Rozpravy

Úterý, 19. února 2008 - Štrasburk

13. Strategie EU pro Střední Asii (rozprava)

  Předsedající. − (DE) Další položkou je zpráva pana Cem Özdemira předložená jménem Výboru pro zahraniční věci o Strategii EU pro Střední Asii (A6-0503/2007) (2007/2102(INI)).

  Cem Özdemir, zpravodaj. − (DE) Paní předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, nejprve mi dovolte využít této příležitosti k tomu, aby poděkoval stínovým zpravodajům za jejich podporu a cenné podněty ke zprávě o Střední Asii. Rád bych však této příležitosti rovněž využil k tomu, abych konkrétně poděkoval sekretariátu Výboru pro zahraniční věci a samozřejmě také kolegům ze Skupiny, na které bych neměl v tomto okamžiku zapomínat a bez nichž by tato zpráva nemohla vzniknout. Dovolte mi zmínit jen několik z nich: Dag Sourander, Paolo Bergamaschi, Rosemary Opacicová, Andrew Woodcock, Margaret Françoisová a má kolegyně Rana Aydınová.

Dnes večer zde v Evropském parlamentu projednáváme zprávu o Střední Asii poprvé. Myslím, že je to pro Parlament mimořádný okamžik, protože ukazuje význam, jaký přikládáme regionu Střední Asie v našich vztazích. Střední Asie se stává pro Evropskou Unii stále významnějším strategickým partnerem. Po letech zanedbávání Evropská unie uznala, že je zapotřebí koherentní strategie vůči pěti republikám Střední Asie, kterými jsou Kazachstán, Kyrgyzská republika, Tádžikistán, Turkmenistán a Uzbekistán. Po rozpadu Sovětského svazu se těchto pět republik stalo členy OBSE, což znamená, že se rovněž zavázaly akceptovat hodnoty, normy a zásady, které v rámci OBSE sdílíme.

V době německého předsednictví Rady, ve dnech 20. a 21. června 2007, přijala Evropská rada společnou strategii pro Střední Asii. Tato strategie nabízí těmto pěti republikám, že s nimi budeme sdílet evropské zkušenosti a odborné znalosti v klíčových oblastech jako je například dobrá státní správa, zásady právního státu, demokratizace, lidská práva a vzdělávání a odborný výcvik. Závislost Evropské unie na vnějších energetických zdrojích a její potřeba diverzifikované energetické politiky pro zaručení bezpečného dodávání energie je společným zájmem EU a republik Střední Asie. V tomto ohledu máme společné zájmy.

Avšak pokud jde o energetické zdroje, v zásadě se to týká dvou zemí, a sice Turkmenistánu a Kazachstánu. Uzbekistán a Tádžikistán mají například samy energetické problémy, jak jsme se nedávno dozvěděli. Pokud jde o vodu, má velké energetické bohatství Kyrgyzská republika, což je důvodem, proč jsme ji úmyslně zmínili. V tomto ohledu se řídíme návrhem Komise a velvyslanectví, která jsou v příslušných republikách, aby byla založena Akademie vody a energie, která by se touto otázkou mohla zabývat z celkového pohledu a rovněž z hlediska životního prostředí a udržitelnosti. Rovněž je v zájmu těchto zemí diverzifikovat své energetické trasy, protože nemůže být v našem zájmu být svědky dalšího zvýšení závislosti na Rusku.

Dohody o partnerství a spolupráci jsou důležitými nástroji bilaterální spolupráce s těmito státy. Dohody s Kazachstánem, Kyrgyzskou republikou a Uzbekistánem již vstoupily v účinnost, zatímco dohoda s Tádžikistánem dosud nebyla všemi členskými státy ratifikována. Dosud jsme nepodepsali dohodu s Turkmenistánem. Důvody jsou dobře známé. Souvisejí s izolacionistickým režimem, který v Ašchabatu vládl do konce roku 2006. Doufáme – a předpokládám, že hovořím jménem všech přítomných – že se v Turkmenistánu dočkáme nového začátku a velmi doufáme, že bude tento stát provádět demokratické reformy. Avšak v tomto okamžiku musíme také přiznat, že v tomto ohledu před touto zemí leží ještě dlouhá cesta. Vítáme první kroky, které byly podniknuty ve směru větší otevřenosti. Doufáme však, že to je jen počátek toho, čeho bychom se rádi stali svědky.

Tato zpráva stanoví jasné cíle a priority pro vztahy s těmito pěti republikami. Musíme uplatnit kombinaci individuálního přístupu ke každé zemi a přístupu k regionu jako celku. Jde nám o demokracii a právní stát, aniž bychom zapomínali na lidská práva. Chceme jasná kritéria, která stanoví ukazatele a cíle tak, aby naši partneři věděli, jaké úkoly před nimi jsou. Rovněž doufám, že Komise a Rada budou nadále velmi jasně požadovat propuštění politických vězňů a nezávislost sdělovacích prostředků. Také doufám, že tato zpráva podpoří vlády v tom, aby podnikly potřebná opatření v souvislosti s lidskými právy, a že zejména všechny aktivisty zabývající se lidskými právy bezpodmínečně a neprodleně propustí na svobodu.

Jedna věc je nám jasná: dlouhodobé stability v tomto regionu dosáhneme pouze tehdy, pokud půjde ruku v ruce s rozvojem občanské společnosti. Bez aktivních občanských společností a zásad právního státu nemůže existovat žádná dlouhodobá stabilita. I když pro sebe chceme bezpečné dodávky energie, nesmíme tomuto cíli obětovat demokracii.

  Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. − (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, pane Özdemire, my také považujeme Střední Asii za region s rostoucím významem a zcela s vámi souhlasím v tom, že tvoří most mezi Evropou a Asií, má velký strategický význam a je skutečně sousedem našich sousedů, pokud jde o Kavkaz. Jak jste řekl, státy Střední Asie jsou nyní dokonce členy OBSE a z tohoto důvodu si také přejeme, aby měly úzké vztahy s Evropou. Je důležité, abychom toto nadále podporovali. Chceme toto přání splnit a naše spolupráce s německým předsednictvím probíhala opravdu dobře. Jako Komise jsme předkládali návrhy, které poté každý odsouhlasil. Díky tomu máme novou a velice důležitou strategii vůči Střední Asii.

Jsem ráda, že Evropský parlament a pan Özdemir se ve své zprávě věnovali právě této otázce. Je opravdu velice důležité dosáhnout v budoucnu pokroku v realizaci této strategie.

Samozřejmě musíme mít vždy na paměti, že přestože Evropská unie působí v těchto státech již od doby, kdy získaly nezávislost, nyní jsme obdrželi určitý nový podnět a věnujeme jim více pozornosti. Proto velice vítám jasné prohlášení v této zprávě, že Evropský parlament vyzývá členské státy, aby ratifikovaly konkrétně Dohodu o partnerství a spolupráci s Tádžikistánem. Doufám, že totéž se rovněž stane v případě Turkmenistánu, kde by širší smluvní rámec rovněž umožnil intenzivnější podporu rámcových podmínek a reforem.

Jak víte, poskytovali jsme po mnoho let v rámci reformního procesu bilaterální technickou pomoc a také humanitární pomoc. Takže nezačínáme od nuly. Je zde však obrovský prostor pro další rozvoj našich vztahů. Proto jsme v nové strategii zcela jasně stanovili, jakých cílů chceme touto užší spoluprací dosáhnout: skutečnou podporu reforem v oblasti lidských práv, demokracie, podporu ekonomického rozvoje, podpory investic, ochrany životního prostředí, udržitelnosti životního prostředí, rozvoje energetických a dopravních spojení, a rovněž opatření pro řešení společných problémů jako je například obchod s narkotiky.

Tato strategie rovněž souvisí se strategií Evropské unie pro regionální pomoc Střední Asii. Ta podporuje naše politické cíle a rovněž významně přispívá ke splnění Rozvojových cílů tisíciletí, zejména v oblasti snižování chudoby a zdravotnictví.

Domnívám se, že je velice důležité dosahovat pokroku v konkrétních oblastech jako jsou například liská práva, avšak také v oblasti vzdělávání, zásad právního státu, v důležitých regionálních projektech v Západní a Střední Asii, ve vodohospodářském průmyslu, v rozšiřování mandátu EIB. Správně jste zmínil dialog o energetické politice a o skutečnosti, že by měla být uzavřena dohoda s Turkmenistánem o spolupráci v oblasti energetiky. V tomto ohledu jsou pro nás samozřejmě obzvláště důležité státy Kazachstán a Turkmenistán.

V této souvislosti mi dovolte stručně zmínit, že v turkmenském hlavním městě Ašchabat bude na jaře zprovozněn Dům EU, informační centrum EU, což naše opatření v této zemi mnohem více zviditelní. Doufám, že budu moci zahájit provoz tohoto centra osobně. Podle plánu rovněž probíhají přípravy na vytvoření delegaci v Uzbekistánu a na rozšíření delegací v Tádžikistánu a Kyrgyzské republice.

Dovolte mi závěrem stručně zmínit poslední zprávy o aktuální energetické a potravinové krizi v Tádžikistánu. Můj kolega Louis Michel se zabývá návrhem Úřadu Evropské unie pro humanitární pomoc na přidělení částky ve výši 750 000 EUR na celou škálu naléhavých humanitárních opatření a doufám, že bude tento návrh v blízké budoucnosti schválen.

Mohla bych jistě pokračovat ještě dlouho, avšak čas vyhrazený pro mé vystoupení je omezený, stejně jako u kohokoli jiného.

  Josep Borrell Fontelles, navrhovatel Výboru pro rozvoj. − (ES) Paní předsedající, jak zpravodaj uvedl, tento region vyžaduje ze strany Evropy jednotnou strategii. Jednotnost spočívá v dodržování evropského konsensu o rozvoji a zejména v používání finančního nástroje pro rozvoj spolupráce zaměřené především na vymýcení chudoby a na dosažení rozvojových cílů tisíciletí.

Je však velmi nepravděpodobné, že tento region bude schopen těchto cílů dosáhnout a je zjevné, že chudoba je nadále jedním z nejnaléhavějších problémů v zemích tohoto regionu, s výjimkou těch zemí, které mají naftu.

Tato strategie se však mezi svými základními prioritami nezmiňuje ani o vymýcení chudoby ani o sociálním začlenění a rovněž neklade žádný zvláštní důraz na otázky veřejného zdravotnictví nebo na problematiku odstranění diskriminace na základě pohlaví.

Výbor pro rozvoj žádá, aby byl na tyto cíle kladen důraz v každé strategii, která se snaží být jednotná ve vztahu k těmto zemím a ve vztahu k ostatním politickým nástrojům Evropské unie.

Vítáme skutečnost, že jsou záležitosti vzdělávání, zejména v souvislosti se vzděláváním na základním stupni, zmíněny jako jedna oblast spolupráce. Je nezbytné, aby tomu tak bylo, protože vzdělávání je cílem tisíciletí, k jehož dosažení mají tyto země nejdále.

Rovněž vítáme zmínku o úmluvách Mezinárodní organizace práce o koncepci slušné práce a zdůrazňujeme, že tyto normy musí být nedílnou součástí ekonomické spolupráce, investic a obchodních vztahů, zejména při boji proti dětské práci, která je nadále v těchto zemích velmi závažným problémem, a to zejména v Tádžikistánu a Uzbekistánu.

  Alojz Peterle, jménem skupiny PPE-DE – (SL) Gratuluji zpravodajovi panu Özdemirovi k jeho dobré práci a rád bych mu poděkoval za jeho spolupráci na této zprávě, která vyjadřuje jasnou politickou vůli Evropské unie k větší strategické spolupráci mezi Evropskou unií a zeměmi Střední Asie, jejichž demokratický a ekonomický pokrok je důležitý pro celosvětovou stabilitu.

Tato zpráva vítá realisticky a příznivě pokrok dosažený zeměmi tohoto regionu v mnoha různých oblastech. Současně podrobuje konstruktivní kritice politické nedostatky, zejména v oblasti lidských práv, demokracie, zásad právního státu, ochrany životního prostředí a zdravotnictví.

Tato zpráva byla vypracována s plnou znalostí různorodosti států Střední Asie a s přesvědčením, že je v oboustranném zájmu prohlubovat spolupráci nejen v oblasti energetiky, avšak také v širší oblasti politiky a bezpečnosti a v dalších oblastech. Snaha o nové dynamické vztahy se rovněž odráží v návrhu vyhodnocovat pokrok dosažený v oblasti spolupráce každé dva roky a v návrhu, aby Evropská Komise naléhavě zajistila zřízení delegací ve všech zemích Střední Asie.

Země Střední Asie a všechny členské státy Evropské unie jsou členy OBSE a kladou důraz na stejné hodnoty a principy. Kazachstán se v roce 2010 ujme předsednictví OBSE, čímž se mu dostalo velké důvěry a bude první ze států Střední Asie, který se ujme takovéto důležité povinnosti. Doufám, že tato skutečnost také přispěje k dalšímu demokratickému a celkovému pokroku v Kazachstánu a ve všech ostatních zemích tohoto regionu a k navázání užších vztahů s Evropskou unií.

Dámy a pánové, jsem potěšen, že pokud jde o Střední Asii, Evropská komise, Rada i Parlament hovoří stejnou řečí. Je čas pozvednout vztah a spolupráci mezi Evropskou unií a zeměmi Střední Asie na vyšší úroveň na základě jasné a závazné strategie.

  Katrin Saks, jménem skupiny PSE. – (ET) Paní předsedající, paní Komisařko, Evropská unie naneštěstí objevila Střední Asii relativně pozdě a nejsem si zcela jista, zda ještě i dnes chápeme význam tohoto regionu z hlediska ekonomické a bezpečnostní politiky. Letmé rozhlédnutí po tomto sále ukazuje, že se nejedná právě o nejoblíbenější místo. V každém případě však Strategie pro Střední Asii, která byla schválena v minulém roce za německého předsednictví, představuje společně s touto zprávou Evropského parlamentu dobrý krok kupředu. Gratuluji panu zpravodaji a děkuji mu za jeho příjemnou a konstruktivní spolupráci.

V této zprávě jsou uvedeny hlavní problémy týkající se Střední Asie, včetně bezpečnostních problémů, boje proti terorismu, energetiky, boje proti chudobě, tranzitu narkotik, obchodování s lidmi, ekologických problémů a rozvoje vztahů s Evropskou unií, regionální spolupráce a výzev, které přináší globalizace. Je důležité na jedné straně uplatňovat určitý přístup k regionu a na druhé straně je důležité posuzovat jednotlivé země podle jejich věcných charakteristik, protože přestože se zde jedná o jeden region, země v tomto regionu se vzájemně liší poměrně výrazným způsobem.

Nejdůležitějším aspektem této zprávy je její vyváženost mezi ekonomickými aspekty a lidskými právy. Protože dotyčné země disponují bohatými zdroji, existuje zde nebezpečí, že v našich vztazích mohou převládnout zájmy nad hodnotami. To může být dále zkomplikováno skutečností, že ve Střední Asii nemají předchozí zkušenosti s demokracií, a v důsledku toho je uplatňování mezinárodních norem v tomto regionu obtížné.

