Index 
 Înapoi 
 Înainte 
 Text integral 
Procedură : 2007/2156(INI)
Stadiile documentului în şedinţă
Stadii ale documentului : A6-0024/2008

Texte depuse :

A6-0024/2008

Dezbateri :

PV 20/02/2008 - 12
CRE 20/02/2008 - 12

Voturi :

PV 21/02/2008 - 4.7
CRE 21/02/2008 - 4.7
Explicaţii privind voturile
Explicaţii privind voturile

Texte adoptate :

P6_TA(2008)0066

Stenograma dezbaterilor
Miercuri, 20 februarie 2008 - Strasbourg Ediţie revizuită

12. Viitorul demografic al Europei (dezbatere)
Proces-verbal
MPphoto
 
 

  Przewodniczący. − Kolejnym punktem porządku dziennego jest sprawozdanie sporządzone przez Françoise Castex w imieniu Komisji Zatrudnienia i Spraw Socjalnych w sprawie demograficznej przyszłości Europy (2007/2156(INI)).

 
  
MPphoto
 
 

  Françoise Castex, rapporteur. − Monsieur le Président, Monsieur le Commissaire, mes chers collègues, le débat que nous continuons ce soir est ouvert depuis quelques années dans cette enceinte. Il ne sera pas clos avec l'adoption de ce rapport, qui laisse encore quelques questions ouvertes, sur lesquelles il nous faudra revenir sans doute dans un avenir proche. Je remercie en tout cas la Commission de la qualité de sa communication, qui a permis d'enrichir le débat, et nous en avons profité en commission de l'emploi.

Je développe dans mon rapport les conséquences des modifications démographiques, c'est-à-dire la diminution de la population active, le nombre croissant des personnes âgées, les déséquilibres démographiques au niveau des régions d'Europe. Est-ce dire qu'il est impossible d'agir sur les causes? Je voudrais rappeler au préalable que le XXe siècle a connu deux grands progrès majeurs.

D'abord, les femmes ont accédé à l'éducation et à la formation au même titre que les hommes. Ensuite, les femmes ont gagné la maîtrise de leur fécondité par la contraception. Ce sont deux facteurs de l'émancipation féminine. Ceci est un grand progrès de l'humanité et, je l'espère, irréversible.

Toutefois, pour avoir en main tous les éléments d'analyse, il faut, dans le même temps, ajouter deux choses. Toutes les études montrent que les citoyens européens souhaitent plus d'enfants qu'ils n'en ont réellement, et, deuxième point, dans les États membres où le taux d'emploi des femmes est important, le taux de natalité est, lui aussi, élevé. Donc avoir une vie professionnelle active n'empêche pas d'avoir des enfants, à condition de permettre une bonne conciliation de la vie professionnelle et de la vie familiale pour tous et pour toutes, hommes et femmes. Beaucoup de progrès restent à réaliser dans ce domaine, et cela dans tous les États membres.

Un autre point est apparu au cours de nos débats, que personne ne conteste au fond. L'insécurité économique, la crainte de l'avenir sont des facteurs importants de baisse de la natalité. Quand il est difficile de se projeter dans l'avenir, on hésite à faire des enfants. Ce point est essentiel et je crois que, de ce point de vue, la baisse de la natalité qu'enregistre l'Union européenne est une alerte sérieuse. Nos concitoyens ont besoin, pour reprendre confiance en l'avenir, de retrouver la sécurité de l'emploi et des conditions de vie dignes. Voilà pour les causes, qu'en est-il des conséquences?

La conséquence principale est la diminution de la population active, qui passerait de 331 millions vers 2010 à environ 268 millions en 2050. Comment maintenir la croissance européenne, sa compétitivité, avec une population active réduite? Dans ce domaine, le titre de la communication prend tout son sens, Monsieur le Commissaire, toute sa force: transformer un défi en opportunité. L'Europe souffre aujourd'hui de taux de chômage encore très élevés et des marges de progrès restent importantes dans l'emploi des femmes, des jeunes, des seniors, pour qui le taux d'emploi chute de façon spectaculaire à partir de 52-55 ans.

La véritable opportunité de ce défi démographique, n'est-ce pas l'objectif du plein emploi, enfin réaliste, enfin réalisable, et enfin nécessaire? Nous devons pour cela mettre en œuvre une vraie politique de gestion des ressources humaines et une réelle politique de la formation tout au long de la vie. Je dis bien tout au long de la vie, cela veut dire aussi pour les salariés après 50 ans, qui cumulent, parmi toutes les discriminations, la discrimination à la formation et à la promotion professionnelles.

Dans mon rapport, je vous propose la notion de cycle de vie active pour insister sur la nécessité de considérer la période de vie active, d'environ quarante ans – mais il est de la compétence des États membres de le définir –, comme un enchaînement continu d'emploi, de formation, de requalification, de promotion possible, du début jusqu'à la fin de la vie active. Et avant d'envisager le recul de l'âge de la retraite, il faut s'assurer que tous ceux qui n'ont pas encore atteint cet âge ont la possibilité de travailler, de faire valoir leurs compétences et leur expérience professionnelle.

C'est parce qu'il y a un âge légal de la retraite qu'il peut être envisagé d'aller au-delà, selon des modalités que chaque État membre définit selon ses traditions de dialogue et de concertation. Sur ce point, le débat reste ouvert.

Dernier point que je voudrais aborder rapidement, c'est bien sûr celui du recours à l'immigration. On en parle beaucoup pour compenser la baisse de la population active et vous savez que l'immigration suscite aussi beaucoup de crispations. C'est pour cela que je préconise une approche sereine et raisonnée pour cette question. L'immigration dans l'Union européenne n'est pas un fait nouveau et, avec un solde positif de deux millions d'immigrés par an – chiffre stable depuis plusieurs années –, l'immigration légale contribue à la composition de la population active de l'Union européenne, comme elle contribue aussi à la composition des sociétés européennes.

Nous devons maintenir ce flux d'immigrés et garantir dans nos États membres un statut légal à ceux que nous recevons, en luttant notamment contre les filières clandestines et l'exploitation du travail clandestin. La dimension humaine de l'immigration doit présider à nos politiques en la matière et l'intégration familiale ne doit pas disparaître de nos orientations.

En conclusion provisoire de cette présentation, je voudrais rappeler que, derrière les moyennes de natalité, les pyramides des âges, les ratios, il y a les questions de naissance, de maternité, de la place de la femme dans nos sociétés, des soins que nous apportons à nos anciens et de la façon dont nous-mêmes nous espérons finir notre vie. C'est la raison pour laquelle ce débat est aussi passionnant que passionné, et je remercie l'ensemble des shadow rapporteurs de l'avoir été autant que moi.

 
  
MPphoto
 
 

  Vladimír Špidla, člen Komise. − Vážený pane předsedo, vážené dámy poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji všem poslancům a poslankyním a především zpravodajce paní Castex za její podnětný návrh zprávy týkající se sdělení Komise o demografické budoucnosti Evropy. Velmi mě těší skutečnost, že kromě Výboru pro zaměstnanost se sdělením zabývaly čtyři další parlamentní výbory – Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví, Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, Hospodářský a měnový výbor a Výbor pro regionální rozvoj. To samozřejmě dává členským státům silnější politický signál a poukazuje na význam demografických otázek pro dnešní Evropu.

Analýza Evropského parlamentu týkající se hlavních demografických problémů do značné míry odpovídá závěrům sdělení Komise z roku 2007. Oba orgány se shodují v tom, že stárnutí je spolu s poklesem porodnosti výsledkem sociálního a hospodářského pokroku. A co víc, Parlament a Komise sdílejí názor, že na stárnutí i klesající porodnost je možné konstruktivně a úspěšně reagovat. Demografické změny nepředstavují pouze závažné problémy, ale také nové možnosti. A jak však zpráva zdůrazňuje, je důležité jak na problémy tak i na příležitosti reagovat již dnes.

Je povzbudivé, že politická reakce a opatření nastíněné ve zprávě se z velké části shodují s návrhy Komise. Rodinná politika spadá do výlučné odpovědnosti členských států. Jak však zpráva správně uvádí, důležitou úlohu má i Evropská unie. Revidovaná Lisabonská strategie poskytuje rámec pro modernizaci rodinné politiky prostřednictvím podpory rovných příležitostí, a zejména prostřednictvím iniciativ zaměřených na dosažení lepšího souladu mezi pracovním a rodinným životem. V tomto směru velmi vítáme vznik Evropské aliance pro rodiny, která byla ustanovena na zasedání Evropské rady na jaře 2007. Tato aliance představuje další platformu na úrovni Evropské unie pro výměnu poznatků mezi členskými státy.

Zpráva dále správně poukazuje na to, že se mění míra závislosti mezi ekonomicky aktivními a ekonomicky neaktivními a že členské státy proto budou nuceny učinit vše, co je v jejich silách, aby se vypořádaly s budoucím nedostatkem pracovníků na trhu práce. Především musí zvýšit účast nezaměstnaných mladých lidí, žen a starších osob na trhu práce. Je možné a nutné podniknout řadu konkrétních kroků.

Dámy a pánové, dovolte mi, abych se ještě krátce zabýval migrací, protože to je mimořádně citlivá a důležitá oblast. Je naprosto zřejmé, že migrace a imigrace je součástí evropské historie, evropského života a že je velmi důležité od prvého okamžiku posilovat integrační metody a nenahlížet na migraci pouze jako na bezpečnostní nebo policejní problém. Migrace je součástí našeho evropského života a má ve své základní podstatě pozitivní a pro nás nezbytné důsledky.

Závěrem mi dovolte, abych se zabýval ještě jedním z problémů, který je spojený s neplodností. Zpráva Evropského parlamentu upozorňuje na zvyšující se výskyt neplodnosti u párů a dlužno konstatovat, že tento výskyt samozřejmě souvisí s důsledky nebo jevy čistě medicínskými, ale nepochybně souvisí i se sociální situací, zejména s odkládáním narození prvního dítěte. Chci konstatovat, že přístup k tomuto problému musí být přístupem koherentním a celkovým, to znamená nikoliv založeným pouze na medicínském přístupu.

Dámy a pánové, list diskutujících je velmi rozsáhlý, takže mi dovolte, abych ukončil své vystoupení a těším se na diskusi, která bude následovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Биляна Илиева Раева, докладчик по становището на комисията по икономически и парични въпроси. − Уважаеми г-н комисар, уважаеми г-н председател, общото състояние на демографията в Европа днес е силно тревожно. Според прогнозни данни на Евростат, населението между 15 и 64 години ще намалява с 1 милион души годишно след 2010 г. Тази тенденция се дължи на два фактора.

Продължителността на живота във всички държави от Европейския съюз не спира да се увеличава, което е много положителен резултат в резултат на доброто качество на живот в Общността. Тревожен обаче е фактът, че същевременно раждаемостта е на много ниско ниво, което води до силно увеличение на дела на застаряващото население.

Именно този факт води до намаляване и на пропорцията на хора в трудоспособна възраст, както и до намаляване на производителността на труда. Този демографски проблем застрашава стабилността на европейската икономика, европейския социален модел, също така и солидарността между поколенията.

В този контекст, приветствам инициативата на Европейската комисия за създаване на обща европейска демографска стратегия като единствен адекватен начин да се отговори на това глобално предизвикателство.

Комисията по икономически и парични въпроси на Европейския парламент акцентира върху икономическите инструменти, даващи възможност за подобряване на демографията в Европейския съюз.

Предложените текстове съдържат няколко основни направления, сред които са: постигане на устойчиви и балансирани публични финанси; насърчаване развитието на разнообразни финансови инструменти при гарантирана прозрачност и сигурност; използване на данъчни облекчения за компании, наемащи възрастни служители; ускоряване на процеса на либерализация на пазара на труда, или вътрешна миграция, както каза комисар Spidla, в разширения ЕС, още преди 2014 г.; насърчаване на заетостта сред младите хора и тези със семейни отговорности чрез иновативни работни схеми като работа на смени, на половин работен ден, учене през целия живот.

Акцент бе поставен върху необходимостта страните-членки да спазят ангажиментите си по Пакта за стабилност и растеж като начин за преодоляване на демографските предизвикателства. В текста намериха място и по-гъвкави механизми за доброволното задържане на работното място на хора над минимална пенсионна възраст, под формулата "заплата и пенсия".

Основната идея тук е, че ако желаем да отговорим адекватно на демографските предизвикателства, трябва да подкрепим създаването на механизми, позволяващи гъвкави форми на заетост, както и насърчаващи доброволното продължаване на активния живот дори и след минималната пенсионна възраст.

 
  
MPphoto
 
 

  Elisabeth Schroedter, Verfasserin der Stellungnahme des mitberatenden Ausschusses für regionale Entwicklung. − Herr Präsident, sehr geehrter Herr Kommissar, liebe Kolleginnen und Kollegen! Die Auswirkungen des demografischen Wandels sind ja sehr unterschiedlich. Während die banlieue von Paris aufgrund der hohen Migrationsrate immer wieder von sozialen Unruhen erschüttert wird, ist es bei uns zu Hause in Brandenburg so, dass die Regionen schrumpfen, die Menschen abwandern und die Bevölkerung viel schneller altert.

Die Alterung der Gesellschaft belastet die öffentlichen Haushalte mit Sozialausgaben, und diese zu reduzieren, das hat sich die Lissabon-Strategie vorgenommen. Aber angesichts der wahren Ursachen des demografischen Wandels frage ich mich, ob eine solche Reduzierung für die Lissabon-Strategie nicht kontraproduktiv ist. Denn die Kommission macht es sich ziemlich einfach, die Schuld für die Alterung der Gesellschaft den Frauen anzuhängen, weil sie nicht mehr Kinder bekommen. Die Ursachen sind vielmehr aktuelle und vergangene politische Fehler.

Von den Punkten, die diese Schieflage in der Gesellschaft hervorgebracht haben, möchte ich eigentlich nur drei aufgreifen. Der erste Punkt ist, dass die Analysen zeigen, dass der Kinderwunsch ja sehr wohl da ist, die Eltern — und nicht allein die Frauen — aber trotzdem keine Kinder bekommen, weil die Rahmenbedingungen nicht stimmen, weil sie keine soziale Sicherheit haben, weil — es wurde bereits gesagt — Beschäftigungschancen für Eltern schwieriger sind und weil Karriere und Familienleben nicht miteinander zu vereinbaren sind.

Die Lösung dafür wäre aber ein völlig neues Denken in Bezug auf die work-life balance. Entscheidend wäre, Einkommen und Zeitvolumen für Familie und Karriere gleichberechtigt zwischen den Geschlechtern aufzuteilen; dazu gibt es hervorragende Studien der Dublin Foundation. Und entscheidend wäre es, dass die Kinder nicht zu einem individuellen Armutsrisiko werden, wie es in vielen Mitgliedstaaten der Fall ist.

Für die Politik der Mitgliedstaaten in der EU bedeutet das eigentlich Nachhaltigkeit in den sozialen Sicherungssystemen, und das ist zwar ein unbeliebter Kostenfaktor, würde aber den demografischen Wandel wieder ins Lot bringen.

Den zweiten Aspekt zeigt eine interessante Untersuchung in der Region, aus der ich komme. Da wurde festgestellt, dass die Abwanderungsbewegungen von jungen Frauen nicht die Frage der Vereinbarkeit von Familie und Beruf zur Ursache haben, sondern eine massive Diskriminierung bereits nach der Schule. Sie sind die Spitzenleute, sie sind die Klassenbesten, sie sind die besten Absolventen, trotzdem kriegen sie schon die schlechteren Ausbildungsplätze, die schlechteren Möglichkeiten, Karriere zu machen. Das bedeutet eigentlich, dass die Europäische Kommission in dem Bereich, wo sie wirklich Kompetenz hat, nämlich in der Frage von gender mainstreaming, der Chancengleichheit für Männer und Frauen, gegen die Diskriminierung wirklich wirksam werden kann, indem sie in der Gesetzgebung Verbesserungen einführt und vor allem indem sie in der Umsetzung der Gesetzgebung in den Mitgliedstaaten Druck macht, dass da endlich was passiert.

Zum Dritten möchte ich als Verfasserin der Stellungnahme des Regionalausschusses noch einmal das Thema der schrumpfenden Regionen aufgreifen. Wir kritisieren in unserer Stellungnahme, dass die staatlichen Verwaltungen für ein wirkungsvolles bürgerschaftliches Engagement, für die Entfaltung von Innovation und Kreativität immer noch riesig hohe Barrieren errichten und damit Konzepte für eine erfolgreiche regionale Entwicklung verhindern.

Gleichzeitig gibt es die Tendenz von politischen Verantwortlichen, einfach Regionen abzuschreiben, sich aus der staatlichen Verantwortung für die Grundversorgung zurückzuziehen und sie einfach aufzugeben. Das kann keine europäische Lösung sein, denn langfristig, über Generationen — das zeigt die Geschichte — wird das verdammt teuer. Deswegen wäre es eigentlich Aufgabe der staatlichen Verwaltungen, Impulse der Zivilgesellschaft aufzunehmen und mit ihr zusammen die Region aus diesem Dilemma herauszuholen.

In diesem Zusammenhang fordere ich die Europäische Kommission auf, in die Zusammenarbeit der Regionen gerade zivilgesellschaftliche Impulse aufzunehmen, sie zu fördern, indem sie dort, wo das gut funktioniert, Regionen zu einem Erfahrungsaustausch bringt und gute Beispiele bewährter Praktiken aufzeigt. Das wären sehr konkrete Lösungen, wo die Europäische Kommission wirklich aktiv sein kann und nicht immer wieder den demografischen Wandel den Frauen anhängt.

 
  
MPphoto
 
 

  Magda Kósáné Kovács, az Állampolgári Jogi, Bel- és Igazságügyi Bizottság véleményének előadója. − Köszönöm, elnök úr! Évtizedek óta tanuljuk, hogy a klímaváltozás, a környezetszennyezés veszélyezteti a jövőnket. A Hampton Court-i csúcstalálkozó egy másik kockázatossá váló folyamatra hívta fel a figyelmünket: Európa elöregszik.

A LIBE bizottság a kérdéskör iránt érzett felelőssége alapján három, a civil jogokat érintő kérdésben tett javaslatot az előterjesztőnek és az EMPLOI bizottságnak. Szeretnék köszönetet mondani nekik, hogy javaslatainkat tanulmányozták és figyelembe vették.

Az első kérdéskör a családok és gyermekek támogatása. A családtámogatási rendszerekre vonatkozó jogalkotás nemzeti hatáskörbe tartozik, mégis a gyermekes családok iránti kötelezettségvállalás morális kérdés is és az európai értékrend fontos része. A gyermekes és gyermektelen családok esélyeinek a közelítése rendkívül fontos közösségi érdek. A gyermekek jogainak biztosítása pedig az alapja annak, hogy a jövő generációk is felelősséget érezzenek a családon túli világért.

A LIBE a migráció legális és illegális formáinak elemzése után hívta fel a figyelmet arra, hogy az idősödő társadalom és a munkaerőpiac követelményei következetes és komplex migrációs politikát kívánnak. Öröm a számunkra, hogy erről az előterjesztés részletesen szól.

A kulturális diverzitás évében talán hozzátehetem, hogy tudósok és tudományágak szerint közvetlen kapcsolat is lehet a migráció és a népesedési ráta között, hiszen egyik oldalról a nagy gyermekszám a második generációs bevándorló családoknál csökken, míg a bevándorlók jelenléte is változtathat a befogadó népesség gyermekvállalási hajlandóságán.

Végül az időseknek, az idősebb munkavállalóknak a diszkriminációja megakadályozhatja, hogy a nem fiatal emberek tovább maradjanak a munkaerőpiacon. Nyomatékosan hangsúlyozom, nem lehet kényszer a további dolgozásuk, valódi választási lehetőségük kell legyen, és ehhez az életen át tartó tanulás feltétlenül szükséges. A modern kommunikációs technológiák ismerete javítja a munkához jutás esélyeit, és ablakot nyit az idős embereknek a globális világra.

A LIBE véleményében ismételten kérte a Bizottságot, hogy tegyen javaslatot egy általánosan antidiszkriminációs irányelvre, reméljük, hogy ez a jelentés meg fogja gyorsítani a folyamatot. Köszönöm, elnök úr.

 
  
MPphoto
 
 

  Karin Resetarits, Verfasserin der Stellungnahme des mitberatenden Ausschusses für die Rechte der Frau und die Gleichstellung der Geschlechter. − Herr Präsident! Ja, warum bekommen wir Frauen immer weniger Kinder? Die Vielzahl der Gründe und die politischen Lösungsvorschläge stehen in der Stellungnahme des Frauenausschusses, fast alles davon wurde im Bericht meiner Kollegin Castex erfolgreich integriert. Dankeschön, Frau Castex!

Also wie kann man den Frauen helfen, damit sie ihrem Kinderwunsch nachkommen? Erstens: Gleiches Geld für gleichen Lohn! Nur so kann ein Paar auf Augenhöhe entscheiden, wer wann im Falle einer Geburt Elternauszeit nimmt.

Zweitens: Beide Elternteile sind gleichermaßen für die Erziehung ihrer Kinder zuständig. Wir brauchen die Hilfe der Väter. Hätte ich nicht die Unterstützung der Väter meiner vier Kinder, wäre es für mich unmöglich,hier zu arbeiten.

Drittens: Arbeitgeber müssen eine Elternauszeit ihrer Mitarbeiter fördern, wenn notwendig auch mit staatlicher Unterstützung. Ein Staat, der Kinder will, muss Kinder in den Mittelpunkt seiner Politik stellen.

Viertens: Qualitativ wertvolle Kinderbetreuung und eine kindergerechte Umwelt, egal welcher Einkommensschicht die Eltern des Kindes angehören! Wer davon nichts hören will, darf sich auch kein Kinderlachen erwarten.

 
  
MPphoto
 
 

  Przewodniczący. − Dziękuję bardzo. Dziękuję również w imieniu ojców za to wystąpienie.

Kontynuujemy dyskusję, w tej części w imieniu grup politycznych rozpocznie dyskusję pan poseł Carlo Fatuzzo, w imieniu Europejskiej Partii Ludowej. 3 minuty bardzo proszę.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlo Fatuzzo, a nome del gruppo PPE-DE. – Signor Presidente, onorevoli colleghi, sono molto lieto di prendere la parola in questa occasione, innanzitutto per complimentarmi con il presidente della commissione per l'occupazione e gli affari sociali, Jan Andersson, per aver presentato questa documentazione di iniziativa della commissione, così splendidamente e appassionatamente scritta dalla on. Castex in una serie di consultazioni, di partecipazione di tutti i parlamentari della commissione – alcuni in modo particolare – e che mi permette di dire, dopo nove anni che sono parlamentare europeo: finalmente vedo una relazione in Parlamento in cui si parla di pensionati e di anziani! E quanto se ne parla! Domani mattina dirò, nella mia dichiarazione di voto, quante volte la parola pensionato e anziano è contenuta in questa relazione.

Si parla anche di altro, naturalmente, anche di nascite, di bambini, di educazione professionale, ma io voglio sottolineare questo fatto, Presidente: perché si parla finalmente di anziani? Io sono convinto, che questo è dovuto alla grande preoccupazione che tutti i governi hanno, perché essendoci così tanti anziani rispetto a così pochi lavoratori comporta un pagamento di pensioni, un pagamento di assistenza sanitaria molto più elevato di quello che è stato in passato.

Ma guarda un po', venti anni fa, dieci anni fa, trenta anni fa, cinquanta anni fa, nessuno si è mai degnato di pensare che gli anziani debbono essere assistiti, che gli anziani debbono essere aiutati, che coloro che hanno dei genitori anziani debbono avere dei congedi dal lavoro in modo più deciso di quanto non sia mai stato fatto in passato. E si comincia a discutere dei sistemi di pensionamento, e si comincia a discutere che i bambini debbono essere di più, che le madri debbono essere aiutate di più. Ecco, c'era proprio bisogno che succedesse questo cataclisma, che è stato paragonato al cambiamento del clima da qualcuno che mi ha preceduto?

Da un male però, signor Presidente, mi pare di capire che ne viene un bene, perché quello che vedo in questa relazione è qualcosa che io approvo in tutte le sue parti. Finalmente l'Europa, nella persona del Parlamento europeo, dà l'indicazione di come veramente deve essere uno Stato. Che gli Stati seguano questa indicazione!

 
  
MPphoto
 
 

  Jan Andersson, för PSE-gruppen. – Herr talman, herr kommissionär! Jag vill börja med att tacka föredraganden som har gjort ett väldigt bra grundarbete men också skött förhandlingarna mellan de olika politiska grupperna på ett utmärkt sätt.

Det här är, som någon tidigare sade, en stor utmaning. Inte ett hot, utan en utmaning för Europeiska unionen. Jag ska försöka hålla mig till de tre huvudområden som var och är strukturen i föredragandens betänkande.

För det första, födelsetalen. Vi har för låga födelsetal i Europa, och jag delar den uppfattningen att det i stor utsträckning beror på brist på politiska beslut. Det handlar om att män och kvinnor i dag vill finnas, och behövs, på arbetsmarknaden men samtidigt vill ha ett föräldraskap och skaffa barn. Den kombinationen måste vi gynna i medlemsländerna, så att föräldrarna, både män och kvinnor, – och det är viktigt att betona – kan förena arbetsliv och föräldraskap. Det handlar om ersättningar vid föräldraledighet som bygger på en inkomstbortfallsprincip, knuten till arbetslivet, på en hög nivå så att man kan vara hemma och inte behöver lida ekonomiskt.

För det andra behöver vi en utbyggd barnomsorg av hög kvalitet. Där har vi långt kvar. Vi har mål, men det är få medlemsländer som i dag uppfyller målen för en utbyggnad av barnomsorgen.

Sedan gäller det de äldre på arbetsmarknaden. Det är en paradox att vi går senare in i arbetslivet och lämnar det tidigare. Vi måste skapa förutsättningar med olika åtgärder på arbetsmiljöområdet, när det gäller möjligheten till fortbildning och när det gäller flexibla lösningar i gränslandet mellan arbetsliv och pension, för att möjliggöra för föräldrarna att stanna kvar i arbetslivet.

Till slut migrationen. Vi behöver människor som kommer från andra delar av världen i våra samhällen, för att utveckla och bevara våra välfärdssamhällen. Därför måste vi skapa en integrationspolitik där de integreras i våra samhällen och inte lever i ett utanförskap. Den politiken måste vi hjälpas åt med, för den är ingen motsättning till våra välfärdssamhällen. Den är tvärtom en förutsättning för att utveckla dem.

 
  
MPphoto
 
 

  Elizabeth Lynne, on behalf of the ALDE Group. – Mr President, this has been a difficult report. There has unfortunately been very little time to reach compromises or for real debate on some of the issues – hence the large number of amendments.

However, I am pleased with many elements of what we do have, such as the need to tackle the issue of elder abuse. More needs to be done, urgently, to end the physical, financial, emotional and other forms of abuse regularly suffered by older people. The latest estimate puts the number of older people that have suffered abuse at over 10%, which is a staggering figure. That is why I welcome the Commission’s intention to bring forward a communication on that issue. But we must do more. Member States must also work towards ensuring independence, free personal care, lifelong learning and freedom from discrimination at the workplace for all older people. That means, of course, fully implementing the 2000 Employment Directive and then building on it.

We must work to put an end to employees being thrown onto the employment scrapheap, whether at 50, 55 or 65. An arbitrary age of statutory retirement must be abolished, whilst ensuring a statutory pension age, set at Member State level. There is a very clear difference between the two. Individuals then have a choice to stop work and take their pensions, or to continue working and either take their pension or defer it until they choose to stop working. Unfortunately, I was unable to achieve consensus on this, and therefore it is not in the report, but I believe Member States must be encouraged to look at this for the future.

I have tabled a number of amendments on behalf of my group, which I hope other Members will see fit to support, but most of the issues covered by this report should remain within the competence of the Member States. There is, of course, still a great deal we can do in terms of exchange of best practice.

 
  
MPphoto
 
 

  Jan Tadeusz Masiel, w imieniu grupy UEN. – Panie Przewodniczący! Jak słusznie zauważa pani sprawozdawczyni sytuacja demograficzna zależy od przyrostu naturalnego, średniej długości życia i przepływów migracyjnych. Dodałbym do tej dynamiki czwarty scalający element, jakim są stosunki międzyludzkie i mająca na nie wpływ wola polityczna.

Człowiek jest zwierzęciem szczególnie wymagającym i trudnym, które rozmnaża się nie tylko wtedy, kiedy przychodzi na to czas, ale musi mieć ponadto zapewnione ku temu odpowiednie warunki. XX wiek, a zwłaszcza lata po II wojnie światowej, nie napawały człowieka szczególnym optymizmem i chęcią prokreacji. Jak gdyby świat nie wydawał się ludziom na tyle interesujący, by powoływać do istnienia swoje dzieci.

Dzisiaj nadszedł czas, by zrozumiawszy przyczyny pesymistycznie rysującej się demograficznej przyszłości Europy zacząć naprawiać sytuację. Imigracja, jak zauważa się w sprawozdaniu, nie jest wystarczającym rozwiązaniem problemu. Przede wszystkim należy stworzyć Europejczykom przyjazne warunki zachęcające do wzrostu przyrostu naturalnego. Popieram właściwie wszystkie proponowane przez sprawozdawcę rozwiązania, akcentując dwa.

Wysoką, jak nigdy dotąd, opieką należy otoczyć rodzinę, a zwłaszcza kobiety, które nie tylko poświęcają swój czas na macierzyństwo, ale również opiekują się chorymi i starszymi członkami rodzin. Ta praca wymaga objęcia specjalnym statusem zawodowym połączonym z wynagrodzeniem. Ponadto każde dziecko musi mieć zapewnione miejsce w żłobku i w przedszkolu po powrocie matki do pracy.

Na koniec demografia jest problemem między innymi politycznym, a my jesteśmy politykami, jesteśmy w stanie odwrócić zły stan rzeczy.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo, em nome do Grupo GUE/NGL. – É certo que há alterações demográficas da população dos Estados-Membros da União Europeia que importa ter em conta, mas, na análise que se faz, não basta referir que se assiste a um declínio da natalidade e a um envelhecimento da população. É preciso aprofundar a análise, procurar as causas e apontar medidas que não ponham em causa o progresso da humanidade e os ganhos civilizacionais entretanto obtidos.

Assim, é preciso não pôr em causa os avanços que se conseguiram com o progresso científico, que foi aplicado à melhoria das condições de vida das populações, em termos de prevenção e de melhores cuidados de saúde, de alimentação, de alojamento e de redução da jornada de trabalho, de apoio à maternidade e paternidade e à infância, o que permitiu aumentos constantes e regulares da esperança de vida.

Para isso contribuiu de forma decisiva a existência de políticas públicas em áreas sociais fundamentais, com destaque para serviços públicos de acesso universal, designadamente nas áreas da saúde e educação. Mas teve igualmente grande importância a consagração legal de conquistas dos trabalhadores na organização e no tempo de trabalho, na melhoria das condições de higiene e segurança nos locais de trabalho, nos ganhos relativos a tempos de pausa e de férias, nos salários dignos e nos vínculos laborais seguros.

Só que, com a intensificação do neoliberalismo, de que a Estratégia de Lisboa, o Pacto de Estabilidade e as orientações do Banco Central Europeu são instrumentos essenciais, liberalizaram e privatizaram serviços públicos, multiplicaram o trabalho precário, que afecta sobretudo as mulheres. Com o prolongamento da idade para ter acesso às reformas, dificulta-se ainda mais o acesso dos jovens ao emprego com direitos, a que se juntam maiores dificuldades no acesso universal a serviços públicos e a um alojamento condigno.

Tudo isto tende a baixar a taxa de natalidade. Daí a urgência em mudar de políticas. Daí a necessidade de substituir a dita Estratégia de Lisboa por uma estratégia europeia para a solidariedade e o desenvolvimento sustentável, que rasgue novos horizontes para a Europa, de empregos dignos com direitos, designadamente para as mulheres e jovens, de redução da jornada de trabalho sem perda de remuneração, de melhores salários, eliminando as discriminações, designadamente salariais, que afectam as mulheres, de maior coesão económica e social, de adequada protecção e de segurança social pública e universal, assegurando melhor qualidade de vida e maior justiça social.

Daí a urgência em apostar na criação de mais e melhores infra-estruturas de acolhimento, a preços acessíveis, para a pequena infância e para pessoas dependentes; na generalização da educação pré-escolar, pública e gratuita, de forma a promover boas condições de trabalho que permitam conciliar melhor a vida familiar com a vida profissional, o que também exige estabilidade no emprego e nos horários de trabalho, respeitando a função social da maternidade e da paternidade.

Daí também a necessidade de um maior orçamento para reforço dos meios financeiros necessários para os países com menores níveis de desenvolvimento e a urgência de todos os Estados-Membros ratificarem e aplicarem a Convenção da ONU sobre reagrupamento familiar dos trabalhadores imigrantes.

 
  
MPphoto
 
 

  Kathy Sinnott, on behalf of the IND/DEM Group. – Mr President, this is a report on preparing for demographic change. Does this mean we are giving up and accepting the dire prediction in the 2005 Green Paper?

When that paper came out we saw it as a challenge to change. Among other things, we wanted to find a way to enable women to have the number of children that women said they wanted. Are we now throwing in the towel?

Our desire to raise birth rates is undermined by our policies. Our competitive strategy is based on increasing consumerism. Yet consumerism can be a deterrent to having children. In consumerism we are taught to be selfish. Look at the advertisements. Pamper yourself; have it all; buy.

For most people, having children and a family is the opposite. It demand selflessness, sharing and putting others first. As we become consumers we increasingly ask, can we afford a child? And we weigh up the cost of a child against the cost of getting ahead or a social life or a car or a house or a vacation. The child often loses with the potential parents saying either ‘no, thank you,’ or ‘not yet’.

And of course we must tackle infertility. But with over four million abortions a year in Europe, we cannot really say that our falling birth rate is primarily about infertility.

I asked my intern to read this report and she made an interesting comment. Where are the men? If we want to talk about gender equality and demography, we need to talk about both genders being equally and fully responsible for rearing children. For many valid reasons, we have had to emphasise the cause of women. But have we reached a point where we have sidelined men? Raising a child is an enormous task. Although we must give all the help we can to single mothers and their babies, the state is at best a poor substitute for a caring, supportive and, dare I say it, protective father.

Many women do not want to undertake motherhood without an involved father. Security is important in motherhood but financial security is not the whole story. We must encourage an emotional environment that is conducive to having children. Our culture needs to encourage men to step up to the plate.

More than anything, having children is about our closest relationships which is why more and more childcare – though useful in getting women into the workplace – will not help increase the birth rate. To rectify our demographic crisis we must restore the basic integrity of human relationships. We must foster trust, patience, fidelity and love. Only in this atmosphere can men and women feel happy and secure enough to start a family and with real support for this family and family life, we will see an increase in births, plus the revitalisation of Europe.

 
  
MPphoto
 
 

  Thomas Mann (PPE-DE). – Herr Präsident! Die Europäische Union steht vor einem beispiellosen demografischen Wandel. Bis 2030 fehlen über 20 Millionen Menschen im arbeitsfähigen Alter. Zwei Erwerbstätige müssen dann für einen Rentner aufkommen. Die gute Nachricht: Die Menschen leben länger, und Ältere sind gesünder denn je. Die schlechte Nachricht: Es fehlt an Nachwuchs, was dramatische Auswirkungen auf die Arbeitsorganisation, die Städteplanung, den Wohnungsbau und die Bildungssysteme mit sich bringt.

Wir brauchen ein familienfreundlicheres Umfeld in unseren Mitgliedstaaten, den Ausbau von Angeboten zur Kinderbetreuung, mehr Betriebskindergärten, die bessere Vereinbarkeit von Familie und Beruf, die höhere Beteiligung von Frauen am aktiven Arbeitsleben, mehr Teilzeitarbeit für Eltern und den sicheren Wiedereinstieg nach der Familienphase. Und vor allem stabile Berufsperspektiven und ausreichende Einkommen, die den Kinderwunsch erleichtern.

Wir brauchen auch deutlich höhere Investitionen in die Menschen zur Verbesserung der Allgemeinbildung und des Fachwissens. Von den Programmen zum lebenslangen Lernen dürfen nicht nur die jungen Leute profitieren, sondern genau so die älteren, die viel länger beschäftigt werden wollen, die belastbar, hochkompetent, und hochmotiviert sind.

Der Castex-Initiativbericht darf nicht überfrachtet werden. So ist der rechtliche Status der Sozialdienstleistungen von allgemeinem Interesse nach wie vor strittig. Wir sind gegen eine EU-weite Rahmenrichtlinie oder bindende Rechtsvorschriften. Auch dürfen die auf freiwilliger Basis entstandenen Betriebsrenten nicht belastet werden mit zusätzlichen Verpflichtungen, wie etwa familienpolitischen Kriterien. Das ist eine Frage der Sozialversicherung, eine Frage der Steuern, also eine klassische Angelegenheit der Mitgliedstaaten.

Mit diesen Überlegungen und den Änderungsanträgen der EVP-ED-Fraktion erhält der Bericht substanzielle Inhalte. Mit ihnen können wir die notwendige breite Diskussion über Konsequenzen aus den dramatischen Veränderungen der Demografie führen.

 
  
MPphoto
 
 

  Alejandro Cercas (PSE). – Señor Presidente, señor Comisario, muchas gracias por su presencia en este interesantísimo debate. También quiero agradecer a la señora Castex por haber elaborado este informe y por habernos permitido profundizar en una reflexión que nos esta ayudando mucho.

En un país como el mío, España, que experimenta una crisis demográfica, si cabe más grave que la de la media de la Unión Europea, este tipo de comunicaciones de la Comisión, estos debates, nos ayudan mucho —porque es un problema profundo, estructural y no coyuntural—, sacan el problema del debate político nacional y le dan una amplitud y una capacidad de análisis y de respuesta mucho mayor.

Efectivamente, como ha dicho el Comisario, estamos ante un problema, pero estamos también ante una oportunidad. La oportunidad debería materializarse en atacar este problema, no solamente en sus efectos —que haya más personas ancianas en Europa, que esté envejeciendo Europa—, sino también en sus causas.

Hay que evitar ese envejecimiento de Europa, porque no vamos a poder evitar que haya más ancianos: la ciencia y la medicina nos han conducido a este punto y seguirá avanzando. El problema, como han dicho otros colegas, es que hacen falta políticas de natalidad, políticas demográficas, hacen falta niños en Europa, eso es lo que nos falta. Tenemos que trabajar en todos los terrenos, pero sabiendo que es un grave, un hermoso problema que vamos a transmitir a las generaciones futuras si no ponemos ahora la base para su solución.

Yo soy de los que creen que Europa, en su modelo social, no es el problema; al contrario, puede ser la solución.

El envejecimiento en Europa y la falta de natalidad en Europa serían aún mucho más grave sin nuestro sistema social. Otras sociedades como, por ejemplo, China, donde van a experimentar fenómenos muy parecidos, van a pagar consecuencias aún más duras que nosotros por la falta de modelos sociales eficientes, inteligentes y racionales.

Porque el problema, en definitiva, va a ser que el cambio es inevitable y vamos a tener que cambiar. Nuestro sistema social se puede cambiar en sus técnicas sin cambiar en sus valores. Y a mí me parece que los temas fundamentales son la solidaridad, conciliar la vida familiar y profesional —para dar nuevas oportunidades de que las familias vuelvan a tener en su seno nuevas generaciones—, la acogida de los emigrantes, no como una carga, no como algo negativo para nuestras sociedades, sino como un fenómeno que, si sabemos integrarlo, nos va a volver a ayudar a afrontar este problema. Por último, es necesaria una gran reflexión sobre el papel de la mujer en nuestra sociedad, reflexión que tiene que llevarse a cabo, como siempre, a la luz de la solidaridad.

(Aplausos)

 
  
MPphoto
 
 

  Siiri Oviir (ALDE). – Austatud volinik, president, head kolleegid. Keskmine sündimuse määr on täna Euroopas 1,5 – see aga tähendab, et elanikkonna juurdekasvu ei ole. Liikmesriikides on olukorda analüüsitud ja läbiviidud küsitlused on näidanud, et keskmiselt soovitakse peresse kaks kuni kolm last. Näeme, et tahe ja tegelikkus ei ole kooskõlas.

Oleme 21. sajandis ja juba ammu ei rahuldu naised koduperenaise ja lapsehoidja rolliga. Nad on haritud, nad tahavad töötada, teha karjääri, nende töine sissetulek tagab perele parema elustandardi. Aga me peame suutma sündivuse kõverat mõjutada. Looma olukorra, kus perede poolt soovitud laste arv ka realiseerub. Meie pered vajavad turvatunnet, et lapsesünd ei katkesta karjääri, s.t töö- ja pereelu peab olema parimal moel ühitatav. Ja seda nii emade kui isade puhul.

Vanemad tahavad omada kindlustunnet, et suudavad oma lastele tagada hea hariduse, osasaamise huvialategevusest, vajadusel riigi materiaalse toel. Kindlustunnet omamata lapsi ei sünnitata. Pelgalt sisserändega elanikkonna arvu suurendamine on kergeusklik tee. Sisseränne on ainult osaline ja lühiajaline lahendus. Me peame enam pöörama tähelepanu innovatsiooni, mitte immigratsiooni küsimustele.

Aeg ei võimalda rääkida kõigist mõjureist, aga siiski tahan rõhutada, et demograafiline olukord sõltub väga paljudest otsustest, paljudest õigusnormidest, alates töö- ja perekonnaõigusest ning lõpetades keskkonna- ja julgeolekualastega. Lõpetuseks tahan tänada proua Castexit olulise raporti eest, milles on nii vahvat naiselikku empaatiat.

 
  
MPphoto
 
 

  Ewa Tomaszewska (UEN). – Panie Przewodniczący! Projekt rezolucji po raz kolejny zwraca uwagę na zagrożenie demograficzne Europy. Odpowiedzialność za przyszłość naszego kontynentu, za jego społeczny i ekonomiczny rozwój nakazuje poświęcenie tej kwestii szczególnej uwagi. Wskaźnik dzietności wynoszący przeciętnie około 1,5 jest zbyt niski. Aby zagwarantować prostą zastępowalność pokoleń wskaźnik ten musiałby przekraczać 2,15.

Promocja wzorców rodziny z małą liczbą dzieci lub bez dzieci, niegwarantujące godziwej i stabilnej sytuacji ekonomicznej warunki życia rodzin (na co wpłynęło bezrobocie i obniżenie standardów zatrudnienia, szczególnie jego nietrwałość), karanie kobiet za macierzyństwo przez systemy emerytalne niewątpliwie przyczyniły się do powstałych zagrożeń. Starzenie się społeczeństwa wynikające w znacznej mierze ze skądinąd pozytywnego zjawiska wydłużania się życia ludzkiego, ale też z pogarszających się relacji między liczbą osób aktywnych zawodowo a liczbą emerytów, powoduje poważne problemy finansowe systemów emerytalnych. W tej sytuacji należy podejmować działania na rzecz zmian.

Jednakże pozwolę sobie nie zgodzić się z zawartym w sprawozdaniu przeświadczeniem, że problem ten w istotnej mierze pozwolą nam rozwiązać ruchy migracyjne. Badania przeprowadzone w Polsce przez Instytut Badań nad Gospodarką Rynkową wskazują, że korzystny impuls poprawiający liczbę ludności dokonany tą metodą to zaledwie 2-3 %, a więc zdecydowanie za mało. Dodatkowo metoda ta generuje problemy społeczne, które obserwujemy dziś w Danii, Francji czy Niemczech. Procesy integracyjne są długotrwałe.

Chciałabym zwrócić tu uwagę na zawarte w sprawozdaniu sugestie co do uprawnień rodzin emigrantów ekonomicznych. Poprawki, które zgłosiłam, wynikają z braku dookreślenia czy chodzi o rodzinę w rozumieniu prawa kraju rodzinnego emigranta, czy też kraju przyjmującego. W szczególności chodzi mi o ewentualne wielożeństwo i wynikające stąd skutki prawne i ekonomiczne w przypadku świadczeń socjalnych na rzecz tych rodzin. Pragnęłabym także...

(Przewodniczący odebrał mówcy głos.)

 
  
MPphoto
 
 

  Bernard Wojciechowski (IND/DEM). – Mr President, the word ‘integration’ has been used 24 times in this report. The proposed integration of immigrants out of the national taxpayers’ pocket has not taken into consideration one important aspect, namely religion and civilisation. Militant secularists of socialist origin avoid this subject, although the Muslim population is shooting up.

By 2025, one in three people living in Western Europe may, or will, be Muslim. The Archbishop of Canterbury has recently suggested that Europe should adopt Sharia law, which the President and the establishment of this Parliament would probably call ‘multiculturalism’. This brings a confused debate to the fore that has been developing over the ways and possibility of integrating and assimilating the new immigrants flooding into the continent.

Does assimilation mean that immigrants should absorb and be absorbed into European civilisation, or does it mean that they should join the descendants of old European nations to create some sort of new European man? Or is the creation of a common civilisation either undesirable or impossible?

Although Europe has always had its full share of varying cultures, it has also had a mainstream Christian culture or civilisation, so to speak, in which most of its people, whatever their identities, have shared. For almost 20 centuries, this civilisation has been the central and the lasting component of the European legacy. One has to ask: would Europe would be the Europe it is today if, in the seventh and eighth centuries, the ashes of ancient Rome had been conquered and settled not by Christian societies but by Muslim and any other? The simple answer is no. It would not be Europe. It would be Egypt or Libya.

Fortunately, there are people who will not accept cultural rights as a cover for Sharia. Religion should be protected from the State – the European State, in particular. It is only Christianity that can integrate other religions into a shared European project, by acknowledging what secular ideologies cannot. I believe that Europe can do that and Europeans should recommit themselves to Christian culture and the traditions and values of liberty, equality, law and individual rights that, for over 20 centuries, have been embraced by Europeans of all nations and that have been the source of prosperity and moral leadership in the world.

This report can integrate nobody and nothing. It is a symbol of dead men walking. It might create a continent of zombies, unaware of their national identities.

 
  
MPphoto
 
 

  José Albino Silva Peneda (PPE-DE). – Senhor Presidente, Senhor Comissário, caros Colegas, uma vida mais longa e níveis de fecundidade cada vez mais reduzidos fazem com que o índice europeu de dependência demográfica total passe dos actuais 49% para 59% em 2025 e para 77% em 2050.

A União Europeia vê-se assim confrontada com um problema que não tem precedentes, já que as cidades europeias terão no futuro um peso muito elevado de população idosa e, por isso, serão sociedades muito diferentes daquelas que hoje conhecemos.

Esta evolução vai obrigar a profundas alterações em importantes aspectos das políticas públicas. Para além da segurança social, podemos pensar nos serviços de saúde e de cuidados, da política fiscal, do ordenamento do território, da imigração, da segurança, da cultura, do turismo, do lazer, etc.

O financiamento do sistema de reformas terá também de ser repensado, no sentido de não vir a basear-se predominantemente no Estado, e ainda assim, neste caso, das receitas não terem como fonte quase exclusiva os salários.

A evolução demográfica, dada a sua abrangência, aconselha uma intersecção da administração pública e do tecido social, bem como a mobilização de todos os agentes económicos, culturais e sociais, que, de forma estruturada, devem analisar e debater as diferentes opções sobre as medidas a tomar. Daí o mérito deste relatório.

Mais uma vez estamos perante uma área onde o reforço do diálogo social se mostra necessário, urgente e até insubstituível.

Queria afirmar que apoio a Comissão quando esta afirma que o fomento da natalidade, pela sua urgência e amplitude, implica a definição de uma estratégia de longo prazo. Só desta forma se poderá agir de forma preventiva e, simultaneamente, contribuir para que a União Europeia possa tirar partido das oportunidades que também se detectam numa política de fomento da natalidade.

 
  
MPphoto
 
 

  Harald Ettl (PSE). – Herr Präsident! Wir diskutieren heute zu später Stunde über einen Bericht, der sich mit der demografischen Zukunft Europas beschäftigt, und das fast unter Ausschluss der Öffentlichkeit. Der Berichtererstatterin ist für diesen Bericht höchste Anerkennung auszusprechen, weil sie damit unsere existenziellen gesellschaftspolitischen und sozialen Fragen bearbeitet hat. Das Resultat hier sollte eine Pflichtlektüre für alle Parlamentarier, die sich hinter tagespolitischer Pragmatik und Ignoranz der Realität verstecken, sein.

Aus dem Bericht ist herauszulesen, wie und wo die Kälte der Wirtschaft und des ausschließlichen Gewinnstrebens durch soziale Wärme korrigiert werden kann. Entwicklungsprognosen sind dazu da, uns die Augen zu öffnen und eine politische Philosophie einer nicht ausgrenzenden Gesellschaft zu entwickeln. Das betrifft die Frage des sich ständig ändernden und zu ergänzenden Familienbegriffes und die Frage, dass Kinderkriegen in unserer heute reichen Gesellschaft mit Armutsängsten verbunden ist.

Nach wie vor wird in den Industriebetrieben — das ist gang und gäbe — von Manager-Machos, die nie soziales Leben gelernt haben, der Elternurlaub unterbunden. Zusätzlich stellen undefinierbare und vor allem nicht kalkulierbare Beschäftigungsverhältnisse und Arbeitsplätze das „Sich-leisten-können“ des Kinderkriegens in Frage.

Die im Bericht aufgezeigten zusätzlichen Maßnahmen sind notwendig, um aus einer demografischen Entwicklung eine Win-win-Situation zu machen. Fest steht in jedem Fall eines: Die Gesellschaft von morgen wird anders aussehen. Ob der Generationenkonflikt zur gesellschaftspolitischen Apokalypse wird und sich die Konfliktpotenziale zwischen Arm und Reich potenzieren, hängt gerade jetzt davon ab, ob Politiker bereit sind, politisch zu denken und gesellschaftspolitisch zu arbeiten.

Dieser Bericht ist mehr als eine Schlechtwetterprognose, auf die man sich heute einstellen kann, weil es morgen vielleicht wieder schön sein wird. Dieser Bericht ist ein klarer Auftrag zur Veränderung und Erweiterung unserer Sozialgesellschaft und vor allem auch eine Chance zur Verbesserung unseres persönlichen Sozialverständnisses. Ich danke der Berichterstatterin nochmals!

 
  
MPphoto
 
 

  Jean Marie Beaupuy (ALDE). – Monsieur le Président, Monsieur le Commissaire, comme vient de le dire mon précédent collègue, nous sommes devant un grand défi. Actuellement, tous nos concitoyens ont bien compris qu'il y avait un défi climatique. Peu ont compris qu'il y avait un défi démocratique.

Mais, lorsque nous avons dit cela, où se situe le problème démographique en Europe? Dans les villes, naturellement, puisque 80 % de la population est concentrée dans les villes. Quel est le problème qui est posé aujourd'hui, pour les citoyens qui habitent dans les villes et pour les maires, puisque d'autres collègues, députés comme moi, sont aussi maire ou maire-adjoint de leur ville?

Je prendrai deux séries d'exemples. Une série d'exemples économiques, d'une part. Dans la mesure où la ville, soit doit recevoir un nombre important d'habitants, soit, au contraire, comme certaines villes d'Allemagne de l'est, voit le départ de nombreux habitants, cela représente, dans le second cas, des logements inoccupés, des routes inutilisées, des quartiers chauffés sans objet, des écoles vides ou, a contrario, dans le premier cas, comme je viens de le faire dans certains quartiers de ma ville, une école à construire, pour 5 millions d'euros, un nouvel établissement de quartier, pour 7 millions d'euros. Ce sont donc des dépenses économiques qui pèsent sur les épaules des villes et des contribuables des villes.

Mais le défi n'est pas seulement économique, il est aussi humain parce que, dans ces quartiers-là, lorsque l'on voit des personnes frappées d'isolement, que l'ensemble du quartier vieillit, qu'il n'y a plus d'enfants qui jouent dans la rue et dont on entend les cris joyeux, il y a là un problème de relations humaines. Il y a des emplois, vous le savez, qui sont complètement délaissés. Nous ne trouvons plus de plombier dans certaines petites villes. Nous n'avons plus assez d'infirmières dans ma ville. Nous n'avons plus d'assistantes à domicile en suffisance, donc il faut attendre. Au lieu d'avoir deux heures d'aide par jour, nous n'avons plus qu'une heure. C'est un grave problème humain.

Monsieur le Commissaire, au-delà du rapport de ma collègue, Mme Castex, que je voterai avec plaisir demain, je vous le demande en tant que président de l'intergroupe URBAN, faites-nous une proposition au niveau des villes, pour que rapidement soit mis en place, dans chaque ville, un tableau qui permette de mieux comprendre, de mieux maîtriser, à moyen et à long terme, la situation démographique de nos villes, pour que des décisions soient prises sur les aspects du logement, du transport, des écoles, etc.

 
  
MPphoto
 
 

  Wojciech Roszkowski (UEN). – Panie Przewodniczący! Omawiane sprawozdanie jest dowodem bezsilności Unii nawet w ocenie sytuacji. Jesteśmy na demograficznym Tytaniku, a jeszcze nikt nawet orkiestry nie zamówił. A debaty o tak kluczowym znaczeniu przeprowadzamy w wieczorowych godzinach najmniejszej oglądalności.

Mamy w Unii kryzys demograficzny. Podczas gdy w sprawozdaniu mówi się o zmianach, teza paragrafu f stoi w jawnej sprzeczności z tezą paragrafu 1. Mówi się o bezpłodności kobiet, a co z mężczyznami? Mówi się o bezpłodności par, tak jakby pary homoseksulane mogłyby być płodne. Mówi się o bezpłodności, a nie mówi się o tym, że głównym powodem spadku liczby ludności w Europie jest aborcja. W ostatnim półwieczu dokonano w 27 krajach członkowskich około 75 milionów aborcji. Gdyby nie to, ludność Unii Europejskiej byłaby o 15% wyższa i nie mielibyśmy kryzysu.

Mówimy stale w Unii o prawach, a nigdy o obowiązkach, także o obowiązkach wobec przyszłości. Nie można tego inaczej nazwać jak dziecinnieniem dorosłych. I stąd kryzys: dzieci nie mogą mieć potomstwa, zresztą ludzie starsi tak samo, a bez potomstwa nie ma przyszłości.

 
  
MPphoto
 
 

  Csaba Őry (PPE-DE). – Köszönöm a szót, elnök úr! Az Európa demográfiai jövőjéről készített jelentés fontos jelentés, hiszen olyan kulcsfontosságú problémák megoldásával foglalkozik, mint a társadalom elöregedési folyamatának a megállítása, a gyermekvállalási hajlandóság növelése, a munka és a családi élet összeegyeztethetőségének javítása, a női munkavállalás lehetőségeinek és esélyeinek bővítése, az idősek gondozása, a rászorulók ellátása a munka mellett, és nem utolsósorban a nagy társadalmi ellátórendszerek hosszú távú fenntarthatóságának, finanszírozhatóságának kérdése.

Mindezen kérdések központjában a család áll, a családon belüli munkamegosztás kérdése, férj és feleség egyidejű munkavállalása, minél több gyermek ellátása, felnevelése, továbbá idős hozzátartozók ellátása, gondozása. Hogyan lehet egyszerre ösztönözni a felnőtt tagok munkavállalását és a gyermekvállalási hajlandóságot? S látnunk kell azt is, hogy az uniós politika szintjén egyszerre szeretnénk ösztönözni az aktív időskort, azaz vonzóvá tenni a nyugdíj melletti munkavállalást, a lehetőségek mértékén belül kicsit kijjebb tolni a korhatárt és közvetett ösztönzők révén csökkenteni az előnyugdíjazást.

Ezeket az egymással összefüggő célokat csak akkor tudjuk elérni, ha két szempontot kiemelt figyelemben részesítünk: a családok támogatását és az emberek egészségi állapotának javítását. Nyilvánvaló, hogy az idősek munkavállalási kedvének növekedésére csak abban az esetben számíthatunk, ha egészségi állapotuk megfelelő és minden különösebb probléma nélkül lehetővé teszi számukra a folyamatos munkatevékenységet.

Sajnálatos, hogy költségvetési okokból számos tagállamban az egészségügyi kiadásokat inkább visszafogják, csökkentik, és újabb és újabb terheket raknak a munkavállalók, köztük az idősek, rászoruló emberek nyakába. Ez az irány egy helytelen irány, nem segíti a lisszaboni stratégia megvalósulását, és nem segíti a demográfiai problémák megoldását sem. Hasonló a helyzet a családtámogatási rendszerek tekintetében, itt is inkább ezek növelésére, semmint visszafogására és csökkentésére van szükség. Köszönöm szépen a szót, elnök úr.

 
  
MPphoto
 
 

  Rovana Plumb (PSE). – Domnule Preşedinte, domnule comisar, dragi colegi, raportul Castex este unul foarte important pentru viitorul Europei şi doresc să o felicit pe raportoare pentru conţinutul lui.

O politică demografică corectă implică o chestiune de bază: să nu stabilim pentru viitoarele generaţii sarcini aproape imposibil de rezolvat, având în vedere condiţiile care se prefigurează pentru următoarele decenii. Pe scurt, trebuie să găsim soluţii adaptate prezentului, dar mai ales viitorului.

Demografia europeană este o problemă peste tot în Uniune, dar aş dori să atrag atenţia asupra faptului că zona pe care am onoarea să o reprezint are probleme acute în acest sens. Într-adevăr, realităţile socio-culturale rezultate din lunga experienţă comunistă au influenţat în mod direct procesele demografice ale statelor din Europa de Est, un caz concret fiind cel al României.

Răspunsul la provocarea demografică este simplu la prima vedere: statele membre au nevoie de revizuirea rapidă a politicilor demografice pentru eliminarea consecinţelor negative ale scăderii populaţiei şi îmbătrânirii demografice. Dacă soluţiile nu sunt întotdeauna atât de simple ca întrebările, doresc totuşi să subliniez importanţa punctului 10 din raport, care solicită statelor membre să adopte măsuri în vederea creării unor servicii de îngrijire a copiilor de calitate şi la preţuri accesibile, în conformitate cu obiectivele Barcelona, astfel încât până în 2010 statele membre să creeze servicii care să permită îngrijirea a cel puţin 90% dintre copiii cu vârste cuprinse între 3 ani şi vârsta de şcolarizare şi cel puţin 33% dintre copiii mai mici de 3 ani. Este un obiectiv generos şi necesar în acelaşi timp.

Consider că acordarea de sprijin financiar direct sub formă de bani gheaţă este o soluţie, dar doar de moment, de aceea, accentul trebuie pus pe acordarea de sprijin părintelui în relaţia cu angajatorul şi pe servicii de calitate şi accesibile pentru îngrijirea şi educarea copiilor, ambele în scopul asigurării reconcilierii vieţii de familie cu cea profesională. Instituţiile europene şi statele membre încep să conştientizeze importanţa politicilor demografice, dar nu este de ajuns. Avem nevoie de un prim pas, de o evidenţă exactă a situaţiei demografice în Uniunea Europeană.

(Preşedintele întrerupe oratorul)

 
  
MPphoto
 
 

  Marian Harkin (ALDE). – Mr President, first of all, I would like to say ‘well done’ to the rapporteur. This is a very comprehensive report on a major issue for the EU: dealing with the demographic challenge.

I would like to mention just two areas covered in this report: the situation of carers, in particular family carers, and the issue of pensions. In the context of carers, the report reminds Member States of the multiple disadvantages faced by carers and also asks that greater support be offered to carers, in particular the right of access to flexible or part-time work. This will facilitate carers in making choices and having a reasonable work-life balance.

Indeed, the recent preliminary ruling by the Court of Justice supporting the case for constructive dismissal brought by a carer in the UK would indicate that the Court of Justice may be thinking along the same lines.

This report also stresses that access to adequate services for those who need care plays an important role in ensuring the full and equal participation of men and women in the labour force. This will help us in achieving the Lisbon objectives. However, adequate services should, of course, be provided in any case.

The report also highlights the massive disparity in average occupational pension between men and women. This is often due to career breaks taken to care for children or elderly relatives. And the report calls on Member States to take action to ensure that work breaks for maternity, paternity and parental leave do not constitute a penalty when pension rights are being calculated.

It is crucial that today’s carers, many of whom operate on a 24/7 basis, are not the next generation of older, poor people. In order to ensure this does not happen, Member States must take action to deal with the issue of pensions for carers. It would be totally unacceptable if those who carry the burden of caring were to be denied an adequate pension.

 
  
MPphoto
 
 

  Ryszard Czarnecki (UEN). – Panie Przewodniczący! Gdy chodziłem do szkoły podstawowej, to 100 milionów Europejczyków było w wieku do 14 lat, tak jak ja. Gdy będę 87 letnim staruszkiem, to wówczas będziemy mieć w Europie tylko 66 milionów dzieci w takim właśnie wieku. W tej chwili co czwarty mieszkaniec Europy ma powyżej 65 lat, a za 40 lat już co drugi Europejczyk będzie właśnie w takim emerytalnym wieku.

Pamiętajmy, że te dane to nie jest sucha statystyka. Tylko to będzie powodować olbrzymi wzrost wydatków publicznych i świadczeń. Mamy w Europie, także w moim kraju, kryzys demograficzny. Jeszcze 100 lat temu co szósty, siódmy mieszkaniec świata był Europejczykiem, a za 40 kat już co 20 człowiek będzie mieszkał na naszym kontynencie.

Co więc robić? Promować macierzyństwo, stwarzać ekonomiczne zachęty, także w systemie podatkowym, za posiadanie dzieci, wspierać rodziny wielodzietne, ale oczywiście także np. leczyć bezpłodność. Jeżeli dzisiaj narzekamy kończąc na problemie z imigrantami, to źródło tych kłopotów leży w zapaści demograficznej narodów europejskich.

 
  
MPphoto
 
 

  Miroslav Mikolášik (PPE-DE). – Vážený pán predseda, vážený pán komisár. So znepokojením beriem na vedomie pokles pôrodnosti, ktorý trvá už niekoľko rokov a ktorý poukazuje na to, že do roku 2050 príde v Európskej únii k premene v štruktúre obyvateľstva. Nepôjde len o celkové zostarnutie Európskej únie, ale bude to aj nedostatok osôb v produktívnom veku. Následkom toho bude Únia konfrontovaná so stratou konkurencieschopnosti vo vzťahu k regiónom, v ktorých sa zaznamenáva veľký demografický nárast.

Demografická nerovnováha by mohla potom ovplyvniť financovanie sociálneho zabezpečenia a dôchodkových systémov. Myslím si však, že táto situácia nie je nová a súčasné nepriaznivé demografické zmeny nastoľujú pred nás dôležité otázky, pri ktorých riešení je nevyhnutná analýza ich príčin i dôsledkov. Jednu z hlavných príčin demografickej zimy vidím v nepriaznivých podmienkach a vplyvoch, ktoré sa snažia oslabiť napríklad tradičný model rodiny tvorený mužom a ženou, úlohu materstva v živote žien, ako aj mužov ako otcov detí, ekonomické a sociálne výhody viacdetných rodín.

Ako otec rodiny a lekár vítam tie časti uznesenia, ktoré hovoria o ochrane materstva, sociálno-hospodárskej podpore rodín a činností, ktoré umožnia ženám a mužom lepšie zosúladiť rodinný a pracovný život. Taktiež súhlasím s vecným a racionálnym prístupom k prisťahovaleckej politike. Chcem len podotknúť, že racionálnosť prisťahovaleckej politiky vidím v obsadzovaní tých pracovných postov, ktoré sú v krajinách EÚ dlhodobo neobsadené. Práve premyslená politika Európy v tejto oblasti musí byť dobre prepracovaná. Európa by mala byť v aplikácii tzv. modrej karty taká, aby si pri emigračnom procese vyberala aktívne len kvalifikovanú pracovnú silu, a aj to len v profesiách, ktoré nám na trhu chýbajú.

Za pozitívne považujem aj možnosť adopcie pre neplodné páry a vytváranie dobrých podmienok pre pestúnske rodiny. (Už končím.) Nesúhlasím však s tým, aby sa ako možnosť liečenia neplodnosti propagovala asistovaná reprodukcia natoľko a pri takej činnosti ....

 
  
MPphoto
 
 

  Joel Hasse Ferreira (PSE). – Senhor Presidente, caro Comissário, caros Colegas, a questão do futuro demográfico da Europa tem merecido uma significativa atenção deste Parlamento. Eu próprio já promovi, em Lisboa, em colaboração com a minha colega Edite Estrela, uma audição pública sobre demografia e solidariedade entre gerações aquando do debate do relatório Bushill-Matthews. O relatório de Françoise Castex, cujo trabalho eu saúdo, insere-se numa perspectiva mais alargada, a do futuro demográfico da Europa.

Os desafios da solidariedade não são só entre gerações, são também entre regiões, abrangem a integração dos imigrantes, as políticas de recursos humanos e, naturalmente, o desafio da renovação demográfica.

Essa renovação demográfica, estimados Colegas, implica a consideração da importância dos serviços de acolhimento das crianças, os quais facilitam também a melhor integração dos pais nos mercados de trabalho e contribuem para o combate à pobreza, nomeadamente das famílias monoparentais.

Mas é também importante termos em conta que uma parte dos objectivos oportunamente estabelecidos em Barcelona, neste domínio e noutros, não estão ainda cumpridos em diversos países, e sublinharia a maior participação das mulheres na vida activa e o apoio ao emprego dos cidadãos com mais de 55 anos.

Também do ponto de vista fiscal, caros Colegas, é importante que os Estados-Membros ponderem a possibilidade de promoverem medidas efectivas para incentivar o aumento da natalidade, para que se reduzam os constrangimentos financeiros na opção por ter mais filhos.

Sejamos claros, é importante ainda que os trabalhadores possam, querendo, prolongar a sua vida activa no enquadramento legal existente em cada Estado-Membro, mas deve obviamente assegurar-se o direito à idade legal da reforma. E, naturalmente, o avanço no sentido da maior sustentabilidade dos sistemas de segurança social é imprescindível.

O futuro da Europa em termos populacionais tem muito a ver com a imigração vinda do Sul, pelo que os sistemas educativos têm que ter em conta as necessidades dos imigrantes e das suas famílias para que se possam sentir felizes e realizados nos diversos Estados-Membros da União.

A concluir diria: o futuro demográfico da Europa passa também por nós, pelo Parlamento Europeu. Estou certo de que estaremos à altura das nossas responsabilidades.

 
  
MPphoto
 
 

  Zdzisław Zbigniew Podkański (UEN). – Demograficzna przyszłość Europy to problem na długie lata. Europa wyraźnie starzeje się. Grozi nam zmniejszenie ludności w wieku produkcyjnym, spadek konkurencyjności gospodarki oraz zachwianie finansowania opieki społecznej i równowagi systemów emerytalnych.

Wielkie rozszerzenie Unii Europejskiej i migracja zarobkowa ludności z nowych krajów członkowskich do starych krajów członkowskich złagodziły ten problem w Zachodniej Europie, ale go nie rozwiązały. Proces starzenia się Europy nadal postępuje i potrzebne są zdecydowane działania, w tym między innymi w zakresie obrony praw człowieka i praw pracowniczych, promowania polityki prorodzinnej, opieki medycznej i pomocy społecznej, poprawy gospodarowania zasobami ludzkimi, obejmującego również imigrantów. Działania te przyniosą pożądany skutek tylko pod warunkiem, że procesy globalizacyjne nie będą niszczyć człowieka i rodziny oraz że faktycznie najwyższą wartością będzie człowiek, a nie kapitał.

 
  
MPphoto
 
 

  Anna Záborská (PPE-DE). – V Európe sme konfrontovaní s výrazne negatívnym demografickým trendom, ktorý ukazuje, že v Únii v horizonte 50 rokov dôjde k rozsiahlym demografickým zmenám. Pokles pôrodnosti, postupné starnutie a vymieranie obyvateľstva je dnes najzávažnejším problémom. Za istých okolností hrozí až zánik európskej civilizácie. Treba povedať pravdu o príčinách tejto situácie.

Za posledných približne 50 rokov sa desiatky miliónov obyvateľov Európy nenarodili, lebo tehotenstvá boli ukončené umelými potratmi. Mladí ľudia neboli vychovávaní k zodpovednému správaniu v oblasti sexuálneho života a sexuálna voľnosť je vizitkou dnešnej spoločnosti. Rozvrat rodiny v posledných 50 rokoch, rozvody, neúplné rodiny a stále viac detí narodených mimo manželstva. Obrovská devalvácia hodnoty dieťaťa, napr. aké daňové odpisy si môže podnikateľ ročne uplatniť na jedno alebo viac áut a aké daňové odpisy si môže uplatniť rodič na deti? Sociálna politika, ktorá odmeňuje tých, ktorí mali málo detí alebo vôbec žiadne a venovali sa hlavne pracovnej kariére. Sociálna politika, ktorá zatláča rodiny s viacerými deťmi do oblasti chudoby a závislosti od štátnych dávok. Štát ako hlavný, rozhodujúci nástroj, ktorý posudzuje, meria a prerozdeľuje a vykonáva medzigeneračnú solidaritu prostredníctvom daňových a sociálnych zákonov. Obrovský mediálny a spoločenský tlak na ženy, že jedine ich pracovná činnosť v zamestnaní má hodnotu a zmysel. Pôrod a výchova detí sa stále chápe ako nutné zlo. Materstvo nemá takmer žiadnu cenu. Nie je ohodnotené čo i len minimálnou mzdou.

Sú určite ešte aj iné príčiny, ale toto sú tie, ktoré zničili demografiu Európy. Jedine ich odstránením je možné urobiť Európu opäť kontinentom budúcnosti a nádeje, lebo kontinent bez detí je kontinentom bez budúcnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (PSE). – Senhor Presidente, Senhor Comissário, começo por felicitar a relatora Françoise Castex pelo excelente trabalho.

As alterações demográficas são um grande desafio para a Europa. Há cem anos, a população da Europa representava 15% da população mundial. Em 2050 deverá representar apenas 5%. Na União Europeia cada mulher tem, em média, 1,5 filhos, um número inferior aos 2,1 filhos necessários para a reposição da população.

A situação é grave e vai ter consequências negativas na economia, nos sistemas de segurança social e na própria composição da sociedade.

É por isso necessário tomar medidas como as que foram recentemente adoptadas em Portugal, investimento de mais de 100 milhões de euros na cobertura do país com creches e jardins de infância, indo além das metas da Estratégia de Lisboa. Atribuição de subsídio pré-natal às mulheres grávidas mais carenciadas, abono de família para os filhos dos imigrantes, alargamento da licença de maternidade, aumento em 20% do abono de família para as famílias monoparentais, benefícios fiscais para as empresas que instalem ou subsidiem as creches para os seus funcionários, criação do subsídio social de maternidade, apoio público à procriação medicamente assistida - são bons exemplos para outros países.

 
  
MPphoto
 
 

  Μαρία Παναγιωτοπούλου-Κασσιώτου (PPE-DE). – Κύριε Επίτροπε, νομίζω ότι ύστερα από όλα αυτά που ακούτε να επαναλαμβάνονται συνεχώς από όλους τους συναδέλφους θα εγγράψετε το δημογραφικό πρόβλημα ως ένα από τα βασικότερα θέματα στην ανανεωμένη κοινωνική ατζέντα που περιμένουμε ως πρότασή σας για το 2008.

Με μια προσέγγιση κύκλου ζωής, όπως σχεδιάζεται, οι δημογραφικές εξελίξεις συνδέονται με την ανάγκη παρακολούθησης και πρόβλεψης των μελλοντικών αναγκών σε δεξιότητες για ένα δυναμικό ανθρώπινο κεφάλαιο στην αγορά εργασίας, για την ενίσχυση της ελπίδας να διατηρηθεί το συγκριτικό πλεονέκτημα των αναπτυξιακών δυνατοτήτων της Ευρωπαϊκής Ένωσης.

Με την έκθεση της κυρίας Castex, την οποία συγχαίρω για την υπομονή της να κάνει μια τόσο δύσκολη αξιολόγηση, διαπιστώνουμε μια αδιάσπαστη αλυσίδα προβλημάτων που παρουσιάζονται με συνθετικό τρόπο. Οριζόντιες δράσεις θα δώσουν τη λύση.

Στο ίδιο μήκος κύματος με την ανακοίνωση της Επιτροπής, παρουσιάζονται τα προβλήματα που απαιτούν καλή πρακτική σε εθνικό, περιφερειακό και τοπικό επίπεδο σε μια σειρά από τομείς. Πρώτη ανάγκη εδώ είναι η ενίσχυση της διαγενεακής αλληλεγγύης με πολλαπλή υλική και ηθική στήριξη - όπως τόσες φορές ακούστηκε - της οικογένειας, όπου και αν αυτή βρίσκεται, στην πόλη ή στο απόμακρο χωριό, για τα μέλη της, όποια ηλικία και αν έχουν, όποια καταγωγή και αν έχουν, εντόπια ή μεταναστευτική.

Το γεγονός ότι ζουν οικογένειες σε ένα κράτος μέλος πρέπει να τους επιτρέπει να αναπτύσσουν τις δυνατότητές τους ως πλουτοπαραγωγικές πηγές. Οι οικογένειες είναι το κέντρο της ανάπτυξης, προσφέρουν εργασία, καταναλώνουν αγαθά και ετοιμάζουν νέα δυναμικά μέλη. Για να δημιουργηθούν νέες οικογένειες χρειάζεται εγγύηση για νομική ασφάλεια, εξασφάλιση της συνέχειας των πολιτικών και, κυρίως, ειλικρινής διάλογος στο δημόσιο και στον ιδιωτικό τομέα.

 
  
MPphoto
 
 

  Corina Creţu (PSE). – Stimaţi colegi, aş vrea să remarc în primul rând calitatea raportului doamnei Castex, raport referitor la o temă determinantă pentru viitorul modelului social european, dar şi pentru creşterea economică în spaţiul Uniunii Europene. Aş vrea, de asemenea, să salut prezenţa comisarului Spidla şi aplecarea sa asupra problemelor sociale. Mulţumesc doamnei Castex, în special pentru atenţia acordată statutului femeii şi demnităţii sale, respectării drepturilor şi libertăţii sale cetăţeneşti.

Nu cred că mai trebuie să reamintesc aici dramele trăite de femeile din România în perioada comunistă, când avortul era ilegal, tragediile umane generate de avorturile pe care româncele şi le provocau singure cu mijloace primitive. Filmul care a câştigat în anul 2007 Palme d'Or la Cannes, al unui român, Cristian Mungiu, a oferit imaginea reală a acestei veritabile traume naţionale cu care s-a confruntat România, situaţie care, ştiu, pare greu de înţeles într-o lume normală.

Ţările din estul Europei au cunoscut un adevărat şoc demografic după căderea comunismului. Mai bine de un deceniu şi jumătate, creşterea demografică a fost negativă şi asistăm timid la o lentă schimbare de situaţie. În general, însă, sunt multe de făcut pentru a schimba această stare de fapt în ţările Uniunii Europene, iar măsurile propuse în raport mi se par adecvate şi ar trebui adoptate de guvernele naţionale şi sprijinite de Comisie.

Un alt aspect asupra căruia doresc să mă opresc se referă la sistemul de pensii. Peste tot în Europa vârsta de intrare a tinerilor pe piaţa muncii a crescut îngrijorător, concomitent cu scăderea vârstei de pensionare. Multe ţări se plâng că au un deficit de forţă de muncă, pe de o parte, iar pe de altă parte, oameni care au în jur de 50 de ani sunt pensionaţi sau nu îşi mai pot găsi un loc de muncă. Apreciez măsurile propuse în raport şi în legătură cu această problemă.

 
  
MPphoto
 
 

  Румяна Желева (PPE-DE). – Г-н председател, колеги, Европа е първият район в света, който ще усети демографските предизвикателства.

Демографското развитие е резултат от три фактора: раждаемост, продължителност на живота и миграционни потоци. Нивото на раждаемост в Европейския съюз падна в последните 30 години и не се забелязва промяна на тенденцията. И докато в някои страни-членки тя сочи надолу, то за моята страна, България, тенденцията може да бъде характеризирана като демографски срив - с най-ниското равнище на раждаемост и най-високото равнище на смъртност в Европа.

В същото време се наблюдава нарастване на продължителността на живота. Тенденцията е стабилна и в бъдеще ще се отрази върху всички аспекти на икономическото и социалното развитие на европейските граждани.

Да вземем за пример съотношението между хората на 65 и повече години и тези в работоспособна възраст. В момента то е 1:4, както вече беше споменато. Очаква се към 2050 г. да стане 1:2. Но дори в момента, това деликатно съотношение вече е факт. Отново ще посоча България, където съотношението между пенсионери и работещи вече е 1:1,2.

Относно миграционните потоци нашият подход трябва да бъде насочен по-скоро към ефективното им управление отколкото към свръхконтрол. Необходима е по-гъвкава политика на Общността и на национално равнище към имигрантите, и по-специално към тези от трети страни. Имиграцията би могла да бъде позитивен елемент, но тя не е панацея за решаване на който и да било аспект от демографските проблеми.

Споменатите примери показват ясно, че демографските предизвикателства са факт и се налага още днес да застанем с лице към тях. Необходимо е да променим перспективата от предизвикателство към възможност. За демографските промени като че ли все още се говори много, но малко се действа. По тази причина твърдо подкрепям разбирането, че демографското развитие следва да бъде хоризонтален политически въпрос, инкорпориран в различните политики на Общността, националните, регионалните и местните власти.

 
  
MPphoto
 
 

  Gabriela Creţu (PSE). – Suntem în faţa unui raport foarte bun, care pare că a spus totul. Mulţumim celor care au lucrat la el. Permiteţi-mi totuşi o reformulare care nu este o figură de stil. Obiectivul nostru general ca politicieni este să amenajăm relaţiile dintre oameni în societate, astfel încât să putem trăi un timp cât mai lung păstrând armonia dintre noi şi natură. Dacă acceptăm acest obiectiv, noi nu avem nicio problemă demografică.

De altfel, noi nu facem obiectul de studiu al demografiei decât printr-o nejustificată simplificare şi ignorare a ceea ce suntem. Indicatorii care măsoară starea oamenilor ca populaţie sunt alţii şi îi ştim. Se numesc indicatorii dezvoltării umane. Statele Uniunii Europene se plasează, din acest punct de vedere, în topul celor mai avansate state, ceea ce este bine. Provocarea nu este să modificăm comportamentele demografice, ci să acceptăm că trebuie să modificăm modelul nostru economic şi social. El este superior altor modele, dar este inadecvat. A rămas în urma propriei noastre dezvoltări ca persoane. Este o prăpastie între obiectivul nostru general şi organizarea spaţiului social şi a relaţiilor economice, între declaraţii şi fapte.

Spunem că este necesar să se nască mai mulţi copii. În acest timp, 30% dintre copiii Europei sunt sub pragul sărăciei. Cerem femeilor să îi nască, dar riscul de excludere cel mai mare îl au mamele singure. Rata de ocupare trebuie să crească, dar serviciile sociale nu trebuie finanţate. Exportăm problemele şi vrem să importăm soluţiile, numai că cetăţenii nu sunt o piaţă. Trebuie să umanizăm relaţiile economice şi sociale dacă vrem să soluţionăm problema. Aceasta este marea provocare.

 
  
  

PRESIDE: ALEJO VIDAL-QUADRAS
Vicepresidente

 
  
MPphoto
 
 

  Péter Olajos (PPE-DE). – Tisztelt elnök úr, egy demográfiai válságban lévő térség és annak egyik legbetegebb nemzete nevében szólok most. Mint a közegészségügyért felelős bizottság tagja nem győzöm eléggé hangsúlyozni, hogy a demográfiai problémáink milyen szorosan összefüggenek az egészségügyiekkel. Hazámban, Magyarországon európai viszonylatban a legtöbb a daganatos halálozás, ez is hozzájárul ahhoz, hogy minden évben 50%-kal többen halnak meg, mint születnek.

A Castex-jelentés Európa demográfiai jövőjéről helyesen mutat rá arra, hogy új politikát kell kidolgozni a demográfiai megújulás érdekében. Csak egy példát engedjenek meg: míg 2050-re az iszlám országok népessége 1300 millióra nő, Európa 495-ről 400 millióra fogy.

Ez az új demográfiai politika két alapra kell, hogy épüljön: a családra, mint a legfontosabb társadalmi alapegységre, és az egészséges emberekre. A családoknak hatékony ösztönző rendszert, védelmet kell biztosítani. Ma sok tagországban a gyermekvállalás egyenlő a szegénység vállalásával. De van számos jó példa is. Vannak országok, ahol az állam átvállalja a nagycsaládok válláról a többletterhet. Ezt a jó példát kell mindenhol megvalósítani.

Az egészség az életminőség feltétele. Az állampolgárokat érdekeltté kell tenni saját egészségi állapotuk megőrzésében. Ehhez kapják meg a szükséges állami támogatást mind anyagi téren – lásd kötelező szűrővizsgálatok, ingyenes sportolási lehetőségek –, mind pedig szellemi síkon, azaz egészségtan és demográfiai ismeretek oktatásával.

Minden tagállam elemi érdeke a demográfiai és egészségügyi helyzetének javítása. Különösen fontos ez Magyarországon, ahol talán már jövőre 10 millió alá süllyed a népesség, és ahol az átlagos életkor tíz évvel marad el az európai uniós átlagtól. Európa jövője a ma élő generációk demográfiai teljesítményén múlik. Amit ma egy kormány rossz politikájával elmulaszt, azt nehéz lesz később rendbe hozni.

 
  
MPphoto
 
 

  Vladimír Maňka (PSE). – Dámy a páni, vážení kolegovia. V Európskej únii sa ľudia dožívajú stále vyššieho veku. To je pozitívny jav. Na druhej strane neustále klesá počet mladých ľudí. Už o tri, štyri roky začne klesať počet obyvateľov v produktívnom veku. Ak dnes pracujú traja pracujúci na jedného dôchodcu, v roku 2050 to bude len jeden a pol pracujúceho. Kadiaľ vedie cesta k riešeniu hospodárskych dosahov starnutia obyvateľstva?

Po prvé: viac ľudí zamestnaných. Už neobstojí tradičná politika, kde muži pracujú a ženy plnia povinnosti súvisiace so starostlivosťou o rodinu. Väčšina žien túži po materstve aj po profesionálnom uplatnení. Verejná politika musí podporovať obidve tieto túžby. Dobrým príkladom sú škandinávske krajiny. Ich aktívna politika trhu práce v kombinácii s lepšou starostlivosťou o matky s deťmi prináša najvyššiu kvalitu života.

Po druhé: musíme reformovať systémy sociálnej ochrany vo vzťahu k starostlivosti o osoby v staršom a dôchodkovom veku. Ak to neurobíme na základe sociálnej spravodlivosti a solidarity, porazenými budú väčšinou starší ľudia. Pre dlhodobé zlepšenie sú potrebné reformy dôchodkových systémov, systémov zdravotnej starostlivosti a investovania do dobrého zdravotného stavu. Starší ľudia majú množstvo poznatkov a skúseností, treba ich motivovať, aby pôsobili dlhšie v pracovnom procese.

Vážené kolegyne, kolegovia, spustenie nového cyklu Lisabonskej stratégie je príležitosť na zavedenie reforiem, ktoré zvýšia produktivitu práce, prispejú k tvorbe pracovných miest, a tak pomôžu zmierniť ekonomický vplyv starnutia obyvateľstva.

 
  
MPphoto
 
 

  Roberta Alma Anastase (PPE-DE). – Doamnelor şi domnilor, Europa se confruntă în prezent cu provocări demografice considerabile care vor avea un impact pe termen lung asupra viitorului său. Dezbaterea de astăzi este deci nu numai binevenită, dar şi necesară pentru asigurarea unui viitor performant şi a unei dezvoltări susţinute.

Dintre toate recomandările raportului, consider că 3 idei trebuie să constituie nucleul politicii europene în domeniul demografic. În contextul tendinţei de îmbătrânire a populaţiei, Uniunea Europeană trebuie să acorde o atenţie particulară în primul rând copiilor şi tinerilor. Protecţia copilului şi asigurarea unei oportunităţi solide de evoluare personală şi profesională pentru tineri sunt strategic importante pentru viitor, iar dezvoltarea acestor obiective trebuie integrată într-o politică cuprinzătoare de protecţie a familiei şi promovare a femeii.

Al doilea element, educaţia, se află într-o corelaţie strânsă cu principiul menţionat mai sus. O Europă performantă presupune resurse umane apte să facă faţă noilor provocări, dar şi progres ştiinţific, sănătate publică şi nivel de trai corespunzător. Realizarea acestor obiective depinde indiscutabil de nivelul de educaţie şi formare continuă a tuturor generaţiilor.

În sfârşit, fluxurile migratorii reprezintă al treilea factor decisiv, imigraţia fiind o premisă importantă a asigurării echilibrului demografic şi a creşterii economice. Salut în acest sens apelul raportorului de a considera imigrarea ca un element pozitiv al populaţiei europene, dar, mai ales, de a consolida politicile europene în domeniul integrării sociale a migranţilor, luptei împotriva discriminării şi xenofobiei.

În concluzie, doresc să subliniez necesitatea de a mobiliza politicile publice la toate nivelele necesare în vederea implementării cu succes a obiectivelor menţionate. Autorităţile locale şi regionale au un rol hotărâtor în această direcţie şi trebuie implicate în mod constant.

 
  
MPphoto
 
 

  Justas Vincas Paleckis (PSE). – Sveikindamas pranešėją, kuri paruošė puikų dokumentą, noriu pabrėžti, kad jo įgyvendinimas arba neįgyvendinimas turės didžiulę reikšmę Europos Sąjungos ateičiai. Juk kai kurios nedidelės ES tautos po 100 metų gali atsidurti ant išnykimo slenksčio. Senėjimo banga, kuri atspindi gyvenimo lygio bei socialinio solidarumo pažangą, o kartu šeimos krizę, gali paskandinti Europą ir nulemti mūsų atsilikimą, arba, padarius išvadas, suteikti naujas galimybes.

Šalys, įstojusios į ES XXI amžiuje, ypač skaudžiai jaučia tos bangos poveikį. Apgailėtinos pensijos, gimstamumo rodikliai žemiau už ES vidurkį, alkoholio ir narkotikų įtaka... Dar neseniai šiame regione turėta pakankamai vaikų darželių ir lopšelių, tačiau perėjimas į rinkos ekonomiką sunaikino didžiąją jų dalį. Iš naujųjų šalių, ypač Baltijos valstybių, Lenkijos, Bulgarijos, Rumunijos daugybė žmonių emigruoja į turtingesnes ES šalis. Tai protų ir darbščių rankų nutekėjimas, praradimas išsimokslinusių, energingų žmonių, kurių paruošimui skirtos didžiulės lėšos.

Palaikau pasiūlymą skirti struktūrinių fondų lėšas minėtų praradimų išlyginimui, tačiau to nepakanka. ES naujokėms, kurios ypač nukraujuoja, atiduodamos savo geriausius mokslininkus, gydytojus, inžinierius, menininkus turtingesnėms ES šalims, reikia papildomo finansinio palaikymo. Teisingas pasiūlymas sudaryti galimybes pagyvenusiems žmonėms dirbti ne visą darbo dieną, perduoti savo patirtį jaunimui.

 
  
MPphoto
 
 

  Mairead McGuinness (PPE-DE). – Mr President, can I suggest that this is a very depressing debate, although it is based on a very factual and thorough report, for which I congratulate the rapporteur. Maybe it is on too late at night because one could get nightmares based on the demographic trends that are contained in it.

Certainly if we do nothing, the forebodings contained in the report may yet come to pass, although some Member States are reacting and putting in place measures to support men, women and children and that is positive.

Ironically, I grew up in an era where they told us we had too many children, and being one of a family of eight was probably large in the European context, although I am happy to say that my mother, at 85, is still alive and well.

The simple truth is that women cannot do it all. We cannot have children, hold onto a job outside the home, mind elderly parents and participate in wider society. Something has to give. I think the problem is that the birth rate is the issue that has given, if you like, in all of this. But, ironically, I have great faith in humanity, realising the reality of where we are at and adjusting to a more balanced look at what is needed for a vibrant society and again placing a greater value on children. Perhaps this debate tonight will add to that.

 
  
MPphoto
 
 

  Маруся Иванова Любчева (PSE). – Г-н председател, г-н комисар, най-важното в този доклад е, че е свързан с реалностите от живота. Демографските проблеми в Европа са факт и в някои страни те приемат измерение на кризи. Те имат своите причини и национални характеристики, но имат и общи елементи.

Много са важни последствията, които ни очакват: близката невъзможност със собствен човешки ресурс да решаваме важните социално-икономически въпроси на страните-членки; силно променящата се структура на миграционните потоци, което от своя страна създава нови предизвикателства. Политика, насочена към младите поколения: майчинството, социалната защита и икономическа подкрепа на младите жени и мъже, техните семейства, отговорното родителство са от съществено значение за решаване на демографските проблеми. Майчинството трябва да бъде признавано за осигурителен стаж.

Демографските проблеми трябва да станат и част от обучението и възпитанието на всяка следваща генерация. В противен случай проблемът се отлага с поколения и се натрупва като генерира нови кризи. Да не забравяме сексуалното възпитание, възпитанието в добро родителство, солидарността между поколенията. Необходимо е по- пълно ангажиране на държавите в отглеждането и възпитанието на децата и обхващането им в детски ясли и градини.

 
  
MPphoto
 
 

  Avril Doyle (PPE-DE). – Mr President, I would like to thank the rapporteur for an excellent report.

Improving life expectancy in a static or declining working-age population will imply an increasing dependency across Europe, with serious implications for our competitiveness with other economic regions, for pensions, health and indeed long-term care expenditure.

Interestingly, the age structure of the Irish population is different to most other countries in the EU, and in fact our demographic situation is quite favourable over the medium term.

Our peak population age group is now about 10 to 15 years younger than in the EU-25 in general. But by 2050 our population structure will be quite similar to the rest of Europe, with the old-age dependency ratio projected to rise to 45% in 2050, compared to an EU average at that point of 53%.

Interestingly, in 1845 the Irish population was over 8 million. Twenty years ago it was 3.5 million. Today it is 4.25 million. Our relatively high fertility levels have been augmented by increasing immigration and the return of economic exiles in recent years. If that is maintained it will help to support the balance between the generations.

 
  
MPphoto
 
 

  Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk (UEN). – Panie Przewodniczący! Zabierając głos w tej debacie chcę zwrócić uwagę na następujące problemy, ważnymi przyczynami niskiego poziomu urodzeń w Europie, są po pierwsze, trudności godzenia życia rodzinnego i zawodowego, tj. niewystarczająca ilość placówek opiekuńczych nad małymi dziećmi, brak wsparcia społeczno-ekonomicznego dla rodzin i dla zatrudnienia kobiet.

Po drugie, niepewność wynikająca z sytuacji materialno zawodowej młodych ludzi, niestałość pracy, późny dostęp młodych ludzi do zatrudnienia, wreszcie drogie i w związku z tym niedostępne dla młodych ludzi mieszkania. Konieczne jest wsparcie rodzin poprzez systemy podatkowe, głównie konstrukcje podatku dochodowego od osób fizycznych i podatku VAT, w tym pierwszym najlepszym rozwiązaniem są rozwiązania przyjęte we Francji np. iloraz rodzinny pozwalający na wyraźną obniżkę obciążeń podatkowych dla rodzin wychowujących dzieci. W tym drugim potrzebne są preferencyjne stawki podatkowe na wyroby dziecięce.

Po trzecie wreszcie, konieczne jest utrzymanie stosowania zasady solidarności międzypokoleniowej w zabezpieczeniu społecznym, a więc zasady, że ludność zawodowo czynna ponosi koszty wypłacanych zasiłków, rent i opieki zdrowotnej niepracujących, a więc dzieci, młodzieży, osób niesamodzielnych i wreszcie osób starszych.

 
  
MPphoto
 
 

  Gerard Batten (IND/DEM). – Mr President, inside the European Union, Britain has lost control of its borders. Immigration to Britain is now uncontrolled, unlimited and indiscriminate. As far as anyone knows, immigration to Britain is currently running at about half a million people per year. Taking into account those who leave, the net increase in population is about 200 000 per year, or a million people every five years.

The birth rates of the immigrant population are much higher than that of the indigenous population. The dramatic rise in population in England, in particular, is fuelled purely by totally unnecessary immigration. Demographers have calculated that, on current trends, within two generations, the native British, and especially the English, will be an ethnic minority in their own land. Britain simply cannot control its immigration policy inside the European Union, and that is yet another good reason why we should leave.

 
  
MPphoto
 
 

  Vladimír Špidla, člen Komise. − Dámy a pánové, dovolte mi, abych ještě jednou konstatoval kvalitu zprávy paní Castex, protože je zřejmé, že byla základnou pro debatu, která se zabývala prakticky veškerými základními okruhy otázek.

Bylo by velmi obtížné reagovat na všechny podněty, a proto mi dovolte, abych pouze krátce konstatoval, že základní koncepce Evropské komise, která se objevuje v našich dokumentech, je založená na rovnosti příležitostí, v žádném případě se v žádném dokumentu neobjevuje představa, že demografický vývoj je záležitostí pouze jednoho pohlaví. Je naprosto zřejmé, že to je otázka rovných příležitostí a rovné pozice muže i ženy. Je také zřejmé, že jedna z odpovědí je aktivní společnost, to znamená společnost s nejširší sociální inkluzí, společnost, která je schopna pro co největší počet svých jedinců otevřít cestu do aktivního zaměstnání.

Stejně mi dovolte, abych konstatoval, že se v průběhu i předchozích debat podařilo vytvořit určitou stálejší základu pro demografickou debatu, mimo jiné demografické fórum Aliance pro rodiny. Stejně tak mi dovolte, abych konstatoval, že Komise v debatě se sociálními partnery rozpracovává otázky možností zákonných iniciativ v oblasti sladění pracovního a soukromého života. Stejně tak Komise věnuje pozornost imigraci jak v postupném pokusu vytvořit určitou soudržnější evropskou politiku, stejně tak například v návrhu modrých karet.

Dámy a pánové, chtěl bych také konstatovat, že v debatě bez ohledu na to, že jako v každé debatě v ní zaznívají i názory okrajové, se jasně rýsuje určitý obecný konsensus a tento konsensus po mém soudu velmi dobře koresponduje se základními návrhy, které předložila Komise na začátku této evropské demografické debaty.

Tak jak už jsem se vyjádřil, podařilo se vytvořit určitou stálejší základnu a proto předpokládám, že tato debata bude pokračovat, protože jsem shodně přesvědčen prakticky se všemi vámi, že demografický vývoj Evropy je základní komponentou, která určí naši budoucnost a to jak v střednědobém, tak i v delším horizontu.

 
  
MPphoto
 
 

  Françoise Castex, rapporteur. − Monsieur le Président, j'interviendrai très rapidement, parce que beaucoup de choses ont été dites.

Je voudrais remercier M. le Commissaire d'avoir souligné que la question de la démographie n'est pas une question de femmes uniquement, et que cela concerne les femmes, les hommes et les couples. Je voudrais souligner, pour les collègues qui ont fait le reproche que les hommes étaient oubliés, que j'ai consacré dans mon rapport un paragraphe à la question de la promotion du droit de la paternité et du développement de l'implication des pères dans la vie familiale.

Par ailleurs, pour tenter de rassembler un petit peu ce qui s'est dit mais qui reprend l'essentiel du rapport, je voudrais souligner la forte demande qu'il y a de politiques publiques efficaces. Ce sont des politiques, au pluriel, en matière de soutien, de soins, d'éducation, ce qui peut paraître un peu paradoxal pour une question, en fait, qui touche à l'intimité des couples et de la famille. Mais, je crois qu'il y a là une interpellation des pouvoirs publics au niveau européen, au niveau des États membres, qu'il faudra entendre et qui devra être prise en compte.

Je voudrais souligner aussi cette question de forte demande de solidarité. Non seulement la solidarité entre les générations, que nous avons traitée plusieurs fois dans cette enceinte, mais la solidarité entre les territoires. La façon dont Mme Schroedter et M. Beaupuy ont souligné et rappelé ce soir qu'il est très important de tenir compte des déséquilibres territoriaux que va induire la question démographique entre les régions qui sont vieillissantes et qui sont demandeuses de soins, et donc de dépenses, de prises en charge, et les régions plus jeunes, qui vont être créatrices de richesse, parce c'est là que se trouve la population productive. C'est un élément que la Commission européenne devra prendre en compte dans la façon de gérer les fonds structurels et les fonds de cohésion européens.

Enfin, la question du marché de l'emploi, M. le président Andersson l'a rappelé, est une question importante dans la question de la démographie. Elle n'est pas périphérique, parce qu'il va falloir faire mieux avec une population active rétrécie, rétractée. De ce point de vue, les appels à une meilleure gestion de la ressource humaine, à l'investissement dans l'éducation et la formation tout au long de la vie sont des appels extrêmement importants, qui doivent interpeller non seulement les pouvoirs publics, dans ces cas-là, mais tous les partenaires sociaux, et notamment les entreprises, parce qu'il leur revient une forte responsabilité en la matière.

Le débat n'est donc pas clos.

 
  
MPphoto
 
 

  El Presidente. − Se cierra el debate.

La votación tendrá lugar mañana a mediodía.

Declaraciones por escrito (artículo 142 del Reglamento)

 
  
MPphoto
 
 

  Zita Gurmai (PSE), írásban. – A népesség elöregedése jelentős gazdasági, költségvetési és szociális kihívásokkal jár. Komoly hatást fog gyakorolni a növekedésre és jelentős nyomást fog kifejteni a szociális kiadásokra, így az azokra való felkészülés döntő fontosságú.

A demográfiai kihívások kezelése tehát egy olyan sokirányú kihívás, amely komplex, stratégiai elemzést, tervezést és szociális párbeszédet igényel. Itt nem csupán a népesség fokozatos csökkenéséről van szó, hanem az európai polgárok jólétére irányuló európai szociális modell fenntarthatóságáról, Európa gazdasági fejlődésének, nemzetközi szinten globális versenyképességének biztosításáról is, azaz gyakorlatilag Európa jövőjéről, a mi jövőnkről, így a megoldás keresése közös érdek.

Az Európai Unió tagállamainak minden lehető eszközzel támogatniuk kell a demográfiai megújulást, amely a nemzedékek között a korábbinál összetettebb szolidaritási viszonyok fenntarthatóságának, az esélyegyenlőség gyakorlati megvalósításának biztosításán, a szakmai és magánélet összeegyeztetésén, a barcelonai célkitűzések maradéktalan végrehajtásán, az aktív időskor feltételeinek létrehozásán, a bevándorlók és etnikai kisebbségek társadalmi befogadását elősegítő konkrét intézkedéseken kell, hogy alapuljon. Csak a közös célok, közös érdek, közös összefogás és a célok megvalósítása iránti elkötelezettség hozhatja meg a kívánt eredményeket.

 
  
MPphoto
 
 

  Monica Maria Iacob-Ridzi (PPE-DE), în scris. – Strategia demografică a Uniunii Europene atinge numeroase aspecte de natură socială şi economică. Doresc însă să subliniez importanţa unei politici coerente pentru tineret, în special în ceea ce priveşte accesul pe piaţa muncii.

Este cunoscut faptul că segmentul de vârstă 25-30 este prezent într-o proporţie relativ redusă pe piaţa europeană a muncii comparativ cu alte categorii ale populaţiei. Comisia Europeană şi statele membre ar trebui să mărească numărul iniţiativelor legislative şi al programelor-pilot care să ducă la obţinerea mai uşoară a locurilor de muncă pentru tineri. Exemple ale unor astfel de iniţiative ar putea fi: acordarea de stimulente fiscale pentru firmele care angajează tineri sau lărgirea paletei contractelor de muncă flexibile.

În al doilea rând, ne confruntăm, în special în noile state membre, cu problema regiunilor părăsite în masă de populaţia tânără. Politica de coeziune a Uniunii Europene ar trebui ca, prin fondurile structurale pe care le pune la dispoziţie statelor membre, să creeze condiţii favorabile pentru tineri, astfel încât aceştia să îşi dezvolte proiectele profesionale şi de afaceri în comunităţile din care provin. Statele membre trebuie să suplimenteze sprijinul financiar al Uniunii Europene cu măsuri precum: accesul prioritar al tinerilor la terenuri şi locuinţe, stimulente fiscale pentru tinerii întreprinzători sau accesul la credite cu dobândă subvenţionată pentru proiectele tinerilor.

 
  
MPphoto
 
 

  Marianne Mikko (PSE), in writing. – Europe is not ready for the challenges posed by our demography.

For 60 years, Europe has put its trust in a pyramid scheme. It works as long as every generation is much larger than the previous one. But, today, European families are raising fewer children than their parents.

I would like to point out that in the 21st century the low birth rates present less of an economical danger than they did 60 years ago. Progress of technology lets us produce much more goods with much less labour. Globalisation means that the countries with young and growing populations will help us to carry the pension burden, if our policies allow it. My country, Estonia, is a great example of a successful transition to a funded pension scheme.

At the same time, Estonia feels that low birth rates endanger the sustainability of our culture, maybe even nationhood. This is the problem of many smaller nations.

If we want to preserve Europe as we know it, we must protect our cultures also by protecting our families. We, the policymakers, must to make sure that technology and globalisation are our servants, not masters. This report is a good start.

 
  
MPphoto
 
 

  Bogusław Rogalski (UEN), na piśmie. – Panie Przewodniczący! Zgodnie z przewidywaniami demograficznymi w 2050 roku średnia wieku w Europie zwiększy się z 39 (jak było w roku 2004) do 49 lat, co wywrze wpływ na strukturę populacji i tzw. piramidę wieku.

Spowoduje to między innymi spadek liczby młodych ludzi, zmniejszenie ludności w wieku produkcyjnym oraz wzrost średniej długości życia. Wspomniane zmiany spowodują zwiększenie ponoszonych przez społeczeństwo kosztów związanych z utrzymywaniem populacji biernej zawodowo. Spotęgują one również różnice terytorialne, charakteryzujące się odpływem osób młodych, co wzmaga proces starzenia się społeczeństwa, bądź dodatnim saldem migracji, zatrzymującym ten proces.

Imigracja jednak stanowi jedynie rozwiązanie krótkometrażowe i częściowe, dlatego państwa członkowskie powinny się zaangażować w działania mające na celu zapewnienie poszanowania równouprawnienia płci, wsparcia społecznego i finansowego dla rodzin oraz ochrony macierzyństwa. Jedynie społeczeństwa, dla których priorytetem polityki są dzieci i które tworzą prorodzinne otoczenie, są w stanie przeciwdziałać niekorzystnym zmianom demograficznym.

Pragnę podkreślić, iż zwiększenie średniej długości życia jest zjawiskiem pozytywnym, w związku z tym należy podjąć środki zaradcze przeciwko ubóstwu emerytów, które umożliwią im godne przeżycie ostatnich lat. Państwa członkowskie powinny wnioskować o utworzenie przystępnych cenowo struktur opieki nad osobami niesamodzielnymi i dziećmi. Państwa UE powinny również zwrócić uwagę na problem bezpłodności, gdyż ma on ogromny wpływ na proces wzmagający narastanie nierównowagi demograficznej jak i na współpracę w pokonywaniu trudności.

 
Aviz juridic - Politica de confidențialitate