Doslovný záznam ze zasedání

Středa, 12. března 2008 - Štrasburk

6. Vysvětlení hlasování

Ústní vysvětlení hlasování

- Zpráva: Elisabeth Jeggle (A6-0046/2008)

  Ryszard Czarnecki (UEN). – (PL) Vážený pane předsedající, podmínky rozpravě příliš nepřály.

Chtěl bych se vyjádřit ke zvýšení kvót na mléko o 2 % už příští měsíc. Jsem přesvědčen, že rozhodnutí Parlamentu v této oblasti podpoří rozvoj zemědělství zejména v těch zemích, na které mělo snižování kvót dosud, bohužel, nepříznivý účinek. To je také případ mé vlasti, Polska.

Dovolte mi též využít této příležitosti k tomu, bych prohlásil, že po dobu včerejšího hlasování o Evropském technologickém institutu jsem měl v úmyslu hlasovat pro přijetí předmětné zprávy, a ne proti, jak jsem to omylem udělal.

  Bernard Wojciechowski (IND/DEM). – (PL) Vážený pane předsedající, pozměňovací a doplňující návrhy obsažené v návrhu nařízení Rady, kterým se mění a doplňuje nařízení (ES) č. 1234/2007 o vytvoření společné organizace zemědělských trhů a o zvláštních ustanoveních pro určité zemědělské výrobky, pokud jde o vnitrostátní kvóty na mléko, se mi zdají být úplně oprávněné. Obzvlášť vítáme plán zvýšit současné omezení kvót na mléko o 2 %.

V tomto Parlamentu zastupuji Polsko, moje země je čtvrtým největším producentem mléka v Evropské unii. V současnosti vyprodukuje 12 miliard litrů mléka ročně. V tomto kontextu je pro zemědělce a zpracovatele mléčných výrobků v Polsku zmiňovaný pozměňovací a doplňující návrh obzvlášť důležitý.

Kromě toho bych rád prohlásil, že podporuji stanovisko obsažené v textu pozměňovacího a doplňujícího návrhu č. 13, konkrétně že produkce mléka je zvláště důležitá v regionech s nedostatečně rozvinutou zemědělskou infrastrukturou, kde často neexistují srovnatelné alternativy v zemědělské výrobě.

  Danutė Budreikaitė (ALDE). – (LT) V poslední době jsme svědky nepřetržitého nárůstu požadavků trhu na mléko. Taková situace omezuje konkurenci a způsobuje nárůst cen.

V mé zemi, Litvě, se v roce 2007 zvýšila nákupní cena mléka o 40 %. Proto je potřeba zvýšit vnitrostátní kvóty na mléko, aby bylo možné na vnitřním trhu docílit nižší ceny mléka a abychom zpřístupnili možnost vyvážet víc mléka do třetích zemí. V období let 2006/2007 naplnilo devět členských zemí EU vnitrostátní kvóty na mléko, které jim byly přiděleny. Aby bylo možné zvýšit nabídku mléka v EU, je třeba, aby se těmto zemím, a také ostatním členským státům, umožnilo vyprodukovat více mléka. V Litvě byly v období let 2006/2007 vnitrostátní kvóty na mléko téměř naplněny. Produkce mléka se stále zvyšuje. Vítám rozhodnutí Komise zvýšit vnitrostátní kvóty na mléko od 1. dubna 2008. Pokud však jde o budoucnost, chtěla bych Komisi vyzvat, aby přezkoumala možnost zvýšení vnitrostátních kvót na mléko o 5 %, přičemž by postupně docházelo ke snižování pokut za nadprodukci.

  Milan Horáček (Verts/ALE). – (DE) Vážený pane předsedající, stejně jako skupina zelených i já jsem hlasoval proti zprávě o vnitrostátních kvótách na mléko. Protestuji proti nárůstu kvót o 2 %, protože taková opatření vedou k narušení cen mléka a ohrožují živobytí zemědělců.

Podporuji zavedení kvantitativních kontrol produkce mléka po roce 2015, protože jinak by byl ohrožen chov dobytka v hornatých oblastech a znevýhodněných regionech, v nichž chov dobytka produkujícího mléko pomáhá při zachování venkova. V důsledku liberalizace by se produkce mléka soustředila jen v některých regionech a na některých silných farmách. Mělo by to nepříznivé následky na malé producenty, kteří už nedokážou pokrýt své náklady z důvodu příliš nízkých cen.

  Albert Deß (PPE-DE). – (DE) Vážený pane předsedající, dovolte mi uvést vysvětlení mého hlasování o zprávě paní Jeggleové. Hlasoval jsem proti této zprávě, protože stejně jako moji kolegové z bavorské strany CSU jsem proti zvyšování kvót na mléko. Momentálně se už ocitáme v situaci, kdy ceny mléka prudce klesají.

Ceny některých výrobků klesly až o 30 %. Výdělky našich zemědělců zabývajících se mlékárenstvím byly po dlouhé roky nepřiměřeně nízké, za posledních šest měsíců však dosáhly ceny mléka přiměřené úrovně. Jestliže dojde ke zvýšení kvót, bude to znamenat tlak na ceny mléka a naši zemědělci budou znovu muset počítat s tím, že za svoji práci nebudou dostatečně ohodnoceni.

V Bavorsku existuje 48 tisíc farem, na kterých je 90 tisíc osob zaměstnaných v oblasti chovu dobytka a dalších 50 tisíc v předcházejících a navazujících sektorech, což je celkem 140 tisíc pracovních míst. Nerozumím tomu, proč by mělo v tomto důležitém odvětví dojít ke zvýšení kvót, když to bude v neprospěch příslušných zemědělců. Mohl bych souhlasit se zvýšením kvót v nových členských zemích, protože množství, která jsou dostupná v těchto zemích, jsou zjevně nepřiměřená.

  Syed Kamall (PPE-DE). – Vážený pane předsedající, když jsem dnes vcházel do jednacího sálu, slyšel jsem, jak předseda Komise hovořil o tom, že je potřebné zlepšit konkurenceschopnost Evropské unie. Přesto tu nyní hovoříme o kvótách na mléko, což je výraz, v jehož důsledku vyznívá Evropská unie jako „Svaz evropských socialistických republik“.

Někteří tu použili argument, že zachováním nezměněné úrovně kvót jsou ceny vyšší, a proto naši zemědělci nezkrachují. Avšak za jakou cenu? Zároveň způsobili i pokles podílu EU na světovém trhu s mlékárenskými výrobky. Proč? Protože kvóty ve skutečnosti brání efektivně hospodařícím zemědělcům v rozšiřování jejich výroby, přičemž v jiných regionech nejsou kvóty využity v plné míře.

Kvótami je možné zaručit produkci, avšak spotřebitel za to musí zaplatit příliš vysokou cenu. Příliš vysokou cenu musí zaplatit i efektivně hospodařící farmáři a také hospodářství Evropské unie. Nastal čas zrušit kvóty a důvěřovat volnému trhu.

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Vážený pane předsedající, podporuji tuto zprávu, která navrhuje pro období let 2008/2009 nárůst kvót jen o 2 %, protože tato hodnota byla stanovena, aby bylo možno dosáhnout kompromisu. Ve skutečnosti jsem požadoval nárůst o 4 %, protože jsem přesvědčen, že potom by bylo možné udržet trh, což by nám následně umožnilo dospět k závěrům, na základě kterých bychom mohli přijmout rozhodnutí o možném upuštění od systému kvót v jeho současné či pozměněné a doplněné podobě. Případně bychom se mohli rozhodnout, že ho úplně zrušíme. Mám na mysli změnu systému kvót po 31. březnu 2015.

Je nezbytné, aby byl nárůst kvót vyšší, zejména v mé vlasti, v Polsku, kde jsou výrobní kvóty na jednoho obyvatele o mnoho nižší než ve starých členských státech. Kromě toho je spotřeba mlékárenských výrobků v Polsku nízká. Měli bychom být schopni reagovat na rostoucí spotřebu naší vlastní produkcí, protože k ní máme dobré podmínky, zemědělcům však byly stanoveny nízké výrobní limity. Z uvedených informací vyplývá, že v budoucnosti bude třeba zavést vyšší kvóty na mléko.

- Zpráva: Lutz Goepel (A6-0047/2008)

  Michl Ebner (PPE-DE). – (DE) Vážený pane předsedající, s nadšením jsem hlasoval pro zprávu pana Goepela. Práce pana zpravodaje byla velmi komplexní a velmi pozitivní. Samozřejmě nebylo možné zahrnout do této zprávy všechno, co bychom si přáli, ale nejdůležitější je, že byly vytvořeny předpoklady pro zavedení odpovídajících výjimek pro horské oblasti. Situace v těchto oblastech není srovnatelná s ostatními, proto si vyžaduje zvláštní ochranu, zvláštní posuzování a zvláštní podporu.

Dovolte mi, abych využil této příležitosti k tomu, abych se stručně vyjádřil také ke včerejšímu hlasování o zprávě pana Albertiniho. Podle hlasovací listiny se zdá, že jsem hlasoval proti pozměňovacímu a doplňujícímu návrhu č. 5. Ve skutečnosti jsem měl v úmyslu hlasovat pro, protože za dobu několika posledních parlamentních období jsem byl velmi aktivní v otázce Alpské úmluvy a podepsání protokolu o dopravě ze strany Komise.

  Jan Březina (PPE-DE). – (CS) Podpořil jsem zprávu pana kolegy Goepela ke společné zemědělské politice, protože ji považuji za mnohem zdařilejší materiál než stávající návrh Komise.

Oceňuji výrazně realističtější a spravedlivější nastavení míry degresivity přímých plateb, jakkoli jsem v principu proti vytváření umělého kritéria velikosti podniků při škrtání přímých plateb, neboť takový postup by postihl zejména velké farmy v nových členských státech.

Není spravedlivé, aby velkým podnikům byly přímé platby kráceny ve větší míře než ostatním. Je mylná představa, že tyto velké farmy jsou v rukou jednoho vlastníka, který je příjemcem štědrých dotací. Jejich vlastnická struktura naopak bývá diverzifikovaná, většinou se jedná o družstva skládající se z velkého počtu členů, drobných vlastníků půdy. A právě tito jsou konečnými příjemci přímých plateb a byli by nejvíce postiženi.

Chtěl bych rovněž varovat před tolik diskutovanou modulací, tedy převáděním prostředků z pilíře přímých plateb do pilíře rozvoje venkova. Finanční prostředky tak sice zůstanou v národní obálce, ale výsledkem bude to, že farmy bude diskriminovat přímo členská země.

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Vážený pane předsedající, úlohou Evropské unie je vydávat právní předpisy a vytvářet řešení, která zabezpečí zaprvé stabilitu a rozvoj zemědělských podniků, zadruhé přiměřenou úroveň příjmů pro zemědělce srovnatelnou s úrovní v jiných profesích, zatřetí bezpečnost potravin pro společnost a začtvrté dostupnost cenově dostupných potravin pro skupiny s nízkým příjmem.

Jsem přesvědčen o tom, že zpráva pana Goepela je v souladu s touto úlohou, kterou jsem právě popsal. Je však důležité mít na paměti, že zemědělci vykonávají velmi specifickou činnost, konkrétně jde o produkci ve vnějším prostředí, která závisí na klimatických podmínkách. Tuto produkci proto není možné zvýšit ze dne na den, například zavedením dvousměnného provozu. Zemědělské výrobky představují klíčovou oblast obchodu. Podmínky a zásady obchodování na globálním trhu proto mají významný vliv na evropské zemědělství. Mám na mysli jednání WTO.

Zemědělství, to není jen jednoduchá výroba. Zemědělství rovněž napomáhá ochraně krajiny a zmírňování vlivů na životní prostředí, odtud pochází komplexní charakter příslušných úloh a nutnost zavést přiměřené nástroje podpory v rámci společné zemědělské politiky.

  Christopher Heaton-Harris (PPE-DE). – Vážený pane předsedající, chtěl bych uvést vysvětlení hlasování, protože jsem vždy byl důsledně proti společné zemědělské politice. I můj vůbec první politický projav byl v souladu s tímto názorem. Ale i já musím přiznat, že v průběhu tohoto posledního období společné zemědělské politiky došlo k malým zlepšením.

Mnoho aspektů této zprávy mě znepokojuje, zejména odmítnutí snížení celkového rozpočtu pro první pilíř na období do roku 2013. Na nedávném setkání se zemědělci v obci Pitsford v mém volebním obvodu i ten nejmenší zemědělec chápal globální problémy, které způsobuje společná zemědělská politika, kterou v Evropě máme, chudším zemědělcům v rozvojových zemích, jejichž výrobky nemohou konkurovat našim dotovaným výrobkům. Proto jsem hlasoval pro, i když s těžkým srdcem.

  Albert Deß (PPE-DE). – (DE) Vážený pane předsedající, ze stejných důvodů, které jsem uvedl při zprávě paní Jeggleové, jsme já i moji kolegové ze strany CSU hlasovali proti zprávě pana Lutze Goepela. Paní Elisabeth Jeggleová i pan Lutz Goepel vypracovali vynikající zprávy, určitě bychom mohli souhlasit s 98 % bodů, které jsou uvedeny ve zprávě pana.

Klíčová otázka však zní: ve zprávě se uvádí, že kvóty na mléko by se měly zvýšit na základě dobrovolnosti, a s tím nemohu souhlasit. Kromě toho musím důrazně oponovat těm, kteří řekli, že mléčné výrobky jsou příliš drahé. Mám tu několik statistik, v nichž se uvádí, že v roce 1970 musel německý pracovník zaměstnaný v průmyslu pracovat 22 minut, aby si mohl koupit 250 gramů másla, v současnosti mu stačí pracovat jen čtyři minuty. Tehdy musel pracovat na litr mléka devět minut, dnes stačí, když pracuje jen tři minuty. Potraviny jsou laciné, nebezpečí zvýšení kvót spočívá v tom, že ceny mléka znovu poklesnou.

  Syed Kamall (PPE-DE). – Vážený pane předsedající, navážu na to, co řekl v rámci vysvětlení hlasování předchozí řečník, který hovořil o tom, o kolik méně musí zaměstnanci pracovat, aby si mohli dovolit koupit například máslo, mléko a jiné zemědělské výrobky. Vím, že mnozí moji voliči to vítají, zejména ti, kteří mají nižší příjem, protože jim pomáhá, když mohou za potraviny utratit méně peněz.

Když jsem dnes vcházel do tohoto jednacího sálu, měli jsme možnost vyslechnout, jak pan předseda Komise hovořil o tom, že je potřebné zlepšit konkurenceschopnost Evropy. Jak bychom toho však mohli skutečně docílit, když i nadále prosazujeme společnou zemědělskou politiku? Jak se chceme stát skutečně konkurenceschopným hospodářstvím, když budeme i nadále vynakládat více než 40 % rozpočtu EU na zemědělství, tedy na sektor, který produkuje méně než 5 % bohatství?

Jak můžeme i nadále na jedné straně poskytovat rozvojovým zemím mezivládní pomoc, zatímco na druhé straně vytváříme zemědělcům v rozvojových zemích překážky ve formě našich dotací a dovozních tarifů?

Jak můžeme i nadále zdržovat jednání Světové obchodní organizace, když nejsme schopní dostatečně postoupit v důsledku naší společné zemědělské politiky?

Nastal čas zrušit dotace, nastal čas zrušit tarify, nastal čas zrušit společnou zemědělskou politiku.

  Edward McMillan-Scott (PPE-DE). – Vážený pane předsedající, hlasoval jsem pro zprávu pana Goepela ne proto že bych podporoval společnou zemědělskou politiku, ale proto, že podporuji její reformu, zejména její zaměření na horské zemědělství. Pocházím z rodu, který se dlouhá léta věnuje chovu ovcí. V současnosti v Parlamentu zastupuji volební obvod Yorkshire a Humber. V posledních měsících se soustředím na problémy našich horských zemědělců.

Jen před několika dny, 28. února, zněl titulek v novinách Yorkshire Post takto: „Horští zemědělci jsou nuceni přemýšlet o tom, jak přežít“. V článku se dále píše: „Mnozí zemědělci hospodařící na pahorkatinách a slatinách mají těžkosti čelit tlaku změn v grantech, byrokratických nákladů a nízkých cen, které jsou způsobeny konkurencí z jiných zemí. Tlak se ještě více stupňuje v důsledku omezení pohybu, který bylo zavedeno jako odpověď na strach, který v době minulého podzimu způsobila slintavka a kulhavka a výskyt zhoubné katarální horečky ovcí.“

Včera jsem měl schůzku s paní komisařkou Fisherovou Boelovou. Snažil jsem se ji přimět k tomu, aby si uvědomila, že je velmi důležité podnítit britskou vládu k tomu, aby zvýšila dotace, pokud jde o poskytování grantové pomoci horským zemědělcům v Anglii, protože jsou druhé nejnižší v Evropské unii. To je skandál.

  Seán Ó Neachtain (UEN). – (GA) Vážený pane předsedající, pokud jde o přezkoumání stavu společné zemědělské politiky, dovolte mi říci, že jsem proti ustanovení, které tato zpráva obsahuje a které se týká plateb odebraných zemědělcům s cílem zvýšit systémy rozvoje venkova a životního prostředí od 5 % do 13 %. Myslím si, že to není správné. Myslím si, že rozhodnutí by měly přijmout jednotlivé členské státy.

Hovoříme o výrobě potravin. Hovoříme o potravinové bezpečnosti v Evropě. Proto je pro nás společná zemědělská politika mimořádně důležitá. Je úplně jasné, že lidé v Evropě nerozumějí tomu, jak důležitá je ve skutečnosti tato politika. Mimořádně mě znepokojuje vývoj jednání v rámci Světové obchodní organizace, která ohrožují evropskou potravinovou politiku. Řekl jsem to i panu komisaři Mandelsonovi na našem včerejším setkání.

- Zpráva: Csaba Sándor Tabajdi (A6-0034/2008)

  Oldřich Vlasák (PPE-DE). – (CS) Pane předsedo, já bych se rád vyjádřil ke zprávě pana Tabajdiho k udržitelnému zemědělství a bioplynu. Přestože jsem tuto zprávu nepodpořil, rád bych vyzdvihl pozitivní část této zprávy, která se věnuje separaci odpadu, zvláště v městských aglomeracích, a využití biosložky pro výrobu bioplynu. Tento systém je však velmi ekonomicky nákladný a nákladnější než pouhé skládkování nebo spalování, a proto si zaslouží pozornost.

Proto považuji za velmi důležité podporovat zvláště obce v rozšíření sběru tuhého komunálního odpadu, separace biosložky a jejich dalšího využití a vytvořit zvláštní finanční nástroje, případně jednodušší využití strukturální pomoci z fondů Evropské unie.

- Zpráva: Christa Klaß (A6-0031/2008)

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Hlasoval jsem pro zprávu o situaci žen ve venkovských oblastech Evropské unie, protože jde o velmi důležité a také zajímavé téma. Tím, že se Evropská unie začala zaobírat touto otázkou, se ukázala v novém světle. Zmiňované téma je mi velmi blízké vzhledem k mému původu, mým profesionálním zájmům i činnosti poslance v tomto Parlamentu.

Navzdory pozitivním změnám, které se udály, vykonávají ženy stále více činností než muži, zejména pokud jde o domácnost a rodinu. Obzvlášť přetěžované jsou ženy v oblastech venkova.

Po vstupu Polska do Evropské unie jsme svědky toho, že životní podmínky v této zemi se zlepšují a příjmy se zvyšují, čímž se zlepšuje i každodenní život že žijících ve venkovských oblastech. Je pravda, že změny jsou ještě v počátcích, avšak alespoň něco se děje.

  Agnes Schierhuber (PPE-DE). – (DE) Vážený pane předsedající, situace žen ve venkovských oblastech si zasluhuje naši plnou pozornost. Když se nám podaří zlepšit jejich situaci, budeme schopni naplno uvolnit potenciál rozvoje venkovských oblastí. Je potřeba vytvořit nové komunikační technologie a s tím spojená nová pracovní místa. Je potřeba vybudovat příslušnou infrastrukturu, jinak řečeno dopravní trasy, prostřednictvím kterých bude možné otevřít venkovské oblasti, avšak nejpotřebnější je vytvořit kvalitní možnosti pro odbornou přípravu. Prostřednictvím všech těchto opatření a mnohých dalších je možné zastavit odchod obyvatel z venkova.

V současnosti žije na venkově více než polovina obyvatel Evropské unie, 45 % evropské hrubé přidané hodnoty se vytváří ve venkovských oblastech a 53 % dostupných pracovních míst se nachází právě v těchto oblastech. Ženy mají na venkově více zodpovědnosti, než se jim všeobecně přiznává, a to zejména vzhledem k jejich zjevné sociální zaangažovanosti.

  Christopher Heaton-Harris (PPE-DE). – Vážený pane předsedající, je mi vždy potěšením postavit se v tomto Parlamentu proti stanovisku, které přijal Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví.

Už dlouho přemýšlím, proč tu vůbec taková skupina, Výbor pro práva žen, stále ještě existuje. Máme Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, ale ženy jsou evidentně méně než všichni ostatní, a proto potřebujeme v tomto Parlamentu zvláštní výbor, to je skutečně bizarní.

Když se podíváte na některá doporučení v této zprávě, o níž vím, že na ní zpravodajka, podle mého soudu, pracovala skutečně velmi tvrdě, aby dávala smysl, my vyzýváme členské státy, aby „finančně podpořily neplacenou práci“. Žádáme „povinnou registraci vypomáhajích manželských partnerů“. Budeme kroužkovat lidi, kteří žijí ve venkovské oblasti a jsou sezdáni se ženou žijící ve venkovské oblasti? Mezi takové lidi patřím také já.

Tato zpráva obsahuje i několik velmi dobrých doporučení, která si zaslouží, aby byla podrobněji prozkoumána a aby si užila trochu publicity, ale skutečnost, že sem přicházejí od tohoto výboru, znamená, že budou pochována ještě mnohem rychleji.

Vážený pane předsedající, zvyky má v úctě, přesto doufám, že chápete, proč mnozí z nás v Evropském parlamentu neberou vážně doporučení Výboru pro práva žen.

  Frank Vanhecke (NI). – (NL) Nejmenuji se Martin Schulz, jmenuji se prostě Frank Vanhecke, a jistě nejsem prvořadým poslancem tohoto Parlamentu, a proto nikdy, v žádné rozpravě, nemám právo vyjádřit svůj názor bez ohledu na to, kdy to chci udělat nebo jak dlouho by to trvalo. Proto se čas od času musím uchýlit k vysvětlení hlasování jako obyčejný smrtelník na rozdíl od nejsvatějšího ze svatých, pana Schulze.

A teď bych se rád vyjádřil ke zprávě paní Klaßové. Nepopírám, že ženy žijící ve vzdálených oblastech a na jiných místech nepochybně čas od času zažívají těžkosti a jako všichni čestní lidé i já, samozřejmě, podporuji přijetí opatření ke zlepšení postavení lidí žijících v oblastech, které jsou diskriminované, včetně opatření zaměřených na vzdělávání. Je to úplně jasné, jako když chce člověk vykopnout otevřené dveře. První otázka, kterou si kladu, zní: spadá to do pravomoci EU? Jde o úlohu, do které je třeba se zapojit na evropské úrovni, nebo je tato zpráva jedním z nekonečného množství příkladů posedlosti Evropy nemocenským pojištěním, sociálním pojištěním a podobně? Myslím si, že jde o tu druhou možnost. Myslím si, že byla pošlapána zejména subsidiarita této zprávy. Myslím si, že z Evropy se stává takříkajíc velký bratr, jak můžeme všichni vidět, z čehož mám skutečně velké obavy.

  Astrid Lulling (PPE-DE). – (FR) Vážený pane předsedající, v první řadě mi dovolte poblahopřát paní Klaßové k její zprávě o situaci žen ve venkovských oblastech. Jestliže jsem v 90. letech byla autorkou zprávy o postavení vypomáhajících manželských partnerů zejména v zemědělském sektoru, stejně jako paní Klaßová, je mi líto, že Evropská komise nepokračovala v činnostech vyplývajících z této zprávy, která byla opětovně zmiňována i v usnesení z roku 2003, když jsme vyzývali k přehodnocení směrnice z roku 1986 o rovnoprávném zacházení s muži i ženami, kteří vykonávají nezávislé činnosti včetně zemědělských činností.

Tyto milióny neviditelných zaměstnanců, vypomáhajících manželských partnerů, kteří pracují v rodinných podnicích, v řemeslném průmyslu, obchodních činnostech a v zemědělství, tvoří zejména ženy. Před deseti lety jsme doporučovali evropský rámcový zákon, který by, kromě jiných výhod, zabezpečil i sociální práva a nezávislá důchodová práva pro vypomáhající manželské partnery pracující v zemědělství. Neschopnost Komise konat v této oblasti, přes mnohé žádosti ze strany Parlamentu, je úplně nepřijatelná. Proto doufám, že se Komise konečně začne vážně zabývat naší výzvou, aby ke směrnici do konce roku představila pozměňovací a doplňující návrh.

Vážený pane předsedající, dovolte mi též se vyjádřit k osobní záležitosti a prohlásit, že nesouhlasím s poznámkami mého britského kolegy. Velmi by mě potěšilo, kdyby Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví nebyl potřebný, ale kdyby určití muži, kteří tvoří většinu, o trochu více zohledňovali situaci žen, stejné zacházení a stejné příležitosti, nebyl by tento výbor potřebný vůbec.

- Zpráva: Csaba Sándor Tabajdi (A6-0034/2008)

  Albert Deß (PPE-DE). – (DE) Vážený pane předsedající, původně jsem měl v úmyslu hlasovat proti této zprávě. Avšak po tom, co pan Tabajdi přednesl ústní prohlášení o odstavci 41, jsem nakonec hlasoval pro tuto zprávu. Hlasoval jsem proti odstavci 18, v němž se uvádí, že bioplyn vedl k hospodářské soutěži z hlediska využití krmiv. S tím nemohu souhlasit, čtyři tisíce zařízení na výrobu bioplynu v Evropě rozhodně nemůže vést k narušení hospodářské soutěže. Kromě toho nám bioplyn umožňuje využít nadbytečnou zemědělskou půdu v Evropě k dobrému účelu. Náš pan kolega navrhl, že společná zemědělská politika by se měla zrušit, ale bioplyn je též jedním ze způsobů, jak pomoci rozvojovým zemím. Ba co více, do Evropy směřuje 80 % z vývozu zemědělské produkce Afriky a 45 % z vývozu zemědělské produkce Střední a Jižní Ameriky. Nejsme to my, kdo brání těmto zemím ve vývozu, proto jsou za to zodpovědné úplně jiné země.

Písemná vysvětlení hlasování

- Zpráva: Claude Turmes (A6-0487/2007)

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) V energetickém balíku z ledna 2007 představila Evropská komise návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o energetické statistice. Podle názoru Evropského parlamentu však tento návrh obsahoval mnoho mezer, které se Parlament pokoušel vyplnit prostřednictvím pozměňovacích a doplňujících návrhů.

Třebaže zaujímáme k některým pozměňovacím a doplňujícím návrhům do určité míry kritický postoj, souhlasíme s tím, že v současnosti tvoří strukturu statistik vypracovávaných velkými mezinárodními organizacemi, mezi které patří například Eurostat, účetní nástroje z doby, která byla plně ovládána fosilními palivy. Statistiky byly vytvořeny tak, aby vykreslovaly fungování energetického sektoru výhradně z hlediska nabídky.

Výsledkem vývoje za posledních 30 let bylo postupné zvětšování rozdílu mezi původním záměrem těchto nástrojů a jejich schopností zpřístupňovat energetické skutečnosti.

V důsledku toho se postupem času zvyšuje riziko, že narušení našeho chápání a posuzování energetických skutečností bude vést k rozhodnutím, která nejsou založena na skutečnosti. Je potřeba poznamenat, že návrh Komise vychází z práce, která byla vykonána v letech 2003, 2004 a na začátku roku 2005. Návrh téměř vůbec nezohledňuje některé klíčové dokumenty zaměřené na energetické otázky, které zveřejnila samotná Komise v březnu 2006 (Zelená kniha o energii) a v lednu 2007 (energetický balík).

  Françoise Grossetête (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro tento text, který požaduje, aby se členské státy podílely na sběru údajů potřebných k vypracování účinných energetických statistik. Jde o nezbytnou podmínku toho, aby mohla Evropská unie splnit svůj stanovený cíl: postupně zavést soudržnou evropskou energetickou politiku a zastávat jednotné stanovisko na mezinárodní scéně.

Komise bude muset zabezpečit, aby byly tyto statistiky porovnatelné, transparentní, podrobné a flexibilní.

EU se zavázala snížit emise skleníkových plynů o 20 % do roku 2020 a dosáhnout toho, že do roku 2020 bude obnovitelná energie tvořit 20 % z celkové spotřeby energie v EU, přičemž cílová hodnota stanovená pro biopaliva je 10 %.

Systém energetických statistik se musí těmto závazkům přizpůsobit, musí zohledňovat stoupající důležitost energetické účinnosti, obnovitelných energií, skleníkových plynů, rozvoje jaderné energie a vznik biopaliv.

Je nutné věnovat větší pozornost bezpečnosti dodávek hlavních paliv. Abychom mohli předpokládat a koordinovat řešení EU při vzniku možných krizí týkajících se dodávek energie, je potřeba zabezpečit dostupnost aktuálnějších a přesnějších údajů na úrovni EU.

  Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Vypracování nezávislých a přesných statistik pomáhá zákazníkům, podnikům i veřejnému sektoru při přijímání různých rozhodnutí.

Podporuji nařízení Rady o energetické statistice, ale úplně odmítám motivy, které vedly Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku k jeho příspěvku. Nemyslím si, že největší předností shromažďování potřebných informací je skutečnost, že pomáhá institucím Evropské unie při tvorbě soudržné evropské energetické politiky, ani to, že umožňuje EU zastávat jednotné stanovisko na mezinárodní scéně.

  David Martin (PSE), písemně. − Cílem zprávy pana Turmese o energetické statistice je načrtnout společný celoevropský rámec, který zjednodušuje zabezpečení dostupnosti úplných, přesných a aktuálních informací o energii. Vzhledem k tomu, že občané i zákonodárci si stále více uvědomují důležitost a složitost energetické situace, taková opatření jsou potřebná. Hlasoval jsem pro tuto zprávu.

- Zpráva: Bart Staes (A6-0004/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro tuto zprávu o statistice přípravků na ochranu rostlin, kterou předložil můj belgický krajan, pan Bart Staes.

Vítám kroky Evropské komise, která od šestého akčního programu Evropského společenství z roku 2002 uznala, že používání pesticidů má výrazný vliv na lidské zdraví a na životní prostředí. Proto by se k jejich používání mělo přistupovat z hlediska udržitelného rozvoje a měly by se o nich vypracovávat porovnatelné harmonizované statistiky na úrovní Společenství, které by sledovaly jejich výrobu, dovoz, vývoz a uvádění na trh z hlediska přípravy a monitorování právních předpisů Společenství v této oblasti. Je důležité si uvědomit, že pesticidy se nepoužívají jen v zemědělství, používají je i firmy, které se zabývají údržbou zelených ploch, údržbou cest a též železniční doprava.

Na závěr mi dovolte říci, že podporuji myšlenku objasnění pojmu „přípravky na ochranu rostlin“. Možná toho dosáhneme tak, že v nařízení nahradíme tento pojem pojmem „pesticidy“, přičemž je potřebné vysvětlit i význam tohoto pojmu.

  Duarte Freitas (PPE-DE), písemně. − (PT) Souhlasím s návrhem Komise, protože je nezbytné, abychom měli k dispozici podrobné, jednotné a aktuální statistiky o prodeji a použití přípravků na ochranu rostlin na úrovni Společenství, abychom mohli správně monitorovat rizika spojená s použitím těchto výrobků.

Návrh vytvořit právní rámec stanovující harmonizovaná pravidla pro sběr a šíření údajů týkajících se použití přípravků na ochranu rostlin a jejich uvádění na trh je klíčový, protože při výpočtu ukazatelů rizika je nezbytné mít k dispozici přiměřené údaje, avšak současné údaje o přípravcích na ochranu rostlin jsou podle odborníků nepostačující z hlediska dostupnosti, transparentnosti a spolehlivosti.

Třebaže nesouhlasím s některými podrobnostmi, které jsou obsaženy ve zprávě, například pokud jde o zahrnutí biocidů, tyto podrobnosti nemají velký vliv na základní myšlenky Komise. Zpráva ve skutečnosti přináší několik velmi pozitivních návrhů, například zahrnutí nezemědělských oblastí do budoucích právních předpisů nebo správnou ochranu obchodních údajů. Na základě těchto skutečností jsem hlasoval pro zprávu pana Staese.

  Françoise Grossetête (PPE-DE), písemně. – (NL) Hlasovala jsem pro tuto zprávu. Teď máme alespoň mlhavou představu o znepokojujících dlouhodobých následcích všudypřítomného odpadu z pesticidů: nádory, endokrinní poruchy, snížená plodnost mužů, slabší imunitní systémy, poruchy chování. Vystavení pesticidům též může zvýšit riziko výskytu astmatu u dětí.

Monitorování rizik týkajících se používání pesticidů tedy znamená, že je potřebné formulovat vhodné ukazatele. Ukazatele nám musí poskytnout údaje, které budou dostupné, transparentní, opodstatněné a spolehlivé, aby bylo možné snížit rizika a škody způsobené životnímu prostředí a lidskému zdraví.

Aktivní složky biocidů se též používají jako prostředky na ochranu rostlin, jejich důsledky na zdraví a životní prostředí jsou téměř stejné jako v případě pesticidů. Tuto kategorii je též potřeba jasně vymezit a zohlednit ve statistikách.

Aby byly statistické údaje co nejrealističtější, je potřeba, aby se statistiky vztahovaly k používání přípravků na ochranu rostlin nejen v zemědělství, ale i při nezemědělských činnostech, například při údržbě zelených ploch, údržbě cest nebo v případě společností, které se zabývají železniční dopravou. Z dlouhodobého hlediska je potřebné zavést vyčíslitelné snížení používání těchto výrobků.

  David Martin (PSE), písemně. − Podporuji opatření, kterým se stanovuje povinnost sbírat údaje o prodeji, používání a distribuci přípravků na ochranu rostlin. Díky tomuto opatření bude možné přiměřeně vyhodnotit ohrožení lidského zdraví a životního prostředí, které by mohlo být způsobeno těmito přípravky. Biocidy by měly být zahrnuty do navrhovaného nařízení, aby se zaručila terminologická soudržnost s balíkem o pesticidech. Kromě toho musí nařízení zahrnovat i nezemědělské využití přípravků na ochranu rostlin. Jsem spokojený s tím, že zpráva směřuje k naplnění těchto požadavků, a podle toho jsem také hlasoval.

- Zpráva: Elisabeth Jeggle (A6-0046/2008)

  Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro zprávu, kterou předkládala naše kolegyně, poslankyně z Německa, paní Elisabeth Jeggleová, o zvýšení kvót na mléko od 1. dubna 2008. Cílem této zprávy je reagovat na rostoucí poptávku po mléku v rámci Evropské unie a na světových trzích.

Vítám kompromis, který členským státům umožňuje od 1. dubna 2008 zvýšit výrobní kvóty o 2 %. Toto ustanovení by mělo pomoci obnovit rovnováhu mezi zeměmi, které překračují stanovené kvóty, a zeměmi, které jich nevyužívají v plné míře, aby bylo možné omezit pokuty za nadprodukci na úrovni EU.

  Colm Burke, Avril Doyle, Jim Higgins, Mairead McGuinness a Gay Mitchell (PPE-DE), písemně. − Podporujeme zprávu paní Jeggleové o vnitrostátních kvótách na mléko, která stanovuje zvýšení kvót na mléko o 2 %. Ve Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova jsme předložili pozměňovací a doplňující návrhy požadující výraznější zvýšení kvót na mléko (o 3 %). Tyto návrhy však neprošly ve výboru a neprošly ani dnes při hlasování na plenárním zasedání. Naše skupina podpořila konsensus, který umožňuje zavést dobrovolné zvýšení kvót na mléko o 2 %. Naléhavě žádáme Radu, aby od Parlamentu přebrala iniciativu a povolila výrobcům mléka zvýšit od dubna výrobu o 2 %. Podporujeme myšlenku zavést vyrovnávací mechanismus kvót na mléko, který by umožnil zemím s nadprodukcí využít kvóty, které plně nevyužily jiné členské státy. Bylo by nespravedlivé pokutovat výrobce, kteří mohou a chtějí zvyšovat výrobu v některých členských státech, když zároveň z celkového hlediska Evropská unie nedosahuje maximálních kvót. Proto je dnešní hlasování signálem pro výrobce, že režim kvót se postupně zvolňuje v rámci přípravy na postupné odbourávání kvót, které má nastat v roce 2015.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Přestože se zpráva Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova odklání od návrhu Komise, když prosazuje dobrovolné zvýšení kvót na mléko o 2 % v členských státech a nebere v úvahu konec režimu kvót, pravdou je, že nezaujímá stanovisko proti odstranění současného systému kvót, ani proti liberalizaci sektoru po roce 2012, jak měla paní komisařka v plánu, což však odmítáme. To je důvod, proč jsme se zdrželi hlasování.

Obáváme se, že toto zvýšení kvót pro členské státy o 2 % (třebaže dobrovolné) umožní velkým zemím a jejich velkým výrobcům zvýšit objem výroby, což bude vést k poklesu cen pro výrobce a to způsobí dumpingovou situaci, která může sloužit jako podklad pro jednodušší odůvodnění následného zrušení tohoto systému.

Každé zvýšení kvót by mělo být podmíněno vypracováním studie na úrovni Společenství. Tato studie by v první řadě stanovila současnou úroveň spotřeby v každé zemi a následně by stanovila nejnižší požadované cíle spotřeby, které by doplňovaly vnitrostátní a evropské politiky s cílem podpořit zvýšení produkce ve schodkových zemích. Tímto způsobem je možné podpořit „regionalizované“ zvýšení kvót na mléko, zejména v nejvzdálenějších a horských regionech, které je možné doplnit vytvořením „bonusu“ na podporu organizovaného odběru mléka od výrobců v těchto regionech, čímž by pro ně byl zabezpečen důstojný příjem.

  Duarte Freitas (PPE-DE), písemně. − (PT) V mlékárenském průmyslu je z hlediska výrobců nezbytná dlouhodobá stabilita a předvídatelnost. Když se v systému, který by měl fungovat do roku 2015, vyskytne nějaký problém, je potřeba věnovat mu velkou pozornost.

Navrhované změny týkající se zvyšování kvót spolu se snížením pokut vyplývajícím ze zprávy pana Goepela naznačují, že s odstraněním současného systému se začne o mnoho dříve než v roce 2015.

Navzdory nedávným změnám na trhu s mlékem Portugalsko i celá Evropská unie vyrábějí méně mléka než povolují kvóty, a proto je namísto zvýšení kvót potřebné zavést mezi jednotlivými zeměmi vyrovnávací úpravy vzhledem k tomu, že 18 z 27 členských států vyrábí méně mléka, než jim umožňují kvóty.

Tento nárůst o 2 %, ať už dobrovolný nebo nedobrovolný, je prvotním signálem pro trh, že taková opatření budou představovat přínos pro konkurenceschopnější regiony na úkor nejméně zvýhodněných regionů.

Přestože zpráva paní Jeggleové vylepšuje návrh Komise, zdržel jsem se hlasování, abych vyjádřil svůj nesouhlas s opatřením, které ve skutečnosti představuje první krok k odstranění systému založeného na kvótách na mléko.

  David Martin (PSE), písemně. − Kompromis, kterého bylo dosaženo v zemědělském výboru, pokud jde o zprávu paní Elisabeth Jeggleové, je uspokojivý. Kvóty na mléko je potřeba zvýšit o 2 %, aby mohla Evropa reagovat na zvýšenou poptávku na trhu. Třebaže mám pocit, že by toto opatření mělo být vykonáno v celé EU, možnost dát členským státům na výběr, zda zavedou vyšší kvóty, je lepším kompromisem než jiné možné alternativy. Nepodporuji žádné protichůdné pozměňovací a doplňující návrhy, hlasoval jsem v souladu s těmito názory.

  Jean-Claude Martinez (NI), písemně. – (FR) Někdo řekl, že existovala jezera plná mléka, hory másla a chladničky přeplněné masem. A potom Brusel vymyslel několik malthusiánských receptů na čistou výrobu. Existovaly maximálně garantovaná množství, platby za vyjmutí, porážkové prémie a kvóty... na mléko. Vymizely tisíce chovatelů dojnic. V důsledku toho Nový Zéland ovládl trh s mlékem.

Potom se věci změnily. Vyskytly se případy, kdy byl nedostatek mléka. Ceny prudce vzrostly. Brusel si konečně uvědomil, že bylo nerozumné zavést politiku, která utlumuje výrobu. Proto jsme se rozhodli zvýšit kvóty o 2 %. Je třeba říci, že toto opatření se přijímá jen proto, aby bylo zabezpečeno takzvané „měkké přistání“, neboť do roku 2015 dojde ke zrušení systému kvót a trh přejde na systém jednotného liberalismu, který bude představovat možné ohrožení pro naše chovatele dobytka žijící v horách.

V 80. letech minulého století jsme tedy přivodili zánik chovatelů dobytka a zabránili jsme mladým lidem, aby vstoupili na trh, protože nebylo možné „koupit“ si „licenci“, tj. kvótu. Když nebudou existovat kvóty, které představují záchrannou síť, budeme směřovat k zintenzívnění rozšiřování pustin v horských zemědělských oblastech.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Velká sucha a nedostatek krmiva, například v Austrálii, vedly k nárůstu cen mléka. Některé členské státy ani teďˇ ještě nevyčerpaly svoje původní kvóty, na druhé straně jiné členské státy dosahují limit, nebo dokonce mají problém udržet se v rámci stanovených kvót. Proto se v některých zemích kvóty na mléko v každém případě zvýšily o 0,5 %. Kdyby se zároveň uplatnilo zvýšení kvót o další 2 %, vážně by se narušila křehká rovnováha mezi nabídkou a poptávkou, důsledkem čehož by byl pokles cen mléka.

Kdyby se to stalo, nejvíc by ztratili malí zemědělci ve venkovských oblastech, kteří plní úlohu ochránců kulturního dědictví a kteří jsou závislí na výrobě mléka, ale nemají možnost přejít na hromadnou výrobu. Zemědělcům se, ne bezdůvodně, zdá, že jsou využíváni, od spotřebitelů se čeká, že zaplatí účet za vyšší ceny potravin a mléka, z kterých však malí výrobci nemají žádný zisk. Je nejvyšší čas, abychom s tím něco udělali.

Dočasná situace na trhu nesmí vést k zavedení těchto plánovaných opatření, která budou mít dlouhodobé následky. Proto jsem hlasoval proti zprávě paní Jeggleové o dalším zvýšení kvót na mléko.

  Athanasios Pafilis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Organizace trhu s mlékem je v područí monopolních podniků působících v tomto odvětví, které mají pod kontrolou většinu trhu a které začaly obhajovat liberalizaci tohoto trhu v plné míře, aby tak mohly maximalizovat svoje zisky.

Návrh Komise zavést politiku „měkkého přistání“ a zvýšení kvót o 2 % každý rok až do roku 2014, kdy vyprší platnost současného nařízení, představuje zesílení nerovnoměrného rozdělení kvót mezi členskými státy. Tento návrh by pomalu zlikvidoval malé a střední podniky zabývající se chovem dobytka, které bojují o přežití, zejména v důsledku prudkého nárůstu cen krmiva.

Jsme rozhodně proti liberalizaci trhu v mlékárenském sektoru. Jsme přesvědčeni o tom, že je nutné zavést nelineární nárůst vnitrostátních kvót, aby bylo možné poskytnout dodatečné zvýšení kvót členským státům, v nichž jsou výrobní kvóty tradičně nedostatečné. Taková situace je v Řecku, kde výroba pokrývá sotva 50 % domácí spotřeby.

Podporujeme chovatele dobytka, kteří se dožadují opatření přímé podpory pro malé a střední podniky, zejména v horských a ostrovních regionech a také v jiných problematických oblastech, zvlášť když současná situace vede k tomu, že výrobci se zříkají zemědělské činnosti a chovu dobytka.

  Ole Christensen, Dan Jørgensen, Poul Nyrup Rasmussen, Christel Schaldemose a Britta Thomsen (PSE), písemně. − (DA) Dánští poslanci ze socialistické skupiny v Evropském parlamentu hlasovali proti zprávě o kontrole stavu společné zemědělské politiky, neboť zpráva je proti zlepšení systému křížového plnění a proti přesunutí peněz z přímé podpory na rozvoj venkova, jak navrhla Komise.

Podle stanoviska delegace je, mimo jiné z environmentálních důvodů, potřebné zavést 20% povinnou modulaci a posílit systém křížového plnění.

  Carl Schlyter (Verts/ALE), písemně. − (SV) Hlasuji proti této zprávě, protože si myslím, že zvýšení kvót mělo být přiděleno výrobcům biomléka. Z navrhovaného zvýšení budou mít prospěch zejména velkovýrobci na úkor malých výrobců.

  Brian Simpson (PSE), písemně. − Jménem britských labouristických poslanců mi dovolte vysvětlit, proč jsme o této zprávě hlasovali tak, jak jsme hlasovali.

Důrazně podporujeme zvýšení kvót na mléko o 2 % na roky 2008/2009, které navrhuje Komise a které evropským zemědělcům umožní reagovat na zvýšenou poptávku na trhu. V Evropské unii máme zemědělce, kteří jsou víc než schopni reagovat na zvýšenou globální poptávku po mléku. Bylo by nepřijatelné, kdybychom jim neumožnili využít příznivé situace na trhu.

Nejsme však spokojeni s tím, že Parlament podporuje dobrovolné, a ne povinné zvýšení kvót na mléko o 2 %. Z mého pohledu je zvýšení kvót o 2 % též krokem k tomu, abychom dali výrobcům možnost vyrábět více, což by mělo podpořit přechod k větší tržní orientaci. Takový náhled je v souladu s měkkým přistáním systému kvót na mléko v roce 2015, které předpokládá kontrola stavu společné zemědělské politiky.

Ačkoli vím, že mnoho zemí, včetně Spojeného království, nenaplňuje současné stanovené kvóty, jsem pevně přesvědčen o tom, že vzhledem ke zrušení kvót na mléko v roce 2015 je potřeba, aby si zemědělci zvykli na myšlenku, že budou mít možnost vyrábět víc.

(Vysvětlení hlasování bylo zkráceno v souladu s článkem 163 odst. 1 jednacího řádu.)

  Marek Siwiec (PSE), písemně. − Podpořil jsem stanovisko, že trh EU s mlékem by se měl otevřít rychleji, než předpokládá současný návrh. Hlasoval jsem pro zvýšení kvót na mléko, přestože zvýšení o 5 %, které požadovalo Polsko, nebylo na plenárním zasedání představeno. Takový návrh by v Evropském parlamentu nepodpořila většina.

Vzhledem k omezujícím kvótám na mléko, které byly stanoveny Polsku, hrozí, že se země v průběhu pěti až sedmi let promění ze současného čistého vývozce mléčných výrobků na čistého dovozce.

Evropská unie udělila Polsku zdaleka nejvyšší kvótu ze všech deseti přistupujících zemí v souladu s postavením Polska, které v květnu roku 2004, kdy vstoupilo do EU, bylo čtvrtým největším výrobcem mléka ze zemí EU 25. Kvóta, která byla Polsku udělena, se však zdá být příliš nízkou v porovnání s vyššími kvótami, které byly přiděleny třem největším výrobcům mléka v Evropě, jimiž jsou Německo, Francie a Velká Británie.

Systém kvót je dědictvím minulosti kdy evropský mlékárenský průmysl vyráběl hanebná jezera plná mléka a EU musela zasáhnout, aby zabránila kolapsu cen.

Zvýšení kvót na mléko je možné vnímat jako začátek postupného odbourávání kvót, jelikož systém kvót na mléko, který funguje v Evropské unii, má být v roce 2015 ukončen.

  Ewa Tomaszewska (UEN), písemně. − (PL) Hlasovala jsem pro přijetí pozměňovacích a doplňujících návrhů č. 18 až 21, tj. bloku č. 1. Vedl mě k tomu nedostatek mléka v evropských zemích z hlediska domácí spotřeby i z hlediska vývozu, protože tento nedostatek znamená, že výživa děti v chudších rodinách není dobrá a že též dochází k omezení možností vývozu členských států. Ve skutečnosti byly pozměňovací a doplňující návrhy zamítnuty, já jsem však přesto hlasovala pro přijetí tohoto dokumentu jako celku, protože zvýšení kvót na mléko o 2 % představuje alespoň krok správným směrem, i když jde o krok velmi malý. O mnoho lepším řešením by bylo zvýšení kvót o 3 %, přičemž by později došlo k jejich úplnému zrušení. Při rozpravách už Evropský parlament vyzval k přijetí takového řešení. Je však lepší zvýšit kvóty třeba jen o 2 %, než aby nedošlo k žádným změnám.

- Zpráva: Lutz Goepel (A6-0047/2008)

  Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. − (IT) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, hlasoval jsem pro zprávu pana Goepela o kontrole stavu společné zemědělské politiky, abych vzdal čest práci, kterou vykonala socialistická delegace ve Výboru pro zemědělství. Podařilo se jí dosáhnout přijatelných výsledků ve věcech, které byly vždy důležité pro rozvoj zemědělství v Evropské unii.

Výsledky by mohly být ještě lepší, ale doufáme, že díky úsilí a vůli přijmout kompromis pana Capoulase a dalších kolegů ve výboru AGRI, kteří v některých případech dokonce neupřednostnili své vnitrostátní zájmy, bude v další fázi možné dosáhnout o mnoho ambicióznějších výsledků, konkrétně v legislativním balíku, který bude představen v květnu a který bude přezkoumán v době francouzského předsednictví. Je potřeba, abychom měli vyšší ambice, zejména pokud jde o spravedlivější přerozdělení pomoci, lepší transparentnost, lepší politiku rozvoje venkova, účinnější záchrannou síť a v rámci managementu rizik v případě přírodních pohrom, a také pokud jde o úlohu zemědělství a jeho přispění v boji proti klimatickým změnám a v oblasti biopaliv.

Dnešní výsledek umožňuje, aby se v Evropském parlamentu konala širší rozprava o budoucnosti společné zemědělské politiky, kterou je potřeba přizpůsobit sociálním a hospodářským změnám, přičemž si musí tato politika zachovat postavení jednoho z hlavních pilířů Evropy.

  Bernadette Bourzai (PSE), písemně. – (FR) Je důležité, že Parlament vydal svoje stanovisko ke všeobecným směrnicím týkajícím se budoucí kontroly stavu.

Socialistická skupina v Evropském parlamentu zaznamenala mnoho velkých vítězství, například pokud jde o kritiku oddělení plateb (chov dobytka a malé plodiny), o cíle společné zemědělské politiky z hlediska bezpečnosti potravin, o ochranu ekosystémů, zvyšování kvality půdy, přerozdělovací vliv degresivních limitů, modulaci, záchranné sítě, uznání úlohy profesních sdružení, příspěvek zemědělství z hlediska klimatických změn a podobně.

Na rozdíl od skupiny PSE jsem však usilovala o to, podpořit více bodů:

- je nutné částečně zachovat vazbu plateb prémií na zvířata, ale je třeba zabezpečit, aby se to netýkalo jen intenzivních a velkých chovů hospodářských zvířat (odst. 26, odst. 32)

- prostřednictvím historických referenčních hodnot není možné změřit, zda určití zemědělci dodržují náročné ekologické normy (odst. 16)

- zachování progresivních limitů přímé pomoci, protože díky tomu by bylo možné spravedlivěji rozdělit zdroje společné zemědělské politiky (odst. 67)

- kritika průzkumů zaměřených na geneticky modifikované organismy, připomenutí, že není možné zavést koexistenci, podpora zásady prevence (pozměňovací a doplňující návrh č. 30)

- zamítnutí zrušení kvót na mléko v roce 2015 (odst. 76).

  Colm Burke, Avril Doyle, Jim Higgins, Mairead McGuinness a Gay Mitchell (PPE-DE), písemně. − Podporujeme všeobecný rámec zprávy o kontrole stavu společné zemědělské politiky. Je však důležité zdůraznit, že je potřeba zohlednit specifickou situaci Irska, které v plné míře oddělilo všechny přímé platby od výroby. Zejména závazky vůči zemědělcům, které jsou obsaženy v programu Agenda 2000, stanovují, že by mělo dojít ke snížení byrokracie. Dosavadní zkušenosti však nebyly úplně pozitivní.

Pokud jde o konkrétní otázku zachování plateb výrobcům, nemůžeme souhlasit s posunem směrem k režimu paušálních plateb za hektar. Zemědělci vypracovali svoje rozpočty na základě toho, že současný systém zůstane v platnosti do roku 2013. Kromě toho opatření týkající se zvýšení modulace a odebrání většího podílu přímých plateb výrobcům nejsou vítána. Uvítali bychom výraznější zvýšení kvót na mléko, ale v souladu s naším názorem na zprávu paní Jeggleové jsme přijali konsensuální stanovisko, na jehož základě dojde v příštím hospodářském roce ke zvýšení kvót na mléko o 2 %.

Z dlouhodobého hlediska však nad zemědělstvím Evropské unie visí velká hrozba vyplývající z nevýhodné dohody v rámci rozhovorů WTO. Proti takové dohodě se musíme vzepřít.

  Edite Estrela (PSE), písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro zprávu pana Goepela o kontrole stavu společné zemědělské politiky, protože vyzývá k přijetí nezbytných opatření na podporu rozvoje zemědělství, které představuje jedno z největších odvětví v Evropské unii.

V této souvislosti bych ráda zdůraznila argument nacházející se ve zprávě, podle kterého je třeba zabezpečit dostatečné finanční prostředky k zachování mlékárenského průmyslu zejména v oblastech, jako jsou například Azorské ostrovy. Dovolte mi též zdůraznit významný závazek pana Capoulase Santose a důležitý příspěvek jeho pozměňovacího a doplňujícího návrhu.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Toto usnesení je nepřiměřeně kritické k návrhu Komise, přestože obsahuje dva z mnohých návrhů, které jsme předložili. Jeho všeobecný přístup je však negativní zejména vzhledem k tomu, že trvá na oddělení výrobních dotací, když vyzývá Komisi, aby prosadila rychlejší politiku oddělení. Zkušenosti však poukazují na to, že oddělení přímé pomoci od zemědělské výroby má škodlivé následky. Proto jsme hlasovali proti návrhu usnesení.

Jako pozitivní však pociťujeme, že zpráva odmítá jakýkoli opětovný přechod společné zemědělské politiky pod správu na vnitrostátní úrovni. Pozitivní je také výzva k přijetí opatření na restrukturalizaci a posílení klíčových zemědělských sektorů, mezi které patří například mlékárenský sektor, sektor hovězího dobytka a sektor chovu ovcí. Těší nás také přijetí našich návrhů týkajících se skutečnosti, že je potřebné, aby Evropská komise při jednáních v rámci Světové obchodní organizace zohlednila zvláštní charakteristiky sektoru zemědělské výroby a potravinové výroby a strukturní prvek územní rovnováhy, ochranu životního prostředí a zabezpečení přiměřené úrovně potravinové bezpečnosti.

Za pozitivní považujeme též skutečnost, že byla přijata naše výzva adresovaná Komisi a členským státům, aby přijaly potřebná opatření k zabránění spekulativní činnosti, k předcházení ovládnutí trhu s potravinovými výrobky a k zabránění tomu, aby potravinové společnosti vytvářely kartely.

  Christofer Fjellner (PPE-DE), písemně. − (SV) Současné prozkoumání stavu společné zemědělské politiky poskytlo Komisi a Evropskému parlamentu možnost přijmout ambiciózní a rozhodná opatření zaměřená na získání kontroly nad dalším vývojem politiky. Je mimořádně důležité, aby směřování reformy společné zemědělské politiky bylo i nadále tržně orientováno, což znamená, že výběr spotřebitele je klíčovým faktorem při rozhodování zemědělců o výrobě. Zároveň dojde ke snížení celkových nákladů zemědělské politiky. Současný prudký růst globální poptávky po zemědělských výrobcích vytváří příznivé prostředí, ve kterém je možné urychlit deregulaci zemědělské politiky.

Umírněná delegace lituje, že Komise ani Evropský parlament tuto příležitost nevyužily. Proto jsme hlasovali proti této zprávě.

  Glyn Ford (PSE), písemně. − Při konečném hlasování o této zprávě jsem se zdržel hlasování. Ačkoli obsahuje mnoho dobrých prvků, nejde dostatečně do hloubky. Při každé reformě společné zemědělské politiky je třeba v první řadě snížit dotace a posílit úlohu trhu v zemědělství. Zadruhé je třeba se zaměřit více na podporu venkovského hospodaření v širším smyslu, místo abychom se zaměřovali jen na zemědělce. Zatřetí je třeba, aby tyto reformy podporovaly „dobré“ potraviny, tedy aby neupřednostňovaly množství před kvalitou. Jen tak je možné vybudovat společnou zemědělskou politiku, která bude odpovídat potřebám a požadavkům nového tisíciletí.

  Duarte Freitas (PPE-DE), písemně. − (PT) Kromě otázky týkající se kvót na mléko považuji návrh Komise za velmi přiměřený. Zpráva pana Goepela ho v mnohých ohledech vylepšuje, přestože přichází s některými pozměňovacími a doplňujícími návrhy, s nimiž nemohu souhlasit.

Na jedné straně podporuji myšlenku omezení dotací v souladu s návrhem Komise, protože vznikla určitá nerovnováha, zejména z hlediska neustále se zvětšujícího nesouhlasu veřejného mínění, pokud jde o dotace pro zemědělce, a též vzhledem k přehodnocení ochrany půdy, díky kterému je tento systém jasnější a transparentnější. Proto je nezbytné najít spravedlivý způsob, jak omezit objem dotací, které jsou vyplácené velkým zemědělcům.

Na druhé straně si myslím, že skutečnost, že finanční prostředky z modulace zůstanou v jednotlivých regionech, nepomůže vyřešit velké regionální rozdíly, které v evropském zemědělství existují.

Na závěr mi dovolte říci, že pokud jde o kvóty na mléko, jsem proti jejich zvýšení o 2 % v roce 2008. Jsem též proti snížení pokut, protože si myslím, že tato opatření povedou k tomu, že dojde k rozpadu systému kvót na mléko před rokem 2015, což bude mít škodlivé následky pro nejzranitelnější regiony, které jsou závislé na výrobě mléka, a též pro tamější zemědělce, kteří do tohoto sektoru investovali, a proto jejich očekávání přijdou vniveč.

Ze všech těchto důvodů jsem se zdržel hlasování.

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Kontrola stavu společné zemědělské politiky, které předkládá Komise, vůbec není kontrolou stavu, ve skutečnosti jde o nepřiznanou novou reformu. Jde také o další krok směrem k novému hospodářskému uspořádání světa, na kterém bruselská Evropa už roky pracuje, přičemž jde ve šlépějích Washingtonu: v jižních zemích a ve Spojených státech amerických jde o zemědělství, na severu o služby a průmysl, uprostřed tvrdé konkurence ze strany rozvíjejících se zemí.

Evropské zemědělství bude prostě obětováno a co nejdříve se vydá napospas silám trhu, přičemž jde o trh zmanipulovaný, zemědělství zůstane z hlediska dovozu bezbranné a nebude mít přístup na exportní trhy.

Zemědělství je jedinečný sektor. Jelikož zabezpečuje potravu pro lidi, jde o otázku národní nezávislosti a svrchovanosti. Kvalita potravin má vliv na zdraví veřejnosti. Obhospodařování půdy ovlivňuje územní plánování, ochranu životního prostředí, biodiverzitu, řízení vodních zdrojů, organizaci a zalidnění venkovských oblasti a podobně, přesto ale jde o produktivní činnost.

Když se vzdáme všech proaktivních zemědělských politik, bude to horší než zločin, bude to obrovská chyba. Je velká škoda, že kromě několika pozitivních prvků pan zpravodaj neprozkoumal tento přístup.

  Hélène Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Předcházející i současná švédská vláda zaujala pozitivní stanovisko k nadcházejícímu kontrole stavu dlouhodobého rozpočtu EU a společné zemědělské politiky, ke kterému dojde v průběhu několika následujících let, přičemž očekávají, že bude vést k velmi výrazným změnám a reformám.

Nyní jsme svědky toho, že si federalistická většina v Evropském parlamentu osvojila názor, k němuž se zavázaly hlavy států a předsedové vlád v roce 2002, konkrétně že finanční prostředky určené na zemědělství v prvním pilíři zůstanou v plné míře zachovány na stejné úrovni až do roku 2014 a že je potřebné tento závazek dodržet.

Jak je možné vykládat dohodu z roku 2002 tak rozdílnými způsoby? Většina v Evropském parlamentu, kterou tvoří představitelé křesťanských demokratů, konzervativců a sociálních demokratů, zastává názor, že reformy se mají začít uskutečňovat až po roce 2013. Švédská Sociálnědemokratická strana a Aliance za Švédsko řekly svým voličům ve Švédsku, že reformy budou zavedeny přímo do dlouhodobého rozpočtu na základě hodnocení stavu v letech 2008 - 2009.

Kdo vykládá smlouvu z roku 2002 správně?

Strana Junilistan považuje za jednoznačné, že reformy společné zemědělské politiky a snížení nákladů na ni v rozpočtu EU se musí uskutečnit hned po dokončení kontroly stavu. Každé jiné řešení by bylo zradou voličů v šesti členských státech, které v roce 2005 nechtěly zvýšit dlouhodobý rozpočet EU.

  Françoise Grossetête (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, která doporučuje zejména to, aby se v náročných a citlivých sektorech, mezi které patří například chov dobytka, zohlednily zvláštní charakteristiky regionů a aby se zjednodušila pravidla pro zemědělce.

Cílem je zlepšit fungování společné zemědělské politiky na základě zkušeností, které jsme získali od roku 2003, a přizpůsobit ji novým výzvám a možnostem, které existují v Evropské unii s 27 členskými státy.

Ve zprávě se uvádí, že i po roce 2013 bude potřebná přímá pomoc nejen v případě problémů na trzích, ale i na kompenzaci služeb, které poskytují zemědělci společnosti, a na dodržování velmi náročných norem týkajících se životního prostředí, zdraví a péče o zvířata.

Pokud jde o management rizik, Parlament by měl v této zprávě Komisi načrtnout budoucí reformu společné zemědělské politiky.

Je potřeba co nejdříve vytvořit soukromé nebo smíšené systémy pojištění s veřejným finančním zabezpečením, jejichž prostřednictvím bude možné zabezpečit, že všechny členské státy budou mít i nadále stejné podmínky. Komise by měla v budoucnosti zvážit zavedení evropského zajišťovacího systému pro případy výskytu pohrom týkajících se klimatu nebo životního prostředí, přičemž opatření zaměřená na předcházení rizikům by měla být financována v rámci prvního pilíře (podpora určená po zemědělské trhy).

  Marian Harkin (ALDE), písemně. − Důrazně podporuji myšlenku, že je potřebné zabezpečit přiměřené financování rozvoje venkova. Mnoho lidí žijících ve venkovských oblastech není přímo zapojeno do zemědělství, nebo je zapojeno jen částečně. Aby bylo možné zabezpečit rovnoměrný regionální rozvoj, musíme zabezpečit rovnováhu rozvoje městského a venkovského prostředí. Dosažení tohoto cíle se však nesmí realizovat na úkor prvního pilíře. Rozvoj venkovských oblastí je sám o sobě plnohodnotným cílem a neměla by ho omezovat závislost na modulovaných fondech.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Hlasoval jsem pro úspěšný pozměňovací a doplňující návrh č. 29, který vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření, jejichž prostřednictvím bude možné zabránit ovládnutí trhů s potravinovými výrobky a vytváření kartelů potravinářskými společnostmi. Doufám, že budou přijata opatření, jejichž prostřednictvím bude možné zabránit supermarketům v praktikách nutících výrobce potravin přijmout hospodářsky neudržitelné ceny za jejich výrobu. Podpořil jsem též pozměňovací a doplňující návrh č. 30, který navrhuje rozšířit omezení na GMO plodiny, přičemž poznamenává, že není možné, aby GMO plodiny koexistovaly s tradičními a/nebo organickými plodinami, a proto vyzývá ke stažení těch druhů GMO, které už byly v některých členských státech zavedeny. Takové opatření má jasnou podporu veřejnosti, což dokazují i průzkumy veřejného mínění, který byly doposud provedeny.

  Astrid Lulling (PPE-DE), písemně. − (DE) Aby bylo možné zabránit situaci, že velmi kvalitní potraviny se v Evropě stanou nedostatkovým a velmi drahým zbožím, musí si mnozí lidé uvědomit, že je potřeba, aby zemědělství v Evropské unii bylo konkurenceschopné, udržitelné, multifunkční a komplexní, přičemž musí být konkurenceschopné i na mezinárodní scéně.

Ještě stále potřebujeme společnou zemědělskou politiku, která musí zabezpečit, že zemědělství bude v budoucnosti spolehlivé, předvídatelné a stabilní.

Kompromis, o kterém dnes hlasujeme, je výsledkem úctyhodné práce, kterou vykonal zpravodaj, pan Lutz Goepel. S tímto kompromisem však nejsem úplně spokojena zejména z důvodu, že od zemědělců v mé vlasti nemůžeme oprávněně očekávat navrhovanou modulaci v objemu více než 10 tisíc EUR, ačkoli jde zjevně jen o 1 %. Skutečnost, že se tyto finanční zdroje mají vrátit zpět do regionů, v nichž vznikly, je pro individuální zemědělce malou útěchou. Jen si představte, co by se stalo, kdybychom zavedli krácení mezd zaměstnanců například ve veřejném sektoru.

Vítáme návrhy týkající se základní bezpečnostní sítě a systému křížového managementu.

Musíme chápat, že článek 69 není všelékem na všechny problémy, ačkoli je dobré, že se tyto nástroje finančních opatření lépe využijí, například abychom podpořili mladé zemědělce, zalesňování a včasné sklizně.

Třebaže, pokud jde o zemědělskou politiku, ještě stále nemáme právo spolurozhodování, dovolím si upozornit Komisi, že by nebylo dobré, kdyby se chovala příliš neústupně.

  David Martin (PSE), písemně. − Kontrola stavu společné zemědělské politiky nastaví směřování budoucí reformy v této oblasti. Zprávě pana Lutze Goepela o kontrole stavu společné zemědělské politiky nemohu vyslovit svoji plnou podporu. Kontrola stavu by skutečně měla směřovat k vytvoření tržně orientovaného sektoru, který bude přispívat k udržitelnosti venkova a životního prostředí. Je potřebně odvrátit se od kultury protekcionismu a od dotací, které narušují trh, kterými se vyznačuje současná společná zemědělská politika. Kromě toho by politika měla být nastavena tak, aby podněcovala třetí země, zejména rozvojové země, aby s námi obchodovaly. Výše popsané záležitosti se projevily i na mém hlasování o této zprávě.

  Dimitrios Papadimoulis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Pokud má být přehodnocení společné zemědělské politiky úspěšné, je potřeba, aby byly stanoveny jiné priority a samozřejmě potřebné jsou též větší zdroje. Opouštění zemědělské půdy a snižování výroby vedou ze sociálního a hospodářského hlediska k úpadku venkova a ke znehodnocení úlohy primárního sektoru. Vyzýváme k radikální transformaci společné zemědělské politiky. Je potřeba zavést opatření, která by pomohla malým a středním zemědělským podnikům při pokračování ve výrobě. Je potřeba zachovat venkovské obyvatelstvo, rozmanitost, ochranu životního prostředí a veřejného zdraví. Usilujeme o dosažení zavedení společné politiky zemědělského pojištění proti všem možným událostem, nejen z hlediska nepříznivého počasí, ale i pokud jde o potravinové a tržní výkyvy. Jsme proti prioritě harmonizovat zemědělské politiky s cíly a jednáními WTO. Usilujeme o to, dosáhnout zavedení zemědělské politiky, která zabezpečí vysoce kvalitní laciné potraviny pro všechny, a proto hlasuji proti této zprávě.

  Luís Queiró (PPE-DE), písemně. − (PT) Všechny politiky musí jasně odpovídat určité potřebě a musí tuto potřebu účinně uspokojit. Vzhledem k současné situaci, pokud jde o zemědělské trhy, modely spotřeby, environmentální požadavky a budoucí trendy, je potřeba přehodnotit a zreformovat předpoklady, koncepce a pravidla společné zemědělské politiky. Ústřední osa této reformy musí zahrnovat určité klíčové myšlenky, mezi které patří například důležitost životaschopnosti venkovského světa, potřeba zabránit zániku evropského zemědělství, výška příjmu zemědělců a tvořivé modely výroby a řízení. Jeden z ústředních prvků této reformy musí tvořit i zájmy spotřebitelů, které často nejsou zastoupeny dostatečně důrazně, přestože všichni jsme spotřebitelé.

Přes okamžité nevýhody, které může v některých sektorech společnosti, v rozvinutých i rozvojových hospodářstvích, způsobit všeobecný pokles cen zemědělských produktů, přinese tato reforma více pozitiv (v zemích s rychlým hospodářským rozvojem se okamžitě zvýší spotřeba domácností) a potenciálních přínosů, které je třeba zohlednit. Doufám, že instituce EU i národní vlády si zvolí tento přístup.

  Olle Schmidt (ALDE), písemně. − (SV) Jsou dvě věci, které musí zastánce EU vysvětlovat (když ne obhajovat) při návratu domů, když hovoří o své práci v EU. Jednou z těchto dvou věcí je cirkus spojený se stěhováním Parlamentu a s cestováním do Štrasburku a zpět. Druhou věcí je otázka dotací pro zemědělce. V obou případech je obdobně nemožné obhájit současný systém, dovolte mi to vysvětlit. Neexistují žádné rozumné důvody, proč bychom měli cestovat do Štrasburku. Neexistují ani rozumné důvody, proč by daňoví poplatníci EU měli dotovat britskou královskou rodinu, která je jedním z hlavních příjemců tohoto systému, přičemž jsou z tohoto systému zároveň vyloučeni afričtí výrobci.

Zpráva pana Goepela zvolila k této problematice úplně nesprávný přístup, proto jsem hlasoval proti. Vedlo mě k tomu zejména moje přesvědčení, že záměry této zprávy nejsou správně nasměrované: více přímé podpory, méně reforem, slabší tržní orientace. Komise udělala pozoruhodný pokrok z hlediska přechodu na aktuálnější systém podpory zemědělství. Je politováníhodné, že Parlament se, zdá se, chce vrátit do minulosti.

  Brian Simpson (PSE), písemně. − Jménem britských labouristických poslanců mi dovolte vysvětlit, proč jsme o této důležité zprávě hlasovali tak, jak jsme hlasovali.

V první řadě jsme přesvědčeni o tom, že je potřebné důsledně předpracovat společnou zemědělskou politiku, abychom mohli přejít od přímých plateb zemědělcům k systému, který podporuje udržitelnost venkova. V této souvislosti bychom byli rádi, kdyby došlo k úplnému zrušení přímých plateb, ale akceptujeme skutečnost, že mnoho členských států by s tím mohlo mít těžkosti.

Klíčovým bodem pro mě je, aby se reforma společné zemědělské politiky nevnímala jako otázka boje velkých zemědělských podniků proti malým zemědělským podnikům. Mělo by jít o otázku boje účinného způsobu hospodaření proti neúčinnému způsobu hospodaření.

Proto já i moji kolegové z britské labouristické delegace budeme hlasovat pro pozměňovací a doplňující návrhy, které podporují zvýšení financování pro rozvoj venkova a otevření obchodu s rozvíjejícími se zeměmi. Naopak budeme hlasovat proti pozměňovacím a doplňujícím návrhům, které usilují o to, zavést ochranářská opatření pro zemědělce v EU. Byli bychom rádi, kdyby Komise navrhla zrušení degresivních limitů a kdyby řešila otázku přímých plateb radikálnějším způsobem.

Nebudeme hlasovat proti této zprávě, ale zdržíme se hlasování, protože doufáme, že když budou předloženy legislativní návrhy, Parlament uzná, že je potřebné zavést radikální reformu.

(zkráceno v souladu s článkem 163 odst. 1 jednacího řádu)

  Catherine Stihler (PSE), písemně. − Je potřebné pokračovat v reformě společné zemědělské politiky. Zpráva předložená Parlamentu, bohužel, není dostatečně ambiciózní.

  Daniel Strož (GUE/NGL), písemně. − (CS) Pokud jde o návrh zprávy pana kolegy Lutze Goepela o kontrole stavu společné zemědělské politiky, pokládám za svou povinnost, jako jeden ze zástupců České republiky v EP, upozornit naléhavě na následující skutečnosti. Sdělení Komise k revizi společné zemědělské politiky by mělo vyústit v předložení legislativních návrhů Radě a EP nejpozději v květnu 2008. Není pochyb o tom, že Česká republika usiluje o evropské zemědělství, jež je dynamické a zaměřené na udržitelný rozvoj zemědělsko-potravinářského odvětví, jehož prioritou je zajištění potravinové, ale i energetické bezpečnosti. Z navrhovaných opatření, která budou v rámci prověrky SZP diskutována, jsou pro ČR nejzásadnější modulace a degresivita přímých plateb.

Opatření typu degresivity, redukující přímé platby na základě velikosti zemědělských podniků, by totiž mělo selektivní dopad pouze na některé členské státy a negativně by ovlivnilo konkurenceschopnost agrárního sektoru v zemích, jako je Česká republika. Zároveň by vlivem takového opatření docházelo nutně k organizačnímu štěpení zemědělských podniků. Zejména z těchto důvodů je současný návrh modulace a degresivity pro ČR jen těžko akceptovatelný – a domnívám se, že nejen pro ČR.

  Marianne Thyssen (PPE-DE), písemně. − (NL) V porovnání se současnou Smlouvou nedošlo v Lisabonské smlouvě k žádné změně, pokud jde o pět cílů společné zemědělské politiky. Mimo jiné se ve Smlouvě stanovuje, že je potřebné zabezpečit přiměřené ceny. Tento cíl je pro spotřebitele nyní aktuálnější než kdykoli předtím.

Dalším problémem je současná účinnost evropského zemědělství. Ostatně nemůžeme být slepí a nevidět negativní stránku současné zemědělské politiky: je potřebné, aby zemědělci mohli vyrábět, ale je také potřebné, aby pracovali účinně, aby se i mladí lidé nadále rozhodovali pro práci v zemědělství.

Často opakuji slova paní Fischerové Boelové, komisařky pro zemědělství a rozvoj venkova, která říká, že nemusíte být nemocní, abyste šli na zdravotní prohlídku. Musíme se ptát, zda je současná zemědělská politika přizpůsobena vývoji na (světovém) trhu a potřebám 27 zemí EU. Rozprava o kontrole stavu představuje příležitost, aby zemědělská politika i nadále odpovídala veřejnému mínění.

Vážené dámy, vážení pánové, evropští občané očekávají potravinovou bezpečnost, ochranu potravin a podporu potravinové nezávislosti. Touto zprávou z vlastní iniciativy Parlament vykládá karty na stůl a předkládá Komisi kvalitní text.

  Georgios Toussas (GUE/NGL), písemně. – (EL) Návrhy na kontrolu stavu společné zemědělské politiky představují nový útok na malé a střední zemědělské podniky.

Malé a střední zemědělské podniky se nacházejí v nepříznivé situaci už v důsledku přehodnocení společné zemědělské politiky z roku 2003: nezaměstnanost stoupla, protože tisíce malých a středních podniků ukončily svoji činnost.

V Řecku kleslo pěstování tabáku o 70 %, dvě pětiny cukrovarů ukončily svou činnost, snížily se zemědělské výnosy a snižuje se i rozloha vinic.

Nové návrhy Komise oddělují poskytování pomoci od výroby a přesouvají zdroje přímé pomoci pro zemědělce do druhého pilíře, z čehož budou mít prospěch zejména obchodníci. V důsledku návrhů se od roku 2009 úplně odstraní zásahy a sníží se zemědělské dotace, což urychlí konec malých a středních podniků.

Záměrem těchto opatření je dosáhnout větší podpory od vlastníků půdy a nadnárodních potravinářských společností. Dojde tedy k rychlejšímu soustředění půdy, výroba a obchod v sektoru zemědělských výrobků bude v rukou několika subjektů a prohloubí se základní nerovnosti a nespravedlnost společné zemědělské politiky (20 % podniků dostává 80 % dotací). Poukazování na to, že zemědělství přispívá k ochraně životního prostředí, je jen hypotetické, protože likvidace tisíců malých a středních podniků se podílí na pustošení regionů. V důsledků využívání plodin na biopaliva dochází ke zvyšování cen potravin.

Hlasujeme proti návrhu EU, který se týká kontroly stavu společné zemědělské politiky.

- Zpráva: Christa Klaß (A6-0031/2008)

  Edite Estrela (PSE), písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro zprávu paní Klaßové o situaci žen ve venkovských oblastech Evropské unie, protože si myslím, že politiky rozvoje venkova musí zohledňovat genderový rozměr. Tímto způsobem mohou napomoci dosahování cílů lisabonské strategie z hlediska růstu, vzdělávání, zaměstnanosti a sociální soudržnosti.

Jsem přesvědčena, že ženy sehrávají klíčovou úlohu v podpoře místního a sociálního růstu. Proto když chceme docílit udržitelného rozvoje venkova, je nezbytné předkládat návrhy na zlepšení životních podmínek žen ve venkovských oblastech, například prostřednictvím vytvoření infrastruktury vzdělávání a odborné přípravy na všech úrovních, podporou stejného přístupu na trh práce, poskytováním stimulů na podporu podnikání žen a zabezpečováním vysoce kvalitních sociálních a zdravotnických služeb.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Vítáme skutečnost, že byly přijaty různé pozměňovací a doplňující návrhy, které vylepšují konečnou podobu zprávy, včetně jednoho z našich návrhů, v němž poukazujeme na potřebu co nejvíce ohodnotit práci žen včetně imigrantek, které nepatří do rodin, jež vlastní zemědělské podniky, ale pracují na polích a diskriminace ve světě zemědělství na ně má velký dopad. Proto jsme hlasovali pro tuto zprávu.

Litujeme však, že nebyly přijaty další naše návrhy týkající se situace žen ve venkovských oblastech. Tato situace je ve velké míře ovlivněna všeobecnou situací v zemědělství a ženy musí snášet nepříznivé následky nespravedlivých opatření společné zemědělské politiky, které vedou ke stále rozsáhlejšímu ukončování činnosti malých a středních podniků a zániku rodinného zemědělství.

Proto i nadále zdůrazňujeme, že je třeba vykonat důsledné přehodnocení společné zemědělské politiky, přičemž přednostně je třeba se zaměřit na ochranu rodinného zemědělství a malých a středních podniků s cílem podpořit výrobu a zaručit příjem.

  Genowefa Grabowska (PSE), písemně. − (PL) Bez toho, abychom snižovali důležitost měst a velkých aglomerací, musíme mít na paměti, že většina evropského sociálního a hospodářského života probíhá ve venkovských oblastech. Proto jsem s potěšením uvítala zprávu paní Klaßové o situaci žen ve venkovských oblastech. Naše rozprava o tomto tématu se vhodně doplňuje se všeobecnou diskusí spojenou s oslavou mezinárodního dne žen.

Podporuji hlavní myšlenku této zprávy, tj. že rozvoj venkovských oblastí nemůže být založen jen na zemědělství. Cílem zemědělské politiky EU je zabezpečit skutečný udržitelný rozvoj venkovských oblastí, díky čemuž bude možné poskytnout místnímu obyvatelstvu včetně žen další příležitosti, aby mohlo lépe rozvinout svůj potenciál. Znamená to, že ženy by měly v životě místních společenství sehrávat důležitější úlohu, měly by se podílet na vytváření nových podniků a měly by se zapojit do rozvoje sektoru služeb.

Dovolte mi důrazně poukázat na skutečnost, že základní zásadou, kterou je potřeba uplatnit při vymezení fungování venkovských oblastí, je rovnost příležitostí mezi muži a ženami. Jedním ze způsobů, jak je to možné vyhodnotit, je z hlediska přístupu žen na trh práce. Ukazatele zaměstnanosti žen jsou, bohužel, nejnižší ve venkovských oblastech, protože ženy, které pracují v zemědělských oblastech, se ne vždy započítávají do pracovní síly. Tyto ženy mají též méně příležitostí získat placené pracovní místo tak jako ženy v městských oblastech.

Tuto nepříznivou situaci je možné napravit jen změnou mentality místního obyvatelstva a prostřednictvím nových finančních stimulů, které EU vyčlenila právě na podporu venkovských oblastí.

  Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Podpořil jsem zprávu paní Klaßové, která se zaobírá mnohými důležitými otázkami, jimž musí čelit ženy žijící ve venkovských oblastech. Nízké mzdy, nedostatek dostupných služeb, například péče o děti, a sociální izolace se ve venkovských společenstvích vyskytují až příliš často. Členské státy musí usilovat o to, aby zabezpečily řešení těchto otázek a spravedlivé životní podmínky ve venkovských společenstvích pro všechny naše občany.

  Jörg Leichtfried (PSE), písemně. − (DE) Podporuji opatření na pomoc ženám ve venkovských oblastech, protože tato zvláštní skupina je vážně ovlivněna nezaměstnaností a následnou chudobou a možnou sociální izolací.

Jak se píše i ve zprávě paní Klaßové, regionální politika a rozvoj těchto často znevýhodněných regionů a jejich obyvatel patří mezi politické priority Evropské unie. Vzhledem k tomu, že k porušování práv žen při stejné příležitosti dochází i v hospodářsky prosperujících regionech, je nezbytné poskytovat podporu ženám v chudších venkovských regionech a rozvíjet jejich možnosti zapojit se do pracovního života.

Dovolte mi upozornit zejména na současné nepřiměřené nařízení týkající se pojistného krytí vypomáhajících manželských partnerů, z nichž většinu tvoří ženy. V této oblasti je potřebné přijmout rychlou a účinnou změnu a doplnění zákona. Je potřebné zlepšit situaci, i pokud jde o neexistující právní statut při mateřské dovolené a pracovní neschopnosti, zejména co se týče samostatně výdělečně činných žen a vypomáhajících manželských partnerů.

  David Martin (PSE), písemně. − Vítám zprávu paní Christy Klaßové o situaci žen ve venkovských oblastech Evropské unie. Cíl snížit migraci žen z venkovských oblastí má mou plnou podporu. Zavedením opatření k uznání, ochraně a podpoře úlohy žen ve venkovském sektoru dojde nejen ke zlepšení rovnosti mezi muži a ženami, ale podnítíme také hospodářský růst a podpoříme udržitelný rozvoj v tomto sektoru. Hlasoval jsem pro tuto zprávu.

  Véronique Mathieu (PPE-DE), písemně. – (FR) Rovnost pohlaví ve venkovských oblastech by měla vzbuzovat o mnoho větší zájem Evropské unie. Situace týkající se práv žen a jejich místa ve venkovské společnosti ve skutečnosti vyžaduje podstatně víc odhodlání ze strany členských států a Komise.

Na jedné straně se na ženy vztahuje velmi nepříznivý právní statut v případě, že pracují v zemědělském sektoru jako vypomáhající manželský partner. Evropská komise musí udělat rázný konec této právní nerovnosti, v jejímž důsledku určitým evropským ženám upírá přístup k sociálnímu zabezpečení, mateřské dovolené a pracovní neschopnosti nebo nabytí důchodových práv v případě rozvodu.

Na druhé straně podpora hospodářských iniciativ a podnikatelských činností žen není dostatečná. Členské státy například musí poskytovat hospodářské stimuly podnikům, které diverzifikují práci žen, a ve všeobecnějším smyslu musí podporovat rozvoj infrastruktury a vývoj nových technologií ve venkovském prostředí. Komise musí zkrátka vykonat důkladnou analýzu programů na podporu rozvoje venkova z hlediska žen.

Ve venkovských oblastech žije 56 % obyvatel Evropské unie. Dovolte mi vyjádřit moji srdečnou podporu návrhům ve zprávě paní Klaßové, protože ženy rozhodně mohou přispět svojí dynamikou a tvořivostí.

  Lydia Schenardi (NI), písemně. – (FR) O situaci žen ve venkovských oblastech se mnohokrát diskutovalo při příležitosti četných mezinárodních konferencí o ženách (v letech 1975, 1980, 1985 a 1995), o reformě zemědělství a rozvoji venkova (1979) a o obyvatelstvu (1994). O situaci žen ve venkovských oblastech se diskutuje i v Evropské komisi a Parlamentu. Hromadění textů je však dost nesmyslné, když pozorování jsou stále stejná: zvýšení „maskulinizace“ venkovského obyvatelstva a žádné zlepšení, pokud jde o statut manželských partnerů vypomáhajících při zemědělských činnostech.

Je nejvyšší čas vytvořit strategie, jejichž prostřednictvím by bylo možné omezit odchod žen z venkovských oblastí, zejména kvalifikovaných žen. Je též nejvyšší čas v celosvětovém měřítku zohlednit vypracování všeobecných nařízení, zejména odstranění kontrolních mechanismů obchodu a financí a privatizaci zemědělství v přísně regulovaném komerčním sektoru, který se řídí systémem kvót.

Časy se mění, na rozdíl od postojů a zvyků, které často upřednostňují situaci, kdy úloha ženy v zemědělství je omezená na funkci spolupracovnice, případně neplacené zaměstnankyně, která často pracuje ve výhradně rodinných podnicích.

Zpráva navrhuje změny tohoto stavu, a proto pro ni budeme hlasovat.

- Zpráva: Csaba Sándor Tabajdi (A6-0034/2008)

  Bernadette Bourzai (PSE), písemně. – (FR) Chtěla bych poblahopřát Csabovi Tabajdimu k jeho vynikající zprávě a k výzkumu a shrnutí, které tak úspěšně provedl.

Ráda bych však uvedla, že jsem hlasovala proti odstavci 27:

„27. v této souvislosti zdůrazňuje význam zelených genových technologií a žádá, aby členské státy a Komise zvýšily úsilí při výzkumu nejnovějších technologií na ochranu osiv a rostlin s cílem zamezit tomu, aby se výroba bioplynu stala konkurencí pro výrobu kvalitních potravin, a výrazně zvýšit podíl biomasy na plochu;“

Myslím si, že bioplyn by se měl vyrábět zejména z dodávek zemědělského odpadu. Nejde o vývoj geneticky modifikovaných osiv a pesticidů s cílem podpořit o mnoho intenzivnější formu zemědělství. Poškodilo by to životní prostředí a vymazaly by se tím všechny výhody biopaliv. Jak naznačuje název zprávy, především musíme podporovat udržitelné zemědělství.

Budu zodpovědná za vypracování stanoviska Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova k návrhu směrnice o podpoře obnovitelných zdrojů energie.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Tato zpráva zahrnuje více důležitých otázek a upozorňuje na některá zjištění, která podporujeme. Souhlasíme zejména s tím, že dříve než začneme používat „jednoúčelovou“ biomasu, měli bychom nejprve použít různé zdroje odpadů, které mají energetickou a hospodářskou hodnotu, díky čemuž bude možné snížit nebo vyřešit vážné environmentální problémy. Je též dobré, že zpráva potvrzuje, že energetický potenciál bioplynu je větší než potenciál tekutých biopaliv, což je skutečnost, kterou Evropská komise nevzala v úvahu.

Máme však pocit, že některé otázky měly být prozkoumány podrobněji, zejména rozdíl mezi bioplynem a mimořádně důležitým biometanem, který představuje vylepšenou verzi bioplynu. Je třeba jasně rozlišovat mezi bioplynem a biometanem. Biometan může a musí být vyráběn z čističek odpadních vod, sanitárních skládek a průmyslového odpadu, a samozřejmě též z hnoje hospodářských zvířat. Švýcarsko a Švédsko už biometan vyrábějí a používají sítě zemního plynu na jeho distribuci. V göteborské oblasti na jihu Švédska jezdí už přibližně 4 500 vozidel výhradně na biometan. Ve Spojených státech amerických existuje více výrobců biometanu, který se distribuuje ve formě zkapalněného biometanu.

Proto poukazujeme na skutečnost, že je potřebné, aby Komise věnovala svoji plnou pozornost a prioritu financování projektů týkajících se biometanu v celé Evropě.

  Duarte Freitas (PPE-DE), písemně. − (PT) Zpráva pana Tabajdiho zdůrazňuje potenciál zemědělského bioplynu a doporučuje přijmout směrnici o výrobě bioplynu.

Hlasoval jsem pro zprávu pana Tabajdiho, protože jsem přesvědčen o tom, že využívání bioplynu má dvě výhody: zaprvé bioplyn může přispět k bezpečnosti a udržitelnosti energetických dodávek v Evropské unii a zadruhé umožňuje zemědělcům rozvíjet nové zdroje příjmu.

Obzvlášť důležitý by mohl být přínos bioplynu při naplňování cílů, které nedávno stanovila Komise z hlediska přínosu obnovitelných energií do roku 2020.

  Bogusław Liberadzki (PSE), písemně. − (PL) Hlasoval jsem pro zprávu o udržitelném zemědělství a bioplynu: potřeba revize právních předpisů Společenství (2007/2107(INI)).

Zpravodaj, pan Tabajdi, právem poukázal na skutečnost, že nastal čas začít využívat energetický potenciál bioplynu. Jak naznačuje, bioplyn by mohl nahradit zemní plyn.

Souhlasím s myšlenkou, že je třeba podpořit investice do výroby bioplynu z různých zdrojů, na což by se měly využít fondy EU vyčleněné na regionální rozvoj a rozvoj venkova.

  David Martin (PSE), písemně. − Jak se zdůrazňuje i ve zprávě pana Tabajdiho o trvale udržitelném zemědělství a bioplynu, bioplyn představuje obrovský potenciál, k jehož využití se musí Evropská unie ještě propracovat. Podporuji výzvu adresovanou Komisi, aby vypracovala soudržnou politiku bioplynu. Pokud chceme, aby Evropa přiměřeně diverzifikovala svoji energetickou výrobu, je třeba, aby se vytváření politiky bioplynu podporovalo v celé Evropské unii. Prostřednictvím bioplynu máme příležitost zvýšit výrobu obnovitelné energie a také přispět k udržitelnému rozvoji hospodářství, zemědělství a venkova. Podporuji doporučení této zprávy.

  Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Zařízení na bioplyn provozovaná malými zemědělci představují rozumné řešení: je možné v nich využít kal i ostatní odpad na výrobu bioplynu před jejich kompostováním na vysoce kvalitní hnojivo nebo přeměnou na suché krmivo, přičemž v obou případech dojde k uzavření ekologického cyklu.

Je však potřeba odmítnout zvýšení podpory zařízením na bioplyn, abychom vyloučili možnost, že na výrobu paliva a energie se použijí vysoce kvalitní potraviny. V žádném případě bychom neměli dopustit, aby si velké společnosti od zemědělců pronajímaly zemědělskou půdu na výrobu takzvané bioenergie a biopaliv, a v důsledku toho tato půda nemůže být využita na výrobu potravin, což vede k situaci, že jsme zaplaveni monokulturami, pesticidy a genetickými technologiemi, přičemž se vzdáváme naší soběstačnosti ve výrobě potravin.

Je potřebné uvítat optimalizaci existujících systémů a uvedení procesů k účinnějšímu využívání těchto systémů, ale z výše uvedených důvodů jsou problematické jiné otázky, a proto jsem hlasoval proti této zprávě.

  Andrzej Jan Szejna (PSE), písemně. − (PL) Hlasoval jsem pro zprávu pana Tabajdiho o udržitelném zemědělství a bioplynu: potřeba revize právních předpisů Společenství.

Podle mého názoru existují významné hospodářské a environmentální důvody pro podporu návrhu usnesení Evropského parlamentu o trvale udržitelném zemědělství a bioplynu zejména vzhledem k tomu, že to bude znamenat, že je potřeba provést podrobnější studii právních předpisů Evropské unie vztahujících se k této problematice.

Přijetí tohoto usnesení by představovalo významný pokrok směrem k dosažení cíle, který stanovila Evropská komise v bílé knize a který se týká zvýšení množství energie získané z obnovitelných zdrojů ze 6 % v roce 1995 na 12 % v roce 2010.

Potenciál bioplynu získaného z přírodních materiálů, například z hnoje hospodářských zvířat, se ještě stále nevyužívá v plné míře. Kdyby došlo k zintenzívnění výroby tohoto bioplynu, přispělo by s tím nejen ke snížení emisí oxidu uhličitého, ale pomohlo by to i zvýšit konkurenceschopnost, protože zemědělcům by se poskytla možnost zabezpečit si nové zdroje příjmu.

Je třeba mít na paměti, že jde o jeden z nejlacinějších zdrojů tepelné energie. Významně by to pomohlo členským státům Evropské unie při jejich úsilí stát se méně závislými na dodávkách zemního plynu.

Podporuji postoj socialistické skupiny v Evropském parlamentu, která důrazně žádá Evropskou komisi, aby co nejdříve zapracovala novou strategii výroby bioplynu do kjótského mechanismu.