Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2007/2188(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0006/2008

Předložené texty :

A6-0006/2008

Rozpravy :

PV 12/03/2008 - 18
CRE 12/03/2008 - 18

Hlasování :

PV 13/03/2008 - 4.1
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2008)0096

Doslovný záznam ze zasedání
Středa, 12. března 2008 - Štrasburk Vydání Úř. věst.

18. Globální fond pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii (rozprava)
PV
MPphoto
 
 

  Předsedající . Dalším bodem programu je zpráva (A6-0006/2008) pana Clauda Turmese, jménem Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, o Globálním fondu pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii [2007/2188(INI)].

 
  
MPphoto
 
 

  Claude Turmes, zpravodaj. − (DE) Vážený pane předsedající, Martin Luther King měl sen. Snil o společnosti, v níž by barva pleti nezpůsobovala diskriminaci. Byl to sen, který vyvolal revoluci v Americe a na celém světě. Dnes má sen, nebo spíše vizi, i Evropa: vyvinout energie budoucnosti – a to nejen v Evropě, ale i za jejími hranicemi. Vizi, v níž by měly obnovitelné energie sehrávat významnou úlohu již v polovině tohoto století a přispívat tak k předcházení konfliktům o zbývající zdroje ropy a zemního plynu, zmírňovat klimatické změny a zabezpečovat pro miliony lidí na celém světě přístup k energii, která je v současnosti mimo jejich dosah.

Myslím si, že Komise, kterou tu dnes zastupuje jej environmentální svědomí, pan Dimas, má plné právo být na Globální fond pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii hrdá. Předpokládáme, že v průběhu čtyř nebo pěti let dosáhne hodnota tohoto fondu částky 500 milionu EUR, čímž se z něho stane celosvětově největší fond pro investice do obnovitelných energií a energetické účinnosti.

Těchto 500 milionů EUR bude pocházet zčásti z veřejné peněženky (z evropského rozpočtu se na něj vyčlení částka 80 až 150 milionů EUR) a zčásti z rozpočtů vnitrostátních vlád. V současnosti již máme konkrétní přísliby z Německa a z Norska.

Jaký je tedy účel tohoto fondu? Finanční analytici, kteří podrobně zkoumají tok investic do jednotlivých projektů obnovitelné energie a energetické účinnosti, zjistili, že je velmi obtížné přilákat rizikový kapitál pro investice, které nepřesahují částku 10 milionů EUR. Tento fond se bude proto v prvé řade zaměřovat na projekty střední velikosti, tj. do 10 milionů EUR.

Bude tedy plnit úlohu „fondu fondov“, což znamená, že nebude investovat přímo do větrných farem v Maroku nebo do systémů solární energie v Číně, ale bude nakupovat podíly v investičních fondech v Jižní Africe, střední Africe, Číně, Rusku nebo jižní Americe. Veřejná peněženka bude přijímat politická rozhodnutí o tom, kam budou tyto financi nasměrované.

Pro soukromé investory bude tato forma investování velmi atraktivní, protože veřejná peněženka v podstatě pokryje celé investiční riziko, takže příjmy z investic – tedy pokud tyto investice budou mít nějakou návratnost – budou nejdříve směřovat k soukromým investorům a až ve druhé fázi potečou zpět do veřejné peněženky. Tento postup poskytuje soukromým investorům velkou míru bezpečnosti.

V souvislosti s tímto fondem jsme z pozice poslanců Evropského parlamentu vznesli čtyři nebo pět připomínek. První z těchto připomínek je zároveň konkrétní otázkou pro pana komisaře Dimase. V době, kdy biopaliva představují velmi kontroverzní téma, zastáváme my, poslanci Parlamentu, názor, že je potřeba uplatňovat velmi přísná kritéria na všechny investiční projekty v oblasti biomasy a biopaliv financované z tohoto fondu. Nejde len o to, že by to mohlo způsobit problémy v environmentální rovnováze, ale v případě, že by investice do tohoto typu projektu poškodila reputaci tohoto fondu, mohlo by to též poškodit jeho dobré jméno. Pane komisaři, chtěl bych se vás proto ještě jednou zeptat, zda nám můžete zaručit, že Komise udělá všechno, co bude v jejích silách, aby tato přísná kritéria náležitě uplatňovala.

Druhá důležitá připomínka z pohledu poslanců tohoto Parlamentu – domnívám se, že se to týká především těch z nás, kdo mají obavy v souvislosti s rozvojem – je naším přáním, aby tento fond přispíval významnou měrou k překonání energetické chudoby. K dosažení tohoto cíle potřebujeme uplatňovat know-how institucí pro mikrofinancování, jakou je například Grameen Bank a další, které již v současnosti realizují projekty pro nejchudší mezi chudými, například solární nebo fotovoltaické systémy. Musíme tyto instituci pro mikrofinancování zaangažovat. Pane komisaři, moje druhá otázka pro vás zní takto: je Komise jako hlavní veřejný přispěvatel, ochotna zajistit, aby 20 až 25 % finančních prostředků bylo použito na tento typ mikroprojektů prostřednictvím dohod o mikrofinancování?

Za třetí, protože se investování v Číně stále zjednodušuje, máme určité obavy, aby všechny finanční prostředky z Globálního fondu pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii nesměřovaly právě na tento trh. Přejeme si spravedlivé geografické rozmístění těchto investic a z tohoto důvodu potřebujeme politický závazek ze strany Komise, že finanční prostředky z tohoto fondu budou směřovat i do investic v zemích Afriky, Karibiku a jižní Ameriky.

Jako Parlament potřebujeme důkladnou kontrolu a vyhodnocování s pravidelnými zprávami předkládanými tomuto Parlamentu a jeho Výboru pro rozpočet a Výboru pro rozpočtovou kontrolu, protože chceme, aby se tento fond v průběhu následujících několika let rozšířil. K tomu však musí mít správa tohoto fondu plnou důvěru tohoto Parlamentu.

Toto jsou moje úvodní připomínky a nyní se těším na naši společnou rozpravu.

(potlesk)

 
  
MPphoto
 
 

  Stavros Dimas , člen Komise. − (EL) Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, uplynul již více než rok od zveřejnění sdělení Komise s názvem „Mobilizace veřejných a soukromých financí pro celosvětový přístup k finančně dostupným energetickým službám šetrným ke klimatu: Globální fond pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii“ (známy též jako GEEREF).

Od té doby se stalo mnoho věcí, například dohoda dosažená v prosinci minulého roka na Bali. Vzhledem k uvedené události se tato iniciativa v současnosti jeví ještě důležitější a aktuálnější. Nyní je tedy ten správný čas na diskusi o této zprávě, přičemž si se zadostiučiněním všímám, že Evropský parlament má zvlášť pozitivní postoj k tomuto novému a inovačnímu prostředku na podporu energetické účinnosti a projektů obnovitelné energie.

I když pan Turmes uvedl hlavní body, které nás vedly k tomuto rozhodnutí, a zároveň mi položil několik otázek, dovolte mi nejdříve vysvětlit, proč Komise navrhuje používat veřejné dotace v globálním fondu s rizikovým obchodním kapitálem. Faktem je, že i přes neustálý pokrok, kterého se dosahuje v otázce využívání obnovitelných zdrojů energie, je jejich podíl na celkových světových energetických zdrojích i nadále velmi malý.

Známou skutečností je i to, že zlepšení energetické účinnosti může přinést větší prospěch než vybudování nové energetické infrastruktury. V každém případě však výška světových investic do odvětví energetické účinnosti neumožňuje naplno využít jeho stávající potenciál. Hlavní problém v tomto směru představují značné obtíže při získávání soukromých financí na projekty energetické účinnosti a obnovitelné energie.

Příčiny existence tohoto problému jsou komplexní a souvisí především s nedostatkem obchodního rizikového kapitálu. Obchodní rizikový kapitál je potřebný v rozvojových zemích, přičemž v hospodářstvích nacházejících se v přechodné fázi se jeho výška odhaduje na více než 9 miliard EUR ročně. Je to o mnoho více, než je v současnosti k dispozici. I když se veřejné dotace v posledních letech zvýšily, celkové množství dostupných finančních prostředků je prostě nedostačující. Je nevyhnutelné získat další kapitál na investování do energetického sektoru až do roku 2030. Z tohoto důvodu je nesmírně důležité získat finanční prostředky ze soukromého sektoru.

Investory však odrazuje dlouhé období návratnosti investic do ekologicky čistých technologií, především v geografických regionech, které se považují za vysoce rizikové. Jako příklad můžeme uvést region subsaharské Afriky, v němž jsou soukromé investice skutečně velmi nízké. A přesně toto je jedním z cílů Globálního fondu pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii: podpořit investice směřující do těchto regionů. Částka, kterou uváděl pan Turmes, je jen orientační a představuje minimum finančních prostředků, které se do těchto regionů mají investovat.

Druhým problémem, který pan Turmes uvedl, je rozsah projektů. Administrativní a realizační náklady na projekty malého rozsahu ve vzdálených zemích mohou být vyšší. V důsledku toho nejsou mezinárodní orgány poskytující financování ochotny tento typ projektů podporovat, obzvláště tehdy, pokud, jak jste poznamenali, je hodnota těchto projektů menší než 10 milionů EUR.

A přesně toto je cílem Globálního fondu pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii: překonání překážek, které stojí v cestě investicím menšího rozsahu. Budeme se zaměřovat přesně na tento typ projektů. Využitím veřejných zdrojů na ochranu soukromých investorů před riziky, která jsem uváděl, pomůže tento fond přilákat soukromé investory. Evropská komise vyčlení v období od tohoto roku až do roku 2010 přibližně 80 milionů EUR na zřízení a úspěšné fungování Globálního fondu pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii. Společně s přísliby dalších finančních prostředků ze strany vlád Německa a Norska, které tu už byly uvedeny, to představuje celkovou sumu převyšující 100 milionů EUR. Očekáváme, že další obchodný rizikový kapitál v minimální výši 300 – 500 milionů EUR (a v dlouhodobějším horizontu dokonce až ve výši 1 miliardy EUR) se podaří získat ze soukromého sektoru.

Pane předsedající, jsem velmi rád, že Evropský parlament v této zprávě podporuje vytvoření Globálního fondu pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii. Chtěl bych poděkovat panu zpravodaji Turmesovi za jeho úsilí a panu Wijkmanovi z Výboru pro rozvoj a paní Korholové z Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin za jejich příspěvek. Myslím si, že jde o důležitou a aktuální iniciativu, která ukazuje, že EU podniká kroky a je rozhodnuta pomoci rozvojovým zemím získat přístup k energetické účinnosti a obnovitelným zdrojům energie.

Základním předpokladem poskytnutí financí na určitý projekt – přičemž nyní nemám na mysli jen projekty v oblasti biomasy a biopaliv – bude bezpochyby požadavek na splnění kritéria udržitelnosti, který nebude o nic méně přísný, než jsou požadavky zakotvené v různých právních předpisech EU. Tento přístup pomůže posílit vzájemnou důvěru s těmito zeměmi, kterou potřebujeme vytvořit především za účelem dosažení globální dohody o klimatických změnách, která by se měla uzavřít před koncem roku 2009.

(potlesk)

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: Edward McMILLAN-SCOTT
místopředseda

 
  
MPphoto
 
 

  Eija-Riitta Korhola , navrhovatelka stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. (FI) Vážený pane předsedající, klimatické a energetické otázky získávají klíčový význam téměř ve všech oblastech politiky Evropské unie. Výzva k rozsáhlejšímu používání obnovitelné energie je v současnosti skutečně aktuální, v neposlední řadě i z důvodu kvalitativních cílů stanovených pro obnovitelnou energii.

Tento fond je v tomto směru zářným příkladem, který vzbuzuje neději. Aktivity vyvíjené v této oblasti však nemají vždy takovou jednoznačnou podobu. Je-li nějaké téma politicky módní, může se stát lakmusovým papírkem pro politickou korektnost, přičemž tato situace může vyústit v závody o co nejhorlivější snahu být na straně všeho, co je dobré. Přesně v tomto duchu se v poslední době podnikaly aktivity v oblasti vyhlášeného cíle pro obnovitelnou energii. Tento návrh obsahuje i určité nadbytečné prvky, přičemž evidentní rizika existují i v souvislosti s časovým harmonogramem.

V době, v níž máme ještě stále nedostatek pravého technologického potenciálu, existuje riziko, že se tento závazný cíl bude dosahovat způsobem, který nenávratně zničí přírodní hodnoty. Pan Turmes velmi správně poznamenal, že ne všechna biopaliva jsou prospěšná pro životní prostředí a ne všechny obnovitelné formy energie snižují emise.

Potřeba obnovitelné energie je skutečně aktuální, musíme však k této otázce přistupovat uváženě. Globální fond pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii, o němž právě diskutujeme, je vynikajícím příkladem toho, jak můžeme podporovat dobrou věc způsobem, který nám přináší celou škálu výhod.

V jednom starém rčení se říká, že hladovému člověku nestačí dát rybu, ale musíme ho naučit ryby lovit. Stejnou zásadu musíme použít i při financování místních projektů, abychom zlepšili know-how a dovednosti a uchovali je ve třetích zemích. Toto je způsob, kterým se dá zabezpečit udržitelnost a pokračování těchto projektů.

 
  
MPphoto
 
 

  Romana Jordan Cizelj, jménem skupiny PPE-DE. (SL) Zmírňování klimatických změn a energetika tvoří dvě důležité složky rozvojové politiky Evropské unie. A tak to má být. Potěší mne každá iniciativa, která může přispět k bezpečným a udržitelným dodávkám energie nejen v Evropě, ale i ve třetích zemích. Dovolte mi vyjádřit některé pochybnosti, které budeme muset před vytvořením tohoto fondu vyřešit.

Zaprvé, počet iniciativ v oblasti energetických a rozvojových politik neustále roste. Požadované výsledky se však, bohužel, daří dosahovat jen velmi zřídka. Iniciativy v podobě různých fondů nejsou vzájemně harmonizované a jen velmi zřídka financují jednotlivé projekty přímo. Tento problém se týká i fondu, o kterém právě diskutujeme, který by měl fungovat prostřednictvím vytváření regionálních podfondů v rozvojových zemích. Měli bychom zvážit, jak tato skutečnost ovlivní transparentnost při používání těchto prostředků, i v jakém rozsahu umožní institucionální podmínky v rozvojových zemích používat tyto prostředky k zamýšlenému účelu.

Za druhé, požadovaného účinku mohou dosáhnout jedině včasná opatření. V případe navrhovaného světového fondu však není vhodné načasování vůbec evidentní. Tento návrh byl předložen již v roce 2006 a diskuse o něm probíhá až v tomto roce.

Za třetí, chtěla bych zdůraznit skutečnost uvedenou v samotném dokumentu: finanční prostředky určené pro tento fond nejsou postačující. Nebylo zabezpečeno dokonce ani minimální množství financí nezbytné pro úspěšné fungování tohoto fondu. Toto množství jen těžko pomůže stimulovat investice ze stany soukromého sektoru.

Za čtvrté, dokážu si jen velmi těžko představit, že tento fond bude účinně fungovat výlučně na základě spolupráce mezi Unií a mezinárodními finančními institucemi. V našem návrhu chybí jasné ambice a plán spolupráce s jinými průmyslovými zeměmi ve světě i internacionalizace světového fondu.

Jak již bylo řečeno, tato myšlenka je vítaná, ale její přidaná hodnota a konkrétní realizace se ještě bude muset promyslet.

 
  
MPphoto
 
 

  Matthias Groote, jménem skupiny PSE. – (DE) Vážený pane předsedající, vážený pane komisaři, vážené dámy, vážení pánové, v první řade bych chtěl poblahopřát panu zpravodaji Turmesovi k jeho skvělé práci a oddanosti věci. Globální fond pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii představuje aktivní příspěvek Evropy k boji proti klimatickým změnám.

Ze své funkce stínového zpravodaje Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin bych chtěl poukázat na dvě věci. Zaprvé, je důležité zabezpečit, aby v rámci projektů financovaných tímto fondem tvořila zásada udržitelnosti absolutní prioritu. Emise skleníkových plynů se musí analyzovat po celou doby jejich životnosti a projekty s neuspokojivými hodnotami emisí CO2 by neměly dostávat žádnou finanční podporu. Tato analýza je zvláště důležitá u projektů, jejichž součástí je biomasa.

Za druhé, jsem optimista, takže věřím, že konference OSN o klimatických změnách, která se bude konat příští rok v Kodani, dopadne úspěšně a my budeme moci udělat další krok směrem k dohodě, která bude následovnicí Kjótského protokolu. V takovém případě bude využívání obnovitelných energií sehrávat v rozvojových zemích významnou úlohu. Komise by měla tuto skutečnost zohlednit již nyní a přizpůsobit fond těmto budoucím požadavkům.

 
  
MPphoto
 
 

  Fiona Hall, jménem skupiny ALDE Vážený pane předsedající, návrh Komise na vytvoření Globálního fondu pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii (GEEREF) je samozřejmě vítaný. Je nesmírně důležité, aby energetická účinnost a obnovitelné energie hrály v rozvojových a rozvíjejících se zemích stále významnější úlohu. Je k tomu více důvodů: snížení emisí oxidu uhličitého, snížení závislosti na dodávkách energie, řešení problému energetické chudoby a vytváření nových pracovních a rozvojových příležitostí. Ze stejných důvodů je nesmírně důležité, aby energetická účinnost a obnovitelné energie hrály stále významnější úlohu i v rámci Evropské unie.

Vůči návrhu Komise mám však i několik výhrad. Zaprvé, navrhované financování je příliš skromné na projekt tohoto rozsahu. Patnáct milionů EUR ročně z veřejných prostředků jsou skutečně jen drobky, dokonce i jako počáteční kapitál určený na přilákání a pojištění soukromých investic. Celý tento kapitál by se dal velmi jednoduše utratit za pár projektů ve větších rozvíjejících se zemích, jakými jsou například Čína nebo Indie. I když se ve sdělení Komise hovoří o možnosti spolufinancování prostřednictvím devátého Evropského rozvojového fondu (ERF), vůbec z něho není jasné, jak se budou přijímat rozhodnutí o přidělování prostředků z rozpočtu fondu mezi země AKT a mezi více rozvinuté a pokročilé země východní Evropy, které nejsou členskými státy EU, s podporou spolufinancování od Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBOR). V důsledku toho není vůbec jasné, jak má tento fond přispívat ke zmírňování chudoby. Jeví se spíše jako makrofond než mikrofond, určený pro přilákání soukromých investic na podporu projektů, které sice mohou být podle evropských měřítek relativně malé, ale z pohledu mnoha afrických zemí představují rozsáhlé investice. Není také jasné, jak se finanční prostředky z fondu GEEREF dostanou až k projektům na úrovni Společenství, jako jsou například fotovoltaické panely pro zdravotní střediska a školy nebo solární vařiče a vodní ohřívače. Největší přínos pro životy nejchudších lidí má obvykle úplně základný rozvoj.

Nakonec mám obavy, že vztah mezi tímto fondem a mechanismem čistého rozvoje nebyl dostatečně jasně vysvětlen. Bylo by proto prospěšné, kdyby nám Komise vysvětlila, jak tento fond zlepší přístup rozvojových zemí k tomuto mechanismu.

 
  
MPphoto
 
 

  Esko Seppänen, jménem skupiny GUE/NGL. (FI) Vážený pane předsedající, zpráva pana Turmese se zabývá velmi ambiciózním cílem účinného využití energetických zdrojů v rozvojových zemích. Tyto země jsou velmi často v geografických regionech, v nichž je možno využívat levné přírodní obnovitelné zdroje energie.

Pokroku v rozvoji se dá dosáhnout i bez obrovských investic do nejmodernějších technologií. Například výroba dřevěného uhlí z chudých zásob dřeva v těch oblastech subsaharské Afriky, z nichž se pomalu stávají pouště, představuje nákladově účinnější způsob využívání zásob dřeva, než je prostě spálit. Potřebují se naučit, jak z tohoto dřeva před jeho spálením vyrobit dřevěné uhlí. Na naučení těchto a podobných dovedností nejsou potřeba velké finanční prostředky. Zásady fungování fondu GEEREF si vysvětluji tak, že z něho nebude možné získat finanční prostředky na prosté šíření dovedností a vědomostí, protože na tento účel se budou moci samozřejmě využívat jiné formy rozvojové pomoci.

Financování projektů přes kapitálové investice představuje zajímavou možnost. Z pohledu těch, kdo jsou příjemci těchto investic, i z pohledu investorů, je na této možnosti pozitivní to, že se jí dále nezvyšuje zadluženost již tak zadlužených zemí. Vzniká však otázka, jak nákladné bude řídit a monitorovat schopnost malých podniků splácet tyto peníze zpět.

V nejlepším případě by mohl tento fond připravit rozvojové země na pomalejší růst využívání fosilních paliv. Naše skupina naprosto jednomyslně schvaluje zprávu pana Turmese.

 
  
MPphoto
 
 

  Paul Rübig (PPE-DE). – (DE) Vážený pane předsedající, Claude, velice ti děkuji. V souvislosti s tímto tématem jsi absolvoval obrovské množství setkání. Jde o velmi složitou otázku, proto bych ti chtěl zvláště poděkovat za to, že jsi dokázal v průběhu všech těchto jednání zachovat transparentnost a že jsi nám umožnil podívat na tento projekt z holistické perspektivy.

V současnosti představuje zvyšování povědomí o účinnosti – účinnosti ve spotřebě energie, ale rovněž ve výrobě – celosvětovou výzvu. Toto povědomí však nemůžeme šířit jen na makroúrovni. Vždy bychom se měli řídit zásadou „nejdříve mysli v malém“, tj. nejdříve vyzkoušej věci na mikroúrovni, a budou-li tam fungovat, pak budou fungovat i na makroúrovni.

Musíme se zaměřit na to, abychom uplatnili ty nejlepší dostupné technologie známé v současném světě. Nemám tým nutně na mysli elektroniku a nanotechnologie, může to znamenat i použití jednoduché a jasně strukturované technologie. Musíme se pokusit tuto technologii co nejvíce cenově zpřístupnit, aby si skutečně každý mohl dovolit ji používat.

Na druhé straně musíme samozřejmě také pokutovat ty, kdo plýtvají zdroji naší planety. Je to velká výzva i pro našeho pana komisaře: monitorovat globální struktury a trestat ty, kdo plýtvají energií a zároveň odměňovat ty, kdo ke svému fungování využívají nejlepší a nejúčinnější technologie. Je to rovněž klíčová zásada pro politiku v oblasti klimatu.

Ze studií uskutečněných v Evropské unii vyplývá, že náklady klimatických změn se budou vyčíslovat v mnoha miliardách eur. Proto je důležité podporovat nejen země mimo Evropu. Rada by se měla zamyslet i nad novým financováním výzkumu a vývoje v oblasti energetické účinnosti, především v novém Evropském technologickém institutu.

 
  
MPphoto
 
 

  Jorgo Chatzimarkakis (ALDE). – (DE) Vážený pane předsedající, pane komisaři, děkuji vám za váš příspěvek. Evropský parlament vítá tento fond. Pane komisaři Dimasi, spustil jste správnou iniciativu ve správný čas.

Máme-li jako Evropané skutečný závazek vůči snižování emisí CO2, potom skutečně nezáleží na tom, kde jsou zdroje těchto emisí. Emise CO2 se musí snížit na celém světě. Z tohoto důvodu musíme nové technologie uplatňovat všude.

Já však tento fond nevnímám jen jako rozvojový, ale i jako strategický nástroj. Nejde jen o poskytování rozvojové pomoci. Evropané by v otázce klimatických změn neměli být jen průkopníky, měli by rovněž povzbuzovat jiné, aby se přidali k našemu úsilí. I oni musí být schopni kráčet po stejné cestě, po které kráčíme my. A v tomto směru může tento fond, podle mého názoru, poskytnout nesmírně důležitý příspěvek. Stanovíme-li si příliš ambiciózní cíle, v jejichž důsledku skončíme izolovaní a opuštění, bude to rovněž znamenat konec naší průmyslové základny. Z tohoto důvodu existuje potřeba globálního řízení. Dobrým příkladem globálního přístupu byla konference na Bali a Kodaň by měla být dalším podobným příkladem. Globální systém řízení však není jen o nátlaku, musíme rovněž vytvořit systémy stimulů a tento fond, podle mého názoru, vytváří vhodný typ stimulů.

Claude Turmes na začátku svého projevu vzpomněl sen Martina Luthera Kinga. My, Evropané, můžeme svůj sen o záchraně podnebí naplnit jedině tehdy, budeme-li vytrvale kráčet po této cestě. Claude Turmesi, před zítřejším hlasováním se ti podařilo získat pro tuto zprávu výraznou většinu hlasů tohoto Parlamentu, a k tomuto úspěchu bych ti rád poblahopřál. Jsem rád spolu s tebou.

 
  
MPphoto
 
 

  Silvia-Adriana Ţicău (PSE). – (RO) Globální fond pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii představuje inovační řešení zaměřené na maximalizaci účinnosti veřejných prostředků v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie prostřednictvím mobilizace soukromých investic.

Tento fond je veřejno-soukromým partnerstvím a je určen na financování konkrétních projektů navržených malými a středními podniky, jejichž hodnota nepřesahuje 10 milionů EUR. Počáteční náklady na projekty obnovitelné energie jsou až 37násobně vyšší než náklady na projekty využívající konvenční energetické zdroje. Z toho důvodu je nám velmi líto, že současná předpokládaná hodnota fondu představuje jen 100 milionů EUR.

V roce 2005 se Evropská unie až z 50 % spoléhala na dovoz energií a Dánsko je mezi všemi členskými státy jediným čistým vývozcem. V období let 1995–2005 vzrostlo využívání obnovitelných zdrojů energie v Evropské unii o 40 %. V důsledku toho se v roce 2005 představovaly čisté zdroje energie až 42 % celkové výroby primární energie v Evropě.

Účinným využitím tohoto fondu by se mohlo dosáhnout zabezpečení dodávek energie pro 1 až 3 miliony obyvatel a zároveň snížení emisí CO2 o 1–2 miliony tun ročně. Blahopřeji panu zpravodaji.

 
  
MPphoto
 
 

  Teresa Riera Madurell (PSE). – (ES) Vážený pane předsedající, vážený pane komisaři, chtěla bych hned na začátku poblahopřát panu Turmesovi k jeho zprávě a Komisi k této iniciativě.

Mnozí z nás jsou přesvědčeni, že Evropská unie musí uvažovat o podpoře obnovitelné energie a energetické účinnosti nejen jako o neoddělitelné součásti své strategie pro energetiku a klimatické změny, ale i jako o neoddělitelné součásti své rozvojové politiky.

Z tohoto důvodu je návrh na vytvoření Globálního fondu pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii na mobilizaci soukromých investic pro rozvojové země velmi zajímavou myšlenkou.

Ideální jednoduché financování vyžaduje stanovení priorit a synergií s dalšími existujícími programy i se Světovou bankou a bankami pro regionální rozvoj, které ve stále větším rozsahu investují do obnovitelných energií a energetické účinnosti.

Po uplynutí několika let od začátku provádění tohoto nového nástroje však bude potřeba zhodnotit jeho výsledky a vyvinout úsilí na získání podstatně vyšších příspěvků od zainteresovaných subjektů.

Souhlasím s názorem, že v současnosti vše nasvědčuje tomu, že naše podpora by se měla v první řade zaměřit na země Afriky a Latinské Ameriky.

 
  
MPphoto
 
 

  Jerzy Buzek (PPE-DE). – (PL) Vážený pane předsedající, chtěl bych poděkovat pánu komisaři a našemu zpravodaji za vynikající návrh, který plně podporuji. Evropská unie tímto návrhem vysílá velmi pozitivní signál. Mám tím na mysli její ochotu podporovat rozvojové země a bojovat s klimatickými změnami. Navzdory tomu bych chtěl položit pánu komisaři následující otázku. Jakým způsobem plánuje Komise zabránit odlesňování, které je často spojené s výrobou biomasy a biopaliv v rozvojových zemích? Udržuje si Komise bezpečný odstup od výroby biomasy a biopaliv první generace, neboť je všeobecně známo, že nejde o velmi bezpečné produkty?

Chtěl bych vyjádřit svou plnou podporu výroku pana Chatzimarkakise. Evropská unie potřebuje vyslat signál tohoto typu. Neseme zodpovědnost za konference o klimatických změnách, které se budou v blízké budoucnosti konat v Poznani a v Kodani, a za úspěch jednání o dohodě na období po skončení Kjótského protokolu. Jsme rovněž zodpovědní za vyslání správných signálů zbytku. Tento program je takovým signálem.

 
  
MPphoto
 
 

  Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk (UEN). – (PL) Vážený pane předsedající, chtěl upozornit na tři otázky. Je naprosto na místě, aby autor zprávy poukázal na skutečnost, že největší následky klimatických změn pociťují právě nejchudší země. Je tomu tak proto, že tyto země mají jen velmi omezené zdroje, především finanční, kterými mohou reagovat na klimatické změny.

Za druhé, vzhledem k tomu, co jsem právě řekl, je správné podpořit návrh Komise na vytvoření tohoto fondu, i když uvedených 80 milionů EUR představuje skutečně velmi skromnou částku. V každém případě, jestliže účelem tohoto fondu je podpořit investice ze strany soukromého sektoru na financování místních projektů, může se ukázat jako velmi účinný.

Za třetí, chtěl bych využít této příležitosti i k tomu, abych upozornil, že zodpovědnost za boj proti klimatickým změnám není spravedlivě sdílen ani v rámci samotné Evropské unie. Například přidělení limitů na emise CO2 pro různé země se uskutečnilo bez toho, aby se v dostatečné míře zohlednilo zaostávání té které země z hlediska rozvoje. V důsledku toho byly některým zemím, například Polsku, přiděleny velmi nízké limity, které měly téměř okamžitě za následek zvýšení nákladů na elektrickou energii o 10 až 20 %.

 
  
MPphoto
 
 

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Vážený pane předsedající, hlavním záměrem tohoto fondu je podpořit soukromé investice a regionální fondy v nejchudších a nejméně rozvinutých zemích světa. Cílem fondu je podporovat energetickou účinnost, úspory energie, vývoj obnovitelných energií a snížení emisí skleníkových plynů. Je určený i na zlepšení přístupu k základním energetickým službám. Opatření Evropské unie v této oblasti by měla pomáhat chudším regionům v boji proti klimatickým změnám a v diverzifikaci jejich energetických zdrojů.

Měli bychom si uvědomovat, že účinky klimatických změn pocítí nejchudší obyvatelé této planety. Bylo by nesprávné omezovat naše aktivity zaměřené na boj proti klimatickým změnám a snižování spotřeby energie jen na náš vlastní region. Poskytnutí tohoto typu pomoci chudším zemím pomůže nastartovat významné aktivity na jejich území. Tato pomoc bude mít významný dopad a pomůže zvýšit informovanost o závažnosti tohoto problému. Toto je správná iniciativa ve správném čase.

 
  
MPphoto
 
 

  Ewa Tomaszewska (UEN). – (PL) Vážený pane předsedající, chtěla bych jen upozornit, že v rámci obnovitelných zdrojů energie jsme nevěnovali dostatečnou pozornost geotermálním zdrojům, tj. čisté energii. Využívání existujících vrtů určených původně pro geologický výzkum by mohlo přispět ke snížení nákladů v této oblasti.

 
  
MPphoto
 
 

  Stavros Dimas , člen Komise. − Vážený pane předsedající, geotermální energie je samozřejmě též zahrnuta. O geotermální energii, stejně jako o každý jiný zdroj obnovitelné energie, projevujeme velký zájem.

Pokud jde o problém týkající se Polska a přidělených povolenek, pro první obchodní období byly Polsku přiděleno o mnoho více povolenek, než bylo potřeba vzhledem k potřebám jeho energetiky a průmyslu a toto nadměrné přidělení způsobilo problém s cenami povolenek. Stejně tak i ve druhém obchodním období považujeme množství povolenek přidělených Polsku za dostatečné na pokrytí potřeb polského průmyslu. Pro třetí obchodní období se zavedl nový systém, který bude založen na požadavcích na pokrytí potřeb průmyslu nebo elektráren a který bude do určité, předem dohodnuté míry, zahrnovat i dražbu.

Odlesňování tvoří samozřejmě rovněž velmi důležitou otázku, s níž úzce souvisí dvě stejně důležité oblasti: biologická rozmanitost a klimatické změny. Řešení problému odlesňování pomáhá zabraňovat ztrátě biologické rozmanitosti a zároveň přispívá k boji proti klimatickým změnám, takže je to skutečně velmi důležitá oblast. Projekty zabývající se odlesňováním však mají jednu zvláštnost: jsou velmi složité. V každém případě však jde o jednu z hlavních priorit, které budeme muset vyřešit nejen prostřednictvím tohoto fondu, ale i prostřednictvím dalších různých opatření, především prostřednictvím dosažení dohody o stimulech, které by měly být vázány na jednotlivé přístupy k řešení odlesňování, například snižování míry odlesňování a udržování lesů, nebo jakýkoliv jiný přístup podporovaný různými zeměmi. V tomto směru vyvíjíme určité aktivity, především ve spolupráci se Světovou bankou, a připravujeme některé pilotní projekty. Takže pro různé účely existují i různé zdroje financování.

Chtěl bych vám nejdříve poděkovat za velmi dobré a pozitivní příspěvky. Mohu vás ujistit, že vaše návrhy a připomínky budeme ve své práci brát v úvahu. Jsou velmi užitečné a týkají se různých důležitých otázek.

Momentálně nebudu odpovídat na otázku týkající se mechanismu čistého rozvoje pro subsaharskou Afriku. Chtěl bych vám jen připomenout, že v roce 2006 jsme v Nairobi uskutečnili iniciativu Kofiho Annana, tehdejšího generálního tajemníka OSN, na podporu projektů mechanismu čistého rozvoje pro subsaharskou Afriku. Podobně jako OSN, i my se zavazujeme realizovat větší počet aktivit v této oblasti a snažíme se nezaměřovat se výlučně jen na projekty v Číně a Indii. Vaše připomínka je tedy velmi důležitá, i když se, samozřejmě, dá pozorovat určitý vztah mezi tímto fondem a mechanismem čistého rozvoje, který by mohl mít význam.

Měl bych ještě tři připomínky. Zaprvé, voláte po zvláštním důrazu při plnění potřeb subsaharské Afriky a zemí AKT. Samozřejmě, i my se obáváme, aby projekty ve velkých zemích, jako je například Čína nebo Rusko, nepohltily všechny dostupné prostředky, případně jejich podstatnou část. Mimochodem, něco podobného se stalo v případe mechanismů čistého rozvoje, takže vaše připomínka je namístě. Fond GEEREF se bude podílet na existujících investičních příležitostech, souhlasíme však, že je potřeba klást zvláštní důraz na plnění potřeb zemí AKT. Postaráme se také o to, aby jakýkoli podfond určený na financování projektů jen v jedné zemi nepohltil všechny dostupné zdroje nebo jejich většinu. Globální fond pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii je třeba rozšířit do různých částí světa, i vzhledem k rozložení investičního rizika, a percentuální návrh pana Turmese týkající se této oblasti je velmi dobrý.

Za druhé, dovolte mi vrátit se zpět k otázce chudoby, která je bezpochyby klíčová. Už tu dnes bylo připomenuto, že přibližně 1,6 miliardy lidí v nejchudších zemích světa nemá žádný pravidelný přístup ke spolehlivým energetickým službám. Domnívám se, že prostřednictvím fondu GEEREF máme příležitost přispět k přístupu k čisté a cenově dostupné energii, která je nezbytným předpokladem pro zmírnění globální chudoby a pro podporu udržitelného rozvoje.

A nakonec za třetí, přivítali jste, že se tento fond zaměřuje na podporu soukromých investic – i když jste připomněli, že množství finanční prostředků je nedostatečné (myslím si, že peněz není nikdy dost) – a voláte po finančním příspěvku ze strany více členských států. Já tento váš návrh samozřejmě plně podporuji a úplně s ním souhlasím a Komise pracuje a bude i nadále pracovat na přilákání většího množství investorů do tohoto fondu.

V této souvislosti bych vás chtěl požádat o podporu při propagování fondu GEEREF všem relevantním subjektům. Čím více podpory získáme, tím více činností budeme schopni vykonávat přímo na místě.

 
  
MPphoto
 
 

  Claude Turmes, zpravodaj. − Vážený pane předsedající, v tomto fondu bude potenciálně až 500 milionů EUR, protože jeho pákový efekt vůči soukromému kapitálu je tři ku pěti. To znamená, že 100 milionů EUR, případně 120 až 150 milionů EUR, veřejných finančních prostředků dokáže pomocí pákového efektu vytvořit dalších minimálně (alespoň doufáme) 300 nebo 400 milionů EUR, což je celkem až 500 milionů EUR. Kromě toho se k nám ještě stále mohou přidat i další vlády. V případě kvalitního monitoringu Parlament určitě umožní Komisi tuto částku zvýšit.

Pani Jordan Cizeljová položila velmi důležitou otázku: do jaké míry jsou jednotlivé regiony světa připraveny na přijímání investic. Evropský parlament odhlasoval dalších 5 milionů EUR z jiné rozpočtové řádky na budování institucionálních kapacit, které by vytvořily rámec pro tento program. Potřebujeme tedy zřídit malé a středně velké podniky v afrických zemích a v Indii, které budou následně vytvářet obchodní modely. Musíme se poučit z minulých chyb našich rozvojových politik, kdy jsme jen poskytli technologie, aniž bychom si uvědomili, že potřebujeme lidi o těchto technologiích i poučit. Říkám to v přítomnosti komisaře pro rozvoj, protože víme, že GŘ pro rozvoj pomáhá vybudovat institucionální kapacity v těchto zemích.

Takže to, co nyní potřebujeme udělat – a pan komisař má v této věci úplnou pravdu – je oslovit investory. Tento pátek se bude v Lucembursku, které je druhým největším světovým investičním centrem, konat zasedání bankéřů. Na tomto zasedání jim představíme investiční společnost s variabilním kapitálem (SICAV) – nástroj se sídlem v Lucembursku. Doufám, že Komise vypracuje kvalitní komunikační strategii. Potřebujeme se dostat do Londýna, Frankfurtu, Paříže a Curychu, protože bankéři musí být o tomto nástroji informováni.

Proč je to tak důležité právě v této době? V současnosti se ještě stále nacházíme pod tlakem lichtenštejnského skandálu a krize rizikových hypoték. Za několik měsíců jsme zničili kapitál v hodnotě stovek miliard. Ekologizace financí může pro tuto planetu a politiky představovat ještě důležitější úlohu než ekologizace průmyslu. Tento prostředek umožňuje, aby kapitál směřoval ke správným investicím. Možná nemá tak vysokou míru návratnosti jako některé spekulativní investice, jde však o střednědobou až dlouhodobou investici, což je pravděpodobně přesně ten typ investice, o který mají zájem některé penzijní a jiné fondy. Tento fond má proto obrovský potenciál přivést institucionální investory a přesně na tuto oblast bychom se měli zaměřit.

Velice vám děkuji za vaši podporu toho, co já osobně nazývám společenstvím příznivců obnovitelného a lepšího světa.

 
  
MPphoto
 
 

  Předsedající . Pane Turmesi, dovolte mi, abych vám poblahopřál k vaší vynikající angličtině i k vaší oddanosti této otázce.

Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat ve čtvrtek, 14. března.

Písemná prohlášení (článek 142)

 
  
MPphoto
 
 

  John Attard-Montalto (PSE), písemně. Důvody pro vytvoření tohoto fondu si zaslouží naši pochvalu. Zdroje, které byly pro tento fond vyčleněny, jsou však spíše nepodařeným vtipem.

Základním cílem tohoto fondu by měla být podpora energetické účinnosti, energetických úspor a obnovitelných energií, snižování emisí skleníkových plynů, zlepšení přístupu k energetickým službám v nejchudších zemích a v neposlední řade i diverzifikace energetických zdrojů v rozvojovém světě.

Statistiky (které jsou v současnosti již zastaralé) uvádějí, že 1,6 miliardy lidí nemá přístup k základním energetickým službám. Až 2,4 miliardy lidí se při vaření a vytápění spoléhá na tradiční biomasu.

Mezinárodní agentura pro energii odhaduje, že do roku 2010 bude potřeba do tvorby obnovitelné energie investovat až 241 miliard USD. V případě rozvojových zemí se tyto odhady pohybují na úrovni minimálně 10 miliard USD nebo 9 miliard EUR.

Navrhovaný rozpočet pro tento fond je 80 milionů EUR pro období let 2007–2010 s počátečním kapitálem 15 milionu EUR pro rok 2008 na nastartování této iniciativy. Tato čísla hovoří sama za sebe. Uvedené finanční prostředky představují v porovnání s potřebným množstvím jen kapku v moři. I když jsou naše úmysly dobré, úmysly s takovým skromným financováním vůbec neodpovídají seriózní iniciativě.

 
  
MPphoto
 
 

  Gyula Hegyi (PSE), písemně. (HU) Podpora dálkového vytápění ze strany Evropské unie!

Vítám iniciativu Evropské komise na založení Globálního fondu pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii (GEEREF). Zabezpečení našich energetických dodávek způsobem, který by neohrozil naše environmentální hodnoty, strategickou bezpečnost nebo konkurenceschopnost, představuje jednu z největších výzev 21. století. Nejlevnější energie je samozřejmě ta, kterou nespotřebujeme, tj. kterou ušetříme. V této době nedostatku energie je šetření energií prvořadým zájme, každého – spotřebitelů i velkých společenstev. Z levicového pohledu je třeba zdůraznit, že šetření energií a její účinné využívání je též sociální záležitostí, vzhledem k tomu, že k největšímu plýtvání energií velmi často dochází právě ze strany nejchudších lidí. Tato skutečnost je zvláště pravdivá v případe nových členských států, například v bytech na maďarských sídlištích se spotřebuje až dvojnásobné množství energie na čtvereční metr než v zemích západní Evropy. Z tohoto důvodu je důležité poskytovat prostředky Společenství na modernizaci systémů dálkového vytápění ve východní Evropě. Dálkové vytápění představuje v teoretické rovině systém na úsporu energie a jeho výhodou je jednoduchá adaptace na obnovitelné energie. V případě individuálního vytápění by bylo naopak potřeba tuto adaptaci uskutečnit v každé jednotlivé bytové jednotce. Z tohoto důvodu je nesmírně důležité, aby Evropská unie uvolnila dostatečné finanční prostředky na dálkové vytápění. Kromě toho by bylo třeba zvážit zavedení jednotných daňových stimulů v celé Evropské unii s cílem podpořit investice v oblasti šetření energií a vytvořit k tomuto účelu vhodné fondy.

 
  
MPphoto
 
 

  Bogusław Rogalski (UEN), písemně. (PL) Obnovitelná energie a energetická účinnost přispívá ke zmírňování nárůstu průměrných teplot ve světě. Na základě výzkumů a zpráv zasahují negativní důsledky klimatických změn v největší míře právě nejchudší společnosti a jejich nejchudší členy. Z tohoto důvodu je naší povinností chránit tuto část společnosti vzhledem k její vyšší ekonomické zranitelnosti.

Používání obnovitelných zdrojů energie přispívá kromě jiného i ke zvyšování environmentálních norem, například snižováním emisí CO2 a dalších skleníkových plynů. Pomáhá též zvyšovat zaměstnanost a snižovat náklady. Dalším klíčovým argumentem, který hovoří v jejich prospěch, je, že snižují závislost na konkrétních zdrojích energie v době zvyšujícího se počtu lidí bez přístupu k základním energetickým službám. Tento argument má zvláštní význam v kontextu formování hospodářství rozvojových zemí. Většina rozvojových zemí zažívá období hospodářského růstu a v důsledku toho v nich existuje velká poptávka po energiích. Rozvoj obnovitelných zdrojů energie v rozvojových zemích má skutečně velký význam z hlediska úsilí o omezení emisí skleníkových plynů a zajištění bezpečnosti dodávek v zemích, které dokážou jen částečně pokrýt své energetické potřeby ze svých vlastních zdrojů.

Evropská unie by měla podobným způsobem podporovat i obnovitelné zdroje a energetickou účinnost, obzvláště v rozvojových zemích, protože tyto oblasti tvoří nesmírně důležitou součást strategie v oblasti energetiky a klimatických změn i rozvojové politiky.

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí