Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2007/2148(INI)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

A6-0023/2008

Rozpravy :

PV 21/02/2008 - 3
CRE 21/02/2008 - 3

Hlasování :

PV 21/02/2008 - 4.9
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2008)0068

Rozpravy
Čtvrtek, 21. února 2008 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

3. Čtvrtá zpráva o ekonomické a sociální soudržnosti – Kroky v návaznosti na územní agendu a Lipskou chartu – směrem k evropskému akčnímu programu pro územní rozvoj a soudržnost (rozprava)
PV
MPphoto
 
 

  Předsedající. – Dalším bodem je společná rozprava o

- zprávě (2007/2148(INI)) (A6-0023/2008), kterou jménem Výboru pro regionální rozvoj předložil pan Guellec o čtvrté zprávě o hospodářské a sociální soudržnosti,

a

- zprávě (2007/2190(INI)) (A6-0028/2008), kterou jménem Výboru pro regionální rozvoj předložila paní Kallenbachová o krocích v návaznosti na územní agendu a Lipskou chartu: směrem k evropskému akčnímu programu pro územní rozvoj a soudržnost.

 
  
MPphoto
 
 

  Ambroise Guellec, zpravodaj. (FR) Paní předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, dnes dopoledne projednáváme dvě zprávy z podnětu Parlamentu, podle mého názoru jsou však obě zprávy z řady důvodů mimořádně významné.

Za prvé jednáme o čtvrté zprávě o hospodářské a sociální soudržnosti. To je skutečně pozoruhodný dokument, mnohem lepší než předešlá znění, který představuje pevný základ pro veškeré druhy úvah nad budoucností soudržnosti v rámci Evropy. Je důležitý i z toho důvodu, že nová Lisabonská smlouva staví územní soudržnost mezi základní cíle EU. Jak víme, nové a hrozivé výzvy se nyní propojují s výzvami, která jsou nám již známy, a politika soudržnosti musí být při jejich posuzování zásadním přínosem, abychom mohli postoupit ve vývoji směrem k Evropě, kterou chceme: Evropě efektivní a solidárně uvědomělé.

Co nám čtvrtá zpráva ukazuje? Že sociální a hospodářská soudržnost členských států postupuje správným směrem a v posledním desetiletí došlo k jednoznačnému zmenšení rozdílů z hlediska příjmů a zaměstnanosti, ale že stále existují značné rozdíly mezi regiony a v některých případech i v rámci regionů, které mají často tendenci se zhoršovat. Rozvoj je dostatečně reálný, je však postižen příliš mnoha rozdíly. Právě zde dochází nové pojetí územní soudržnosti svého uplatnění a právě zde musí zaujmout ústřední místo při pokračování regionálního rozvoje v celé EU souběžně se soudržností hospodářskou a sociální. Provádění tohoto přístupu bude vyžadovat integrovaný přístup všech odvětvových politik a skutečně víceúrovňovou správu.

V této souvislosti se zájmem, a musím říci, že i s určitou netrpělivostí očekáváme Zelenou knihu Komise, která má být předložena v září. Jak vyplynulo z jednání ve Výboru pro regionální rozvoj, je zjevně nutné nalézt v této věci společnou řeč.

Čtvrtá zpráva směřuje naše myšlenky za rok 2013, protože téměř na všech místech nyní probíhají operační programy na období 2007-2013. Jedním z hlavních rysů je systém vyčleňování úvěrů, který má nasměrovat základní prvky zdrojů ve prospěch cílů Lisabonské agendy. Jakkoli chceme zdůraznit úzký vztah priorit mezi Lisabonskou strategií a politikou soudržnosti, domníváme se, že musíme tuto oblast přesáhnout a zaujmout postoj ze širšího hlediska.

Naše zpráva jasně prohlašuje, že konvergence na různých úrovních je předpokladem dlouhodobé konkurenceschopnosti v regionech a že v nadcházejících letech si sladění efektivity a solidarity vyžádá vzájemné doplňování obou politik. Periodické posuzování v období 2007-2013, které požadujeme, nám musí dát možnost potvrdit vhodnost tohoto postupu nebo provést případné nutné úpravy na základě řádných informací. Je třeba se také ptát na oddělení politiky rozvoje venkova a regionální politiky provedené v nynějším plánovacím období. Vhodnost tohoto oddělení zřejmě není dobře odůvodněna a máme dojem, že zachování tohoto oddělení po roce 2013 může představovat problém.

Naše zpráva zdůrazňuje nové výzvy, kterým musí EU čelit, a jejich značný územní dopad. Existují problémy, jako je stárnutí obyvatel, změna klimatu, energetika, koncentrace obyvatel ve městech atd. Domníváme se, že nutná a naléhavá konvergence a vhodný územní přístup k těmto výzvám vyžadují lepší politiky politické a finanční soudržnosti po roce 2013. V tomto ohledu bude Parlament stejně jako vždy dosud neochvějně vystupovat proti všem pokusům o převedení této politiky zpět na vnitrostátní úroveň.

Paní předsedkyně, na závěr bych chtěl stínovým zpravodajům, kteří mi při tomto úkolu byli velmi nápomocni, poděkovat za velký počet kompromisů, kterých jsme byli schopni dosáhnout. Rovněž chci zdůraznit soulad se zprávou paní Kallenbachové. Domnívám se, že by bylo dobré, kdyby byl dnes v tomto Parlamentu přednesen úplný souvislý celek.

 
  
MPphoto
 
 

  Gisela Kallenbach, zpravodajka. − (DE) Paní předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, ráda bych začala poděkováním všem stínovým zpravodajům za dobrou a konstruktivní spolupráci. Stejně tak bych chtěla poděkovat pracovníkům výboru a skupiny a asistentům poslanců. Čím silnější je společenství, tím lepší je výsledek!

Velmi vítám, že dnes společně projednáváme zprávu, kterou předložil pan Guellec, a moji zprávu. Pokud jde o cíl spočívající v dosažení skutečně udržitelného rozvoje v Evropě, tvoří obě tyto zprávy vzájemně se doplňující celek. Politika soudržnosti představuje hardware, zatímco Lipská charta a územní agenda představují software. Tyto nástroje mohou pracovat pouze společně. EU má prostřednictvím své politiky soudržnosti právní a finanční pravomoci. Nemáme žádnou skutečnou odpovědnost za regionální rozvoj, územní plánování a rozvoj měst. Proto je soudržná politika – na místní a regionální úrovni, na úrovni vnitrostátních ministrů a na úrovni EU – nutným předpokladem pro udržitelná evropská města a regiony. Pouze tak lze vytvářet evropskou přidanou hodnotu. Nejvíce příležitostí a problémů se soustředí do měst. Města mají vliv na venkovské regiony a své bezprostřední okolí. Proto vycházíme z vyváženého rozvoje území jako celku, z řešení, která vyplývají z uceleného pohledu a současně jsou přizpůsobena konkrétní situaci. Nemůže existovat jen jediné řešení, mohou však existovat společné zásady, například integrovaný přístup, zásada horizontálního a vertikálního partnerství měst a jejich okolí, ale i nejrůznějších přímo dotčených subjektů.

Na evropské úrovni jsme dosáhli značného pokroku. Vedle Lipské charty a územní agendy byl v době portugalského předsednictví do reformní smlouvy zařazen jako cíl Společenství i první akční program. Tím se zvyšuje váha Parlamentu prostřednictvím sdílených pravomocí a procesu spolurozhodování. Při dnešní rozpravě bylo naším cílem vydat před jarním zasedáním Rady prohlášení Parlamentu v tom smyslu, aby byly do Lisabonské a Götteborské strategie jako jasné součásti začleněny územní otázky a otázky měst.

Společným přáním neformálního zasedání Rady ministrů v Lipsku rovněž bylo, aby slovinské předsednictví zařadilo územní agendu na pořad jednání letošního jarního zasedání, aby bylo dosaženo většího politického uznání územního rámce pro rozvoj regionů a měst a nových forem účasti na politických rozhodnutích EU. To jasně zopakovalo i zasedání na Azorských ostrovech v listopadu. Dosud nemám k dispozici žádné skutečné informace o pokroku v této oblasti.

Proto bych velmi přivítala přítomnost zástupce Rady na dnešním zasedání, abychom mohli dostat tyto informace o stavu příprav. Bohužel jsem zaslechla, že v současné době nepanuje v Radě ve věci plnění žádosti ministrů shoda. Ráda bych se od Rady dozvěděla, zda a v jaké podobě má být na jarním zasedání územní agenda projednávána. Také bych ráda slyšela, zda je pravda, že v současném návrhu závěrů Rady není žádná zmínka o územních otázkách, ani se nepředpokládají příslušné změny Lisabonské smlouvy. Je to však jediný způsob, jak přeměnit mnoho hezkých slov na skutečné činy.

 
  
MPphoto
 
 

  Danuta Hübner, členka Komise. − Paní předsedající, ráda bych začala blahopřáním a také poděkováním paní Kallenbachové a panu Guellecovi za jejich zprávy a také Výboru pro regionální rozvoj za jeho vynikající práci na čtvrté zprávě o soudržnosti i na zprávě o územní soudržnosti.

Komise plně sdílí váš názor, že evropská politika soudržnosti hrála zásadní úlohu při zmenšování rozdílů v celé Evropské unii, a tím při podpoře evropské integrace a přibližování Unie jejím obyvatelům. Proto Komise zásadně odmítá pokusy o vrácení této politiky na vnitrostátní úroveň.

Rovněž sdílíme váš názor, že v budoucnosti musí být pro politiku soudržnosti zaručeny přiměřené finanční zdroje, aby mohly řešit očekávané nové výzvy, které postihnou všechna evropská území. Musíme mít též na paměti, že politika soudržnosti se bude muset nadále potýkat s regionálními rozdíly, které vyplývají z posledních a nadcházejících rozšíření.

Chci vás znovu ubezpečit, že v rámci „lisabonizace“ naší politiky hlavní prioritou evropské politiky soudržnosti je a po roce 2013 nadále bude cíl spočívající ve zmenšování rozdílů, jak stanoví Reformní smlouva. Sociální rozměr politiky je pro uvedenou politiku zásadní a rozdělování zdrojů se bude jistě řídit vztahem nepřímé úměrnosti vůči blahobytu zemí a regionů.

Tento názor sdílí i významná většina zúčastněných subjektů v celé Unii. Společný je i názor, že evropská politika soudržnosti je mnohem více než jen mechanismus rozdělování zdrojů mezi členské státy a regiony; tato politika je především politikou rozvojovou, jejímž cílem je podpořit vnitřní rozvoj všech evropských regionů.

Komise rovněž sdílí vaše obavy ve věci potřeby většího souladu mezi evropskou politikou soudržnosti a ostatními odvětvovými politikami Společenství, zvláště politikou rozvoje venkova, výzkumu nebo hospodářské soutěže. Dodala bych, že potřeba souladu jednotlivých rozvojových politik se týká i koordinace evropské politiky soudržnosti a vnitrostátních politik. Jsem přesvědčena, že se jedná o otázku klíčovou pro budoucí evropskou soudržnost i v jejím územním rozměru.

Plně sdílím váš názor, že úspěch územní agendy a Lipské charty závisí na dvou podmínkách. Za prvé musíme do praxe zavést integrovaný přístup k územnímu rozvoji, abychom se vyhnuli postupnému přístupu k našim územím. Klasickým příkladem zde je myšlení v kategoriích čistě městských nebo venkovských strategií, které opomíjí klíčový význam skutečných hospodářských regionů.

Na druhé straně znamená integrovaný přístup i nutnost integrace jednotlivých odvětvových politik na úrovni EU i na úrovni členských států, které ovlivňují rozvoj všech našich území.

Druhou podmínkou, jak jste správně poukázali, je to, aby Komise sledovala a pravidelně posuzovala pokrok provádění akcí schválených v rámci územní agendy, v tomto ohledu musíme vědět víc o účincích těchto akcí v členských státech, aby Komise mohla členským státům nabídnout vhodnou pomoc. Například na základě lepšího sledování může Komise učinit další pokrok v oblasti definování ukazatelů územní soudržnosti.

Komise – stejně jako vaše zpráva – považuje jednoznačně za dobrou zprávu zavedení pojmu územního rozměru soudržnosti v Lisabonské smlouvě, nyní musíme co nejvíce využít tohoto nového rozměru politiky soudržnosti a cest, které otevírá, například nové definice subsidiarity, která dává větší váhu místním a regionálním orgánům. Proto Komise do svého legislativního a pracovního programu na rok 2008 zařadila Zelenou knihu územní soudržnosti.

Jakkoli dosud neexistuje standardní definice tohoto pojmu, slučuje územní soudržnost zákonné cíle Unie, aby dosáhla udržitelné rovnováhy a harmonického rozvoje svého území a zajistila rovný přístup ke službám obecného zájmu. Všichni jsme si dnes vědomi toho, že existuje řada aspektů územní rovnováhy v Unii, které ohrožují harmonický rozvoj hospodářství a společnosti Unie v nadcházejících letech. Existují na úrovni EU, na vnitrostátní a regionální úrovni a rovněž v určitých zvláštních oblastech a v případě nejvzdálenějších regionů.