Situace je ještě složitější z důvodu existence tradičních klanových vztahů a přetrvávajícího dědictví z éry sovětského režimu. Proto by se mohlo zdát, že používáme stejná slova, například lidská práva, svoboda slova, svoboda tisku, avšak obsah, který jim připisujeme, je dosti odlišný. V důsledku toho není spolupráce snadná, avšak musíme využít zájmu, jaký mají země Střední Asie o Evropskou unii. Nejsme však jejich jediným záchranným lanem. V posledních letech vztahy s tímto regionem znovu energicky rozvíjí Rusko stejně jako asijské země.

Nicméně možnost Evropské unie rozvíjet tyto vztahy je nyní lepší

  Samuli Pohjamo, jménem skupiny ALDE. – (FI) Paní předsedající, paní komisařko, nejprve bych chtěl poděkovat zpravodaji panu Cemovi Özdemirovi za sepsání úspěšné zprávy. Vykonal v této oblasti náročnou práci a předložil určité zásadní otázky ohledně strategie EU ve vztahu ke Střední Asii.

Ze zprávy zjevně vyplývá, že EU nahlíží na Střední Asii ze dvou hledisek: Unie chce zvýšit dovoz zemního plynu a ropy z tohoto regionu a diverzifikovat dopravní trasy. Současně chce zlepšit stav lidských práv, podporovat demokracii a rovnost a reformovat systémy státní správy a soudnictví. Nalézt správnou vyváženost pro tyto cíle bude náročným úkolem. EU bude muset zintenzívnit uplatňování své strategie vůči Střední Asii, urychlit realizaci projektů a rozšířit svůj přístup na národní i místní úrovni.

Chtěl bych zdůraznit, jak důležité je, aby mezi EU a Střední Asií probíhal dialog a rozvíjela se spolupráce. Unie musí zároveň podporovat vztahy mezi zeměmi Střední Asie a poskytovat technickou pomoc v boji proti obchodování s lidmi a s drogami. Pomoc EU v oblasti reforem zdravotnictví, sociálních a školských reforem a spolupráce v oblasti vědy zvýši počet kontaktů v rámci občanské společnosti a bude posilovat evropské hodnoty, demokracii, principy právního státu a lidská práva. Rovněž to připraví půdu pro spolupráci v oblasti energetické politiky.

Také bych chtěl zmínit význam podpory EU pro základní a další vzdělávání a školení, které přinese lepší příležitosti ke studiu v EU a k výměně se studenty z univerzit v EU. EU rovněž musí podporovat a vyzývat země Střední Asie k tomu, aby přijímaly účinnější opatření v oblasti ochrany životního prostředí a ve svých snahách o trvale udržitelné využívání vody a v oblasti využívání dalších jejich přírodních zdrojů.

  Adam Bielan, za jménem skupiny UEN. – (PL) Paní předsedající, také já bych rád poděkoval panu Özdemirovi za jeho vynikající zprávu.

Bezpečné dodávky energie jsou, paní komisařko, nepochybně jednou z největších výzev, před kterými Evropská unie ve 21. století stojí. Těchto bezpečných dodávek lze dosáhnout pouze diverzifikací našich energetických zdrojů tak, abychom osvobodily členské státy EU od závislosti na firmách ovládaných ruskými bezpečnostními službami.

Hlavním zdrojem diverzifikace by mohly být země Střední Asie. Zdálo by se, že by to vyhovovalo oběma stranám: členským státům EU, které hledají jiné zdroje energie, i zemím Střední Asie, které by rády prodávaly své suroviny za vyšší ceny.

K prodloužení plynovodu na trase Oděsa-Brody do polského přístavu Gdaňsk nedošlo a v případě plynovodu Nabucco, jediného plynovodu, který může přepravovat zemní plyn do členských států EU nezávisle na Rusku, to nyní vypadá, že je mnohem méně pravděpodobné, že bude postaven, vzhledem k dohodě, kterou Turkmenistán a Kazachstán uzavřely s Ruskem v loňském roce o výstavbě plynovodu podél břehu Kaspického moře, a rovněž vzhledem k nedávné dohodě mezi Ruskem a Bulharskem a vzhledem k privatizaci srbského ropného průmyslu.

Výsledkem je to, že z důvodu neexistence solidarity v rámci Evropské unie a neúčinné diplomacie EU, se naše země nechávají vytlačit Ruskem a Čínou z tohoto důležitého regionu světa. Rad bych se proto zeptal paní komisařky, jaké konkrétní kroky hodlá Evropská Komise podniknout ve prospěch projektů jako jsou plynovody Oděsa–Brody–Gdaňsk a Nabucco.

  Jiří Maštálka, za skupinu GUE/NGL. – Kolegyně a kolegové, já bych především chtěl poděkovat zpravodaji za to, že dal do návrhu tolik času a tolik práce. Po tomto pozitivním konstatování bohužel musím říci, že návrh, který je nám předkládaný, je nesmírně upovídaný a málo přehledný a je v něm mnoho opakovaných motivů. Komu má vlastně tento text být určen?

Obávám se, že obyvatelé dotčených zemí, o kterých se zmiňujeme, budou mít z takového textu rozpaky. Diplomaté dotčených zemí jenom migrénu, neboť budou jen těžko hledat cesty, jak kritice, která je obsažena ve zprávě, mohou vyhovět. Myslím si, že by bylo vhodné napříště oddělit usnesení a důvodovou zprávu. Dovolte mi, abych uvedl příklad Kazachstánu, který je zmiňován. Na konci roku 2006 a myslím, že byla přítomna i paní komisařka, jsme se zúčastnili přijetí prezidenta Kazachstánu Nursultana Nazarbajeva v Bruselu. Zněla slova ocenění a chvály a když čtu návrh zprávy, mám pocit, že mnozí z nás potlesk a slova ovací nemysleli upřímně a vážně. Je snad mírou naší objektivity průtok plynu a ropy? Nevíme, že Kazachstán skutečně realizuje program, který se jmenuje „Pass to Europe“ a který je reflexí upřímného přání této republiky přibližovat se v potřebných oblastech k Evropské unii? Troufám si říci, že v předložené zprávě nenajdeme ani upřímnou odpověď na otázku Kazachů, zda Kazachstán je geograficky a nejen geograficky součástí Evropy. Za nevhodný považuji i tradiční paternalistický tón, s nímž se Evropská unie blahosklonně obrací ke svým nevzdělaným chudým příbuzným.

V textu jsou zcela nedostatečně rozlišeny jednotlivé země regionu, a to ať již se jedná o lidská práva, tak i o ekonomický a sociální rozvoj. Požadavek zařadit mezi země Střední Asie i Mongolsko se jeví jako pochopitelný jen jako snaha zahrnout pod jednu střechu státy, jimž autoři přisuzují obdobný geopolitický význam. Pravděpodobně jako potenciálním nástupištím proti Rusku a Číně. Některé formulace navrženého usnesení vyvolávají otazníky. Co znamená bod R „řada různých zemí měla ve více či méně vzdálené minulosti v tomto regionu své oprávněné zájmy“? To dnes podporujeme bývalé koloniální ambice některých evropských mocností, nebo projevujeme starost o zájmy vybraných ropných společností? Není mi jasná ani formulace, proč text návrhu označuje, že Rusko a Čína se nezdravě snaží posílit sféru vlivu pomocí Šanghajské organizace.

V souhrnu bych chtěl říci, že dobrý úmysl zlepšit vztahy Evropské unie se státy Střední Asie a snaha napomoci tamnímu demokratickému a sociálně ekonomickému rozvoji byly při přípravě návrhu usnesení utopeny ve velice problematických zájmech ambiciózních skupin. Výsledný text je s ohledem na skutečné cíle a potřeby Evropské unie pro mě nepřijatelný.

  Bastiaan Belder, jménem skupiny IND/DEM – (NL) – Paní předsedající, pan Özdemirovi ve své zprávě zdůraznil, že Střední Asie má pro Unii strategický význam. Řekl také, že dohody s nečlenskými zeměmi musí být podmíněny jasným závazkem k dodržování lidských práv v partnerské zemi. Dialog musí být jasný a upřímný.

Jednou ze zemí Střední Asie, o kterých se zpravodaj zmiňuje, je Turkmenistán. Náboženská svoboda je v této zemi holou fikcí. Náboženství plně kontroluje stát. Normou zůstává Ruhnama, státní náboženství a kult osobnosti obklopující bývalého prezidenta Niyazova. Pro neregistrované skupiny věřících je proto zlá doba. Jsou mezi dvěma ohni. Zastrašování ze strany úředního aparátu potlačuje jejich náboženskou svobodu a naráží na problémy pokud jde o volný pohyb a vlastnictví majetku. Situace ruských baptistických pastorů Kalatajevského a Potolova, na něž jsem se Komise ptal loni na podzim, je jen jedním z příkladů každodenní otřesné reality.

Proto bych vás rád znovu požádal, abyste zvážili pozměňující návrhy, které jsem předložil, jmenovitě návrh číslo 12 a 13. Turkmenistán je země, ve které se Evropská unie snaží diverzifikovat energetické zdroje; to je nad veškerou pochybnost. Zaslouží si ale i pozornost s ohledem na postavení náboženských skupin, o nichž jsem hovořil, a jiných menšin. To samé platí i pro naše další partnery ve Střední Asii. Spoléhám na vaši podporu.

  Charles Tannock (PPE-DE). – Paní předsedající, partnerství mezi EU a Střední Asií mělo být již dávno vytvořeno a gratuluji panu Özdemirovi k jeho zprávě. Tento obrovský a strategicky nesmírně důležitý region je tažen třemi směry: Čínou, Ruskem a Evropou. Je nezbytné, abychom učinili vše, co je v našich silách, abychom zajistili, že racionální volbou Střední Asie bude partnerství s Evropskou unií.

Postupné vymaňování Turkmenistánu z izolace poskytuje EU kriticky důležitý moment příležitosti. Zajištění pravidelných a spolehlivých dodávek z bohatých turkmenských ložisek uhlovodíků sníží současnou nadměrnou závislost Evropy na Rusku. Bude to vyžadovat nový trans-kaspický plynovod a ropovod, který by byl propojen s projektem Nabucco.

Uzbekistán, který byl právem ostrakizován po masakru v Andižanu, začal s EU vést dialog o lidských právech. To je značný krok kupředu. Je zjevné, že musí být ještě dosaženo mnohého, než bude moci být Uzbekistán považován za náležitě demokratickou zemi. Uzbekistán je však životně důležitým spojencem ve válce proti mezinárodnímu terorismu, zejména ve vztahu k Afghánistánu.

Kazachstán by měl být z hlediska EU považován za klenot v koruně Střední Asie. Obrovská ložiska ropy, plynu a nerostných surovin v této zemi, včetně ložisek uranu, jsou evidentně přitažlivá. Přestože Kazachstán není západní liberální demokracií podle naší tradice, dosahuje značného pokroku na cestě k sekulární zemi, kde vedle sebe existuje více náboženských vyznání a kde muslimové tvoří většinu. Vzhledem k tomu, že před pouhými 17 lety byl republikou Sovětského svazu, předsednictví Kazachstánu OBSE v roce 2010 dále upevní posun směrem k větší politické svobodě a lepšímu stavu lidských práv v této zemi.

Jako zpravodaj pro východní rozměr Evropské politiky sousedství jsem kdysi navrhoval, že by se Kazachstán jednou mohl stát členem Evropské politiky sousedství. Domnívám se, že k něčemu takovému jako by bylo toto uspořádání jednou dojde.

  Jan Marinus Wiersma (PSE). – (NL) Paní předsedající, chtěl bych rovněž vyjádřit svoji poklonu zpravodaji, panu Cemovi Özdemirovi. Je škoda, že většina obyvatel Střední Asie pravděpodobně již bude dávno spát.

Evropská unie dlouho Střední Asii zanedbávala. Strategie, která byla nyní vypracována, je vítaným krokem k vyplnění této mezery. Jak již mnozí řečníci uvedli, Unie má v tomto regionu značné zájmy. Volíme realistickou strategii, která je založena na soudržném stanovisku k různým aspektům našeho vztahu se Střední Asií a k tamějšímu vývoji. Jak náš zvláštní zástupce EU Pierre Morel již nesčetněkrát řekl, není možné, aby se rozvinul dialog o energetice, pokud nepomůžeme s budováním řádně fungujících států. A řádně fungující státy – to znamená demokratizaci. Neexistuje žádná záruka, že tato nová strategie bude úspěšná. úspěšná. Úspěch bude velice záviset na tom, jak bude uplatňována. Především očekáváme, že tuto strategii v praxi uplatní Evropská Komise. Samozřejmě otázku lidských práv nesmíme v tom všem ztrácet ze zřetele.

Pokud jde o Uzbekistán, trvám na svém stanovisku, že musíme zůstat pevní v našich jednáních s touto zemí, dokud tamější režim nedá jasně najevo, že je skutečně připraven posunout se směrem k demokracii.

Kazachstán, důležitý bod. Sdílím všeobecný názor, že tato země má klíčový význam v tomto regionu. Nesouhlasím s panem Tannockem v tom, že by měla být zahrnuta do CSP, avšak měli bychom hledat způsoby, jak zlepšit náš vztah s Kazachstánem. Osobně jsem tuto zemi navštívil a energie této země na mne udělala velký dojem – nejen ekonomická energie, avšak také sociální. Jsem rád, že bylo dosaženo dohody v tom, zda se Kazachstán může či nemůže ujmout předsednictví OBSE. Jsem také rád, že tato dohoda, toto rozhodnutí, byla přijata s několika podmínkami. Můžeme v nadcházejících letech Kazachstán sledovat a uvidíme, zda tyto podmínky splní.

Jedna věc závěrem: Je mnoho věcí, které můžeme ve Střední Asii provádět. Avšak pouze tehdy, pokud budeme mít na paměti také úlohu Ruska a Číny v tomto regionu. Takže v rámci naší politiky vůči Rusku a Číně musíme také myslet na to jakou podobu by náš rostoucí zájem o tento region měl mít. Když jsem byl v Kazachstánu, zjistil jsem, že pro ně nejsou Čína a Rusko jejich jedinými významnými partnery; chtějí také užší vztahy s Evropskou unií. Naše nová strategie může být velmi dobrou reakcí na tuto skutečnost.

  Ona Juknevičienė (ALDE). – (PL) Paní předsedající, ráda bych začala tím, že bych pogratulovala panu Özdemirovi k vypracování této velmi komplexní zprávy.

Jako předsedkyně Delegace pro vztahy se středoasijskými zeměmi bych se v souvislosti s tímto usnesením ráda zmínila o několika záležitostech, které považuji za důležité.

Za prvé Střední Asie je evidentně stále důležitější pro Evropskou unii a celý svět, nepochybně kvůli svým bohatým zdrojům energie. Máme mnoho společných zájmů v oblasti podporování bezpečnosti a řešení takových hrozeb jako je například terorismus a pašování drog. Jsem ráda, že strategie Evropské unie pro nové partnerství se Střední Asií se těmito záležitostmi velmi odhodlaně zabývá, jak se ukázalo v tomto usnesení.

Tento region zaujímá kriticky důležitou zeměpisně-strategickou polohu, zejména z toho důvodu, že sousedí s Afghánistánem, Čínou a Ruskem. Proto musíme jasně stanovit své cíle a priority a přitom mít na paměti tyto souvislosti.

V roce 2010 se Kazachstán stane předsedající zemí OBSE, která odpovídá za zajišťování demokracie a základních lidských práv. Jsem tím za své kolegy potěšen, avšak mám obavy o obyvatele Kazachstánu, kde v současném zvoleném parlamentu není ani jeden člen opozice.

Všechny země Střední Asie mají před sebou ještě dlouhou cestu k ekonomické a politické reformě a k vybudování demokratických společností. Příklad bývalých sovětských republik, včetně mé země, Litvy, ukazuje, že 17 let nezávislosti není dostatečně dlouhá doba na plné dosažení skutečné změny. Musíme však dát najevo svůj hlavní postoj, který spočívá v tom, že Evropa nebude usilovat o materiální výhody na úkor lidských hodnot.

  Wiesław Stefan Kuc (UEN). – (PL) Paní předsedající, paní komisařko, nezávislost, kterou země Střední Asie, o nichž pojednává zpráva pana Özdemira, získaly před téměř 20 lety, přinesla po letech zotročení naprostou kulturní změnu.

Je zjevné, že tyto země naložily se svojí nově nalezenou svobodou v souladu s praktikami a zvyky minulosti. Je obtížné dosáhnout změny v tak krátké době. Tyto národy přetrvaly po staletí díky kulturnímu rozdílu založeném na dlouhodobé tradici. To je něco, co bychom měli a musíme respektovat. Změna musí přijít pomalu tak, aby nevyvolala nepřátelství k naší kultuře a k našim očekáváním.

Hospodářské vztahy s Ruskou federací přetrvaly i po získání nezávislosti a jsou stále silné. Ruská kultura, věda a ekonomika měly nesmírný vliv na státy, které jsou nyní nezávislé. Pokud nevybudujeme alternativní vztahy s Evropskou unií, nedosáhneme úspěchu, navzdory očekáváním, která v nás tyto země vkládají.

Musíme začít hospodářstvím: nahraďme ruské plynovody a ropovody našimi, ruská technická zařízení našimi a ruštinu angličtinou. To způsobí naprostou změnu v kultuře.

  Gerard Batten (IND/DEM). – Paní předsedající, tato zpráva vyjadřuje obavy, že nová kyrgyzská ústava, která byla odhlasována v referendu v říjnu 2007 bez široké debaty, by mohla změnit poměr mocenských sil. Kyrgyzská ústava byla novelizována na základě kontroverzního referenda v roce 1996 a v roce 2003 se konalo další referendum, které schválilo další změnu v ústavě.

Tato zpráva dále odsuzuje, že v republikách Střední Asie panuje „dychtivost zachovat interní kontrolu“, která je „daná v režimech, které projevují jen malý zájem o získání souhlasu obyvatelstva, o které by mohly opírat své vládnutí“.

Počkejte okamžik, o kom to zde hovoříme? Ústavní změna, která „změní poměr mocenských sil“. „Dychtivost zachovat interní kontrolu“, s „malým zájmem o získání souhlasu obyvatelstva“, o který by se mohlo opírat vládnutí politické elity. To zní jako výtah ze zprávy britské Independence Party o evropské ústavě – promiňte, chtěl jsem říci o Lisabonské smlouvě.

Pochybuji, že dotyčných pět středoasijských republik představuje vzory demokracie a zásad právního státu, avšak když politici v Kyrgyzstánu chtěli změnit ústavu, měli tolik slušnosti, že požádali lidi o jejich souhlas v referendu.

Evropská unie neměla dostatek slušnosti ani odvahy, aby něco takového obyvatelům Evropy nabídla.

  Rihards Pīks (PPE-DE). – (LV) Děkuji vám, paní předsedající, paní komisařko. Nejprve bych chtěl poděkovat zpravodaji, stínovému zpravodaji a jejich asistentům, protože tato zprávy je velmi komplexní a obsahuje velké množství odkazů a využívá rešerše mnoha dokumentů a poskytuje samostatnou analýzu pro každou zemi. Rád bych vás však upozornil na několik záležitostí, kterými se podle mého názoru zpráva nezabývá dostatečným způsobem. Ano, rád bych také dodal, že popis konkrétních aktivit, které mají být v těchto zemích v blízké budoucnosti realizovány, jenž nám předestřela paní komisařka, byl velmi vítaný. Zdá se mi však, že ve zprávě a obecně ve strategii Evropské unie není dostatek strategických rozhodnutí nebo kroků týkajících se těchto zemí, a přitom se zdá, že Rusko, Čína, Jižní Korea a Indie tyto regiony ovlivňují velmi výrazně. Rád bych také upozornil na něco, o čem se myslím zmínil již můj kolega poslanec Adam Bielan – dne 10. října 2007 se představitelé několika zemí setkali ve Vilniusu, aby jednali o plynovodech a ropovodech pro dodávky energie od Kaspického moře. Týden předtím došlo k tomu, že pan Putin, který nijak často nenavštěvuje jiné země, odjel s panem Nazarbajevem do Turkmenistánu, nabídl mírně vyšší cenu za plyn a podepsal politickou dohodu v tom smyslu, že veškerý stávající plyn z Turkmenistánu a Kazachstánu bude proudit ruskými plynovody. Tudíž můžeme vlastně říci, že tímto rozhodnutím předběhl našeho kolegu poslance. Podobně si myslím, že lze spatřovat určitou podobnost ohledně událostí v Andižanu, kde byl následně o několik měsíců později prezident Uzbekistánu přinucen požadovat zrušení základny USA. Zdá se mi, že musíme také věnovat více pozornosti těmto aspektům. Rád bych jednoduše upozornil na to, že musíme analyzovat mnohem pozorněji a brát v úvahu také tyto strategické aspekty. Děkuji vám.

  Józef Pinior (PSE). – (PL) Paní předsedající, rád bych nejprve pogratuloval panu Özdemirovi k jeho vynikající zprávě o strategii EU pro Střední Asii.

Střední Asie je součástí cesty, která spojuje velké euroasijské civilizace již od starověku. V dnešním globálním kontextu může být starodávná Hedvábná cesta považována za symbol vysokého politického, kulturního a obchodního potenciálu tohoto regionu. Střední Asie je regionem, v němž se setkávají Evropská unie, Čína, Indie a Írán. Není pochyb o tom, že země tohoto regionu – Kazachstán, Kyrgyzská republika, Turkmenistán a Uzbekistán – budou v nadcházejících letech patřit mezi hlavní oblasti zahraniční aktivity EU.

Střední Asie je mimochodem regionem, v němž mají společný zájem EU a Turecko. Kulturní, jazykový a strategický vliv Turecka v tomto regionu je jedním z argumentů pro turecké členství v EU.

Rád bych zmínil dvě věci. Za prvé EU by měla poskytovat pomoc v těchto zemích z hlediska lidských práv, demokracie a vzdělávání. Je zapotřebí, aby EU podporovala rozvoj občanské společnosti, liberální demokratickou změnu a zásady právního státu v těchto zemích.

Za druhé bych rád zdůraznil význam partnerství v oblasti energetické politiky. Zvláštní pozornost by měla být věnována projektům spojujícím ropná a plynová pole a distribuční systém ve Střední Asii s plynovody a ropovody zajišťujícími spojení s Evropskou unií, včetně budoucích projektů jako je například Nabucco. Další posílení spolupráce mezi Střední Asií a regionem Černého moře v oblasti energie a dopravy je nezbytné pro dosažení cílů EU.

  Olle Schmidt (ALDE). – (SV) Paní předsedající, paní komisařko, strategie EU pro Střední Asii je velkým krokem kupředu. Naše společné větší zviditelnění prostřednictvím zvláštního zástupce a plán na vytvoření delegací v Kyrgyzské republice a Tádžikistánu nám poskytne lepší možnosti vést intenzivní dialog s jednotlivými zeměmi a změní to způsob, jakým můžeme v tomto regionu působit.

Význam Střední Asie vzroste především – jak již bylo zmíněno – v souvislosti s přístupem k energii, která není přímo ani nepřímo ovládána Ruskem. Tento region se skládá z nových států a potřebuje podporu při rozvíjení a posilování jejich demokracie, podporu při boji proti zločinnosti a proti přepravě drog do Ruska i EU přes určité země tohoto regionu. Současně jsou tyto země samozřejmě důležitými partnery v boji proti globálnímu pařeništi terorismu.

EU má možnost projevit svoji prospěšnost v oblasti zahraniční politiky tím, že použije všechny nástroje měkké politiky, humanitární i obchodní. Kromě toho může EU pomáhat budovat demokratické instituce a fungující stát na základě zásad právního státu, které respektují lidská práva a skutečnou svobodu projevu a tisku.

Středoasijské země musí mít silný zájem na vytvoření příležitosti k diverzifikaci svých vývozů ropy a plynu. My v EU musíme předložit účinné, náležitě financované alternativy k ruským a čínským plynovodům. EU musí přijmout svoji odpovědnost za naši společnou energetickou bezpečnost. Jinak je zde riziko, že všechny naše společné snahy ztroskotají.

Další ropovody a plynovody ze Střední Asie, které by byly ve vlastnictví Ruska, nejsou tou nezávislostí v energetice, o kterou bychom měli v EU usilovat.

  Janusz Wojciechowski (UEN). – (PL) Paní předsedající, Kazachstán je středoasijskou zemí, kterou znám nejlépe. Je to veliká země, která se rozkládá mezi Čínou, Sibiří a Evropou. Paradoxně zahrnujeme tyto země do Střední Asie a přitom část jejich území patří geograficky k Evropě. Kazachstán, v němž žije 16 milionů obyvatel a je domovem pro více než 100 etnických skupin a náboženských vyznání, je nám vzdálen svými tradicemi a historií, a přesto politické dění v této zemi a touhy jejích obyvatel ukazují na silné přání navázat vztah s Evropou.

Z kulturního hlediska je navíc Kazachstán více evropský než asijský. Potýká se s problémy, avšak je stabilní zemí zabývající se demokratickými reformami a stabilita v tomto regionu je velmi důležitá pro bezpečnost celého světa. V Kazachstánu i v ostatních zemích Střední Asie bychom měli podporovat proces stabilizace a navazování vztahu s Evropou. Měli bychom podporovat všechno, co poslouží k tomu, aby to přivedlo středoasijské země blíže k E

  Roberta Alma Anastase (PPE-DE). – (RO) Dámy a pánové, jako zpravodajka pro spolupráci s regionem Černého moře bych ráda zdůraznila velký význam meziregionální spolupráce mezi Střední Asií a regionem Černého moře. Děkuji zpravodajovi, že vzal v úvahu mé návrhy k tomuto tématu, a doufám, že Komise i Rada vynaloží trvalé úsilí, aby je uvedly do praxi realizací této nové strategie pro Střední Asii.

Spolupráce mezi těmito dvěma regiony a její upevňování představuje je cílem Evropské unie i zemí Střední Asie a černomořského regionu. Projevuje se to nejzjevněji v oblasti energetiky a dopravy, protože Střední Asie představuje významný zdroj energetických možností pro Evropskou unii. Proto vítám skutečnost, že se tato zpráva zaměřuje v tomto ohledu na dvě hlavní myšlenky.

Za prvé je zapotřebí rozvinout dopravní trasy a energetickou infrastrukturu spojující tyto zdroje ve Střední Asii s černomořským regionem, a následně s Evropskou unií, což je důležitý prvek pro zajištění energetické bezpečnosti a různorodosti energetických zdrojů v Evropské unii. Proto trvám na tom, že projekt Nabucco je kriticky důležitý, a připojuji se k této zprávě v jejím požadavku, aby byla úspěšné realizaci tohoto projektu věnována zvýšená pozornost.

Za druhé silná politika v energetické oblasti rovněž obnáší vytvoření transparentního a konkurenčního trhu s energií. Je důležité, aby Evropská unie podporovala kroky v tomto směru, jak zintenzívněním dialogu se zeměmi Střední Asie a černomořským regionem, tak dalšími opatřeními, například podporováním vstupu do Světové obchodní organizace.

Nicméně tyto cíle by měly být součástí celkové strategie pro Střední Asii, zaměřené na trvalou stabilitu a rozvoj. Z těchto důvodů je kromě energetické politiky velmi důležité podporovat reformu ve všech pěti republikách, přičemž lidská správa, dobrý výkon státní správy, vzdělávání a celoživotní učení by měly být jejími základními prvky.

  Vural Öger (PSE). – (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, nejprve bych chtěl panu Özdemirovi pogratulovat k jeho velmi úspěšné zprávě. Evropská unie se připojila k závodu o Střední Asii velmi váhavými kroky a začala se o tento region zajímat pozdě, až po Rusku, Číně a USA. Střední Asie dosud nevnímá Evropskou unii jako celosvětového hráče. Strategie EU pro Střední Asii již dávno měla existovat, zejména jako prostředek pro snížení energetické závislosti EU na Rusku. Německé předsednictví dalo k této strategii popud. Je důležité, abych se nyní dočkali i navazujících kroků.

Je smutné, že se neustále ukazuje, že EU stále ještě nehovoří jednohlasně v oblasti její zahraniční energetické politiky. My v Evropě bychom se měli především zaměřovat na diverzifikaci, za zastupování našich společných zájmů a na solidaritu v případě krizí. Přesto bilaterální energetické dohody, které členské státy EU uzavírají se třetími zeměmi, zpochybňují schopnost Evropské unie zaujmout společné stanovisko. Uplatňování společné zahraniční energetické politiky je však v zájmu Evropské unie a jejích občanů.

Nesmíme však považovat dodávky energie, které jsou pro naše občany nesmírně důležité, za jediný důvod pro vztahy EU s tímto regionem. Nesnažíme se jednostranně těžit ze strategie pro Střední Asii. V tomto ohledu se Evropa musí odlišovat od ostatních subjektů v tomto regionu. Jde daleko více o to, aby bylo republikám Střední Asie pomoženo rozvinout právní stát a demokratické formy společnosti, společně se solidní ekonomikou. Pokud toto Evropa učiní, občané dotyčného regionu by si to měli mnohem více uvědomit. Evropa však musí také postupovat s nezbytnou opatrností, protože rady ze Západu by mohly být až příliš snadno zaměněny za povýšené poučování nebo zasahování.

Svět se sbližuje také mimo EU a měli bychom se snažit o konstruktivní partnerství se zeměmi Střední Asie, o partnerství, které nebudí dojem, že Evropané se zabývají jen tím, co je pro ně užitečné, o partnerství založené na oboustranné výhodnosti.

  Péter Olajos (PPE-DE). – (HU) Paní předsedající, paní komisařko, před 150 lety se jeden můj krajan jménem Ármin Vámbéry stal prvním Evropanem, který přinesl o uzavřených společnostech Střední Asie zprávy širšímu světu, společně s informacemi o kulturní, administrativní a ekonomické situaci v tomto regionu předtím, než jej dobylo Rusko. I v té doby tento region, stejně jako Hedvábná cesta, po celá staletí tvořil pozemní pupeční šňůru spojující Evropu a Asii.

Po dlouhém období ruské a sovětské nadvlády se může těchto pět zemí Střední Asie opět ujmout této úlohy pupeční šňůry spojující Evropu a Asii. V mnoha případech to již naneštěstí činí; velká část nezákonného obchodu s lidmi a s drogami přichází do Evropy přes tyto země, stejně jako zemní plyn.

Proto Evropa potřebovala a potřebuje strategii pro rozvoj svých vztahů se Střední Asií. Evropa však nemůže očekávat, že v této spolupráci půjde pouze o prevenci nebezpečí, která z tohoto regionu přicházejí, nebo o získání přístupu k energii a surovinám nebo o to, jak Evropa může tento region naučit demokracii a lidským právům.

Musíme navázat skutečnou spolupráci s tímto regionem a to je důvod, proč podporuji snahy Evropské unie podporovat členství středoasijských zemí ve WTO a jejich začlenění do světového obchodu. Evropa musí použít všechny prostředky, které má k dispozici, aby podpořila ekonomický, společenský a politický rozvoj a modernizaci tohoto regionu. To však lze provádět pouze na základě vzájemné důvěry.

Proto je důležité v rámci této spolupráce přiřadit prioritu ochraně životního prostředí. Změna klimatu, chronické problémy týkající se využívání vody a sanace dříve znečištěných oblastí – to vše jsou záležitosti, které vyžadují větší pozornost. Současně s tím se musí Evropa přísně vyhnout jakémukoli projektu, který by znečistil životní prostředí nebo poškodil živobytí lidí žijících v daném regionu.

Již jsem upozornil Komisi na kritiku, které kyrgyzské a uzbecké nevládní organizace podrobují těžbu zlata, při níž je využívána kyanidová technologie a která je částečně financována Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj. Evropa nemůže v žádném případě podporovat používání technologie tohoto druhu, ať v Evropě nebo mimo Evropu. Velice vám děkuji.

  Elisabeth Jeggle (PPE-DE). – (DE) Paní předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, také já bych ráda začala poděkováním zpravodajovi panu Özdemirovi a všem stínovým zpravodajům, kteří na této zprávě pracovali. Touto strategií pro Střední Asii a touto první obsáhlou debatou v Evropském parlamentu aktivně podnikáme příslušné kroky k podpoře dialogu a ke splnění všech úkolů, které ještě před námi jsou a o kterých hovořila paní komisařka. Tato strategie se bude skládat z malých krůčků po dlouhé cestě. Jsem ráda, že budeme mít užší spolupráci a že to nebude jednosměrná ulice, nýbrž výměna názorů na základě vzájemné důvěry.

Dnešní debata nám ukazuje, že při debatě o Střední Asii musíme dbát na vyváženost. Jednotlivé středoasijské republiky mají velmi odlišné rysy. Musíme uplatňovat velmi odlišné požadavky. Chceme dovážet energii, avšak bezpečným způsobem, a chceme vyvážet demokracii a lidská práva. Chceme tyto dvě věci spojit, což není snadné. Jsem členkou delegace pro vztahy se středoasijskými zeměmi od roku 1999; znám tyto země. Zjistila jsem od tamějších lidí a vím, že oni také mají svoji hrdost a nechtějí o ni přijít. Musíme proto postupovat velmi opatrně a někdy pragmaticky.

To mne přivádí k Uzbekistánu. Uzbekistán v současné době podniká velké kroky, které bychom měli velice uvítat. 1. ledna byl zrušen trest smrti. Děkuji zpravodaji za jeho ústní dodatek. Navíc byla zavedena zásada habeas corpus, tj. zásada, že soud zjišťuje, zda je zadržení osoby zákonné. V květnu tohoto roku budeme pořádat druhý dialog o lidských právech s Komisí. Jsem si jista, že se bude konat. To je další dobrý krok, který pokračuje v tom, co jsme započali.

Ráda bych zde řekla, že budu podporovat pozměňovací návrhy předložené skupinou UEN, protože s nimi souhlasím, protože je považuji za krok směrem k dialogu a protože musíme usilovat o dialog a partnerství.

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Paní předsedající, Evropská unie by se měla aktivněji zabývat událostmi ve Střední Asii a podporou ekonomického a společenského rozvoje v tomto regionu. V současné době je náš vliv nepatrný: v daném regionu se uplatňují především Moskva, Peking a Washington.

Abychom hráli aktivnější úlohu, musíme vytvořit vizi pro ekonomickou a politickou spolupráci a účastnit se projektů, investic a programů určených k uspokojení potřeb Kazachstánu, Kyrgyzské republiky, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu. Zároveň bychom měli podporovat všechny tyto země, aby uskutečňovaly aktivnější spolupráci v rámci tohoto regionu. Musíme však mít na paměti, že to nebude snadný úkol, protože tento region je směsicí různých etnických, jazykových, náboženských a společenských skupin, která je stále pod silným ruským vlivem

Prioritou Evropské unie by mělo být zintenzívnění spolupráci v takových oblastech jako je energetika, obchod, vzdělávání, infrastruktura, bezpečnost a regionální integrace. Měli bychom se zaměřit na podporování procesu demokratizace, na rozvoj vzdělávání a odstraňování chudoby. To zvýší bezpečnost a společenskou a ekonomickou stabilitu v tomto strategickém regionu světa a zvýší to účinnost naší spolupráce.

  Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk (UEN). – (PL) Paní předsedající, jako první bych chtěl poukázat na toto: všech pět středoasijských zemí je členy OBSE, což znamená, že přijaly vůči mezinárodnímu společenství závazky týkající se respektování základních svobod, demokracie a lidských práv, přestože jsou mezi nimi rozdíly v míře, do níž tyto závazky dodržují.

Za druhé, v kontextu nedostatků existujících v tomto regionu se Kazachstán vyděluje svými příznivými charakteristikami. V srpnu 2007 se v něm konaly parlamentní volby, kterých jsem se zúčastnil jako pozorovatel. I přes určité výhrady byly tyto volby mezinárodním společenstvím uznány jako demokratické.

Za třetí: pokud si Evropská unie přeje nalézt jiné zdroje surové nafty a zemního plynu než je Rusko, musí usilovat o strategickou spolupráci se středoasijskými zeměmi, zejména s Kazachstánem. A to znamená povzbuzovat a podporovat evropské aspirace Kazachstánu.

  Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. − Paní předsedající, toto byla velmi zajímavá debata. Vždy lituji, že se koná pozdě v noci a možná proto zůstává tak málo poslanců, ale děkuji vám, že jste zde zůstali. Myslím, že mnozí z vás vyslovili to, co já osobně také cítím: je zde strategie, která je zcela nezbytná, a tato strategie se snaží dosáhnout stabilizace a bezpečnosti v této oblasti. My, Evropská unie, velmi podporujeme vykročení kupředu.

V roce 2000 jsem byla úřadující předsedkyní OBSE a poznala jsem tyto země a jak již jiní řekli, jsou to velmi zajímavé země. Jsou všechny velmi rozdílné. Je pravdou, že Kazachstán je mezi těmito zeměmi hvězdou, avšak stále ještě je zde zapotřebí vykonat mnoho práce.

Je zde otázka lidských práv, kterou každý zmínil. Je zde otázka odstraňování chudoby a zejména otázka vzdělávání, avšak také otázky v obecné oblasti lidských práv a samozřejmě velká otázka energie. Takže já vím, kolik práce musíme vykonat a jsem ráda, že Evropská unie společně – jak jsem již uvedla – s německým předsednictvím konečně vykonala mnohem více než v minulosti. Nyní řeknu několik slov k těmto různým otázkám.

Odstraňování chudoby je velmi důležité a je jednou z významných oblastí, na které se soustředíme ve strategiích pro jednotlivé země. Strategický dokument, který jsme vypracovali pro strategii EU vůči Střední Asii, je spíše politickým dokumentem o politických prioritách, avšak ve strategiích pro jednotlivé země uvádíme všechny požadavky podle Nástroje rozvojové spolupráce, který je konkrétně zaměřen na vzdělávání, zdravotnictví, rozvoj venkova, sociální ochranu a zejména na ohrožené rodiny a děti v tísni.

Rovněž zde existuje jeden významný faktor z hlediska veřejného zdraví a přenosných nemocí: globální fond pro AIDS, malárii a tuberkulózu, na jehož podporu mají středoasijské země nárok. Takže to je jedna stránka věci a my v ní budeme jistě pokračovat.

Na druhé straně je zde otázka energie – byly zmíněny plynovod Nabucco a plynovod Oděsa–Brody–Gdaňsk – a obecně energetická bezpečnost. Zcela s vámi souhlasím, že chceme diverzifikaci naší energetické politiky, i když jsme ještě zcela nedosáhli toho, co jsme chtěli. Avšak nejdůležitější je, že jsme přijali toto jednoznačné rozhodnutí.

Pokud jde o plynovod Oděsa-Brody-Gdaňsk, ráda bych řekla, že Komise vynakládá maximální úsilí na diverzifikaci energetických dodávek a tras EU a samozřejmě Střední Asie je v tomto ohledu nesmírně důležitá. Plynovod, který jste zmínili, je důležitým projektem v rámci těchto snah, a abychom mohli tento plynovod naplnit, musíme v první řadě pracovat na trans-kaspickém plynovodu, abychom dostali zdroje Střední Asie k Černému moři. Před několika málo dny jsme měli historicky první regionální konferenci o synergii černomořského regionu, což byl úplně první krok v práci na těchto otázkách v regionálním rozsahu.

Kromě toho rovněž stojíme před otázkou energetické bezpečnosti co se týče plynovodu Nabucco. Pro Komisi je stále prioritou a budeme tento projekt nadále podporovat. Není mrtvý, jak si někteří z vás možná myslíte. Takže máme politické priority v oblasti energetiky. Mimochodem začínáme vytvářet také jakési memorandum o porozumění ohledně energie s Turkmenistánem. Již máme memorandum o porozumění s Kazachstánem a budeme se zcela jistě snažit dále budovat mosty mezi různými zeměmi Kavkazu a Střední Asie.

Někdo se mne ptal na Mongolsko. Těchto pět zemí středoasijského regionu sdílí stejnou nedávnou minulost po rozpadu Sovětského svazu a všechno to jsou samozřejmě velmi mladé národy. To znamená, že stojíme před podobnými výzvami co se týče politické a ekonomické transformace těchto společností, avšak jak víte, mongolská historie je zcela odlišná, a proto jsme do této strategie Mongolsko nezahrnuli. Nevylučujeme však pohled na jih od středoasijských zemí a uvažujeme o možnosti další spolupráce s Mongolskem. Dnes je to dosti demokratizovaná země, v níž jsme svědky velkého množství pozitivních opatření a pozitivních kroků.

Kazachstán bude skutečně předsednickou zemí OBSE v roce 2010. Ráda bych vám řekla, že jsem to vždy podporovala, vždy pod podmínkou, že Kazachstán bude nadále podnikat velké množství důležitých kroků, které je ještě zapotřebí učinit. Je zapotřebí více vykonat v oblasti svobody sdělovacích prostředků, volebního zákona a v otázce registrace politických stran, avšak tato země jde skutečně správným směrem.

Kazachstán je rovněž účastníkem Evropské politiky sousedství. Oddělujme, prosím, strategii pro Střední Asii od Evropské politiky sousedství, přestože určité prvky politiky sousedství se mohou později objevit ve zvláštní dohodě, zejména s Kazachstánem, protože víme, že Kazachstán může být prvním státem v regionu Střední Asie, který začne vyzařovat pozitivního ducha. Doufám, že ostatní jej budou následovat.

  Cem Özdemir, zpravodaj. − (DE) Paní předsedající, paní komisařko, nejprve bych chtěl poděkovat všem kolegům, kteří se zúčastnili této debaty a poděkovat také za příspěvek výborů, jež byli požádáni o stanovisko, a samozřejmě předsedkyni delegace, paní Juknevičienė. Jsem také vděčný těm, kteří předložili pozměňující návrhy. Paní Jeggleová se již zmínila o pozměňovacím návrhu o zrušení trestu smrti v Uzbekistánu, který velice vítáme. Já sám cítím však povinnost poukázat na to, že zaznamenáváme se znepokojením, že opoziční politici a novináři v zemích, které sousedí s Uzbekistánem, umírají za záhadných okolností. To by v této souvislosti mělo být také řešeno.

Zásadní otázka zní takto: jak můžeme přenést naše hodnoty, aniž bychom při tom popřeli své vlastní zájmy? To je přesně to, v čem spočívá příležitost Evropské unie, protože my jednoduše můžeme nabídnout více než závislost nebo dokonce vykořisťování těchto zemí. Jednoduchou a naléhavou otázkou je, jak můžeme zkombinovat dlouhodobou stabilitu s demokratickým vývojem. V této oblasti stále ještě existuje velký potenciál pro rozvíjení skutečného partnerství mezi středoasijskými republikami na jedné straně a Evropskou unií na straně druhé. Díváme se na nic menšího než na komplexní soubor ekonomického a demokratického rozvoje, společně s výměnou v kulturní a vědecké oblasti, který soubor však přiřazuje jednoznačnou prioritu ochraně životního prostředí a rozvoji občanské společnosti.

Dovolte mi stručně se vyjádřit k jednomu bodu, který podle mne jistě všichni znáte: ekologická katastrofa Aralského moře, která je již známa i za hranicemi tohoto regionu a která je jednou z největších ekologických katastrof na světě. Postižené země nebudou schopny tento problém vyřešit bez naší pomoci. Také zde musíme projevit naši solidaritu a zhostit se své úlohy a poskytnout pomoc.

Existují také dobré zprávy, když si vzpomeneme, že máme důležitého partnera v Turecku, které je blízkým sousedem a jako země, která si přeje vstoupit do Evropské unie, může přispět svými znalostmi ke společné tvorbě strategie.

Úspěch Evropské unie lze rovněž měřit rozsahem, v němž se jí daří vytvořit soudržnou strategii pro Střední Asii. Pokud chce být Evropská unie globálním hráčem, musí také vytvořit strategii, v jejímž rámci zformuluje své společné zájmy.

  Předsedající. − Rozprava je skončena.

Hlasování se bude konat ve středu 20. února 2008.

Písemná prohlášení (Článek 142)

  Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. – (IT) V rámci práce Delegace pro vztahy se Střední Asií, jejímž jsem členem, jsem měl možnost navštívit země v oblasti, kterou se tato zpráva zabývá.

Mohl jsem tak vidět podstatný pokrok, kterého tyto země dosáhly v mnoha oblastech, od ekologie až po sociální otázky, a to zejména díky silnému podnětu ze strany EU. Je však třeba doufat, že EU bude pokračovat ve své práci, do které se v této části světa pustila, s vědomím toho, že tyto národy jsou klíčovými spojenci v boji proti mezinárodnímu terorismu a obchodu s drogami, a že bude nadále s těmito zeměmi zintenzivňovat dialog.

Rada a Komise jsou také žádány, aby zintenzívnily své snahy poskytovat občanům větší ochranu v hlavních oblastech života společnosti a tudíž posilovat platné zákony o ženských právech a zlepšovat jejich uplatňování, dále aby pokračovaly v náročném boji proti vykořisťování dětí, aby uskutečňovaly významné reformy v oblasti vzdělávání a – vzhledem ke značnému nárůstu výskytu infekčních onemocnění v této oblasti – reformu zdravotnictví, která je v případě těchto zemí považována za hlavní prioritu.