Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2006/2271(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0462/2007

Předložené texty :

A6-0462/2007

Rozpravy :

PV 20/02/2008 - 8
CRE 20/02/2008 - 8

Hlasování :

PV 21/02/2008 - 4.1
CRE 21/02/2008 - 4.1
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2008)0060

Rozpravy
Středa, 20. února 2008 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

8. Kontrola provádění práva Společenství (rozprava)
PV
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Dalším bodem je zpráva, kterou předložila paní Frassoniová jménem Výboru pro právní záležitosti, k 23. výroční zprávě Komise o kontrole provádění práva Společenství (2005)
(2006/2271(INI)) (A6-0462/2007).

 
  
MPphoto
 
 

  Monica Frassoni, zpravodajka. − (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, provádění práva Společenství je klíčovou součástí programu „zlepšení tvorby právních předpisů“, který si vytyčila Barrosova Komise. Prozatím však bylo spíše Popelkou, ztracenou v módní vlně posuzování dopadů a snižování nákladů.

Nyní Komise přistoupila k nápravě, za což částečně vděčíme i tlaku, který na ni vyvíjel Parlament. Jedná se o postup, který byl celá léta v řadě případů spíše jakousi byrokratickou překážkou, kdy jedno porušení práva stíhalo druhé, aniž by to způsobilo velký povyk. Přesto však jde o postup zcela zásadní.

Čísla hovoří sama za sebe. K dnešnímu dni bylo zahájeno 2518 řízení pro porušení práva v nejrůznějších odvětvích, zejména však v oblasti životního prostředí a vnitřního trhu. K tomu je třeba přičíst stovky, ba tisíce peticí, které každoročně obdrží Parlament a které se často týkají konkrétních porušení práva Společenství, vůči nimž se občané cítí bezmocní, a proto se obracejí na Parlament.

Otázkou je, jaká je jejich šance na úspěch. Řízení pro porušení práva je popsáno v článcích 226 a 228 smlouvy, což neotevírá příliš mnoho prostoru pro kreativitu. Platné předpisy nás tlačí do pomalých a zmatených postupů, jejichž výsledkem je jen zřídkakdy to nejúčinnější opatření – udělení pokuty, které navíc často přichází až po velmi dlouhé době, leckdy až po desetiletích.

S tím lze ovšem leccos udělat, dokonce hodně udělat. V této souvislosti děkuji Komisi za to, že v posledních dvou letech, zvláště ve svém sdělení z loňského září, navrhla celou řadu opatření, která jsem ve své zprávě podrobila analýze a hodnocení a k nimž bych se ráda krátce vyjádřila.

Nejprve bych ale ráda poukázala na aspekt, který považuji pro tuto rozpravu za klíčový, neboť vymáhání práva může být jak velmi politickou záležitostí, tak vynikajícím nástrojem ke zlepšení důvěryhodnosti a viditelnosti orgánů Společenství.

Uvedu dva konkrétní příklady poněkud rozdílného přístupu Komise – krizi s odpady v Neapoli a dálnici Via Baltica v údolí řeky Rospudy v Polsku.

Neapolská krize s odpady byla přímým důsledkem mnohaletého opakovaného porušování prakticky všech právních předpisů Společenství o odpadech. Během minulých let bylo proti Itálii nesčetněkrát zahájeno řízení pro porušení práva a Soudní dvůr také několikrát rozhodl v neprospěch Itálie. Ovšem teprve nyní po letech, kdy se situace stala zcela nesnesitelnou a nebylo už před ní možné zavírat oči, se Komise rozhodla bouchnout pěstí do stolu. Návštěvy Komise jsou sledovány s velkým zájmem a občané, kteří hořekovali nad nezákonnými skládkami, oznamují v televizi, že posílají petice do Evropského parlamentu. A já se ptám: nešlo to všechno udělat již dříve? Opravdu jsme nemohli odlišným přístupem této situaci předejít? Ale ano, mohli!

Tak totiž postupoval komisař Dimas v případě údolí Rospudy v Polsku, které se ocitlo v ohrožení kvůli budování infrastruktury pro Via Baltica. Komisař vůbec poprvé požádal Soudní dvůr, aby vydal příkaz k pozastavení, který byl následně udělen. Jde o velmi důležitý precedens, který vysílá mimořádně jasný signál – Komise může a musí vystupovat rozhodně a důsledně vůči těm členským státům, jež dělají, jako by se nic nestalo, a musí využít všech nástrojů, které jí poskytuje demokratický systém, tedy sdělovacích prostředků a veřejného mínění.

Jednou z nejdůležitějších inovací, kterou Komise ve svém sdělení představuje, je „nová“ pracovní metoda. Dali jsme najevo silné pochybnosti o této nové pracovní metodě, která spočívá především v tom, že se stížnosti budou přímo zasílat zpět do členského státu, na nějž byla stížnost podána, aby daný problém vyřešil. Po přednesení těchto pochybností nám Komise poskytla určité přísliby, které si, jak doufám, vyslechneme i dnes, ovšem budeme tuto záležitost bedlivě sledovat a pevně doufáme, že díky transparentnosti, díky možnosti „ukázat prstem“ na konkrétní členské státy a díky spolupráci s Parlamentem dojde ve věci řízení pro porušení práva k dalšímu pokroku.

Pane předsedající, na konci rozpravy vystoupím ještě jednou a využiji zbývajících dvou minut své řečnické doby.

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič, úřadující předseda Rady. Děkuji pane předsedající, dámy a pánové.

