Doslovný záznam ze zasedání

Úterý, 19. února 2008 - Štrasburk

12. Doba vyhrazená pro otázky pro Komisi

  Předsedající. − Dalším bodem programu je doba vyhrazená pro otázky pro Komisi (B6-0001/2008).

Následující otázky byly položeny Komisi.

Část I

  Předsedající. − Otázka č. 39, kterou položila Anne E. Jensen (H-0051/08)

Předmět: Postupy hodnocení letecké způsobilosti Evropské agentury pro bezpečnost letectví

Na podzim roku 2007 se v Aalborgu, Vilniusu a Kodani staly tři nehody, které se všechny týkaly letadel Dash8 Q400. Provizorní závěry vyšetřování ukazují, že nehody, ke kterým došlo 9. a 12. září, byly zřejmě způsobeny konstrukčními vadami, což je závěr, na němž se shoduje Skandinávský úřad pro civilní letectví i Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA). Nehoda, která se přihodila 27. října, byla způsobena kombinací vadné konstrukce a následných chyb při inspekci. Skandinávský úřad pro civilní letectví letadlu zakázal starty a jeho návrat do provozu podmínil řadou podmínek, zatímco EASA rozhodla, že konstrukční závada byla jen lehčí povahy.

Není pravda, že úkolem EASA je zajišťovat vysoké bezpečnostní normy?

Jak je možné, že Evropská agentura pro bezpečnost letectví a Skandinávský úřad pro civilní letectví došly k tak rozdílným závěrům, pokud jde o šetření, které u letecké společnosti objevilo u 16 z jejích 18 letadel Dash8 Q400 stejnou konstrukční závadu nebo poruchu jako mělo letadlo, které bylo nuceno nouzově přistát v Kodani?

  Jacques Barrot, místopředseda Komise. − (FR) Rád paní Jensenové odpovím.

Do té doby, než budou vydány závěrečné zprávy ke všem třem nehodám, které se týkají letadel DASH8 Q400, se Komise domnívá, že je předčasné spekulovat o faktorech, které tyto události způsobily, i o možných koncepčních chybách nebo o konstrukčních vadách.

Úkolem Evropské agentury pro bezpečnost letectví je pochopitelně zajistit co nejvyšší úroveň bezpečnosti. Agentura případ pozorně sledovala a dál sleduje, s ohledem na to, že do celého světa bylo dodáno 170 letadel tohoto konkrétního typu, které jsou dnes tedy v provozu.

Podle podrobných informací, které Agentura pro bezpečnost letectví obdržela, se zástupci Agentury, orgánů civilního letectví Norska a Dánska, kanadských orgánů civilního letectví a výrobce letadla několikrát sešli. Výsledkem byla řada akcí, včetně toho, že Evropská agentura pro bezpečnost letectví zveřejní směrnice o letecké způsobilosti, předepisující nápravná opatření.

Agentura na základě podrobného hodnocení systému zatahování podvozku u tohoto typu letadel usoudila, že bezpečnost letadla není zpochybněna. Skandinávským orgánům bylo proto doporučeno, aby umožnily, pochopitelně po provedení nutných nápravných opatření, vydat nové osvědčení o letecké způsobilosti letadla.

Skandinávské orgány informovaly leteckou společnost o podmínkách, které je nutné splnit k získání nového osvědčení o letecké způsobilosti flotily příslušných strojů. Společnost však doposud nepředložila doklady, na základě kterých by šlo usoudit, že byly u letadel provedeny požadované kontroly a úpravy.

Evropská agentura pro bezpečnost letectví není v tomto stádiu informována o tom, že by dánské orgány vydaly nové osvědčení o letecké způsobilosti pro flotilu Q400 u SAS. Evropská agentura pro bezpečnost letectví pochopitelně zůstává v kontaktu s dánskými orgány kvůli vyjasnění situace.

To byla pane předsedo odpověď, kterou jsem chtěl dát paní Jensenové.

  Anne E. Jensen (ALDE). – (DA) Pane předsedající, ráda bych panu místopředsedovi Barrotovi poděkovala za toto vysvětlení. Je pravda, že nesouhlas, o kterém jsem se zmínila ve své otázce, možná měl být trochu zmírněn; stále zde ale máme případ, kdy dánský orgán civilního letectví neumožnil letadlům SAS vzlétnout, dokud nebudou vyřešeny technické problémy, zatímco jiné letecké společnosti letadla s těmito technickými problémy používají. Myslím, že základní problém – kromě toho, že jde o diskriminaci mezi skandinávskými aerolinkami SAS na jedné straně a jinými leteckými společnostmi jako je Flybe, Augsburg, Tyrolean a Luxair na straně druhé – je, že občané nemohou očekávat, že bude létání bezpečné. Co byste, pane Barrote, dělal, abyste zajistil, že budu důvěřovat jak společnému orgánu civilního letectví, tak vnitrostátním orgánům civilního letectví, jelikož jsou to právě ty orgány, o kterých to dnes hovoříme?

  Jacques Barrot, místopředseda Komise. − (FR) Evropská agentura pro bezpečnost letectví vydala jasné pokyny, které, pokud budou dodrženy, umožní, aby tato letadla mohla létat. Proto nejde o problém bezpečnosti; dánské úřady pouze Agentuře neoznámily odpovědi příslušné společnosti.

Paní Jensenová, pravda je, že Evropská agentura pro bezpečnost letectví vydala všechny pokyny, aby se zabránilo problémům, jež by se při používání těchto strojů mohly objevit.

Evropská agentura pro bezpečnost letectví teď musí čekat na výsledky šetření, než vydá definitivní stanovisko, ale trvám na tom, že Agentura samozřejmě vydala všechny pokyny k bezpečnému používání strojů, které nezpůsobily žádné zranění osob, ale, jak jste uvedla, potíže zaznamenaly, čemuž je nutné zabránit.

  Jörg Leichtfried (PSE). – (DE) Pane komisaři, paradoxně se ukazuje, že Evropská agentura pro bezpečnost letectví zakazuje letadlu létat, zatímco jiná, jako například rakouská agentura, se domnívá, že létat přece jenom může. Má otázka na vás tedy zní: bude nyní Evropská agentura pro bezpečnost letectví věci řešit snáze, když jsme jí v této oblasti dali větší kompetence, zvlášť když se zdá – jak jste řekl – že společnost vyrábějící tato letadla dělá v současnosti určité problémy? Pokud nyní agentura EASA může dělat, co jsme schválili, konkrétně také ukládat pokuty, a nejen okamžitě odebírat licence, bude nyní věci řešit snáze? Domnívám se, že díky větším kompetencím, o kterých jsme dnes rozhodli, může EASA v budoucnosti fungovat lépe.

  Jacques Barrot, místopředseda Komise. − (FR) Dovolte mi, abych jasně řekl, že Evropská agentura pro leteckou bezpečnost pokyny vydala a všechny společnosti jsou povinny pravidla Agentury dodržovat.

Vaše otázka je však širší. Ano, Evropská agentura pro leteckou bezpečnost je odpovědná za schvalování letadel, a je odpovědná za vydávání osvědčení konstrukčním orgánům všude po světě, ale provádí pouze dohled ve členských státech Unie nad jednotným zavádění společných pravidel.

Jinak řečeno jsme, jak jste správně podotkl, rozšířili kompetence agentury, ale ne tak, aby byly orgány civilního letectví v jednotlivých zemích zcela bez odpovědnosti. Členské státy musí svou odpovědnost provádět prostřednictvím svých orgánů civilního letectví.

Jednou budeme moci možná zajít dál, ale v této chvíli musí Evropská agentura pro bezpečnost letectví zajišťovat řadu věcí a musí být schopná dál prostřednictvím inspekcí v členských státech pozorně monitorovat, zda jsou dodržována společná pravidla.

Domnívám se, že v tomto případě udělala agentura EASA pro zajištění bezpečnosti vše.

  Předsedající. −

Otázka č. 40, kterou položil Jörg Leichtfried (H-1062/07).

Předmět: Transparentnost týkající se manažerských platů

V celé Evropě stabilně rostou platy manažerů. Například v Rakousku vzrostly základní mzdy manažerů v období mezi lety 2006 a 2007 o přibližně 3,7 %. Pohyblivé složky manažerských platů se však zvýšily výrazně prudčeji. Nárůst manažerských platů vyvolal větší zájem veřejnosti o úroveň skutečných odměn za manažerskou činnost. V neposlední řadě chtějí akcionáři vědět, jak jsou jejich peníze utráceny, neboť neexistuje povinnost uvádět pohyblivé složky mzdy v účetních rozvahách. Existují zde jasné požadavky evropských občanů na větší transparentnost co se týče manažerských platů.

Ví Komise o tomto vývoji? Jsou plánovány evropské právní předpisy, které povedou k větší transparentnosti manažerských platů, nebo již v této oblasti nějaké právní předpisy existují?

  Charlie McCreevy, člen Komise. − Manažerské platy jsou aktuální záležitostí již po určitou dobu. V reakci na tuto skutečnost Komise podnikla určité kroky pro zvýšení transparentnosti manažerských platů.

Doporučení Komise přijaté v roce 2004 obsahuje ustanovení o každoročním zveřejňování týkající se firemní politiky pro odměny členů správní rady a odměn jednotlivých členů správní rady. Komise rovněž navázala na toto doporučení tím, že kontrolovala, zda je skutečně členskými státy uplatňovány. Nedávno jsme o tomto vyhotovili přehled.

Velká většina členských států zavedla vysoké požadavky na uveřejňování odměn jednotlivých vedoucích pracovníků do svých národních pravidel pro řízení firem nebo do závazné legislativy. Avšak pouze přibližně 60 % členských států toto doporučení týkající se transparentnosti své politiky odměn dodržuje. Pouze velmi málo jich doporučuje předložit toto k odhlasování na valné hromadě společnosti. Je zde prostor pro zlepšení.

Komise rovněž vyhodnotí rozsah, v jakém firmy dodržují doporučené normy pro transparentnost v praxi. Odměny jsou oblastí, v níž některé společnosti projevily silnou neochotu uveřejňovat informace i přes doporučení obsažená v národních pravidlech pro řízení firem. Budeme se touto otázkou zabývat.

  Jörg Leichtfried (PSE). – (DE) Pane komisaři, vy sám jste řekl, že 60 % podniků s tím nehodlá nic dělat. Takže se ptám já vás: co Komise hodlá dělat?

Tím se dostávám ke své druhé otázce. Nyní jsme se dozvěděli ze skutečného případu v Německu, že tito pánové – protože se jedná převážně o pány – nejen vydělávají velmi pěkné peníze, ale nechtějí platit daně z toho, co vydělají, což je důvod, proč jdou do Lichtenštejnska nebo jinam. Co hodlá Komise učinit v budoucnu, aby učinila přítrž takovýmto praktikám?

  Charlie McCreevy, člen Komise. − Abych odpověděl na obě otázky pana poslance, toto jsou záležitosti, kterými by se měl zabývat členský stát. Pokud jde o otázku týkající se toho, co hodlá Komise učinit, tak Komise to již učinila.

Můj předchůdce se rozhodl vydat doporučení pro tuto konkrétní oblast. Proč se rozhodl vydat doporučení a neučinil něco jiného? Nemám žádné pochyby, že tomu tak bylo z celé řady důvodů, avšak jeden z hlavních důvodů byla skutečnost, že neexistuje žádná dohoda o existenci univerzálních zásad správy a řízení firem nebo o režimu práva společností v Evropě. Nikdy by se nám takovéto dohody nepodařilo dosáhnout.

V celé této oblasti existuje velmi mnoho kulturních rozdílů a to je jeden z důvodů, ze kterých vycházelo rozhodnutí mého předchůdce vydat v tomto konkrétním směru doporučení.

Pokud jde o toto doporučení, naše studie ukázala, že většina členských států zavedla do pravidel pro řízení firem vysoké požadavky na uveřejňování odměn jednotlivých členů správní rady a některé členské státy tyto požadavky začlenily do závazné legislativy. Většina z nich se také zabývala doporučením co se týče transparentnosti politiky pro odměňování.

Druhá otázka týkající se zdanění je jistě záležitostí každého jednotlivého členského státu, na kterém je, aby se touto záležitostí zabýval způsobem, který bude považovat za vhodný, a v souladu se svými národními zákony.

  Předsedající. − Otázka č. 41, kterou položila Cristina Gutiérrez-Cortines (H-1041/07)

Předmět: Výstavba podzemního úseku vysokorychlostní železniční trati poblíž katedrály Sagrada Família (Barcelona)

Jak je všeobecně známo, výstavba podzemního úseku vysokorychlostní železniční trati v Barceloně způsobila četné případy zhroucení nebo sesednutí budov, což ohrozilo obytné objekty i významné velké stavby, včetně katedrály Sagrada Família a jiných historických budov.

Protože se jedná o projekt dotovaný Evropskou unií, může Komise poskytnout informace o předchozích vyhodnoceních dopadů na životní prostředí provedených podle směrnice 85/337/EHS(1) a uvést, zda tyto studie vyhodnotily riziko pro katedrálu Sagrada Família a jiné historické budovy?

Obsahují spisy, které se dostaly do evropských institucí, studii, kterou vypracovala Universitat Pompeu Fabra, jež se vyjádřila proti podzemní variantě vzhledem k celkovým rizikům spojeným s touto variantou?

  Stavros Dimas, člen Komise. − (EL) Pane předsedající, nejprve bych vám rád připomněl pevné stanovisko Komise: Jakkoli užitečný nebo potřebný může projekt být, nikdy by neměl být realizován na úkor životního prostředí, zdraví veřejnosti nebo kulturního dědictví členského státu.

Členské státy musí podniknout všechny potřebné kroky na ochranu a zachování kulturního dědictví. Toto platí obzvláště pro jejich historická centra měst, která někdy trpí zvýšenými tlaky vyvolanými narůstající urbanizací.

Pokud jde o otázku položenou paní poslankyní, rád bych poukázal na následující: stavební projekty vysokorychlostní železniční trati Madrid–Zaragoza–Barcelona jsou Fondem soudržnosti spolufinancovány jen částečně.

Fond transevropských dopravních sítí spolufinancuje realizaci studií o projektech podél celé této trati, včetně prodloužení z Barcelony do Gerony a Figueres.

Prostředky z evropských fondů nicméně nemusely být vyúčtovány nebo použity pro projekty spojené s podzemní barcelonskou tratí. Je třeba také uvést, že plánování a realizace projektů spadá do výhradní odpovědnosti členského státu, který je povinen dodržovat a striktně uplatňovat příslušné předpisy legislativy Společenství.

V tomto konkrétním případě nebyly použity žádné finance Společenství pro přípravnou práci na úseku spojujícím stanice Sants a Sagrega ani pro tunel, který má být vyražen poblíž katedrály Sagrada Família. Komise tudíž nebyla informována ani neobdržela kopii vyhodnocení dopadů na životní prostředí, které uskutečnily španělské úřady.

Komise ví, že příslušný španělský úřad, konkrétně Generální sekretariát pro prevenci znečištění a klimatické změny ve svém rozhodnutí ze dne 30. května 2007 toto vyhodnocení dopadů na životní prostředí schválil. Text tohoto schvalujícího rozhodnutí byl uveřejněn v oficiálním věstníku španělské vlády v červnu 2007. Tento text obsahuje údaje o tom, jaký vliv bude mít tento projekt na kulturní dědictví, například na katedrálu Sagrada Família.

Komise nebyla informována o studii, kterou vypracovala univerzita Pompeu Fabra. Španělské úřady jsou povinny vzít v úvahu jak obsah studií, jako je tomu v tomto případě, i názor veřejnosti.

Komise bude nadále tuto situaci sledovat. Doufáme, že tato historická památka, která je součástí kulturního dědictví Barcelony, nebude nijak poškozena.

  Cristina Gutiérrez-Cortines (PPE-DE). – (ES) Pane předsedající, nemám pochyb o tom, že byly zákonné postupy správně dodrženy; řekněme s minimálním donucením. Obracím se na Komisi, abych ji požádala o pomoc jako strážce Smluv a apeluji na její svědomí, aby tato opatření zamítla a aby z titulu této své funkce přísně uplatnila směrnici o dopadu na životní prostředí.

Skutečnost, že tato část tunelu nebude financována Evropskou unií, není důležitá, neboť všichni víme, že rozdělování projektů do úseků je špatný postup, který dokonce příležitostně kritizovala i Evropská unie.

Proč nebyla AVE prohlášena za významný projekt vyžadující podrobné studie o dopadu, vzhledem k tomu, že víme, že bude procházet pod velmi citlivými oblastmi jako je například Pedrera a zejména že bude procházet vedle katedrály Sagrada Família?

Duch článku 3 směrnice o vyhodnocování dopadů na životní prostředí požaduje, aby bylo uskutečněno vyhodnocení o možných následcích pro kulturní dědictví. 40 metrů hluboká ochranná zeď, která má být postavena, je pouze jeden a půl metru od fasády katedrály Sagrada Família, který váží 40 000 tun.

Navíc vzhledem k charakteristikám tohoto terénu a skutečnosti, že tato katedrála je nesmírně složitým dílem génia, jen žádám, aby byly vyslechnuty a vzaty v úvahu všechny strany. Jsem velmi ráda, že probíhá realizace AVE, avšak toto není stranicko-politická záležitost, byl to PP, který změnil trasu a nyní si myslím, že by měla být změněna ještě jednou tak, aby vedla podél ulice Valencia.

  Stavros Dimas, člen Komise. − (EL) Opět bych rád zdůraznil, že Komise nemá pravomoc zasáhnout. Paní poslankyně má jistě pravdu, když říká, že musíme vynakládat obzvláštní péči pro zachování našeho kulturního dědictví a zejména pro zachování našich architektonických skvostů. Dosud jsme však nebyli na žádné nebezpečí upozorněni: Návrh znění provedeného vyhodnocení dopadů na životní prostředí nám nebyl předložen jako nesprávný.

To jediné, na co byla Komise upozorněna, je záležitost petic předložených příslušnému výboru Evropského parlamentu sdružením Llave para Litoral, jehož členové chtějí trasu vedoucí po břehu, která je odlišná od podzemní trasy.

