Předsedající. − Dalším bodem jsou prohlášení Rady Komise ohledně sedmého zasedání Rady OSN pro lidská práva.
Janez Lenarčič, předseda Rady. − Je mi potěšením, že mi bylo umožněno hovořit s vámi o Radě pro lidská práva.
Zařazením tohoto bodu do programu plenárního zasedání Evropský parlament potvrdil význam, který Evropa jako celek přikládá Radě pro lidská práva. Je to ústřední, celosvětový orgán na ochranu lidských práv. Evropská unie je rozhodným zastáncem účinné Rady pro lidská práva. Pracovali jsme velmi tvrdě na tom, aby bylo zajištěno, že ve své konečné podobě poskytne pevný základ pro rychlou a účinnou reakci na nejzávažnější případy porušování lidských práv.
Jak víme, v prosinci minulého roku byl přijat konečný institucionální balíček pro Radu pro lidská práva a nyní je čas, aby Rada byla plně funkční. Šesté zasedání Rady, které se uskutečnilo v září a prosinci loňského roku, přineslo mnoho důležitých výsledků, které zde nebudu vypočítávat. Naším cílem je pokračovat v této práci na sedmém a osmém pracovním zasedání.
Sedmé zasedání se bude konat příští měsíc a budeme mít hodně práce. Spolu s osmým zasedáním, které se má konat první dva týdny v červnu, má projednat prodloužení mandátů 25 zvláštních zpravodajů, pravidelné zprávy zvláštních zpravodajů a řadu případů porušování lidských práv v některých zemích s ohledem na určité záležitosti.
Z hlediska Evropské unie má pro sedmé zasedání Rady pro lidská práva zásadní význam prodloužení mandátů zvláštních zpravodajů pro Barmu/Myanmar, Konžskou demokratickou republiku, Korejskou lidově demokratickou republiku a Somálsko.
Evropská unie mimoto využije veškeré příležitosti, které Rada nabídne, aby upozornila na znepokojivou situaci v oblasti lidských práv v ostatních oblastech na celém světě. Za tímto účelem se zapojí do interaktivních dialogů s jednotlivými zvláštními zpravodaji a s Vysokým komisařem pro lidská práva.
Interaktivní dialogy jsou důležitým novým nástrojem Rady a Evropská unie bude nadále usilovat o jejich konsolidaci jakožto jednoho z hlavních prostředků poskytnutých pravidelnými zasedáními Rady k řešení jednotlivých záležitostí.
Dámy a pánové, jak víte, v době svého předsednictví v Radě uvádělo Slovinsko jako jednu ze svých priorit mezikulturní dialog. Proto jsme potěšeni, že této otázce bude věnována náležitá pozornost rovněž na sedmém zasedání Rady pro lidská práva.
Pozvánka zaslaná Vysokému zástupci Aliance civilizací, panu Sampaiovi, k účasti na zasedání naznačuje větší povědomí, že činnosti Aliance civilizací pomáhají posílit náboženskou snášenlivost, což je rovněž jedna z priorit Evropské unie v oblasti lidských práv.
Dovolte mi, aby představil další velmi důležitý vývoj v rámci Rady pro lidská práva, a to zavedení univerzálního pravidelného přezkumu, jemuž Evropská unie přikládá velký význam. Tento nástroj by měl poskytnout prostředky k přezkumu situace v oblasti lidských práv ve všech členských státech za stejných podmínek. Členové Evropské unie, na něž se tento mechanismus již bude vztahovat na jaře (duben a květen), se nyní na tento přezkum důkladně připravují. Budeme usilovat o co největší transparentnost a účinnost v tomto procesu. Způsob, jakým se má tento pravidelný přezkum provádět, bude mít významný dopad na věrohodnost Rady pro lidská práva jako celek.
Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. − Pane předsedající, vítám tuto příležitost k oslovení Parlamentu ve věci sedmého zasedání Rady pro lidská práva. Dovolte mi, abych nejprve uvedla Radu pro lidská práva do patřičného kontextu.
Řekla jsem to předem, je však důležité mít na paměti: Rada je nedokončená práce. To je zřejmé, když se podíváme na poslední rok a půl její činnosti. Navzdory tvrdému začátku, s velkou nejednotností, pokud jde o libanonskou krizi, a s prostředím pro jednání, které je pro Evropskou unii i nadále obtížné, bylo dosaženo důležitých výsledků. Zde mám na mysli zejména inovaci záruk v oblasti lidských práv předložených kandidáty na volbu; schopnost uspořádat zvláštní zasedání v případě naléhavých situací v souvislosti s lidskými právy, daleko do každoročního rituálu jejího předchůdce, Výboru pro lidská práva; rozvoj „interaktivních dialogů“ se zvláštními postupy OSN, mnoho veřejných prostředků k zaměření pozornosti na porušování lidských práv a konečně přijetí nanejvýš důležitého balíčku pro budování institucí dohodou.
Předseda Rady, velvyslanec Costea, byl v Bruselu minulý týden, aby Radu a Parlament informoval o přípravách na sedmé zasedání. Popsal Radu jako „lepší, než se čekalo, a horší, než se doufalo“. To může znít cynicky, možná to odráží realitu každodenní práce OSN, domnívám se však, že to rovněž přesně vystihuje situaci. V Radě je dobré i špatné, dosahuje však pokroku, proto je na správné cestě.
K prioritám sedmého zasedání patří účinné řešení naléhavých situací v oblasti lidských práv (což je standard, podle něhož by měla být Rada posuzována) a další provádění reforem v oblasti budování institucí. Co se týká situace v oblasti lidských práv, nejdůležitější jsou účinná opatření přijatá v návaznosti na zasedání týkající se Barmy/Myanmaru. Z dalších priorit by se toto zasedání mělo zabývat porušováním lidských práv na Srí Lance a v Keni. Provedení institucionálních reforem je problematické stejně jako důležité, vzhledem k jejich dopadu na budoucí úspěch Rady. Hlavními záležitostmi sedmého zasedání je dohodnutí kritérií pro zvolení členů poradního výboru a transparentní jmenování kandidátů s vhodnou kvalifikací pro mandáty zvláštních postupů, které mají být prodlouženy.
Závěrem mi dovolte předložit několik připomínek k univerzálnímu pravidelnému přezkumu (UPR). Předseda tento týden oznámil, že státy přezkoumávané v dubnu a květnu berou svou odpovědnost vážně. Doufám v to. Prvotní zasedání týkající se UPR pravděpodobně budou udávat tón ostatním. Je proto zásadní, aby členské státy EU, které jsou přezkoumávány, razily cestu upřímnými posudky svých výsledků v oblasti lidských práv. Nemělo by to být žádné pozlátko.
Za důležitou roli pro Evropskou unii dále pokládám „zasedání o výsledcích“ UPR. UPR je – víc než cokoliv jiného – o mezinárodním společenství spolupracujícím se státy, na něž se vztahuje přezkum, s cílem dosáhnout konkrétního zlepšení v oblasti lidských práv po opravdové sebeanalýze neúspěchů a potřeb. Evropská komise a členské státy by neměly být pozadu, pokud jde o nabídnutí technické pomoci, je-li nutná s ohledem na zasedání o výsledcích. To by ukázalo naše skutečné odhodlání, pokud jde o prosazování lidských práv v důležitém veřejném prostředí.
Laima Liucija Andrikienė (PPE-DE). – Pane předsedající, Parlament vysílá na sedmé zasedání Rady OSN pro lidská práva delegaci. Delegace bude pověřena, aby vyslovila obavy Parlamentu s ohledem na práci Rady pro lidská práva, a během své návštěvy podá zprávu podvýboru pro lidská práva.
Považujeme sedmé zasedání Rady pro lidská práva za rozhodující, jelikož to bude první zasedání, které bude přezkoumávat velkou škálu významných záležitostí v rámci nových pracovních metod vyplývajících z balíčku pro budování institucí, který byl přijat v roce 2006 a 2007.
Věrohodnost Rady pro lidská práva závisí na provedení těchto reforem a mechanismů a naším cílem je posílit schopnost Rady zabývat se případy porušování lidských práv na celém světě, zejména těmi nejnaléhavějšími.
Vzdáváme hold pozitivním výsledkům Rady pro lidská práva, zejména vývoji při zavádění univerzálního pravidelného přezkumu a přezkumu zvláštních postupů, stejně jako kladným výsledkům předsednictví Rady pro lidská práva.
Vítáme účast občanské společnosti a zastánců lidských práv stejně jako zvláštní postupy, které jsou jádrem mechanismu OSN v oblasti lidských práv a hrají rozhodující roli, zejména v Radě pro lidská práva.
Zároveň odsuzujeme některá rozhodnutí Rady pro lidská práva, například rozhodnutí o neprodloužení mandátů zvláštních zpravodajů pro Bělorusko a Kubu.
S přihlédnutím k ponaučení z minulosti zdůrazňujeme význam soutěživých voleb konaných ve všech regionech s cílem zajistit skutečný výběr mezi členy OSN. Důvodem je, že k naší lítosti byly doposud voleny některé země s problematickými výsledky v oblasti lidských práv.
Opět vyzývám Radu, Komisi a členské státy, aby pokračovaly ve vyvíjení tlaku na stanovení kritérií členství pro volby do Rady OSN pro lidská práva, včetně vydávání stálých výzev k zvláštním postupům.
Když mluvíme o účasti EU, uznáváme aktivní úlohu EU a jejích členských států v prvním roce fungování Rady pro lidská práva. Pro EU je velmi důležité, aby při řešení otázek týkajících se lidských práv hovořila jednohlasně, a vyzýváme Komisi a Radu k přijetí společného postoje, aby bylo zajištěno, že členské státy EU automaticky podepíšou a ratifikují všechny mezinárodní nástroje v oblasti lidských práv.
EU by v neposlední řadě měla účinněji využívat pomoc a politickou podporu poskytovanou dotyčným zemím, aby je pobídla ke spolupráci s Radou pro lidská práva.
Józef Pinior, jménem skupiny PSE. – Pane předsedající, Rada OSN pro lidská práva je pro Evropský parlament jednou z nejzajímavějších oblastí lidských práv. Podrobně sledujeme činnosti této Rady a Evropský parlament vysílá své delegace do Ženevy dvakrát ročně.
Chtěl bych uvést tři poznámky. Za prvé, chci vzdát hold pozitivním výsledkům předsednictví Rady a zároveň chci zdůraznit význam podpory Evropské unie a stejně tak kandidátů s vysokými normami integrity pro volby nového předsedy Rady, které se budou konat dne 23. června 2008.
Za druhé, chci zdůraznit, že zvláštní postupy, které jsou jádrem mechanismu OSN v oblasti lidských práv, hrají rozhodující roli, zejména v Radě pro lidská práva, občanské společnosti a demokratických státech. Zejména státy EU musí sledovat a nutit členy Rady k plnění jejich povinností s cílem prosazovat lidská práva.
Evropský parlament musí odsoudit rozhodnutí Rady o neprodloužení mandátů zvláštních zpravodajů pro Bělorusko a Kubu. Měli bychom uvítat prodloužení mandátů zvláštního zpravodaje pro Súdán a nezávislých expertů pro Libérii, Haiti a Burundi.
Za třetí, mnoho legitimní kritiky Rady se soustředí na její neuspokojivý přístup k řešení situace konkrétních zemí. Zejména jednostranné mezinárodní sympatizování s Palestinou a zoufalé úsilí islámských států vedly Radu k řešení konfliktu na Blízkém východě, objevila se však opakovaná kritika pouze jednoho státu – Izraele –přehlížející násilí, jehož se dopouští Hizballáh a některé palestinské frakce. Problémem je vytvořit u členů Rady politickou vůli účinně řešit takovouto situaci správným způsobem.
Hélène Flautre (Verts/ALE). – (FR) Pane předsedající, těsně před sedmým zasedáním Rady pro lidská práva chce Parlament vyslat poselství vyjadřující podporu, ostražitost a mobilizaci.
Rada je jediným mezinárodním orgánem, který skutečně bojuje proti porušování lidských práv, a zejména orgánem, který reaguje na mimořádné události, krize v oblasti lidských práv, ale rovněž orgánem, který dlouhodobě spolupracuje se zvláštními zpravodaji a v interaktivním dialogu s nevládními organizacemi. Rada je jedinečná a nachází se v obtížném rozhodujícím bodu zvratu ve své historii. Jeden rok nepostačuje, aby byla zajištěna její efektivnost. Na druhou stranu může stačit k její diskreditaci, a objevilo se mnoho pokusů ji oslabit a přesměrovat, jak víme.
Nejprve bych chtěla zmínit situaci, v níž se nachází paní Sigma Huda, zvláštní zpravodajka pro obchodování s lidmi. Je ve vězení v Bangladéši v žalostných podmínkách. Co se týká stejných zvláštních zpravodajů, o návrzích poradního výboru bude jako nejvyšší instance s konečnou platností rozhodovat předseda. To dává představu, jak důležitá je jeho úloha, a ráda bych vzdala poctu vynikající práci, kterou odvedl předseda Costea, a zároveň vás upozornila na skutečnost, že v červnu bude nahrazen.
To je důvod, proč EU musí zůstat pozorná a proaktivní. Viděli jsme to v Gaze. Zdrženlivost EU značně oslabila poselství a oslabuje samotnou Radu.
Když EU přijímá iniciativu ohledně zvláštního zasedání a přikládá tomu veškerou důležitost, pak Rada sílí a dosahuje výsledků. K tomu musí naše členské státy posílit své nadregionální spojenectví, aby přesvědčily ostatní a aby zabránily jakémukoli zablokování, které by Radu vrátilo zpět k zápasům o politické styky.
Proto naše vlády vyzýváme, aby zvýšily své úsilí a byly příkladem. Aby daly příklad jmenováním nezávislého experta, když se podílí na posuzování jiné vlády jako součást UPR, a aby samy byly otevřeny kritice a sebekritice a aby daly příklad pro volby nových členů. Stálá výzva ke zvláštním postupům by měla být pro členské státy EU kritériem prvořadého významu.
Richard Howitt (PSE). – Pane předsedající, svěřuji vám toto usnesení. Chválím práci delegace Parlamentu v Ženevě, kde pracujeme stejně jako naši vlastní zástupci EU s cílem zapojit se do dialogu se zeměmi v ostatních částech světa, ukázat sílu a solidaritu Evropy při podpoře lidských práv a mezinárodního humanitárního práva.
Jsem vděčný za zařazení mých pozměňovacích návrhů do textu podporujícího žádost o zvláštní zasedání v souvislosti s násilím na ženách a s podpisem a ratifikací mezinárodních nástrojů v oblasti lidských práv ze strany všech zemí. Žádám o podporu Evropy, zejména pokud jde o prodloužení mandátu zvláštního zmocněnce pro obchod a lidská práva. Avšak poté, co jsem se právě vrátil z Gazy, bych vám rád doporučil zejména odstavec 34. Je to stát v obklíčení, se středověkými podmínkami lidí v Gaze. Dnes to budeme posuzovat jako jasné porušení lidských práv. Pokud ani Tony Blair nemůže přimět Izrael, aby dovolil dovoz zařízení, které umožní, aby 40 000 litrů neupravených fekálií nekazilo dodávky vody, je čas, aby Evropa jednala. Evropské vojenské jednotky v rámci nového mandátu by mohly pomoci dohlížet na znovuotevření hranic a (jak vás nyní žádám o podporu) evropské země mohou dosáhnout v Radě OSN pro lidská práva dohody na všech stranách s cílem usilovat o vymáhání mezinárodního humanitárního práva. My, jako Evropa, můžeme přijmout iniciativu, jak navrhovalo slovinské předsednictví v našem podvýboru pro lidská práva v Bruselu minulý týden. Můžeme navrhnout vyvážené znění, které uznává, že jak teroristické raketové útoky, tak i kolektivní trest formou blokády porušují čtvrtou Ženevskou úmluvu. Takto můžeme v Ženevě dosáhnout dohody, která může mít skutečný význam pro humanitární krizi, kterou trpí obyvatelstvo Gazy.
Eija-Riitta Korhola (PPE-DE). – (FI) Pane předsedající, kritický přezkum starých mechanismů a způsobů práce a zavedení nových postupů vyvolalo velkou naději, pokud jde o schopnost Rady pro lidská práva jednat jako účinný orgán, který se zaměřuje na to, jak řešit případy porušování lidských práv, a umožňuje, aby politické situace spadaly jednoznačně do působnosti orgánů OSN.
Věrohodnost Rady pro lidská práva závisí rovněž na nových držitelích mandátu pro zvláštní postupy, kteří mají být jmenováni v březnu. Je mimořádně důležité, aby rozhodujícími činiteli byly odborné znalosti, nestrannost, nezávislost a objektivita.
Stejně jako mnoho jiných zde bych v současné situaci rovněž chtěla, aby bylo znovu uváženo rozhodnutí Rady pro lidská práva o neprodloužení mandátů zvláštních zpravodajů pro Bělorusko a Kubu. Členské státy EU by se měly rovněž pokusit zajistit, aby byl prodloužen mandát nezávislého experta pro Konžskou demokratickou republiku.
Janez Lenarčič, předseda Rady. − Chci poděkovat členům, kteří se zúčastnili této diskuse a vyjádřili svá stanoviska, která předsednictví Rady nepochybně pomohou při přípravách na sedmé zasedání Rady pro lidská práva.
Rád bych zejména zdůraznil, že velmi souhlasím s tvrzením paní Andrikienė ohledně nutnosti, aby se Evropská unie jevila jako jednotná a hovořila v Radě pro lidská práva jednohlasně.
Rád bych upozornil také na skutečnost, že předsednictví rovněž doufá v dobrou spolupráci s delegací Evropského parlamentu. Význam úlohy Evropské unie při prosazování a ochraně lidských práv je nesporný a to je důvod, proč si přejeme co nejlepší spolupráci s tímto ctěným shromážděním.
Závěrem chci říci, že sedmé zasedání Rady pro lidská práva začne schůzkou ministrů, kteří budou osloveni jménem předsednictví Rady Evropské unie předsedou Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy, ministrem Dimitrijem Rupelem. Účastnit se bude řada dalších vysokých zástupců, možná dokonce generální tajemník OSN.
Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. − Pane předsedající, Evropská unie je velmi důležitým subjektem, který musí jít správným směrem a vést Radu pro lidská práva v tomto směru.
Rada se musí ukázat jako účinný orgán v oblasti lidských práv v rámci OSN; to je jasné. Jak jsem však řekla dříve, je ještě příliš brzy na přijetí konečného úsudku. Ve skutečnosti by jeho přijetí v této fázi mohlo dokonce brzdit další pokrok. Proto je velmi důležité, aby společenství zabývající se lidskými právy nadále podporovalo Radu pro lidská práva, i když kriticky. V tomto duchu jsem potěšena, že se delegace Evropského parlamentu zúčastní sedmého zasedání, aby posoudila jeho práci z první ruky.
Stejně jako paní Andrikienė si myslím, že Evropská unie musí usilovat o to, aby v této záležitosti vystupovala jednotně. Způsoby hlasování členů EU v Radě jsou velmi harmonizované, a čím jsou harmonizovanější, tím důležitější náš hlas bude.
Pokud jde o kriteria členství, dosud se ukázalo jako nemožné takováto kritéria vypracovat. Avšak záruky závazků v oblasti lidských práv budou důležitými kroky k větší odpovědnosti kandidátských zemí a – jak jsem řekla dříve – to je důležitý krok.
Co se týká zvláštních postupů, EU aktivně usiluje o prodloužení stávajících mandátů a o vytvoření nových mandátů, které považujeme za nutné.
Závěrem mi dovolte říci několik slov k Bělorusku a Kubě. Radu lze kritizovat za nepokračování mandátů pro tyto země, byl to však kompromis, který byl nutný k ochraně mnoha mandátů pro jiné země a témata, které jsou v současnosti přezkoumávány. Stejně tak například v případě Súdánu. Je politováníhodné přijít o mandát expertní skupiny pro Dárfúr, bylo to však nevyhnutelné, aby byl zachován zvláštní zástupce pro Súdán.
K dosažení konsenzu proto musí být Evropská unie někdy připravena učinit problematické kompromisy. Celkově však jsme velmi silnou hnací silou a subjektem v této oblasti a musíme pokračovat v práci, abychom zajistili, že Rada pro lidská práva skutečně funguje a jde správným směrem. Evropský parlament je velmi, velmi silným nástrojem, který nám na této cestě pomůže.