Jsem ráda, že mohu potvrdit, že všechna klíčová doporučení obsažená ve zprávě paní Kallenbachové ve věci definice pojmu územní soudržnosti a zavedení integrovaného přístupu k územnímu rozvoji i zlepšení součinnosti politik Společenství, jsou zohledněna při přípravě naší Zelené knihy, která bude přijata v příštím září.

Ráda bych této příležitosti využila k tomu, abych vás informovala, že s členskými státy dosahujeme pokroku v našem společném chápání územní soudržnosti a jejích klíčových prvků. V současné době pracujeme na odpovědích na dotazník, který jsme zaslali 25 členským státům a který se týkal územní soudržnosti, a tím jasně umožňujeme další pokrok.

Rovněž jsme v rámci Komise ustavili meziodborovou skupinu, která nám zajišťuje rámec interní práce na tématu územní soudržnosti, a již jsme dokončili první část tohoto úkolu: určení územního rozměru klíčových politik EU. Nyní jsme se začali věnovat samotnému procesu, konkrétně procesu rozvoje určitých nástrojů, které rovněž vyhovují vašemu požadavku. Jak pravděpodobně víte, vyšetřování územního dopadu politik a vypracování ukazatelů územní soudržnosti patří k prioritám nového posíleného programu ESPON.

Pokud jde o záležitosti měst, v březnu bude k dispozici příští městský audit, který je v současné době dokončován, a druhá zpráva o stavu evropských měst má být hotova v červnu 2009. URBACT II byl nyní povýšen na strategický nástroj síťové spolupráce a výměn v městském rozvoji.

Domnívám se, že ve věci obou zpráv se vaše názory a názory Komise do značné míry shodují, a nyní se těším na rozpravu, která mi umožní lépe pochopit vaše výhrady.

 
  
MPphoto
 
 

  Nathalie Griesbeck, navrhovatelka stanoviska Rozpočtového výboru. (FR) Paní předsedající, paní komisařko, rovněž chci poděkovat našim zpravodajům, zvláště Ambroise Guellecovi za jeho vystoupení a jeho práci na daném tématu. Jako stálá zpravodajka Rozpočtového výboru pro strukturální fondy se chci rovněž stručně zmínit o rozpočtových otázkách.

Tato politika je nyní z rozpočtového hlediska jednou z nejvýznamnějších politik vzájemné solidarity obyvatel Evropy. Jak jsme již dnes dopoledne slyšeli, hlavní otázkou dnes je stále větší optimalizace účinnosti politik soudržnosti. Rozpočtový výbor chtěl Parlament upozornit na řadu znepokojivých znamení, jakými jsou například zpoždění při dokončování prací a nenaplněné závazky.

Chci zdůraznit, že podle mého názoru tento problém zahrnuje řadu významných aspektů. EU musí v první řadě neprodleně usilovat o zjednodušení postupů, například provádění technické pomoci, s ohledem na přípravu a provádění mnoha projektů, které naše země potřebují.

Musíme také pokročit v jasném rozdělení odpovědností mezi EU a členskými státy, abychom zajistili lépe sdílenou správu, a vítám vyjádření komisařky ohledně úterního rozhodnutí o přijetí akčního plánu o strategii pro strukturální fondy.

Jsem ráda, že komisařka také právě zmínila něco, na co již dlouho poukazuji, konkrétně nutnost zajistit kvalitativní i kvantitativní ukazatele výkonu společné všem členským státům pro účely posuzování rozpočtových potřeb a pomoc při definování příštího legislativního rámce na víceleté období po roce 2013, stručně řečeno, pro zlepšení průhlednosti prvku přítomnosti Evropy ve vztahu k politikám EU a evropským občanům.

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro, navrhovatel stanoviska Výboru pro rybolov. − (PT) Na začátku musím vyjádřit politování nad tím, že Výbor pro regionální rozvoj nezahrnul do čtvrté zprávy o soudržnosti žádný z pozměňovacích návrhů, které předložil Výbor pro rybolov. Tyto pozměňovací návrhy například znovu upozorňují na přínos, který má odvětví rybolovu pro sociální a hospodářskou situaci rybářských komunit v konvergenčních regionech, v regionech, které trvale čelí nevýhodným zeměpisným či přírodním podmínkám, jako jsou nejvzdálenější regiony, a rovněž chudých rybářských komunit nacházejících se v lépe prosperujících regionech. Také vyjadřuji politování nad tím, že financování Evropského rybářského fondu (EFF) se v Unii s 27 členskými státy příliš neliší od rozpočtu FIFG (Finanční nástroj pro orientaci rybolovu) v Unii s 15 členskými státy. Proto je třeba EFF finančně posílit.

Proto jsem na tomto dílčím zasedání znovu předložil dva pozměňovací návrhy, jejichž cílem je zdůraznit význam strukturální politiky rybolovu pro hospodářskou a sociální soudržnost.

 
  
MPphoto
 
 

  Oldřich Vlasák , jménem skupiny PPE-DE. – (CS) Vážené dámy a pánové, paní komisařko, zprávy, které dnes projednáváme, jsou pro nás významné, a to nejen proto, že se zabývají současným stavem politiky soudržnosti a její územní dimenze, ale že také orientují na naši pozornost na budoucnost po roce 2013. Chtěl bych na tomto místě poděkovat paní Kallenbachové a panu Guellecovi za jejich perfektně odvedenou práci a za jejich otevřený přístup.

Obě zprávy, jak zmínili oba zpravodajové, je třeba vnímat ve vzájemné souvislosti. Územní soudržnost se svým zakotvením v Lisabonské smlouvě stává stejně důležitým tématem jako koheze sociální a ekonomická. Právě územní koheze je však jako téma nejméně probádaná a uchopená. Územní koheze není dosud ani jednoznačně definována. Přestože je obecnou snahou koheze vyrovnávat rozdíly, tyto stále přetrvávají a jsou jedny z největších právě na hranicích mezi bývalým východním blokem a demokratickým západem. Územní soudržnost podle mého názoru spočívá také v soudržnosti měst a venkova. Je bez diskuse, že města jsou motory růstu daných zemí a je proto správné, že v návrhu usnesení akceptujeme problematiku měst a současně vyzýváme k posílení integrovaného přístupu. Do budoucna bude v tomto kontextu nutné zlepšit a zjednodušit přístup měst ke strukturálním fondům a umožnit větší propojení veřejné správy a podnikatelského sektoru při financování městských projektů ze soukromých zdrojů.

Přijali jsme Lipskou chartu a je třeba ji postupně uvádět do života. Současně musíme vytvářet podmínky pro rozvoj našeho života, pro rozvoj našeho venkova. Jsem přesvědčen, že bychom měli důkladně analyzovat, zda je efektivní zahrnutí politiky venkova do společné zemědělské politiky či zda je žádoucí jiné řešení.

Dámy a pánové, pouze poslední poznámka. Debata o politice soudržnosti je především diskusí o alokovaných finančních prostředcích. Je nesporné a správné, že politika soudržnosti nabírá na síle a projevuje se na evropském rozpočtu. Politika soudržnosti se bude muset vypořádat s novými fenomény, jako je stárnutí a vymírání evropské populace, nestabilita energetických dodávek a zhoršující se životní prostředí. Proto musíme tuto politiku modifikovat a zajistit adekvátní prostředky.

 
  
MPphoto
 
 

  Constanze Angela Krehl, jménem skupiny PSE. – (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, pan Vlasák zcela správně říká, že naším úkolem je příprava politiky soudržnosti na období po roce 2013. Obě uvedené zprávy jsme využili k tomu, abychom se daným tématem zabývali. V podstatě jsme společně vypracovali vše, co je podle našeho názoru v této souvislosti důležité.

Ráda bych vám však připomněla, že bychom měli mít na paměti strategické cíle evropské politiky soudržnosti, jmenovitě zmenšení rozdílů životních podmínek jednotlivých regionů Evropské unie a podporu Lisabonské a Göteborské strategie. Pokud chce Evropský parlament hrát úlohu při formování budoucí politiky soudržnosti, musí se podle mého názoru zaměřit spíše na klíčové strategie a nevracet se k zásadě „zalévání konvičkou“. Musíme se postavit novým výzvám vznikajícím v souvislostech politiky soudržnosti. Dovolte mi uvést jen několik příkladů: demografická změna, ochrana klimatu, úbytek obyvatel v regionech a samozřejmě také moderní evropská politika měst.

Podle mého názoru je pro řešení v této oblasti nezbytný přístup na základě rovných příležitostí pro lidi s regiony. Jsem přesvědčena, že větší investice do vzdělávání, výzkumu a inovací a jejich infrastruktur jsou stále důležitější a dle mého názoru skutečně udržitelné. Tento přístup však může fungovat pouze za předpokladu, že v budoucnosti účinněji zapojíme do rozvoje programů a projektů evropské občany, jak již Evropský parlament dlouho požaduje a jak uvádí i v těchto zprávách.

Ráda bych apelovala na členské státy – myslím, že je politováníhodné, že zde nejsou žádní zástupci Rady – a poukázala na to, že jim ukládáme určitý domácí úkol. Máme-li financovat další úkoly v rámci politiky soudržnosti, musí být dány k dispozici i finanční zdroje pro tento účel nutné.

 
  
MPphoto
 
 

  Grażyna Staniszewska, jménem skupiny ALDE. (PL) Čtvrtá zpráva o soudržnosti a zpráva, kterou předložil pan Guellec, upozorňují na úspěch politiky soudržnosti při vyrovnávání rozdílů mezi členskými státy. Rovněž upozorňují na růst v zemích, které dříve zaostávaly, například v Řecku a Portugalsku. Současně však potvrzují značné selhání této politiky při sbližování úrovně rozvoje jednotlivých regionů.

Členské státy bohužel promíjejí zbytečnou koncentraci investic a jiných prvků rozvoje v hlavních městech. Podobná situace je i u regionů, kde mají investice také tendenci soustřeďovat se do centrálních oblastí, čímž brání tomu, aby se celý region rozvíjel rovnoměrným tempem. Rozdíly uvnitř regionů Evropské unie a mezi nimi jsou značně větší než ve Spojených státech nebo Japonsku.

Vše ukazuje na nutnost zavedení mechanismu, který by v členských státech podnítil decentralizaci. Pro příští finanční perspektivu je nutná dlouhotrvající, ale dynamická regionální politika. Zpráva, kterou předložil pan Guellec, uvážlivě upozorňuje na potřebu posílení vhodných vazeb mezi Lisabonskou strategií a politikou soudržnosti. Politika soudržnosti nesmí být pouze nástrojem Lisabonské strategie. Cílem politiky soudržnosti je udržitelný a harmonický rozvoj a politika je důležitá sama o sobě. Je to nejlevnější způsob, jak předcházet vzniku situací, které se později mohou ukázat jako velmi nákladné. Mám na mysli konflikty, hromadnou emigraci a imigraci, přesídlování podniků a podobné události, které pro místní obyvatele představují vždy rozruch.

Kromě Lisabonské smlouvy dnes přijatá zpráva zdůrazňuje význam územního rozměru. Je však nezbytně nutné tento pojem vyjasnit a stanovit jednoznačnou definici toho, co územní rozměr zahrnuje. V současné době tento pojem používáme poněkud naslepo a lze si pod ním představit mnoho věcí. V některých částech zprávy pana Guelleca je tento pojem upřednostněn před politikou hospodářské a sociální soudržnosti, zatímco v jiných částech je uváděn jako pojem doplňkový. V některých případech se týká rovného přístupu ke službám a v jiných případech zahrnuje například vyvážené rozložení výzkumných center.

Podle mého názoru není šťastné, že rozprava o Zelené knize o územní soudržnosti je plánována na podzim, až po zprávě o politice soudržnosti. Zelená kniha by měla být projednána mnohem dříve.

 
  
MPphoto
 
 

  Mieczysław Edmund Janowski, jménem skupiny UEN. (PL) Paní předsedající, paní komisařko, jménem skupiny Unie pro Evropu národů bych rád velmi poděkoval oběma zpravodajům za jejich práci.

Pojem soudržnost nabyl v Unii zvláštního významu. Zmínky o tom, že je nutné snižovat rozdíly mezi jednotlivými regiony, aby se sjednotily vnitrostátní ekonomiky a byl podpořen jejich harmonický rozvoj, sahají až k Římské smlouvě.

Čtvrtá zpráva zahrnuje období 2000-2006. Je tématem zprávy, kterou předložil pan Guellec a která obsahuje řadu cenných zjištění. Tato zpráva přináší souhrn situace ve všech členských státech. Rovněž upozorňuje na oblasti, ve kterých jsou rozdíly největší. Snižování rozdílů v takových regionech musí být bráno jako dlouhodobý závazek.

Zpráva, kterou předložila Komise, obsahuje mnoho komparativních parametrů, které v předešlých dokumentech scházely. Trvá však návrh na používání ukazatelů doplňujících základní HDP na obyvatele pro různé úrovně NUTS.

Politika soudržnosti je základem integrace a významně přispívá k harmonickému rozvoji Unie. V této souvislosti jsou důležité její regionální, místní a environmentální aspekty, jak již zmínila paní Staniszewska. Měli bychom také uznat její dopad na inovace a konkurenceschopnost Unie, a tím na provádění Lisabonské strategie. Důležité jsou i demografické otázky, protože některé oblasti jsou ohroženy úbytkem obyvatel.

Hovoříme-li o soudržnosti, pociťujeme ji jako hospodářskou a sociální. Je naléhavě nutná řádná definice územní soudržnosti. Soudržnost by měla být chápána jako zajištění toho, aby bez ohledu na místo svého bydliště měli občané Unie rovné příležitosti přístupu například ke zdravotním službám, vzdělávání, kultuře, Internetu a dopravě. Politika soudržnosti by měla být posílena a zdokonalena pomocí přiměřených zdrojů Unie. Zvláště je důležitý aspekt týkající se měst, jak upozornila paní Kallenbachová.

Nedávno vznikla otázka, jak si vybrat mezi soudržností nebo konkurenceschopností, rovností nebo účinností. Mou stručnou odpovědí je zvolit obojí v přiměřené míře.

 
  
MPphoto
 
 

  Elisabeth Schroedter, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Paní předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, koncem 90. let 20. století v Evropské unii převažoval názor, že by se integrační kapacita Unie měla měřit podle úspěchu na vnitřním trhu. Naděje, že problémy existující v Evropské unii, by bylo možné vyřešit pomocí rozvojových koncepcí vnitřního trhu zaměřených pouze na hospodářský růst, však zůstala nenaplněna.

Evropský vnitřní trh soustředil růst hospodářské činnosti do center, která přitáhla další činnost na úkor znevýhodněných regionů a přírodního prostředí. A ani v těchto centrech nebyli všichni schopni sdílet jejich přínosy, namísto toho vzrostla chudoba, která vyvolala napětí a nepokoje.

Dnes Komise dělá stejnou chybu. Podřizuje politiku soudržnosti Lisabonské strategii. Namísto aby skutečně upřednostnila problémy zvláště znevýhodněných regionů a prosazovala pouze projekty udržitelného rozvoje, investuje do koncepcí zastaralé infrastruktury a v důsledku toho jen do hospodářských center. Obce a regiony se po generace stanou závislé na hlavních evropských bankách. Dle mého názoru se jedná o velký problém, protože v konečném důsledku je to právě příští generace, která pak zaplatí cenu za neúspěšné rozvojové politiky. A to pak odstartuje migrační pohyby – moje kolegyně paní Krehl je již zmínila – a také protievropské nálady, protože některé části obyvatelstva se nebudou podílet na přínosech. Jsou to strategie vedoucí do slepé uličky.

Jsem přesvědčena, že musíme být velmi obezřetní, abychom neohrozili vnitřní soudržnost Evropské unie. Hospodářská a sociální soudržnost musí skutečně nadále zůstat samostatnou oblastí politiky a přínosy z ní musí být dostupné všem regionům a obyvatelům Evropy. K tomu může dojít pouze v případě, že politika soudržnosti bude opravdu podpořena sociálním modelem založeným na solidaritě a modelech udržitelného rozvoje, které nebudou realizovány na úkor životního prostředí.

 
  
MPphoto
 
 

  Pedro Guerreiro, jménem skupiny GUE/NGL. − (PT) V tomto stručném vyjádření k natolik významné otázce, jakou je budoucnost politiky soudržnosti v Evropské unii, můžeme jen zdůraznit některé základní zásady, na kterých by podle našeho názoru měla být tato rozprava založena.

Za prvé, regionální politika je klíčovým nástrojem prosazování vysoce oceňované hospodářské a sociální soudržnosti. Právě strukturální politika musí mít jako své primární a hlavní cíle, jak již bylo řečeno, snížení rozdílů mezi úrovněmi rozvoje jednotlivých regionů, podporu nejvíce znevýhodněných a zaostávajících regionů, prosazování skutečné konvergence a stimulaci růstu a zaměstnanosti. Proto musí méně rozvinutým zemím a regionům Evropské unie sloužit jako faktor přerozdělování a kompenzace, pokud jde o zvýšené náklady jednotného trhu, hospodářské a měnové unie a liberalizace mezinárodního obchodu.

Za druhé musí být politika soudržnosti a s ní související finanční zdroje využívány k prosazování projektů pro hospodářský, sociální, environmentální a regionální rozvoj. V důsledku toho nesmí tyto projekty podléhat politice, která má jako svou prioritu a dogma hospodářskou soutěž, deregulaci nebo tzv. adaptabilitu a podnikání, které jsou prioritami Lisabonské strategie. Jinými slovy, jsme přesvědčeni, že konkurenceschopnost nesmí v členských státech a regionech, které v sociálním a hospodářském rozvoji zaostávají, nahradit konvergenci.

Za třetí, současné finanční zdroje Společenství vyhrazené pro politiku soudržnosti nedostačují k naplnění potřeb vyplývajících ze skutečné konvergence, regionálních rozdílů, vysoké úrovně nezaměstnanosti, nerovných příjmů a chudoby v Evropské unii. Proto znovu opakujeme, že je nutné navýšit rozpočet Společenství a učinit prosazování hospodářské a sociální soudržnosti v Evropské unii ústředním a prvotním cílem.

 
  
MPphoto
 
 

  Bastiaan Belder, jménem skupiny IND/DEM. – (NL) Paní předsedající, zprávy, které předložili paní Kallenbachová a pan Guellec, jsem četl se zájmem. Soudržnost evropských zemí je nadále fascinující téma. Integrace vnitřní politiky a spolupráce členských států a regionů EU se formuje ve stále větší míře. To, že taková strategie přináší výsledky, jasně uvádí zpráva o soudržnosti. Soudržnost členských států se zvýšila.

Současně zpráva uvádí, že soudržnost mezi regiony v rámci členských států se snižuje, zejména mezi městskými a venkovskými regiony. Podle mého názoru je v takových situacích správné, aby důležitou úlohu hrály vnitrostátní, regionální a místní orgány. Proto nechápu, proč byla předem odmítnuta možnost, aby členské státy nezávisle zvyšovaly své příspěvky na regionální rozvoj.

Je příliš brzy na zjištění toho, jak dlouho by současná politika měla pokračovat. To, že přináší určité zvláštní výzvy, je jasné. Prozkoumejme však také to, zda je schopna vyřešit tzv. divergenci, tzn. nikoli pouze soudržnost na úrovni členského státu, ale i na úrovni regionální, soudržnost mezi členskými státy a uvnitř členských států. Protože tomu tak pravděpodobně nebude, je žádoucí jiný přístup s větší úlohou členských států. Nikdo nezná vnitrostátní a regionální situaci lépe, než jednotlivé členské státy. Ty mohou provádět řešení, díky nimž budou cíle soudržnosti na nižší než státní úrovni dosažitelnější.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Claude Martinez (NI). (FR) Paní předsedající, Evropská komise má takový zájem o soudržnost mezi členskými státy a uvnitř členských států, že v období od současné doby do roku 2013 vyhradila na soudržnost 350 miliard eur.

Na obzoru je i Zelená kniha, protože v Bruselu je vždy, když vznikne jakýkoli problém, nutné o něm napsat zprávu. Jistě existuje problém soudržnosti mezi Evropou západní a východní, Evropou vesnic a Evropou měst nebo Evropou oblastí pro náročné a Evropou oblastí pracující třídy.

Ale čí je to vina? Kdo, paní předsedající, způsobil vylidnění vesnic, které pěstovaly vinnou révu a chovaly dobytek, vesnic v Řecku, kde se pěstoval tabák, bavlna a olivový olej? Kdo a čí politiky zrušily tisíce pošt ve Švédsku, Německu a Francii? Kdo zavřel venkovská nádraží, železnice a domovy matek? Je to vítr, kdo v přístavech ničí rybářské lodě, živobytí rybářů, malé podniky a loděnice? Jsou to vlci nebo jehněčí dovážené z Nového Zélandu, kdo v Pyrenejích nebo Alpách požírá pastevce?

Odpověď známe všichni: Byla to mezinárodní obchodní politika, kterou Komise prováděla prostřednictvím dohody GATT a WTO, jež vedla ve Španělsku a Francii v posledních 20 letech vedla k uzavírání 90 zemědělských podniků denně. Bylo to dogmatické odstraňování celní ochrany, které zničilo průmyslovou vyváženost vlnou dovozů.

Pro dosažení soudržnosti musíme nyní nejprve dosáhnout souladu politik. Nemůžeme mít v Cotonou pro státy AKT jednu politiku a pak tuto politiku v Ženevě u obchodu banány zničit. Nemůžeme mít preference Společenství pro venkovskou výrobu v letech 1962 až 1986 a pak to vše zničit volným obchodem při kolech jednání v Uruguayi nebo Dohá.

Soudržnost tedy vyžaduje určitou míru soudržnosti jednotlivých voleb. Paní komisařko, buď budujeme Evropu nebo budujeme svět. Buď se soustředíme na sociální úkoly nebo se soustředíme na svět.

 
  
MPphoto
 
 

  Lambert van Nistelrooij (PPE-DE). – (NL) Paní předsedající, paní Hübnerová, jedinečnost a zvláštnost této čtvrté zprávy spočívá v tom, že současná politika byla nejen dobře vymyšlena, ale pohlíží i do budoucnosti na nové výzvy, se kterými se Evropa musí potýkat. Zabývá se globalizací a jejími účinky, zabývá se změnou klimatu, zabývá se energetickými problémy a demografickými výzvami. Je dobré, že ji posuzujeme nyní, zejména v rámci příprav na jarní přestávku v březnu. Pan Guellec učinil vše velmi dobře. Uvedl, že základní prvky politiky soudržnosti by se neměly měnit – což konkrétně potvrzuje nová Smlouva – ale že obsah regionálních závazků a programů by se změnit měl.

Tento týden jsme se zabývali i Lisabonskou strategií a na mě velmi zapůsobilo, že bychom měli nadále důsledně pokračovat a výslovně přispět a vyhradit 60 – 65 % rozpočtu soudržnosti k tomuto účelu. To prokáže, do jaké míry je jádro politiky soudržnosti schopno plnit výzvy nových okolností. Důležité je i to, co uvádí zpráva paní Kallenbachové, že považujeme územní soudržnost za klíčovou funkci Evropské unie. Globalizace se zaměřuje na řadu hlavních regionů, městských oblastí a odpověď Evropy zní, že je nanejvýš důležité sdílet znalosti a vytvářet podmínky pro podnikání ve všech regionech včetně venkovských oblastí. To je ona nová agenda.

PPE konečně odolala využívání vracení záležitostí na vnitrostátní úroveň jako odpovědi na debatu o roce 2013. Tím je dosaženo nového souladu výzkumu a vývoje, inovační politiky, vnitřního trhu a praktické stránky Unie, spojujícího ekonomiku založenou na znalostech – která zde bude v dlouhodobém výhledu zavedena – s vysokou zaměstnaností a prosperitou našich regionů.

Rovněž s potěšením potvrzuji iniciativu v oblasti transparentnosti, kterou přednesla paní Hübnerová. Lidé musí vědět, jak významná pro ně tato politika je.

 
  
MPphoto
 
 

  Iratxe García Pérez (PSE). – (ES) Paní předsedající, chci své vystoupení zahájit poděkováním paní Kallenbachové i panu Guellecovi, zvláště za jejich práci na těchto zprávách, která v rámci Výboru pro regionální rozvoj vedla k většinové shodě.

Evropská politika soudržnosti je příkladem úspěšné politiky EU, která dodržovala zásady, na nichž je založena, a která pomohla odstraňovat nerovnosti.

Země jako Španělsko dosáhly díky politice soudržnosti nesporných výsledků z hlediska konvergence. Proto bychom chtěli znovu potvrdit její úlohu při zvyšování potenciálu členských států pro rozvoj a tvorbu pracovních míst prostřednictvím pokroku v přípravě lidského kapitálu.

Musíme však také přiznat, že stále existují územní rozdíly, a proto musíme jasně reagovat, máme-li pokročit s politikou, která musí řešit nové problémy, například stárnutí nebo úbytek obyvatel určitých, zejména venkovských oblastí.

Musíme řešit přetrvávající výzvy, abychom snížili regionální a meziregionální rozdíly a zabezpečili hospodářský a technologický růst, což znamená, že naše zaměření na dodržování Lisabonské strategie musí být prioritní otázkou, jakkoli nelze opomenout ani jiné otázky, například demografickou změnu.

Má-li regionální politika EU zajistit vyvážený udržitelný rozvoj, musí být prováděna v úzké spolupráci s regionálními subjekty a v koordinaci s ostatními politikami. Stejně tak jsme si vědomi nutnosti prosazovat konkrétní opatření pro snížení nerovností mezi přístupnými regiony a regiony se strukturálními znevýhodněními: horskými oblastmi, ostrovy nebo řídce osídlenými oblastmi.

S ohledem na budoucnost je tedy naprosto nezbytné pro řešení všech souvisejících výzev politiku soudržnosti posílit pomocí významných hospodářských zdrojů.

Včera jsme v Parlamentu velkou většinou přijali Lisabonskou smlouvu a dnes musíme pokročit s novým prvkem Smlouvy, který stanoví územní soudržnost jako základní cíl EU pro dosažení pokroku směrem k lepší budoucnosti pro Evropu.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean Marie Beaupuy (ALDE). (FR) Paní předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, chci říci, paní komisařko, že když jsem poslouchal vaši odpověď na obě zprávy našich kolegů, pana Guelleca a paní Kallenbachové, měl jsem pocit, že už vůbec nic nemusím říkat, protože bylo tak zjevné, že jste nás plně pochopila.

Toto je počáteční fáze a já jsem mimořádně potěšen a chci Parlamentu blahopřát, protože tyto úzce spojené zprávy dosáhly mezi vámi, vašimi spolupracovníky, naším výborem a naším Parlamentem takovéto míry soudržnosti názorů. Nyní však musíme vedle této soudržnosti také pokročit při provádění, protože je sice velmi dobré dosáhnout naší vzájemné soudržnosti, musíme však přitom dosáhnout určitých konkrétních výsledků.

Myslím, že to umožňuje Zelená kniha, kterou připravujete na podzim, a zde bych chtěl zmínit dvě pro mě významné otázky, které jsou dle mého názoru zásadní pro provádění celé politiky soudržnosti a Lipské charty, které si tolik přejeme.

Tyto dvě otázky jsou následující: za prvé, vámi již zmíněná nutnost prokázat, jak musí být jednotlivé politiky EU sladěny na úrovni městských a předměstských oblastí, kterou chci ještě důrazněji zopakovat. Včera večer jsme jednali o obyvatelstvu. Včera odpoledne jsme se zabývali dopravou. Předtím jsme jednali o sociálních otázkách. Jsou zapojena všechna generální ředitelství Komise, všechny jednotlivé výbory EP ... To vše musí být sladěno v rámci mikroúzemí města a jeho okolí. Očekávám, že ze Zelené knihy vzejde stanovisko.

Druhá otázka. Jak bychom my, Parlament a Komise, pokud se na tomto všem shodneme, mohli uspět, nezapojíme-li evropské občany a vlády? Již jsem vám, paní komisařko, řekl, že musíme vyvinout obrovské úsilí, a vím, že se o to snažíte, pokud jde o komunikaci, aby veškeré naše projevy, všechny naše připomínky, všechny naše naděje ve věci soudržnosti vyústily ve slova a věty, které povzbudí vlády k jednání a přesvědčí a budou motivovat naše spoluobčany.

Toto jsou dvě otázky, paní komisařko, které očekávám v Zelené knize. Poté, co jste nás vyslechla, nám jistě pomůžete nalézt konkrétní aplikace.

 
  
MPphoto
 
 

  Wiesław Stefan Kuc (UEN). – (PL) Paní předsedající, paní komisařko, jedním ze základních cílů Evropské unie je vyrovnat rozdíly v rozvoji a příjmech jednotlivých zemí a regionů. Tyto rozdíly se v posledních letech zvýraznily, protože se při posledních rozšířeních k Unii připojily méně rozvinuté země.

Odhaduje se, že tyto země zaostávají za ostatními o více než 15 let. Rychlý rozvoj je jedinou cestou k vyrovnání těchto rozdílů. To představuje velkou výzvu, zejména s ohledem na krácení finančních zdrojů a omezené příležitosti, které země snažící se o pokrok mají při jejich využití. Je nepravděpodobné, že se zopakuje úspěch dosažený ve Španělsku, Portugalsku, Řecku a Irsku, jistě ne rychle. Je rovněž nepravděpodobné, že v blízké budoucnosti doženeme Spojené státy americké a Japonsko. Měli bychom však mít na paměti, že začátek je vždy nejobtížnější fází, a podívat se na Českou republiku jako na kladný příklad toho, čeho lze dosáhnout. Vyhlídky našich občanů na další život se změnily a nadále se mění, což je dobré znamení pro budoucnost. Kromě toho Lisabonská strategie jasně stanoví hlavní směry našeho jednání.

Závěrem bych chtěl co nejupřímněji poděkovat našim zpravodajům za jejich zprávy. Jak vidím, pan Martínez již v Parlamentu není, musím však dodat, že s jeho vyjádřením naprosto nesouhlasím.

 
  
MPphoto
 
 

  Alyn Smith (Verts/ALE). – Paní předsedající, je hezké vidět paní komisařku v Parlamentu. Těšíme se, že ji brzy opět uvidíme i ve Skotsku a budeme pokračovat v naší plodné spolupráci na této politice.

Než stručně přednesu své poznámky, chtěl bych zopakovat připomínky pana Guerreira o podpoře odvětví rybolovu v rámci politiky soudržnosti. Budeme podporovat jeho pozměňovací návrhy a domnívám se, že toto odvětví má v naší geografii zvláštní strategický význam.

Navázal bych na požadavek zpravodaje ve věci lepší statistiky, zejména pro zaměření a sledování účinnosti programů financování. Z vývoje věcí se zdá celkem jasné, že stanovení cílů na úrovních NUTS I, NUTS II a dokonce i NUTS III je dost široké a dost rozptýlené. Vítám posuny budoucích toků financování směrem k tematičtější činnosti, ať už v Lisabonské agendě, prosazování ekonomiky založené na znalostech, prosazování výzkumu a vývoje, přeshraniční spolupráce nebo i podpory odvětví rybolovu v rámci Lisabonské agendy.

To je dle mého přesvědčení budoucnost skutečně živoucí politiky soudržnosti Evropské unie, která je skutečným klenotem v koruně EU. Přiblížila EU našim občanům a učinila z nás jedinou Unii, ve které by nás členské státy zachovaly jako sérii jednotlivých států.

Máme velký potenciál učinit tuto politiku ještě významnější a těšíme se na Zelenou knihu, zmíněnou v projevu paní komisařky.

 
  
MPphoto
 
 

  Bairbre de Brún (GUE/NGL). (GA) Paní předsedající, obě dnes přednesené zprávy uvádějí nezbytnost politiky soudržnosti a to, jak by tato politika měla být prováděna. Vyvážený regionální rozvoj je velmi důležitý. Zpráva, kterou předložil pan Guellec, se zaměřovala na zajištění toho, aby byly regionální finanční prostředky dostatečné a aby se efektivně soustředily na prosazování potřeb občanů a potřeb regionů. Jediným způsobem pojetí politiky soudržnosti je její chápání jakožto prováděcího nástroje Lisabonské strategie. Chtěla bych zpravodaji poděkovat.

Irsko velmi těžilo z finančních prostředků na soudržnost, a aby tyto prostředky mohly stejným způsobem využít i ostatní země, musíme zajistit, aby byly větší finanční zdroje směřovány na prosazování regionálního rozvoje a řešení sociálního vyloučení. Mezera mezi členskými státy se musí nejen zmenšit, ale musíme i zmenšit mezery v členských státech i mezery v regionech.

Pan Guellec uvádí působivé míry růstu v Irsku, Španělsku, Portugalsku a Řecku v letech 2000 až 2006. Upozornil však, že i přes tento růst v uvedených zemích existují velké nerovnosti mezi regiony.

Chtěla bych také poděkovat paní Kallenbachové za její zprávu a přivítat zvláště důraz, který je kladen na posílení úlohy místních městských orgánů při zpřístupňování veřejných služeb všem občanům. Je nutná pravomoc místních orgánů, respektování životního prostředí a vysoký standard veřejných služeb dostupných všem, aby se městské prostředí stalo přitažlivým místem pro život i práci.

Udržitelný rozvoj je pro městské oblasti ve 21. století obrovskou výzvou a rámec, kterým nám dnes představila paní Kallenbachová, nám může při řešení této výzvy pomoci.

 
  
MPphoto
 
 

  Derek Roland Clark (IND/DEM). – Paní předsedající, tyto zprávy se zabývají nerovností mezi venkovskými a městskými ekonomikami, mezi bohatými a chudými, zvláště ve východní Evropě, a mezi znevýhodněnými a zbytkem společnosti.

Odpovědí je zřejmě nabídka rozsáhlého katalogu kulturního, hospodářského, technického rozvoje a zajištění sociálního inženýrství. Zpráva konstatuje úspěch takových programů při zmenšování uvedených nerovností v Irsku, Španělsku, Portugalsku a Řecku a povzbuzuje podobné strategie, rámce a akční programy, které mají v postižených oblastech, zejména ve východní Evropě dosáhnout pokroku. Především zmiňuje fondy soudržnosti. Dostáváme se k jádru věci. Západní země na tyto programy potřebovaly v několika posledních letech 65 miliard EUR, východní Evropa je však mnohem chudší, než tyto země kdy byly. Tyto dotace – protože to skutečně dotace jsou – budou vzaty zemím, které je stále pobírají, a z daleko menšího zdroje v souvislosti se závany ekonomického chladu, které k nám přicházejí z USA.

Naneštěstí pro všechny občany – bohaté i chudé – jsou tyto dotace samy proti sobě, protože berou lidem iniciativu a vytvářejí kulturu závislosti.

Pokud chcete skutečně pomoci, poslechněte si profesora Buchanana z London School of Economics. Jeho zpráva jasně uvádí, že „pro pomoc chudé zemi je obchod šestkrát cennější než dotace“. Uvědomíte si to někdy? Nebo, jinak řečeno, pokud v chudé zemi dáte hladovějícímu rybu, nakrmíte ho na jeden den. Naučte ho ryby lovit a nakrmíte ho na celý život.

 
  
MPphoto
 
 

  Rolf Berend (PPE-DE).(DE) Paní předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, to, že čtvrtá zpráva o hospodářské a sociální soudržnosti má zásadní politický význam, zde není třeba znovu zdůrazňovat. Souhlasím se zpravodajem ve všech hlavních bodech a blahopřeji mu k dobré práci. Správně zdůrazňuje, že očekávané nové výzvy lze zvládnout pouze v případě, že politika soudržnosti zůstane politikou Společenství, což je v každém případě v souladu se Smlouvou. Jeho zpráva proto jasně odmítá všechny pokusy o vrácení této politiky na vnitrostátní úroveň. Předpokladem je však vyvážený rozpočet soudržnosti EU.

Ano, musí být k dispozici přiměřené zdroje na ochranu harmonického rozvoje všech regionů v EU a řešení nových výzev. Existuje však odlišný názor na formulaci zvolenou ve zprávě k vyjádření požadavku na finanční zdroje pro politiku soudržnosti po roce 2013. Stejně jako mnoho mých kolegů nepovažuji za správné, aby v této časné fázi, v roce 2008, zpráva obsahovala plánované požadavky na další finanční zdroje pro budoucnost, přinejmenším vzhledem k tomu, že právě čelíme kritice za to, že ne vždy čerpáme včas všechny finanční prostředky, které jsou již k dispozici.

Výbor proto nalezl dobrou kompromisní formulaci, která se však týká pouze textu usnesení, nikoli však bodů odůvodnění. Neměli bychom tedy do bodů odůvodnění zahrnovat žádná konfliktní prohlášení, ale měli bychom zachovat soulad s formulací „přiměřené zdroje pro vyváženou politiku soudržnosti“.

Nakonec, jedná se o otázku důvěryhodnosti: v minulosti byla politika soudržnosti schopna dosáhnout značných úspěchů a může tomu tak být i v budoucnosti, pokud bude mít k dispozici přiměřené zdroje, aniž bychom v této fázi požadovali více finančních zdrojů. Paní komisařko, ve svém úvodním projevu jste zmiňovala přiměřené finanční zdroje pro řešení budoucích výzev. To je dobrá formulace.

 
  
MPphoto
 
 

  Pierre Pribetich (PSE). (DE) Paní předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, město tvoří domy, obec tvoří lidé. Jean-Jacques Rousseau byl určitě příznivcem integrovaného přístupu. Je to metoda, která přímo patří do tohoto přístupu budování obcí, stanoveného v Lipské chartě a územní agendě, a nikoli osamělých městeček.

Proto chci poděkovat všem odpovědným osobám, zvláště paní Kallenbachové, za jejich vynikající spolupráci na tomto úkolu. Vítám působnost návrhů směrem k sociálním a ekonomickým aspektům, životnímu prostředí, územnímu plánování a územní soudržnosti a stejně tak velkou pozornost věnovanou návrhům, které mají zlepšit zprávu a které předložila naše Socialistická skupina.

Věnujeme-li větší pozornost územním a městským rozměrům politik EU, zvláště prostřednictvím plánů integrovaného rozvoje a lepší spolupráce městských a příměstských oblastí, získáme všechny výhody tohoto integrovaného přístupu. Tady však spolupráce nesmí skončit. Je třeba také upravit vztah nebo určitý druh propojení venkovských oblastí, městských a příměstských oblastí. Zde musím zdůraznit, jak je důležité stimulovat přitažlivost a konkurenceschopnost venkovských oblastí jako nástroj boje s masovým odchodem obyvatel z venkova.

Pokud by měly být určeny hlavní body této zprávy, zmínil byl nejprve naléhavou potřebu vytvoření Evropou podporovaných integrovaných multimodálních dopravních sítí pro zlepšení infrastruktur, zvláště pro dopravu nepoškozující životní prostředí, například cyklistiku a chůzi.

Identifikace známek poklesu v určitých oblastech a zintenzivnění práce na provádění politiky sociální integrace tvoří rámec veřejné politiky, která má účinně snížit nerovnosti a předejít sociálnímu vyloučení.

Umístění člověka do samotného středu přípravy politik infrastruktury prostřednictvím sladění zájmů měst a zájmů lidí, především v rámci současného kontextu krize bydlení, ve společnosti, kde má každý střechu nad hlavou, a větší důraz na důstojné dostupné bydlení, jsou stále nezbytné prvky, které představují zásadní faktor sociální integrace a životní úrovně ve městech v rámci udržitelného rozvoje měst.

Právě z tohoto důvodu vyzývám všechny své kolegy, aby hlasovali pro tuto zprávu, která prokazuje odhodlání EP podporovat nejsilnější formu sociální soudržnosti a komplexní integrovaný přístup, který nám nakonec umožní vybudovat naše „město občanů“.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN MARTÍNEZ MARTÍNEZ
Místopředseda

 
  
MPphoto
 
 

  Elspeth Attwooll (ALDE). – Pane předsedající, je těžké vybrat z těchto dvou vynikajících zpráv jen jednu věc, chci však vyjádřit zvláštní poděkování panu Guellecovi za rozsah, v jakém se jeho zpráva zbývá otázkami nerovností v rámci regionů.

Protože i v regionech, které lze celkově označit za relativně prosperující, mohou stále existovat znevýhodněné nebo vyloučené skupiny. Může to být otázka jejich územní polohy. Může se jednat o obyvatele ostrovů a horských a řídce osídlených pohraničních a okrajových oblastí. Mohou to být i rybářská společenství, zejména pokud žijí v právě zmíněných oblastech. Právě proto velmi doufám, že Parlament schválí pozměňovací návrhy 19 a 20, které se snaží posílit jejich postavení.

Znevýhodnění a vyloučení však mohou existovat i na konkrétnější sociální úrovni. Mám na mysli projekt v mém domovském Aberdeenshiru nazvaný Can-Do. Zajistil zaměstnání pro osoby se sníženou schopností učení při třídění plechovek a lahví pro recyklaci. Projekt ztratil způsobilost k čerpání evropské podpory, když bylo financování v současném období převedeno do částí země s větším rozšířením deprivace. Ale dotčení lidé jsou sociálním vyloučením ohroženi stejně jako předtím.

Oba příklady ukazují, že máme-li zaměřovat financování na ty nejpotřebnější, musíme vypracovat dokonalejší přístup ke kvantifikaci této potřebnosti. Žádám Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost ve zprávě uvedenému požadavku na lepší statistické nástroje, jež by umožnily přesněji měřit stupeň soudržnosti a lépe hodnotit podíl místních opatření zaměřených na její dosažení. Tyto nástroje by rovněž umožnily upozornit na skutečné případy znevýhodnění a rozhodnout o nejlepším způsobu jejich řešení.

 
  
MPphoto
 
 

  Andrzej Tomasz Zapałowski (UEN). – (PL) Pane předsedající, politika soudržnosti zásadním způsobem přispívá k integraci společností v rámci Unie, jak zdůrazňuje zpráva. Nicméně správní a procesní překážky bránící regionům se slabší infrastrukturou dosáhnout úrovně rozvinutých regionů, se nadále násobí.

Komu má takto složitý postup mobilizace zdrojů Unie pomoci? Přece jen, v případě silniční infrastruktury by bylo možné finanční prostředky převádět přímo příslušným odborům místního orgánu, které spadají pod správu orgánů v členských státech. Pak by nebylo nutné čekat několik let na realizaci výstavby nebo oprav.

Jiné zásady musí být samozřejmě uplatněny na fyzické osoby, právnické společnosti a sdružení. Pokud skutečně chceme ve znevýhodněných regionech něčeho dosáhnout, měli bychom převádět cílenou pomoc do rozpočtů místních orgánů i bez vkladu jejich vlastních zdrojů, protože tyto subjekty si někdy v důsledku své chudoby nemohou dovolit ani malý příspěvek.

 
  
MPphoto
 
 

  Jan Olbrycht (PPE-DE). – (PL) Pane předsedající, paní komisařko, zpráva, kterou předložil pan Guellec, představuje stanovisko Evropského parlamentu ke čtvrté zprávě o hospodářské a sociální soudržnosti. Zpráva obsahuje informace a analýzu účinnosti politiky soudržnosti. Podle uplatněného postupu v podstatě představuje první fázi rozpravy o politice soudržnosti v novém období programování. Zpráva pana Guelleca proto představuje návrhy i stanoviska k analýze.

Debata o budoucí politice soudržnosti musí zohlednit nové podmínky a výzvy. Průběžné provádění Lisabonské strategie, změnu klimatu, změny energetické politiky a ocenění důsledků migračních procesů znamenají, že Evropská unie stojí před novými výzvami. To vše znamená, že je třeba přijmout opatření, které sníží nové nerovnosti rozvoje. Samozřejmě vzniká otázka, zda by měly být akce financovány ze společných finančních prostředků a které akce by měly být prováděny jako politika Unie.

Při rozpravě o budoucnosti politiky soudržnosti odkazujeme na rozpravu o budoucnosti Evropské unie. Často hovoříme o tzv. akční Unii nebo Unii výsledků a Unii, kterou její občané oceňují a akceptují.

Současně jsme si vědomi toho, že tzv. reformátoři prosazují nová řešení, jako například návrat sociální politiky na vnitrostátní úroveň. To by se v podstatě rovnalo popření politiky solidarity. Musíme mít na paměti, že členské státy provádějí své vlastní vnitřní politiky zmenšování rozdílů a činí tak nezávisle na evropském financování a čerpají své vlastní zdroje. Bohatší země jsou proto úspěšnější. Vrácení politiky na vnitrostátní úroveň by se ve svém důsledku rovnalo omezení politiky soudržnosti, a proti tomu se musíme postavit. Pokud tedy chceme vytvořit tzv. Unii výsledků nebo akční Unii, musíme politiku soudržnosti posílit.

 
  
MPphoto
 
 

  Evgeni Kirilov (PSE). – Pane předsedající, čtvrtá zpráva o soudržnosti uvádí důkazy o kladných účincích politiky soudržnosti EU, EU tedy musí nadále pomáhat regionům EU dosahovat hospodářské a sociální prosperity a konvergence.

Nyní se zabýváme novými výzvami a shodli jsme se, že naše úsilí musí být zaměřeno na jejich řešení. Chtěl bych však zdůraznit problém, kterým jsme se zabývali v červenci 2007 v podobě přijatého usnesení o nejchudších regionech EU. Této důležité otázce nebyla bohužel věnována další pozornost. Stejně jako měly zvláštní strategii nejvzdálenější regiony, potřebujeme nyní prioritní zacházení a strategický přístup k nejméně prosperujícím regionům, abychom překonali jejich zvláštní problémy, které jsou kombinací sociálně-ekonomických problémů a územních a územně plánovacích charakteristik. Doufám, že komisařka se ve své Zelené knize bude touto otázkou zabývat.

Proto důrazně podporuji budoucí provádění politiky soudržnosti v jejích třech rozměrech (ekonomickém, sociálním a územním), které by mohlo být úspěšným příkladem principu solidarity Evropské unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Marian Harkin (ALDE). – Pane předsedající, nejprve bych chtěla poděkovat oběma zpravodajům. Zpráva pana Guelleca upozorňuje na skutečnost, jakkoli mezi členskými státy dochází k hospodářské konvergenci, dochází i ke zvětšování regionálních a místních rozdílů.

Situace se dotýká samého srdce politiky soudržnosti a jasně naznačuje, že je nutné do všech politik, zejména do Lisabonské strategie, začlenit významný územní rozměr. Zažila jsem takovou situaci ve své vlastní zemi, v Irsku, kde bylo dosaženo konvergence s průměrem EU, vlastně byl průměr překonán, ale kde se ekonomická propast mezi jednotlivými regiony rozšiřuje. Je mimořádně důležité, aby se tato propast nadále nerozšiřovala, a jedním ze způsobů, jak to zajistit, je zvýšit investice do inovací, výzkumu a vývoje v zaostávajících regionech.

Chci poděkovat panu Guellecovi za to, že zařadil můj návrh týkající se významu sociálního kapitálu při zvyšování regionálního hospodářského růstu. Všichni jsme si vědomi úlohy, kterou hraje fyzický, přírodní a lidský kapitál jako základ hospodářského růstu a rozvoje. Sociální kapitál, který je latentním zdrojem ukrytým uvnitř a mezi spolupracujícími skupinami, však poskytuje přidanou hodnotu. Údaje z příručky OSN, které se týkají velmi významného počtu zemí, naznačují, že přínos sociálního kapitálu k hospodářskému růstu je v řádu 5 % HDP.

Konečně, v reakci na vyjádření pana Clarka, který navrhuje, abychom „obchodovali a nedotovali“, bych řekla, že v EU se nám daří obojí – obchodovat prostřednictvím jednotného trhu a poskytovat cílenou podporu, je-li potřeba. To je to nejlepší z obou světů.

 
  
MPphoto
 
 

  Bogusław Rogalski (UEN). – (PL) Pane předsedající, paní komisařko, působnost této zprávy je tak široká, že se omezím jen na připomínky k několika otázkám.

Jednou z hlavních výzev, se kterými se při rozvoji Unie setkáváme, je rychlé šíření zastavěných oblastí společně se spotřebou energie, dopravními a demografickými změnami, jako je úbytek obyvatel v určitých částech Unie a rozšiřující se rozdíl mezi bohatšími a chudšími oblastmi. Kontinuitu v této oblasti pomůže zajistit integrovaná rozvojová politika zaměřená hlavně na modernizaci infrastruktury, zlepšení energetické účinnosti a zavádění nenákladných a životní prostředí nepoškozujících druhů dopravy.

Dalším cíle zmiňované strategie by mělo být zaměření na rozvoj venkovských oblastí, aby byly konkurenceschopnější a aby se tak zpomalil úbytek obyvatel v těchto oblastech, který je tak příznačný pro nové členské státy. Rád bych také upozornil na význam spolupráce městských a venkovských oblastí v zájmu podpory rozvoje území jako celku. Přístup k informační a komunikační technologii by měl hrát zásadní úlohu při vytváření územní soudržnosti a rozvoji jednotlivých oblastí, a právě tady nyní spočívá náš největší problém.

 
  
MPphoto
 
 

  Markus Pieper (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, především, pokud jde o zprávu paní Kallenbachové a Lipskou chartu, ano, musíme více zvažovat územní plánování v evropském kontextu. Ale vyžaduje to nové evropské pravomoci v oblasti bytové politiky a územního plánování? Podle mě je zde velký otazník. Pokud jde o zprávu pana Guelleca, a zvláště o vyhlídky budoucí strukturální politiky, jsou zcela přesně popsány regionální výzvy, které přináší globalizace, demografie, změna klimatu, migrace atd. To platí i pro politický výhled.

Měli bychom se držet vyzkoušených a osvědčených cílů strukturální politiky a měli bychom je doplnit těmito novými prvky. Vítám integrovaný přístup, který zpravodaj obhajuje, i pokud jde o výzvy vznikající v oblasti rozvoje venkova. Ale všeobecně bychom se měli ve větší míře zaměřit na evropskou přidanou hodnotu těchto programů. Ve vztahu k soudržnosti, inovacím i nadnárodnímu plánování by Evropa měla poskytovat podporu pouze tam, kde můžeme skutečně dosáhnout udržitelného evropského přínosu.

Abychom v budoucnosti dosáhli úspěchu, musíme se dívat kritičtěji i na dosud používané nástroje. Jednorázová provozní dotace nevytváří žádnou evropskou přidanou hodnotu, zatímco dlouhodobý rozvoj výzkumu, vzdělávání a infrastruktura rozhodně ano! Účinnost strukturální politiky můžeme zvyšovat pouze pomocí větší průhlednosti rozdělení financování a pomocí pákových efektů, například financováním půjček a s větším počtem partnerství veřejného a soukromého sektoru.

Ačkoli jsme zde jistě neprozkoumali všechny své možnosti, nemohu podpořit paušální požadavek zpravodaje na více peněz od roku 2014. Musíme nejprve zhodnotit aktuální období a musíme své nástroje účinněji zaměřit na výzvy, jakými jsou například změna klimatu a demografie. Pak začneme požadovat rozpočtové příspěvky.

Bianco šek pro budoucnost, která zpráva požaduje, nelze brát vážně. Proto vás žádám, abyste při hlasování podpořili náš pozměňovací návrh.

 
  
MPphoto
 
 

  Emanuel Jardim Fernandes (PSE).(PT) Pane předsedající, paní komisařko, musím nejprve blahopřát zpravodaji a stínové zpravodajce z mé skupiny, kterými jsou pan Guellec a paní Garcíová, ke kvalitě zprávy a k jejich otevřenosti dialogu o soudržnosti.

Zpráva správně uznává obrovské úsilí, které bylo vynaloženo (zejména v Portugalsku, Španělsku, Řecku a Irsku), pokud jde o růst a konvergenci. V tomto úsilí je však třeba pokračovat a rozšiřovat je, nejen v zemích, které nejvíce postrádají solidaritu a soudržnost, ale také v určitých regionech těchto zemí, protože hodnocení bohatství nemůže záviset výhradně na HDP, ale musí obsahovat i další kritéria.

V tomto ohledu jsem přednesl příspěvky, jejichž cílem je jasné uznání ostrovní a vzdálené polohy jako faktorů omezujících rozvoj. Konkrétně, v souladu s čl. 299 odst. 2 Smlouvy o ES a jak uvedla komisařka Hübnerová, problémy dostupnosti tvoří jednu z hlavních překážek rozvoje. Proto je nezbytné přijmout politiky Společenství zohledňující toto omezení vyplývající z ostrovní a vzdálené polohy.

 
  
MPphoto
 
 

  Samuli Pohjamo (ALDE). – (FI) Pane předsedající, paní komisařko, chtěl bych do této rozpravy přispět pohledem seveřana. Je důležité, aby byly v budoucnosti zohledňovány trvalé problémy severu – velké vzdálenosti, chladné podnebí a řídké osídlení – jako faktory, které vyžadují stejnou podporu jako horské regiony a ostrovy.

Také stojí za to připomenout si, že severní regiony produkují přidanou hodnotu v oblastech, jak je těžba, zpracování dřeva a cestovní ruch. Výzkum severu a nových technologických aplikací ve spolupráci s univerzitami, podniky, veřejným sektorem a spotřebiteli trvale přináší nové a důležité inovace, ze kterých má prospěch celá Evropa.

Rád bych všem připomněl příležitosti, které dává kombinace baltské strategie se severním rozměrem, například využití zdrojů energie v regionu Barentsova moře.

Závěrem bych chtěl poblahopřát zpravodajům k jejich vynikajícím zprávám a poděkovat komisařce Hübnerové za její zájem o nejvzdálenější cíp Unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Emmanouil Angelakas (PPE-DE). – (EL) Pane předsedající, paní komisařko, také bych rád blahopřál oběma zpravodajům k jejich velmi důležitým zprávám.

Politika soudržnosti je důležitá, protože pomohla v hospodářském a sociálním rozvoji mnoha regionů. Zmenšila rozdíly mezi regiony, přiblížila regiony normě a zmenšila jejich vzájemné nerovnosti.

Je třeba ještě hodně učinit. Nebylo dosaženo jednotného rozvoje. Existují odchylky, které jsou v mnoha případech velmi závažné. Jakoukoli myšlenku vrácení politiky soudržnosti na vnitrostátní úroveň je třeba odmítnout. Připojily se nové členské státy s regiony, které jsou normě velmi vzdáleny. Pojem „územní soudržnost“ popsaný v Lisabonské smlouvě je třeba dále rozpracovat a analyzovat.

A konečně, zvláštní pozornost je třeba věnovat izolovaným regionům a ostrovům, například v Řecku, kde politiky soudržnosti významně pomohou místním obyvatelům zůstat na místě, najít zaměstnání, získat přístup k nové technologii a profesním příležitostem a dodržet normu Společenství.

Z těchto důvodů jsou pojmy ve zprávě o police soudržnosti správné: bude třeba zabezpečit a zvýšit financování i pro období po roce 2013. Výzvy jsou velké a politika soudržnosti by neměla selhávat nebo se opožďovat z důvodu finančního nedostatku, jestliže všechny strany uznávají její užitečnost.

Závěrem také vítám dnešní prohlášení komisařky Hübnerové a odhodlání Komise pokračovat v politice soudržnosti. Se zájmem očekáváme Zelenou knihu a závěry, které bude obsahovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Andrzej Jan Szejna (PSE). – (PL) Pane předsedající, paní komisařko, snížení sociálních a ekonomických rozdílů mezi evropskými regiony je základním cílem Evropské unie. Chceme vytvořit Evropu, ve které si jsou všechny regiony rovny.

Po posledních rozšířeních se stále zvyšuje potřeba posílit cíl soudržnosti. Důvodem je to, že podle některých odhadů bude za předpokladu současného tempa růstu zemím, jako je Polsko, Bulharsko a Rumunsko trvat více než 15 let, než dosáhnou úrovně HDP rovné 75 % průměru Unie.

Plné využití strukturálních fondů podle právních předpisů Společenství je nezbytnou podmínkou snížení hospodářských a sociálních rozdílů mezi evropskými regiony. To platí především pro nové členské státy. Ty pociťují mnohé problémy. Například polské místní orgány musely nedávno řešit potíže způsobené trvalým poklesem hodnoty eura vůči polské měně, který tak snižoval skutečnou hodnotu finančních prostředků Unie přidělených na provádění regionálních projektů, které již byly potvrzeny.

Kromě toho náklady na práci a výrobu v Evropě trvale rostou, což vede k růstu nákladů investic financovaných ze zdrojů Unie a ke snížení reálné hodnoty těchto fondů. V důsledku toho je ohroženo provádění mnoha projektů Unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Sérgio Marques (PPE-DE).(PT) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, nejprve musím zdůraznit vynikající práci, kterou odvedl pan Guellec, a inteligentní a odhodlaný způsob, jakým zdůraznil a hájil optimalizaci a posílení politiky soudržnosti pro evropské regiony po roce 2013.

Ve skutečnosti jsme touto zprávou, více než posouzením dopadu politiky soudržnosti v období 2000-2006, otevřeli rozpravu o tom, jakou politiku soudržnosti chceme po roce 2013. V souladu s tím musím uvést jednu poznámkou k současnosti a tři k budoucnosti.

Moje první připomínka se týká toho, že jak čtvrtá zpráva uvádí, je politika soudržnosti nadále nezbytným předpokladem pro snižování rozdílů mezi úrovněmi rozvoje různých regionů a podporu znevýhodněných regionů, které zaostávají, nebo jinými slovy, pro vytvoření Evropské unie, která je harmoničtější a životaschopnější a má větší smysl pro solidaritu. Neměli bychom však zapomínat, že kromě tohoto základního cíle znamenala politika soudržnosti i rozhodující přínos pro výstavbu a rozmach vnitřního trhu, pro úspěch série rozšíření, pro vznik a konsolidaci jednotné měny a rostoucí ztotožnění občanů s Evropskou unií.

Má druhá poznámka spočívá v tom, že politika soudržnosti nyní musí zdokonalit svou úlohu, podpořenou a zesílenou novým územním rozměrem soudržnosti zakotveným v Lisabonské smlouvě, využitím různorodosti a komplementarity území a pevným zaměřením na polycentrický rozvoj Evropské unie.

Zpráva paní Kallenbachové, které rovněž blahopřeji, nám v tomto nabízí dobrá vodítka.

Má třetí poznámka je ta, že politika soudržnosti musí ve zvýšené míře zahrnovat současné výzvy, jako jsou výzvy, které představuje globalizace, migrace, stárnutí obyvatelstva, změna klimatu, energetická diversifikace, výzkum a technologický rozvoj, a musí na tyto výzvy reagovat. Abychom byli důslední, musíme proto zvážit zvýšené zdroje pro posílenou regionální politiku.

A konečně, bude nutná nová perspektiva pro nejvzdálenější regiony, která zaručí, že tyto regiony se budou moci nadále v evropském prostoru cítit dobře. Bude nutné nalézt nové odpovědi na závažné problémy těchto regionů, jako je izolace, nedostatečná dostupnost a konkurenční znevýhodnění.

 
  
MPphoto
 
 

  Gábor Harangozó (PSE). – (HU) Velice děkuji, pane předsedající. Paní komisařko, dámy a pánové, rád bych blahopřál paní Kallenbachové a panu Guellecovi k jejich vynikajícím zprávám, které obě představují milník v rozpravě o politice soudržnosti.

V rozvoji našich regionů existují významné rozdíly, podíváme-li se však na ně podrobněji, existují ještě propastnější rozdíly mezi oblastmi uvnitř regionů. Nepodařilo se nám vhodně zvládnout odstranění chudoby venkova a v rámci zemědělské politiky zlepšit zaostávající oblasti. V této oblasti je třeba daleko větší úsilí v rámci obnovené, integrované politiky soudržnosti, která je schopna zvrátit nepříznivé procesy v oblastech, které chudnou.

Je třeba posílit součinnost soudržnosti a posílení konkurenceschopnosti, protože žádnou z těchto oblastí nelze podřídit oblasti druhé. Vznikly nové výzvy, například stárnutí obyvatelstva nebo dokonce otázka energetické účinnosti a změny klimatu, kterými se také musíme zabývat. Právě z tohoto důvodu je nezbytné posílit politiku soudržnosti a musíme odmítnout vrácení této politiky na vnitrostátní úroveň. Pokud srdcem evropského projektu učiníme solidaritu a soudržnost, bude Unie skutečně silná a konkurenceschopná. Děkuji vám za pozornost.

 
  
MPphoto
 
 

  Miroslav Mikolášik (PPE-DE). – (SK) Vážené kolegyně, vážení kolegové,

promyšlený a odpovědný rozvoj městských oblastí se ukazuje jako mimořádně důležitý, především tváří v tvář výzvám, jako je přetížení městských dopravních sítí, škody na životním prostředí a zástavba půdy. Proto velmi oceňuji přijetí územní agendy a Lipské charty.

Města mají zvláštní odpovědnost za ochranu klimatu, která by měla být prioritou na všech úrovních politiky. Města by mohla pomoci vyřešit špatnou dopravní situaci a snížit globální emise způsobující skleníkový efekt například propojováním různých druhů dopravy a budováním infrastruktury pro cyklisty a chodce. Také bych chtěl městům navrhnout, aby upřednostňovala energeticky úsporné stavby a aby namísto zastavování nových ploch využívala již existující stavby pro nové účely.

Rád bych zdůraznil, že v politice soudržnosti jsou úspěšné nejen metropolitní regiony, ale i periferní a venkovské oblasti. Proto vyzývám Komisi, aby tyto úspěšné projekty sledovala a na základě toho pak vypracovala model rozvoje pro menší a středně velká města mimo metropole. Pro Evropu je na relativně malém území typická i geografická rozmanitost. Proto je třeba dbát na územní zvláštnosti a z toho vyplývající rozdíly a možnost poskytnout lidem v různých regionech příležitost využít zvláštní možnosti a potenciál území, které obývají. Za velmi důležité pokládám i to, abychom mezi cíle naší politiky zařadili potřebu řešit územní otázky týkající se i ostrovů, horských, hraničních a řídce osídlených oblastí, aby se i tam zlepšila kvalita života obyvatel, kteří v nich žijí.

Na závěr svého vystoupení bych rád zdůraznil, že je třeba, aby byla v městském rozvoji uplatňována integrovaná a dobře koordinovaná strategie, kterou by podporovaly všechny úrovně veřejného i soukromého sektoru.

 
  
MPphoto
 
 

  Miloš Koterec (PSE). – (SK) Děkuji vám, pane předsedající. O čtvrté zprávě o soudržnosti a zprávě paní Kallenbachové a pana Guelleca diskutujeme v období, kdy se začínají objevovat první náměty pro tvorbu rozpočtového plánu 2014 – 2020.

Rád bych obě tato témata spojil a zdůraznil jejich propojení. Neobávám se, že by se položka politiky soudržnosti z budoucího plánu vytratila, na druhé straně bych však byl nerad, aby se v budoucím rozpočtovém období váha této položky jakkoli snížila. Kromě toho, jak správně konstatují zpravodajové, přetrvávají velké regionální rozdíly včetně strukturálních problémů, a protože se situace rozšířením zhoršila, je třeba se zamyslet nad posílením této kapitoly v rozpočtu.

Jak správně uvádějí zprávy, je situace natolik složitá, že ji nelze vyřešit z úrovně Komise. Důležitou úlohu tu hrají vlády členských států, ale je stále více zřejmé, že bez zapojení regionálních a místních správ se problém nepodaří vyřešit. Jejich úloha spočívá nejen v možnosti rozhodovat v synergii s vládou o rozvojových otázkách na svém území, ale i v odpovědnosti za tento rozvoj a v neposlední řadě i v poskytovaní zpětné vazby, pokud jde o vývoj rozvoje a soudržnosti.

Kdo může poskytnout více informací o skutečném rozvoji v regionu, když ne lidé, kteří v něm žijí. I proto vyzývám Komisi, aby do svého sledování zařadila nejen makroekonomické ukazatele, ale aby byla tvůrčí a vycházela z takovýchto informací…

(Předsedající odebral řečníkovi slovo.)

 
  
MPphoto
 
 

  James Nicholson (PPE-DE). – Pane předsedající, především bych chtěl blahopřát zpravodajům k jejich vynikajícím zprávám. Chtěl bych také říci, že chápu zanícení poslanců z nových členských států. Vím, že rozhodně není snadné uspokojit své voliče ve vašem členském státě, ale nyní jste součástí Evropské unie a jako takoví stejně jako my ostatní někdy nedostanete vše, co byste chtěli nebo požadovali.

Těm, kdo si jen hrají se slovy, musím říci, že rozdíl mezi zvýšenými zdroji a dostatečnými zdroji je skutečně velmi malý.

Jistě budu podporovat formulaci „dostatečné zdroje“.

Někdy je moudré uznat to, čeho jste dosáhli, a ponechat si to. Osobně nyní podporuji použití slova „dostatečný“, zvláště pokud mnoho fondů v těchto oblastech nebylo využito. Jen bych si přál, aby můj vlastní region měl při získávání této pomoci zpola takové štěstí – které jsme nikdy neměli. Nyní jsme zpoždění tak, jako byly některé země, o kterých mluvíme.

 
  
MPphoto
 
 

  Stavros Arnaoutakis (PSE). – (EL) Pane předsedající, paní komisařko, také bych rád blahopřál zpravodajům k jejich vynikající práci na obou zprávách.

Ještě jednou, Evropský parlament potvrzuje své velmi jasné stanovisko ohledně významu a úlohy politiky soudržnosti, která Evropu přibližuje jejím občanům. Je to politika s velmi jasnou přidanou hodnotou pro celou EU. V budoucnosti by tato politika neměla být jen zachována; měla by být posílena nezbytnými zdroji.

Obě zprávy na tento přístup poukazují. Rád bych upozornil na význam, který mají :

- partnerství a účast zejména místních orgánů, na všech úrovních,

- synergie politik Společenství, zejména politiky soudržnosti, a politiky rozvoje venkova,

- plánování politik a akcí prosazujících polycentrický rozvoj území EU se zvláštním důrazem na venkov,

- důležitá potenciální úloha malých a středních měst a konečně

- boj s rozdíly v rámci regionů, nezaměstnaností mladých lidí a vysokou mírou chudoby v mnoha regionech EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Rumiana Jeleva (PPE-DE). – (BG) Bez ohledu na existující rozdílné názory si připomeňme vnitřní smysl politiky soudržnostijejí cíle, tzn. to, že tato politika ztělesňuje naděje na větší prosperitu a lepší budoucnost celé Evropy.

Všichni Evropané usilují o lepší život a politika soudržnosti je nástrojem jejich podpory v tomto úsilí. Mějme na paměti, že v Evropské unii existuje mnoho rozdílů a že současně mají finanční zdroje sklon se ztenčovat.

Proto jsem přesvědčena, že politika soudržnosti musí být podpořena a posílena. Rovněž jsem přesvědčena, že stojí za to zajistit její optimální provádění. Některé postupy a pravidla jsou stále příliš složité a pravděpodobně z tohoto důvodu také neúčinné. Postup, jakým je obecný přezkum politiky soudržnosti, by mohl přispět k jejímu obecnému zlepšení ku prospěchu všech Evropanů.

Nakonec bych chtěla znovu zmínit důležitou úlohu politiky soudržnosti pro nejméně rozvinuté regiony. Občané, kteří v nich žijí, věří v podporu ze strany EU. Nesmíme jejich očekávání zklamat.

 
  
MPphoto
 
 

  Jamila Madeira (PSE).(PT) Pane předsedající, dámy a pánové, politika soudržnosti, která představuje politiku Společenství par excellence, má naprosto nezbytnou úlohu při dosahování Evropy, která nabízí solidaritu, která je blízká lidem a která je Evropu všech a pro všechny. Je to jasný projev významu Unie pro každodenní život všech evropských občanů.

Rozšíření na 27 členských států přineslo změny povahy Evropy. Nyní stanovované cíle se liší od cílů, které existovaly při zrodu EU. Výzvy, na které nyní musíme reagovat, například globalizace, pokles počtu obyvatel, rozšiřování pouští v některých regionech nebo změna klimatu v kombinaci se zvýšený výskytem a rozsahem přírodních katastrof, jsou daleko náročnější a vyžadují od nás větší úsilí.

Nové cíle této politiky vyplývají i z inovací, nicméně i přesto, že čelíme větším výzvám a Unie je větší, její rozpočet se poměrným způsobem nezvýšil. Ve jménu solidarity však byl upraven, což například vedlo k tomu, že regiony, které dříve spadaly do Cíle 1, jsou nyní v důsledku statistického efektu považovány za regiony bohaté, které nemají na pomoc nárok.

Proto je naprosto nezbytné, aby byly rozdíly sníženy pomocí přístupu k odpovídajícímu rozpočtu, aniž by bylo nutné ponechat určité regiony v této rozlehlé Unii jejich osudu.

Přijetí Lisabonské smlouvy tuto potřebu posílilo a do právních předpisů pevně zakotvilo územní soudržnost, která je nejdůležitějším aspektem politiky soudržnosti. Je nezbytné, aby se tato politika zabývala nejen hospodářskou a sociální soudržností, ale i solidaritou mezi regiony …

(Předsedající odebral řečníkovi slovo.)

 
  
MPphoto
 
 

  Catherine Stihler (PSE). – Pane předsedající, vítám možnost stručně promluvit o budoucnosti politiky soudržnosti, která má zásadní význam pro staré i nové členské státy.

V úzké spolupráci s orgány skotské místní správy jsem se zabývala jejími problémy a byla jsem potěšena, že organizace skotských místních orgánů Convention of Scottish Local Authorities (COSLA) nedávno přivítala návrh Smlouvy o EU z hlediska místní správy. Smlouva uznává princip místní samosprávy i princip územní soudržnosti.

Nebylo pro mě překvapením, že regionální politika byla mezi pěti hlavními oblastmi, které mi COSLA předložila. V kontextu snížených strukturálních finančních prostředků a fondů EU musí být prostředky na regionální rozvoj lépe cíleny – jak mnoho řečníků uvedlo – na místní oblasti a místní orgány, které musí být hlavními realizátory těchto fondů. Zpráva, kterou předložil pan Guellec, posiluje úlohu místních orgánů při realizaci Strukturálních fondů – přece jen na své vlastní nebezpečí zapomínáme, že všechny politiky mají místní povahu.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Petre (PPE-DE). – (RO) Pane předsedající, paní komisařko, zprávy, o kterých jednáme a ke kterým oběma zpravodajům blahopřeji, nastolují několik dle mého názoru mimořádně důležitých otázek: otázku partnerství mezi venkovskými a městskými oblastmi při vyváženém a udržitelném rozvoji celého území, otázku chaotického šíření městského osídlení, které plodí tříštění krajiny, i trvalý úbytek půdy.

Všechny tyto věci spolu se změnami klimatu a úbytkem obyvatel venkovských oblastí jsou výzvy, které musíme vzít v úvahu na úrovni evropské i na úrovni místních správ, které tyto politiky řídí.

Jako rumunská poslankyně silně podporuji myšlenku, že inovativní potenciál mají nejen metropolitní regiony, a žádám Komisi, aby intenzivněji pracovala na přípravě rozvoje malých a středních měst ve venkovských oblastech.

 
  
MPphoto
 
 

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (PSE). – (PL) Děkuji vám, pane předsedající. Čtvrtá zpráva o hospodářské a sociální soudržnosti je podrobnější než její předchůdkyně. Vychází z mnoha ukazatelů a předkládá užitečné srovnávací údaje s odkazem i na země, jako jsou Spojené státy, Japonsko, Čína a Indie.

Od svého počátku hrála politika soudržnosti důležitou úlohu v posilování schopnosti všech členských států harmonicky se rozvíjet a vytvářet nová a stálá pracovní místa. Je zatím brzy na hodnocení výsledků politiky soudržnosti v nových členských státech, existuje však důvod k obavám ve věci zjevných zpoždění při využívání nynějšího strukturálního financování v těchto zemích. Konvergence zemí často skrývá prohlubující se rozdíly mezi regiony a uvnitř nich. V mnoha oblastech vznikají regionální a místní rozdíly, které ovlivňují zaměstnanost i produktivitu, příjmy, úroveň vzdělávání a inovativní potenciál.

Sociální integrace a politika rovných příležitostí musí být zohledňovány v každé fázi provádění projektů uskutečňovaných v oblasti soudržnosti. Věřím, že nadcházející přezkum finančního rámce povede k tomu, že budou dány k dispozici rozpočtové zdroje nutné pro náročné úkoly nové politiky soudržnosti pro rozšířenou Unii, a tím bude zajištěno, že všichni občané ...

(Předsedající odebral řečníkovi slovo.)

 
  
MPphoto
 
 

  Daniel Dăianu (ALDE). – Pane předsedající schvaluji obě zprávy, současně bych však rád upozornil na opačný názor, propojující přesuny podniků uvnitř EU a politiku strukturálních fondů a fondu soudržnosti.

Strukturální fondy lze pojímat jako obecnou pomoc, kterou EU poskytuje méně rozvinutým oblastem. Měli bychom tomu rozumět tak, že tato regionální politika soudržnosti je předními politiky v hlavních členských státech EU zpochybňována? Co by se mělo stát? Měly by oblasti v méně rozvinutých členských státech EU zastavit rozvoj infrastruktury ze strachu, že budou obviněny z nekalé hospodářské soutěže?

Odkazuji na článek ve Financial Times zveřejněný předminulé pondělí, který uvádí, že tržní hospodářství by nemělo být džunglí. Veřejné politiky mají svou úlohu, a nikoli jen ze sociálních důvodů. Měli bychom však zachovat rozvahu, protože v tomto světe neexistuje žádná neomylná místní nebo národní ekonomika, a jakkoli věříme v sociální spravedlnost, ne všichni občané mohou vždy vítězit současně, na stejném místě a stále.

 
  
MPphoto
 
 

  Antonio De Blasio (PPE-DE). – (HU) Velice děkuji za slovo, pane předsedající, paní komisařko. O důležitosti a úspěchu politiky soudržnosti nemůže být pochyb. Mám pocit, že tento názor podporuje i zpráva, ke které bych chtěl zpravodaji blahopřát.

Jejím cílem je dosáhnout skutečného souladu, je však nezbytné, aby byly částky vyhrazené k tomuto účelu využívány efektivně. Jsem přesvědčen, že projekt čekající na realizaci není cenný tím, jak velkou hmotnou částku na něj vyhradíme, ale jeho hodnota spočívá v jeho efektivitě.

Efektivitu lze měřit dvěma způsoby: tím, jak slouží vyrovnávání a jak dobře jsou dané finanční částky v jednotlivých zemích využívány pro podobné účely. Určitý projekt v členském státě přece nemůže získat mnohem větší částku než jiný. Rád bych vás upozornil na toto hodnocení a v budoucnosti i na skutečnost, že efektivita je základem posílení politiky soudržnosti. Mnohokrát děkuji.

 
  
MPphoto
 
 

  Wolfgang Bulfon (PSE).(DE) Pane předsedající, kdy občan potřebuje evropskou solidaritu? Kdy evropskou solidaritu potřebuje členský stát? Jistě v první řadě během katastrofy. Proto se mi zdá nepochopitelné, že rozhodnutí, které Parlament přijal v roce 2006 o úpravě Fondu solidarity – uvedené v bodu 45 zprávy o soudržnosti – dosud nebylo provedeno. Žádám tedy všechny – Parlament i Komisi – aby vyvinuli tlak na Radu a požadovali, aby tuto otázku velmi rychle řešila, protože další katastrofa přijde, to mohu zaručit.

 
  
MPphoto
 
 

  Zita Pleštinská (PPE-DE). – (SK) Úspěšné uplatňování politiky soudržnosti si žádá akceschopné místní aktéry, kteří dokáží zkoncentrovat své síly a naplno využít evropské peníze. Z toho důvodu by měly členské státy decentralizovat řízení, posílit správní kapacity na regionální úrovni, snížit nadměrnou byrokracii spojenou s řízením politiky soudržnosti.

Dělení sídel na póly soudržnosti a inovací, které přináší jednoznačné výhody a efekty pro větší a s nimi sousedící sídla, sice může objevit víceré zóny integrace, ale chybí tu účinná, jednoduchá a plošná podpora menších sídel. Na Slovensku z řady operačních programů a politiky soudržnosti vypadne mnoho obcí, které mají počet obyvatel nižší než 2000 a nevýhodnou geografickou polohu.

Vyzývám členské státy, aby zajistily nediskriminační systém pro všechny své regiony, aby se mohli všichni aktivně podílet na uplatňování politiky soudržnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Reinhard Rack (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, paní komisařko, jsem zpravodaj pro městskou mobilitu. V našich úvahách hraje zvláště velkou úlohu otázka vztahu mezi městskými centry a příměstskými obcemi. Rovněž jsme si vědomi toho, že nové členské státy mají v této oblasti velmi závažné problémy při organizaci své infrastruktury takovým způsobem, abychom mohli udržet dopravní možnosti méně poškozující životní prostředí a nevrátili se opět k soukromým automobilům. V této souvislosti bych chtěl vznést konkrétní požadavek: aby nám v rámci svých možností regionální politiky Komise pomohla hledat a určovat řešení dopravní otázky příměstských oblastí a sociální soudržnosti v nových členských státech.

 
  
MPphoto
 
 

  Danuta Hübner, členka Komise. − Pane předsedající, chtěla bych využít této příležitosti na konci rozpravy a poděkovat všem poslancům za jejich příspěvky. Je zde mnoho otázek, na které nemohu vzhledem k nedostatku času ihned odpovědět, ale vezmu si je s sebou. Patří k nim obavy vyjadřované ohledně malých a středních měst i otázky týkající se rozvoje městské dopravy.

Ve vašich zprávách existuje jasné propojení minulosti a budoucnosti. V podstatě budujete most, a proto bych chtěla říci několik slov k fázi dosažené ve veřejných konzultacích o budoucnosti evropské politiky soudržnosti. Tyto konzultace jsme zahájili na konci září 2007 a dosud bylo předloženo více než 100 dobře propracovaných prohlášení a stanovisek, nejen ze strany národních, regionální a místních státních správ, ale i ze strany řady evropských sdružení pro územní plánování i hospodářských a sociálních partnerů, akademiků, výzkumných institucí a soukromých občanů.

Na žádost jedné z vlád jsme konzultace prodloužili do poloviny února, protože se některá stanoviska stále připravují.

Částečné posouzení těchto stanovisek ukazuje naprostou a působivou podporu politiky. Poukazuje se na přímý dopad na růst a zaměstnanost, protože je pravda, že tato politika otevírá nové způsoby uvažování a má velmi účinný vliv i tím, že přitahuje další finanční prostředky.

Existuje silný zájem o realizační mechanismus a široká podpora všem zásadám, které jsme spolu s Evropským parlamentem v posledních letech vypracovali.

Existuje i silná podpora názoru, že tato politika musí reagovat na výzvy, o kterých jste dnes jednali a které jsou spojeny nejen s globalizací, ale také s demografií, klimatem a energií a restrukturalizací obecně, se silnou podporou pro integrovaný přístup.

Jednou z důležitých otázek, kterou jste dnes nastolili, je to, jak budeme postupovat v otázce Zelené knihy, kterou Komise přijme v září. Pak budeme mít dlouhé období – pravděpodobně čtyři měsíce – na diskuse všech formátů, nikoli jen na Internetu. V mezidobí naše služby organizují na polovinu dubna setkání s hlavními zúčastněnými subjekty. To nám pomůže zohlednit další názory.

Pokud by to bylo požadováno, byla bych ochotna uspořádat slyšení v parlamentním Výboru pro regionální rozvoj a jakékoli jiném orgánu, jehož předmětem by bylo předání názorů daného orgánu na Zelenou knihu, ještě předtím, než ji Komise přijme.

Další přednesenou otázkou, kterou se Komise také zabývá, je problém statistiky a ukazatelů. Prostřednictvím svého analytického orgánu ESPON, který jsme pro budoucí roky podstatně posílili, i finančně, a který má nyní značně vyšší rozpočet, se budeme snažit měřit některé z nových rozměrů a některé z existujících rozměrů územní soudržnosti. Práce probíhají a doufáme, že výsledky se dostaví brzy.

Mohu vás ujistit, že Komise bude rovněž pokračovat ve zkoumání vhodných ukazatelů, které by doplnily ukazatele HDP i zaměstnanosti a v Páté zprávě o soudržnosti navrhne nový druh složeného ukazatele.

Děkuji vám za všechny vaše připomínky. Zvláště bych ráda poděkovala zpravodajům za jejich přínos k rozpravě – nikoli jen v minulosti, ale i v budoucnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Ambroise Guellec, zpravodaj. (FR) Pane předsedající, budu stručný. Především, pokud jde o připomínky k pozměňovacím návrhům, které předložil Výbor pro rybolov, musím ihned říci, že jako poslanci pocházejícímu z pobřežní oblasti je mi rybolov velmi blízký, bohužel se nám však nepodařilo doplnit pozměňovací návrhy výboru do textu, který má být předmětem hlasování. Litujeme toho, ale podle mě to neznamená, že by měla být odvětví tak důležitému pro některé regiony EU věnována menší pozornost.

Rád bych také řekl, že soudržnost je zásadní evropskou politikou. Rovněž se domnívám, že byla dnes dopoledne v Parlamentu podána jak zásadní téma. To je důležité, zvláště v souvislosti s budoucími úkoly. Komisařka již řekla, že se zabýváme zprávou, ale zjevně nám jde o budoucnost. Uvědomuje si, že očekávání ohledně územní soudržnosti jsou vysoká, i to, co znamená začlenění tohoto pojmu do Lisabonské smlouvy. Můžeme říci, že míč je teď na hřišti Komise, samozřejmě s naší pomocí a podporou, paní komisařko. Tuhle práci je třeba udělat a je třeba ji udělat dobře a společně.

Chci dodat, že to, že regionální politika jako celek bude nyní předmětem spolurozhodování Rady a Parlamentu, nám pomůže pokročit kupředu, vyjasnit věc našim spoluobčanům, což je otázka, která zde podle mě byla dnes také výrazně zmíněna, rovněž to pomůže uplatnění skutečné solidarity ve prospěch regionů, které ji potřebují nejvíce. Obě tyto otázky byly dnes dopoledne velmi zdůrazněny.

Čeká nás obrovský úkol. Vítáme politiku, která je pro Evropskou unii nezbytná.

 
  
MPphoto
 
 

  Gisela Kallenbach, zpravodajka. − (DE) Pane předsedající, ráda bych vyjádřila své poděkování za cenný přínos a podporu mnoha mých kolegů poslanců. Myslím, že na jedné straně se prokázalo, že musíme zachovat solidaritu jako klíčové evropské aktivum, a na straně druhé musíme naše nástroje – v tomto případě politiku soudržnosti – cílit a využívat daleko účinněji ve prospěch skutečně udržitelného rozvoje, a za třetí musíme od počátku skutečně komunikovat s občany.

Zvláště bych chtěla poděkovat paní komisařce Danutě Hübnerové. Paní komisařko, společně s tímto Parlamentem jste jasně řekla, že máte zájem o praktické kroky: integrovaný přístup, ukazatele, které poskytují měřitelné výsledky, definici územního rozměru, Zelenou knihu. Myslím, že budeme vaši pomoc potřebovat zvláště při zajištění toho, aby se k nám připojila Rada. Opět chci říci, že je politováníhodné, že takto důležité rozpravy se nikdo z Rady neúčastní.

Závěry obou těchto zpráv musí vést k úpravě Lisabonské strategie a musí skutečně z praktického hlediska zdůraznit nový cíl Společenství, územní rozměr; jinak nebude nic než prázdná slova.

Dovolte mi ještě jednou se před hlasováním obrátit na kolegy poslance: buďme praktičtí. Neprovádějme zase jen přezkum a analýzu; stanovme jako podmínku náš požadavek integrovaného přístupu k zajištění financování ze Strukturálních fondů a stanovme i jasné závazky ke snižování skleníkových plynů. Ve městech musí být prováděna ochrana klimatu; jinak nemají naše sliby na evropské i vnitrostátní úrovni žádnou hodnotu.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Rozprava je ukončena.

Zprávy budou předloženy k hlasování, které započne za několik minut.

Písemná prohlášení (článek 142)

 
  
MPphoto
 
 

  Filip Kaczmarek (PPE-DE), písemně. (PL) Politika hospodářské a sociální soudržnosti je základem evropské solidarity. Tento rys evropské politiky nám regionální integrační iniciativy v ostatních částech světa závidí. Jedinečná povaha evropského projektu do velké míry vyplývá právě z pojmu soudržnosti.

V případě regionálních iniciativ v Africe a Jižní Americe neexistují žádné fondy ani pro symbolickou politiku soudržnosti. Plány na rozšíření Evropské unie jsou často hodnoceny z hlediska potenciálu provádět účinná opatření pro zvýšení soudržnosti. Lze celkem jednoznačně říci, že politika soudržnosti je velkým úspěchem pro Unii a pro všechny její členské státy.

Není pochyb o tom, že vlastní občané Unie ji posuzují z hlediska toho, zda se podle jejich názoru politika soudržnosti provádí a zda dosahuje svých stanovených cílů. V mnoha členských státech, zvláště těch, které přistoupily k EU až nedávno, jsou do politiky soudržnosti vkládány velké naděje. Naděje v to, že solidarita se projeví nejen jako hezký pojem, ale bude přetvořena do konkrétního závazku vůči těm, ke kterým se osud zachoval méně příznivě. Soudržnost je i nástrojem tvorby rovných příležitostí a skvělou reklamou Unie.

Právě z tohoto důvodu bychom neměli uvažovat o omezení finančních zdrojů vyhrazených zvyšující se hospodářské a sociální soudržnosti. Naopak bychom měli zvážit větší přidělení větších finančních zdrojů pro soudržnost, přinejmenším kvůli mnoha nově vznikajícím výzvám. Děkuji vám.

 
  
MPphoto
 
 

  Janusz Lewandowski (PPE-DE), písemně. – (PL) Pane předsedající, politika soudržnosti není jedna z hlavních politik Evropské unie od jejího založení. Nebyla náhoda, že politika soudržnosti byla vypracována v době, kdy k Evropské unii přistoupily relativně méně rozvinuté země, protože tyto země nebyly v souladu se šesti původními členskými státy. Od té doby získávala soudržnost na významu a stala se pilířem evropské integrace a ústředním bodem smluv a rozpočtů. Důkazem toho je příděl ve výši více než 308 miliard EUR na soudržnost v rámci finanční perspektivy 2007-2013.

Nedávno se objevila tendence tuto základní politiku Unie zpochybňovat. Tato tendence se překvapivě objevila současně s rozšiřováním Evropské unie o země střední a východní Evropy. Ty mají z historických důvodů co dohánět. Proto se nenavrhuje s politikou soudržnosti skončit hned, ale radikálně změnit její zaměření v důsledku údajného plýtvání se Strukturálními fondy a zneužíváním prostředků v této oblasti. Je to největší chyba, které bychom se mohli dopustit! Je třeba zjišťovat a vylučovat případy porušení předpisů, ale právě díky regionální politice je ve všech 27 členských státech pociťována přítomnost Unie. Soudržnost znamená vytvoření rovných příležitostí a smysl pro společenství a nesmí být včleňována do jiných politik. Tyto politiky, například politika pro konkurenceschopnost a boj s globálním oteplováním, by měly mít své vlastní rozpočtové položky. Posouzení toho, co by mělo být financováno v rámci soudržnosti, by mělo být nadále v pravomoci zemí a regionů. Ty rozumí svým vlastním potřebám daleko lépe než bruselské úřady.

 
  
MPphoto
 
 

  Rareş-Lucian Niculescu (PPE-DE), písemně. – (RO) Zpráva Komise zmiňuje úbytek obyvatelstva ve venkovských oblastech na základě nedostatku pracovních míst vyjma zemědělství nebo v důsledku špatných životních podmínek.

Fond pro rozvoj venkova společně s ostatními fondy přispívá k hospodářské a sociální soudržnosti. Efektivní využití fondů pro rozvoj venkova představuje včasné řešení uvedených problémů.

Nicméně podmínkou pro efektivní využití těchto fondů je lepší znalost potenciálních příjemců nabízených možností financování.

Přístup k informacím je ještě důležitější v nových členských státech, které dosud nejsou s využíváním nástrojů financování Společenství plně seznámeny.

Chtěl bych nabídnout příklad z Rumunska, ze země, kterou zastupuji: podle studie neví polovina obyvatel venkova nic o existenci pro ně určených fondů a pouze jeden občan z deseti ví, na kterou instituci by se měl obrátit, aby získal k fondům přístup. Je politováníhodné, že vláda Rumunska nevynaložila dostatečné úsilí na to, aby své občany informovala, a současně je zjevné, že nikdo nemůže práci rumunské vlády nahradit.

Nicméně mám za to, že zajištění vhodného přístupu k informacím a příprava budoucích příjemců by měla být důležitým bodem programu Komise jakožto předpoklad efektivního využívání nástrojů určených pro soudržnost.

 
  
MPphoto
 
 

  Richard Seeber (PPE-DE), písemně. – (DE) Rozšíření EU dne 1. května 2004 zvýšilo hospodářské a sociální rozdíly uvnitř EU. V lednu tohoto roku začalo nové programové období politiky soudržnosti. Bude se zaměřovat na nové priority a cíle: ochranu životního prostředí, konkurenceschopnost a tvorbu většího počtu pracovních míst v lepší kvalitě.

Politika soudržnosti EU má prostřednictvím svých čtyř samostatných programů pomoci učinit Evropu a její regiony konkurenceschopnější, například prostřednictvím inovací, rozvoje společnosti založené na znalostech a posílení hospodářské konkurenceschopnosti. Rovněž má zvýšit přitažlivost regionů pro investory a obyvatele pomocí udržitelného regionálního rozvoje. Má být vytvořeno více pracovní míst, především lepší pracovní místa, a regiony se mají dále rozvinout, aby zvyšovaly příležitosti a snižovaly rozdíly. S dalším rozšířením se financování EU musí nyní dělit mezi 27 členských států. Proto musí být peníze využívány lépe, efektivněji a transparentně.

Pokud jde o finanční rámec, vyčlenila Evropská rada na období 2007-2013 částku 307,6 miliard EUR. To je hodně peněz. Je důležité aby spravedlivý podíl na těchto fondech získaly i regiony s rozvojovými problémy v bohatých členských státech, například v Rakousku. Další podporu zasluhují zvláště horské regiony.

 
  
MPphoto
 
 

  László Surján (PPE-DE), písemně. (HU) Při přezkumu posledních tří let politiky vyrovnávání, kdy zjišťuje věci dobré, ale i chyby vyžadující nápravu, Evropský parlament nehledí jen zpět, ale i kupředu.

Pro urychlení rozvoje málo rozvinutých regionů musíme změnit dvě věci. Musíme věnovat větší pozornost efektivitě programů, včetně navýšení vytvářené hodnoty. (V souvislosti s tím je nutná další teoretická práce, aby bylo možné hodnotit výsledky přesněji.) Nemůžeme však nadále mlčet o tom, že musíme v období po roce 2013 zaručit více zdrojů než v současnosti pro programy, které využívají pomoc efektivně a nejsou předmětem korupce a politického ovlivňování.

Rychlejší vyrovnání málo rozvinutých regionů je nejen v zájmu jejich obyvatel, ale i v zájmu občanů žijících v rozvinutějších oblastech, které zaručují nezbytné zdroje. Proto žádám své kolegy poslance, aby se i v tomto ohledu řídili radou zpravodaje a jim předložené znění nepozměňovali.

 
  
  

(Zasedání bylo před hlasováním přerušeno v 11:55 a znovu zahájeno ve 12:05.)

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN PÖTTERING
Předseda

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí