Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2007/0281(CNS)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0046/2008

Předložené texty :

A6-0046/2008

Rozpravy :

PV 11/03/2008 - 16
CRE 11/03/2008 - 16

Hlasování :

PV 12/03/2008 - 5.4
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2008)0092

Doslovný záznam ze zasedání
Úterý, 11. března 2008 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

16. Změna společné organizace zemědělských trhů, pokud jde o vnitrostátní kvóty pro mléko (rozprava)
Zápis
MPphoto
 
 

  Předsedající. ?Následujícím bodem je zpráva paní Elisabeth Jeggleové jménem Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, o návrhu nařízení Rady, kterým se mění a doplňuje nařízení (ES) č. 1234/2007 o vytvoření společné organizace zemědělských trhů a o zvláštních ustanoveních pro určité zemědělské výrobky (nařízení o jednotné společné organizaci trhů – SOT), pokud jde o vnitrostátní kvóty na mléko (KOM(2007)0802 - C6-0015/2008 - 2007/0281(CNS)) (A6-0046/2008).

 
  
MPphoto
 
 

  Iztok Jarc , úřadující předseda. (SL) Dovolte mi na úvod říci, že předsednictví vítá zprávu paní Jeggleové o návrhu zvýšit kvótu na mléko a je toho názoru, že jde o konstruktivní a vyvážený příspěvek do diskuse, která probíhá už několik týdnů.

Evropská komise navrhla ve své zprávě nebo analýze zvýšení vnitrostátních kvót na mléko o 2 % se začátkem od následujícího kvótového roku, to jest od 1. dubna 2008, přičemž vycházela z příznivé situace na trhu.

Kvóty na mléko nejsou jen otázkou procent; je to širší záležitost spojená s revizí společné zemědělské politiky. Proto se rada neomezila na tuto otázku, ale vstoupila do širší, souběžné diskuse o celkovém balíku hodnocení stavu společné zemědělské politiky.

Musím říci, že v Radě a v Parlamentu se objevilo více velmi podobných myšlenek anebo pochybností o tomto návrhu. Zazněly například požadavky na větší předvídatelnost a stabilitu odvětví mléka. Vyskytly se obavy o regiony s méně příznivými podmínkami na zemědělství, kde je málo alternativ k tradiční produkci mléčných výrobků. Na druhé straně se objevily důrazné požadavky umožnit evropským zemědělcům, aby využívali výhody, které nabízejí rozvíjející se mezinárodní a evropské trhy.

Navzdory složitosti tohoto problému jsme přesvědčení, že dokážeme najít vyvážené odpovědi a řešení v rámci hodnocení stavu společné zemědělské politiky. Rád bych dodal, že Rada podporuje návrh Parlamentu, aby Komise připravila celkovou, dlouhodobou strategii, tedy návrh strategie pro evropské odvětví výroby mléka. Myslíme si, že základní částí této strategie by měl být takzvaný měkký přechod ke zrušení kvót na mléko, který by zajistil bezproblémový přechod k tržněji orientované mléčné politice a větší předvídatelnosti v tomto odvětví.

S tímto cílem má Rada v úmyslu vyzvat Komisi, aby přezkoumala všechny vhodné způsoby, jak to dosáhnout. Myslíme si však, že návrh Komise na zvýšení kvóty o 2 % na následující kvótový rok třeba brát jako část balíku, jehož další části je třeba přiměřeně prodiskutovat v rámci hodnocení stavu společné zemědělské politiky.

Rád bych také dodal, že návrhem se bude zabývat Rada pro zemědělství a rybolov na svém zasedání, které se má uskutečnit příští týden. Doufám, že Rada tento návrh přijme. Takže, pokud se splní podmínky, s jeho uplatňováním se začne ještě v současném kvótovém roce, to jest v roce 2008.

Nakonec mi dovolte poděkovat každému, kdo přispěl k diskusi o této zprávě, především paní zpravodajce. Podle našeho názoru jde o vyvážený a podložený pohled. Děkuju za vaše úsilí.

 
  
MPphoto
 
 

  Mariann Fischer Boel , členka Komise. Vážený pane předsedající, myslím si, že je velmi dobrým signálem z předsednictví, že je tu dnes přítomný ministr zemědělství, aby se zapojil do této velmi důležité diskuse.

Své vystoupení začnu tradičně poděkováním Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a především paní zpravodajce za velmi konstruktivní zprávu o návrhu na zvýšení systému kvót na mléko o 2 %, jak uvedl pan ministr, pro nadcházející kvótový rok se začátkem 1. dubna 2008.

Mnozí lidé nutili Komisi k uvolnění velmi napjaté situace v odvětví mléka. V Radě velká většina členských států vyzývala Komisi, aby předložila návrh na zvýšení kvót. Usnesení o rostoucích cenách potravin, přijaté tady, v Evropském parlamentu, v říjnu 2007, také vyzvalo Komisi, aby jako naléhavou záležitost navrhla dočasné zvýšení kvót na mléko. V prosinci 2007 Komise předložila zprávu o vyhlídkách trhu, která ukázala, že existuje a v budoucnosti bude existovat rostoucí poptávka po mléčných výrobcích.

Vaše zpráva také potvrzuje, že bychom měli rozšířit možnosti vyšší produkce mléka. Snad bude každý souhlasit s tím, že návrh Komise je celkem rozumný a jasný, s předvídatelným a stejným výsledkem pro všechny členské státy. Dovolíte mi uctivě podotknout,že vaše pozměňující a doplňující návrhy zřejmě nevěnují plnou pozornost potřebě předvídatelnosti a rovného zacházení pro zemědělce?

Pozměňující a doplňující návrh, aby bylo zvýšení kvót o 2 % pro členské státy dobrovolné, by v případě uplatnění zřejmě způsobil problémy. Především, všichni se jistě shodneme na tom, že hledáme větší orientaci na trh a vyšší produktivitu. Proto si osobně myslím, že výrobce by měl dostat možnost volby, zda bude vyrábět víc mléka nebo ne. Shodneme se zřejmě i na tom, že prvovýrobci mléka potřebují předvídatelnost, tedy jistotu o svých možnostech výroby v rámci systému kvót, a já si nemyslím, že by dobrovolný systém k tomu přispěl.

Řešením je pro členské státy možnost rozhodnout se, že kvótu nerozdělí, ale nechají si ji ve vnitrostátní rezervě. Tato možnost tu je, ale já bych naléhala na členské státy a ráda bych viděla, že kvótu rozdělí, protože to považuji za nejsprávnější postup.

Pozměňující a doplňující návrh použít na konci kvótového roku vyrovnání kvóty není nová myšlenka. V skutečnosti tuto věc Komise důkladně zkoumá, protože takováto teorie by umožnila některým členským státům využít kvóty, které nevyužily jiné členské státy. Asi bychom se však opět shodli, že teorie je jedna věc a praxe druhá.

Za prvé, myslím si, že to zjevně přináší výrobcům mléka nejistotu. Potom by mohli jen odhadovat, jak bude vypadat situace na konci produkčního roku a na základě toho činit rozhodnutí o své výrobě. Až v následujícím roce by se dozvěděli, zda tato výroba je bez poplatků anebo ne. Myslím si, při veškeré úctě, že toto není výhoda rozhodování prvovýrobců mléka. Je zřejmé, že výroba mléka vyžaduje značné investice a my dlužíme našim zemědělcům předvídatelný systém, dokud kvóty v roce 2015 nezmizí.

Za druhé, komu by to prospělo? Nemusím zdůrazňovat, že by to výrazně prospělo jen malé skupince členských států. To je už politicky složité. Nejdůležitější věcí je to, že z této záležitosti by těžili ti výrobci, kteří už překračují své kvóty, tedy ti, kteří vyrábějí příliš mnoho, a ne ti, kteří se snažili udržet svou výrobu v hranicích systému kvót. A tak není jisté, že by to vedlo k většímu množství mléka na trhu.

Za třetí, podle mě to také jde proti myšlence zjednodušení společné zemědělské politiky. Obávám se, že prováděcí pravidla v této oblasti by byla mimořádně složitá a já nesouhlasím se zkomplikováním našeho systému v situaci, když už chybí jen sedm roků do ukončení tohoto systému kvót.

Celkem s potěšením si všímám, že se všichni shodujeme na potřebě rozšířit možnosti zvýšení výroby odvětví mléka v Evropě. Je mimořádně důležitým politickým signálem pro mě a pro všechny členské státy, že si Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova jednomyslně zvolil tuto linii po velmi rozdílných názorech na začátku této diskuse. Proto posílám paní zpravodajce své obrovské blahopřání k tomuto úspěchu. Doufám, že i já budu mít stejný úspěch v Radě.

 
  
MPphoto
 
 

  Elisabeth Jeggle , zpravodajka.? (DE) Vážený pane předsedající, paní komisařko, pane úřadující předsedo Rady, dámy a pánové, jak už bylo uvedeno, Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova jednomyslně odmítl návrh Komise na zvýšení kvót na mléko pro nadcházející kvótový rok o 2 %. To by představovalo 2,8 milionu tun. Považujeme tento návrh za příliš strnulý, příliš nepružný, a to je v aktuální situaci špatný signál, především pro trhy. Podle rozhodnutí z roku 2003 také tak bude mít jedenáct členských států od 1. dubna tohoto roku zvýšené kvóty o 0,5 %, což znamená o 700 000 tun víc mléka v Evropské unii.

Intenzivní diskuse s mými kolegy v zemědělském výboru ukázaly, že nenajdeme žádný všelék ani pohodlný způsob vedení dalších diskusí. Existují velmi rozdílné názory a prezentované byly všechny možné postoje, od všeobecného a zásadního odmítání jakéhokoli zvyšování kvót, až po požadavek na zvýšení o 5 %. Navzdory tomu se nám podařilo najít kompromis, který bere v úvahu postoje všech skupin, a ten byl jednomyslně přijatý, bez hlasů proti nebo zdržení se. Všem svým kolegům, členům výboru, srdečně děkuji za jejich konstruktivní spolupráci.

Dohodnutý kompromis má dva ústřední body. Paní komisařko, hodně jste o nich mluvila. Já mám na to jiný názor.

Za prvé, vytvoření evropského vyrovnávacího mechanismu, který by na úrovni EU kompenzoval nevyužití anebo překročení existujících vnitrostátních kvót. To by nebylo příliš byrokratické a vedlo by to k tomu, že výrobci, kteří překročí své kvóty, by byli penalizováni až po vyrovnání.

Za druhé, od 1. dubna členské státy mohou svobodně rozhodnout o zvýšení vnitrostátních kvót na kvótový rok 2008/2009. Chceme pružnost, ne strnulost! Tento kompromis znamená, že kvóty, které už existují, budou využívány mnohem efektivněji. Členské státy s větším potenciálem mají také možnost využít tento evropský rámec kvót mimo systém společného evropského vnitřního trhu.

Paní komisařko, stále zdůrazňujete, že současné kvóty na mléko v tomto systému vyprší v roce 2015. Lineární nárůst kvót sám o sobě však neumožní měkké přistání, které slibujete. Jen si vzpomeňte, pokud můžete, na někdejší mléčná jezera! Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova proto jednoznačně argumentoval, jak to udělal už u malého balíku opatření týkajících se mléka a mléčných výrobků, ve prospěch vytvoření mléčného fondu, aby se dosáhly úspory nákladů, vyplývajících z reforem speciálně pro odvětví mléka. Podle našeho názoru takováto perspektivní podpora a ochrana celého odvětví se dá uskutečnit jen tímto způsobem. Tento nástroj by se měl použít především u prvovýrobců mléka v znevýhodněných oblastech a v oblastech plně využívaných jako pastviny. Proto bych vás požádala, paní komisařko, abyste zahrnula tento požadavek Evropského parlamentu v konkrétní podobě do svého legislativního návrhu hodnocení stavu.

Podle našeho názoru je uplatňování článku 69 nedostatečné, protože není jasně definované z hlediska praktických opatření, především v už vzpomínaném odvětví. Je také naprostým cynismem, když vysoký úředník Komise prohlásí před shromážděním zemědělců, že by si neměli stěžovat na výrobní ceny, které už skutečně opět klesají, protože už vystačili s 27 centy za litr. To je pohrdání legitimními zájmy celé profese, což je pro mě jako člena Parlamentu, který vyzdvihl věc demokracie na nejvyšší úroveň, nepřijatelné!

 
  
MPphoto
 
 

  Czesław Adam Siekierski , jménem skupiny PPE-DE. – (PL) Vážený pane předsedající, jsem si jistý, že zvýšení kvót na mléko v kvótovém roce 2008/2009 neohrozí stabilitu trhu s mlékem v EU a že nedojde k výraznému poklesu cen mléka. Byli bychom očekávali větší nárůst kvót, ale po vyslechnutí argumentů, které předložila paní Jeggleová a další členové parlamentu, jsme podpořili balík kompromisních pozměňujících a doplňujících návrhů, který hovoří o dobrovolném zvýšení jen o 2 %.

Z informací v tisku vychází najevo, že paní komisařka podporuje návrhy na každoroční zvýšení kvót o jen 1 % od roku 2010 jako součást toho, co se nazývá hladkým přistáním. To je dost konzervativní přístup, i když paní komisařka je údajně liberálka, ale vraťme se k samotnému problému. Na jedné straně nízké kvóty omezují rozvoj mlékárenského průmyslu EU snižováním jeho konkurenceschopnosti a exportního potenciálu. Na druhé straně je to záruka stabilního příjmu pro naše zemědělce.

V budoucnosti budeme pokračovat v diskusi o výběru nejlepšího řešení.

(Předsedající řečníka přerušil.)

 
  
MPphoto
 
 

  Rosa Miguélez Ramos , jménem skupiny PSE. – (ES) Vážený pane předsedající, pravdou je, že extrémně nízké ceny, které léta dostávali evropští výrobci mléka, způsobily odvětví vážné škody. Vyvolaly rozsáhlý úpadek celého odvětví, především v některých regionech, jako je má Galície. Dalším důsledkem nízkých cen byly velké úbytky strategických rezerv mléka, které jsou základní nezbytností.

Rád bych uvedl, že od roku 2007 se trh vyvíjel pozitivně, a to skutečně přináší výrobcům určitou úlevu, a dokonce jim to umožňuje, aby investovali do svých hospodářství, co bylo dosud nemyslitelné. V této souvislosti se podle samotné Komise objevují dvě dobré zprávy: pozitivní vyhlídky do budoucnosti vedou k tomu, že trh si žádá dodatečné množství mléka, proto se na tento rok navrhuje zvýšení o 2 %. Paní komisařko, od začátku s tímto návrhem souhlasím.

Souhlasím s tímto návrhem a pokoušel jsem se pracovat po boku zpravodajky paní Jeggleové právě proto, že se zjevně projevuje určitá zdrženlivost a že někteří členové Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova si nemyslí, že by se měl tento návrh Komise podpořit.

Z mého pohledu však a jak já tomu rozumím, Parlament by neměl, jak jste uvedl, omezovat ty výrobce, kteří se rozhodli kladně reagovat na požadavky trhu. Proto jsem to byl já, kdo ve shodě s paní Jeggleovou navrhl, aby toto opatření bylo dobrovolné.

Jak už řekla paní Jeggleová, Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova přijal tuto zprávu jednomyslně. I když je pravda, jak uvedla paní zpravodajka, že na úrovni EU se nevyužívá celá kvóta, toto nevyužívání v žádném případě není rovnoměrně rozložené mezi jednotlivými členskými státy a stejně je to s deficitem výroby v porovnání s teoretickou spotřebou.

Jen si uvědomte, že mé zemi, Španělsku, je přidělen objem výroby 6,1 milionu tun a naše teoretická spotřeba je 9 milionů tun. Španělsko proto má, a to třeba říci, téměř nejvyšší roční deficit na obyvatele z celé Evropské unie.

Proto jsme ve zprávě pana Goepela požadovali, aby se v budoucnosti kvóty upravily ne lineárním zvýšením, jak je to v návrhu, který nyní předkládáte, ale radši v závislosti na rozdílu, který existuje mezi současnou strukturou a strukturou, jakou by měl resort mít, jak říkáte, aby byl konkurenceschopný a aby sám dokázal čelit trhu. V tomto směru bych se vás, paní komisařko, rád zeptal, zda v souvislosti s mechanismem úpravy nebo měkkého přistání, uvažujete o možnosti vytvoření individuálních modelů pro každý členský stát.

Rád bych zdůraznil, že podle mého názoru bychom měli chránit výrobu mléka v celé Evropě. Co se týká kvót, dříve než prohlásíme, že je nyní jdeme zrušit a že úplně zmizí, měli bychom se zamyslet nad jejich sociálně-ekonomickou úlohou v ochraně mnohých křehkých ekonomik. V mnohých oblastech je výroba mléka, jak víte, jedinou možností zemědělství, proto tento systém pomáhá.

(Předsedající řečníka přerušil.)

 
  
MPphoto
 
 

  Niels Busk, jménem skupiny ALDE. – (DA) Vážený pane předsedající, paní komisařko, pane úřadující předsedající, zpravodajka, paní Jeggleová, opět udělala kus výborné práce, za kterou bych jí chtěl poděkovat. Evropští výrobci mléka nyní čelí velkým výzvám v důsledku prudkého růstu poptávky po mléčných výrobcích, především na Dálném východě. To je velmi pozitivní záležitost. Zároveň však rychle rostoucí ceny krmiv podkopávají hospodárnost výroby, protože EU brání dovozu krmiv, což naše konkurenční země potřebují. Aby výrobci mléka přežili, musíme nyní dát souhlas ke zvýšení kvót. Jinak, pokud budeme čekat do roku 2015, když se, doufejme, mají zrušit kvóty, propaseme jedinečnou příležitost pro evropský mlékárenský průmysl.

Má skupina chce vidět liberalizaci výroby mléka v Evropě prostřednictvím tržní ekonomiky a volné soutěže, přičemž systém kvót tomu odporuje. Zvýšení výroby nejméně o 2 % a v dalším stadiu přehodnocení případné potřeby dalšího zvýšení kvót podpoří a zachová silnou, perspektivní výrobu mléka v Evropě a vytvoří podmínky na hladký přechod ke zrušení systému kvót, který byl zavedený, mimochodem, jako přechodné opatření v roce 1983 v důsledku vzniku celých hor sušeného mléka a másla. Ty už naštěstí neexistují, nyní chce trh více mléčných výrobků. Dejme evropským výrobcům mléka šanci, aby je mohli dodávat.

 
  
MPphoto
 
 

  Alyn Smith , jménem skupiny Verts/ALE. – Vážený pane předsedající, nebudu výjimkou při blahopřání naší paní zpravodajce za velký kus práce, na kterou se, podle mě, je zapotřebí dívat jako na součást širšího obrazu toho, jak zabezpečujeme dlouhodobou stabilitu evropských zemědělců a pěstitelů.

Chci udělat dvě poznámky. Přijímáme a vítáme návrhy Komise na odstranění kvót do roku 2015. Rádi bychom však viděli systém kontroly výroby a nesouhlasíme se zmínkou v zprávě o tom, že by měl existovat mechanismus dobrovolného připojení se členských států. Především my, v Spojeném království, jsme viděli dobrovolné odlišení, které samozřejmě vůbec není dobrovolné pro zemědělce, kteří jsou tím postižení, a my s tímto principem nesouhlasíme. Nedomníváme se, že asymetrická deregulace má smysl.

Také z dlouhodobějšího hlediska bych našim kolegům v Komisi zdůraznil, že jedním z hlavních bodů, jak vidíme mnohem liberálnější a svobodnější trh s mléčnými výrobky, bude vliv zákona konkurence na to, jak se především zemědělci budou muset vyrovnávat s dlouhodobými soukromými smlouvami a zneužíváním některých výrobců a zákazníků, především na trhu s mlékem. Ale celkově je to velký kus práce a jsme rádi, že ji můžeme plně podpořit.

 
  
MPphoto
 
 

  Dimitar Stoyanov (NI). – (BG) Podmínky mlékárenské výroby v Bulharsku jsou příkladem toho, že v ekonomickém systému Evropské unie je něco špatně.

Zvýšení kvót má malý význam, protože 30 % krav v Bulharsku uhynulo hladem jen během prvního roku členství v EU. Příčinou jsou obrovské míry inflace, které způsobila EU, stejně jako nové regulace, kvóty a vyšší ceny krmiv a pohonných hmot.

Jak dlouho to ještě potrvá? Možná za nějaké dva roky země, která je domovem jogurtu, domovem kultury Lactobacillus bulgaricus, zůstane kvůli EU bez jediné živé krávy.

 
  
MPphoto
 
 

  James Nicholson (PPE-DE). – Vážený pane předsedající, v první řadě vítám doporučení, které nám dnes předložila paní zpravodajka, zvýšit kvóty o 2 % na dvanáct měsíců jako dobrovolné opatření. Myslím, že je to rozvážný postoj, který bychom měli zaujmout.

Jsem proti otevírání stavidel pro výrobu, neboť se domnívám, že by to nic nevyřešilo. Sledujme, jak se trh vyvine během následujících dvanácti měsíců. Potom se můžeme v příštím roce k tomu vrátit, přehodnotit situaci a udělat si mnohem širší obraz. Každý hovoří o „měkkém přistání“ kvót, ale nikdo mi nedokáže říci, co to měkké přistání bude znamenat. Je to slovo, které používáme – pan úřadující předseda ho použil i paní komisařka ho použila –, ale o čem to v skutečnosti hovoříme, když narážíme na rok 2013? Vím, že je to daleko, ale je tady mnoho prvovýrobců mléka, kteří jsou skutečně zvědavi, jaká bude situace, až ta doba nastane?