Paní Frassoniová, jménem Rady vítám vaši zprávu k výroční zprávě Komise o kontrole provádění práva Společenství a k doplňující analýze, která se zpracovává na základě sdělení Komise nazvaného „Evropa přinášející výsledky – uplatňování práva Společenství“. Zpráva Evropského parlamentu je podle našeho názoru velice užitečným příspěvkem k naplňování společného cíle, jímž je zajištění včasného a řádného provádění práva Společenství.

Jménem Rady vítám zjištění uvedená ve zprávě paní Frassoniové, která považujeme za zcela zásadní. Zvláště souhlasíme s tím, že má-li mít právo Společenství pozitivní vliv na každodenní život občanů Evropské unie, je především nutné zajistit účinnost politik Evropské unie a dohled a kontrolu nad způsobem, jakým členské státy plní právo Společenství.

Stavíme se pozitivně k závazku Evropského parlamentu podporovat předávání osvědčených postupů mezi členskými státy. Domníváme se, že taková spolupráce by podstatně přispěla k účinnějšímu a jednotnějšímu provádění práva Společenství.

Rád bych upřesnil, že předsednictví Rady se nemůže vyjádřit k většině otázek a návrhů obsažených v této hodnotné zprávě. Jak víme, za správní provádění práva Společenství odpovídají především členské státy, které tak činí v souladu se svým ústavním pořádkem, a také Komise, jež jakožto strážkyně smluv zodpovídá za kontrolu jednotného provádění práva Společenství.

 
  
MPphoto
 
 

  Günter Verheugen, člen Komise. − (DE) Pane předsedající, pane předsedo Rady, dámy a pánové, Komise je vděčná za příležitost projednat dnes tuto významnou problematiku s Evropským parlamentem a já sám jsem vděčný za zprávu a vystoupení paní Frassoniové, které obsahují mnoho cenných podnětů. Mohu vás ujistit, paní Frassoniová, že Komise přijímá vaše názory s největší vážností.

Evropská unie je jediným společenstvím na světě, které je vystavěné na zásadách právního státu. Pouze právo dokáže zaručit svobody, na něž mají občané nárok, a pouze právo dokáže tvarovat tržní hospodářství tak, aby přinášelo prospěch všem.

Evropská komise je strážkyní smluv. Jejím úkolem je zajistit, že se právo Společenství provádí všude a správně. I sebelepší zákon je k ničemu, existuje-li pouze na papíře. Jedním z nejdůležitějších úkolů všech výborů tedy je postarat se o to, že naše právo nebude jen souborem prázdných slov.

K tomu máme dvojí mocnou zbraň – řízení pro porušení smlouvy a Evropský soudní dvůr. Tuto zbraň musíme použít tehdy, není-li jiná cesta jak napravit porušování práva. Tato zbraň však není samoúčelná a její nadbytečné používání by ji naopak mohlo otupit.

Komise si nemyslí, že by počet řízení pro porušení smlouvy byl měřítkem vážnosti a rozhodnosti, s níž přistupuje ke kontrole dodržování práva Společenství. Komise je toho názoru, že důležitější je spíše hledání řešení zjištěných problémů. Tím správným měřítkem je pak počet problémů s prováděním práva Společenství, které se podařilo odstranit, a rychlost, s níž jsme tak učinili.

Podívali jsme se kritickým okem na svůj způsob práce a dospěli jsme k následujícím závěrům: jakmile se zjistí nějaký problém, musí se vyřešit rychle a účinně. Občané a podnikatelé mají právo na rychlou odpověď. Z těchto důvodů, paní Frassoniová, budu Komisi informovat o situaci s odpadky v oblasti Kampánie a tímto tématem se budeme dále zabývat. Plně souhlasím s tím, že je-li právo Společenství nestydatě porušováno, musíme jednat přísně, rychle a rozhodně.

V zásadě dáváme přednost partnerskému přístupu před konfrontačním. Komise by proto byla ráda, kdyby tyto otázky byly transparentnější a častěji se o nich vedl dialog. Chceme rovněž stanovit jasné priority – nejprve rychle vyřešit důležité problémy a nedělat z komára velblouda. Musíme také zajistit dostupnost potřebných zdrojů.

Dovolte mi v tomto okamžiku jednu poznámku. Pokud se při provádění práva Společenství v určité oblasti množí problémy, možná je to tím, že právo samotné je nejasné nebo rozporuplné. Neměli bychom automaticky předpokládat, že jde o projev zlé vůle členských států.

Na základě těchto úvah jsme podnikli řadu kroků a rád bych jasně uvedl, že i nadále budeme využívat řízení pro porušení smlouvy a budeme jej zahajovat hned, jak dostaneme do rukou potřebné informace. Navrhujeme ale nový způsob práce, který by měl napomoci rychlejšímu získávání potřebných informací.

Základem této metody je zlepšení spolupráce s členskými státy ještě před tím, než oficiálně zahájíme řízení. Výjimkou je situace, a to je velmi důležité, paní Frassoniová, v níž bude od samého počátku zcela zjevné, že smlouva byla se vší pravděpodobností porušena. V takovém případě nebudeme nejprve jednat s dotyčným členským státem, nýbrž přistoupíme rovnou k činům.

Nejde o úplně nový proces, ale spíše předběžný postup, v němž požadujeme určitá doplnění, tak aby se rychleji dospělo k řešení a nemuselo se zahajovat řízení pro porušení smlouvy.

Na veškeré dotazy a stížnosti poskytujeme přímou a rychlou odpověď a v případě, že k tomu opravňují zjištěné skutečnosti, můžeme zahájit řízení pro porušení smlouvy. To znamená, že každé podání je evidováno a zpracováno. Pokud se jedná o podání stížnosti, nebo lze-li jej takto chápat, přistupuje se k němu jako ke stížnosti a Komise podniká patřičné kroky.

V současnosti tuto novou pracovní metodu zkoušíme v pilotní fázi. Patnáct členských států se zapojilo do pilotního projektu, který byl navržen tak, aby nová metoda skutečně vedla k pokroku. Budeme pochopitelně Parlament informovat o výsledcích pilotní fáze a jakékoli další kroky s ním projednáme.

Tak jako tak dokážeme již nyní nalézt řešení u 90 % všech problémů, které nám jsou předneseny, aniž bychom se museli obracet na Soudní dvůr. Souhlasíme ovšem s vámi v tom, že bychom řešení měli nacházet rychleji. K tomu by měl přispět přechod na měsíční cyklus přijímání rozhodnutí, který byl spuštěn v lednu. To povede k rychlejšímu a účinnějšímu provádění řízení pro porušení smlouvy.

Pochopitelně usilujeme o to, aby byl celý proces co nejtransparentnější, zároveň však musíme v potřebné míře respektovat důvěrnou povahu údajů, jak to ostatně vyžaduje Evropský soudní dvůr. Veřejnost bude mít on-line přístup k pravidelně aktualizovaným přehledům všech řízení pro porušení smlouvy, která právě Soudní dvůr projednává.

V zájmu transparentnosti a právní jistoty potřebujeme také vědět, jak členské státy provádějí právo Společenství ve svém vnitrostátním kontextu. K tomu se budou využívat srovnávací tabulky (k čemuž vyzvala i zpráva), které jasně doloží stav provádění v jednotlivých členských státech.

Dámy a pánové, věřím, že náš cíl je totožný. Chceme takové právo Společenství, jemuž budou moci občané EU plně důvěřovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Diana Wallis, navrhovatelka stanoviska Petičního výboru. − Pane předsedající, v jedné minutě, která byla přidělena mému vystoupení jménem Petičního výboru, bych ráda učinila tři věci. Zaprvé, chci poděkovat paní Frassoniové za spolupráci na této výroční zprávě, ale především chci prokázat důležitost Petičního výboru v kontrolním a prováděcím procesu.

Tuto důležitost myslím nakonec uznala i Komise. Chci za to komisaři poděkovat, protože při kontrole a provádění by mezi oběma orgány opravdu mělo fungovat partnerství, jehož součástí by měl být především Petiční výbor, který je skutečnýma očima a ušima nás zákonodárců, když se na nás občané obracejí s konkrétními problémy, jimž čelí.

Aby toho však občané byli schopni, je zapotřebí zajistit to, co bude předmětem mé druhé poznámky. Pane komisaři, zmínil jste, že naše právo musí být právem živoucím. Má-li tomu tak být, musí být srozumitelné a pochopitelné pro občany. Vedla jsem dlouhý dialog s vaší kolegyní paní Wallströmovou o přehledech, které by zlepšily srozumitelnost práva pro běžné občany. Paní Wallströmová nám mnohokrát přislíbila, že takovéto přehledy budou doplňkem všech legislativních nástrojů. Na skutečné zavedení tohoto principu ovšem stále čekáme.

Konečně, Petiční výbor – a to je poznámka na adresu kolegů poslanců – by měl získat význačnější postavení a více zdrojů přímo uvnitř Parlamentu. Není to jen výbor, který se do všeho plete. Má velkou zásluhu na spolupráci s našimi občany v oblasti provádění práva.

 
  
MPphoto
 
 

  Marie Panayotopoulos-Cassiotou, jménem skupiny PPE-DE. – (EL) Pane komisaři, máte plnou pravdu v tom, že právní stát je základem EU. Správně jste poukázal na to, že právo Společenství je cestou, jak naplnit cíle vytyčené ve smlouvách o EU, jakož i ztělesněním zájmů evropských občanů, kteří mají nárok vyžadovat provádění tohoto práva.

Právní předpisy jsou stále objemnější, širší a složitější. My, poslanci Evropského parlamentu za Evropskou lidovou stranu, chceme dát najevo svou spokojenost – Komise svou 23. výroční zprávou o kontrole provádění práva Společenství a oznámením výsledků dosahovaných v Evropě dokazuje svou snahu být opatrovnicí smluv a zajistit provádění právních předpisů.

Zcela správně jste uvedl, že chceme srovnávací tabulky, o nichž dnes rozhodla Rada. Při přípravě zprávy paní Frassoniové s vámi zpravodajka úzce spolupracovala; k této zprávě jsme také absolvovali zajímavé slyšení v Parlamentu. Dovolte mi říci, že rovněž chceme, aby se Parlament podílel na kontrolním postupu a byl informován o vašich činnostech. Chceme, abyste se dostavoval na zasedání našich výborů stejně, jako to činíte v případě Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. Také bychom se rádi seznámili s vaší zprávou o pokroku.

Rozhodně si přejeme, abyste přihlížel k peticím, jež dostáváme, jak jste uvedl ve své zprávě. Chceme také zdůraznit, že byste měl zajistit, aby vnitrostátní soudy potvrzovaly naše rozhodnutí o imunitách.

Provádění práva Společenství dává evropským občanům naději, že se posílí demokracie, právo a pořádek a že jim úřady EU budou více nablízku. Dnes, po usnesení o nové reformované Lisabonské smlouvě, si všichni přejeme, aby EU čekala lepší budoucnost.

 
  
MPphoto
 
 

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, jménem skupiny PSE. – (PL) Pane předsedající, cílem práva Společenství je mimo jiné naplňovat různé politické strategie EU. Provádění těchto právních předpisů by mělo být prioritou všech členských států, tak aby i díky kontrole a sledování zajišťovaným Komisí byly zaručeny kýžené pozitivní účinky tohoto práva ve prospěch evropských občanů.

V minulých letech celkový počet řízení, zahájených Komisí kvůli porušení právních předpisů, neustále rostl, až se v roce 2005 přiblížil 2700 případům. Přestože se EU rozšířila o 10 nových států, v letech následujících po rozšíření nedošlo k celkovému nárůstu počtu případů porušení práva. Existuje však riziko, že je to způsobeno spíše chybějící evidenci stížností nebo správními nedostatky v orgánech, které za posuzování porušení práva zodpovídají.

Tato zpráva si zasluhuje chválu především za to, že obsahuje podrobné studie o případech porušení práva zjištěných díky peticím jakož i informace o připravenosti jednotlivých generálních ředitelství k širší spolupráci v těchto otázkách. Také bychom měli přivítat obsáhlé sdělení Komise nazvané „Evropa přinášející výsledky – uplatňování práva Společenství“. Komise by se však měla více soustředit na otázku finančních prostředků vyhrazených pro posuzování případů porušování práva, na délku řízení pro porušení práva, na omezené využívání článku 228 smlouvy a na vyhodnocení používání prioritních kritérií.

Navržená nová pracovní metoda, zaváděná v roce 2008 jako pilotní projekt se zapojením několika členských států, si stanovila za cíl vést stávající řízení účinněji, za což si zasluhuje uznání. Znepokojuje nás ale jedna fáze postupu, konkrétně zasílání případu dotčenému členskému státu, který přitom nese největší vinu na nesprávném provádění práva Společenství; mohlo by totiž dojít k oslabení úlohy Komise jakožto strážkyně smluv.

Nově vznikající právo Společenství by mělo řešit obtíže občanů, tak aby bylo možné rychle nalézt odpovědi na jejich otázky a stížnosti, díky čemuž občané snáze pochopí a uplatní svá práva. Zároveň je třeba účinně snižovat počet řízení pro porušení práva. Na závěr bych chtěla paní Frassoniové upřímně poblahopřát k velmi dobře připravenému dokumentu.

 
  
MPphoto
 
 

  Diana Wallis, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedající, ráda bych se soustředila na naše tři orgány a zdůraznila, jak moc je důležité, aby každý z těchto orgánů sehrával svou úlohu v procesu provádění a kontroly.

Dnes se zde zabýváme zprávou Komise. Ta samozřejmě nese hlavní odpovědnost za provádění a vymáhání práva a my jí při tom rozhodně nechceme šlapat na paty. Komise ale může očekávat, že v budoucnu budeme její práci sledovat mnohem pozorněji.

Jsme potěšeni, že se přihlédlo k ponaučením, jež jsme vyvodili ve své zprávě o krachu společnosti Equitable Life. Přichází však nová doba a spolu s ní možná nové nápady, a proto je třeba zachovávat velkou opatrnost.

Nejprve se podívejme na Radu – stále čekáme na schválení (a jsem ráda, že se o tom komisař zmínil) konceptu srovnávacích tabulek pro veškeré právní předpisy, aby každý mohl přesně zjistit, co se děje v jednotlivých členských státech a jak jsou konkrétní právní předpisy provedeny.

Pilotní projekt je skvělý nápad. Všechno to vypadá hezky a uvidíme, jak to bude fungovat. Ale – a zde přicházím k onomu „ale“ – vzbuzuje ve mně lehkou skepsi fakt, že se k tomuto projektu přihlásilo tolik členských států. Doufám, že jej nevnímají jako snazší cestu a že Komise je z takového případného omylu rychle vyvede.

Závěrem se dostávám přímo k našemu Parlamentu. Po přijetí Lisabonské smlouvy musíme pochopitelně sehrávat mnohem větší úlohu v kontrolním procesu. Nelze očekávat, že naše role skončí tím, že schválíme určitý právní předpis. Naše výbory se budou muset mnohem více zaměřit na kontrolu. Již nyní se zpracovává pár zpráv o provádění, napříště jich však bude více, a my se musíme spolu s ostatními orgány zhostit své zodpovědnosti.

A ještě jedna douška na závěr – avšak velmi důležitá: musíme se soustředit i na vzdělávání soudců působících u vnitrostátních soudů, aby i oni věděli, jak správně provádět právo Společenství.

 
  
MPphoto
 
 

  Alyn Smith, jménem skupiny Verts/ALE. – Pane předsedající, blahopřeji své kolegyni a místopředsedkyni naší politické skupiny, paní Frassoniové, za dobře načasovanou a pečlivě zpracovanou zprávu. Také bych chtěl podpořit komentář paní Wallisové, s nímž bezvýhradně souhlasím.

Schvalování právních předpisů máme v náplni práce, vymáhání práva je ale významné pro naše občany; pokud se nedaří právo vymáhat, vypadáme upřímně řečeno jako hlupáci. Blahopřeji Komisi k mnoha velmi pozitivním krokům. Parlament musí ale této problematice věnovat mnohem větší pozornost, neboť přinejmenším ve Skotsku přetrvává pocit, že pro každou zemi platí jiné právní předpisy. Moc dobře vím, že Komise nemůže za všechno, ale chceme-li být opravdu jednotnou Evropou, musíme každý dobře zvládnout svou roli.

Vzhledem k tomu, že jsem blahopřál své kolegyni ze skupiny, jsem také potěšen, že se komisař chystá vzít v úvahu řadu jejích podnětů. Rád bych k nim přidal ještě jeden, dotýkající se především právních předpisů v oblasti životního prostředí, u nichž dochází k mnoha sporům. Hodnotné cíle jednotlivých právních předpisů se často dostávají do vzájemného střetu, což si při jejich přípravě musíme ohlídat. Místní úřady nemají příliš mnoho vodítek k postupu v případě, že se tyto často hodnotné cíle ocitnou ve vzájemném střetu. Bylo nám přislíbeno, že tato otázka bude přezkoumána v rámci energetického balíčku, a byl bych velmi rád, kdyby nás komisař mohl o tomto procesu informovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Bert Doorn (PPE-DE). (NL) Pane předsedající, také já bych chtěl paní Frassoniovou za její zprávu pochválit. Již vzniklo několik zpráv o provádění, které mají jeden jasný společný rys. Je totiž třeba věnovat provádění větší pozornost, a to i na straně Evropského parlamentu. Pomůckou nám jsou zprávy o provádění. Já sám budu v červenci předkládat zprávu o provádění osmé směrnice o dohledu nad účetními. Je dobře, že se Parlament vážně zabývá i prováděním právních předpisů v členských státech.

Rád bych se v této souvislosti soustředil na problematiku dozorčích orgánů. Hovoříme o provádění práva orgány členských států a o soudech, které právo používají. V řadě členských států ale fungují i nezávislé dozorčí orgány, které používají a zpracovávají právní předpisy. V praxi pak vznikají mezi jednotlivými členskými státy i mezi dozorčími orgány velké rozdíly. Podnikům s mezinárodní působností v několika členských státech se stále častěji stává, že různé dozorčí orgány různých členských států na ně kladou odlišné požadavky. To je velmi nepříjemná situace, která znemožňuje fungování vnitřního trhu.

Chtěl bych pohovořit ještě o jedné otázce. Nemůžeme se totiž vyhnout dalšímu přezkumu legislativních nástrojů používaných v Evropě. Dosud jsme se při harmonizaci uchylovali především ke směrnicím. Komisař Verheugen již při několika příležitostech uvedl, že v budoucnu by bylo rozumné využívat u právních předpisů o vnitřním trhu spíše formu nařízení, neboť tak by se vyloučily nejrůznější obtíže, jako je například účelový výběr („cherry-picking“) a přizpůsobování předpisů („gold-plating“) při provádění směrnic. Vím, že také národní parlamenty, zvláště nizozemský, si pomalu ale jistě začínají uvědomovat, že přizpůsobování předpisů a účelový výběr při provádění může být na škodu fungování vnitřního trhu i tuzemského hospodářství. Tím spíše bychom v případech, u nichž je to možné, měli přejít od směrnic k nařízením.

 
  
MPphoto
 
 

  Manuel Medina Ortega (PSE).(ES) Pane předsedající, uvědomujeme si význam vašeho úkolu kontrolovat provádění práva Společenství. Jedná se o vztahy mezi nadnárodním orgánem a vládami členských států. Vlády členských států jsou silné subjekty s mnoha pravomocemi, jsou veřejnými orgány. Komise je obvykle strážkyní práva EU a pro občany je jedinou zárukou, že zákon (protože právo Společenství je zákonem) bude prováděn správně.

Zpráva paní Frassoniové je zaměřena na posílení toho, co bych nazval páteří Komise, tak aby si Komise uvědomila význam svého úkolu a aby v okamžiku pravdy, i když si přejeme nejprve jednat s vládami o vzniklých potížích, Komise jednala v souladu s očekáváními občanů a pevně a rázně zajistila provádění práva Společenství.

Je znepokojující, že po rozšíření vzniká dojem, že Komise používá na nové členské státy shovívavější kritéria než na staré členské státy. To by mohlo mít špatný vliv na konsolidaci Evropské unie a na renomé samotné Evropské unie v dotčených členských státech. Sledoval jsem mnoho řízení pro porušení práva vedených Komisí a mohu Komisi ujistit, že její zásah je vzpruhou nejen pro občany, ale i pro veřejné orgány.

Jinými slovy domnívám se, že zpráva Evropského parlamentu, návrh předložený paní Frassoniovou i stanovisko paní Wallisové se snaží o posílení Komise, aby Komise neměla pocit, že je vůči vládám osamocená a bezbranná. Evropský parlament naopak posílí její úlohu sledování a kontroly provádění práva Společenství.

 
  
MPphoto
 
 

  Margrete Auken (Verts/ALE).(DA) Pane předsedající, evropští občané mají pro právní předpisy Společenství rozhodující význam. Nejsou pouhými oběťmi porušování práva jako například v Neapoli. Často sehrávají klíčovou úlohu v ekologických otázkách. Jako hlídací psi střeží řádné provádění právních předpisů ve všech koutech Evropy a leckdy jsou jediní, kdo tak činí. Proto by EU měla občany také podporovat tím, že jim přiřkne silné postavení. Upozorní-li občané na porušení práva Společenství, musí být jejich stížnostem věnována vážnost a úcta. Upřímně doufám, že nejde o snahu Komise učinit přítrž mnoha stížnostem, protože to by bylo špatné rozhodnutí. Ráda bych proto poděkovala paní Frassoniové, že na toto riziko poukázala. Její výborná zpráva bude představovat důležitý obecný krok správným směrem. Občané EU získají díky Lisabonské smlouvě silnější postavení, aby se však nejednalo jen o krásná slova, musí být jejich podněty EU brány vážně.

 
  
MPphoto
 
 

  Tadeusz Zwiefka (PPE-DE).(PL) Pane předsedající, také já bych rád poblahopřál paní Frassoniové ke skvěle připravené zprávě. Rovněž chci vyjádřit své potěšení nad tím, že podle statistik předložených Evropskou komisí o počtu řízení pro porušení práva EU nemělo přistoupení 10 nových členských států vliv na počet zjištěných případů. Statistiky ale neposkytují úplný obrázek. Jedním z nejdůležitějších mechanismů, které umožňují ověřit skutečný stav provádění evropského práva, je systém předběžných otázek, díky nimž mohou vnitrostátní soudy zajistit jednotný výklad provádění evropského práva ve všech členských státech. Hlavním problémem tohoto postupu je doba, jakou trvá poskytnutí odpovědi Soudním dvorem, která je stále příliš dlouhá (kolem 20 měsíců). Největší vliv na to má čas vynaložený na překlady, jejichž vyhotovení trvá přibližně devět měsíců. Je znepokojivé, že v řadě národních parlamentů jsou slyšet hlasy volající po stanovení rozpočtového stropu právě pro písemné překlady.

Doporučení Evropské komise určená členským státům a kandidátským zemím vycházejí z předpokladu, že právo EU bude účinně zavedeno, jakmile bude dostatek vhodně kvalifikovaných zaměstnanců a finančních prostředků. S tímto názorem se nemohu zcela ztotožnit. Počet zaměstnanců a objem volných finančních prostředků není tím správným měřítkem. Je také zapotřebí rozhodnosti a angažovanosti ve věcech zavádění evropského práva. Mají-li členské státy a kandidátské země řádně provést své úkoly, je třeba naplnit tři předpoklady – znalosti, schopnosti a připravenost. První z těchto tří předpokladů, znalost, dnes není žádným problémem. Druhý předpoklad – schopnost zavádět výdobytky Společenství – závisí na poskytnutí dostatečných prostředků a náboru dalších zaměstnanců. Na tento konkrétní aspekt Komise v současnosti klade největší důraz. Nejvíce se podceňuje třetí předpoklad – připravenost těch, jejichž úkolem je zavést a provádět evropské právo.

Připravenost k provádění práva Společenství v praxi závisí na orgánech a na systému řízení, pobídek a restrikcí. Pro úspěch či selhání při zavádění práva EU je nakonec rozhodující konkrétní institucionální model. Znalosti a peníze nejsou všechno. Musí být vidět i dobrá vůle k činu.

 
  
MPphoto
 
 

  Reinhard Rack (PPE-DE).(DE) Pane předsedající, pane místopředsedo, ve svém úvodu jste poukázal na to, že Komise nechce postupovat zaslepeně a unáhleně, ale spíše hodlá jednáním s členskými státy zjistit, co by se dalo dělat. Ani uvnitř Komise, která je přece jen orgánem pracujícím v kolegiu, nepanuje vždy na některé otázky jasný a jednotný názor.

V odvětví dopravy vidím téma, které bude v nadcházejících letech stále problematičtější pravděpodobně i pro Komisi. Jedná se o myšlenku, že by peníze měly být přesměrovány k těm druhům dopravy, které jsou ohleduplnější vůči životnímu prostředí, a to metodou křížových dotací z prostředků získaných v oblasti méně ohleduplné k životnímu prostředí – mýtné, parkovací poplatky atd. To je v podstatě dotace. Jednalo se o této otázce a jaký je současný stav?

 
  
MPphoto
 
 

  Katalin Lévai (PSE). – (HU) Děkuji, pane předsedající. Jak již řeklo několik řečníků přede mnou, úspěšné dosažení cílů zakotvených ve smlouvách a v právních předpisech závisí na tom, jak účinně budou členské státy provádět právo Společenství a jak jej převedou do svého vnitrostátního řádu.

Pokud se jim nepodaří řádně provádět právní předpisy a vymáhat jejich uplatňování nebo pokud nebudou schopny zcela naplnit jejich účel, objeví se problémy. V posledních letech se plnění právních předpisů zlepšilo a stav dodržování práva v deseti nových členských státech je podle mého názoru dobrý. Doufám, že to není jen proto, že je Komise k nám, novým členským státům, shovívavější, ale také proto, že se vytrvale snažíme dodržovat kritéria a naplňovat očekávání.

Nezabloudit v byrokratické džungli je bohužel stále dosti obtížné; známe objem všech legislativních opatření a provádění těchto opatření do národního a regionálního práva je často mimořádně časově náročné. Zjednodušení byrokratického jazyka a četnější využívání posouzení dopadů by bylo velmi prospěšné, stejně jako co možná největší zkrácení řízení pro porušení práva. Děkuji.

 
  
MPphoto
 
 

  Wiesław Stefan Kuc (UEN).(PL) Pane předsedající, provádění práva Společenství v jednotlivých členských státech patří mezi základní principy Evropské unie. Cílem mnoha činností proto je kontrolovat toto provádění a odstranit případné odchylky. Kontrola jednotlivých států a zveřejňování výsledků kontrol by občanům umožnilo sehrávat určitou úlohu v zavádění práva EU do členských států.

Zatím však kupříkladu Polsko nadále uplatňuje vnitrostátní přístup k dani z přidané hodnoty, DPH, navzdory šesté směrnici a rozhodnutím Soudního dvora. Totéž platí pro dvojí zdanění příjmů. Jsou známy případy, kdy na vozidla zakoupená polskými občany v zemích EU bylo uvaleno clo v rozporu s rozhodnutími Soudního dvora, a dochází také k prodlení s vracením chybně vypočtených a odvedených poplatků.

Zvláště podivné je to, že naši občané mohou být roky drženi ve vazbě, aniž by byl vynesen rozsudek. Polští občané netrpělivě čekají na reakci Evropské komise na uvedené případy a na zastavení nezákonných postupů naší vlády.

Na závěr bych rád upřímně poblahopřál paní Frassoniové; je jen škoda, že tato zpráva se týká spíše vzdálené minulosti – bylo by hezčí, kdyby se týkala roku 2007.

 
  
MPphoto
 
 

  Jens-Peter Bonde (IND/DEM).(DA) Pane předsedající, projednávání ve výborech je studií toho, jak se omezuje demokracie, aniž by si toho voliči všimli. Zaprvé, moc se přenáší od voličů a zástupců vybraných ve všeobecných volbách k vládním úředníkům a lobbistům ukrytým za zavřenými dveřmi v Bruselu. Hlasování podléhá složitým pravidlům, která si nikdo nepamatuje, žádný novinář o nich nedokáže psát a žádný autor učebnic je neumí vysvětlit. Podstatou toho všeho prostě je, že rozhodovat budou nikým nevolení komisaři, ledaže by se proti Komisi postavila kvalifikovaná většina. Zákonodárná moc se mění na moc výkonnou, transparentní právní předpisy se mění na tajuplné vyhlášky a většinová demokracie se mění na menšinovou vládu. Nejedná se sice o absolutistickou autokracii, dochází však ke směřování k ní, navíc s nádechem Mussoliniho představ o společenském uspořádání.

Díky nové interinstitucionální dohodě může Parlament věc vrátit zpět k projednání, avšak pouze za předpokladu, že se levice a pravice v Parlamentu domluví a podaří se pro to získat absolutní většinu poslanců. Skoncujme s nánosy autokracie a vládněme důvtipně a ve prospěch všech! Zavádějme demokracii do všech právních předpisů! Základním principem by mělo být to, že za každým právním předpisem bude stát většina zástupců zvolených ve všeobecných volbách, ať už do národních parlamentů nebo sem do Evropského parlamentu! Tvorba právních předpisů vládními úředníky a lobbisty by se měla stát minulostí, navzdory tomu je však zakotvena do Lisabonské smlouvy. To je další dobrý důvod pro to, aby smlouva podléhala schválení v referendu.

 
  
MPphoto
 
 

  Janez Lenarčič, úřadující předseda Rady. Jménem předsednictví bych ve svém závěrečném vystoupení rád zdůraznil, že si předsednictví uvědomuje, jak důležitá je účinná kontrola provádění práva Společenství pro to, aby zákony platily pro všechny a aby byly zachovány obecné právní zásady, díky nimž Společenství funguje.

Především je však důležitá pro zajištění právní jistoty evropských občanů. Nesmíme zapomínat, že sehrávají významnou úlohu v provádění práva Společenství. Tato úloha se projevuje také množstvím stížností na porušení práva Společenství, jež podávají právě občané.

V rozpravě, kterou jsem sledoval velmi pozorně, se několik poslanců podivilo nad tím, že se počet případů porušení práva, alespoň těch zjištěných, po rozšíření Evropské unie nezvýšil. Několik řečníků dalo najevo podezření, že Komise není na takzvané nové členské státy tolik přísná.

Musím podtrhnout, že předsednictví nemá žádný důvod nebo důkaz, který by je přiměl těmto podezřením uvěřit. Mohu ovšem nabídnout alespoň jedno možné vysvětlení. Je třeba si uvědomit, že takzvané nové členské státy přistoupily k Unii po mnohaletém intenzivním provádění práva Společenství do svých vnitrostátních právních řádů, a proto je pro ně jednodušší pokračovat v tomto procesu i na nižší úrovni. To jen na okraj k podezření, že Komise neměří všem členským státům stejným metrem, možná by se k tomu však měl vyjádřit i komisař.

Na závěr chci zdůraznit, že předsednictví přikládá velký význam společné zodpovědnosti a cílům definovaným v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů. Nakonec bych rád povzbudil všechny orgány a členské státy k tomu, aby plnily své povinnosti při provádění a používání práva Společenství.

 
  
MPphoto
 
 

  Günter Verheugen, člen Komise. − (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, již jsem dnes řekl, že na dnešní rozpravu navážeme další prací a chci ještě jednou zdůraznit, že pana Junga budu informovat o obsahu této rozpravy a o příspěvcích Parlamentu a že také předložím návrhy, neboť v rozpravě zaznělo několik zásadních námětů, kterým by se Komise měla se vší vážností věnovat.

Dovolte mi učinit ještě jeden komentář vycházející z právní filosofie – společenství národů může v právním státě existovat pouze na základě vzájemné důvěry. Bude fungovat jedině tehdy, když si jeho členové mohou navzájem věřit. Proto musejí být v ústavním státě soudní řízení veřejná a proto také plně souhlasím s tím, co řekla paní Wallisová. Informovanost je životně důležitá a transparentnost je povinností.

Při provádění a výkladu práva nelze provádět jakousi politiku utajení. Vše se musí dít otevřeně a veřejně. To si každopádně odnáším z této rozpravy, i když jsem o tom byl přesvědčen odjakživa. Souhlasím s tím, co říkala paní Wallisová o úloze Petičního výboru. Jako její zákazník, mohu-li to tak říci, bez okolků připouštím, že to někdy vyžaduje mnoho práce a úsilí, ale občané od nás právem očekávají, že toto úsilí vyvineme. Krom toho se z petic můžeme poučit o tom, jak naši občané vnímají naše právní předpisy a politiky.

Paní Frassoniová, komisařka Wallströmová již přislíbila, že v budoucnu vytvoří souhrn pro občany. Komise už k tomu přijala i formální usnesení, takže souhrn vznikne a já jsem si celkem jist, že znáte způsoby a prostředky, jak si to ohlídat. Rozhodnutí bylo přijato a souhrn vznikne.

Mnoho poslanců se zamyslelo nad novými členskými státy a nad tím, jak je možné, že po nárůstu počtu členů nedošlo zároveň k nárůstu žalob na porušení smluv.

Komise má na tuto otázku velmi jasný názor, a sice že pro to existují dva důvody: zaprvé – a to mě trochu uvádí do rozpaků, protože bych měl říci, že prvním důvodem je dobrá práce předchozího komisaře pro rozšíření – je to skutečnost, že nové členské státy se tak skvěle připravily na acquis, že v okamžiku přistoupení splňovaly požadavky lépe než staré členské státy. To mohu jen potvrdit. Je to úplná pravda. Nikdy bychom neuzavřeli smlouvy o přistoupení, kdyby nebylo acquis splněno.

Druhý důvod je spíše praktičtější povahy – občané nových členských států se teprve musí postupně naučit, že mohou podávat stížnosti a jak na to. Proto očekávám, že se počet stížností zvýší.

Pan Smith uvedl, že právo musí být také přímočaré a použitelné, zvláště pak právní předpisy v oblasti životního prostředí. Jak víme, Komise chce do konce příštího roku přezkoumat celé právo Společenství a zjistit, kde a jak jej lze zjednodušit. Před několika dny jsme při představování pokroku v projektu lepší tvorby právních předpisů přislíbili, že celý proces bude skutečně dokončen do konce příštího roku.

Pane Medino, nemusíte se obávat, že by Komise zametala stížnosti pod koberec. Díky své více než osmileté zkušenosti s členstvím v Komisi vás mohu ujistit, že se mnohem častěji stává, že musím brzdit nadšení příliš pilných útvarů Komise, než že bych je musel tlačit k použití těžkých zbraní v podobě řízení pro porušení smlouvy. Mnohem častěji jim musím říkat: „Klid, zpomalte, nejprve si s nimi promluvte a zjistěte, zda se celá věc nedá smírně vyřešit.“ V podstatě nehrozí, že by útvary Komise něco zametly pod koberec. Jsem si jist, že se to neděje.

Nyní k otázce pana Racka: veškerá rozhodnutí o případech porušení smluv, ať už se jedná o zahájení řízení, jeho ukončení nebo jakýkoli individuální krok v jeho průběhu, podléhají formálnímu rozhodnutí kolegia komisařů. Takto to funguje. Nejsem schopen na tomto místě ihned zodpovědět váš dotaz na konkrétní problematiku křížových dotací, ale zajistím, abyste do konce týdne obdržel odpověď.

Co se týče připomínek pana Kuce k délce vazby před zahájením soudního líčení, musím uznat, že taková situace by opravdu byla skandální, nespadá to však do jurisdikce Evropské unie. Pro takové případy je příslušný Evropský soud pro lidská práva.

Dámy a pánové, děkuji za všechny návrhy a konstruktivní atmosféru této rozpravy. Jsem si celkem jist, že před konáním rozpravy v příštím roce učiníme další pokrok.

 
  
MPphoto
 
 

  Monica Frassoni, zpravodajka. − (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, ráda bych poděkovala kolegům poslancům, komisaři a předsednictví za účast v této diskusi, která tím však, jak řekl komisař Verheugen, nekončí.

V rychlosti jen pár bodů. Chci se vyjádřit k otázce definování priorit, o níž hovořil komisař Verheugen. Myslím, že by to mohlo představovat jisté riziko, dosud se to však nikdy pořádně nedělalo. Vždycky jsem se dívala spíše skepticky na možnost opravdu definovat priority. Mimochodem, pokud se skutečně chcete vydat touto cestou, proč nepodstoupíte riziko transparentnosti a proč třeba nevedete o těchto prioritách diskusi? Jinak by mohlo vyvstat podezření, že určité priority byly zvoleny jen proto, že se chcete zbavit nepříjemných případů porušení práva. To by myslím nebylo vůbec dobré.

Moje druhá připomínka se týká toho, že i když Komise popírá, že by potřebovala další, především lidské zdroje pro zpracování případů porušení práva, ve skutečnosti se prakticky na všech svých setkáních s vašimi kolegy z Komise dozvídám, že nemají dostatek zdrojů a dostatek lidí, aby se těmito případy mohli zabývat.

V rozpravě se probírala otázka počtu případů porušení práva v nových členských státech a to, co řekl komisař a úřadující předseda, je nejspíše pravda. Měli bychom si však také uvědomit, že například pro otázky životního prostředí jsou vyčleněni pouze dva, možná tři úředníci, kteří mají na starost všech deset nových členských států, takže v tomto případě jednoznačně čelíme nedostatku lidských zdrojů.

Závěrem ještě otázka úlohy Parlamentu. Vedeme interní diskusi o různých cestách, jak zefektivnit naši úlohu spolutvůrce právních předpisů tím, že budeme sledovat provádění námi schválených směrnic. Domnívám se, že musíme bezpodmínečně učinit dvě věci. Zaprvé nutně musíme politickým rozhodnutím posílit úlohu Petičního výboru, který je slovy paní Wallisové naším oknem do světa. Zadruhé bychom měli důsledně pořádat zasedání o provádění právních předpisů, což ovšem vyžaduje otevřenou spolupráci Komise. Pokud totiž pořádáme zasedání o provádění směrnic, na nichž přítomný zástupce Komise ani nepromluví nebo uvádí jen nepříliš zajímavé informace (možná proto, že nemůže říci to, co přitom opravdu chceme vědět), pak celá tato práce postrádá smysl.

Každopádně vám děkuji a určitě se k tomuto tématu ještě vrátíme.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Rozprava je uzavřena.

Hlasování se bude konat zítra v poledne.

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí