Doslovný záznam ze zasedání

Čtvrtek, 13. března 2008 - Štrasburk

3. Rovnost pohlaví a posílení postavení žen v rozvojové spolupráci (rozprava)

  Předsedající. − Dalším bodem je zpráva paní Feleknas Ucaové jménem Výboru pro rozvoj, která se týká rovnosti pohlaví a posílení postavení žen v rozvojové spolupráci (2007/2182(INI)) (A6-0035/2008).

  Feleknas Uca, zpravodajka. − (DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, před pěti lety jsme oslavili sté výročí Mezinárodního dne žen. Dosáhli jsme mnoha úspěchů, v nejchudších zemích světa však stále neexistují žádné důkazy o tom, že by postavení mužů a žen bylo rovnocenné. Lidská práva žen a dívek dosud zdaleka netvoří nezadatelnou, integrální a nedílnou část všeobecných lidských práv, k jejichž respektování vyzývá Vídeňská deklarace Spojených národů z roku 1993.

Ve zprávě se podrobně zabývám situací žen a dívek v rozvojových zemích a zkoumám i způsoby, jimiž může evropská rozvojová spolupráce životy těchto žen zlepšit. Krátce ocituji základní fakta a údaje.

Dvě třetiny negramotných lidí na světě tvoří ženy. Více než 40 % afrických žen nikdy nechodilo ani do základní školy. 52 % celkového počtu obyvatel Afriky jsou ženy, vykonávají však 75 % zemědělské práce a vyrábějí a uvádějí na trh 60-80 % potravin.

Aktualizovaná strategie Komise pro rovnost žen a jejich účast v rozvojové spolupráci se zabývá důležitými oblastmi a navrhuje konkrétní opatření k prosazování rovnosti. Dvojí přístup této strategie je vítán, neboť zvyšuje účinnost respektování rovnosti pohlaví a zároveň navrhuje samostatná opatření na podporu rovnosti. Rovněž oceňuji 41 praktických opatření v oblastech odpovědné správy věcí veřejných, zaměstnanosti, ekonomiky, vzdělání, zdraví a boje proti násilí na ženách. Ve zprávě nicméně řadu bodů kritizuji. V krátkosti se zaměřím na nedůležitější z nich.

Jsem přesvědčena, že jádrem opatření na boj proti násilí na ženách musí být boj proti tradičním formám násilí. Zadruhé, musím říci, že jsem poněkud udivena skutečností, že strategie vůbec nezmiňuje dohody o hospodářském partnerství. Není učiněn jediný odkaz na vazbu mezi posílením postavení žen a hospodářskými dohodami mezi EU a státy AKT. Pokud jde o specifickou situaci žen v konfliktech, lituji, že se strategie nijak nevyjadřuje ke specifické úloze, kterou hrají ženy v takzvaných slabých a nejméně rozvinutých zemích. Je rovněž třeba věnovat zvláštní pozornost reprodukčnímu zdraví a sexuálním právům žen v rozvojových zemích.

Velmi lituji, že se většina pozměňovacích návrhů znovu jen snaží odstranit ze zprávy části textu, které přiznávají ženám právo svobodně a nezávisle rozhodovat o vlastním těle a životě. Nechci znít vychloubačně, ale moje zpráva by neměla být zredukována pouze na tuto problematiku. V této souvislosti vítám pozměňovací návrhy, které navrhla paní Buitenwegová ze Strany zelených, a děkuji jí za důležité příspěvky.

K otázce reprodukčního zdraví bych nyní řekla jen toto: každá žena má právo svobodně a nezávisle rozhodovat o svém těle a životě. Plný přístup žen k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví je základním předpokladem rovnosti pohlaví. Dokud bude ženám tento přístup odepírán, budou o jejich tělech a životech rozhodovat jiní. A to dozajista nechce nikdo, komu jde o evropskou humanistickou tradici, naše společné sdílené hodnoty a respektování lidských práv!

(Potlesk)

  Louis Michel, člen Komise. − (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych nejprve paní zpravodajce pogratulovat k této nanejvýš důkladné studii velice důležitého průřezového tématu. Větší účast žen v ekonomice a spravedlivé rozdělení pravomocí mezi muže a ženy jsou v podstatě základní předpoklady rozvoje. Pokud nejsme schopni zaručit rovnost mužů a žen, nikdy nedosáhneme rozvojových cílů tisíciletí ani udržitelného ekonomického rozvoje.

Proč představují ženy v subsaharských zemích pouze 34 % pracovní síly v pravidelném zaměstnání? Proč představují výdělky těchto žen pouze 10 % veškerých příjmů a proč vlastní ženy pouze 1 % majetku? Tyto otázky jsou evidentně extrémně důležité. A proč, jak zdůrazňujete ve zprávě, představují ženy 70 % z 1,3 miliardy lidí, kteří žijí v naprosté chudobě? Tato skutečnost dokládá velice specifickou tragédii, která vnitřně souvisí s ženstvím. Bohužel vyvstává až příliš mnoho takovýchto otázek a musíme na ně nalézt odpověď. Dokonce ani v Evropě, ani ve vnitrostátních parlamentech našich členských států s poměrně vysokým zastoupením žen neexistují žádné záruky, že budou priority žen vždy náležitě zohledněny.

Pokud jde o naši politiku ve vztahu k partnerským zemím, uznáváme, že je nutné navázat skutečně důkladný politický dialog. Mohu vás ujistit, že dialog o rovnosti pohlaví není vždy přímočarý: jeho součástí může být například pomoc při zaručení, že jsou statistiky rozděleny podle pohlaví; důraz na to, aby byl při tvorbě rozpočtu více zohledněn sociální sektor, jelikož v mnoha případech nepředstavuje vzdělání ani zdraví opravdové priority, přestože je dobře známo, že vzdělání a zdraví žen jsou klíčovými faktory rozvoje.

Všechny tyto obavy jsou v jádru sdělení s názvem Rovnost pohlaví a posílení postavení žen v rozvojové spolupráci, které Komise přijala 8. března 2007. Politika, kterou toto sdělení stanoví, je odpovědí na závazky učiněné v Evropském konsensu o rozvoji v souvislosti s rovností pohlaví ve všech našich politikách a postupech spolupráce. Cílem tohoto sdělení je vytvořit evropskou vizi a nabídnout neutuchající podporu při prosazování rovnosti pohlaví ve všech rozvojových oblastech a zemích.

Sdělení rovněž obsahuje pokyny k novým formám pomoci, zejména rozpočtové podpoře. V tomto ohledu nesouhlasím s kritikou, kterou ve zprávě vyjadřujete, protože jsem přesvědčen, že rozpočtová podpora skýtá nové příležitosti k účinnému prosazování rovnosti pohlaví. Proč? Již jsem vyjmenoval řadu příležitostí a důvodů, proč v největší možné míře dávám přednost rozpočtové podpoře. Využití rozpočtové podpory nám poskytuje nesrovnatelně silnější vliv v politickém dialogu s orgány příslušné partnerské země. Umožňuje nám například, abychom diskutovali mimo jiné o politických možnostech a nutnosti lepšího využívání ženského potenciálu při hospodářském a sociálním rozvoji dané země. Kromě toho zakládáme v takovýchto případech naši podporu na ověření hmatatelných výsledků, které jsou prezentovány či odhaleny prostřednictvím ukazatelů, jež jsou vždy specifické pro jednotlivá pohlaví, a tudíž jasně poukazují na případné genderové rozdíly. Cíle, na jejichž základě měříme výsledky určité země, jsou v souladu s cíli tisíciletí a ve většině případu jsou velmi důležité pro zlepšení životních podmínek žen. Uvedu jen několik z těchto cílů, tedy zvýšení poměru dívek navštěvujících školu a také počtu kontrol před porodem. Pokrok, který země při dosahování těchto cílů učiní, je základem, podle nějž Evropská komise vyplácí různé podíly rozpočtové podpory.

Některý z řečníků se v rozpravě zmínil o formě podmínečnosti. Poskytujete-li rozpočtovou podporu, pak jste do určité míry jednoznačně schopni zavázat partnera k dodržování určitých kritérií a některých typů podmínečnosti. Z hlediska pozitivního vlivu je účinek silnější, než by byl bez mechanismu rozpočtové podpory. Ale ať je tomu jakkoli, jsem připraven o tomto tématu diskutovat v jiných souvislostech. Na základě dosavadních zkušeností jsem však hluboce přesvědčen, že rozpočtová podpora – pokud je možná – je zcela zjevně mnohem účinnějším způsobem, jak k této problematice přistupovat.

Řadu let uplatňujeme dvojí přístup. Zaprvé, začleňujeme rovnost pohlaví do všech našich politik a opatření, a to i do opatření rozpočtové podpory a politického dialogu s našimi partnery. Jedním z důsledků tohoto přístupu je nutnost odborně připravovat kolegy, kteří jsou členy delegací zabývajících se otázkami rovnosti pohlaví. Od roku 2004 bylo v problematice rovnosti pohlaví odborně vyškoleno více než tisíc z nich a zřídili jsme podpůrnou službu pro problematiku rovnosti pohlaví, která bude tuto přípravu zajišťovat v budoucnosti. Zadruhé, financujeme konkrétní akce na podporu rovnosti mužů a žen.

Akce tohoto typu jsou součástí některých vnitrostátních orientačních programů, ale – a to je důležitější – existuje také řada tematických programů, které doplňují geograficky vymezenou spolupráci. Například programy s názvem „Investice do lidských zdrojů“ a „Lidská práva a demokracie“ obsahují specifické složky týkající se prosazování rovnosti pohlaví.

Program „Investice do lidských zdrojů“ má na období 2007 - 2013 k dispozici 57 milionů EUR na cílené genderové činnosti: tato částka představuje roční průměr a přibližně třikrát převyšuje naše výdaje do roku 2006. Rovnost pohlaví je samozřejmě také začleněna do dalších tematických programů, ať v oblasti vzdělání, zdraví a zemědělství, nebo životního prostředí a kultury.

Je pravda, že nás ještě čeká dlouhá cesta, ale jsem přesvědčen, že díky našemu společnému odhodlání prosazovat rovnost pohlaví a – což je ještě důležitější – spolupracovat se ženami v rozvojových zemích dokážeme úspěšně potírat chudobu a budovat spravedlivější společnosti.

  Gabriela Creţu, navrhovatelka, Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví. − (RO) Vážení kolegové, jak vidím, zpráva již vzbudila řadu reakcí. Doufáme, že je to důkaz jejího politického významu.

Sdělení Komise bylo velice dobrým východiskem a Parlament doplnil užitečná upřesnění. Ráda bych vysvětlila zásadu, která je základem tohoto postoje. Cíl byl jasný, podporujeme úlohu žen v rozvojové spolupráci. Kromě tvrzení o rovnosti existuje dostatek důkazů o tom, že investice do žen se vyplatí, jelikož ženy jsou vynikajícími násobiteli výsledků.

Jak lze však daného cíle dosáhnout co nejúčinněji? Mohli jsme od přijímajících států požadovat, aby zavedly přísná kritéria pro posílení postavení žen. Taková kritéria již ve skutečnosti existují. Můžeme však také očekávat slabší reakce, nedostatek odborných znalostí i administrativní kapacity, formální závazky v rámci strategických rozvojových plánů a také nedostatečné plnění těchto závazků. Neplnění povinností může vést ke snížení či pozastavení pomoci. Mělo by nepříznivý vliv na konečné příjemce a ženy by takto nakonec platily za neschopnost vlád, a to nechceme.

Za těchto podmínek jsme se rozhodli trvat na dodržování zmíněných požadavků, neboť jsme schopni je kontrolovat a máme pro ně akční prostředky. Z toho důvodu žádáme Komisi a členské státy, aby zaručily soulad mezi ostatními politikami Společenství a politikou rozvojovou. V opačném případě se mohou některé aspekty domácí obchodní politiky nebo společné zemědělské politiky nepříznivě střetnout s našimi cíli.

Vzhledem k výrazným rozdílům v postojích k rovnosti mužů a žen v politikách jednotlivých členských států se domníváme, že k tomu, aby se ženy mohly skutečně a účinně uplatnit v rozvojové spolupráci, tedy v politice, která je v první řadě řízena členskými státy, je především třeba, aby Evropská komise vypracovala plán pro rovnost pohlaví v Unii. Zdá se, že nové prostředky poskytování podpory oslabily pozornost věnovanou ženám.

Požadujeme, aby byl posouzen jejich dopad na rovnost pohlaví a aby byla přijata odpovídající nápravná opatření, a to v rámci povinností a závazku transparentně využívat fondy, který jsme před občany Evropy učinili.

  Anna Záborská, jménem skupiny PPE-DE. – (SK) Vypracování zprávy na téma rovnosti pohlaví a posílení postavení žen zcela jistě nebylo snadné, o čemž svědčí i její rozsah..

I když nesouhlasím se vším, co naše kolegyně, paní Ucaová, ve své zprávě představila, chci jí pogratulovat k důslednosti a přesnosti, s nimiž k tomuto tématu přistupovala. Při diskusi o této problematice bychom měli klást důraz na obranu důstojnosti žen a na jejich úlohu při prosazování obecného dobra ve společnosti.

Mnohé ženy v rozvojových zemích, a nejen tam, trpí diskriminací a násilím, často pracují v nedůstojných podmínkách za nízké platy, s nedostatečnou zdravotní péčí, jejich pracovní doba je příliš dlouhá a jsou ponižovány a fyzicky zneužívány. To je příčinou nedostatečného rozvoje. Všechny tyto faktory ovlivňují také kvalitu jejich rodinného života. Konkrétní kroky, které mohou pomoci situaci napravit, jsou podpora rozvoje a rovnoprávnosti s cílem posílit mír v 21. století. Opakovaně, nekompromisně a při každé příležitosti musíme odsuzovat sexuální násilí, jemuž jsou ženy a dívky často vystaveny. Musíme rozvojové země nabádat, aby přijaly zákony, které ženy účinně ochrání.

Ve jménu respektu jednotlivce musíme odsoudit i velice rozšířenou kvazi-kulturu, která napomáhá systematickému vykořisťování sexuality a ničí důstojnost i velmi mladých dívek, když je nutí, aby svá těla propůjčovaly sexuálnímu průmyslu k dosahování miliardových zisků. Klienti bohužel většinou pocházejí z civilizované části světa včetně Evropské unie. Ženy v oblastech válečných konfliktů se stávají oběťmi systematického znásilňování pro politické účely.

Oceňuji ženská hnutí, která pomáhají posilovat důstojnost žen. V rámci pomoci ženám v rozvojových zemích nesmíme zapomínat, že kromě finanční pomoci z rozvojových fondů existuje účinně rozvinutá síť náboženských a charitativních organizací. Tato iniciativa má již řadu let podporu místních církví, a to prostřednictvím souběžných schémat a neformálních mikroúvěrů chudým. Je velice povzbudivé sledovat, jak je trpělivá, čestná a tvrdá práce chudých žen takto odměňována. To je třeba podporovat i reformou struktur, které pomáhají šířit úspěch nových iniciativ.

Ženám musí být zaručena rovnost příležitostí, spravedlivá odměna za práci, spravedlnost v profesním postupu, rovnocenný přístup ke všem stupňům vzdělání, přístup ke zdravotní péči a rovnost v rodinných záležitostech. Politika pro ženy je odvážná politika, ale pokrok žen v rozvojových oblastech je pokrokem nás všech.

  Anne Van Lancker, jménem skupiny PSE. – (NL) Za svoji skupinu musím říci, že zprávu paní Ucaové empaticky podporujeme a panu komisaři blahopřejeme k této strategii pro rovnost pohlaví. V podstatě všechny země se před osmi lety přihlásily k rozvojovým cílům tisíciletí. Polovina času již uplynula a zdá se, že většina cílů v Africe splněna nebude.

Ženy mají důležitou úlohu v boji proti chudobě, dosud však nemají rovnocenný přístup ke vzdělání, zdravotní péči, zaměstnání či vlastnictví majetku. Jejich sociální postavení je nízké a násilí na ženách je rozšířené. Strategické programy většiny našich partnerských zemí však zároveň ženy jednoduše úplně ignorují. Rozměr rovnosti je tedy skutečně třeba postavit do centra politického dialogu s našimi partnerskými zeměmi a do tvorby politiky se musejí zapojit ženské organizace.

Považuji za nehorázné, že kolegové ze skupin EPP a UEN chtějí ze zprávy odstranit otevřené pasáže o sexuálním a reprodukčním zdraví, protože jsou-li ženy schopny rozhodovat o vlastním těle a o tom, zda a kdy budou mít děti, nejen že budou zachráněny miliony ženských životů, ale i děti budou mít více příležitostí a jednotlivá společenství budou silnější. Každý, kdo tento fakt popírá, podrývá konsensus o populaci a rozvoji, který mezinárodní společenství potvrdilo v roce 1994, a to nedopustíme.

Poslední slovo: stoprocentně podporuji výzvu skupiny zelených ke jmenování evropského vyslance pro práva žen. Vyslanec pro práva žen bude tváří a hlasem světových žen v Evropě a pro její vlády a může také příležitostně připomínat komisařům závazky, které učinili.

  Renate Weber, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedající, rovnost pohlaví a posílení postavení žen jsou hodnoty a zásady, které v Evropské unii všichni ctíme. Jako takové musejí být rozhodně sdíleny s rozvojovými zeměmi v rámci probíhající spolupráce. Jde-li o tyto hodnoty a zásady, neseme všichni obrovskou odpovědnost, protože kdybychom prosazovali dvojí normy, morálně bychom se zkompromitovali a rozhodně bychom přišli o důvěryhodnost. Nyní mám konkrétně na mysli pozměňovací návrhy, které jsou dnes předloženy k hlasování, tytéž pozměňovací návrhy, které již odmítl Výbor pro rozvoj.

Obávám se, že když na jedné straně tyto hodnoty prosazujeme u našich rozvojových partnerů a na druhé straně je uplatňujeme v Evropské unii, hrozí, že bychom mohli používat dvojí měřítko. Nemůžeme si dovolit vyloučit z této zprávy odkazy na reprodukční práva, protože jde-li nám o prosazování práv žen a posílení jejich postavení, má toto téma klíčový význam.

Jak zpráva správně zdůrazňuje, jsou sexuální a reprodukční zdraví žen a jejich práva základním předpokladem rovnosti pohlaví. Ochrana reprodukčního zdraví, např. plánování rodiny, tedy načasování porodu a odstupu mezi porody, rozhodování o reprodukci bez jakékoli diskriminace, nátlaku či násilí ženám umožňují, aby se plněji a rovnocenněji podílely na životě společnosti.

Nemůžeme ujít jen půl cesty k našim partnerům a zároveň tvrdit, že naším cílem jsou zdravější a silnější ženy, které jsou schopny se aktivně a rovnocenně podílet na společnosti. Omluvte má hrubá slova, ale pro mě je toto čisté pokrytectví. Těchto cílů nedosáhneme, pokud začneme tím, že tyto klíčové otázky vyloučíme, nebo pokud se k těmto zásadám budeme stavět jinak, než jak to činíme doma.

V dnešním světě není prosazování rovnosti mužů a žen a posilování postavení žen v rozvojových zemích snadným úkolem. K dosažení těchto cílů je nezbytné skutečné odhodlání a akce a především naše dobrá vůle ve vztazích s rozvojovými zeměmi.

  Margrete Auken, jménem skupiny Verts/ALE. – (DA) Pane předsedající, 750 milionů žen žije v chudobě a tyto ženy bojují o přežití vlastní i svých rodin. Coby Evropané musíme o jejich právo na lepší život bojovat s nimi. Úloha žen je nedocenitelná, přesto si jejich schopností a potenciálu nikdo neváží. Jejich přístup ke vzdělání, práci a majetku je výrazně omezen. Jedním ze základních úkolů EU by měla být snaha zaručit, že jsou ženy postaveny do centra rozvojové činnosti, na níž se EU podílí. Za současného stavu naše politika až příliš často končí snížením již tak nízkého postavení žen, a z tohoto důvodu jsem zprávou paní Ucaové velice potěšena.

Je důležité, abychom tuto zprávu nerozmělnili, jak se o to svými pozměňovacími návrhy snaží řada členů skupiny Evropské lidové strany (křesťanských demokratů) a Evropských demokratů a Aliance pro Evropu národů, jimž jde o odstranění všech pasáží o tom, že mají ženy nárok na sexuální a reprodukční práva. Jak již bylo mnohokrát řečeno, tato práva základním způsobem umožňují, aby se ženy ujaly odpovědnosti za vlastní životy, a tím i za životy svých rodin. To je pro ně často otázkou života a smrti. Ženy musejí mít právo a možnost říci „ne“, aby se vyhnuly násilí a získaly vzdělání a možnost osamostatnit se. To je důležité, má-li naše rozvojová pomoc skutečně vést k rozvoji, a je jednak nemorální, jednak pošetilé, pokud ženy nepostavíme do středu tohoto úsilí.

Bohužel samozřejmě chybí politická vůle, jak již bylo také zmíněno, a tudíž mnoho z nás podporuje návrh jmenovat vysokého představitele EU pro ženy. Měl by zaručit, že ženy na celém světě jsou zapojeny do politické a sociální činnosti a že je jim přiznán vliv, který by jakožto polovina světové populace mít měly. Z žen se nesmějí stát oběti ani ubožáci. Všichni potřebujeme, aby měly stejná práva a postavení jako my všichni.

  Luisa Morgantini , jménem skupiny GUE/NGL. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, co mohu dodat? Komisi patří uznání za dobře strukturované sdělení, které poprvé vymezuje evropskou strategii pro rovnost pohlaví v rozvojové spolupráci a zároveň odpovídá požadavků velkých skupin žen, jež odmítají být oběťmi. Naopak, odmítáme být oběťmi, chceme vést samostatné životy a rozhodovat o vlastní sexualitě a jsme to my, kdo rozhoduje o tom, v jaké společnosti chceme žít: ve společnosti, která je schopna bojovat proti diskriminaci, nespravedlnosti, násilí a militarizaci států a postojů a učinit těmto jevům přítrž.

Velké uznání patří i paní Ucaové za zprávu, jež se hlouběji zabývá aspekty, které Komise nezohlednila, což by podle mého názoru Komise měla přijmout. Není nutné, abych v této souvislosti opakovala údaje o ženách, které žijí v zavrženíhodné chudobě, jsou negramotné a nakažené virem AIDS či malárií, a o mnoha ženách, které jsou oběťmi fyzického a sexuálního násilí, zejména v domácnosti, a to i v Evropě.

Důležitá jsou praktická opatření: správa věcí veřejných, vzdělání, zdraví, boj proti násilí na ženách, přístup k majetku a práci a, jak poznamenala paní Ucaová, ekonomické a obchodní politiky EU, které nejsou v rozporu s politikami rozvojovými.

Je třeba, aby politika zrovnoprávnění byla mnohem intenzivnější, k čemuž je třeba vyčlenit významné finanční a lidské zdroje pro delegace Komise a na projekty, které mají důležitý dopad, např. na mikroúvěry. Je pravděpodobné, že tato praktická opatření nastolí trvalý vztah s ženskými hnutími na místní i vnitrostátní úrovni, se sítěmi žen z různých zemí, které byly zřízeny, aby vedly kampaně proti desertifikaci, rychle urovnávaly konfliktní situace a zastávaly práva žen na zdraví, bydlení a vodu.

Ráda bych také řekla pár slov o pozměňovacích návrzích, jejichž cílem je odstranit odkazy na různé mezinárodní strategie – od Káhiry po Maputo – týkající se reprodukčního zdraví žen a jejich reprodukčních práv. Obhajoba života je nedotknutelná. Právo na život však také znamená, že nelze váhat s prováděním rozvojových politik, které jsou schopné…

(Předsedající řečníka přerušil.)

  Urszula Krupa , jménem skupiny IND/DEM. – (PL) Pane předsedající, zpráva o rovnosti pohlaví a posílení postavení žen v rozvojové spolupráci se zabývá například problémy, jimž čelí ženy v afrických a asijských zemích. Vymezuje strategii, která obsahuje opatření různých kategorií: pro rovnost pohlaví, politický systém, zaměstnanost, vzdělání, zdraví a boj proti násilí na ženách.

Jak víme, jsou rovnocenná práva žen a mužů hlavním aspektem sociálního rozvoje, který je součástí základních právních předpisů evropské civilizace o respektování lidských práv a práv všech osob. Avšak rovná práva a nediskriminace žen nejsou jedinými podmínkami sociálního rozvoje. Existuje celá řada faktorů, které jsou pro sociální rozvoj důležité, počínaje dodržováním etických a morálních zásad, které zaručují výrazné omezení zneužívání, násilí, podvádění a dalších forem manipulace včetně diskriminace a utlačování žen.

Dramatické životní podmínky v afrických zemích jsou výsledkem politiky drancování přírodních zdrojů a spekulací mezinárodních společností, jimiž se obohacují na úkor života a zdraví místního obyvatelstva. Rozpočtová podpora a ostatní programy EU nemohou tyto ztráty způsobené zlodějskou ekonomikou nahradit. K sexuálnímu zneužívání a šíření pohlavně přenosných chorob přispívá také etický relativismus. Sexuální svoboda v propagované podobě připravuje ženy o důstojnost tím, že je ponižuje na sexuální objekty a podněcuje násilí. Situace žen se nezlepší, zvýšíme-li financování antikoncepce a potratů, ale budeme-li finančně podporovat rodiny, zejména ty s mnoha dětmi, abychom jim umožnili vzdělání a rozvoj a zlepšili zdravotní péči a sociální ochranu, a to především těhotných žen. Vzdělané ženy, které mají vůdcovské schopnosti nebo by se rády zapojily do politiky, by samozřejmě měly být schopny účastnit se voleb a využít svoji psychickou a fyzickou odlišnost k rozšíření spektra názorů na otázky, kterou jsou důležité nejen pro ženy a děti.

Úsilí o rovné postavení pohlaví coby ústřední myšlenka, díky níž máme například rodičovskou dovolenou, však již dosáhlo výsledků, které bylo možné očekávat, jelikož švédští otcové nejsou jediní, kdo dává přednost lovu losů a četbě novin před péčí o děti. Tyranie sexuální agrese šířená sdělovacími prostředky ovlivňuje…

(Předsedající řečníka přerušil.)

  Filip Kaczmarek (PPE-DE). – (PL) Pane předsedající, zpráva paní Ucaové se zabývá důležitou problematikou rovnosti pohlaví v rozvojové spolupráci. Bohužel, dobré úmysly paní zpravodajky jsou zcela nepochybně oslabeny nepřiměřenou a rozporuplnou prezentací problematiky sexuálního zdraví a reprodukčních práv. Tato problematika by neměla být řešena kontroverzním způsobem, zpráva však používá jazyk plný paradoxů, který je v Evropské unii tak častým jevem. A právě toto zvláštní užívání jazyka vzdaluje EU od jejích občanů a činí z ní nesrozumitelnou a odcizenou byrokratickou mašinérii. Tak také vytváříme a povzbuzujeme odpůrce EU.

Proto doufám, že tato sněmovna pozměňovací návrhy skupiny PPE-DE přijme. Proč? Protože pojmem „zdraví a reprodukční práva“ má autor této zprávy a ti, kdo ji podporují, na mysli právě opak toho, co tato slova ve skutečnosti znamenají. „Reprodukčními právy“ se nerozumí omezení reprodukce. Snažíme se kladně pojmenovat něco, co má negativní důsledky, konkrétně omezení reprodukce. To je otevřený podvod.

Ti, kdo obhajují omezení růstu populace v chudých zemích a prosazují antikoncepci či potraty, by se neměli schovávat za pojmy jako zdraví a reprodukční práva. Věci bychom měli nazývat tím, čím ve skutečnosti jsou. Mám dojem, že se tomu vyhýbají, protože mají podezření, že by pak Evropská unie nevěnovala těmto věcem pozornost. Není snad podezřelé, že Evropané prosazují a financují mimo Evropu antikoncepci a potraty? V Africe a Asii záleží stejně jako v EU na jednotlivých státech, jakou politiku budou v této oblasti uplatňovat. Zpráva tvrdí, že by se ženy měly samy rozhodnout. Ale jsme to my, kdo těmto ženám v Africe říká, co mají dělat. To považuji za poněkud matoucí.

A další věc: neexistuje žádný kauzální vztah mezi počtem dětí a rovností. Tyto dvě věci spolu nesouvisejí a nechápu, proč je zpráva spojuje.

  Alain Hutchinson (PSE) . – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, tentokrát výjimečně nemám v úmyslu hovořit o vlastní zprávě, k níž paní zpravodajce blahopřeji, ale spíše o pozměňovacích návrzích, o nichž budeme za chvíli hlasovat, a rád bych poznamenal, že pozměňovací návrhy, které navrhli kolegové ze skupiny UEN, považuji doslova za skandální.

(Potlesk)

Tím, že ve zprávě odmítají jakoukoli úvahu o problematice antikoncepce či odkaz na ni, členové skupiny UEN ve skutečnosti odmítají uznat právo žen na jižní polokouli na důstojný život. A to je více než skandální, je to nezodpovědné a pokrytecké, když víme, že kvůli nedostatku řádného rodinného plánování jsou miliony lidí na celém světě odsouzeny k zbytečnému utrpení, nemocem a smrti – a nejvíce dotčeny jsou ženy a děti, které přivádějí na svět, a to až příliš často proti vlastní vůli.

Pozměňovací návrhy skupiny PPE-DE nejsou o nic méně politováníhodné. Myšlenky pouze formulují jinak, zejména tím, že se odmítají zamyslet nad uznáním práva žen na kontrolu vlastní plodnosti. V převážné většině rozvojových zemích ženy a dívky – i velmi mladé dívky – nadále trpí závažnými formami diskriminace a zcela netolerovatelným násilím. Každý, kdo odmítá názor, že by jednotlivé ženy v těchto zemích měly mít nárok na plnou kontrolu nad vlastním osudem, zjevně odmítá považovat tyto ženy za rovné mužům. Reprodukční zdraví by přece nemělo být tak znepokojivým tématem: jednoduše to znamená, že je lidem umožněno zažít odpovědnou, uspokojivou a bezpečnou sexualitu, a umožňuje ženám, aby se svobodně rozhodly, zda a kdy chtějí mít děti. Tato koncepce zdraví závisí na tom, zda mají ženy a muži možnost rozhodovat se na základě rovnosti, a také na tom, zda jsou metody regulace plodnosti bezpečné, účinné, dostupné a přijatelné.

  Olle Schmidt (ALDE). – (SV) Pane předsedající, je důležité, abychom jasně věděli, o co nám jde. Už příliš dlouho je diskuse, která by se měla zabývat lidskými právy, otrávena různými politickými úvahami. Není třeba opakovat, že žena má právo na vlastní tělo. Proto jsem při diskusi o zmrzačení pohlavních orgánů neuhnul před otázkou, zda uplatnění práva šaría znamená, že není uznána rovnocennost lidských bytostí. Nikoho by ani nenapadlo upírat mužům právo rozhodovat o vlastní reprodukci nebo tvrdit, že jde o otázku kulturních hodnot, či je připravit o možnost mít vlastní příjem a zachovat si nezávislost.

EU je největší světový poskytovatel pomoci a když jedná ve třetím světě, musejí být naše hodnoty vždy naprosto jasné. Hlavním heslem musejí být lidská práva, a tím mám na mysli rovnost nejen teoretickou, ale i praktickou. Musíme dát jasně najevo, že tržní ekonomika je pro chudé ženy a muže prospěšná, nikoli škodlivá. To v neposlední řadě dokazuje úspěšná kampaň na mikroúvěry, které milionům zranitelných žen pomohly k prosperitě a posílení jejich postavení.

Samozřejmě, že nám v bohatém světě nepřísluší, abychom ostatním lidem vnucovali určitý způsob života, ale podle mého názoru je třeba zdůraznit, že neseme odpovědnost za to, abychom vytvářeli možnosti volby v případech, kde dnes žádná volba neexistuje. Stejně jako mnoho kolegů jsem tedy opravdu zklamán některými návrhy, které byly k jinak kvalitní a důležité zprávě předloženy. Zcela jistě představují krok špatným směrem.

A paní kolegyni, která sedí za mnou, bych informoval, že když jsem byl poslancem švédského parlamentu, zůstal jsem se svým synem šest měsíců na rodičovské dovolené. A myslím si, že jsem se díky tomu stal lepším rodičem, než jsem býval předtím. Samozřejmě že jsem četl noviny, ale mojí hlavní povinností bylo starat se o děti a starat se o ně společně se svojí ženou. Musím říci, že je to velice užitečné. Myslím si, že by to mělo zkusit více lidí, aby poznali, jak je důležité, aby rodina držela pohromadě: muž, žena, děti.

(Potlesk)

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE). – (ES) Pane předsedající, nejprve bych chtěl tuto zprávu nadšeně přivítat, protože je z mnoha důvodů důležitá.

Zaprvé z důvodu spravedlnosti: přestože ženy a dívky vykonávají přibližně dvě třetiny světové práce, obdrží pouze 5 % příjmů, a chudoba má navíc výrazně ženskou tvář.

Zadruhé z důvodu důstojnosti: domnívám se, že je zcela nezbytné, aby ženy přestaly být vnímány jako zranitelné oběti, k čemuž dochází až příliš často, ale jako velmi specifická skupina sociálních subjektů, které mají své vlastní agendy; to mimo jiné znamená, že je třeba uznat a plně zohlednit právo žen rozhodovat o vlastní sexualitě a vlastním těle.

Zatřetí z důvodu opravdového závazku a jednotnosti: je politováníhodné, že je rovnost pohlaví často chápána jako omluva za to, že nejsou například ve vnitrostátních strategických dokumentech stanoveny konkrétní návrhy a cíle.

Ze všech těchto důvodů jsem přesvědčen, že by tato zpráva měla být vítána a že si zaslouží podporu naprosté většiny.

  Gay Mitchell (PPE-DE). – Pane předsedající, tato zpráva se zabývá rovností pohlaví a posílením postavení žen v rozvojové spolupráci. Proč tedy socialisté, liberálové a někteří další hodlají dnes ráno hlasovat proti pozměňovacímu návrhu, který hledá informace o diskriminaci žen, která začíná již v děloze?

Můj pozměňovací návrh a návrhy pana Devy a paní Belohorské žádají Komisi, aby vyzvala všechny partnery Unie na celém světě, vlády i nevládní organizace, aby se zavázaly, že budou při všech potratech nepřetržitě analyzovat rovnost pohlaví a výsledky budou pravidelně předávat Parlamentu. Snad by nám pan Hutchinson mohl prozradit, co je na získání těchto informací tak hrozné. Dnes ráno má Parlament v úmyslu vydat se odmítavým hlasováním o tomto pozměňovacím návrhu opačným směrem, přestože v některých zemích vede intenzivní upřednostňování synů k likvidaci milionů dívek na základě rodičovského výběru pohlaví. Děvčátka rovněž umírají kvůli záměrnému zanedbávání a hladu. Podle fondu UNFPA je jen v samotné Asii „pohřešováno“ přinejmenším 60 milionů dívek. V některých zemích je údajně výběr pohlaví běžnější ve městech, kde jsou již k dispozici technologie jako amniocentéza a ultrazvuk a mohou být volně zneužívány. V jiných zemích je výběr častější na venkově, kde jsou podle údajů UNFPA výrazně upřednostňováni synové. Dcery jsou v některých zemích považovány za ekonomickou přítěž a podle údajů UNFPA je jejich počet při narození o něco vyšší než chlapců, kvůli negativním vnímání je však tomuto poměru věnována zvýšená pozornost. Nedostatek žen a dívek v některých asijských zemích by mohl mít znepokojivou sociální odezvu včetně zvýšené poptávky po obchodu se ženami, ať za účelem sňatku či sexuální práce, a mohl by vést k celkovému zhoršení jejich postavení. To jsou slova fondu UNFPA, nikoli moje.

Jaký je postoj Parlamentu? Dívat se jinam. V historii se většina vždy rozhodla špatně, například v Rakousku a Německu ve 30. letech 20. století. Jak by se jen mohl tak přemýšlivý subjekt jako Evropský parlament dopustit takové nespravedlnosti a při hlasování zmíněný pozměňovací návrh zamítnout? Jde nám jednoduše pouze o informace…

(Předsedající řečníka přerušil.)

  Ana Maria Gomes (PSE). – Pane předsedající, blahopřeji paní Ucaové k vynikající zprávě a vítám dvojí přístup, který svým sdělením podpořila i Komise a který se soustředí jak na rovnost pohlaví, tak na konkrétní opatření na zlepšení postavení žen. Odsuzuji však skutečnost, že mnoho vnitrostátních strategických dokumentů DCI odkazuje na rovnost pohlaví pouze jako na průřezovou problematiku a neupřesňuje konkrétní činnosti, cíle ani finanční příděly. To znamená, že navzdory strategickému rámci by mohly být snahy o zrovnoprávnění pohlaví v rámci rozvojové spolupráce v nadcházejících letech zredukovány na pouhou rétoriku.

Výkonnostní ukazatele, které se zaměřují na rovnost pohlaví, by měly být posouzeny v rámci přezkumu v polovině období a přezkumu závěrečného. Parlament bude sledovat provádění CPS a doufáme, že Komise bude schopna doložit pokrok konkrétními výsledky v oblasti rovnosti pohlaví.

A pár slov na závěr, jsem ohromena řadou středověkých představ, které se odrážejí v některých pozměňovacích návrzích k této zprávě týkajících se problematiky sexuálního a reprodukčního zdraví. Budu samozřejmě hlasovat proti nim.

  Alexander Lambsdorff (ALDE). – (DE) Pane předsedající, i já paní zpravodajce děkuji za vynikající zprávu a Komisi blahopřeji ke sdělení. Výzva nyní spočívá v tom, abychom byli důslední. Před deseti dny jsem s několika kolegy z vnitrostátních parlamentů v New Yorku navštívil na pozvání Evropského parlamentního fóra Komisi OSN pro postavení žen. Je zajímavé zjistit, že naše partnerské země AKT tvrdí v rozhovorech s Bruselem a různými hlavními městy něco zcela jiného, než když se o problematice diskutuje v New Yorku na globální úrovni.

Proto vyzývám pana komisaře, aby byl důsledný a upozornil své delegace na to, že se různá hlavní města také zabývají postojem New Yorku, protože naše cíle v rámci politiky pro ženskou otázku a politiky rozvojové si v New Yorku mnohdy odporují.

V této souvislosti jsem velice potěšen, že fond UNIFEM otevřel své zastoupení v Bruselu; dozajista to pomůže posílit diskusi o této problematice mezi OSN a Evropskou unií.

A jsem obzvláště potěšen faktem, že mikroúvěry jsou označeny za jeden ze způsobů, jak posílit postavení žen a zvětšit jejich svobodu. Existují některá poměrně těžko pochopitelná opatření…

(Předsedající řečníka přerušil.)

  Satu Hassi (Verts/ALE). – (FI) Pane předsedající, dámy a pánové, paní Ucaové ze srdce děkuji za vynikající zprávu a zároveň spolu s mnoha členy této sněmovny nesouhlasím s pozměňovacími návrhy předloženými pravicí.

Aby byla práva žen plně respektována i v rozvojové spolupráci, potřebuje Evropská unie vyslance pro práva žen, jehož úkolem by bylo zaručit, že jsou práva žen náležitě zohledňována. Díky tomu by také bylo možné účinněji nakládat s prostředky na rozvojovou spolupráci.

Všichni víme, že nejlevnějším způsobem, jak prosazovat rozvoj, je zlepšit práva žen včetně jejich práv sexuálních, práv na vzdělání, zaměstnání atd. Přestože o tom lidé vědí ze zkušeností i z četných zpráv, čas od času upadne tento fakt v zapomnění, a to i v případech, kdy rozhodují o tom, jak bude naloženo s finančními prostředky EU na rozvojovou spolupráci. Právě proto potřebujeme vyslance pro práva žen a proto také doufáme, že všichni členové podpoří pozměňovací návrh č. 20, který se této otázky týká.

  Nirj Deva (PPE-DE). – Pane předsedající, ačkoli je tato zpráva v mnoha ohledech přínosná, s některými částmi v žádném případě nemohu souhlasit, stejně jako moji kolegové Kaczmarek a Mitchell.

Nejprve bych se chtěl zeptat pana předsedajícího, kdo pronesl tato slova: „Na základě výběru pohlaví před narozením je bezpočtu žen upíráno právo na samotnou existenci.“ Paní zpravodajku možná překvapí, že je pronesl pan Pan Ki-mun v úvodním projevu v Komisi OSN pro postavení žen v New Yorku.

Kromě toho podle loňské zprávy fondu UNFPA o stavu světové populace chybí na celém světě 60 milionů žen – a to je počet obyvatel celého Spojeného království! Tyto ženy byly před narozením usmrceny kvůli svému pohlaví; k tomuto jevu dochází na světadíle, v němž jsem se narodil, a proto vím, o čem mluvím. Jak může zpráva Evropského parlamentu o rovnosti pohlaví s mlčením přejít záměrné usmrcování jen kvůli pohlaví? Jde snad o rovnoprávné zacházení?

K této zprávě jsem předložil pozměňovací návrh, v němž požaduji analýzu rovnosti pohlaví při všech potratech na světě, a hádejte, co se stalo. Socialisté hlasovali proti! Proč? Nemáme snad právo vědět, jak jsou ženy usmrcovány ještě před porodem? Ještě dnes uvidíme, jak budou hlasovat o pozměňovacím návrhu č. 11.

Nechápu, proč paní zpravodajka trvá na promarnění této cenné příležitosti k odstranění nejzávažnější příčiny nespravedlnosti vůči ženám v dnešním světě – vůči jejich základnímu právu na život – a místo toho lpí na dalším prosazování jejich takzvaného práva na sexuální…

(Předsedající řečníka přerušil.)

  Lidia Joanna Geringer de Oedenberg (PSE). – (PL) Pane předsedající, statistiky dokazují, že politika rovnosti mužů a žen urychluje dosažení rozvojových cílů tisíciletí, tedy vymýcení chudoby a opravení demografických, sociálních a ekonomických ukazatelů. Problematika rovnosti pohlaví je však dosud považována za druhořadou.

V mnoha zemích ženy nadále nemají přístup k základním zdravotnickým službám, vzdělání a k účasti na rozhodování. Dvě třetiny negramotných lidí na světě tvoří ženy. V rozvojových zemích je pravděpodobnost, že dívky dosáhnou středoškolského vzdělání, o 11 % nižší než u chlapců. Statistiky rovněž poukazují na tragickou zdravotní situaci. V subsaharské Africe tvoří například 60 % osob nakažených virem HIV ženy a dívky představují 75 % nových případů, kdy se mladí lidé nakazí virem AIDS.

Sdělení Komise je důležitým krokem k tomu, aby EU začlenila problematiku rovnosti pohlaví do programu spolupráce s partnerskými zeměmi jakožto hlavní nástroj k vymýcení chudoby a k prosazování lidských práv, což zahrnuje také boj proti násilí na ženách. Blahopřeji paní zpravodajce k velmi pečlivě připravené zprávě a na závěr…

(Předsedající řečníka přerušil.)

  Roberta Alma Anastase (PPE-DE). – (RO) Dnes diskutujeme o další zprávě, která analyzuje situaci žen, tedy již o druhé zprávě tento týden, tentokrát však z pohledu rovných příležitostí v souvislosti s rozvojem Společenství.

Zpráva dala podnět k řadě diskusí a k mnoha střetům, k různým přístupům a kontextovým analýzám. Je však důležité, abychom o této problematice hovořili; ještě důležitější jsou ale návrhy, které berou v potaz různé souvislosti, a věcné výsledky.

Hodně hovoříme o vzdělání a jeho významu pro změnu postojů, formování chování, integraci skupin, jimž hrozí vysoké riziko marginalizace, a rozvoj různých společenství. Domnívám se však, že je nejvyšší čas, abychom v oblasti vzdělání vytvořili jednotnou politiku na evropské úrovni, která by byla tvořena jasnými kroky, jež by bylo možné sledovat. Je zřejmé, že problematika rovnosti pohlaví musí být součástí vzdělávacích programů.

Je důležité, aby Evropská unie toto téma zařadila do dialogů o ochraně lidských práv, které vede se třetími zeměmi. Rok 2008, tedy Evropský rok mezikulturního dialogu, je třeba využít k podpoře výměn mezi vysokými školami a výměn zkušenosti evropských žen a žen v rozvojových zemích, aby byla jasně vymezena světová úloha žen. Z tohoto pohledu musí být prioritou rozvojové spolupráce podpora mladých generací včetně mladých dívek.

Děkuji vám a doufám, že se v konečném znění této nadmíru důležité zprávy odrazí všechny názory, které členové Evropského parlamentu vyjádřili, a že k této problematice zaujmeme vyvážený přístup.

  Thijs Berman (PSE). – (NL) Svoboda žen činit samostatná rozhodnutí představuje základní lidské právo. Pomáhá ekonomickému růstu a zlepšuje sociální ochranu. Úmrtnost žen v rozvojových zemích je dosud tragicky a nepřijatelně vysoká. V důsledku toho se rozpadají rodiny. A mezi rozpadem rodiny a dětskou prací existuje přímá spojitost. Investice do rovných příležitostí a svobody jsou investicemi do budoucnosti, do Evropy a do rozvojového světa.

Já i moje skupina jsme šokováni, že byla k vynikající a obsáhlé zprávě paní Ucaové v této sněmovně předložena celá řada ultrakonzervativních pozměňovacích návrhů, které se snaží omezit práva žen. Ve skutečnosti nejde o volbu během těhotenství, ale o čiré pokrytectví. Návrhy se snaží odstranit veškeré odkazy byť i na ty nejmírnější texty OSN o právech žen. Ale sexuální svoboda a reprodukční práva zaručují všem ženám právo na svobodnou volbu. I Vatikán tuto svobodu jednou uzná. Ženy si však nemohou dovolit čekat, a stejně tak si to nemůže dovolit ani svět.

  Ioannis Varvitsiotis (PPE-DE). – (EL) Pane předsedající, jsem upřímně přesvědčen, že přístup k informacím a službám týkajícím se sexuálního a reprodukčního zdraví přinejmenším chrání ženy před virem AIDS. Proto naprosto nesouhlasím s naším odmítnutím umožnit přístup k informacím pouze proto, že skrytou agendou je potrat. Rovněž nesouhlasím s tím, abychom ze stejného důvodu vypustili Kjótský protokol z dobře známého textu Maputského protokolu o právech žen v Africe.

Problematika potratů má dozajista zcela zásadní význam a každý z nás k ní zaujme postoj podle vlastního přesvědčení. Respektuji názory ostatních, ale rovněž ostatní žádám, aby respektovali názory moje. Měli bychom tedy respektovat jak práva žen a právo každé ženy rozhodnout se, zda podstoupí potrat, či nikoli, ať už z ekonomickým, sociálních, rodinných či dokonce zdravotních důvodů. Proto zprávu při hlasování podpořím.

  Rovana Plumb (PSE). – (RO) Zpráva má řadu dobrý stránek a podpořím ji, budu však hlasovat proti absurdním pozměňovacím návrhům pravice, které se týkají reprodukčních práv.

Rád bych podotkla, že je zcela zjevné, že udržitelného rozvoje nelze dosáhnout, aniž bychom znovu zvážili úlohu žen v ekonomice, společnosti, politice, ochraně životního prostředí a rodině. Dnes jsme rozhodli, že vzdělání je klíčovou oblastí rozvoje, a diskutovali o tom. Vzhledem k tomu, že rovnost pohlaví je především otázkou stereotypů a vzdělání, navrhuji, aby Komise podněcovala členské státy k tomu, aby problematiku rovnosti pohlaví zařadily do školních osnov.

Nyní potřebujeme konkrétní a rázná opatření, např. zvýšení rozpočtových zdrojů na zlepšení ekonomických a sociálních podmínek rodiny, a jsem si jistá, že máme k dosažení těchto cílů dostatečnou politickou vůli.

  Zita Pleštinská (PPE-DE). – (SK) Jelikož z 1,3 miliardy lidí, kteří žijí v naprosté chudobě, tvoří 70 % ženy, musí se rozvojová pomoc soustředit především na ně.

Souhlasím se všemi body zprávy paní Ucaové, které považují vzdělání za klíč k posílení postavení žen. Souhlasím s poskytování finanční a technické podpory ženským organizacím, které působí v oblasti vzdělávání a následně učí ženy, jak být úspěšné. Podporuji mikroúvěry jakožto nástroj k naplnění rozvojových cílů tisíciletí.

Nesouhlasím však s postojem paní zpravodajky v otázkách reprodukčního zdraví. Chceme-li dát ženám právo, aby rozhodovaly o vlastním těle, proč i nenarozenému dítěti nedáme šanci, aby si vybralo mezi životem a smrtí? Ztotožňuji se s pozměňovacími a doplňovacími návrhy, které v této souvislosti předložili moji kolegové z politických skupin PPE-DE a UEN a jsem jim vděčná za to, že měli odvahu k tomu, aby tyto návrhy předložili. Nebudou-li tyto pozměňovací a doplňovací návrhy schváleny, zprávu nepodpořím.

  Karin Scheele (PSE). – (DE) Pane předsedající, Komisi a paní zpravodajce blahopřeji. Lituji, že se tato rozprava v takovém rozsahu zaměřila na sexuální a reprodukční práva, protože v této oblasti existuje mnoho dalších důležitých otázek.

Mám dojem, že se OSN a řada konzervativních politiků chovají, jakoby se sexuální a reprodukční práva týkala pouze potratů. V tom případě bych jim doporučila, aby si ověřili fakta a důkladně je prostudovali: postoj proti antikoncepci, proti informacím a proti tomu, aby byl ženám umožněn přístup k těmto službám, počet potratů jen zvýší. Považuji za více než cynické, že titíž lidé neustále předstírají, že mají monopol na etiku a morálku.

Statistiky Organizace spojených národů a každoroční zpráva o sledování světové populace nás opakovaně přesvědčují, že stavět se proti sexuálním a reprodukčním právům je neetické a nemorální.

(Potlesk)

  Avril Doyle (PPE-DE). – Pane předsedající, diskutujeme o rovnosti pohlaví a posílení postavení žen v rozvojové spolupráci. Jsem stále více zklamána tím, že pokaždé, když o této problematice diskutujeme, zvrhne se diskuse do velmi netolerantní rozpravy o sexuálním zdraví a reprodukčních právech žen. A to je vskutku tragické. Je tragédie, že nejsme v tomto Parlamentu schopni uvažovat o významu vzdělání a mikroúvěrů v širších souvislostech.

Většinu pozměňovacích návrhů, které předložili moji kolegové, nepodpořím. Nikoli proto, že bych se o tuto problematiku nezajímala. Není pravda, že mě neznepokojuje výběr pohlaví, na jehož základě jsou likvidovány ženské plody v Číně i v jiných zemích. Samozřejmě že nás vývoj v těchto zemích všechny znepokojuje. Nepodpořím je, protože ve skutečnosti nejsem přesvědčena, že motivy k předložení těchto pozměňovacích návrhů spočívají v tom, co návrhy ve skutečnosti tvrdí.

Pokud by naši kolegové nesouhlasili s potraty, pak bych respektovala, kdyby předložili návrhy proti potratům, protože se domnívám, že pohlavní selekce mužských plodů je znepokojuje stejně jako selekce plodů ženských…

(Předsedající řečníka přerušil.)

  Marusya Ivanova Lyubcheva (PSE). – (BG) Chtěla bych pochválit paní zpravodajku za obsáhlou zprávu o rovnosti pohlaví a Komisi za sdělení. Každý dokument je nicméně natolik vlivný, nakolik je intenzivní jeho provádění. Proto bychom se měli snažit, aby byl zrealizován.

Rozvojové cíle tisíciletí lze naplnit vyvážením všech politik – v oblasti rodiny, školství, vysokého školství, zdravotní péče, ekonomiky – v nichž by ženy měly hrát hlavní roli. V našich programech spolupráce musíme klást důraz na právo žen na zdraví včetně zdraví reprodukčního.

Měli bychom také věnovat pozornost ekonomické nezávislosti žen, která je základním předpokladem rozvoje podnikání a optimálního využití celého jejich potenciálu. Je obzvláště důležité, aby na všech úrovních, na vnitrostátní stejně jako na mezinárodní, probíhaly diskuse o sdílených povinnostech, povinnostech mužů a žen. To se týká všech stránek života a všech odvětví ekonomiky.

  Piia-Noora Kauppi (PPE-DE). – (FI) Pane předsedající, této zprávě předcházela na počátku žhavá diskuse ve výboru a zdá se, že pokračuje i dnes na tomto plenárním zasedání.

Zdravotnické služby pro ženy obecně považuji za velice důležitou složku lidských práv. Tato práva se definitivně týkají také služeb v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví.

Tento problém se netýká pouze rozvojových zemí: podle toho, co jsem se včera dozvěděla o Spojených státech amerických, je 40 % dospívajících dívek nakaženo sexuálně přenosnými chorobami. Pouhé vzdělání a odpovědnost tedy nestačí ani v západním světě.

V rozvojových zemích je situace mnohem horší. Virem HIV je nakaženo stále více žen a stejně narůstají i případy sexuálního násilí na ženách. Poskytování služeb v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví v rozvojových zemích nemá s potraty nic společného; jde o to, aby ženy věděly, jaké mají možnosti a že mají právo svobodně se rozhodnout.

  Mairead McGuinness (PPE-DE). – Pane předsedající, děkuji, že jste mi umožnil, abych se k této problematice vyjádřila, a ráda bych sestoupila na poněkud praktičtější úroveň. Skutečnost je popsána ve vysvětlujícím prohlášení, například v Africe tvoří ženy 52 % obyvatelstva, vykonávají 75 % zemědělské práce a vyrábějí a uvádějí na trh až 80 % potravin. Domnívám se, že úloha žen při výrobě potravin v rozvojovém světě je často opomíjena.

Za výjimku však považuji odstavec ve vysvětlujícím prohlášení, který je svým postojem ke společné zemědělské politice historický a nemoderní a naprosto s ním nesouhlasím. Evropa je největším dovozcem produkce z rozvojového světa. Uzavřeli jsme dohodu s názvem „vše kromě zbraní“ a brzy, doufejme, dosáhneme dohody o světovém obchodu. Domnívám se však, že je třeba, jak tvrdí Světová banka, abychom znovu investovali do zemědělství a výroby potravin, a musíme tak učinit prostřednictvím žen.

  Louis Michel , člen Komise. − (FR) Pane předsedající, budu velice stručný, protože předpokládám, že na delší projev již není čas.

Rád bych se vrátil k otázce paní Gomesové. Proč vnitrostátní strategické dokumenty obsahují tak málo konkrétních opatření pro rovnost pohlaví? Odpověď je jednoduchá: vnitrostátní strategie jsou připravovány a je o nich rozhodováno partnerskými zeměmi, protože si tyto země musejí vybrat dvě odvětví, na která se zaměří, a my jim nenařizujeme, jaká odvětví by to měla být. Chtěl bych však zdůraznit, že trváme na tom, aby byla v celém průběhu projektů brána v potaz problematika rovnosti pohlaví.

Pane Lambsdorffe, chápu, proč je pro vás obtížné přijmout nedostatek soudržnosti v postojích Evropské unie v New Yorku, ale domnívám se, že je třeba, abyste tuto problematiku řešil s Radou spíše než s Komisí, protože Komise nemůže tuto věc nijak napravit. Samozřejmě se ztotožňuji s vaším požadavkem na jednotnější postoj.

Velice stručně – a některým z vás se má slova možná budou zdát provokativní – bych se s vámi podělil o vlastní přesvědčení: naprosto souhlasím s těmi, kdo považují reprodukční zdraví za základní předpoklad rovnosti žen. Není mi jasné, jak se můžeme touto problematikou zabývat a vyrovnat se s ní, aniž bychom se na tomto předpokladu shodli, stejně jako se shodneme na přístupu do škol, k práci a k mikroúvěrům. Všechny tyto věci jsou samy o sobě zcela jistě důležité, ale nakonec jde o to, abychom vytvořili podmínky, v nichž se ženy mohou svobodně rozhodovat. To je základní zásada rovnosti pohlaví a nelze ji ignorovat!

(Potlesk)

Chtěl bych také vyzvat každého, kdo snad pochybuje o lidské tragédii situace žen v některých rozvojových zemích, aby si poslechli příběhy plné skličujících zkušeností, které by jim některé ženy mohly vyprávět. To je vše, co jsem chtěl říci: není již příliš co dodat. Děkuji všem za vysokou kvalitu této rozpravy.

  Feleknas Uca, zpravodajka. − (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, všem řečníkům jsem nanejvýš vděčná za zajímavé příspěvky. Zvláštní poděkování patří paní Creţuové, která připravila stanovisko za Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví. Její jasná analýza a návrhy na vyšší jednotnost zprávu v mnoha oblastech obohatily. Kvůli nedostatku času se bohužel nemohu zabývat všemi jejími příspěvky a doufám, že to nebude považovat za projev neúcty.

Děkuji také paní van Lanckerové, panu Bermanovi, panu Lambsdorffovi, panu Hutchinsonovi, paní Scheeleové, paní Doyleové, paní Weberové, panu Varvitsiotisovi, paní Hassiové a paní Gomesové. Všichni zcela oprávněně tvrdí, že reprodukční zdraví je v rozvojových zemích absolutní prioritou a že je důležité za ně bojovat odvážně a důsledně. Rozhodně nesouhlasím s názorem paní Krupové, že sexuální svoboda žen vybízí k násilí. Takováto logika je hrůzná a diskriminační!

(Potlesk)

Panu Devovi bych jen chtěla sdělit, že od něj jsem nic jiného nečekala. Odpusťte mi tuto poznámku. Vážená paní Luisa Morgantiniová a pan Romeva i Rueda jako vždy nalezli silná slova, aby dali jasně najevo, že ženy nechtějí almužny, ale to, co jim jednoduše jako polovině lidstva náleží.

Mnohokrát děkuji všem, kdo moji zprávu podporují. Jsem rovněž potěšena, že nevládní organizace, které se zabývají rozvojem a lidskými právy, tuto zprávu posoudily nanejvýš kladně. Všem srdečně děkuji za spolupráci a projevenou podporu.

(Potlesk)

  Předsedající. − Rozprava je ukončena.

Nyní přistoupíme k hlasování.

Písemná prohlášení (článek 142 jednacího řádu)

  Genowefa Grabowska (PSE) , písemně. – (PL) Rovné příležitosti a rovný přístup žen a mužů ke zdrojům a k účasti na veřejném životě mají rozhodující význam nejen mimo EU v rámci udržitelného rozvoje, jsou také krajně důležité pro mnoho žen v Evropské unii. Uvedu příklad: v Polsku, v oblasti, z níž pocházím, tedy ve Slezsku, se ženy, které každodenně usilují o rovnost žen a mužů, obávají, že tato problematika, tedy politika v oblasti rovnosti, není řádně začleněna do regionální ekonomické, politické a kulturní činnosti.

Ženy na setkání v Katowicích dne 8. března 2007 prohlásily, že „politika rovnosti pohlaví není prosazována ani místními orgány, ani sdělovacími prostředky – ať veřejně, či soukromě –, navzdory tomu, že Polsko přistoupilo k EU již téměř před čtyřmi lety“. A doplnily, že slezské orgány zjevně nejsou přesvědčeny heslem, že „demokracie bez žen je demokracií jen napůl“.

Po nedávných volbách je ve slezské politice o třetinu méně žen. Jak tedy může kdokoli hovořit o rovnosti žen? Právě proto slezské ženy požadují, aby jim místní orgány zaručily rovnocennou účast v místní správě a rozhodování, přístup k propagaci a výkonu podnikání, rovné příležitosti k zaměstnání, stejné pracovní podmínky, platy a svobodu bez násilí.

PŘEDSEDAJÍCÍ: PANÍ ROURE
Místopředsedkyně