Toto však jsou nadále problémy, které musí řešit místní úřady, regionální úřady a centrální vláda uplatněním směrnice o vyhodnocení dopadů na životní prostředí. Jsou povinni tak učinit pro zachování našeho kulturního dědictví.

  Maria Badia i Cutchet (PSE). – (ES) Pane předsedající, ráda bych jen dodala několik podrobností a řekla, abych možná některé lidi uklidnila, že pro tyto práce jsou k dispozici kompletní geologické informace, stavební postup je vhodný pro dané podmínky tohoto terénu, bude provedeno preventivní ošetření před zahájením prací u existujících staveb, bude prováděno průběžné sondování, aby byla ihned zjištěna i ta nejmenší možnost pohybu nebo sesednutí půdy, nebude zde žádný negativní dopad na sousední stavby a budou poskytnuty záruky transparentnosti, pokud jde o informace poskytované veřejnosti.

Chci tím říci, že si nemyslím, že by někdo měl větší zájem než Španělé, Katalánci a samosprávné orgány na zajištění toho, aby tato historická památka a lidé, kteří v této oblasti žijí, neutrpěli žádnou škodu.

  Stavros Dimas, člen Komise. − (EL) Myslím, že nemám nic, co bych mohl dodat k informacím, které nám poskytla paní poslankyně.

Část II.

  Předsedající. −

Otázka č. 42, kterou položila Marie Panayotopoulos-Cassiotou (H-1049/07)

Předmět: Zařazení starořečtiny a latiny do Evropského ukazatele jazykových znalostí

Pokud jde o úmysl Komise vytvořit Evropský ukazatel jazykových znalostí u pěti nejrozšířenějších jazyků (KOM(2005)0356), znamená to, že má Komise v úmyslu zahrnout do programu pro cílené vyučování evropských jazyků starořečtinu a latinu, vzhledem k tomu, že tvoří základ evropských jazyků a ve všech evropských jazycích bez ohledu na původ se používá mnoho slov z nich odvozených?

S ohledem na význam těchto jazyků již evropská asociace vyučujících klasických jazyků Euroclassica vytvořila úrovně a způsob certifikace znalostí latiny a podobný program se připravuje pro starořečtinu. Výuka těchto dvou klíčových klasických jazyků poskytne možnosti společně prohloubit základy evropské civilizace a vytvoří užší vztahy mezi evropskými občany, zatímco osvědčení o takové jazykové schopnosti bude představovat další kvalifikaci v profesním životě.

  Leonard Orban, člen Komise. − (RO) Sdělení Komise nazvané Evropský ukazatel jazykových znalostí, které bylo přijato v roce 2005, navrhlo podrobný strategický přístup pro provádění evropského výzkumu jazykových dovedností, nástroj, který umožní sesbírat data nutná k vytvoření evropského ukazatele v této oblasti a zlepšit znalosti týkající se výuky cizích jazyků.

Rada na tomto základě předložila v květnu 2006 své závěry týkající se řady základních problémů souvisejících s Evropským ukazatelem jazykových znalostí. Pokud se týká cizích jazyků, které mají být testovány, rozhodla Rada, že se má Evropský ukazatel jazykových znalostí týkat oficiálních jazyků Evropské unie. Znamená to, že je tento projekt zaměřen pouze na živé jazyky. Možnost testovat latinu nebo starořečtinu tedy nebyl vzat v úvahu.

Rada se z praktických důvodů rozhodla, že se během první etapy evropského výzkumu jazykových dovedností bude hodnotit jazyková dovednost žáků u prvního a druhého vyučovaného cizího jazyka z jazyků, které se v Evropské unii nejvíce vyučují, tedy u angličtiny, francouzštiny, němčiny, španělštiny a italštiny, a že se budou sbírat údaje u tří schopností: čtení, poslechu a psaní.

Testovací nástroj bude nicméně přístupný všem zemím, které chtějí zajistit, aby jako národní varianta bylo v prvním kole průzkumu obsaženo i testování jiných jazyků než těchto pěti. Komise před dalším etapou testování také zajistí, že průzkum pokryje všechny evropské úřední jazyky vyučované v Evropské unii.

  Marie Panayotopoulos-Cassiotou (PPE-DE). – (EL) Pane předsedající, vidím, že výuka nespadá do vaší odpovědnosti ani oblasti, kterou prosazujete, a to ani, jak jsem uvedla písemně, otázka zachování společného dědictví, které vyvěrá z klasických jazyků.

Spadá to do oblasti vaší odpovědnosti, nebo ne? To je má první otázka. Druhá otázka je, zda souvisí evropský výzkumný program s výzkumem v těchto jazycích, či ne? Víte o tom něco?

  Leonard Orban, člen Komise. − (RO) Otázka, která mi byla položena, se týká Evropského ukazatele jazykových znalostí. Jak jsem odpověděl, tato akce se týká jen oficiálních jazyků Evropské unie. Evropská komise nemá na druhé straně informaci týkající se možného výzkumu nebo studií prováděných ve členských státech nebo regionech členských států, zaměřených na zmíněné jazyky.

  Manolis Mavrommatis (PPE-DE). – (EL) Pane komisaři, jako zpravodaj k Evropskému ukazateli jazykových znalostí bych rád zdůraznil, že úkolem tohoto ukazatele je provádět pravidelná hodnocení všeobecných znalostí moderních jazyků ve všech členských státech.

Dohodli jsme, že bude tento ukazatel zpočátku měřit jazykové schopnosti v pěti nejrozšířenějších jazycích ve vzdělávacích systémech EU: angličtině, francouzštině, němčině, španělštině a italštině.

Parlament přesto vyzval Komisi a Radu, aby přijala kroky nezbytné k co nejrychlejšímu rozšíření tohoto testu na širší spektrum oficiálních jazyků Unie, za předpokladu, že to nebude mít nepříznivý vliv na výuku nebo rozvoj moderních jazyků.

Může nám pan komisař říct, do jakého stádia jsme se dostali a pokud možno i jaké jazyky budou zahrnuty do příští etapy?

  Bernd Posselt (PPE-DE). – (DE) Pane komisaři, v bývalém klášteře v Hejnicích v severních Čechách existuje polsko-německo-české potkávací centrum, ve kterém jsou všechny nápisy a směrovky v latině. Nedalo by se udělat to samé v budovách evropských institucí?

Druhý návrh: nemohli bychom vytvořit latinský text pro evropskou hymnu, kterou budou moci všichni zpívat jednohlasně a každý členský stát si ji pak může přeložit do svého jazyka, zatímco společný text by byl v latině?

  Leonard Orban, člen Komise. − (RO) Pokud jde o Evropský ukazatel jazykových znalostí, jak jsem řekl a jak jste správně uvedl, v první etapě se bude hodnotit jen pět jazyků.

V současnosti je harmonogram následující: letos připravujeme pilotní projekt a v roce 2009 uděláme všechny přípravy pro hodnocení a v roce 2010 budeme mít jasné výsledky situace týkající se těchto pěti jazyků. Později, jak jsem řekl ve svém vystoupení, chce Komise tento ukazatel rozšířit na všechny oficiální jazyky. Je však stále příliš brzy na to, abychom řekli, kdy přesně k tomuto rozšíření dojde. Bezpochyby potřebujeme podrobně prostudovat výsledky hodnocení týkající se ukazatele u pěti jazyků, se kterými začneme.

Na druhé straně, pokud jde o vaši druhou otázku, cílem Evropské komise je bránit jazykovou rozmanitost. Z tohoto pohledu se Evropská komise se všemi svými akcemi snaží bránit jak oficiální jazyky, tak i ostatní jazyky, kterými se v Evropské unii mluví. Máme 23 oficiálních jazyků, více než 60 regionálních jazyků, menšinové jazyky a méně používané jazyky. Z tohoto pohledu jsou všechny naše zásahy zaměřené na jazyky, kterým říkáme živé jazyky.

Pokud jde o evropskou hymnu, tady se názory pochopitelně liší. Úlohou Evropské komise není o této věci rozhodnout.

  Předsedající. −

Otázka č. 43, kterou položil Bernd Posselt (H-0002/08).

Předmět: Podpora pro jazykové menšiny

Které jazykové menšiny dostaly od Komise v roce 2007 podporu a jaká je podle Komise možnost, že německy mluvící menšiny dostanou v roce 2008 a 2009 větší podporu?

  Leonard Orban, člen Komise. − (RO) V rámci výběrových řízení v roce 2007 byla k financování v rámci programu celoživotního vzdělávání vybrána jedna síť a tři projekty, které se týkají menšinových jazyků.

Klíčová činnost 2: cizí jazyky. Síť, předurčená k podpoře jazykové rozmanitosti, kterou koordinuje Rada pro velšský jazyk, se zaměřuje na následující jazyky: baskičtina, bretonština, katalánština, kornština, východní fríština, skotská gaelština, severní fríština, slovenština, ladinština, galicijština, furlánština, sardinština, estonština, irština, lotyšština, litevština, maltézština, finština a švédština.

Evropský úřad pro méně rozšířené jazyky je jedním z partnerů tříletého projektu, jehož cílem je podporovat výměny současných osvědčených postupů a rozvoj nových a inovativních myšlenek na poli vzdělávání a jazykového plánování v kontextu regionálních, menšinových, původních, přeshraničních jazyků, jazyků menších národů a méně rozšířených jazyků. Pětiletý projekt financovaný v roce 2007 zahrnuje menšinové a světové jazyky jako katalánštinu, baskičtinu, sardinštinu, sicilštinu, irštinu, ruštinu, arabštinu a hindštinu.

V období 2008–2010 bude dána priorita projektům, zaměřeným na méně rozšířené evropské jazyky. V rámci programu celoživotního vzdělávání na období 2007–2013 jsou k financování způsobilé všechny jazyky, tedy včetně německy mluvících menšin.

  Bernd Posselt (PPE-DE). – (DE) Pane komisaři, pochopil jsem správně, že německy mluvící menšiny nedostanou do roku 2013 žádnou podporu? Minority přitom skutečně existují, například Němci v České republice, Poláci v Litvě, Poláci v České republice, atd. A když mají nějaké mediální nebo kulturní projekty, nemohou v současnosti získat žádnou podporu. Nebo jsem to nepochopil?

  Leonard Orban, člen Komise. − (RO) Možná jsem nemluvil dost jasně. V žádném případě jsem neřekl, že některé jazyky včetně němčiny mohou dostat podporu až po roce 2013. Odpověď je jasná. V programu celoživotního vzdělávání mohou dostat finanční podporu všechny jazyky, kterými se v Evropské unii mluví, včetně němčiny. Jediná věc, která má význam, je kvalita předloženého projektu nebo projektů. Proto je moje kategorická odpověď, že takové jazyky mohou být financovány z programu dlouhodobého vzdělávání, včetně období 2008–2013. Opakuji, včetně tohoto období.

  Předsedající. −

Otázka č. 44, kterou položil Seán Ó Neachtain (H-0010/08)

Předmět: Méně užívané jazyky v Evropě

Může Evropská komise oznámit, zda má v úmyslu předložit v blízké budoucnosti nějaké nové programy na podporu používání méně užívaných jazyků v Evropě, a říct, jakého druhu budou tyto programy a pravděpodobná finanční podpora, kterou tyto programy mohou získat?

Otázka č. 45 bude zodpovězena písemně.

  Leonard Orban, člen Komise. − (RO) Komise nemá v úmyslu představit v nejbližší budoucnosti nový program konkrétní podpory používání méně rozšířených jazyků v Evropě. Nová generace programů Komise na období 2007–2013 totiž nabízí širokou škálu možností financování těchto jazyků. Pro tento program jsou způsobilé všechny jazyky.

Financování je dostupné ve všech 4 podprogramech programu pro celoživotní učení: COMCSIUS, ERASMUS, Grundvig a Leonardo da Vinci. Financování je možné i v rámci nově vytvořené sekce, procházející napříč programem pro celoživotní učení, zejména prostřednictvím klíčové aktivity 2 – cizí jazyky – jež nabízí financování projektů a sítí s daným účelem podpory učení cizích jazyků a jazykové rozmanitosti.

Na základě obecného výběrového řízení v roce 2007 byla pro financování v rámci klíčové aktivity 2 vybrána síť a tři projekty určené pro méně rozšířené jazyky. V období 2008–2010 budou upřednostněny projekty zaměřené na méně rozšířené jazyky v Evropě. V roce 2008 dosahoval rozpočet určený na klíčovou aktivitu 2 částky 9,9 milionů EUR, ale vzhledem k tomu, že je financování lingvisticky zaměřených aktivit a projektů součástí dominantního trendu, jsou další finance k dispozici v rámci programu pro celoživotní učení.

  Seán Ó Neachtain (UEN). – (GA) Pane předsedající, rád bych poděkoval panu komisaři za odpověď. Souhlasí však s tím, že je důležité věnovat pomoc méně používaným jazykům v jejich vlastním prostředí, a ne je příliš svazovat s celoživotním učením? Tyto jazyky jsou zranitelné a pokud nedostanou dostatečnou podporu, budou v budoucnosti ještě zranitelnější. Finanční podpora je pochopitelně důležitá, ale symbolická podpora je ještě důležitější. Souhlasí pan komisař, že by se měla zvýšit?

  Leonard Orban, člen Komise. − (RO) Mohu pouze opakovat, co už jsem řekl, tedy to, že akcemi, kterými Evropská komise podporuje jazykovou rozmanitost, se podporuje nejen 23 oficiálních jazyků, ale také jiné jazyky, kterými se hovoří v Evropské unii, včetně regionálních jazyků, nejméně rozšířených jazyků. Kromě toho jsem poskytnutými daty ukázal, že tato podpora je konkrétní, jde o významnou finanční podporu na rozvoj těchto jazyků.

  Mairead McGuinness (PPE-DE). – (GA) Pane předsedající, můj kolega Seán Ó Neachtain hovoří irsky plynně. Já to však neumím. Omlouvám se.

Mohu se vás na něco zeptat? Souhlasím s premisou ve vaší odpovědi. Peníze jsou důležité, ale není důležitější vědět, jak lépe učit jazyky? V zemích jako je Irsko, kde by lidé jako já velice rádi hovořili jazykem, ale prochází systémem, který nám neumožní se to naučit, musíme najít způsob, jak nás naučit mluvit naším místním jazykem, protože to bychom opravdu moc chtěli.

  Leonard Orban, člen Komise. − (RO) Evropská komise má v úmyslu představit novou strategii týkající se mnohojazyčnosti ve druhé polovině roku 2008. Vzdělávací složka bude hrát v této strategii velmi významné místo. Složení a způsob výuky cizích jazyků bude hrát velmi významné místo.

Pokud jde o irštinu, rád bych vás informoval, že jsem nedávno navštívil Dublin, kde jsem měl možnost diskutovat s irskými úřady a tehdy i později jsem naléhal na potřebu větší odborné přípravy pro lidi, kteří jsou nejen na úrovni Společenství pracovat jako překladatelé a tlumočníci. Jde o základní věc, pokud chceme zajistit zcela stejnou pozici pro irštinu i ostatní oficiální jazyky Unie.

  Evgeni Kirilov (PSE). – Pane předsedající, skutečně jsem dneska večer očekával od pana komisaře odpověď. Lidé tu dostávají slovo, aby vyjádřili své stanovisko a položili otázky. Mám otázku a rád bych na tuto otázku dostal odpověď. Je to takto snadné. Dneska večer jsme čas promrhali nad prohlášeními. Mohl byste mi v tomto případě, pane komisaři, velice rychle odpovědět? Pak už se na nic ptát nebudu.

  Předsedající. − Vážení páni poslanci, když někdo požádá o slovo, nemohu uhodnout, zda chce vyslovit prohlášení nebo položit otázku. Na to mi zatím moje duševní schopnosti nestačí, nemám věštecké schopnosti. Mým úkolem je řídit čas podle řádu a zvyků Sněmovny a bohužel nemám čas, který bych vám mohl dát. Bylo by to na újmu našich kolegů, kteří položili dotaz. Musím zdůraznit, že jen pro toto zasedání dostala Komise 70 dotazů. Pochopitelně není možné odpovědět na 70 otázek. Máme pravidla a musíme se jimi řídit. Upřímně se omlouvám a chápu vaši frustraci. Kdybych byl na vašem místě – a když jsem na vašem místě, cítím se také frustrován – ale nemohu vám dát odpověď. Pan komisař vám pochopitelně zašle odpověď písemně, a proto vaši odpověď dostanete. Doufám, že to chápete.

  Předsedající. −

Otázka č. 46, kterou položil Claude Moraes (H-1047/07)

Předmět: Fond pro regionální rozvoj a menšinové skupiny

Většina strukturálních fondů pro regionální rozvoj pro nadcházející období 2007–2013 byla schválena. V souvislosti s tím se ptám, jak Komise zajistí, aby tyto finanční prostředky nebyly použity diskriminujícím způsobem, a jak zajistí, aby z nich měly prospěch také etnické menšiny, například zejména Romové?

Bude Komise uveřejňovat informace o čerpání těchto finančních prostředků různými menšinovými etnickými skupinami?

  Danuta Hübner, členka Komise. − Pane předsedající, dovolte mi říci, že při vypracovávání nové generace programů politiky soudržnosti pro období 2007–2013 Komise trvala při jednáních na tom, aby byla problematika Romů, která má pro pana poslance obzvláštní význam, zahrnuta do plánování a tvorby programů. Musím připustit, že členské státy reagovaly velmi pozitivně tím, že zahrnuly problematiku Romů jako společnou problematiku do mnoha národních strategických referenčních rámců a také formou přímých odkazů v operačních programech. Obzvláště výrazně viditelné je to v případě zemí jako je Maďarsko, Česká republika, Slovensko, Rumunsko, Bulharsko, Estonsko a Španělsko, avšak také v případě Polska, Slovinska, Litvy a Finska.

Z důvodu decentralizovaného způsobu správy Strukturálních fondů není možné, aby Komise jednoznačně zjistila, které projekty se zaměřují a které se budou v budoucnosti zaměřovat na problematiku Romů a kolik peněz bude na tuto problematiku k dispozici. Naše členství v kontrolním výboru pro období 2000–2006 však jasně ukazuje, že zde existuje velké množství velmi zajímavých a doplňujících se programů a projektů, které podporují integraci Romů. V mnoha programech ESF a ERDF máme buď konkrétní finanční částky přidělené na realizaci nebo nepřímou podporu integrace Romů ve formě odkazů na ohrožené skupiny. Tak je tomu například v Estonsku, Finsku a Polsku.

Pokud jde o otázku uveřejňování údajů, musím říci, že pro období 2007–2013 jsou členské státy povinny, jak pravděpodobné víte, uveřejňovat podrobné údaje příjemců v rámci každého programu, avšak tento systém se nevztahuje výslovně na uvádění etnické příslušnosti příjemců. Na základě tohoto seznamu, který obdržíme, budeme nicméně moci zjistit oblasti, v nichž evropská politika působí.

Dovolte mi také říci, že GŘ REGIO vypracovalo pro období 2007–2013 pokyny pro interní práci Komise týkající se romské problematiky, které jsou používány v rámci všech služeb v průběhu období příslušných programů. Existuje zde meziresortní romská skupina zabývající se Strukturálními fondy, které předsedá GŘ REGIO.

Dovolte mi také říci, že v mnoha členských státech – a Maďarsko je v tomto ohledu dobrým příkladem – máme rovněž řídící mechanismy, které jsou vytvořeny speciálně pro uplatňování nové regionální politiky. Například v Maďarsku existuje síť poradců romského původu, kteří pomáhají romským žadatelům s vypracováním projektu v různých fázích. Komise také v současné době pracuje na přehledu všech nástrojů a politik Společenství, včetně Strukturálních fondů, a jejich vlivu na integraci Romů a tento přehled předloží do června 2008.

  Claude Moraes (PSE). – Děkuji vám, paní komisařko, za vaši vyčerpávající odpověď. Rád bych vám také poděkoval za vaši nedávnou práci v mém volebním obvodě v Londýně, když jste řešila naše vlastní problémy se Strukturálními fondy.

Mohu vám otázku zjišťování, zda je etnickým menšinám věnována patřičná pozornost, předložit podrobněji? V prosinci Evropská Rada konkrétně požádala vás a Komisi, abyste se touto záležitosti hlouběji zabývali. Máte pocit, když odhlédneme od obsáhlé odpovědi, kterou jste mi poskytla, že je zde určitý prostor pro zjišťování, zda jsou finanční skutečně dobře zaměřeny na Romy a jiné skupiny, n

  Danuta Hübner, členka Komise. − Pan komisař Špidla je vlastně ten, který má na starosti tvorbu dokumentu Komise, který bude odpovědí na žádost Rady. Nicméně prostřednictvím meziresortních skupin se tohoto procesu účastníme všichni.

Jak jsem již řekla, budeme mít k dispozici informace ze zprávy o konečných příjemcích, takže budeme vědět, co je prováděno pro Romy nebo pro jiné menšiny. Nebudeme mít etnicky rozdělené údaje, pokud jde o etnickou příslušnost příjemců. Bude nicméně zcela jasná oblast, v níž bude tento projekt fungovat, takže na základě toho budeme pro období let 2007–2013 vědět mnohem více, než víme dosud.

Dovolte mi také říci, že se Komise ve své funkci pozorovatele v rámci řídícího systému ve výborech v členských státech rovněž zabývá a aktivně účastní vyhodnocování toho, jak jsou přidělovány finanční prostředky v oblastech důležitých pro etnické menšiny, takže máme různé druhy informací. Musím ale připustit, že nemáme plnohodnotný nástroj pro zjištění celého rozsahu intervenčních aktivit probíhajících na základě této politiky, avšak jsme jistě velmi informováni a využíváme všechny možnosti, které máme.

Uvidíme. Nyní připravujeme příspěvek do dokumentu Komise pro Radu. Také uvidíme, kde jsou černé oblasti, o čem nemáme informace a jaký druh kroků možná ještě musíme podniknout.

  Marie Panayotopoulos-Cassiotou (PPE-DE). – (EL) Pane předsedající, ráda bych se paní komisařky zeptala, zda jsou do definice ohrožených skupin zahrnuty rodiny s jedním rodičem a chudé rodiny s velkým počtem dětí, a to bez ohledu na to, zda patří do menšinových skupin či nikoli. Dále bych se chtěla zeptat, zda mohou být příslušná kritéria kombinována a zda mohou být dávky pro skupiny tohoto druhu zvýšeny?

  Danuta Hübner, členka Komise. − Ráda bych jen řekla, že nic nebylo vyloučeno. S vaší pomocí jsme absolvovali přípravu nařízení. Byli jsme citliví ke ohroženým skupinám a v obecném nařízení ERDF existují jednoznačné zmínky například o politikách pro rovné příležitosti. Takže to bylo priorita.

Existuje zde také systém pro vykazování toho, jak jsou politiky pro rovné příležitosti uplatňovány v nové generaci programů politiky soudržnosti. Rozsah, v jakém je používán členskými státy a regiony, závisí na tom, jak jsou silní partneři účastnící se všech struktur správcovského fondu. Je to společné úsilí.

Komise vytvořila obecný rámec, aby vzala v úvahu všechny ohrožené skupiny. Jeho používání nezávisí pouze na Komisi, avšak také na členských státech. Důrazně bych doporučovala všem, kteří působí v praxi, aby zajistili, aby byla tato záležitost brána v úvahu.

Členské státy nyní také procházejí procesem rozhodování o kritériích výběru a Komise se tohoto procesu účastní. Nicméně závisí na členských státech a na partnerech, protože kontrolní výbory zahrnují všechny sociální partnery. Doufám, že všichni tito partneři společně s Komisí upozorní členské státy na tyto záležitosti a že kritéria výběru budou zahrnovat taková kritéria, která nám umožní mít plné zastoupení všech ohrožených skupin v našich programech.

  Předsedající. −

Otázka č. 47, kterou položil Jim Higgins (H-1057/07)

Předmět: Regionální financování EU pro Irsko pro období 2007–2013

Může Komise uvést, zda je spokojena s úrovní regionální parity v nedávno schváleném financování EU pro Irsko pro období let 2007–2013 a zda je znepokojena tím, že z údajů vyplývá, že dva regiony Irska se k sobě nepřibližují, že spíše region BMW nadále zaostává za jihovýchodním regionem, na který se nadále soustředí státní výdaje?

  Danuta Hübner, členka Komise. − Pokud jde o Irsko a o přidělení finančních prostředků na období 2007–2013 a na rozdělení mezi dvěma hlavními regiony, dovolte mi říci, že region Border, Midlands a Western, který je zaváděcím region v rámci druhého cíle, bude dostávat finanční příděl na hlavu, který je čtyřikrát vyšší než příděl jeho souseda, kterým je více prosperující region Southern a Eastern.

Z celkové částky 901 milionů EUR přidělených Irsku půjde 457 milionů EUR do regionu Border, Midlands a Western a 293 milionů EUR půjde do regionu Southern a Eastern.

Máme rovněž 150 milionů EUR, které půjdou na programy spolupráce, což ve výsledku činí příděl přibližně 400 EUR na hlavu v regionu Border, Midlands a Western a přibližně 95 EUR v regionu Southern a Eastern.

Dovolte mi také říci, že region Border, Midlands a Western podává velmi dobrý výkon v nedávném období programů s pomocí Strukturálních fondů EU. Tento region již v roce 2004 dosáhl 102,9 % průměrného HDP na hlavu podle průměru zemí EU-27. Připouštím však, že rozdíl v regionálním HDP pro region Border, Midlands a Western a sousední region zůstává výzvou, což je důvod, proč doufám, že se v rámci programů pro období 2007–2013, jak v rámci Evropského strukturálního fondu, tak Evropského fondu regionálního rozvoje, dočkáme dalšího snížení tohoto rozdílu.

  Jim Higgins (PPE-DE). – (GA) Pane předsedající, rád bych poděkoval paní komisařce za odpověď. Rád bych zasadil do příslušných souvislostí plán hlavních silnic, který je v odlehlých oblastech velmi důležitý. V roce 2006 bylo dokončeno 14 projektů výstavby hlavních silnic, avšak ani jeden z nich nebyl v regionu Border, Midlands a Western. Ve stejném roce byly ve výstavbě nové silnice, avšak pouze jedna z nich byla na západě – v regionu Border, Midlands a Western.

Ve stejném roce byly zahájeny práce na 11 projektech výstavby silnic, jejichž celková délka byla 222 kilometrů, avšak pouze dva projekty byly na západě a jejich celková délka činila 25 kilometrů. Máte pravdu, když říkáte, že při zkoumání například HDP nebo hrubého světového produktu je zjevné, že se rozdíl zvyšuje a že se s tím musí něco dělat.

  Danuta Hübner, členka Komise. − Velmi oceňuji tuto poznámku. Dovolte mi také říci, že budeme v nadcházejících letech regionu Border, Midlands a Western věnovat pozornost. Jak víte, snížení přídělu pro Irsko bylo nesmírně velké pro období 2007–2013 a to má samozřejmě dopad na to, kolik toho můžeme společně v nadcházejících letech vykonat.

Dovolte mi také říci, že dobrou zprávou pro Irsko je, že zde existuje irská Národní strategie územního plánování, což je národní program, který zohledňuje různé úrovně ekonomického růstu, jak mezi regiony, tak také v rámci regionu Border, Midlands a Western. Doufejme, že toto společné úsilí evropského příspěvku a irského příspěvku zajistí, že se bude region Border, Midlands a Western z hlediska růstu rozvíjet rychleji.

Dovolte mi vyslovit osobní poznámku. Všichni víme, že Irsko v průběhu let skvěle využívalo evropské fondy a přijalo velmi moudrou strategii, která vedla k tomuto obrovskému zlepšení z hlediska celkového rozvoje, když jej měříme úrovní HDP na hlavu. Je však pravdou, že dotyčné finanční prostředky nebyly používány na infrastrukturu, která je nyní problémem, se kterým nemůžeme pomoci, protože Irsko již postoupilo dále a již není v programu Cíl 1, v jehož rámci by bylo také možné realizovat další investice do infrastruktury. Takže Irsko zvolilo velmi odlišnou cestu narozdíl od Španělska a Portugalska, avšak není na mne, abych to soudila.

  Předsedající. −

Otázka č. 48, kterou položil Brian Crowley (H-0008/08).

Předmět: Podpora EU mírového procesu v Irsku

Může Evropská Komise uvést, jakou finanční podporu poskytuje Severnímu Irsku v rámci podpory Strukturálních fondů na období let 2007 a 2013, a může uvést, kolik Evropská Komise věnovala v rámci finanční podpory mírového procesu v Severním Irsku od roku 1994 v rámci programů Strukturálních fondů EU, Přeshraničního programu Interreg a Mírového fondu EU a prostřednictvím Mezinárodního fondu pro Irsko?

  Danuta Hübner, členka Komise. − Každý v této sněmovně ví, že Komise je již po léta velmi silným a přítomným partnerem v mírovém procesu a procesu usmíření v Severním Irsku.

Za období let 2007–2013 bude do Severního Irska celkově investováno něco málo přes 1,2 miliardy EUR. Tyto prostředky budou poskytovány z Evropského sociálního fondu a Evropského fondu pro regionální rozvoj, avšak bude zde také další částka ve výši 477 milionů EUR, která bude přidělena programu Mír 3. Budou zde rovněž programy IFI a Interreg 4, které budou investovat nejen do Severního Irska, avšak také do pohraničních regionů Irska.

Pokud se podíváme do minulosti, která byla také součástí tohoto dotazu, konkrétně do období 1994–1999 a 2000–2006, lze říci, že EU investovala v období 1994–1999 více než 2 miliardy EUR a v období 2000–2006 téměř 1,8 miliard EUR, takže za celé období 1994–2013 bude do Severního Irska investováno téměř 5 miliard EUR.

Co je nyní také důležité vzhledem k nové pracovní skupině a novému přístupu a závazku ze strany Evropské Komise, je skutečnost, že můžeme mít příspěvky nad rámec finančního přídělu, odvozené od výraznějšího zapojení Severního Irska do evropských politik. Na tom v současné době pracujeme společně s vládou Severního Irska a dalšími partnery.

  Seán Ó Neachtain, zastupující autora.― (GA) Paní komisařko, podpora mírového procesu v Severním Irsku a regionu Border je velmi úspěšná. Paní komisařko, můžete říci, zda bude tato iniciativa pokračovat po ukončení výdajového období v roce 2013?

  Jim Higgins (PPE-DE). ― (GA) Pane předsedající, plně souhlasím s mým kolegou Seánem Ó Neachtainem a jsme velmi vděčni Evropské unii za její finanční příspěvek Severnímu Irsku, zejména v regionu Border. Je skvělé, že je tam nyní mír a všichni bychom rádi poděkovali Evropské unii za její příspěvek. Při prozkoumání číselných údajů – nedávno jsem psal zprávu o Mezinárodním fondu pro Irsko – můžeme zjistit, že díky tomuto fondu bylo vytvořeno více než pět tisíc pracovních míst. Nicméně plně souhlasím s otázkou, kterou položil můj kolega Seán Ó Neachtain.

  Danuta Hübner, členka Komise. − Dovolte mi říci v odpovědi na otázku, zda budeme nadále přítomni v Severním Irsku i po roce 2013, že Mezinárodní fond pro Irsko (IFI), který – jak víme – není programem Komise, na nějž by Komise a Rada přispívaly, ukončí svoji činnost v roce 2010. Proto nevíme, zda bude mezinárodní společenství ochotno pokračovat druhou fází nebo druhým vydáním tohoto programu.

Pokud jde o evropské programy, na Severní Irsko se vztahuje program Cíl 2. Upřímně doufám, že budeme pokračovat v realizaci programu Cíl 2, protože nevěřím v regionální politiku, která by byla jen pro určitou část Evropy, přičemž ostatní části by byly vynechány. Pokud nebude existovat žádný Cíl 2, nebude existovat žádná kvalifikace pro Severní Irsko.

Rovněž se však domnívám, že přeshraniční a nadnárodní spolupráce, které se Severní Irsko účastní – zejména v rámci nového přeshraničního programu prostřednictvím „C“ – je také velmi důležitá, protože věříme, že tato meziregionální spolupráce – zejména s přeshraničním rozměrem – je také velmi důležitá k tomu, aby se Severní Irsko přiblížilo k Evropě a ke spolupráci s ostatními regiony a ostatními členskými státy. Takže je to otevřené. Komise bude jistě podporovat myšlenku, že by měla v této oblasti nadále působit.

  Předsedající. −

Otázka č. 49, kterou položil David Martin (H-1061/07)

Předmět: Financování z Evropských strukturálních fondů

Ví Komise, že podle nových provozních pokynů ve Skotsku musí mít projekty minimální rozpočet ve výši 200 000 liber, aby se kvalifikovaly pro podporu Evropských strukturálních fondů? Domnívá se Komise, že tímto jsou nespravedlivě diskriminovány malé, avšak cenné projekty?

Otázky č. 50 a 54 budou zodpovězeny písemně.

  Danuta Hübner, členka Komise. − Komise o limitu, který zavedly skotské orgány, ví. Dovolte mi také říci, že skotské orgány se v celém průběhu jednání nijak netajily tím, že tento limit zavedou. Tyto orgány jednaly transparentně nejen vůči Komisi, při našich stycích, avšak také v rámci Skotska, při konzultaci se všemi zainteresovanými stranami a partnery ve Skotsku.

Ráda bych zdůraznila, že panuje naprosto jasné porozumění v tom, že tento limit, který byl zaveden, nevylučuje malé projekty, avšak snaží se podpořit tyto projekty v tom, aby se seskupily tématicky nebo regionálně, aby dosáhly potřebného limitu. Skotské orgány se zavázaly zajistit, aby byla pomoc poskytována realizátorům menších projektů tak, aby menší projekty, které jsou pod tímto limitem, mohly být kdykoli předloženy zprostředkovatelskému správnímu orgánu, který je v rámci možností seskupí dohromady, aby vytvořil strategičtější návrh.

Ve skutečnosti je toto opatření zaměřeno na minimalizaci finančního a kontrolního rizika spojeného s financováním malých projektů. Jeho účelem je také podporovat propojování mezi menšími projekty, aby se staly součástí komplexní strategie, a rovněž je jeho účelem snížit administrativní zatížení, které je často považováno za překážku bránící realizaci malých projektů. Takže úmysl je dobrý a existuje zde mechanismus, který pomůže malým projektům vytvořit větší balíčky, které jsou poté předkládány se žádostí o financování.

  David Martin (PSE). – Velmi stručně, paní komisařko, protože vím, že se potýkáme s nedostatkem času: kdyby se na vás skotské orgány obrátily a navrhly by nižší limit, bylo by to možné a dívali byste se na to příznivě?

  Danuta Hübner, členka Komise. − − Ano, naprosto. Odpověď by určitě zněla ano.

  Předsedající. −

Otázka č. 55, kterou položil Georgios Papastamkos (H-1044/07)

Předmět: Vytvoření regulačního orgánu pro evropský telekomunikační sektor

Komise vydala celou řadu doporučení týkajících se nadcházející reformy telekomunikačního právního rámce, včetně vytvoření Evropského telekomunikačního regulačního orgánu, jehož funkce budou zahrnovat i ty, které dosud plní Skupina evropských regulačních orgánů, a rovněž koordinaci vnitrostátních regulačních orgánů.

Ví komise o reakcích vnitrostátních regulačních orgánů EU jako celku k otázce pravomocí a povinností navrhovaného orgánu Společenství? Kde se budou nacházet vymezující hranice mezi kompetencemi vnitrostátních regulačních orgánů a kompetencemi tohoto nového evropského orgánu?

  Viviane Reding, členka Komise. − Pan poslanec má na mysli návrh Komise zřídit Evropský úřad pro trh elektronických komunikací. Domníváme se, že by zde měl existovat samostatný subjekt, který je nezávislý na Komisi a zodpovídá se Evropskému parlamentu, a že tento subjekt by mohl Komisi pomoci vyřešit zbývající problémy s nejednotností regulace, která vede k roztříštěnosti evropských trhů.

Jsem v průběžném kontaktu s vnitrostátními regulačními orgány a beru na vědomí jejich stanoviska týkající se pravomocí a povinností navrhovaného orgánu.

Pokud jde o Skupinu evropských regulačních orgánů, která se vyjádřila, že dává přednost posílení svého vlastního modelu za účelem dalšího zlepšování kvality, jednotnosti a koordinace regulace v celé Evropě, ráda bych jen ocitovala, co tato Skupina prohlásila: „Pokud chce Evropa hrát vedoucí úlohu v globální ekonomice, bude muset jejích 27 členů úzce spolupracovat tak, aby zajistili, že podniky mohou plně využívat evropského trhu.“ To znamená, že dnes jej podniky plně nevyužívají a že musíme nalézt určitá řešení, aby jej v budoucnu využívaly plně.

Vyhodnocení dopadu, které je připojeno k přezkoumávaným návrhům, uvádí, že tento evropský orgán by přispěl ke zlepšení efektivnosti rozhodování, zejména v rozhodování o přeshraničních krocích. Toto potřebujeme, abychom vybudovali vnitřní trh.

Jako Komise jsme proto dospěli k závěru, že je zapotřebí samostatného subjektu vytvořeného v rámci stávající institucionální struktury Společenství, protože Skupina evropských regulačních orgánů je dnes mimo tuto strukturu – což znamená, že je pouze soukromou organizací. V rámci institucionální struktury by tento subjekt posílil pravomoci vnitrostátních regulačních orgánů tím, že by převzal funkce Skupiny evropských regulačních orgánů a poskytl by jim základ v zákonech Společenství.

Pokud jde o otázku rozdělení kompetencí, dotyčný orgán by pomáhal Komisi v záležitostech, které ovlivňují vnitřní trh, a měl by základní přeshraniční charakter a samozřejmě by čerpal z odborných znalostí a každodenní regulační práce vnitrostátních regulátorů. Tento systém, vycházející ze zkušeností 27 vnitrostátních regulátorů a ze zkušeností nashromážděných Evropskou agenturou pro bezpečnost sítí a informací (CSISA), se snaží posílit soudržnost a jednotnost předpisů EU, zlepšit rozhodování a přispět k podpoření vysoké a účinné úrovně bezpečnosti sítí a informací.

  Georgios Papastamkos (PPE-DE). – (EL) Paní komisařko, pokud bude evropský občan dotčen nějakým administrativním úkonem, na který z trojice orgánů by se měl obrátit na obranu svých oprávněných zájmů: na vnitrostátní regulační orgány, na Evropský úřad pro trh elektronických komunikací, který je nyní zřizován, nebo na Komisi?

Budou rozhodnutí orgánu, který je v současné době zřizován, vynutitelná? Má Komise v úmyslu sama hradit dodatečné náklady, které vzniknou navrhovaným přepracováním legislativního rámce vzhledem k existujícímu asymetrickému vývoji telekomunikačních struktur mezi novějšími a staršími členskými státy?

  Viviane Reding, členka Komise. − Každý občan má právo si stěžovat, pokud něco neprobíhá dobře. Pokud bych já byla řadová občanka, první místo, kde bych si stěžovala, by byl Petiční výbor Evropského parlamentu, protože to je místo, kam hlas Parlamentu zasáhne. Druhým způsobem je uplatnění transparentnosti, což je velmi důležitý prvek všech našich předpisů.

Komise se snaží tuto transparentnost zavést. Možná si pamatujete, že například v případě hlasového roamingu nebyli občané vůbec informováni o tom, kde mohou získat informace o strukturách cen, dokud Komise nevytvořila internetové stránky poskytující informace o roamingu. To bylo poprvé, kdy transparentnost zafungovala.

V rámci nové reformy rovněž uplatňujeme transparentnost jako pravidlo a nikoli jako pouhou výjimkou, a to nikoli pouze ve vztahu ke strukturám cen, avšak také například ve vztahu k případům narušení bezpečnosti nebo soukromí. V takových případech mají operátoři povinnost informovat spotřebitele. Přes výše uvedené však budou mít občané stále možnost stěžovat si normální cestou podle starých telekomunikačních předpisů.

  Předsedající. −

Otázka č. 56, kterou položila Giovanna Corda (H-1045/07)

Předmět: Přístup k vysokorychlostnímu internetu pro všechny občany členských států

13. listopadu 2007 přijala Komise návrhy na reformu předpisového rámce pro elektronické komunikace. Může Komise upřesnit, zda a jak hodlá rychle a účinně zasáhnout v členských státech na zajištění toho, že bude trh s vysokorychlostním internetem dostupný pro všechny občany, což dnes vzhledem k současným velkým rozdílům v cenách není zdaleka pravda?

A jak může Komise zajistit skutečnou existenci konkurence a potrestání protikonkurenčních praktik, které těmto trhům brání se zcela otevřít?

  Viviane Reding, členka Komise − Vysokorychlostní internet je internet budoucnosti a nechtěli bychom, aby byl tento internet dostupný jen pro někoho. Informační společnost pro všechny je proto jedním z předpokladů Lisabonské strategie pro otevřené a konkurenční trhy. Naše regulační nástroje totiž již dnes, před provedením reformy, tento otevřený přístup k rámci pro elektronické komunikace umožňují, což podporují i společná pravidla hospodářské soutěže. Díky tomu se trhy otevřely konkurenci, což vedlo v Evropě k rozvoji širokopásmových přístupových sítí.

Mám obavy, že v některých zemích toto zafungovalo dobře – jde o země, kde dobře funguje hospodářská soutěž, kde je míra rozšíření až 37, nebo dokonce 40 % – zatímco v jiných zemích je míra rozšíření velice nízká. Chtěla bych, aby se tyto rozdíly odstranily. Ráda bych posunula ty, kdo jsou ve spodní kategorii, nahoru. Proto Komise jako součást reformy navrhuje, aby mohla dohlížet na regulační nápravná opatření, která zavádí vnitrostátní regulační orgány, s tím, že vnitrostátní regulační orgány budou mít možnost funkčního oddělení, pokud to budou považovat za nutné kvůli otevření trhů.

Souběžně se Komise přednostně zabývá chováním narušujícím hospodářskou soutěž. V roce 2003 jsme například udělili pokutu společnostem France Télécom a Deutsche Telekom za zneužívající chování na širokopásmových trzích a v poslední době udělila Komise 4. července 2007 pokutu Telefónice za to, že zneužívala svého dominantního postavení na trzích pro širokopásmový přístup ve Španělsku omezením rozpětí.

Ráda bych také uvedla, že jsme v březnu 2006 vydali sdělení o překlenutí propasti v širokopásmovém připojení. Skutečně se domnívám, že potřebujeme širokopásmové připojení pro všechny, a proto si myslím, že potřebujeme vnitrostátní strategie pro rozvoj širokopásmového připojení, které budou odrážet regionální a místní potřeby.

Komise se přesunula k otázce transparentnosti, a proto se chystá spustit webový portál věnovaný otázce širokopásmového připojení a občanů, který by měl být v provozu od května/června 2008.

A v neposlední řadě souhlasí Komise s využitím veřejných fondů včetně fondů EU, tedy Strukturálních fondů, na rozšíření širokopásmového připojení v oblastech, kde je jeho komerční rozvinutí nedostačující. Takto bylo zajištěno několik projektů.

Podporujeme také rozvoj informační společnosti prostřednictvím regionální politiky. Podle provizorních odhadů budou investice přibližně 15 miliard EUR, což představuje 4,4 % veškerých výdajů na období 2007–2013, z čehož se očekává, že 2,2 miliardy EUR budou určeny na širokopásmovou infrastrukturu. Doufáme, že se pomocí tohoto spojeného úsilí podaří dnešní údaje o míře rozšíření – kde mimochodem máme čtyři země z hlediska širokopásmového rozšíření na špici ve světě – zvýšit tak, aby se mezi špičku ve světě a zvláště v Evropě dostaly i další země.

  Giovanna Corda (PSE). – (FR) Paní komisařko, byla jste nucena nařídit maximální ceny roamingu a minulý týdne jste prohlásila, že to možná budete muset udělat i u elektronické pošty.

A nebudete pak brzy nucena kontrolovat na evropské úrovni i ceny přístupu na internet?

Vím, že v některých zemích se připravuje sbližování, jejichž účelem bude omezit počet operátorů. Klesnou v tom případě ceny? Dovolte mi o tom pochybovat, paní komisařko.

  Viviane Reding, členka Komise. − (FR) Pane předsedající, jako odpověď paní Cordové bych chtěla uvést, že do cen na trhu nezasahujeme s lehkým srdcem, normálně necháváme řešení takových problémů na trhu. Pokud však trh problémy vyřešit nemůže, musí se odpovědnosti ujmout politikové. A to právě děláme v otázce hlasového roamingu a nechtěla bych to udělat i u SMS nebo u data roamingu.

Proto také – na základě povinnosti, kterou mi ukládá nařízení o hlasovém roamingu, v němž mě Parlament požádal, abych v roce 2008 předložila analýzu situace – pouze čestně varuji průmysl, kdy zcela jasně říkám, že pokud sám nesníží ceny, budou to nuceni udělat regulátoři, mezi nimi i Evropský parlament. Vždycky se ale napřed musí dát šance trhu a politikové musí zasáhnout jen, když trh problém vyřešit nemůže.

Co se stane se širokopásmovým trhem? To nevím. Zatím jen vidím, že mezi evropskými zeměmi máme čtyři, které jsou, pokud jde o rozšíření, nejlepší na světě, o hodně před Japonskem a Jižní Koreou a celé míle před Spojenými státy. Vidíme, že jde o konkurenční trhy, kde je na stole více nabídek a spotřebitel si nakonec může vybrat službu, která se mu zdá nejvhodnější.

Takto musí trh fungovat. Nařízení přicházejí, až když trh nefunguje. Pak přicházejí vnitrostátní regulátoři. Aby svou práci mohli dělat účinněji a lépe a aby mohli poposunout jednotný trh kupředu, což je pro Evropu čelící globalizaci velkou šancí, navrhuji provést reformu zákona o telekomunikačních službách. Návrh jsem předložila a Parlament o tom právě diskutuje, tak, aby měl spotřebitel skutečný výběr.

Prozatím existuje příliš mnoho obyvatel – nejen obyvatel, ale také malých a středních podniků – kteří k širokopásmovým sítím nemají přístup. V budoucnu nebudou mít prostřednictvím širokopásmového internetu přístup k novinkám ve společnosti a to je podle mého nepřijatelná situace. Proto se musí širokopásmové sítě pro všechny stát politickým cílem. Tohoto politického cíle bude možné dosáhnout, pokud se nám podaří provést reformu telekomunikačního trhu, který přinese skutečnou hospodářskou soutěž mezi operátory, a zlepší se tak výběr služeb pro obyvatele.

  Předsedající. −

Otázka č. 57, kterou položil Gay Mitchell (H-1051/07)

Předmět: Bezpečnost internetu

Zatímco je nadále využíváno velkých výhod, které přináší pokrok v informační a komunikační technice, dramaticky se zvýšilo riziko, že mohou být děti vystaveny nevhodnému nebo nezákonnému materiálu. EU přijala v roce 2005 program Bezpečnější internet plus, aby bojovala proti nezákonnému a nežádoucímu obsahu, zejména ve vztahu k dětem.

Předloží Komise zprávu o tom, jakých výsledků bylo dosaženo v této důležité oblasti politiky a zejména jaká skutečná zlepšení lze uvést v souvislosti se zlepšením bezpečnosti internetu v členských státech?

  Viviane Reding, členka Komise. − Pane předsedající, toto téma je mi velmi blízké, protože se týká dětí a jejich bezpečí. Domnívám se, že tato nová technika je pro děti nádherná, avšak také má svá nebezpečí a proti nim musíme bojovat.

Proto jsme vytvořili dvě rozsáhlé evropské sítě: síť horkých linek INHOPE, na které mohou zástupci veřejnosti hlásit nezákonný obsah, a osvětovou síť INSAFE, která se snaží šířit informace o bezpečnějším používání internetových technologií mezi dětmi, rodiči, školami, tvůrci politik a sdělovacími prostředky. Všechny tyto sítě jsou organizovány v rámci programu Bezpečnější internet a jsou jedinečnými celoevropskými iniciativami.

Horké linky sítě INHOPE existují ve 24 evropských zemích a mají rovněž mezinárodní dosah, neboť členové této sítě jsou i v Asii a ve Spojených státech amerických. Počet zpráv o materiálech, které jsou nevhodné pro děti a které tato síť zpracovává a předává policejním orgánům, se v posledních letech zvýšil o 15 %, takže opravdu vidíme, že jsou tyto horké linky významné.

Druhou sítí je síť INSAFE, která koordinuje osvětová centra ve 23 evropských zemích a také každý rok pořádá Den bezpečnějšího internetu – letos tento den připadl na 12. února. Uspořádali jsme Celoevropské fórum mládeže, kterého se zúčastnila celá řada poslanců parlamentu a zástupců průmyslu, aby promluvili přímo o svých zkušenostech s vytvářením sociálních sítí a s používáním mobilního telefonu.

Síť EU Kids Online koordinuje výzkumné pracovníky z 21 zemí, kteří se zaměřují na bezpečnost dětí v souvislosti s internetem a Fórum za bezpečnější internet je každý rok místem setkání nevládních organizací, výzkumných pracovníků průmyslu a tvůrců politik, kde diskutují o tom, jak efektivně bojovat proti nezákonnému obsahu, o Web 2.0 a dalších důležitých tématech. Tento program rovněž podporuje zapojení soukromého sektoru. Program Bezpečnější internet plus skončí v prosinci 2008, což je důvod, proč bude mít Parlament velmi brzy možnost zabývat se přezkoumáním tohoto programu pro období 2009–2013. Jsem si jista, že Parlament sehraje v tomto rozhodování aktivní úlohu.

Dosud jsme viděli dobré výsledky a můžeme je posílit. Rozsah tohoto problému se nezmenšuje, stále narůstá, takže se domnívám, že by realizace těchto programů měla pokračovat.

  Gay Mitchell (PPE-DE). – Děkuji vám za odpověď, paní komisařko. Protože rozsah tohoto problému roste a je zřejmé, že bude růst, můžete potvrdit, že doporučíte, aby rozpočet také nadále rostl? Rozpočet na posledních pět let činil 45 milionů EUR.

Víte, že v průzkumu provedeném v roce 2003 bylo zjištěno, že 40 % dětí uvedlo, že lidé, které potkaly pouze na Internetu, je požádali o osobní setkání, a že v roce 2006 se 22 % z těchto dětí skutečně s danou osobou setkaly? 51 % z nich o tom nikdy neřeklo rodičům ani svým učitelům. V této souvislosti bych se chtěl zeptat: Jaké cíle jste si stanovila, jaká opatření jste přijala na základě těchto cílů a jaký pokrok budete moci oznámit Parlamentu, když příště prodloužíme tento program na období do roku 2013? Já jsem velkým příznivcem tohoto programu a rád bych vás, paní komisařko, naléhavě požádal, abyste usilovala o zajištění veškerých prostředků, které pro podporování tohoto programu potřebujete.

  Mairead McGuinness (PPE-DE). – Paní komisařko, děkuji vám za odpověď. Mohu se zeptat, jaké kroky Komise podnikne, aby zintenzívnila svoji práci s rodiči? To je ten skutečný problém. Děti jsou v této oblasti naneštěstí daleko před námi. Jsem velmi znepokojena tím, že tento program skončí v roce 2008, a jsem si rovněž vědoma toho, že ne každý o něm ví, i když mnoho lidí ano. Doufám, že tento bod vezmete v úvahu, a domnívám se, že byste měla činit více, aktivním způsobem, abyste podpořila informovanost.

  Viviane Reding, členka Komise. − S poslanci zcela souhlasím. Jde skutečně o velký problém. Tentokrát děti v naší společnosti vědí více než rodiče, což není samo o sobě špatné, avšak vytváří to pro rodiče potíže, když se snaží pomoci svým dětem tento problém překonat. Mimochodem se to netýká pouze rodičů, ale také prarodičů – velmi často jsou to prarodiče, kteří jako první koupí mobilní telefon svým vnoučatům, aby s nimi mohli komunikovat. A týká se to samozřejmě pedagogů.

To je důvodem, proč nejen navrhujeme rozšířit tento program zvýšením rozpočtu na 55 milionů EUR – a já doufám, že Parlament tento rozpočet zvýší – avšak proč také spolupracujeme se soukromými organizacemi jako je například SchoolNet. Program SchoolNet existuje v mnoha našich evropských školách a tento problém skutečně řeší s cílem seznámit děti s těmito problémy a ukázat jim, že ne každý, s kým případně přijdou do kontaktu, je někdo, s kým by měly být v kontaktu. Rovněž poskytuje informace prostřednictvím horkých linek a aktivit v rámci programu Bezpečnější internet a provozuje informační centra, aby rodiče pochopili, co se děje. Rodiče velmi často nemají žádnou představu o výhodách a nevýhodách nových technologií.

Já mám novou technologii ve své kompetenci a skutečně věřím, že většina kroků podnikaných prostřednictvím nové technologie je pozitivních. Byla bych nerada, aby několik málo negativních aspektů zcela zabránilo mladší generaci být ve styku s novou technologií. Proto také velmi silně věřím v samoregulační schopnost tohoto odvětví.

Před rokem jsem požádala mobilní operátory, aby učinili něco, čím zajistí, že ve třetí generaci mobilních telefonů problémy přítomné na internetu nepřejdou přímo na mobilní telefony. Jsem velmi ráda, že mohu říci, že tento rok průmysl mobilních telefonů přišel s velmi konkrétními kroky zaměřenými na informování rodičů a dětí o příslušných potížích a na blokování programů, které jsou u mobilních telefonů třetí generace pro děti nebezpečné.

Takže pokroku je dosahováno. Myslím si, že evropské volby možná budou velmi dobrým okamžikem, kdy by mohl Evropský parlament upozornit občany na kroky, které byly podniknuty. Jsou to konkrétní kroky. Máte pravdu v tom, že ne každý o nich ví. Tak proč nevyužít obrovského zaměření na širokou veřejnost během kampaně před parlamentními volbami k tomu, aby bylo občanům vysvětleno, jaké konkrétní kroky Evropské společenství podniká ve prospěch společnosti?

  Předsedající. − Autoři otázek, které nebyly zodpovězeny pro nedostatek času, obdrží písemnou odpověď (viz příloha).

Tím končí doba vyhrazená pro otázky.

PŘEDSEDAJÍCÍ: MECHTILD ROTHE
Místopředsedkyně