Předsedající . − Dalším bodem jednání je zpráva (A6-0027/2008) paní Neeny Gillové, jménem Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o účasti Společenství na programu výzkumu a vývoje zaměřeného na zvýšení kvality života starších lidí využíváním nových informačních a komunikačních technologií (IKT) uskutečňovaném několika členskými státy [KOM(2007)0329 - C6-0178/2007 - 2007/0116(COD)].
László Kovács, člen Komise. − Vážený pane předsedající, jsem velmi rád, že mohu nahradit svou kolegyni, paní komisařku Vivian Redingovou, a představit vám toto velmi důležité a velmi dobré téma.
Stárnutí evropské populace s sebou přináší důležité výzvy pro naši společnost a pro naše hospodářství. V současnosti připadá na jednoho důchodce ještě stále pět lidí, kteří platí daně. Do roku 2025 však tento poměr klesne na úroveň tři ku jedné a do roce 2050 to bude už jen dva ku jedné. Náklady na péči, především péči pro rostoucí skupinu lidí ve věku nad 80 let, rostou velmi rychlým tempem. Velmi oprávněně se proto zabýváme zabezpečením dobré kvality života a finanční udržitelnosti zdravotní a sociální péče pro starší lidí.
Zároveň bych však chtěl zdůraznit, že stárnutí populace představuje i velkou příležitost a slibný trh pro nové produkty a služby pro zdravé stárnutí a nezávislý způsob života. Všichni jsme přesvědčení o tom, že můžeme a měli bychom mobilizovat informační a komunikační technologie pro kvalitní stárnutí v Evropě. Společný program s názvem Asistovaného žití v domácím prostředí pomůže při řešení těchto problémů a využívaní nových příležitostí. Evropskou podporu si zaslouží i inovační spolupráce členských států na tržně orientovaném výzkumu a vývoji.
Kompromisní pozměňující a doplňující návrhy, které jste předložili, jednoznačně přispěly k posílení evropského rozměru pro tuto iniciativu objasněním rozsahu i úloh a závazků ze strany členských států. Tato skutečnost pomůže dosáhnout úspěchu v tomto důležitém evropském úsilí v prospěch nás všech.
Neena Gill, zpravodajka. − Vážený pane předsedající, zlepšení kvality života rostoucího počtu starších lidí v Evropě je, jak jsme právě slyšeli, jednou z největších výzev, kterým Evropa čelí.
Složení naší společnosti se mění a my se tomuto vývoji potřebujeme přizpůsobit, potřebujeme zabezpečit kvalitní a nezávislý způsob života pro starší lidí, kterým by v opačném případě hrozilo riziko vyloučení.
Potřebujeme zabezpečit, aby byla tato nová vznikající společnost inkluzívní. Potřebujeme se postarat o to, aby se rostoucí počet starších lidí mohl plně zapojit do společnosti, protože v období mezi roky 2010 a 2030 se počet občanů EU ve věku od 65 do 80 let zvýší o 40 %.
Tato stárnoucí populace významným způsobem ovlivní množství politických oblastí: sociální, zaměstnanosti, bydlení, vzdělávání, odborné přípravy, zdravotní péče a sociální podpory. Z toho důvodu potřebujeme komplexní, ne částečný přístup k stárnutí.
Tato zpráva je výsledkem iniciativ členských států podle článku 169, které jsou spolufinancované Komisí sumou až 150 milionů EUR během období pěti let. Tyto prostředky pomohou evropskému průmyslu a výzkumným institucím v rozvoji nových a špičkových služeb, výrobků a řešení v oblasti informačních a komunikačních technologií, které pomohou zvýšit kvalitu života starších lidí.
Už v současnosti se vyvíjejí technologie, které pomohou vyřešit ztrátu paměti, zraku, sluchu a mobility. V tomto směru se už začaly podnikat důležité kroky, často však v této souvislosti existuje nedostatečná informovanost a málo rozšířené použití. Proto doufám, že tato iniciativa bude mít reálné využití a pomůže při řešení společenských problémů.
Jsem skutečně ráda, že mohu říci, že jsem se mohla na mnoha místech z první ruky přesvědčit, především ve svém regionu West Midlands, jak se může tradiční domácnost naučit používat tyto podpůrné technologie, které pomáhají vytvořit bezpečnější a přístupnější domácí prostředí.
Jsem také hrdá, že můj region udává tempo v používaní podpůrných technologií, a to nejen v souvislosti se staršími lidmi – vyvíjejí se i technologie, které ulehčují život lidem s různými postiženími.
Program Asistovaného žití v domácím prostředí (AAL) by měl z toho důvodu vytvořit skutečný impuls pro tento typ aktivit, a to v třech oblastech. Za prvé, dosáhne se koordinace výzkumu na úrovni EU, což umožní vývoj realizovatelných produktů a jejich uvedení na trh.
Našim cílem by mělo byt dosažení skutečné dokonalosti v této oblasti, přičemž v rámci Evropy by mělo docházet k výměně poznatků a nejlepších postupů.
Tento cíl je dosažitelný jedině při skutečném závazku ze strany všech zúčastněných zemí. Proto jsem velmi ráda, že Rada souhlasila se sumou 0,2 milionu EUR, jako minimálním příspěvkem ze strany každé zúčastněné země, spolu s jednotným společným hodnotícím mechanismem a kritérii oprávněnosti, s nadějí, že tato opatření zvýší koordinaci, transparentnost a důvěryhodnost tohoto programu.
