Doslovný záznam ze zasedání

Čtvrtek, 21. února 2008 - Štrasburk

9.2. Bělorusko

  Předsedající. – Dalším bodem programu je rozprava o šesti návrzích usnesení o Bělorusku⁽¹⁾.

  Janusz Onyszkiewicz, autor. (PL) Pane předsedající, většina politických vězňů v Bělorusku byla nedávno propuštěna, tedy v podstatě všichni, s jednou jedinou výjimkou. To neznamená, že bychom měli věřit, že se v Bělorusku věci pohnuly správným směrem. Ve stejný den byly provedeny domovní prohlídky u celé řady osob spojených s běloruskou opozicí. Kromě toho byl z práce propuštěn středoškolský učitel. Jako vysvětlení mu bylo sděleno, že vzhledem k tomu, že je členem opoziční Občanské strany, nezastupuje ideologii, která by byla v souladu s ideologií státní.

V Bělorusku je velmi podivná situace. V této zemi existuje koncepce státní ideologie, a proto není nijak překvapivé, že při podání přihlášky ke studiu žurnalistiky, práva a mezinárodních vztahů musí uchazeči předložit doporučení úřadů. Tak funguje výběrový proces. Je to naprosto nepřijatelné, ačkoli přijaté opatření vítáme a opatrně vyjadřujeme své potěšení.

Pokud jde o Bělorusko samotné, okamžitě nás napadne otázka, jaký může být důvod takového kroku. Zdálo by se, že tímto opatření a souhlasem s otevřením úřadu delegace Evropské komise v Minsku chce prezident Lukašenko ukázat, že se necítí být neodvolatelně povinen přijímat proruskou politiku vylučující všechny ostatní. Je ale stále obtížnější takovou politiku v Bělorusku provádět. Země nechce být zcela pohlcena Ruskem. V tomto případě pan Lukašenko přijal takovýto postoj, ale události hovoří samy za sebe.

Rusko prostě Bělorusko vykupuje. Gazprom právě dokončil další transakci, v jejímž důsledku nyní vlastní jednu čtvrtinu akcií společností ovládajících tranzitní trasy ropy a plynu přes Bělorusko. Podíl Gazpromu brzy vzroste na 50 %. Také se zdá, že Rusku se podaří přesvědčit Bělorusko, aby jako svou národní měnu přijalo rubl.

V důsledku toho všeho je situace stále hrozivější. Podpora nezávislé činnosti a občanské společnosti v Bělorusku je stále nezbytnější. Podpora již poskytována je, ale je třeba ji zesílit. Zejména musí být podpořeny instituce, které byly v Bělorusku právě zřízeny. Mohl bych se zaměřit na televizní vysílání do země, které je důležitým zdrojem zajišťujícím informovanost místních obyvatel o aktuálních událostech. Podle mého názoru bychom neměli pouštět Bělorusko ze zřetele, protože to je problém Evropy jako celku. Nemůžeme tolerovat situaci, kdy v samém srdci Evropy existuje země jako Bělorusko, která je řízena diktátorem.

  Jiří Maštálka, autor. − (CS) Kolegyně a kolegové, nehledě na velmi kritický tón předkládaných dokumentů jsem rád, že mohu konstatovat, že se zde nacházejí minimálně dva pozitivní momenty.

Ten první moment je zřízení stálého zastoupení Evropské komise v Minsku, které pokud vím bylo schváleno i prezidentem Běloruské republiky. Myslím, že otevření stálého zastoupení Evropské unie dává základ pro další aktivizaci a rozšíření vztahů s Evropskou unií v takových vzájemně výhodných oblastech jako je energetika, doprava, tranzit, ale i ochrana životního prostředí.

Druhý pozitivní bod, který se mi zdá důležitý, jsou proběhnuvší expertní jednání v Bruselu v červnu minulého roku, která se týkala zejména otázek energetiky, a plánované rozhovory expertů, které se budou týkat jak dopravních koridorů, tak i ochrany životního prostředí. Tento směr považuji za velmi, velmi důležitý. Nesmíme zapomínat na to, že Bělorusko ještě stále samo bojuje s velmi vážnými následky černobylské havárie. Současné tendence vzájemných vztahů ukazují, že se v politických kruzích Evropské unie zafixoval pevně určitý názor na Bělorusko, velmi kritický a jednostranný.

Je nezbytné nejen kritizovat, ale i spolupracovat. Přišla doba na vstřícný krok i ze směru Běloruska a myslím si, že oficiální běloruská moc by měla přijít minimálně s krokem moratoria na trest smrti, což by umožnilo jednat znovu o obnovení statutu členství Běloruska v Radě Evropy. Ze strany Evropské unie bych přivítal například usnadnění vízového režimu nebo podporu stážistů, mladých specialistů z Běloruska, kteří by se mohli seznámit s prací evropských institucí bezprostředně.

  Józef Pinior, autor. − Pane předsedající, dnes odpoledne bych nejprve rád přivítal pozitivní známku vztahů mezi EU a Běloruskem. Poslední vývoj dohod o ustanovení delegace Evropské komise v Minsku je příznivým krokem k obnově dialogu Evropské unie a Běloruska.

Chtěli bychom povzbudit Komisi k uplatnění plného potenciálu spojeného se zřízením delegace. Nadešel čas, aby mezinárodní společenství jako celek poskytlo větší podporu občanské společnosti v Bělorusku, zejména aby navýšilo finanční pomoc pro nezávislé sdělovací prostředky, nevládní organizace a běloruské studenty studující v zahraničí. Rozhodnutí Komise o udělení finanční podpory Evropské univerzitě humanitních věd ve Vilniusu je velmi moudré. Komise a Rada by měly zvážit nabídku finanční podpory již existujícímu projektu zřízení nezávislého běloruského televizního kanálu Belsat.

Za druhé, Evropský parlament vyzývá Komisi a Radu, aby podnikly další kroky k usnadnění a uvolnění postupů udělování víz běloruským občanům. Vyzýváme členské státy v schengenském prostoru, aby využily veškeré dostupné nástroje, zejména poplatky za vnitrostátní víza, za účelem usnadnění pohybu běloruských občanů v rámci území jednotlivých členských států.

Za třetí, žádáme režim prezidenta Lukašenka, aby v rámci směřování k liberalizaci a demokratizaci propustil všechny vězně svědomí v zemi, zavedl právní stát a svobodu sdělovacích prostředků a zrušil trest smrti.

Závěrem chci dnes odpoledne vyjádřit naši solidaritu se Sjednocenou demokratickou opozicí Běloruska, vůdcem demokratického hnutí Alexandrem Milinkevičem a se všemi běloruskými občany v jejich boji za otevřenou společnost.

  Adam Bielan, autor. (PL) Děkuji vám, pane předsedající. Opatření diktátorského režimu pana Lukašenka proti jeho vlastnímu lidu v Bělorusku jsou dobře známa. Jen od počátku tohoto roku byly brutálně potlačeny tři pokojné demonstrace. Úřady opoziční aktivisty systematicky perzekuují. Zavedly omezení cest duchovních a učitelů náboženství do zahraničí. Byla přijata i dosti kuriózní opatření. Například každý, kdo chce studovat právo nebo žurnalistiku, musí získat souhlas vládních orgánů. V této situaci se uvalení přísnějších sankcí na Bělorusko bohužel jeví jako jediná možná odpověď na nedávné události. Nesmíme však zapomínat, že je naším morálním právem a povinností v Bělorusku vytvořit a podporovat občanskou společnost.

Jedním z okamžitých opatření na pomoc opozici je překonání cenzury zpráv. Dobrým příkladem toho je iniciativa polské státní televize, která dne 10. prosince 2007 zahájila vysílání do Běloruska prostřednictvím prvního nezávislého kanálu zvaného Belsat. Bohužel, jak mi dnes řekla paní Romaszewska, produkční odpovědná za tento projekt, nedostali zatím ze strany Evropské unie žádnou finanční podporu. Dokonce ani neexistuje položka rozpočtu, ze které by bylo možné lidská práva a demokracii v Bělorusku podporovat.

Dámy a pánové, chtěl bych vám připomenout, že dalším velkým problémem pro Bělorusy jsou vysoké poplatky za schengenská víza. Pokud bude omezen přístup příslušníků režimu pana Lukašenka do Evropské unie, musíme přístup do Unie usnadnit lidem, kteří s tímto režimem spojeni nejsou.

  José Ribeiro e Castro, autor. − Pane předsedající, v lednu tohoto roku bylo 10 mladých aktivistů mládežnického křídla běloruské lidové fronty a organizace Malady Front („Mladá fronta“) uvězněno poté, co se v Minsku setkali s delegací Společenství demokratické mládeže Evropy (DEMYC), a následně čelili vyloučení ze svých univerzit.

Je to poslední skutečná diktatura v Evropě. V Bělorusku je stále trest smrti, političtí vězni, svévolné zatýkání, cenzura sdělovacích prostředků, násilí a zákazy přístupu na Internet. Žádný Evropan by neměl svou svobodu považovat za samozřejmost a mladí Evropané by měli následovat příkladu DEMYC a projevit solidaritu se svými sousedy hájením demokracie a lidských práv.

Bělorusko nemůže být partnerem EU, dokud bude trvat toto neodpustitelné zastrašování a cílené zatýkání. Při čtení oficiálního životopisu prezidenta Lukašenka na Internetu jsem zjistil, že se považuje za „výjimečného pro své hluboké chápání věcí, tvrdou práci, smysl pro povinnost, realismus, čestnost a věrnost zásadám“. Proč si tedy pan Lukašenko není schopen uvědomit velmi prostou a jednoduchou věc: tyrani sovětského stylu patří minulosti?

Pokud jde o studenty, kteří jsou utlačováni a zbavováni svého základního práva na vzdělání, naléhavě žádám náš Parlament, aby se ke mně připojil parafrázováním písně: Hey, Lukashenko, leave the kids alone!

  Elisabeth Schroedter, autorka. − (DE) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, Bělorusko pro naši Politiku sousedství je a zůstane problémovým dítětem. Diktátor Lukašenko nadále zajišťuje, aby se jeho země systematicky distancovala a izolovala od svých sousedů. Pošlapává lidská práva a zachovává trest smrti. A to není jediné, co nás znepokojuje; je to i masová opozice mezi vlastními obyvateli Běloruska. Stále více mladých lidí z Běloruska odchází. Pro tuto zemi je to dramatická situace.

Úkolem Evropské unie proto je pomoci Bělorusku v návratu na cestu k demokracii. Dle mého názoru toho nebude dosaženo s diktátorem Lukašenkem a jeho prezidentským aparátem, ale pouze s opozicí, občanskou společností a mladými lidmi, kteří mohou vytvořit budoucí elitu země.

Apeluji tedy na členské státy, aby změnily svou vízovou politiku vůči těmto lidem a daly jim šanci zapojit se do výměny s mladými lidmi v Evropské unii, šanci na demokratické vzdělání a šanci skutečně zažít demokracii při návštěvě Evropské unie. Vízová politika se nesmí stát nepřekonatelnou překážkou na cestě k demokracii. To je mimořádně důležité.

Při jednání s Lukašenkem by však neměly být činěny žádné ústupky ve věci lidských práv. V této věci existuje v Parlamentu konsenzus všech parlamentních skupin: chceme propuštění všech politických vězňů, moratorium na trest smrti, svobodu sdělovacích prostředků a dodržování všech základních zásad demokracie. To je základní předpoklad jednání. Žádné ústupky. Klíčovým faktorem je to, k čemu dojde v příštích volbách. Pevně doufám, že běloruský lid převezme vládu nad svým vlastním osudem.

  Urszula Gacek, jménem skupiny PPE-DE. – (PL) Pane předsedající, pan Alexander Kazulin, bývalý běloruský kandidát na úřad prezidenta, má za sebou již dva roky z trestu odnětí svobody v délce pěti a půl let, který mu byl uložen za vandalismus. Manželka pana Kazulina Irina i přes svou těžkou nemoc neúnavně bojuje za svobodu svého muže. Prezident Lukašenko navrhl, že by pan Kazulin mohl být propuštěn, aby mohl svou ženu doprovodit do Německa, kde by mohla podstoupit léčbu. Prezident reagoval překvapeně, když byla jeho nabídka odmítnuta. Pro paní Kazulinovou by její přijetí znamenalo zbabělý útěk z vlasti.

Domnívám se, že chce-li prezident Lukašenko skutečně zlepšit svůj obraz, měl by pana Kazulina propustit okamžitě a bezpodmínečně. Doufejme, že se manželé Kazulinovi budou brzy moci těšit dobrému zdraví a svobodě ve své vlasti.

  Ewa Tomaszewska, jménem skupiny UEN. – (PL) Pane předsedající, Bělorusko je soused Evropské unie. Sdílí s námi těžkou historii komunistické nadvlády, přesto však se stále netěší z demokratické vlády a dodržování lidských práv. Režim prezidenta Lukašenka brutálně potlačuje veškeré pokusy o vytvoření občanské společnosti. Připomněla bych Parlamentu, že pan Lukašenko porušil demokratické postupy, aby získal další funkční období. Novináři a vůdci nezávislých mládežnických organizací a nezávislých odborů jsou zastrašováni. Příslušníci politické opozice jsou zatýkáni. Mohla bych zmínit případ pana Kazulina, který právě uvedla paní Gacek, a utlačování národnostních menšin včetně polské národnostní menšiny. V poslední době začal mít režim obavy z finanční nezávislosti drobných podnikatelů a přijal proti nim represivní opatření. Taková je neveselá situace v Bělorusku.

Je morální povinností Evropské unie poskytnout finanční podporu a informace všem, kdo usilují o obranu lidských práv a demokratických svobod v Bělorusku prostřednictvím nezávislých sdělovacích prostředků, například televizního vysílání do Běloruska.

Zřízení delegace Evropské komise v Minsku by mohlo být dobrou příležitostí ke sledování situace. Deset let po katastrofě v Černobylu jsem se legálně účastnila demonstrace v Minsku. Viděla jsem zvláštní policejní jednotky OMON přivezené z Moskvy, aby se postaraly o lidi evakuované z nebezpečné oblasti. Viděla jsem kaluže krve na ulicích Minsku. To se již nikdy nesmí stát.

  Kathy Sinnott, jménem skupiny IND/DEM. – Pane předsedající, mám synovce z Běloruska, vychovávaného v pěstounské péči, který je nyní již dospělý a je skvělým přírůstkem do naší velké rodiny. Ale pamatuji si, v jakém stavu poprvé v létě přijel k mé sestře, což je zkušenost, která mně osobně umožňuje chápat příslušné problémy, zvláště pokud se týkají někoho se zdravotním postižením, kdo vyrostl v ústavní péči v tak nestabilním prostředí.

Bělorusko potřebuje pomoc – pomoc nejen z hlediska hospodářské a politické nestability, ale pomoc pro lidi. Lidé v Bělorusku jsou izolovaní, kontrolovaní režimem, který nadále ohrožuje demokratické hodnoty a svobody, na které mají lidé nárok.

Před Vánoci jsem se setkala se dvěma zástupci z Běloruska. Informovali mě o trvajícím problému hájení svobody náboženského vyznání. Náboženská činnost je bez registrace u vlády zakázána a za neregistrovanou náboženskou činnost může být uložena pokuta nebo trest odnětí svobody, ačkoli je nesmírně obtížné takovou registraci od vlády získat.

  Jerzy Buzek (PPE-DE). – (PL) Pane předsedající, chtěl bych podpořit prohlášení předešlých řečníků. Kromě toho bych však chtěl zmínit další velmi důležitý problém, kterým je to, že politiku vůči Bělorusku nelze řešit izolovaně od východní politiky Evropské unie jako celku. Měli jsme sklon promíjet ruské administrativě dost nedemokratických činů. To je třeba mít na paměti. Vím, že události v Bělorusku nesnesou srovnání se současnou situací v Rusku, ale zcela jistě je lze srovnat s událostmi v Čečensku. Nemůžeme přijmout jeden druh jednání vůči Bělorusku a jiný vůči Rusku.

Další velmi důležitou otázkou je provádění naší východní politiky z hlediska rozšíření Evropské unie. Osud Ukrajiny je na vahách a pokud se převáží směrem k demokracii, obohatí to celou Evropu. Budeme-li připraveni otevřít dveře lidem z Ukrajiny, vyšleme tak signál lidem v Bělorusku a ukážeme jim, že existuje i jiná možnost, možnost užších vazeb a vztahů k Evropské unii. V budoucnu by to mohlo znamenat i členství v Unii, ačkoli asi až za mnoho let.

  Předsedající. – Dámy a pánové, zjistil jsem problém.

Odhadovali jsme dvě minuty na postup „catch-the-eye“: to znamená dva řečníky. Již jsem obdržel osm nebo devět žádostí a vidím i další zdvižené ruce, čímž se dostáváme na počet deseti i více.

Proto tedy buď dám slovo prvním dvěma, což je pro mě dost snadné, nebo vás mohu požádat o vystoupení v délce třiceti sekund a pokusíme se vyslechnout všechny.

(Bylo zvoleno druhé řešení)

  Jacek Protasiewicz (PPE-DE). – (PL) Pane předsedající, z této rozpravy je jasné, že Parlament problém Běloruska uznává a přikládá mu velký význam. Rád bych poděkoval všem těm, kdo hovořili o stavu lidských práv v Bělorusku. Také bych rád Parlament upozornil na to, že na podzim tohoto roku se mají v Bělorusku konat parlamentní volby. Musíme učinit vše, co je v našich silách jako poslanců tohoto Parlamentu i zástupců velkých evropských politických skupin, abychom podpořili běloruskou opozici v tomto spravedlivém, ale nerovném boji za demokratické Bělorusko.

  Zita Pleštinská (PPE-DE). – (SK) Od doby, kdy jsme v tomto sále i navzdory zákazu bezpečnostních služeb s Berndem Posseltem zapálili svíčku na znamení solidarity s běloruským lidem za přítomnosti paní komisařky Ferrero-Waldnerové, uplynula už značná doba. Jaké je Bělorusko dnes? Poslední evropský diktátor Alexander Lukašenko se v Bělorusku těší popularitě i přes přísnou regulaci ekonomiky a zastrašování politických oponentů. Vláda zesiluje represálie a vězní opoziční aktivisty. Vláda kontroluje běloruské sdělovací prostředky, proto lidé v zemi často nevědí, že Lukašenkův režim je pro Evropskou unii nepřijatelný.

Evropský parlament nemůže být uspokojen jen udělením Sacharovovy ceny za svobodu myšlení Alexandrovi Milinkievičovi. Tato cena zavazuje Evropský parlament k podrobnému sledování situace v Bělorusku.

  Filip Kaczmarek (PPE-DE). – (PL) Pane předsedající, chtěl bych zmínit konkrétní případ. Týká se Franka Wieczorka, mladého opozičního aktivisty, který byl nedávno vyloučen z univerzity. Oficiálním důvodem jeho vyloučení bylo to, že nedocházel na výuku. Důvodem jeho absence však bylo jeho zatčení. Vyloučení z univerzity znamená náhlé ukončení vzdělávání. Rovněž to také znamená, že existuje velká pravděpodobnost jeho odvedení do armády. Umím si představit, že jen ti, kdo mají osobní zkušenost s životem v diktatuře, pochopí, jaká může být služba v armádě režimu pro člena opozice. Mohla by být pro tohoto mladého muže velmi nebezpečná. Jsem přesvědčen, že bychom měli učinit vše, co je v našich silách, abychom situaci v Bělorusku pomohli.

  Zuzana Roithová (PPE-DE). – (CS) (Začátek projevu nebylo slyšet) osobně jsem jako lékařka navštívila epicentrum oblasti zasažené radiací. Lékaři a vědci jsou zastrašováni a dokonce i vězněni za to, že pravdivě referují o zdravotním stavu obyvatel. Obyvatelům byly odebrány dozimetry a oni konzumují radioaktivní potraviny.

Mám jen 30 vteřin a tak můžu jenom shrnout: Lukašenko je vrah a my to musíme říkat nahlas. Kdo jiný než Evropská unie?

  Předsedající. – Děkuji vám, vaše sdělení je jasné.

  Zbigniew Zaleski (PPE-DE). – (PL) Pane předsedající, jedním z rysů diktatury je to, že si nikoho nevšímá. Můžeme říkat, co chceme, a oni se budou chovat tak, jak chtějí oni. Proti diktatuře lze bojovat jen demokracií. Řekl bych paní komisařce, že kdybych byl na jejím místě, snažil bych se ze všech sil pomáhat při výchově k uvažování demokratické elity. Pokud se nám to nepodaří v Bělorusku, můžeme to provádět v jiných zemích. Někdo musí ukazovat cestu, a já bych se spoléhal na tyto elity.

  Marcin Libicki (UEN). – (PL) Pane předsedající, je ostudné, že Bělorusko, země ležící v geografickém středu Evropy, je dnes předmětem jednání v Radě Evropy, protože porušuje lidská práva. Je ostudné, že Bělorusko je jediná evropská země vyloučená z Rady Evropy pro své nedodržování základních lidských práv.

Proto jsem přesvědčen, že pan Bielan měl naprostou pravdu, když říkal, že je důležité posilovat občanskou společnost v Bělorusku podporováním sdělovacích prostředků zaměřených z Polska na tuto společnost.

  Tunne Kelam (PPE-DE). – Pane předsedající, rád bych upozornil na represe vůči mladým běloruským demokratům. V polovině ledna jich bylo několik na 15 dnů uvězněno a pak vyloučeno z univerzity. Tady je několik konkrétních jmen: Zmitser Zhaleznichenka, Anton Kalinouski a Franak Viachorka.

Vyzývám univerzity EU, aby těmto statečným mladým lidem nabídly alternativní možnost pokračovat ve studiu, usnadnily vystavení víz a na černou listinu EU doplnily jména univerzitních činitelů, kteří souhlasili s tím, že budou využiti jako nástroj Lukašenkových represí.

  Christopher Beazley (PPE-DE). – Pane předsedající, jak jsem pochopil, Svobodná univerzita Minsku nyní sídlí ve Vilniusu v Litvě. Přemýšlím, zda by pan komisař Figeľ mohl zvážit napsání dopisu ministrům školství a kultury ostatních 26 členských států EU, ve kterém by navrhl, aby bylo zřízeno 27 Svobodných univerzit Minsku. Pokud jde o Spojené království, jsou tu samozřejmě velké univerzity jako Oxford a Cambridge, já bych ale doporučoval Bristol.

  Bernd Posselt (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, před dvaceti lety jsem hovořil na podzemních univerzitách v Československu a Polsku. Mám velkou radost, když dnes slyším, jak naši kolegové z pobaltských zemí, Slovenska, České republiky a Polska podporují opozici v Bělorusku. Chtěl bych jim co nejsrdečněji poděkovat. Děláte pro EU něco důležitého – víc, než lidé, kteří se účastní rozhovorů, které jen povzbuzují a podporují zkorumpovaný režim, který je třeba zrušit. Souhlasím s panem Buzkem: Rusko zde nese odpovědnost. Jedná se o postkoloniální a předkoloniální stav, který bychom již neměli nadále akceptovat.

  Předsedající. – Tím končí náš nový „zrychlený postup catch-the-eye“.

Vidím, že jsem prokázali, že je za krátkou dobu možné říci mnoho, a děkuji vám za to.

Nyní přejdeme k reakci Komise.

  Meglena Kuneva, členka Komise. − Pane předsedající, situace v Bělorusku se v poslední době rychle vyvíjí. Od poloviny ledna bylo propuštěno šest vězňů, již dříve označených za politické. Jeden z těchto politických vězňů, bývalý kandidát na úřad prezidenta Aleksandr Kozulin, je stále ve vězení a jeho zdravotní stav není dobrý.

Komise ústy mé kolegyně komisařky Ferrero-Waldnerové vyjádřila svou spokojenost v souvislosti s propuštěním vězňů, které dlouho požadovaly všechny orgány EU včetně Evropského parlamentu.

Stejně tak jsme ale jasně uvedli, že předtím, než bude možné dát našemu vztahu s Běloruskem nový rozměr, požadujeme propuštění všech politických vězňů a chceme, aby byl ukončen systematický nátlak na běloruskou občanskou společnost.

Jinými slovy, naše prohlášení vůči Bělorusku je stále stejné: plné partnerství s Běloruskem nemůže existovat, dokud Bělorusko neprovede přesvědčivé kroky směrem k demokratizaci, dodržování lidských práv a právnímu státu.

To je podstata evropského prohlášení vůči Bělorusku, které Komise vydala před rokem a které obsahuje „12 bodů pro demokratizaci“, které vaše usnesení zmiňuje. Propuštění politických vězňů by v tomto ohledu bylo významným krokem.

Kromě toho budeme pečlivě sledovat parlamentní volby plánované na září 2008. Organizace svobodných a spravedlivých voleb by byla posouzena jako zásadní krok ze strany běloruských orgánů. Doufáme, že OBSE bude schopna vyslat na tyto volby plnohodnotnou pozorovatelskou misi a že bude své zástupce moci vyslat i Evropský parlament.

Dalším důležitým bodem, který vaše usnesení požaduje, je žádost, aby Bělorusko vyhlásilo moratorium na trest smrti. Evropská unie toto sdělení běloruským orgánům předala.

Vrátíme-li se k poslednímu vývoji v Bělorusku, došlo v poledních měsících k rychlému pokroku v další pro nás významné otázce: otevření delegace Evropské komise v Minsku, o které jsme oficiálně požádali před více než dvěma lety, je nyní velmi blízko. Doufáme, že budeme brzy moci podepsat dohodu o zřízení, aby naše delegace mohla být neprodleně otevřena.

Tato delegace nám umožní posílit naše vztahy běloruskou občanskou společností i rozvíjet kontakty se střední vrstvou státní správy, která by mohla být nakloněna demokratické změně.

V této souvislosti, jak vaše usnesení zdůrazňuje, se na technické úrovni konala řada setkání s běloruskými experty ve věcech oboustranného zájmu, například energie, dopravy a životního prostředí. Dovolte mi však zopakovat, že působnost těchto setkání je za současné politické situace v Bělorusku nadále omezená.

Pokud jde o akce Komise na podporu občanské společnosti v Bělorusku, Komise se více než kdy předtím snaží občanskou společnost v Bělorusku podporovat a náš plán pomoci na rok 2008 má zejména upevnit běloruskou občanskou společnost a nezávislé sdělovací prostředky. Kromě toho Komise rovněž jasně uvedla, že podpora Evropské univerzitě humanitních věd v exilu ve Vilniusu bude pokračovat tak dlouho, dokud bude nezbytná. Předám i vzkaz o Svobodné univerzitě pro komisaře Figeľa. Myslím, že je to myšlenka velmi zajímavá a chytrá.

Ještě několik poznámek pro pana Piniora a paní Schroedter. Zahájení jednání o usnadnění víz a readmisi je jedním z prvků, které by byly zváženy v případě skutečného průlomu v našem vztahu. Podle politiky EU lze o usnadnění udělování víz uvažovat pouze v kontextu readmisní politiky Evropské komise v rámci skutečného partnerství ve vnějších vztazích.

Bělorusku to byl vysvětleno v nótách, které Komise zaslala dne 8. května. Sdělení Komise v této věci z prosince 2006 rovněž potvrdilo ochotu Evropské unie zahájit tato jednání se sousedními zeměmi s platným akčním plánem. V případě Běloruska tyto podmínky nejsou splněny.

Pokud jde o připomínku pana Bielana, smlouvy Komise jsou udělovány na základě přísného výběrového řízení, které má zajistit transparentní a spravedlivou hospodářskou soutěž. To znamená, že Komise nepodporuje rozhlasové a televizní stanice jako takové, ale konkrétní programy. Regionální informační a komunikační program v rámci evropského nástroje sousedství a partnerství (CSPI) zahrnuje podporu pro činnost sdělovacích prostředků ve výši 7 milionů EUR za tři roky pro sedm zemí. Výběrové řízení probíhá a sdělovací prostředky z Evropské unie i partnerských zemí mohou předkládat své nabídky.

  Předsedající. – Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat po skončení rozprav.

Písemná prohlášení (článek 142)

  Genowefa Grabowska (PSE), písemně. – (PL) Jako spoluautorka usnesení Evropského parlamentu o Bělorusku bych chtěla upozornit na stav demokracie, dodržování lidských práv a obecně na situaci běloruského lidu. Bělorusko není jen blízký soused Unie, zařazený do Evropské politiky partnerství, je i bezprostřední soused mé země, Polska. Máme společnou hranici.

To je pravděpodobně nejlepší vysvětlení toho, proč je otázka naplnění skutečných nadějí a očekávání prostých lidí v uvedené zemi pro mě při mé práci zde v Evropském parlamentu tak důležitá. Přece jen nelze zůstat lhostejný k tomu, co člověk vidí hned za hranicí: zákazy a správní tlak na nevládní organizace, zastrašování, perzekuce a věznění aktivistů demokratické opozice, včetně vůdců mládežnických hnutí známých jako Běloruská lidová fronta a Mladá fronta.

Proto by měl být rychle zahájen skutečný dialog mezi běloruskými orgány a Evropskou unií. Není to jen právo Unie, ale i její povinnost, aby na vládě Běloruska požadovala propuštění všech politických vězňů, zaručení svobody sdělovacích prostředků, nezávislost soudnictví a dodržování demokratických hodnot a základních práv běloruského lidu. Prioritu musí mít zrušení trestu smrti.

Evropský parlament pokročil k usnadnění vstupu a pobytu běloruských občanů na území EU. Nyní je zvažováno snížení nebo i úplné zrušení vízových poplatků. Je to jediný způsob, jak zabránit tomu, aby se Bělorusko a jeho občané dostali do ještě větší izolace.

(1) Viz zápis.