejného mínění. Děkuji vám.

  Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk, jménem skupiny UEN . –(PL) Pane předsedající, ve svém vystoupení jménem skupiny Unie pro Evropu národů ohledně finančních zájmů Společenství bych rád upozornil na tyto otázky. Za prvé, došlo k významnému nárůstu prostředků dotčených nesrovnalostmi v oblasti vlastních zdrojů, 328 milionů EUR v roce 2005 a 353 milionů EUR v roce 2006 ve srovnání s 212 miliony EUR v roce 2004. Rovněž bych měl zmínit nárůst nesrovnalostí v oblasti strukturálních akcí: 703 milionů EUR v roce 2006 ve srovnání s 601 milionem EUR v roce 2005.

Za druhé, došlo k výraznému snížení prostředků dotčených nesrovnalostmi v oblasti zemědělství. V roce 2006 se jednalo o 82 milionů EUR ve srovnání se 102 miliony EUR v roce 2005. Toto snížení si zaslouží zvláštní pozornost, protože výdaje v zemědělství jsou často spojeny s velkým množstvím příjemců – zemědělců – kteří se často musí sami vypořádávat se složitými postupy spojenými se získanými finančními prostředky.

Za třetí, bych rád vyzdvihl tvrzení ze zprávy, že jedním z hlavních důvodů vzniku nesrovnalostí u rozpočtových výdajů jsou složité programové zásady a neúčinné metody kontroly a sledování.

Za čtvrté, je třeba upozornit i na výzvu k větší průhlednosti při přidělování finančních prostředků.

Důležitým rysem této průhlednosti je závazek členských států zveřejňovat informace o projektech a příjemcích, kteří přijímají finanční prostředky z fondů Společenství.

  Bart Staes, jménem skupiny Verts/ALE. – (NL) Pane předsedající, pan komisař řekl totéž: tato zpráva se ve skutečnosti překrývá s postupem udělování absolutoria. I  v tomto smyslu je tato rozprava přípravou na slyšení s komisaři Špidlou a Hübnerem. Známe počty hlášených nesrovnalostí. Ty samozřejmě neukazují celý obraz, říkají nám však mnohé o problémech v oblastech politik vlastních zdrojů, zemědělství a strukturálních fondů. Zpráva se zmiňuje o ohlášených nesrovnalostech v hodnotě 1,1 miliard EUR a trend je rostoucí. Jsme zpět na úrovni roku 2002, po období zlepšujících se údajů v letech 2003, 2004 a 2005. Zemědělství je na tom relativně dobře.

Problémová odvětví jsou odvětí vlastních zdrojů a strukturálních fondů: mezi ohlášenými nesrovnalostmi dosahují vlastní zdroje 325 milionů EUR a strukturální fondy 700 milionů EUR. V rámci strukturálních fondů dosahuje pět členských států 84 % hlášených nesrovnalostí. Koho to zajímá, dočte se, o které země se jedná, ve zprávě pana Musotta. To je pozoruhodné. Rovněž nesmíme zapomínat, že další 1 miliarda EUR z období před rokem 2006 má být ještě vymáhána a že Účetní dvůr tvrdí, že 12 % strukturálních fondů v roce 2006 nemůže být vyplaceno. V tomto kontextu se odehrává současný postup udílení absolutoria a to nás velmi znepokojuje. Ještě se k tomu vrátíme.

Pokud jde o vlastní zdroje, problém podvodů s cigaretami je řádně řešen. Podepsali jsme smlouvu s Philipem Morrisem, máme novou smlouvu s Japan Tobacco, jež by měly vynést mnoho peněz a rovněž omezí pašování. Hlavní problémovou oblastí mezi vlastními zdroji jsou kolotočové obchody s DPH. Z uváděných čísel vyplývá, že se jedná o ohromné částky dosahující miliardy eur. Jedno šetření britské sněmovny lordů to dále rozvádí. Jsem potěšen, že Parlament se touto otázkou zabývá. Hospodářský a měnový výbor již uspořádal slyšení a Výbor pro rozpočtovou kontrolu je uspořádá 4. a 5. května. Doufám, že jako zpravodaj budu schopen vypracovat stejně dobrou zprávu o DPH kolotočích, jako byla moje zpráva s cigaretovými podvody.

  Derek Roland Clark, jménem skupiny IND/DEM. – Pane předsedající, tato zpráva je dlouhým soupisem chyb. Názorně popisuje rostoucí počet podvodů – popisovaných jako „nesrovnalosti“ a jak selhávají pokusy o jejich řešení. Otevřeně připouští, že podvody v roce 2006 v oblasti vlastních zdrojů – zemědělských výdajů a strukturálních akcí členských států – dosáhly výše 1 143 milionů EUR. V roce 2003 to bylo 922 milionů EUR, takže za pouhé čtyři roky se jedná o nárůst počtu podvodů o 200 milionů EUR.

Rád bych připomněl všem v tomto orgánu, že se nejedná o bezvýznamné částky, ale o peníze daňových poplatníků. EU je tvořena svými občany, včetně přetížených daňových poplatníků ve Spojeném království. Za své peníze si zasluhují více. Vlády všech členských států by již měly říci „dost“ a tyto otřesné údaje by se měly stát jen dalším údajem, proč by se vláda mé země měla dodržet svého závazku umožnit obyvatelům Británie referendum o Lisabonské smlouvě.

  Andreas Mölzer (NI). – (DE) Pane předsedající, není žádným tajemstvím, že Evropská unie se již léta snaží dostat své finance pod kontrolu. Financujeme velké společnosti, které se pak přemísťují z jednoho členského státu do druhého, zatímco malé a střední podniky odcházejí s prázdnýma rukama. EU ve skutečnosti působí dojmem, že neví, koho financuje, a kdo tahá za nitky. Podle mého názoru už měl dávno existovat registr lobbistů.

Hořkou pachuť rovněž zanechává množství nesrovnalostí, zejména pokud mají přímou souvislost s orgány EU. Zmrazení finančních prostředků z EU pro Bulharsko do vyřešení případů korupce vysílá v této souvislosti významný signál. Rovněž je tu skutečnost, že některé členské státy nemají zjevně velký zájem na vymáhání finančních prostředků, které byly vyplaceny neoprávněně. Jestliže byly teprve nyní uzavřeny případy z 90. let, pak se patrně záležitosti v EU řeší příliš pomalu.

  Ville Itälä (PPE-DE). – (FI) Pane předsedající, rád bych poděkoval zpravodaji, panu Musottovi. Vykonal důkladnou a skvělou práci. Tato zpráva je životně důležitá a boj proti podvodům je něco, na čem závisí trvání či ztráta důvěry veřejnosti. Domnívám se, že tato zpráva obsahuje tři velmi důležité problémy, které musí být napraveny.

Za prvé, je nepřípustné, že některé země ani nepodávají informace o výdajích v zemědělství. Jako příklad může sloužit Německo a Španělsko, přičemž Německo neposkytuje ani údaje o jednotlivcích a společnostech, které potřebuje Evropský úřad pro boj proti podvodům v zájmu vyřešení těchto záležitostí. To rozhodně nemůžeme připustit: všechny členské státy musí dodržovat předpisy. Pokud dávají velké země špatný příklad, není to dobrá situace.

Druhým problémem je, že oznamování nesrovnalostí může trvat až 39 měsíců – více než tři roky. To je příliš dlouhá doba, která nevyvolává důvěru v to, že členské státy jednají s dostatečnou ostražitostí.

Třetím problémem, který je velmi zajímavý a důležitý, je, že se v této oblasti objevuje i specializovaný a organizovaný zločin. Tato situace je natolik vážná, že je třeba přijmout veškerá opatření k zabránění tohoto druhu zločinnosti.

Je to velmi důležitá zpráva a musí být přijata veškerá opatření na zlepšení situace na získání veřejné důvěry.

(potlesk)

  Herbert Bösch (PSE). – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, rád bych vyslovil upřímné blahopřání zpravodaji. Není pro nováčka jednoduché zpracovat tak vyčerpávající materiál a myslím, že můžeme být hrdí, že pan Musotto vykonal tak skvělou práci. Myslím, že to dnes můžeme prohlásit s důvěrou, vzhledem k tomu, že na zítřek nejsou plánovány žádné pozměňovací návrhy k této zprávě. I to je projev úcty vůči panu zpravodaji.

Za druhé, jeden z rozpočtových orgánů nemá zjevně vůbec žádný zájem zjistit, co se děje s penězi daňových poplatníků. Rada se opět vyhýbá své odpovědnosti. Kdykoli začneme mluvit o tom, jak jsou vynakládány peníze daňových poplatníků, a snažíme se nalézt řešení složitých otázek, Rada se jednoduše vytratí. Jsme však svědky toho – a tím se dostávám k otázce, jak v našem výboru projdou absolutoria –, že v oblasti zemědělské politiky, kde jsme byli rozhodní a vytvářeli systémy kontroly přímých plateb, se po léta snižuje počet případů nesrovnalostí.

Ve strukturální politice, kde naproti tomu nebylo podniknuto nic a kde jsme po léta seděli se založenýma rukama, se čísla stále zvyšují. Tato skutečnost je už několik let patrná a po léta se objevuje ve zprávách o podvodech. Pan komisař Kallas nalezne v absolutoriu za rok 2006, že tato skutečnost představuje problém, a očekáváme, že podnikne potřebná opatření a že nebude sedět se založenýma rukama.

Proto bych rád, abyste vy, pane komisaři, řekl těm členským státům, které se chovají, jako by se na ně nevztahovala pravidla, která jsme společně vytvořili – což říká i zpravodaj s plnou podporou všech předřečníků: chceme, abyste řekl: „Zmrazíme 10 % vašeho financování. Vytvoří se tak rezerva a své prostředky obdržíte, jakmile přijmete příslušná opatření“. Je to velmi praktický požadavek ze strany Parlamentu. Není to akční plán; je to praktická akce. Toto od Komise očekáváme a pak budeme spokojeni.

Ještě jednou blahopřeji zpravodaji.

  Mairead McGuinness (PPE-DE). – Pane předsedající, podobně jako ostatní bych ráda poblahopřála zpravodaji k jeho velmi důležité zprávě.

Jsem nucena vstoupit do této rozpravy, protože se týká zemědělství. Ostatní řečníci mluvili o zlepšení kontroly a dohledu, zejména pokud jde o peníze pro zemědělce, a nyní je tu iniciativa transparentnosti požadující zveřejnění částek, které zemědělci dostávají.

Jedním z problémů zemědělců je, že jsou často považováni za viníky, dokud neprokážou nevinu. Nikdo z nás nemůže a nebude pochopitelně přivírat oči nad podvody a vzhledem k existenci podvodů v rozpočtu EU jsou Evropská unie a způsob, jímž jsou vybírány peníze, v očích veřejnosti vnímány velmi špatně. Pokud by veřejnost rozuměla lépe evropskému rozpočtu, mohla by se důrazněji dožadovat tvrdšího postupu proti podvodům.

Je důležité vidět rozdíl mezi podvodem a nesrovnalostmi, z nichž mnohé jsou odhaleny, neboť je mezi nimi rozdíl. Nemůžeme se trestat za nesrovnalosti, měli bychom však stíhat podvody proti rozpočtu Společenství. Tato otázka zahrnuje členské státy – jak uvedl můj předřečník – protože všechny členské státy přistoupily k Evropské unii v dobré víře a shromáždily finanční prostředky v určitých politikách, a je na nás, abychom zajistili, že peníze, které jsme shromáždili, budou vynaloženy dobře a že nebude docházet k podvodům proti veřejným prostředkům.

Členské státy, které jsou vůči podvodům nevšímavé a zaujímají shovívavý přístup, musí být nějakým způsobem potrestány, je však důležité, aby nebyly trestány ty členské státy, které jsou v této oblasti aktivní. Proto je důležité, aby Komise přijala opatření na úrovni členských států.

Na závěr bych ráda zopakovala jednu velmi důležitou skutečnost, že mezi zemědělci převládá nyní velmi silný dojem, že jsou někdy viníky, pokud neprokážou nevinu. To je nepřijatelné a my musíme nyní usilovat o vyváženost.

  Bart Staes (Verts/ALE). – (NL) Pane předsedající, děkuji vám, že jste mi dovolil opět promluvit. Každý, kdo sleduje mou politickou dráhu a má prohlášení, ví, že jsem kritický politik a že jsem velmi kritický vůči Evropské unii, ale přitom jsem zásadně proevropský. Nemohu proto pomíjet slova pana Clarka, který mezitím opustil sál. Pan Clark, podobně jako všichni euroskeptici, užívá velmi často polopravdy, naprosté lži a množství zjednodušení. Ve svém projevu mluvil například o podvodech v hodnotě několika milionů eur, zatímco zpráva jasně říká, že se jedná o nesrovnalosti. Neustále zaměňuje „podvody“ za „nesrovnalosti“. To je hloupost, protože to je něco jiného, než o čem mluví zpráva.

Za druhé, mluví jako kdyby veškerá neštěstí, která nás potkávají, pocházela z Evropské unie. Rád bych požádal pana Clarka, aby si přečetl zprávu britské sněmovny lordů o kolotočích s DPH. Pak uvidí, že ani jeho vlastní orgány nedokázaly zastavit tento druh podvodů s DPH. Mluvíme o podvodech ve výši 3,5 až 4,5 miliard GBP ročně. To je více než 10 milionů GBP denně! To je podstatně více, než ...

(Předsedající řečníka přerušil)

  Dumitru Oprea (PPE-DE). – (RO) Blahopřeji ke zprávě pana Musotta. Domnívám se, že mnohé z nesrovnalostí z let 2003-2006 podpoří změnu pravidla o předkládání rámcového programu 6 například ve srovnání s rámcem 5. V rámci 5 byla strana B anonymní a jakýkoli odkaz na zemi či osoby za tímto projektem byl pokutován. Z rámců 6 a 7 se tato anonymita vytratila. V rámci 8 už není možné vracet se k tomuto systému předběžného předkládání projektů?

  Ingeborg Grässle (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, děkuji vám za možnost znovu promluvit. Ráda bych poděkovala panu Böschovi, nejen za jeho chválu našeho zpravodaje, ale i za jeho čestnost a za jeho pomoc. Pan Bösch se mnoho let věnoval zprávám o podvodech. Nyní máme tu čest, a domnívám se, že je to znamení síly Výboru pro rozpočtovou kontrolu, spolu souhlasit.

Zaměřili jsme plnou pozornost na členské státy. Komise by si rovněž měla odnést poselství, že chceme tento nedostatek jasnosti odstranit. Pokud se podíváme na čísla o vymáhání dlužných finančních prostředků, zjistíme, že máme co činit s velmi širokým spektrem názorů. To je důvod, proč vedeme tuto rozpravu v rámci současného udílení absolutoria. Proto musím opravdu požádat Komisi, aby se nám nebála sdělit, pokud nebude něco vědět, abychom mohli pomoci. Domnívám se, že pokud budeme tyto věci řešit společně, společně uspějeme. Znovu vyjadřuji velké díky panu Böschovi.

  Siim Kallas, místopředseda Komise. − Pane předsedající, rád bych poděkoval váženým poslancům za jejich připomínky k této zprávě. Považujeme tuto zprávu za velmi cílevědomou a konstruktivní. Mám jen dvě poznámky k otázkám, které mnozí z vás vznesli – co je nesrovnalost, co podvod a jak řešit vymáhání?

Mohu říci, že jsme měli jedno předběžné setkání s příslušnými pracovníky Účetního dvora a snažili jsme se sjednotit naše chápání toho, co je co. To bude pravděpodobně pomoc v našich budoucích rozpravách o absolutoriu a všechny tři zprávy jsou samozřejmě – včetně té příští – vzájemně velmi úzce provázané.

Za druhé jsem předložil tuto otázku předsednictví Rady a požádal jsem je, aby zvážili tuto parlamentní zprávu na jednání, čímž mám na mysli projednání tohoto dokumentu na jednání Ecofinu. Doufám, že tak učiní. Po hlasování o této zprávě, kdy se tento dokument stane oficiálním dokumentem, se pokusíme otevřít tuto rozpravu v Radě, a to i na úrovni příslušných podvýborů.

  Francesco Musotto, zpravodaj. − (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych úvodem poděkoval svým kolegům za jejich vřelá slova a zejména panu Böschovi, jehož dřívější práce položila základy mé zprávy.

Rád bych vyzdvihl několik bodů, přičemž tím hlavním je společný postoj s komisařem Kallasem, zejména pokud jde o povahu regulačních mechanismů, jimiž se řídí vyplácení finančních prostředků. K tomu se Komise zavázala. Jedním důležitým hlediskem, které pan Kallas zdůraznil, je, že čím více překážek a složitostí, tím obtížnější se stává pochopení pravidel a tím snadnější má zejména organizovaný zločin a všechny druhy nezákonné činnosti přístup do této šedé zóny. Dalším krokem k dosažení zřetelnosti a průhlednosti a usnadnění chápání celého systému je zjednodušení přiblížení mezi těmi, kdo vyplácejí finanční prostředky, a mezi příjemci.

Problém vymáhání je skutečný problém. Postupy jsou příliš dlouhé a možnost trestat ty, kdo podvádějí Evropské společenství, musí být zajištěna ve formě nějaké bezpečnostní záruky prostřednictvím bank. Je zapotřebí vypracovat metody zajištění plateb a zejména možnosti jejich vymáhání, a tedy pomáhat, zlepšovat a usnadňovat rychlost vymáhání.

Jsem přesvědčen, že díky spolupráci, dobré vůli a politické oddanosti všech mých kolegů jsme odvedli důležitou práci. Nemůže být pochyb, že tato spolupráce, vůle a touha vymýtit jev, který tolik škodí Evropskému společenství, je motivován výhradně politickým zájmem.

Nepřítomnost Rady záležitost nijak neurychlila; přítomnost jejího zástupce by nám umožnila zjistit, jaký je postoj Rady. Parlament je však v těchto otázkách zcela jednotný a jednoznačný, a domníváme se proto, že jsme vykonali něco pozitivního, co představuje naději do budoucna.

  Předsedající. − Rozprava je ukončena.

Hlasování se uskuteční 19. února 2008.

Písemná prohlášení (článek 142)

  Edit Herczog (PSE), písemně. – (HU) Pane předsedající, dámy a pánové, gratuluji k této zprávě, která vyzdvihuje nejen úspěchy, ale i některé politováníhodné nedostatky a dlouhodobé dluhy.

Podle mě je tato zpráva velmi aktuální, protože v Maďarsku bylo přijato rozhodnutí o založení vnitrostátního úřadu v boji proti padělkům. Tento orgán bude mít zejména koordinační funkci a bude spojovat maďarský patentový úřad, ostatní vládní agentury a další hospodářské subjekty, včetně funkcí souvisejících se službami poskytování údajů v rámci Evropské unie.

Musíme se připravit na dlouhý a úporný boj. Znalosti – ať už chráněné nebo ve veřejném vlastnictví – se stávají stále přístupnějšími. Vůz vystavený v jedné místnosti může být ve vedlejší místnosti během 5 minut okopírován. Výsledek nebude o nic horší, pouze levnější: je na nás, abychom se rozhodli, zda si přesto koupíme dražší výrobek. Musíme se rozhodnout, zda chceme platit za výsledky duševní práce, inovaci, i tehdy, kdy máme možnost si zvolit druhotný produkt či službu, které nemají žádnou přidanou hodnotu.

To vyžaduje značnou uvědomělost a oddanost. Nemůžeme očekávat od jednotlivých občanů, že budou vnímat tyto souvislosti a rozhodovat se na základě hodnot, pokud totéž nebudou činit naši zákonodárci a naše vlády.

Je zvláště důležité omezit počet nesrovnalostí souvisejících s fondy EU pod přípustnou hranici četnosti chyb: tento druh podvodů zesměšňuje Evropskou unii jako celek, když jsou finanční prostředky EU používány způsobem, který odporuje deklarovanému cíli EU.

23. Vzájemná pomoc a spolupráce při používání celních a zemědělských předpisů (rozprava)

  Předsedající. − Dalším bodem je zpráva (A6-0488/2007) Billa Newtona Dunna, kterou přednese jménem Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 515/97 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů (KOM(2006)0866 – C6-0033/2007 – 2006/0290(COD)).

  Siim Kallas, místopředseda Komise. − Pane předsedající, tato třetí zpráva je úzce spojena s oběma předchozími. Nařízení Rady (ES) č. 515/97 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů je velmi důležitá právní úprava pocházející z roku 1997, kdy jsme měli 15 členských států.

Bylo zapotřebí navrhnout novelu tohoto nařízení (ES) č. 515/97 s ohledem na vývoj posledních deseti let, technologický pokrok, úspěchy společných celních operací koordinovaných z Bruselu a rozšířením Evropské unie na 27 členů.

Rád bych vzdal hold zpravodaji, panu Newton Dunnovi, za to, jak dokázal provést tento návrh Parlamentem. Rád bych poděkoval panu Audymu, který navrhl stanovisko. Oba výbory, IMCO a COCOBU, úzce spolupracovaly za použití mechanismu prohloubené spolupráce. Jejich vynikající spolupráce umožnila zprostředkovat kompromis mezi různými politickými subjekty. Díky konstruktivnímu přístupu Parlamentu může nyní tato právní úprava projít prvním čtením.

Celní orgány uplatňují kontrolu u zboží, které vstupuje do Společenství a opouští je, na základě společného rámce řízení rizik, včetně uplatňování náhodných kontrol. V tomto kontextu se jejich úkol neomezuje na vynucování celní právní úpravy: týká se rovněž práva Společenství v oblasti DPH, spotřební daně a právní úpravy v oblasti zemědělství.

Rovněž jsem si všiml, že v Musottově zprávě, o níž jsme právě vedli rozpravu, je vyzdvižena otázka potřeby užší spolupráce mezi členskými státy a Komisí.

Z tohoto důvodu je nezbytné, aby celní orgány a Komise umožnily výměnu informací o DPH. U některého druhu údajů tuto výměnu informací umožňuje nový článek 2a.

Podle Komise se jedná o první krok směrem k užší spolupráci v oblasti ochrany finančních zájmů Společenství proti podvodům s DPH.

  Bill Newton Dunn, zpravodaj. − Pane předsedající, děkuji panu komisaři. Jsem přesvědčen, že by mělo jít o zcela nekontroverzní návrh Komise. Jak řekl pan komisař: rozšíření, více členských států, nová technologie, nová zařízení, počítače. Potřebujeme aktualizovanou právní úpravu Komise, která umožní dobrou spolupráci v rámci vnitřních hranic Unie proti zločincům – organizovanému zločinu a podobně.

Minulý týden jsem hovořil s ředitelem jedné velké anglo-nizozemské společnosti a on tvrdil, že zjišťuje, že organizovaný zločin je na vzestupu a – užívám jeho slova – zaznamenává neuvěřitelně rychlý „exponenciální“ růst, a přitom členské státy s tím nic nečiní, protože veřejnost nezná celý obraz a netlačí na své vlády, které pak říkají: „Nemějte obavy, všechno je v pořádku“. Stojíme před vážným problémem. Tento návrh Komise je potřebný a všichni se asi shodneme, že by měl projít.

To by mělo být vše, musím však ještě promluvit o jedné záležitosti, pane předsedající, což bych rád učinil. K mému překvapení můj vlastní členský stát, Spojené království, tento návrh v Radě ministrů vetovalo. Nesdělili mi to, i když jsem Brit a pocházím ze stejného členského státu. Žádný labouristický poslanec labouristické vlády v Londýně nepředložil žádný pozměňovací návrh, ale vybrali si mého dobrého přítele konzervativce Christophera Heaton-Harrise, velmi ctihodného člověka, který promluví, aby vznesl námitku labouristické vlády, a který předložil – poněkud podivný – pozměňovací návrh, ale přeji Chrisovi mnoho štěstí; má na to nárok. Jaká však byla úloha labouristické strany? Řekl jsem si tedy, že je to velmi zvláštní a že existuje řada jiných britských námitek a vet a rozhodnutí pro neúčast v různých oblastech politiky, a rozhodl jsem se zjistit, jaká je celková politika Spojeného království v oblasti těchto směrnic, od nichž se rozhodli pro neúčast, a  k čemu došlo?

Obrátil jsem se na Evropský úřad pro boj proti podvodům, který se, jak víme, zabývá podvody v EU. Evropský úřad pro boj proti podvodům mi sdělil, že s ním Spojené království odmítá spolupracovat i přesto, že Spojení království přichází o miliardy v kolotočových podvodech s DPH. Londýn říká: „Podáme-li Evropskému úřadu pro boj proti podvodům prst, vezmou si celou ruku, toho se obáváme, a proto odmítáme spolupracovat.“ To je velmi podivné, a tak jsem zkoumal dále v Londýně. Jak to funguje? A tam se dozvídám, k čemu dochází: Komise předloží návrh, nějaký nižší úředník příslušného ministerstva v Londýně k němu vypracuje instrukce s doporučením, jak by měla vláda postupovat. Je velmi pečlivý; poněkud nervózní; neví, co má dělat a tak řekne: „Neměli bychom v této věci nic podnikat. Doporučuji velkou opatrnost. Domnívám se, že bychom to neměli schvalovat. Možná bychom se měli i rozhodnout pro neúčast.“ Jeho opatrná studie – chce být přece povýšen a nikoli propuštěn – pak postupuje vzhůru po struktuře ministerstva, přičemž úředníci, kteří mají na starosti jiné věci, jeho studii odškrtnou a schválí. Ostatní ministerstva, která jsou požádána o vyjádření, rovněž nevědí, a tak řeknou: „Nám se to zdá být v pořádku.“ Celá věc se nakonec dostane do vládního výboru vedeného naším ministrem zahraničí – který musí myslet na milion dalších věcí – a ten to orazítkuje. A tak se stane, že najednou je stanovisko londýnské vlády záporné, opatrné, nakloněné rozhodnutí pro neúčast: „Nerozumíme. Opravdu nevíme, oč jde“. Vskutku velmi podivné!

Co se děje dále ve Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů v Parlamentu? Zablokování v Radě znamenalo, že jsem musel navštívit několik neformálních třístranných jednání o smíru s Radou, v prvním případě vedené Portugalci a nyní Slovinci, v obou případech skvěle. A ačkoli mě žádný úředník Spojeného království nikdy o ničem neinformoval, a já jsem tak byl jediným Britem přítomným na jednáních, přestože britská vláda v této věci zastává zjevně zamítavé stanovisko, návrh prošel.

Komise a Rada nakonec nalezli formulaci, která umožnila obejití britské námitky, nebo překonání, jak kdo chce. Pozměňovací návrhy pro Parlament na zítřejší hlasování výboru IMCO doporučuji schválit a doufám, že Parlament pro ně bude zítra hlasovat. Co se však děje v Londýně, pane předsedající, tomu jednoduše nerozumím.

  Véronique Mathieu, navrhovatelka stanoviska Výboru pro rozpočtovou kontrolu. – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, můj kolega, pan Audy, který je navrhovatel stanoviska Výboru pro rozpočtovou kontrolu, se na poslední chvíli opozdil, a tak mluvím jeho jménem.

Správné uplatňování práva v oblasti cel a zemědělství sehrává rozhodující úlohu pro zajištění řádného fungování vnitřního trhu. Je rovněž nezbytné pro ochranu finančních zájmů Společenství a práv evropských hospodářských subjektů a občanů.

Záznamy celní identifikační databáze umožní různým službám členských států a Komise účinněji spolupracovat. Cílem některých pozměňovacích návrhů je realizace návrhů Účetního dvora s cílem lepšího využití databáze.

Navrhovatel sdílí znepokojení Účetního dvora, pokud jde o integrovaný přístup v řízení různých databází pro boj proti podvodům, ale domnívá se, že tato diskuse přesahuje dotyčnou směrnici, a měla by být proto vedena v jiném kontextu.

Navrhovatel, pan Audy, podporuje návrhy Komise, jejichž cílem je podporovat přínos spolupráce na evropské úrovni, zejména Evropský rejstřík údajů a platformu služeb. Protože neexistuje jednotnější právní rámec, mělo by být prostřednictvím výměny osvědčených postupů zajištěno, aby různé orgány přijaly soudržnější střednědobý přístup.

Pokud jde o financování, navrhovatel zdůrazňuje, že výdaje musí být konkrétně rozlišeny, aby se zabránilo překrývání mezi tímto návrhem a dalšími nástroji, například programem Hercule II.

Na závěr by byl navrhovatel rád, aby se o ostatních komunikačních systémech a systémech pro výměnu informací rozhodovalo na základě legislativního postupu, včetně povinného stanoviska Účetního dvora, namísto postupu projednávání ve výborech.

  Christopher Heaton-Harris, jménem skupiny PPE-DE. – Pane předsedající, rád bych úvodem poděkoval panu Newton Dunnovi, dalšímu ctihodnému poslanci tohoto orgánu, za jeho barvité vylíčení toho, jak se vyřizují záležitosti EU – respektive jak se on domnívá, že se vyřizují – v Londýně.

Snad mohu vysvětlit, k čemu došlo v Londýně a proč oslovili konzervativního poslance Evropského parlamentu a nikoli labouristického, tedy jej samotného. Ve skutečnosti se domnívám, že opravdu měli oslovit jeho, a je k nevíře, že se tak nestalo. Možná mi nebude věřit, ale byl jsem častěji v kontaktu se stávajícím předsednictvím než s kýmkoli v Londýně nebo z britské státní správy.

Možná došlo k tomu, že onen mladý státní úředník, kterého popisuje, si zapomněl přečíst noviny a byl v domnění, že v říjnu proběhly všeobecné volby, má strana vyhrála, a ministerský předseda nezaváhal, a že tedy jednal se členem vládní strany.

Bohužel tak tomu nebylo. Rozumím však tomu, co říká o obavách Londýna a prstu a ruce ve vztahu k Evropskému úřadu pro boj proti podvodům. Tento problém sahá až k samotné struktuře Evropského úřadu pro boj proti podvodům, ke knize Výboru moudrých z roku 1999, a skutečnosti, že Evropský úřad pro boj proti podvodům jednoduše není nezávislý na Komisi – o těchto skutečnostech bude řeč v budoucnu.

S tímto konkrétním materiálem jsou spojeny i další problémy: skutečnost, že DPH byla vláčena mezi pilíři, možná – v této věci musíme požádat o právní poradenství – a skutečnost, že mnohé z těchto informací již byly elektronicky předány. Britská vláda je přesvědčena – a čtu-li mezi řádky, rozumím, jak k tomuto závěru dospěla –, že by to vyžadovalo stálý koordinační útvar, k čemuž by bylo třeba najmout pracovníky, což by vyžadovalo množství lidí namísto pouhé elektronické výměny informací.

Nevidím však problém v pozměňovacích návrzích. Nevidím problém v rozpravě. Návrh by měl projít rychle, a já doufám, že se tak stane.

  Předsedající. − Děkuji vám, pane Heaton-Harrisi. Když se nyní v Londýně vše vyjasnilo, i Evropa se cítí lépe.

  Catherine Neris, jménem skupiny PSE. – (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, ráda bych poblahopřála zpravodaji ke skvělé práci a  k tomu, že tak dobře spolupracoval v této zvláště citlivé otázce.

V době rostoucího obchodu nejen v rámci Unie, ale i se třetími zeměmi, má otevírání trhů a rozšiřování obchodní činnosti představovat klíčové činitele rozvoje v Evropě v následujících letech. Postupné odstraňování překážek, kterým se vyznačuje Evropský hospodářský prostor, rovněž umožňuje množství podvodných činností, které ohrožují životaschopnost vnitřního trhu a jejichž prvními oběťmi jsou výrobci ve Společenství a spotřebitelé. Tento problém je zvláště nápadný v odvětví zemědělství, kde hlavní opatření, jejichž cílem je poskytnout zemědělcům finanční podporu a projev solidarity, upoutalo nenasytnost mezinárodního zločinu v malém i ve velkém měřítku.

V této souvislosti a vzhledem k nedostatkům ve stávajících kontrolních mechanismech se Evropa chystá vybavit novým nařízením, které umožní lepší rozdělení údajů mezi členskými státy s ohledem na pohyb zboží a šetření, která se konají v různých zemích Evropské unie. Vítám kompromis, kterého bylo dosaženo s Radou, která nyní předkládá vyváženější dokument, o jehož podrobnostech budou hlasovat zítra poslanci tohoto Parlamentu. Tato dohoda by měla při zachování ochrany jednotlivých aspektů soukromého života zlepšit účinnost postupů dohledu a vést k lepší koordinaci akcí prováděných mezi jednotlivými členskými státy.

Jsem přesvědčena, že pokud jde o oblasti celní kontroly a další, Evropa se bude moci rozvíjet jen díky většímu spojenému úsilí a shromážděním případných zdrojů tak, abychom mohli poskytnout našim občanům úroveň ochrany, jakou požadují. Proto nemůžeme zlepšit žádná opatření, která máme k boji proti podvodům, pokud zároveň nezachováme soudržnou míru regulace, která je nezbytná pro spolehlivou a účinnou kontrolu obchodních činností v rámci Unie a se třetími zeměmi shora.

  Mairead McGuinness (PPE-DE). – Pane předsedající, pobavily mne poznámky mých ctěných kolegů ze Spojeného království a jejich vyprávění o tom, jak se věci mají ve Spojeném království. Domnívám se, že bychom to měli sepsat a přeložit do mnoha jazyků, protože se domnívám, že v mnoha členských státech připravují nižší úředníci různé zprávy k materiálům. Nemyslím si však, že bychom měli ukazovat prstem na nižší úředníky, ale na ministerstva, které takový postup umožňují.

Ráda bych této sněmovně vysvětlila, že existují obavy ze strany Spojeného království a Irska – a možná mě Komise doplní, pokud došlo v té věci k nějakým změnám –, protože – ačkoli projevují podporu zásadě vzájemné pomoci mezi celními orgány – domnívám se, že oba členské státy, Spojené království a Irsko, mají výhrady k výměně informací mezi těmito orgány o číslech DPH podle čl. 2a písm. f) a tvrdí, že výměna informací s použitím čísla DPH je v podstatě výměnou fiskálních informací, která přesahuje oblast navrhovaného právního základu. To by si asi zasloužilo komentář.

  Siim Kallas, místopředseda Komise. − Pane předsedající, rovněž mne pobavilo, jak jsou věci projednávány ve Spojeném království. Mohu vás však ujistit, že to, o čem byla právě řeč, není záležitostí pouze Spojeného království.

Setkal jsem se s řadou hlav finančních odborů a řadou ministrů a prosazoval myšlenku vzájemné pomoci mezi správními úřady a mohu prohlásit, že tato neochota se neomezuje pouze na Spojené království. Tato pomoc je vnímána jako podezřelá záležitost, mohu vás však ujistit, že není žádný důvod k takovému podezření. Evropský úřad pro boj proti podvodům jako vyšetřující orgán v rámci Komise může pouze tvořit platformu spolupráce a je zcela jasné, že proti podvodům v oblasti DPH lze bojovat jen ve spolupráci mezi členskými státy a Evropskou komisí, protože větší podvody mohou být páchány pouze přeshraničně.

Potřebujeme proto lepší spolupráci a výměnu informací. K poslední otázce se nemohu vyjádřit vzhledem k povaze této otázky. Mluvíme pouze o usnadnění boje proti podvodům s daní s přidanou hodnotou, což je jeden z nejčastějších podvodů. Tak tomu také bude a já jsem velmi potěšen, když slyším jasné stanovisko, že Parlament tento legislativní návrh podpoří v navržené podobě.

  Bill Newton Dunn, zpravodaj. − Pane předsedající, rád bych poděkoval všem, kteří přispěli do rozpravy. K bystré poznámce paní McGuinnessové, zastupující Dublin, bych řekl: když říká, že tento jev je velmi rozšířený a že by se měl sepsat, tak asi bude znát slavný britský televizní seriál z doby před 15, či dokonce 20 lety, nazvaný Yes, Minister [Jistě, pane ministře], v němž si ministr, jinak neohrabaný trouba, představoval, že má plnou kontrolu nad vším a byl nakonec povýšen do křesla ministerského předsedy. Avšak slova „Jistě, pane ministře“ byla ve skutečnosti slovy státního úředníka, který mu říkal, co má říkat a co má dělat – „Jistě, pane ministře. Nikoli, pane ministře. Samozřejmě vy jste všemocný, pane ministře.“ Ve skutečnosti však vše řídili státní úředníci.

Tak tomu bylo před dvaceti lety a zjevně je tak tomu i dnes. A je tomu tak v celé Evropě, což je velmi zajímavé. Možná bychom potřebovali aktualizovanou verzi evropského seriálu – Ja, Herr Minister nebo Sí, Señor Ministro. Možná by nás scénáristé mohli pobavit na stejné téma, protože staré pravdy zůstávají stále platné.

  Předsedající. − Rozprava je ukončena.

Hlasování se uskuteční 19. února 2008.

Písemná prohlášení (článek 142)

  Bogdan Golik (PSE), písemně. – (PL) V důsledku posledních dvou rozšíření se výrazně prodloužila délka pozemních i námořních hranic Evropské unie. To vyžaduje spolupráci mezi členskými státy a členskými státy a Komisí. Rovněž to vyžaduje koordinaci a soudržnost opatření zaměřených na boj s mezinárodním hospodářským a finančním zločinem. Souhlasím se zpravodajem, že není možné přehlížet úlohu třetích zemí ve vztahu k těmto aktivitám. Plně podporuji zmocnění Komise, aby mohla poskytnout technickou pomoc a školení styčným důstojníkům ze třetích zemí a  z evropských a mezinárodních agentur a organizací. Vítám návrh na zlepšení postupů pro přenos údajů získaných z jiných členských států třetím zemím. Jsem přesvědčen, že navrhované změny budou mít vliv na omezení finančních nesrovnalostí.

Rád bych vyzdvihl text článku 18a, který se zabývá vytvořením rejstříku, který pomůže odhalovat zásilky, jež by mohly porušovat právní ustanovení v oblasti cel a zemědělství, a jeho správou ze strany Komise. Jsem přesvědčen, že v této souvislosti by měla být v textu uvedena konkrétní ustanovení, která umožní každému členskému státu přístup k uvedené databázi po předložení příslušné žádosti Komisi. Ve stávající podobě text odkazuje na pomoc příslušným orgánům.

24. Celní kodex Společenství (rozprava)

  Předsedající. − Dalším bodem je doporučení pro druhé čtení (A6-0011/2008), přednesené jménem Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, ke společnému postoji Rady k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 15. října 2007, kterým se stanoví celní kodex Společenství (modernizovaný celní kodex) (11272/6/2007 – C6-0354/2007 – 2005/0246(COD)) (Zpravodajka: Janelly Fourtou).

  Janelly Fourtou, zpravodajka. – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, nyní, po třech letech tvrdé práce, jsem potěšena výsledkem, kterého bylo dosaženo v klíčových bodech tohoto dokumentu.

Celní unie představuje jeden z pilířů Evropské unie a je základním předpokladem fungování vnitřního trhu. Stávající Celní kodex Společenství, který byl vypracován v osmdesátých letech a přijat v letech devadesátých, je již zastaralý. Naše celní služby čelí novým výzvám. V roce 2007 dosáhl obrat světového obchodu celkem 16 miliard dolarů, což je 31 % světového HDP, a jen Evropská unie se na celkovém objemu dovozu a vývozu podílela z 20 %.

Celní služby jsou proto odpovědné za zachování bezproblémového běhu obchodu a potřebných kontrol, zároveň však musí zajistit ochranu a bezpečnost občanů EU. Pokud máme dosáhnout rovnováhy, musíme modernizovat používané metody a posílit úroveň spolupráce mezi různými službami a hospodářskými subjekty.

Přijetí kodexu je rovněž nutné vzhledem k dalším zásadním změnám, k nimž došlo v prostředí mezinárodního obchodu, zejména v důsledku rostoucího a nezvratného trendu využívání informačních technologií a technologií elektronické výměny údajů. Tímto tématem se rovněž zabývá zpráva, kterou vypracoval můj kolega, pan Heaton-Harris, a kterou přijal Parlament loni v prosinci.

První čtení modernizovaného celního kodexu bylo přijato 12. prosince 2006 a německému předsednictví se dne 25. června 2007 podařilo dosáhnout politické dohody. Evropský parlament přijal k návrhu v prvním čtení 51 pozměňovacích návrhů a 34 z nich, většinou zásadní povahy, bylo zcela nebo částečně zařazeno do společného postoje Rady.

Předmětem sporu se stal status schváleného hospodářského subjektu, právo na zastupování v celním řízení, centralizované celní řízení a postup projednávání ve výborech. Status schváleného hospodářského subjektu, který přímo souvisí s událostmi 11. září, byl zaveden prostřednictvím nařízení nazvaného „dodatek o bezpečnosti“ s cílem poskytnout subjektům větší úlevy náhradou za nové úkoly spojené se zohledněním bezpečnostního rozměru.

Zpravodajka je spokojena, že koncepce, kterou předložil Parlament v prvním čtení, byla převzata; patří sem i rozlišování mezi dvěma typy oprávnění, konkrétně „zjednodušených celních postupů“ na jedné straně a „bezpečnosti a zabezpečení“ na straně druhé. Toto praktické řešení přihlíží k rozdílným potřebám hospodářských subjektů.

Otázka zástupců v celním řízení vyvolává poměrně značné emoce v zemích, kde má tato profese dlouhou historii. I když Rada nepřijala návrh Parlamentu doslovně, přesto však vychází z myšlenky spojit zástupce v celním řízení a schválený hospodářský subjekt tak, jak jsme navrhovali.

Zpravodajka je přesvědčena, že Rada přijala dobrý kompromis. Toto řešení je navíc přijatelné pro sdružení zástupců v celním řízení, i když v některých členských státech ztratila svůj monopol.

Pokud jde o centralizované celní řízení, máme novinku v podobě nového článku 106, který zavedla Rada, protože se domnívá, že kvůli logice a průhlednosti by bylo vhodnější začlenit všechna ustanovení kodexu týkající se centralizovaného celního řízení do jediného článku.

Podle tohoto nového textu mohou všechny hospodářské subjekty využívat centralizované celní řízení na území jednoho členského státu. Pokud však jde o více členských států, musí pro centralizované celní řízení splňovat kritéria pro udělení statusu schváleného hospodářského subjektu.

Mezi oblasti, v nichž tento dokument přinesl významný pokrok, můžeme s uspokojením přičíst i skutečnost, že se nám podařilo rozšířit regulativní postup s přezkumem 44 ustanovení modernizovaného celního kodexu.

Proto žádám, aby Parlament přijal společný postoj Rady beze změn.

  László Kovács, člen Komise. − Pane předsedající, po více než dvou letech aktivní interinstitucionální práce, se nyní přibližujeme dokončení postupu spolurozhodování o tomto návrhu, zejména díky nasazení paní Fourtouové a podpoře členů Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů.

Jsem potěšen, že právní rámec této na budoucnost zaměřené reformy evropského celnictví bude – jak doufám – přijat v tomto roce, na který připadá 40. výročí naší celní unie. Bude to povzbuzení do práce, která nás čeká.

Celní unie bývá obvykle představována jako jeden ze „starých“ pilířů Společenství. Nelze ji však omezit na pouhé dědictví minulosti. Je stále živá – a nejen proto, aby zajistila výběr vlastních zdrojů. Celní správy, celní právní úprava a celní postupy budou stále více zabezpečovat vnitřní trh, přispívat k ochraně spotřebitele, podporovat vnější hlediska společných politik a zároveň přispívat k usnadnění mezinárodního obchodu. Celní právní úprava se proto musí přizpůsobit rozsáhlým změnám, uvnitř a vně Evropské unie, a přijmout nejúčinnější předpisy a nejefektivnější techniky.

Co bude modernizace celního kodexu Společenství ve skutečnosti představovat?

Za prvé, lepší celní předpisy, včetně jednodušších a efektivnějších pravidel a postupů, které vyjasní práva povinnosti hospodářských subjektů a zaručí jim jednotnější zacházení, přičemž zajistí stejnou míru bezpečnosti a ochrany.

Za druhé, postupná automatizace všech celních formalit, jejímž cílem je zcela „bezpapírové“ prostředí pro celnictví a obchod, jehož vytvoření podporuje a rámuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o elektronickém celnictví (č. 70/2008/ES) ze dne 15. ledna 2008.

Tyto změny zahrnují interoperabilitu mezi vnitrostátními automatizovanými systémy celnictví. Umožní zejména celní odbavení zboží v místě sídla deklaranta bez ohledu na místo vstupu do Společenství, odchodu ze Společenství nebo dodávky v rámci Společenství tohoto zboží – tzv. „centralizované odbavení“. Umožní rovněž výměnu některých údajů mezi celními orgány v reálném čase, v zájmu provedení analýzy rizik a zlepšení kontrol v rámci společného řízení rizik.

Tím, že Parlament podpořil návrh Komise v prvním čtení, uznal, jak zásadní příspěvek představuje tato legislativní iniciativa pro Lisabonskou strategii z hlediska růstu a tvorby pracovních míst. Společný postoj Rady z října 2007, který zahrnuje většinu pozměňovacích návrhů přijatých Parlamentem v prvním čtení, považuje Komise za dobře vyvážený kompromis.

Komise proto vítá zprávu paní Fourtouové a doporučuje Parlamentu, aby přijal společný postoj Rady beze změn.

  Christopher Heaton-Harris, jménem skupiny PPE-DE. – Pane předsedající, úvodem bych rád poděkoval paní Fourtouové. Stále obdivuji její smysl pro detail v této tak složité záležitosti.

Modernizovaný celní kodex, jak již pan komisař měl možnost od mě slyšet, je úžasně nudný, ale o to důležitější zákon Komise. V roce 1975, když Spojené království hlasovalo v referendu, které by se mělo uskutečnit i nyní (referendum o Lisabonské smlouvě) – v referendu o vstupu do tohoto klubu – jsme se domnívali, že hlasujeme o vstupu do zóny volného obchodu. Co však lidé dostali, byla ve skutečnosti celní unie, a od té doby, co jsem zde, pracuji usilovně na této zprávě, protože náprava tohoto celního kodexu a jeho řádná modernizace je pravděpodobně to nejdůležitější, co můžeme učinit, než bude celá věc omlazena, jak řekl pan komisař, v rámci systému elektronického celnictví, jež výrazně usnadní obchod a zjednoduší výběr cel v rámci Unie.

Avšak jako je tomu vždy v evropských otázkách, nepostupujeme vpřed tak rychle, jak by si někteří z nás přáli – postupujeme-li vpřed vůbec. I toto znění stále obsahuje některé překážky. Některé z nich jsou v podstatě neodstranitelné, dokud zcela nesmažeme minulost a nezačneme znovu. Co to je schválený hospodářský subjekt? Jakou odbornou způsobilost by měli mít zástupci v celním řízení – nebo schválený hospodářský subjekt, jak je známe? Mohli by se v budoucnu stát překážkami bránícími lidem v zakládání nových podniků, nebo již existujícím podnikům v jejich rozšíření do zbytku Evropy?

Tento modernizovaný celní kodex je skutečně velmi dobrým dokumentem, mohl by však nakonec být i mnohem lepší. Bohužel musíme v této sněmovně dělat příliš často kompromisy, doufám však, že nakonec to bude k dobru evropského kontinentu.

  Manuel Medina Ortega, jménem skupiny PSE. – (ES) Pane předsedající, podle mého názoru způsob, jimž byl celní kodex Společenství předložen Komisí a projednáván Parlamentem a Radou, představuje ukázkový postup. Zpravodajka, paní Fourtouová, vykonala velké množství práce a nakonec – jako téměř vždy – Parlament, Rada a Komise schválily konečné znění, které budeme přijímat.

Domnívám se, jak již uvedl pan Heaton-Harris, že Evropská unie je především celní unií, a proto je celní kodex tak důležitý pro její fungování. Avšak celní služba nefunguje jako zcela volný podnik: do značné míry se na ní podílejí veřejné orgány, protože některé zboží a hodnoty se dotýkají nás všech. Mluvíme zde o pašování a některých jeho nebezpečnějších odrůdách, jako je pašování zbraní a drog a kontrole kapitálových toků.

Je proto logické, aby Celní kodex Společenství zahrnoval běžná omezení, která zavádějí všechny členské státy, a pokusil se o jejich harmonizaci. Domnívám se, že otázky vznesené v rámci rozpravy, kterou jsme zde vedli, byly uspokojivě vyřešeny dvojí koncepcí práva na zastoupení v celním řízení a schváleným hospodářským subjektem: myšlenka dvou koncepcí, které jsou teoreticky odlišné, mohou však mít společný zájem na harmonizaci. Domnívám se, že přijaté řešení je poměrně dobré a vhodné.

Pan komisař Kovács trval na představě centralizovaného celního odbavení, jestliže je celní unie jedním celkem. Je samozřejmě nesmyslné, aby existovaly rozdíly mezi různými celními subjekty. Domnívám se, že máme praktické řešení, které nám umožní pracovat odpovídajícím způsobem.

Posledním zmíněným aspektem je regulativní postup s přezkumem. Komise i Rada nyní uznaly důležitost zapojení Parlamentu do procesu. Bylo dosaženo dohody, díky které se počet ustanovení, na něž se vztahoval tento postup s účastí Parlamentu, zvýšil z 28 na 44, to znamená, že Parlament může stále účinněji zasahovat do tvorby ustanovení celního kodexu.

Závěrem bych, pane předsedající, rád poděkoval paní Fourtouové za její práci, panu komisaři za jeho snahu o začlenění návrhů této sněmovny do návrhu Komise.

  Othmar Karas (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, Evropská unie je bezpochyby mnohem více než jen celní unií. Nebudeme ji v dnešní rozpravě ani při zítřejším rozhodování omezovat na celní unii. Celní politika na vnějších hranicích EU je však důležitou součástí činností Evropské unie a fungování vnitřního trhu.

Evropský klub ÖVP v Evropském parlamentu vítá návrh nařízení o modernizaci celního kodexu Společenství. Proč? Protože zefektivňuje celní procedury, protože vytváří základ jednodušších a rychlejších společných celních postupů na vnějších hranicích, protože jeho přijetí znamená, že nyní budou zohledňovány zásadní změny v prostředí mezinárodního obchodu – například ve vztahu k informačním technologiím, elektronickým údajům atd. –, a protože celní úředníci budou nyní podléhat jasně definovaným společným kritériím, což přinese větší spolehlivost a profesionalitu.

Toto nařízení posiluje spolupráci mezi členskými státy a Evropskou unií. Vytváří silnější Společenství, což se rovněž odráží i ve skutečnosti, že veškeré pozměňovací návrhy předložené Evropským parlamentem Rada schválila. Z mého pohledu jde o jednodušší a rychlejší společné celní odbavení, což prospívá podnikání a Evropské unii jako celku.

  Andreas Schwab (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, rád bych rovněž vyslovil své upřímné poděkování zpravodajce a samozřejmě našemu stínovému zpravodaji, kteří oba odvedli hodnotnou práci na tomto vysoce technickém materiálu.

Cílem nového celního kodexu je nahrazení stávajícího kodexu a souvisejících nařízení modernizovaným kodexem, zefektivnění stávajících celních procedur a vytvoření základu pro přístupné interoperabilní celní systémy v Evropské unii, což velmi vítáme, neboť díky tomu budou moci společnosti využívat výhod přizpůsobení se vývoji v oblasti informačních technologií a rychlejšího a bezpečnějšího zpracování stále rostoucího objemu zboží překračujícího hranice Evropské unie.

Podnikatelská sdružení a obchodní komory od počátku oprávněně varovaly před nadměrnou byrokracií, kterou vytváří bezpečnostní iniciativy EU, již jsme převzali ze Spojených států. Díky našim rozpravám v Parlamentu a intenzivním jednáním s úřady Komise jsme nakonec dosáhli poměrně spolehlivého a nebyrokratického řešení, za něž jsem vděčný.

Klíčovou je pro společnosti právě realizované centralizované celní odbavení prostřednictvím jednoho kontaktního místa. Rovněž jsme dokázali prosadit náš požadavek – na což jsem velmi hrdý – na privilegovaný status těch podniků, které splňují potřebná kritéria.

Jako poslanec z jižního Bádenska musím však zdůraznit, že celní kodex by mohl způsobovat vážné problémy na vnějších hranicích Evropské unie s těmi zeměmi, které nejsou členskými státy EU, pokud však nebudou přijata předběžná opatření. Vím, že si Komise přeje přijmout příslušná opatření – mluvím zde o Švýcarsku – a doufám, že členské státy ve Smíšeném výboru EU a Švýcarska rovněž sehrají svou roli.

Švýcarsko představuje jeden z nejdůležitějších trhů pro zboží z EU. Čtyři bezprostřední sousedi Švýcarska v EU se podílejí 41 % na jeho celkovém vývozu a 59 % na celkovém dovozu, což je důvod, proč zde musíme přijmout opatření. Nemůžeme si dovolit, aby se po zavedení celního kodexu na švýcarských hranicích tvořily kilometrové fronty jen proto, že švýcarský systém celního odbavení se poněkud liší od systému v EU.

Pane komisaři Kovácsi, rád bych vás požádal, abyste tomuto naléhavému problému věnoval potřebnou pozornost a upozornil na něj dotčené členské státy. Mluvíme o hospodářském centru ve středu Evropy, které nesmí být v důsledku naší činnosti odříznuto od toku zboží.

  Zuzana Roithová (PPE-DE). – (CS) Pane předsedo, dámy a pánové, věřím, že zítra přijmeme ve druhém čtení ten dosažený společný postoj Rady k celnímu kodexu. Je to zdařilá modernizace evropského celního práva a je skutečnou bránou k elektronickému, centralizovanému, interoperabilnímu a automatizovanému celnictví. Všechny orgány Společenství budou využívat jednoho správního místa – one-stop-shop – pro své operace, což také zefektivní kontrolu, kterou tedy potřebujeme velmi. Díky jednotnému celnímu informačnímu portálu – single window – budou podnikatelé moci komunikovat jen s jedním úřadem v Unii v zemi svého usazení. Tato norma skutečně zjednodušuje, sjednocuje a zlidšťuje terminologii a definice. Je skvělým důkazem, že dokážeme i  v rozšířené Unii zjednodušit byrokracii a zlepšit právní prostředí pro podnikatele a občany. Navíc se má investice prý vrátit už v roce 2010. Děkuji zpravodajům, paní Fourtou a panu Newtonovi Dunnovi, Komisi a i Radě za opravdu dobře odvedenou tříletou práci.

  Bill Newton Dunn (ALDE). – Pane předsedající, mám jen jednu poznámku v reakci na výrok pana Heaton-Harrise, že se domníval, že Británie v roce 1975 vstupovala do zóny volného obchodu. Mám vážné obavy o jeho paměť, nebo je to snad jeho vzděláním. Británie opouštěla Evropskou zónu volného obchodu – zvanou EFTA. Rozhodli jsme se z ní vystoupit, abychom mohli vstoupit do Evropského společenství, a paní Thatcherová, která byla v době konání referenda v roce 1975 ve Spojeném království předsedkyní konzervativní strany, řekla, že to je „víc než zóna volného obchodu“. Velmi jednoduše, velmi jasně a veřejně.

Jelikož pan Heaton-Harris požaduje dnes ve Spojeném království referendum o Lisabonské smlouvě, je jistě přesvědčen, že britská veřejnost si přečte všechny tyto dokumenty, aby se rozhodla, jak volit. Tak tomu muselo být i  v roce 1975. Britská veřejnost v roce 1975 si přečte dokumenty, že se jedná o stále těsnější unii a nikoli zónu volného obchodu. Smyslem Evropské unie je vytvářet stále těsnější unii. Proto prosím, pane předsedající, nemáme nějakou pilulku na paměť pana Heaton-Harrise?

  Předsedající. − Děkuji vám, pane Newton Dunne. Jak chmurné by byly naše večery v Evropském parlamentu bez těchto zajímavých britských diskusí.

  Mairead McGuinness (PPE-DE). – Pane předsedající, odolám pokušení, abych se připojila. Ráda bych poděkovala zpravodajce za důkladnou práci na této zprávě.

Buďme upřímní, toto nejsou věci, o nichž by lidé mluvili v restauraci nebo na večírcích. Avšak náprava našeho celního práva je velmi důležitá pro podniky a pracovní místa, a to je důvod, proč to děláme. Myšlenka centralizovaného odbavení je smysluplná, pokud bude podle těchto nových pravidel fungovat – a doufejme, že bude.

Rovněž myšlenka zavedení jednotného portálu (single window) by mohla omezit zbytečnou byrokracii. Mohu však doplnit jednu skutečnost: nezapomínejme na zpětnou vazbu, až bude nový kodex zaveden v praxi, ze strany hospodářských subjektů a buďme ochotní provést změny tam, kde se objeví problémy, o nichž zde dnes večer hovořili ostatní řečníci.

  László Kovács, člen Komise. − Pane předsedající, rád bych začal tím, že jsem nejen potěšen, ale i velmi hrdý, že jsme dospěli do této fáze, neboť se ztotožňuji se všemi předřečníky, kteří považují tento nový kodex za velký úspěch pro unii jako celek.

Nejprve bych rád poděkoval za vaši podporu modernizovanému celnímu kodexu a za váš zájem o budoucí vývoj. Jak jste připomněla, přijetím a následným vstoupením v platnost příběh nekončí, protože uplatňování bude záviset na dokončování a uplatňování jeho prováděcích ustanovení.

Tato ustanovení budou přijata v rámci nových regulatorních postupů s přezkumem. Parlament tak bude mít detailní kontrolu nad tím, jak hodlá Komise za pomoci Výboru pro celní kodex v praxi realizovat obecná ustanovení vyplývající z kodexu.

Kromě tohoto procedurálního požadavku hodlá Komise informovat Parlament prostřednictvím Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele o stavu příprav návrhu prováděcích opatření a o časovém plánu, který se předpokládá pro provádění modernizovaného celního kodexu.

Pokud jde o problém Švýcarska a Evropské unie, který zmínil pan Schwab, od 1. července 2009 bude plně zaveden dodatek o bezpečnosti celního kodexu Společenství. To znamená, že na veškeré zboží, které bude vstupovat do Společenství nebo je opouštět, se bude vázat povinnost podávat celní prohlášení před přijetím či před odesláním zboží. Schválený hospodářský subjekt bude využívat usnadnění, jak je předvídá kodex.

Stejně jako s jinými třetími zeměmi jednáme v současnosti se Švýcarskem o vzájemném uznání kontrolních středisek, výsledcích kontrol a statusu schváleného hospodářského subjektu. Jednání pokračují a očekáváme přijetí vzájemně uspokojivého řešení do 1. července 2009.

Dovolte mi, abych vás na závěr pozval k účasti na oslavách 40. výročí celní unie, která se koná 1. července 2008. Celní unie tvořila první základní kámen vnitřního trhu a zůstává nadále jeho nezbytnou součástí. Těším se na pokračování naší rozpravy o budoucí úloze cla během oslav. Děkuji vám ještě jednou za vaši podporu.

  Janelly Fourtou, zpravodajka. – (FR) Pane předsedající, ráda bych poděkovala všem, kteří zde promluvili, a všem těm, kteří se podíleli na přípravě této zprávy.

Jelikož pan Medina Ortega mluvil o pašování, nemohu si odpustit, abych nezmínila otázku falšování. Mezi lety 1998 a 2004 vzrost počet uvězněných za falšování o 1 000 %. Z toho vidíme, že stávající kontroly musí být modernizovány a že musí být přijaty nové postupy v rámci povinností celních úředníků.

Ráda bych vyslovila uznání i samotným odborníkům, kteří projevili skutečnou otevřenost, a ráda bych řekla, že se jim stále cítím zavázána vděčností. To bezpochyby zodpoví obavy, o nichž hovořila paní McGuinnessová. Pokud jde o provádějící opatření, učiním, co bude v mých silách, abych podpořila dialog mezi celními orgány a orgány Společenství, včetně Komise, s níž nás vždy pojila úzká a plodná spolupráce.

Žádám vás poroto o podporu společného stanoviska a na závěr vám chci poděkovat za pozornost.

  Předsedající. − Rozprava je ukončena.

Hlasování se uskuteční 19. února 2008.

25. Faktory, které podporují terorismus a nábor nových teroristů (rozprava)

  Předsedající. − Dalším bodem je zpráva (A6-0015/2008) pana Gérarda Depreze jménem Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a návrh doporučení Evropského parlamentu Radě ohledně faktorů, které podporují terorismus a nábor nových teroristů (2006/2092(INI)).

  Gérard Deprez, zpravodaj. – (FR) Pane předsedající, zpráva, kterou mám tu čest zde dnes jménem Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci představit, má své kořeny v návrhu, který na konci roku 2005 předložil náš kolega pan Duquesque, jemuž bych se chtěl při této příležitosti poklonit.

Také bych rád vyzdvihl, jak obrovské množství práce na této zprávě odvedl můj kolega pan Mayor Oreja, který se z důvodů, jež zde nemohu uvést, rozhodl po hlasování ve výboru své jméno stáhnout.

Pokud jde o obsah zprávy, která byla Parlamentu předložena, jsem přesvědčen, že jej lze shrnout tím, že velký počet bodů, které obsahuje, seskupíme kolem čtyř hlavních témat.

Prvním tématem je závažnost a trvalost ohrožení. Nelze popírat, že terorismus obecně, a džihádský terorismus především, představuje v současné době nejvážnější ohrožení bezpečnosti občanů Evropské unie. Krvavé útoky v Madridu v roce 2004 a  v Londýně v roce 2005, a nesmíme zapomenout na všechny pokusy, které byly od té doby zmařeny, jsou důkazem neutuchající a závažné povahy této hrozby. Z toho vyplývá – a zpráva je v tomto bodě poměrně empatická – že boj proti terorismu musí zůstat jednou z priorit Evropské unie a jejích členských států.

Nicméně, a to je druhým tématem zprávy, tento odhodlaný boj proti terorismu musí být veden určitým způsobem. Existují zásadní principy, jimiž je třeba se řídit, jinak pokřivíme základní hodnoty, kterými se naše společnosti řídí. Při boji proti terorismu je třeba svědomitě respektovat lidská práva a základní svobody, zejména svobodu vyznání a právo na spravedlivé soudní řízení.

Zároveň, a to se týká zejména džihádského terorismu, je důležité jasně rozlišovat mezi kulturami a náboženstvím na jedné straně, a terorismem na straně druhé. Převážná většina muslimů, a zde je třeba zdůraznit, že právě oni jsou hlavními oběťmi terorismu v Iráku, Afghánistánu a Pákistánu, nemá s extremisty naprosto nic společného; a právě proti extremistům, kteří překrucují náboženství, jež údajně vyznávají, musíme bojovat.

Opírajíc se o zásadu, že nenávist a frustrace jsou dva faktory, které pohánějí radikalizaci, zpráva členským státům připomíná, že prioritními politikami, které je třeba provést, aby byly v naší společnosti prosazeny umírněnost, tolerance a dobré vztahy, jsou boj proti všem formám diskriminace, a zejména opatření, která usilují o integraci menšin.

Třetí téma se týká opatření, jejichž konkrétním cílem je prevence teroristických činností. Ačkoli mají členské státy v této oblasti k dispozici dlouhý seznam doporučení, zdůrazňuje zpráva nutnost vyšší ostražitosti, pokud jde o propagaci terorismu, zejména prostřednictvím internetu a  v místech, kde se konají kázání, a obecně prostřednictvím audiovizuálních prostředků.

Čtvrtým tématem jsou represivní opatření. V této souvislosti je třeba nad jiné vyzdvihnout jedno opatření, neboť to dozajista nebude trpět nedostatkem polemiky. Je obsaženo v odstavci 10 zprávy a navrhuje, aby bylo do definice teroristických činů zařazeno také ospravedlňování terorismu. A  i když si nejsem zcela jist, že je slovo „ospravedlnění“ v této souvislosti tím pravým – osobně se domnívám, že francouzština by dala přednost slovu „chvála“ či „apologie“ terorismu, a že by nebylo lepší toto slovo změnit, jsem zvědavý, jak bude tato sněmovna zítra reagovat na poněkud choulostivý bod, který tkví v samém jádru diskuse, a to na otázku, kudy natáhnout dělicí čáru mezi bezpečností, základními právy a svobodou projevu.

  Franco Frattini, místopředseda Komise. − Pane předsedající, radikalizace vedoucí k násilí je stěžejní otázkou politiky Komise v oblasti boje proti terorismu, a proto vítám fakt, že je zde dnes tato zpráva projednávána a že se zabývá zcela zásadními otázkami. Rovněž oceňuji pokrok při spolupráci jednotlivých institucí ve věci uznání obrovské výzvy, jíž čelíme při vývoji ucelené politiky EU, díky které budeme moci radikalizaci předcházet, přerušit ji nebo zvrátit.

Po řadě iniciativ, k nimž od doby, kdy jsem v září 2005 předložil k této problematice první sdělení, došlo, bude letos v červenci Radě a Parlamentu předloženo sdělení, v němž budou identifikovány osvědčené postupy členských států a obsažena konkrétní doporučení ohledně dalšího vývoje. Podotýkám, že v tomto smyslu obsahuje zpráva doporučení Komisi.

Během posledních tří let jsme obětovali mnoho času a zdrojů, abychom tomuto jevu, jeho vývoji, projevům a dynamice porozuměli. Zadali jsme čtyři samostatné srovnávací studie, které jsou v současnosti dokončovány. Všem členským státům jsme rozeslali dotazník a nyní analyzujeme obdržené odpovědi. Uspořádali jsme konferenci o úloze vzdělání při prevenci radikalizace, na níž se sešli učitelé, vedoucí náboženští představitelé a tvůrci politiky, aby formulovali nové myšlenky.

V současnosti připravujeme návrh sdělení. První tři studie, o spouštěcích faktorech a narativních a mobilizačních taktikách, mají být schváleny následující měsíc. Čtvrtá studie se týká angažovanosti občanské společnosti (osvědčené postupy) a pravděpodobně bude zveřejněna v době přijetí sdělení, tedy v červenci. Její hlavní výsledky budou v této etapě již do sdělení začleněny. Probíhá analýza dotazníků, které byly rozeslány členským státům, a její výsledky se ve sdělení rovněž odrazí.

Proto můžeme nyní formulovat politiku s mnohem hlubší znalostí celé problematiky. Naše sdělení se zaměří na důležité otázky jako narativní techniky používané násilnými radikály a radikalizace ve vězeních a na dalších citlivých místech. Rovněž budeme hovořit o úloze vzdělání a o zapojení se občanské společnosti do boje proti radikalizaci.

Členové si jsou jistě vědomi, že jde-li o podněcování k terorismu, předložili jsme pozměňovací návrh k rámcovému rozhodnutí o boji proti terorismu, které je součástí „teroristického balíčku“, jenž byl předložen loni v listopadu. Cílem tohoto pozměňovacího návrhu je začlenit do rámcového rozhodnutí trestné činy podobné těm, na které se vztahuje Úmluva Rady Evropy o prevenci terorismu: veřejnou provokaci, nábor a přípravu teroristů – a to i prostřednictvím internetu – a zejména internetové návody, jak doma vyrábět výbušniny.

Komise je pevně odhodlána poskytovat podporu obětem terorismu. Od roku 2004 jsem prokázali naši podporu prostřednictvím finanční pomoci při řadě projektů, jejichž cílem bylo pomoci sdružením obětí terorismu a posílit solidaritu mezi evropskými občany. Plánujeme, že v roce 2008 zřídíme Evropskou síť sdružení obětí terorismu, aby na evropské úrovni zastupovala zájmy obětí terorismu a posílila solidaritu evropských občanů s oběťmi terorismu.

Na závěr třeba říci, že abychom dokázali čelit terorismu na evropské úrovni, je naprosto nezbytné provádět politiku globální prevence faktorů, které vedou k radikalizaci a náboru nových teroristů, abychom prozkoumali hluboké kořeny terorismu a zároveň se nikdy nedopustili toho, abychom terorismus ospravedlňovali. Džihádský terorismu zůstává největší hrozbou pro demokratické společnosti i pro miliony poctivých muslimů v EU i v mnoha dalších částech světa.

  Manfred Weber, jménem skupiny PPE-DE. – (DE) Pane předsedající, pane místopředsedo, dámy a pánové, myslím, že je smutné, že se terorismem musíme už zase zabývat. Radikalizace a terorismus do Evropy nepatří. Evropa, kterou budujeme, je Evropa tolerantní, a proto je vždy smutné, když se k této problematice musíme vracet.

Máme mnoho společného. Terorismus je uznáván za nejzávažnější ohrožení. Musí být zastaven nábor nových teroristů. Musíme respektovat základní práva. Dialog je klíčem k toleranci. Musíme být obzvláště ostražití, co se internetu týče, zejména vezmeme-li v úvahu jeho význam pro komunikaci.

V naší zahraniční politice přikládáme terorismu obzvláštní význam. K boji proti terorismu a radikalizaci potřebujeme, aby jednotlivé služby byly lépe provázány sítěmi. Obzvláště bych chtěl poděkovat panu místopředsedovi Komise za návrhy a shrnutí, které zde předložil.

Moje skupina tudíž velmi lituje, že podaná ruka našeho zpravodaje, pana Mayora Oreji, nebyla přijata a že jsme na konci tohoto procesu nedokázali nalézt kompromis. Skupina PPE-DE tudíž pro zítřejší hlasování definovala řadu klíčových bodů: budou-li například předloženy návrhy na vypuštění částí, které uvádějí, že porušování práv jednotlivců a právního státu vedou k terorismu; budou-li předloženy návrhy na vypuštění částí, které podrobují školy a náboženská centra zvláštnímu dozoru; a budou-li předloženy návrhy na vypuštění odkazů na džihádský teror.

Chceme-li čelit určité hrozbě, musíme vědět, odkud pochází. Proto musíme džihádský teror označit za klíčovou výzvu a tento fakt ve zprávě uvést. Bude-li vypuštěn, nebudeme moci tuto zprávu při hlasování podpořit. Nepodpoříme žádné další oslabení zprávy. Proto doufám, že při zítřejším hlasování budeme moci dosáhnout dobrých výsledků.

  Claudio Fava, jménem skupiny PSE. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, rád bych kolegům poděkoval a hned na počátku zdůraznil, že jsme byli, upřímně řečeno, přinuceni pracovat na zprávě, která byla již od začátku špatná, na různé strany vysílala různá poselství a obsahovala vratké návrhy. Jsem přesvědčen, že Výbor pro občanské svobody odvedl vynikající práci, neboť se mu podařilo vrátit této zprávě smysluplný a hmatatelný politický profil.

Na výchozím bodě jsme se samozřejmě všichni shodli. Násilná radikalizace jednotlivců a skupin v posledních letech odhalila jednu z největších slabin našeho právního systému a byla tvrdým útokem na naše demokratické instituce. Je důležité proti tomuto jevu bojovat. V tomto smyslu nabízí akce Evropské unie přidanou hodnotu, neboť je harmonizovaná, protože pokud shromáždíme naše nástroje, bude v jejich celku každý jednotlivý nástroj mít své vlastní nedílné slabiny.

To však pro nás představuje novou výzvu, která si žádá vyvážené úsilí bez toho, abychom propadli přirozenému lidskému pokušení – které je od doby, kdy jsme byli svědky útoků z 11. září, nevyhnutelné – zobecňovat jevy, budovat z Evropy pevnost nebo odsouvat na vedlejší kolej prioritu, která je jádrem celého procesu integrace EU, tedy ochranu základních práv.

Proto se domníváme, že je důležité vydat se třemi směry, které zpráva zmiňuje. Prvním krokem je respektování základních práv a právního státu, zejména, jak řekl pan Frattini, svobody vyznání a svobody projevu. Nebudou-li tato práva zaručena, bude odsouzena k nezdaru i samotná představa Evropy i integrační proces, který je v první řadě založen na základních právech evropských občanů.

Je třeba, abychom posílili soudní spolupráci a udeřili na radikální, násilné a organizované skupiny extremistů. Je třeba, abychom na evropské úrovni plně harmonizovali teroristické činy, a  k návrhu Výboru pro občanské svobody by měla být doplněna harmonizace promíjení trestné činnosti. Samozřejmě se také musíme zaměřit na důkladnou prevenci: musíme napadat příčiny a faktory – jichž je celá řada a je zbytečné předstírat opak –, které vedou k radikalizaci různých skupin obyvatelstva v našich společnostech. To znamená, že je třeba rozšířit občanská práva, práva aktivního občanství, jinými slovy formu občanství, které je tvořeno povinnostmi a účastí na politickém životě, jakož i dialog s náboženskými hnutími.

Jak prohlásil pan místopředseda, musíme také chránit a bojovat za miliony – desítky milionů evropských občanů, kteří vyznávají jiné náboženství než my, jakož i za muslimské občany mimo Společenství, kteří se v životě vždy řídili pravidly naší demokracie a dodržovali naše zákony, za což si zasluhují naši úctu.

Je třeba, abychom rozvíjeli dialog, který bude dokládat alianci civilizací, a nikoli jejich střet. „Aliance civilizací“ – už končím, pane předsedající – není pojem, který jsme si vypůjčili z politické polemiky; je to termín korunovaný Radou bezpečnosti OSN. Vyjadřuje důležitou odpovědnost a pevné odhodlání této sněmovny a našich komunit. Jsem přesvědčen, že je velice důležité, aby byl tento pojem v zítřejším usnesení zachován.

  Ignasi Guardans Cambó, jménem skupiny ALDE. – (ES) Pane předsedající, domnívám se, že zpráva je vyvážená, krajně důležitá a zabývá se problematikou, která je nám všem dnes až příliš známá.

Nelze pochybovat o tom, že terorismus je politickým jevem a všichni jsme si vědomi, že má politický rozměr. Příčiny terorismu, či spíše důvody, které některé lidi vedou k tomu, aby se stali teroristy, jsou však zcela jiné. Jaime Mayor Oreja je vymezil ve své první zprávě, a to zprvu velmi sporným způsobem, ale po mnoha setkáních a mnoha změnách dosáhl výsledků, které jsou naprosto přijatelné i pro jeho vlastní skupinu.

Rád bych před touto sněmovnou dosvědčil, stejně jako se svědčí před soudem, že není pravda, že byla nabídnutá ruka Jaimea Mayora Oreji odmítnuta. Dosvědčil bych to i pod přísahou, kdyby to Parlament požadoval. Není to pravda. Důvody, proč jsou této zprávě nyní stavěny různé překážky, zná nejlépe Evropská lidová strana a její skupina. Mohu dosvědčit, že během setkání v kanceláři pana Mayora Oreji jsme z 99 % souhlasili se vším, o čem budeme zítra hlasovat. Nikdo nemůže tvrdit, že některé body byly zamítnuty nebo že byla zamítnuta nabídka, protože by se jednalo čistě a jednoduše o nepochopení skutečnosti.

Postoj, který Partido Popular zítra zaujme, zůstává tajemstvím, a nepochybně tak bude oslabeno společné politické poselství, které se snažíme předat. Tento postoj je podle mého názoru politováníhodný. Domnívám se, že pokud někdo tvrdí, že problémem je, že z jedné části je nutné slovo „džihád“ vypustit, ačkoli se následně objeví na třech jiných místech a poté znovu v bodě odůvodnění H, a že je džihádský terorismus hlavním druhem terorismu, jemuž čelíme, snaží se nalézt výmluvy, které nejsou věrohodné.

V každém případě tato zpráva hovoří o svobodě, náboženské svobodě, svobodě myšlení a dokonce svobodě odmítnout sociální model, ale jasně zdůrazňuje, že Evropa nemůže dovolit, aby pod rouškou náboženství docházelo k podněcování k násilí, k nenávisti nebo ke zničení samotných pilířů, na nichž společnost stojí.

Stát je oprávněn použít na vlastní ochranu a ochranu svých občanů určité nástroje. V podstatě může toto právo plně uplatňovat v policejní a soudní oblasti a zároveň vést dialog, podporovat účast a usilovat o plnou integraci lidí, z nichž se mohou jednoho dne stát takoví fanatici, že zaútočí na svoji vlastní společnost, na společnost, do které se začlenili, nebo jednoduše na svoji vlastní společnost, protože v mnoha případech se tito lidé mezi námi narodili.

Je otázkou, a moje skupina o tomto tématu hodně diskutovala, do jaké míry jsou, či nejsou platné právní předpisy dostačující; pojmy jako apologie a ospravedlňování teroristických činů jsou pro některé lidi nezbytné, jiní je odmítají jakožto možné nadbytečné omezení svobody projevu. Moje skupina zaujala tento postoj: nezacházet ve změnách zákona ještě dále a pojem apologie zamítnout.

V každém případě již končím, pane předsedající, a tuto zprávu vítám. Doufám, že Evropská lidová strana znovu zváží podporu, kterou by mohla tomuto obsahu poskytnout. Coby ukazatel cesty ke globální politice vítám politiku Komise, v jejímž rámci policejní síly v celé Evropě úzce spolupracují a jsou přijímána opatření, jejichž výsledky respektují práva občanů.

  Ryszard Czarnecki, jménem skupiny UEN. – (PL) Pane předsedající, podobně jako Ernest Hemingway bych řekl: „Neptej se, komu zvoní teroristická hrana – zvoní tobě“. Po útocích ve Španělsku před čtyřmi lety a  v Anglii před třemi lety má toto poselství svůj význam. Kdyby si Oriana Fallaciová, krajanka pana komisaře Frattiniho, mohla přečíst dokument, o němž dnes diskutujeme, byla by s největší pravděpodobností otřesena. Paní Fallaciová byla vynikající italská intelektuálka a byla známá jako nekompromisní a kontroverzní osoba. Byla přesvědčena, že islámští teroristé jsou v postatě ztělesněním islámu a jeho samotnou podstatou.

Evropský parlament může mít na věc samozřejmě odlišný názor. Stojí však za to zamyslet se nad tím, proč jsou muslimští teroristé schopni získat tak rozsáhlou podporu mezi mladými Araby, kteří se narodili v členských státech Evropské unie.

Prohlášení o tom, že válka proti teroru nadále zůstane prioritou Evropské unie, plně podporuji. Je velice důležité, abychom se soustředili na teroristickou propagandu na internetu. K tomu bych dodal, že k propagaci radikálního islámu může být použito i satelitní televizní vysílání v arabštině.

  Georgios Georgiou, jménem skupiny IND/DEM. – (EL) Pane předsedající, čas běží. Musím vám nicméně sdělit, že zprávu vnímám příznivě, neboť se podle mého názoru omezuje především na odhalování na jedné straně, a na potlačování na straně druhé.

Chtěl bych zdůraznit, že bychom se měli zabývat převedším náborem teroristů.

Oblast na našem prahu, Blízký východ, je jakousi akademií produkující teroristy. Proč? Za 60 let se Evropa nepokusila problémy v této oblasti vyřešit a ani jsme k tomu neměli žádný důvod.

Dnes vzniká podobná situace a jsem rád, že mi bylo uděleno slovo právě dnes, den po vyhlášení nezávislosti Kosova.

Víme, že už zítra může v oblasti znovu dojít k nečekaným událostem. Co když se zítra Srbové v Mitrovici rozhodnout postavit na odpor nebo, chcete-li, dát najevo svoji nespokojenost? Označíme je za teroristy?

Musíme zkoumat důvody, proč se stále objevují noví teroristé, kteří jsou ochotni napadnout náš evropský systém, jenž je nepodporuje.

  Jim Allister (NI). – Pane předsedající, zastupuji v této sněmovně Severní Irsko, které, jak každý ví, je již po desetiletí zmítáno krutým terorismem. Vzhledem k této zkušenosti bych při této rozpravě rád zmínil dva body.

Zaprvé, s terorismem se nelze usmířit, terorismus je třeba porazit. Začněte s teroristy diskutovat, udělte teroristům ve vězení zvláštní status a nakonec je předčasně propusťte na svobodu, a brzy skončíte stejně jako Severní Irsko: se zatvrzelými teroristy v samém jádru vlády. Usmíření jen zvyšuje chuť – neukojitelnou chuť – teroristů.

Druhý bod, který chci vyzdvihnout, zní: zatímco zneužívání státní moci je špatné, naivní víra, jež z této zprávy čiší, že zahrneme-li teroristy takzvanými „lidskými právy“, podaří se nám je neutralizovat, ve skutečnosti jen jejich věc podpoří, neboť tito lidé každé takové právo obratně využijí a zneužijí ve vlastní prospěch a zároveň budou svým obětem upírat právo nejzákladnější, tedy právo na život.

Vzhledem k extrémním projevům jejich vražedné strategie je někdy při obraně společnosti nutné zvolit mezi neomezenými právy teroristů a právy nevinných lidí. Za takovýchto okolností dám bez váhání přednost právu společnosti na vlastní obranu před domnělými lidskými právy teroristů. Bitva proti terorismu je bitvou dobra proti zlu, a bude-li to nutné, budou práva teroristů pro naši společnost až na druhém místě.

  Carlos Coelho (PPE-DE). – (PT) Pane předsedající, pane místopředsedo Komise, dámy a pánové, nemohu začít jinak, než že znovu zopakuji, že neutuchající boj proti terorismu je třeba vést v mezích zákona, při respektování právního státu a bez porušování základních práv. Nejsem si jist, zda, jak tvrdí zpráva, je terorismus hlavní hrozbou pro bezpečnost občanů Unie, ale souhlasím s panem Deprezem, že definitivně patří mezi hrozby nejzávažnější. Jsem přesvědčen, že budeme-li tuto hrozbu podceňovat, nedokážeme jí účinně čelit a nebudeme moci zvýšit bezpečnost našich občanů. Proto budu hlasovat proti navrženým pozměňovacím návrhům.

Terorismus se nedotýká pouze občanů zemí, v nichž k teroristickým útokům došlo, ale bezpečnosti všech. Terorismus šíří strach a hrozbu násilí. Terorismus je iracionální projev fanatismu, který zcela opomíjí hodnotu života a lidskou důstojnost. Unie i pan komisař Frattini považují boj proti terorismu za vrcholnou prioritu. Potřebujeme vytvořit globální strategii, která nám umožní rozložit teroristické sítě. Tato strategie musí uznávat význam prevence i význam boje proti náboru teroristů a všem faktorům, které podporují násilnou radikalizaci.

Je důležité analyzovat a pochopit důvody, příčiny a procesy, které vedou k radikalizaci a terorismu, a to zejména u mladých lidí žijících v našich členských státech. Proces integrace rozhodně nebyl bezchybný. Souhlasím s tím, že je třeba v mezích zákona a  s ohledem na svobodu projevu zabránit teroristické propagandě, která nabádá k teroristickým činům.

Na závěr mi nezbývá než souhlasit s panem Mayorem, že evropská iniciativa v této oblasti nemůže a nesmí sloužit jako platforma k prosazování národních volebních strategií.

  Inger Segelström (PSE). – (SV) Pane předsedající, dovolte mi na začátek poděkovat panu Deprezovi za zprávu a za tolik potřebnou diskusi o terorismu. Rovněž se domnívám, že přichází ve správnou chvíli, neboť nyní probíhá Evropský rok mezikulturního dialogu.

Navzdory tomu si myslím, že zpráva dostatečně nevysvětluje důvody, proč se lidé, zejména mladí muži, stávají teroristy nebo jsou přilákáni k tomu, aby jimi stali a postavili sebe samé mimo demokratickou společnost. Podíváme-li se kolem sebe, nemůžeme si nevšimnout chudoby a zjevných nespravedlností. Až příliš mnoha mladým lidem nejsme schopni nabídnout odbornou přípravu, zaměstnání, bydlení či naději v budoucnost. Tato skutečnost je živnou půdou fanatismu a vede mladé lidi k tomu, aby se snažili zabezpečit vlastní skupině či vlastním lidem více práv. Analýzu tohoto jevu zpráva postrádá.

Naléhavě vás žádám, abyste hlasovali zejména pro pozměňovací návrh 12, jelikož v současné době se teroristická propaganda šíří především po internetu, což většina z nás nevidí ani nemůže kontrolovat. Jde o generační otázku a musíme prohloubit a zlepšit naše znalosti o náboru teroristů a naše schopnosti, jak tomuto náboru předcházet. Jinak pozměňovací návrhy skupiny PSE podporuji.

  Alexander Alvaro (ALDE). – (DE) Pane předsedající, panu Deprezovi i panu Guardansi Cambóovi děkuji za připomínky. Podle mého názoru se ve velké míře shodují se stanoviskem naší skupiny.

Název zprávy zní: „Faktory, které podporují terorismus a nábor teroristů“. Jiní řečníci zde zcela oprávněně uvítali fakt, že o této problematice diskutujeme. Nediskutujeme o ní však poprvé. Evropský parlament a Unie diskutovaly o kazatelích nenávisti a přijaly preventivní opatření, aby zastavili tok finančních prostředků do teroristických organizací. Tato opatření jsou zcela jistě užitečná.

Podle mého názoru se zpráva v tomto ohledu vydává správným směrem. Myslím si, že by bylo mírným nadhodnocováním celé problematiky, pokud bychom internet považovali za kořeny všeho zla či za bezpečný přístav. Nepochybně vytváří prostor, v němž se odrážejí sociální trendy stejně jako ve skutečném životě, nevěřím však, že bychom měli veškeré naše úsilí zaměřit na to, abychom terorismus z internetu jednou a provždy vytlačili. To se nám jednoduše nemůže podařit.

Otázkou tedy je, co můžeme udělat místo toho? Hovořili jsme o audiovizuálních službách a  v této souvislosti vyvstává otázka, proč Evropská unie neučiní žádné opatření, jestliže některé kanály na území EU vysílají nenávistné programy, které se zaměřují přímo na děti?

V jednom z programů Hizballáhu například figura převlečená za Mickey Mouse – v jakékoli podobě – útočí na židovské osadníky. Účelem je poučit malé palestinské děti o vlastní historii. V tomto případě ani jeden členský stát nezakročil, aby problém ukončil. Místo toho se do věci vložila společnost Walt Disney, aby hájila svá práva na Mickeyho, a na konci cyklu byl Mickey Mouse židovským osadníkem zavražděn.

A takovýto pořad byl vysílán na území Evropy! Proč Hizballáh dosud není na seznamu EU teroristických organizací? O této problematice jsme před chvílí vedli zajímavou diskusi s Dickem Martym. Domnívám se, že obecně potřebujeme více stavebních kvádrů, abychom terorismus udrželi na uzdě. K tomu bude zcela jistě nutné vykořenit terorismus v příslušných zemích, např. tím, že vytvoříme zdravotnické systémy, infrastrukturu a systémy vzdělávání. Zajištění těchto služeb bychom neměli ponechávat na teroristických organizacích, jako jsou Hamás v pásmu Gazy nebo Hizballáh, protože tato útočiště ve společnosti jsou právě místy, kde takovéto organizace získávají své podpůrce.

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN BIELAN
Místopředseda

  Bárbara Dührkop Dührkop (PSE). – (ES) Pane předsedající, náš dnešní návrh doporučení Radě a Komisi má přispět k úsilí institucí a občanské společnosti o odstranění faktorů, které podporují terorismus a nábor nových teroristů.

Pane Frattini, jeho cesta do této sněmovny byla dlouhá a trnitá, ale nelze pochybovat o tom, že zítra bude jistě o čem hlasovat. Návrh se zabývá bojem proti islámskému extremismu, což je pro EU nový jev a  k tomu, aby mu mohla čelit, potřebuje určitou dávku rozvahy a prostředků.

Lze jej nicméně snadno extrapolovat na jakýkoli případ terorismu, k němuž může ve změti patriotismu a nacionalismu dojít. Proto bychom Radu chtěli požádat, aby apologii v rámcovém rozhodnutí o boji proti terorismu označila za zločin. Bylo by záhodno rozšířit harmonizaci toho zločinu na 27 členských států, ačkoli je přitom třeba vždy, opakuji vždy respektovat svobodu projevu.

Potlačení a prevence radikalizace musí probíhat současně. Chceme-li předejít radikalizaci, musíme 13 milionům muslimů, kteří žijí v EU, poskytnout možnost vzdělání a integrace a přestat tuto skupinu, která představuje 3,5 % obyvatelstva, cejchovat. Pokud jde o vnější vztahy EU, vyzýváme k dialogu, nikoli ke střetu civilizací. Právě z toho důvodu používáme pojem „aliance civilizací“ přijatý OSN, a nerozumíme emotivní reakci některých členů.

Tento rok je Evropským rokem mezikulturního dialogu. Nehodláme se podílet na překrucování náboženství: musíme podporovat sociální účast a dialog. To jsou některé důležité body doporučení. Jsou návrhy doporučení tak destruktivní, že je řečník nemohl vystát?

Pane Webere, musím poznamenat, že když pan Mayor Oreja nevysvětlil Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, proč hlasoval proti zprávě a následně ji zamítl, prokázal nedostatek parlamentní slušnosti. Jeho posedlost ustavičnou opozicí vůči Parlamentu na národní úrovni nám do velké míry odhaluje postoj předešlého řečníka k demokracii. Tento postoj nám bude k pramalému užitku, hodláme-li rozvíjet demokracii, a tato sněmovna funguje na základě shody, nikoli úzkoprsých gest.

  Sarah Ludford (ALDE). – Pane předsedající, jsem přesvědčena, že jde o dobrou zprávu a téměř zcela se ztotožňuji s poznámkami mého pana předsedy a politického kolegy pana Depreze. Avšak nesouhlasím s ním a  s řadou dalších, pokud jde o vlastní rozsah antiteroristických zákonů.

Nedomnívám se, že nám jakkoli pomůže, budeme-li kriminalizovat oslavování či apologii terorismu. Podle mého názoru je problematický i pojem „ospravedlňování“. Jak o tom již dříve mnoho z nás hovořilo s Dickem Martym v souvislosti s černými listinami teroristů a zmrazením finančních prostředků, zákony musí být spravedlivé a efektivní, mají-li zůstat důvěryhodné a udržitelné a zachovat si veřejnou podporu. Vážně hrozí, že pokud trestní právo podle návrhu rozšíříme za hranice akcí a záměrů do říše domněnek, komentářů a dokonce fantazie, vytvoříme tím myšlenkové zločiny.

To by mohlo mít mrazivý dopad na svobodu slova. Když tvrdím, že chápu, proč Kurdové v Turecku pociťují hněv a odcizení kvůli útlaku své kultury, jazyka a identity a kvůli potlačování jejich politických aspirací, znamená to, že ospravedlňuji pumové útoky PKK?

Sotva se v této sněmovně najde člověk – i když pár jich zde bohužel sedí – který by neoslavoval Nelsona Mandelu. Africký národní kongres však spáchal v boji proti vysoce represivnímu státu apartheidu řadu teroristických činů. Existují lidé, z nichž jsou dnes státníci, v naší sněmovně byli ctěnými hosty, v minulosti však bojovali za svobodu.

Jsem tedy pouze zmatený liberál, jehož jedinou starostí je svoboda slova? Nejsem, protože zákon musí být účinný. Již se nám podařilo kriminalizovat podněcování k terorismu. To nám poskytuje široký prostor, abychom se zaměřili na chování a proslovy, jejichž cílem je podněcovat k teroristickým trestným činům.

Druhý nejvyšší soud Spojeného království, Odvolací soud, minulý týden anuloval vinu pěti mužů za držení džihádských materiálů, a to právě proto, že nebyly k dispozici žádné důkazy, že tito muži měli v úmyslu podněcovat k terorismu. Původní uznání viny v tomto případě vzbudilo odpor lidí – zejména mladých muslimů – kteří chtěli diskutovat a hovořit o zahraničních politice Evropy a Spojených států a tuto politiku kritizovat. Takto si v boji proti radikalizaci nepomůžeme. Tyto případy ale také díky svému neúspěchu ponechaly zákon ve zmatcích a nepořádku, z čehož mohou teroristé těžit ve svůj prospěch.

Dbejme na to, abychom odsuzovali pouze za podněcování. Nenechme se zlákat glorifikací ani apologií.

  Jan Marinus Wiersma (PSE). – (NL) Pane předsedající, i já bych rád ocenil zprávu, která před námi leží, a také slova pana komisaře a jeho úmysly. Lidé v mé zemi, Nizozemsku, v současnosti věnují radikalizaci a jejím tragickým důsledkům velkou pozornost. My sami v Nizozemsku jsme byli svědky odporné vraždy holandského televizního producenta, kterou spáchali mladí lidé z těchto radikalizovaných kruhů. Hovoříme pouze o malých skupinách, ale jejich činy mohou mít dalekosáhlé důsledky. Je velmi důležité, abychom spolupracovali a aby bylo učiněno vše pro odhalení a izolování skupin a mladých jednotlivých, kteří mohou páchat teroristické útoky.

Jak již ale zmínili mnozí přede mnou, velmi důležitá je také prevence radikalizace. Cílem je udržet skupinu, která se může uchýlit k násilí, co nejmenší. Stejně tak radikalizace pokaždé nekončí násilím. Je v každém případě špatné, cítí-li se mladí lidé zcela odtržení od společnosti a nechtějí-li s ní již mít nic společného. Podle naší zkušenosti je to mimo jiné způsobeno tím, že se politika v oblasti bránění radikalizace zaměřuje na místní orgány. Samozřejmě je také důležité zamýšlet se nad tím, co lze učinit ve vězeních a co lze na obecnější rovině učinit ve sféře vzdělání, abychom zabránili zneužívání internetu. Přesto však celá věc spočívá především na místních orgánech, které jsou schopny v komunitách aktivně čelit radikalizaci a sledovat mladé lidi, kteří k ní mají sklony. Domnívám se, že Evropská unie, a pan komisař především, mohou významně přispět ke shromáždění zkušeností z různých měst. Minulý týden naše skupina pracovně navštívila Rotterdam, město, které se intenzivně snaží bránit radikalizaci a oslovit skupiny, které k ní mají sklony.

Je také důležité, abychom se v naší zemi zapojili do širšího dialogu s muslimskými komunitami. Někteří mladí lidé, jichž se to týká, pocházejí z velkých komunit, a pokud tyto velké skupiny izolujeme, nikdy se nám tuto malou skupinu oslovit nepodaří. Je proto důležité vstoupit do dialogu s předpokladem, že převážná většina muslimských komunit, které žijí v naší společnosti, nechce mít s perverzním výkladem své víry nic společného, a že i letos, v roce kulturního dialogu, se na tomto dialogu bude i naše skupina intenzivně podílet.

  Olle Schmidt (ALDE). – (SV) Pane předsedající, pane komisaři, děkuji vám. Je třeba, aby EU dala jasně najevo, že boj proti terorismu je, a to jak symbolicky, tak prakticky, projevem solidarity. Je třeba vyčlenit více zdrojů na to, aby Europol mohl spolupracovat s našimi vnitrostátními bezpečnostními útvary a aby dosahoval výsledků. To se zejména ukázalo při nedávných nepokojích poté, co bylo opět rozdmýcháno nepřátelství kvůli karikaturám proroka Mohameda.

Jak zde již bylo řečeno, boj proti terorismu musí být vždy veden zákonnými a přiměřenými prostředky. Je třeba rozhodně odsoudit lety CIA do Evropy, mučení, předstírané popravy a mučení vodou, k němuž se nyní CIA přiznala, a také vytvoření zvláštních tajných vězení. V těchto případech, pane Frattini, měla EU jednat mnohem rozhodněji.

Je dobře, že zpráva zaujímá obsáhlejší přístup a zabývá se faktory, které přispívají ke zvýšené podpoře a obnovenému náboru do skupin, které odmítají naše modely společnosti a uchylují se k násilí a sektářství.

Skutečnost, že pachatelé ukrutných zločinů, jichž jsme byli v posledních letech svědky, se narodili nebo vyrostli v Evropě, znamená nepříjemné probuzení, které nás nabádá, abychom se na naši vlastní společnost dívali kritičtěji. Je třeba vést dialog a upřímnou diskusi o naší integrační a vízové politice. V této souvislosti se nemůžeme a nesmíme vyhýbat těžkým otázkám. Jedna věc je však pro mě zcela jasná. Základem našich společných právních předpisů by mělo být naše myšlení. Současné diskuse o zákoně šaríja v Británii ukazuje, že dobré úmysly mohou být často spíše na překážku.

Rovněž musíme zajistit, aby právní předpisy Společenství neoslabovaly či neodsouvaly do pozadí důležité ústavní zásady, například pokud jde o svobodu projevu. Zpráva hovoří o tom, že do rámcového rozhodnutí bude začleněn nový koncept: „ospravedlňování terorismu“. To považuji za nešťastné. Nikoli snad proto, že by nebylo dobré zaručit, aby všechny členské státy měly k dispozici kvalitní zákony proti podněcování k terorismu, ale proto, že je obtížně, ne-li nemožné, vytvořit definici, kterou by bylo možné uplatňovat jednotně a jejíž výklad by nepůsobil ožehavé potíže. Na jedné straně stojí důležitý úkol nalézt způsoby, jak bojovat proti terorismu a chránit lidské životy. Na straně druhé stojí zásada svobody projevu a snaha zachovat v Evropě vysokou úroveň právní jistoty. Jde o to nalézt správnou rovnováhu.

  Hubert Pirker (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, až fanatici ukončí životy nevinných lidí a vykonají pumové útoky na demokratické společnosti, bude již příliš pozdě. Pokud jde o prevenci, nesmíme tudíž, slovy pana komisaře Frattiniho, šetřit silami. Dialog, coby klíč k toleranci, musí být středem naší pozornosti. Je však také nutné zlepšit policejní spolupráci a výměnu údajů; měly by být samozřejmě zesíleny všechny nástroje, které lze použít jak v Evropské unii, tak jinde.

Zejména vítám skutečnost, že pan komisař přikládá velký význam pomoci obětem. Nejde pouze o toleranci, ale také o praktická opatření. Rád bych zdůraznil, že je nutné, aby kazatelé nenávisti byli sledováni: jde o naprostou nezbytnost. Na základě informací je pak také třeba jednat. Oslavování terorismu není přípustné za žádných okolností, a tudíž musíme vůči zločinům páchaným na naší společnosti uplatňovat strategii nulové tolerance.

Myslím si, že je nanejvýš politováníhodné, že je otázka, o níž se v této sněmovně vždy diskutovalo velmi vážně, v souvislosti s touto zprávou znovu tak silně ohrožena národní polemikou.

  Manfred Weber (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, kolegové ze skupiny ALDE se mě ptali, jak hodlá skupina PPE-DE hlasovat. Znovu chci tedy prohlásit, že skupina PPE-DE z 95 % obsah této zprávy podporuje. Rád bych také poznamenal, že považuji za smutný fakt, že jak zástupce skupiny ALDE, tak zástupce skupiny PSE, můj španělský kolega, dnes skupinu PPE-DE napadali. Je velmi politováníhodné, že nám domácí problémy brání v tom, abychom v tomto Parlamentu nalezli společnou řeč.

Každého, kdo má zájem na tom, aby tato sněmovna jako celek zítra učinila závažné rozhodnutí, žádám, aby při hlasování podpořil pozměňovací návrhy skupiny PPE-DE. V návrhu neměníme nic podstatného, jenom se snažíme odstranit z něj aspekty domácí politiky. Každý, kdo chce přijmout nabízenou ruku skupiny PPE-DE, tak může zítra učinit.

  Alexander Alvaro (ALDE). – (DE) Pane předsedající, jsem potěšen, že jste nám znovu poskytl slovo, neboť při jiné rozpravě tomu tak nebylo. Ačkoli se s panem Pirkerem ne vždy shodneme – často se přeme, a to s velkým potěšením a zápalem – má nicméně úplnou pravdu v tom, že by tyto rozpravy neměly být zneužívány k řešení národních zájmů. V takových případech je vše narušeno a tyto situace jednoduše vyúsťují ve falešné kompromisy.

Jsem si jist, že španělští kolegové zde ve sněmovně odpoví jinak. Z vlastní zkušeností však vím, že tento druh záležitosti bývá do národní diskuse vtažen velmi často. Už mě také docela unavuje, že – a to nikoli poprvé – nás skupiny PPE-DE a PSE v těchto otázkách využívají jako tenisový míček. Jsem nicméně potěšen, že se liberálové zhostili role zprostředkovatele a dosud tuto výzvu plní.

Náš kolega ze Severního Irska zde již bohužel není. To je k zlosti, protože řekl něco, co se mi zdá až neuvěřitelné: prohlásil, že teroristé nemají stejná základní lidská práva jako kdokoli jiný. To je nicméně přesně to, co nás od teroristů odlišuje: že lidská práva považujeme za všeobecná. Nikdy bychom neměli budit dojem, že by tato sněmovna vůbec kdy mohla tento názor změnit.

  Ignasi Guardans Cambó (ALDE). – Pane předsedající, vzhledem k významu této rozpravy bych rád položil skupině PPE-DE jeden dotaz. Bylo zde zmíněno, že pokud by skupina PPE-DE měla zprávu podpořit, odstranila by z ní veškeré body týkající se vnitřní španělské politiky a o totéž by požádala i ostatní skupiny. Chtěl bych se zástupce skupiny PPE-DE zeptat, které z pozměňovacích návrhů, jež uvedená skupina uvedla, souvisejí se španělskou politikou. Bylo by velice zajímavé to zjistit, a pak by bylo možné zveřejnit, které pozměňovací návrhy skupiny PPE-DE se týkají vnitřní politiky. Chtějí snad vypustit odkaz na Organizaci Spojených národů v pozměňovacím návrhu 1? Chtějí skutečně vypustit odkaz na Organizaci Spojených národů? Je toto španělská vnitřní politika? Je třeba jednat soudržně. Jediná osoba, která se snaží zapojit do věci vnitrostátní politiku, je pan Mayor Oreja, který neměl ani tolik slušnosti, aby se na toto dílčí zasedání dostavil.

  Sarah Ludford (ALDE). – Pane předsedající, byla bych nesmírně vděčná, kdyby mi někdo z těch, kteří podporují pozměňovací návrhy, podle nichž by mělo být kriminalizováno oslavování, laskavě odpověděl na body, které jsem zmínila, tedy zaprvé že se obávám mrazivého dopadu na svobodu slova, a zadruhé že nevím, jak je lze uplatnit v praxi.

Jaká je spojitost mezi tím, je-li určitý teroristický čin oslavován a další teroristický čin spáchán? Zdá se mi, že dochází k právní potížím, jak minulý týden zjistil Odvolací soud Spojeného království, protože neexistuje žádná přímá vazba mezi oslavováním a novými teroristickými činy, která naopak zjevně existuje v případech, kdy dochází k podněcování nebo přinejmenším k povzbuzování k teroristickým činům. Pokud „oslavujete“ teroristický čin, jaká je pak přímá spojitost mezi tímto oslavováním a faktem, že někdo spáchá další teroristický čin?

Pokud nemůžete tuto vazbu dokázat, riskujete, že před soudem ztratíte vážnost a skončíte v mnohem horším postavení, než jste byli na začátku. Byla bych velice vděčná, kdyby mě kdokoli, kdo skutečně podporuje kriminalizaci oslavování či apologie, mohl poučit, protože toto je něco, čemu zcela nerozumím.

  Franco Frattini, místopředseda Komise. − (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, i já jsem přesvědčen, že dnešní rozprava má velký politický význam. Rovněž se domnívám, že musíme společně nalézt široce sdílené politické řešení, které bude tvořit jádro zprávy a bude přijatelné pro celé lidstvo nebo přinejmenším alespoň pro převážnou většinu parlamentních skupin.

Nepochybuji, že se dnešní teroristé snaží nastolit jakousi novou formu globální diktatury. Minulé století bylo poznamenáno řadou mocných diktátorských režimů, ale tato diktatura je založena na porušování toho nevýsostnějšího práva, práva na život. Kromě toho je evidentní, že tato strategie se spolu s násilím a nenávistí bohužel stala strategií globální.

Proto musí naše reakce spočívat nikoli pouze ve spolupráci policejních sil a informačních služeb, ale také v politické reakci, která odvrátí a odstraní příčiny terorismu. Jsem přesvědčen, a mnozí z vás to zdůrazňují, že prevence znamená vymýtit nenávist a odstranit její příčiny, aniž by přitom kdy bylo ospravedlňováno násilí, jelikož právě sklouznutí k ospravedlňování je pro nás jedním z největším rizik. Nenávist musíme vymýtit, aniž bychom přitom ospravedlňovali násilí.

Kdosi zde hovořil o střetu civilizací. Osobně se myslím, že tato teorie není zcela promyšlená. Jsem přesvědčen, že ke střetu civilizací již dochází. Jsem přesvědčen, že v islámském světě se odehrává vnitřní konflikt, tedy konflikt mezi menšinou, která si přisvojuje náboženské poselství, a převážnou většinou muslimů, kteří, jak se domnívám, jsou zcela mírumilovní a chtějí žít v duchu míru a tolerance. Máme-li politicky reagovat, dámy a pánové, pak máme podle mého názoru jedinou možnost, tedy posílit reformní, mírumilovný islám proti oné menšině, která není ani reformní, ani mírumilovná.

Všechna tato opatření jsou politická, nikoli policejní nebo bezpečnostní. Zmínil jsem se o právech obětí a domnívám se, že je třeba se této problematice více věnovat. Musí být více brána v úvahu práva obětí, abychom obětem mohli poskytnout praktickou pomoc, což znamená – a to tom jsem nezvratně přesvědčen – nejen pomoc finanční, ale v mnoha případech také pomoc obětem či jejich pozůstalým nebo příbuzným obětí útoků a vražd při opětovné integraci do společnosti poté, co utrpěli hrozné trauma. Oběti mají kromě toho právo na to, aby poté, co přežily útok či ztratily příbuzné nebo milovanou osobu, nezůstaly samy.

Kdosi prohlásil, že musíme porozumět příčinám terorismu. To si často říkám i já a souhlasím s tím, jsem ale přesvědčen, že teroristické skupiny, organizace a metody nesmějí být naší snahou porozumět jim jakkoli legitimizovány. Porozumění je jedna věc, poskytnutí legitimity je věc druhá: a mezi nimi je zcela zásadní rozdíl.

Rád bych zmínil poslední bod. Evropská unie by podle mého názoru zaujala ve světě významné politické postavení, kdyby se nám podařilo něco, co se ještě nikomu nepodařilo. A to přimět Organizaci Spojených národů, aby konečně přijala mezinárodní úmluvu o definici terorismu. Tato definice dosud neexistuje, což je v zemích mimo Evropu příčinou mnoha potíží. Evropa má svoji vlastní definici terorismu, ale jak víte, některé členské země ve valném shromáždění OSN dosud nesouhlasí ani s podstatou, ani s postupem dosažení úmluvy OSN o terorismu.

Domnívám se, že je-li Evropa v této věci skutečně jednotná, mohla by se pokusit o něco podobného, jako se nám podařilo v souvislosti s moratoriem na trest smrti: přimět Spojené národy, aby zaujaly postoj k důležitému a konsolidovanému evropskému stanovisku, čímž dodají reakci na terorismus globální legitimitu. Je-li terorismus globálním jevem, musí být naše odpověď naprosto jednoznačná a stejně globální.

  Gérard Deprez, zpravodaj. – (FR) Pane předsedající, rád bych na závěr této rozpravy učinil tři poznámky.

Zaprvé, když posloucháme pana komisaře a  s ním většinu přispěvatelů, nelze si nevšimnout, že pokud jde o analýzu jevu, závažnost hrozby a rovnováhu, kterou je třeba nastolit mezi opatřeními na prevenci a opatřeními na potlačení terorismu, všichni se ve velké míře shodujeme, co se týče akční stránky celé problematiky: v tom, co je třeba analyzovat, čemu je třeba předcházet a co je třeba potlačit.

Zadruhé, bohužel mám pocit, že jde-li o určité body, které jsou nad jiné symbolické, nedokážeme zítra dosáhnout nezbytné shody, čehož lituji, protože poté, co jsem prostudoval seznam pozměňovacích návrhů, jsem nabyl dojmu, že většina rozdílů má povahu spíše symbolickou, nikoli podstatnou. Problém spočívá v tom, že tyto symbolické střety zájmů by bylo možné zmírnit, kdyby se strany odhodlaly učinit určité gesto, tato schopnost však není vždy tou nejvýraznější vlastností politických skupin, jež tento Parlament tvoří.

Za třetí, mám pár připomínek, které jsou určeny některým členům přítomným v této sněmovně – a pan Alvaro se mnou jistě souhlasí – a týkají se mého kolegy z Irska, jenž se domnívá, že při boji proti terorismu není třeba respektovat lidská práva. Myslím si, že tento postoj představuje pro hodnoty, na nichž je naše společnost založena, riziko, a to velmi závažné. Existuje jeden vedoucí představitel státu, jednou jsem jej slyšel hovořit v televizi, vedoucí představitel evropského státu, který prohlásil, že na teroristy, a to až do posledního z nich, je třeba vzít nůž. A právě tento režim nyní jedem zabíjí své oponenty, dopouští, aby byli vražděni novináři, a pořádá volby, které jsou možná svobodné, ale možná i zfalšované. Zahrávat si při boji s terorismem s lidskými právy znamená stavět naše demokratické společnosti na hranu propasti.

Paní Ludfordová nám také položila přímý dotaz týkající se problematiky apologie terorismu. Nejsem schopen poskytnout jí příliš hlubokomyslnou odpověď, jednoduše bych řekl, že jsem zpravodaj Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, jehož postoje jsou paní Ludfordové známy, a že když jsem zde prezentoval své názory, vycházel jsem z odstavce 10 zprávy, kterou výbor přijal, v němž se poměrně jasně říká, že výbor, a tudíž i Parlament, vyzývá k otevřené diskusi o takových a takových změnách rámcového rozhodnutí, jimiž bylo do oblasti působnosti rozhodnutí začleněno i ospravedlňování terorismu atd.

Nešlo tedy o žádnou naléhavou prosbu, jen jsem vyjádřil, na čem se Výbor pro občanské svobody dohodl. Paní Ludfordové nicméně odpovím přímo. Hovořím-li o apologii terorismu, mám na mysli podněcování a jsem přesvědčen, že takovéto podněcování k terorismu je trestným činem.

  Předsedající. − Rozprava je skončena.

Hlasování se bude konat v úterý 19. února 2008.

Písemná prohlášení (článek 142)

  Lena Ek (ALDE), písemně. – (SV) Boj proti terorismu musí být veden výlučně způsobem, který odpovídá otevřené, demokratické a spravedlivé společnosti. Je zcela nezbytné, abychom hrozbám pro otevřenou společnost čelili metodami otevřené společnosti.

Musíme udržovat rovnováhu mezi naším jednáním a opatřeními, jimiž chráníme lidská práva a právní stát a nesmíme se uchylovat k opatřením, která by mohla ohrozit osobní integritu.

Proto jsem se rozhodla hlasovat proti návrhu pana Depreze na doporučení Radě o faktorech, které podporují terorismus a nábor teroristů.

  Daciana Octavia Sârbu (PSE) , písemně. – (RO) Vzhledem k tomu, že boj proti terorismu je jevem stále častějším, je třeba při tomto boji zdokonalit spolupráci orgánů EU.

Jsem přesvědčena, že se z terorismu stal úhlavní nepřítel evropských hodnot, světové stability a míru. Vzpomeneme-li si na události z 11. září 2001 nebo na události, k nimž došlo před několika lety v Madridu, máme před sebou dokonalý obraz hrůzy, strachu a utrpení.

Evropské instituce již od té doby dávno měly vytvořit strategii, která by nám umožnila tento jev poznat, omezit jej a odstranit. Je nezbytné, abychom se touto problematikou začali co nejdůkladněji zabývat. Abychom odhalili příčiny terorismu, zjistili, co rozdmýchává krutost teroristů a vede je k tomu, aby se ve jménu mučednictví vzdali života, čí mučedníci to vlastně jsou, jak probíhá nábor teroristů, kdo jej financuje a jakým způsobem můžeme zasáhnout, abychom tento jev zmírnili.

Z toho důvodu by se evropské instituce měly snažit tuto strategii vypracovat, abychom mohli všechny tyto věci zjistit a  v zájmu EU kontrolovat

Takto dá EU celému světu najevo, že je jednotná a silná.

26. Strategie EU pro zajištění přístupu evropských společností na trh (rozprava)

  Předsedající. − Dalším bodem je zpráva (A6-0002/2008) pana Guardanse Cambóa, kterou přednese jménem Výboru pro mezinárodní obchod o strategii EU pro zlepšení přístupu evropských společností na trhy (2007/2185(INI)).

  Ignasi Guardans Cambó, zpravodaj. − (ES) Pane předsedající, během diskusí o lisabonské strategii a o tom, co znamená pro vývoj a konkurenceschopnost Evropy, se bohužel otázce obchodu se zeměmi mimo Unii nedostalo pozornosti, které by si zasloužila jakožto podstatná součást strategie konkurenceschopnosti, růstu a zaměstnanosti v Evropské unii. Nyní jsme pokročili a Evropská komise situaci napravila a všechno vyjasnila, včetně jasného vymezení pozice obchodu se světem a přístupu na jeho trhy jako jednoho z dalších pilířů struktury, která musí vést k rozvoji a prosperitě v Evropské unii.

Vývoz zboží a služeb je základní složkou konkurenceschopnosti našich ekonomik, a proto je jedním z činitelů zaměstnanosti a bohatství Evropské unie. Hlavní překážky v obchodování pocházejí především od netarifních bariér spíše než od všeobecně uznávaných tarifů. Komise už provedla dalekosáhlé konzultace, kterými doložila svůj záměr v kontextu širší strategie pro celou Evropu, záměr, který podporujeme. Tato zpráva vlastně obsahuje řadu odpovědí na otázky, které během konzultace padly, nebo alespoň na některé z nich, které se Komise tehdy rozhodla nezařadit.

Globalizace není vnější hrozba, před kterou se musíme chránit. Podle mého názoru je to obrovská příležitost dosáhnout něčeho, čeho jsme nemohli dosáhnout dříve, a větší trh je jedna z cest tvorby bohatství, jinými slovy zaměstnanosti a blaha obyvatel. Je jasné, a tady se obracím na určitou část sněmovny, to, po čem zpráva volá, je přístup na trh, který musí být posilován, strategie, která může a musí respektovat okolnosti převládající v každé jednotlivé zemi. Evropské vedení v této oblasti respektuje oprávněné obavy rozvíjejících se ekonomik, a musí tomu tak být i nadále.

Jeden z nejotevřenějších světových hospodářských systémů, jakým je evropský model, si nemůže dovolit nechat se umést určitým dogmatismem. Vývoz zboží a služeb nemůže podléhat neobhajitelným bariérám, stejně jako veřejné smlouvy, a Komise může a musí v obou těchto oblastech udělat víc. Může a musí zlepšit své nástroje v Bruselu, v rámci Unie, prostřednictvím lepší koordinace s orgány podpory obchodu v jednotlivých členských států a regionech, a se stávajícími podniky, které jsou do vývozu zapojeny. Právě zde, pane komisaři, je nutno výraz decentralizace chápat v jeho nejširším smyslu. Právě zde musí Komise sehrát roli, kterou nemůže sehrát nikdo jiný, roli, která nikoho neodstrčí z cesty a každého podepře, roli koordinace práce, kterou už dělají jiní, i když možná méně efektivně, než by ji dělala Komise.

Proto zpráva stanoví řadu konkrétních bodů, některé opravdu velmi specifické, kde by Komise mohla dosáhnout zlepšení v rámci své strategie přístupu na trh. Nechci je zde předčítat, chci jen říci, že jsou velmi jasné a přesné a mělo by se k nim přistupovat se stejnou přesností a pečlivostí. Předkládáme Komisi rovněž velmi specifický požadavek definice ad hoc postupů na ochranu a posílení role výrobků malých a středních podniků na trzích třetích stran, protože právě tyto výrobky narážejí na největší potíže, pokud se jim nedostane žádné ochrany.

Komise také může a musí zajistit lepší koordinaci zdrojů bez urážek jemnocitu a vylučování kohokoliv. Každý stát, každý orgán podpory obchodu, každá obchodní delegace členského státu má svá práva, a obchodní delegace Unie mohou posilovat své postavení ve třetích zemích bez napadání těchto práv. Neexistuje omluva pro nedostatek komunikace mezi určitými subjekty zahraničního obchodu, které zná každý, kdo danou zemi kdy navštívil. Ani nemůžeme nikde, kde to není nutné, odmítat opravdový mnohostranný přístup s ohledem na zvyšování normalizace a potřebu zlepšování mechanismů v rámci Světové obchodní organizace, což je všechno velmi užitečné.

Proto mám pocit, že můžeme všichni přijetí této zprávy přivítat, alespoň předpokládám, že v drtivé většině. Zejména bych chtěl poděkovat sekretariátu Výboru pro mezinárodní obchod, který pomohl návrh zprávy sestavit, a stínovým zpravodajům z různých parlamentních skupin, kteří předložili své pozměňovací návrhy a text zprávy vylepšili.

Tato zpráva představuje signál nového politického impulzu. Není to jen kus papíru, který má být schválen, zarámován a pověšen na stěnu. Je to počátek strategie, jak už naznačuje její název, a strategie vyžaduje celou řadu opatření: tato opatření musí být realizována a my musíme být schopni později komisi požádat, aby nám ukázala, jak byla tato opatření naplněna.

  Peter Mandelson, člen Komise. − Pane předsedající, rád bych poděkoval zpravodaji panu Guardans Cambóovi a Výboru pro mezinárodní obchod za opravdu velmi konstruktivní zprávu. Tato zpráva potvrzuje, že máme společný názor jak na význam aktivní strategie přístupu na trh pro evropské podniky a pracovníky, tak na základní zásady, které by měly tuto strategii podpírat.

Priority, které zde byly stanoveny – malé a střední podniky, bariéry službám a investicím, veřejné objednávky a IPR – jsou i mými prioritami. Jedná se o stejné sdělení, jaké Rada Evropy zveřejnila loni v červnu, a pak ještě jednou v odpovědi na naši zprávu o postupu před měsícem. Vytvořili jsme si nový silný konsensus týkající se významu této práce.

V srdci strategie globální Evropy, kterou jsme vyhlásili v roce 2006, byl závazek jednak nechat naše vlastní evropské trhy otevřené, a jednak zaměřit naše zdroje na tvorbu nových příležitostí pro evropské pracovníky a společnosti na trzích našich hlavních obchodních partnerů. To můžeme realizovat především úspěšnou obchodní dohodou s WTO, ale i novou generací dohod o volném obchodu. Také to znamená tvrdší postup proti moderním obchodním bariérám, a především proti netarifním bariérám, které fungují ne na hranicích, ale za hranicemi. Evropští pracovníci a společnosti mohou konkurovat téměř všude, pokud dostanou rovnou příležitost a rovnoprávné hrací pole, na kterém by mohli soutěžit. Naším úkolem je jejich podpora a poskytnutí platformy pro jejich soutěžení, což znamená zaměřit se na bariéry, podmínky a diskriminační regulatorní praxi, která jim stojí v cestě a upírá jim rovnoprávnou příležitost k soutěžení a obchodování.

Výzvou pro rok 2007 bylo uvést tuto strategii do praxe. Především jsme se zaměřili na posílení našich zdrojů na nejdůležitějších trzích vytvořením týmů pro přístup na trh, jejichž členy by byli podnikatelé, komisaři členských států a odborníci. To jsou lidé, kteří trhy opravdu znají a mají cit pro místní politiku a jasné povědomí o tom, co je nutné a co je možné. To přineslo dobré výsledky. Za posledního půl roku jsme dosáhli významných úspěchů v Jižní Americe, Střední Asii, Japonsku a Rusku. Pokročili jsme také ve spolupráci s USA v oblasti přístupu na trh, což bylo pro některé naše úspěchy podstatné.

Zavedli jsme také knihu stížností on-line pro evropské společnosti a zavedli jsme aktuální měsíční zprávy o práci týkající se přístupu na trh. Proto si dovoluji nesouhlasit zcela s připomínkou ve zprávě, že Komise nevyužila plně potenciálu svého partnerství během zahajovací fáze. To ani neznamená, že bych spolupráci považoval za dokonalou, ani že bych si myslel, že jsme řadu věcí nemohli udělat jinak a lépe.

Souhlasím s tím, že tato nová strategie je dynamický proces, který vyžaduje neustálou bdělost a zaujetí. Abych byl upřímný, vyžaduje také mocné zastánce toho, co děláme a zavádíme pro splnění našich cílů, jak ve sněmovně, tak mezi členskými státy – lidi, kteří věří v otevřenost hospodářství, ale také se nebojí zastávat se recipročního otevírání trhu, zejména ve vztahu k těm rozvíjejícím se ekonomikám, jejichž vlastní růst je podmíněn jejich úspěchem na našem trhu. To je správné, čestné a je to zásada mezinárodního obchodu, ve kterou věříme – totiž že pokud zůstaneme otevření ostatním, i oni budou progresivně otevírat své trhy pro nás, pokud bude řádně fungovat zásada mezinárodního obchodu.

Souhlasím se zpravodajem, který vyzývá všechny dotčené strany, aby se do tohoto partnerství zapojili aktivně. Budeme se snažit nadále zlepšovat naši koordinaci s členskými státy a odvětvími, ale pokud máme potenciálu dosáhnout, potřebujeme, aby i tito odborníci vystoupili do popředí.

Pokud jde o otázku zdrojů, jsem vděčný za další personál, který rozpočtové orgány přidělili GŘ Obchod. Budeme vyžadovat další zdroje pro nejdůležitější trhy v Asii, nebo například v Brazílii. Mezitím jsme posílili personální obsazení úřadu pro přístup na trh, který sídlí v Bruselu.

A konečně beru na vědomí váš požadavek na výroční zprávy Komise. Společně s pravidelnými zprávami rád otázku výroční zprávy s Parlamentem prodiskutuji.

Proto ještě jednou děkuji zpravodaji a Parlamentu za jejich zapojení do této velmi důležité práce. Je důležité, abychom si naši energii a zaujetí udrželi až do roku 2008 a dále. Tato priorita pro mne hodně znamená, a znamená hodně i pro naše podniky v Evropě a pro zaměstnanost, kterou jsou schopny vytvářet pro naše pracovníky prostřednictvím lepšího přístupu na trh a posílení světového obchodu, které jsou jádrem naší obchodní strategie pro globální Evropu.

(potlesk)

  Silvia-Adriana Ţicău, Zpravodaj pro schvalovací Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku. − (RO) Pane předsedající, pane komisaři, strategie přístupu na trh byla Evropskou unií zahájena v roce 1996. Komise zavedla volnou službu poskytující evropským vývozcům elektronický, veřejný, pravidelně aktualizovaný registr podmínek přístupu na trh asi 100 zemí.

V roce 2007 obchod v rámci eurozóny zaznamenal přebytek ve výši 28,3 miliard EUR v porovnání se schodkem 9,3 miliard EUR v roce 2006. V roce 2007 zaznamenala evropská sedmadvacítka schodek ve výši 185,7 miliard EUR v porovnání se schodkem 192,1 miliard EUR v roce 2006. Proto je třeba přijmout opatření na unijní úrovni, aby se členské státy mimo eurozónu staly konkurenceschopnějšími.

Domníváme se, že přístup na trh bude usnadněn propagací hodnot Evropské unie a jejích zásad ve třetích zemích podporou otevřeného trhu, sbližováním sociálních a ekologických standardů a zajišťováním ochrany práv duševního vlastnictví.

Investice do výzkumu, propagačních kampaní pro zveřejnění dostupných služeb a informací, zlepšení počítačového systému Společenství pro přístup na trh, propojení specifických databází a specializovaných školitelů, kteří by podporovali evropské společnosti, to vše by mělo být součástí partnerství Komise se členskými státy a evropskými společnostmi.

  Corien Wortmann-Kool, jménem skupiny PPE-DE. – (NL) Pane předsedající, nová strategie přístupu na trh Evropské komise by měla skutečně pomoci odstranit bariéry ve třetích zemích. Představuje proto, jak komisař říká, vhodný doplněk WTO a dohod o svobodném trhu. Jsem velmi potěšen kladnou zprávou Parlamentu a rád bych poděkoval našemu zpravodaji Ignasi Guardans Cambó, kterému se podařilo definovat tak jasné priority: lepší spolupráce s evropskými společnostmi a větší podpora pro malé a střední podnikání; poradenská kancelář na půdě Komise, ale i na území třetích zemí. Myslím, že Evropský institut v Číně pro malé a střední evropské podniky je vynikajícím příkladem iniciativy Komise.

Je to záležitost reciprocity. Otevíráme svůj trh třetím zemím, a proto trhy v těchto třetích zemích by měly být rovněž otevřeny evropským společnostem, zejména v rozvíjejících se ekonomikách Číny, Indie, Brazílie a Ruska. Proto bychom měli v naší strategii přístupu na trh zdůraznit tuto prioritu, společně s týmy přístupu na trh, které budou pomáhat evropským společnostem v těchto zemích. To znamená, že musíme vyhradit dostatečný personál, který to bude dělat, včetně těchto evropských velvyslanectví, jak jste již řekl. Evropské podniky jsou největším světovým vývozcem a musíme neustále bojovat proti protekcionistickým opatřením, dokonce i  v těchto třetích zemích. Nastavte své priority pro oblasti, které jsou důležité: služby, veřejný obchod, investice, práva duševního vlastnictví a celní postupy.

Jsme rád, že jste prohlásili, že nám budete každý rok podávat zprávu, a bude dobré si jednou za rok pohovořit o prioritách. Předvedli jste zde ctižádost a my si toho vážíme. Doufám také, že ukážete ctižádost i  v okamžiku, kdy dojde na uplatnění nástrojů ochrany obchodu, stejnou jako při uplatnění této strategie.

  Carlos Carnero González, jménem skupiny PSE. – (ES) Pane předsedající, chtěl bych začít svůj proslov blahopřáním zpravodaji k jeho významné práci v oblasti návrhů a analýz.

Tento parlament obvykle o výkladových prohlášeních nehlasuje, a pokud by tak učinil v případě této zprávy, bylo by to v její prospěch, protože určitě odůvodňuje hlavní návrhy na opatření. Proto cítím, že mohu vyslovit podporu socialistické skupiny, s prosbou, aby zpravodaj vzal v úvahu jisté důležité pozměňovací návrhy, které jsme předložili v souladu s ideály levicové skupiny.

Evropa je jistě největším vývozcem zboží a hlavním poskytovatelem služeb. Navíc v kontextu globalizace máme zákonné právo uvádět na trh co nejvíce výrobků a služeb, v tomto případě na nových trzích. Proč ne? Je to logické a normální, a naši občané to chtějí. Proto návrhy předložené ve zprávě a komuniké Komise jsou správné v tom, že začínají odstraněním netarifních bariér, této „hydry“, jak je po právu nazývá zpravodaj: hydry fungující za scénou, a bránící nejen v dosažení trhů evropskými výrobky a službami, ale i ve vyváženém rozvoji těchto zemí a jejich trhů.

Jsem proto toho názoru, že tato zpráva jde správným směrem, protože my musíme zajišťovat náš lisabonský program a posilovat náš sociální model. Potřebujeme také zajistit, aby tento model pronikl do nově vznikajících ekonomik, se kterými chceme obchodovat. Nepochybuji o tom, že by to bylo ku prospěchu jak evropských pracovníkům, tak pracovníkům z těchto zemí.

Klademe značný důraz na pracovní podmínky, zabezpečení, ochranu prostředí a především na lidská práva. To jsou naše hlavní pozměňovací návrhy.

Musím opakovat náš požadavek, aby je zpravodaj vzal v úvahu. Dosahujeme skutečně těchto cílů? Dosáhneme jich intenzivnější spoluprací – nevím, zda lze říci „posílením spolupráce“, protože to představuje znejasnění institucionálních ustanovení nové Dohody – mezi EU, členskými státy a podniky, počínaje podporou malých a středních podniků. Proto blahopřeji a dobrou noc.

  Cristiana Muscardini, jménem skupiny UEN. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, jsme si dobře vědomi citlivosti této otázky a kolik pozornosti je jí věnováno v příslušných našich zemích.

Skupina UEN je s návrhem předloženým panem Guardans Cambó a další prací Výboru pro mezinárodní obchod velmi spokojena. Blahopřeji zpravodaji k jeho analýze a evropskému zaměření, a také k jeho důrazu na obtíže, které často způsobují neprováněné překážky, kterým musí čelit evropský průmysl na mezinárodních trzích.

Zlepšení konkurenceschopnosti znamená udělat vše pro zajištění úspěchu lisabonské strategie. Pokud budeme schopni zajistit evropskému průmyslu lepší přístup na mezinárodní trhy, umožníme podnikům růst, investovat do know-how a technologie a vytvářet nové pracovní příležitosti. A to je přesně to, co řada hospodářských odvětví v našich zemích od nás žádá.

Přístup evropského průmyslu na neevropské trhy zpomaluje celá řada překážek. Tyto bariéry jsou představovány nejrůznějšími opatřeními od nejasných nařízení a překážek investic nebo přístupu na trh až po nekalé obchodní praktiky, nedostatečnou ochranu práv duševního vlastnictví a tolik rozšířené falšování, které poškozuje evropské zboží, a obecně po závažná a systematická porušování pravidel WTO a dalších pravidel mezinárodního obchodu.

Sdělení Komise se ubírá správným směrem a parlament si přeje podporovat iniciativy, které stanoví s cílem zlepšení přístupu na zahraniční trhy. Tyto iniciativy zahrnují vytvoření silnějšího strategického partnerství mezi Komisí, která by si zachovala svou roli koordinátora, členskými státy a podniky Evropské unie, s cílem podporovat hospodářské operace a především malé a střední podniky přející si navázat kontakty nebo vyvážet do třetích zemí.

Delegace Komise v určitých klíčových zemích potřebují zviditelnit. To by měla být součást širší strategie realizované ve spojení s našimi hlavními obchodními partnery jako jsou Spojené státy, Japonsko a Kanada. Tyto státy mají na mezinárodním poli stejné problémy jako my a mohly by podpořit úsilí Unie o vícestrannou dohodu v této oblasti, a mechanismy WTO, které by zajistily rychlejší reakci na netarifní bariéry.

Vícestranné úsilí, nejefektivnější typ působení zahrnující více států, ale současně typ nejobtížnější, musí být proto doprovázen dohodami zdůrazňujícími a řešícími nedostatky spojení s existencí neoprávněných překážek ve třetích zemích.

  Carl Schlyter , jménem skupiny Verts/ALE. – (SV) Pane předsedající, po přečtení sdělení Komise a především zprávy Parlamentu by si někdo mohl myslet, že ubohá malá Unie je diskriminována zlovolnými cizími silami. To plyne zejména z odstavce 4 zprávy, který říká, že žádáme Komisi, aby zajistila ochranu obchodních zájmů Unie proti zneužívajícím nebo nekalým praktikám třetích zemí. A ještě: pokud třetí země nespravedlivě omezují přístup na své trhy pro evropské podniky, měla by Evropský unie jednat rychle a tvrdě.

Takový jazyk bychom vůči bývalým koloniím měli používat velmi opatrně. Pamatují si totiž, jak Evropa jednala tenkrát na ochranu svých zájmů. Tento druh mluvy by nás mohl poškodit více než všechna obchodní omezení a překážky.

Komise má jistě pravdu v tom, že existují technické překážky obchodu a nečestná pravidla. Samozřejmě že musíme o nich věcně a rozumně se svými partnery diskutovat a vyřešit všechny případné problémy. Ale přizvěte k takové diskusi nejen podniky, ale i dobrovolné organizace, včetně takových organizací ze třetích zemí. Pak snad budeme schopni pochopit, jak tato pravidla vznikla, a zda jsou odůvodněná nebo ne.

Nelíbí se mi seznam deseti bodů. Omezující postupy vývozu surovin, strop pro vlastnictví zahraničních subjektů v odvětví služeb, omezení přímých zahraničních investic, státní dodávky a uplatnění státní podpory musí být nahlíženy jako bariéry, které mají své důvody; pramení z legitimní legislativy a jsou správními opatřeními veřejných orgánů. Nelze je odstranit bez veřejné diskuse a zvážení, pokud nemá být narušena stabilita těchto zemí.

Třetí země musí mít právo chránit zdraví svých obyvatel a své životní prostředí a mít postupy pro nákup zboží a služeb, které by zajistily, že jejich místní obchodní společnosti nebudou zcela vyšachovány z mezinárodní konkurence, což by vedlo k masové nezaměstnanosti v těchto zemích. Nemůžeme být také tak nerozumní a očekávat od těchto zemí, že budou chránit naše práva duševního vlastnictví, když nemají ani dostatečné zdroje na ochranu lidských práv. Měli bychom podporovat svobodu spíše než stavět pasti.

Musíme se zaměřit na ta pravidla, která usilují o podporu podniků ve třetích zemích, které působí i do zahraničí, a jsou proti ostatním zahraničním subjektům. Tato pravidla se můžeme pokusit odstranit. Měli bychom být schopni rozlišit pravidla, která se přímo nebo nepřímo snaží chránit místní obyvatele nebo podniky. Sami jsme chránili naše průmyslové podniky tak dlouho, až byly dostatečně silné, aby se zařadily do mezinárodní konkurence. Jiným musím dát tutéž šanci.

  Christofer Fjellner (PPE-DE). – (SV) Vytvoření přístupu na trh znamená zrušení tarifů a netarifních bariér pro světový obchod. Je to mimořádně důležitá priorita pro obchodní politiku Unie. Nejenže vytváří obchodní příležitosti pro evropské společnosti, ale také jim umožňuje přístup k lepším a levnějším produktům z jiných částí světa. To posiluje celosvětovou prosperitu.

To je také záležitost, o které si myslím, že panuje tichá dohoda v Evropském parlamentu. To je potěšitelné v době, kdy je protekcionismus na pochodu na celém světě. Proto si také myslím, že sdělení Komise a zpráva pana Guardans Cambó jsou teď vítanější než kdykoliv jindy. Jsou opravdu velmi dobré.

V této rozpravě bych chtěl upozornit na jinou otázku, kterou nesmíme opomíjet – na druhou stránku otevřenosti. Myslím, že ty dvě věci patří k sobě. Evropské společnosti také potřebují otevřenost v Evropě, aby se mohly stát konkurenceschopnými globálně a mohly využívat přístupu na trh, který jsme schopni vytvořit v jiných zemích. V našem globalizovaném světě, kde stále více společností provozuje celosvětové dodavatelské řetězce, mohou být naše vlastní tarify stejným poškozením našich úspěšných podniků jako tarify, proti kterým bojujeme ve třetích zemích.

Mám konkrétní návrh pro pana komisaře, který by mohl při řešení této otázky trochu pomoci. Pokud mají podniky problém při obchodování s Unií, obracejí se na Solvit, který je vynikajícím nástrojem pro zvýšení mobility na vnitřním trhu. Pokud má firma problém s vývozem do země mimo EU, obrací se na Databázi přístupu na trh. To je také velmi důležité. Oba tyto systémy vytvářejí základnu pro jednání o tom, jak obchodování usnadnit. Doufejme, že bude možné vytvořit takovou databázi nebo Solvit i pro země dovážející do EU, které mohou narazit na stejné problémy.

Pokud to uděláme, pak budeme moci jak my sami tak i ostatní svět pokračovat na cestě směrem, který je příznivější pro volný obchod. Pak můžeme ukázat, že Evropa stojí v čele otevírání trhů, jak v zahraničí, tak doma.

  Leopold Józef Rutowicz (UEN). – (PL) Pane předsedající, zpráva pana Guardans Cambó se zabývá všemi oblastmi posilování partnerství na pomoc snazšího přístupu evropských vývozců na trhy třetích zemí.

Protekcionistické praktiky, nekalá konkurence a vztyčování byrokratických bariér často přístup na tyto trhy omezuje. Malé a střední podniky vytvářejí většinu pracovních příležitostí Evropě, ale mají největší problémy s vývozem. Jejich příležitosti jsou omezené vzhledem k nedostatku zdrojů potřebných pro výzkum, nové technologie, získání postavení na těchto trzích a přizpůsobení jejich výrobků a služeb jejich spotřebitelům.

Zpráva správně zdůrazňuje potřebu evropských, vládních a diplomatických zdrojů smysluplné pomoci malým a středním podnikům. Evropská unie by měla zlepšit svou logistiku a nabízet řádnou podporu malým a středním podnikatelům, aby mohli být na trzích třetích zemí aktivnější.

  Georgios Papastamkos (PPE-DE). – (EL) Podobně jako vy, pane komisaři, i my považujeme za problém nedostatek recipročních podmínek přístupu na trh a nerovnoprávné zacházení s evropskými výrobky, na které řada našich partnerů zaráží.

Například v textilním a oděvním průmyslu uplatňuje Unie průměrný tarif ve výši 9 %, což je jeden z nejnižších tarifů na světě. Na druhé straně mnoho konkurentů uplatňuje tarify až třicetiprocentní, společně s netarifními bariérami.

Proto nové ekonomiky také musí přijmout aspoň do určité míry zásadu reciprocity koncesí v souladu s jejich úrovní vývoje a jejich vlastní konkurenceschopností v daném odvětví. Ochrana práv duševního vlastnictví a geografické indikace na globální úrovni zůstávají značně nepřiměřené; to neutralizuje konkurenční výhodu vyšší přidané hodnoty evropských průmyslových a zemědělských výrobků.

Harmonizace mezinárodních regulatorních modelů a pravidel usnadňuje přístup na zahraniční trhy, ale nesmí vést k volnějšímu výkladu evropského regulatorního rámce ochrany prostředí, sociální ochrany, ochrany zdraví veřejnosti a ochrany spotřebitele.

Naopak: cílem je sbližování, ale ve smyslu zpřísňování pravidel. Zvláštní význam má klasifikace dovozu podle příslušných specifikací a požadavků, stejně jako hledání úspěšných metod řešení ekologického a sociálního podbízení.

A konečně bych chtěl zdůraznit, že malé a střední podniky musí být ve středu zájmu nové strategie přístupu na trh.

Blahopřeji zpravodaji a stínovému zpravodaji stejně jako panu komisaři. Vítáme iniciativu Komise týkající se nové strategie přístupu na trh.

  Zuzana Roithová (PPE-DE). – (CS) Pane komisaři, jsem rovněž přesvědčena, že delegace Evropské unie a nové týmy pro přístup na trhy působící ve třetích zemích potřebují podstatně silnější mandát a že by Komise měla přehodnotit své priority v rozmístění lidských zdrojů v delegacích Evropské unie a početně je posílit, zejména ty v Číně, Indii, Rusku či Brazílii. Ale i členské státy by se měly podstatněji podílet na lidských a finančních zdrojích těchto delegací, a to úměrně podle svých obchodních zájmů. Dále by Komise a i členské státy měly lépe spolupracovat s evropskými obchodními komorami, obchodními sdruženími a agenturami členských států ve třetích zemích, protože to je důležité pro výměnu informací mezi delegacemi, zastupitelskými úřady a evropskými podnikovými asociacemi. To by pomohlo zejména malým podnikům. Ovšem hlavním cílem naší strategie musí být reciprocita obchodních vztahů, a to zejména příkladně v Číně, a také důslednější vymáhání mezinárodního obchodního práva a ne nálepkovat je někdy – toto vymáhání – protekcionismem.

  Mairead McGuinness (PPE-DE). – Pane předsedající, zaujalo mne, že pan komisař byl jediný, kdo se zmínil o světových obchodních rozhovorech. Možná je to příležitost získat nějaké informace o nových příležitostech na trzích našich hlavních obchodních partnerů, které by nám úspěšná dohoda WTO přinesla. Ale řekl jste také, pane komisaři, že by toho mohla dosáhnout i nová generace dohod o svobodném trhu. Připouštíte porážku WTO? Možná byste nám měl podat aktuální informace, protože si myslím, že toto je jedna z klíčových součástí této rozpravy.

Mohl byste také vyjasnit některé obavy týkající se aktuální situace zemědělské části WTO? Existují obavy z dalších ústupků Unie na poli dovozních tarifů pro citlivé produkty, a  z některých velkých zvýšení tarifů, a dále je také otázka, jakého pokroku dosahuje Světová obchodní organizace v oblasti nezemědělského zboží a služeb. Myslím, že byste nám v rámci této rozpravy měl poskytnout aktuální informace i o tomto.

  Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk (UEN). – (PL) Pane předsedající, v rámci našeho příspěvku k této rozpravě bychom chtěli upozornit na tři věci. Především je pro Evropskou unii zásadní přijmout pevný a jednoznačný postoj v každé situaci ohrožení vývozních zájmů členského státu nekalými praktikami třetích zemí. V této souvislosti bychom měli ocenit postoj Evropské unie v případě embarga bránícího přístupu polských masových a zemědělských výrobků na ruský trh. Bohužel tento postoj vůči Rusku byl přijat až po víc než roce omezení polského vývozu do Ruska, a poté, co Polsko využilo svého práva veta pro zadržení příprav dohody mezi Ruskem a Evropskou unií.

Za druhé otevření unijních trhů pro zboží a služby třetích zemí by mělo být postaveno na zásadách reciprocity. Unie jako celek by proto měla monitorovat, zda vývozci z třetích zemí zahrnují do svých výrobních nákladů příspěvky na zajištění shody s ekologickými normami a sociální zabezpečení pracovníků ve svých zemích. Evropské výrobky budou vždy v konkurenci na světových trzích poraženy, pokud do ceny konkurenčních výrobků tyto náklady nebudou zahrnuty.

Za třetí je třeba velmi opatrně otvírat unijní trh zemědělským výrobkům ze třetích zemí. Pokud by se trh otevřel úplně, mnoho odvětví evropského zemědělství by prostě přestalo existovat, což by ohrozilo bezpečnost evropských potravin.

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Pane předsedající, otevřené ekonomiky a trhy jsou rysem současného tržního hospodářství 21. století. Je to první předpoklad globální ekonomiky. Ne všechny hospodářské podniky jsou však schopny se vyrovnat s konkurencí, zejména pokud není vždy čestná a je ovládána velkými a mocnými.

Jak velké tak malé firmy mohou dovážet, ale velké firmy mají více příležitostí k rozvoji vývozu. To je proto, že vstup na nové trhy vyžaduje značné investice do propagace a nastavení celého logistického systému. Proto se zdá vhodné pro malé a střední podniky postupovat při rozvoji vývozu společně.

Měla by být povolena určitá míra státní podpory vývozu, především v oblasti know-how. I na úrovni WTO by mělo být dosaženo dohody o rozvoji obchodu mezi malými a středními podniky. Zejména je důležitá dostupnost informací o společnostech aktivních na globálním trhu. Měla by se zlepšit kvalita obchodu a prioritně by mělo být prosazováno vytvoření rovnoprávných příležitostí pro vstup na trh.

  Peter Mandelson, člen Komise. − Pane předsedající, rád bych vám a všem ostatním váženým poslancům poděkoval za konstruktivní a užitečnou rozpravu o této vynikající zprávě. Jsme zvlášť vděčný poslanci, který žádal přehodnocení obsazení delegací Komise v klíčových ekonomikách. Myslím, že to byl vynikající návrh, který bez váhání sdělím svých kolegům. Mohl bych vám sdělit podrobnosti o malém počtu lidí pracujících například na obchodních záležitostech v Číně v porovnání s podstatně větším počtem lidí pracujícím na velmi malé rozvojové pomoci a spolupráci v této zemi, a to nechávám stranou miliardy, které jsou v sázce pro obchodující Evropu. Ale neudělám to. Prostě návrh strčím do kapsy a předám slovo.

Určitě to neznamená, že bych obhajoval dohody o volném obchodě na úkor rozhovorů o světovém obchodě. Každý, kdo zná strategii globálního evropského obchodu, kterou jsme předložili v listopadu 2006, si jistě uvědomuje, že moje obhajoba podrobných, všestranných dohod o volném obchodě, které by skutečně přispěly k rozšíření světového obchodu, místo aby mu bránily, je rysem našeho přístupu při našem současném závazku vůči rozhovorům v rámci WTO – jednacímu kolu z Dohá. Mohu vážené poslance ujistit, že pokračuji v přispívání k jejich úspěchu a nejde mi o to, aby selhaly. Fámy o budoucích nepřijatelných nebo nevhodných ústupcích v oblasti zemědělství jsou nepodložené. Vlastně jediná fáma, kterou jsem o těchto neoprávněných ústupcích zachytil, pocházela dnes od ministra zahraničního obchodu Irska ve Výboru pro všeobecné záležitosti. Tyto fámy se zdají obíhat jen v relativně malé zájmové skupině.

Faktem zůstává, že v zemědělství – a  v dalších oblastech rozhovorů z Dohá – půjdeme tak daleko, jak bude pro nás rozumné, abychom přispěli k úspěchu rozhovorů o světovém obchodě, ale nakonec to musí být v mezích mandátu, který nám byl udělen reformou SZP 2003.

Je pravda, že máme dva nové texty k jednání předložené předsedy jednajících skupin v posledních týdnech. O zemědělství mám text, ve kterém se nám ne všechno líbí, ale který neobsahuje nic, co bychom nemohli řešit nebo co by překračovalo náš mandát.

V případě přístupu na nezemědělský trh – na trh průmyslového zboží – není situace podle mého názoru tak uspokojivá. Zde nový text předložený předsedajícím jednání ještě více rozmělnil, místo aby mu dal pevnější základ. Lituji toho, ale zase je to něco, s čím můžeme pracovat a co můžeme projednávat a řešit.

Tyto rozpravy by nebyly tak příjemné, kdyby nebylo příspěvků pana Schlytera. Kdykoliv promluví on, vždy se cítím posílen ve svém osobním závazku a přesvědčení ohledně volného obchodu. Jeho vstupy mne vždy přesvědčí, že jsme na správné cestě. Není to otázka ubohé malé Evropské unie, která bojuje proti mocným obrům nových ekonomik, ani otázka agresivní šikany Komise v otázkách obchodu, kde bychom bez přemýšlení nebo bez konzultace usilovali o vnucení našich zájmů ostatním.

Skutečnost je taková, že ti z nás, kteří věří v mezinárodní obchod, hledají rovnováhu a my hledáme reciprocitu, ale také vzájemné výhody. Pokud usilujeme o otevírání zahraničních trhů, neděláme to jen pro své uspokojení nebo pro uspokojení našich vlastních zájmů a potřeb. Přispíváme tím rovněž k růstu hospodářství, o jejichž větší otevření usilujeme.

Samozřejmě liberalizace hospodářství je něco, čeho je potřeba dosahovat postupně. Je to proces postupných krůčků, nikoliv proces velkého třesku nebo náhlého šoku. Skutečností je, že nové hospodářské systémy by měly z většího otevření se světu prospěch. To totiž znamená užitečnou konkurenci, která stimuluje inovaci a posiluje produktivitu těchto hospodářství, snížení nákladů místního průmyslu, nižší ceny zboží pro spotřebitele a vstup kapitálu, technologií, tvůrčího ducha a moderních řídících dovedností do těchto nově vznikajících hospodářství.

Skutečností je, že tento proces otevírání a integrace globálního hospodářství zajišťuje růst a posilování nových hospodářství, umožňuje jejich podnikům růst, přináší jejich lidem pracovní příležitosti, které jsou tolik potřeba, a napomáhá vytváření produktů a služeb pro export za účelem růstu podílu těchto hospodářství na mezinárodním obchodě. Jinými slovy otevírání plodí další otevírání, obchod plodí další obchod. Naše prosperita a naše příležitosti plodí příležitosti pro ty, kdo žijí a pracují v těchto nových společnostech. Jinými slovy jedná se o bezúhonný proces, a to je to, o čem hovořil náš zpravodaj ve své báječné zprávě.

Závěrem bych chtěl říci, že jakmile dojde na místní zásobování, je skutečně důležité podporovat kapacity nových ekonomik a rozvojových zemí pro zásobování vlastních trhů. Avšak pokud by to pro tyto ekonomiky znamenalo vyšší náklady, neefektivnost, nedostatek transparentnosti a  v některých případech dokonce korupci, na koho by to nejvíce padalo? Odpověď je na místní lidi, na místní pracovníky a daňové poplatníky nových ekonomik a rozvojových zemí, kteří si stěží mohou dovolit takové náklady na sebe vzít.

Proto je důležité do strategie státních nákupů a chování nových ekonomik vnést otevřenost a transparentnost. Účelem není jen potěšit a uspokojit „ubohou malou“ Evropskou unii.

  Ignasi Guardans Cambó, zpravodaj. − Pane předsedající, není už mnoho co dodat. Především mi dovolte poděkovat ještě jednou všem, kdo obohatili tuto rozpravu, nejen dnes, ale od okamžiku, kdy začala, prostřednictvím svých příspěvků, pozměňovacích návrhů a také neformálního rozhovorů, které jsme vedli a které vyústily v konečnou podobu textu, který není jen dílem jednoho zpravodaje, ale všech zúčastněných.

Většina z nás se shodla na diagnóze, a proto jsem byl velmi překvapen tónem některých připomínek Zeleného rohu této sněmovny. Bylo by zajímavé, kdyby kolega, o kterém mluvím, šel a prohlédl si výsledky a důsledky volného obchodu na místě a na vlastní oči, a pak jít a vysvětlit například střednímu podniku blízko Barcelony, kde bydlím, že se jednalo o „koloniální přístup“. Mohl bych uvést tolik společností, které bojují o to, aby mohly vyvážet, a přitom velká část jejich činnosti je na vývozu závislá. Mohl by zkusit říct dělníkům v těchto továrnách, že jednají jen jako evropští kolonizátoři, kteří se snaží zvětšovat podíl na trhu vývozu pro výrobek, který vyrábějí, když pokud by Čína zavedla bariéry, které by jim zabránily ve vývozu toho, co vyrábějí, znamenalo by to pro ně ztrátu zaměstnání.

To nejsou jen silná slova o silných evropských společnostech, které se chovají koloniálně, je to něco mnohem skutečnějšího. I když každý má právo dívat se na věci tak, jak sám uzná za vhodné, musím říci, že názor, že se jedná o „kolonialismus“, mne opravdu překvapila a mnoho vývozců v mé zemi by ji mohlo považovat až za komickou.

Je však jasné, že obecně se na diagnóze shodujeme, a že to, co Komise tvrdí dnes, je něco, co začala Rada, Komise převzala a dnes podporuje i Parlament, což samozřejmě znamená pro nás velkou odpovědnost, pane komisaři, protože máme opravdu společný postoj. A dovolte mi znovu zdůraznit, že se jedná o dynamický proces a novou strategii, s některými opravdu novými prvky, které je třeba sledovat. Rád bych citoval jeden bod zprávy, který zdůraznil i náš kolega a který se vám tak líbil: „vyzývá Komisi, aby přehodnotila své priority týkající se rozmístění lidských zdrojů v delegacích Evropské unie a posléze aby je početně posílila, s cílem poskytnout větší počet pracovníků pro zahájení činnosti a zajištění úspěšného fungování týmů zabývajících se otázkami přístupu na trh.“ Totéž mimo jiné platí i o tom, co zpráva praví o malých a středních podnicích. Tato zpráva obsahuje mnoho nových věcí a přejeme vám hodně úspěchů při jejich naplňování.

  Předsedající. − Rozprava je uzavřena.

Hlasování se uskuteční v úterý 19. února 2008.

Písemná prohlášení (článek 142)

  Tokia Saïfi (PPE-DE), písemně. – (FR) Konkurenceschopnost evropského průmyslu musí být jádrem programu Společenství, protože jen ona nám umožní vytvořit pracovní příležitosti pro schopné, podpořit hospodářský růst Evropy, zaručit přetrvání evropského systému veřejného blaha a zajistit, aby Evropa zůstala jednou z hlavních obchodních velmocí 21. století.

Aby se tato konkurenceschopnost udržela, musíme zavést podmínky přístupu na trh, které by byly čestné, rovnoprávné a reciproční. Evropský trh je jedním z nejotevřenějších a nejkonkurenceschopnějších na světě, hlavně díky právo na volnou soutěž, které zaručuje otevřené a čestné obchodování v rámci EU.

Nicméně Evropská unie přesto dosud čelí četným obchodním překážkám v obchodu se zeměmi mimo Unii, protože trhy hlavních obchodních partnerů Unie nepřestavují stejný stupeň otevřenosti a transparentnosti jako unijní trh. Proto musíme uskutečnit ihned opatření pro znovuzavedení recipročních podmínek přístupu na trh třetích zemí a především nových ekonomik, a boj proti restriktivním obchodním praktikám. Musíme jednat rychle a rozhodně, abychom zjistili plný a neomezený přístup našich malých a středních podniků na všechny trhy, především v odvětví státního zásobování.

27. Reforma nástrojů ochrany obchodu (rozprava)

  Předsedající. − Dalším bodem programu je prohlášení Komise o reformě nástrojů na ochranu obchodu.

  Peter Mandelson, člen Komise. − Pane předsedající, jsem rád, že mohu kladně reagovat na dvě věci, které byly dnes večer parlamentu proneseny. Jsem velmi rád, že se mi podařilo zavčas se vrátit z Kyjeva, abych tak mohl učinit.

Nejprve bych chtěl poděkovat Parlamentu za pozvání a za příležitost vyslovit toto prohlášení o ochraně obchodu. Rád bych poděkoval Parlamentu za jeho podrobný zájem o tuto složku, o kterém svědčí jak naše plenární diskuse, tak diskuse ve Výboru pro mezinárodní obchod.

V roce 2006 se Komise a Výbor dohodli na potřebě přezkumu nástrojů ochrany evropského obchodu. Záměrem tohoto přezkumu bylo zajistit, aby základní evropské nástroje chránily evropské pracovníky a podniky před nečestným obchodováním a nadále působily co nejúčinněji, především s ohledem na dramatické změny globálního hospodářství, kde evropské firmy provozují globální zásobovací řetězce a kde je směs hospodářských zájmů evropských podniků nevyhnutelně stále složitější a obtížnější posoudit a uspokojit.

Po našem přezkumu a veřejné konzultaci a  s podporou univerzity jsem se svými funkcionáři vypracoval sadu návrhů na úpravy evropských pravidel ochrany obchodu, které by zlepšily dostupnost, transparentnost a rychlost a jasnost z pohledu podniků. Tato pravidla by podle našich návrhů zahrnovala například lepší přístup k dokumentům, větší pomoc malým podnikům poskytovanou systémem ochrany obchodu a rychlejší opatření.

Navrhovali bychom také sestavením směrnic vyjasnit uplatnění pravidel Evropské unie ve dvou důležitých oblastech. Za prvé při zvažování, jaký podíl výroby mimo Evropu by pro společnost znamenal, že by přestala být považována za evropskou pro účely našich šetření a posouzení ochrany obchodu.

A za druhé ve vztahu k určování, co je v zájmu Společenství, které by nám umožnilo určit, že úkon na ochranu obchodu je skutečně širším hospodářským zájmem Evropské unie – což je něco, co je podle mého stále složitější a obtížnější analyzovat, kde situace nejsou tak přímočaré a černobílé, jak by se mohlo jevit na první pohled, nebo jak tomu bylo v klasickém fungování mašinérie ochrany obchodu v minulosti.

Záměrem v obou těchto oblastech je především kodifikovat zavedenou praxi, což by vedlo k jasnosti a předvídatelnosti pro podniky a napomohlo rozhodování ve sporných případech, na které v poslední době narážíme a jejichž počet se podle mého bude v následujících letech spíše zvyšovat než snižovat.

Ať už se díváte jakkoliv na prospěch nebo neprospěch boje proti podbízivosti, je to myslím užitečná věc, která by měla být zlepšována a vyjasněna a ošetřena směrnicemi, aby byla zajištěna větší jistota a předvídatelnost pro ty, kdo o použití těchto nástrojů žádají.

Návrhy v této oblasti by byly vyvážené. Odrážely by zlatý střed rozpravy mezi všemi zainteresovanými stranami a členskými státy. Není důvod a není výhodné posunovat těžiště návrhu a fungování našich nástrojů ochrany obchodu ani na jednu, ani na druhou stranu škály názorů Evropské unie na předmět ochrany obchodu. Je nutné navrhnout a určit cestu, která nás obecně řečeno povede přímo středem.

Ačkoliv jsou naše pokusy často nahlíženy jako pokus odchýlit se jedním nebo druhým směrem, tohoto dojmu mohou nabýt jedině lidé, kteří nemohli vidět naše předběžné závěry a návrhy, protože v nich není nic, co by oslabovalo naši schopnost vypořádávat se s nekalými obchodními praktikami, a nic, co by v zásadě měnilo základ fungování našich nástrojů na ochranu obchodu.

Avšak z konzultací jasně plyne, že tato otázka je politicky citlivá a vzbuzuje bouřlivou rozpravu, a nutno přiznat i jisté neshody.

Balík návrhů, který by vyvažoval různé postoje v rozpravě mezi sebou, by podle mého názoru nedostal potřebnou podporu, a je lepší stavět na konsensu než snažit se smiřovat momentálně nesmiřitelné názory na to, jaké vyjasnění a jaké reformy by se měly odehrát.

Politické prostředí, ve kterém se o této věci diskutuje, není jednoduché. Někteří tvrdí, že v okamžiku, kdy tlačíme partnery, jako je Čína, aby obchodovali čestně, nesmíme riskovat ani zdání, že Evropská unie sníží úroveň ochrany obchodu. Žádná taková motivace, žádný takový záměr neexistuje, ale někteří tvrdí, že ani riskovat takový dojem by nebylo v daném okamžiku rozumné.

Navíc pravidla projednávaná v rámci jednacího kola v Dohá, především text předsedy, značně otřásly mezinárodním TDI (index rozvoje obchodu), díky překvapivému a upřímně řečeno nepřijatelnému obsahu textu. Myslím, že se dosud nestalo, že by text předsedy na jednáních v Dohá dostal méně podpory členů WTO než tento text předsedy o pravidlech.

Ale hlavně naším cílem je posilovat jednotu působení nástrojů na ochranu obchodu, aby byly funkčnější, a já jako komisař nemám tuto jednotu oslabovat.

Ve skutečnosti tato jednota, kterou bych tak rád viděl mezi našimi členskými státy, dosud neexistuje v dostatečné míře. To neznamená, že jedna strana této rozpravy je správná a druhá nemá pravdu, to jen znamená, že obě strany musí pokračovat na cestě k dosažení většího konsensu a upřímně řečeno většího smyslu pro solidaritu v kontextu fungování těchto nástrojů.

To navrhuji podpořit. Budeme pokračovat v konzultacích o myšlenkách, které jsme vyslovili, a  v budování shody na základě našich zkušeností.

Rád bych zakončil jedním postřehem. Tlak, který plyne ze změn ve světovém hospodářství a který dopadá na náš systém ochrany obchodu, bude pokračovat. Nemůže pominout; spíše se bude zvětšovat. Naše schopnost dosahovat tradičního konsensu a solidarity bude menší, nikoliv větší, což zvýší odpovědnost Komise při vyhledávání cesty mezi všemi těmi rozmanitými a navzájem soupeřícími zájmy a názory podniků a členských států na tyto otázky.

Věřím, že budoucnost vyvolá potřebu jasných směrnic, které jsme původně navrhli. Otázky, kterými jsem začal tento přezkum, budou existovat ještě za půl roku, za rok i za dva, a já pevně věřím, že budou zavčas zodpovězeny.

Naší výzvou je společně najít hospodářsky a politicky důvěryhodné odpovědi a Komise bude pokračovat v práci s tímto vědomím.

  Christofer Fjellner, jménem skupiny PPE-DE. – (SV) Děkuji vám pane Mandelsone. Když jste zde stál naposledy, mluvil jste o potřebě reformy nástrojů ochrany obchodu. Hovořil jste přesvědčivě o tom, jak globalizace a globální dodavatelské řetězce změnily podmínky pro nástroje na ochranu obchodu a jak je proto potřeba je modernizovat, aby zůstaly účinnými a odrážely zájmy Společenství. Všechno, co jste tehdy řekl, je stále pravda. Potřebujeme reformu těchto nástrojů.

Od té doby se však ukázalo, že realizace této reformy bude velmi obtížná. Konflikty mezi evropskými podniky a členskými státy jsou velké. Ale to nezmenšuje potřebu reformy, spíše naopak. Skutečnost, že všechno je tak infikované a že případ od případu vidíme stejné bojové formace tvořené podle stejných předvídatelných vzorců, podle mého domnění ukazuje, že potřebujeme změnu. Potřebujeme nové zaměření na podstatu a konsensus, který by nás sjednocoval.

Nyní je reforma odložena a zdá se značně vzdálená. Jistě i ostatní toho litují jako já. Ale hádat se o tom, čí vina to je, zda je to vina členských států, Komise, nebo který členský stát zahodil flintu do žita, je bezpředmětné. Hra na vzájemné obviňování nikomu nic dobrého nepřinese.

Proto i když byl návrh na okamžik pozastaven, myšlenka nesmí být pohřbena. Nesmíme na tuto záležitost zapomenout. Musíme pokračovat v rozpravě o ní a zaměřit se na to, na čem se skutečně shodneme. Myslím, že toho není málo. Všechno je to o transparentnosti a otevřenosti. Také je to asi o jasnějších pravidlech zajišťování zájmů Společenství. A možná i o tom, jak modernizovat definici unijního průmyslu.

Ale to předpokládá, že nenecháme rozpravu usnout a budeme v ní pokračovat a hledat kompromisy. Doufám, že to budeme dělat tady na půdě Evropského parlamentu. A také doufám, že členské státy a Komise budou v rozpravě pokračovat také.

  Jan Marinus Wiersma, jménem skupiny PSE. – (NL) Pane předsedající, rád bych začal poděkováním panu komisaři za jeho projev a za jeho upřímné přiznání dilemat, kterým čelí při rozhovorech se svými kolegy a  s členskými státy o reformách mechanismu ochrany obchodu Evropské unie. To je jedna věc a jsem rád, že jste také otevřeně přiznal, proč nemůžete přijít s vašimi návrhy hned, protože je velmi složité dosáhnout dohody v rámci Unie o tom, jaká je v tomto okamžiku nejlepší cesta vpřed.

Dále pan komisař zdůraznil, že je důležité najít cestu k vybudování mostu mezi zeměmi, které si hlavně vydělávají obchodováním, a těmi, které mají nejvíce z vlastní výroby. Já sám pocházím z obchodní země, Holandska, ale dobře chápu obavy, které mají země jako Franci nebo Německo, které mají velkou výrobní základnu, z vývoje globálního obchodu a jeho ochrany. Pro ně to znamená také potřebu ochrany vlastního průmyslu. Je proto velmi důležité najít tento most a je rovněž důležité, aby pan komisař chtěl vyvíjet v tomto směru konkrétní úsilí.

Myslí, že toto je věc, o které by bylo potřeba diskutovat. Nesmíme se bát mluvit o potřebě reformy těchto nástrojů ochrany obchodu, protože čelíme prudkým změnám mezinárodního hospodářství. O čem tedy potřebujeme diskutovat? Schválně říkám diskutovat, protože ani sám neznám ještě všechny potřebné odpovědi. Musíme diskutovat o transparentnosti systému, o potřebné větší pružnosti, o lepší definici toho, co je evropská společnost, a o společenských a ekologických dopadech z pohledu určování zájmů Evropského společenství. Toto jsou body, o kterých by Parlament měl diskutovat, a u kterých bychom se měli snažit učinit závěry, které bychom pak mohli sdílet s panem komisařem.

Myslím, že je příliš brzy i pro mou vlastní skupinu přijít s konkrétními návrhy na to, jak by se to mělo provést. Jsme ochoten zahájit rozpravu o potřebě reformy a pak přemýšlet, jak definovat tu řadu oblastí, ve kterých bychom rádi udělali víc práce. To bude znamenat rozsáhlé diskuse i  v rámci mé skupiny, stejně jako v rámci Rady a Komise. Pokusme se o to. Souhlasím s panem komisařem. Ať už to bude trvat půl roku, rok nebo dva roky, alespoň začněme. Nemůžeme prostě ignorovat skutečnost, že ve světě, včetně světového hospodářství, probíhají změny, a že náš systém ochrany obchodu se musí těmto změnám přizpůsobit. To se mi zdá jako důležité východisko rozpravy a jsem rád, že pan komisař byl tak upřímný při informování o problému, kterému sám čelí.

  Carl Schlyter, jménem skupiny Verts/ALE. – (SV) Děkuji vám, pane komisaři. Rozpravy s vámi jsou vždycky zajímavé! Také se domnívám, že čestný obchod je lepší než volný obchod a samozřejmě že obchod na bázi solidarity se slabším partnerem je důležitější než formálně čestný a reciproční obchod.

Ale teď k TDI, indexu rozvoje obchodu.

Pokud jde o zbytek, asi bychom si měli navzájem prohlédnout knihovny a možná se seznámit s pozadím nad šálkem čaje rooibos? Jinak můžete se mnou dojít k návrhu na odmítnutí, až začnu být politicky aktivní a setkám se se svými dětmi na ulici v Brazílii.

Ale zpátky k indexu TDI. CO je to evropský podnik? Nyní je obtížné ho definovat a může být pak stejně obtížné tuto definici uplatňovat. Jaký zájem je skutečný zájem Společenství? Spotřebitelé? Dobrovolné organizace? Malé podniky? Velké společnosti? To není vůbec lehké definovat, což znamená, že tento nástroj je momentálně těžké uplatnit, s výjimkou několika jasných případů.

Toto všechno postrádá jeden důležitý rozměr, a myslím, že by bylo velmi zajímavé, kdybyste se k němu mohl vrátit, až budete předkládat své návrhy. Copak by ekologické a společenské podbízení nemělo být postaveno na roveň s přímým podbízením? Jaký je rozdíl mezi tím, když firma obejde opatření na ochranu životního prostředí a společenská ustanovení o hodnotě miliard Euro, nebo dostane miliardu Euro státní podpory? Bylo by zajímavé, kdybyste si mohl promluvit s WTO a zjistit, zda jsme schopni v této otázce pokročit.

  Helmuth Markov, jménem skupiny GUE/NGL. – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, abych byl upřímný, jsme rád, že navrhovaná reforma nástrojů na ochranu obchodu selhala. Snažil jste se protlačit reformu TDI jejím zařazením do strategie pro globální Evropu. I kdybychom předpokládali, že by tato reforma mohla být úspěšná, je zcela jasné, že potřebujeme posílit tyto nástroje tam, kde mohou být užitečné, spíše než jejich úplným zrušením. Tento druhý cíl byl však účelem vašeho sdělení v listopadu 2007. Přehlédl jste velkou většinu, která byla pro zachování stávajícího systému, i když proti jeho zachování a pro jeho postupné narušování byla jen menšina. To, že reformní projekt měl důvod k pozastavení na úrovni Komise, ukazuje, že velká většina členských států a řada z vašich vlastních kolegů považovala tyto návrhy za nepřijatelné a namířené na malou, ale velmi hlasitou lobbyistickou skupinu.

Kdo by byl měl z této reformy prospěch? Ne evropští pracovníci, kterým hrozí, že přijdou o práci, protože velké společnosti budou chtít využít vámi proklamované konkurenční výhody nových ekonomik. Ani pracovníci z těchto zemí, kteří by museli snášet nepřijatelné pracovní podmínky, a určitě ani evropské firmy – a teď mluvím jako podnikatel – které provádějí své výrobní operace v souladu s platnými evropskými zákony a neplánují prudce zvednout své zisky zneužíváním nedostatečných ekologických a sociálních norem určitých třetích zemí.

Tyto návrhy nemají nic společného s čestností a spravedlností v globálních obchodních vztazích a vztazích mezi společnostmi. Vlastně hlavními příjemci těchto výhod by byli velcí dovozci, kteří jsou přirozeně dotčeni každým pokusem omezit jejich zneužívající praktiky. Hlavní prospěch by měli velcí velkoobchodníci a distributoři, kteří neberou v úvahu zájmy spotřebitelů, a kteří rádi zakrývají skutečnost, že spotřebitelé jsou také pracující, občané a daňoví poplatníci. Prospěch by měli v EU ti, jejichž hlavním zájmem je jejich zisk, a kteří zapomínají, že Evropská unie se má rozvíjet především na zásadách vzájemné solidarity a podpory.

Systém TDI, který máme zaveden, není dokonalý, ale je to systém, který funguje nejlépe na světě. Náhodou to není jen můj názor; vy – Komise – jste v roce 2006 realizovali studii, která dochází k témuž závěru. Měli bychom počkat, co se v oblasti rozvoje světového obchodu odehraje, než v této oblasti zavedeme nové reformy. Takové reformy by měly brát v úvahu, co dělají naši obchodní partneři, a ne jen jednostranně rušit jakékoliv zákonné mechanismy na naši ochranu před podbízením: zákonné mechanismy, které jsou založeny na mezinárodně dohodnutých pravidlech.

Bohužel musím dodat, že se nemohu ztotožnit s chováním Komise při uplatňování TDI v roce 2007. mnoho členských států a dalších zainteresovaných stran protestuje, že změny navrhované Komisí nabyly účinnosti dřív, než Rada a Parlament měly možnost k nim zaujmout stanovisko. GŘ Obchod z vlastní iniciativy nedávno prostě zrušilo některé zavedené zásady institucionální spolupráce. V důsledku toho tato spolupráce zcela ustala. Doufám jen, a prosím vás, abyste zajistili, aby tento způsob spolupráce mezi Komisí a Parlamentem nepokračoval dál. Rád bych vás také požádal, abyste předložili hlavní návrhy na rámec TDI Výboru pro mezinárodní obchod a vážně si o nich pohovořili s Parlamentem, než nabudou účinnosti.

  Daniel Caspary (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, tento problém byl v posledních dnech a týdnech na některé lidi příliš. Někteří členové výboru měli téměř infarkt, když si přečetli první návrh zprávy.

Komise iniciativu pozastavila, protože by jste byl zjevně vyčerpán úkolem vytvořit reformní návrh, který by byl schopen si zajistit většinový souhlas. Naše parlamentní administrativa na to také nestačila a dnešní rozpravu dala na program pod nesmyslným názvem „Stanovisko Komise – reforma nástrojů ochrany obchodu, zatímco na seznamu řečníků se objevuje název Reforma nástrojů ochrany spotřebitelů, což není o moc lepší. Když se ohlédnu na veřejnou galerii, vidím, že zástupci veřejnosti byli také vyčerpáni a odešli do restaurace nebo domů. Možná někdo ještě sleduje rozpravu na Internetu a doufám, že ještě udržíme pozornost tady ve sněmovně.

Považuji za značně politováníhodné, že Komise nebyla schopna vytvořit návrh reformy, který by dokázal zajistit většinu v Radě a  v Parlamentu. Je to asi proto, že teď není na podobnou reformu vhodná doba, ale stejně nikdo zde nepředpokládal, že by reforma mohla dopadnout tak špatně.

Co je teď důležité? Nejprve by Komise měla informovat Parlament včas o svém záměru znovu se touto reformou zabývat a zapojit nás do všech jejích fází. Dovolte mi především upozornit vás na právo spolurozhodování podle Lisabonské smlouvy.

A za druhé, budou se teď reformy protahovat zadními vrátky, bez rozhodnutí Rady a Parlamentu? Nebo se budete, pane komisaři, jak bylo právě řečeno, snažit obnovit důvěru? Nástroj ochrany obchodu musí být uplatňován podle stávajících pravidel a praxe.

A za třetí, proč provádíte personální změny v příslušném oddělení právě teď? Budeme v nadcházejících týdnech chování Komise a GŘ Obchod velmi pečlivě sledovat.

  Erika Mann (PSE). – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, určitě to nemáte snadné. Vaše portfolio patří k těm nejtěžším. Oblast obchodu/obchodu zaměřeného mimo EU, čelí zcela novým výzvám. Roky už hovoříme o globalizaci, ale myslím, že teprve teď začínáme chápat, co to vlastně je.

Ve svém slavném projevu v Berlíně jste řekl, že Evropa čelí novým výzvám a že od konce války se tyto výzvy změnily, protože úhel pohledu už není Berlín nebo Paříž, ale Mumbai, Šanghaj a další velká města nově vznikajících ekonomik. Sdílíme váš názor. Máte zcela pravdu. Vidíme věci přesně tak, jako vy. Vidíme výzvy, kterým Evropská unie musí čelit v novém mezinárodním a globálním kontextu. Čína je skutečností. Není to jen mýtus nebo představa; Čína se stala skutečností a symbolem změny pro nás všechny. Otázkou je, jaké závěry z toho vyvodíme. Vy z toho vyvozujete, že budeme muset změnit nástroje. Že musíme čelit výzvám úpravou nástrojů ochrany obchodu nebo jiných oblastí.

Moje skupina nenašla definitivní odpověď, ale má určitě daleko více pochybností. Jak můžete slyšet, tyto pochybnosti má ve sněmovně víc lidí. Máme pochybnosti, protože tyto nástroje ochrany prokázaly jejich opodstatněnost. Nástroje ochrany jsou do určité míry pružné. Mohou být interpretovány různě. Mohou brát do úvahy různé průmyslové zájmy a mohou různě vykládat zájmy Společenství. Test může být uplatněn různě, a ne, není vždycky dokonalý.

Náhodou vím, že jste neudělali moc chyb. Sama dokáži označit dvě místa, kde bylo hodnocení nesprávné, ale myslím, že by to byl i případ nových nástrojů. Kam tedy směřujeme? Říkáte, že byste chtěli pokračovat v této cestě a chcete navázat dalšími konzultacemi. Ještě jste nezavřeli krám. Kam by nás tato cesta měla zavést? K čemu by měly být ty konzultace? Jak chcete konzultovat s touto sněmovnou a odpovědným výborem? Toto jsou tři otázky, které vplývají z toho, na co se ptali moji kolegové. Byla bych vám velmi vděčna za nějaké informace, protože každý den dostáván emaily na toto téma. Jsou změny probíhající ve vašem GŘ známkou toho, že usilujete o restrukturalizaci s ohledem na nadcházející komunikaci? Jsou technické změny, které zjevně ve vašem GŘ probíhají, takovým ukazatelem? Může být neuplatnění nástrojů ochrany obchodu v roce 2007 také vykládáno jako jeden z ukazatelů, nebo je to jen náhoda a ve hře jsou spíše jiné faktory?

  Tokia Saïfi (PPE-DE). – (FR) Pane předsedající, Komise se rozhodla odložit projekt reformy nástrojů ochrany obchodu a já, pane komisaři, toto moudré rozhodnutí vítám, protože pomůže udržet boj proti nekalé konkurenci. Tyto nástroje jsou opravdu základní součástí našeho obchodního systému, protože zajišťují, že společnosti, především malé a střední, které jsou prvními oběťmi podbízení, mohou fungovat v čestném a stabilním konkurenčním prostředí, které zase zajišťuje zdravé hospodářství.

Proto bych chtěla zopakovat, co řekl pan Verheugen na konferenci o textilu, která se konala koncem minulého týdne v Miláně: „Nástroje ochrany obchodu jsou prospěšné pro konkurenceschopnost našeho průmyslu a nikdy by neměly být považovány za nástroj protekcionismu“. Myslím si, že tím je řečeno vše. Tyto nástroje nejsou rouškou ochrany průmyslu Společenství před svobodným rozvojem mezinárodního obchodu, ale spíše způsobem posílení jeho konkurenceschopnosti obnovou normálního konkurenčního prostředí tam a tehdy, kde a kdy je to nutné.

Nedá se tedy tvrdit, že oslabením uplatňování těchto nástrojů budeme lépe schopni přizpůsobit obchodní politiku Evropské unie měnícímu se globálnímu hospodářství. Skutečností je pravý opak, protože zájmy výrobců by byly rozmělněny a opatření, která by byla bývala učiněna, by byla nepřímo podpořila přesun výroby a migraci našich středisek výzkumu a inovací.

Evropa musí hrát v dnešním globalizovaném světě roli ochránce. Pokud máme zůstat konkurenceschopní, nesmíme oslabovat naši ochranu při jednání s našimi partnery, ale musíme respektovat pravidla čestného a rovnoprávného globálního obchodu.

  Kader Arif (PSE). – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, to, co bylo právě řečeno, ukazuje, že váš návrh byl přinejmenším kontroverzní. Na počátku však neměla probíhat rozprava. Komise zahájila nezávislou studii a veřejnou konzultaci, které obě naznačily existenci širokého konsensu o účinnosti a stabilitě současného systému. Jediná zlepšení, která různé strany požadovaly, byla větší transparentnost, rychlost a lepší přístup pro malé a střední podniky.

Avšak Komise zamaskovala tuto skutečnost a zavedla reformu, která vejde do dějin pro velký odpor, který vyvolala. Odbory a podniky společně s většinou členů Rady protestovaly proti plánu, který ohrožoval schopnost Unie chránit se před nekalými obchodními praktikami.

Komise svůj návrh stáhla a já jsem velmi rád, že se tak stalo. Přístup, který prosazovala, byl ve skutečnosti nebezpečný a zasel zárodek rozkolu. Rád bych připomněl, že úkolem Komise je zajišťovat solidaritu mezi členskými státy a respektovat různé zájmy, které existují, nikoliv stavět proti sobě spotřebitele a pracovníky, dovozce a výrobce. Pane komisaři, rád bych vám připomněl, že jakýkoliv reformní projekt vyžaduje dvě věci: brát v úvahu doporučení a výsledky vlastních šetření a informovat poslance této sněmovny předem o přesném směru, kterým se návrh bude ubírat, zejména pokud jde o jeho sporné aspekty.

  Elisa Ferreira (PSE). – (PT) Pane předsedající, pane komisaři, chtěla bych jen krátce blahopřát panu Mandelsonovi k jeho rozhodnutí nepokračovat s přezkumem nástrojů ochrany obchodu.

Představte si, že v systému prudkých řek je řada přehrad. Propusti se řídí společnými pravidly. Bylo by přípustné rozhodnout se změnit jednu z těchto přehrad, aniž by kdokoli jiný učinil totéž, jen proto, že někteří jsou přesvědčeni, že letos v zimě voda nevystoupá do jejich domovů? Jednostranně změnit pravidla nástrojů ochrany obchodu by bylo oslabením přehrad proto, abychom nemusely řídit propusti. Toto Evropa nepotřebuje a Komise učinila dobře, že zareagovala na zřetelný signál z této sněmovny a rovněž ze strany odborů, evropského průmyslu a většiny členských států.

Svobodný obchod nevydrží, pokud budou pravidla, jimiž se řídí, porušována. Tato pravidla však musí být modernizovaná a musí zahrnovat všeobecné hodnoty, jako jsou ochrana slušné práce, životního prostředí klimatu a veřejného zdraví. V tomto ohledu – a  v žádném jiném – musí Evropa při sjednávání svých dvoustranných dohod s hlavními světovými výrobci používat svou politickou váhu a obchodní sílu. Pouze prostřednictvím oboustranných akcí a moderních a všeobecných pravidel může obchod pomoci nejen zlepšit životní podmínky občanů mimo Evropu, ve světě obecně, ale i životní podmínky a přežití evropských pracovníků a podnikatelů, kteří chtějí v Evropě vyrábět, žít a  z ní vyvážet.

Toto se očekává od komisaře, který reprezentuje Evropu na světové scéně. Blahopřeji vám, pane Mandelsone.

  Mairead McGuinness (PPE-DE). – Pane předsedající, pan komisař Mandelson vyjádřil potěšení, že se zde mohl zúčastnit dvou rozprav, a já jsem rovněž potěšena, protože bych ho ráda požádala o jisté vyjasnění jeho velmi užitečné odpovědi týkající se WTO a poděkovala mu za podrobné informace v ní obsažené.

Tvrdil, že zvěsti o tom, že jsme zašli v oblasti zemědělství příliš daleko, pocházejí z relativně malé zájmové skupiny; řekla bych, že jsou (domnívám se, že je tu řeč o irských zemědělcích a agropodnicích) obvykle dobře informovaní a co bych chtěla do půlnoci vyjasnit, je skutečnost, že se mýlí – doufám, že se mýlí – a že to, co nám tu dnes večer říkáte, je pravda. Ráda bych rovněž připomněla vaši poznámku o nezemědělské stránce WTO. Rovněž jste vyjádřil politování nad příslušným textem.

Má původní otázka byla – vzhledem k vašim poznámkám o WTO a dohodách o volném obchodu – jste nyní méně přesvědčen, než kdy jindy, že dosáhnete dohody v rámci WTO? Je to poněkud přímá otázka, ale odpověď by byla užitečná.

  Zbigniew Zaleski (PPE-DE). – Pane předsedající, stojím před dilematem mezi volným obchodem, v nějž věříme, a mezi spravedlivým obchodem, který je narušován. Nebude-li dosažena spravedlnost, musíme chránit, alespoň dočasně ty, kdo jednají spravedlivě.

Rád bych přednesl stanovisko polské vlády, které je v této chvíli proti reformě s odkazem na Casparyho zprávu, která tvrdí, že dosavadní stav je vyhovující. Proč? Vychází z předpokladu, že některé země mají své společnosti například v Číně. Ochran by pak znamenala, že by se ocitli ve výhodnějším postavení než společnosti v evropských zemích, což není spravedlivé. Domnívám se, že volný obchod v textilním průmyslu nás v roce 2005 poučil a také, že bychom nyní měly přistupovat k nové reformě moudře. Doufám, že pan komisař učiní vše pro dobrý průběh reformy.

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Pane předsedající, míra obchodní výměny svědčí o úrovni hospodářského rozvoje. Vysoké vývozy jsou znakem rozvinutých ekonomik, musí se však jednat o dvousměrný pohyb a je třeba, aby opačným směrem proudil i dovoz. Pokud se jedná převážně o pohyb jedním směrem, vzniká nerovnováha, nedostatek partnerství a vzniká rozdíl v úrovni rozvoje. Je proto důležité zavést určité zásady, jež pomohou stanovit příslušné jakostní normy a nařízení, což pomůže vytvoření stability a partnerství v oblasti obchodu.

Často mluvíme o vzájemné solidaritě a rovnosti, když chceme ve skutečnosti chránit vlastní vnitrostátní zájmy na úkor těch, které máme společné. Často je tomu i tak, že podporujeme rozvoj vývozu a možnost investic do některých zemí, aniž bychom sledovali, zda jsou zde dodržovány demokratické zásady a lidská práva, ani nemluvě o stavu v oblasti ekologických požadavků, úrovni mezd a sociální ochrany. Nástroje ochrany obchodu musí zajišťovat spravedlnost a rovné příležitosti.

  Corien Wortmann-Kool (PPE-DE). – (NL) Pane předsedající, pane komisaři Mandelsone, děkuji vám, za upřímné vysvětlení toho, proč jsme v této věci neuspěli. Když poslouchám některé své spoluposlance, shledávám, že jsou rádi, že jsme při reformě nástrojů ochrany obchodu neuspěli a mám za to, že je to proto, že se obávají, že je zrušíte. Nic takového jsem však od vás neslyšel, přesto nebylo by poctivější říct, že jste byl až příliš ctižádostivý, že jste chtěl zajíst ve svých reformách příliš daleko? Mám na mysli zejména reformu v oblasti rovnováhy mezi průmyslovými zeměmi a obchodními zájmy.

Vzhledem k její neúspěšnosti budeme nyní muset realizovat řadu potřebných změn v oblasti přístupu pro malé a střední podniky, které se těší značné podpoře. Navíc potřebné změny týkající se transparentnosti, rychlosti, přístupnosti dokumentů, jež mají širokou podporu, nyní nebudou moci v příštích dvou letech být bohužel uskutečněny. Najdeme cestu, jak zajistit, že tato změny budou provedeny a že v budoucnu budeme moci jednat o dalekosáhlejších návrzích?

  Kader Arif (PSE). – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, zvažujete-li nový reformní projekt, který se podobá původní verzi, jak chcete před WTO obhájit politiku, která trestá dumping, pokud jej provádějí zahraniční společnosti, ale přijímá jej, pokud pomáhá evropským společnostem? Není problém zjistit, kdo vyrábí zboží, které přichází do Evropy, ale spíše zda je vyváženo za spravedlivých a rovných podmínek. Není možné přijmout, aby se některá společnost, která o sobě tvrdí, že je Evropská a používá dumping, stala nenapadnutelnou jen proto, že je podle vaší nové definice evropská.

Ba co víc, vzhledem ke skutečnosti, že tato rozprava se má konat na vícestranné úrovni, proč nebýt ještě více průkopničtí a nezahrnout do oblasti nástrojů ochrany obchodu i sociální a environmentální dumping? Prospělo by to Evropě i jejímu dobrému jménu máme-li se stát předvojem této kampaně.

  Elisa Ferreira (PSE). – (PT) Pane komisaři ještě k otázce, kterou jsem položila dříve, či poznámce, kterou jsem pronesla, musím říct, že pokud jde o Evropu, kauzy týkající se textilního průmyslu a obuvnictví vyvolaly, konkrétně v mé zemi, změny, které zabránily nezaměstnanosti. Nejednalo se však o žádné ochranářské hnutí a dotčené společnosti se přesunuly a přestěhovaly své továrny mimo Evropu a vytvářejí nyní pracovní místa mimo Evropu i  v Evropě. Jednalo se proto o zajímavé hnutí.

Navzdory tomu se však zdá, že v roce 2007 nebyly ze strany Komise otevřeny žádné nové případy.

Má otázka proto zní: bylo rozhodnutí Komise neotevírat žádný případ (nikoli portugalský, ale z jiných zemí), nezahajovat žádné antidumpingové či antisubvenční vyšetřování, vedeno snahou počkat na rozhodnutí o tomto procesu přezkumu, nebo bylo jeho záměrem odložit případy, které již Komise začala vyšetřovat? To je má otázka na vás.

  Peter Mandelson, člen Komise. − Pane předsedající, obávám se, že jsem nepochopil celý výklad poslední otázky, kterou jsem dostal. Pochopil jsem jen zlomek, který patrně naznačuje, že jsme ukončili platnost nástrojů ochrany obchodu a že už nadále neotevíráme či nevedeme nové případy.

Nechápu dost dobře, z čeho tato otázka vychází, protože veškeré informace, které paní poslankyně žádá o případech, které jsou v současnosti otevírány nebo šetřeny a které budou navrhovány běžným způsobem, může získat na internetových stránkách GŘ Obchod.

Nevadí mi, že jsem viněn z přílišné ctižádostivosti – je to měřítko toho, co dělám a jakým způsobem se pouštím do své práce. Pokud nemá komisař dost ctižádostivosti, bude myslím posuzován jako slabý. Nejsem však dostatečně ctižádostivý, abych ihned přijal návrh svého přítele, pana Schlytera, abych od své neschopnosti předložit návrh konsenzuální reformy nástrojů ochrany obchodu proti nízkonákladovému výrobnímu dumpingu přešel na organický či ekologický dumping. Domnívám se, že nejprve se musíme zabývat první z uvedených skutečností, než zaměříme svou pozornost na druhou skutečnost, doufám však, že to nebude z mé strany považovat za známku nedostatku ctižádosti, nýbrž pouze velkého realismu.

Pan Caspary podle všeho naznačuje, že je zklamaný skutečností, že návrhy nabyly předloženy. Jeho zklamání rozumím, domnívám se však, že ani tento Parlament by neprojevil větší schopnost nalézt jednoduché konsenzuální řešení toho, jaké reformy by měly být provedeny, než jakého dosáhly členské státy.

Pan Arif tvrdil, že mým úmyslem bylo postavit spotřebitele proti pracovníkům a dovozce proti výrobcům. Nestavím nikoho proti nikomu – jenže ve skutečném světě mají lidé rozdílné zájmy a rozdílná hlediska a potřeby. Prozatím nežijeme v socialistické společnosti, kde nikdo nemá rozdílný názor, nikdo nemá rozdílné potřeby a nikdo nemá rozdílný názor. Obávám se, že musíme pracovat se skutečným světem, prorazit si cesty těmito zájmy a pokusit se nalézt spravedlivý, rovný a přijatelný výsledek, který dá budoucí směr těmto politikám.

Domnívám se, pohled paní Mannové na dilema, kterému v současnosti čelíme, je velmi realistický. Ne že bych usiloval o větší flexibilitu pro ni samotnou. Snažil jsem se přistupovat k tomuto přezkumu jako k souboru obchodních nástrojů, jež nebudou zásadně odlišné než ty, které máme v současnosti, jež však budou fungovat v rámci, který je snadno srozumitelný, snadno předvídatelný a jednoznačně rozumný a vyvážený z hlediska dopadu na různá odvětví podnikání, které působí ve stále složitějších podmínkách světového hospodářství 21. století. A za to se nehodlám omlouvat.

Na závěr bych rád řekl v reakci na slova pana Markova: ano, je to pravděpodobně správné shrnutí, že systém, který máme, není patrně ten nejlepší, je to však náš systém. Domnívám se, že to je správný popis našeho systému.

Otázky, které jsem si musel klást a které zůstávají nezodpovězeny, nebyly otázky, zda je náš systém ten nejlepší – to pravděpodobně není, je to však jediný systém, který máme, a je přiměřeně funkční. Musel jsem si klást otázku, zda zůstane takto funkční i nadále? Bude v budoucnu stále více sporný a napadán ze strany evropských podniků? Bude odpovídat měnícím se výrobním modelům a dodavatelským řetězcům stále většího počtu evropských podniků, které se stávají stále více mezinárodními a tento trend bude narůstat rychleji než kdy dříve? Tyto otázky jsem kladl. Doposud nebyly uspokojivě zodpovězeny, otázky se však budou objevovat stále, a my na ně musíme hledat odpovědi.

  President. − Rozprava je uzavřena.

Písemná prohlášení (článek 142)

  David Martin (PSE), písemně. – Uplynulo deset let od doby, co byly nástroje ochrany obchodu přezkoumány. Musí být modernizovány s cílem zajistit, že zůstanou aktuální i  v globálním obchodním prostředí, v němž evropské podniky působí.

Otevřené trhy přinášejí prospěch všem a měly by být naším cílem, je však skutečností, že opatření ochrany obchodu jsou stále potřebné obrana před nespravedlivým obchodem. Při rozhodnutí o tom, co je nespravedlivý obchod však musíme zohlednit širší zájem Společenství, než umožňují stávající pravidla a musíme předejít škodám, které představují pro evropské země světové dodavatelské řetězce. Musíme zajistit, aby byl pečlivě zvážen zájem milionů spotřebitelů proti někdy úzkým zájmům několika výrobců.

Doufám, že Komise brzy nalezne hodné politické prostředí, aby z novu předložila návrhy na reformu nástrojů ochrany obchodu.

28. Pořad jednání příštího zasedání: viz zápis

29. Ukončení zasedání

(Zasedání skončilo ve 23.10 hod.)