Za druhé, přinese prospěch průmyslovým odvětvím EU, kde existuje pro tuto oblast obrovský potenciál. Proto vyzývám asociaci AAL, aby vytvořila účinné obchodní modely pro tyto produkty a služby z oblasti informačních a komunikačních technologií, které jsou základem pro zabezpečení nižších cen a uvedení těchto produktů a služeb na trh.
Tato asociace potřebuje také zabezpečit, aby se na tomto programu mohly zúčastnit i malé a střední podniky, a aby měly spravedlivý přístup k výzkumu a možnostem financování. Chceme-li, aby byl tento program úspěšný, je nezbytné, aby vyvíjel úsilí směrem k vytvoření celoevropských norem a interoperability s cílem dosáhnout vedoucího světového postavení v oblasti podpůrných technologií. Existuje naléhavá potřeba odstranit technická a regulační omezení, která brzdí vývoj v této oblasti. Nezapomínejme na to, že i zbytek světa, například Spojené státy, Japonsko, ba i Čína, čelí stejným demografickým výzvám. Proto je na nás, abychom dosáhli globální konkurenční výhody.
Program Asistovaného žití v domácím prostředí není jen o zlepšení nezávislého způsobu života, ale může také přispět k dosažení cílů Lisabonské strategie. Chceme-li toho dosáhnout, musíme propojit naše poznatky a činnosti s dalšími programy v tomto sektoru zaměřenými na vytváření nových pracovních míst a hospodářsky růst.
Za třetí, i když technologie dokáží zlepšit kvalitu života starších lidí, tento fakt bude mít význam jedině tehdy, pokud se současně zaměříme i na některé další oblasti: zabezpečení cenové dostupnosti těchto technologií s cílem zpřístupnit je každému, zabezpečení uživatelské přístupnosti nových technologií (a zabezpečení, aby starší lidé a jejich opatrovatelé byli poučení o tom, jak je používat) a řešení problému vyloučení, protože, i když žijeme v informační společnosti, tato společnost ještě stále není inkluzívní a velká část starších lidí musí čelit vyloučení. Proto musíme zabezpečit lepší přístup k internetu a organizovat v této oblasti školení s cílem umožnit starším lidem být nadále součástí společnosti a ulehčit jim vykonávání některých každodenních činností, jako jsou například nakupování, placení účtů nebo dohodnutí schůzky. Přístupnost těchto služeb by se však neměla lišit v rámci geografického rozdělení Evropy. Nechtěla bych vidět Evropu postupující dvěma rozdílnými rychlostmi v souvislosti s Evropskou demografickou výzvou.
Je to jen začátek. Máme před sebou ještě vela práce, přičemž doufám, že tento program vytvoří precedens pro budoucí aktivity a iniciativy ze strany Komise a Rady.
Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, navrhovatelka stanoviska Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví. − (PL) Vážený pane předsedající, stárnutí evropské populace představuje výzvu pro celou evropskou společnost. Průměrná očekávaná délka života je v současnosti 80 let a do roku 2030 se očekává 40% nárůst počtu lidí v důchodovém věku.
Evropská unie by měla přijmout rozsáhlý přístup k této výzvě, protože demografické tendence ovlivňují mnohé oblasti politiky včetně zaměstnanosti, bydlení, vzdělávání, sociální pomoci a zdravotní péče. Souhrnným cílem zmíněného programu výzkumu a vývoje je zlepšení kvality života starších lidí a posílení evropské průmyslové základny. Tohoto cíle hodláme dosáhnout zaváděním informačních a komunikačních technologií, které pomohou starším lidem zlepšit kvalitu života, nadále se těšit z dobrého zdravotního stavu a aktivně se zúčastňovat pracovního a společenského života.
Zručnosti a zkušenosti, kterými disponují starší lidé, představují významné aktivum, především ve společnosti založené na vědomostech. Je také potřebné zdůraznit, že stárnoucí společnost obsahuje vyšší procento žen než mužů z důvodu vyšší průměrné očekávané délky života u žen. Z toho důvodu se při přípravě a hodnocení tohoto programu musí zohlednit i genderový aspekt. Nakonec bych chtěla poděkovat paní zpravodajce Gillové za velmi kvalitně připravenou zprávu.
Lambert van Nistelrooij, jménem skupiny PPE-DE. – (NL) Je dobře, že aspoň jednou diskutujeme o demografických změnách v Evropě trochu odlišným způsobem, tj. ne jako o něčem, co stojí mnoho peněz a produkuje lidi, o které se potom bude třeba postarat, ale o něčem, co s sebou přináší i velmi důležité příležitosti. Já osobně budu velmi rád diskutovat o „seniorské ekonomice“: když se podrobně seznámíte s tímto programem, zjistíte, že se zabývá otázkou kvality života. Co je teda evropským dilematem?
Na jedné straně máme velmi dobré základní vědomosti, inovace na trhu však trvají příliš dlouho. Internet a širokopásmové služby máme k dispozici už delší dobu a nyní už i lidé s omezenou mobilitou mají prostřednictvím internetu normální přístup k službám. To může mnoho věcí změnit a představuje to skutečnou příležitost.
Na druhé straně jsem rád, že bylo v rámci sedmého rámcového programu vyčleněno půl miliardy eur na základní výzkum, přičemž Evropské společenství bude tyto prostředky vymáhat od členských států a podniků. Je velmi dobré, že tyto vědomosti se rozvíjejí, protože otvírají bránu k trhu.
Jak už řekla paní Gillová, je velmi důležité, abychom v Evropě sjednotili zdeformovaný a rozkouskovaný trh a zavedli lepší normy na zvýšení začlenění. V Americe nebo Číně tento problém vůbec neexistuje. Máme velmi odlišné finanční systémy. Z toho důvodu je potřebné zavést technologie a konzultace s partnery na národní úrovni. K tomuto účelu by bylo prospěšné sjednotit členské státy a vždy zapojit tři země do každého projektu. Někdy je to složité, domnívám se však, že je to potřebné, abychom mohli těchto poznatků využívat co nejrychleji.
Některé body tohoto programu musí být posouzené, přičemž mě zvlášť zajímají už existující technologie a zda se podaří účinně využít uplatňování informačních a komunikačních technologií. Věřím a doufám, že uživatelé budou v tomto programu hrát důležitou úlohu. Chci poděkovat paní zpravodajce za obrovské úsilí, které vynaložila v souvislosti s touto otázkou, a především za obsah její zprávy.
Silvia-Adriana Ţicău, jménem skupiny PSE. – (RO) V důsledku nedostatku politik na podporu zvýšení porodnosti a určitých zařízení pro dětskou výchovu a péči se do roku 2025 zvýší podíl lidí ve věku nad 65 let na celkové populaci ze současných 20 % na 28 %.
Starší občané mají specifické potřeby a společnost musí pro uspokojení těchto potřeb projít určitými změnami. Potřebujeme přizpůsobit bydlení a rozvinout lékařskou péči a pečovatelské služby starších lidí. V tomto kontextu je úloha informačních a komunikačních technologií o to důležitější. Digitální televize, mobilní telefony, počítače a dokonce i internet – všechny tyto technologie už využívá určité procento starších lidí. Mnoho starších občanů komunikuje se svými dětmi v jiných zemích prostřednictvím internetu a webových kamer, nezávisle na tom, zda se nacházejí v městských nebo venkovských oblastech.
Internet však využívá jen 10 % Evropanů ve věku nad 65 let. Je potřeba si uvědomit, že přes 21 % evropských občanů ve věku nad 50 let má vážný sluchový, zrakový nebo pohybový handicap, který jim do velké míry znemožňuje využívat standardní informační a komunikační technologie.
V červnu 2007 se Komise obrátila na členské státy a příslušná průmyslová odvětví, aby podpořily vykonávání akčního plánu s názvem Integrace starších lidí do informační společnosti. V tomto kontextu bude mít program pomoci pro samostatné bydlení, který se bude rozvíjet v rámci sedmého rámcového programu výzkumu, rozpočet ve výši 150 milionů EUR vyčleněných z rozpočtu Společenství, přičemž členské státy použijí během let 2008–2013 minimálně dalších 150 milionů EUR – samozřejmě tím mám na mysli ty členské státy, které se budou tohoto programu zúčastňovat.
Cíle tohoto programu jsou následující: podpora vývoje inovačních produktů, služeb a systémů pro starší lidi založených na informačních a komunikačních technologiích, vytvoření zásadních kapacit ve výzkumu, konkrétním vývoji a inovacích na evropské úrovni v oblasti technologií a služeb pro starší lidi v informační společnosti, zlepšení podmínek využití výsledků výzkumu v podnikové sféře.
Tohoto programu se může zúčastnit každý členský stát. V průběhu prvních dvou let od začátku programu vypracuje Komise přechodnou zprávu a v roce 2013 vypracuje jeho konečné zhodnocení. Jsem přesvědčená, že starší lidé si zaslouží dostat šanci a je naší povinností jim tuto šanci poskytnout! Blahopřeji paní zpravodajce.
Jorgo Chatzimarkakis, jménem skupiny ALDE. – (DE) Vážený pane předsedající, vážený pane komisaři, dnes jsem tu měl opět skupinu návštěvníků. Mnozí moji kolegové zřejmě zažívají podobnou situaci. Máme tu skupiny návštěvníků, některé velké, některé zase malé, ale největší z těchto skupin tvoří seniorská generace. Byl to i případ dnešní skupiny. Tvořilo ji 60 lidí, kteří projevovali velký zájem, byli skutečně zaangažovaní, velmi aktivní, přičemž tento přístup zažíváme stále častěji. Toto je skutečně výzva pro Evropu.
Demografické změny se často označují jako hrozba. Čísla hovoří samy za sebe. V období mezi roky 2010 a 2030 se čeká zvýšení počtu obyvatel Evropy ve věku od 65 do 80 let o 40 %. Navzdory tomu však tuto situaci, podobně jako pan Nistelrooij, nevnímám jako hrozbu. Domnívám se, že je to pro Evropany velká příležitost ukázat, že jsme světovým regionem, který má největší závazek vůči vysoké kvalitě života v každé etapě lidského života a v každé věkové skupině. Potřebujeme ukázat větší závazek ke starším lidem a musíme zabezpečit, abychom tak činili jako Evropané, jako světový region, který ochraňuje život.
Chtěl bych Komisi poblahopřát k tomuto návrhu. Programu Asistovaného žití v domácím prostředí (AAL) se daří spojovat hlavní trendy, konkrétně demografické změny, o kterých se v Evropě mluví víc než v jiných světových regionech, a naše silné stránky v oblasti výzkumu a inovací. Máme silný závazek k informačním a komunikačním technologiím, přičemž programu AAL se daří spojit tyto technologie dohromady.
Dámy a pánové, je celkem jasné, že Evropská unie nemá žádné přímé pravomoci v oblasti norem pro starší lidi, výstavbu domů atd. Využitím těchto pilotních programů však můžeme podporovat nejlepší postupy a můžeme dát dohromady to, co už některé členské státy s velkým úspěchem dělají, přičemž tomu můžeme dát evropskou pečeť kvality, aby to mohlo sloužit jako vzor pro ostatní. Dámy a pánové, tímto programem se Komise snaží uzavřít takzvanou digitální propast mezi generacemi v rámci naší společnosti.
Chtěl bych poděkovat paní zpravodajce Neeně Gillové za to, že tento vzkaz doručila skutečně velmi jasně, musím říci, že mnohem jasněji než jiní zpravodajové. Chtěl bych jí za to upřímně poděkovat. Velmi odvážně také obhajovala stanovisko Parlamentu v trialogu a postarala se o to, aby byly naše argumenty přednesené účinným způsobem. Není žádny důvod, proč bychom se měli skrývat. Jako poslanci tohoto Parlamentu mi dovolte říci, že přeji programu AAL velký úspěch. Přeji mu skutečně mnoho úspěchů.
Guntars Krasts, jménem skupiny UEN. – (LV) Děkuji vám, pane předsedající. Demografické, hospodářské a sociální faktory v Evropě si žádají řešení, které zlepší profesionální a kulturní zkušenosti starších lidí, zabezpečí nejvyšší možnou kvalitu jejich životních podmínek a minimalizují výdaje, které vznikají v důsledku demografických změn.
Komisí předložený program je reakcí na potřebu a zčásti i na úlohu najít způsoby dalšího rozvoje technologického pokroku v této oblasti. Digitální propast – konkrétně, omezení pro využívání informačních a komunikačních technologií, v některých případech dokonce i velmi triviální omezení – ve skutečnosti vylučuje významné procento starší populace z aktivního sociálně-hospodářského života a omezuje její možnosti používání nových technologických služeb a podpůrných technologií.
I když podporuji návrh Komise v každém ohledu, je potřeba si přiznat, že vývoj nových informačních a komunikačních technologií v odvětvích, v kterých existuje komerční poptávka, postupuje rychle dopředu. Podobně, i když souhlasím s argumentem Komise, že kupní síla starších lidí se zvyšuje, musíme také připustit, že mezi jednotlivými členskými státy existují významné rozdíly ve výšce příjmu. I v rámci jednotlivých zemí však existují významné regionální rozdíly v příležitostech, které jsou přístupné pro lidí v starších věkových kategoriích v oblasti informačních a komunikačních technologií.
Chtěl bych zdůraznit, že dosažené úspěchy v souvislosti s návrhem Komise nebudou měřené jen samotnými technologiemi, ale i mírou jejich dostupnosti a příležitostmi a stimuly pro starší lidí v oblasti vzdělávání, především v těch oblastech Evropy, kde je to zvláště důležité pro snížení příjmových a regionálních rozdílů. Nejtěžší úlohou však bude překonání digitální propasti v informační oblasti. V současné době, kdy přetrvává digitální propast mezi malými a velkými národy a mezi malými a velkými hospodářstvími, představuje překonání této propasti mezi generacemi z ekonomického pohledu tu nejsložitější úlohu.
Pane předsedající, i když prohlášení ministrů o elektronickém začlenění, které sloužilo jako základ pro vytvoření dokumentu, o kterém dnes diskutujeme, bylo přijaté v roce 2006 v lotyšském hlavním městě Riga, Lotyšsko se do tohoto programu nezapojilo. V této souvislosti bych chtěl položit otázku, které se ve svém projevu dotkla i paní zpravodajky, která se týká toho, je-li skutečně v zájmu států zúčastňujících se tohoto programu, aby byly sedmým rámcovým programem financované i další členské státy, když výška tohoto financování zůstane nezměněná.
Kathy Sinnott, jménem skupiny IND/DEM. – Vážený pane předsedající, žijeme ve skutečně zábavném světě. Na jedné straně se v zprávě Světové zdravotnické organizace snažíme přijít na to, jak přinutit naše děti, aby se šly bavit a hrát ven, pryč od počítačů, a na straně druhé se snažíme přemlouvat naše starší občany, aby si sedli za počítač a naučili se ho používat.
Počítače však skutečně mají starším lidem co nabídnout, především obyvatelům venkova a těm, kteří jsou kvůli svému zdravotnímu stavu v izolaci. Chcete-li však, aby se starší lidé zapojili do komunity používající informační technologie, tyto technologie musí být především uživatelsky a cenově dostupné, lehce dostupné a s nízkou potřebou údržby. Vzhledem k rostoucímu počtu starších lidí v Evropě může vývoj technologií přístupných pro starší lidi zlepšit kvalitu jejich života a pomoci jim žít delší nezávislý život. Vývoj počítačů pro starší lidi je určitě vynikající obchodní myšlenka. I když jim možná chybějí technické zručnosti, mají na používání počítačů množství volného času a chuť udržet krok s ostatními. Představují trh, který jen čeká na své objevení.
Desislav Chukolov (NI). – (BG) Vážené kolegyně a kolegové, moje země, Bulharsko, patří, bohužel, mezi vedoucí národy v oblasti stárnutí populace v Evropě.
Po skončení studené války mladí lidé z mojí země, lákaní sliby dobrého života na západě, masově chvátali vykonávat práce umývačů nádobí a doma zůstávali jen jejich staří rodiče. Váš návrh na prodloužení života našich starších občanů je vynikající. Kdo by mohl být proti takovému návrhu?
Předtím, než začnete přemýšlet nad používáním nových informačních a komunikačních technologií, vás však vyzývám, abyste si uvědomili i fakt, že bulharští důchodci musí žít z důchodů rovnajících se sumě 50 EUR měsíčně. Tuto sumu jim totiž vyčlenila socialistická vláda Bulharské socialistické strany. Taková je skutečnost.
Chtěl bych oslovit zástupce PSE v této místnosti: dámy a pánové internacionalisti, dokážete si představit, co znamená suma 50 EUR měsíčně pro důchodce nebo důchodkyni, kteří celý svůj život poctivě pracovali? Uvědomujete si, že důchodci musí z těchto 50 EUR každý měsíc vyžít a nakupovat potraviny za ceny odpovídající evropské úrovni? Uvědomujete si, že bulharští důchodci musí odpojovat svoje telefony, protože si nemohou dovolit platit zlodějské ceny Bulharské telekomunikační společnosti, která byla nezákonně zprivatizovaná?
Je skutečně výsměch navrhovat způsoby zlepšení informačních služeb pro tyto lidi. Nejprve je potřeba přemýšlet jak zlepšit jejich finanční nezávislost, protože většina důchodců v Bulharsku nemá romský původ a z toho důvodu se nemůže spoléhat na bezplatný oběd.
Ivo Belet (PPE-DE). – (NL) i Navzdory tomu, že jde o kvalitní program, mám vůči němu několik námitek.
První se samozřejmě týká rozpočtu: 150 milionů EUR pro odvětví, o kterém jste sami řekli, že se stane jedním z nejrychleji se rozvíjejících odvětví budoucnosti, zdaleka nestačí, přičemž tento fakt tu už byl zmiňovaný. Rychlé zavádění těchto nástrojů je nesmírně důležité pro blaho starších lidí, je však stejně důležité i pro národní hospodářství a národní rozpočty a má vynikající hospodářské vyhlídky.Pan van Nistelrooij to tu už zmínil: z toho důvodu vyzývám, aby Evropská unie během nejbližších let výrazně zvýšila tyto investice a stimuly, možná už během hodnocení rozpočtu v polovině tohoto roku.
Moje druhá připomínka, přičemž úplně souhlasím s prohlášeními paní zpravodajky, je, jak řekl už pan Chatzimarkakis, že nesmí existovat žádná dichotomie, žádné rozdělení mezi staršími lidmi, kteří byli odborně vyškolení a jsou schopní používat tyto nové technologie, a ostatními, u kterých to nebylo možné uskutečnit, a kteří jednoduše nemají potřebné finanční prostředky na instalaci těchto technologií u sebe doma. Tato skutečnost by ve velké míře protiřečila hlavnímu cíli tohoto programu, kterým je umožnit co největšímu počtu starších lidí žít co nejdéle ve svých domovech. Je to mnohem lacinější, než jejich pobyt v nemocnicích nebo pečovatelských domech, a je to také, samozřejmě, nejlepší pro jejich duševní pohodu. A v konečném důsledku přesně o to nám všem jde.
Nakonec je také nesmírně důležité, aby všechny tyto inovační nástroje byly pro starší lidi cenově dostupné, bez ohledu na jejich finanční situaci.
Justas Vincas Paleckis (PSE). – (LT) Vítám iniciativu Komise a oceňuji zprávu paní Gillové, která bude nepochybně velmi prospěšná při řešení otázek týkajících se starších lidí. Rostoucí počet starší populace v Evropě s sebou přináší problémy a důležité výzvy. V současnosti se vyvíjejí nové podpůrné technologie, které dokáží zabezpečit vysokou kvalitu života starším lidem umožnit jim v závislosti na jejich přáních a schopnostech vést aktivní život. Členské státy EU by se z toho důvodu měly připravit na okamžitou revoluci v poskytovaní společenských a podpůrných služeb.
Výrobci moderních informačních a komunikačních technologií si všimli rostoucí poptávky po svých výrobcích. Nové podpůrné technologie dokáží pomoci při řešení zrakových, sluchových, pohybových a jiných problémů, čímž umožní starším lidem, aby se i nadále cítili a skutečně byli užiteční pro společnost. Fakt, že členské státy Evropské unie plánují do roku 2013 investovat víc než 1 miliardu EUR do vývoje nových technologií, které by uspokojovaly potřeby starších lidí, je skutečně chvályhodný.
Informační a komunikační technologie mohou zvýšit, a nepochybně i zvýší, kvalitu života a sebeúctu mezi staršími lidmi. Vyvstává však otázka: budou mít z tohoto vývoje prospěch všichni, nebo jen hrstka „vyvolených“?
Oceňuji obavy paní zpravodajka týkající se možného budoucího vývoje, v kterém inovace v oblasti informačních a komunikačních technologií přinesou prospěch jen malému počtu starších lidí, kteří se už nyní těší z vysoké kvality života. Některé země EU se pyšní svými šestihvězdičkovými rezidencemi pro starší lidi, které jsou podobné luxusním hotelům. Ne velmi daleko od těchto zařízení však můžeme najít chudobou poznamenané domy starých lidí, jejichž obyvatelé musí bojovat o přežití. Těmto lidem nebyly nikdy dostupné žádné inovace, podpůrné technologie nebo jakékoli moderní vybavení. Tato situace se musí bezodkladně změnit.
Vítám názor vyjádřený ve zprávě, že produkty informačních a komunikačních technologií pro starší lidi by měly být cenově a uživatelsky přístupné. Evropská unie není vedoucím subjektem v mnoha oblastech. Je skutečně potřebné a úctyhodné, aby se stala vedoucí silou i v oblasti, o které právě diskutujeme.
Danutė Budreikaitė (ALDE). – (LT) V současnosti je každému pátému občanu EU více než 60 let, při průměrné očekávané délce života 80 let. Kvalita života rostoucího počtu starších lidí v Evropě však není dostatečně vysoká. Například, každý čtvrtý starší člověk v mé zemi, Litvě, popisuje svůj zdravotní stav jako špatný, přičemž míra zapojení těchto lidí do společnosti je jen 57 %. Zvyšování kvality života stárnoucí populace by mělo být jedním ze základních cílů Evropské unie.
Iniciativa Komise na aktivizování informačních a komunikačních technologií představuje velmi důležitý krok směrem k řešení problémů ztráty paměti, zraku, sluchu a mobility u starších lidí. Navzdory tomu se však Komisi nepodařilo úplně vyřešit otázku spravedlivého přístupu k informačním a komunikačním technologiím.
Jednou z hlavních otázek v souvislosti se spravedlivým přístupem k informačním a komunikačním technologiím je zabezpečení jejich cenové přístupnosti. Nejdůležitějším zdrojem příjmu starších lidí je jejich důchod, který je nízký, především v nových členských státech. Je nesmírně důležité, aby byly produkty založené na nových informačních a komunikačních technologiích cenově přístupné pro všechny občany EU.
Dalším důležitým prvkem, který se týká přístupnosti, je uživatelská přístupnost nových technologií. Jen 18 % populace EU ve věku od 65 do 74 let používá internet, přičemž celkově ho využívá až 60 % populace EU. Z toho důvodu musíme zabezpečit, aby byly produkty založené na nových informačních a komunikačních technologiích uživatelsky přístupné.
Sylwester Chruszcz (NI). – (PL) Vážený pane předsedající, stárnutí evropské společnosti je faktem, který pro naši společnost představuje základní výzvu. Při přijímání opatření na evropské úrovni bychom měli vždy zohledňovat demografické tendence a zvažovat sociální a ekonomické dopady těchto opatření z demografického hlediska. V průběhu let 2010–2030 se počet lidí ve věku 65 až 80 let zvýší o 40 %.
Zabezpečení slušného života, co nejvyšší míry pohodlí a přístupu ke všem základním službám pro tyto lidí by mělo byt naší prioritou. Stárnutí populace samozřejmě vytváří tlak na poskytování zdravotní a sociální péči z pohledu finančních možností i z pohledu dostupnosti pracovníků v zdravotnických a sociálních službách. V souvislosti s touto situací bych chtěl upozornit na nebezpečný jev přehlížení a izolace starších lidí.
Pokusy o odstranění nemocných a starých lidí prostřednictvím eutanázie představují pro současnou Evropu velmi vážné nebezpečí. Velmi mě znepokojuje skutečnost, že Evropská unie a Evropský parlament, i navzdory tomu, že se angažují v oblasti ochrany základních lidských práv, mlčí v souvislosti s touto záležitostí.
Ljudmila Novak (PPE-DE). – (SL) Neexistuje nic, co by bylo víc destruktivní a ponižující, než pocit vyloučení, bezvýznamnosti a neschopnosti. Z toho důvodu podporuji návrh Evropské komise, aby se Společenství zapojilo do společného programu zaměřeného na pomoc a začlenění starších lidí a zlepšení jejich kvality života využíváním informačních a komunikačních technologií.
Představuje to další díl mozaiky lisabonské strategie budování Evropy založené na informacích, digitální gramotnosti a vyšší hospodářské konkurenceschopnosti. Chceme-li skutečně zlepšit začlenění a gramotnost starších lidí, musíme k tomuto účelu vhodně přizpůsobit naše opatření a zabezpečit, aby byla těmto lidem skutečně přístupná. Tato opatření musí byt srozumitelná, uživatelsky přístupná, jednoduše pochopitelná a cenově dostupná. Musí zahrnovat stárnoucí populaci a lidi se zdravotním postižením ve městech i na venkově. V opačném případě hrozí, že výsledkem těchto opatření nebude začlenění, ale naopak vyloučení.
Vzhledem k širokému využití informačních a komunikačních technologií bude mít starší generace v konečném důsledku prospěch z inovací moderní doby. Kvalita jejich života se zvýší, protože budou víc nezávislí, mobilní, aktivní a začlenění do společnosti a hospodářského života.
Opatření, podpůrné prostředky a mnohé moderní elektronické systémy přizpůsobené k tomuto účelu umožňují řídit životní prostor. Zároveň umožňují tento prostor kontrolovat, čímž svým uživatelům zabezpečují vyšší bezpečnost a lepší pocit ze života. Tento typ opatření umožňuje lidem se zdravotním postižením a starším lidem komunikovat s vnějším světem a využívat možnosti vzdálené péče, práce a zábavy.
Každý z nás se chce dožít zralého veku, nechce se však ocitnout sám a na okraji společnosti. Proto myslíme na svou budoucnost už nyní a podnikáme v tomto směru příslušné kroky.
Roberta Alma Anastase (PPE-DE). – (RO) Na základě statistických údajů se v průběhu let 2010 až 2030 zvýší počet starších občanů v Evropě o 40 %. Tento jev se sebou přináší výzvy, ale i příležitosti pro veřejné politiky a evropskou budoucnost. Skutečně prosperující a konkurenceschopná Evropa by měla být schopná najít správnou odpověď na tyto výzvy a naplno využít potenciálu nových demografických trendů.
Starší evropští občané musí mít užitek z kvalitních služeb a podmínek a jejich poznatky by se měly využít při probíhajícím rozvoji společnosti. Vzhledem k tomu, že cílem Evropské unie není dosažení hospodářství a společnosti založené na informacích, informační technologie představují inovační řešení dosažení tohoto cíle, přičemž angažovanost Evropského společenství v těchto důležitých programech je víc než potřebná.
Chtěla bych upozornit na dva důležité aspekty týkající se používání nových technologií s cílem zlepšit životní úroveň starších lidí. Po prvé, evropští občané by měli být odborně vyškolení a poučení o nových technologických možnostech, které mají k dispozici. Starší lidé, především v nových členských státech, nemají v této oblasti žádné, případně jen částečné informace, přičemž ztráty, které tím společnost utrpí, jsou lehce viditelné. Úspěch rozhodnutí, o kterém tu dnes diskutujeme, proto do velké míry závisí na evropské mobilizační schopnosti v oblasti vzdělávání a poskytování informací pro tyto lidi. Za druhé, zvláštní pozornost by se měla věnovat ženám, protože, vzhledem k jejich vyšší průměrné očekávané délce života, tvoří větší část starší populace. Tyto aspekty musí byt zohledněné ve vědeckém výzkumu procesu stárnutí, jakož i při konkrétním vykonávaní veřejných politik.
Nakonec bych chtěla znovu zdůraznit důležitost věnování pozornosti situaci v nových členských státech, v kterých se starší lidé nacházejí v méně příznivé situaci. Nižší životní úroveň, ale i nedostatek vědomostí v oblasti používání nových technologií, dělají z této kategorie prioritní skupinu pro budoucí opatření na evropské úrovni.
Zita Pleštinská (PPE-DE). – (SK) „Fórum pro pomoc starším“, „Parlament seniorů“ nebo časopis „Fórum seniorů“ vydávaný na Slovensku s podporou Komise, to jsou aktivity, s kterými jsem se měla možnost seznámit na setkáních se seniory, protože už tradičně s nimi začíná můj kalendářní rok. Tyto aktivity mě přesvědčily, že důchodci chtějí být aktivní a jsou velmi učenliví. Například mobilní telefon už přestal být pro ně velkou neznámou a stal se jejich důležitým společníkem.
Bohužel, na počítačovou gramotnost seniorů se věnuje málo zdrojů, proto vítám zprávu paní zpravodajky Gillové, která přináší důležité poselství Evropského parlamentu pro zkvalitnění života stárnoucího nebo hendikepovaného obyvatelstva.
Využívání nových informačních a komunikačních technologií může byt efektivním nástrojem, aby tato skupina evropských občanů, která je zdrojem moudrosti, zkušeností, tradic a zručnosti nebyla vytlačovaná ze společnosti. Důležité je však poskytnout všem důchodcům v Evropské unii stejný přístup k informačním a komunikačním technologiím.
Zuzana Roithová (PPE-DE). – Pane předsedo, já velice oceňuji iniciativu těch třinácti členských států, které vytvořily společný výzkumný program asistovaného žití pro starší občany tak, aby mohla i tato generace plně využívat informačních technologií. Bezpochyby by jim to umožnilo lepší komunikaci a prodlouží jim to aktivní pracovní život. Plně tedy podporuji, aby tento program AAL se stal naším zítřejším rozhodnutím, společným programem Evropské unie a věřím, že se tím skutečně podaří zdvojnásobit prostředky až na těch 600 milionů eur. Náš požadavek na 20% kofinancování z vnitrostátních zdrojů považuji za dostatečně motivující pro členské státy věnovat se těmto cílům. Tedy dejme zelenou programu, který umožní efektivní vývoj inovačních produktů a specifických služeb využívajících informační, komunikační technologie orientované na zajištěné důstojného stáří. Je to také příležitost pro malé a střední podnikání a je to plně v souladu s cíly Lisabonské strategie a našimi hodnotami.
Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Vážený pane předsedající, měli bychom přivítat navrhovanou účast ze strany Unie v společném programu výzkumu a vývoje zaměřeného na zvýšení kvality života starších lidí.
Nové druhy informačních a komunikačních technologií dokáží ulehčit život lidem v pokročilém věku a pomoci jim i nadále se aktivně podílet na pracovním a osobním životě. Měli bychom pamatovat, že počet starších lidí se v důsledku příznivějších životních podmínek zvyšuje.
Během příprav podrobných operačních zásad tohoto programu bychom však měli vzít na vědomí, že finanční situace a životní podmínky starších lidí jsou v rámci jednotlivých členských států odlišné. Existují mezi nimi významné rozdíly v životní úrovni. V důsledku toho existují i různé potřeby v oblasti služeb a různé úrovně připravenosti na aktivní život, především v případě lidí žijících ve venkovských oblastech. Nové technologie, nové příležitosti práce s internetem a využívání nových technologií ve svůj prospěch mohou starším lidem dopomoci k tomu, aby i nadále zůstávali na trhu práce. Všechny tyto vymoženosti mohou také lidem umožnit klidné stárnutí. Tento problém má nesmírný význam především ve vztahu k stárnoucí evropské populaci.
Monica Maria Iacob-Ridzi (PPE-DE). – (RO) Vyloučení starších občanů z výhod, které přinášejí informační technologie, představuje problém, obzvláště v souvislosti s tím, že podíl lidí ve věku od 65 do 80 let na celkové evropské populaci brzy dosáhne 40 %.
Z toho důvodu vítám účast Evropské unie na společném programu výzkumu a vývoje zaměřeného na zlepšení kvality života této skupiny lidí. Chtěla bych však upozornit na fakt, že finanční účast ze strany Společenství na tomto projektu je omezená. Příspěvek ze strany Společenství představuje sumu v maximální výšce 150 milionů EUR v případě, že budou tyto prostředky vyčleněné v rámci rozpočtu pro rámcový program výzkumu a vývoje, jehož celkový rozpočet je víc než 50 miliard EUR. Kromě toho, příspěvek ze strany Společenství nesmí tvořit víc než 50 % celkových veřejných fondů vyčleněných pro tento projekt, což je pro tak důležitý projekt skutečně nezvykle malé procento.
Kromě konkrétních výhod, jejichž řešení z oblasti informačních technologií vyvinutých v rámci tohoto programu přinesou starším lidem, představuje účast Evropské unie na tomto projektu dobrou příležitost přispět k zlepšení kvality života Evropanů a z toho důvodu by finanční příspěvek ze strany Společenství měl přesahovat sumu národních prostředků vyčleněných na tento typ výzkumu.
László Kovács, člen Komise. − Vážený pane předsedající, jménem paní Viviany Redingové bych chtěl ocenit velmi konstruktivní přístup ze strany Evropského parlamentu a především ze strany paní zpravodajky Gillové během jednacího procesu o návrhu programu s názvem Pomoc starším nebo nemocným osobám při samostatném bydlení. Protože tato oblast nepatří do mé kompetence, tato diskuse byla pro mě nejen velmi zajímavá, ale i velmi poučná. Můžete se spolehnout, že paní Viviane Redingové zprostředkuji nejen vaše gratulace, ale i vaše obavy a návrhy.
Pochopil jsem, že jednu z klíčových otázek představuje používání informačních a komunikačních technologií generací seniorů, s čímž úplně souhlasím. Tato oblast si jednoznačně žádá vědomosti i finanční prostředky. Odborná příprava starších lidí, především lidí žijících ve venkovských oblastech, je nepochybně důležitá, tuto oblast však náležitým způsobem řeší akční program s názvem Důstojné stárnutí v informační společnosti. Další důležitý aspekt představuje cenová dostupnost, přičemž tuto oblast bude řešit program AAL. Pokud jde o další země, které by měly zájem zapojit se do tohoto programu, mohou tak učinit, vždyť přesně z toho důvodu byl navržený relativně nízký vstupní příspěvek.
Na závěr bych chtěl zdůraznit, že Komise vítá a podporuje kompromisní pozměňující a doplňující návrhy předložené paní zpravodajkou, které umožní dosažení dohody v prvním čtení. Díky závazku z vaší strany bude možné tuto důležitou iniciativu spustit už v průběhu jara. Vaše pokračující podpora bude nesmírně důležitá i během realizace této iniciativy. Chtěl bych zdůraznit, že řešení tohoto problému není jen naší morální povinností, ale představuje také ekonomickou příležitost, což je názor, který dnes zazněl z úst mnohých řečníků. Jeho cílem je dosažení budoucího blahobytu našich starších občanů a naši budoucí konkurenceschopnost.
Neena Gill, zpravodajka. − Vážený pane předsedající, chtěla bych poděkovat všem svým kolegům a kolegyním za jejich připomínky a příspěvky.
Pan Krasts mi položil otázku, zda by mě potěšilo, kdyby této iniciativy zúčastnily i další země. Naším záměrem je, aby byl tento program otevřený pro co největší počet účastníků. Může dokonce zasahovat i za hranice členských států Evropské unie, což se už v současnosti i děje.
Otázka, která dnes byla zmíněná v mnohých projevech, je otázka financování. Problém je v tom, že maximální velikost finančního příspěvku je 150 milionů EUR. Potřebujeme zjistit, jak by se tato suma, v případě, že bude o tento program velký zájem, mohla v budoucnosti revidovat, případně, zda by se tato oblast mohla řešit i prostřednictvím jiných iniciativ v rámci sedmého rámcového programu.
Dnes jsem slyšela někoho říci, že stárnutí populace představuje spolu s klimatickými změnami jednu z největších výzev 21. století. Je důležité, aby Komise pokračovala v řešení této otázky nejen přes velmi důležité individuální programy, jakým je například tento, ale také v rámci jiných oblastí, přičemž – a toto bych chtěla znovu zdůraznit – by se to mělo uskutečňovat pomocí společného propojení poznatků.
Domnívám se, že Komise musí byt také ostražitá, protože je očividné, že některé členské státy se v této oblasti nacházejí mnohem dál než jiné. Existuje tu naléhavá potřeba zabezpečit, aby po skončení tohoto programu neexistovaly mezi členskými státy žádné velké rozdíly.
Chtěla bych říci pár slov v souvislosti s několika klíčovými body, které tu zmínili moji kolegové, především moji dva stínoví zpravodaji. Pan van Nistelrooij poukázal na to, že trvá příliš dlouhou dobu, než se produkty dostanou na trh, a že pokud skutečně chce, aby tento program přinesl žádané výsledky, je nezbytné tento problém vyřešit. Pán Chatzimarkakis zase řekl, že jsme světovým regionem, který projevuje největší odhodlání řešit kvalitu lidského života nezávisle na věku člověka. Myslím, že je důležité, aby byla naše slova podložená i konkrétními skutky.
Chtěla bych také poděkovat paní Geringerové de Oedenbergové, zpravodajka Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví, jakož i všem pracovníkům sekretariátu, sekretariátu skupiny PSE a své kanceláři za jejich příspěvek a zároveň bych chtěla poděkovat i Komisi a oběma předsednictvím Rady – portugalskému i slovinskému.
(potlesk)
Předsedající . − Rozprava je ukončena.
Hlasování se uskuteční ve čtvrtek, 13. března 2008.