Doslovný záznam ze zasedání

Úterý, 11. března 2008 - Štrasburk

8. Evropský inovační a technologický institut(rozprava)

  Předsedající. − Dalším bodem je doporučení pro druhé čtení pana Reino Paasilinna jménem Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku o Evropském inovačním a technologickém institutu (15647/1/2007 - C6-0035/2008 – 2006/0197(COD) (A6-0041/2008).

  Reino Paasilinna, zpravodaj. − (FI) Vážený pane předsedající, vážení komisaři, dámy a pánové, chtěl bych vám poděkovat za vynikající úroveň spolupráce v naší snaze dosáhnout dobrého výsledku.

Už téměř tři roky se mluvilo o založení Inovačního a technologického institutu a čas plynul, protože původní návrh Komise vyžadoval množství zlepšení. Parlamentní výbory, především Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku, daly návrhu nový vzhled. Parlament a Rada zaručily větší pravomoci bez ohrožení autonomie Evropského inovačního a technologického institutu. Volba jeho správní rady mnohem více připomíná volební systém použitý v Evropské radě pro výzkum, což vědecký svět chválí. Jak jsme už slyšeli, potvrdilo se, že malé a středné podniky budou schopné podílet se na činnosti Evropského inovačního a technologického institutu a využívat jeho výhody. Jsou to ty, kde vliv na zaměstnanost bude největší, a jsou to přesně ty, které jsou dostatečně flexibilní a výkonné pro rychlé uplatňování inovací.

Jsou to především priority institutu, které se změnily. Evropský inovační a technologický institut, jak napovídá jeho název, se má zaměřit na inovaci. Další dva body znalostního trojúhelníka, vzdělávání a výzkum, jsou důležité, ale inovace jasně představuje vrchol trojúhelníka; je to středobod zájmu a hlavní cíl. V budoucnosti musíme investovat do kvalitního vzdělání a základního výzkumu, ale jak dobře víme, inovace je Achillova pata Evropy.

Američané podávají o třetinu více žádostí o patent na Evropském patentovém úřadu než sami Evropané. Potřebujeme vyspělejší výrobky a služby založené na vědeckých poznatcích.

Za deset let Čína zvýšila svůj podíl hrubého národního produktu použitého na výzkum a vývoj z nuly na současnou úroveň 1,5 %. Až v sedmnácti členských státech EU je hrubý národní produkt určený pro investice do výzkumu a vývoje stále podstatně nižší než v jiných světových hospodářských velmocích.

Stále více alarmující je skutečnost, že za poslední roky zaznamenáváme pokles investic, ne nárůst. Víceméně špatný je stav rizikového kapitálu. Lisabonská strategie vyžaduje dynamický přístup. Proč nedůvěřujeme vlastním návrhům? Vysoká úroveň vzdělávání a výzkumu produkuje příliš málo komerčních a funkčních aplikací, nebo jsou zřídkavěji uplatňované než v konkurenčních zemích. Komplikovaný je také náš patentový systém. Neměl by se stát únik mozků pro Unii vážným problémem, když se chce stát vedoucí světovou ekonomikou založenou na vědeckých poznatcích?

EIT nebude eliminovat tyto problémy, ale může je zmenšit tím, že půjde příkladem. Obchodnímu sektoru poskytne nový způsob navazování spolupráce ve vzdělávání a výzkumu. Vytvoří příležitosti pro komerční využití výzkumu a vytvoří užší bilaterální svazky. EIT se nestane super univerzitou, která si hlídá své nejlepší výzkumníky, kteří zaručují pozměňující a doplňující návrhy Parlamentu. Po prvotních problémech s financováním je nyní situace jasná. Jedno ze Znalostních a inovačních společenství, které jsem navrhl, se bude soustřeďovat na informační a komunikační technologii. K tomuto účelu jsme dostali z obchodního světa už značné množství finančních prostředků. Financování tedy nepředstavuje problém. Zkoumání a pokusy samotné nepostačují; potřebujeme spolupráci, a z tohoto důvodu byl založen EIT.

S Radou jsme dosáhli vynikajícího kompromisu, který je pro nás velmi výhodný, a proto bych chtěl každého požádat, aby projevil svou podporu v nadcházejícím hlasování. Děkuji.

(Potlesk)

  Ján Figeľ, člen Komise. − Vážený pane předsedající, jsem skutečně rád – a není to jen diplomatická fráze –, že se tu dnes mohu vyjádřit k příležitosti podpořit inovace v Evropě. Myslím, že hlasování Parlamentu bude velmi důležité.

Jak uvedl pan Paasilinna, od začátku jsme už ušli dlouhou cestu, ale rád bych Parlamentu připomněl, že to byla cesta plná skepse, zdráhání a váhání nad podporou inovace prostřednictvím založení takovéhoto institutu, a jsem rád, že jsme dokázali změnit tyto prvotní postoje na konsenzuální a podpůrné postoje ze strany členských států, Parlamentu, institucí a partnerů. Připomínám snahu finského, potom německého, portugalského a nyní slovinského předsednictví. Chtěl bych vyjádřit vděčnost především panu zpravodaji Parlamentu Paasilinnovi za jeho pomoc a podporu a rovněž předsedkyni Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku paní Nieblerové, stejně jako i panu Bögeovi, předsedovi Rozpočtového výboru, a zpravodajce Výboru pro kulturu a vzdělávání paní Hennicot-Schoepgesové. Bez jejich úsilí a pomoci bychom se nedostali až sem.

Myslím, že je to příležitost ukázat, že Evropa je schopná a pevně rozhodnutá zlepšit svou inovační schopnost v globalizovaném světě. Technologická inovace je klíčem k růstu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti a toto je základ pro sociální blaho našich občanů. Navrhujeme plně integrovat tři strany znalostního trojúhelníka – vzdělávání, výzkum a inovaci – prostřednictvím spolupráce mezi partnery z obchodní oblasti, výzkumu a akademické obce. Ti budou spolupracovat v takzvaných Znalostních a inovačních společenstvích.

Myslím, že nyní, po všech přípravách, je ten správný čas uvést Evropský inovační a technologický institut (EIT) do života. Jak jistě víte, uskutečnili jsme už několik kroků a informoval jsem výbor, že jsme zavedli postup pro jmenování správní rady. Existuje tu zvláštní, vysoce kvalitní, nezávislý identifikační výbor, který nyní připravuje kritéria pro jmenování správní rady. Potom se pokusíme sestavit skupinu osmnácti lidí, kteří začnou pracovat jako správní rada. Identifikační výbor pracuje zcela nezávisle a autonomně. Myslím, že je to základ pro úspěch EIT a legitimitu správní rady.

Parlament a Rada budou plně informovány o výběrovém řízení a o výsledku. Komise sestaví průběžnou zprávu po ukončení první fáze výběrového řízení a závěrečnou zprávu po ukončení řízení. Parlament a Rada budou mít potom jeden měsíc na seznámení se s navrženými členy správní rady EIT. Jejich vysoká kvalita, nesporná reputace, úplná nezávislost a schopnost zastupovat zájmy sektoru, který reprezentují – vyšší vzdělávání, výzkum a obchodní oblast –, budou krátkodobě i dlouhodobě základem důvěryhodnosti Institutu.

Dovolte mi zdůraznit nesmírně důležitý prvek. Rád bych oficiálně konstatoval, že Evropská komise je plně zavázána respektovat principy autonomie a nezávislosti rady, které jsou uvedeny v nařízení, a nebude plnit žádnou úlohu v strategickém rozhodovacím procesu EIT. Na tomto základu bude Komise poskytovat radě administrativní a finanční podporu na její žádost a v míře, která je potřebná v stadiu počátku. Pro začátek je třeba určitá pomoc.

Tato podpora má umožnit radě vybrat první Znalostní a inovační společenství (KIC) v průběhu osmnáctiměsíčního období a v žádném případě nebude zasahovat do strategického rozhodovacího procesu. Je v našem společném zájmu, aby EIT začal pracovat v časovém rámci uvedeném v nařízení. Upřímně očekávám úspěšné zřízení EIT a ještě jednou bych chtěl vyjádřit hlubokou vděčnost podpoře a pomoci Parlamentu.

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN COCILOVO
místopředseda

  Romana Jordan Cizelj, jménem skupiny PPE-DE. – (SL) Uplynuly už tři roky, kdy se poprvé objevila myšlenka založit Evropského inovačního a technologického institutu. Už dříve však byla známa skutečnost, že klíčem k větší konkurenceschopnosti a inovaci je přiměřená péče o kvalitu lidských zdrojů. EIT nabízí řešení tohoto problému na evropské úrovni.

Základy jsou už položeny. Nyní nastal čas na rychlou a efektivní implementaci dohodnutých opatření. Chtěla bych poděkovat poslancům Evropského parlamentu, zpravodaji a především členům své parlamentní skupiny za to, že nám umožnili dosáhnout dohody a ve spolupráci s Komisí a Radou připravit dobrý návrh, který obsahuje většinu našich hlavních myšlenek.

Inovace je jádrem EIT. Naše iniciativa umožnila institutu stát se symbolem výjimečnosti a rozpoznatelnou značkou evropské kvality. Významným úspěchem je síťová struktura nezávislých Znalostních a inovačních společenství, zmíněných v současném návrhu. Jsme úspěšní i při řešení složitého a komplikovaného problému organizace činnosti institutu.

Současný návrh nabízí řešení formou strategického inovačního programu, který optimalizuje rovnováhu mezi odpovědností za politiku a nezávislostí odborníků a jasně definuje kompetence pro dlouhodobé strategické plánování.

S finančními zdroji, o kterých se už hovořilo, můžeme udělat kus práce. Výchozí pozice jsou dobré, ale efektivní uplatňování závisí jako obvykle na nás a naší vůli a vytrvalosti.

  Hannes Swoboda, jménem skupiny PSE. – (DE) Vážený pane předsedající, na začátku bych se chtěl omluvit, že jsem po projevu odešel, neboť jsem měl schůzku s panem předsedajícím Pötteringem. Chtěl bych srdečně poděkovat svému kolegovi panu Paasilinnovi za jeho angažovanost v této záležitosti, stejně tak komisaři za jeho podporu.

Skutečně věřím, že EIT je důležitým evropským nástrojem. Pan Paasilinna už konstatoval, že v Evropě vynakládáme málo prostředků na výzkum a vývoj a vynakládáme málo prostředků na kvalitní výzkum. V celé Evropě jako ve většině zemí – přinejmenším ve většině členských států – by se mohlo, mělo a musí vydávat více prostředků. EIT není právě konkurenční instituce, ale má tento výzkum podněcovat, má vytvářet nové iniciativy. Mám na mysli například to, jak je v oblasti energetiky důležité, že se snažíme vyvíjet nové energetické technologie.

A když je to tak důležité, požádám komisaře, aby trval na rychlém provedení potřebných rozhodnutí. Jedno rozhodnutí se například týká hlavního sídla administrativy. Jako člověk, který pochází z Vídně, a jako Rakušan bych samozřejmě chtěl, aby hlavní sídlo bylo ve Vídni. Ať bude rozhodnutí jakékoli, mělo by k němu dojít rychle, aby EIT mohl začít co nejdříve pracovat.

  Jorgo Chatzimarkakis, jménem skupiny ALDE. – (DE) Vážený pane předsedající, v první řadě chci poblahopřát panu Reino Paasilinnovi, našemu zpravodaji, stejně tak i panu komisaři Figeľovi. To, co jsme dokázali v tak krátkém čase, byl skutečně vrcholný úspěch! Zpravodaj byl usilovný a rozvážný a všechny nás intenzivně zapojil.

Chtěl bych však poblahopřát především předsedovi Komise, panu Barrosovi. Musíme si opravdu uvědomit, že tento projekt byl jeho vlastní iniciativou v lednu 2005. V průběhu tří let jsme tento projekt postavili na nohy. To je velkolepé. V Evropě jsme rychlí a v této chvíli musím ještě jednou zopakovat, že je to náš vrcholný úspěch. I když jde o vážnou záležitost, její příprava trvala jen tři roky. Musíme se zabývat vzděláváním. Vzdělávání leží v centru kulturní a vzdělávací svrchovanosti ve spolkových zemích Německa, v zemi, kterou poznám nejlépe, a vzdělání je samozřejmě i v centru pozornosti členských států.

Dokázali jsme rovněž udělat kompromis. Mluvím teď o financích. Dlouhou dobu jsme se trápili nad otázkou, odkud bychom mohli získat peníze. Dokonce jsme dokázali na první pokus sestavit kompletní rozpočet. V minulosti to byly jen dotace, dotace, dotace. Dobře znáte rozpravy. A teď je tu poprvé inovace namísto dotace! To je úžasné! Chtěl bych poděkovat především svým kolegům z Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, neboť museli přistoupit na kompromisy.

Dokázali jsme velmi rychle vyřešit sporné otázky, například rozsah nezávislosti EIT, délku trvání pilotní fáze, vztah EIT k Sedmému rámcovému výzkumnému programu, otázku kanibalizace, a dokonce to, čemu se říká „nálepka EIT“, tj. otázka, co všechno by měla tato nálepka obsahovat, když je projekt uveden pod vlajkou EIT. Toto všechno jsme vyřešili.

Nyní k implementaci. V současné době – jak řekl pan komisař Figeľ – se připravuje správní rada a Evropský parlament (děkuji, že jste nás zapojili) bude zvažovat, kdo bude sedět v radě, co pokládáme za velmi důležité.

Rovněž je třeba vybrat témata. Pan Svoboda se zaměřil na téma energetiky. V skutečnosti bychom se měli zaměřit na celkovou odpověď Evropy na klimatické změny prostřednictvím činnosti EIT, např. na otázku energetické efektivity atd. Musíme však mluvit i o umístění EIT. Štrasburk považuji stále za výborné místo. Dosud se o tom nikdy tak jasně nehovořilo, ale už se musíme rozhodnout. Tato budova je vhodné místo pro EIT a Evropskou výzkumnou radu. Štrasburk by se mohl stát „Scienceburgem“, a touto otázkou bychom se měli zabývat.

  Konrad Szymański, jménem skupiny UEN. – (PL) Vážený pane předsedající, je výborné, že dnes končíme legislativní práci týkající se založení Evropského inovačního a technologického institutu. Umístění správní rady a Znalostních a inovačních společenství bude dalším krokem směrem k společnému znalostnímu trhu v Evropské unii.

Během své poslední návštěvy v Polsku komisař Verheugen zopakoval, že zařazení nových členských států do struktur společného trhu posílilo jeho potenciál a bylo úspěchem pro všechny strany. Apeluji na to, aby se tato pozitivní zkušenost využila jako ukazovatel v této záležitosti.

Umístění rady institutu ve městě Vratislav (Wrocław) bude krokem, který přinese užitek v rámci soudržnosti v Evropě. Ulehčí získání podpory nových zemí pro zvýšení financování výzkumu a vývoje v nadcházejícím rozpočtu Unie. Nakonec uvolní inovační potenciál v rámci celé Evropy.

Podpora kandidatury města Vratislav (Wrocław) není jen záležitostí provinciálního egocentrismu; je to přirozený důsledek úvah, které se snaží sloužit zájmům celé Evropské unie.

  Miloslav Ransdorf, za skupinu GUE/NGL. – Já bych chtěl říci, že od doby Kondratěvovy teorie dlouhých vln víme, že vznik inovací a jejich zavádění do společnosti je objektivní proces, je proces, který má určitou objektivní zákonitost. Nicméně my jako lidé činní v politické sféře můžeme podpořit inovace a já osobně si myslím, že EIT je pro budoucnost Evropy důležitější instituce než třeba Evropská komise. Jsem toho názoru, že jsou tři zásadní věci, které mohou pomoci ve společenském vědomí, v popularizaci vědy a jejího významu.

Za prvé to, aby byli vědci chápáni jako hodnotový vzor ve společnosti. Nesmírně důležité je např. to, aby člověk, jako je pan Holý, významný chemik v naší zemi, který má desítky patentů, byl chápán jako hodnotový vzor pro mládež spíše tedy než sportovci nebo zpěváci. Tedy jako určitý slogan „value pattern“ − hodnotový vzor.

Dále „value leadership“, protože hodnota vědy byla pro evropské lidstvo zásadní a myslím si, že bychom se měli snažit o to, aby Evropa v této oblasti opět získala vedení. V Evropě se narodilo více vědců než na všech ostatních kontinentech dohromady.

No a konečně je to prosazení něčeho, co bych nazval „pioneering spirit“, tzn. určitý průkopnický duch, který by ukazoval Evropě cestu dopředu.

  Jana Bobošíková (NI). – Dámy a pánové, čísla Světové organizace duševního vlastnictví jasně říkají, že problémem Evropy není nedostatek nových myšlenek. To, co opravdu chybí, je jejich transformace do obchodních příležitostí.

Úspěch v globální ekonomice však nezařídí Evropský technologický institut. Inovační konkurenceschopnosti pomůže jen větší dostupnost financí včetně rizikového kapitálu. A vytvoření prostředí kreativity a skutečné akademické a podnikatelské svobody společně s odpovídajícím odměňováním výsledků vynikajících vědců.

Dámy a pánové, jsem zásadně proti vzniku Evropského technologického institutu. Nepřinese totiž Unii konkurenční výhodu. Bude jen zbytečnou strukturou, která dubluje stávající podporu vědy, vývoje a vzdělání. Bude dalším místem, kde neproduktivně utopíme peníze daňových poplatníků.

A navíc mu hrozí stejná blamáž jako systému Galileo. Soukromý sektor, na jehož peníze Komise a Rada spoléhají, totiž vůbec nezná důvod, proč by měl financovat nesmyslný politicko-úřednický sen.

  Angelika Niebler (PPE-DE). – (DE) Vážený pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, v první řadě mě prosím omluvte, že jsem tu nemohla být od začátku rozpravy. Předchozí řečnice právě hovořila o projektu Galileo. Opozdila jsem se, neboť jsem vedla jednání o projektu Galileo.

V první řadě patří mé díky našemu zpravodaji panu Paasilinnovi, který vykonal vynikající práci společně se svým stínovým zpravodajem. Mé díky patří rovněž panu komisaři Figeľovi, který se intenzivně zapojil do konzultací, a tak dnes můžeme hlasovat o zprávě, kterou také v Parlamentu přijme velká většina z nás.

Před třemi lety jsme začali rozpravu otázkou, zda potřebujeme Evropský inovační a technologický institut. Odpovím velmi rozhodně, ano, potřebujeme tento institut. Musíme dohnat resty v přenosu technologie. Máme výborné vědce a výzkumníky ve všech 27 zemích. Co nám však chybí, je transformaci vynikajících výsledků z výzkumu do tržních výrobků a služeb. Technologický institut – Inovační institut – by měl být proto přínosem.

Návrh Komise směruje v současnosti k zřízení nového izolovaného institutu. My v Parlamentu jsme řekli: Ne, to nechceme! Chceme vybudovat síťovou strukturu, která integruje podniky, vysoké školy a výzkumné instituty v Evropě. Dokazuje to naše zpráva. Doufám ve většinový souhlas. Jsme na správné cestě.

Pozitivní je, že jsme během našich rozprav nediskutovali o umístění. V opačném případě, pane Chatzimarkasisi, bychom dnes nebyli připraveni ani schopni dokončit tento projekt a dalších pět let bychom zřejmě stále diskutovali, zda potřebujeme technologický institut.

  Gyula Hegyi (PSE). – Vážený pane předsedající, věda a technologie jsou naše reálné příležitosti vyrovnat se globální konkurencí. Mnoho století byl náš kontinent centrem vědeckého a technologického rozvoje a evropská věda byla vždy mezinárodní. Dokonce v dobách železné opony tu fungovala intenzivní výměna myšlenek a návštěv vědců a v současnosti nemusí vědecká komunita překonávat už téměř žádné hranice.

Zřízení Evropského inovačního a technologického institutu je důležitým krokem, kterým bude pokračovat v této odvěké tradici našeho kontinentu. Vítám tento krok a samozřejmě vítám vynikající zprávu svého kolegy pana Paasilinnu.

Jménem naší vlády, národa a vědců, navrhuji Budapešť jako sídlo EIT. Naše úspěchy ve vědě o životě, v boji proti klimatickým změnám a v environmentálních studiích jsou nejlepšími důvody. A mé domovské město Budapešť by rovněž mohlo poskytnout příjemnou a povzbuzující atmosféru.

  Lena Ek (ALDE). – Vážený pane předsedající, chceme, aby byla Evropa konkurenceschopná, šetrná k životnímu prostředí a sociálně zodpovědná. Na světovém trhu je však silná konkurence, a abychom byli schopni zúčastnit se této soutěže, potřebujeme evropský projekt a musíme dát dohromady naše zdroje jako v USA, když se rozhodli vyslat člověka na Měsíc. Myslím si, že Evropský inovační a technologický institut může být naší platformou pro projekt „vyslání člověka na Měsíc“ v smyslu spojení kvalitních výzkumníků a sloučení našich zdrojů.

Dosud definované oblasti jako klimatické změny a telekomunikace jsou oblasti, které jsou důležité pro Evropu a její konkurenceschopnost, stejně jako i pro budoucnost Evropy a jejích občanů. Myslím si, že změna, která zaručuje akademickou výchovu, je obzvlášť důležitá.

Nakonec bych ráda podpořila přání pana Chatzimarkakise využít prostory, které už máme.

  Ryszard Czarnecki (UEN). – (PL) Vážený pane předsedající, za tři měsíce se rozhodne, které evropské město se stane sídlem správní rady Evropského inovačního a technologického institutu.

Toto rozhodnutí bude politické i založené na faktech. Ve snaze vyrovnat rozdíly mezi starou a novou Unií se objeví konglomerát zemí, které se nedávno připojily k Evropské unii. Na základě faktů, ale aniž bych zapomněl na politická kritéria, která jsem uvedl, si myslím, že dokonalým, ideálním centrem by se mohlo stát polské město Vratislav (Wrocław), jehož historii po staletí vytvářeli zčásti Češi, Rakušané, Židé a Němci, stejně jako Poláci.

Důvody ve prospěch města Vratislav (Wrocław) jsou následující: jeho významný intelektuální potenciál; skutečnost, že je to už silné akademické centrum; vysoká koncentrace kapitálu a významných společností včetně zahraničních společností v oblasti Dolnoslezského vojvodství, které by se mohly stát partnery EIT; a nakonec těsná blízkost dalších dvou členských států: Německa a České republiky. Množství nositelů Nobelovy ceny pochází z města Vratislav (Wrocław). Město se v současnosti angažuje ve vysoce rozvinuté vědecké spolupráci s mnohými vzdělávacími institucemi a vědeckými centry v celé Evropě i mimo ni.

Věřím, že rozhodnutí učinit Vratislav (Wrocław) sídlem správní rady Evropského inovačního a technologického institutu by bylo optimální z hlediska harmonického vědeckého a technického vývoje v EU, čím se skoncuje s rozdělením na starou a novou Evropu.

  Zdzisław Kazimírz Chmielewski (PPE-DE). – (PL) Vážený pane předsedající, čas řečníků je omezený jen na jednu minutu, z čehož plynou samozřejmě určité důsledky. Například musím vynechat téma financování. Spojovacím článkem programových diskusí, o které se zasloužil především zpravodaj, byla myšlenka inovace, která se stane realitou v znalostních společenstvích. Má vlast, která neskrývá svůj zřetelný zájem o založení institutu, vidí příležitost pro společenství, aby fungovala prostřednictvím prozíravě vytvořeného spojení s institutem, i když bez omezení jejich rozsáhlé nezávislosti.

Vládní organizace pochopitelně kladou důraz na praktické přednosti společenství a pokládají je za opěrné body znalostního trojúhelníku: vzdělávání, výzkum a průmysl. Ve stejném čase potvrzují ochotu evropských výzkumných center zřídit společenství, která se začnou soustřeďovat na tři sektory: obnovitelná energie, klimatické změny a informační technologie. Jako poslanec Parlamentu mám povinnost, kterou rád vykonám, totiž potvrdit, že město Vratislav (Wrocław), známé jako centrum vědy v Polsku, má nárok stát se výjimečným v tomto ohledu.

  Teresa Riera Madurell (PSE). – (ES) Vážený pane předsedající, v první řadě bych chtěla poblahopřát panu Paasilinnovi, že došlo k dohodě o záležitosti, která od samotného počátku nebyla jednoduchá. Financování bylo hlavním nevyřešeným problémem v prvním čtení a vítáme skutečnost, že jsme dosáhli společného postoje.

Neměli bychom zapomenout, že prvotní myšlenka zřízení institutu byla inspirovaná jinými, už existujícími kvalitními modely, ale měli bychom si rovněž uvědomit, že se vynaložilo velké úsilí, aby se tato myšlenka uvedla do života s přihlédnutím na nezbytnou adaptaci složitosti a různorodosti Evropy. Výsledkem byl nový nástroj se schopností integrovat tři osy znalostí – vzdělávání, výzkum a inovaci –, které by měly sloužit jako katalyzátor multidisciplinární inovace, která je tak důležitá pro zlepšení konkurenceschopnosti.

Jsme proto přesvědčení o zřízení společenství pro inovaci a znalosti jako strategických integrovaných sítí vysokých škol, výzkumných center a podniků, ve kterých se studenti, výzkumníci a znalosti mohou volně pohybovat a kde by se činnost mohla soustředit na oblasti nejvyššího vědeckého a strategického zájmu, jako například obnovitelná energie anebo informační a telekomunikační technologie.

Věříme, že EIT bude v blízké budoucnosti přinášet plody, v něž všichni doufáme.

  Grażyna Staniszewska (ALDE). – (PL) Vážený pane předsedající, opět bych chtěla vyjádřit nadšení, že Společenství volá po nezbytnosti inovace v Evropě. Pro nové členské státy je to obzvlášť důležité, protože jsou pro ně inovační technologie velkou příležitostí udělat skok do civilizace a urychlit vlastní rozvoj. Z tohoto důvodu s nadšením podporujeme vynikajícím způsobem koncipovaný projekt předložený městě m Vratislav (Wrocław), které se uchází o sídlo správní rady institutu.

Co by nás, kromě Štrasburku, zachránilo před nákladnými výlety podnikanými jednou za měsíc? Inu, bylo by to město Vratislav (Wrocław) – Vratislav, která leží na hranicích staré a nové Evropy; není to hlavní město, ale je to prospívající město s vynikajícími univerzitami s téměř 150 000 studenty. Polské vnitrostátní orgány, místní orgány města Vratislav a polský akademický svět jsou plně připraveny na jmenování. Umístění sídla Inovačního a technologického institutu ve městě Vratislav by se stalo symbolickým gestem a v každém případě by splnilo kritéria vysoké kvality.

Síť Znalostních a inovačních společenství, která tvoří část Evropského institutu, musí být rovnoměrně rozptýlená po celé Evropské unii. Institut by měl být nástrojem, který mobilizuje celé území Společenství a musí být vhodný pro zvýšení konkurenceschopnosti, inovaci a technologický proces jako předchůdce hospodářského rozvoje pro celou Evropskou unii. Věřím, že prostřednictvím takovéto iniciativy, jako je EIT, můžeme splnit výzvy globálního znalostního hospodářství při realizaci ambiciózních cílů lisabonské strategie.

  Pierre Pribetich (PSE). – (FR) Vážený pane předsedající, dostáváme se do konečné fáze zřízení EIT. Chválím rozpravu, která se uskutečnila mezi různými institucemi s cílem dosáhnout vyvážené řešení, které se týká zřízení tohoto institutu jako symbolu inovace v souladu s nejvyššími ambicemi. První Znalostní a inovační společenství se zaměřují na klíčové oblasti, jako jsou klimatické změny a zdroje obnovitelné energie, a nezapomínají ani na nanotechnologie, které vyžadují řádnou podporu.

Evropská unie se bude jednoznačně zaměřovat na inovaci. Evropa inovace, inovace Evropy – EIT je chybějící článek mezi těmito dvěma pojmy; chybějící článek, který, pokud se přijme v zítřejším hlasování, umožní rozvoj Evropské unie. Jak říká Anatole France, je třeba věřit růžím, že rozkvetou. EIT je jako růže v zahradě Evropy. Aby EIT rozkvetl, musí růst v dobrých klimatických podmínkách.

Při prvním čtení jsem vyjádřil lítost nad skromnými finančními zdroji přidělenými do EIT, nad nedostatkem této podpory: 308 milionů EUR nepostačuje ke splnění našich ambic. Vážený pane předsedající, komisaři, dámy a pánové, z tohoto důvodu musíme změnit finanční klima a poskytnout potřebné zdroje, aby naše skutečně reálné ambice mohly nabýt podobu.

  Lambert van Nistelrooij (PPE-DE). – (NL) Jsem rád, že jsem dostal tuto příležitost. Vlastně je výborné pustit se do projektu, který je právě v začátcích, ale už od základů skrývá v sobě velkou sílu, co bude v budoucnosti představovat specifickou značku kvality.

Druhý bod je následující: společně s panem Paasilinnem jsem se snažil o propojení s průmyslem, o nomenklaturu týkající se inovace a v této souvislosti jsem velmi spokojený s názvem „Inovační a technologický institut“. Při čtení dokumentů však zjišťuji, že ještě stále máme s tímto názvem těžkosti. V dokumentech Komise se někdy používá tento název, ne však v dokumentech Parlamentu, proto je velmi důležité, aby se tento institut od nynějška označoval řádným a správným názvem.

Třetí a poslední bod se týká umístění. Chtěl bych se připojit k řečníkům, jejichž rodná řeč není francouzština, jako např. k paní Ekové a panu Chatzimarkakisovi, kteří nás dnes vyzvali podpořit Štrasburk – „Scienceburg“, jak ho nazval pan Chatzimarkakis. Je to město administrativního charakteru a zřízení institutu má administrativní charakter; není to velký institut. Vyřešilo by se tím i množství politických problémů.

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (PSE). – (PL) Vážený pane předsedající, myšlenka zřízení Evropského inovačního a technologického institutu byla před třemi lety v období jejího vzniku přivítána se značnou skepsí, a tak současný kompromisní text nařízení bychom mohli pokládat za velký úspěch. Institut může začít fungovat už toto léto poté, co Rada rozhodne o jeho umístění, a navrhovaná struktura Znalostních a inovačních společenství má šanci stát se vynikajícím stimulátorem inovace v celé EU.

Poskytnutí řádného právního základu a následné umožnění financování institutu bylo jednou z mých priorit jako zpravodajky Výboru pro právní záležitosti. Těší mě, že Rada přijala tyto návrhy. Revize finančních vyhlídek na léta 2007–2013 umožnila Institutu získat finance ve výši přibližně 309 milionů EUR, což znamená dobrý začátek. Doufám, že střednědobá revize poskytne ještě 2 miliardy EUR, které jsou stále potřebné pro zřízení projektu jako celku.

Existence elity je velmi důležitá pro vědeckou sféru v nových členských státech, která vlastní značný a doposud nevyužitý potenciál. Jsem proto toho názoru, že návrh umístnit jednu ze struktur ve městě Vratislav (Wrocław) – ve městě, které má více než 140 000 studentů – bude vynikající evropskou investicí do budoucnosti. Nakonec bych chtěla srdečně poblahopřát panu Paasilinnovi za jeho skvělou spolupráci.

  Jacek Protasiewicz (PPE-DE). – (PL) Vážený pane předsedající, můj maďarský kolega, poslanec Evropského parlamentu z Budapešti řekl, že dokonce během období železné opony existovala spolupráce mezi vědeckými institucemi v Evropě, je však třeba říci pravdu: Železná opona rozdělila vědu v Evropě na dva tábory – západní tábor, který se vyvíjel v svobodném světě a měl finanční podporu, a východní tábor. Bylo by dobré, kdyby Evropský technologický institut, který zřídíme dnes anebo zítra, neposkytoval jen příležitost pro Evropskou unii zúčastnit se globální inovační soutěže, globálního boje o poznatky, ale aby sloužil ke sjednocení těchto dvou táborů, které rozdělila historie.

Chtěl bych se připojit ke svým polským kolegům, kteří doporučili město Vratislav (Wrocław) jako místo centrály nebo jednoho z oddělení Institutu, a byl bych rád, kdyby úřady v tomto městě byly připraveny investovat peníze, které jsou také potřebné pro úspěch tohoto projektu.

  Erna Hennicot-Schoepges (PPE-DE). – (FR) Vážený pane předsedající, chtěla bych poblahopřát zpravodaji panu Paasilinnovi a panu komisaři a chtěla bych zmínit něco, co v rozpravě nezaznělo, a to, že bez akademického světa a jeho podpory bychom tu dnes nebyli. Pokud by vysoké školy bránily zřízení tohoto nového Institutu, který poprvé představuje spolupráci mezi průmyslem, soukromým sektorem, oblastmi výzkumu a akademickými institucemi, tento Institut by nespatřil světlo světa.

Za předpokladu, že by náš předseda krátkou poznámkou připomněl zřízení institutu bez poskytnutí vhodného rozpočtu a komisař pro vědu a výzkum by vůbec nesouhlasil s institutem, všechny zásluhy za jeho zřízení by byly přisouzeny vám, pane Figeľi, neboť jako komisař pro vzdělávání jste pracovali na uklidnění těch kruhů, které si dělaly starosti nad udělením titulů a diplomů a nad svými vlastními kompetencemi.

Doufám, že tento institut bude velkým úspěchem a najdete vhodné lidi do správní rady, lidi se zkušenostmi v několika sférách – akademických a průmyslových – lidi, kteří právě nejsou angažovaní ani v jedné z nich a jsou mladí. Přeji vám hodně štěstí při jejich hledání!

  Marusya Ivanova Lyubcheva (PSE). – (BG) Vážený pane komisaři, dokument, který se Evropský parlament chystá přijmout, je velmi důležitý. Chtěla bych pochválit zpravodaje a všechny kolegy, kteří přispěli k předložení a přijetí existujících návrhů.

Je velmi důležité, že klíčová politika je v procesu tvorby. Rozvoj evropského hospodářství vyžaduje právě technologickou inovaci. Právě toto přispívá k světovému rozvoji. Je mimořádně důležité, že znalostní společnosti, které pracují na základě principů projektu, budou schopné vzít v úvahu na jedné straně priority společné evropské rozvojové politiky a na druhé straně schopnosti jednotlivých členských států.

Je třeba začlenit a rozvíjet nejlepší výsledky jednotlivých výzkumných struktur a vysokých škol, aby se zabezpečilo propojení na priority v energetickém sektoru, v klimatických změnách, v nových progresivních materiálech, které jsou nezbytné pro rozvoj světa.

Tento institut by se měl proměnit ve skutečný symbol jednoty, stejně jako v centrum té nejlepší mobility nejlepších výzkumných metod. Projevem dobré evropské politiky by bylo jeho umístění v novém členském státu EU.

  Sylwester Chruszcz (NI). – (PL) Vážený pane předsedající, dnes jsme se všichni shodli, že bychom měli co nejvíc udělat pro podporu otevřené znalostní společnosti, abychom dohnali světový standard, drželi krok s rozvíjejícím se světovým hospodářstvím; měli bychom investovat co nejvíce prostředků a co nejvíce diskutovat, abychom udrželi Evropu v chodu.

Chtěl bych rovněž zdůraznit, že umístění budoucího institutu není triviální záležitost. Měl by být v inovačním regionu, v oblasti mladých a otevřených myslí, v regionu velkého potenciálu, v regionu – a to je velmi důležité – s průkopnickým duchem, v regionu, který se bude nacházet mezi východní a západní Evropou. Všechny tyto požadavky splňuje polské město Vratislav (Wrocław), které bych vám rád odporučil.

Nakonec bych chtěl poblahopřát zpravodaji a každému, kdo se zúčastnil této inspirativní rozpravy.

  Miroslav Mikolášik (PPE-DE). – (CS) Hlavním cílem lisabonské strategie je podporovat konkurenceschopnost v Evropě, a vyrovnat se tak jiným světovým ekonomikám: Spojeným státům, v Asi (Čína a Indie), novým centrům, která se objevují.

Součástí této strategie je také vybudování Evropského technologického institutu, který se setkává s výraznou podporou skupiny PPE-DE. Se zájmem sleduji zrod tohoto institutu, který bude potřebovat významnou finanční podporu pro dosahování svých cílů, které jsou však velmi důležité k udržení průmyslové konkurenční a inovační základny EU. Tady se přimlouvám za zvýšení těch prostředků, které byly odsouhlaseny.

Zároveň však považuji za důležité zdůraznit potřebu uskutečnění projektu tohoto institutu a jsem toho názoru, že je mimořádně důležité podporovat právě inovace, které jsou nositeli pokroku a zvyšování konkurenceschopnosti. Proto považuji za důležité zdůraznění inovace také v názvu institutu, původně plánovaného jako Evropský inovační a technologický institut. Právě tato iniciativa má být důležitým posláním znalostní ekonomiky, podporou výzkumu a inovací v EU.

A na závěr mi dovolte vyjádřit svůj obdiv nad energií a rozhodností pana komisaře Figeľa při realizaci tohoto projektu.

  Nina Škottová (PPE-DE). – Pane předsedající, dámy a pánové, úvodem bych chtěla poblahopřát panu komisaři Figeľovi a také panu zpravodaji Paasilinnovi za veškerou práci, kterou na tomto projektu odvedli.

Padly zde pozitivní i negativní názory na EIT a diskuze bude určitě dále pokračovat, než bude EIT skutečně uveden do života. Já bych na tomto fóru chtěla zdůraznit myšlenku, která EIT podpoří. A sice, že každé peníze z rozpočtu EU přesunuté do vědy, výzkumu a vzdělávání, jsou dobře přesunuté peníze a rozhodně ne utopené peníze. Zvláště, když se na EIT budou podílet i nejlepší mozky Evropy.

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Vážený pane předsedající, vytvoření koherentní hospodářské oblasti, jednotného evropského trhu, bylo základním důvodem pro vznik společenství a později Evropské unie. Dalším krokem je dát evropskému hospodářství moderní a konkurenceschopný rozsah.

Podaří se to jen investováním finančních prostředků do vzdělávání, výzkumu, do nových technologií a v nejširším smyslu slova do inovací. Nebudeme schopní čelit tímto výzvám, pokud průmysl nebude podporovat vědecký rozvoj a nové technologie, a pokud místní úřady nebudou investovat do vzdělání.

Vlády by se měly angažovat ve vzdělávání na terciární úrovni a podporovat základní vědecký výzkum. Evropská unie by se měla zatím soustředit na podporu a usměrnění inovací. Jsme si vědomi, že tyto úlohy spočívají na členských státech a institucích EU.

  Ján Figeľ, člen Komise. − Pane předsedající, rád bych poděkoval Parlamentu za velmi zajímavou a přesvědčivou rozpravu. I navzdory tomu, že se ozvaly kritické hlasy o nedostatku financí anebo o tom, že opět chceme něco vytvořit.

Myslím si, že nejvýznamnější inovace začíná otevřeností a podporou kreativity. Výsledek konzultace a legislativního procesu je skutečným příkladem otevřenosti, přínosu, angažovanosti, a dokonce kreativního a inovativního přístupu. Prokázali jsme inovaci tím, že jsme dospěli k tomuto konsenzu a rovněž v souvislosti s obsahem tohoto výsledku. Toto je ten nejdůležitější aspekt.

Úlohou EIT je především inovace. Je to jeden z okamžiků anebo pokračovaní summitu v Lahti z října 2006 a návrh textu jsme předložili dokonce jen jeden den před summitem. Nikdy jsme nepodporovali investice pro budování něčeho nového v oblastech na zelené louce, spíše jsme si přáli přijít s novým přístupem jako podpořit, zorganizovat, motivovat a zmobilizovat zdroje a partnery s cílem vytvořit úspěšnější inovaci v Evropě.

Rád bych zdůraznil, že Komise nikdy neměla v úmyslu stavět nové budovy pro EIT, ale přijít s novým přístupem. Trvalo to rok a půl: začali jsme to realizovat jako součást lisabonské strategie v únoru 2005 a od té doby jsme se mnohokrát setkali u kávy, vedli jsme množství rozhovorů, které byly velmi inspirující a zajímavé – rovněž v této budově –, zároveň poukazovali na to, že existuje mnoho možností nebo názorů jak podpořit inovaci. Jsem šťastný, že jsme dospěli k tomuto úspěšnému společnému závazku.

Mnoho lidí se vyjadřovalo o poloze. Je to otázka pro Radu. Myslím si, že slovinské předsednictví se bude snažit řídit tento proces tak, aby vedl k rozhodnutí. Už byla zmíněna jména – některá na úrovni členského státu. Některá města na regionální úrovni o to rovněž usilují. Je dobré znamení, že hodně ambiciózních kandidátů se uchází o sídlo EIT. Mnoho univerzit a podniků, výzkumných a technologických organizací projevuje zájem nejen o konzultační proces, ale i o účast ve výběrovém řízení správní rady a později o práci v EIT. Jak řekla slečna Hennicot-Schoepgesová, tímto neztratíme svou identitu; nabízíme, aby tuto identitu sdíleli univerzity anebo existující střediska a EIT, který bude zřízen.

To je víceméně všechno, čím jsem chtěl reagovat na vaše argumenty a podporu. Ještě jednou chci zdůraznit význam konvergentní a horizontální práce. V Komisi jsme na tom pracovali stejně, jako i Vy všichni ve výborech v tomto Parlamentu. Nebyl jsem jediný. Nejsem sám. Dosáhli jsme toho s podporou předsedy, pana komisaře pro průmysl, pana komisaře pro výzkum, paní komisařky pro rozpočet a mnoha dalších. Myslím si, že je to velmi významný odkaz pro budoucnost: Dovolte nám pracovat společně, být otevření a podporovat kreativitu.

Tento měsíc bych chtěl navrhnout, abychom rok 2009 vyhlásili Evropským rokem kreativity a inovace. Vytvoří se tím propojení s návrhy, myšlenkami a politikami, které potřebujeme pěstovat a vytvořit v Evropě.

Ještě jednou vám velmi pěkně děkuji. Není to hotová věc; spíše je to začátek etapy, která znamená vytvoření, a potom může začít skutečná práce – a doufám, že začne úspěšně.

  Reino Paasilinna, zpravodaj. − (FI) Pane předsedající, pan komisaři, dámy a pánové, měli bychom si připomenout dobu, kdy jsme začínali a kdy velká většina byla proti tomuto celému projektu. V současnosti jsme ho v spolupráci s Komisí a Radou zdokonalili. Vytvořili jsme něco velmi dynamické, co dospělo až do stadia hlasování a já doufám, že většina bude hlasovat pro tento projekt. Toto je způsob, kterým můžeme společně pracovat.

Co se týká polohy, nemám žádné stanovisko, až na to, že jde o moderní síťový systém, ve kterém budou nezávisle pracovat výzkumníci a společenství. Nebudou soustředění v hlavním městě, které bylo zvolené za sídlo institutu. Navíc počet administrativních zaměstnanců bude relativně nízký, méně než sto lidí, a tak nebudou potřebné velké prostory pro budovy.

Jeden aspekt je však důležitý. Bude zapotřebí, aby na místě existovalo dobré dopravní spojení, především přímé lety, protože dobře víme, jak je nepříjemné pracovat někde, kde nejsou žádné přímé lety, dokonce když se setkání musí uskutečnit na letišti.

Dále je nezbytné vzít v úvahu financování. Je to důležité, i když pro jednu navrhovanou oblast, komunikační technologie, je už financování obstarané. Jinými slovy, pokud je daná oblast prezentovaná atraktivním způsobem, finance se pro ni určitě najdou. Určitě nám nechybí kapitál.

Mnoho přítomných se vyjádřilo, že jde o nový druh spolupráce. Institut proto nebude konkurovat ostatním, ale vytvoří spolupráci, jak poznamenala paní Ek. Pan Ransdorf a ostatní prohlásili, že evropský model, který byl po celá století vrcholem evropské vědy, by se měl stát vrcholem světové vědy. Je to jeden ze způsobů, jak zdůraznit druh norem kvality, které potřebujeme. Děkuji všem velmi pěkně za vaši spolupráci. Tento projekt musí být úspěšný, protože ho Evropa potřebuje. Děkuji.

(Potlesk)

  Předsedající. − Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat dnes.

Písemná prohlášení (článek 142)

  Edit Herczog (PSE), písemně. – (HU) Informační a technologická revoluce, společensko-ekonomická transformace postindustriální společnosti, otřásly vládou, hospodářstvím a politiky ve většině zemí světa a probudili je z pokojného spánku a větší pozornost se soustředí na pochopení důvodů, které se skrývají za úspěchem jednotlivých společenství, větších regionů anebo zemí.

Aspekty, které mohou zajistit úspěch, jsou kreativita, kreativní energie, nové myšlenky, které mohou vytvořit základ pro každý nový druh rozvoje. Kreativita se stává inovací, pokud se přemění na skutečnost. Doufejme, že Evropský inovační a technologický institut (EIT) bude inovativním duchovním dítětem Evropského parlamentu. Hlavním cílem EIT bude rozvíjet inovativní kapacitu Evropské unie propojením s vyšším vzděláváním, výzkumnou obcí a zástupci průmyslu. EIT může sehrávat významnou úlohu tím, že zabezpečí, aby evropská inovace byla opět známá ve světě a aby evropský průmysl a výzkumníci měli vliv a byli oceněni. Hlavní město Maďarska přijalo výzvu poskytnout sídlo Evropskému inovačnímu a technologickému institutu. Jsem přesvědčená, že má vlast by byla dobrým hostitelem pro institut, protože vláda je zainteresovaná v otázkách výzkumu a inovace i rozvoje, dále z důvodu výzkumné infrastruktury země, neboť Maďarsko sehrávalo úlohu při pokroku vědy a v neposlední řadě z důvodu maďarské pohostinnosti. Cituji slova maďarského učence a laureáta Nobelovy ceny Alberta Szent-Györgyia a vyzývám vás, abyste podpořili náš návrh stát se hostitelem EIT: „Maďarsko je malá země, co se týká počtu obyvatelstva, ale mocnost z hlediska šedé hmoty.“

  Janusz Lewandowski (PPE-DE), písemně. – (PL) Pane předsedající, druhé čtení v Evropském parlamentu je dalším krokem, kterým se přibližujeme k založení Evropského inovačního a technologického institutu. Už uplynulo mnoho času od chvíle, kdy pan José Barroso předložil návrh na založení institutu v únoru 2005. Myšlenka byla, že by šlo o institut, který by podpořil implementaci lisabonské strategie, která byla v té době v půli cesty a nepřinášela plánovaný zisk.

Jsem si vědom, že jedno z míst, které doufá, že bude hostitelem sídla EIT, je polské město Vratislav (Wrocław). Rovněž jsem si vědom, že v Polsku a v dalších městech, které by rádi přivítali institut (Vídeň, Mnichov, Sant Cugat-Barcelona, Paříž, Oxford, Brusel, Budapešť, Norimberk, Cáchy) přetrvávají přehnaná očekávání z důvodu předpokládané sumy 2,4 miliardy EUR, která se bude požadovat na financování institutu. To jsou celkové náklady na institut a síť znalostních a inovačních společenství (KIC), u kterých se očekává, že pohltí většinu financí. Navíc jsem přesvědčený, že založení institutu nepřispěje k uskutečňování strukturálních reforem, které mají rozhodující význam pro inovaci a konkurenceschopnost v Evropské unii.

Navzdory tomu, že jsou nám známé ambice města Vratislav (Wrocław) a kvalita administrativy v tomto městě, jsem přesvědčený, že je to správné místo pro EIT a jsem spokojený s pokrokem, který se uskutečnil směrem k založení institutu.

  Alexander Stubb (PPE-DE), písemně. – Vzdělávání, výzkum a inovace jsou okna do budoucnosti. Jsou to základní stavební kameny toho, co se nazývá „znalostní trojúhelník“. Potřebujeme být konkurenceschopní. Znalostní trojúhelník je jedním z klíčů.

Podporuji tento text od chvíle, co návrh Komise vytvořit Evropský technologický institut (EIT) se zaměřuje na řešení jednoho z hlavních nedostatků Evropy, totiž nedostatku inovace. Chápu, že EIT je investice do budoucnosti.

V minulosti se vyskytl skepticismus ohledně přidané hodnoty, kterou by mohl EIT nabídnout. Navrhovaná síťová struktura je dobrým řešením. Odborný posudek spočívá v zúčastněných univerzitách a institucích vyššího vzdělávání.

Poněvadž si vzpomínám na své akademické roky, také podporuji, aby se myšlenka EIT „znalostních a inovačních společenství“ (KIC) stala nezávislou. Výběr takových středisek se bude zakládat na kritériu špičkové kvality. Podporuji tuto myšlenku, protože takovýmto způsobem EIT KIC dá nejlepší směr evropské inovaci.

(Zasedání bylo přerušeno v 11:15 a znovu zahájeno v 11:30.)

PŘEDSEDAJÍCÍ: Edward McMILLAN-SCOTT
místopředseda