Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2007/2117(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0031/2008

Předložené texty :

A6-0031/2008

Rozpravy :

PV 11/03/2008 - 20
CRE 11/03/2008 - 20

Hlasování :

PV 12/03/2008 - 5.6
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2008)0094

Doslovný záznam ze zasedání
Úterý, 11. března 2008 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

20. Situace žen ve venkovských oblastech Evropské unie (rozprava)
PV
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Dalším bodem je zpráva paní Christy Klaßové za Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví, která se týká situace žen ve venkovských oblastech EU (2007/2117(INI)) (A6-0031/2008).

 
  
MPphoto
 
 

  Christa Klaß, zpravodajka. − (DE) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, Ženy ve venkovských oblastech EU,– pod tímto názvem ve Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví společně shromažďujeme fakta a návrhy na řešení. Chtěla bych vyjádřit poděkování svým kolegům poslancům za jejich spolupráci a sekretariátu za jeho podporu.

V Německu máme výraz: venkovské děvče. V minulosti, více než dnes, měl každý svou představu o tom, co tento výraz znamená. Někdo říká, že jsou to tvořivé, závislé ženy, velmi zásadové a hluboce nábožensky založené. Jiní o nich říkají, že jsou to ženy staromódní, které vědí jen málo nebo nic, a proto jsou nevědomé a snad i naivní.

Žádný z těchto popisů nevystihuje podstatu. Venkovské oblasti poskytují ty nejlepší podmínky pro plnohodnotný život, pro rodiny zapojené do venkovských společenství, která mají úzkou vazbu na přírodu a životní prostředí. Dnes si velmi dobře uvědomujeme, že modely života žen se výrazně liší. Musí se také přizpůsobovat, nesmí však být připoutány nebo omezovány svými životními podmínkami. Ženy se dnes chtějí aktivně zapojit mezi pracovní síly a zároveň chtějí mít i rodinu. Dnes chtějí a mohou mít oboje. Politici a společnost pro to musí vytvářet rámcové podmínky.

Život na venkově poskytuje příležitosti a samozřejmě také vytváří rizika. Je to jejich osobní rozhodnutí, které vede ženy po zvážení skutečností k tomu, aby se přestěhovaly do městských oblastí nebo aby zůstaly ve vesnicích. Statistické údaje dokazují, že vzdělané ženy odcházejí z venkova jako první. Nechávají za sebou prázdné mateřské školy a školy a nakonec i stárnoucí a prázdné vesnice. Rozhodnutí žen mají proto i demografický rozměr.

Na základě odhadů Komise vytvářejí venkovské oblasti 45 % hrubé přidané hodnoty a žije zde 53 % zaměstnaných lidí. Venkovské oblasti mají tedy i ekonomický rozměr.

Musí se tedy využít a zdokonalit celý vývojový potenciál. Už nestačí diskutovat o budoucnosti žen na venkově pouze v rámci společné zemědělské politiky. Ženy stále pracují v zemědělství, ale také jako placené zaměstnankyně a velmi často aktivně vypomáhají manželům v malých a středních podnicích nebo dokonce samostatně a nezávisle podnikají. Stále je nutno vyplnit veliké mezery. V sociálním sektoru musí být stabilizováno postavení žen a manželek vypomáhajících manželům v malých a středních podnicích s cílem zabezpečit je pro případ nemoci a pro zajištění důchodu.

Ženy jsou ovlivněny zejména nedostatkem infrastruktury ve venkovských oblastech. Ženy spojují rodinu a práci, což pro ně znamená převážení dětí mezi školou a činnostmi ve volném čase, péči o starší generaci, a přitom nechtějí zcela opustit ani své vlastní záliby. Skutečnost, že venkovské oblasti mají nedostatečnou infrastrukturu – nedostatek komunikací, poštovních úřadů, zdravotních služeb, protipožárních služeb a lékařů první pomoci – je dobře známá již velmi dlouho. Skutečnost, že nyní vznikají další problémy, například v připojení na DSL, však není přijatelná. Také ženy potřebují rychlý přístup prostřednictvím DSL, aby se mohly zapojit do svých aktivit.

Účast žen na veřejném životě – v místních radách, iniciativách, sdruženích – může způsobit změny. I ve venkovských oblastech je potřebné vynaložit zvláštní úsilí, aby byla dosažena rovná účast žen. Proto bych ráda zakončila tímto požadavkem: zapojte ženy do rozhodovacích orgánů! Ženy vědí nejlépe, co je potřeba změnit, protože jsou vždy pohotově tam, kde je to potřeba, pracují a zároveň se starají o rodinu, zatímco muži dělají buď jedno, nebo druhé.

 
  
MPphoto
 
 

  Mariann Fischer Boel, členka Komise. − Pane předsedající, především bych chtěla poděkovat zpravodajkyni paní Klaßové a členům Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví za jejich zprávu z vlastní iniciativy. Všichni víme, že udržení problému rovnosti pohlaví jakožto významného bodu programu vyžaduje průběžné úsilí. Vždy jsem v tomto ohledu považovala Evropský parlament za přední orgán a chci vzdát hold práci, která byla vykonána na pomoc oslav Mezinárodního dne žen 2008 včetně konference, která se konala v minulém týdnu.

Plně souhlasím s tím, že ženy na venkově by měly mít skutečné příležitosti a měly by být podporovány k jejich využívání. Proto souhlasím s tím, že ženy ve venkovských oblastech potřebují zvláštní pozornost, a jsem ráda, že sa tato zásada uplatňuje prostřednictvím strategických usměrnění Společenství pro rozvoj venkova podle třetí osy, v níž je podpora vstupu žen na pracovní trh zdůrazňována jako klíčová činnost.

Venkovské hospodářství potřebuje ženy nejen k tomu, aby drželo krok s hospodářským růstem v ostatních částech společnosti, ale také proto, aby zajistilo trvale udržitelný rozvoj venkova, kde rodiny a společnosti vidí v tom, že zůstanou na venkově, skutečnou budoucnost.

Než odpovíme na některé zvláštní otázky, které jsou v této zprávě vyzdvihnuty, bych ráda zdůraznila, že zásada podporování rovnosti mužů a žen je ústřední zásadou druhého pilíře společné zemědělské politiky. V praxi ji uplatňujeme dvěma způsoby. Prvním je vytváření ekonomických příležitostí pro ženy, například prostřednictvím podpory podnikatelských činností žen.

V souvislosti s programy rozvoje venkova na období 2007–2013 navrhly některé členské státy pro ženy zvláštní opatření; jiné členské státy budou upřednostňovat uplatnění žen za určitých podmínek.

Druhé hledisko zlepšení kvality života na venkově: cílem by měl být venkov s optimálními podmínkami pro ženy, usnadnění života žen ve venkovských oblastech a umožnění lepšího využití potenciálu žen. Rozvoj venkova například podporuje financování denních středisek pro děti na venkově, aby tam ženy mohly zůstat, ale aby zároveň měly také možnosti zaměstnání. Myslím si, že toto jsou příklady činnosti společné zemědělské politiky, které přispívají ke zlepšení situace žen ve venkovských oblastech.

V této souvislosti bych chtěla zdůraznit také program LEADER, který přispívá ke zlepšení zapojení žen do rozhodovacího procesu v místních akčních skupinách. Ve skutečnosti je počet projektů vedených ženami v rámci LEADER vyšší než počet projektů, které vedou muži: na období 2003–2005 představují dva ze tří příjemců ženy.

Pokud jde o zvláštní požadavky zahrnuté ve zprávě, souhlasím s tím, že je potřeba monitorovat a hodnotit začlenění hlediska rovnosti pohlaví do programů rozvoje venkova. Ukazatele, které zachycují výsledky a vliv určitých opatření, opět v období 2007–2013, budou rozčleněny podle pohlaví a měly by nám poskytnout potřebné informace.

Na závěr bych ráda připomněla jeden bod, který se ve skutečnosti netýká venkovských oblastí. Komise zahájila posouzení dopadu jako součást přezkoumání směrnice 86/613/EHS, která se zabývá zásadou rovného zacházení mezi samostatně výdělečně činnými muži a ženami, včetně těch, kdo jsou zaměstnáni v zemědělství.

Důležitým bodem je ochrana samostatně výdělečně činných žen během těhotenství a mateřské dovolené. Přezkoumání této směrnice je stanoveno v legislativním pracovním programu Komise na tento rok 2008 a to nám poskytne další příležitost k podpoře a zlepšení postavení žen ve venkovských oblastech.

Ještě jednou děkuji zpravodajům a všem těm, kdo přispěli k tomuto velmi důležitému bodu.

 
  
MPphoto
 
 

  Edit Bauerová, za skupinu PPE-DE. (HU) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, v minulém týdnu se hodně hovořilo o situaci žen v souvislosti s 8. březnem. Zazněly obvyklé fráze, ale hovořilo se i o problémech, které nejsou běžné a lze je vidět, použijeme-li strukturovaný přístup. Ženy nežijí ve stejných podmínkách, jejich přirozené schopnosti se liší a liší se i příležitosti, které mají, a problémy, kterým čelí. Ženy žijící ve venkovských oblastech jsou také různorodé, mají některé společné těžkosti, ale existují i problémy, které se objevují pouze v určitých vrstvách nebo skupinách.

Zpráva paní Klaßové se liší od zpráv, které se drží obecného rámce, v tom, že jasně a konkrétně řeší těžkosti, kterým čelí ženy žijící na venkově, ale i politické nedostatky v tomto ohledu. Nemá smysl stanovit si dosažení cílů z hlediska zaměstnanosti žen, pokud nejsou zavedeny pružné výchozí služby, které jsou k tomu potřebné, například dopravní zařízení. Situace žen žijících ve venkovských oblastech je obecně složitější: častěji vykonávají skrytou, neplacenou práci, nejsou pojištěny ani chráněny, např. ženy pracující na rodinných farmách. V praxi to znamená nejisté právní postavení žen, pokud jde o dávky v mateřství, během nemoci nebo o jejich důchodové zabezpečení.

Tyto problémy stále čekají na vyřešení, přičemž hromadný odchod z venkova do měst, které mohou poskytnout lepší životní podmínky, je nezastavitelný. Souhlasím s paní zpravodajkyní, že při rozdělování a přidělování evropských finančních prostředků je potřeba brát více v úvahu situaci žen na venkově. Selhání v tomto ohledu mívá dalekosáhlé důsledky. Děkuji vám.

 
  
MPphoto
 
 

  Iratxe García Pérez, za skupinu PSE. – (ES) Pane předsedající, tato zpráva poskytuje reálný obraz situace žen ve venkovských oblastech EU s cílem reagovat na významné výzvy vyplývající z dalších problémů, které mají ženy žijící v tomto prostředí.

Hovoříme o polovině obyvatelstva žijícího v těchto oblastech a proto uplatňování hlediska rovnosti pohlaví je ve venkovském prostředí prioritou, s cílem podpořit rovnost mezi muži a ženami, stejně jako sociální růst na venkově.

Pokud se ženy při začleňování do pracovního trhu setkávají s přirozenými těžkostmi nebo se snaží najít kompromis mezi prací a rodinným životem, tyto problémy se ještě stupňují, pokud hovoříme o venkovském prostředí. Je proto potřebné podpořit iniciativy a koncepce, které budou na tyto výzvy reagovat tak, aby se rovnost příležitostí mohla stát účinnou.

I přes rozdílnost našich názorů lze souhlasit s tím, že ženy ve venkovských oblastech vyžadují zvláštní, společnou politickou pozornost a podporu venkovských iniciativ, které je povzbudí k účasti na politickém a společenském životě a omezí migraci žen z venkova do měst, jejíž zvyšování je znepokojující skutečností.

Jsme dlužni ženám našich vesnic, které nevyčíslitelně a téměř neviditelně přispěly k rozvoji venkova. Jejich uznání by mělo jít ruku v ruce s politickými koncepcemi, které uplatňují členské státy a regionální a místní orgány, podporující zlepšení životních podmínek a odstraňující překážky, které v současnosti existují.

Rozšíření veřejných služeb, zvyšování úrovně odborné přípravy, zlepšování přístupu k novým technologiím a zvyšování podpory inovačních obchodních projektů jsou základem pro dosažení těchto cílů.

Vyzýváme členské státy, aby vyvinuly také právní koncepci společného vlastnictví s cílem zabezpečit, aby byla práva žen v odvětví zemědělství uznána v plném rozsahu. Je to jediný způsob, kterým lze zajistit, aby se rovnost příležitostí stala pro evropské ženy žijící na venkově skutečností.

 
  
MPphoto
 
 

  Jan Tadeusz Masiel, za skupinu UEN. – (PL) Pane předsedající, rád bych blahopřál zpravodajům k tomu, že předkládají takový důležitý problém, jakým je zlepšení situace žen ve venkovských oblastech EU. Nedávno jsme diskutovali o otázce evropské demografické budoucnosti. Uvedli jsme mnoho důvodů jejích neradostných vyhlídek. Tento problém je ve venkovských oblastech ještě naléhavější.

Musíme udělat vše, co se dá, abychom obyvatelům venkova, zejména ženám, poskytli dobré podmínky pro život, stejně jako ekonomický a osobní rozvoj. Sociální vyloučení a chudoba se pravděpodobně týkají především žen z venkovských oblastí; říkám pravděpodobně, protože k tomu potřebujeme více lepších statistických údajů.

Klíčem ke zlepšení situace v tomto směru může být to, aby manželští partneři samostatně výdělečně činných osob, včetně žen, měli vlastní nezávislé sociální a důchodové nároky.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda, za skupiny Verts/ALE. – (ES) Pane předsedající, uplatňování hlediska rovnosti pohlaví v prostředí venkova je potřebné nejen s cílem podpořit rovnost mužů a žen, ale i napomoci tomu, aby byl hospodářský růst založen na trvale udržitelném rozvoji venkova. Naše skupina proto důrazně podporuje zprávu paní Klaßové, a to v zásadě z důvodu tří uvedených aspektů.

Tyto tři aspekty, které jsou ve zprávě zdůrazněny, jsou z našeho pohledu nejdůležitější: 1) požadavek, aby byly statistické údaje týkající se života na venkově rozčleněny podle hlediska pohlaví tak, aby ženy přestaly být neviditelnou skupinou a aby se výslovně zhodnotila práce, kterou vykonávají; 2), aby příslušné místní, regionální a státní orgány podporovaly účast žen v místních akčních skupinách i rozvoj místních partnerství v rámci osy Leader; a 3) požadavek zaměřit se zejména na zlepšení dopravní infrastruktury ve venkovských oblastech a na zavedení pozitivních opatření k podpoře přístupu k dopravě s cílem omezit sociální vyloučení, které postihuje zejména ženy.

Chtěl bych však navrhnout a podpořit pozměňující a doplňující návrh, který předložila má kolegyně Iratxe García Pérezová a v němž se požaduje, aby byl do textu vložen výslovný odkaz na potřebu vypracovat právní úpravu společného vlastnictví s cílem zajistit, aby byla práva žen v odvětví zemědělství plně reorganizována, s odpovídající ochranou v oblasti sociálního zabezpečení a uznání jejich práce.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo, za skupinu GUE/NGL. – (PT) Situace žen ve venkovských oblastech je velmi ovlivněna situací v zemědělství, které nese důsledky nespravedlivých opatření společné zemědělské politiky, kvůli kterým se stále zvyšuje počet malých a středních zemědělců, včetně vlastníků rodinných farem, kteří ukončili produkci. V mnohých případech to vede muže a mladé lidi k tomu, aby se vystěhovali, opustili své ženy s dětmi i starší členy rodiny a odsoudili je tak k chudobě. Tato situace se ještě zhoršila ve venkovských oblastech některých zemí, jako je Portugalsko, kde nefungují školy, zdravotní střediska a zařízení pro péči o děti, poštovní úřady a jiné veřejné služby.

Z toho důvodu je potřeba se této politiky vzdát. Předkládáme proto některé doplňující a pozměňující návrhy s cílem zdůraznit, že je potřebné přezkoumat společnou zemědělskou politiku, zohlednit tento problém a posílit pomoc s cílem udržet provoz rodinných farem, rozvíjet venkovské prostředí a dosáhnout maximální hodnoty práce žen včetně migrujících žen, které rovněž pracují v zemědělství.

Doufáme tedy, že naše návrhy budou přijaty.

 
  
MPphoto
 
 

  Urszula Krupa, za skupinu IND/DEM. – Pane předsedající, když jsem dostala příležitost vystoupit v této rozpravě týkající se situace žen ve venkovských oblastech EU, ráda bych upozornila na tu skutečnost, že situace žen je v nových členských státech, zejména na vesnicích a v příměstských oblastech, složitá, často až dramatická, částečně i v důsledku zavedení politických opatření EU, která ukládají různé druhy omezení a zákazů způsobujících chudobu a sociální vyloučení z důvodu ztráty pracovních míst a neziskové výroby.

Ve východním Polsku, a to nejen v typicky zemědělských oblastech, jsou tisíce lidí existenčně ohroženy ztrátou svého způsobu obživy, protože jejich farmy nejsou ziskové, cukrovary zkrachovaly nebo byly uzavřeny, v rybolovu existují omezení úlovků, dotují se již jen některé druhy drobného ovoce a ukládají se sankce za nadprodukci mléka. Z toho plyne nedostatek rozvoje infrastruktury a komunikací, stejně jako nedostatek poskytování vzdělání, zdravotní péče a různých dalších služeb, které nebudou poskytovány, dokud zde nedojde k dostatečnému hospodářskému rozvoji. Tento druh rozvoje politických opatření bránících rozvoji vede k tomu, že mladí lidé včetně žen odcházejí do měst a emigrují do zahraničí.

Programy LEADER jsou schopny pomoci ženám jen v některých regionech (těch, které jsou přitažlivé z hlediska cestovního ruchu nebo které jsou známy svými jedinečnými regionálními výrobky) a nebudou zaměřeny na náhradu škod, které utrpěli obyvatelé venkova, dosud čekající na to, kdy budou uvedeny ve skutek všechny ty vzletné fráze o trvale udržitelném rozvoji, rovnosti příležitostí a úplném odstranění diskriminace, které jsou uvedeny v dokumentech.

 
  
MPphoto
 
 

  Rodi Kratsa-Tsagaropoulou (PPE-DE). – (EL) Vážený pane předsedající, také bych ráda blahopřála paní Klaßové k její iniciativě a práci, kterou věnovala přípravě a sestavování této zprávy v oblasti, která se netýká jen ochrany práv žen, ale také hospodářské, sociální a regionální soudržnosti v Evropě. Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví sestavil takovouto zprávu již podruhé a já jsem měla tu čest být zpravodajkyní předchozí zprávy, která se týkala postavení žen ve venkovském prostředí ve světle reformy společné zemědělské politiky.

Zásadní problém zrovnoprávnění práce mužů a žen a samostatně výdělečně činných osob, na který jsme nedávno upozornili, bohužel nebyl dosud účinně vyřešen a proto jsme byli nuceni se k tomuto problému vrátit také v této zprávě. Z tohoto důvodu opětovně žádáme o zásadní přepracování směrnice 86/613/EHS. Evropská komise si uvědomuje, že snaha, kterou vyvíjí, je téměř bezvýsledná a že byl zaznamenán jen minimální pokrok ve zrovnoprávnění práce mužů a žen pracujících na farmách. Jsem ráda, že pan komisař odpovědný za tyto otázky je zde dnes přítomen a odpoví nám na otázky týkající se této oblasti. Jsou zde však i jiná usnesení Evropského parlamentu, která se zabývají konkrétně otázkami přístupu k ženám pracujícím v zemědělství a otázkami pojištění těchto žen. Tyto závazky nebyly dostatečně pojmenovány.

Podle mého názoru nejsou ve zprávě zahrnuty dva zásadní problémy: jedním z nich je rozdíl mezi ženami žijícími na venkově, kde není dostatečná infrastruktura, a ženami pracujícími v zemědělství. Proto zastávám názor, že statistika by měla objasnit rozdílnost těchto dvou kategorií.

Také věřím, že nařízení strukturálních fondů nám to umožní a my budeme moci využít potenciálu účasti žen z venkova v procesu rozhodování a plánování rozvoje těchto oblastí. Měli bychom napomoci k povzbuzení a sjednocení těchto žen.

Celkově zpráva paní Klaßové poukazuje na potřeby a problémy a vytyčuje cíle pro nás všechny. Zpráva je užitečným a důležitým nástrojem pro Evropský parlament i pro Evropskou komisi.

 
  
MPphoto
 
 

  Christa Pretsová (PSE). – (DE) Vážený pane předsedající, paní komisařko, všechno, co zde dnes slyšíme a co je předloženo k projednání, není z hlediska naléhavosti nic nového. Opakujeme, že ve zprávách Ženy a průmysl, Ženy a zdraví a Ženy na venkově není nic nového. Zatím jsme nedosáhli rovnocenných mezd za rovnocennou práci a už vůbec nemáme více žen ve vedoucích pozicích, ani pružnější systém zohledňující péči o dítě.

Všechny tyto problémy jsou ve venkovských oblastech znásobeny. Vzdálenost mezi domovem a prací a nedostatečné dopravní sítě jsou v tomto případě největším problémem. Nedostatek místního odborného výcviku je rovněž problém. Jak již bylo uvedeno, širokopásmový přístup je dnes nevyhnutelný, avšak ve venkovských oblastech je jeho použití omezeno.

To znamená, že potřebujeme opatření, ale především potřebujeme zvýšit povědomí o situaci žen ve venkovských oblastech. Znamená to rovněž, že musíme zohlednit hledisko rovnosti pohlaví ve všech podpůrných programech EU, v programech pro rozvoj venkovských oblastí, sociálního fondu a podobně – a podmínit programy jejich dalším rozvojem a využitím.

Mimochodem, Rakousko tuto cestu následuje a v roce 2009 bude mít zákon o sestavování rozpočtu s ohledem na dělení podle pohlaví, v kterém budou zohledněny všechny aspekty týkající se rovnosti pohlaví. Myslím, že je to hodné následování.

 
  
MPphoto
 
 

  Zdislaw Zbigniew Podkański (UEN). – (PL) Vážený pane předsedající, v uplynulých letech se hodně diskutovalo o úloze žen, jejich právech, jejich postavení ve společnosti a na trhu práce.

Dnes projednáváme situaci, v níž se nacházejí ženy na venkově, a je správné, že se tomuto problému věnujeme, protože právě ženy v zaostalých regionech pracují nejvíce a přínos, který z této práce mají, je minimální.

Žena ve velkoměstě bude mít byt s veškerým moderním zařízením, snadný přístup k vybavení, vzdělání a kultuře, právo na mateřskou a rodičovskou dovolenou a příležitost pracovat a užívat si výhod civilizace.

Žena na venkově bude mít většinou domov bez kanalizace a mnoho povinností vůči rodině a hospodářství. Nemůže počítat s tím, že dítě bude umístěno v jeslích nebo v mateřské škole, a její kontakt s kulturou a ostatním světem bude omezen na rádio a televizní vysílání. Žena z malé vesnice, žijící daleko od města na rodinné farmě, je prakticky zbavena možností rozvoje, pokud jde o zaměstnání, společenský, politický nebo kulturní život.

Všimněte si, že prostředky určené na kulturu směřují převážně do středisek umístěných ve velkoměstech. Ve velkoměstech máme v podstatě všechno. Na vesnici jsou všechny aktivity organizovány na amatérské úrovni a často na náklady zúčastněných osob. V Evropské unii se mnoho hovoří o celoživotním vzdělávání a toto by měl být ten případ. Zamysleme se na okamžik a mysleme na ženy v těchto programech. Podle mého názoru je nejvyšší čas pro zavedení citlivě koncipovaného programu pro ženy, který by byl financován z rozpočtu EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Eva-Britt Svensson (GUE/NGL). – (SV) Vážený pane předsedající, trvale udržitelný rozvoj vyžaduje zohlednit i situaci žen. Účasť žen je pro kladný rozvoj nevyhnutelná. Ženy, které žijí a pracují na venkově, žijí, stejně jako ženy z ostatních oblastí, v nerovné společnosti. Právě proto je práce směřující k dosažení rovnosti tak důležitá pro všechny ženy ve všech oblastech a v různých životních situacích.

V této zprávě bych ráda upozornila kolegy zejména na význam podpory článků, které předložila k projednání zástupkyně skupiny GUE/NGL Ilda Figueiredová, zvláště článku 9, z něhož jasně vyplývá, že problém nerovnosti musí být v nejvyšší možné míře vzat v úvahu v tak potřebném přehledu týkajícím se společné zemědělské politiky. Bez aktivní účasti žen není možno uspět v procesu dosahování cílů udržitelného hospodářského růstu. To se týká, jak jsem již uvedla, všech oblastí života. Potřebujeme rovnost s ohledem na život ve venkovském prostředí, potřebujeme ji pro ženy a potřebujeme ji pro budoucnost.

 
  
MPphoto
 
 

  Roumyana Jeleva (PPE-DE). – (BG) Vážený pane předsedající, paní komisařko, kolegové, nejprve bych ráda blahopřála paní Klaßové k její vynikající zprávě. Jako bulharská členka Výboru pro regionální rozvoj si dovoluji upozornit na skutečnost, že venkovské oblasti mají různý potenciál rozvoje. Je tu však něco, co s jistotou přispěje k lepší kvalitě života ve venkovských oblastech, a zejména zlepší situaci žen v těchto oblastech. Tím je zajištění dopravy a sociální infrastruktury, dostupnost veřejných služeb, jakými je výchova dětí, péče o staré a nemocné osoby, komunikační služby a zakládání kulturních a sportovních středisek. Z tohoto hlediska je rozhodující podpora venkovských oblastí z prostředků EU. Proto bych ráda doporučila zlepšení přístupu k problémům měst a venkova. Rozvoj venkovských oblastí by měl být uveden v soulad s činnostmi vykonávanými v kontextu regionální politiky. Věřím, že jednotný přístup ke sbližování a rozvoji venkovských oblastí, přičemž zohledňuji úlohu malých a středně velikých měst, povede brzy ke zvýšení účinnosti podpory EU a přispěje ke zlepšení životních podmínek, zejména pro ženy, na rozdíl od samostatného přístupu, který jsme již zažili.

 
  
MPphoto
 
 

  Ewa Tomaszevska (UEN). – (PL) Vážený pane předsedající, situace žen ve venkovských oblastech lze bohužel jen velmi vzdáleně přirovnat k situaci žen ve velkoměstech. Rozdíl nespočívá jen v přístupu ke zdravotní péči a vzdělání.

Pokud mohu, ráda bych upozornila na body 4 a 10 zprávy, které poukazují na potřebu vyrovnat se se společenskými a hospodářskými právy žen, ať již jsou samostatně výdělečně činné nebo pracují na rodinných farmách. To znamená zejména nárok na placenou mateřskou dovolenou a na důchod, který se odvíjí od příjmu. V některých zemích existují právní zákazy oficiálně zaměstnat a sociálně pojistit partnery pracující na rodinných farmách a v rodinných podnicích. Dopady těchto nařízení postihují převážně ženy, a proto by měly být změněny, a to co nejdříve. Blahopřeji zpravodajkyni.

 
  
MPphoto
 
 

  Esther Herranz García (PPE-DE). – (ES) Vážený pane předsedající, nejprve bych chtěla blahopřát paní Klaßové k její zprávě, která je nejen užitečná, ale paní Klaßová jí věnovala mnoho práce, takže bych jí také ráda poděkovala za její úsilí.

Ráda bych poukázala na skutečnost, že všechny ženy ve venkovských oblastech nevedou stejný způsob života. Venkovské prostředí není stejnorodé. Naopak, častokrát jsou tyto světy odlišné. Potřebujeme především přilákat ženy do venkovského prostředí a zabránit hromadnému odchodu, k němuž dochází stále častěji, protože postavení žen v naší společnosti se mění velice pomalu, ale mění se alespoň v městském prostředí. Ve venkovském prostředí se ženy starají nejen o domácnost a mají pracovní povinnosti, ale zároveň vychovávají i děti, a to vše tyto ženy dělají v mnohem horších podmínkách než ženy v městském prostředí.

Proto je potřeba přilákat ženy do venkovského prostředí nejen zlepšením jejich osobní prosperity, ale i zlepšením hospodářství venkovských oblastí, hospodářství, které, jak dobře víte, paní komisařko, je především zaměřeno na zemědělství. Společná zemědělská politika musí být podpořena a posílena, s cílem posílit toto hospodářství, a zároveň je třeba samozřejmě vzít v úvahu to, že technická a společenská situace se musí změnit, a to co nejdříve.

 
  
MPphoto
 
 

  Corina Creţu (PSE). – (RO) Uvážím-li, že ve skutečnosti je postavení žen ve venkovských oblastech více či méně ignorováno, jsem ráda, že mi byl poskytnut prostor.

Přestože se právní systém a normy platné jak na evropské úrovni, tak na úrovni členských států snaží zabránit jakékoliv diskriminaci, je zjevné, že život žen v městských oblastech není totožný se životem žen na venkově.

Situace v Rumunsku, podobně jako v ostatních členských státech Evropské unie, je ve skutečnosti horší než je uvedeno ve zprávě. Na pozadí redukce průmyslu v 90. letech se objevil fenomén, s nímž se západní země nesetkaly: jde o migraci z měst na venkov, která byla řešením pro přežití hospodářství. V našem regionu ovlivňuje chudoba ve venkovských oblastech především ženy, a ty se stávají nejzranitelnějšími oběťmi obchodování s lidmi.

Průmyslové zemědělství, které by mohlo motivovat část ženské pracovní síly ve vesnicích, je naneštěstí rozvráceno. Zdravotní péče, vzdělání, doprava, voda a kanalizace se zhoršily; tyto služby v mnoha vesnicích v méně rozvinutých zemích Evropské unie prakticky neexistují.

Ženy ve vesnických oblastech, zejména mladé ženy a ženy středního věku, by mohly rozvíjet své vlastní samostatné hospodářské činnosti, pokud by měly přístup k bankovním úvěrům, a jsem přesvědčena, že bychom měli diskutovat o možnosti založení banky, která by poskytovala mikroúvěry ve venkovských oblastech.

 
  
MPphoto
 
 

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (PSE). – (PL) Vážený pane předsedající, ve venkovských oblastech jsou ženy sociální skupinou, která je většinou diskriminována. Vzhledem k tradičnímu dělení úkolů a nedostatečné infrastruktuře v mnoha oblastech, jako je například péče o dítě, mnohé z žen nikdy aktivně nevstoupí na oficiální trh práce a nejsou z toho důvodu registrovány jako uchazečky o zaměstnání. Ženy dělají práci, která je srovnatelná s prací v řádném zaměstnání, ale tato práce není uznána, takže zároveň není ani chráněna ani placena.

Členské státy spolu s Evropskou komisí by měly co nejdříve vyřešit problém týkající se značné skupiny žen, které vypomáhají v hospodářstvích a v malých a středních podnicích, neboť v mnoha členských státech není těmto ženám přiznáno žádné právní postavení. To vede k finančním a právním problémům těchto žen v souvislosti s právem na mateřskou dovolenou a pracovní neschopností, získáním nároku na důchod a přístupem k sociálnímu zabezpečení.

Členské státy by měly v zájmu harmonického rozvoje zajistit ve všech venkovských oblastech tvorbu plnohodnotných pracovních míst, jejichž prostřednictvím by bylo možno propagovat mezi ženami podnikání, zvyšování kvalifikace a zabezpečení přístupu k infrastruktuře a službám, které jsou pro 21. století standardní.

Nakonec bych ráda blahopřála paní Klaßové k velmi kvalitně připravené zprávě.

 
  
MPphoto
 
 

  Mairead McGuinness (PPE-DE). – Vážený pane předsedající, ráda bych poděkovala zpravodajkyni. Bylo by lepší hovořit o situaci lidí ve venkovských oblastech a nejen o situaci žen, protože mnoho problémů, s nimiž se potýkají ženy ve venkovských oblastech, se týkají také mužů, přičemž problémy žen jsou specifické, na což jsem poukázala i v této zprávě.

Jednoduše řečeno, kvalita života lidí, kteří žijí na venkově, může být v mnoha případech lepší než ve velkoměstě, pokud mají dostatek možností. Myslím, že problémem vždy bylo, že práce žen nebyla ohodnocena, zaplacena a proto nebyla ani uznána. V některých zemích jste již učinili určitý pokrok, ale přístup k ženám je v členských zemích rozdílný.

Ráda bych připomněla, že ženy hrají mimořádnou úlohu, což možná dosud nebylo řečeno. Ženy, z mého pohledu, v prvé řadě motivují a vychovávají děti a obecně jsou to ony, kdo rozhoduje o tom, zda jejich dítě bude pracovat v zemědělství nebo ne, a tím vlastně ovlivňují budoucnost venkovských oblastí. Měli bychom věnovat pozornost zejména tomu, aby vnímaly zemědělství kladně, nikoliv záporně.

Ostatně některé ženy jsou vlastníky půdy a působí v zemědělských organizacích. To by mělo být připomenuto.

 
  
MPphoto
 
 

  Silvia-Adriana Ţicău (PSE). – (RO) V roce 2006 představoval poměr mezi nejvyšším příjmem horních 20 % obyvatelstva a nejnižším příjmem dolních 20 % obyvatelstva Evropské unie 4,8. V Portugalsku, Litvě a Lotyšsku tento poměr bohužel překročil 6.

Obyvatelstvo venkovských oblastí má očividně nižší příjmy než obyvatelstvo měst a tato situace je zřetelná zejména v případě žen. S cílem zlepšit situaci žen ve venkovských oblastech potřebujeme účinně využívat strukturálních fondů. Rozvoj dopravní infrastruktury, vzdělání, zdravotní péče, komunikační infrastruktury, informačních technologií a služeb ve venkovských oblastech povede k hospodářskému rozvoji a nepřímo i ke zlepšení postavení žen ve venkovských oblastech.

Svůj příspěvek ukončím vyjádřením názoru, že venkovské oblasti mohou být přetvořeny pomocí investic, vybudováním průmyslových parků na volné půdě, které by nabízely práci. Účinná dopravní infrastruktura by mohla vést k měření vzdáleností nikoliv na kilometry, ale na konkrétní dobu, takže lidé pracující v městských oblastech by mohli žít na venkově a přispět tak k hospodářskému rozvoji venkovských oblastí.

 
  
MPphoto
 
 

  Danutė Budreikaitė (ALDE). (LT) Dnešní diskuse je extrémně důležitá, neboť zahrnuje téma situace žen ve venkovských oblastech, která je stále více znepokojivá.

Jedním z klíčových problémů zůstává problém nízké úrovně zaměstnanosti žen ve venkovských oblastech, a to zejména v nových přistupujících zemích, a z toho vyplývající společenská izolace žen z venkovských oblastí v porovnání se ženami z městských oblastí.

Ženy z venkovských oblastí by měly být především povzbuzovány k tomu, aby začaly podnikat, ve snaze zvýšit úroveň zaměstnanosti ve venkovských oblastech. Pro dosažení tohoto cíle musí vlády zajistit relevantní informace týkající se založení vlastního podnikání, stejně jako zlepšení schopnosti žen používat moderní informační technologie, a budovat tak jejich sebevědomí.

Statistiky kromě toho ukazují, že ženy ve venkovských oblastech mají v porovnání se ženami z měst mnohem nižší vzdělání a úroveň profesionálních dovedností. To často znamená, že se hůře vyrovnávají s výzvami na trhu práce a hůře se vyrovnávají s novými metodami a formami zemědělské práce a alternativními zemědělskými činnostmi. Proto nabádám členské státy k předložení opatření, která by povzbudila ženy z venkovských oblastí k získání vědomostí a vzdělání.

Při překonávání tohoto problému by mohl účinně pomoci projekt LEADER.

Děkuji.

 
  
MPphoto
 
 

  Avril Doyle (PPE-DE). – Vážený pane předsedající, uznávám náročnost práce, kterou vynaložila zpravodajkyně paní Klaßová ve zprávě nazvané Situace žen ve venkovských oblastech v EU, a ráda bych se otázala: jedná se o srovnání s muži ve venkovských oblastech nebo se ženami v městských oblastech? Jaký je kontext, v němž zde diskutujeme? Neexistuje přece žádná stejnorodá skupina žen z venkovských oblastí EU. Jsem žena z venkovské oblasti EU, ale paní, která žije v mém sousedství se šesti či sedmi dětmi a nezaměstnaným manželem a která si nemůže dovolit pronájem nebo hypotéku, patří k jinému typu žen z venkovské oblasti. Nejde o stejnorodou skupinu a proto musíme k tomuto problému přistupovat velmi opatrně.

Mnoho žen ve venkovských oblastech žije městským životem, jiné žijí v nedostatku a nouzi. Městský životní styl existuje i uprostřed vesnic, kde vidíme dva automobily před dveřmi, veškeré nejnovější moderní zařízení, IKT a snad jednou za rok i dovolenou v zahraničí. Dejme tomu tedy nějaký kontext.

Skutečným problémem je dát všem ženám stejné možnosti: možnost vdát se či zůstat svobodná, možnost mít děti či zůstat bezdětná, dělat kariéru, možnost dalšího vzdělávání, možnost zůstat doma, jít do práce, začít podnikat nebo vlastnit majetek.

Před několika lety, když jsem si v Bruselu kupovala byt, bruselský bankovní úředník nechtěl podepsat můj hypoteční úvěr, dokud jej nepodepíše můj manžel. To se stalo teprve před několika lety v Bruselu. Dostala jsem hypoteční úvěr a nebylo nutné, aby jej podepsal i můj manžel. Mohu říci, že jsem proti tomu důrazně protestovala! Takže přístup k penězům, majetku a podnikání – existuje mnoho různých typů žen ve venkovských oblastech.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Paní Doyleová, mohu vás ujistit, že bych vám nikdy neodmítl dát hypoteční úvěr.

 
  
MPphoto
 
 

  Roberta Alma Anastase (PPE-DE). – (RO) Úspěch Lisabonské strategie vyžaduje podporu hospodářského růstu obou oblastí Evropské unie, městských i venkovských, a ženy hrají v rozvoji těchto oblastí klíčovou úlohu.

Chválím návrh této zprávy, která kromě analýzy podmínek žen ve venkovských oblastech navrhuje rovněž konkrétní doporučení ve snaze zlepšit podmínky, v nichž tyto ženy žijí v kontextu globalizace a dosahování cílů Lisabonské strategie. Z velkého množství podnětů a podmínek, které byly sledovány, bych ráda vyzdvihla význam hlavního činitele, kterým je vzdělání.

Statistické údaje, které máme k dispozici, ukazují, že malé množství žen ve venkovských oblastech má přístup k vyššímu vzdělání z důvodu finančních obtíží, ale i z důvodu sporné kvality vzdělávacích činností v těchto oblastech.

Ženy ve venkovských oblastech by měly mít užitek ze zvýšení možnosti přístupu ke vzdělání a k celoživotnímu vzdělávání stejně jako k možnosti sladit rodinný a pracovní život. Je to klíčový prvek, který by měl být posílen společně s aktivní úlohou žen v politice a sociálně-hospodářském rozvoji venkovských oblastí.

 
  
MPphoto
 
 

  Anna Záborská (PPE-DE). – (SK) Děkuji, pane předsedající. Ráda bych poblahopřála paní Klaßové k její vynikající zprávě.

Pocházím z nového členského státu s relativně silným podílem zemědělského obyvatelstva. Za posledních 45 let zůstává více či méně stabilní s malým 14% poklesem. Díky hospodářským politikám jsou zemědělské regiony v současné době náchylnější ke změnám. Existuje dobře známý proces přesídlení podniků ze zemědělských oblastí do měst. Veřejné politiky by však měly být takové povahy, aby nebyla tzv. modernizace uskutečňována na úkor žen žijících ve venkovských oblastech.

Tím bych chtěla vyzvat Výbor regionů k provedení přezkumu v této oblasti a k zahájení širší konzultace ve venkovských oblastech s cílem porozumět životu v těchto oblastech se všemi jeho výhodami i nevýhodami. Také bych ráda vyzvala Komisi a Radu, aby své programy, zejména ty, které se týkají mikroúvěrů, zaměřily na ženy z venkovských oblastí.

 
  
MPphoto
 
 

  Monica Maria Iacob-Ridzi (PPE-DE). – (RO) Milí kolegové, s ohledem na skutečnost, že zde diskutujeme nejen o problému rovných příležitostí, ale také o rozvoji venkovských oblastí v obecné rovině, zmíním se o opatřeních, která jsou v této oblasti použitelná na úrovni Společenství.

Programy a finanční prostředky z druhého pilíře, určené na rozvoj venkova, mají, pokud jde o procenta, více významných zdrojů než specializované programy Evropské unie, určené na vytváření rovných příležitostí. Pokud uspějeme při usnadňování přístupu žen k takovým programům, jako je LEADER, určených k rozvoji venkova, získáme více, než kdybychom použili jen zdroje z programů EQUAL, PROGRESS nebo DAPHNE.

V rozpočtu Evropské unie dosahují finanční prostředky určené pro rozvoj venkova výše 11 %, zatímco v celém sektoru určeném pro občany, který zahrnuje i programy určené k vytváření rovných příležitostí, nedosahuje objem finančních prostředků ani 1 %.

V tomto případě jde o velikou výzvu pro Evropskou unii: uspět v komunikaci, mobilizaci a při zjednodušování spojení mezi evropskými fondy a různými projekty, které by mohly ve venkovských oblastech zahájit samotné ženy.

 
  
MPphoto
 
 

  Mariann Fischer Boel, členka Komise. Vážený pane předsedající, děkuji Parlamentu za velmi povzbudivou diskusi s některými spravedlivě zanícenými příspěvky – mám z toho radost. Diskuse, která dnes večer proběhla, znovu poukázala na potřebu věnovat situaci žen ve venkovských oblastech zvláštní pozornost.

Přestože jsou mnozí z vás trochu pesimističtí, pokud jde o pokrok v této oblasti, chci vám tento problém přiblížit z kladné stránky. Myslím, že toho bylo dosaženo dost, především díky nástrojům určeným k rozvoji venkova, a jsem přesvědčena, že se ubíráme správným směrem, pokud jde o zlepšení postavení žen ve venkovských oblastech.

Mnozí z vás poznamenali, že důraz na rovnost pohlaví v návaznosti na naši politiku a rozšíření rámce i na sféru širšího hospodaření v oblasti zemědělství zvýší účinnost. S tímto přístupem zcela souhlasím. Neměli bychom se zaměřit pouze na farmářství. Zasazení našich politik do potřeb a možností zemědělské společnosti jako celku bude účinnější a bude z něj mít užitek i odvětví zemědělství. Komise bude důkladně sledovat uplatňování programů určených k rozvoji venkova.

Někteří z vás uvedli, že je nevyhnutelné, aby byly sítě ve venkovských oblastech rozšířeny. V tomto případě musím říci, že existuje možnost v rámci třetí osy – rozšíření osy – politiky rozvoje zemědělství, využívat oblastí, které z pohledu hospodářství nejsou pro investory dostatečně životaschopné. Jedná se o vzdálené oblasti, kde mohou členské státy využít politiku rozvoje zemědělství k rozšíření spojení. Mohu jen povzbudit všechny členské státy k tomu, aby zvážily své možnosti při plánování financování nebo při využití svých politik zaměřených na rozvoj zemědělství.

Někteří z vás uvedli rovněž skrytou práci, kterou vykonávají ženy na farmách. Uznávám, že naše statistiky neodrážejí vždy skutečnost. Měli bychom se s využitím všech dostupných nástrojů pokusit dát ženám práva a tím je povzbudit k tomu, aby se chopily svých příležitostí k získání hospodářské nezávislosti. Mít lepší možnosti získat práci na částečný úvazek by pro ženy v zemědělství bylo velikým krokem vpřed a zároveň by to posílilo příjmy a zachovalo život ve venkovských komunitách.

Musím říci, že venkovskými oblastmi cestuji poměrně často a vždy mne povzbudí, když se setkám se ženami, které překračují hranice a zapojují se do práce v různých zemědělských organizacích. Vím, že je to veliký krok pro ženy, které vstoupily do těchto organizací jako první, ale někdy se tyto organizace rozšiřují a pro další ženy to již tak složité není, přestože i tento krok vyžaduje určité změny v přístupu, zejména ze strany mužů, pokud jde o přijetí skutečnosti, že ženy mohou přispět k tomu, aby byly v této oblasti položeny základy rovnosti.

Myslím, že toho, co by mělo být v souvislosti s tímto tématem uvedeno, je mnohem více. Ujišťuji vás, že budu bezvýhradně podporovat všechny činnosti, které mohou zlepšit postavení žen ve venkovských oblastech, protože si skutečně myslím, že potřebujeme zvláštní přístup, zejména ze strany žen, pokud jde o přetváření venkovských oblastí.

 
  
MPphoto
 
 

  Christa Klaß, zpravodajka. (DE) Vážený pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, děkuji vám za vaše příspěvky do diskuse. V tomto kole jsme byli svědky skutečně hodnotné diskuse. Paní komisařko, děkuji vám za vaše vyjádření týkající se posudku směrnice 86/613/EHS o uplatňování zásady rovného zacházení, který je aktuální i v letošním roce, v roce 2008. K návrhu směrnice jsme zaslali připomínku a myslíme si, že je čas na její přezkoumání.

Dnes večer nejsme schopni přijmout žádné z evropských nařízení, pokud jde o zlepšení situace žen ve venkovských oblastech. Paní Doyleová, vím, že situace žen není všude stejná. Bylo by to nudné a to v žádném případě nechceme. Samozřejmě, ženy ve venkovských oblastech žijí ve stejných podmínkách a musí se vyrovnávat se stejnými potížemi jako ženy žijící ve městech a velkoměstech. Na tuto skutečnost jsme rovněž upozornili.

Zahajujeme diskusi a žádáme Komisi a členské státy, aby se v konečném důsledku přičinily o změny. Zpráva by měla zvýšit povědomí o tomto problému.

V Evropě existují dobré příklady a proto bychom na ně chtěli upozornit a vyzvat k jejich následování. Můžeme také uvést konkrétní přínos. Chceme rozšířit přehled. Ženy ve venkovských oblastech nepracují pouze v zemědělských podnicích, ženy ve venkovských oblastech jsou rovněž na cestě k hledání zaměstnání a proto usilují o sladění rodiny a práce.

Koneckonců důkazem jsem také já, neboť se mne to osobně týká. Potřebujeme, aby ženy z našich organizací byly bytostně zainteresovány. Paní McGuinessová hovořila o spokojených matkách, které jsou schopny přenést svou spokojenost i na své děti. Spokojené ženy budeme mít také tehdy, pokud uděláme něco pro to, aby s nimi bylo zacházeno na základě rovnosti, pokud uděláme něco pro spravedlivou účast. Naším zájmem je, aby sa mladí lidé opět rozhodli zůstat na venkově.

Bylo by podnětné, paní komisařko, kdybychom měli seznam všech příležitostí, které se v Evropské unii ženám otevírají. Jsme přesvědčeni, že tyto příležitosti jsou v mnohých případech ukryty v různých programech. Ženy se účastní buď jednoho nebo druhého programu a vždy jen určitým způsobem. Tato skutečnost nepřetržitě vytváří problémy také na místní úrovni. Pro začátek bychom to měli naplánovat, aby byly odpovědné orgány v regionech informovány o tom, že můžeme zlepšit situaci žen.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající. − Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat ve čtvrtek 12. 3. 2008.

Písemná prohlášení (článek 142)

 
  
MPphoto
 
 

  Zita Gurmai (PSE), písemně. – (HU) Pokud jde o zaměstnanost, srovnání městských a venkovských oblastí odhaluje stále se zvětšující propast. Ženy žijící ve venkovských oblastech jsou obzvlášť znevýhodněny. Jejich šance na začlenění do společnosti, získání zaměstnání, přístup k zařízením pro péči o děti, vzdělávání, zdravotní péči a společenským institucím jsou menší. Tvoří jednu z nejzranitelnějších skupin ve společnosti a jsou vystaveny riziku chudoby a odsunutí na okraj společnosti. Pokud najdou zaměstnání, jejich platy ani zdaleka nedosahují výšky platů žen v městských oblastech.

Kumulativní sociální znevýhodnění vytváří sociální napětí, neboť systém sociální péče je nedostatečný zejména pro znevýhodněné skupiny osob, a rovněž lze hovořit o nedostatečné infrastruktuře. Vzhledem k tomu, že kromě zemědělství, které je typické svými krátkodobými výhodami a nízkým životním standardem, neexistuje mnoho dalších příležitostí, vzniká ve venkovských oblastech napětí způsobené nedostatečnou zaměstnaností.

Řešení záleží na intenzitě jednotlivých kroků místních orgánů, vlád a Evropského společenství, které hrají významnou úlohu a mají v tomto směru odpovědnost.

Do praxe musí být uvedeny programy, které prošly změnami. Příležitosti ke změně může obyvatelstvu venkovských oblastí přinést vytváření alternativních příležitostí k zaměstnání, rozvoj infrastruktury, zavádění školení a vzdělávacích programů, které by pomohly usnadnit přizpůsobení obyvatel venkova požadavkům trhu, podpora začínajícího podnikání a zavádění projektů v okrajových oblastech a na nadnárodní úrovni.

Programy budou upraveny podle požadavků jednotlivých venkovských oblastí. Tím bude zajištěno zmírnění regionálních rozdílů.

 
  
MPphoto
 
 

  Lívia Járóka (PPE-DE), písemně. – (HU) Ráda bych poblahopřála své kolegyni Christě Klaßové k její zprávě, která poukazuje na potíže, s nimiž se na trhu práce musí potýkat ženy žijící ve venkovských oblastech, a na ostatní stránky jejich života. V diskusi o znevýhodněných skupinách osob žijících v nejhorších poměrech by měla zaznít také zmínka o rumunských ženách, z nichž značná část žije ve vesnicích a v malých usedlostech. Početné studie ukazují, že rumunské ženy tvoří nejzranitelnější skupinu v Evropské unii vzhledem k tomu, že průměrná délka jejich života je v porovnání s většinovou částí společnosti neuvěřitelně nízká, a míra nezaměstnanosti je u nich několikrát vyšší než průměr. V souvislosti s doporučeními uvedenými ve zprávě by měly členské státy navrhnout a uplatňovat politiky, které by zlepšily celkové životní podmínky žen žijících v méně rozvinutých regionech a pomohly by znevýhodněným ženám a ženám čelícím sociálnímu vyloučení, ženám, které mají problém nalézt zaměstnání nebo začít podnikat. Rumunské ženy mohou mít užitek z toho, že členské státy a Evropská komise podporují sociálně orientované modely podnikání, zaměřené na chudobné a znevýhodněné skupiny společnosti. Vítám skutečnost, že se ve zprávě klade důraz na získané statistické údaje, protože proces získávání a zpracovávání údajů rozdělených podle hlediska pohlaví a podle etnického původu je na jedné straně podstatný k tomu, aby byly odstraněny početné případy nepřímé diskriminace, a na druhé straně k tomu, aby bylo zjištěno, jakého pokroku bylo dosaženo ve vztahu ke vzdělání, bydlení, zdraví a zaměstnání. Děkuji.

 
  
MPphoto
 
 

  Zita Pleštinská (PPE-DE), písemně. – (SK) Odvážná zpráva zpravodajkyně paní Klaßové hledá nový přístup k odstranění očividných nerovností mezi městskými a venkovskými oblastmi. Ženy hrají klíčovou úlohu v sociálně-politickém, hospodářském a ekologickém rozvoji venkovských oblastí. Životy žen žijících ve venkovských oblastech jsou plné příležitostí, ale i značných těžkostí.

Zatraktivnění venkovských oblastí pomůže zastavit odchod zejména mladých a školených lidí. Proto vyzývám k podpoře jednotného růstu a vytváření nových pracovních příležitostí, zejména pro ženy, a k zajištění vysoce kvalitní zdravotní péče, sociálních služeb a dalších veřejných služeb v celé EU.

Pouze vzdělané ženy budou schopny plně se podílet na znovuoživení místních společenství. Budou schopny založit nové společnosti, které budou následně přispívat k přetváření venkovského hospodářství a zlepší kvalitu života ve venkovských oblastech. Musíme odstranit všechny překážky bránící přístupu k informačním a komunikačním technologiím a zajistit, aby byly v široké míře dostupné ženám ve venkovských oblastech. Nepřetržité vzdělání a výuka jazyka, stejně jako možnosti přeškolení musí být k dispozici všem ženám, které o to budou mít zájem.

Kromě toho by měl pokračovat úspěšný program LEADER. Úspěšně pomohl mnohým ženám založit společnosti ve venkovských oblastech v takových odvětvích, jako jsou cestovní ruch, řemeslná výroba a poskytování místních výrobků. Věřím, že rozpoznáním nejlepších postupů a využitím nových nástrojů pro výměnu zkušeností přispějeme ke zlepšení kvality života ve venkovských oblastech.

 
  
MPphoto
 
 

  Rovana Plumb (PSE), písemně. – (RO) EU čelí důležitým sociálním změnám, které byly způsobeny problémy spojenými s migrací, sociálním zajištěním a chudobou.

Programy rozvinuté na evropské úrovni přispěly k významnému zlepšení podmínek žen žijících ve venkovských oblastech. Přesto však se ženy nepodílejí na rozhodovacím procesu ve společenstvích, k nimž patří.

Konkrétním a znepokojivým příkladem je skutečnost, že většina žen ve venkovských oblastech v Rumunsku nemá příjem vyšší než 5 EUR na den, a každá třetí žena dokonce nevyužívá žádných médií.

Ráda bych uvedla tři pole působnosti ve snaze přispět k rovným příležitostem a ke zlepšení podmínek žen z venkovských oblastí:

– zlepšení společenského postavení podporováním přístupu žen k novým příjmům a příležitostí k nabytí zisku;

– řádná účast žen v rozhodovacích procesech a zvýšení možnosti změnit/ovlivnit rozhodnutí, která se jich přímo týkají;

– přístup žen z venkovských oblastí k základním službám (zdravotní péče, vzdělání) a infrastruktuře.

Členské státy by měly připravit své politiky tak, aby měly ženy možnost účasti na trhu práce a v rozhodovacím procesu a aby měly možnost kontroly nad jakoukoliv formou diskriminace.

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí