Doslovný záznam ze zasedání

Středa, 12. března 2008 - Štrasburk

13. Situace v Čadu (rozprava)

  Předsedající . − Dalším bodem jsou prohlášení Rady a Komise týkající se situace v Čadu.

  Janez Lenarčič , úřadující předseda. − (SL) Jak víte, situace v Čadu se v posledních týdnech zhoršila. Na začátku února vstoupili čadští povstalci do hlavního města N'Djamena a obsadili jeho větší část. O několik dní později se stáhli, přesněji řečeno, byli zatlačení směrem na východ k čadsko-súdánské hranici. Útoky povstaleckých skupin na čadskou vládu na začátku února nejenže zažehly doutnající vnitřní krizi, ale odhalily i její regionální rozměr. Jinými slovy, povstalci, podporovaní Súdánem, přišli z Dárfúru. To je i důvod, proč musíme při diskusi o Čadu zohlednit dva vzájemně propojené aspekty: vnitřní politický aspekt a regionální aspekt.

Když Evropská rada v únoru odsoudila útoky čadských povstalců na čadskou vládu, na jedné straně se pokoušela o politický dialog mezi vládou, opozicí a povstalci a na straně druhé zdůrazňovala naléhavou potřebu politického dialogu mezi vládami Čadu a Súdánu. Domnívám se, že na vlády Čadu a Súdánu by měl být vyvíjený větší tlak, aby splnily závazky, ke kterým se zavázaly v rámci rozličných dohod. Rada okamžitě oslovila obě vlády, aby přestaly podporovat a zásobovat ozbrojené skupiny a zlepšily svoje vzájemné vztahy.

Pokud jde o vnitřní politickou situaci v Čadu, jediný způsob, kterým lze dosáhnout míru a stability v této zemi, je politické řešení současného sporu. Inkluzívní politický proces, který byl zmíněný v dohodě uzavřené v srpnu 2007 mezi čadskou vládnoucí stranou a stranami legitimní opozice, musí pokračovat. V tomto kontextu Evropská unie podporuje úsilí Africké unie o mírové řešení tohoto konfliktu. Evropská unie se připojuje k Africké unii a OSN v jejich jednoznačném odsouzení povstaleckých útoků. Sdílíme jejich obavy v souvislosti s rizikem dalšího stupňování konfliktu.

Máme také obavy vzhledem k zhoršující se humanitární situaci. Stále častěji nepřátelské akce prohlubují humanitární tragédii a zvyšují už i tak velký počet uprchlíků a vysídlených osob. V bojích zahynulo víc než 160 lidí a dalších přibližně tisíc bylo zraněných. Desetitisíce uprchlíků se uchýlily do sousedního Kamerunu a Nigérie. Protože v Čadu se nachází okolo 250 tisíc uprchlíků z Dárfúru, panuje tam velmi napjatá humanitární situace, která si vyžaduje urychlené plné nasazení evropské mise EUFOR TCHAD/RCA.

Momentálně se bezpečnostní situace v hlavním městě N'Djamena a ve větší části země, s výjimkou východu, zklidnila a po posledních bojích se pomalu vrací k normálu. Stav pohotovosti, který byl vyhlášen 15. února a původně měl trvat dva týdny, byl však prodloužený až do poloviny tohoto měsíce. Tato skutečnost měla za následek vyjádření obav ze strany Evropské unie v souvislosti s obmezeními občanských svobod a svobody médií v Čadu.

Po dočasném přerušení pokračovaly činnosti související s nasazením mise EUFOR. Velitel operace, generál Nash, prohlásil, že dočasně přeruší aktivity související s povstaleckými útoky, aby bylo možné zhodnotit novou politickou a bezpečnostní situaci. Nasazení pokračovalo bez toho, aby byl ovlivněný celkový časový rámec operace, přičemž dosažení počáteční operační schopnosti se ještě stále plánuje na polovicu března.

Alarmující situace v regionu ještě víc zdůraznila význam mandátů misí EUFOR a OSN. Mise EUFOR potvrzuje odhodlání Evropské unie pomáhat při stabilizaci daného regionu. Na dosažení stanovených cílů jsou potřeba dvě věci: za prvé, naléhavě potřebujeme bezpečnost zaručenou armádou a za druhé, strany konfliktu by měly projevit ochotu začít společný dialog a společná jednání.

  Louis Michel, člen Komise. − (FR) Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, už při svém návratu z mise v Čadu, kterou jsem absolvoval mezi 20. a 22. lednem 2008, jsem tvrdil, že Čad by měl být pro EU prioritou. Pokus o převrat ze strany povstaleckých hnutí na počátku února a události, které následovaly potom, mě jen utvrdily v mém přesvědčení.

Ještě stále jsem přesvědčený, že dlouhotrvající stabilita v Čadu závisí na politické otevřenosti ke všem jeho vnitřním složkám. Přesně tuto úlohu na sebe v minulém roce převzala Evropská komise zprostředkováváním a podporou politického dialogu, který, jak jistě víte, vedl k dosažení vnitrostátní dohody v Čadu dne 13. srpna 2007. Jsem pevně přesvědčený, že jedině tento dialog dokáže vytvořit politickou perspektivu, která je potřebná pro zabezpečení stability a konsolidaci demokracie v Čadu. Jejím výsledkem musí být spolehlivé zhodnocení a soupis volebního systému, který povede k svobodným a transparentním volbám v roce 2009.

Tento vzkaz jsem s patřičným důrazem předal i prezidentu Débymu, přičemž tento proces už začal prostřednictvím monitorovacího výboru. Nedávné události v N'Djamene způsobily zastavení tohoto procesu. Navzdory pokusu o převrat a svrhnutí vlády je však mimosoudní zatčení mnohých vedoucích představitelů opozice, civilistů a pracovníků médií politováníhodné a nepřijatelné. Coby zprostředkovatel a pozorovatel vykonávání vnitrostátní čadské politické dohody z 13. srpna 2007 jsem byl během své poslední návštěvy Čadu, kterou jsem uskutečnil 27. února, prvním, kdo vyjádřil prezidentu Débymu svoje znepokojení nad touto situaci.

Během své mise jsem vyzýval prezidenta Débyho a politické představitele prezidentské většiny a demokratické opozice, čili všechny zodpovědné politiky v Čadu, aby znovu spustili proces politických dialogů prostřednictvím obnovení důvěry mezi jednotlivými zúčastněnými stranami. To si vyžaduje závazek ze strany všech zúčastněných politických subjektů, samozřejmě, i včetně samotného prezidenta Débyho, který potvrdil svůj záměr působit jako garant vykonávaní této politické dohody. Byl jsem ubezpečen, že výjimečný stav, který byl vyhlášený v polovině února, bude ukončený v souladu s ustanoveními zakotvenými v ústavě, tj. v polovině března.

Při stejné příležitosti jsme požádali prezidenta Débyho, aby propustil na svobodu pana Lola Mahamata Choua, předsedu koordinace politických stran pro obranu a ústavu, přičemž prezident naší žádosti vyhověl. Bernard Kouchner a já jsme požádali o setkání s panem Chouem. Setkali jsme se s ním osobně, což znamená, že byl následující den propuštěn. Velmi mě také potěšila zpráva o tom, že pan Ngarlejy Yorongar je momentálně v Štrasburku, někteří z přítomných se s ním možná dokonce i setkali. Stále mě však znepokojuje osud Ibniho Oumara Mahamata Saleha, který je ještě stále nezvěstný. Z toho důvodu jsme s úspěchem požádali prezidenta Débyho, aby zřídil rozšířený vyšetřovací výbor s významným mezinárodním zastoupením, včetně zástupců z Evropské unie, OIF a Africké unie. Tento výbor musí vyšetřit a objasnit nedávná zatčení a zmizení. Bude to důležitý první krok směrem k obnovení důvěry a zabezpečení návratu normálního života do Čadu.

Ten samý vzkaz byl vyslaný i vedoucím představitelům opozice. Řešení spočívá v společné odpovědnosti vlády, prezidentské většiny a opozice. Chtěl bych svůj projev ukončit krátkým vysvětlením regionálního kontextu: pokus o převrat v Čadu byl do velké míry přímým důsledkem zhoršení vztahů mezi Čadem a Súdánem. Je skutečně těžké nevidět v pozadí pokusu o převrat v Čadu chartúmské orgány.

Z toho důvodu je nesmírně důležité zastavit vzájemné vyostřování situace mezi Dárfúrem a Čadem. S radostí vítám regionální zprostředkovatelské iniciativy mezi Čadem a Súdánem, které v současnosti vykonávají hlavy států a vlády v daném regionu, především prezident Wade. Současná situace dokazuje – byl-li vůbec ještě nějaký důkaz nutný – že existuje naléhavá potřeba nasazení evropských vojenských a civilních sil v co nejkratším čase.

Chtěl bych nyní připomenout misi MINURCAT, v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1778 z roku 2007. Důvod pro existenci této vojenské operace byl potvrzený jako nikdy předtím. Statisíce civilistů jsou nucení žít v nesmírně nestabilních podmínkách ve východním Čadu a netrpělivě očekávají nasazení jednotek EUFOR. Komise bude i nadále pokračovat v aktivizovaní všech politických nástrojů humanitární pomoci a spolupráce v souvislosti se situací v Čadu. V současnosti čekám na výsledky zprostředkovatelských snah pod vedením prezidenta Wada, na jejichž základě se budu moci rozhodnout, nebo aspoň mít určitou představu, kdy se vrátím nejen do Čadu, ale i do Chartúmu. Je nesmírně důležité, abychom pokračovali v naší zprostředkovatelské a mírové činnosti mezi N'Djamenou a Chartúmem, protože napjatá interakce, která je výsledkem úplného kolapsu vztahů mezi Čadem a Súdánem, je doslova hmatatelná.

  Colm Burke, jménem skupiny PPE-DE. – Vážený pane předsedající, jsem rád, že tato diskuse zůstala na programu plenární schůze na tento týden. Současná situace v Čadu si žádá naléhavou pozornost nejen ze strany Evropské unie, ale i ze strany mezinárodního společenství. Později tento týden se má konat summit mezi Čadem a Súdánem v Dakaru, kde se senegalský prezident pokusí udělat vše, co bude v jeho silách, aby dosáhl společného základu pro mírovou dohodu mezi prezidentem Débym a prezidentem al-Bašírem. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun také plánuje účast na těchto rozhovorech v Dakaru, neboť humanitární krize v tomto regionu patří mezi jeho hlavní priority.

Tyto aktuální události jen podtrhávají důležitost včasné diskuse v Parlamentu dnes odpoledne. Vyzývám všechny zainteresované vedoucí představitele, aby vynaložili všechno svoje úsilí na obnovení úplného politického smiřovacího procesu.

Evropská unie musí také podniknout rozsáhlá diplomatická opatření k podpoře nejnovějšího vývoje. Krátce před začátkem této diskuse jsme se já a několik dalších poslanců Evropského parlamentu setkali s čadským vedoucím představitelem a opozičním poslancem čadského parlamentu, panem Yorongarem, který byl začátkem února, následně po povstaleckých útocích, nezvěstný. Třetího února byl v Čadu zadržený státními bezpečnostními silami, podařilo se mu však utéct do Kamerunu a později mu byl poskytnutý azyl ve Francii. Jeho kolega a opoziční politik Mahamat Saleh je nadále nezvěstný. Současné tvrdé zákroky Čadu vůči politickým oponentům i vůči ochráncům lidských práv, musí skončit.

Mírová mise Evropské unie utrpěla, bohužel, svoji první lidskou ztrátu, když francouzský mírový pozorovatel omylem vstoupil na súdánské území. Dnes se koná jeho pohřeb. Zúčastní se ho i pan von Wogau z naší politické skupiny coby předseda Výboru pro bezpečnost a obranu v Evropském parlamentu. Chtěl bych jménem skupiny PPE-DE vyjádřit jeho rodině a přátelům naši upřímnou soustrast.

Podle mého názoru a vzhledem k současné humanitární a bezpečnostní situaci, se nasazení evropské mírové mise stalo nevyhnutelné. Evropská unie a OSN mají odpovědnost ochraňovat zranitelné civilisty a povinnost poskytovat humanitární pomoc a bezpečnost humanitárním pracovníkům. Jsem velmi rád, že součástí této mise a jejího nasazení jsou i irské vojenské jednotky.

Nakonec bych chtěl říci, že vítám závazek ze strany Ruska poskytnout helikoptéry pro tuto misi. Výraznou měrou to pomůže posilnit tuto důležitou operaci EU.

  Alain Hutchinson, jménem skupiny PSE. – (FR) Vážený pane předsedající, vážený pane úřadující předsedo Rady, vážený pane komisaři, už několik měsíců se informujeme a velmi pozorně sledujeme iniciativy EU k urychlenému nasazení jednotek EUFOR v Čadu a Středoafrické republice, samozřejmě pod podmínkou, že tyto přechodné evropské jednotky budou akceschopné. Proč je to tak důležité? Myslím, že má smysl to zopakovat: je to důležité proto, aby Evropská unie byla v pozici, v které by mohla ochraňovat uprchlíky a vysídlené lidi, zpřístupnit poskytování humanitární pomoci a zaručit humanitární prostor, který je v současnosti systematicky porušovaný a ignorovaný bojujícími stranami.

Evropští socialisti však chtějí dát jasně najevo, že řešení v podobě trvalého míru v Čadu nebude jen čistě vojenským, ale také politickým řešením. V politické oblasti nabízí občanská společnost v Čadu k vyřešení této krize několik konkrétních možností založených na komplexním dialogu se všemi zúčastněnými aktéry, včetně vůdců ozbrojených skupin, protože bez spolupráce s nimi není možné dosáhnout žádného řešení.

Zajímalo by nás, zda Evropská unie vzala v úvahu tyto naše návrhy, přičemž projev pana komisaře v nás tuto naději podporuje. Někdy však máme dojem, podobně jako občanská společnost, kterou jsem zmínil, že EU i nadále vkládá slepou důvěru do údajné schopnosti prezidenta Débyho řešit krize. Stále víc je však jasné, že prezident Déby nebude nikdy v pozici, v které by mohl sám zabezpečit očekávaný mír v Čadu.

Z toho důvodu vítáme prohlášení jménem Evropské Komise. Doufáme, že Komise bude i nadále prokazovat svou politickou odvahu a smělost v této otázce.

  Philippe Morillon, jménem skupiny ALDE. – (FR) Vážený pane předsedající, dnes, jak právě řekl pan Burke, bylo důstojníku Polinovi udělené vojenské vyznamenání po tom, co byl v Súdáne zabitý během plnění chvályhodné a nesmírně složité mise EUFOR v Čadu a Středoafrické republice. Dovolte mi připojit se k zástupu jeho spolubojovníků a nejvyšších národních a evropských představitelů, především našeho vysokého představitele Javiera Solany a našeho kolegy Karla von Wogaua, a vzdát mu hold.

Celé roky tento Parlament neúnavně žádal Evropskou unii, aby převzala na sebe odpovědnost za ochranu obětí krvavých konfrontací v Dárfúru a okolním regionu. Vyjadřoval tím svou lítost nad stálými politickými překážkami, které bránily nasazení mezinárodních sil k tomuto účelu. Parlament také přivítal přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1778, kterou jste zmínil i vy, pane komisaři, o nasazení vojenské operace do Čadu a Středoafrické republiky, jejíž úlohou bude podpora mise OSN, MINURCAT a čadského policejního sboru.

V současnosti už nemá žádný smysl mluvit o velkém množství problémů v souvislosti s vykonáváním této mezinárodní mise, která byla původně plánovaná na listopad 2007 a jejíž nasazení konečně začalo koncem ledna a na základě současného harmonogramu potrvá až do května tohoto roku. Pane úřadující předsedo, zmínil jste, jak velký vliv měly akce povstaleckých skupin v N'Djamene na oddálení mise. Je však potřeba zmínit i nedostatek prostředků, které má Evropská unie k dispozici na vykonávání tohoto typu mise, především pokud jde o logistiku a helikoptéry. Z toho důvodu vítám včerejší prohlášení Ruska, v kterém zamýšlí poskytnout jednotkám Evropské unie nezbytné prostředky, které jim budou pomáhat při plnění mise na místě v složitých terénních podmínkách.

Možná by nám pan úřadující předseda mohl přiblížit několik dalších podrobností v souvislosti s touto zprávou.

  Brian Crowley, jménem skupiny UEN. – Vážený pane předsedající, chtěl bych poděkovat panu úřadujícímu předsedovi a panu komisaři za jejich aktuální informace o současné situaci v Čadu. Chtěl bych také, podobně jako mí kolegové, pan Burke a pan Morillon, vzdát hold a vyjádřit svou upřímnou soustrast rodině francouzského mírového pozorovatele, který nedávno zahynul při plnění svých povinností.

Jedna z hrozných věcí, které musíme všichni během diskuse a sledování situace v Čadu a v podstatě celé této africké oblasti čelit, je přetrvávající nestabilita, nejen v samotném Čadu, ale také v oblastech Súdánu, Dárfúru a Středoafrické republiky i nestabilita v jiných aspektech, obzvláště pokud jde o vnější vlivy přesahující tamější hranice. Proto je nalezení společného základu pro řešení této situace tak složité. Je skutečně dobré mluvit o tom, že chceme do našich aktivit zapojit i občanskou společnost, tato občanská společnost však nedostává žádnou příležitost vyjádřit se k tomu, jak si představuje další průběh situace, protože jí v tom zabraňuje přítomnost různých povstaleckých nebo opozičních sil.

Z toho důvodu je otázka, na kterou se momentálně zaměřujeme prostřednictvím mechanismu Eurofor, nejen otázkou stability a ochrany uprchlíků, kteří přišli do Čadu ze Súdánu (kterých je přes čtvrt milionu, přičemž téměř 10 tisíc jich přišlo jen v průběhu minulého měsíce) a Středoafrické republiky, ale také otázkou zabezpečení demokracie a demokratizace, které musíme také dostat do popředí zájmu. Chtěl bych v této souvislosti poblahopřát panu komisaři Michelovi k jeho aktivitám ve vztahu k legitimní čadské vládě – přičemž slovo „legitimní jsem vyslovil velmi opatrně – jakož i k jeho práci v dalších oblastech, s cílem podpořit normální fungování této země. Bohužel nesdílím stejnou jistotu v souvislosti s nezávislostí vyšetřování nezvěstných osob, které bude probíhat pod dozorem čadských orgánů. Doufám však, že tato nezávislost se díky angažování ze strany Evropské unie posílí.

Mým posledním bodem je to, že konečně dochází k nasazení našich jednotek, díky pomoci ze strany Ruska a dalších států. Minulý týden jsem mluvil s generálporučíkem a operačním velitelem mise Patem Nashem, který mě informoval, že v současnosti už máme na místě 700 vojáků (z nichž 56 jsou irští vojáci), přičemž jejich konečný počet by měl dosáhnout ještě před začátkem období dešťů, teda, doufejme, před začátkem května.

Naší úlohou, úlohou Parlamentu, bude nyní podporovat tuto probíhající mírovou misi našimi politickými opatřeními a výroky, ale v první řadě tím, že se postaráme, aby měli všechny potřebné prostředky k plnění svého poslání.

  Marie-Hélène Aubert, jménem skupiny Verts/ALE. – (FR) Vážený pane předsedající, situace lidských práv a situace civilního obyvatelstva v Čadu je ještě stále kritická, a každá iniciativa směřující k politickému dialogu má nulovou šanci na úspěch, nebudeme-li nejdřív jednoznačně reagovat na osud členů opozice, kteří byli 3. února zatčení, neskončí-li neustálé násilí páchané, dokonce i během této diskuse, na lidech, které Idriss Déby považuje za nepřátele, které je třeba zlikvidovat.

Proto je nesmírně důležité, pane komisaři, abyste i nadále vyvíjel na Idrisse Débyho tlak, podobně jako jste to dělal v minulosti, aby prozradil místo pobytu a stav Ibniho Mahamata Saleha a aby ho propustil na svobodu, pokud je ještě stále naživu. Chtěla bych při této příležitosti přivítat a vyjádřit svou solidaritu jeho synovi, který je přítomný v galerii, jakož i zástupci parlamentu, panu Yorongarovi, který k nám přišel diskutovat o současné a budoucí situaci v jeho zemi.

Pane komisaři, pane úřadující předsedo, dámy a pánové, čadská diaspora, která je i dnes ve velkém počtu zastoupená ve Štrasburku, vás velmi pozorně poslouchá a spoléhá se, že vytvoříte dialog, v kterém budou zapojené všechny zúčastněné strany, a nebude z něj vynechaný ani jeden politický subjekt v Čadu. Jen za těchto podmínek, při zapojení všech stran, je možné uvažovat o míru a demokratickém procesu. Jen za těchto podmínek může být mise EUFOR nasazená do nejvhodnějších podmínek, které odstraní nejistotu a pochybnosti způsobené posledními událostmi. Úloha Evropské unie musí byt jednoznačně vymezená ve vztahu k francouzským zájmům v této oblasti, které očividně pomohly prezidentu Débymu setrvat u moci, i když je pravda, že vystupování francouzského prezidenta je v současnosti už mnohem otevřenější a vyzývá k změně předcházejících politik.

Pane komisaři, pane předsedající, musíte použit veškerý svůj rozsáhlý potenciál k vyvíjení tlaku na prezidenta Débyho s cílem získat skutečné záruky na ochranu všech demokratů v Čadu. To znamená, že k němu musíte zaujmout tvrdší postoj, protože prezident Déby se v současné situaci pokouší jen natahovat čas a zachovat si tvář.

  Tobias Pflüger, jménem skupiny GUE/NGL. – (DE) Vážený pane předsedající, Evropská unie vyslala do Čadu misi EUROF, přičemž už zahynul jeden z mírových pozorovatelů působících v rámci této mise. Přesně toho jsme se obávali. Francouzské jednotky údajně nechtěně překročily hranice se Súdánem.

Má tato mise EUFOR vůbec nějaký smysl? My tvrdíme, že nemá! Tyto jednotky se nedokáží v žádném případě chovat neutrálně. Většina jednotek EUFOR je z Francie, která má s Débym (který převzal moc vojenským převratem) uzavřenou vojenskou dohodu a podporuje ho dodáváním zbraní a ochranou letiště před útoky povstalců. Tyto povstalecké útoky začaly krátce před začátkem nasazování mise EUFOR. Jinými slovy, tato mise jen vystupňovala existující konflikt, to znamená, že byla kontraproduktivní.

Idriss Déby využil situace po útocích povstalců k potlačení demokratické opozice. Evropská unie byla vtažená do tohoto zmatku. Vyzýváme vás ke stažení jednotek EUFOR! Francie – a tím pádem nepřímo i Evropská unie – pracuje ruku v ruce s čadským vojenským vládcem Débym. Demokratická opozice v Čadu vyzývá k většímu tlaku na vládu ze strany občanské společnosti – toto by měla být naše pozice, ne další militarizace tohoto konfliktu.

  Maria Martens (PPE-DE). – (NL) Chtěla bych poděkovat Komisi a Radě se jejich prohlášení. Myslím si, že jsou velmi užitečná. Střední Afriku stíhá největší katastrofa v oblasti lidských práv na světě, přičemž tato situace se neustále zhoršuje.

Jak už bylo řečeno, došlo k přesunu tisíců uprchlíků z Dárfúru do Čadu. Vzhledem k přetrvávajícímu násilí v Čadu však lidé v současnosti utíkají do Kamerunu, Nigérie a Středoafrické republiky. Súdánští vojenští a mírotvorní činitelé významným způsobem podporují dobře vyzbrojené čadské povstalce na hraničním území mezi Dárfúrem a Čadem, přičemž kromě súdánské vlády dostávají tito povstalci pomoc i od arabských milicí v Dárfúru. Tato situace způsobuje obrovský příliv uprchlíků.

Pane předsedající, tomu přece nemůžeme jen nečinně přihlížet. Prostřednictvím politického dialogu a poskytováním pomoci a ochrany obyvatelstva a humanitárním organizacím, musíme udělat vše, co je v našich silách, k prolomení patové situace mezi Súdánem a Čadem a ke stabilizaci této konfliktní oblasti. Je velmi dobré, že se Evropská unie rozhodla vyslat společnou mírovou misi do Čadu s cílem ochraňovat jeho obyvatele a zabezpečit přísun humanitární pomoci.

Pane předsedající, generál Henri Bentegeat, předseda Vojenského výboru EU, tvrdí, že problém je ve vybavení této mise. Mohla by nám Rada upřesnit, s kterými zeměmi se ještě stále rokuje v souvislosti s jejich potenciálním příspěvkem?

Miliony lidí žijí už roky v těchto nebezpečných podmínkách bez toho, že se situace nějak výrazně změnila. Nemůžeme si dovolit neuspět. Moje otázka adresovaná Komisi a Radě zní: potřebujeme udělat ještě něco, aby se mohla tato moderní a funkční mise uskutečnit?

  Thijs Berman (PSE). – (NL) Rychlé nasazení neutrálních jednotek EUFOR spolu s jejich vybavením je nezbytnou podmínkou pro zabezpečení bezpečnosti uprchlíků a obyvatelstva v Čadu a stabilitu daného regionu. Přeje-li si Evropská unie přispět k této stabilitě účinným způsobem, potom musí její členské státy, včetně Holandska, splnit svoje závazky, aby mohly být jednotky EUFOR nasazené v co nejkratším čase. Členské státy nesmí svou pomalou reakcí způsobovat nežádoucí zpoždění přísunu zásob a vybavení, jakož i samotné mise EUFOR. Potřebujeme i helikoptéry z Ruska, aspoň tím pádem nebudou moci pustošit Čečensko.

V sázce však není jen humanitární situace, ale i stabilita celého regionu. Konflikt na hranicích mezi Súdánem a Čadem situaci ještě zhoršuje. Zdá se, že mírová jednání mezi prezidenty Čadu a Súdánu, jejichž zprostředkovatelem je senegalský prezident Abdoelaye Wade, představují krok správným směrem. Evropská unie musí tyto aktivity podporovat stejným způsobem, jako se angažuje v Keni – v pozadí, ale se silnou podporou Kofiho Annana.

Louis Michel správně poznamenal, že se musí uskutečnit politický dialog mezi všemi aktéry. Evropská unie však musí byt mnohem víc razantní ve svých výzvách k propuštění nezvěstných vedoucích představitelů opozice a aktivistů v oblasti lidských práv. V opačném případě se tento dialog nebude moci uskutečnit. Přesně jako v případě Keni v lednu, ani v tomto případě nelze uplatnit pravidlo, že věci se hýbou dál obvyklým způsobem. Svoboda a dialog musí byt podmínkou pro další poskytování pomoci Čadu.

  Jens Holm (GUE/NGL). – (SV) Vážený pane předsedající, konflikt v Čadu nelze vnímat odděleně od konfliktu v súdánském Dárfúru. Je celkem očividné, že čadská vláda podporuje povstalce v Dárfúru. Čadská opozice informuje, že dárfúrští povstalci bojují po boku armády čadské vlády proti čadským povstalcům.

Moje země, Švédsko, přispívá na misi EUFOR několika stovkami svých vojáků. Cílem mise je zaručit bezpečnost civilního obyvatelstva, existují však, bohužel, důkazy, že tyto síly se využívají jako šachová figurka ve vnitrostátní hře Čadu. Čadský prezident Idriss Déby učinil prohlášení, v kterém vyzývá jednotky EUFOR, aby se co nejdřív zmocnily východního Čadu. Débyho zjevným záměrem je využít EUROF k zabezpečení prožití svého vlastního režimu.

Dovolte mi položit otázku adresovanou Komisi a Radě: jak můžete zaručit, že EUFOR bude vykonávat své poslání zcela nezávisle na těchto tlacích? Co si myslíte o spolupráci Débyho vlády s povstalci v Dárfúru? Nebo se mýlím? V tom případě mě o tom přesvědčte! Pokud jde o zajatce z řad občanské opozice v Čadu, je pozitivní, že několik lidí bylo propuštěno na svobodu, je však potřeba udělat ještě mnohem víc. Jaké kroky podniká Evropská unie, aby zabezpečila okamžité propuštění všech politických vězňů?

  Geoffrey Van Orden (PPE-DE). – Vážený pane předsedající, už od začátku jsem vyjadřoval svoje vážné výhrady k operaci v Čadu. Evropská unie by se neměla míchat do vojenských záležitostí. V každém případě si však situace v Dárfúru a sousedních oblastech Čadu a Středoafrické republiky žádá dobře promyšlenou a soudržnou politiku, která by zahrnovala i vytvoření bezletové zóny, tj. úlohu, na jejíž vykonání má pravomoci jedině organizace, jako je NATO. To, co v současnosti máme, je zpola dokončená a politicky zosnovaná operace, která sleduje především francouzské zájmy, v kterých hraje EU druhé housle.

Je doslova děsivé, že taková riskantní a nebezpečná operace byla uvedená do pohybu bez náležitého zhodnocení hrozeb a bez toho, že by byla před svým nasazením vybavená klíčovým vybavením. Nyní mám především na mysli helikoptéry. Žádný evropský spojenec je nebyl ochotný poskytnout. Nyní nám bylo dodatečně oznámeno, že tyto helikoptéry nám poskytne Rusko – a nejen to, Rusko se chce dokonce podílet i na samotné misi. Co nám to prozrazuje o motivech EU? Tak zoufale se snažíme vytvořit jakékoli, třeba i nebezpečné spojenectví, jen ať to není spojenectví s Američany. Tím se odhaluje skutečná tvář těchto aktivit. Neumím si představit žádné větší odsouzení evropské bezpečnostní a obranné politiky.

  Bogusław Sonik (PPE-DE) . – (PL) Vážený pane předsedající, důležitým prvkem naší mise do Čadu by měla být dalekosáhlá politická opatření zaměřená na účinné zprostředkovávání mezi oběma znepřátelenými stranami. Pokud se nepodaří dosáhnout porozumění mezi vládami v Chartúmu a N’Djameně, pak se tato mise může ukázat jako zbytečná a všechny její výsledky se mohou v krátké době anulovat. Proto je důležité, abychom se zúčastňovali širokého zprostředkovávaní, které by zahrnovalo i mezinárodní instituce, s cílem povzbudit vedoucí představitele obou zemí, aby se pokusili vyřešit sporné otázky.

Úlohou mise Evropské unie není zlepšit bezpečnost humanitárních misií ve východním Čadu. Odborníci na oblast mezinárodní politiky upozorňují, že by to mohlo mít za následek zvýšený příliv uprchlíků z oblasti Dárfúru hledajících bezpečné útočiště, kdy by byli chránění před ozbrojenými povstaleckými skupinami. Pokud se tato slova potvrdí, potom se můžeme ocitnout v skutečně složité situaci, připomeneme-li si prohlášení ministerského předsedy Čadu, který nedávno vyzval mezinárodní společenství, aby Čad zbavilo uprchlíků. Ministerský předseda také vyhrožoval, že nepodniknou-li se v tomto směru žádné kroky, potom se čadské orgány samy postarají o odstranění uprchlíků ze svého území. Prohlášení tohoto typu určitě každému připomenou konflikt na Balkáně, v kterém se rozličné strany v podobném duchu zabývaly problémem národnostních menšin a uprchlíků.

  Urszula Gacek (PPE-DE). – Vážený pane předsedající, výraz „Dárfúr“ se stal synonymem lidského neštěstí a utrpení. Důsledky války v Súdánu se přenesly přes hranice do Čadu v podobě takřka 300 tisíc súdánských uprchlíků, kteří vytvářejí obrovský nápor na čadské hospodářství a politickou stabilitu. Bez politického řešení problémů v tomto regionu je dosažení míru v nedohlednu. V současnosti se však musíme vypořádat i s okamžitou situací, a právě k tomu účelu posílá Evropská unie 3 700 vojenských pracovníků na ochranu uprchlíků.

Polsko posílá 400členný tým, včetně techniků a zdravotníků. Naši vojenští pracovníci musí čelit krutým a nebezpečným podmínkám a budou svědky hrozných scén. Za plnění svého úkolu si zaslouží náš vděku a uznání. Skutečně si nezasloužili kritiku ze strany krajní levice a euroskeptiků v tomto Parlamentu.

  Eija-Riitta Korhola (PPE-DE). – (FI) Vážený pane předsedající, v každém projevu, který jsme dnes slyšeli zazněla naléhavá potřeba poskytnutí humanitární pomoci. Mnoho humanitárních pracovníků se však muselo stáhnout z daného území, protože není bezpečné. Agentura OSN pro uprchlíky informovala, že bezpečnostní a humanitární situace v uprchlických táborech je velmi špatná, přičemž jsou známy početné případy sexuálního násilí.

Vyhlášení výjimečného stavu čadskou vládou dne 15. února jen urychlilo směřování této země do úplného chaosu. Toto vyhlášení představuje mimořádně znepokojující způsob reakce na vzniklou krizi a zmatek. V praxi to čadskou vládu opravňuje umlčet a zatknout skutečné i podezřelé představitele opozice. Výjimečný stav dává také vládě právo na kontrolu soukromých a státních médií a zavádění omezení v oblasti občanských svobod – svobody pohybu a shromažďování.

Evropská unie by měla vyzvat čadskou vládu k ukončení výjimečního stavu a k větší spolupráci z její strany s cílem zabezpečit přístup pro organizace dodávající humanitární pomoc do krizových oblastí a vytvořit podmínky pro působení těchto organizací na čadském území. Mělo by se to uskutečnit co nejdřív.

  Miroslav Mikolášik (PPE-DE). – (SK) V současné době je v Čadu víc než 250 tisíc súdánských uprchlíků, kteří žijí v dvanácti uprchlických táborech na východě země. Zároveň se o tom mluví už méně – v Čadu je momentálně i 57 tisíc uprchlíků ze Středoafrické republiky, kteří jsou ve čtyřech táborech na jihu země.

Nelze zapomenout, že víc než 56 % uprchlíků tvoří ženy. Víc než 60 % uprchlíků má méně než 18 let, i proto chci kromě základních podmínek k lidskému přežití věnovat pozornost i otázkám vzdělávání a lékařské péče. Kromě toho je v Čadu obrovská skupina 180 tisíc osob, které jsou vnitřními migranty z důvodu vnitřní bezpečnostní situace. Většina z nich se nachází na východě země, kde chybějí základní podmínky k přežití včetně potravin, věcí běžné denní potřeby, ošacení, pitné vody, zabezpečení léky a očkovacími látkami.

Chci vyzvat Komisi, aby našla účinné mechanismy a aby tato naše mise, která tam je vyslaná, byla vybavená mnohem lepšími pravomocemi a lepším technickým zabezpečením včetně zdravotnického zabezpečení.

  Gay Mitchell (PPE-DE). – Vážený pane předsedající, můj kolega tu uvedl čísla a já je proto nebudu opakovat. Až na jedno: z 57 tisíc uprchlíků, o kterých mluvil, se od začátku tohoto roku 12 tisíc vrátilo zpět do Středoafrické republiky. V současnosti se v Čadu nachází velký kontingent irských jednotek, kterým bych chtěl popřát hodně štěstí. Jsou součástí velkého kontingentu EU, který tvoří celkem 14 členských států, přičemž na operačním štábu se podílí celkem 21 členských států.

Situace vypadá takto: máme před sebou velmi vážný humanitární problém. Nesouhlasím s tvrzeními, že tento problém může vyřešit jen NATO. Mohou ho vyřešit i jednotky Eurofor, budou-li organizované, přičemž jejich organizace právě nyní probíhá. Velmi mě potěšila informace, že konečně dostávají vybavení potřebné k plnění svého poslání. Zkusme jim však – místo toho, abychom na ně vykřikovali škaredé politické poznámky, které tu dnes zaznívaly z úst poslanců krajní levice – poskytnout trochu času, aby se mohli aklimatizovat a následně vytvořit bezpečné podmínky pro humanitární pomoc a pomáhat humanitárním pracovníkům při plnění jejich poslání v dané oblasti.

  Janez Lenarčič , úřadující předseda. − (SL) Chtěl bych odpovědět na některé důležité otázky, které zazněly během této diskuse. V první řadě chci reagovat na otázky související s technickými prostředky a vybavením, tj. helikoptérami. Nejde o problém, který by byl specifický jen pro Evropskou unii. Stejným problémům čelí i jiné organizace: NATO, OSN atd. Neříkám to však proto, že bych se chtěl vymlouvat.

Chtěl bych ubezpečit pana Morillona a pana Van Ordena, že evropské orgány se velmi aktivně angažují v této otázce. V současnosti na tomto problému – tj. na dlouhodobém řešení otázky helikoptér – pracuje Evropská obranná agentura. Už tu bylo zmiňováno, že probíhají jednání s Ruskou federací s cílem zabezpečit tyto helikoptéry. V daném momentu nemám žádné informace o tom, v jaké etapě se tato jednání nacházejí, případně zda už byla ukončená. Mám však informace o tom, že tato jednání skutečně probíhají.

Pokud jde o nasazení této mise, přičemž tím budu reagovat na otázku položenou více poslanci tohoto Parlamentu, mezi jinými i paní Martensovou, chtěl bych znovu zdůraznit, že v procesu nasazení byla 12denní přestávka, která už skončila. Nasazení pokračuje dál, přičemž, jak jsem řekl už ve svém úvodním projevu, neočekáváme, že by to mělo mít vliv na celkový harmonogram nasazení. Celkový rámec nebude ani navzdory tomuto dvanáctidennímu zdržení ovlivněný. Počáteční operační schopností bude dosaženo podle plánu za několik dní, tj. v půlce tohoto měsíce.

Pokud jde o první oběť této mise, člena francouzského kontingentu, chtěl bych vás informovat, že v této věci ještě stále probíhá vyšetřování. Dnešního pohřbu se zúčastnil i vysoký představitel Javier Solana a velitel operace generál Nash, který vyjádřil svou upřímnou soustrast jménem Evropské unie.

Chtěl bych svůj projev ukončit následujícími myšlenkami: Evropská unie si uvědomuje vážnost kritické situace v Čadu a její regionální rozměr, který jsem tu už zmínil. Z toho důvodu bude i nadále podporovat dialog mezi vládou a opozicí v samotném Čadu, jakož i mezi vládami Čadu a Súdánu.

Domníváme se, že EUFOR může významným způsobem přispět k tomuto úsilí, přičemž si uvědomujeme důležitost vybavení těchto jednotek kvalitními prostředky. Chtěl bych reagovat na prohlášení pana Holma a zdůraznit, že mise EUFOR v Čadu je součástí mise MINURCAT (mise OSN v Středoafrické republice a Čadu). Z toho důvodu jsou nestrannost a nezávislost jedněmi ze základních zásad této operace, tj. mise OSN i mise EUFOR. Tyto základní zásady neutrality a nestrannosti tvoří základ mise EUFOR v Čadu a Středoafrické republice.

  Louis Michel, člen Komise. − (FR) Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, také já bych chtěl hned v úvodu vzdát hold francouzskému vojákovi, který zemřel během plnění svého poslání v rámci nebezpečné mírové mise. Chtěli bychom vyjádřit naši upřímnou soustrast rodině tohoto vojáka, který se stal obětí velmi náročné mise.

Nevěděl jsem, že pan Yorongar a syn pana Saleha jsou v galeriích. Chtěl bych je u nás srdečně přivítat a vzkázat jim – i když oficiálně mě o to nikdo nepožádal – že jsem, samozřejmě, ochotný se s nimi setkat a seznámit se s jakýmikoli novými informacemi, které by mi mohli poskytnout. Velmi rád se s nimi setkám.

Někteří z vás ve svých projevech reagovali na moje úvodní poznámky, konkrétně na naše rostoucí úsilí vyzývat k inkluzívnímu dialogu, kterého by se zúčastnili všechny zainteresované strany: samozřejmě vláda, vládní většina, zástupci opozice, včetně – přičemž tento požadavek jsem prezidentu Débymu řekl celkem jasně – představitelů ozbrojených povstalců, ale také (a doufám, že v této věci mohu počítat s vaší plnou podporou) představitele občanské opozice, kteří jsou z tohoto procesu ve velkej míře vynechávaní, přičemž nepozoruji žádnou velkou ochotu ze strany dalších aktérů k jejich zapojení do dialogu. Během svých setkání s představiteli monitorovacího výboru pod vedením pana Lola jsem zdůrazňoval, že je nesmírně důležité, aby byla do tohoto procesu zahrnutá i občanská společnost.

Za druhé, jsem přesvědčený, že bez dialogu se nám nepodaří dosáhnout žádného trvalého řešení, tento dialog je však podmíněný oteplením, případně obnovením vztahů mezi Súdánem a Čadem. Bylo jasně prokázané, že na vzniklou situaci má vliv více faktorů, a domnívám se, že toto je jedna z cest, které přispějí k řešení.

Paní Aubertová, souhlasím, samozřejmě, s Vašimi obavami a potřebou vyvíjet maximální tlak na prezidenta Débyho, a v podstatě na všechny zainteresované vládní představitele, s cílem zabezpečit dodržování lidských práv. Velmi rázně jsem se vyjádřil proti svévolným mimosoudním zatčením. Byl také vznesen požadavek na zrušení stavu pohotovosti bez jakýchkoli doprovodných nejasností. Jak jsem už řekl, požádali jsme i o to, aby se zástupci mezinárodního společenství mohli spolupodílet na práci vyšetřovacího výboru s cílem zabezpečit objektivnost a reálné výsledky.

Chtěl bych však v krátkosti reagovat na vaši žádost, aby se politika Evropské unie odlišovala od politiky Francie, protože v opačném případě by to bylo z mé strany neupřímné. Byl jsem osobně přítomen, když prezident Sarkozy doručil panu Débymu velmi jednoznačný vzkaz. Vůbec jsem přitom neměl dojem, že by mezi francouzským prezidentem, tj. nejvyšším představitelem Francie, a prezidentem Débym existovala nějaká společná aliance zájmů. Tón, obsah a podstata vzkazu francouzského prezidenta byly úplně jednoznačné. Musím říci, že jeho slova ve mně zanechala velmi pozitivní dojem. V mé přítomnosti před prezidentem Débym velmi jasně odsoudil svévolné mimosoudní zatýkání, jakož i fakt, že nikdo neví, kde se nacházejí nezvěstné osoby, přičemž zvlášť zdůraznil potřebu inkluzívního dialogu, kterého by se zúčastnily všechny zainteresované strany.

Pokud jde o nasazení mise EUFOR MINURCAT, jsme velmi rádi, že vám můžeme oznámit opětovné spuštění nasazování mise EUFOR do Čadu a Středoafrické republiky, které začalo ve čtvrtek, 12. února. Mise EUFOR představuje velmi důležitý příspěvek ze strany EU k ochraně civilního obyvatelstva ve východním Čadu a k regionální stabilizaci. Nesouhlasím s těmi, kteří mají opačný názor, protože se domnívám, že nesprávně podceňují význam této mise nebo dokonce tvrdí, že tam vůbec nemáme co hledat – toto vůbec není moje stanovisko. Evropská komise vypracovala akční plán, který by měl pomáhat při stabilizačním procesu, podporovat dobrovolný návrat vysídlených osob do jejich původních obydlí a znovu nastartovat rozvoj v oblastech východního Čadu, které byly poznamenané tímto konfliktem.

Nasazení mise EUFOR, kterou v současnosti tvoří 600 vojáků, z kterých se 380 nachází v Abéché, začalo dne 12. února 2008, s plánovaným dosažením počáteční operační schopnosti v půlce března a plné operační schopnosti, tj. 3 700 vojáků, před začátkem června, čímž by se měly vytvořit podmínky pro nasazení MINURCAT. Nasazení MINURCAT má klíčovou důležitost z pohledu zabezpečení bezpečnosti a ochrany pro civilní obyvatelstvo ve východním Čadu, přičemž samozřejmě přispěje i k monitorování a podpoře ochrany lidských práv. Je to nesmírně důležitý a angažovaný pozorovatel. Nasazení mise MINURCAT je důležité i vzhledem ke Komisí vypracovanému programu monitorování právního a vězeňského systému v roce 2007 a reformy bezpečnostního systému v letech 2008–2011. Chtěli bychom tomuto Parlamentu připomenout, že čadské orgány musí v co nejkratší době schválit operační postupy mise MINURCAT, protože každé další zdržení by mohlo ovlivnit harmonogram pro nasazování policejních sil humanitární ochrany v Čadu, jejichž rozpočet je z větší části financovaný Komisí.

Chtěl bych říci pár slov o podpoře Společenství východnímu Čadu Komise poskytuje humanitární pomoc pro východní Čad už od roku 2004, přičemž v roce 2007 šlo o celkovou pomoc ve výši 30 milionů EUR. Evropská komise vyčlenila také 10 milionů EUR na nasazení policejních sil MINURCAT. V rámci devátého Evropského rozvojového fondu vyčlenila přes 13 milionů EUR na provádění programu na podporu obnovy Čadu a Středoafrické republiky. Komise také souhlasila, že v rámci svých prostředků podpoří proces smíření mezi etnickými skupinami, mezi kterými došlo v roce 2006 k vzájemným střetům a od obrovské vlny vysídlení mezi nimi neexistují žádné kontakty. Vykonávání těchto programů si však vyžaduje trvalou stabilizaci subregionu.

Pane předsedající, dámy a pánové, domnívám se, že bylo třeba vyjasnit si tyto otázky. V každém případě chci, abyste věděli – přičemž to prohlašuji veřejně – že se plně zavazuji, že budu tuto otázku každodenně monitorovat. jsem ochotný navštívit danou oblast vždy, když to budu považovat za potřebné a užitečné, přičemž tuto návštěvu jsem schopný uskutečnit ve velmi krátké době. V blízké budoucnosti jsem se dohodl na setkání s prezidentem Bašírem a i s prezidentem Débym, na kterém bychom se měli zabývat především otázkou vztahů mezi Súdánem a Čadem. Kromě toho budu, samozřejmě, nadále udržovat potřebné kontakty s rozličnými politickými aktéry a občanskou společností s cílem dosáhnout pokroku v tomto inkluzívním dialogu, bez kterého v daném regionu nebude možné dosáhnout trvalého řešení.

  Předsedající . − Rozprava je ukončena.

Písemné prohlášení (článek 142)

  Bairbre de Brún (GUE/NGL), písemně. – (GA) Irští vojáci jsou známí svou angažovaností v mírových operacích OSN v krizových nebo konfliktních oblastech. Právě OSN by měla stát v čele mírových operací, toho se však nedá dosáhnout účastí v evropských bojových skupinách tohoto druhu.

Zvláštní problém vzniká v souvislosti s účastí na misi EUFOR v Čadu. Francie hraje v těchto bojových silách ústřední úlohu, přičemž další francouzští vojáci otevřeně podporují Idrissa Débyho, prezidenta Čadu, který byl ostře kritizovaný organizací Amnesty International. Kromě toho je Čad bývalou francouzskou kolonií.

Existuje nebezpečí, že irské jednotky budou vnímány jako síla podporující vládu, která má velmi pochybnou pověst v oblasti dodržování lidských práv. Existuje nebezpečí, že Irsko už nebude vnímáno jako neutrální subjekt.

Mezinárodní jednotky jsou v Čadu potřebné na podporu těch, kteří se ocitli ve složitých podmínkách, měli by to však jednoznačně být jednotky OSN.