A tak i když se výnosy v mlékárenském odvětví v průběhu roku 2007 dramaticky změnily, nemůžeme zaručit, že to bude pokračovat věčně. Poctivě si to přiznejme. To Komise neudělala. Ani my, politici, jsme to neudělali. Neudělala to žádná národní vláda, a dokonce ani mlékárenské odvětví. Byly to tržní síly ve světě, které zdvihly tržní ceny, a přesně to se stalo. Ceny obilí vedou ke zvyšování cen mléka. Na začátku příštích 12 měsíců však musíme pochopit i to, že ceny obilí, ceny hnojiva, vysoké ceny energií, ceny krmiva v létě, to všechno bude znamenat, že velkou část peněz, které přitekly do mlékárenského odvětví navíc, ve skutečnosti pohltí tyto zvýšené náklady.

Takže, nenechejme se unášet představou, že všechno v mlékárenském odvětví je tak růžové a všechno je krásné, protože není. Zvýšení o 2 % bude představovat značné množství. Souhlasím však s paní komisařkou: Nekomplikujme situaci ještě víc. Zjednodušme ji výrobci. Odvětví výrobců mléka a mléčných výrobků, bez ohledu na to, z které oblasti Evropy, je páteří struktury malých rodinných hospodářství a musíme je podporovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Csaba Sándor Tabajdi (PSE). – (HU) Vážený pane předsedající, paní komisařko Fischer Boelová, ve zprávě navržené zvýšení kvóty na mléko o 2 % bude mít vliv na mnohé členské státy. Maďarska se to nedotkne, protože využívá jen 70 % své přidělené kvóty na mléko, ale přesto jsme solidární s členskými státy, jako je Polsko a další, které potřebují zvýšení kvóty na mléko. Kromě zvýšení kvóty se musíme připravit také na celkové zrušení režimu kvót na mléko v roce 2015, jak to navrhuje paní komisařka, a tak musíme vymyslet podpůrný mechanismus, který poskytne skutečnou pomoc podporou výroby kvalitního mléka. Zvláštním problémem v některých zemích je zaostávání technického a technologického rozvoje. Proto by bylo dobré, kdyby se zdroje Společenství daly použít na podporu technologického rozvoje v zemích, jako je Maďarsko a další nové státy, které nebyly schopné využít celou svou přidělenou kvótu. Společně se zvyšováním kvót je zapotřebí také přivést do zemědělského odvětví modernizaci. Zvýšení cen krmiv je problémem a je tu také specifický problém, se kterým nemůže nic udělat ani paní komisařka Fischerová Boelová, ani nikdo jiný, totiž to, že v Maďarsku průmysl zpracování mléka nevlastní výrobci mléka, a to je staví do mimořádně nevýhodné konkurenční pozice. Děkuji vám za pozornost.

 
  
MPphoto
 
 

  Margrete Auken (Verts/ALE).(DA) Vážený pane předsedající, jak paní komisařka ví, všeobecná diskuse v Dánsku je velmi nepříznivě nasměrovaná vůči zemědělským dotacím. Jsme si velmi dobře vědomi toho, že pokud je lákavé vyrábět mléko v Evropě, dá se to ve velké míře připsat umělo udržovaným vysokým cenám a omezení konkurence z třetích zemí. Tyto podmínky vedly k nadprodukci, kterou jsme se pokoušeli regulovat kvótami. Nebudu se věnovat všem problémům, které to způsobilo, jen zdůrazňuji, že pokud chce Komise v reakci na rostoucí poptávku zvýšit kvóty, je to samozřejmě nedostatečné. Kvóty je třeba úplně zrušit a odstranit deformace trhu. Proto je nezbytná důkladná reforma společné zemědělské politiky, přičemž platby na plochu je třeba postupně zastavit mnohem rychleji, než se teď plánuje. Trh je zapotřebí patřičně liberalizovat, a to by mělo být hlavním cílem reformy. Kromě toho můžeme přezkoumat možnosti pokračující podpory vybraných malých oblastí, kde jsou dobré důvody pro výrobu mléka navzdory hospodářským podmínkám. Liberalizace musí tvořit součást zemědělské politiky EU: politiky, která zahrne udržitelnost životního prostředí do obecných tržních podmínek a zajistí rozvojovým zemím volný přístup na trhy EU za rovných podmínek. Máme před sebou dlouhou cestu, než budeme moci být hrdí na zemědělskou politiku EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Albert Deß (PPE-DE).(DE) Vážený pane předsedající, paní komisařko, pane úřadující předsedo, též bych rád poděkoval paní Elisabeth Jeggleové za takovou důkladnou práci na této zprávě. Současný systém kvót byl dohodnut do roku 2015. Zůstane tedy v platnosti dalších sedm let a pár dní, abych byl přesný. Paní komisařko, myslím si, že není správné zvyšovat teď kvótu o 2 %.

Úplně bych chápal, kdyby se kvóta zdvihla o 2 % pro nové členské státy, protože spotřeba mléčných výrobků je tam značně pod průměrem EU. Paní komisařko, jakkoli si vás vážím, myslím si, že návrhy Komise jsou nesprávné. Během několika posledních měsíců dostávají naši prvovýrobci mléka spravedlivé ceny poprvé za řadu l. Naši prvovýrobci mléka, kteří dojí své krávy každé ráno a každý večer, 365 dní v roce – tento rok 366 dní –, si zaslouží lepší příjem, než měli v předchozích letech.

Nynější zvýšení kvóty proto znamená, že ceny mléka se dostanou pod obrovský tlak a ony už pod tlakem jsou i bez jakéhokoli zvýšení kvóty. Hovoříme tu o měkkém přistání, což podle mě znamená vodění výrobců mléka za nos. Nebude žádné měkké přistání; bude to tvrdé přistání, pokud se uskuteční to, co má Komise v úmyslu udělat s kvótami. Domnívám se, že Hoelgaardy a Rasmusseny v Komisi, kteří by rádi viděli náhlý pád cen mléka, musíme zastavit. Neměla byste dovolit, aby jim to prošlo.

Dokonce i bez jakéhokoli zvýšení máme problémy a musíme se snažit tomu odporovat. Členové bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU) budou zítra hlasovat proti zprávě, protože jsou proti zvýšení. Toto není namířeno proti paní Elisabeth Jeggleové, ale proti zvyšování kvót.

 
  
MPphoto
 
 

  Bogdan Golik (PSE).(PL) Vážený pane předsedající, rád bych začal poděkováním své kolegyni, paní Jeggleové za obrovské množství práce, kterou věnovala přípravě návrhu této zprávy. To, o čem dnes diskutujeme, jsem předkládal už před třemi lety, když jsem poprvé začal svou práci v Evropském parlamentu. Tři roky jsme mluvili o tom, jak je potřebné zvýšit kvóty na mléko v nových členských státech a v Evropské unii, aby se vyrovnaly nespravedlivé a nepřiměřené rozdíly v těchto kvótách mezi jednotlivými zeměmi, aby se zvýšila výroba a především export a, zejména, aby se skončilo s trestáním těch zemědělců, kteří chtějí zvýšit výrobu a chtějí vyrábět kvalitní evropské mléko.

Základní argumenty, potvrzující můj postoj z doby před třemi lety, jsou také uvedené ve zprávě Komise pro Radu „Tržní vyhlídky mlékárenského odvětví“, která předpověděla pokračování pozitivních trendů na světovém trhu s mlékem. Kvóty na mléko přidělené jednotlivým zemím se plně nevyužívají. Na druhé straně zvýšení kvót o 2 % neznamená nevyhnutelně stejný nárůst výroby mléka ve všech regionech. Stále víc ekonomik v EU ustupuje od výroby mléka, protože ji považují za příliš náročnou na práci. V důsledku toho bychom měli ve všech zemích, které chtějí vyrábět mléko, zvýšit kvótu radši o 5 %, ne o 2 %, především s ohledem na fakt, že bude růst počet zákazníků na celém světě a především v Asii poroste poptávka po skvělých evropských mléčných výrobcích.

 
  
MPphoto
 
 

  Astrid Lulling (PPE-DE). – (DE) Vážený pane předsedající, názory na kvóty na mléko se různí. Viděli jsme to i v našem Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, který navzdory tomu přijal jednomyslně dohodnutý kompromis. Proto pokud chce Evropský parlament vyslat signál Komisi a Radě ministrů, měl by si být vědom toho, že zemědělci a jejich zástupcové jsou stále rozdělení.

Někteří jsou schopni plně akceptovat zvýšení kvót o 2 % anebo i více, a tedy měkké přistání před úplným zrušením kvót. Chtějí získat možnosti růstu lepším využíváním svého výrobního potenciálu, protože tržní podmínky v EU a na světových trzích jsou v důsledku stálého růstu poptávky velmi lákavé. Jiní se obávají prudkého poklesu cen, které teprve nedávno dosáhly spravedlivější úrovně, pokud se začnou vyrábět větší množství mléka.

Rozdílné jsou také názory na evropské vyrovnávání, které navrhuje Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova. Neznamená to nyní zrušení systému vnitrostátních kvót na mléko, když v celé Evropě chybějí tři miliony tun? Nedosáhlo by se cíle stejně snížením odvodu za nadprodukci a zvýšením kvót na mléko? Který prvovýrobce mléka má odvahu hrát poker v zemích, jako je Lucembursko, kde se bude opět platit odvod za období 2006–2007 pro překročení kvót? Protože dobrovolné zvýšení kvót na mléko o 2 % na kvótový rok 2008–2009 je součástí kompromisu, jsem ochotná to podpořit.

Těší mě především požadavek naší zprávy na vytvoření restrukturalizačního programu pro mléčný fond. Považuji za mimořádně důležité, že v nejbližší době se bude vyžadovat analýza hospodářských, sociálních a ekologických vlivů zvýšení kvót na mléko a zpráva o chování spotřebitelů.To si výslovně žádá posouzení specifických faktorů výroby mléka v znevýhodněných regionech se ztíženými podmínkami výroby, jako je Lucembursko.

Příliv peněz pro mlékárenství pokračovat. Je třeba si také vyjasnit, že výrobní ceny, které jsou konečně spravedlivější, jsou jen okrajově odpovědné za vyšší ceny potravin. Ty jsou stále požehnáním pro distributory a dominantní potravinářské řetězce.

 
  
MPphoto
 
 

  Katerina Batzeli (PSE).(EL) Vážený pane předsedající, ráda bych začala poděkováním a blahopřáním paní Jeggleové a všem koordinátorům, kteří se skutečně snažili dosáhnout rovnováhy v mimořádně citlivé oblasti kvót na mléko, tedy v politice, od které evropští chovatelé a zemědělci očekávají, že přinesou dalekosáhlé, radikální změny.

Pani komisařko, je obzvlášť povzbuzující, že v konfrontaci se změnami v zásobování mléčnými výrobky a poptávce po nich, Komise reagovala úpravou jedné z klíčových regulací a zvýšila vnitrostátní kvóty o 2 % na období 2007–2008. Ráda bych vyzdvihla, že je pro Komisi přijatelné ukázat určitou pružnost v otázkách rozvoje trhu pro zemědělskou výrobu, především potraviny, zejména v období, kdy odvětví chovu dobytka čelí problémům se svou životaschopností v důsledku krize na mezinárodních trzích.

Je to však i věcí principu, že takováto krize se nedá řešit stejnými opatřeními a politikami u všech druhů a velikostí provozu chovu dobytka. Z toho důvodu zdůrazňuji, že Komise a Rada musí v rámci svých diskusí opakovaně přezkoumat otázku obsahu tuku, aby se předešlo deformaci konkurence na úkor zemí, pro které byl stanoven nízký obsah tuku.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Petre (PPE-DE). – (RO) Nejdříve bych chtěla poblahopřát paní zpravodajce za její práci a úsilí při hledání kompromisu v této mimořádně citlivé záležitosti.

Ze své pozice evropské poslankyně z nového členského státu hodnotím zvýšení o 2 % jako prospěšné, i když jsme chtěli výrazně vyšší procento, především pro členské státy s nízkými kvótami na mléko a zároveň s nevyužitým výrobním potenciálem. Zvýšení vnitrostátních kvót na mléko není hrozbou pro stabilitu trhu s mlékem.

Ráda bych zdůraznila fakt, že zvýšení kvót o 2 % v skutečnosti představuje reálné zvýšení výroby mléka na úrovni Společenství jen o 0,8 %. Domnívám se také, že musíme zachovat nynější systém kvót na povzbuzení konsolidace existujících hospodářství a stimulaci nových. Výraz, který se používá ve vztahu ke kvótám z pohledu reformy společné zemědělské politiky, je „hladké přistání“, co znamená postupné odbourávání kvót.

Nové členské státy, především Rumunsko a Bulharsko, které vstoupily do Unie 1. ledna 2007 a které, když mám použít stejný jazyk, náhle „vzlétli“, budou čelit těžkostem při přizpůsobování procedur „vzlétnutí“ postupem hladkého „přistání“. Pokud by tento návrh nebyl přijat, kvóta přidělená Rumunsku by se vyčerpala, podobně jako v roce 2007, v polovině roku, což skutečně nepodněcuje, ale spíše odrazuje naše zemědělce od rozvojových projektů. Doufám, že hlasování o této zprávě na plenárním zasedání bude stejně rozhodné, jako bylo hlasování ve Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova.

 
  
MPphoto
 
 

  Gábor Harangozó (PSE). – (HU) Děkuji, pane předsedající. Vážená paní komisařko, dámy a pánové, rád bych využil tuto příležitost a poblahopřál paní Jeggleové k její výborné zprávě a k veškeré těžké práci, kterou do ní vložila. Není pochyb, že Evropská unie potřebuje najít přiměřenou odpověď na rostoucí globální poptávku, kterou dává podnět na výrazné zvýšení kvót na mléko. Navrhované zvýšení o 2 %, jehož účinnost v každém členském státu je naplánovaná na duben 2008, zřejmě pomůže tomuto odvětví v rámci Evropské unie využít možnosti, které nabízí globální poptávka. Otázku kvót na mléko však musíme vyřešit, aniž bychom vytvořili další problém v celém procesu.

Rád bych zdůraznil, že vedle uspokojovaní skutečných požadavků trhu a rozšiřovaní škály nabízených výrobků, musíme také pomoci při zlepšovaní už beztak těžké situace výrobců. Proto musíme zabezpečit, aby se odpovídající důraz kladl na sociální a environmentální důsledky zvýšení kvót a jejich vliv na výrobu, především co se týká podpory výrobců v znevýhodněných regionech. Pro mechanismus vnitřního trhu je nezbytné dosáhnout, aby cena byla přijatelná pro výrobce, stejně jako pro spotřebitele. Protože systém kvót bude po roce 2015 zrušený, musíme nyní začít přemýšlet o tom, jak pomoci výrobcům, aby byly jejich podniky efektivní a ziskové. Děkuji vám za pozornost.

 
  
MPphoto
 
 

  Béla Glattfelder (PPE-DE). – (HU) Děkuji. Zvyšování kvót na mléko v momentálním klimatu na trhu je unáhlené a riskantní z dvou důvodů. Na jedné straně vyhlídky na trhu zdaleka nejsou tak příznivé, jak předpokládá Evropská komise. Nedávný vývoj jasně ukazuje rizika, která jsou skrytá ve zvyšování kvóty. Spotřebitelé v Evropě i za jejími hranicemi citlivě reagovali na zvyšování cen mléčných výrobků.V mnohých zemích spotřeba klesla o 10–30 % a klesl i dovoz sušeného mléka z Číny. Výsledkem je, že nákupní ceny mléka, například v Maďarsku, klesly za uplynulých několik týdnů o 10–20 %. Hlavním důvodem toho všeho může být to, že zatím co ceny jiných druhů potravin rostly, ceny masa se tomu zatím nepřizpůsobily. V důsledku toho si spotřebitelé své potřeby příjmu proteinů uspokojují radši konzumací masa než stále dražších mléčných výrobků.

Zároveň, v mnohých členských státech významná část kvóty na mléko zůstává nevyužita. Zvýšení kvóty zabrání výrobcům v těchto členských státech, aby využívali dostupné možnosti. Pro tyto země může zvýšení kvóty v skutečnosti znamenat pokles výroby, protože výrobci v členských státech, které využívají celou svou kvótu, vykoupí z těchto zemí dobytek, který potřebují na zvýšení výroby mléka.

Proto v současnosti není zapotřebí zvyšovat kvótu. Počkejme a uvidíme, co se stane. Pokud růst cen a zvyšování poptávky potrvají delší čas, pak můžeme toto téma znovu otevřít.

 
  
MPphoto
 
 

  Miroslav Mikolášik (PPE-DE). – (CS) Údaje za kvótový rok 2006–2007 ukazují, že na úrovni EU se nevyčerpalo 1,9 milionu tun mléka, přičemž 18 z 27 členských zemí nesplnilo své vnitrostátní kvóty.

Evropská komise ohlásila, že za kvótový rok 2007–2008 očekává nevyčerpání ve výši 3 miliony tun mléka. Na druhé straně jsou otázky výše 2 % navýšení velmi diskutabilní. Já souhlasím s názorem, že všechny možnosti by se měly zhodnotit na základě jejich realizace s důrazem na jejich hospodářské, ale také sociální, regionální a rozpočtové důsledky.

Podle mého názoru nové země by měly dostat větší dotace, jak se navrhuje na úrovni 2 %, abychom je nediskriminovali za minulost, protože všichni víme, že je vyšší poptávka a stále vyšší ceny.

 
  
MPphoto
 
 

  Zdzisław Zbigniew Podkański (UEN).(PL) Vážený pane předsedající, má kolegyně, paní Jeggleová, předložila dobrý návrh na zvýšení kvót na mléko. Vážné důvody na jejich zvýšení a na vytvoření systému vyrovnávání na úrovni EU mají oporu i v situaci na trhu s mlékem a také u prvovýrobců mléka.

Vzhledem k této situaci je třeba klást otázky. Proč Evropská komise reagovala tak pomalu na potřebu zvýšit kvóty na mléko? Plánuje chránit zájmy a existenci výrobců v EU zavedením minimální ceny mléka na úrovni, která bude všem výrobcům v EU zaručovat zisk a ukončí nákupy za ceny nižší než výrobní? Uvažuje Komise o vyrovnávání nerovnováhy ve výrobě mléka mezi starými a novými členskými státy?

 
  
MPphoto
 
 

  Friedrich-Wilhelm Graefe zu Baringdorf (Verts/ALE).(DE) Vážený pane předsedající, paní komisařko, před dvěma týdny vtrhlo do Bruselu čtyři a půl tisíc prvovýrobců mléka ze všech koutů Evropy. Spojili své síly, vytvořili Evropskou mléčnou radu a teď požadují spravedlivé ceny.

To už mělo značné důsledky v Německu. Máme výrobní ceny, které se pohybovaly okolo 40 % a nyní se opět dostávají pod tlak. Prvovýrobci mléka proto požadují obchodní politiku založenou na objemu. Pokud by tento vývoj pokračoval, pokud by měl ovlivňovat zemědělskou politiku, umíte si představit, že by Komise byla v roce 2015 schopna politicky odolávat požadavkům tohoto hnutí na prodloužení nebo opětovné zavedení systému kvót na mléko v pružnější podobě?

 
  
MPphoto
 
 

  Jim Allister (NI). – Vážený pane předsedající, sdílím obavy mnohých poslanců této sněmovny z definitivního zvýšení kvót na mléko. Myslím si, že bod, do kterého jsme se dostali, vyžaduje položení zásadních otázek, včetně faktu, že pokud máme v Evropě situaci převažující podvýroby a nevyčerpání kvót, na čem je potom v skutečnosti založeno zdůvodnění zvyšování kvót? Tento rok očekáváme, že se nevyužijí kvóty na tři miliony tun, tak nač je v tomto směru zapotřebí takového shonu?

Za druhé, v rámci měkkého přistání, o kterém se tolik hovoří, musíme zvláštní pozornost věnovat těm regionům, které vybudovaly svou strukturu a strategii na zásobování jiných oblastí, které mají momentálně omezenou výrobu; regionů, jako je můj vlastní volební obvod, který zásobuje přes hranici sousedící oblast v Irské republice. V rámci měkkého přistání musíme najít dlouhodobou strategii a alternativní východiska pro takové regiony.

 
  
MPphoto
 
 

  Mairead McGuinness (PPE-DE). – Vážený pane předsedající, jsem zvědava, co by si pomysleli výrobci, kteří by měli možnost slyšet tuto diskusi – je tak komplikovaná. Blahopřeji paní Jeggleové k úžasné práci při hledání shody. Ti však, kdo tento týden letěli v bouřkách, vědí, že měkké přistání závisí na tom, kterým směrem fouká vítr, a nikdo z nás neví, kterým směrem bude foukat vítr za několik let.

Myslím si, že zvýšení kvóty o 2 % nám umožní otestovat trh a my to potřebujeme udělat, přičemž dobrovolné využití tohoto zvýšení podle mě nezávisí na členských státech; o tom, zda se využije anebo ne, rozhodnou výrobci. Dvě procenta neznamenají pro jednotlivé výrobce obrovský nárůst.

Co se týká obav, a paní komisařka zřejmě příliš intenzivně přemýšlela o vyrovnávacím mechanismu, vysoce zdaňujete výrobce, kteří by mohli vyrábět, zatím co členské státy vyrábět nechtějí. Tento argument jsme slyšeli už i od jiných kolegů, a tak s tím musíme něco udělat.

Konečně, dohoda světové obchodní organizace (WTO) může způsobit...

(Předsedající řečníka přerušil.)

 
  
MPphoto
 
 

  Neil Parish (PPE-DE). – Vážený pane předsedající, rád bych velmi poděkoval paní Jegglové za sestavení této složité zprávy. Mohu jen narychlo říci, že „kdo se bojí, nesmí do lesa“, a myslím si, že my tu musíme být mnohem odvážnější. Kvóty na mléko jsou jako tlakový hrnec: nemůžete udržovat tlak až úplně do konce a potom povolit, protože to jednoduše vybuchne. Je mi celkem jasné, co znamená měkké přistání, a to je výrazné zvýšení kvót předtím, než dosáhneme roku 2015, proto velmi vítám ty 2 %.

Chci říci Komisi a Radě, že bychom měli být mnohem odvážnější, když dosáhneme roku 2010. Nehleďme jen na 1 %, podívejme se na 2 % a zabezpečme si ve věci kvót na mléko opravdu měkké přistání. Mladí zemědělci a noví konkurenti byli celá léta omezováni. Nyní máme šanci dat jim možnost vyrábět. Aspoň obchod s mlékem ve světě roste...

(Předsedající řečníka přerušil.)

 
  
MPphoto
 
 

  Agnes Schierhuber (PPE-DE).(DE) Vážený pane předsedající, mléko je velmi citlivým výrobkem a já bych ráda velmi srdečně poděkovala paní Jeggleové za užitečný kompromis. Vítám především dobrovolné zvýšení kvót na mléko v členských státech. Chtěla bych však zdůraznit následující. Každý, kdo neustále uvádí ceny potravin jako zdůvodnění zvyšování kvót nebo nadprodukce, úplně přehlíží fakt, že prvovýrobci mléka nedostávají ani 30 % z prodejné ceny v obchodech. Domnívám se, že bychom o tom měli diskutovat.

Je také důležité, aby výroba mléka mohla pokračovat v horských regionech a v znevýhodněných oblastech, protože je to často jediný druh výroby, který tam existuje. Potřebujeme na to speciální program.

 
  
MPphoto
 
 

  Esther de Lange (PPE-DE).(NL) Přeskočím slova díků a začnu vyjádřením toho, že vítám návrh na zvýšení kvóty o 2 %. Já osobně bych dala přednost výši 3 %, protože i samotná Evropská komise připouští, že 2 % v praxi znamenají sotva 1 %, protože ne všechny země naplno využijí své kvóty, ale v každém případě podpořím kompromis paní Jeggleové ve výši 2 %.

Evropské komisi bych řekla, že toto není předčasné, protože na světovém trhu nás předběhl Nový Zéland už v roce 2006. Poptávka se zvýšila, byly tam příležitosti, ale my jsme je nemohli využít, protože nás omezoval systém kvót. Tento systém hrál svou roli, když tu byla nadprodukce, ale nyní, když se poptávka zvýšila, bychom měli vypracovat jiný systém, který nám umožní využívat tyto příležitosti na trhu. V této souvislosti také považuji za hanbu, že hodnocení stavu zjevně nyní počítá se čtyřmi zvýšeními o 1 %. Podle mého názoru skutečně měkké přistání vyžaduje větší zvýšení než 1 %. Mějme odvahu udělat to.

 
  
MPphoto
 
 

  Iztok Jarc, úřadující předseda. (SL) Nejdříve bych rád poděkoval všem, kteří se zapojili do rozpravy. Ta je, jako vždy v Parlamentu, velmi komplexní a bohatá, přičemž upozornila na všechny problémy a rozdíly, které existují mezi členskými státy.

Rád bych zdůraznil, že předsednictví a samozřejmě, Evropský parlament nepochybně poskytly dostatek času na přezkoumání tohoto návrhu ze všech stran. Pokud budou splněné podmínky pro přijetí tohoto návrhu, přičemž se vezme v úvahu názor Evropského parlamentu, toto zvýšení o 2 % se začne uplatňovat od následujícího kvótového roku, to jest od 1. dubna 2008.

Chtěl bych však zdůraznit, že toto nebude konec diskuse o budoucnosti mlékárenského odvětví v Evropské unii. Bezpochyby bude s hlubokým záběrem pokračovat v rámci takzvaného hodnocení stavu společné zemědělské politiky.

Mohu tady garantovat, že předsednictví je pevně rozhodnuté vést tuto diskusi a dosáhnout našeho společného cíle, tedy, a o tom jsem přesvědčený, vyvážené dlouhodobé strategie pro evropské mlékárenské odvětví.

Ještě jednou vám děkuji za účast v této rozpravě a mé zvláštní poděkování patří paní zpravodajce.

 
  
MPphoto
 
 

  Mariann Fischer Boel, členka Komise. − Pane předsedající, po této dnešní diskusi se, podle mě, můžeme všichni shodnout na tom, že mlékárenská výroba je stále velmi důležitou částí naší společné zemědělské politiky. Zdá se mi, že dnes si můžete vybírat a volit mezi nejrůznějšími názory, které pokrývají celou škálu od nulového nárůstu až po zvýšení mnohem větší, než jsme navrhli v našem materiálu. Myslím si, že se ukázala i různorodost, která se dá pozorovat v různých členských státech, a to je zřejmě důvod, proč reaguji na poznámky pana Parisha, proč nejsme dostatečně odvážní. Ale nakonec musíme najít mezi různými názory kompromis.

Rada bych přednesla několik poznámek k některým otázkám, které se tu objevily. K tomu zvýšení kvóty: Je na rozhodnutí členských států, zda ho rozdělí mezi výrobce anebo ho uchovají ve vnitrostátní rezervě. Já bych jednoznačně dala přednost rozdělení zvýšené kvóty. Členské státy mohou zvlášť zvýhodnit mladé zemědělce a ty, kteří jsou postižení v důsledku cen, které musí platit za kvóty.

Myslím, že pokud chceme zavést zvýšení od 1. dubna, musíme to udělat s fixním procentem ve všech členských státech. Pokud nyní začínáme diskutovat o zvláštních hodnotách nebo zvýšených procentech pro různé členské státy, bude to boj, který potrvá měsíce. Shodněme se tedy na tom, že nyní diskutujeme o plošném zvýšení o 2 %. Já si skutečně nemyslím, že máme tak zásadně rozdílné názory na to, kam směřovat. Myslím, že si můžeme stanovit cíl, ale mezi Komisí a Parlamentem mohou být rozdílné názory na to, jak se k němu dostat.

Zřejmě se všichni shodneme na tom, že bychom neměli vystavit tento odvětví riziku. To je přesně důvod, proč jsem navrhla toto měkké přistání. „Měkké přistání“ v skutečnosti znamená, že v průběhu let budeme zvyšovat kvóty a udržovat takovou situaci, abychom po ukončení systému kvót v roce 2015 neviděli příliš prudký pokles cen ze dne na den, co by se stalo, pokud bychom nic neudělali. Proto si myslím, že jsme zvolili správný a přijatelný přístup. Nepodceňuji fakt, že mohou být v Evropě regiony, horské oblasti, znevýhodněné oblasti, kde by úplné zrušení systému kvót mohlo ohrozit pokračování výroby mléka. Proto budeme připraveni během hodnocení stavu hledat řešení na pomoc těmto regionům. Myslím si, že nejvhodnějším nástrojem je článek 69, možnost pro členské státy omezit přímé platby zemědělcům a použít je pro vybrané oblasti.

Za řešení nepovažuji myšlenku vytvoření mléčného fondu pro restrukturalizaci. Odkud získáme peníze? Kolik peněz získáme? Pokud rozdělíme tyto peníze mezi jednotlivé členské státy? Myslím si, že je mnoho nezodpovězených otázek týkajících se tohoto fondu a my máme omezené množství peněz. Museli bychom je vzít z našeho vlastního rozpočtu a potom by další výrobci v rámci zemědělského odvětví museli platit za tento restrukturalizační fond. Proto si nemyslím, že by to fungovalo.

Podle mého názoru je hlavním důvodem pro zvýšení výroby mléka fakt, že se nám otvírají trhy v Asii. Proč bychom se neměli podílet na těchto rostoucích trzích? Víme, jak je to těžké, když jiní už mají nohu ve dveřích a my přicházíme až za nimi a pokoušíme se získat svůj podíl. Měli bychom tam být od samého začátku se svými vysoce kvalitními výrobky. Výrobci mléka (mlékárny, prosperující podniky) jsou ti, kdo vyrábějí vysoce kvalitní produkty; tady je to především sýr. Máme v Evropě mimořádně dobré jméno v oblasti vysoce kvalitních sýrů, tak proč to nevyužijeme a nezískáme svůj podíl? Jak řekl pan ministr, znovu se na tento problém podíváme během hodnocení stavu. Jsem si jistá, že to bude stejně živá diskuse, jakou jsme tu měli dnes, protože, domnívám se, mlékárenská výroba nebude nikdy nudná.

 
  
MPphoto
 
 

  Elisabeth Jeggle, zpravodajka. (DE) Vážený pane předsedající, pane úřadující předsedo, dámy a pánové, slyšeli jsme širokou škálu názorů. Zároveň jsme zaregistrovali, že pro každého z nás, kdo tu dnes jsme, je toto vážná záležitost, která se nedá brát na lehkou váhu, že každý je znepokojený a že my všichni samozřejmě neseme odpovědnost doma, vůči spotřebitelům na jedné straně a výrobcům mléka na druhé straně.

Abych se ještě jednou vrátila k trhům: zda bych měla věřit čínskému trhu, to nevím. Vidíme dnes toho hodně v Evropské unii i na tomto trhu. Máme tu však vnitřní trh a ten nám pomáhá být silnými, i tváří v tvář globalizaci a všeobecné liberalizaci. Vynechejme proto evropský vnitřní trh z těchto kvót na mléko. Bývali jsme schopní to tak dělat. Zemědělské trhy dokáží čelit výzvám a především běžným výkyvům světového trhu jen ze silného, stabilního a organizovaného vnitřního trhu.

Pro trvale udržitelné řízení musí být v harmonii hospodářský, ekologický a sociální aspekt. Všechny tři složky musí být stejně přítomné při jakékoli naší aktivitě. Evropský model zemědělství představuje trvalou udržitelnost a bezpečnost spotřebitele; a to stále platí! Zemědělci dělají obé velmi dobře. Starají se o krajinu, a tím tvoří základnu pro cestovní ruch, přispívají k energetické bezpečnosti, vyrábějí potraviny špičkové kvality a poskytováním zaměstnání udržují hospodářskou základnu venkovských oblastí.

Společenské přínosy se zemědělcům stále méně kompenzují prostřednictvím takzvaných kompenzačních plateb. Ceny potravin se musí přibližovat spravedlivým cenám! Naše celková politická odpovědnost je větší, než jen prošlapávat cestičku liberalizaci vůči otevřeným trhům.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat zítra ve 12:00.

Písemné prohlášení (článek 142)

 
  
MPphoto
 
 

  Constantin Dumitriu (PPE-DE), písemně. (RO) Zpráva, kterou připravila paní Jeggleová, je mimořádně důležitá nejen pro návrhy na zvýšení kvót na mléko, ale také pro definování určitých principů, které musíme vzít v úvahu při diskusích o zemědělské politice jako celku.

Na základě diskusí Komise o zemědělství a rozvoji venkova jsme se shodli na tom, že je pro členské státy důležité, aby zvýšení kvót na mléko začalo platit už od 1. dubna 2008. V EP zastupuji Rumunsko, nový členský stát, který byl hned od prvního roku po vstupu vystaven krizi s kvótou na mléko, protože tato kvóta byla nedostatečná pro uspokojení poptávky na trhu a nebyla v souladu s aktuální skutečností. Odvětví mléka v Rumunsku zaznamenalo největší pokrok v období od dohodnutí kvóty na mléko v roce 2004 až do vstupu, investicemi do moderní technologie, rozšiřováním výrobních kapacit a zaměstnáváním nových pracovníků. Pokud zůstane kvóta na mléko na nyní přidělené úrovni, bude to znamenat bankrot investorů, nezaměstnanost ve venkovských oblastech, které se specializují na výrobu a zpracování mléka, stejně tak zvýšení dovozu a cen, které budou platit spotřebitelé.

Zpráva představuje bod obratu, protože Evropská unie ukazuje pružnost při řešení problému, kterému čelí mnohé členské státy. Konečně těmi, komu tato zpráva přinese užitek, jsou evropští občané.

 
  
MPphoto
 
 

  Richard Seeber (PPE-DE), písemně.(DE) Hodnocení stavu je důležitým procesem pro reformování zemědělské politiky, především zemědělské politiky v horských regionech. V těchto oblastech je nezbytné uplatnit zvýšení kvóty na mléko. Musíme tu rozhodnout o zvláštních předpisech, které budou reagovat na specifické podmínky zemědělské výroby v horách. Práce zemědělců je tam komplikovanější kvůli omezené přístupnosti a strmým dopravním komunikacím, a to je zapotřebí zohlednit v diskusích.

Pro rakouské zemědělce je základní věcí regulace kvóty na mléko. Uvažovat je třeba o vyrovnávání anebo obchodu s kvótami na úrovni EU. Pokud skutečně máme přistoupit ke zrušení systému kvót na mléko v roce 2015, bylo by zapotřebí přijmout vhodné opatření na finanční kompenzaci s dodatečnými rozpočtovými zdroji, aby se zachovala výroba a zpracování mléka v horských oblastech a na pastvinách.

Při prověřování efektivity nástrojů podpory trhu a jejich reorganizace a přizpůsobování aktuální situaci nesmíme v žádném případě přehlédnout specifickou situaci zemědělské výroby v horských regionech. Výroba a zpracování mléka jsou velmi důležitou součástí zemědělství v těchto oblastech a mají tam velmi vysokou hodnotu. Zvláštní pozornost je třeba věnovat hospodářským, sociálním a ekologickým důsledkům zvyšování nebo zrušení kvót, především v horských regionech. Úplné zrušení systému kvót na mléko v EU je nesprávnou cestou pro evropskou společnou zemědělskou politiku.

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí