Doslovný záznam ze zasedání

Středa, 12. března 2008 - Štrasburk

17. Zdanění bezolovnatého benzínu a plynového oleje (rozprava)

  Předsedající . − Dalším bodem jednání je zpráva (A6-0030/2008) pana Olleho Schmidta, jménem Výboru pro hospodářské a měnové záležitosti, o návrhu směrnice Rady, kterou se mění a doplňuje směrnice 2003/96/ES, pokud jde o úpravu zvláštního daňového režimu pro plynový olej, který se používá jako motorové palivo na komerční účely a koordinaci zdanění bezolovnatého benzínu a plynového oleje používaných jako motorové palivo [KOM(2007)0052 - C6-0109/2007 - 2007/0023(CNS)].

  László Kovács, člen Komise. − Vážený pane předsedající, velmi oceňuji podporu návrhu Komise ze strany Výboru pro hospodářské a měnové záležitosti a především úsilí pana zpravodaje Schmidta o nalezení kompromisního řešení.

Jak víte, návrh Komise byl předložen v březnu 2007. Naším záměrem bylo zvýšit a sblížit minimální úrovně spotřební daně pro naftu a bezolovnatý benzín s cílem zachovat skutečnou hodnotu minima a sblížit vnitrostátní sazby s cílem výrazně omezit jev známý jako tankovací turistika.

Omezení tankovací turistiky by zabezpečilo nejen správné fungování vnitřního trhu pro dopravce, ale snížilo by též počet dodatečných kilometrů a v konečném důsledku i množství nadbytečných emisí skleníkových plynů, které poškozují životní prostředí.

Chtěl bych zdůraznit, že v průběhu diskusí v Radě vyzdvihl velký počet členských států pozitivní účinek, který má návrh Komise na životní prostředí, především v oblasti klimatických změn, globálního oteplování a správného fungování vnitřního trhu.

Pokud jde o zprávu pana Schmidta, velmi oceňuji její pozitivní přístup k návrhu Komise i úsilí ze strany pana zpravodaje o nalezení kompromisního řešení pro všechny zúčastněné strany. Bohužel, Komise nemůže souhlasit s většinou pozměňujících a doplňujících návrhů doporučených ve zprávě. Dovolte mi to vysvětlit.

Komise je proti jakýmkoliv návrhům, které by bránily dosažení dlouhodobého řešení problému tankovací turistiky, která má škodlivé účinky na životné prostředí, jakož i problému deformace hospodářské soutěže na vnitřním trhu.

Pokud jde o přechodná období, která doporučujeme zavést v našem návrhu, tento přístup je založený na zásadě rovného přístupu ke starým i k novým členským státům, a proto je tento návrh podle našeho názoru dobře vyvážený. Komise však uznává, že jde o politickou záležitost, ohledně které bude muset v Radě proběhnout další diskuse.

Chtěl bych rovněž vysvětlit, že tento návrh svým doporučením mírného zvýšení sazeb zohledňuje i prvek konkurenceschopnosti EU. Tyto sazby v podstatě jen zachovávají minimální úrovně zdanění a zároveň udržují krok s očekávanou mírou inflace do roku 2017. Komise se domnívá, že v jejím návrhu jsou zohledněny všechny relevantní faktory. Nepovažuje za vhodné podporovat méně ambiciózní, případně dalekosáhlejší plán na zvýšení minimálních úrovní zdanění navrhovaných v pozměňujících a doplňujících návrzích č. 18 a 25.

Pokud jde o pozměňující a doplňující návrhy č. 4 a 10, které zavádějí novou definici komerční nafty pro motorová vozidla těžší než 3,5 tuny, chtěl bych objasnit, že toto doporučení se nenacházelo v původním návrhu. Tato otázka však v Radě představuje jeden z hlavních bodů diskuse, přičemž Komise bude tuto diskusi sledovat se zřetelem na názor vyjádřený Evropským parlamentem.

Komise v zásadě nemá žádné námitky vůči pozměňujícím a doplňujícím návrhům č. 7 a 27, které podporují záměr snížení emisí CO2. Je však potřeba pamatovat na to, že vzhledem k zásadě subsidiarity patří rozhodování o způsobu použití daňových příjmů do pravomocí jednotlivých členských států.

Na závěr bych chtěl říci, že upřímně věřím, že Parlament vysloví svou podporu návrhu Komise a vyšle tím pozitivní signál Radě, aby reagovala na obavy členských států, které mají problémy s tankovací turistikou, a zároveň tím podpoří dosažení environmentálních cílů.

  Olle Schmidt, zpravodaj. − (SV) Vážený pane předsedající, vážený pane komisaři, to, že daně na úrovni EU představují velmi citlivé téma, potvrzuje i práce na této zprávě. Myslel jsem si, že široký konsenzus v otázce potřeby radikálních opatření na řešení klimatických změn pomůže získat sympatie pro některé velmi tvrdé návrhy. Skutečnost však byla jiná.

Umím samozřejmě pochopit kritiku pani Rühleové v souvislosti s našimi vysokými ambicemi, zároveň je však třeba říci, že práce tohoto Parlamentu je zaměřená na dosažení rozumných kompromisů, což připomněl i pan komisař, které by se daly v rámci Evropské unie provádět. Z tohoto důvodu jsem akceptoval argumenty týkající se rozsahu daňového zvýšení, jakož i období provádění.

Vynikající spolupráce ze strany mých kolegů, pánů Becseye a Rosatiho, mě vedla k závěru, že pokud chci, aby táto zpráva měla vůbec nějakou šanci být schválená, musím upravit úroveň jejích ambicí bez toho, abych tím úplně zmařil své původní návrhy. Návrh Komise byl odmítnut jako celek. Vše jsem tím nezískal, vše jsem však ani neztratil. Manévrování v prostoru mezi Lucemburskem a Skupinou zelených nebyla vůbec jednoduchá úloha.

Emise z dopravy narůstají významným způsobem. Musíme s tím něco udělat. To, že si členské státy EU konkurují různými sazbami daně na naftu není proto rozumné ani správné, přesně jak uvedl pan komisař. Nikdo si nemyslí, že je pro vnitřní trh dobré, pokud obrovské nákladní automobily dělají dlouhé objížďky, aby mohly lacino natankovat naftu například v Lucembursku. Tato takzvaná tankovací turistika má nejen zlé důsledky pro životní prostředí, ale narušuje i hospodářskou soutěž. Kromě toho má za následek i ztrátu daňových příjmů. Neexistuje žádný důvod mít odlišné daně na bezolovnatý benzín a naftu.

Z tohoto důvodu jsme dosáhli kompromisu, který získal víceméně jednoznačnou podporu ve výboru. Minimální sazby daně na naftu budou růst pomaleji, než to navrhuje Komise, ze současné úrovně 302 EUR na 1 000 litrů až na úroveň rovnající se sazbě daně za bezolovnatý benzín, která je 359 EUR na 1 000 litrů, v roce 2015. Komise chtěla tuto úroveň dosáhnout již v roce 2012.

Lotyšsko, Litva, Polsko, Bulharsko a Rumunsko dostanou čas na zavedení vyšší minimální sazby daně do 1. ledna 2016. Komise chtěla zvýšit minimální sazbu daně na 380 EUR na 1 000 litrů do roku 2014. S cílem zabránit dalšímu narušení hospodářské soutěže se výbor domnívá, že ty země, které mají vyšší sazby daně než 400 EUR na 1 000 litrů na naftu a 500 EUR na 1 000 litrů na bezolovnatý benzín by neměly před rokem 2015 tyto sazby zvyšovat.

Pane předsedající, pane komisaři, toto je jednoznačně velmi citlivá otázka, především vzhledem k zásadě subsidiarity. V každém případě však představuje možný pokrok směřující ke sblížení daňových sazeb. Zároveň však víme, že neodvratné environmentální požadavky budou mít vliv na budoucí hodnocení používání nástrojů finanční kontroly.

Těm, kdo si myslí, že jsem nebyl dostatečně tvrdý ve svých požadavcích a polevil jsem ve svých původních ambicích, bych chtěl říci, že s nimi v zásadě souhlasím. Měli jsme se dohodnout na vyšších sazbách a kratších prováděcích obdobích. Dnešní Evropská unie však není stejná jako před pěti lety a dovolte mi dodat, že tato skutečnost mě těší.

Hospodářské předpoklady pro harmonizaci daní nejsou stejné jako v minulosti. Pokud chceme vyřešit problém přeshraničních emisí, musíme najít rozumné kompromisy přijatelné pro všechny. Tento fakt si musíme všichni uvědomit.

Kromě toho bych chtěl dodat, že mnohé staré členské státy si zaslouží kritiku, protože se neřídily rozhodnutími o zvyšování daní, která byla přijata v minulosti. Výbor ve svých závěrech zohlednil i kupní sílu a inflaci.

Cena ropy v současnosti dosahuje nové rekordy. Naposledy jsem slyšel ve zprávách, že se blíží k hranici 110 dolarů za barel.

V současnosti existuje široká dohoda o postupném daňovém sbližování, tedy alespoň ve výboru, kterou si, doufám, uvědomuje i pan komisař, a já doufám, že zítra získáme podporu našich kolegů v tomto Parlamentě. Doufám, že získáme širokou podporu, abychom měli zprávu, která by sloužila jako základ pro další práci.

  Zsolt László Becsey, jménem skupiny PPE-DE. – (HU) Děkuji vám, pane předsedající. Blahopřeji panu zpravodaji Schmidtovi k jeho vynikající práci. Domnívám se, že dnešek představuje přelom, protože se nám podařilo dosáhnout společného parlamentního postoje na základe širokého konsenzu. Myslím si, že je důležité, abychom na této plenární schůzi zachovali jednotný hlas, kterého jsme dosáhli v našem výboru. Je to skutečný úspěch, protože se nám podařilo stanovit minimální a maximální sazby spotřební daně pro splnění protiinflačních cílů a zároveň jsme dosáhli toho, že nařízení jako celek nebylo zamítnuto. Je mnohem lepší mít možnost volby, než nenabídnout vůbec žádnou alternativu, což by znamenalo, že jediným návrhem na stole by byl návrh Komise. Je to skutečný úspěch i proto, že každý musel něco obětovat. Země s vysokými sazbami daně jsou ochotny zmrazit své současné sazby v zájmu dosažení konvergence, a země s nízkými sazbami daně jsou zase ochotny přijmout určitá opatření zaměřená na úpravu svých vnitrostátních platných právních předpisů v oblasti spotřební daně na naftu s cílem jejího rychlejšího zvyšování.

Největší ústupky v tomto směru musely udělat nové členské státy EU z baltického a balkánského regionu. Vzhledem k nižším cenám a příjmům v tomto regionu na sebe tyto země vzaly obrovskou výzvu v oblasti inflace a konkurenceschopnosti a též v sociální sféře, především v souvislosti s procesy směřujícími k zavedení eura. Je to skutečný úspěch, protože se tím ukončí neustálá řada požadavků ze strany Parlamentu, tj. vybírání jen některých vyhovujících právních předpisů. Do konce roku 2015 se budou sazby všech členských států nacházet v navrhovaném pásmu a nebudou již existovat nevysvětlitelné individuální výjimky. Tato skutečnost nám umožní posílit gravitas evropských právních předpisů. Myslím si, že disciplína je důležitá, a z tohoto důvodu žádáme Komisi, aby v roce 2010 předložila průběžnou zprávu o plnění s cílem zkontrolovat, zda se sazby skutečně upravují, nebo se jejich úprava jen předstírá. Je to skutečný úspěch i proto, že se Rada bude moci přesvědčit, že existuje způsob, jak dosáhnout vytouženého sblížení, a Komise zase pochopit filozofii Parlamentu, konkrétně filozofii minimálních a maximálních sazeb, v nichž je základní zásadou snižování inflace, nikoli její stimulování. Komise z toho může čerpat i v budoucnosti při předkládání plánovaného návrhu Komise o spotřebních daních. Pane předsedající, dekuji za pozornost.

  Dariusz Rosati, jménem skupiny PSE. – (PL) Vážený pane předsedající, cílem návrhu Komise o zdanění bezolovnatého benzínu a plynového oleje je omezit nadměrné používání paliva v přepravě a tím pádem snížit znečišťování životního prostředí.

Komise též doufá, že její návrh pomůže zmírnit rozdíly v sazbách spotřební daně v jednotlivých členských státech a přispěje tak k vytvoření spravedlivějších podmínek pro hospodářskou soutěž na jednotné trhu. Tyto cíle jsou ve všeobecnosti dobré a zaslouží si podporu. Návrh Komise však zároveň obsahuje řešení, která mohou mít negativní důsledky pro hospodářství členských států. Tyto důsledky se mohou projevit například takto: další zvyšování cen paliv a růst inflace, vyšší náklady a nižší konkurenceschopnost evropských koncernů a snížení kupní síly domácností. Tyto důsledky mohou být zvlášť viditelné v době, kdy bude cena ropy na světových trzích výjimečně vysoká, tj. například v současnosti. Kromě toho jsou návrhy Komise postavené tak, že největší úpravy daňových sazeb by musely provádět nejméně rozvinuté členské státy Evropské unie, což způsobuje velké obavy. Z tohoto důvodu se ve zprávě pana Schmidta uvádí pozměňující a doplňující návrhy, které jsou zaměřeny na minimalizaci těchto negativních důsledků, přičemž hlavní cíle návrhů Komise zůstávají neporušené.

V rámci kompromisu, kterého se podařilo dosáhnout mezi hlavními skupinami, vyzýváme k zavedení tří hlavních změn v porovnání s původním návrhem Komise. Zaprvé, navrhujeme snížení cílové minimální sazby spotřební daně na paliva z 380 EUR na 1 000 litrů na 359 EUR na 1 000 litrů. Za druhé, navrhujeme prodloužit přechodné období na zavedení nových sazeb v nových členských státech o dva roky, tj. do roku 2016. Za třetí, navrhujeme zavést požadavek, v němž by se členské státy s nejvyššími sazbami spotřební daně na paliva zavázaly, že tyto sazby nebudou před rokem 2015 zvyšovat. Toto opatření by umožnilo harmonizaci sazeb spotřebních daní.

Pane předsedající, pane komisaři, chtěl bych zdůraznit, že dosažení kompromisu nebyla vůbec jednoduchá úloha. Vyžadovala ústupky a projevy dobré vůle ze strany všech účastníků diskusí v rámci Výboru pro hospodářské a měnové záležitosti. Chtěl bych využít této příležitosti a poděkovat pánu Schmidtovi za jeho velké úsilí při dosahovaní tohoto kompromisu a chtěl bych mu poblahopřát k úspěšnému výsledku. Je jasné, že tento kompromis nedokáže plně uspokojit požadavky všech zainteresovaných subjektů, představuje však pokus o sladění jednotlivých cílů a názorů. Představuje též krok směrem k zmírňování rozdílů v sazbách spotřební daně v rámci Unie. Vyzývám pány poslance a paní poslankyně v tomto Parlamentu, aby podpořili tento kompromis a přijali zprávu pana Schmidta.

  Dariusz Maciej Grabowski, jménem skupiny UEN. – (PL) Vážený pane předsedající, pan úřadující předseda Rady Evropské unie a páni komisaři a komisařky mají ve zvyku začínat své projevy prohlášeními o ochraně a podpoře ekonomických svobod, svobody hospodářské soutěže a malých a středních podniků. Přechod od těchto vyjádření ke konkrétním opatřením však obvykle zahrnuje předkládání zpráv podobných té, o níž tu dnes diskutujeme.

Ve zprávě se navrhuje zavedení jednotné sazby spotřební daně ve všech členských státech a harmonizace cen pod záminkou, že se tím dosáhne větší přímočarosti, jednoduchosti a spravedlivosti. Toto se děje na pozadí předpokladu, který se a priori považuje za správný, tj. že nejlepším řešením pro členské státy Evropské unie je jednotný daňový systém, jednotný měnový systém, jednotný systém pro certifikaci a marketing, jednotný regulační systém na výrobní limity atd.

V návrhu se uvádí, že v rámci Evropské unie neexistují žádné rozdíly v nákladech na dodávky paliv, bez ohledu na vzdálenost od zdroje zásobování nebo náklady na práci. To však není pravda. Chtěl bych se zeptat, co vlastně znamenají pojmy „hospodářská svoboda“ a „svoboda hospodářské soutěže“ v rámci Evropské unie. Neměli bychom místo nich spíše používat pojmy „hospodářský nátlak a donucování“? Není pravdou spíše to, že jednotné ceny paliv, které zabrání jakékoliv hospodářské soutěži, představují ideální řešení pro nadnárodní ropné koncerny, a způsobí újmu spotřebitelům a malým podnikům? Není snad pravda, že jednotné ceny paliv jsou o mnoho výhodnější pro vysoce rozvinuté země, než pro ty méně rozvinuté? A nakonec, pokud Evropská unie přijme uvedenou zprávu harmonizující ceny paliv pod heslem osvobození podniků a zemí z okovů, nepřinese to spíše opačný výsledek, tj. jejich opětovné spoutání prostřednictvím zdanění? A co je ještě horší, nezpůsobí to jejich postupný krach a chudobu? Měli bychom hlasovat proti této zprávě.

  Cornelis Visser (PPE-DE) . – (NL) Vážený pane předsedající, toto je moje první vystoupení na plenárním zasedání. Doufám, že se mi v tomto Parlamentu podaří zastupovat zájmy nizozemských občanů v Evropě, jak nyní, tak v budoucnosti.

Dříve, než pan Schmidt vypracoval tuto podrobnou zprávu, se uskutečnila rozsáhlá jednání. Jsem velmi rád, že se panu zpravodaji konečně podařilo dosáhnout tohoto kompromisu s dalšími skupinami. Komise ve svém návrhu usiluje o zvyšování sazeb spotřebních daní v postupných etapách, s cílem zmírnit stávající rozdíly mezi členskými státy.

Určitou úlohu při prosazování tohoto návrhu sehrává i environmentální argument, domnívám se však, že nárůst ceny paliv je sám o sobě dostatečně motivujícím faktorem. Kromě toho Komise používá jako argument na zvýšení minimální sazby spotřební daně na naftu pro profesionální použití narušení hospodářské soutěže. Jsem doslova šokovaný, že tankovací turistika slouží jako argument pro zvýšení minimální sazby spotřební daně pro naftu pro profesionální použití, protože tento argument se až příliš přeceňuje. Tankovací turistika představuje v dopravním odvětví jen okrajový jev, který má velmi malý vliv na vzájemné konkurenční postavení a fungování vnitřního trhu.

Komise navrhuje prudké zvýšení minimální sazby na úroveň 380 EUR na 1 000 litrů. Domnívám se, že takové velké zvýšení v kombinaci s již tak nesmírně vysokými cenami paliv bude mít až příliš vysoký dopad na peněženky spotřebitelů a na inflaci. Výbor Evropského parlamentu se nakonec dohodl na zvýšení na úroveň 359 EUR na 1 000 litrů do 1. ledna 2015. Nizozemsko již v současnosti více než splňuje tento cíl.

Je tu ještě jedna věc. Odvětví dopravy si oprávněně stěžuje, že neustále rostoucí sazby spotřebních daní způsobují prudký nárůst cen paliv. Návrh Komise na harmonizaci sazby spotřební daně na naftu neobsahuje žádný horní limit. To znamená, že rozdíly v sazbách budou existovat i nadále. Parlament se domnívá, že členské státy musí do 1. ledna 2015 zmrazit svoje sazby spotřební daně na naftu na úrovni 400 EUR na 1 000 litrů.

Nakonec doufám, že ministři financí budou při přijímání tohoto rozhodnutí stavět na první místo zájmy spotřebitelů, tj. kupní sílu a omezení inflace.

  Elisa Ferreira (PSE). – (PT) Vážený pane předsedající, vážený pane komisaři, tato zpráva se zabývá velmi citlivou otázkou evropské hospodářské politiky, konkrétně zdaněním, protože se zabývá zvláštními daněmi na benzín a plynový olej, které se využívají v komerční dopravě. Tyto daně představují pro mnohé členské státy důležitý zdroj daňových příjmů. Nedostatek realizovatelných alternativ v souvislosti s pohonnými hmotami pro dopravní prostředky s komerčním zbožím znamená, že ceny paliv představují v případě mnoha členských států strategický prvek jejich konkurenceschopnosti.

Svoboda členských států v oblasti zavádění zvláštních spotřebních daní tím není zpochybněna. Jelikož však tyto daně přímo ovlivňují prodejní ceny zboží, jejich výrazné rozdíly mají přímý vliv na fungování vnitřního trhu. Jak už tu bylo uvedeno, tyto rozdíly způsobují přeshraniční pohyby s nepříznivými účinky na životní prostředí.

Kompromis, kterého se podařilo dosáhnout ve Výboru pro hospodářské a měnové záležitosti, představuje skutečný kompromis. V této souvislosti bych chtěla pochválit práci všech stínových zpravodajů a především hlavního zpravodaje, pana Schmidta. Nemohu ignorovat skutečnost, že někdo by byl raději, kdyby výška této minimální úrovně sazeb zřetelněji odrážela naše přetrvávající obavy o životní prostředí. Já osobně však pochybuji, že, vzhledem k současné úrovni cen ropy, je tento odkaz potřeba posílit ještě i prostřednictvím zdanění. Z tohoto důvodu se zvolilo řešení v podobě sblížení minimálních a maximálních sazeb, které umožní zmírnit deformaci hospodářské soutěže způsobenou různými úrovněmi zdanění, i když se to, podle názoru některých lidí, stane zčásti na úkor uvedených environmentálních obav. Na dosažení tohoto řešení bylo vyvinuto velké úsilí, proto doufáme, že bude ze strany Komise a Rady náležitě oceněno a umožní dosáhnout dalšího pokroku v otázce zdanění v rámci Evropské unie.

  Astrid Lulling (PPE-DE). – (FR) Vážený pane předsedající, pokud se paní Kauppiová nedostaví, dovolila mi využít své dvě minuty, protože momentálně plní úlohu hostitelky důležité diskuse při večeři.

Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, zpráva našeho liberálního kolegy, pana Olleho Schmidta, vychází z nové konfrontace mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí, která navrhuje neúnosné zvýšení nepřímých daní. Tento návrh bol předložen komisařem, který podle mne úplně ztratil kontakt s realitou. Pan Kovács navrhuje výrazné zvýšení minimálních daňových sazeb na bezolovnatý benzín a plynový olej. Vzhledem k rekordní úrovni inflace, která způsobuje Evropské centrální bance velké obavy, a vzhledem k hospodářskému poklesu, který v současné době zažíváme, se domnívám, že toto je nesmírně nevhodná doba na zvýšení sazby spotřební daně na plynový a palivový olej.

Musím říci, že já osobně bych tento nevhodný návrh Komise prostě zamítla, vzhledem k většinové situaci v tomto Parlamentu jsem to však nemohla udělat. Podporuji kompromis, kterého se podařilo dosáhnout mezi hlavními politickými skupinami v Evropském parlamentu, protože se domnívám, že představuje prostředek ke zmírnění škod.

Postupné zvyšování minimálních sazeb na naftu až na úroveň 359 EUR na 1 000 litrů do roku 2015 a zmrazení minimálních sazeb pro stejné množství bezolovnatého benzínu, která se uvádějí v dosaženém kompromisu, představují jednoznačně nižší úrovně sazeb než ty, které navrhuje Komise. Komise ve skutečnosti navrhovala úroveň 380 EUR na 1 000 litrů pro naftu i bezolovnatý benzín do roku 2014. Zpravodaj se snažil ve své zprávě zajít ještě dále a snažil se o dosažení minimální sazby na úrovni 400 EUR. Vítám ochotu ke kompromisu ze strany našeho zpravodaje, který v průběhu diskusí o své zprávě ve Výboru pro hospodářské a měnové záležitosti snížil své počáteční požadavky.

Podle mého názoru spočívá skutečná podstata této zprávy v pozměňujícím a doplňujícím návrhu č. 19. V něm se od členských států, které v současnosti uplatňují přehnaně vysoké spotřební daně převyšující 400 EUR na 1 000 litrů na naftu a 500 EUR na 1 000 litrů na bezolovnatý benzín, požaduje, aby až do roku 2015 tyto sazby dále nezvyšovaly. Z tohoto důvodu, i když nezacházíme až tak daleko, abychom v tomto návrhu zaváděli maximální sazby – protože Komise nikdy neměla dostatek odvahy je navrhnout – alespoň v něm vyjadřujeme touhu po sladění cen.

Pane předsedající, existuje jen jediný způsob, jak zabezpečit harmonizaci spotřebních daní v Evropě: současné zavedení maximálních i minimální sazeb. Nemá žádný význam pokračovat ve zvyšování minimálních sazeb a nevyvíjet žádné úsilí směrem ke zmírnění nadšení členských států, které trvají na uplatňování extrémně vysokých sazeb.

Pane předsedající, pokud mi to dovolíte, na závěr bych chtěla vznést procedurální námitku. Chtěla bych se zeptat pana komisaře, který tvrdí, že podporujeme jeho návrh, zda náhodou nežije na jiné planetě, protože ve skutečnosti jeho návrh vůbec nepodporujeme.

  Margaritis Schinas (PPE-DE). – (EL) Vážený pane předsedající, v současné situaci, kdy je inflace v eurozóně na svém historickém maximu a cena ropy dosahuje 110 USD za barel, bude Evropský parlament zítra hlasovat o zvýšení nepřímé daně na paliva. I když to není myšleno jako vtip, určitě se této informaci pousmějí mnozí čtenáři pátečních novin. Myslím si, že vysíláme nevhodný signál v nevhodné době. Dáváme tím najevo, že vůbec nechápeme, jak funguje naše společnost.

Moje delegace nepodpoří ani kompromisní návrh. Stavíme se proti vyděračským praktikám ze strany šesti členských států, které mají již nyní velmi vysoké zdanění, a které se snaží prostřednictvím pana komisaře Kovácse přinutit i další státy ke zvýšení cen pod záminkou tankovací turistiky. Toto před svými voliči prostě nedokážu zdůvodnit. Místo podobných experimentů se raději zaměřme na jiné politiky, které přinášejí prospěch životnímu prostředí. Musíme zabránit této akrobacii se zvyšováním daní.

  Atanas Paparizov (PSE). – (BG) Moje země vyvíjela v posledních letech velmi velké úsilí směrem ke zvyšování spotřební daně, přičemž daňové sazby na bezolovnatý benzín se zvýšily z 254 EUR v roce 2004 až na 350 EUR v současnosti a sazby na naftu vzrostly v tomtéž období z 203 EUR na 307 EUR. Projevili jsme ochotu rychle zvyšovat daňové sazby, protože jsme tím chtěli zmírnit inflační účinek v nadcházejících letech.

Nový návrh Komise však tuto naši strategii zpochybňuje. Proto se domníváme, že návrh předložený ve zprávě Výboru pro hospodářské a měnové záležitosti představuje rozumné řešení, které zmírňuje nepříznivé účinky na země, jako je například Bulharsko a Rumunsko.

Doufám, že Komise přijme tento kompromis, i když i tento návrh představuje vážné výzvy pro bulharské hospodářství a bude vytvářet inflační tlaky bez toho, aby to přineslo jakýkoliv prospěch pro životní prostředí, protože benzín a plynový olej nejsou elastické produkty, a tím pádem závisí na mnoha dalších hospodářských faktorech, než jen na spotřebních daních.

  Ivo Belet (PPE-DE). – (NL) Budu hovořit jen velmi krátce. Pane komisaři, domnívám se, že je potřeba zdůraznit, že v této otázce musíme postupovat velmi opatrně. V sázce je veřejné mínění, protože kritici návrhu Komise budou samozřejmě připraveni označit tento krok za přímočaré zvýšení daní. Návrh Evropského parlamentu představuje z tohoto hlediska jen velmi mírné opatření, vzhledem ke skutečnosti, že reálné zvýšení daní by mělo při současných vysokých cenách skutečně katastrofální následky.

Tento návrh, který, jak doufám, zítra schválíme, představuje dobrý první krok směrem k odstranění deformace hospodářské soutěže, která existuje už mnoho let, především v pohraničních regionech. Přináší prospěch i životnímu prostředí. Pane komisaři, pane předsedající, dámy a pánové, mou druhou poznámkou je, že se spoléháme na sebe a především na Evropskou komisi při sehrávání velmi aktivní úlohy v oblasti vývoje a podpory ekologických paliv, jinými slovy, v oblasti provádění politik, které nám pomohou zbavit se fosilních paliv, benzínu a nafty.

  Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk (UEN). – (PL) Vážený pane předsedající, chtěl bych upozornit na tři otázky. Zaprvé, zdá se, že cena ropy v budoucnosti neklesne pod úroveň 100 USD za barel, což způsobí další nárůst cen paliv. Jen díky oslabení amerického dolaru jsme se v Evropě vyhnuli drastickému zvýšení cen paliv. Nemůžeme však očekávat, že Spojené státy budou chtít navždy ponechat svou měnu na tak slabé úrovni. Návrh na zvýšení spotřebních daní v Evropské unii v nejbližších letech nebere v této souvislosti absolutně žádný ohled na hospodářskou realitu.

Za druhé, HDP na jednoho obyvatele v nových členských státech je nižší než v starších, a totéž platí i o výšce osobního příjmu. Proto bude harmonizace daňového zatížení ze strany nových členských států možná jedině tehdy, když se v nich dosáhne porovnatelná úroveň osobního příjmu.

Nakonec, vzhledem k zásadě subsidiarity by členské státy měly mít větší svobodu v oblasti snižování daňového zatížení u paliv, která nejsou vyrobena z ropy. Opatření tohoto typu by podpořila zájem o používání obnovitelných paliv. Pomohla by nám rovněž snížit emise CO2 a splnit naše mezinárodní závazky v oblasti ochrany životního prostředí.

  Claude Turmes (Verts/ALE). – (FR) Vážený pane předsedající, budu hovořit jen krátce. Chtěl bych upozornit, že ne všichni lucemburští poslanci a poslankyně jsou benzínoví narkomani prosazující levný benzín. Domnívám se, že pan Belet popsal věci správně. Musíme nalézt kompromis pro politiky zaměřené na řešení problémů ropných zdrojů a klimatických změn a dosáhnout rovnováhy mezi jednotlivými zeměmi a regiony.

Chtěl bych vám oznámit, že lucemburský parlament v úterý diskutoval o klimatických změnách a v rámci toho diskutoval i o tankovací turistice. Převážná většina poslanců a poslankyň lucemburského parlamentu, včetně poslanců ze strany paní Lullingové, souhlasila s tím, že je potřeba tento jev zastavit alespoň na místní úrovni. Chci proto říci, že Lucembursko jako celek má na tuto otázku úplně odlišný názor než paní Lullingová, která zastupuje názor menšiny, dokonce velmi malé menšiny.

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Vážený pane předsedající, člověk by se mohl domnívat, že jednotný trh v kombinaci s volným pohybem zboží a služeb znamená plnou konkurenceschopnost. To však není úplně pravda, protože výrobní náklady, které zahrnují i ceny paliv, mají výrazný vliv na ziskovost výroby. Ve skutečnosti se daně u paliv v současnosti liší i mezi sousedními zeměmi, což v pohraničních oblastech způsobuje jev zvaný tankovací turistika. Tento jev však není velmi rozšířený.

Sbližování sazeb spotřební daně se jeví jako rozumný krok, tento proces by však měl postupovat pomalu a měl by být rozdělen do mnoha etap. Harmonizace minimálních sazeb spotřební daně na naftu a bezolovnatý benzín by rovněž měla být postupná. Měli bychom se řídit podle všeobecné zásady a snažit se o co nejnižší úrovně daní a spotřebních daní na paliva s cílem zabránit růstu inflace, výrobních nákladů a výdajů domácností. Toto je zvlášť důležité pro nové členské státy, v nichž je výška příjmů podstatně nižší.

  László Kovács, člen Komise. − Vážený pane předsedající, chtěl bych nejdříve poděkovat za všechny připomínky a názory vyjádřené v průběhu této diskuse.

Získání pozitivního stanoviska od Evropského parlamentu pro návrh Komise na zvláštní daňovou úpravu komerční nafty je velmi důležité. Všimli jsme si však, že vaše správa je v porovnání s naším návrhem méně ambiciózní, především pokud jde o skutečnost, že nepodporuje revalvaci celkových minimálních daňových sazeb na naftu a bezolovnatý benzín.

Neztratil jsem kontakt s ekonomickou realitou. Právě naopak. Ekonomická realita hovoří jasně proti zbytečným milionům kilometrů a zbytečným tunám emisí CO2 a dalších skleníkových plynů, které vznikají jako důsledek tankovací turistiky. Musím vzít v úvahu – my všichni musíme vzít v úvahu – rostoucí hrozbu klimatických změn a globálního oteplování pro lidstvo. Tato hrozba je dokonce mnohem nebezpečnější než inflace. Pokuj jde o navrhované zvýšení spotřební daně, toto zvýšení nezpůsobí inflaci. Bude jen udržovat krok s očekávanou mírou inflace ve výši 2,2 % až do roku 2017.

I když Komise v zásadě souhlasí s pozměňujícím a doplňujícím návrhem č. 1, a zčásti i s pozměňujícími a doplňujícími návrhy č. 7 a 27, další pozměňující a doplňující návrhy musíme formálně odmítnout. Komise nebude v tomto návrhu dělat žádné formální změny. Po dobu jednání v Radě se však pokusíme v nejvyšší možné míře zohlednit pozměňující a doplňující návrhy ze strany Parlamentu. Pozitivní stanovisko ze strany Parlamentu bude důležitým signálem pro stále větší povědomí o rostoucích negativních vlivech dopravy na životní prostředí, na které musíme reagovat prostřednictvím zdaňování paliv.

  Olle Schmidt, zpravodaj. − (SV) Vážený pane předsedající, děkuji všem za milá slova. Myslím si, že poděkování patří i Komisi a sekretariátu našeho výboru.

Nejdříve jsem si myslel, že pan komisař nechce přijmout názor výboru. Z formálního hlediska to umím pochopit. Domnívám se, že nyní, když jsem pana komisaře slyšel mluvit znovu, jsem pochopil názor, že politika je politika. Uznávám, že jsme mohli být ambicióznější. Pan komisař použil slovní spojení „méně ambiciózní“. Ano, je to tak, zkuste si však tuto diskusi poslechnout zleva doprava a shora dolů. Byly v ní vyjádřeny všechny názory. A potom tu máme ještě paní Lullingovou, která sedí někde uprostřed. Pane komisaři, právě na základě politické reality, jak si určitě uvědomujete, jsme museli vypracovat zprávu a návrh, který se dostane na váš stůl. Již brzy, doufejme, že již zítra, bude představena zpráva Výboru pro hospodářské a měnové záležitosti, která nebude plně vyjadřovat váš názor a kterou nemůžete ve všech ohledech přijmout, ale bude to zpráva.

Nakonec bych chtěl panu komisaři říci, že si myslím, že se nám podařilo dosáhnout pokroku – tedy pokud zítřejší hlasování dopadne pozitivně – směrem k ukončení sporů, které existují v této otázce mezi výborem, Parlamentem, Komisí a Radou. Přesně jak uvádíte, potřebujeme přijmout opatření v oblasti tankovací turistiky v zájmu vnitřního trhu. To je úplná pravda. Musíme však rovněž připravit rázná a účinná opatření pro životní prostředí. V rámci Evropské unie musíme dosáhnout porozumění pro tato opatření a já se domnívám, že se nám v této souvislosti podařilo dosáhnout té správné rovnováhy.

  Astrid Lulling (PPE-DE). – (FR) Vážený pane předsedající, chtěla bych požádat o slovo z osobních důvodů. Pan Turmes mě nazval narkomankou. Považuji to za urážku své osoby a žádám ho, aby toto svoje tvrzení odvolal.

Pokud jde o aktuální téma, mohu jednoznačně prohlásit, že moje skupina a moje vláda plně podporují kompromis navrhovaný naším zpravodajem, k němuž jsem i já významnou měrou přispěla. Pan Turmes kromě toho zřejmě zapomněl, že plynový olej je v současné době levnější v Belgii než v Lucembursku, což znamená, že všichni tankovací turisté v současnosti nesměřují do Lucemburska, ale do Belgie.

  Předsedající . − Připomínka paní Lullingové byla zaznamenána. Jsem si jist, že vyjádření, která v tomto Parlamentu zazněla, budou objasněna.

Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat ve čtvrtek, 13. března 2008.