Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2007/2156(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0024/2008

Předložené texty :

A6-0024/2008

Rozpravy :

PV 20/02/2008 - 12
CRE 20/02/2008 - 12

Hlasování :

PV 21/02/2008 - 4.7
CRE 21/02/2008 - 4.7
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2008)0066

Doslovný záznam ze zasedání
Středa, 20. února 2008 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

12. Demografická budoucnost Evropy (rozprava)
PV
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Dalším bodem je zpráva (2007/2156(INI)) o demografické budoucnosti Evropy, kterou předložila jménem Výboru pro zaměstnanost a sociální věci paní Castexová.

 
  
MPphoto
 
 

  Françoise Castex, zpravodajka. − (FR) Pane předsedající, pane komisaři, vážené dámy a pánové, rozprava, v jejímž projednávání dnes večer pokračujeme, začala mezi těmito stěnami před několika lety. Neskončí přijetím této zprávy, která stále nechává některé otázky nezodpovězené, a ke kterým se bezpochyby budeme muset v blízké budoucnosti vrátit. Každopádně bych chtěla poděkovat Komisi za kvalitu jejího sdělení, které tuto rozpravu obohatilo, a ze které jsme čerpali ve Výboru pro zaměstnanost a sociální věci.

Ve své zprávě se zabývám důsledky demografických změn, tj. úbytkem aktivního obyvatelstva, rostoucím počtem starých lidí a demografickou nerovnováhou mezi různými regiony v Evropě. Znamená to, že je nemožné stavět na příčinách? Především bych Vám chtěla připomenout, že v průběhu 20. století došlo ke dvěma obrovským změnám.

Za prvé, ženy získaly přístup ke vzdělání a odborné přípravě na stejném základě jako muži. Za druhé, ženy získaly prostřednictvím antikoncepce kontrolu nad svým reprodukčním životem. To jsou dva faktory ženské emancipace. Znamenají velký, a doufám, že nezvratný pokrok pro lidstvo.

Abychom však pro analýzu získali všechny informace, je třeba dodat další dva body. Všechny studie ukazují, že evropští občané by chtěli více dětí, než skutečně mají, a za druhé, v těch členských státech, kde je vysoká zaměstnanost žen, je také vysoká porodnost. Aktivní pracovní život tedy nebrání lidem v tom, aby měli děti za předpokladu, že každý, jak muži, tak ženy, může sladit svou práci s rodinným životem. Ve všech členských státech je třeba v této oblasti ještě pokročit.

Během našich diskusí se objevil další bod, který v zásadě nikdo nezpochybňuje. Ekonomická nejistota a strach z budoucnosti jsou významnými faktory, které způsobují pokles porodnosti. Je-li složité plánovat si budoucnost, lidé si rozmyslí, zda mít děti. To je klíčový bod, a já se domnívám, že pokles porodnosti, který zaznamenává Evropská unie, je z tohoto hlediska vážným varováním. K získání důvěry v budoucnost potřebují naši občané, aby byla obnovena jistota zaměstnání a důstojné životní podmínky. Dost, pokud jde o příčiny, nyní k důsledkům.

Hlavním důsledkem je snížení počtu aktivního obyvatelstva, který se z 331 milionů v roce 2010 sníží do roku 2050 na přibližně 268 milionů. Jak můžeme udržet s tak malým počtem aktivního obyvatelstva v Evropě růst a konkurenceschopnost? Tady sdělení získává pane komisaři na významu a skutečné síle: změnit výzvu v příležitost. Evropa má dnes stále vysokou nezaměstnanost, a existují obrovské rezervy pro pokrok v oblasti zaměstnávání žen, mladých i starých lidí, u kterých zaměstnanost od věku 52 až 55 let dramaticky klesá.

Není to skutečně vhodná příležitost této demografické výzvy, cíl plné zaměstnanosti, který je v konečném důsledku realistický, v konečném důsledku dosažitelný a v konečném důsledku nezbytný? Abychom ho dosáhli, musíme uplatňovat skutečnou politiku řízení lidských zdrojů a opravdovou politiku celoživotního vzdělávání. Záměrně říkám celoživotního, což znamená i pro zaměstnance starší 50 let, kteří kromě jiných druhů diskriminace musí také čelit diskriminaci, pokud jde o odbornou přípravu a povyšování v práci.

V mé zprávě přicházím s pojetím aktivního životního cyklu, abych zdůraznila potřebu vzít v úvahu období aktivního života kolem čtyřiceti let, ačkoliv je na členských státech, aby rozhodly o kontinuálním zaměstnání, odborné přípravě, rekvalifikaci a případném povýšení od počátku do konce aktivního života osoby. Než začneme uvažovat o zvýšení hranice pro odchod do důchodu, je třeba se ujistit, že každý pod touto věkovou hranicí je schopný pracovat, využívat své schopnosti a profesní zkušenosti.

Je to proto, že existuje zákonem stanovený věk odchodu do důchodu, o kterém si lidé myslí, že jej mohou překročit, v závislosti na právní úpravě každého členského státu v souladu s jeho tradicemi dialogu a konzultací. V této otázce zůstává rozprava otevřena.

Poslední bod, o kterém bych se chtěla krátce zmínit, je samozřejmě využití přistěhovalců. Hodně se diskutuje o tom, že nahradí klesající počet aktivního obyvatelstva, ale jak víte, přistěhovalectví také vyvolává velké napětí. Proto doporučuji, aby byl k této otázce zaujat jasný a odůvodněný přístup. Přistěhovalectví není v Evropské unii novým jevem a s pozitivní převahou dvou milionů přistěhovalců za rok – číslo, které je po několik let stabilní – legální přistěhovalectví přispívá ke skladbě aktivního obyvatelstva Evropské unie, tak jako přispívá ke skladbě evropské společnosti.

Potřebujeme udržet tento příliv přistěhovalců a zajistit pro ty, které přijmeme, v členských státech legální postavení a zároveň bojovat s nedovoleným přistěhovalectvím a vykořisťováním nelegálních pracovníků. Naši politiku v této oblasti musí řídit lidský rozměr přistěhovalectví a našeho zřetele by nemělo zmizet slučování rodin.

Předběžně bych chtěla uzavřít tuto prezentaci tím, že bych chtěla připomenout, že kromě průměrné porodnosti, věkových pyramid a ukazatelů jsou zde otázky narození, mateřství, místa žen ve společnosti, péče, kterou věnujeme našim starým spoluobčanům, a způsob, jakým si přejeme zakončit náš život. To je důvod, proč je tato rozprava tak zajímavá a vášnivá, a chtěla bych také poděkovat všem stínovým zpravodajům, že se o tuto otázku zajímají ve stejné míře jako já.

 
  
MPphoto
 
 

  Vladimír Špidla, člen Komise. – (CS) Vážený pane předsedo, vážené dámy poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji všem poslancům a poslankyním a především zpravodajce paní Castex za její podnětný návrh zprávy týkající se sdělení Komise o demografické budoucnosti Evropy. Velmi mě těší skutečnost, že kromě Výboru pro zaměstnanost se sdělením zabývaly čtyři další parlamentní výbory – Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví, Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, Hospodářský a měnový výbor a Výbor pro regionální rozvoj. To samozřejmě dává členským státům silnější politický signál a poukazuje na význam demografických otázek pro dnešní Evropu.

Analýza Evropského parlamentu týkající se hlavních demografických problémů do značné míry odpovídá závěrům sdělení Komise z roku 2007. Oba orgány se shodují v tom, že stárnutí je spolu s poklesem porodnosti výsledkem sociálního a hospodářského pokroku. A co víc, Parlament a Komise sdílejí názor, že na stárnutí i klesající porodnost je možné konstruktivně a úspěšně reagovat. Demografické změny nepředstavují pouze závažné problémy, ale také nové možnosti. A jak však zpráva zdůrazňuje, je důležité jak na problémy, tak i na příležitosti reagovat již dnes.

Je povzbudivé, že politická reakce a opatření nastíněné ve zprávě se z velké části shodují s návrhy Komise. Rodinná politika spadá do výlučné odpovědnosti členských států. Jak však zpráva správně uvádí, důležitou úlohu má i Evropská unie. Revidovaná Lisabonská strategie poskytuje rámec pro modernizaci rodinné politiky prostřednictvím podpory rovných příležitostí, a zejména prostřednictvím iniciativ zaměřených na dosažení lepšího souladu mezi pracovním a rodinným životem. V tomto směru velmi vítáme vznik Evropské aliance pro rodiny, která byla ustanovena na zasedání Evropské rady na jaře 2007. Tato aliance představuje další platformu na úrovni Evropské unie pro výměnu poznatků mezi členskými státy.

Zpráva dále správně poukazuje na to, že se mění míra závislosti mezi ekonomicky aktivními a ekonomicky neaktivními a že členské státy proto budou nuceny učinit vše, co je v jejich silách, aby se vypořádaly s budoucím nedostatkem pracovníků na trhu práce. Především musí zvýšit účast nezaměstnaných mladých lidí, žen a starších osob na trhu práce. Je možné a nutné podniknout řadu konkrétních kroků.

Dámy a pánové, dovolte mi, abych se ještě krátce zabýval migrací, protože to je mimořádně citlivá a důležitá oblast. Je naprosto zřejmé, že migrace a imigrace je součástí evropské historie, evropského života a že je velmi důležité od prvého okamžiku posilovat integrační metody a nenahlížet na migraci pouze jako na bezpečnostní nebo policejní problém. Migrace je součástí našeho evropského života a má ve své základní podstatě pozitivní a pro nás nezbytné důsledky.

Závěrem mi dovolte, abych se zabýval ještě jedním z problémů, který je spojený s neplodností. Zpráva Evropského parlamentu upozorňuje na zvyšující se výskyt neplodnosti u párů a dlužno konstatovat, že tento výskyt samozřejmě souvisí s důsledky nebo jevy čistě medicínskými, ale nepochybně souvisí i se sociální situací, zejména s odkládáním narození prvního dítěte. Chci konstatovat, že přístup k tomuto problému musí být přístupem koherentním a celkovým, to znamená nikoliv založeným pouze na medicínském přístupu.

Dámy a pánové, seznam diskutujících je velmi rozsáhlý, takže mi dovolte, abych ukončil své vystoupení a těším se na diskusi, která bude následovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Bilyana Ilieva Raeva, (Zpravodajka ke stanovisku Komise pro Výbor pro hospodářství a měnu) (BG) Vážený pane komisaři, vážený pane předsedající, celkový demografický obraz Evropy je velmi znepokojivý. Podle prognóz Eurostatu se obyvatelstvo ve věkové skupině od 15 do 64 let bude po roce 2010 snižovat každý rok o million osob. Tento trend je způsoben dvěma faktory.

Ve všech členských státech se prodlužuje průměrná délka života, což je velmi pozitivní vývoj, který s sebou nese vysoká kvalita života ve Společenství. Je však znepokojivé, že zároveň je velmi nízká porodnost, což má za následek rostoucí procento stárnoucí populace.

Tato situaci, která způsobuje, že ubývá procento lidí v aktivním věku a klesá produktivita práce. Demografický problém ohrožuje stabilitu evropského hospodářství, evropský sociální model a též solidaritu mezi generacemi.

V této souvislosti musím pochválit podnět Evropské komise vytvořit společnou evropskou demografickou strategii jako jediný vhodný způsob, jak lze čelit této globální výzvě.

Výbor pro hospodářství a měnu Evropského parlamentu klade důraz na hospodářské nástroje, které mohou přispět ke zlepšení demografické situace v Evropské unii.

Navržené znění poukazují na několik hlavních způsobů jednání, včetně rozvoje udržitelného a vyrovnaného veřejného financování; podpory různých finančních nástrojů se zaručenou transparentností a bezpečností; využití daňových úlev pro společnosti, které zaměstnávají starší zaměstnance; urychlení procesu liberalizace trhů práce, nebo vnitřní migrace v rozšířené EU již před rokem 2014, abych citovala pana komisaře Špidlu; podporu zaměstnanosti mladých lidí a těch, kteří nesou odpovědnost za svou rodinu prostřednictvím inovativních systémů práce, například prostřednictvím práce na směny, práce na zkrácený pracovní úvazek a celoživotního vzdělávání.

Zdůrazňována je potřeba členských států splnit závazky podle Paktu stability a růstu jakožto způsobu, jak čelit demografickým výzvám. Text také obsahuje některé pružnější mechanismy pro dobrovolné udržování lidí, kteří překročí minimální věk pro odchod do důchodu podle pravidla „mzda a důchod“.

Hlavní myšlenkou je, že pokud si přejeme dostát demografickým výzvám, musíme podporovat vytvoření mechanismu, který umožní pružné formy zaměstnávání a podnítí k dobrovolnému pokračování aktivního života i po dosažení minimálního věku pro odchod do důchodu.

 
  
MPphoto
 
 

  Elisabeth Schroedter, navrhovatelka Výboru pro regionální rozvoj. − (DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, důsledky demografických změn jsou velmi různorodé. Zatímco pařížskými předměstími neustále otřásají v důsledku vysoké míry přistěhovalectví sociální nepokoje, v Braniborsku, odkud pocházím, se regiony zmenšují, lidé se stěhují pryč a obyvatelstvo mnohem rychleji stárne.

Stárnoucí obyvatelstvo se stává břemenem pro veřejné rozpočty, neboť je třeba platit sociální dávky, a Lisabonská strategie obsahuje závazky k jejich snížení. Avšak ve světle skutečných příčin demografických změn se ptám, zda toto omezení není pro Lisabonskou strategii kontraproduktivní. Komise si to zjednodušuje tím, že viní ženy ze stárnutí obyvatelstva, protože nemají dost dětí, ale skutečnou příčinou jsou současné a minulé politické chyby.

Chtěla bych se zaměřit pouze na tři z bodů, které způsobily ve společnosti tuto nerovnováhu. Prvním je, jak ukazují analýzy, že lidé ve skutečnosti chtějí mít děti, ale rodiče, nikoliv pouze ženy, nemají děti, protože rámcové podmínky nejsou správně nastaveny, neboť nejsou sociálně zabezpečeni, protože, jak již bylo řečeno, pro rodiče je složitější najít zaměstnání a nelze skloubit práci s rodinou.

Řešením by bylo zcela nové nastavení rovnováhy ve vztahu práce-osobní život. Klíčem by bylo rozdělit čas pro rodinu a práci rovnoměrně mezi obě pohlaví; k tomu existují studie, které provedla Dublinská nadace. Zásadní je také nevidět děti jako jízdenku do chudoby, jako je tomu v mnoha členských státech.

Pro politiku členských států to znamená udržitelnost systémů sociálního zabezpečení a je zde také nepopulární faktor nákladů, ale je třeba je dát do pořádku.

Zajímavá studie provedená v regionu, ze kterého pocházím, uvádí druhý aspekt. V této studii bylo zjištěno, že mladé ženy se stěhují nikoliv kvůli problémům spojeným se skloubením práce a rodiny, ale kvůli masové diskriminaci, se kterou se setkávají od doby, co opustí školu. Jsou to špičkoví lidé, nejlepší ve třídě, nejlepší absolventi, přesto jsou jim nabízena horší místa v kurzech odborné přípravy a mají horší příležitosti postupu v práci. To tedy znamená, že Evropská komise může skutečně účinně působit v oblasti, ve které je příslušná, tj. v oblasti zohledňování rovnosti mužů a žen, rovných příležitostí pro muže a ženy, boje s diskriminací zavedením lepších právních předpisů, a zejména vyvíjením nátlaku na členské státy, aby provedly právní předpisy, aby se věci pohnuly kupředu.

Za třetí, jakožto navrhovatelka Výboru pro regionální rozvoj bych se chtěla vrátit k tématu upadajících regionů. V našem stanovisku kritizujeme způsob, jakým státní správa stále vytváří obrovské překážky účinnému zapojení občanů a rozvoji inovací a kreativitě. Tím brání plánům na úspěšný regionální rozvoj.

Zároveň je zde tendence politických vůdců jednoduše tyto regiony odepsat, vyvléknout se z odpovědnosti za zajištění základních potřeb, prostě se jich vzdát. Pro Evropu neexistuje řešení, protože po dlouhou dobu, po generace, jak ukazuje historie, to bude neuvěřitelně drahé. Ve skutečnosti je úkolem státní správy přijmout podnět od občanské společnosti a spolupracovat s ní, aby se tyto regiony dostaly z tohoto dilematu.

V této souvislosti vyzývám Evropskou komisi, aby přijala podnět daný občanskou společností, zejména aby podpořila občanskou společnost a zkoordinovala výměnu zkušeností mezi regiony, ve kterých se věci daří, a poukázala na dobré příklady osvědčené v praxi. To jsou konkrétní řešení, kterými může Evropská komise vyvíjet aktivitu, aniž by ženy vinila z demografických změn.

 
  
MPphoto
 
 

  Magda Kósáné Kovács, navrhovatel Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci. (HU) Děkuji pane předsedající. Po desetiletí jsme se učili, že změna klimatu a znečišťování životního prostředí ohrožuje naši budoucnost. Summit v Hampton Courtu obrátil naši pozornost na další proces, který se stává riskantním: Evropa stárne.

Vzhledem  k tomu, že Výbor LIBE v této oblasti cítí určitou odpovědnost, učinil tři doporučení zpravodaji a Výboru EMPLOI v otázkách týkajících se občanských práv. Chtěla bych jim poděkovat za to, že naše doporučení prostudovali a zohlednili je.

První oblastí je podpora rodin a dětí. Přijímání právních předpisů o podpoře systémů na podporu rodiny spadá do pravomoci jednotlivých států, a přesto je přijetí odpovědnosti, pokud jde o rodiny s dětmi, také morální otázkou, a významnou součástí evropských hodnot. Rovné příležitosti pro rodiny s dětmi a bez dětí jsou pro zájmy Společenství nesmírně důležité. Základem pro zajištění práv dětí však je, aby se budoucí generace cítily odpovědné za svět vně rodiny.

Po analýze dovolených a nedovolených forem přistěhovalectví se LIBE zaměřil na tu skutečnost, že požadavky stárnoucí společnosti a trhu práce vyžadují důslednou a komplexní migrační politiku. Vítáme, že zpráva se zabývá i těmito detaily.

V roce kulturní rozmanitosti mohu dodat, že podle odborníků a vědců může existovat přímý vztah mezi přistěhovalectvím a koeficientem růstu obyvatelstva, neboť velký počet dětí v druhé generaci rodin přistěhovalců klesá, zatímco přítomnost přistěhovalců může změnit touhu hostitelské populace mít děti.

Konečně, diskriminace starých a starších pracovníků může lidem, kteří nejsou mladí, bránit v tom, aby zůstali na trhu práce. Chtěla bych zdůraznit, že je nemůžeme nutit pracovat déle, musí mít skutečně možnost si vybrat, a celoživotní vzdělávání je proto nezbytné. Osvojení si moderních komunikačních technologií zlepšuje jejich možnosti nalezení práce a otevírá okna do globálního světa starších lidí.

Výbor LIBE ve svém stanovisku opakovaně žádal Komisi, aby přijala doporučení k obecné anti-diskriminační směrnici, a doufáme, že tato zpráva tento proces urychlí. Děkuji, pane předsedající.

 
  
MPphoto
 
 

  Karin Resetarits, navrhovatelka Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví. − (DE) Pane předsedající, proč mají ženy ve skutečnosti méně dětí? Ve stanovisku Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví je obsaženo množství důvodů a navržených politických řešení. Moje kolegyně, paní poslankyně Castexová, již téměř všechny úspěšně uvedla ve své zprávě. Děkuji Vám paní Castexová.

Jak můžeme pomoci ženám, aby se jim splnilo přání mít děti? Za prvé, stejnou mzdou za stejnou práci! To je jediný způsob, jak oba rodiče budou mít stejné slovo, pokud jde o rozhodnutí, kdo zůstane na rodičovské dovolené po narození dítěte.

Za druhé, oba rodiče jsou stejnou měrou zodpovědní za výchovu dětí. Potřebujeme pomoc otců. Bez podpory otce mých čtyř dětí bych zde nemohla pracovat.

Za třetí, zaměstnavatelé musí svým zaměstnancům umožnit rodičovskou dovolenou, k tomu je případně potřeba i pomoc státu. Země, která chce děti, musí klást při tvorbě politiky děti do jejího středu.

Za čtvrté, potřebujeme vysoce kvalitní péči o děti a prostředí, které bude k dětem přátelské, bez ohledu na příjem rodičů. Kdokoliv, kdo s tím nesouhlasí, si nezasluhuje slyšet dětský smích.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Mnohokrát děkuji. Rád bych také jménem všech otců poděkoval za tento projev.

Budeme pokračovat v diskusi a tuto část diskuse zahájí jménem politických skupin pan Fatuzzo, který bude hovořit jménem Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů. Tři minuty, buďte prosím tak laskavi.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlo Fatuzzo, jménem skupiny PPE-DE. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, jsem rád, že mohu promluvit při této příležitosti. Především bych chtěl pochválit předsedu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, pana Jana Anderssona za prezentaci této zprávy z vlastního podnětu výboru, tak výborně a důrazně napsanou paní Castexovou po sérii konzultací za účasti všech členů výboru – někteří se účastnili zvláštním způsobem – což mi po devíti letech jako poslanec Evropského parlamentu dovoluje také říci, že konečně máme v Parlamentu zprávu, která hovoří o důchodcích a starších lidech! Opravdu o nich hovoří mnoho. Zítra ráno ve vysvětlení hlasování Vám řeknu, kolikrát se slova důchodce a starší lidé objevují v této zprávě.

Hovoří také samozřejmě o jiných věcech, o porodnosti, o dětech a o odborné přípravě, ale chtěl bych zdůraznit toto, pane předsedající: proč vlastně mluvíme o starších lidech? Jsem přesvědčen, že je to proto, že všechny vlády mají strach z toho, že tolik starších lidí ve srovnání s tak málo pracovníky znamená více výdajů na důchody a zdravotní péči než v minulosti.

Jen se podívejme na dobu před 20, 10, 30 či 50 lety, kdy se nikdo neobtěžoval myslet na to, že starší lidé potřebují pomoc, že starší lidé potřebují podporu, že lidé, kteří mají staré rodiče, potřebují více pracovního volna než v minulosti. Začínáme mluvit o důchodových systémech a začínáme říkat, že bychom měli mít více dětí, že matkám by se mělo dostat více pomoci. Měli jsme zapotřebí tohoto kataklyzmatu, které někdo, kdo hovořil přede mnou, přirovnal ke změně klimatu?

Věřím, pane předsedající, že všechno zlé je pro něco dobré, protože tak, jak vidím já tuto zprávu, mohu ji z celého srdce podpořit. Konečně nám Evropa ztělesněná Evropským parlamentem ukazuje, jak se stát skutečným státem. Doufám, že členské státy budou následovat tohoto příkladu.

 
  
MPphoto
 
 

  Jan Andersson, jménem skupiny PSE. – (SV) Pane předsedající, pane komisaři, rád bych na úvod poděkoval paní zpravodajce, která odvedla obrovskou práci týkající se základu problematiky, ale také výborně vedla jednání mezi různými politickými skupinami.

Jak již někdo řekl, je to velká výzva. Nikoliv hrozba ale výzva pro Evropskou unii. Pokusím se omezit se na tři hlavní oblasti, které tvoří strukturu zprávy paní zpravodajky.

Za prvé, porodnost. V Evropě máme velmi nízkou porodnost a já sdílím názor, že je to velkou měrou způsobeno nevhodnými politickými rozhodnutími. Týká se to mužů i žen, kteří chtějí být součástí trhu práce a trh práce je potřebuje, ale zároveň se chtějí stát rodiči a mít děti. Musíme v členských státech podporovat toto spojení, aby rodiče, jak muži, tak ženy, a to je třeba zdůraznit, mohli sladit svůj pracovní život s rodičovstvím. Týká se to otázky, jak nahradit velkou ztrátu příjmu z pracovního života, pokud se věnujeme rodičovství, aby lidé mohli zůstat doma a netrpěli finančně.

Za druhé, potřebuje rozšířit vysoce kvalitní péči o děti. Máme před sebou dlouhou cestu. Máme cíle, ale jen málo členských států v současnosti plní cíle pro rozšíření péče o děti.

Dále je zde otázka starších lidí na trhu práce. Je paradoxní, že vstupujeme do pracovního života později a odcházíme z něho dříve. Různými opatřeními týkajícími se zdraví a bezpečnosti na pracovišti, možnosti dalšího vzdělávání a flexibilních řešení v šedé zóně mezi pracovním životem a odchodem do důchodu musíme vytvořit podmínky, abychom umožnili rodičům pracovat.

Nakonec bych se chtěl zmínit o migraci. V naší společnosti potřebujeme lidi z jiných částí světa, abychom mohli rozvíjet a udržet naši sociálně spravedlivou společnost. Musíme proto zavést politiku integrace, kde budou tito lidé integrováni do naší společnosti, nikoliv z ní vylučováni. Musíme tuto politiku integrace podporovat, neboť není v rozporu s naší sociálně spravedlivou společností. Naopak, je předpokladem pro její rozvoj.

 
  
MPphoto
 
 

  Elizabeth Lynne, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedající, toto byla složitá zpráva. Bohužel jsme měli velmi málo času na dosažení kompromisu nebo na skutečnou rozpravu o těchto otázkách; proto to velké množství pozměňovacích návrhů.

Těší mě v ní však mnoho prvků, například potřeba řešit otázku hrubého zacházení se starými lidmi. Je třeba udělat více, ukončit fyzické, finanční, emoční a jiné formy hrubého zacházení, se kterými se staří lidé běžně setkávají. Podle posledních odhadů činí počet starých lidí, kteří se setkali s hrubým zacházením, více než 10 %, což je enormní číslo. Proto vítám záměr Komise předložit sdělení o této otázce. Ale musíme udělat více. Členské státy musí také usilovat o to, aby měli starší lidé zajištěnou nezávislost, bezplatnou osobní péči, celoživotní vzdělávání a aby byla odstraněna diskriminace na pracovišti. To samozřejmě znamená plné provedení směrnice o zaměstnanosti z roku 2000 a stavění na ní.

Musíme usilovat, aby skončilo házení zaměstnanců do starého železa, ať je jim 50, 55 nebo 65. Povinně stanovený věk zákonem stanoveného odchodu do důchodu je třeba zrušit, ale zároveň je třeba na úrovni členských států stanovit zákonný věk pro možný odchod do důchodu. Mezi těmito dvěma pojmy je velký rozdíl. Jedinci pak mají na výběr, zda přestanou pracovat a odejdou do důchodu nebo budou nadále pracovat a budou pobírat důchod nebo s pobíráním důchodu počkají, dokud se nerozhodnou přestat pracovat. Bohužel jsem nebyla schopná dosáhnout shody v této otázce, a proto to není obsaženo ve zprávě, ale věřím, že je třeba členské státy podporovat v tom, aby se tím v budoucnu zabývaly.

Předložila jsem jménem mé skupiny mnoho pozměňovacích návrhů, které snad jiní poslanci shledají za vhodné pro to, aby je podpořili, ale většina otázek, kterými se zabývá tato zpráva, by měla zůstat v kompetenci členských států. Je zde samozřejmě mnoho práce, kterou můžeme udělat, pokud jde o výměnu osvědčených postupů.

 
  
MPphoto
 
 

  Jan Tadeusz Masiel, jménem skupiny UEN. – (PL) Pane předsedající, jak zpravodaj správně uvedl, demografická situace závisí na přirozeném růstu obyvatelstva, průměrné délce života a migračních tocích. Dodal bych ještě čtvrtý prvek, který tyto faktory zaštiťuje, a to mezilidské vztahy a politickou vůli.

Člověk je obzvláště náročné a složité zvíře, které se nerozmnožuje prostě tehdy, když je vhodná doba, ale musí mít pro to navíc vhodné podmínky. Dvacáté století, a zejména léta po druhé světové válce, nenaplnilo lidstvo zvláštním optimismem a touhou po rozmnožování. Bylo to, jako by se svět nezdál pro člověka dostatečně zajímavým pro to, aby ho přiměl k plození dětí.

Nyní přišel čas, když jsme již pochopili příčiny pesimistického demografického obrazu budoucnosti Evropy, začít dávat situaci do pořádku. Přistěhovalectví, jak vyplývá ze zprávy, není vhodným řešením problému. Především musíme vytvořit pro Evropany vhodné podmínky, které povzbudí urychlení přirozeného růstu. Podporuji všechna řešení navržená ve zprávě a já bych zdůraznil dvě.

Péči v míře, kterou jsme nikdy předtím nevěnovali, bychom měli zaměřit na rodinu, zejména na ženy, které nejenom věnují svůj čas mateřství, ale také se starají o nemocné a staré rodinné příslušníky. Je třeba, aby tato práce měla nějaký zvláštní pracovní status spojený s odměňováním. Každému dítěti je navíc třeba zajistit místo v jeslích a předškolních zařízeních poté, co se jeho matka vrátí do práce.

Nakonec, demografie je problém, který je mimo jiné politický, ale my jsme politici a jsme schopni tento nepříznivý stav napravit.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo, jménem skupiny GUE/NGL. – (PT) Je pravda, že obyvatelstvo členských států EU prochází demografickými změnami, což je třeba vzít v úvahu, ale v provedené analýze nestačí říci, že klesá porodnost a obyvatelstvo stárne. Analýza musí jít dále a hledat příčiny a poukazovat na opatření, která neohrožují pokrok lidstva, a na to, čeho tato civilizace dosud dosáhla.

Z tohoto důvodu nesmíme slevit z toho, čeho jsme dosáhli v oblasti vědeckého pokroku, abychom zlepšili životní podmínky lidí, pokud jde o preventivní medicínu, lepší zdravotní péči, výživu a bydlení, omezení pracovní doby a podporu matek, otců a dětí, což vyústilo ve stále se prodlužující průměrnou délku života.

Existence veřejné politiky v základních sociálních oblastech, zejména obecně přístupné veřejné služby v oblasti zdravotnictví a vzdělávání byla rozhodujícím příspěvkem. Skutečnost, že úspěchy pracovníků, pokud jde o organizaci a pracovní dobu, zlepšené podmínky zdraví a bezpečnosti na pracovišti a pokrok dosažený při stanovení pracovních přestávek a dovolené, řádné výdělky a zajištěná pracovní místa byly zakotveny v právních předpisech, je také velmi významná.

Avšak vzestupující neoliberální politika, jejímiž základními nástroji jsou Lisabonská strategie, Pakt stability a hlavní směry Evropské centrální banky vedly k liberalizaci a privatizaci veřejných služeb a zvýšení nejistých pracovních míst, což má dopad zejména na ženy. Zvýšení věku odchodu do důchodu ještě mladým lidem ztěžuje hledání zákonného zaměstnání a všeobecný přístup k veřejným službám a nalezené pořádného bydlení se také stalo obtížnějším.

Všechny tyto faktory vedou ke snížení porodnosti. Proto musíme urychleně změnit politiku. Proto musíme nahradit Lisabonskou strategii evropskou strategií solidarity a udržitelného rozvoje, která otevře Evropě nové obzory, zajistí zejména ženám a mladým lidem slušná pracovní místa se zákonnou ochranou, povede ke snížení pracovní doby bez snížení výdělku, zajistí vyšší mzdy, ukončí diskriminaci, zejména diskriminaci žen, pokud jde o odměnu za práci, větší hospodářskou a sociální soudržnost, přiměřenou ochranu, veřejné a všeobecné sociální zabezpečení, lepší kvalitu života a větší sociální spravedlnost.

Z těchto důvodů je třeba neprodleně zřídit více lepších a dostupných zařízení pro péči o děti a lidi, kteří se nedokážou sami o sebe postarat, a zpřístupnit zdarma předškolní vzdělávání, aby byly podpořeny dobré pracovní podmínky, které umožní sladění práce a rodinného života. To na druhou stranu vyžaduje stabilní zaměstnání a stabilní pracovní dobu a respektování společenské role matek a otců.

Také proto je nezbytné přidělit více rozpočtových prostředků méně rozvinutým zemím, a proto všechny členské státy musí urychleně ratifikovat a uplatňovat Úmluvu OSN o slučování rodin migrujících pracovníků.

 
  
MPphoto
 
 

  Kathy Sinnott, jménem skupiny IND/DEM. – Pane předsedající, toto je zpráva o přípravě na demografické změny. Znamená to, že se vzdáváme a smiřujeme se s hrozivými předpověďmi obsaženými v Zelené knize z roku 2005?

Když se tato kniha objevila, vnímali jsme ji jako výzvu ke změně. Mimo jiné jsme chtěli najít způsob, jak umožnit ženám takový počet dětí, který ženy dle svých vyjádření chtějí. Házíme nyní ručník do ringu?

Naši touhu po zvýšení porobnosti podkopává naše politika. Naše konkurenční strategie je založena na rostoucí spotřebě. Ale konzumní způsob života nás odrazuje od toho, abychom měli děti. Konzumní způsob života nás učí, abychom byli sobečtí. Podívejte se na reklamu. Rozmazlujte se; dopřejte si všechno; nakupujte.

Pro většinu lidí znamená mít rodinu a děti pravý opak. Vyžaduje to nezištnost, sdílení a kladení jiných na první místo. Tím, jak se stáváme spotřebiteli, se stále více ptáme, zda si můžeme dovolit mít dítě? A zvažujeme náklady na dítě oproti nákladům na to, abychom se dostali dále či nákladům na společenský život, auto, dům nebo dovolenou. Často se stává, že potenciální rodiče nechtějí dítě, neboť říkají buď „děkujeme, nechceme“ či „ještě ne“.

A samozřejmě musíme řešit otázku neplodnosti. Ale vzhledem k tomu, že v Evropě máme každý rok přes čtyři miliony potratů, skutečně nemůžeme říci, že naši klesající porodnost v první řadě způsobuje neplodnost.

Požádala jsem svou praktikantku, aby si přečetla tuto zprávu, a ona poznamenala jednu zajímavou věc. Kde jsou muži? Pokud máme mluvit o rovnosti pohlaví a demografii, musíme mluvit o obou pohlavích, která jsou stejnou měrou plně zodpovědná za výchovu dětí. Z mnoha dobrých důvodů jsme se museli zaměřovat na ženy. Ale dostali jsem se do bodu, kdy jsou muži odstaveni na vedlejší kolej? Výchova dítěte je obrovský úkol. Ačkoliv musíme poskytnout veškerou pomoc, které jsme schopní, svobodným matkám a jejich dětem, stát je v nejlepším případě ubohou náhražkou pečujícího, podporujícího a, odvažuji se říci, chránícího otce.

Mnoho žen nechce prožívat mateřství bez účasti otce. Zabezpečení je v mateřství důležité, ale nejde jen o finanční zabezpečení. Musíme podporovat emoční prostředí, které vzbuzuje touhu po dětech. Naše kultura potřebuje povzbudit muže v tom, aby se tohoto procesu zúčastnili.

Mít děti znamená více než cokoliv jiného nejbližší vztah, což je něco víc než jen péče o děti, která je sice důležitá, pokud se chtějí ženy vrátit do práce, nepomůže však ke zvýšení porodnosti. K nápravě naší demografické krize musíme obnovit základní integritu mezilidských vztahů. Musíme chránit důvěru, trpělivost, věrnost a lásku. Pouze v této atmosféře se mohou muži a ženy cítit šťastnými a dostatečně zajištěnými na to, aby mohli založit rodinu a se skutečnou podporou rodiny a rodinného života uvidíme, že dojde ke zvýšení porodnosti a oživení Evropy.

 
  
MPphoto
 
 

  Thomas Mann (PPE-DE).(DE) Pane předsedající, Evropská unie stojí před demografickou změnou jako nikdy předtím. Do roku 2030 nám bude chybět více než 20 milionů lidí v produktivním věku. Dva zaměstnanci budou muset vydělávat na jednoho důchodce. Dobrá zpráva je, že lidé budou žít déle a že dnešní staří lidé jsou zdravější než předchozí generace. Špatná zpráva je, že mladá generace je málo početná a to se dramaticky projeví v oblasti plánování měst, výstavbě, systému vzdělávání a způsobu organizace práce

V členských státech potřebujeme prostředí, které je přívětivější k rodinám, větší nabídku péče o děti, více zařízení péče o děti na pracovištích, lepší příležitosti pro sladění rodiny a práce, větší zapojení žen do světa práce, více částečných úvazků pro rodiče a zajištěný návrat do práce po rodičovské přestávce. Především potřebujeme stabilní pracovní perspektivu a dostatečný příjem, neboť tyto faktory lidem usnadňují touhu po dětech.

Také potřebujeme značně větší investice do lidí, zlepšit úroveň všeobecného vzdělávání a specializované odborné přípravy. Programy celoživotního vzdělávání by neměly sloužit pouze mladým lidem ale též starším lidem, kteří chtějí pracovat mnohem déle a mohou zvládnout značný objem práce a jsou vysoce kvalifikovaní a motivovaní.

Neměli bychom očekávat od zprávy paní Castexové z vlastního podnětu příliš mnoho. Právní postavení sociálních služeb obecného zájmu zůstává kontroverzní. Jsme proti rámcové směrnici či závazným předpisům na úrovni EU. Navíc by důchodové systémy zřízené dobrovolně podniky neměly být zatěžovány dalšími povinnostmi, například kritérii týkajícími se rodinné politiky. Je to otázka sociálního zabezpečení, daní, a tedy klasickou věcí spadající do sféry členských států.

S těmito úvahami a pozměňovacími návrhy ze strany skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů se tato zpráva stala reálnější. S touto zprávou můžeme vést širokou diskusi o důsledcích dramatických demografických změn.

 
  
MPphoto
 
 

  Alejandro Cercas (PSE).(ES) Pane předsedající, pane komisaři, velmi Vám děkuji za účast na této velmi zajímavé rozpravě. Chtěl bych také poděkovat paní Castexové za tuto zprávu a za to, že nám umožnila jít v diskusi hlouběji, což nám velmi pomohlo.

Například v mé zemi, Španělsku, které prochází demografickou krizí, která je možná závažnější než v průměru v Evropské unii, tento druh sdělení ze strany Komise a tento druh rozpravy velmi pomáhá, protože jde ke kořenům, zabývá se strukturálními problémy a nikoliv krátkodobou situací, a to vyjímá problém z politické rozpravy na národní úrovni a ponechává větší prostor pro analýzu a reakci.

Jak řekl pan komisař, skutečně stojíme před problémem, ale také máme příležitost. Tato příležitost by se měla zhmotnit v řešení tohoto problému nejen v jeho důsledcích, tj. že v Evropě je více starších lidí, že Evropa stárne, ale také v jeho příčinách.

Musíme Evropě zabránit ve stárnutí, protože nemůžeme zabránit v tom, že zde bude více starších lidí: věda a medicína nás přivedly do tohoto bodu a pokrok bude pokračovat. Problém, jak řekli jiní poslanci, je, že potřebujeme proporodní politiku, demografickou politiku a potřebujeme v Evropě děti; to je to, co potřebujeme. Musíme pracovat ve všech oblastech, ale musíme si uvědomit, že je to vážný a delikátní problém, který přesuneme na budoucí generace, pokud nyní nepoložíme základy pro jeho vyřešení.

Patřím k těm, kteří věří, že evropský sociální model není problém, může být právě naopak řešením.

Stárnutí Evropy a nízká porodnost v Evropě by byly bez našeho sociálního systému ještě závažnější. Jiné společnosti, například Čína, kde zažívají něco velmi podobného, budou platit ještě dráž než my za neeexistenci účinných, rozumných a racionálních sociálních modelů.

Stručně řečeno, problémem však je, že změna je nevyhnutelná a my se budeme muset změnit. Náš sociální systém může změnit své způsoby, aniž by se změnily jeho hodnoty. Domnívám se, že základními hodnotami jsou solidarita, sladění rodinného a pracovního života (dát rodinám novou příležitost počít nové generace) vnímání přistěhovalců nikoliv jako břemeno, nikoliv jako něco negativního pro naši společnost, ale jako jev, který, pokud budeme schopni je integrovat, nám zase jednou pomůže řešit tento problém. Nakonec, je třeba zásadní diskuse o úloze žen v naší společnosti, diskuse, kterou je třeba vést, jako vždy v duchu solidarity.

(Potlesk)

 
  
MPphoto
 
 

  Siiri Oviir (ALDE). – (ET) Pane komisaři, pane předsedající, dámy a pánové, průměrná porodnost je dnes v Evropě 1,5, ale to znamená, že nedochází k růstu obyvatelstva. Členské státy tuto situaci studovaly a dospěly k závěru, že lidé by chtěli mít v průměru dvě nebo tři děti. Je zjevné, že mezi přáním lidí a skutečností existuje rozpor.

Nyní máme 21. století a ženy dávno přestaly být spokojené s úlohou ženy v domácnosti a pečovatelky o děti. Jsou vzdělané, chtějí pracovat a budovat kariéru; příjem z práce umožňuje jejich rodinám vyšší životní úroveň. Musíme však být schopni ovlivnit porodnost a nastolit situaci, ve které se stane realitou, že rodiny budou mít tolik dětí, kolik chtějí. Naše rodiny potřebují pocit jistoty, že narozením dítěte nedojde ke zničení jejich kariéry, jinými slovy potřebujeme lepší rovnováhu mezi prací a rodinným životem jak pro matky, tak pro otce.

Rodiče chtějí mít pocit jistoty, že mohou svým dětem zajistit dobré vzdělání a dovednosti, aby se mohly věnovat svým zájmům, případně s materiální pomocí státu. Bez tohoto pocitu jistoty nebudou mít lidé děti. Přistěhovalectví jako prostředek pro zvýšení počtu obyvatelstva je naivní cesta. Je to pouze částečný a krátkodobý přístup. Měli bychom věnovat více pozornosti inovacím a nikoliv přistěhovalectví.

Čas mi neumožňuje hovořit zde o všech faktorech, ale rád bych zdůraznil, že demografická situace z velké míry závisí na celé řadě rozhodnutí a právních předpisů v oblastech sahajících od pracovního a rodinného práva k právu životního prostředí a sociálního zabezpečení. Závěrem bych chtěl poděkovat paní Castexové za její důležitou zprávu, ve které se projevuje hodně ženské empatie.

 
  
MPphoto
 
 

  Ewa Tomaszewska (UEN).(PL) Pane předsedající, návrh usnesení znovu upoutává pozornost na demografickou hrozbu, které Evropa čelí. Odpovědnost za budoucnost našeho kontinentu a za jeho společenský a hospodářský rozvoj vyžaduje, aby byla této otázce věnována zvláštní pozornost. Průměrná porodnost kolem 1,5 je příliš nízká. K zajištění prosté reprodukce musí být toto číslo vyšší než 2,15.

Podpora modelu rodin s malým počtem dětí či bez dětí, podmínky rodinného života, které nezaručují slušnou a stabilní hospodářskou situaci (v důsledku nezaměstnanosti a snížených pracovních standardů, zejména pokud jde o délku zaměstnání) a trestání žen za mateřství důchodovými systémy nepochybně přispěly k nastalým hrozbám. Stárnutí společnosti, které je z velké části způsobeno jinak pozitivním jevem delšího lidského života, ale také zhoršujícím se poměrem mezi počtem lidí, kteří jsou výdělečně činní, a počtem důchodců, způsobuje důchodovým systémům velké finanční problémy. V této situaci je třeba něco udělat, abychom to změnili.

Dovolím si však nesouhlasit s přesvědčením, které se objevuje v této zprávě, že tento problém za nás vyřeší migrační pohyby. Studie provedená v Polsku Ústavem pro tržní hospodářství ukazuje, že zvýšení počtu obyvatelstva dosažené touto metodou bude sotva dosahovat 2 až 3 %, jinými slovy bude příliš malé. Tato metoda také způsobuje sociální problémy, jak teď vidíme v Dánsku, Francii a Německu. Proces integrace vyžaduje hodně času.

Chtěl abych Vás upozornit na návrh obsažený ve zprávě týkající se práv rodin ekonomických přistěhovalců. Pozměňovací návrhy, které jsem předložila, vyplývají z nedostatku upřesnění, zda je tím míněna rodina ve smyslu práva země původu přistěhovalce nebo práva země, která přistěhovalce přijala. Zejména mě znepokojuje možná polygamie a její právní a hospodářské důsledky v případě sociálních služeb, které se těmto rodinám nabízejí. Také bych chtěla ...

(Předsedající řečníka přerušil.)

 
  
MPphoto
 
 

  Bernard Wojciechowski (IND/DEM). – Pane předsedající, slovo integrace bylo v této zprávě použito 24krát. Navrhovaná integrace přistěhovalců, která nebude z kapes daňových poplatníků tahat peníze, nevzala v úvahu jeden významný aspekt, a to náboženství a civilizaci. Militantní sekularisté socialistického původu se vyhýbají tomuto tématu, ačkoliv počet muslimského obyvatelstva rychle roste.

Do roku 2025 může být nebo bude jeden člověk ze tří žijící v Západní Evropě muslim. Canterburský arcibiskup nedávno navrhl, aby Evropa přijala právo šaríja, což by předseda a předsednictvo tohoto parlamentu pravděpodobně nazvali multikulturalismem. Tím se do popředí dostává zmatená debata, která se vede nad způsoby a možnostmi integrace a asimilace nových přistěhovalců, kteří zaplavují tento kontinent.

Znamená asimilace to, že přistěhovalci by měli absorbovat evropskou civilizaci či do ní být absorbováni, nebo to znamená, že by se měli přidat k potomkům starých evropských národů, aby vytvořili určitý druh nového evropského člověka? Nebo je vytvoření společné civilizace nežádoucí či nemožné?

Ačkoliv Evropa vždy sdílela různé kultury, její hlavní kulturou či civilizací je ta křesťanská, tedy kultura či civilizace kterou většina lidí bez ohledu na jejich identitu sdílela. Téměř po 20 století byla tato civilizace ústřední a trvalou součástí evropského dědictví. Musíme se ptát: byla by Evropa dnešní Evropou, kdyby v sedmém a osmém století nebyly trosky starověkého Říma dobyty a osídleny nikoliv křesťany ale muslimy nebo někým jiným? Odpověď zní jasně: ne. Nebyla by to Evropa, ale Egypt či Libye.

Naštěstí existují lidé, kteří nevnímají kulturní práva jako roušku pro šaríju. Náboženství by mělo být chráněno státem, zejména evropským státem. Je to pouze křesťanství, které je schopné integrovat jiná náboženství do sdíleného evropského projektu, tím, že uznává to, co světské ideologie nedokáží. Věřím, že Evropa to může udělat a že Evropané by se měli znovu obrátit ke křesťanské kultuře a tradicím a hodnotám svobody, rovnosti, zákona a práv jednotlivce, které po více než 20 století sdíleli Evropané všech národů a které byly zdrojem prosperity a morálního vedení světa.

Tato zpráva nemůže integrovat nikoho a nic. Je symbolem chodících mrtvol. Může vytvořit kontinent zombie, kteří si neuvědomují národní identitu.

 
  
MPphoto
 
 

  José Albino Silva Peneda (PPE-DE). (PT) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, prodloužená průměrná délka života a stále klesající porodnost s sebou přinese to, že současný index evropské demografické závislosti vzroste ze současných 49 % do roku 2025 na 59 % a do roku 2050 na 77 %.

Evropa tedy stojí před bezprecedentním problémem, neboť v budoucnu budeme mít v evropských městech velmi vysoký podíl starých lidí a společnost se proto bude velmi lišit od té dnešní.

Tento trend bude znamenat, že v důležitých aspektech veřejné politiky dojde k hlubokosáhlým změnám. Kromě sociálního zabezpečení dojde ke změnám ve zdravotních a pečovatelských službách, daňové politice, územním plánování, přistěhovalectví, bezpečnosti, kultuře, cestovním ruchu, trávení volného času atd.

Bude třeba také přehodnotit financování důchodových systémů tak, aby již nebylo převážně založené na státním financování, a i v případě, že bude financováno státem, nebudou příspěvky pocházet výlučně z mezd.

Vzhledem k dalekosáhlým důsledkům demografických změn je třeba na situaci nahlížet z hlediska veřejné správy a uspořádání společnosti, což bude vyžadovat mobilizaci všech hospodářských, kulturních a sociálních činitelů ve strukturované analýze a rozpravě o různých možnostech, pokud jde o opatření, která mají být přijata. V tom spočívá hodnota této zprávy.

Znovu stojíme před oblastí, ve které je zásadní a naléhavé posílit sociální dialog; skutečně neexistuje jiný způsob řešení této otázky.

Souhlasím s prohlášením Komise, že podpora porodnosti bude vzhledem k naléhavosti a rozsahu otázky vyžadovat přijetí dlouhodobé strategie. To je jediný způsob, jak budeme schopni přijmout preventivní opatření a zároveň pomůžeme Evropské unii chopit se příležitostí, které spadají do politiky podpory porodnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Harald Ettl (PSE).(DE) Pane předsedající, dnes v tuto pozdní hodinu diskutujeme o zprávě, která se zabývá demografickou budoucností Evropy, s tím, že veřejnost je ve skutečnosti vyloučena. Zpravodajka si zaslouží pochvalu za tuto zprávu, neboť se v ní dotkla našich existenčních, společenských, politických a sociálních otázek. Proto by se výsledek měl stát povinnou četbou pro všechny poslance Evropského parlamentu, kteří se skrývají za dennodenní pragmatickou politikou a ignorancí reality.

Tato zpráva odhaluje, jak a kdy lze bojovat s chladem hospodářství a úsilím o zisk sociální vřelostí. Prognózy vývoje jsou zde k tomu, aby nám otevřely oči a rozvíjely politickou filozofii otevřené společnosti. To se týká otázky stále se měnícího pojmu rodiny, který je třeba zrevidovat a skutečnosti, že v dnešní bohaté společnosti jsou děti spojovány se strachem z chudoby.

V průmyslových firmách manažeři-machisté, kteří nikdy nežili společenským životem, stále lidem odpírají rodičovskou dovolenou. Navíc je nemožné spočítat počet pracovněprávních vztahů a pracovišť, kde lidé kalkulují, zda si mohou děti vůbec dovolit.

Je nutné přijmout další opatření uvedená ve zprávě, pokud máme demografický vývoj dovést do situace, ve které všichni vyhrají. Jedna věc je jistá: zítřejší společnost bude vypadat jinak. Zda dojde k mezigeneračnímu konfliktu a sociálně-politické apokalypse, což s sebou možná přinese konflikt mezi chudými a bohatými, závisí na tom, zda jsou politici teď a tady připraveni myslet politicky a pracovat sociopoliticky.

Tato zpráva je více než jen předpovědí špatného počasí, se kterou se musíme dnes vyrovnat, protože se věci mohou zítra zlepšit. Tato zpráva je jasným voláním po změně a rozvoji naší společnosti, a zejména je příležitostí ke změně našeho osobního porozumění společnosti. Ještě jednou děkuji paní zpravodajce.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean Marie Beaupuy (ALDE). (FR) Pane předsedající, pane komisaři, jak řekl pan Ettl, stojíme před velkou výzvou. Všichni naši spoluobčané si nyní uvědomili, že změna klimatu je výzvou. Málokdo si uvědomil, že je výzvou i demokracie.

Poté, co jsem to však řekl, se ptám, kde je v Evropě umístěn demografický problém? Samozřejmě ve městech, neboť 80 % obyvatelstva je koncentrováno ve městech. Jaký je problém pro dnešní občany žijící ve městech a pro starosty, neboť vím, že i jiní kolegové poslanci jsou jako já starostové, zástupci starostů ve městech?

Uvedu vám dva druhy příkladů. Hospodářské příklady na jedné straně. Kde města buď musí ubytovat velké množství obyvatelstva nebo, jak je tomu v mnoha městech ve Východním Německu, sledují, jak je jejich obyvatelé opouštějí; v tomto druhém případě to znamená neobývané domy, nepoužívané silnice, zbytečně vytápěné domy, prázdné školy a zejména to znamená vybudování školy za 5 milionů EUR, jako jsem to udělal v našem městě, nebo nové společenské středisko za 7 milionů EUR. To jsou hospodářské výdaje, které musí nést města a daňoví poplatníci z těchto měst.

Není to však jen hospodářská výzva, je to také lidská výzva, neboť když v sousedství vidíte lidi, kteří jsou izolovaní, když celé sousedství stárne, když již neslyšíte šťastný křik dětí hrajících si na ulici, je to lidský problém. Jsou práce, které nikdo nechce vykonávat, jak jistě víte. V některých malých městech nemůžete sehnat instalatéra. V mém městě již nemáme dostatek zdravotních sester. Nemáme již dostatek domácích pečovatelek, takže lidé na ně musí čekat. Místo dvouhodinové pomoci za den se nám dostane jen jedné. To je závažný lidský problém.

Pane komisaři nad rámec zprávy mé kolegyně paní Castexové, o které budu zítra s radostí hlasovat, vás chci jakožto předseda skupiny pro městské bydlení požádat, abyste předložil návrh pro města, tabulku, která umožní lépe chápat a řídit demografickou situaci našich měst ve střednědobém a dlouhodobém horizontu, aby bylo možné přijmout opatření v oblasti bydlení, dopravy, školství atd.

 
  
MPphoto
 
 

  Wojciech Roszkowski (UEN).(PL) Pane předsedající, tato probíhající rozprava je důkazem bezmoci EU dokonce i vyhodnotit situaci. Jsme na palubě demografického Titaniku, jen nikdo nepožádal orchestr, aby začal hrát, přesto zde vedeme tak zásadní rozpravu večer, kdy je již zde pouze minimum diváků.

V Evropě máme demografickou krizi. Zatímco zpráva hovoří o změnách, argument bodu odůvodnění F si jasně protiřečí s odstavcem 1. Mluví se tam o ženské neplodnosti, ale co neplodnost mužů? Mluví se tam o neplodnosti párů, jako kdyby homosexuální páry mohly být plodné. Hovoří se zde o neplodnosti, ale nic se zde neříká o potratech, které jsou hlavní příčinou klesajícího počtu obyvatelstva v Evropě. V posledních 50 letech došlo v 27 členských státech k přibližně 75 milionům potratů. My jsme proti, počet obyvatelstva Evropské unie by byl o 15 % větší a nebyli bychom v krizi.

V EU pořád mluvíme o právech, ale nikdy nemluvíme o povinnostech či budoucích povinnostech. Lze nás pouze popsat jako dospělé, kteří se znovu stávají dětmi. Proto jsme v krizi: děti nemohou mít potomky, a zrovna tak je nemohou mít staří lidé, ale bez potomků není budoucnost.

 
  
MPphoto
 
 

  Csaba Őry (PPE-DE). – (HU) Děkuji vám, pane předsedající. Tato zpráva o demografické budoucnosti Evropy je důležitou zprávou, neboť se zabývá řešením zásadních problémů, jakými jsou zastavení stárnutí společnosti, povzbuzení touhy po dětech, zlepšení rovnováhy mezi prací a rodinou, příležitosti zaměstnání pro ženy, péče o staré osoby, poskytování potřebné práce a v neposlední řadě otázka dlouhodobé udržitelnosti a finanční životaschopnosti velkých sociálních systémů.

V centru těchto otázek je rodina, otázka dělby práce v rodině, manžel a manželka pracující zároveň, výchova a vzdělávání více a více dětí a péče o staré osoby závislé na naší pomoci. Jak lze dospělé podporovat, aby pracovali a zároveň měli děti? Je třeba také vidět, že bychom měli zároveň politikou na úrovni Unie podporovat aktivní stáří, tedy tím, že bychom zatraktivnily zaměstnávání vedle důchodu, posunuli věkový limit trochu dále v rámci toho, co je možné, a snížili důchody v případě předčasného odchodu pomocí nepřímých pobídek.

Můžeme těchto cílů, které jsou propojené, dosáhnout, pokud budeme věnovat zvláštní pozornost dvěma aspektům: podpoře rodin a zlepšení zdravotního stavu lidí. Je jasné, že se můžeme spolehnout na touhu starých lidí pracovat je tehdy, pokud jsou zdraví a schopní vykonávat zaměstnání bez zjevných problémů.

Je škoda, že mnoho členských států odpírá a omezuje z rozpočtových důvodů příspěvky na zdraví, a že je na pracující kladeno stále více břemen, včetně starých a potřebných lidí. To je špatný směr. Nepomůže provést Lisabonskou strategii a nepřispěje ani k vyřešení demografického problému. Situace je podobná, pokud jde o systémy pro podporu rodiny, ty také potřebujeme posílit, nikoliv je rušit a omezovat. Děkuji vám pane předsedající.

 
  
MPphoto
 
 

  Rovana Plumb (PSE). – (RO) Pane předsedající, pane komisaři, vážení kolegové, zpráva paní Castexové je pro budoucnost Evropy velmi důležitá a já bych chtěla paní zpravodajce pogratulovat k jejímu obsahu.

Správná demografická politika staví na těchto základech: neměli bychom na budoucí generace klást úkoly, které není možné vyřešit, je třeba vzít v úvahu podmínky předpokládané pro příští desetiletí. Stručně řečeno, musíme najít řešení odpovídající současnosti, ale zejména budoucnosti.

Evropská demografie je problémem v celé Unii a já bych chtěla upozornit na to, že region, který mám čest zastupovat, má v této oblasti zásadní problém. Sociálně-kulturní realita vyplývající z dlouhé zkušenosti s komunismem skutečně přímo ovlivnila demografický proces východoevropských zemí a Rumunsko je zcela zvláštní případ.

Odpověď na demografickou výzvu je na první pohled jednoduchá: členské státy musí rychle zrevidovat svou demografickou politiku, aby eliminovaly negativní dopad úbytku obyvatelstva a demografické stárnutí. Ačkoliv řešení nejsou vždy tak jednoduchá jako otázky, chtěla bych zdůraznit význam bodu 10 zprávy, který žádá členské státy, aby v souladu s barcelonskými cíli přijaly opatření pro vytvoření kvalitní a dostupné služby péče o děti, aby členské státy do roku 2010 zřídily služby, které umožní péči alespoň o 90 % dětí ve věku mezi 3 lety a školním věkem a nejméně o 33 % dětí mladších tří let. Je to štědrý a zároveň nezbytný cíl.

Domnívám se, že poskytování přímé finanční pomoci formou hotovosti je řešením, ale pouze v této chvíli, proto je třeba klást důraz na podporu rodičů ve vztahu k zaměstnavatelům a na kvalitní a dostupné služby péče o děti a vzdělání, aby byla zajištěna rovnováha mezi rodinným a profesním životem. Evropské orgány a členské státy si začínají být vědomy významu demografické politiky, ale to nestačí. Jako první krok musíme zjistit demografickou situaci v Evropské unii.

(Předsedající řečníka přerušil)

 
  
MPphoto
 
 

  Marian Harkin (ALDE). – Pane předsedající, nejprve bych chtěl zpravodajce říci, že odvedla dobrou práci. Je to velmi obšírná zpráva o zásadní otázce pro EU: řešení demografických změn.

Chtěl bych zmínit jen dvě oblasti, kterých se tato zpráva týká: situaci těch, kteří pečují, zejména rodinných pečovatelů a otázku důchodů. V souvislosti s pečovateli zpráva členským státům připomíná mnohé nevýhody, kterým čelí pečovatelé a také požaduje větší podporu pro pečovatele, zejména přístup k pružnějším zaměstnáním na částečný úvazek. To pečovatelům umožní si vybrat a dosáhnout rozumné rovnováhy mezi prací a soukromím.

Nedávné rozhodnutí Soudního dvora o předběžné otázce, které dalo za pravdu pečovateli ze Spojeného království v případě konstruktivního propuštění by mohlo naznačovat, že Soudní dvůr přemýšlí ve stejném duchu.

Tato zpráva také zdůrazňuje, že přístup těch, kteří potřebují péči, k odpovídajícím službám hraje významnou úlohu při zajištění plné a rovné účasti mužů a žen v pracovním životě. To nám pomůže v dosažení lisabonských cílů. Odpovídající služby by však měly být samozřejmě poskytovány v každém případě.

Zpráva také poukazuje na obrovské rozdíly v průměrných důchodech mužů a žen. To je často způsobeno přerušením profesní dráhy za účelem péče o děti či staré příbuzné. A zpráva vyzývá členské státy, aby učinily opatření zajišťující, že se přerušení profesní dráhy v případě mateřství, otcovství a rodičovské dovolené nestane trestem při výpočtu důchodu.

Je zásadní, aby se dnešní pečovatelé, z nichž někteří fungují 24 hodin denně 7 dní v týdnu, nestali budoucí generací starých chudých lidí. Abychom tomu zabránili, musí členské státy přijmout opatření v otázce důchodů pro pečovatele. Bylo by zcela nepřijatelné, aby těm, kteří nesou břemeno péče, byl odpírán odpovídajíc důchod.

 
  
MPphoto
 
 

  Ryszard Czarnecki (UEN).(PL) Pane předsedající, když jsem byl na základní škole, bylo 100 milionů Evropanů starých nejvýše 14 let, podobně jako já. Až mi bude 87 let, bude v Evropě v tomto věku pouze 66 milionů dětí. V současné době je jeden ze čtyř evropských občanů starší 65 let a za 40 let bude jeden ze dvou Evropanů v této důchodové věkové skupině.

Pamatujme si, že tato čísla nejsou jen suchou statistikou. To samo způsobí ohromný růst veřejných výdajů a dávek. V Evropě včetně mé země již máme demografickou krizi. Podíváme-li se o 100 let zpátky, byl jeden ze šesti či sedmi obyvatel světa Evropan, ale za 40 let bude na našem kontinentě žít jeden člověk z  20.

Co tedy máme dělat? Podporovat mateřství, vytvářet ekonomické pobídky, abychom měli děti, včetně daňových úlev, podpory velkých rodin, ale jednu věc musíme udělat každopádně – léčit neplodnost. Dnes si stěžujeme a skončíme mluvením o problému přistěhovalců, ale zdroj těchto obtíží leží v demografickém poklesu evropských národů.

 
  
MPphoto
 
 

  Miroslav Mikolášik (PPE-DE). – (SK) Vážený pane předsedající, vážený pane komisaři, se znepokojením beru na vědomí pokles porodnosti, který trvá už několik let a který ukazuje, že do roku 2050 dojde v Evropské unii ke změně struktury obyvatelstva. Nepůjde jen o celkové zestárnutí Evropské unie, ale půjde i o nedostatek osob v produktivním věku. Následkem toho bude Unie konfrontovaná se ztrátou konkurenceschopnosti ve vztahu k regionům, ve kterých dochází k velkému demografickému růstu.

Demografická nerovnováha by mohla potom ovlivnit financování sociálního zabezpečení a důchodových systémů. Myslím si však, že tato situace není nová a současné nepříznivé demografické změny nám kladou důležité otázky, při jejichž řešení je nevyhnutelná analýza jejich příčin i důsledků. Jednu z hlavních příčin demografické změny vidím v nepříznivých podmínkách a vlivech, které se snaží oslabit například tradiční model rodiny tvořený mužem a ženou, úlohu mateřství v životě žen i mužů jako otců dětí, ekonomické a sociální výhody rodin s více dětmi.

Jako otec rodiny a lékař vítám ty části unesení, které hovoří o ochraně mateřství, sociálně-hospodářské podpoře rodin a činností, které umožní ženám a mužům lépe sladit rodinný a pracovní život. Též souhlasím s věcným a racionálním přístupem k přistěhovalecké politice. Chci jen podotknout, že racionalitu přistěhovalecké politiky vidím v obsazovaní těch pracovních míst, které jsou v zemích EU dlouhodobě neobsazené. Právě průmyslová politika Evropy v této oblasti musí být dobře propracovaná. Evropa by měla být v zavádění takzvané modré karty taková, aby si při emigračním procesu aktivně vybírala jen kvalifikovanou pracovní sílu, a to jen v profesích, které nám na trhu chybí.

Za pozitivní považuji také možnost adopce pro neplodné páry a vytváření vhodných podmínek pro pěstounské rodiny. (Už končím.) Nesouhlasím však s tím, aby se jako možnost léčení neplodnosti tolik propagovala asistovaná reprodukce, neboť …

 
  
MPphoto
 
 

  Joel Hasse Ferreira (PSE).(PT) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, otázka demografické budoucnosti Evropy si zasluhuje značnou pozornost tohoto parlamentu. V Lisabonu jsem během rozpravy o Bushill-Matthewsově zprávě spolu se svou kolegyní Edite Estrelovou obhajoval veřejné slyšení k tématu demografie a solidarity mezi generacemi. Zpráva paní Castexové, ke které ji gratuluji, patří do širší perspektivy – do perspektivy demografické budoucnosti Evropy.

Výzva k solidaritě není jen pouze mezi generacemi, ale také mezi regiony a zahrnuje integraci přistěhovalců, politiku lidských zdrojů a samozřejmě je zde výzva demografické obnovy.

Tato demografická obnova, dámy a pánové vyžaduje, aby byla zváženy možnosti zařízení pro péči o děti, které rodičům usnadňují vstoupit na trh práce a pomáhají tak bojovat s chudobou, zejména u rodin s jedním rodičem.

Je však také třeba vzít v úvahu, že některé z těchto cílů stanovené v této oblasti a jiných oblastech v Barceloně, mnohé země ještě nedosáhly; zdůraznil bych větší účast žen na pracovním životě a podporu zaměstnávání osob starších 55 let.

Z hlediska daní je pro členské státy také významné zvážit možnost podpory účinných opatření na podporu porodnosti, aby při volbě počtu dětí ustoupily finanční aspekty do pozadí.

Řekněme si to jasně, je stále důležité, aby pracující byli schopni, pokud si to přejí, prodloužit svůj pracovní život dle stávajícího zákonného rámce každého členského státu, ale právo na důchod ve věku stanoveném zákonem musí být zajištěno. Je samozřejmě důležité usilovat o větší udržitelnost systémů sociálního zabezpečení.

Budoucnost Evropy, pokud jde o obyvatelstvo, má mnoho co do činění s přistěhovalectvím z jihu, a proto vzdělávací systémy musí vzít v úvahu potřeby přistěhovalců a jejich rodin, aby se v členských státech cítili šťastní a naplnění.

Závěrem bych chtěl říci, že demografická budoucnost Evropy záleží také na nás, Evropském parlamentu. Věřím, že dostojíme svým povinnostem.

 
  
MPphoto
 
 

  Zdzisław Zbigniew Podkański (UEN).(PL) Demografická budoucnost Evropy je dlouhodobý problém. Evropa rychle stárne. Hrozí nám snížení obyvatelstva v produktivním věku, pád hospodářské konkurenceschopnosti a pokles financování sociální péče a udržování rovnováhy důchodových systémů.

Velké rozšíření Evropské unie a stěhování lidí z nových členských států, kteří hledají lepší výdělky, do starých členských států tento problém v Západní Evropě zmírnil, ale nevyřešil jej. Proces stárnutí Evropy pokračuje a v těchto oblastech je třeba rozhodné akce: ochrana lidských práv a práv pracujících, podpora prorodinné politiky, zdravotní a sociální péče, zlepšení řízení lidských zdrojů, začlenění přistěhovalců do tohoto procesu. Tato opatření přinesou žádoucí výsledky pouze tehdy, pokud proces globalizace nezničí lidstvo a rodinu a pokud bude nevyšší hodnotou člověk a nikoliv kapitál.

 
  
MPphoto
 
 

  Anna Záborská (PPE-DE). – (SK) V Evropě jsme konfrontování s výrazně negativním demografickým trendem, který ukazuje, že v Unii v horizontě 50 let dojde k rozsáhlým demografickým změnám. Pokles porodnosti, postupné stárnutí a vymírání obyvatelstva je dnes nejzávažnějším problémem. Za určitých okolností hrozí až zánik evropské civilizace. Je třeba říct pravdu o příčinách této situace.

Za posledních přibližně 50 let se desítky milionů obyvatel Evropy nenarodily, neboť těhotenství byla přerušena umělými potraty. Mladí lidé nebyli vychováváni k zodpovědnému chování v oblasti sexuálního života a sexuální volnost je vizitkou dnešní společnosti. Rozvrat rodiny v posledních 50 letech, rozvody, neúplné rodiny a stále více dětí narozených mimo manželství. Obrovská devalvace hodnoty dítěte, například jaké daňové odpisy může podnikatel ročně uplatnit na jedno nebo více aut a jaké daňové odpisy může uplatnit rodič na děti? Sociální politika, která odměňuje ty, kteří měli málo dětí nebo vůbec žádné a věnovali se hlavně pracovní kariéře. Sociální politika, která tlačí rodiny s více dětmi do oblasti chudoby a závislosti na státních dávkách. Stát jako hlavní, rozhodující nástroj, který posuzuje, měří a přerozděluje a vykonává mezigenerační solidaritu prostřednictvím daňových a sociálních zákonů. Obrovský mediální a společenský tlak na ženy, že jedině jejich pracovní činnost v zaměstnání má hodnotu a smysl. Porod a výchova dětí se stále chápe jako nutné zlo. Mateřství nemá téměř žádnou cenu. Není ohodnocené ani minimální mzdou.

Určitě existují i jiné příčiny, ale toto jsou ty, které zničili demografii Evropy. Jedině jejich odstraněním je možné z Evropy učinit opět kontinent budoucnosti a naděje, neboť kontinent bez dětí je kontinentem bez budoucnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (PSE).(PT) Pane předsedající, pane komisaři ráda bych na úvod poděkovala paní Castexové za její vynikající práci.

Demografická změna je pro Evropu velkou výzvou. Před sto lety představovalo obyvatelstvo Evropy 15 % světového obyvatelstva. V roce 2050 to bude pravděpodobně jen 5 %. Každá žena v Evropské unii má v průměru 1,5 dítěte, což je méně než 2,1 dítěte, což je vyžadováno k udržení počtu obyvatelstva.

Situace je vážná a bude mít negativní dopad na hospodářství, systémy sociálního zabezpečení a samotnou skladbu společnosti.

Je proto třeba přijmout opatření například ta, která byla nedávno přijata v Portugalsku, které investovalo více než 100 milionů EUR na vybudování jeslí a mateřských škol po celé zemi, což bylo nad rámec cílů Lisabonské strategie. Poskytování dávek před porodem nejvíce potřebným, těhotným ženám, rodinných příspěvků dětem přistěhovalců, prodloužení mateřské dovolené, 20% zvýšení rodinných příspěvků rodinám s jedním rodičem, daňové výhody pro podniky, které zřizují nebo finančně podporují jesle pro své zaměstnance, veřejná podpora asistované reprodukce – to jsou příklady, které by měly následovat i další země.

 
  
MPphoto
 
 

  Marie Panayotopoulos-Cassiotou (PPE-DE).(EL) Pane komisaři, není pochyb o tom, že vše, co Vám mí kolegové poslanci opakují, vás povede k tomu, abyste zahrnul demografický problém mezi nejzásadnější otázky v nové sociální agendě – a očekáváme, že ji obdržíme jako váš návrh pro rok 2008.

S přístupem plánovaného životního cyklu je demografický rozvoj spojen s nutností sledování a předvídání potřeb budoucích dovedností pro vytvoření dynamického lidského kapitálu na trhu práce. To je třeba, abychom zvýšily naděje na zachování komparativní výhody rozvojových schopností EU.

Gratuluji paní Castexové k její trpělivosti při provádění tak důležitého hodnocení. V její zprávě vidíme nepřerušený řetězec problémů ve formě shrnutí. Horizontální akce nabídnou řešení.

V duchu sdělení Komise byly představeny problémy, které vyžadují značnou praxi na celostátní, regionální a místní úrovni v řadě odvětví. Prvním nezbytným prvkem, jak jsme zde již tolikrát slyšeli, je posílení solidarity mezi generacemi mnohočetným materiálem a morální podporou rodiny. Tak by tomu mělo být, ať je rodina kdekoliv – ve městě či v odlehlé vesnici – ; ať jsou její příslušníci jakkoliv staří a bez ohledu na jejich původ, či na skutečnost, zda jsou místní nebo přistěhovalci, a všichni by měli požívat výhody.

Samotná skutečnost, že rodiny žijí v členském státě, jim musí umožnit rozvíjet své schopnosti jako zdroje produkující bohatství. Rodiny jsou srdcem rozvoje: poskytují práci, spotřebovávají zboží a produkují nové dynamické členy.Co je třeba pro založení nových rodin, je záruka právní jistoty, zajištění politiky kontinuity a především upřímný dialog veřejného a soukromého sektoru.

 
  
MPphoto
 
 

  Corina Creţu (PSE). – (RO) Vážení kolegové, především bych chtěla zdůraznit kvalitu zprávy paní Castexové, zprávy o rozhodujícím tématu pro budoucnost evropského sociálního modelu a pro hospodářský růst v Evropské unii. Také vítám přítomnost pana komisaře Špidly a jeho nakloněnost sociálním otázkám. Děkuji paní Castexové, zejména za pozornost, kterou věnovala postavení žen a jejich důstojnosti v souladu s jejich občanskými právy a svobodami.

Nemusím zde připomínat drama, které zažívaly ženy v Rumunsku v období komunismu, kdy byly potraty nezákonné, docházelo k lidským tragédiím, když se rumunské ženy snažily provádět potraty primitivními prostředky. Film, který v roce 2007 získal v Cannes Zlatou palmu, který režíroval Rumun Cristian Mungiu, vykreslil pravdivě obraz tohoto skutečného národního traumatu, kterým Rumuni prošli, situaci, která se zdá v normálním světě, já vím, těžko pochopitelná.

Země východní Evropy zažily po pádu komunismu opravdový demografický šok. Po více než jedno a půl desetiletí byl demografický přírůstek záporný a my jsme tichými svědky pomalé změny této situace. Obecně je však třeba učinit mnoho, abychom změnili situaci v zemích Evropské unie, a opatření navržená ve zprávě se mi zdají vhodná a vlády členských států by je měly za podpory Komise přijmout.

Další aspekt, který bych chtěla zmínit, se týká důchodových systémů. V celé Evropě se znepokojivým způsobem zvýšil věk, kdy mladí lidé vstupují na trh práce, zároveň se snížil věk odchodu do důchodu. Několik zemí si stěžuje na skutečnost, že mají na jedné straně nedostatek pracovních sil a na straně druhé lidi kolem padesátky, kteří odcházejí do důchodu nebo už nemohou nalézt zaměstnání. Oceňuji opatření navržená ve zprávě, i pokud jde o tento problém.

 
  
MPphoto
 
 

  Rumiana Jeleva (PPE-DE). – (BG) Pane předsedající, vážení kolegové Evropa je prvním regionem na světě, který pociťuje důsledky výzvy demografické změny.

Demografický rozvoj je výsledek tří faktorů: porodnosti, průměrné délky života a migračních toků. Porodnost v posledních třech desetiletích v Evropě klesá a není zaznamenáván obrat tohoto trendu. V některých členských státech jde počet obyvatelstva dolů pomalu, ale v mé zemi v Bulharsku bych to nazvala „demografickým kolapsem“, neboť je zde nejnižší porodnost a nejvyšší úmrtnost v Evropě.

Zároveň se prodlužuje průměrná délka života. Je to stabilní trend, který bude mít v budoucnu dopad na všechny aspekty hospodářského a sociálního vývoje evropských občanů.

Vezměme si příklad koeficientu závislosti starých lidí. V současné době je 1 ku 4, jak zde bylo zmíněno. Očekává se, že do roku 2050 to bude 1 ku 2. Ale již dnes je tento poměr skutečností. Ještě jednou uvedu příklad Bulharska, kde je již tento poměr důchodců a pracujících 1 ku 1,2.

Pokud jde o migrační toky, měl by se náš přístup soustředit na jejich účinné řízení a nikoliv na nadměrnou kontrolu. Potřebujeme pružnější politiku Společenství a členských států, pokud jde o přistěhovalce, zejména ty, kteří pocházejí ze třetích zemí. Přistěhovalectví by mohlo být pozitivním prvkem a nikoliv všelékem, který vyřeší všechny stávající demografické problémy .

Všechny tyto příklady nám ukazují, že demografické výzvy jsou skutečností a musíme jim čelit nyní. Musíme změnit jejich vnímání z výzev na příležitosti. Zdá se, že se o demografických změnách hodně mluví, ale málo se koná. Proto pevně podporuji, aby se demografický vývoj stal horizontální politikou, která se stane součástí politik Společenství i politik na celostátní, regionální a místní úrovni.

 
  
MPphoto
 
 

  Gabriela Creţu (PSE). – (RO) Máme zde velmi dobrou zprávu, která, jak se zdá, již vše řekla. Děkujeme těm, kteří na ní pracovali. Dovolte mi však jistou formulaci, která není jen jazykovou hříčkou. Naším obecným cílem jakožto politiků je navázat vztahy mezi lidmi ve společnosti, abychom mohli všichni žít, pokud je to možné, v harmonii s přírodou. Pokud akceptujeme tento cíl, nebudeme mít demografické problémy.

Ve skutečnosti jsme předmětem demografického studia jen kvůli neospravedlněnému zjednodušování a neznalosti toho, čím jsme. Existují jiné ukazatele měřící situaci lidí jakožto obyvatelstva a my je známe. Jmenují se indexy lidského rozvoje. Z tohoto hlediska se země Evropské unie řadí na vrchol nejvyspělejších zemí, což je dobře. Výzvou není jen změna demografického chování, ale přijetí skutečnosti, že musíme změnit svůj hospodářský a sociální model. Je nadřazený všem modelům, ale nedostačuje. Zaostává za rozvojem nás, lidí. Mezi naším obecným cílem a organizací sociálního prostředí a hospodářských vztahů zeje propast mezi tím, co říkáme, a skutečností.

Říkáme, že je nezbytné, aby se rodilo více dětí. Mezitím 30 % evropských dětí žije pod hranicí chudoby. Žádáme ženy, aby rodily, ale svobodné matky zažívají největší riziko vyloučení. Zaměstnanost je třeba zvýšit, ale sociální služby by neměly být financovány. Vyvážíme problémy a chceme dovážet řešení, ale občané nejsou trh. Musíme zhumanizovat hospodářské a sociální vztahy, pokud chceme tento problém vyřešit. Toto je velká výzva.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN VIDAL-QUADRAS
místopředseda

 
  
MPphoto
 
 

  Péter Olajos (PPE-DE). – (HU) Pane předsedající obracím se na vás jménem regionu, který je v demografické krizi, a jako představitel jednoho z nejvíce nemocných národů v tomto regionu. Jako poslanec zodpovědný za veřejné zdraví nemohu dostatečně zdůraznit, jak úzce jsou naše demografické problémy spojeny s problémy veřejného zdraví. V mé domovině Maďarsku umírá na rakovinu více lidí než kdekoliv jinde v Evropě, a to také přispívá ke skutečnosti, že každý rok umírá o 50 % více lidí, než se rodí.

Zpráva paní Castexové o demografické budoucnosti Evropy správně poukazuje na to, že nová politika musí být přijímána v zájmu obnovy. Dovolte mi uvést jen jeden příklad: zatímco se obyvatelstvo islámských zemí do roku 2050 zvýší o 1 300 milionů, Evropa klesne z 495 na 400 milionů.

Tato nová demografická politika musí být vybudována na dvou základech: rodině jakožto nejdůležitější základní jednotce společnosti a zdravých lidech. Rodinám musí být garantován systém, který je účinně podporuje, a ochrana. Dnes se v mnoha členských státech rovná mít děti chudobě. Ale je zde také mnoho dobrých příkladů. Existují země, kde stát snímá z velkých rodin dodatečné břemeno. Tento dobrý příklad bychom měli následovat všude.

Zdraví je podmínkou kvalitního života. Občané se musí zajímat o udržení svého zdravotního stavu. Stát je podpoří, pokud to bude nutné, v materiální oblasti například formou povinných testů a bezplatných sportovních příležitostí a souvisejícími duševními činnostmi, tedy výchovou ke zdraví a znalosti demografie.

Je základním zájmem každého členského státu zlepšit svou demografickou a zdravotní situaci. To je zejména významné v Maďarsku, kde by počet obyvatel mohl v budoucnu klesnout pod 10 milionů, a kde je průměrná délka života o deset let nižší, než je evropský průměr. Budoucnost Evropy závisí na demografickém výkonu současných generací. Co dnes vláda zkazí svou špatnou politikou, bude pak těžko napravovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Vladimír Maňka (PSE). – (SK) Dámy a pánové, vážení kolegové. V Evropské unii se lidé dožívají stále vyššího věku. To je pozitivní jev. Na druhé straně neustále klesá počet mladých lidí. Už za tři, čtyři roky začne klesat počet obyvatelstva v produktivním věku. Pokud dnes na jednoho důchodce připadají tři pracující, v roce 2050 to bude jen jeden a půl pracujícího. Kudy vede cesta k řešení hospodářských důsledků stárnutí obyvatelstva?

Za prvé musíme najít více pracovních míst pro více lidí. Už neobstojí tradiční politika, kde muži pracují a ženy plní povinnosti související s péčí o rodinu. Většina žen touží po mateřství i po profesním uplatnění. Veřejná politika musí podporovat obě tyto touhy. Dobrým příkladem jsou skandinávské země. Jejich aktivní politika trhu práce v kombinaci s lepší péčí o matky s dětmi přináší nejvyšší kvalitu života.

Za druhé musíme reformovat systémy sociálního zabezpečení, pokud jde o péči o starší osoby a osoby v důchodovém věku. Pokud to neuděláme na základě sociální spravedlnosti a solidarity, budou poraženými většinou starší lidé. Pro dlouhodobé zlepšení je třeba zreformovat důchodové systémy, systémy zdravotní péče a investice do dobrého zdravotního stavu. Starší lidé mají mnoho znalostí a zkušeností, je třeba je motivovat, aby zůstávali déle v pracovním procesu.

Dámy a pánové, nový cyklus Lisabonské strategie je příležitostí pro zavedení reforem, které zvýší produktivitu práce, přispějí k vytváření pracovních míst, a tak pomohou zmírnit ekonomický dopad stárnutí obyvatelstva.

 
  
MPphoto
 
 

  Roberta Alma Anastase (PPE-DE). – (RO) Dámy a pánové Evropa se v současné době zabývá podstatnými demografickými výzvami, které budou mít na její budoucnost velký dopad. Proto je dnešní rozprava nejen vítána, ale je také nezbytná pro zajištění dobré budoucnosti a udržitelného rozvoje.

Ze všech doporučení obsažených ve zprávě se o 3 myšlenkách domnívám, že by se měly stát jádrem evropské demografické politiky. V souvislosti s trendem stárnutí obyvatelstva by měla Evropská unie především věnovat pozornost dětem a mladým lidem. Ochrana dětí a poskytnutí pevného základu pro osobní a profesní rozvoj mladých lidí jsou strategicky významné pro budoucnost a rozvíjení těchto cílů by mělo být začleněno do celkové politiky ochrany rodiny podpory žen.

Druhým prvkem je vzdělání v úzkém vztahu s výše uvedenou zásadou. Konkurenceschopná Evropa potřebuje lidské zdroje schopné čelit novým výzvám, ale i vědecký pokrok, veřejné zdravotnictví a přiměřenou životní úroveň. Dosažení těchto cílů bezpochyby závisí na úrovni celoživotního vzdělávání a odborné přípravy všech generací.

Konečně migrační přílivy představují třetí rozhodující faktor, neboť přistěhovalectví je základním předpokladem pro zajištění demografické rovnováhy a hospodářského růstu. Proto vítám volání paní zpravodajky po tom, aby bylo přistěhovalectví považováno za přínos pro evropské obyvatelstvo, ale zejména vítám konsolidaci evropských politik v oblasti sociální integrace přistěhovalců a boje proti diskriminaci xenofobii.

Závěrem bych chtěla zdůraznit potřebu mobilizace veřejné politiky na všech nezbytných úrovních, aby bylo možné úspěšně dosáhnout zmíněných cílů. Místní a regionální orgány hrají v tomto směru rozhodující úlohu a je třeba je neustále zapojovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Justas Vincas Paleckis (PSE).(LT) Gratuluji paní zpravodajce, za to že připravila tak vynikající dokument. Chtěl bych podotknout, že jak úspěch, tak neúspěch při jeho provádění bude mít obrovský význam pro budoucnost Evropské unie. Existuje zde možnost, že některé menší národy EU by se mohly za 100 let dostat na pokraj vymření. Stárnutí obyvatelstva se odráží ve zvýšení kvality života a sociální solidarity i devalvaci rodiny. Mohlo by bránit pokroku v Evropě, ale zavedeném příslušných preventivních opatření mohou vzniknout nové možnosti.

Země, které vstoupily do EU v novém tisíciletí, pociťují břemeno těchto problémů velmi ostře. Jejich občany trápí nízké důchody, porodnost, která je nižší než průměr EU, alkohol a zneužívání drog… Tato oblast disponovala před přechodem k tržnímu hospodářství dostatečným počtem jeslí a mateřských škol, z nichž většina byla v té době zavřena. V nově přistoupivších zemích, zejména v pobaltských státech, Polsku, Bulharsku a Rumunsku dochází k masové emigraci do bohatších členských států. To představuje ohromnou ztrátu pracovitých rukou a vzdělaných myslí, tedy lidí, kteří byli za značných nákladů vzděláni ve svých zemích.

Podporuji návrh přidělit prostředky ze strukturálních fondů na náhradu této „škody“, ale to nestačí. Měla by existovat další finanční podpora pro nově přistoupivší země, které bohužel velmi trpí odlivem mozků, neboť ztratily své nejlepší vědce, lékaře, inženýry a umělce, kteří odešli do bohatších členských států. Podporuji návrh, který by umožnil starším lidem pracovat na částečný pracovní úvazek, neboť by pak byli schopni předat své zkušenosti mladé generaci.

 
  
MPphoto
 
 

  Mairead McGuinness (PPE-DE). – Pane předsedající, domnívám se, že je to velmi depresivní rozprava, ačkoliv je založena na velmi faktické a obšírné zprávě, ke které paní zpravodajce gratuluji. Možná je příliš pozdě, protože člověka mohou pronásledovat noční můry, pokud jde o demografické trendy v ní obsažené.

Jistě, pokud neuděláme nic, předzvěsti obsažené ve zprávě se nemusí naplnit, ačkoliv členské státy reagují a přijímají opatření na podporu mužů, žen a dětí, což je pozitivní.

Ironií osudu jsem vyrostla v době, kdy nám říkali, že máme příliš mnoho dětí a osmičlenná rodina, ze které pocházím, byla pravděpodobně v evropském měřítku velká, a jsem ráda, že moje matka, které je 85, dosud žije a daří se jí dobře.

Jednoduše platí, že ženy nemohou dělat vše. Nemůžeme rodit děti, chodit do práce mimo domov, starat se o staré rodiče a účastnit se života širší společnosti. Něčeho se musíme vzdát. Myslím, že problémem je, že porodnost je otázkou, která je obsažena ve všem. Ale ironií osudu mám víru v humanitu, uvědomuji si realitu, ve které žijeme, a přizpůsobuji se vyrovnanějšímu pohledu na to, co pulsující společnost potřebuje a znovu kladu důraz na děti. Snad k tomu dnešní rozprava přispěje.

 
  
MPphoto
 
 

  Marusya Ivanova Lubcheva (PSE). – (BG) Pane předsedající, pane komisaři nejdůležitějším rysem této zprávy je uvedení reality do života. Demografické problémy v Evropě existují a v některých zemích nabírají rozměr krize. Mají své příčiny a národní specifika, ale také mají některé aspekty společné.

Důsledky, kterým čelíme, jsou velmi významné: neschopnost vyřešit hlavní sociální a hospodářské problémy členských států pomocí vlastních lidských zdrojů, které budou vyvinuty v blízké budoucnosti; od základu se měnící změna struktury migračních toků, které s sebou naopak nesou nové výzvy. Politika orientovaná na mladé generace, mateřství, sociální ochrana a hospodářská podpora mladých žen a mužů a jejich rodin a zodpovědné rodičovství jsou pro překonání demografického problému zásadní. Mateřská dovolená by měla být uznána při výpočtech jako součást výdělečné činnosti.

Demografické problémy je třeba také začlenit do vzdělání a odborné přípravy každé budoucí generace. Jinak přesuneme problém z jedné generace na další, což povede k nové krizi. Nezapomínejme na sexuální výchovu, výchovu k zodpovědnému rodičovství a solidaritu mezi generacemi. Vlády by se měly více zavazovat k výchově a vzdělání dětí a jejich umísťování do jeslí a mateřských škol.

 
  
MPphoto
 
 

  Avril Doyle (PPE-DE). – Pane předsedající, chtěla bych poděkovat zpravodajce za tuto vynikající zprávu.

Prodloužení průměrné délky života při statickém či klesajícím počtu práceschopného obyvatelstva s sebou přinese v celé Evropě rostoucí závislost, která bude mít vážný vliv na naši konkurenceschopnost vůči jiným hospodářským regionům, na výdaje na důchody, zdravotnictví a dlouhodobou péči.

Je zajímavé, že se věková struktura irského obyvatelstva liší od jiných zemí EU a je skutečností, že naše demografická situace je ze střednědobého hlediska příznivá.

Naše hlavní věková skupina je nyní o 10 až 15 let mladší než průměr v pětadvacítce EU-25. Ale do roku 2050 bude naše struktura obyvatelstva podobná zbytku Evropy, přičemž poměr starobních důchodců k výdělečně činným se zvedne na 45 % v roce 2050 ve srovnání s průměrem EU, který bude 53 %.

Je zajímavé, že v roce 1845 dosahoval počet irského obyvatelstva více než 8 milionů. Před dvaceti lety to bylo 3,5 milionu. Nyní to je 4,25 milionu. Naši relativně vysokou úroveň plodnosti zvedl zvyšující se počet přistěhovalců a návrat hospodářských emigrantů v posledních letech. Pokud to bude takto dále pokračovat, napomůže to rovnováze mezi generacemi.

 
  
MPphoto
 
 

  Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk (UEN).(PL) Pane předsedající, chtěl bych vaši pozornost zaměřit na tyto problémy: mezi významné příčiny nízké porodnosti v Evropě patří za prvé problémy při sladění rodinného a pracovního života, tedy nedostatečný počet míst v mateřských školách a nedostatek sociálně-hospodářské podpory rodin a zaměstnávání žen.

Za druhé zde máme nejistotu vyplývající z hmotné situace, ve které se mladí lidé nacházejí; je zde nedostatek kontinuálního zaměstnání, pozdní přístup mladých lidí k zaměstnání, a konečně je zde drahé bydlení, které je v důsledku těchto skutečností pro mladé lidi nedostupné. To, co potřebujeme, je podpora rodin daňovými systémy, zejména strukturou daně z příjmu fyzických osob a DPH; v případě daně z příjmu je nejlepším řešením způsob přijatý ve Francii, kde například je umožněno rodinám s dětmi značně snížit daňový základ. V případě DPH potřebujeme příznivé daňové sazby na dětské zboží.

Za třetí musíme zachovat uplatňování zásady mezigenerační solidarity v oblasti sociálního zabezpečení, jinými slovy, jedná se o zásadu, že pracující nesou náklady na sociální dávky, důchody a péči těch osob, které nepracují, tedy dětí, mladých lidí, lidí, kteří se o sebe nedokáží postarat, a starých lidí.

 
  
MPphoto
 
 

  Gerard Batten (IND/DEM). – Pane předsedající, uvnitř Evropské unie ztratila Británie kontrolu nad svými hranicemi. Přistěhovalectví do Británie je nyní nekontrolované, neomezené a nečiní žádné rozdíly. Jak každý ví, v současnosti přichází do Británie každý rok kolem půl milionu přistěhovalců. Vezmeme.li v úvahu ty, kteří odejdou, čistý přírůstek obyvatelstva činí kolem 200 000 lidí za rok, tedy milion lidí každých pět let.

Porodnost mezi přistěhovalci je mnohem vyšší než u původního obyvatelstva. Dramatický růst počtu obyvatelstva v Anglii je hnán zejména pouze zcela zbytečným přistěhovalectvím. Demografové spočítali, že při současných trendech se během dvou generací rodilí Britové, a zejména Angličané stanou etnickou menšinou ve své vlastní zemi. Británie prostě uvnitř Evropské unie nemůže kontrolovat svou přistěhovaleckou politiku a to je dalším dobrým důvodem, proč bychom z ní měli vystoupit.

 
  
MPphoto
 
 

  Vladimír Špidla, člen Komise. − (CS) Dámy a pánové, dovolte mi, abych ještě jednou konstatoval kvalitu zprávy paní Castex, protože je zřejmé, že byla základnou pro debatu, která se zabývala prakticky veškerými základními okruhy otázek.

Bylo by velmi obtížné reagovat na všechny podněty, a proto mi dovolte, abych pouze krátce konstatoval, že základní koncepce Evropské komise, která se objevuje v našich dokumentech, je založená na rovnosti příležitostí, v žádném případě se v žádném dokumentu neobjevuje představa, že demografický vývoj je záležitostí pouze jednoho pohlaví. Je naprosto zřejmé, že to je otázka rovných příležitostí a rovné pozice muže i ženy. Je také zřejmé, že jedna z odpovědí je aktivní společnost, to znamená společnost s nejširším sociálním začleněním, společnost, která je schopna pro co největší počet svých jedinců otevřít cestu do aktivního zaměstnání.

Stejně mi dovolte, abych konstatoval, že se v průběhu i předchozích debat podařilo vytvořit určitou stálejší základu pro demografickou debatu, mimo jiné demografické fórum Aliance pro rodiny. Stejně tak mi dovolte, abych konstatoval, že Komise v debatě se sociálními partnery rozpracovává otázky možností zákonných iniciativ v oblasti sladění pracovního a soukromého života. Stejně tak Komise věnuje pozornost imigraci jak v postupném pokusu vytvořit určitou soudržnější evropskou politiku, stejně tak například v návrhu modrých karet.

Dámy a pánové, chtěl bych také konstatovat, že v debatě bez ohledu na to, že jako v každé debatě v ní zaznívají i názory okrajové, se jasně rýsuje určitý obecný konsensus a tento konsensus po mém soudu velmi dobře koresponduje se základními návrhy, které předložila Komise na začátku této evropské demografické debaty.

Tak jak už jsem se vyjádřil, podařilo se vytvořit určitou stálejší základnu a proto předpokládám, že tato debata bude pokračovat, protože jsem shodně přesvědčen prakticky se všemi vámi, že demografický vývoj Evropy je základní komponentou, která určí naši budoucnost a to jak v střednědobém, tak i v delším horizontu.

 
  
MPphoto
 
 

  Françoise Castex, zpravodajka. − (FR) Pane předsedající, budu stručná, neboť bylo řečeno mnoho.

Chtěla bych poděkovat panu Špidlovi za to, že poukázal na to, že otázka demografie není jen záležitostí žen, ale že se týká žen, mužů i párů. Chtěla bych podotknout, neboť někteří kolegové poslanci kritizovali skutečnost, že na muže se zapomnělo, že jsem ve své zprávě věnovala odstavec otázce podpory rodičovské dovolené a rozvíjení zapojení otců do rodinného života.

Pokusím se každopádně zkrátit, co jsem řekla, a shrnout hlavní myšlenky zprávy. Chtěla bych vysvětlit ten silný požadavek účinné veřejné politiky. Jedná se o mnohostrannou politiku zahrnující podporu, péči a vzdělání, což se může zdát poněkud paradoxní u otázky, která se ve skutečnosti týká intimity párů a rodin. Já však věřím, že se zde na evropské úrovni apeluje na orgány veřejné moci a že je třeba, aby to členské státy slyšely a vzaly v úvahu.

Chtěla bych také podtrhnout tuto otázku silného požadavku solidarity, nikoliv pouze solidarity mezi generacemi, kterou jsme se v této sněmovně zabývali několikrát, ale solidarity mezi různými regiony. Paní Schroedterová a pan Beaupuy dnes večer zdůraznili a vysvětlili, jak nerovnováha mezi regiony v demografické otázce způsobí, že stárnoucí regiony budou požadovat více péče a tedy více výdajů, a mladé regiony budou tvořit bohatství, neboť budou mít produktivní obyvatelstvo. To musí vzít Evropská komise v potaz při správě strukturálních fondů EU a Fondu soudržnosti.

Konečně otázka trhu práce, kterou zmínil pan Andersson, předseda Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, je významnou součástí demografické otázky. Není okrajovou záležitostí, neboť bude třeba vykonat více práce s menším, sníženým počtem aktivního obyvatelstva. Z tohoto hlediska je volání po lepším řízení lidských zdrojů, investicích do celoživotního vzdělávání a odborné přípravy nesmírně významné a musí se do nich zapojit nejen orgány veřejné moci, ale všichni sociální partneři, zejména společnosti, protože ti jsou hlavně odpovědní v této oblasti.

Tato rozprava proto není ještě uzavřena.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Rozprava je uzavřena.

Hlasování se bude konat zítra v poledne ve 12 hodin.

Písemná prohlášení (článek 142)

 
  
MPphoto
 
 

  Zita Gurmai (PSE), písemně. (HU) Stárnutí obyvatelstva s sebou nese některé značné hospodářské, finanční a společenské výzvy. To bude mít vážný dopad na růst a vyvine značný tlak na sociální dávky, je tedy nezbytné se na to připravit.

Řešení demografických problémů je proto výzvou, která má mnoho aspektů a která vyžaduje komplexní, strategickou analýzu, plánování a sociální dialog. Není to jen o postupném poklesu počtu obyvatelstva, ale také o udržitelnosti evropského sociálního modelu ve prospěch evropských občanů, který zajistí Evropě hospodářský rozvoj a globální konkurenceschopnost na mezinárodní úrovni, je to tedy o budoucnosti Evropy, naší budoucnosti, a proto je hledání řešení věcí společného zájmu.

Členské státy Evropské unie musí využít všechny možné nástroje, aby podpořily demografickou obnovu, která musí být založena na udržitelnosti větší solidarity mezi generacemi než dříve, na zajištění uvádění rovných příležitostí do praxe, na sladění profesního a soukromého života, na plném provádění barcelonských cílů, na vytváření podmínek pro aktivní stáří a na konkrétních opatřeních na podporu sociálního začlenění přistěhovalců a etnických menšin. Výsledky, kterých chceme dosáhnout, lze dosáhnout společnými cíli, společnými zájmy, spoluprací a nutností těchto cílů dosáhnout.

 
  
MPphoto
 
 

  Monica Maria Iacob-Ridzi (PPE-DE), písemně. – (RO) Demografická strategie Evropské unie odkazuje na mnohé aspekty sociální a hospodářské povahy. Chtěla bych nicméně zdůraznit význam koherentní politiky mládeže, zejména pokud jde o přístup na trh práce.

Je známo, že v současné době věková skupina mezi 25 a 30 lety je nyní na evropském trhu práce zastoupena poměrně malým procentem ve srovnání s ostatními věkovými kategoriemi. Evropská komise a členské státy by měly zvýšit počet legislativních iniciativ a pilotních programů, aby usnadnily zaměstnávání mladých lidí. Příkladem těchto iniciativ by mohlo být: stanovení daňových pobídek u společností, které zaměstnávají mladé lidi nebo rozšíření kategorií pružných pracovních smluv.

Za druhé, zejména v nových členských státech se setkáváme s problémem regionů, které kolektivně opouštějí mladí lidé. Strukturální fondy členským státům umožňují to, aby politika soudržnosti v Evropské unii vytvářela příznivé podmínky pro mladé lidi, aby mohli rozvíjet své pracovní a podnikatelské projekty tam, odkud pocházejí. Členské státy by měly doplnit finanční podporu Evropské unie opatřeními, jakými jsou například: přednostní přístup mladých lidí k pozemkům a budovám, daňové pobídky pro podnikání mladých lidí nebo přístup k subvencovaným úvěrům pro projekty mladých lidí.

 
  
MPphoto
 
 

  Marianne Mikko (PSE), písemně. – Evropa není připravena na výzvy, které jí klade naše demografie.

Po 60 let Evropa vkládala důvěru do pyramidového systému. Ten funguje, dokud je každá generace mnohem větší než předchozí. Ale dnes evropské rodiny vychovávají méně dětí než jejich rodiče.

Chtěl bych podotknout, že v 21. století představuje nízká porodnost menší hospodářské riziko než před 60 lety. Technický pokrok nám umožňuje vyrábět mnohem více zboží s mnohem menším vynaložením práce. Globalizace znamená, že země s mladým a rostoucím obyvatelstvem nám pomohou nést břemeno důchodů, pokud to naše politika dovolí. Moje země, Estonsko, je zářným příkladem úspěšného přechodu ke kapitálovému důchodovému systému.

Zároveň Estonsko cítí, že nízká porodnost ohrožuje udržitelnost naší kultury, možná i národa. To je problém mnoha malých národů.

Pokud chceme zachovat Evropu tak, jak ji známe, musíme chránit naši kulturu i podporou našich rodin. My jakožto tvůrci politiky musíme zajistit, aby technologie a globalizace byly našimi sluhy, nikoliv pány. Tato zpráva je dobrý začátek.

 
  
MPphoto
 
 

  Bogusław Rogalski (UEN), písemně. – (PL) Pane předsedající, podle demografických předpokladů vzroste v roce 2050 průměrný věk v Evropě z 39 (jak tomu bylo v roce 2004) na 49 let, což bude mít dopad na složení obyvatelstva a věkovou pyramidu.

To mimo jiné způsobí pokles počtu mladých lidí, snížení počtu obyvatelstva v produktivním věku a zvýšení průměrné délky života. Tyto změny zvýší náklady, které nese společnost v souvislosti s podporou obyvatelstva, které není výdělečně činné. Zvýší také regionální rozdíly, které charakterizuje odchod mladých lidí, čímž se prohlubuje proces stárnutí společnosti či pozitivní migrační rovnováha, která tento proces brzdí.

Přistěhovalectví je však jen krátkodobé a částečné řešení, proto by měly členské státy přijmout opatření k dodržování rovnosti pohlaví, sociální a finanční podpoře rodin a ochraně mateřství. Pouze společnosti, pro které jsou děti politickou prioritou a které podporují prorodinné prostředí, budou schopné vyrovnat se s nepříznivými demografickými změnami.

Chci zdůraznit, že zvýšení průměrné délky života je něco pozitivního, a je proto třeba přijmout preventivní opatření k boji s chudobou důchodců a umožnit jim prožít poslední léta života důstojně. Členské státy by měly žádat o zřízení dostupných pečovatelských zařízení pro lidi, kteří se nemohou o sebe postarat, a pro děti. Členské státy by se také měly zaměřit na problém neplodnosti, neboť ta má obrovský vliv na proces, který zvětšuje růst demografické nerovnováhy, a na spolupráci při překonávání překážek.

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí