Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2007/2195(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0047/2008

Předložené texty :

A6-0047/2008

Rozpravy :

PV 11/03/2008 - 17
CRE 11/03/2008 - 17

Hlasování :

PV 12/03/2008 - 5.5
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2008)0093

Doslovný záznam ze zasedání
Úterý, 11. března 2008 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

17. Kontrola stavu SZP (rozprava)
PV
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Následujícím bodem je zpráva pana Lutza Goepela jménem Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova o hodnocení stavu SPP (2007/2195(INI)) (A6-0047/2008).

 
  
MPphoto
 
 

  Lutz Goepel, zpravodaj. (DE) Vážený pane předsedající, paní komisařko, pane úřadující předsedo Rady, dámy a pánové, první kolo parlamentních jednání o tom, co nazýváme hodnocením stavu společné zemědělské politiky, skončí zítra. Toto hodnocení stavu není zásadní reformou společné zemědělské politiky. Existující politika by se měla na základě zkušeností získaných od roku 2003 aktualizovat tam, kde je to třeba, a přizpůsobit změněným podmínkám.

Komise by měla velmi vážně vzít v úvahu naše stanovisko. Je to dobrý základ pro nadcházející jednání o legislativním balíku, stejně jako pro přezkoumání rozpočtu po roce 2013.

My ve Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova jsme podpořili pokračování reformy směrem k větší osobní odpovědnosti a tržní orientaci, přičemž zároveň mnohem výrazněji než v minulosti zdůrazňujeme aspekty potravinové bezpečnosti, stejně jako sociální odpovědnosti a odpovědnosti vůči životnímu prostředí, především s ohledem na aktuální vývoj trhu a nové výzvy klimatické politiky. Požadujeme také větší pružnost pro členské státy při změně systému, jinými slovy více možností pro další rušení vazby a uvolnění historických referenčních úrovní.

Diskuse v našem výboru však také ukázaly, že toto není rozumné ve všech odvětvích, přinejmenším ne před rokem 2013. U prémií za dobytek anebo u států s úplným odstraněním vazby, které však mají silné odvětví chovu dobytka, by náhlá změna systému vedla k negativním strukturálním poruchám z pohledu aktuální situace na trhu. Ukazuje se, že totéž platí pro některé menší tržní regulace v rostlinné výrobě, jako například tržní regulace pro bramborový škrob, suché zelené krmivo anebo rýži, na kterých je závislý zpracovatelský průmysl s regionálním významem, jenž v uplynulých letech hodně investoval a musí to splácet s vysokými úrokovými sazbami.

Výbor hlasoval pro zavedení nového pružného nástroje k podpoře environmentální výroby a výroby typické pro region nebo k podpoře příslušných odvětví (jinými slovy, pro článek 69) a zároveň jsme požadovali předložení návrhu nových opatření na ochranu země před environmentálními krizemi a krizemi, které je třeba čím dál častěji očekávat v souvislosti se změnou klimatu a s rostoucím propojením zemědělských trhů. Tento nástroj by měl odzkoušet i novou formu řízení rizika ve veřejně-soukromé sféře, což je nezbytně nutné vzhledem k obnově jiných nástrojů a nepatrnosti těch nových.

Pár stručných slov o degresi a modulaci: naši zemědělci očekávají, že plánování bude spolehlivé a je jednoduše nevhodné opět krátit a přesouvat 8–53 % přímých příjmových plateb s povinnou modulací 5 % jen čtyři roky po realizaci předchozí reformy.

Ať je chápaní financování rozvoje venkovských oblastí jakémkoli, ničí to důvěru a vyvolává vznik strukturálních poruch. Tyto návrhy se speciálně týkají hospodářství s prací na plný úvazek a těch, které v uplynulých letech zlepšili svou konkurenceschopnost sloučením do právnických osob. Předložili jsme však návrhy, jak navzájem sladit všeobecné politické cíle a hospodářské požadavky.

Musíme připravit půdu pro udržitelnost a konkurenceschopnost. Nade všechno jsme vděční všem těm, kteří spolupracovali na této zprávě z vlastní iniciativy, a rád bych poděkoval svým kolegům a poslancům ze všech skupin ve Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova.

 
  
MPphoto
 
 

  Iztok Jarc, úřadující předseda. − (SL) Předsednictví Rady vítá zprávu zpravodaje, pana Goepela, jako velmi důkladný a výrazný příspěvek do diskuse. Rada také usilovně pracovala na přípravě odpovědi na zprávu Komise. Jak víte, ministři o ní diskutovali na třech zasedáních Rady, konkrétně v listopadu, lednu a v únoru.

Příští týden se my, ministři, pokusíme dosáhnout nějakých závěrů ke zprávě o hodnocení stavu společné zemědělské politiky. Začneme od některých obecných principů. Například, když byla přijata reforma společné zemědělské politiky v roce 2003, Rada jasně vyjádřila svůj záměr v budoucnosti vyhodnotit účinnost přijatých reforem a především zhodnotit jejich vliv na stanovené cíle, stejně tak analyzovat jejich vliv na zemědělské trhy.

Je také důležité vědět, že při rozhodování o hodnocení stavu společné zemědělské politiky vezmeme v úvahu závěry Evropské rady o finančních výhledech na období 2007–2013 a výzvu Evropské rady, aby Komise komplexně prověřila rozpočet a výdaje EU na období 2008–2009. Předsednictví souhlasí s Komisí, že hodnocení stavu společné zemědělské politiky je důležitou součástí plánovaných aktivit v rámci prověřování rozpočtu na období 2008–2009 a neformuluje své závěry předem.

Konstatovali jsme, že reformy z let 2003–2004 ve velké míře splnily stanovené cíle z pohledu reagování na tržní podmínky a z pohledu přibližování společné zemědělské politiky občanům. Ministři jsou také přesvědčeni, že Komise v této zprávě správně zhodnotila základní vývoj po reformách přijatých v letech 2003–2004.

Rada bude věnovat zvláštní pozornost třem klíčovým otázkám: režimu jednotných plateb, úloze marketingových nástrojů pro pomoc trhu a samozřejmě odpovědím na současné a budoucí výzvy řízení rizika klimatické změny. Budeme pracovat na hledání správné rovnováhy mezi přizpůsobováním politiky novým výzvám a změněným podmínkám a zachováním jasného a stabilního rámce.

K problematice zjednodušování bych rád uvedl, že Evropská unie považuje tuto otázku za klíčovou a my očekáváme od Komise stanovení konkrétních opatření k dosažení tohoto cíle.

Jak už jsem řekl, Rada se příští týden pokusí přijmout závěry k těmto a mnohým dalším problémům, jako je řízení rizika, kvóty na mléko, přechod k zrušení kvót na mléko a otázky týkající se druhého pilíře. Vaše zpráva bude nepochybně cenným příspěvkem k další diskusi o této záležitosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Mariann Fischer Boel, členka Komise. Pane předsedající, opět jednou chci poděkovat Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a zvlášť panu Goepelovi za jejich usilovnou práci, jejímž výsledkem je skvělá zpráva.

Jsme v stadiu prvního kola, když jsme konzultovali s mnohými zainteresovanými subjekty, stejně jako s různými organizacemi a jednotlivci, abychom získali jejich názory a sesbírali různé nápady. Názor Evropského parlamentu je rozhodující, společně s očekávanými závěry Rady příští týden, protože dokončujeme legislativní návrhy, které Komise plánuje přijmout 20. května. Okamžitě poté, v tentýž den, tady, v Štrasburku, představím Evropskému parlamentu právní texty. V zásadě jsem však šťastná, když vidím, že všechny tři instituce (Evropský parlament, Rada a Komise), i když máme odlišné „seznamy nákupů“, jsme všichni v stejném obchodě.

Nepůjdu do detailů u jednotlivých otázek, ale vyslovím svůj názor na tři nejdůležitější. Nejdříve přímé platby: ty jsou nezbytně spojené s dlouhodobými jistotami, které chceme poskytnout našim zemědělcům. Proto souhlasím s vyjádřením ve vaší zprávě, že přímé platby jsou nadále nutné jako záruka základního příjmu. Režim jednotných plateb znamená skutečný posun ke konkurenceschopnosti našich zemědělců, ale musíme tento systém zefektivnit; zefektivnit a zjednodušit. Proto obhajuji další rušení vazby. Naše zkušenosti s reformou z roku 2003 ukazují, že rušení vazby funguje celkem dobře, a proto si myslím, že bychom se měli pohnout dále a rozšířit výhody rušení vazby, s výjimkou případů, kde vázané platby mají velmi závažné zdůvodnění.

Všimla jsem si také, že podporujete myšlenku pružnějšího článku 69 a považujete ho za užitečný nástroj. Neměli bychom však očekávat, že článek 69 vyřeší všechny nejrůznější problémy, a já budu bojovat proti jakémukoli pokusu znovu zavést vázanou pomoc zadními dvířky pomocí článku 69.

Nebudu opět zabíhat do detailů o mlékárenském odvětví, protože jsme o tom už diskutovali. Zmíním jen některé tržní nástroje: intervence a soukromé skladování. Tak jako vy, i já uznávám, že některé naše tržní nástroje mají stále své místo, ale musíme zachovat jejich význam pro Evropskou unii, jak je tomu nyní. Jsem ráda, že se shodneme na tom, aby i v budoucnosti hráli svou úlohu skutečné záchranné sítě.

Rizika spojená s nepříznivým počasím a s vypuknutím chorob zvířat, jak jste to zdůraznili, jsou určitě v centru naší diskuse. Nezačínáme však z nuly: Rada o této otázce diskutovala v roce 2005 a došla k závěru, že nová opatření na úrovni EU by neměla zasahovat do těch, které už jsou k dispozici v jednotlivých členských státech. Musíme si být jistí, že nové opatření nebudou ovlivňovat schopnost reakce zemědělců na signály trhu a že budou kompatibilní se systémem světové obchodní organizace, kde musí jít o ztrátu více než 30 %.

Co se týká modulace, při mnohých příležitostech jsem jasně řekl, že pro budoucnost musíme mít velmi ambiciózní politiku rozvoje venkova. Velmi mě zklamal fakt, že během diskusí o finančních vyhlídkách koncem roku 2005 se hlavy států a vlád shodli na tom, že uberou značnou část prostředků z financování rozvoje venkova.

Bohužel, musím říci, že vaše zpráva je poměrně chladná vůči mým myšlenkám v této oblasti. Myslím si však, že můžeme oprávněně konstatovat fakt, že naše politika rozvoje venkova je finančně příliš napjatá. Pokud máme vysoké očekávání od politiky rozvoje venkova, včetně toho, jak to správně řekl pan úřadující předseda, že se využije k tomu, aby čelila novým výzvám, jako je hospodaření s vodou a biologická rozmanitost, potom nemá smysl klást na ni víc úkolů bez vynaložení většího množství peněz. Myslím si, že modulace je nejlepší cestou k získání většího množství finančních prostředků.

Se zájmem jsem si přečetla, co navrhujete, a jsem si jistá, že se k této otázce ještě vrátíme.

Pokud je vaše zpráva chladná v otázce modulace, popsala bych ji jako extrémně mrazivou v otázce snižování plateb pro velké zemědělské podniky – Vy to nazýváte „degresivitou“. Toto není věc, která se dá jednoduše ignorovat. Víme, že při naší iniciativě za transparentnost budou pod ostrým dohledem ze všech stran velké sumy peněz, plynoucí k jednotlivým zemědělcům a jednotlivým vlastníkům půdy. Na druhé straně, beru všechny obavy v této záležitosti velmi vážně. A se zájmem jsem si prohlédla koncepci „progresivní modulace“ ve vaší zprávě. Myslím si, že je tam několik dobrých myšlenek, které budeme zvažovat jako legislativní návrhy.

Pokud jsem hovořila trochu dlouho, bylo to jen proto, abych jasně ukázala svou horlivost a obrovský zájem o diskusi tady, v Parlamentu, o budoucnosti evropské zemědělské politiky.

 
  
MPphoto
 
 

  Bart Staes, zpravodaj stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. − (NL) Hovořím jménem paní Buitenwegové, zpravodajky stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, která je nemocná a omluvila se. Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin připravil sedmnáct doporučení, ze kterých upozorňuji na čtyři.

1. Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vítá fakt, že Evropská komise ve svém oznámení hodlá reagovat na výzvu klimatické změny a podpořit méně intenzivní zemědělské postupy.

2. Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin zdůrazňuje potřebu vývoje směrem k trvale udržitelnému, multifunkčnímu zemědělství, a proto se zastává konzervativního a ekologického zemědělství.

3. Vyzýváme Evropskou komisi, aby neoslabovala existující opatření křížové shody, to znamená, opatření ve prospěch životního prostředí a živočichů a kompatibilitu těchto opatření, prostřednictvím takzvaného zjednodušení. Naopak, podle našeho názoru by se měla křížová shoda dokonce posílit v některých oblastech, jako je využívání vody, hospodaření s ní a její kvalita.

4. Výbor vyzývá Komisi, aby projevila trochu více zdrženlivosti vůči koncepci „biopaliv“. Jejich přínos je diskutabilní a určitě nejsou jednoznačně pozitivní, ať už z environmentálního anebo ze sociálního hlediska.

 
  
MPphoto
 
 

  Neil Parish, jménem skupiny PPE-DE. – Vážený pane předsedající, rád bych poděkoval panu Goepelovi za jeho zprávu. Domnívám se, že touto výbornou zprávou dal dohromady celý výbor a Parlament. Podotkl bych, že reforma zemědělství je evolucí, ne revolucí a že my v mnohém pokračujeme ve Fischlerových reformách. Vítám hodně z toho, co Komise předložila, společně se zprávou pana Goepela.

Myslím si, že jedním z klíčů k reformě bylo snížení byrokracie pro zemědělce a my tu stále máme o čem hovořit. Paní komisařko, ano, my jsme v tom jistém obchodě, ale podle mě se někteří z nás domnívají, že bychom mohli utratit peníze na jiné věci, a to je zřejmě to, o co teď v diskusi jde.

Potravinová bezpečnost se vrátila do programu zasedání velmi důrazně, protože především Daleký východ teď nakupuje stále více potravin. Cena obilnin vzrostla téměř dvakrát anebo dvaapůlkrát, proto se domnívám, že když postupujeme s reformou, můžeme začít přehodnocovat to, jak utrácíme peníze.

Musíme se znovu podívat na modulaci. Myslím si, že se musíme jednou provždy zbavit vynímání půdy z produkce (set-aside), protože tato společná zemědělská politika je politikou, která by neměla být propojená s výrobou. Proto nemůžete pokračovat s vyjímáním půdy z produkce, což je právě to.

Musíme se podívat na kvóty na mléko a zrušit je do roku 2015.

Nevázané platby: to je celé jádro reformy a máte úplnou pravdu, když to urychlujete. Ještě jednou, myslím si, že nyní přišel čas, když se zemědělství může začít směřovat k tržně orientovaným cenám. Ano, společná zemědělská politika je potřebná, ale je tu také trh a měli bychom ho mnohem víc využívat.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN SIWIEC
místopředseda

 
  
MPphoto
 
 

  Luis Manuel Capoulas Santos, jménem skupiny PSE . – (PT) Vážený pane předsedající, rád bych přivítal pana předsedu Rady a paní komisařku. Společná zemědělská politika vždy vyvolává vášnivé diskuse a vždy je těžké dosáhnout konsenzu, ale všímám si, že jednomyslně uznáváme potřebu zachovat společnou zemědělskou politiku, jejíž cíle byly právě potvrzeny v Lisabonské smlouvě.

Skupina PSE vyvinula velké úsilí v této diskusi, v rámci parlamentní skupiny, ve Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a s zemědělskými organizacemi. Předložili jsme více než polovinu z více než 600 pozměňujících a doplňujících návrhů ke zprávě pana Goepela a podepsali jsme patnáct ze sedmnácti kompromisních návrhů, které zahrnují desítky pozměňujících a doplňujících návrhů. Pracovali jsme usilovně a udělali významné ústupky, abychom dosáhli tak širokého konsenzu, jak je to jen v rámci Parlamentu možné. A proto bych rád poblahopřál panu Goepelovi za jeho ochotu vést dialog a za skutečný duch kompromisu, který projevil; rád bych také pogratuloval panu Parishovi za způsob, jakým řídil naši práci ve výboru.

Z toho důvodu je toto ten nejlepší kompromis, ale není to socialistická zpráva. Není to zpráva, jakou bychom vypracovali my; považujeme ji za orientovanou do minulosti a konzervativní vzhledem k očekávání společnosti a zemědělců. Celkový trend zprávy však nezavírá dveře k hlubší diskusi o legislativním návrhu. Doufám, že se nám podaří udržet stejného ducha kompromisu, ale že budeme ambicióznější při novém nasměrování evropského zemědělství.

Připomínám nejcitlivější otázky, jako je směřování a rychlost oddělování plateb, mechanismus spravedlivějšího přerozdělování pomoci, odpovědný přístup k budoucnosti mlékárenského odvětví, nové výzvy, především úloha zemědělství v boji proti klimatické změně a výroba agropaliv atd. Zítra budeme hlasovat o této rozpravě s očima upřenýma do budoucnosti. Vyzývám k tomu, aby velká většina hlasovala pro tuto zprávu, stejně jako pro vylepšení, které předloží socialisté, aby dali zprávě ještě komplexnější podobu.

 
  
MPphoto
 
 

  Niels Busk, jménem skupiny ALDE. – (DA) Vážený pane předsedající, paní komisařko, pane úřadující předsedo, dámy a pánové, zpravodaj pan Goepel sobě vlastním kompetentním způsobem připravil zprávu, která obsahuje nástroje potřebné na zpřehlednění a zjednodušení zemědělské politiky. Velmi působivé jsou také uvedené vážné důvody na zachování společné zemědělské politiky také po roce 2013, za což jsem panu zpravodaji zavázaný. Podporujeme jeho postoje k pokračujícímu oddělování plateb, aby se reforma z roku 2003 realizovala ve všech členských státech. Podporujeme postoje pana zpravodaje k tržním nástrojům a řízení rizika v otázkách krizí, epidemií, životních podmínek zvířat a životního prostředí, modulace a degresivity. Podporujeme také další rozvoj politiky venkova a zvýšený zájem o biopaliva. Značné úsilí bychom měli věnovat oblasti křížové shody a zjednodušení, protože současná situace vyhání zemědělce z polí a stájí do kanceláře, kde musí kreslit grafy a odpovídat na monitorování. Kvóty na mléko by se měly zrušit v roce 2015, a tak je důvod zvýšit nyní kvóty nejméně o 2 %, a tím ztlumit přistání na rok 2009. Rostoucí poptávka po mléčných výrobcích vytvoří základnu evropské výroby mléka, a tak budeme dodávat to, co bude trh chtít.

Zpráva toho obsahuje mnoho o liberalizaci a tržním hospodářství, co by Komise měla použít jako základ svých návrhů v květnu, když bude na stole hodnocení stavu společné zemědělské politiky.

 
  
MPphoto
 
 

  Sergio Berlato, jménem skupiny UEN. (IT) Vážený pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, patříme k těm, kteří podporují a brání pokračování společné zemědělské politiky i po roce 2012.

Cítíme, že tato zpráva je krokem správným směrem, ale nemůžeme akceptovat to, že by úplné oddělení plateb neumožnilo zachovat částečné vazby plateb pro některé specifické odvětví, aby se předešlo úplnému zrušení výroby. Opravdu jsou celá odvětví, jako je tabákové odvětví, která by při plném uplatnění oddělení plateb zmizela, což by způsobilo nezaměstnanost a různé hospodářské a environmentální problémy v obzvlášť znevýhodněných oblastech.

Progresivní modulaci plateb považujeme za nadměrné a zřejmě kontraproduktivní opatření, pokud je stále naším cílem ochrana evropské zemědělské výroby. Uznáváme význam rozvoje venkova, ale domníváme se, že ho není možné dosáhnout na úkor prvního pilíře společné zemědělské politiky.

Navíc je nezbytné pokračovat v uplatňování politiky podpory jednotlivých společných organizací trhu tam, kde je to třeba. Vážený pane předsedající, paní komisařko, Evropská unie potřebuje společnou zemědělskou politiku, která dokáže…

(Předsedající řečníka přerušil.)

 
  
MPphoto
 
 

  Friedrich-Wilhelm Graefe zu Baringdorf, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Vážený pane předsedající, paní komisařko, ve svém strategickém dokumentu jste se pokusila zhodnotit stav zemědělské politiky, a to ani ne tak z pohledu samotného zemědělství, protože to momentálně funguje poměrně dobře, i když ne ve všech odvětvích. Otázka zněla: Je zemědělská politika aktuální? Já tady musím říci: Horečnaté projevy samy o sobě nestačí; pokud se zjistí choroba, musíme připravit vhodnou léčbu. Vy jste skutečně zjistila chorobu; zmínila jste to ve svém vystoupení. Nechci teď zacházet do podrobností, zabralo by to příliš času.

Proto nyní záleží na přijatých opatřeních, která budou také sociálně únosná. Podstatné je to, že zemědělství musí samozřejmě přispět k stabilizaci klimatu. Dělá to, ale existují oblasti zemědělské výroby, kde se stále obtížněji prosazují návrhy bez omezujících zásahů.

Je však mimořádně důležité zabezpečit, aby se veřejné finanční prostředky rozdělovaly tak, že bude možné financovat opatření, která považujeme za nezbytná. Je škoda, že to, co nazýváme druhým pilířem, tedy rozvoj venkova, bylo v střednědobém finančním plánování zkráceno a podle návrhu Komise a Parlamentu se musí smířit se snížením sumy o více než 20 miliard eur.

V důsledku toho naléhavě potřebujeme znovu přidělit finanční prostředky. Musíme to udělat i proto, neboť budeme potřebovat, aby rok 2013 byl sociálně únosný.

Nyní předkládáte nějaké návrhy a my musíme věřit Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a především zpravodaji Evropského parlamentu, panu Goepelovi, že předkládané návrhy mají praktický význam a povedou následně k stejnému zacházení s podniky, které si navzájem konkurují.

Navrhla jste zavedení degresivity až 45 %. Na návrh pana zpravodaje to Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova přijal, ale s pozměňujícím a doplňujícím návrhem, že podniky s velkým počtem zaměstnanců nyní také mohou vyčíslit své mzdové náklady. Společně jsme byli v Meklenbursku – Západním Pomořansku; viděli jsme takové podniky a vy víte, že zabránit deformaci konkurence a nastolit spravedlnost se dá jen zavedením těchto opatření.

Doufám, že se tímto pravidlem budete řídit i ve svém legislativním návrhu. Pokud ne, stále budeme mít, jako Parlament, možnost zachránit se v roce 2009. Paní komisařko, jsme v procesu spolurozhodování, a proto máme zcela rozdílnou a pro nás velmi uspokojivou pozici!

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo, jménem skupiny GUE/NGL. – (PT) Vážený pane předsedající, toto je důležitý okamžik ke zhodnocení důsledků postupných reforem společné zemědělské politiky, ať už z pohledu zemědělské výroby nebo zásobování spotřebitelů, přičemž jako základ bereme ochranu potravinové soběstačnosti členských států, zabezpečení dostatečných zásob zdravých a bezpečných potravin za nízké ceny, ohleduplnost k životnímu prostředí a druhové rozmanitosti (biodiverzitě) a uchování venkovských oblastí a jejich obyvatelů, kteří potřebují dostatečný příjem a přístup k veřejným službám, který jim zajistí slušné životní podmínky.

Naneštěstí Evropská komise sešla z cesty. Nepřipouští si, že společná zemědělská politika vede k paradoxní situaci. Na jedné straně pokračuje růst cen potravin a na druhé straně se nadále likvidují rodinné podniky, stále víc malých a středních hospodářství ruší výrobu, protože nemají zajištěný slušný příjem vzhledem k pokračujícím spekulacím, které stále více zdvihají ceny nedostatkových potravinářských výrobků.

Je proto chybou trvat na oddělení plateb od produkce a zaměstnávání a je nepřijatelné pokračovat v politice podpory velkých vlastníků půdy a nadnárodních potravinářských společností a nedocenění zemědělců, kteří udržují výrobu na základě ochrany druhové rozmanitosti, potravinové bezpečnosti a kvality výrobků.

Reforma z roku 2003 rozbouřila situaci. Následné reformy společných organizací trhu s cukrem, ovocem a zeleninou, tabákem a vínem zachovaly nespravedlnost společné zemědělské politiky ve všech oblastech. Proto požadujeme zásadní změny, které by respektovaly specifika zemědělství každé země a podporovaly maximální propojení plateb a výroby, stejně tak i zavedení spravedlivějšího rozdělení přímých plateb společně se stropem a modulací. Je třeba zavést stimuly pro malé a středné hospodářství jako nástroje hospodářské a sociální soudržnosti, s ohledem na omezování intenzivního přístupu a podporu sdružení takovýchto zemědělců, včetně zemědělských a vinařských družstev.

Jsme také pro založení veřejného pojistného fondu zemědělců, financovaného Společenstvím, který by umožnil zemědělcům minimální příjem v případě přírodních katastrof, jako je sucho, bouřky, krupobití, požár, epizootické choroby atd. Zdůrazňujeme také potřebu toho, aby Evropská komise, v souvislosti s zasedáními světové obchodní organizace, brala v úvahu specifika zemědělské výroby jako odvětví, produkujícího potraviny a strukturálního prvku územní rovnováhy, ochrany životního prostředí a ochrany dostatečně kvantitativní a kvalitativní úrovně potravinové bezpečnosti.

Konečně Komisi a členské státy vyzýváme, aby přijali nezbytná opatření k předcházení spekulativním aktivitám, ovládnutí trhu s potravinami a vytváření kartelů potravinářských společností, které zneužívají nedostatky v zákonech anebo v kontrole, nedostatečnou organizovanost výrobců a spotřebitelů a nedostatek vhodné infrastruktury s jediným cílem, zvyšovat své zisky, snižovat výrobní ceny a stanovit vysoké ceny pro spotřebitele, jak se to děje nyní, především v Portugalsku, u základních výrobků, jako jsou obilniny, konzumní brambory a mléko.

 
  
MPphoto
 
 

  Witold Tomczak, jménem skupiny IND/DEM. – (PL) Vážený pane předsedající, společná zemědělská politika navzdory svým základním principům mnoho let poskytuje větší podporu bohatým zemědělcům na úkor chudých zemědělců.Zmrazení zemědělského rozpočtu v roce 2002 a následné reformy společné zemědělské politiky situaci nezlepšily. Naopak, obrovské rozdíly ve finančních prostředcích poskytovaných zemědělcům se ještě zvětšili. Například, celkové dotace na hektar se v roce 2005 pohybovaly od 68 EUR v Lotyšsku po 756 EUR v Belgii, jinými slovy, je to desetinásobek. Nespravedlivé rozdíly ve financování zemědělství vyplývají také z podílu přímých plateb, které teď tvoří nějakých 70 % všech dotací, poskytovaných zemědělství.

Evropská komise ve svém oznámení navrhla částečné omezení plateb těm, kteří dostávají více než 100 000 EUR za rok. Těch je v EU jen 0,34 %, ale patří k nim obrovské podniky, potravinářské koncerny a majitelé golfových hřišť. Paradoxně tento nesmělý návrh, který zasáhl zájmy takovéto úzké skupiny lidí, byl smetený ze stolu Výborem pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu.

Mnohé návrhy byly přijaté, ale chyby zemědělské politiky neodstranily. Jediný, který nabízí možnost spravedlivějšího rozdělování dotací, je pozměňující a doplňující návrh číslo 19, předložený skupinou Unie za Evropu národů, který je v souladu s návrhem Evropské komise. Nepředpokládám však, že si najde mnoho přívrženců. Pozměňující a doplňující návrhy, které jsem předložil společně se svým kolegou panem Wojciechowským a jejichž cílem je radikální změna společné zemědělské politiky, přirozeně, také odmítl Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova.

Hlasování o zprávě pana Goepela bude vyjádřením vaší odpovědnosti za tvar zemědělské politiky v následujících několika letech. Pokud jste pro trvale udržitelný rozvoj zemědělství v EU a pro ochranu zájmů rodinných hospodářství spíš než pro ochranu zájmů úzké skupiny podnikatelů, měli byste odmítnut tuto zprávu. Jinak podpoříte další vylidňování venkovských oblastí, vysokou nezaměstnanost, ztrátu potravinové bezpečnosti EU, diskriminaci nových členských států a procesy, které vytvářejí hrozbu pro přírodní prostředí. Přijetím této zprávy porušíte hlavní cíle Evropské unie, na které se tak často odvoláváme, konkrétně: hospodářská soudržnost, sociální soudržnost a solidarita mezi členskými státy.

(Předsedající řečníka přerušil.)

 
  
MPphoto
 
 

  Peter Baco (NI). – (CS) Velmi si cením práci zpravodaje pana Goepela. Příprava zprávy byla složitá i proto, že v podkladovém materiálu chybějí analýzy zhodnocení možných řešení, příslušné případové studie, nezbytné exaktní údaje.

Například Komise obhajuje redukci přímých plateb pro velké zemědělské podniky jen obecným konstatováním, že velké podniky takovou pomoc nepotřebují. Přitom však fakta vypadají úplně jinak. V mé zemi, v Slovenské republice, většinou hospodaří takovéto podniky a více než 75 % strojů mají starších dvaceti let, tedy peníze nezbytně potřebují. Příklad východního Německa potvrzuje, že když se do velkých podniků dobře investovalo, zařadily se mezi nejvýkonnější podniky na světě, a naopak – v těch postsocialistických zemích, kde se administrativně tyto podniky znevýhodňovaly, došlo k největší destrukci nejen zemědělských odvětví, ale i venkova a celých regionů.

Na druhé straně Komise nedostatečně reaguje na velmi nebezpečný nárůst volatility na agropotravinářském globálním trhu. Riziko narušené potravinové bezpečnosti Evropské unie při opakování situace z minulého roku tu reálně existuje, upozorňuji na to. Eliminace přirozené nestability agrárního trhu je přece nejdůležitější úloha každé agrární politiky a měla by se projevit i v této zprávě.

Nemůžeme proto souhlasit s dosavadní situací, když chaotickými opatřeními z roku na rok měníme podpory pěstování energetických plodin, rušíme „set aside“, měníme kvóty na výrobu a podobně.

Když hovoříme o přezkoumání společné zemědělské...

 
  
MPphoto
 
 

  Agnes Schierhuber (PPE-DE).(DE) Pane předsedající, paní komisařko, pane úřadující předsedo Rady, také já bych chtěla poděkovat panu zpravodaji za jeho vynikající práci. Ukazuje se též, že v hlasovaní ve Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova dostal až 82 %, i při sedmnácti významných kompromisech, které se zrodily.

Reformy v letech 2003–2004 byly důležitými kroky v celém procesu reformy společné zemědělské politiky. Důkladná prověrka společné zemědělské politiky, která však nezahrnuje žádnou zásadní reformu existující politiky, je dalším významným krokem k zabezpečení moderní, multifunkční a konkurenceschopné evropské zemědělské politiky.

Bylo vědecky zdokumentované, že základem toho je dobrá zemědělská praxe bez ohledu na to, zda jde o velké anebo malé podniky. Prvou prioritou je stále výroba potravin, druhou výroba krmiva pro zvířata a třetí prioritou je výroba energie. Co se týká environmentálního významu energie z biomasy, můžeme říci, že například rakouské zemědělství snížilo emise CO2 o 14 % od roku 1990, a tak v skutečnosti splnilo cíl Kjóta.

Vítám také zrušení degresivity. Model progresivní modulace je tou správnou cestou a já to také podporuji.

Ráda bych poděkovala paní komisařce za její prohlášení o mléku. Chci k tomu poznamenat, že potřebujeme nejen měkké přistání a hladký přechod k roku 2015, ale také trvale udržitelné řešení po roce 2015. Pro horské oblasti, stejně jako pro znevýhodněné a okrajové regiony musíme zabezpečit, že i po roce 2015 tam bude schopná existence určitá forma zemědělství, zahrnující dobytčí jednotky se suchým krmivem. Proto dychtivě očekávám legislativní návrh Komise 20. května, paní komisařko, a doufám, že v něm znovu najdeme velkou dohodou, kterou nyní přináší zpráva pana Goepela, a tak nebudeme muset opakovat tuto dlouhou diskusi…

(Předsedající řečníka přerušil.)

 
  
MPphoto
 
 

  Bernadette Bourzai (PSE).(FR) Vážený pane předsedající, paní komisařko, pane úřadující předsedo Rady, chtěla bych poděkovat panu Goepelovi za jeho práci, protože je důležité, aby Evropský parlament vyjádřil svůj názor na všeobecné usměrnění, vyplývající z „hodnocení stavu“ společné zemědělské politiky.

Já osobně mám vážné výhrady k úplnému oddělení plateb, které přináší velké riziko zrušení výroby v chovu dobytka, a dokonce i v pěstování některých plodin. Nesdílím optimismus některých lidí, kteří jsou přesvědčení, že momentální situace na světových trzích zaručuje stabilní a bezpečnou budoucnost pro evropské zemědělství a že bychom měli mířit k úplné liberalizaci. Navíc ne všechna zemědělská odvětví mají stejné výhody ze zvyšování cen, jako to ukazuje především vážná krize, kterou v současné době zažívají evropští chovatelé dobytka.

Úplné zrušení jakéhokoli mechanismu regulace trhu by se mi zdálo být riskantní pro naši a světovou potravinovou bezpečnost. Myslím si, že se potřebujeme ujistit o zachování intervenčních zásob tak, abychom mohli reagovat při nedostatku potravin a spekulacích, o zachování společných organizací trhu…

(Předsedající řečníka přerušil.)

 
  
MPphoto
 
 

  Willem Schuth (ALDE).(DE) Vážený pane předsedající, paní komisařko, pane úřadující předsedo Rady, dámy a pánové, nejdříve bych chtěl co nejsrdečněji poblahopřát panu Goepelovi k jeho vyvážené zprávě. Neměli bychom trestat vznikající, konkurenceschopné struktury v zemědělství. My ve Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova jsme proto odmítli návrh Komise na degresivitu v této formě. Neměli bychom diskriminovat podle velkosti podniku v případě přímých plateb, jinak by byla ohrožena pracovní místa ve velkém měřítku.

Navíc bych chtěl obhajovat správnost postupného rušení systému kvót na mléko do roku 2015. Vzhledem k rostoucím cenám mléka na světových rychle rostoucích trzích s potravinami a s tím spojenými možnostmi exportu, tento systém se už nezdá být aktuální.

Citlivé přehodnocení reformy z roku 2003 v tomto smyslu musí nejen evropským zemědělcům poskytnout bezpečnost a stabilitu při plánování, ale musí být zároveň dalším krokem směrem k neustále se rozvíjejícímu systému zemědělství, založenému na tržních principech.

 
  
MPphoto
 
 

  Janusz Wojciechowski (UEN).(PL) Vážený pane předsedající, čím je zemědělství v Evropské unii? Pro někoho je to velmi hodnotná věc, kterou je třeba chránit, ale pro jiné, a je smutné, že mnozí z nich jsou v této skupině, je to přítěž, které by se chtěli zbavit. Ve zprávě pana Goepela čteme, že zemědělství je jedním z největších průmyslů v EU. To je dobré, ale nestačí to.

Zemědělství není průmysl a není to jen jedno z mnohých odvětví hospodářství. Zemědělství je pilířem potravinové bezpečnosti. Vynakládáme obrovské sumy na armádu a policii, aby nám zajistily fyzickou bezpečnost v našich státech a našich domovech. Platíme velké sumy za energetickou bezpečnost: hledáme zdroje energie, které jsou dražší, ale bezpečnější. Musíme utrácet velké sumy i na ochranu našeho zemědělství, které nám poskytuje potravinovou bezpečnost, a je ostuda, že ne každý v EU to chápe.

 
  
MPphoto
 
 

  Alyn Smith (Verts/ALE). – Vážený pane předsedající, já také blahopřeji našemu zpravodaji k výbornému balíku kompromisů, který máme dnes před sebou. Rád bych soustředil pozornost především na tři opatření, která byla našimi úspěšnými pozměňujícími a doplňujícími návrhy a která je třeba zvlášť uvítat.

V odstavci 21 zprávy uznáváme, že oddělení přímých plateb bylo převážně úspěšné a rozhodně si myslíme, že by se mělo dále rozvinout. Ano, je třeba to udělat správně a citlivě, ale měli bychom to urychlit.

V odstavcích 37 a 38 výslovně uznáváme, že vyjmutí půdy z produkce je anachronismem a mělo by být úplně odstraněno, a tam, kde jsou průvodní environmentální výhody, je zapotřebí se jimi důkladně zabývat v rámci druhého pilíře.

V odstavcích 86 až 91 uznáváme význam produktů zaplňujících prázdná místa na trhu pro evropské zemědělství z mezinárodního hlediska. Mohl bych samozřejmě naší paní komisařce připravit seznam nákupů s kvalitními skotskými výrobky, a tak bych jí byl vděčný za pár slov o tom, jak má v úmyslu postupovat při podpoře evropské značky s mezinárodní kvalitou.

 
  
MPphoto
 
 

  Kartika Tamara Liotard (GUE/NGL).(NL) Tímto hodnocením stavu Komise udělala dobrý, i když velmi skromný krok směrem k trochu spravedlivější zemědělské politice. Naléhám na své kolegy, aby nepodpořili zprávu pana Goepela, protože znehodnocuje návrhy Komise v mnohých velmi důležitých bodech. Podle mě je nejdůležitějším bodem, konečně, stanovení opatrných limitů na velikost dotací, které je možné získat.

Těžko se vysvětluje evropské veřejnosti, proč například monacký princ nebo velké nadnárodní společnosti jako Heineken a Nestlé dostávají stovky tisíc eur jako podporu příjmů v podobě zemědělských dotací jen proto, že vlastní nějakou půdu, zatím co skuteční zemědělci často bojují o přežití. Záměrem podpory příjmů v zemědělství je umožnit zemědělcům slušnou existenci, a ne plnit kapsy nadnárodním společnostem a velkým vlastníkům půdy.

 
  
MPphoto
 
 

  Vladimír Železný (IND/DEM). – Reforma společné zemědělské politiky měla učinit tuto politiku méně regulovanou a tržnější. Vzhledem k větší velikostní struktuře českých farem je ale režim nastavený ve zprávě nepřijatelný.

Pro Českou republiku vyplývá, že by se stala od roku 2013 jednou ze zemí s největším podílem (část vystoupení nebyla slyšet) přesouvaných v rámci modulace z prvního do druhého pilíře. Téměř 40 % přímých plateb by pak v ČR podléhalo digresivitě ve srovnání s Francií, u které je to 6,5 % či Rakouskem, kde jsou to pouhá 2,5 %.

České podniky by se pak podle stávajícího návrhu musely nesmyslně rozštěpit a vlastně tak snížit svou efektivitu. Ani tento, ale ani kompromisní návrh není pro Českou republiku přijatelný, protože nás vystavuje diskriminaci, která povede k neoprávněnému, umělému zásahu do konkurenceschopnosti českých zemědělců.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Claude Martinez (NI).(FR) Vážený pane předsedající, paní komisařko, pane Goepele, před téměř deseti lety se v Berlíně kanceléř Schmidt a francouzský prezident Jacques Chirac rozhodli poskytnout zemědělcům odklad do roku 2013. S koncem kvót na mléko, koncem skutečného zemědělského rozpočtu jako součásti finančního rámce na roky 2014–2019 a s odchodem většiny výrobců do důchodu, bez náhrady novými, byl na rok 2013 naplánovaný konec velké společné zemědělské politiky – tak jednoduché to bylo.

Dnes zpochybňujete tuto dohodu a jménem „hodnocení stavu společné zemědělské politiky“ urychlujete pochod směrem k likvidaci zemědělství v rámci prvního pilíře. To není nic nové! Údery kvót, maximální garantované kvality, Herodesových prémií, vyjmutí půdy z produkce, oddělení plateb a kácení, pánové MacSharry, Steichen, Fischler třicet roků uskutečňovali strategii přenechání monopolu na výrobu potravin jižní polokouli a tichomořským zemím.

Dnešní poutavé technické diskuse o úplném oddělení plateb, modulaci (degresivní anebo progresivní), o ekologické podmíněnosti, rozvoji venkova a referenčních hodnotách (historických anebo nehistorických) jednoduše zakrývají jedinou reálnou otázku. Čína a Indie se totiž chystají požádat o nabídku, jak nakrmit planety, a tak zemědělcům svítá na lepší časy, když rostou ceny a poptávka. Chce být Evropa nadále jedním z největších zemědělských podniků světa, společně s Brazílií? Ano, nebo ne?

(Předsedající řečníka přerušil.)

 
  
MPphoto
 
 

  Mairead McGuinness (PPE-DE). – Vážený pane předsedající, jsem ráda, že vidím při této rozpravě tak velké publikum, protože je důležitá. Kdybychom se měli řídit potleskoměry ve vztahu k velkým platbám královské rodině anebo samostatným zemědělcům, ti by už dupali ve svých holínkách po královských domech v celé Evropě. Ale tato diskuse je komplikovanější, jak jsme už slyšeli od svých východoevropských kolegů.

Co se týká hodnocení stavu, velmi stručně mohu k otázce oddělení plateb a modulace říci, že v Irsku jsme už úplně oddělili platby, a myslím si, že paní komisařka to potvrdí. Chceme vydržet se svým historickým systémem plateb a nelíbí se nám zvyšování modulace. Je to jako braní jednomu a dávání druhému, zamaskované za cosi jiné. V skutečnosti nevíme, kde skončí peníze na rozvoj venkova a musíme se na to důkladně podívat.

Není to článek 69, co momentálně trápí irské farmáře, ale Světová obchodní organizace (WTO). Mám tu nyní před sebou analýzu nejnovějšího dokumentu WTO a podělím se o ni s kolegy. Je celobarevná a není pěkná. Obávám se, že kdyby měl pan Mandelson volnou cestu, odvětví hovězího a mléka, skopového a vepřového by byla v Evropě zlikvidována, a tak by to dopadlo i s celou společnou zemědělskou politikou. Snížení cla dosahuje až 70 %.

Nyní si lidé zřejmě neuvědomují, jaké to bude mít důsledky, ale znamená to, že naši výrobci nebudou a nemohou konkurovat dovezeným potravinářským výrobkem a výrobkem, které se vyrábějí podle velmi, velmi odlišných norem.

Odvětví skopového, kterému se Parlament právě pokouší pomoci, politika WTO úplně zdecimuje. Paní komisařko, mohu vás požádat, abyste si případně vzala tuto analýzu, kterou vypracovalo Sdružení irských zemědělců (a zdvihnu ji ještě jednou, neboť je celobarevná), a potom přišli znovu za mnou a řekli mi, doufám, že to pochopili nesprávně, i když já se obávám, že to pochopili správně.

Tato sněmovna má absolutní nedostatek informací o důsledcích nejnovějšího dokumentu WTO a já si myslím, že tyto informace potřebujeme a zasloužíme si je. Chtěla bych jen říci, že irští zemědělci podporují Evropskou unii, ale během víkendu přišli za mnou mnozí, co pochybují o rozhodnutích při hlasování o různých smlouvách. A to je vážně, jak paní komisařka dobře ví.

 
  
MPphoto
 
 

  María Isabel Salinas García (PSE).(ES) Vážený pane předsedající, paní komisařko, evropští zemědělci a španělští zemědělci zvlášť, potřebují, a řekla bych, že požadují, minimální úroveň stability. Proto první věc, o kterou bych chtěla požádat Komisi, je, aby se tato střednědobá revize společné zemědělské politiky nestala velkou, radikální revizí.

Jeden aspekt, který mě znepokojuje, je částečné oddělení plateb; shon při postupu oddělování může ohrozit mnoho výnosů. Celková anebo částečná úroveň oddělení plateb v určitých odvětvích je nevyhnutelná pro udržení výroby, například v odvětví bavlny.

Proto si myslím, že úrovně oddělení by měla zůstat zachovaná, jak bylo dohodnuto v roce 2003 a v každém případě, pokud to není možné, myslím si, že členské státy by měly dostat určitý prostor na manévrování jako dobrovolný model pro každé odvětví, na principu případ od případu, což by mohlo vytvořit nejlepší podmínky pro zemědělskou výrobu. Myslím si, že bychom nyní měli zemědělskému odvětví vyslat zprávu o klidu a stabilitě.

 
  
MPphoto
 
 

  Jan Mulder (ALDE).(NL) Skládám poklonu panu Goepelovi za jeho práci. Podle mého názoru jsou v této diskusi důležité dvě věci.

Za prvé, z mého pohledu je nejdůležitějším aspektem zemědělské politiky společný trh s 500 miliony spotřebitelů.Narušila Komise nebo zpráva pana Goepela tento trh? Myslím si, že ne, a to je dobře.

Za druhé, domnívám se, že orgány musí být důvěryhodné. Musíme si stát za tím, co bylo slíbeno v rozpočtu na rok 2007, přičemž si samozřejmě myslím, že Komise tak činí.

Mám smíšené pocity, co se týká modulace. Ještě stále neznám výsledky politiky venkova. Zprávy ze Dvora auditorů byly mimořádně kritické, ale já vidím problémy v uvalení další finanční zátěže na zemědělce, z kterých 60 % už nikdy víc neuvidí. V Nizozemsku se to používá na nákup přírodních oblastí.

Rád bych řekl pár slov o neobchodních zájmech. Jak dokáží vysvětlit evropským zemědělcům, že nemají dovoleno vyrábět určité produkty, když jiné země je vyrábět mohou a když smíme takovéto produkty dovážet bez omezení? To vede k nespravedlivé konkurenci.

 
  
MPphoto
 
 

  Andrzej Tomasz Zapałowski (UEN).(PL) Vážený pane předsedající, v uplynulých letech prošla společná zemědělská politika mnohými změnami. Ne všechny z nich byly diktovány potřebou zlepšit situaci ve venkovských oblastech anebo potřebami spotřebitelů v EU. V současnosti ceny potravin soustavně rostou, navzdory tomu se situace malých a středních podniků výrazně nezlepšuje. Evropská komise víc podporuje mezinárodní korporace, včetně těch, které vyrábějí geneticky modifikované potraviny, než místní zemědělce. Evropské společenství se stále víc blíží k ztrátě suverenity v oblasti výroby potravin. Navrhované reformy společné zemědělské politiky nyní přiblíží likvidaci další skupiny zemědělců, pěstitelů tabáku, což povede k hospodářské katastrofě téměř 100 000 jednotlivců a ke ztrátě 400 000 pracovních míst. Je nejvyšší čas pro Evropskou komisi začít se víc starat o zájmy evropských zemědělců než o zájmy zemědělců v třetích zemích.

 
  
MPphoto
 
 

  Marie-Hélène Aubert (Verts/ALE).(FR) Vážený pane předsedající, paní komisařko, kontext zemědělství se od roku 2003 výrazně změnil a analýzy, které dnes máme, jsou už neaktuální a neodpovídají zásadním výzvám budoucnosti. Poptávka po potravinářských výrobcích přímo propuká, ceny rychle rostou, potraviny se stávají nedostupnými pro ty nejchudší a zároveň mizí zemědělská půda. Biopaliva, která jsou dotovaná, nesmírně destabilizují zemědělství. Podtrhněme i vliv klimatické změny a nade všechno fakt, že naši občané zpochybňují intenzivní, ultraliberální průmyslový model, který znamená, že potraviny se převážejí tisíce kilometrů kolem světa, přičemž to všechno doprovází sociální a environmentální úpadek.

Proto bychom měli nyní realizovat hloubkovou reformu společné zemědělské politiky a nejen technické úpravy existujících nástrojů, což je obsahem vašich dnešních návrhů. Co nyní také skutečně potřebujeme, je orientace, jasné strategické směřování, a to nám v tuto chvíli nejvíc chybí.

 
  
MPphoto
 
 

  Bairbre de Brún (GUE/NGL). (GA) Vážený pane předsedající, tato zpráva k nám přichází v období, velmi důležitém pro zemědělce v EU. Jak už řekla má kolegyně paní McGuinnessová, na zasedáních světové obchodní organizace jsme viděli, jak je paní komisařka ochotná obětovat zájmy našich zemědělců a našeho venkovského společenství, ne za dobro třetího světa, ale za část mezinárodní kšeftařské hry.

Co se týká hodnocení stavu, souhlasím, že musí být rovnováha mezi zjednodušením a zefektivněním věcí a poskytnutím určité stability zemědělcům, protože oni pro nás vyrábějí potraviny a udržují krajinu.

Pokud se uplatňuje spravedlivě, měli bychom přivítat omezení vysokých plateb velkým zemědělcům anebo velkým společnostem jako krok vpřed od společné zemědělské politiky, která pomáhá jen velkým vlastníkům půdy. Je také důležité, že nárok na platby mají jen aktivní zemědělci.

Společná zemědělská politika by měla …

(Předsedající řečníka přerušil.)

 
  
MPphoto
 
 

  Derek Roland Clark (IND/DEM). – Vážený pane předsedající, jakékoli hodnocení stavu si vyžaduje měření a vyhodnocení. U společné zemědělské politiky doporučím, aby mírou bylo financování a že hodnocení by měli dělat auditoři.

Považuje Dvůr auditorů společnou zemědělskou politiku za zdravou, když 28,9 % jednotných plateb na podniky je nesprávných? Považuje za zdravé, když jsou zemědělci financováni, aby nevyráběli potraviny? Považuje za zdravé využívat zemědělskou půdu k pěstování biopaliv, když je ve světě nedostatek obilnin? Považuje za zdravé, když skuteční zemědělci, přinejmenším ve Velké Británii, bojují o živobytí? Ví, že zemědělci na Novém Zélandu nyní nedostávají dotace, ale daří se jim a jen 3 % z nich zkrachovala, když se dotace zrušily?

Protože se mi zdá, že společná zemědělská politika není zdravá, nenastává čas vypnout přístroj, který ji udržuje naživu, a nechat evropské farmáře, aby si poradili sami?

 
  
MPphoto
 
 

  Jim Allister (NI). – Vážený pane předsedající, v této zprávě je toho hodně, s čím souhlasím. Rád bych udělal jen čtyři krátké poznámky.

Za prvé, teorie oddělení plateb je velmi dobrá, ale její praktická realizace byla pro někoho zklamáním, protože u výrobců nevedla k vyšším výnosům, které jim slibovali.

Za druhé, musíme udržet dostatečné nástroje na ochranu před krizí trhu a zásobování. Nerovnováhy v zásobovacím řetězci ohrožují cíl společné zemědělské politiky, jímž je bezpečné zásobování potravinami.

Za třetí, můžeme udělat víc pro zjednodušení společné zemědělské politiky, aby se snížilo byrokratické zatížení a, ano, aby se dekriminalizovali zemědělci, kteří ve vší počestnosti udělají chyby způsobené drobnými přestupky.

Za čtvrté, nevyužité dotace na opatření řízení trhu ze zemědělského rozpočtu by měly být k dispozici pro platby podle odstavce 69 na posílení zemědělství EU, především tam, kde je výroba okrajová, a na řešení situací, jako v mém volebním obvodu, kde je velký počet zemědělců ve věku nad 55 roků, kteří nemají perspektivu jiného zaměstnání.

 
  
MPphoto
 
 

  Véronique Mathieu (PPE-DE).(FR) Vážený pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, zpráva pana Goepela nabízí dobrý kompromis mezi odvážnými návrhy Komise a obavami, které vyjadřují naši zemědělci. Dobrá práce, pane Goepele, vždyť víme, že poskytnout nám tuto zprávu nebylo jednoduché. Vycházejí z ní mnohé dobré návrhy.

V první řadě je to případ systému přímých plateb, který je nutné upravit, přičemž třeba mít na paměti, že členské státy musí mít větší pružnost při zavádění této změny.

Pokud má pokračovat oddělování plateb, musí brát v úvahu problémy, se kterými se nyní setkávají určitá odvětví, především odvětví chovu dobytka a některé oblasti pěstování plodin důležitých pro mnoho regionů, jako je len a konopí, které by měly využít vhodné přechodné období.

Modulace, jak je navržená, se zdá by příliš velkou a způsobuje nerovnováhu prvního pilíře. Opatření, spojené s vyjmutím půdy z produkce, musí být schopné změny, ale Komise by nejdříve měla jasně definovat nástroje, které umožní ochranu poskytovaných výhod, především co se týká rozmanitosti druhů (biodiverzity). Revize a posílení článku 69 také bude cestou, jak poskytnout efektivní finanční pomoc oslabeným oblastem, například horským regionům, na restrukturalizaci problémových odvětví, jako je chov dobytka a výroba mléka, nebo na řízení rizik.

Konečně, paní komisařko, měli bychom si opravdu položit otázku o biopalivech, okolo nichž probíhá bouřlivá diskuse z hlediska životního prostředí. Hodnocení stavu je pro to zřejmě výbornou příležitostí.

 
  
MPphoto
 
 

  Csaba Sándor Tabajdi (PSE). – (HU) Zpráva, o které diskutujeme, je jednou z nejdůležitějších zpráv o zemědělském odvětví za poslední čtyři roky, protože představuje mnohem víc než jen hodnocení momentálního stavu věcí anebo „hodnocení stavu“. Paní Fischer Boelová je liberál-radikál, pan Goepel křesťanský demokrat-liberál, zatím co já jsem socialista-liberál, a máme za úlohu zásadně reformovat společnou zemědělskou politiku od roku 2014. Toto „hodnocení stavu“ slovy vyjadřuje mnoho idejí, které vstoupí v platnost od roku 2014. Jedním příkladem je posun k pevné sazbě na plochu u přímých plateb, dalším je přesun financování do druhého pilíře a druh modulace, o kterém se přitom uvažuje; ještě dalším je potřeba rozvoje systému řízení rizika. Souhlasím s paní Fischer Boelovou a panem Goepelem, že také stropy jsou velmi důležité. Velmi rád bych viděl, jak britská královna dostává méně; také v Maďarsku je nyní mnoho velkých podniků. Musíme však vymyslet systém, který zabrání obcházení stropu; jinými slovy, budeme muset tento problém vyřešit v budoucnosti. Děkuji vám velmi pěkně.

 
  
MPphoto
 
 

  Anne Laperrouze (ALDE).(FR) Vážený pane předsedající, ráda bych poukázala na čtyři rozměry, ve kterých by se měla společná zemědělská politika vyvíjet.

Zachování přímých plateb, což je základní prvek: je dokázané, že žádné hospodářství na světě nezabezpečí svým zemědělcům slušný život bez finanční podpory. Prostředí, které formuje zemědělství stejně, jako zemědělství formuje prostředí. Je proto důležité zachovat kritéria podmíněnosti na získání plateb. Jakákoli dohoda v rámci světové obchodní organizace by se měla zabývat otázkami chráněných geografických indikací, životních podmínek zvířat a zdravotní nezávadnosti dovážených výrobků, z důvodu férové konkurence, a proto, že zdravotní problémy se nezastaví na hranicích. Konečně, je zapotřebí určit příspěvek zemědělství ke klimatické změně a trvale udržitelnému rozvoji. Vyzývám evropskou komisi na bližší přezkoumání otázky, kolik orné půdy v Evropské unii se může použít na výrobu biopaliv a zelených chemikálií.

Vítám toto usnesení, které dobře odráží budoucí výzvy zemědělství, z pohledu výroby potravin, stejně tak ochrany našeho životního prostředí.

 
  
MPphoto
 
 

  Liam Aylward (UEN). – Vážený pane předsedající, vítám návrh na zjednodušení regulačního zatížení zemědělců v kontextu hodnocení stavu společné zemědělské politiky a vyzval bych paní komisařku, aby posílala zemědělcům zprávy o kontrole nákladů, když bude zkoumat, jak zjednodušit předpisy a udělat je pružnějšími.

Jsem zcela proti zvýšení povinné modulace na 13 % v průběhu následujících pěti let. To by snížilo přímé platby zemědělcům, kteří už s těmito penězi počítali v rozpočtu.

Hrozí nebezpečí, že zásadní úloha chovu ovcí v ochraně citlivých environmentálních a ekologických oblastí se naruší opuštěním půdy a že se zmizí schopnost hospodaření. To je třeba řešit a podporovat při hodnocení stavu společné zemědělské politiky.

Z předcházející rozpravy je nyní jasné, že kvóty na mléko budou zrušeny od dubna 2015 a já vítám příspěvek paní komisařky do této diskuse. Je důležité, že tu bude měkké přistání a já podpořím každoroční zvýšení kvót na mléko až do roku 2015.

Konečně, návrhy předložené v Ženevě, týkající se budoucnosti zemědělství EU v kontextu světové obchodní organizace, jsou úplně nepřijatelné, především z pohledu Irska. Vítám fakt, že také mnohé další členské státy EU jsou proti těmto návrhům a že odpovědný komisař tyto obavy vezme v úvahu.

 
  
MPphoto
 
 

  Carmen Fraga Estévez (PPE-DE).(ES) Vážený pane předsedající, ráda bych začala blahopřáním panu Goepelovi k jeho práci a konstatováním, že se soustředím na budoucnost mlékárenského odvětví. Ráda bych udělala následující poznámky.

V první řadě bych chtěla říci, že panuje velká nejistota, co se týká následků zrušení systému kvót v jednotlivých výrobních oblastech. Mnoho lidí se obává, že trend rušení výroby se zrychlí a že to bude konečný úder pro některé oblasti s velmi nízkou úrovní ziskovosti a malými alternativami zemědělství.

Je však zřejmé, že současný systém kvót nepřináší očekávaný výsledek, kterým je dosažení rovnováhy mezi výrobou a spotřebou. Přešli jsme od mléčných jezer k deficitu více než 3 miliony tun, co je vážným svědectvím o plusech a minusech společné organizace trhu, o nerovnoměrném rozdělení výrobních kvót, chudém a skromném hodnocení nedávných reforem a o uplatnění některých specifických opatření, jako je oddělení plateb, jehož důsledky pro budoucnost odvětví neznáme.

Navíc k tomuto všemu je tu rozdíl při uplatňování systému kvót mezi některými zeměmi; a tak, paní komisařko, musím říci, že v některých zemích, jako je ta moje, jsou překážky v liberalizaci tohoto odvětví a že například individuální přesun kvót, což je základním prvkem restrukturalizace, byl od roku 2005 zrušen.

Konečně, paní komisařko, ráda bych jednoduše řekla, že podle mě bude pozitivní zkombinovat myšlenku zvýšit kvóty o 2 % na základě dobrovolnosti na období let 2008–2009, jak to navrhují zprávy paní Jeggleové a pana Goepela, s nelineárním růstem pro následující léta, jak to požaduje odstavec 84 zprávy pana Goepela, aby se výrobní kvóty rozdělily vyváženější, přičemž prioritu by měly dostat členské státy, které mají tradičně deficit vůči domácí spotřebě.

 
  
MPphoto
 
 

  Lily Jacobs (PSE).(NL) Rada bych obrátila pozornost na jeden aspekt naší zemědělské politiky, který se často přehlíží: zájmy rozvojových zemí. Musíme ustoupit od protekcionismu a opatření deformujících trh, které jsou zabudované v současném systému. Nejchudší země mají právo na spravedlivý přístup na náš trh a zastavení nespravedlivé konkurence na jejich trzích.

Předložila jsem pozměňující a doplňující návrhy, které na to upozorňují, a chci požádat své kolegy, aby je podpořili. Paní komisařka bude se mnou souhlasit, že naše politika by se navíc měla zaměřit jednou provždy na spotřebitele. Proto je nezbytné, abychom podporovali zemědělce ve výrobě dostatečně bezpečných potravin velmi vysoké kvality. Proto musíme zajistit trvale udržitelné zemědělství, ve kterém se maximální investice použijí na ochranu a zlepšení venkovských oblastí a životního prostředí, abychom se z něho mohli těšit nejen my, ale i naše děti.

Musíme zabezpečit dostatek potravy pro všechny a jedním způsobem, jak toho dosáhnout, je stále víc rozvíjet své vědomosti a sdílet tyto vědomosti a moderní technologie se zbytkem světa.

 
  
MPphoto
 
 

  Kyösti Virrankoski (ALDE). – (FI) Vážený pane předsedající, zpráva Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova o hodnocení stavu zemědělství je realistická. Největším problémem je oddělení plateb. Komise vyzývá k většímu oddělení plateb od produkce.

Výbor je velmi opatrný, a ne bezdůvodně. Oddělení plateb je v mnohém podobné dávkám předčasného důchodu zemědělce. Upřednostňuje zemědělské podniky, které snižují anebo ruší výrobu, ale nemotivuje mladé zemědělce, kteří rozšiřují výrobu. Tento systém stejně upřednostňuje extenzivní výrobu v neprospěch výroby s intenzivní prácí.

Zdá se, že ztrácejí především oblasti, které jsou na tom hůř, co se týká přírodních podmínek. Například, ve Spojených státech jsou platby stále vázané především na výrobu. Nejnepříjemnější je to, že se ztrácejí sociální důvody pro platby. Pokud zemědělec, který vyrábí potraviny na částečný úvazek, dostane stejnou platbu jako jiný zemědělec, který pracuje sedm dní v týdnu, daňový poplatník může protestovat. Úlohou zemědělců i nadále bude výroba potravin.

 
  
MPphoto
 
 

  Zdzisław Zbigniew Podkański (UEN).(PL) Vážený pane předsedající, společná zemědělská politika nefunguje podle očekávání, navzdory tomu, že byla několikrát reformovaná. Do nebe volajícími příklady toho jsou ztráta potravinové bezpečnosti Evropské unie, početné krizové situace a neexistence dohod, které by uspokojily obě strany. Krizovou situaci zhoršuje nedostatek soudržnosti, diskriminace zemědělců z nových členských států. Fakt, že jsou lepší a horší situace v závislosti na geografické poloze a datu vstupu do Evropské unie, skutečně ukazují, že žádná společná zemědělská politika neexistuje a že žádná ani v dohledné době nebude.

Navzdory obrovskému množství práce, kterou zpravodaj pan Goepel vynaložil, cíle nedosáhl a není ani lehké říci, zda jsme bližší nebo dále od rozumných řešení. Z hlediska této situace, se zdá být správný názor menšiny, podle kterého Komise pokračuje v politice podpory mezinárodních potravinářských korporací a velkých majitelů půdy a společná zemědělská politika nesplňuje potřeby spotřebitelů anebo malých a středních rodinných zemědělských podniků, které jsou nucené rušit výrobu. Proto potřebujeme novou, spravedlivou zemědělskou politiku, kterou připraví objektivní odborníci, a ne zájmové skupiny.

 
  
MPphoto
 
 

  Petya Stavreva (PPE-DE). – (BG) Vážený pane předsedající, paní komisařko, drazí kolegové, chtěla bych poblahopřát zpravodaji, panu Lutzovi Goepelovi, k úspěšné práci na této zprávě.

Ze své pozice členky Parlamentu z Bulharska považuji za mimořádně důležité, že zpráva věnuje zvláštní pozornost novým členským státům Evropské unie. Ty mohou, pokud chtějí, aplikovat zjednodušené jednotné platby na jednotku plochy do roku 2013 a Evropská unie je bude podporovat při zavádění pravidel křížové shody.

Zachování práva členských států rozhodnout se, zda a jak změní své systémy přímých plateb, poskytne našim zemím větší pružnost a pomůže jim přizpůsobit systém specifickým potřebám každého regionu a každého odvětví.

Domnívám se, že zpráva o hodnocení stavu společné zemědělské politiky má mimořádný význam dnes, když Evropský parlament musí ukázat občanům svou zodpovědnost a zodpovědný politický přístup k rozvoji zemědělského odvětví Společenství.

Myslím si, že zpráva pana Lutza Goepela chrání zájmy evropských zemědělců, a vyzývám k její podpoře. Děkuji.

 
  
MPphoto
 
 

  Bogdan Golik (PSE).(PL) Vážený pane předsedající, rád bych začal blahopřáním svému kolegovi, panu Goepelovi, k výborné zprávě a poděkováním za obrovské množství práce, kterou do ní vložil. Zpráva plně odráží mimořádný zájem Parlamentu o otázky zemědělské politiky. I když výdaje v nynějším rozpočtu dosahují jen 33 % v porovnání s podílem 80 % v sedmdesátých letech minulého století, zemědělská politika i nadále je a měla by být jednou z nejdůležitějších evropských politik.

Protože můj čas je omezený, uvedu jen několik věcí, které jsou důležité pro nové členské státy. Nové členské státy by neměly souhlasit se zavedením modulace, pokud nedosáhnou plné platby a mělo by se to dělat postupně, jako to bylo v jiných zemích patnáctky. Nemohu souhlasit se zrušením dotací a příplatků na energie, které jsme nyní získali. Právě naopak, EU by měla zvlášť podporovat nové směřování výroby biomasy.

Co se týká budoucnosti kvót na mléko, držím se svého přesvědčení, že rozhodnutí o této věci vyžaduje širší diskusi a mnohem důkladnější analýzu.

 
  
MPphoto
 
 

  Magor Imre Csibi (ALDE). – (RO) Ze své pozice místopředsedy Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin bych rád udělal několik poznámek o vlivu klimatické změny na zemědělství.

Praxe intenzivního zemědělství během posledních let způsobila, že zemědělci přispívají ve velké míře ke globálnímu oteplování. A nyní čelí jeho zničujícím dopadům. Statistiky odhadují, že zemědělství je odpovědné za 17 až 32 % emisí skleníkových plynů, vyprodukovaných lidskou činností. Zemědělství stále znečišťuje svým nepatřičným používáním hnojiv, nevhodným skladováním zvířecího hnoje a nerozumným využíváním půdy. Zvlášť bych ještě připomněl odlesňování a nadměrné rozšiřování pastvin.

Globální oteplování je nevratné a v budoucnosti by nás už neměl překvapovat častý výskyt sucha anebo povodní. Proto podporuji myšlenku, uvedenou ve zprávě, o vytvoření záchranné sítě na úrovni EU, která by pomohla zemědělcům EU v případě ekologických, klimatických nebo epidemiologických kalamit.

Následně žádám Evropskou komisi o analýzu možnosti rychlého založení pojistného fondu anebo mechanismu pro kombinované riziko, který by sloužil zemědělcům EU a byl financován z rozpočtu EU, stejně jako z rozpočtů členských států.

 
  
MPphoto
 
 

  Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk (UEN).(PL) Vážený pane předsedající, jsou jen dvě záležitosti v této diskusi, na které bych chtěl soustředit vaši pozornost. První z nich je ta, že podíl výdajů rozpočtu na zemědělství soustavně klesá a v minulém roce byl jen 31 % rozpočtového výhledu. Tyto finanční prostředky tvoří v průměru přibližně 30 % příjmu zemědělců EU. Tuto úroveň podpory je do budoucnosti třeba zachovat, aby se udržel zájem o zemědělské aktivity a především, aby se zajistila potravinová bezpečnost Evropy. Měli bychom mít na paměti, že mnohé rozvinuté země ve světě využívají různé nástroje na podporu příjmu zemědělců až na úrovni více než 50 %. Mezi těmito zeměmi jsou také Japonsko, Jižní Korea, Norsko a Švýcarsko.

Za druhé, je třeba mnohem rychleji vyrovnávání podpory pro zemědělců ve starých a nových členských státech. Odborníci vypočítali, že průměrná úroveň podpory na hektar půdy v letech 2007–2013 v nových členských státech bude sotva 62–64 % podpory, kterou dostanou zemědělci ve starých členských státech. Pokud se tyto dvě základní hodnoty nevyrovnají, bude obtížné představit si rozvoj evropského zemědělství.

 
  
MPphoto
 
 

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE).(PL) Vážený pane předsedající, cílem této revize zemědělské politiky EU je zlepšit ji na základě zkušeností získaných v období, které uplynulo od poslední reformy v roce 2003, a situace, která se vyvinula na světových trzích. Měli bychom však pamatovat na to, že realizované změny nesmějí podkopat jednak společenský charakter této politiky (jsme proti její nacionalizaci), jednak evropský model zemědělství. Není důvod k tomu, aby se přímé dotace založily na historických úrovních výroby a zůstaly tak diferencované.

Budoucí model dotací po roku 2013 by měl být založený na jednoduchých principech, podobných jednotné platbě na plochu (SAPS). V extrémních případech by však měla být povolená i tržní intervence, anebo dokonce i platby na výrobu, jak je to v případě tabáku nebo mléka v horských oblastech.

 
  
MPphoto
 
 

  Katerina Batzeli (PSE). – (EL) Vážený pane předsedající, ráda bych začala gratulací panu Goepelovi k jeho zprávě. Protože čas je velmi omezený, dovolte mi zdůraznit určité principy, kterými se musí řídit jakákoli reforma společné zemědělské politiky, prostřednictvím oznámení anebo legislativního nástroje.

Za prvé: nové definování modelu evropského zemědělství nemůže zanedbat malé a střední rodinné podniky. Za druhé: financování, které bude třeba dohodnout později, nesmí být založeno na principu spolufinancování, důsledkem čehož by byla opětovná nacionalizace společné zemědělské politiky. Za třetí: regionalizace, která nemůže sama o sobě vyřešit problémy trhu a potravinářských výrobků, bude potřebovat přehodnocení a pohled na ni v reálných dimenzích. Za čtvrté: nespravedlnost vyplývající z určitých reforem, jak je to u tabáku, se musí odstranit. Tyto výrobky třeba vrátit do původního stavu a zacházet s nimi stejně jako s ostatními.

 
  
MPphoto
 
 

  Francesco Ferrari (ALDE).(IT) Vážený pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, chtěl bych poděkovat panu zpravodaji za tuto velmi důležitou zprávu z pohledu její komplexnosti a obrovského rozsahu témat, kterými se zabývá.

Rád bych podtrhl dva body, o kterých si myslím, že jsou obzvlášť důležité. První je ten, že považuji společnou zemědělskou politiku za důležitý nástroj, který by měl zůstat zachován dokonce i po roku 2013, protože podporuje podnikání. Z toho důvodu by však měl být zaměřen na podnikatele, kteří mohou vytvořit pracovní místa, udržovat životní prostředí a garantovat vysokou kvalitu výrobků.

Druhý bod se týká citlivé otázky kvót na mléko. Opravdu souhlasím se zpravodajem, že je potřebné chránit ty regiony Evropy, kde není žádná alternativa k chovu dobytka a výrobě mléka, ale neměli bychom zapomenout na ty zemědělce, kteří hodně investovali, aby dosáhli kvóty na mléko, a kteří by se od roku 2015 mohli ocitnout ve velkých finančních těžkostech.

Doufám, že s pomocí paní komisařky najdeme řešení, které bude vyhovovat všem, i proto, že v roce 1984, když systém kvót vznikl, Itálie byla proti němu a dnes má stále deficit výroby okolo 40 % mléka, které spotřebuje.

 
  
MPphoto
 
 

  Struan Stevenson (PPE-DE). – Vážený pane předsedající, skvělá zpráva pana Goepela položí základy seriózní zemědělské politiky do budoucna, ale stále víc se ukazuje, že potravinová bezpečnost se dostane na špici naší politické agendy, jak to řekl pan Parish.

Panika, vyvolaná klimatickou změnou, je taková, že politikům a plánovačům hrozí nebezpečí, že si vytvoří větší globální problém než ten, který chtěli řešit. Honba za biopalivy odnímá tolik půdy ze zemědělské výroby, že někteří odborníci nyní předpovídají hrozící globální hlad. Podobně se klučí obrovské plochy amazonských a indonéských deštných pralesů, aby uvolnily místo rostlinám pro biopaliva, jako je palmový olej, a pro potravinářské rostliny, jako je sója, čímž se do atmosféry uvolňují miliony tun CO2 a hrozí zničením našeho globálního klimatického systému. Odlesňování má dnes podíl na celkových emisích skleníkových plynů na světě 18 % a zvýrazňuje šílenství současné politiky.

Nenasytnost namísto péče o životní prostředí se stala určující črtou naší strategie boje proti klimatické změně a závody za biopalivy jsou potenciální hrozbou pro životy milionů lidí, protože globální populace se prudce zvýší z dnešních šest miliard na odhadovaných devět miliard do roku 2050. Každý měsíc se narodí dalších šest milionů lidí. Do roku 2030 se světová populace rozroste tak, že budeme potřebovat zvýšit výrobu potravin o 50 %, abychom uspokojili odhadovanou poptávku. Do roku 2080 se bude muset světová výroba potravin zdvojnásobit!

Ale realita je taková, že každý rok se z půdy na zemědělskou výrobu potravin odebere plocha velikosti Ukrajiny v důsledku sucha a jako přímý následek klimatické změny. Celková produkce potravin spíše klesá, než by se rozšiřovala. Proto je nyní potravinová bezpečnost nejaktuálnějším tématem naší agendy.

 
  
MPphoto
 
 

  Constantin Dumitriu (PPE-DE). – (RO) Společná zemědělská politika je jedním z pilířů evropského rozvoje a diskuse o metodách zlepšování této politiky by měly být nepřetržité, ne jen v evropských institucích, ale i v členských státech, v komunitách, které nás zvolily.

Jsem rád, že prostřednictvím oznámení Komise a zprávy, kterou vypracoval můj kolega, pan Goepel, jsme označili několik řešení na posílení společné zemědělské politiky a na to, abychom lidí ve venkovských oblastech přesvědčili, že tato politika je pro jejich dobro a že to není jen série byrokratických opatření, vymyšlených nějakými úřady v Bruselu. Musíme však mít jistotu, že návrhy Komise, Rady i naše jsou dostatečně pružné a realistické, aby byly při uplatňování účinné.

Rumunsko, země, kterou zastupuji v Evropském parlamentu, udává, že 25 % pracovní síly dělá v zemědělství a 40 % obyvatelstva žije ve venkovských oblastech. Tyto údaje dokazují, jaký význam má zemědělství a venkov pro Rumunsko a naše hospodářství. Řešení, které nacházíme pro reformu společné zemědělské politiky musí brát v úvahu případy, jako je Rumunsko, s velkým zemědělským odvětvím v plném proudu modernizace.

 
  
MPphoto
 
 

  James Nicholson (PPE-DE). – Vážený pane předsedající, nejdříve bych rád uvítal zprávu pana Goepela a poděkoval mu za jeho usilovnou práci a také všem lidem, kteří se do ní zapojili.

Toto je jen začátek celého procesu, když se podíváme na budoucnost společné zemědělské politiky během letošního roku. Je to velmi důležitý krok v tomto procesu a už nyní se těšíme na návrhy Komise v blízké budoucnosti. Domnívám se, že středobodem dlouhodobého úspěchu anebo ,jinými slovy, budoucnosti společné zemědělské politiky, bude pozice druhého pilíře, tedy rozvoje venkova, a nastavená úroveň modulace.

Ale musím říci, že nikdy nebylo důležitější zabezpečit prostor se stejnými podmínkami pro všechny členské státy, přičemž si nemůžeme dovolit rozdílné procentuální úrovně pro jednotlivé státy. Oddělení plateb probíhá do značné míry úspěšně. Nemyslím si, že se k tomu můžeme vracet. Křížová shoda byla neužitečná a byrokratická a dá se zlepšit. A potravinová bezpečnost musí být na prvním místě seznamu.

 
  
MPphoto
 
 

  Andrzej Jan Szejna (PSE).(PL) Vážený pane předsedající, rostoucí závažnost problémů společné zemědělské politiky a strukturální politiky, která ji podporuje, si žádá řešení. Základní tvar společné zemědělské politiky pro období 2007–2013, kterou přijali ministři zemědělství zemí EU 26. června 2003 v Lucemburku, zahrnuje některá řešení výhodná pro Polsko. Jiné však více chrání zájmy starých členských států.

Sdílím názor zpravodaje, že Komise by měla připravit podrobnou zprávu týkající se takových problémů, jako jsou dodatečné náklady zemědělců v souvislosti s dodržováním norem Společenství ve sféře ochrany životního prostředí, životních podmínek zvířat a potravinové bezpečnosti.

Ke zprávě, která nám byla předložena, zajímám takový postoj, že souhlasím s potřebou pokračovat v procesu reforem a dalšího rozvoje venkovských oblastí. Společná zemědělská politika se musí změnit, pokud má najít odpovědi na nové výzvy, jako je klimatická změna, rostoucí poptávka po energiích, růst světové populace a rostoucí stupeň otevřenosti světových trhů.

 
  
MPphoto
 
 

  Markus Pieper (PPE-DE).(DE) Vážený pane předsedající, vítám zprávu pana Goepela, protože doba je konečně zralá na zrušení nebo důkladnou reformu takových nástrojů, jako je regulace kvótami, platby na dobytek, refundace exportu a intervenční ceny.

Vzhledem ke globálnímu nárůstu poptávky po potravinách větší tržní hospodářství v zemědělské politice také nabízí víc příležitostí v evropském zemědělství. Nedočkavě čekám na formulace některých kompromisů. Hovořím o platbě na počet kusů stáda, která je nyní oddělená, potřebné jsou systémy ochrany jednotlivých odvětví a celé série zásahů, například v mlékárenství, je potřebné financovat přes první pilíř.

To všechno přináší riziko, že si vpustíme staré tržní regulace nazpět zadními dveřmi. Skutečně musíme omezit výjimky jen na strukturálně slabé regiony a stanovit je na velmi pevně limitovaná množství výroby.

Pokud tu budeme příliš velkorysí, povede to k deformacím konkurence, což nebudeme schopní vypočítat z politického hlediska. Proto vyzývám Komisi, aby dala trhu skutečnou šanci v připravovaných legislativních návrzích.

 
  
MPphoto
 
 

  Marian Harkin (ALDE). – Vážený pane předsedající, v této zprávě je mnoho zmínek o Světové obchodní organizaci (WTO). Mám však reálné obavy, že zatím co my dnes odpoledne diskutujeme v Parlamentu o této zprávě ke společné zemědělské politice, budoucnost evropského zemědělství ohrožují a vážně podkopávají rozhovory, které naším jménem vede pan komisař Mandelson na zasedání WTO.

Zpráva požaduje, aby se na zasedáních s WTO prosazovala koncepce kvalifikovaného přístupu k trhu. Je paní komisařka Fischer Botelová spokojená s tím, že prosazujeme tuto linii? Opravdu je paní komisařka Fischer Botelová přesvědčená, že linie, které se drží pan komisař Mandelson nepodkopá sektor hovězího masa, mléka a další, a že, přinejmenším v některých věcech, neudělá naši dnešní odpolední diskusi zbytečnou?

Zpráva požaduje, aby středobodem zasedání WTO byly evropské neobchodní zájmy. Je paní komisařka spokojná, že prosazujeme tuto linii, anebo jsme měli dnes odpoledne v Parlamentu jen zdvořilou debatu, zatím co pan Mandelson útočí na samotné základy společné zemědělské politiky?

 
  
MPphoto
 
 

  Iztok Jarc, úřadující předseda. (SL) Chtěl bych vám všem poděkovat za velmi zajímavou diskusi. Podle mého názoru byla i zpráva velmi kvalitní a plná dobrých myšlenek.

Chtěl bych říci, že v mnohých záležitostech v této diskusi vyjádřili Parlament a Komise podobné názory, které jsou však příliš početné na to, abych je tu vyjmenoval. Jsem přesvědčený, že tato podobnost dodá těmto názorům dodatečnou váhu a nabízí dobrý základ pro budoucí spolupráci mezi těmito dvěma institucemi. Rovněž jsem si jistý, že se to odrazí v závěrech, které mají ministři prodiskutovat a přijmout příští týden.

Jsem přesvědčený, že obě instituce podrobně prostudují legislativní návrhy, které má Komise představit na neformální schůzce v květnu ve Slovinsku, a že na tomto zasedání nás čeká zajímavá diskuse.

Nakonec bych chtěl říci, že slovinské předsednictví bude usilovat o rychlý začátek diskuse o těchto návrzích, aby se většina této práce stihla dokončit během slovinského předsednictví.

 
  
MPphoto
 
 

  Mariann Fischer Boel, členka Komise. − Vážený pane předsedající, plně souhlasím s panem Nicholsonem, že toto je první krok v diskusi, která bude trvat téměř celý rok, a proto bych neměla zacházet do detailů všech otázek, které tu dnes zazněly. Poukáži jen na několik z těch nejdůležitějších.

V první řadě velká většina je pro myšlenku většího oddělení plateb a já tuto myšlenku velmi oceňuji. Myšlenka dát členským státům možnost zavést regionální model je pro ně šancí posunout se blíže k pevné sazbě a já jsem už vysvětlila při více příležitostech, proč si myslím, že je to důležité.

Abych neživila žádné očekávání, budu velmi přímá a velmi otevřená v otázce oddělení plateb u tabáku. V reformě z roku 2004 se rozhodlo o oddělení plateb u tabáku. Když se nyní snažíme zajít s oddělením ještě dále, myšlenka rozšíření oddělených plateb na tabák, kterou někteří z vás nastolili, by byla krokem úplně špatným směrem. Proto neočekávejte, že Komise se pohne tímto směrem.

Slečna McGuinnessová řekla, že modulace je jako okrádání farmářů. S tímto přístupem nesouhlasím. Myslím si, že politika rozvoje venkova bude potřebovat více peněz, aby mohla čelit novým výzvám – klimatické změně a snížení emisí CO2, to budou ty nejdůležitější.

Musíme vzít v úvahu, za prvé, že oddělené peníze zůstanou v členských státech, a za druhé, že modulované peníze jsou spolufinancované členskými státy, a vy proto vlastně řídíte peníze. Dostanete dvakrát tolik, co odpočítáte z přímých plateb. To je důležitá zpráva a při legislativních návrzích se k tomu vrátíme.

Pan Graefe zu Baringdorf uvedl progresivní modulaci a nezbytnost, z jeho pohledu, zahrnout pracovní intenzitu do těchto diskusí. Chápu jeho úhel pohledu, ale mohu jen říci, že to bude extrémně byrokratické a velmi, velmi náročné na zvládnutí, proto se velmi zdráhám vstoupit do této diskuse.

Možná se mýlím, ale osobně nepovažuji zavedení postupu spolurozhodování do zemědělství za hrozbu, jak jsem to slyšel navrhovat. Považuji to za velký a přirozený krok v situaci, když je zemědělské odvětví tak důležité, i z hospodářského hlediska také proto, že je důležitý pro mnoho lidí. Proto vítám tuto změnu, ale na druhé straně je důležité, abychom dokončili hodnocení stavu před koncem roku, jinak to bude hodnocení stavu za rok 2010, a to jsme už příliš blízko roku 2013. Toto je důvod, ale věřte mi, že mě velmi těší uvedené změny.

Co se týká rozvojových zemí, Evropská unie nejotevřenější trh pro rozvojové země: dovážíme víc zemědělských výrobků než Kanada, Spojené státy, Austrálie a Japonsko dohromady. Toto se musí vzít v úvahu, když hovoříme o zemědělském odvětví.

Rád bych řekl slečně Harkinové, že jsem byl informován, že nastolila ústní otázku. Ta bude zodpovězená písemně, a proto, jsem si jistý, že dostane všechny informace, o které žádala.

 
  
MPphoto
 
 

  Lutz Goepel, zpravodaj. − (DE) Vážený pane předsedající, při této diskusi přijde na mysl sport krasobruslení. Při hodnocení krasobruslení vyřadíme nejvyšší a nejnižší známky a potom vyhlásíme skóre. Pokud tedy odstraním silné pravicové a silné lavicové pohledy v této sněmovně, měli bychom dostat výsledek, se kterým jsme všichni spokojní a se kterým dokážeme spokojeně žít.

Děkuji vám velmi pěkně za vaši podporu a spolupráci. Zdůraznil bych to nad ohraničením jednotlivých skupin. Těším se na vzrušující spolupráci na balíčku právních předpisů.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Chtěl bych jen dodat, pan Goepele, že stejný princip odstranění nejvyšších a nejnižších známek se používá i při skocích na lyžích a boxování. Pokud to obohatí naši diskusi, pak je to o to lepší.

Rozprava je uzavřena.

Hlasování se bude konat ve středu 12. března 2008.

Písemné prohlášení (článek 142)

 
  
MPphoto
 
 

  Gábor Harangozó (PSE), písemně. Samozřejmě je vysoce důležité zdůraznit v rámci této zprávy nezbytnost zachování přímých plateb nejen v případě krizí souvisejících s klimatem anebo selhání trhu, ale také spravedlivě vyvážit přísné evropské normy v oblasti ochrany životního prostředí, zvířat a spotřebitele. Je však naší povinností vážně vnímat situaci nejméně rozvinutých zemědělských zemí a zároveň přezkoumat kritéria, podle kterých se budou uskutečňovat přímé platby v rámci naší společné zemědělské politiky. Navíc musíme uznat složitou situaci, které čelí zemědělské odvětví většiny nových členských států vyžadující zvláštní pozornost a další investice především do rekonstrukce a modernizace odvětví. Nakonec bych chtěl zdůraznit, že je důležité, vedle řešení hodnocení stavu společné zemědělské politiky, aby se důraz kladl – po současných krizích – na garantování potravinové bezpečnosti a dodávek pro naše občany zajištěním dostatečných potravinových zásob.

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí