Doslovný záznam ze zasedání

Středa, 20. února 2008 - Štrasburk

11. Doba vyhrazená pro otázky (Rada)

  Předsedající. − Dalším bodem je doba vyhrazená pro otázky (B6-0010/2008).

Tyto otázky jsou určeny Radě.

Otázka č. 1 pana Manuela Mediny Ortegy (H-1042/07)

Věc: Přistěhovalectví po summitu EU-Afrika

Může Rada poskytnout informace o opatření navrhovaných k přijetí za účelem provedení dohod, jichž bylo dosaženo ne nedávnem summitu EU a afrických zemí k otázce přistěhovalectví, který se konal v Lisabonu?

  Janez Lenarčič, předseda Rady. − Na summitu EU-Afrika, který se konal v Lisabonu 9. prosince loňského roku, bylo dohodnuto vytvoření strategického partnerství, které bude zahrnovat všechny oblasti a otázky společného zájmu.

Zvlášť bych vás chtěl upozornit na tři důležité dokumenty, které byly na tomto summitu přijaty: Lisabonská deklarace, společná strategie EU-Afrika a její první akční plán. Tento první akční plán společné strategie zakládá partnerství mezi Afrikou a Evropskou unií v doplňkových oblastech migrace, mobility a zaměstnanosti.

Partnerství mezi Afrikou a Evropskou unií v oblastech migrace, mobility a zaměstnanosti by mělo zajistit ucelené reakce na tyto otázky se zvláštním cílem vytvořit pro Afričany větší počet lepších pracovních míst a zajistit lepší kontrolu migrace.

Nyní příslušné orgány Rady přezkoumávají další opatření, jež bude nutno přijmout na základě rozhodnutí lisabonského summitu a na základě společné strategie EU-Afrika a jejího prvního akčního plánu, včetně partnerství v oblasti migrace.

  Manuel Medina Ortega (PSE). – (ES) Paní předsedající, otázka zní: jaký druh opatření lze účinně přijmout, jelikož migrační tlak na Evropu je dosud příliš velký v důsledku neutěšené sociální a hospodářské situace v mnoha afrických zemích.

Zvláštní otázkou, kterou jsem chtěl položit, bylo, zda Rada skutečně má v současnosti nějaký konkrétní plán, jelikož čas rychle běží, situace v Africe se nelepší a zejména mnoho evropských zemí si stěžuje na nekontrolované přistěhovalectví a na neschopnost evropských institucí je kontrolovat.

Co skutečně děláme v tomto okamžiku? Co můžeme očekávat v brzké době?

  Janez Lenarčič, předseda Rady. − Pane Medino Ortego, problémy, které zmiňujete, se nevyřeší v krátké době. Situace v Africe v oblastech hospodářského rozvoje, bezpečnosti a blaha lidí je takových rozměrů, že doba potřebná pro jejich řešení může být jen dlouhá.

Dlouhodobého zmírnění migračních tlaků lze dosáhnout pouze zlepšením životních podmínek na africkém kontinentu. Summit nemohl poskytnout odpovědi na všechny tyto problémy; zejména nemohl nabídnout rychlá řešení. Jak jsem zmínil, summit se konal v prosinci a diskuse o opatřeních, jež mají být přijata k provedení dohod, jichž bylo na summitu dosaženo, teprve začínají.

Mohu říci, že summit EU-Afrika stanovil rámec pro veškeré rozhovory o řízení migrace, které se vedou na řadě konferencí mezi Afrikou a Evropskou unií. Summit EU-Afrika nyní zahrnuje proces dohodnutý v Tripolisu, proces dohodnutý v Rabátu a všechny další procesy. Jedná se o první úspěch, konsolidaci našeho úsilí.

Rád bych zmínil základní rys politiky Evropské unie v oblasti migrace ve vztahu k Africe. V prvé řadě usilujeme o globální přístup. To je přístup, který zahrnuje boj proti nedovolené migraci, snahy o zlepšení řízení legální migrace, předcházení obchodu s lidmi, lepší kontroly hranic a především rozvoj zemí, z nichž migrace pochází. Pouze tento vývoj přinese dlouhodobé řešení migračních tlaků, s nimiž se Evropská unie potýká. Ostatní opatření, která jsem již uvedl, jsou v nejlepším případě řešení v krátkodobém horizontu, která neodstraní zásadní problém, jenž jste sám zmínil, problém podmínek, které panují v zemích původu. To je základní hnací síla stojící za migrací.

  Hubert Pirker (PPE-DE). – (DE) Vítám, že se snažíte pohlížet na problém komplexně a rozlišujete mezi střednědobými a dlouhodobými strategiemi. Odkázal jste na summit, který se má konat brzy. Jste jako předseda Rady připraven požadovat dohodu ze strany příslušných afrických států a zpětném přebírání nelegálních přistěhovalců jakožto podmínku kladné spolupráce, větší hospodářské pomoci a rovněž pomoci jiného druhu?

  Janez Lenarčič, předseda Rady. − Politika Rady týkající se návratu nelegálních přistěhovalců je známá. Jedná se o jednu ze základních součástí migrační politiky Evropské unie, která je realizována s našimi africkými partnery.

Jedním aspektem migrační politiky je rovněž rozvojová pomoc, totiž je nutno ji vzít v úvahu, a přistěhovalecká politika by měla být posuzována rovněž z tohoto hlediska, jelikož se zabývá dlouhodobým problémem vytváření lepších podmínek v zemích, z nichž migrace pochází.

Skutečně nechci hovořit o přímém uplatňování podmínek na rozvojovou pomoc ve vztahu k těmto aspektům. Je však skutečností, že to jsou prvky celé migrační politiky, které musí být i nadále propojené a v budoucnu musí být posíleny.

  Jörg Leichtfried (PSE). – (DE) Pane úřadující předsedo, pokud existuje jedna oblast, s ohledem na niž si obyvatelé Evropy přejí, aby Evropská unie převzala odpovědnost, je to oblast nedovoleného přistěhovalectví a přistěhovalecká politika jako celek. Ačkoliv podle mého názoru jsou Parlament a Komise v této oblasti velmi aktivní, nejsem si tím tak jistý v případě Rady. Říkáte, že každý ví, co Rada v této záležitosti dělá. Vím, co dělá – a to činit vše co může, aby zabránila vytvoření životně důležitých evropských pravomocí. To dělá už roky. Zajímalo by mě, co vás činí tak optimistickým, že se věci změní, a jaká konkrétní opatření zavádíte, aby zde došlo ke změně?

  Janez Lenarčič, předseda Rady. − Děkuji za Váš dotaz. Nemohu souhlasit s tím, že Rada je pasivní, pokud jde o migraci. Naopak, v poslední době, zejména minulý rok, Rada věnovala migraci hodně pozornosti. Měl bych rovněž zmínit, že Evropská rada hodlá projednat otázku migrace na svém letošním prosincovém zasedání. To znamená, že bude projednána na nejvyšší politické úrovni.

Problém migrace je pro Evropskou unii skutečným problémem. Již jsem zmínil řešení a naznačil směr, jakým bychom je měli hledat. Přesněji, mohu zmínit další posílení FRONTEX. To je rovněž jedna z oblastí, v nichž se Rada angažovala.

Je důležité zabývat se potřebou migrace. Musíme lépe řídit migrační toky a snížit únik mozků z Afriky, jelikož to zachovává špatné podmínky na velkých částech kontinentu.

Rada se podílí na rozvoji koncepcí partnerství mobility a cirkulační migrace a za tímto účelem pokračuje v misích v afrických zemích. Je nutno uvést, že během našeho předsednictví bude vyslána mise do Nigérie a do Jihoafrické republiky. Rada je proaktivní a chce přispět.

Je však skutečností, že to je oblast, která spadá do třetího pilíře – oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, v níž často existují dlouhé postupy při hledání shody. Pokud bude ratifikována a provedena Lisabonská smlouva, bude to oblast, v níž bude budoucí spolurozhodování snazší a rychlejší.

  Předsedající. − Otázka č. 2 pana Clauda Moraese (H-1046/07)

Věc: Regionální financování po rozšíření

Jaké řešení Rada našla, pokud jde o otázku přerozdělení regionálního financování, které je nezbytné v důsledku rozšíření EU?

  Janez Lenarčič, předseda Rady. − V reakci na otázku pana Moarese musím říci, že interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení stanovila finanční rámec pro Evropskou unii a 27 členských států na období od roku 2007 do roku 2013. Tato interinstitucionální dohoda byla schválena v květnu. V červenci 2007 byl na základě této dohody přijat legislativní balíček k politice soudržnosti. Stručně, po rozšíření v lednu 2007 nebylo přerozdělení prostředků nutné.

  Claude Moraes (PSE). – Hovoříte o širší analýze strukturálního financování, možná však víte, že minulý týden Eurostat zveřejnil údaje, které ukázaly, které jsou nejbohatší oblasti v Evropské unii a nejbohatší města. K těm patřil můj volební obvod v Londýně, přesto žiji v části Londýna, která patří k nejchudším oblastem v západní Evropě, pokud jde o dětskou chudobu atd.

Moje otázka na Vás zněla: bude se nadále přihlížet ke skutečnosti, že i v nejbohatších oblastech, jako je Londýn a Frankfurt, existují dosud izolované oblasti chudoby, které byly zapomenuty a neměly by být opomenuty jen proto, že právě nyní zcela správně pomáháme nejchudším oblastem Evropy?

  Janez Lenarčič, předseda Rady. − Děkuji za tuto doplňkovou otázku. Myslím, že nyní lépe rozumím původní otázce o účinku rozšíření na regionální financování, na niž jsem odpověděl, že rozšíření nemělo žádný dopad, jelikož prostředky byly náležitě přiděleny ještě před rozšířením.

Doplňková otázka je však racionální. Otázkou je, zda by se s takovýmto jevem mělo zacházet v rámci regionálních politik. Bohaté oblasti by snad měly mít možnost nebo povinnost dělat více pro odstranění izolovaných oblastí chudoby. To mohou pravděpodobněji dělat snáze bohaté regiony než regiony, které jsou méně zámožné.

Stručně, musíme vzít v úvahu koncept regionálních politik a regionálních prostředků v rámci Evropské unie. To nemění realitu problému, na nějž jste poukázal.

  Danutė Budreikaitė (ALDE). – (LT) Pane předsedající, pane ministře, chci se zeptat, zda máte k dispozici nějaké informace, nějaké údaje, aby bylo možno prokázat, jak byl růst HDP ovlivněn strukturálním financováním poskytnutým novým přistupujícím zemím a případně i starším členským státům. Výzkum provedený v mé zemi, Litvě, prokázal, že to nebyla strukturální pomoc, nýbrž rozvoj jednotného trhu a vnitřního trhu, který měl významný dopad na hospodářský růst. Může takovéto údaje poskytnout? Děkuji.

  Janez Lenarčič, předseda Rady. − Ne, ctění členové, takovéto údaje s sebou nemám. Mohu však říci dvě věci.

Za prvé, společný trh přináší prospěch všem členským státům, starým i novým, všem dalším, kteří jsou přidruženi k tomuto společnému trhu. O tom se nepochybuje a je to vidět ve zprávě Evropské komise z roku 2006 s názvem „Dva roky po rozšíření“, která zmiňuje a vyhodnocuje prospěšné účinky rozšířeného společného trhu a ostatní aspekty.

Co se týká strukturálních fondů, situace je taková: důležitá je nejen výše prostředků na konkrétní účel v rámci strukturálních fondů, nýbrž rovněž kvalita využití těchto prostředků. Proto mohu tvrdit, že jsou-li tyto prostředky využity náležitě, přispívají k vyššímu příjmu na osobu v dotyčné zemi.

  Jim Higgins (PPE-DE). – Pan ministr má dnes velmi dlouhý den, takže chci jen navrhnout, aby se z hlediska strukturálních fondů a Fondu soudržnosti podíval na příklad Irska, kde strukturální fondy a Fond soudržnosti hrály důležitou úlohu při transformaci ekonomiky třetího světa na keltského tygra. To ukazuje, co lze udělat. Tři ze čtyř nohou keltského tygra byly zajištěny ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a ostatních finančních prostředků Evropské unie.

Novým členským státům přejeme vše dobré a vše dobré přejeme Vám ve vašem předsednictví.

  Janez Lenarčič, předseda Rady. − Mám jen připomínku. Byl uveden příklad Irska. Pane Higginsi, máte patrně pravdu. Irsko je vzorovým příkladem, jak náležité a účelné využití Fondu soudržnosti a strukturálních fondů přispívá k rychlejšímu rozvoji.

Když říkám, že Irsko je vzorovým příkladem, myslím to vážně. Jinými slovy, mnoho zemí, zejména země, které přistoupily k Evropské unii v roce 2004 a 2007, se snaží přijmout irské zkušenosti a „know-how“ při využívání těchto fondů, aby napodobily irský úspěch.

  Předsedající. − Otázka č. 3 paní Marie Panayotopoulos-Cassiotou (H-1048/07)

Věc: „Flexikurita“ v práci

Jaká opatření hodlá Rada v blízké budoucnosti přijmout k vyřešení dosud otevřených záležitostí v oblasti pracovněprávních vztahů a na podporu myšlenek „flexikurity“ v práci?

  Janez Lenarčič, předseda Rady. − V prosinci 2007 přijal výbor na základě komplexních studií provedených evropskými institucemi a rovněž sociálními partnery rozhodnutí o osmi společných zásadách týkajících se „flexikurity“. Tyto zásady potvrdila rovněž Evropská rada.

Rada v těchto rozhodnutí poznamenala, že by společné zásady měly přispět k provedení nového cyklu lisabonské strategie. Nedávno Komise předložila návrh integrovaných hlavních směrů na období 2008–2010. Můžeme očekávat, že Rada bude flexikuritě věnovat zvláštní pozornost v diskusích k tomuto návrhu, které již začaly.

Odpovědnost za provedení integrovaných hlavních směrů budou mít členské státy. Očekává se, že při podávání zpráv Radě a Komisi o provádění těchto hlavních směrů budou odkazovat na své předpisy týkající se flexikurity.

Rada zastává názor, že je nezbytné zvýšit informovanost občanů o politikách týkajících se flexikurity a o významu těchto politik pro reformu evropských hospodářských a sociálních modelů. Proto ve svém rozhodnutí Rada Komisi vyzvala, aby podnítila veřejnou iniciativu s cílem umožnit příslušným zúčastněným skupinám na trhu práce přijmout snáze společné zásady. Rada rovněž Komisi požádala, aby ji pravidelně informovala o dotyčných opatřeních.

Co se týká dvou důležitých legislativních návrhů v oblasti pracovních podmínek – mluvím o směrnici o pracovní době a o směrnici o dočasných pracovních smlouvách – slovinské předsednictví je připraveno pokračovat v práci na této záležitosti. Vzhledem k potížím, pokud jde o dosažení jednomyslnosti členských států, zvažujeme další možné postupy týkající se těchto právních předpisů. V tomto ohledu je nutno zmínit, že Evropa má mnoho rozmanitých tradic, pokud jde o úpravu pracovních podmínek. Členským státům se nicméně podařilo dohodnout poměrně rychle společné zásady flexikurity, ačkoliv upozornily, že tyto zásady bude nutno přizpůsobit konkrétním podmínkám každého členského státu.

To vše naznačuje, že dosažení dohody bude obtížnější, pokud budeme hledat řešení v podobě závazných právních předpisů platných pro všechny trhy práce v Unii.

  Marie Panayotopoulos-Cassiotou (PPE-DE). – (EL) Paní předsedající, občané každého členského státu – zaměstnavatelé i zaměstnanci – jsou vystaveni tlaku, co se týká pracovněprávních vztahů. V mnoha případech to je jistě zapříčiněno globalizací, je to však způsobeno rovněž otevřenou metodou koordinace, kterou Evropská unie léta uplatňuje.

Vznášíme proto námitky k návrhům na reformu systémů pojištění a k dalším opatřením založeným na této otevřené metodě koordinace.

Hodlá Rada navrhnout strukturální opatření ke zlepšení pracovněprávních vztahů na evropské úrovni, aby eliminovala silný nesouhlas a protesty, které vidíme v televizi ve všech členských státech?

  Janez Lenarčič, předseda Rady. − Rada samozřejmě hodlá pokračovat v úsilí o zlepšení podmínek na trhu práce a toto úsilí dále rozvíjet. Často se říká, že větší flexibilita na trhu práce znamená nižší sociální jistotu, není tomu tak však. Podstatou konceptu flexikurity nebo bezpečné flexibility je přesně to. Rada je přesvědčena, že to je jediný správný směr v kontextu globalizace, která zahrnuje mnoho problémů.

Rozhodující je nejen vyšší flexibilita na trhu práce, která by neměla být nikdy na úkor sociální jistoty; existuje celá řada dalších opatření, například celoživotní učení, lepší rozvoj lidských zdrojů a další aspekty flexikurity.

Stručně, Rada hodlá pokračovat ve své činnosti v této oblasti a toto bude jednou z důležitých otázek, jež budou projednávány na březnovém zasedání Evropské rady jako součást stimulu k nové fázi lisabonské strategie.

  Hubert Pirker (PPE-DE). – (DE) Jak vyplývá ze slova flexikurity, ideálem je kombinace flexibility a jistoty. Dnes dopoledne se zde o tomto diskutovalo a Parlament předložil návrh, aby v členských státech byla zavedena minimální mzda v souladu s jejich standardy. Co předsednictví udělá, aby bylo zaručeno, že minimální mzda bude skutečně v dohledné budoucnosti realizována v jednotlivých členských státech?

  Mairead McGuinness (PPE-DE). – Mohla bych Vás požádat, abyste řekl něco více k bodu, který jste uvedl, když jste říkal, že chcete zvýšit informovanost a mít veřejnou iniciativu k celé otázce flexikurity. Můj pocit je, že pracovníci pravděpodobně znají velmi dobře část „flexi“, je jim však méně jasná jistota v tomto novém pracovním světě.

A k otázce minimální mzdy: jelikož pocházím ze země, která má minimální mzdu, myslím si, že problémem je zajistit, aby každý dostal minimální mzdu.

  Janez Lenarčič, předseda Rady. − Za prvé, moje odpověď panu Pirkerovi. V současnosti neexistuje shoda v Radě, to znamená, Rada nemá společný postoj, pokud jde o minimální mzdu, takže v této fázi předsednictví neplánuje v tomto ohledu žádné konkrétní iniciativy.

Za druhé, moje odpověď paní Guinness. Zmínil jsem návrh Rady, to je výzvu, aby Komise podnítila veřejnou iniciativu s cílem vysvětlit osm společných zásad všem zúčastněným skupinám na trhu práce a usnadnit jim přijetí těchto zásad, které byly schváleny v prosinci minulého roku.

Rada zároveň Komisi vyzvala, aby ji informovala o příslušných opatřeních. Rada Komisi požádala, aby jednala konkrétním způsobem, a nyní čekáme zpětnou odezvu Komise.

  Předsedající. − Otázka č. 4 Gaye Mitchella (H-1050/07)

Věc: Mise EU v Čadu

Přijme Rada prohlášení k misi EU v Čadu, a zejména ke stávající bezpečnostní situaci, která tam panuje? Může Rada ujistit, že je k dispozici veškeré potřebné vybavení pro tuto obtížnou misi? Jak Rada zajišťuje koordinaci s OSN ohledně dlouhodobé situace v regionu?

  Janez Lenarčič, předseda Rady. − Proces formování sil pro evropskou misi v Čadu, který neprobíhal hladce, byl 11. ledna tohoto roku dokončen natolik, že velitel mohl doporučit zahájení operace. Dne 28. ledna Rada potvrdila operační plán, tzv. „o-plán“, a přijala rozhodnutí o jeho zahájení.

Jak víme, operaci velí irský generál Patrick Nash. Ozbrojené síly tvoří 3 700 vojáků ze 14 členských států. Tyto ozbrojené síly jsou složeny, vybaveny a vycvičeny tak, aby mohly uspokojivě plnit novou misi v obtížném prostředí. Jejich pravidla o použití síly jsou přísná a v souladu s mandátem stanoveným v kapitole VII Charty OSN.

Jak víme, mandát byl udělen rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1778. Operace Evropské unie, nazývaná operace EUFOR Čad-Středoafrická republika, bude prováděna po dobu jednoho roku od oznámení dosažení počátečních operačních schopností a bude neutrální a nestranná.

Plánování se od počátku uskutečňovalo v úzké spolupráci s OSN. Aby byla zajištěna transparentnost, účinnost a možnost změny opatření, byly zavedeny vhodné koordinační mechanismy na všech úrovních, v New Yorku i v Bruselu, v ústředí operace v Paříži a v místě.

Po nedávných srážkách mezi vládními silami a čadskými povstaleckými skupinami je situace v Čadu nyní stabilnější. Nasazení mise EU pokračuje a očekáváme, že EUFOR dosáhne svých počátečních operačních schopností do poloviny března.

Dovolte, abych uvedl některá rozhodnutí, která Rada přijala na posledním zasedání v pondělí, předevčírem. Rada vyjádřila hluboké znepokojení, co se týká regionálních následků konfliktu v Dárfúru a pokusů o svržení čadské vlády. Podpořila žádost Africké unie a OSN o respektování svrchovanosti, národní jednoty a územní celistvosti Čadu.

Rada uvedla, že nedávné události vyzdvihly potřebu nasazení mise ve východním Čadu, kde by jejím úkolem mělo být zvýšení bezpečnosti. Rada rovněž zdůraznila, že při dodržení svého mandátu bude mise nestranná, neutrální a nezávislá.

Zakončím dodatkem, že Rada bude pečlivě sledovat bezpečnostní situaci v Čadu a západním Dárfúru na všech úrovních a rovněž posoudí důsledky této situace pro misi EUFOR.

  Gay Mitchell (PPE-DE). – Pane úřadující předsedo, neodpověděl jste na mou otázku, která konkrétně zněla, zda byste mohl ujistit, že je k dispozici potřebné vybavení pro tuto obtížnou misi. Odpověděl byste prosím na tuto otázku a poskytl ujištění?

Jak jste řekl, velení má irský vojenský důstojník, generál Nash, a dnes večer 50 členů elitních irských Army Rangers opustí Dublin a v blízké budoucnosti je bude následovat mnohem více irských vojáků.

Bude zajištěna dostatečná logistická podpora? Dostane se jim nezbytných zdravotních služeb, které potřebují, a ujistíte nás, jak jsem se ptal ve své otázce, že je k dispozici veškeré potřebné vybavení pro tuto obtížnou misi?

Přeji irským Rangers a všem vojákům, kteří tam slouží, ať při nich stojí Bůh a chrání je při jejich obtížném úkolu.

  Janez Lenarčič, předseda Rady. − Musím zdůraznit, že v zásadě je vybavení jednotek odpovědností každého jednotlivého členského státu, který vysílá do mise jednotky.

Vážený člene, požadujete ujištění, které Rada nemůže dát, jelikož za ně odpovídají jednotlivé členské státy. Mohu jen zopakovat, co jsem řekl v úvodu, a to, že proces formování vojenských sil byl úspěšně dokončen. Bylo to obtížné, nakonec však úspěšné natolik, že velitel mise doporučil, aby mise byla zahájena.

  Jörg Leichtfried (PSE). – (DE) Domnívám se, že tato mise je v zásadě dobrým nápadem – pokud bude prováděna profesionálně, jelikož dosáhne přesně toho, čím se zabývala rozprava o migraci, kterou jsme slyšeli dříve, a to zajištění bezpečnosti v oblastech, odkud přicházejí přistěhovalci. Proto prostě nemohu pochopit, že někteří pokrytečtí rakouští pravicoví populisté jsou proti této misi. Co mi však dělá starosti je to, že se neustále diskutuje o tom, zda se zejména francouzská armáda bude v této misi chovat neutrálně vůči stranám sporu. Zajímalo by mě, jaké informace k tomu máte a jak zajistíte, aby mise proběhla neutrálně vůči všem stranám sporu. Chtěl bych rovněž využít příležitosti, abych tamějším vojákům popřál všechno dobré.

  Colm Burke (PPE-DE). – Mám otázku týkající se kontaktů se skupinami, které jsou v opozici vůči vládě. Nehovořím o povstaleckých skupinách, nýbrž o ostatních skupinách, které jsou v opozici vůči vládě. Bylo vynaloženo úsilí o jejich zapojení, abychom měli jednotnější přístup k misi OSN, která vyráží do Čadu, nebo misi Evropské unie, která vyráží do Čadu?

Zdá se, že veškeré dosavadní kontakty probíhaly se samotnou vládou. Rád bych věděl, zda by cestou vpřed nemohlo být zapojení lidí, kteří mohou být v opozici vůči vládě, neúčastní se však povstaleckých skupin.

  Janez Lenarčič, předseda Rady. − V odpovědi na otázku ohledně neutrality mohu říci jen to, že Rada rozhodla teprve v pondělí, předevčírem, že jednotky EU v Čadu budou nestranné, neutrální a nezávislé. Podle mého názoru to obsahuje odpověď na dotaz ohledně neutrality jednotlivých jednotek podílejících se na operaci. Celá operace je neutrální, nestranná a nezávislá.

To je rovněž odpovědí na doplňující otázku, která následovala. Nejedná se o operaci, která má získat příznivce. Jedná se o operaci, která by měla nestranně a neutrálně zaručit bezpečnost v regionu, do něhož bude vyslána. Neměla by usilovat o nějaký druh spojenectví. Opakuji, je to neutrální a nestranná operace, jejímž úkolem je zaručit bezpečnost v oblasti, pro kterou má mandát.

  Předsedající. − Otázka č. 5 pana Colma Burkeho (H-1052/07)

Věc: Barma

S ohledem na jmenování pana Piera Fassina zvláštním vyslancem EU pro Barmu na podporu zprostředkovatelské mise OSN a s ohledem na důležitou úlohu ASEANu, Indie a Číny ve vztahu k Barmě, jak úspěšné byly nedávné schůzky pana Fassina s Čínou a ostatními asijskými národy?

V souladu se závěry Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy ze dne 15. října Rada znovu dne 14. prosince potvrdila, že EU je připravena přezkoumat, změnit nebo dále posílit omezující opatření vůči barmské vládě na základě tamějšího vývoje. Jaká další omezující opatření Rada uváží (jelikož stávající opatření mají jaksi minimální dopad) a může Rada stanovit lhůtu pro jejich provedení?

Podle nedávné zjišťovací návštěvy nevládní organizace CSW na thajsko-barmské hranici byl počet lidí zavražděných barmskou armádou při zákroku proti pokojným protestům v září mnohem vyšší, než uváděla oficiální čísla. Mniši a civilisté, kteří od září uprchli z Barmy, poskytli CSW informace z první ruky o brutalitě režimu vůči prodemokratickému hnutí. CSW zjistila, že během barmských protestů mohly být zabity stovky lidí a v etnických oblastech pokračuje nucená práce a znásilňování. Jak bude Rada reagovat na tuto zprávu? Podle Rady je EU odhodlána pomáhat obyvatelstvu Barmy/Myanmaru i nadále v jeho cestě k demokracii, bezpečnosti a prosperitě. Co Rada navrhuje konkrétněji?

  Janez Lenarčič, předseda Rady. − Na začátku musím uvést, že 6. listopadu loňského roku vysoký představitel Evropské unie pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, Javier Solana, jmenoval zvláštního zmocněnce pro Barmu/Myanmar s cílem vyzdvihnout význam, který Evropská unie přikládá demokratickým změnám, usmíření, zlepšení lidských práv a rozvoji země.

V rámci tohoto mandátu požádal zvláštní zmocněnec, pan Fassino, o schůzku se zvláštním poradcem OSN, panem Gambarim, a konzultoval rovněž hlavní partnery Evropské unie.

V listopadu loňského roku v rámci summitu EU-ASEAN v Singapuru se zvláštní zmocněnec sešel se zástupcem zemí ASEAN. V prosinci se vydal na svou první misi do Číny. Sešel se se zástupci Barmy a jejích sousedů v Římě a během návštěv OSN v Ženevě a New Yorku a setká se rovněž s jejich zástupci v Bruselu.

Tyto konzultace a politické a diplomatické styky našeho zvláštního zmocněnce budou pokračovat i v nadcházejících měsících. Zvláštní pozornost bude věnována zprostředkování ze strany OSN a „Skupiny přátel“ při OSN.

Na zasedání v pondělí Rada pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy uvítala práci zvláštního zmocněnce, pana Fassina, při koordinaci diplomatického úsilí Evropské unie a jejích asijských partnerů a potvrdila jeho úlohu při podpoře mise OSN.

Musím podotknout, že před časem Evropská unie přijala celkový společný postoj, který zahrnuje zbrojní embargo na Barmu a cestovní omezení a zmrazení aktiv pro velký počet barmských občanů spojených s armádou a vládou.

V listopadu 2007 Rada přijala přísnější sankce k posílení stávajících opatření a vytvoření nových, zejména opatření zaměřených na těžební činnost. Podle předpokladů Rada přezkoumá dopad, účinnost, politickou vhodnost a praktickou proveditelnost dalších možných omezení.

Rada dostává a zkoumá informace od svých partnerů a mnoha zástupců ve vládních organizacích ohledně jejich zkušeností s přísnějšími sankcemi.

Rada zaznamenala, že některé členské státy Evropské unie a Komise nedávno zvýšily pomoc Barmě a barmským uprchlíkům v sousedních zemích. Evropská unie bude připravena zaručit dodatečnou pomoc Barmě/Myanmaru. Z tohoto důvodu vyzývá barmské úřady, aby přijaly další opatření k demokratizaci země a dosáhly národního usmíření.

Oficiální oznámení referenda o ústavě, které by se mělo konat letos v květnu, a zejména pluralitní volby v roce 2010 jsou podle názoru Rady krokem správným směrem.

  Colm Burke (PPE-DE). – To je doplnění vaší reakce na tuto velmi složitou záležitost, což velmi oceňuji.

Chtěl bych jen uvést dvě související otázky. Za prvé, 14. února byl ve svém domě v Thajsku zavražděn generální tajemník KNU. Vyrozuměl jsem, že jej dva dny předtím navštívila organizace Christian Solidarity Worldwide. Jaký tlak vyvíjíme na Thajsko, aby tuto vraždu vyšetřilo? Domnívám se, že vraždu objednal barmský režim.

Za druhé, slyšel jsem, že s uprchlíky přicházejícími do Malajsie bylo zacházeno dosti špatně. Ve skutečnosti některé uprchlice ve vazbě nebo ve vězení porodily. Jaký tlak vyvíjíme na Thajsko a Malajsii s ohledem na řešení těchto záležitostí?

  Janez Lenarčič, předseda Rady. − Rada tuto záležitost s Thajskem ani s Malajsií neprojednávala. Předložím Vaší otázku Radě.

  Předsedající. − Otázka č. 6 pana Jima Higginse (H-1056/07)

Věc: Demokratické hnutí v Barmě

Může Rada s ohledem na nedávné brutální potlačení pokojného protestu v ulicích Barmy říci, jaká opatření přijímá, aby bylo zajištěno, že jsou chránění demokratičtí aktivisté a že vojenská junta pracuje na pokojném a klidném přechodu k otevřené demokracii, a zda protestovala, pokud jde o návrat zmizelých osob v Barmě, včetně mnichů, jejichž místo pobytu není od posledních protestů známo?

  Janez Lenarčič, předseda Rady. − Jak jsem uvedl v předchozí odpovědi, Rada situaci v Barmě/Myanmaru pečlivě sleduje a dostává zprávy z různých zdrojů.

EU společně s ostatními zeměmi reagovala na demonstrace v srpnu a září loňského roku a na násilné potlačení těchto pokojných demonstrací s jednoznačným cílem projevit svou solidaritu s barmským lidem. Přijala taktéž přísnější omezující opatření vůči osobám odpovědným za násilí a celkové politické uváznutí na mrtvém bodě a za podmínky v zemi. Jak bylo zmíněno dříve, kvůli těžkým životním podmínkám obyvatel a počtu uprchlíků zvýšily některé členské státy a Komise pomoc Barmě a barmským uprchlíkům v sousedních zemích.

Evropská unie mimoto patřila k iniciátorům zasedání Rady OSN pro lidská práva v Ženevě v říjnu 2007, která pověřila zvláštního zpravodaje OSN pro lidská práva, pana Sérgia Pinheira, aby Barmu/Myanmar navštívil a vyšetřil násilné potlačení zářijových demonstrací a údajné vraždy a zmizení po těchto událostech.

Evropská unie plně podporuje doporučení pana profesora Pinheira v jeho prosincové zprávě a pravidelně barmské úřady vyzývá, aby je provedly. EU oslovila barmské úřady při mnoha příležitostech. Pokouší se rovněž využít schůzek s Barmou/Myanmarem na mnohostranných fórech, aby úřady vyzvala k zahájení širokého a celkového procesu usmíření a politických reforem, k odstranění omezení uložených paní Aung San Suu Kyi, propuštění politických vězňů a zlepšení přístupu mezinárodních organizací, zejména Mezinárodního výboru Červeného kříže.

EU předložila tato stanoviska sousedům Barmy a zdůraznila naléhavou potřebu zlepšit situaci v této zemi. Jak jsem zmínil, vyhlášení referenda o ústavě a pluralitních voleb v roce 2010 dává určitou naději.

  Jim Higgins (PPE-DE). ― (GA) Pane předsedající, vítám odpověď předsedy Rady. V odpovědi na dotaz mého kolegy, pana Colma Burkeho, řekl, že chce, aby Barma byla demokratičtější.

Co se týká toho, chtěl bych položit dotaz ohledně nové ústavy: není pravda, že tento dokument byl vypracován bez účasti čelní představitelky hlavní demokratické opoziční strany, paní Aung San Suu Kyi? To není nijak uspokojivé.

A není zřejmé, že armáda a ozbrojené síly budou mít nadále moc, nebo že ji budou kontrolovat?

Další důležitá otázka: bude existovat nezávislé monitorování ze strany EU nebo OSN, co se týká referenda a ústavy?

  Janez Lenarčič, předseda Rady. − Musím si vyžádat odpověď na otázku, zda je zaručeno nezávislé monitorování referenda, které je naplánováno na květen. Prozatím máme jen oznámení o konání referenda. Jak jsem již řekl, Rada zastává názor, že to je krok správným směrem. Vaše otázka je samozřejmě případná a bude předložena Radě.

K zodpovězení první části Vaší otázky, Evropská unie trvá na tom, že procesy demokratizace v této zemi musí zahrnovat spolupráci opozice a etnických skupin, jelikož jen tak můžeme doufat v národní usmíření a dlouhodobou stabilitu této země.

  Předsedající. − Otázka č. 7, kterou pokládá paní Mairead McGuinnessová (H-1054/07)

Věc: Směrnice o audiovizuálních mediálních službách

Domnívá se Rada, že směrnice o audiovizuálních mediálních službách 97/36/ES⁽¹⁾ bude s to udržet tempo s vývojem audiovizuálních technologií a reklamy?

Je Rada přesvědčena, že požadavek, aby poskytovatelé mediálních služeb vypracovali kodex chování s ohledem na děti, je dostatečně důkladným opatřením na ochranu zvláštních zájmů dětí – například zabránění reklamy na tzv. „nezdravou stravu“, která je zaměřena na děti?

  Janez Lenarčič, předseda Rady. − Paní McGuinnessová pravděpodobně již ví, že 11. prosince loňského roku Rada a Evropský parament přijaly směrnici o změně směrnice o televizi bez hranic a jejím přejmenování na směrnici o audiovizuálních mediálních službách.

První bod odůvodnění nové, pozměněné směrnice objasňuje, že s ohledem na vývoj nových technologií a jejich dopad na obchodní modely, zejména financování komerčního vysílání je nutné směrnici změnit. Cílem nové směrnice je nalézt odpovědi na tyto technologické změny zavedením určitých nových, technicky neutrálních definic založených na terminologii, které umožní, aby byly použity nejen pro současné služby, ale rovněž pro ty formy služeb, které se teprve vyvinou, například audiovizuální mediální služby a služby na požádání. K zajištění této budoucí schopnosti si myslíme, že směrnice upravující audiovizuální odvětví by měla platit po několik nadcházejících let.

Podle této směrnice musí Komise nejpozději do 19. prosince 2011 a poté každé tři roky vypracovat zprávu o jejím uplatňování a v případě potřeby předložit další návrhy na její úpravu, zejména s ohledem na nový technologický vývoj.

Co se týká reklamy na nezdravé jídlo pro děti, Evropský parlament a Rada se dohodly, že by tento problém mohl být vyřešen nejefektivněji, pokud by poskytovatelé audiovizuálních mediálních služeb vypracovali kodex chování. Za tímto účelem druhý odstavec čl. 3 písm. e) pozměněné směrnice zahrnuje požadavek, aby všechny členské státy a Komise vybízely poskytovatele mediálních služeb k vypracování takovýchto kodexů.

  Mairead McGuinness (PPE-DE). – Na první část mé otázky jste odpověděl přespřílišně, za což Vám děkuji.

Na druhou stranu, možná potřebujeme kodex chování, který je účinný, protože máme mnoho kodexů chování na papíře, které nejsou účinné. Možná bych požádala, abyste učinil prohlášení ohledně toho, zda v případě, že kodexy chování přezkoumáme a uvidíme, že nemají žádný účinek, přijmeme tvrdší opatření? Myslím, že to možná budeme potřebovat.

  Janez Lenarčič, předseda Rady. − Podstatou kodexu chování je právě to, že jej vypracují samotní poskytovatelé. Je však zřejmé, že pokud kodexy nejsou přiměřené a nesplňují potřeby, Rada ani Komise nebude spokojená. Proto mou odpovědí na Váš dotaz je v zásadě to, že Rada a Komise musí vytrvat, přinejmenším dokud poskytovatelé nevypracují účinné kodexy chování.

  Jim Allister (NI). – Pane úřadující předsedo, mohl bych Vás nasměrovat na jinou záležitost, pokud jde o ochranu dětí v souvislosti se sdělovacími prostředky, zejména v kontextu rostoucího a znepokojivého počtu sebevražd v Evropě, v neposlední řadě v mém vlastním volebním obvodě? To je, co může Rada udělat s ohledem na hrubé zneužívání, zejména prostřednictvím internetových služeb, snadno dostupných rad, jak spáchat sebevraždu? Dnes jsem stáhl informace z jedné takovéto stránky, které poskytují rozmanité rady, jak spáchat sebevraždu.

To je dost děsivé. I pokud otevřeme stránky Wikipedie, můžeme najít informace, jak spáchat sebevraždu. Bude se tím Rada zabývat v rámci ochrany dětí, zejména v souvislosti se sdělovacími prostředky?

  Paul Rübig (PPE-DE). – (DE) Moje otázka se týká telekomunikačního balíčku, který předložila Komise, kde pro televizi vznikají nové možnosti v důsledku digitální dividendy, tj. využíváním digitálního spektra přidělené frekvence. Považujete za nutné změnit televizní směrnici na základě nových technických předpisů?

  Janez Lenarčič, předseda Rady. − S ohledem na problém, na který poukázal pan Allister, a případy, které je nutno odsoudit a jež vyžadují jednání, bych měl uvést, že ještě před změnou směrnice obsahovala zákaz reklamy na veškeré věci škodlivé pro zdraví. Zakazovala rovněž sdělení, která mohou způsobit fyzickou nebo morální újmu nezletilým osobám. Domnívám se, že tyto definice zahrnují rovněž uvedené případy. Je nutno rovněž říci, že změna směrnice byla zveřejněna v prosinci loňského roku a členské státy mají dva roky na to, aby ji začlenily do svého vnitrostátního práva.

Pokud jde o „telekomunikační“ balíček, považuji za těžké odpovědět na otázku, která vyžaduje podrobnější analýzu nutnosti změn. O této otázce se však diskutuje. V současnosti je projednáván legislativní balíček týkající se telekomunikací. Vaše otázka bude předložena Radě. Nepochybuji, že pokud bude nutné změnu provést, stane se tak.

  Předsedající. − Autoři otázek, které nebyly zodpovězeny pro nedostatek času, obdrží písemnou odpověď (viz příloha).

Tím končí doba vyhrazená pro otázky.

  Sajjad Karim (PPE-DE). – Paní předsedající, chci jen poděkovat útvarům za velmi rychlé jednání poté, co jsem jim zaslal informace o svém skutečném úmyslu hlasovat k přesnému záznamu. To se nyní stalo, takže bych jim Vaším prostřednictvím chtěl poděkovat za to, že jednaly tak účinně, jak jednaly. Veřejný záznam nyní ukazuje, jak jsem skutečně hodlal hlasovat. Jsem vám zavázán.

(Zasedání bylo přerušeno v 19:05 a obnoveno ve 21:00)

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN SIWIEC
místopředseda

(1) Úř. věst. L 202, 30.7.1997, s. 60.