Rozpravy

Středa, 12. března 2008 - Štrasburk

12. Evropský kodex jednání pro vývoz zbraní (rozprava)

  Předsedající . − Dalším bodem jednání je prohlášení Rady a Komise k Evropskému kodexu jednání pro vývoz zbraní.

  Janez Lenarčič , úřadující předseda. − (SL) Nejprve bych chtěl jménem Rady vyjádřit naši spokojenost s tradičně dobrými vztahy a spoluprácí mezi pracovní skupinou Rady pro kontrolu vývozu konvenčních zbraní (COARM) a Evropským parlamentem, konkrétně jeho Podvýborem pro bezpečnost a obranu (SEDE). Jsem přesvědčený, že tato dobře organizovaná a vynikající spolupráce bude pokračovat i v budoucnosti, a proto skutečně vítám dnešní diskusi.

Dovolte mi říci pár slov o Evropském kodexu jednání pro vývoz zbraní. Jak víme, tento kodex byl přijat v roce 1998. Poskytl Evropské unii nový impuls pro monitorování obchodu se zbraněmi. V souladu s tímto kodexem začala Evropská unie vydávat výroční zprávy o uskutečněných transferech zbraní.

Tento rok to bude v pořadí už desátá výroční zpráva. Měl bych také upozornit, že tyto zprávy jsou stále jasnější a informativnější. Na základě tohoto kodexu začala většina členských států v posledních letech vydávat svoje národní výroční zprávy o vývozu zbraní a vojenského opatření. V roce 2003 definovala Evropská unie svůj vlastní seznam zbraní a vojenského opatření, který by měl byt zahrnutý v tomto kodexu, a začala vykonávat vážnější koordinaci politiky pro vývoz do jednotlivých třetích zemí. Členské státy si také vyměňují informace o odmítnutých a uskutečněných vývozech zbraní.

Tato dynamika se promítla i do mezinárodních organizací, především do organizací, v kterých hrají důležitou úlohu členské státy Evropské unie. Týká se to především Wassenaarského ujednání. V letech 2006 a 2007 byl tento kodex vylepšený, konkrétně přidáním uživatelské příručky.

Jak víme, tento kodex není právně závazným dokumentem. Členské státy však mají politickou odpovědnost dodržovat jeho ustanovení. V minulosti existovaly pokusy rozšířit tento kodex přidáním společné pozice, která by byla právně závazným dokumentem a jehož ustanoveními by se členské státy při vývozu zbraní musely řídit. Ještě stále však neexistuje žádná dohoda v souvislosti s přijetím takové společné pozice. Slovinské předsednictví pracuje na tom, aby se tato pozice přijala ještě během slovinského mandátu, to jest v první polovině tohoto roku, případně, pokud se to nepodaří, aby se v této záležitosti dosáhlo aspoň významného pokroku.

Pravděpodobně nejlepší příležitost k dosažení tohoto pokroku představuje příprava desáté zprávy Evropské unie o provádění tohoto kodexu. V této chvíli však nedokážeme s jistotou předpovědět, zda se toto naše přání splní. To nám však, samozřejmě, nebrání v tom, abychom se o to nepokoušeli. Z toho důvodu vyzveme všechny členské státy, aby nám předložily svoje stanoviska k této otázce, a budeme se je snažit povzbuzovat, aby společně pracovali na dosažení společné pozice. V případě, že nebudou existovat žádné překážky, slovinské předsednictví s velkou radostí ukončí proces přijímání a předloží zprávu všem zainteresovaným institucím, v první řadě Evropskému parlamentu.

Dovolte mi říci pár slov o dalších dvou prioritních tématech: společné pozici v zprostředkování zbraní a obchodování s vojenským opatřením a v úsilí členských států o přijetí mezinárodně závazných dohod o obchodě se zbraněmi.

V roce 2001 přijala Evropská unie usmíření pro zprostředkování obchodu se zbraněmi a v roce 2003 byla přijatá společná pozice. Přijetím této společné pozice se členské státy zavázaly zakomponovat její jednotlivé prvky do svých vnitrostátních právních předpisů a tímto způsobem regulovat zprostředkování obchodu se zbraněmi a vojenským opatřením. V současnosti má prvky této společné pozice ve své vnitrostátní legislativě zakomponováno už 20 členských států, přičemž sedm dalších musí ještě tento proces dokončit. Předsednictví bude sledovat pokrok v této záležitosti a bude vyzývat členské státy, které ještě nedokončily tento proces, aby tak učinily co nejdřív.

Nyní se dostávám k poslednímu tématu: mezinárodní dohodě o obchodu se zbraněmi. Tato dohoda je jedním z klíčových projektů v oblasti odzbrojování. Jak víte, Evropská rada nedávno přijala rozhodnutí podpořit tuto mezinárodní dohodu. Rámec pro složení skupiny vládních odborníků pracujících na této dohodě byl potvrzený na loňském Valném shromáždění. Informace o počáteční práci této skupiny jsou povzbuzující, v každém případě však bude potřeba do tohoto procesu investovat ještě velké množství úsilí a práce.

V rámci našich aktivit budeme pozorně sledovat práci této skupiny a podporovat proces směřující k mezinárodní dohodě.

  Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. − Vážený pane předsedající, v rozpravě o Iráku jsem mluvila o trochu déle, nyní však budu mluvit o trochu méně, takže se budu snažit dodržet vymezený čas.

I když odpovědnost za kontrolu a monitorování prodeje zbraní spočívá v první řadě na členských státech, a tedy na Radě, i Komise má jasný zájem přispívat k vykonávání strategie EU pro ruční a lehké zbraně v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky.

Vysoce oceňujeme účinnou kontrolu a monitorování vývozu zbraní v rámci EU. Nadále nás však znepokojuje fakt, že Evropské kontrolní orgány by měly vyzývat i další regiony, aby v této oblasti přijaly a uplatňovaly aspoň minimální normy, aby se tím zabezpečilo, že legální vývozy se následně nedostanou do rukou neoprávněných uživatelů, což by mělo za následek růst počtu ozbrojených konfliktů a případů porušování lidských práv.

V této souvislosti se Komise i nadálej aktivně angažuje s členskými státy, třetími zeměmi, mezinárodními organizacemi a dalšími subjekty v řešení otázky financování nezákonného obchodu se zbraněmi, který je často propojený s nezákonným obchodováním s dalšími druhy tovaru (především drogami), například diamanty.

Komise v minulém roce využila svoje předsednictví v Kimberleyském procesu na urychlení vývoje kontrolních mechanismů na předcházení a zabránění používání diamantů na financování nákupů zbraní povstaleckými skupinami. Kromě toho zamýšlíme v úzké spolupráci s příslušnými celními orgány urychlit vykonávání opatření k boji proti nezákonnému obchodu s drogami letecky, v rámci nového nástroje stability, se zvláštním zaměřením na letadla směřující do Afriky nebo pohybující se v rámci afrického kontinentu. Sehráváme také úlohu při vykonávání zbrojních embarg prostřednictvím odmítnutí příslušné technické pomoci.

V rámci Evropské unie je kontrola obchodu se střelnými zbraněmi nesmírně důležitá v boji proti nejistotě a kriminalitě, obzvlášť proti organizovanému zločinu. Vznikající politika boje proti obchodu se střelnými zbraněmi zahrnuje posílení kontrol zákonného prodeje a držení střelných zbraní v rámci Evropské unie. Zahrnuje i náležité monitorování pohybu střelných zbraní v rámci Unie a rozvoj spolupráce mezi vnitrostátními orgány zodpovědnými za tuto oblast.

Kromě těchto snah si také uvědomujeme, že velké množství zbraní se nachází i ve vlastnictví zločinců a na černém trhu. Neoprávněný transfer střelných zbraní přes hranice a transfer neoznačených zbraní tvoří důležité zdroje těchto nezákonných zbraní. V současnosti se na evropské úrovni podnikají kroky k rozšíření pravidel o vedení záznamů a označování zbraní s cílem vytvořit systém dovozu a vývozu pro střelné zbraně k civilnímu použití a zlepšit spolupráci mezi národními orgány činnými v trestním řízení.

Zlepšení vystopovatelnosti střelných zbraní představuje základní cíl, přičemž i mimo Unii podnikáme kroky, opět v rámci nástroje stability, zaměřené na řešení problémů vznikajících v důsledku pozůstatků vojenských výbušnin a ručních zbraní v krizových oblastech. V současnosti, například, uvažujeme o podpoře projektu, který je zaměřený na odstranění nevybuchlého střeliva a dalších výbušných pozůstatků v Bosně.

Budeme, samozřejmě, i nadále podporovat úsilí členských států zaměřené na vypracování smlouvy o obchodu se zbraněmi, o které tu mluvil i pan předseda Rady, i když si, na rozdíl od něho, myslíme, že vytvoření této smlouvy zabere určitý čas. Doufáme však, že se tak stane co nejdřív.

  Urszula Gacek, jménem skupiny PPE-DE. – Vážený pane předsedající, už téměř 10 let přešlapuje Evropská rada na místě v otázce transformace Evropského kodexu jednání pro vývoz zbraní do podoby právně závazného dokumentu. Během posledních dvou let neexistovaly žádné technické překážky pro přijetí společné pozice v souvislosti s tímto kodexem. Proč bychom si tedy neměli už konečně zamést před vlastním prahem?

Za prvé, odhaduje se, že v současnosti existuje v našich členských státech okolo 400 firem vyrábějících zbraně. Vzhledem k tomu, že náklady na výzkum a vývoj jsou v tomto odvětví nesmírně vysoké, tyto podniky se přirozeně snaží maximalizovat svoje zisky tím, že tyto zbraně nabízejí co nejdéle ve výrobě, prodávají licenční smlouvy a, zkrátka, vyhledávají každý potenciální trh. Firmy sídlící v 20 státech, které zavedly přísná usměrnění na vývoz zbraní, se z toho důvodu nacházejí v jasné ekonomické nevýhodě vzhledem ke svým konkurentům, jejichž vlády jsou v této oblasti mnohem shovívavější. Všechny firmy by měly mít vytvořené stejné podmínky.

Za druhé, existují prokazatelné případy firem z členských států EU, které zásobují zbraněmi Čínu, Kolumbii, Etiopii a Eritreu. Jal si můžeme na jedné straně blahopřát k veškerému úsilí zaměřenému na podporu hospodářského rozvoje, demokracie a lidských práv, když na druhé straně svým přispíváním k násilným konfliktům znemožňujeme samotné vykonávání těchto cílů?

Za třetí, z našich členských států vysíláme na mírové mise EU a NATO vojenský personál, a přitom naší neschopností uplatňovat tento kodex chování riskujeme, že se, v důsledku nezodpovědně uskutečněných transferů, může tento personál dostat pod palbu zbraní vyrobených v našich vlastních členských státech.

Za čtvrté, jak si můžeme představovat budoucí Evropu se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou, když nám chybí tak základní prvek této politiky, jakým je společná pozice?

A nakonec, předtím než se v tomto Parlamentu znovu postavíme na obhajobu lidských práv a demokracie, postarejme se o to, aby byla naše slova podložená i konkrétními činy.

Skupina PPE-DE blahopřeje autorům tohoto návrhu usnesení. Věříme, že výrazná podpora ze strany Parlamentu pomůže Radě najít způsob, jak dosáhnout, aby bylo dodržování kodexu chování právně závazným požadavkem pro všechny členské státy.

  Ana Maria Gomes, jménem skupiny PSE. – (PT) Přesně, jak právě řekla naše zpravodajka, paní Gaceková, které bych chtěla poblahopřát, návrh usnesení k Evropskému kodexu jednání pro vývoz zbraní vyjadřuje znechucení Parlamentu nad současnou patovou situací v souvislosti s tímto důležitým nástrojem.

I po deseti letech své existence je tento kodex stále zdrojem pýchy těch, kteří jsou přesvědčení, že Evropská unie by měla převzít vedoucí úlohu v globální diskusi o kontrole transferu zbraní. Vítáme stále větší harmonizaci uplatňování tohoto kodexu, detailní výroční zprávy předkládané jednotlivými členskými státy a podpůrné iniciativy ze strany Rady. Všechny tyto pokroky se však stávají bezvýznamnými vedle nejdůležitější otázky: potřeby transformovat tento kodex do podoby právně závazného nástroje.

Víme, že transformování kodexu chování do postoje společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) souvisí se zrušením embarga na vývoz zbraní do Číny. Parlament odmítá vydírání, které je hlavní příčinou této tříleté patové situace. Nikdo nemůže předstírat, že si není vědom, že zbraně prodávané Pekingem súdánskému režimu se používají k zásobování konfliktu v Dárfúru, nebo že například v rukou nelegitimního vojenského režimu v Barmě slouží k útlaku a represi barmského obyvatelstva. Tato situace Parlament skutečně znechucuje, protože už dlouho jsou dobře známy praktické i teoretické důvody, které by měly být dost důležité k tomu, aby přinutily Radu konat. Evropská zahraniční politika bude bez společných a závazných pravidel pro vývoz zbraní vždy neúplná a neúčinná. Kromě toho, jednou z nejvýznamnějších překážek pro úplnou harmonizaci vnitřního trhu s obrannými prostředky je právě velký počet vývozních pravidel existujících v rámci EU.

Nakonec je tu i otázka principu: Evropská unie může v této oblasti vystupovat jako zodpovědný a soudržný mezinárodní aktér a může vést práce zaměřené na zlepšení mezinárodních právních předpisů jedině tehdy, bude-li vnímaná jako vzor, který je třeba následovat. Jednoznačně se v této souvislosti spoléháme na slovinské předsednictví a na pana ministra Lenarčiče. Avšak, i v pořadí další předsednické zemi, která nese zvláštní odpovědnost za tuto přetrvávající patovou situaci, Francii, jsme naznačili, že nastal čas vyřešit tyto otázky a uznat, jak důležité je dostat Evropskou unii do čela účinného a zodpovědného multilateralismu.

  Fiona Hall, jménem skupiny ALDE – Vážený pane předsedající, uplynulo už 10 let od doby, co se Evropská unie dohodla na kodexe chování pro vývoz zbraní, a je velmi smutné, že tento kodex nebyl doteď transformovaný do účinného nástroje kontroly vývozu zbraní ze strany všech podniků a vlád v Evropské unii. V důsledku toho se evropské zbraně ještě stále dostávají do konfliktních oblastí.

Evropská unie se tak ocitla v nepochopitelné situaci, v které dodává zbraně a podněcuje konflikty v těch samých zemích, kde zároveň poskytuje rozvojovou pomoc. Jak tento fakt vysvětlíme našim občanům? Jak, například, vysvětlíme to, že některé členské státy jsou ještě stále ochotné obchodovat s tříštivou municí, když zároveň Evropská unie utrácí miliony eur na likvidaci min? V roce 2005 byly například v Libanonu použity tisíce tříštivých bomb se zničujícími důsledky, přičemž o rok později, v roce 2006, poskytla EU Libanonu rozvojovou pomoc ve výši 525 milionů EUR, z nichž část byla použitá na odstranění nevybuchlého střeliva.

Přestaňme si namlouvat, že zbraně do konfliktních států dodávají jen země mimo EU: sedm z deseti největších světových vývozců zbraní tvoří členské státy Evropské unie. Není vhodný čas k tomu, abychom místo prodeje zbraní raději investovali do řešení konfliktů v postižených zemích?

Existuje naléhavá potřeba mechanismů přiměřené kontroly transferu a překládek zbraní a předcházení zprostředkování nezákonných zbraní ze strany evropských firem nacházejících se mimo území EU. Prvním krokem v tomto směru však musí být transformace kodexu chování z roku 1998 na právně závazný nástroj. Proto bych chtěla poprosit slovinské předsednictví, aby učinilo vše, co je v jeho silách, k vyřešení patové situace v Radě a k přijetí společného postoje.

  Raül Romeva i Rueda, jménem skupiny Verts/ALE. – (ES) Vážený pane předsedající, jako zpravodaj pro kontrolu vývozu zbraní z Evropské unie jsem měl možnost velmi pozorně sledovat proces transformace současného kodexu chování do účinnějšího a efektivnějšího nástroje, který zaručuje kvalitnější a lepší kontroly vývozu zbraní z území Evropské unie a ze strany podniků EU.

V každém případě, navzdory technické práci, kterou před určitým časem vykonala pracovní skupina Rady pro vývoz konvenčních zbraní (COARM), ještě stále nechápu – a mí kolegové se vyjádřili v tom samém duchu – proč Rada odmítá přijetí společného postoje, který by nám umožnil transformovat současný kodex na právně závazný nástroj.

Navzdory přehnanému utajování, s kterým je spojený tento typ diskusí, víme, že proti tomuto kroku se vyslovilo jen pár zemí, především Francie, která je, zdá se, ve svém rozhodnutí ovlivněná ukončením embarga na vývoz zbraní do Číny.

Musím ještě jednou zdůraznit, že jde o dvě zcela nezávislé otázky a jejich spojování v této souvislosti ukazuje na obrovský nedostatek odpovědnosti vůči početným obětem, které musí každodenně snášet následky naší nezodpovědné politiky v oblasti vývozu zbraní.

Z toho důvodu vítám závazek slovinského předsednictví na dokončení procesu transformace kodexu do společného postoje během jeho mandátu, i když si vzpomínám, že i předcházející předsednictví vyslovila stejné přísliby, které zůstali nenaplněné. Doufám, že vám se to podaří, můžete přitom počítat s naší plnou podporou. Chtěl bych také upozornit na to, že je to právě z důvodu nedostatku kontroly a současné shovívavosti, že evropské zbraně končí – ať už zákonným, nebo nezákonným způsobem – v rukou teroristických skupin, diktátorů a ozbrojených frakcí, které ohrožují současné i budoucí životy milionů lidí, a kterým – sice podle potřeby, ale ne bez určité dávky cynismu – v konečném důsledku posíláme svoje týmy rozvojové pomoci.

  Tobias Pflüger, , jménem skupiny GUE/NGL. – (DE) Vážený pane předsedající, každý rok se v tomto Parlamentu koná alespoň jedna rozprava o vývozu zbraní, přičemž po zbytek roku tento vývoz vesele pokračuje dál. Už několik let Parlament vyzývá k přijetí právně závazného kodexu chování, Rada však nebyla schopná v této otázce dosáhnout žádné dohody. Ocenil bych, kdybyste nám úplně na rovinu řekli, které členské státy blokují tento proces. Je skutečně velká ostuda, že tento kodex chování není právně závazný. Když se tento proces vlekl, Evropská unie a její členské státy se staly největším vývozcem zbraní na světě. Zbraně jsou navržené s cílem zabíjet! Každý vývoz zbraní znamená zlo.

Členské státy samozřejmě dodávají zbraně i do krizových a konfliktních oblastí. Turecká invaze do severního Iráku, kterou bylo porušené mezinárodní právo, se například uskutečnila i s pomocí zbraní z Německa. Země EU také vedou války, především v Iráku a Afghánistánu, a dodávají zbraně spřáteleným zemím bojujícím ve válkách. Musíme to už jednou provždy zastavit! Zastavme veškerý vývoz zbraní!

Zboží dvojitého využití, které je použitelné k vojenským i civilním účelům, jakož i opětovný vývoz se také musí stát předmětem úpravy kodexu chování. Do zítřejší diskuse jsme podali pozměňující a doplňující návrhy v souvislosti s oběma těmito tématy a jsem skutečně velmi zvědavý, zda je zítra Parlament přijme. Jak jsem řekl, vývoz zbraní má za následek každodenní zabíjení lidí, a proto musí byt naléhavě zastaven.

  Janez Lenarčič , úřadující předseda. − (SL) Pochopil jsem, že společným cílem účastníků této diskuse je podpořit co nejrychlejší transformaci tohoto kodexu do podoby právně závazného dokumentu. Chtěl bych dodat, že předsednictví sdílí tento cíl, a doufám, pan Pflüger, že tento rok budeme mít větší štěstí a podaří se nám jej dosáhnout, nebo se nám, přinejmenším, v tomto směru podaří dosáhnout významného pokroku.

Chtěl bych vám poděkovat za podporu úsilí Rady na dosažení společného postoje. Můžete mi věřit, že slovinské předsednictví toto úsilí ještě zvýší.

Chtěl bych poděkovat paní Gomesové, která upozornila na to, že existují snahy na zaangažování nových aktérů do vykonávání tohoto kodexu, konkrétně těch, kteří se nacházejí mimo hranice Evropské unie. Předcházející předsednictví, například v roce 2007, zahrnovali do těchto aktivit hlavně země západního Balkánu. Vyvíjejí se však i aktivity zaměřené na další země, jako jsou Turecko, Ukrajina, země severní Afriky a některé další země východní Evropy.

Chtěl bych skončit vyslovením naděje, že v následující diskusi v Evropském parlamentu o této otázce se už nebude diskutovat jen o kodexu, ale i o společném postoji.

  Předsedající . − Dostal jsem šest návrhů usnesení⁽¹⁾ v souladu s čl.130 odst. 2 jednacího řádu.

Rozprava skončila.

Hlasování proběhne ve čtvrtek.

Písemná prohlášení (článek 142)

  Tunne Kelam (PPE-DE), písemně. – Důrazně vyzývám členské státy EU, aby přijali Evropský kodex jednání pro vývoz zbraní. Evropská unie je založena na společných hodnotách a dohodách, které odsuzují nezákonný transfer zbraní i transfer do zemí, které porušují tyto hodnoty. Ve skutečnosti má fakt, že vlády některých členských států dávají přednost svým národním politikám a obchodním zájmům a pokračují v prodeji zbraní, nepříznivý účinek na zásady, na kterých je založené evropské společenství.

Lisabonská smlouva posiluje úlohu Evropské unie coby globálního subjektu. Je proto nesmírně důležité, abychom začali brát Evropský kodex jednání pro vývoz zbraní vážně a začali ho v reálných podmínkách vykonávat ve všech členských státech. Z toho důvodu bych chtěl vyzvat Radu, aby nám poskytla hodnověrné vysvětlení, proč se oddaluje přijetí tohoto společného postoje.

(1) Viz zápis