Doslovný záznam ze zasedání

Středa, 9. dubna 2008 - Brusel

19. Chorvatsko: zpráva o pokroku za rok 2007 – zpráva o pokroku Bývalé jugoslávské republiky Makedonie (rozprava)

  Předsedající. – (FR) Dalším bodem je společná rozprava o těchto tématech:

- zpráva, kterou jménem Výboru pro zahraniční věci předložil Hannes Swoboda o zprávě o pokroku Chorvatska za rok 2007 (2007/2267(INI)) (A6-0048/2008) a

- zpráva, kterou jménem Výboru pro zahraniční věci předložil Erik Meijer o zprávě o pokroku Bývalé jugoslávské republiky Makedonie za rok 2007 (2007/2268(INI)) (A6-0059/2008).

  Hannes Swoboda, zpravodaj. − (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, nejprve bych rád zvlášť poděkoval stínovým zpravodajům a ostatním kolegům poslancům, kteří pomohli při přípravě dobré a velmi vyvážené zprávy.

Má filosofie této zprávy je následující. Mohl bych možná zmínit, že před několika týdny jsem navštívil Vukovar – což, jak jen připomenu, je město, kde byla válka zvláště krutá, kde byly stovky lidí vyvlečeny z nemocnice a zavražděny. Pro Chorvaty je to mimořádně bolestivá rána. Viděl jsem zde památník a hovořil jsem s lidmi. Rána je hluboká, neobjevila se však žádná nenávist, žádné odmítání sousedního Srbska, ale naopak pokus o novou spolupráci se srbskými obyvateli.

Starostka zasedla k jednacímu stolu se srbským zástupcem a kolegy z ostatních etnických skupin a společně zde zastupovali zájmy lidí. To jasně ukazuje, možná i jasněji než to, že místopředseda vlády země pochází ze Srbska, což je nutno uvítat, jak se země usilovně snaží překonat rozkol, konflikty a války minulosti a vybudovat moderní Chorvatsko.

To vše samozřejmě nenapraví problémy, které musí Chorvatsko ještě vyřešit. Neřeší to problém reformy soudnictví nebo veřejné správy, ani otázku loďařského průmyslu – zde ještě musí Chorvatsko udělat mnoho. Proto situace jednoduše není taková, že bychom byli připraveni uzavírat smlouvy a jednání – naprosto ne. Jsme však na správné cestě a to je důležité nejen pro Chorvatsko, ale i pro celý region, protože i regionu je vyslán příznivý a důležitý signál ve věci přistoupení Chorvatska: pokud plníte své povinnosti a odpovědnosti, pokud děláte své domácí úkoly, můžete se stát členem Evropské unie. Evropská unie musí za tímto závazkem stát, což jsme v této zprávě také jasně řekli.

Kromě vnitřních reforem existují i potřeby a několik problémů, ke kterým patří i vztahy se sousedními zeměmi. Byl jsem zarmoucen, když bylo jednostranně rozhodnuto zřídit ekologické a rybářské ochranné pásmo. Nebylo to proto, že by neexistovaly dobré, podstatné nebo objektivní důvody pro ekologickou správu rybolovu, ale protože nedávalo smysl přijmout toto opatření jednostranně a současně slíbit Itálii a Slovinsku, že nebudou provedeny žádné jednostranné kroky, nežli bude nalezeno společné řešení. Chorvatsko nyní přijalo toto pro ně nikoli bezproblémové opatření a pásmo rybolovu bylo pro členské státy Evropské unie zrušeno.

V Evropském parlamentu jsme nyní přesvědčeni, že existují podmínky pro překonání mnoha vzniklých patových situací – nechci zde navrhovat diskusi o tom, zda byly či nebyly odůvodněné. Z toho důvodu mám žádost určenou Slovinsku (ministr Lenarčič je zde spíše jako zástupce Rady než jako slovinský ministr, musí vykonávat dvě funkce) a našim slovinským kolegům v tomto Parlamentu, aby nám pomohli překonat dvoustranné problémy. Chorvatsko musí samozřejmě v této záležitosti hrát svou vlastní úlohu, jak jsme vždy tvrdili, ale pokud chceme přenést evropského ducha do uvedených regionů nebo do dvoustranných vztahů, tuto pomoc potřebujeme.

Z toho plyne i návrh ve zprávě (teď ho říkám velmi neformálně), aby tento problém pomohla řešit třetí osoba nebo třetí instituce. Není podstatné, zda tomu říkáme mediace nebo smírčí řízení. Podstatné je to, aby se obě země, Chorvatsko a Slovinsko sešly, aby rozhodly o podmínkách a aby akceptovaly rozhodnutí, které v rámci mediace vydá třetí instituce. Pak půjdou věci správným směrem.

Problémy v pohraniční oblasti nemohou být neřešitelné. Zcela chápu zájem Slovinska na přístupu k moři. Je to naprosto odůvodněný zájem. Věřím, že tento zájem Slovinska je plně slučitelný s chorvatskými zájmy. Není to nepřekonatelné, pokud nejsme hluboce a přímo na problému zúčastněni.

Závěrem bych chtěl jasně prohlásit, že bych byl rád, kdyby bylo možné jednání ze strany Chorvatska ukončit v roce 2008. Bohužel to však již není možné ani realistické. Proto bych chtěl požádat kolegy poslance, aby jako datum ukončení jednání přijali realistické datum, rok 2009, aby pak nově zvolený Parlament mohl vydat svůj souhlas a ratifikace vstoupila v účinnost.

Pokud se na to zaměříme, bude se Chorvatsko moci stát členským státem Evropské unie v roce 2011. To je poctivý a dobrý cíl. Podpořme jej.

  Erik Meijer, zpravodaj. − (NL) Pane předsedající, stane-li se sedm států bývalé Jugoslávie v budoucnosti členy Evropské unie, stane se tak k sedmi různým datům v důsledku sedmi různých „cestovních map“. Přistoupení en bloc před rozpadem federace by pravděpodobně pro všechny zúčastněné bylo snadnější. Nyní je členským státem Slovinsko, Chorvatsko je bude během několika příštích let následovat a třetí dotčenou bývalou jugoslávskou republikou je Makedonie, která čeká na zahájení přístupových jednání od roku 2005.

Doufám, že má příští výroční zpráva na počátku roku 2009 bude se moci celá týkat běžného vnitrostátního vývoje v Makedonii, včetně péče o životní prostředí, nezávislosti sdělovacích prostředků, zlepšení soudnictví a boje proti korupci, modernizace železnic, rovnosti jednotlivých církví a svobody vyjednávání pro odborové organizace. To bude možné, pokud budou s konečnou platností vyřešeny oba problémy vedoucí ke sporům, které přitahují největší pozornost. Dosud jsme takového stavu nedosáhli.

Vztahy mezi oběma hlavními jazykovými společenstvími se od zásadního konfliktu v roce 2001 značně zlepšily. Rámcová dohoda z Ochridu, která následovala, a zejména dohoda o kvalifikovaných parlamentních většinách a správní decentralizaci, znamenala důležitý přínos ke zlepšení vzájemných vztahů (které však dosud nejsou bez konfliktu), jež vyústily v přechodný bojkot parlamentu a krátkodobou vládní krizi.

Je v zájmu všech, aby byly problémy, které toho byly důvodem, co nejrychleji vyřešeny. Ve státě s více etniky je úplná rovnost postavení regionálních jazyků včetně postavení ve správní komunikaci na vnitrostátní úrovni nezbytným symbolem plné rovnosti všech obyvatel. Z více než sta let trvání jazykového konfliktu v jiném dvoujazyčném státě, Belgii, se Makedonie může poučit, že odkládání tohoto nevyhnutelného závěru vede jen ke zbytečnému napětí. Požadavek, aby každý mohl kdekoli používat albánštinu, je nutno brát vážně.

Bohužel se největší pozornosti dostává problému, o kterém byli v přípravné fázi nejen zpravodaj, ale i stínoví zpravodajové přesvědčeni, že je třeba jej řešit rychle. Všichni odmítáme přiklonit se ke kterémukoli z protichůdných názorů obou sousedních zemí o významu názvu „Makedonie“.

Pro kandidátskou zemi, podíváme-li se zpět o více než jedno století, byl název Makedonie postupně názvem hnutí odporu proti Otomanské říši, jugoslávské svazové republiky a nezávislé země. Pro jižního souseda země, pro Řecko, je Makedonie důležitou částí jeho vlastní dlouhé historie a názvem oblasti u řeckého města Soluň.

Řecko do svého severního souseda investovalo velkou částku kapitálu a je nejvýraznějším příznivcem přistoupení země k Evropské unii. To, že Řecko upustilo od svých pokusů nahradit název „Makedonie“ u svého severního souseda názvem Bývalá jugoslávská republika Makedonie, což je pojem pro každého zcela nesrozumitelný, ve prospěch zdůraznění skutečnosti, že tento stát nezahrnuje celou historickou Makedonii, ale pouze její slovanskou a albánskou část, je důležitý krok.

Vždy jsem odporoval názoru, že stát, a zvláště stát, který byl dříve pod komunistickou nadvládou, se musí stát členem NATO, nežli bude možné jej přijmout do Evropské unie. V případě Makedonie neovlivní zamítnutí jejího vstupu do NATO ze dne 2. dubna její šance na přistoupení k EU v blízké budoucnosti. Každý členský stát má příležitost zablokovat nového člena, i pokud by chtěl tohoto nového člena přijmout, pokud by neexistovaly rozdílné názory na jednu citlivou konkrétní záležitost.

Proto je pro tuto rozpravu zásadní bod 37. V této souvislosti a po dohodě se Skupinou evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů, Skupinou sociálních demokratů v Evropském parlamentu a skupinou Aliance liberálů a demokratů pro Evropu jsem dnes ráno předložil kompromisní pozměňovací návrh. Před svým druhým vystoupením očekávám reakce na tento pozměňovací návrh.

  Janez Lenarčič, úřadující předseda Rady − (SL) Nejprve bych chtěl blahopřát panu Swobodovi a panu Meijerovi za přípravu obou zpráv o pokroku dosaženém v Chorvatsku a Bývalé jugoslávské republice Makedonie.

Jsme rádi, že Evropský parlament zařadil rozpravu o pokroku dosaženém oběma kandidátskými zeměmi na pořad jednání tohoto zasedání. Důvodem je to, že slovinské předsednictví přikládá výjimečný význam začlenění států západního Balkánu do Evropské unie.

V této souvislosti bych vám chtěl připomenout, že na svém neformálním setkání v březnu ministři zahraničních věcí vyslali oblasti západního Balkánu příznivý signál ohledně jeho evropských vyhlídek. V této pro daný region obtížné době je taková zpráva dle mého názoru vítaná a vhodná.

Za prvé, pokud jde o Chorvatsko: přístupová jednání s Chorvatskem postupují podle plánu a zde bych rád uvedl, že souhlasím s názorem pana Swobody, že za poslední dva roky učinilo Chorvatsko podstatný pokrok při plnění přístupových kritérií.

Dosud bylo otevřeno šestnáct z 35 kapitol jednání a dvě již byly prozatímně uzavřeny. S Chorvatskem jsou plánovány dvě přístupové konference, jedna v dubnu a další v červnu, a budou-li kritéria splněna, bude na obou přístupových konferencích otevřeno ještě několik dalších nových kapitol.

Rád bych zdůraznil, že slovinské předsednictví se snaží pokračovat v procesu rozšiřování Evropské unie a dosahovat dalšího pokroku v jednáních. Dynamika jednání závisí především na kandidátském státu samotném a na jeho pokroku při plnění kritérií. Ta byla určena v rámci jednání, v revidovaném přístupovém partnerství, které Rada Evropské unie přijala v únoru tohoto roku, a v jiných aktech.

Opakuji, že Chorvatsko dosáhlo značného pokroku, skutečností však je, že je třeba vykonat ještě hodně práce. Jak uvedl pan Swoboda, v budoucnosti by měla být mnohem větší pozornost věnována dalším přenosům a účinnému provádění acquis communautaire. Chorvatsko se nadále musí snažit plnit kritéria a dosahovat rychlejšího pokroku.

Zvláště bych chtěl zmínit následující: reforma soudnictví a správy, boj proti korupci, hospodářské reformy, práva menšin, návrat uprchlíků a plná spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii.

Dokumenty, o kterých jsem mluvil, rovněž považují za nezbytné, aby se Chorvatsko nadále snažilo dosahovat dobrých vztahů se sousedními zeměmi. To samozřejmě znamená také nalézt řešení nevyřešených problémů.

Rád bych teď přešel k Bývalé jugoslávské republice Makedonie: jak ve své zprávě uvedl pan Meijer, je to jediná země se kandidátským statusem od roku 2005, která dosud nezahájila přístupová jednání.

Dle našeho názoru by tato situace měla být s konečnou platností vyřešena letos, jakmile budou splněna kritéria. Proto poslední dokument Evropské komise sděloval, že podzimní zpráva o pokroku Bývalé jugoslávské republiky Makedonie by mohla být kladná, budou-li splněny hlavní prioritní úkoly. A podobná myšlenka zazněla i na neformální schůzce ministrů zahraničních věcí ve Slovinsku na konci března.

Současně nesmíme zapomínat, že země již prokázala svůj význam pro stabilitu regionu. Úloha této země musí být uznána a země musí být kladnými signály povzbuzována k pokračování své konstruktivní úlohy v regionu a svých reforem. Jedním z takových signálů je dialog o liberalizaci víz.

Shodujeme se s názorem pana Meijera, že vláda ve Skopje prováděla rámcovou dohodu z Ochridu, zvláště v oblasti decentralizace a míry zastoupení etnických menšin ve veřejné správě. Naším přáním je, aby bylo co nejdříve dosaženo pokroku při řešení zbývajících problémů, které jsou pro společenství Albánců zásadní.

Jako země předsedající Radě EU Slovinsko povzbuzovalo všechny politické strany, aby zintenzivnily svůj politický dialog a systematickou spolupráci, aby bylo možné dosáhnout další fáze procesu přístupu k Evropské unii v příštím roce.

V této souvislosti bych chtěl zdůraznit, jak litujeme toho, že v důsledku nevyřešené otázky názvu poslední jednání nepřinesla požadované výsledky. Rovněž lituji toho, že Bývalá jugoslávská republika Makedonie nebyla vyzvána, aby se stala členem NATO. Vzhledem k tomu, že země vyvinula značné úsilí, aby si toto pozvání zajistila, doufáme, že se brzy vydá ve stopách dalších dvou kandidátských zemí, které pozvání dostaly.

Ve svém prohlášení po summitu NATO slovinské předsednictví požadovalo, aby jednání o otázce názvu pokračovala a aby byla co nejdříve uzavřena. Slovinské předsednictví rovněž vyzvalo k tomu, aby všichni politici Bývalé jugoslávské republiky Makedonie zachovali dosaženou míru jednomyslnosti ve věci evropské a euroatlantické budoucnosti jejich země. Slovinské předsednictví také doporučilo, aby země plně využila času, který ještě zbývá do doby, kdy Komise vypracuje svou pravidelnou podzimní zprávu o pokroku.

  Olli Rehn, člen Komise. − Pane předsedající, vítám zprávu pana Swobody o Chorvatsku a zprávu pana Meijera o Bývalé jugoslávské republice Makedonie.

Ve věci Chorvatska se domnívám, že zpráva pana Swobody se zabývá hlavními problémy, které budou pro Chorvatsko představovat výzvu na jeho cestě do Evropské unie, a soustředí se zejména na politickou oblast. Je to dobrá zpráva, která bude ještě lepším odrazem skutečného stavu, pokud budou přijaty pozměňovací návrhy 15 a 16, které zpravodaj předložil, například ve věci harmonogramu procesu.

Přístupová jednání Chorvatska obecně probíhala dobře, ačkoli byla ovlivněna vyhlášením ekologického a rybářského ochranného pásma – slavného či neblaze proslulého problému ZERP. Vítám nedávné rozhodnutí Saboru, chorvatského parlamentu, podle kterého bude pozastaveno uplatňování všech aspektů ZERP pro plavidla EU v souladu s dřívějšími závazky Chorvatska. Chválím předsedu vlády Sanadera za jeho vedení a děkuji také předsedovi Komise Barrosovi za jeho osobní účast při řešení problému.

Počátkem března jsem navštívil Záhřeb a zjistil jsem, že evropské směřování Chorvatska je dostatečně silné k tomu, aby byl tento problém vyřešen, pokud by narušoval přístupová jednání. Pokud Chorvatsko tuto překážku odstraní, mělo by se tím umožnit odblokování dosud blokovaných kapitol a návrat k obvyklému tempu jednání. To by ve zbývajících měsících slovinského předsednictví umožnilo podstatný pokrok.

Plně souhlasím se zpravodajem a panem Lenarčičem v tom, že před Chorvatskem je ještě mnoho práce. Je nutný konkrétní pokrok v reformách soudnictví, správy a hospodářství, v boji proti korupci a v oblasti návratu uprchlíků a práv menšin. Chorvatsko bude také muset dále dosahovat pokroku se svými sousedy v různých nevyřešených dvoustranných otázkách. Tento rok by mohl být rozhodujícím rokem v přístupových jednáních, pokud Chorvatsko splní řadu podmínek. Komise je připravena předložit v letošním podzimním balíčku rozšíření orientační harmonogram nebo podmíněnou cestovní mapu technického uzavření přístupových jednání během roku 2009, přednostně ještě během mandátu současné Komise.

Aby toho dosáhlo, musí Chorvatsko splnit všechna zahajovací kritéria do června. Není mnoho času nazbyt. Chorvatsko bude muset splnit všechny závazky z dohody o stabilizaci a přidružení a zajistit rychlá a významná zlepšení správy finanční pomoci EU.

Jakmile budou kritéria splněna, je Komise připravena zpracovat vyjednávací postoje v jednotlivých kapitolách. V podstatě je míč nyní na chorvatské straně hřiště. Čím dříve bude dosaženo konkrétních výsledků, tím dříve se Chorvatsko připojí k Evropské unii. Plně souhlasím s panem Swobodou v tom, že Chorvatsko se může pro země západního Balkánu stát nejlepším měřítkem způsobu, jakým jsou schopny uskutečnit své evropské vyhlídky.

Pokud jde o Bývalou jugoslávskou republiku Makedonie, mohu v podstatě sdílet hodnocení zprávy pana Meijera ohledně reformního procesu. Rád bych zpravodaji poděkoval za jeho spolupráci s útvary Komise při přípravě této zprávy. Po udělení statusu kandidáta v roce 2005 došlo ke zpomalení. Po spíše kritické zprávě Komise o pokroku z listopadu 2007 však následovala nápravná opatření. Od té doby byly provedeny významné reformy, zvláště k posílení soudnictví, reformě policie a zlepšení vztahů mezi etniky.

Beru na vědomí doporučení, že by Komise měla vypracovat soubor kritérií pro zahájení přístupových jednání v letošním roce. Chtěl bych vás informovat, že jsme stanovili osm kritérií odvozených z klíčových priorit nového přístupového partnerství. Zahájení jednání bude doporučeno v závislosti na pokroku, kterého země při plnění těchto kritérií dosáhla. Své posouzení provedeme tento podzim v rámci balíčku rozšíření, který bude s největší pravděpodobností předložen počátkem listopadu.

Pro úspěch bude samozřejmě zásadní politická stabilita. Před několika týdny, v březnu, jsem se setkal s prezidentem Crvenkovskim a předsedou vlády Gruevskim ve Skopje. Vyzval jsem všechny politické síly v zemi, aby soustředily svou energii na reformní program a využily tak příležitostí, které letošní rok zemi přináší.

Tuto výzvu dnes opakuji, protože není o nic méně důležitá ani nyní po summitu NATO, který se konal v Bukurešti. Otázka názvu si v poslední době vyžádala mnoho politické energie. Když blahopřeji Chorvatsku a Albánii k jejich úspěchu v euroatlantické integraci a členství v NATO, dobře chápu zklamání, které minulý týden v Bukurešti cítila Bývalá jugoslávská republika Makedonie. Vyzývám politické vedení, aby s plnou rozhodností pokračovalo v cestě směřující k integraci do NATO a EU.

Dovolte mi skončit konstatováním, že o vývoji v obou zemích jednáme ve velmi příhodném okamžiku. Obě země mohou tento rok učinit velmi zvláštním a dokonce rozhodujícím rokem z hlediska většího přičlenění k Evropské unii. Podpora a povzbuzení ze strany Evropského parlamentu, Rady a Komise budou pro tyto země vysoce důležité. Proto si velmi vážím vašeho neocenitelného přínosu pro naši evropskou politiku stability a pokroku za západním Balkánu.

  Bernd Posselt, jménem skupiny PPE-DE. – (DE) Pane předsedající, dnes hovoříme pouze o dvou našich jasně evropských kandidátských zemích, jmenovitě Chorvatsku a Makedonii. Doufáme, že budeme schopni svá jednání s Chorvatskem uzavřít do konce tohoto roku nebo nejpozději roku příštího. Doufáme, že budeme schopni jednání s Makedonií zahájit do konce tohoto roku nebo nejpozději roku příštího. Chceme zabránit tomu, aby se obě země staly rukojmím ve dvoustranných problémech, a já vyzývám především naše řecké kolegy, aby dosáhli v této otázce pokroku, protože chybné rozhodnutí přijaté v Bukurešti již začíná Makedonii destabilizovat.

Pokud jde o Chorvatsko, Sanaderova vláda aktivně prosazuje reformy a jednání. Vyzývám Radu a Komisi, aby držely krok s tímto pracovním tempem. Vyzývám Komisi, aby aktivně posilovala své kapacity a rychle zpracovala příslušné dokumenty. Vyzývám Radu, aby co nejrychleji otevřela všechny zbývající kapitoly jednání. Jejich přirozené uzavření závisí na jednáních a snaze Chorvatska.

Chorvatsko odvedlo obrovský díl přípravné politické práce. S velkou odvahou řešilo a vyřešilo problém rybářských pásem, potvrdilo smírčí řízení se Slovinskem a především vyslalo velmi významný signál celému regionu tím, že do Sanaderovy vlády jmenovalo srbského místopředsedu vlády, to vše za situace, kterou pan Swoboda správně popsal například v případě Vukovaru. Je prováděna ochrana práv menšin, která dalece překračuje rozsah zaručený ve věci práv menšin většinou členských států.

Proto bych rád řekl, že bychom měli vzít na vědomí politické úspěchy Chorvatska a rozhodně podpořit tuto zemi na její cestě do Evropské unie. Setrváváme u náročného cíle, kterým je přijmout rozhodnutí v tomto období. Pokud by to nebylo možné, bude to podzim. Podporovali bychom váš návrh, pane Swobodo, pokud by obsahoval slova „nejpozději“ a „je třeba“, ale výraz „je možné“ znamená pouze zprávu o stavu, a proto bychom měli nadále vyvíjet tlak na Radu i Komisi. Víme, že to je náročný cíl, ale Chorvatsko si zasluhuje nakonec dosáhnout spravedlnosti.

  Jan Marinus Wiersma, jménem skupiny PSE. – (NL) Pane předsedající, rád bych uvedl několik poznámek k oběma zprávám jménem své skupiny a jménem svým. Začal bych pochvalou kolegy pana Swobody, kterému se i letos podařilo nám předložit další vyváženou zprávu. Hovoříme-li o Chorvatsku, hovoříme o závěrečných krocích, které musí tato země provést, aby bylo možné uzavřít jednání. Doufejme, že tyto kroky budou mít podobu závěrečného sprintu.

Mezery, které Komise zjistila, je třeba vyplnit. Doufáme, že to bude možné provést rychle, ačkoli, jak tomu na konci jednání vždy bývá, patří příslušné problematiky k obtížným, například materiál týkající se loďařského průmyslu. Rád bych všechny včetně vlády Chorvatska vyzval k dosažení nutného politického konsenzu, aby bylo možné rychle přijmout i obtížná rozhodnutí. Rovněž souhlasím s tím, co pan Swoboda uvedl o datech, ke kterým by se vše mohlo uskutečnit, zejména závěr jednání.

Pokud jde o Bývalou jugoslávskou republikou Makedonii, je důležité, jak již řekl komisař, aby se země snažila letos splnit kritéria Komise, aby bylo možné přijmout rozhodnutí o začátku jednání. Jsem přesvědčen, že to musí být základ. Ve věci Makedonie je také pravda, že musí být dosaženo konsenzu v zemi samotné. V tomto ohledu jsem velmi znepokojen nedávnými problémy s albánskou menšinou a hlasováním, které se má konat ve Skopje zítra nebo pozítří a které by mohlo vést k pádu vlády. Pokud by k tomu mělo dojít, ocitla by se země v nejistotě, protože by nebylo možné vést jednání s Řeckem o názvu ani pracovat na kritériích, která zmiňoval komisař. Dle mého názoru je důležité apelovat na všechny v této zemi, aby zajistili trvání konsenzu a zabránili tomu, abychom za dalších několik týdnů stáli před novými volbami, je důležité do uvedeného konsenzu investovat.

Konečně si také myslíme, že je škoda, že v Bukurešti nebylo možné dosáhnout konsenzu ohledně přistoupení Makedonie k NATO. Dle našeho názoru je třeba učinit další pokus na základě zprostředkování, které zajistí OSN a pan Nimitz, a já doufám, že obě strany se pokusí dosáhnout o něco produktivnější atmosféry, aby bylo možné nalézt řešení rychle.

  István Szent-Iványi, jménem skupiny ALDE. – (HU) Pane předsedající, pane komisaři, na počátku tohoto roku se přístupová jednání s Chorvatskem zpomalila a zdálo se, že proces se zastavil. Doufejme, že tento stav je již překonán a že jednání opět naberou na rychlosti. V tomto ohledu jistě pomohlo rozhodnutí chorvatského parlamentu o pozastavení ekologického a rybářského ochranného pásma vyhlášeného vůči členským státům Evropské unie.

V posledních letech dosáhlo Chorvatsko značných úspěchů, které zasluhují uznání: nelze popřít, že se jedná o fungující demokracii, země má fungující tržní hospodářství a provádí ustanovení dohody o stabilizaci a přidružení. Současně však zde existují nepopiratelně závažné problémy, které je rovněž třeba vyřešit.

Jako první bych chtěl zmínit otálení s reformou soudnictví – tu již nelze déle odkládat. Jsem přesvědčen, že je důležité zesílit boj proti korupci a zajistit, aby zasáhl nejen méně významné případy, ale i „velké hráče“, protože v tomto ohledu Chorvatsko dosud velký pokrok neučinilo.

Je třeba zlepšit efektivní využívání zdrojů Společenství a musí být zahájeny zásadní strukturální reformy. V této souvislosti bych rád upozornil na situaci a úlohu loďařského průmyslu, který potřebuje restrukturalizaci. Pokud se Chorvatsku podaří toto vše provést, mělo by být skutečně schopno uzavřít jednání včas ve lhůtě stanovené ve zprávě, a k tomu musí získat veškerou potřebnou podporu.

Přístupový proces Chorvatska má regionální význam, který dalece přesahuje proces sám. Bude-li přistoupení Chorvatska úspěšné, bude představovat vzor a motivaci i pro ostatní země západního Balkánu. Rychlé a úspěšné uzavření jednání proto není jen společnou odpovědností Chorvatska a Evropské unie, ale i jejich společným zájmem. Doufám, že Chorvatsko tuto odpovědnost převezme.

Nakonec chci poblahopřát k vynikající práci, kterou pan Hannes Swoboda při plnění svých povinností zpravodaje odvádí. Děkuji vám, pane předsedající.

  Konrad Szymański, jménem skupiny UEN. – (PL) Přirozeně bych chtěl zpravodaji poblahopřát. Je to velmi dobrá zpráva. Je velmi dobré, že Chorvatsko a Makedonie mohou získat členství v Unii do evropských voleb v roce 2009. Vzhledem k těmto volbám se musíme jasně vyhnout doplňování politických podmínek pro přistoupení, zvláště v oblastech, které jako majetková práva nebo nároky na odškodnění přísluší do oblasti dvoustranných vztahů. Nelze připustit, aby proces rozšíření závisel zcela na tomto napětí.

Tento proces má i širší souvislost. Rozšíření Unie na západní Balkán je evropským příspěvkem ke stabilizaci tohoto regionu – regionu, ve kterém jsme v 90. letech 20. století selhali. Aby byl tento proces dovršen, musíme vyslat i pozitivní signál k Bělehradu. Uznáním Kosova jsme dostali proevropskou část veřejného mínění v Srbsku do velmi nepříjemné situace. Zbývá nám málo času na to, abychom ušli třeba jen část cesty k vyvážení tohoto dojmu.

Je nutná cestovní mapa pro vízovou dohodu se Srbskem. Měli bychom velmi urychleně podepsat dohodu o stabilizaci a přidružení. Dnes se tato dohoda stala zcela závislou na vnitřní politice dvou členských států, ale cenu za ukončení této situace bude možná muset zaplatit celá Unie.

  Milan Horáček, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Jsem potěšen touto velmi dobrou a vyváženou zprávou, kterou vypracoval pan Swoboda a která je pozitivním znamením pro Chorvatsko a celý region. Přes veškeré zřejmé úsilí však nesmíme zapomínat na určité problematické oblasti, které stále vyžadují obsáhlé reformy, nežli bude Chorvatsko schopno připojit se k EU.

Jediným spolehlivým kritériem připravenosti země na přistoupení jsou nakonec fakta. Příkladem je vyjasnění nevyřešených pohraničních otázek, boj proti korupci, správní reforma a dodržování lidských práv. Dalším kritériem připravenosti země je spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii.

Politické strany, občanská společnost a sdělovací prostředky se musí dlouhodobě snažit získat podporu obyvatel. To platí i pro začlenění národnostních a sexuálních menšin do společenského a politického života.

Velmi vítám rozhodnutí jmenovat zástupce srbské menšiny místopředsedou vlády. Mnoho práce je však třeba ještě vykonat v oblasti ochrany životního prostředí, aby byl zajištěn ekologicky udržitelný rozvoj v souladu s cíli EU. Podpora Chorvatska v tomto úsilí je úkol, který budu rád prosazovat.

  Diamanto Manolakou, jménem skupiny GUE/NGL. – (EL) Pane předsedající, my poslanci Evropského parlamentu z Komunistické strany Řecka, nebudeme hlasovat pro rozšíření EU začleněním Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a Chorvatska. Jsme proti posilování kapitalistické a válku podněcující EU.

Poté, co NATO a EU rozkouskovaly Jugoslávii, připravují se imperialistické plány na posun hranic na Balkánu a vytvoření protektorátů posilujících imperialisty a rozdělujících národy. Ve svévolně vymezených územích mezi Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie a srbskou provincií Kosovo, kam mají dorazit vojenské síly EU, vzniká a rozšiřuje se největší základna Spojených států. To zosobňuje zesilování rivalit v regionu.

Na nedávném summitu NATO bylo dovoleno vstoupit Albánii a Chorvatsku, Bývalá jugoslávská republika Makedonie však pozvání ke vstupu nedostala. To ukazuje odporné vydírání uplatňované vůči balkánským státům i Řecku, aby se podrobily imperialistickým zájmům. Pokud jde o název, podporujeme geograficky definované řešení přijatelné pro všechny a vzdálené od rozdělujícího nacionalismu a zotročení, ve prospěch míru, stabilních hranic a ochrany svrchovanosti států. Potřebujeme společný boj lidu proti imperialistickým organizacím, které jej rozdělují a vykořisťují.

  Georgios Georgiou, jménem skupiny IND/DEM. – (EL) Pane předsedající, do tohoto Parlamentu dolehly dozvuky summitu NATO, který se konal v Bukurešti. Je povzbudivé, že Evropa nakonec zaujala stanovisko k záležitosti, která se ho týkala, protože obvykle není mnoho chuti zaujímat stanovisko v situaci, kdy rozhodují jiní. Proto si myslím, že se všem stranám dostalo užitečného poučení, zvláště Bývalé jugoslávské republice Makedonii. Tato nová republika se dosud nenaučila evropské diplomatické praxi a vkládala své naděje na přistoupení k NATO prostě na základě slibů Spojených států a dětské a chybné důvěry v osvobození z poddanství.

Při jednáních mezi evropskými státy by nikdy neměla existovat možnost provokace a fanatismu. Volby by neměly vycházet z imaginárního základu původu, sousedních kultur a historie, namísto toho bychom měli jednat v duchu konsenzu, porozumění a především poctivosti, aby bylo nalezeno řešení a aby se problémy nezhoršily. Pozitivní přístup bude ku prospěchu Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, které se, jak doufáme, dostane pomoci ke vstupu do NATO a EU. Pokud Bývalá jugoslávská republika Makedonie odmítne přijmout název, který byl pro ni zvolen, a bude na tomto odmítnutí trvat, zjistí, že jejímu přistoupení brání překážky, protože narušila své vlastní úsilí. Bude-li její úsilí narušeno nyní, bude zřejmě narušena i její budoucnost.

  Dimitar Stoyanov (NI). – (BG) Pan Meijer si je jistě vědom, že „Makedonie“ a „makedonský národ“ jsou pojmy, které vytvořila direktiva Komunistické internacionály v roce 1934. Po válce byly myšlenky „makedonismu“ přijaty a prosazeny tvrdou pěstí jugoslávské komunistické strany a později se staly součástí myšlenky velkého Srbska. Tyto myšlenky obsahují úpornou propagandu „bulgarofobie“.

Mnoho lidí v Makedonii, kteří jsou si vědomi své bulharské etnické identity, je pronásledováno za svou touhu nazývat se Bulhary. Každoročně je ve Skopje znesvěcena pamětní plaketa bulharské ženy Mary Bounevové, bojovnice za svobodu Makedonie, kterou francouzský tisk pojmenoval „makedonská Charlotte Cordayová“. V roce 2007 toto znesvěcení doprovázelo fyzické napadení Bulharů a makedonských občanů, kteří se prohlašují za etnické Bulhary.

Je nejvyšší čas, aby makedonská vláda takové projevy nenávisti vůči Bulharům omezila, protože takové projevy nenávisti do Evropské unie nepatří.

Děkuji vám.

  Anna Ibrisagic (PPE-DE). – (SV) Děkuji vám, pane předsedající. Zpráva je kvalitní v celém svém rozsahu. Je dobře vyvážená a podává objektivní popis událostí v Makedonii. Chválí dosažené úspěchy a požaduje o něco více času na to, co ještě zbývá udělat. Jako již častokrát se však rozprava omezuje na diskusi o našich různých názorech na název země, místo aby se zabývala tím, jak Makedonii co nejdříve dostat do EU.

Všichni víme, k čemu došlo na summitu v Bukurešti. Nebudu rozebírat, kdo měl či neměl pravdu nebo kdo chtěl hájit větší národní zájmy, ale musím říci, že v zahraniční politice nejde jen o to, kdo má nebo nemá pravdu. V zahraniční politice jde o hledání řešení, která nejlépe slouží míru a bezpečnosti ve vlastní zemi nebo oblasti vyjednávající strany, v našem případě v Evropě. Toho se dosahuje kombinací dobré vůle, kompromisů, dobré diplomacie a jasného vedení. Zabránit zemi v jižní Evropě, aby se stala členem NATO, pokud taková příležitost existuje, není podle mého názoru příliš moudrý krok, vzhledem k tomu, jak složitá je situace v balkánských zemích, a ke všem úkolům, před kterými stojíme: nezávislost Kosova, která je již nezpochybnitelná, odchod vlády a nové volby v Srbsku a stále probíhající reformy policie v Bosně.

Ale blokovat členství balkánské země v EU nebo o tom jen přemýšlet, to není jen nemoudré, to je přímo nebezpečné! Před pouhými třemi hodinami jsem zde v Evropském parlamentu hovořila s kolegou, který řekl: „Pokud to neudělají tak, jak chceme, můžeme je zablokovat nejen v NATO, ale i v EU. Podle právních předpisů to můžeme udělat.“

Moje reakce zní: pak musíme změnit právní předpisy! Skutečně tu právní předpisy nejsou k tomu, abychom se navzájem blokovali, ničili nebo vydírali? Skutečně jsou tu k tomu, abychom spolu mohli vycházet co nejlépe v mírové a bezpečné Evropě?

Jsem pevně přesvědčena, že čím dříve budou balkánské země v EU, tím dříve budeme mít bezpečnou Evropu. Není žádných pochyb o tom, že Makedonie náleží do Evropy a že by Makedonie měla do EU vstoupit co nejdříve. Naléhavě vás žádám o podporu zprávy.

  Borut Pahor (PSE). – (SL) Pokud jde o zprávu o Chorvatsku: tento Parlament i Komise téměř s nadšením přijaly zprávy o tom, že chorvatský parlament pozastavil své rozhodnutí o vyhlášení ekologického a rybářského ochranného pásma. A zdá se, že díky tomuto rozhodnutí může být Chorvatsko odměněno rychlým jednáním.

Ačkoli mým přáním je, aby se Chorvatsko v každém případě připojilo k Evropské unii co možná nejdříve, chtěl bych varovat tento Parlament, a zvláště zpravodaje, svého přítele Hannese Swobodu, že jednostranná opatření Chorvatské republiky týkající se jejích hranic se sousedními zeměmi nejsou výjimkou, ale pravidlem.

V této záležitosti je výjimečné pouze to, že Chorvatsko muselo projednou odvolat své jednostranné opatření, protože bylo postaveno před volbu: buď Evropská unie nebo nacionalistická izolace.

A právě zde se tento tlak ukázal užitečný a já doufám, že pan Swoboda i Evropská komise a předsednictví budou nadále trvat na politice neodměňování jednostranných opatření Chorvatské republiky ve věci stanovování hranic se sousedními zeměmi.

  Jelko Kacin (ALDE). – (SL) Nejlepším způsobem, jak stabilizovat tuto část Balkánu, je v případě Bývalé jugoslávské republiky Makedonie dosažení pokroku a přiblížení se Evropské unii. Její úspěšná jednání pomohou všem ostatním sousedním zemím v další snaze o získání statusu kandidáta.

Překonání sporu ohledně názvu vyžaduje vnější iniciativy. Jsou nutná symbolická gesta ve Skopje i Aténách, stejně jako vytrvalost. Nyní je správný čas hledat méně provokativní název pro letiště ve Skopje a odsoudit neuctivé zacházení s řeckou vlajkou.  Veškeré další potíže a diskriminace, které jsou vystaveni držitelé makedonských pasů v souvislosti s řeckými vízy, jsou rovněž nepřijatelné.

V Evropské unii budujeme společenství moderních států, které již nejsou postaveny na nacionálním základu. Vzájemné respektování rozdílů a národních identit je rovněž problémem dodržování základních lidských práv. Pouze tímto způsobem můžeme zabránit škodlivým důsledkům pocitu ohrožení národní identity člověka nebo je alespoň omezit. Potřebujeme zrušení vízového režimu pro všechny země v tomto regionu. Je však nutné i rychlé a trvalé řešení názvu země a široké spojenectví mezi Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie a Řeckou republikou. Mír a stabilita a rychlá a úspěšná euroatlantická integrace jsou v zájmu obou států a všech národů.

Nicméně by pane komisaři a pane Lenarčiči mělo slovinské předsednictví předložit makedonskou otázku na příštím summitu. Není naprosto nutné čekat do podzimu.

A ještě jedna věc o Chorvatsku: zavedením ekologického a rybářského ochranného pásma se chorvatská politika chytila do vlastní pasti. V budoucnosti taková překvapení nebudou možná.

Pokud jsme se z tohoto dobrodružství něco naučili, budiž, pokud jsme se však nenaučili nic, pak jsou veškerá slova a sliby o dovršení jednání v roce 2009 jen prachem v očích. Nikdo nechce mít prach v očích: ani občané, ani hospodářství, ani sousední země, ani Evropská unie. Teď potřebujeme úspěch. Pro každý úspěch je však nutností zásada pacta sunt servanda (smlouvy je třeba dodržovat).

  Hanna Foltyn-Kubicka (UEN). – (PL) Pane předsedající, při konstruktivním hodnocení pokroku Chorvatska by Evropská unie měla nejen stanovit podmínky, ale nabídnout veškerou možnou pomoc a mít na mysli zkušenosti ostatních evropských států, specifika daného regionu a čerstvé vzpomínky na válku, které lidem této země zůstávají. Integrace balkánského poloostrova bez Chorvatska není proveditelná. Je také třeba zdůraznit, že poslední dva roky spolupráce přinesly neočekávaně dobré výsledky, a to je nepochybně dobré znamení pro proces integrace s Evropskou unií. Zjevně existují určité oblasti, ve kterých je nutný rozhodnější postup. Dle mého názoru bychom však úsilí tohoto státu měli posoudit spravedlivě a celá EU by měla takový postup podporovat. Za poslední dva roky dosáhlo Chorvatsko chvályhodného pokroku ve většině oblastí, na které se vztahují právní předpisy Společenství,

V důsledku toho bych chtěla vyjádřit přesvědčení a naději, že při vzájemné účasti a vhodné podpoře ostatních členských států budou jednání úspěšně včas dovršena, aby mohla být smlouva o přistoupení dokončena před volbami do Evropského parlamentu v červnu 2009.

  Angelika Beer (Verts/ALE). – (DE) Pane předsedající, srdečně vítám naše kolegy z Makedonie, kteří tuto rozpravu sledují. Komisař Rehn uvedl, že povzbuzujeme Makedonii k pokroku v reformním procesu. „Ano“ říkáme všichni jednohlasně, „chceme, aby byla jednání zahájena letos“.

Musíme však přesto nazývat věci pravými jmény. Tedy stranu, která svým vetem členství země v NATO skoncovala se schopností Makedonie vstoupit do spojeneckých závazků v Řecku. Nepochybně zde existuje spor týkající se názvu, nemůžeme však ignorovat skutečnost, že v roce 1995 vydalo Řecko závazné prohlášení platné podle mezinárodního práva, ve kterém souhlasilo s tím, že spor o název se nikdy nestane překážkou vstupu Makedonie do mezinárodního společenství, EU nebo NATO.

Řecko tuto mezinárodně závaznou dohodu porušilo a pokud chceme v tomto ohledu zavést reformy, říkám, že evropská kritéria porušuje Řecko a nikoli Makedonie.

Je to krok vzad, je to políček do tváře malého státu, který se skutečně velmi snaží řídit se našimi požadavky a zahájit jednání. Proto bych také řekl, pane Swobodo, že čachry snažící se o zastavení nebo odklad zítřejšího hlasování znamenají další riziko destabilizace vlády v Makedonii a další povzbuzení nacionalistických sil.

Skutečný problém spočívá v tom, že Řecko je pro nás spojeneckou zemí, která bez obalu odmítá uznat jakýkoli druh menšiny ve své vlastní zemi. To je v rozporu s kodaňskými kritérii, což je pro Evropské unii a spojenectví nepříjemné. Přeji Makedonii veškerou sílu, až bude podnikat dalších několik kroků navzdory Řecku.

  Andreas Mölzer (NI). – (DE) Pane předsedající, Chorvatsko není jen kulturně a historicky zakotveno ve střední Evropě, ale také již splňuje všechny přístupová kritéria. Proto bychom mu na jeho cestě neměli klást zbytečné překážky. Urovnáním sporu v oblasti rybolovu Chorvatsko opět potvrdilo svou připravenost k členství v EU a chorvatská vláda také zesiluje své úsilí v boji s korupcí.

Nicméně rychlé přijetí Chorvatska, které má země nyní na dosah, by dle mého názoru nemělo vést k automatickému vstupu kterýchkoli dalších států. Jak je obecně známo, musí Makedonie bojovat nejen s korupcí, ale i s hospodářskými problémy a dodržováním zásad právního státu. Zejména s ohledem na vyhlášení nezávislosti Kosova je třeba zjistit, zda může etnický mír s albánskou menšinou dlouhodobě trvat. Nesmíme opakovat chyby předchozích kol rozšíření. Podle mě musí EU konečně pochopit, že neřešené konflikty, kulturní rozdíly a sociální a ekonomické problémy přistoupením nezmizí.

  Pál Schmitt (PPE-DE). – (HU) Děkuji vám, pane předsedající. Jako předseda smíšeného parlamentního výboru Chorvatsko – EU se domnívám, že uplynulé měsíce přinesly příznivý obrat událostí procesu euroatlantické integrace Chorvatska. Před několika týdny pan Barroso nastínil cestovní mapu pro uzavření přístupových jednání do podzimu 2009 a v minulém týdnu Chorvatsko obdrželo pozvání ke vstupu do NATO.

Obě tyto události jsou potvrzením toho, že Chorvatsko je na správné cestě a že mezinárodní společenství snahu chorvatské vlády odměňuje. Není náhoda, že výsledek průzkumu Eurobarometr v Chorvatsku poprvé za dlouhou dobu opět vzrostl nad 60 %. Rovněž se domnívám, že postoj, který naše chorvatské přátele vedl k rozhodnutí v zájmu členství Chorvatska v Evropské unii nevymáhat ochranné rybářské pásmo vůči členským státům Evropské unie, byl pozoruhodný a moudrý.

Pokud jde o nezávislost Kosova, vláda pana Sanadera také zvolila umírněný postup tím, že se přizpůsobila většině členských států EU a nezávislost Kosova uznala.

Pane předsedající, skutečnost, že menšina chorvatských Srbů získala v současném kabinetu funkci místopředsedy vlády, značně přispěla (jak již uvedli ostatní) ke stabilitě regionu a míru mezi jednotlivými etnickými skupinami. Jsem přesvědčen, že není ze strany slovinského předsedy vlády čestné oznámit, že by nevylučoval veto přistoupení Chorvatska k EU v důsledku pohraničního problému obou zemí. Rozšíření EU a osud národa nesmí být vázán na řešení dvoustranného pohraničního sporu.

Zpráva obsahuje pozitivní sdělení, protože uznává pokrok, kterého Chorvatsko dosáhlo, pokud jde o stabilitu v oblasti západního Balkánu, zajištění připravenosti hospodářství země na hospodářskou soutěž v rámci Evropské unie a institucionální reformy a přijetí právních předpisů Evropské unie. Vedle kladných momentů se však zpráva nevyhýbá ani zmínkám o výzvách, které před námi stojí: reforma soudnictví, boj s organizovanou trestnou činností a korupcí, dokončení návratu uprchlíků a řešení nebo zmírnění dvoustranných napětí. Blahopřeji zpravodaji panu Swobodovi.

  Józef Pinior (PSE). – Pane předsedající, nejprve bych rád poblahopřál pánům Hannesovi Swobodovi a Erikovi Meijerovi k jejich zprávám o pokroku Chorvatska respektive Bývalé jugoslávské republiky Makedonie za rok 2007. Obě zprávy jsou vynikající. Jako stínový zpravodaj skupiny sociálních demokratů pro zprávu o Bývalé jugoslávské republice Makedonie bych rád poděkoval panu Meijerovi za jeho seriózní a čestnou spolupráci při přípravě zprávy.

Zpráva o Bývalé jugoslávské republice Makedonie chválí výsledky dosažené při provádění rámcové dohody z Ochridu, která se zabývá politickým aspektem mezietnických vztahů. Zpráva komentuje hospodářské výsledky, přijetí několika zásadních právních předpisů o státních zástupcích a pokrok v boji proti korupci. Na druhé straně vyjadřujeme politování nad tím, že Bývalá jugoslávská republika Makedonie se Spojenými státy podepsala dvoustrannou dohodu o imunitě, která stanoví vynětí z jurisdikce Mezinárodního trestního soudu v rozporu se standardy a politikami EU.

Zpráva vyzývá Bývalou jugoslávskou republiku Makedonie a Řecko, aby zesílily úsilí o překování sporu ohledně názvu země. Tento spor by se za žádných okolností neměl stát překážkou členství Bývalé republiky Makedonie v mezinárodních organizacích. Ve věci názvu zpráva nekritizuje ani jednu ze dvou stran. Pouze obě strany povzbuzuje, aby pokračovaly v jednáních, nehledě na to, k čemu došlo na summitu NATO v Bukurešti v minulém týdnu. Naštěstí Javier Solana včera ve Výboru Evropského parlamentu pro zahraniční věci uvedl, že jednání o názvu země budou pokračovat. Pokud se obě strany dohodnou může NATO přijmout rozhodnutí o okamžitém pozvání Bývalé jugoslávské republiky Makedonie i na úrovni velvyslanců, bude tedy nutný nový summit. Bývalá jugoslávská republika Makedonie by mohla dosáhnout data začátku přístupových jednání v tomto roce. Evropský parlament by měl zemi jasně vést směrem k evropské integraci.

  Johannes Lebech (ALDE). – (DA) Pane předsedající, hovoříme-li o Balkánu, musíme tento region posuzovat jako celek. Dlouhodobým cílem EU je přistoupení všech balkánských zemí. Aby bylo tohoto cíle dosaženo, očekávají se výsledky i na straně zemí samotných. Společná evropská budoucnost je společným úkolem členských států a všech balkánských zemí. My, severské země, máme dlouhou zkušenost s historickými konflikty, nyní však pracujeme společně. Balkánské země jsou stejně jako severský region silně provázány společnou historií, společnými jazyky a společnou kulturou. Proto by mělo být možné zahájit proces spolupráce k zajištění míru a stability.

V současné době existuje mezi zeměmi v regionu řada smluv o spolupráci. Proč nepostoupit ještě o další krok? Balkánské země by se mohly inspirovat severskou spoluprací a založit fórum spolupráce po vzoru Severské rady nebo Baltské rady. Zintenzivnění stávající regionální politické spolupráce v podobě Balkánské rady těmto zemím umožní zahájit praktickou pokrokovou spolupráci, která nabídne příležitost ke stabilizaci regionu a více připraví země, které dosud nejsou členskými státy nebo oficiálními kandidátskými zeměmi, na přistoupení.

  Ryszard Czarnecki (UEN). – (PL) Pane předsedající, Chorvatsko, stará evropská země s dlouhou historií a zajímavou kulturou, by mělo být do evropské rodiny národů známé jako Evropská unie uvedeno co nejdříve. Chorvatsko, země žádající o vstup do Unie, má paradoxně delší historii než některé ze zakladatelských států Evropského společenství, například Belgie a Lucembursko. Záhřeb a Split jsou velmi evropská místa a Dubrovník je klenotem v kulturní koruně Evropy. Během této rozpravy měla většina řečníků včetně při své řeči na sobě kravatu. Stojí za to připomenout, že kravaty vynalezli Chorvaté a zde v Evropském parlamentu, který si tak cení volnosti a svobody, je třeba zdůraznit, že chorvatský přístav Dubrovník byl první v Evropě, který na počátku 15. století zakázal obchodování s otroky.

Vzhledem k tomu ani nemáme morální právo zdržovat vstup Chorvatska do Unie.

  Předsedající. – (FR) Skutečnost, že vystupuji jako předsedající, ale nemám na sobě kravatu, naprosto nemá nic společného s bodem pořadu jednání.

  Antonios Trakatellis (PPE-DE). – (EL) Pane předsedající, Meijerova zpráva i jednomyslná usnesení smíšeného parlamentního výboru EU a Bývalé jugoslávské republiky Makedonie zdůrazňují tři nezbytné kroky, které Bývalá jugoslávská republika Makedonie učinila směrem k Evropě.

První krok se samozřejmě týká splnění přístupových požadavků a dodržení práva Společenství. Ačkoli Bývalá jugoslávská republika Makedonie učinila pokrok, musí ve své cestě reforem pokračovat, jak zdůrazňuje zpráva pana Meijera i různé další zprávy Evropské komise.

Druhý krok se týká vnitřních politik a sociální soudržnosti. Země musí nadále dodržovat dohodu z Ochridu, zvláště pokud jde o Albánce i jiné menšiny v této multietnické zemi.

Třetím krokem je řešení rozdílů mezi Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie a jejími sousedy v souladu s prohlášením ze Salcburku. Dovolte mi zdůraznit, že Řecko stálo a nadále stojí v čele snah o přistoupení všech balkánských států k euroatlantickým strukturám, protože je pevně přesvědčeno, že rozvoj zemí v regionu bude ku prospěchu všech.

Pro Řecko však název není jen historický, psychologický nebo emocionální problém. Pro všechny řecké občany je to skutečně problém politický, protože se dotýká evropských hodnot dobrého sousedství a regionální spolupráce. Rád bych připomněl, že Řecko souhlasilo s tím, že Bývalá jugoslávská republika Makedonie získá status kandidáta na přistoupení, samozřejmě za podmínky uvedené v KOM(2007)0663, že bude prostřednictvím jednání nalezeno oboustranně přijatelné řešení otázky názvu.

Konečně bych měl upozornit na to, že i poté, co bylo v Bukurešti odloženo pozvání Bývalé jugoslávské republiky Makedonie do NATO do vyřešení problému názvu, je Řecko pro pokračující jednání. Učinilo vlastně velkorysý kompromisní krok a navrhlo přijatelný složený název, takže je teď na druhé straně, aby se s Řeckem sešla na půli cesty.

Závěrem bych pane předsedající rád vyjádřil víru v to, že bude dosaženo kompromisů ohledně několika málo věcí, které je ještě třeba vyjasnit, což nám umožní provést hlasování ve Štrasburku.

PŘEDSEDAJÍCÍ: paní KRATSA-TSAGAROPOULOU
místopředsedkyně

  Ioan Mircea Paşcu (PSE). – Paní předsedající, Chorvatsko je skutečně evropskou zemí. To potvrzuje nedávné pozvání ke vstupu do NATO a probíhající jednání o přistoupení k EU. Je to velký úspěch pro zemi, která byla ještě před pouhým desetiletím prakticky ve válce. Stejně tak ale nestačí pouze zbavit se problémů, kterým Chorvatsko i EU dosud čelí na cestě k dovršení uvedených jednání. Časový harmonogram je mimořádně napjatý, prakticky jde o každý den bez ohledu na různá data stanovená pro dokončení procesu.

Když jsem však před časem navštívil Záhřeb jako vedoucí delegace Výboru pro zahraniční věci, všiml jsem si odhodlání chorvatských orgánů skoncovat s těmito problémy a dosáhnout členství v Unii. V tomto ohledu je nedávné rozhodnutí chorvatského parlamentu o vynětí států EU z uplatňování ekologického a rybářského ochranného pásma (ZERP) po návštěvě komisaře Rehna dokladem tohoto odhodlání i důležitým krokem správným směrem. Jsem přesvědčen, že s řádnou správní kapacitou k provádění požadovaných právních předpisů bude Chorvatsko v EU i v NATO pevným činitelem stability a pokroku v oblasti, která stále vyžaduje naši plnou pozornost. Blahopřeji panu Swobodovi k veškeré jeho práci, která je v této zprávě promítnuta.

  Lena Ek (ALDE). – (SV) Děkuji vám, paní předsedající. Chorvatsko hraje klíčovou úlohu v demokratickém vývoji základního Balkánu a je mimořádně důležité, aby tento proces pokračoval. Viděli jsme, že z pochopitelných důvodů během chorvatské volební kampaně a sestavování nové vlády, proces o něco zpomalil, nyní ale skutečně doufám, že nabere na rychlosti. Jak konstatovali předešlí řečníci, časový harmonogram je mimořádně napjatý.

Vítám dočasné pozastavení omezení v ekologickém pásmu v Jaderském moři. Je to pozitivní signál pro vztahy mezi Slovinskem, Itálií a Chorvatskem, v našem přístupu k tomuto jedinečnému mořskému prostředí však musí mít aspekty ochrany životního prostředí nadále velkou váhu.

Chorvatsko musí stále učinit mnoho v reformě právního systému a soudnictví. Příliš mnoho lidí dosud musí na rozsudek ve svých případech čekat příliš dlouho. Tato otázka musí být prioritou a správní kapacita země musí být rozvinuta a rozšířena.

Konečně také vítám práci, kterou vykonal výbor chorvatského parlamentu pro EU, v jehož čele stojí má dobrá přítelkyně Vesna Pusić. Nyní doufáme, že jednání budou vynikající a bude možné je rychle uzavřít.

  Doris Pack (PPE-DE). – (DE) Paní předsedající, zpráva pana Swobody je povzbudivá, realistická a vyvážená. Blahopřeji mu k ní. Ukazuje pokrok, který Chorvatsko učinilo, například jeho příkladné právní předpisy pro menšiny, jeho konstruktivní spolupráci s tribunálem v Haagu, jeho zvýšené úsilí o boj s korupcí a především dohodu parlamentu a vlády o rybářském pásmu, které bylo zvláště obtížné dosáhnout.

Chorvatsko a Evropská komise nyní musí využít všechny své zdroje, aby rychle a uspokojivě dojednaly nadcházející kapitoly. Mezinárodní rozhodce by měl mít možnost konečně vyřešit otázky týkající se hranic mezi Slovinskem a Chorvatskem. Chorvatsko musí hrát v regionu klíčovou úlohu a mělo by být přijato do Evropské unie brzy. Dvoustranné otázky nesmí představovat překážku.

Pokud jde o Makedonii, mohu říci, že jsem zde byla o víkendu na konferenci a že nálada je po zamítnutí vstupu do NATO skutečně velmi vzrušená. Lidé mají pocit, že se s nimi zacházelo nespravedlivě. Zpráva pana Meijera ukazuje kamenitou cestu, kterou již země úspěšně překonala. Stále je třeba hodně udělat, ale pokud nade vším visí jako Damoklův meč otázka názvu, je těžké přejít k dalším oblastem politiky.

Sleduji situaci v zemi od roku 1992 a byla bych ráda, kdyby Makedonie a Řecko konečně nalezly řešení sporu o název, zejména kvůli mladé generaci. Obě strany v posledních týdnech učinily ústupky a obě musí udělat další krok k sobě navzájem. Bylo by podle mě neslučitelné s našimi evropskými hodnotami a skutečně neodpovědné, kdyby mělo veto ještě jednou poskytnout příležitost zabránit zemi ve vstupu do Evropské unie. To se nesmí stát!

  Gyula Hegyi (PSE). – Paní předsedající, jsem velmi zklamán současnými vztahy mezi západem a Makedonií. Upřímně řečeno, lid Makedonie si od nás zasluhuje daleko lepší zacházení.

Nezávislostí Kosova a nedávným nepřijetím do NATO se situace ještě více komplikuje. V Makedonii jsou na jedné straně separatistické prvky a na druhé straně nacionalisté, kteří se pokoušejí narušit stabilitu země, a bukurešťské rozhodnutí situaci vůbec nepomohlo. Možná se však naši makedonští přátelé mohou z Bukurešti poučit alespoň v něčem. Získat podporu Spojených států nestačí. Mnoho rozhodnutí závisí na společné dohodě členských států, nikoli jen v Evropské unii, ale i v NATO, a své veto může uplatnit každý členský stát.

Ve světle posledních událostí by Makedonie měla přehodnotit své stanovisko k vynětí Spojených států z jurisdikce Mezinárodního trestního soudu. Na obou stranách došlo k mnoha chybám, kterých jsme se dopustili my i makedonští politici, nemůžeme však za své chyby trestat obyčejné občany. Proto bychom alespoň v oblasti liberalizace víz měli jednat rychle a pomoci Makedoncům cestovat, učit se a mít bližší kontakty s každodenním evropským životem. Před třemi a půl lety, kdy jsem byl zvolen místopředsedou smíšeného parlamentního výboru EU a Makedonie, jsem měl mnoho optimistických plánů na zlepšení našich vztahů. Jen velmi málo těchto myšlenek bylo realizováno. Doufám, že přinejmenším v oblasti liberalizace víz můžeme učinit krok kupředu.

  Maria Eleni Koppa (PSE). – (EL) Paní předsedající, Řecko důsledně podporovalo evropské plány Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, k jejímuž hospodářskému rozvoji přispělo. Systematicky jsme pracovali, abychom nalezli vzájemně přijatelné řešení problému názvu pod záštitou OSN. Řecko učinilo významné kroky a nyní podporuje složený název s obecně závazným a vůči všem stranám platným zeměpisným označením.

Druhá strana však bohužel tak ochotná nebyla. Po výsledku summitu v NATO v Bukurešti je v zájmu všech stran, aby rozhovory pokračovaly a aby bylo co nejrychleji dosaženo dohody. Rozhodnutí NATO nevydat pozvání neznamená odmítnutí členství, ale poukazuje na potřebu řešení.

Věřím, že původní text zprávy kolegy poslance Meijera byl v tomto ohledu vyvážený. Bohužel díky přijatým pozměňovacím návrhům byla zpráva ve věci problému názvu zničena. Vyzýváme poslance Evropského parlamentu, aby nepřijali formulace vměšující se do pokračujícího procesu jednání, který vstupuje do své nejdůležitější fáze.

  Zita Pleštinská (PPE-DE). – (SK) Bez vstupu zemí jihovýchodní Evropy do Unie nemůžeme hovořit o úspěchu evropské integrace.

Bývalá Jugoslávie byla v dobách studené války svobodnou baštou a mnoho emigrantů i bývalého totalitního Československa utíkalo na západ právě přes zemi, která byla pro bývalý Sovětský svaz a jeho satelity odstrašujícím příkladem. V odpovědi na dotaz, který jsem položila Radě ohledně pohraničních sporů mezi Slovinskem a Chorvatskem, mě Rada informovala, že schválila nové přístupové partnerství s Chorvatskem a jeho uplatňování je hlavním předpokladem pokroku v procesu jednání.

Vítám zprávu zpravodaje, pana Hannese Swobody, která mě naplňuje optimismem. Stejně jako zpravodaj i já jsem přesvědčená, že Chorvatsko na základě dosaženého pokroku v integračním procesu splní všechny podmínky vstupu do Evropské unie a stane se významným stimulem pro všechny ostatní země západního Balkánu.

  Pierre Pribetich (PSE). – (FR) Paní předsedající, dámy a pánové, ráda bych poblahopřál svému kolegovi panu Swobodovi k jeho práci a kvalitě jeho nestranné a vyvážené zprávy, která poukazuje na pokrok, kterého bylo dosaženo zejména ústavním zákonem o národnostních menšinách, a na práci, kterou je stále třeba vykonat, například pro posílení systému soudnictví.

Těší nás, že Chorvatská republika upustila od ekologického a rybářského ochranného pásma v Jaderském moři, které bylo v Evropské unii zdrojem napětí. Je to vysoce symbolický akt, pokud něco takového může existovat, který prokazuje, jaký zájem má Chorvatsko na vstupu do Evropské unie. „Neexistuje láska, existuje pouze důkaz lásky“, řekl nám Jean Cocteau. Tímto činem Chorvatsko uplatnilo jeho rčení na svou vlastní situaci.

My naopak musíme nadále usilovat o podpis smlouvy o přistoupení v červnu 2009, což je symbolické datum a náročný cíl. Neexistuje politika bez symboliky. Potvrďme to, vydejme toto závažné sdělení a ukažme lidu Chorvatska, ukažme Chorvatsku, jak se těšíme na to, že je přivítáme v evropské rodině, protože nejde jen o Chorvatsko, jedná se i o silný symbol pro stabilitu Balkánu a pro mír. Pracujme tedy dvakrát usilovněji, abychom tohoto cíle dosáhli. Pomožme Komisi a Chorvatsku na této cestě.

  Zdzisław Zbigniew Podkański (UEN). – (PL) Paní předsedající, žádal jsem o možnost vystoupit k tématu Chorvatska a Makedonie, abych zdůraznil složitost situace na Balkánu a potřebu provádění klidné a vyvážené politiky. Drama Srbska a Kosova by nás mělo varovat před přijímáním ukvapených rozhodnutí. Ke stejnému dramatu by mohlo dojít i v Makedonii, která je domovem mnoha Albánců. Tomuto nebezpečí se předešlo díky moudrosti vůdců zúčastněných stran.

Tuto pozitivní zkušenost je třeba využít a podpořit bez podněcování vášní ostatních jednáním proti jejich vůli, silou, bez vysvětlení důvodů opatření.

  Giorgos Dimitrakopoulos (PPE-DE) – (EL) Paní předsedající, nejprve mi dovolte říci, že plně souhlasím s názory pana Swobody na vyhlídky Chorvatska na přistoupení.

Za druhé, pokud jde o zprávu pana Meijera o Bývalé jugoslávské republice Makedonie, děkuji zpravodaji za jeho ochotu zúčastnit se rozhovorů. Vyzývám však vládu a politické síly Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, aby hleděly do budoucnosti a vynaložily nezbytné úsilí k nalezení vzájemně přijatelného řešení problému názvu. Takový pokrok bude znamenat splnění kritéria dobrých sousedských vztahů a otevře cestu dalšímu pokroku Bývalé jugoslávské republiky Makedonie směrem k EU.

Nakonec bych chtěl podpořit návrh pana Swobody na odklad hlasování o zprávě pana Meijera o zhruba jeden týden, abychom získali čas na podrobnější prozkoumání předložených kompromisních pozměňovacích návrhů.

  Monika Beňová (PSE). – (SK) Budu velmi stručná.

Ve zprávě mého kolegy pana Swobody jsou velice jednoznačně pojmenovány všechny otázky, které bylo třeba pojmenovat, a myslím si, že tato zpráva také velmi jasně ukazuje politickou zkušenost a profesionalitu pana Swobody.

Jako místopředsedkyně regionálního parlamentu chci zdůraznit dobrou připravenost i jednotlivých chorvatských regionů na to, aby se staly dobrou součástí Evropské unie. Tuto otázku současné členské státy projednávají nejen na vnitrostátní úrovni s chorvatskou vládou, ale i s chorvatskými regiony. Dle mého názoru to vytváří dobrý prostor i pro aktivní účast chorvatských regionů v budoucích politikách Evropské unie.

  Miloslav Ransdorf (GUE/NGL). – (CS) Není to tak dávno, kdy nás pan Rupel ujišťoval o tom, že slovinské předsednictví postupovalo v případě Kosova správně. Stalo se to, co jsme očekávali, to znamená, že se krize rozšiřuje. Nedávno pan Thaçi v Makedonii rozbil vládnoucí koalici a vystoupil s požadavkem federalizace, dvojjazyčnosti a uznání Skanderbegovy vlajky.

Podobně postupují albánští separatisté v Preševském údolí na jihu Srbska, kde hrozí bojkotem voleb. A dá se očekávat, že se tato krize rozšíří i na Černou Horu. Myslím si, že je třeba pomoci Makedonii, veškerou možnou pomoc jí poskytnout k tomu, aby se zachovala jako stabilní země, ale odmítnout jakoukoliv pomoc albánským separatistům, protože se ukázalo, že desetiletý pokus udělat z teroristů demokraty totálně selhal.

  Marios Matsakis (ALDE). – Paní předsedající, Řecko, dlouholetý člen EU, a jeho 11 milionů občanů se skutečně domnívají, že jim název jejich souseda, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, působí závažný a oprávněný problém, a my tyto obavy musíme respektovat.

Je velkým zklamáním, že i přesto, že Řecko v této chvíli vede s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie jednání o tomto problému, někteří kolegové poslanci a některé vlády EU se již přidali na jednu stranu a snaží se k témuž přimět i Evropský parlament: samozřejmě na stranu Bývalé jugoslávské republiky Makedonie. To není příliš moudré a nepomáhá to ani politice soudržnosti EU ani dané situaci, protože díky tomu bude vláda Bývalé jugoslávské republiky Makedonie ve svých požadavcích ohledně názvu při jednáních neústupnější a bude to také znamenat, že správné řešení nebude dlouho nalezeno.

  Ljudmila Novak (PPE-DE). – (SL) Také jsem ráda, že naše sousední země Chorvatsko pozastavila uplatnění ekologického a rybářského ochranného pásma, které bylo hlavní překážkou toho, aby jednání mohla pokračovat. Přesto je třeba Chorvatsko vážně varovat, že v Evropské unii dodržujeme dohody a neuchylujeme se k jednostranným akcím.

Nesouhlasím však s přílišnou chválou Chorvatska za pozastavení ekologického a rybářského ochranného pásma. Chorvatsko tento problém především vytvořilo a nyní je všichni velebíme za to, že platnost pásma pozastavilo. To je může jen povzbudit k tomu, aby se pokoušelo řešit i jiné otázky podobným způsobem.

V Chorvatsku jsou přesvědčeni, že mohou vyváznout z řady věcí, protože jsou si vědomi značné podpory jejich vstupu do Evropské unie. Slovinsko vstup Chorvatska do Evropské unie vždy podporovalo, nemůžeme však souhlasit s jejich postupem ohledně nedořešených otázek hranic, když prodávají půdu, která patří Slovinsku.

  Roger Helmer (NI). – Paní předsedající, myslím, že tato zpráva je zpoloviny příliš optimistická.

V minulém roce jsem v Chorvatsku strávil velmi intenzivní týden na setkáních s diplomaty, akademiky, právníky, podnikateli, obchodními komorami a sdělovacími prostředky. Získal jsem velmi jasnou představu o zemi, která nemá řádnou tržní ekonomiku, a zemi, ve které vláda přespříliš zasahuje do soudnictví, sdělovacích prostředků a podnikání. Říkáme tomu klientelistický kapitalismus. Výdaje vlády přesahují 50 % HDP Chorvatska. Jednoduše to není volný trh ve smyslu, jakým ho chápeme my.

Musí zavést transparentnost do vládních smluv, které jsou ovlivněny podvody. Musí zavést plné zveřejňování zájmů na plánovacích rozhodnutích, která v současné době jen zajišťují příjmy úředníků. Máme okamžitou možnost od Chorvatska před přistoupením naléhavě žádat reformu. Nejsem přesvědčen, že ji přiměřeně využíváme.

  Předsedající. – Je velmi příznačné, že rozprava o této otázce vzbudila tolik zájmu, bohužel bylo plánováno pouze pět minut, které již uplynuly.

  Christopher Beazley (PPE-DE). – Paní předsedající, mám jen faktickou poznámku. Plně respektuji vaše rozhodnutí, že pro tuto rozpravu platí časový plán, možná by však vás a vaše kolegy mohl zájem, který projevili poslanci v postupu catch-the-eye, vést k tomu, abyste zvážili prodloužení doby, která je poslancům k dispozici pro diskusi o záležitostech obecného evropského zájmu a nikoli jen o záležitostech, které jsou věcí určitého výboru.

Je mnoho věcí, které bych chtěl říci o Makedonii a Chorvatsku, ale není mi to umožněno. Zapracuji je do svých pamětí a pošlu vám osobní výtisk.

  Předsedající. – Vzhledem k velkému zájmu o toto téma jsme řečnickou dobu zdvojnásobili. Obvykle činí pět minut, při této příležitosti však bylo povoleno 10 minut.

Vaše poznámka je však skutečně velmi zajímavá. Až budeme přezkoumávat své pracovní postupy, můžeme stanovit jiné podobné možnosti pro intervence poslanců.

  Janez Lenarčič, úřadující předseda Rady. − (SL) Především bych chtěl jménem Rady vyjádřit svůj souhlas s prohlášením pana komisaře Rehna, že tento rok je pro Chorvatsko klíčovým rokem na jeho cestě k členství v Evropské unii. Ještě jednou bych chtěl poděkovat zpravodaji Hannesovi Swobodovi za zprávu, kterou vypracoval a která poskytuje velmi jasný obraz současné situace, dosažené úrovně rozvoje a budoucích úkolů.

Doufáme, že Chorvatsko se chopí příležitosti a učiní rychlý pokrok. Skutečností je, že jeho pokrok bude závisí především na Chorvatsku samotném a na tempu a kvalitě reforem, které musí dokončit.

Rád bych upozornil, pane Schmidte, že slovinské předsednictví bude tento program realizovat s nejvyšší odpovědností. Slovinské předsednictví podporuje pokrok Chorvatska především proto, že jeho co nejrychlejší postup směrem k členství v Evropské unii je pro Chorvatsko důležitý, ale také proto, že je důležitý pro Evropskou unii a je důležitý pro region jako celek.

Odpovědné provádění tohoto programu však musí být založeno na rámci jednání, který byl s Chorvatskem dohodnut, na revidovaném přístupovém partnerství, které nedávno přijala Rada EU, a na ostatních právních aktech Evropské unie. Na právě na tomto základě doufáme, že Chorvatsko bude dosahovat co nejrychlejšího pokroku a že slovinské předsednictví k tomu svou prací přispěje.

Pokud jde o Bývalou jugoslávskou republiku Makedonie: Pan Wiersma, paní Berèsová a ostatní zmínili nebezpečí politické nestability v této zemi. Slovinské předsednictví upřímně doufá, že k takové situaci nedojde. Každá politická krize nebo případně předčasné parlamentní volby by na několik měsíců zpomalily nutný postup reforem.

Bylo bychom rádi, kdyby byla zachována a posílena jednota občanů Bývalé jugoslávské republiky Makedonie bez ohledu na jejich politickou a etnickou příslušnost, jednota názorů na jejich společnou budoucnost v Evropské unii a euroatlantických strukturách. Důležité je i to, že návratem albánské strany DPA do vládní koalice se vnitřní politická situace konsolidovala.

Nyní je správný čas, který je ale omezený. Máme čas jen do příští podzimní zprávy Evropské komise, její pravidelné zprávy o dosaženém pokroku. Je důležité, aby pokračovala práce dokončená během tohoto období, která na konci roku ještě zrychlila, zvláště po oživení politického dialogu a dosažení konkrétních výsledků v oblasti reforem. Byla zřízena Národní rada pro evropskou integraci a byl přijat náročný plán plnění úkolů přístupového partnerství. To by samozřejmě mělo pokračovat.

Slovinské předsednictví bude nadále poskytovat Bývalé jugoslávské republice Makedonii důslednou podporu na této cestě.

Rád bych skončil touto myšlenkou: otázka stability západního Balkánu a rychlejší integrace regionu do evropského rámce musí být nadále jednou z nejvyšších priorit Unie. Slovinské předsednictví stanovilo tento úkol jako jeden ze svých prioritních úkolů. Doufáme, že tak tomu bude i v budoucnosti. Skutečností je, že každá investice do budoucnosti západního Balkánu je i investicí do budoucnosti Evropské unie.

Rád bych vyjádřil svou vděčnost členským státům a poslancům Evropského parlamentu za jejich rozsáhlou podporu evropské budoucnosti západního Balkánu i za vaše příspěvky do dnešní rozpravy. Děkuji vám.

  Olli Rehn, člen Komise. − Paní předsedající, nejprve bych chtěl poděkovat poslancům za velmi věcnou rozpravu, které dle mého názoru poukazuje na důležitost evropské perspektivy západního Balkánu.

Byla zmíněna řada důležitých problémů a já mohu v této krátké reakci komentovat jen některé z nich. Také bych rád využil této příležitosti k poděkování slovinskému předsednictví za to, že západní Balkán učinilo klíčovou prioritou svého funkčního období. Podle mě byla neformální schůzka ministrů zahraničních věcí v Brdu před několika týdny velmi důležitá a jistě přinesla nový impuls a dynamiku do naší politiky na západním Balkánu, například do této rozpravy. Dle mého názoru jsme nyní na správné cestě.

Region za několik posledních let dosahuje trvalého pokroku a jakmile bude možné dobře zvládnout hlavní rizika nestability, například situaci po změně statusu Kosova nebo křehkost demokracie v Srbsku, jsem si jist, že tento region bude mít velmi světlou budoucnost a že touto budoucností je jistě Evropská unie.

Předsednictví již reagovalo na otázky týkající se Bývalé jugoslávské republiky Makedonie. Mohu tyto názory jen podpořit a říci, že země má dobrou příležitost učinit letos historický krok kupředu, pokud bude jednat rozhodně a bude se důsledně snažit o splnění kritérií.

Je povzbudivé, že makedonská vláda stanovila akční plán pro plnění kritérií a nový národní plán pro přijetí acquis. Nyní chci tuto zemi povzbudit k tomu, aby prováděla své vlastní plány a tím připravila cestu pro kladné doporučení Komise v nadcházejícím podzimu.

Několik z vás se zmínilo o liberalizaci víz. Mohu vám sdělit, že Komise právě pracuje na cestovní mapě liberalizace víz pro Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie. V krátké době předložíme této zemi návrh a vzhledem k tomu, že země je v mnoha ohledech dosti pokročilá, například v oblasti biometrických pasů, doufám, že bude schopna splnit podmínky cestovní mapy poměrně rychle a tím dosáhnout cíle spočívajícího v bezvízovém cestování občanů Bývalé jugoslávské republiky Makedonie.

Chci vás rovněž informovat, že v blízké době, do konce dubna, představíme cestovní mapu tohoto druhu bezvízového cestování pro Srbsko, kde má tato otázka pro běžné občany také velký význam. Z naší strany chceme tento důležitý cíl usnadnit.

Pokud jde o Chorvatsko, mohu konstatovat, že jasná většina Evropského parlamentu má realistický pohled na to, co musí Chorvatsko udělat, aby se mu podařilo uzavřít přístupová jednání během roku 2009. To je dobré, protože skuteční přátelé Chorvatska by neměli zametat problémy pod koberec, ale měli by být upřímní ohledně toho, co je třeba udělat, a povzbuzovat Chorvatsko k neprodlenému provedení nutných reforem v zemi. Je nutné trvalé úsilí.

Pan Posselt žádal Komisi, aby své úsilí zintenzivnila, a já jej mohu ujistit, že Komisi nebude nic bránit zpracovat vyjednávací stanoviska k jednotlivým kapitolám, jakmile samo Chorvatsko splní kritéria.

Paní Eková zmiňovala aspekty ochrany životního prostředí spojené s nadměrným rybolovem v Jaderském moři a já bych jí chtěl odpovědět a informovat vás všechny, že předseda vlády Sanader sdělil předsedovi Barrosovi a mně své obavy o zvláštní oblast v Jaderském moři, tzv. „propadlinu Jabuka Pomo“, které je důležitým trdlištěm. Komise velmi podporuje udržitelné řízení zdrojů rybolovu a komisař Borg je v této věci velmi aktivní. Komise je připravena pracovat na návrhu vyhlášení chráněné rybolovné oblasti v Jaderském moři, kterou předpokládá nové nařízení o Středozemním moři. To bude vyžadovat další rozhovory mezi Slovinskem, Itálií a Chorvatskem a samozřejmě Komisí.

Konečně, pan Lebech zmiňoval severský model jako zdroj inspirace pro západní Balkán z hlediska regionální spolupráce. Jsem přesvědčen, že Severská rada již takovou úlohu sehrála: byla použita jako vzor v případě Rady pro regionální spolupráci v jihovýchodní Evropě se sídlem v Sarajevu, která je nyní fórem regionální politické spolupráce na západním Balkánu.

Podle mě je povzbudivé, že se za několik posledních let regionální spolupráce podstatně zlepšila a Chorvatsko i Bývalá jugoslávská republika Makedonie k tomuto úspěchu aktivně přispěly. Zjevně již nejsme v situaci, kdy ještě před několika lety byla regionální spolupráce velmi podezíravě považována za možný pokus obnovy Jugoslávie. Nyní existuje nové chápání jejího významu v důsledku konkrétních přínosů (hospodářských výhod, komunikací, dopravy, mezilidských kontaktů) i v důsledku toho, že regionální spolupráce přibližuje země Evropské unii. Vždyť spolupráce překračující hranice je podstatou Evropské unie.

Chci vám ještě jednou poděkovat za velmi odpovědnou a věcnou rozpravu a blahopřát zpravodajům k jejich důležitým příspěvkům do této rozpravy.

  Předsedající. – Dámy a pánové, s potěšením vítám v Parlamentu novou komisařku, paní Androullu Vassiliou.

Paní komisařko, dovolte mi poblahopřát vám k nástupu do funkce. Věřím, že se můžeme těšit na plodnou spolupráci v Evropském parlamentu.

(Potlesk)

  Hannes Swoboda , zpravodaj. − Paní předsedkyně, naše skupina vám blahopřeje k vašemu zvolení. Velmi jsme je podporovali a přejme vám vše nejlepší.

(DE) Paní předsedající, dámy a pánové, děkuji vám za tuto rozpravu, která byla velmi produktivní a konstruktivní. Rád bych navázal na to, co pan Schmitt řekl o roce 2009. Jsem přesvědčen, že zítra nalezneme společné řešení, protože široká společná základna je důležitá.

Proč bylo Chorvatsko úspěšné? Protože bylo v zemi dosaženo širokého konsenzu a i přes lehké rozpory ohledně složení smíšeného výboru EU tomu tak doufejme bude i v budoucnosti. Dalším důvodem je to, že ačkoli se k tomu tato země musí někdy nutit, dosáhla skutečného konsenzu se svými sousedy, například v otázce rybářského pásma.

Proto, pokud nyní mohu přejít k Makedonii, chci velmi jasně vyzvat naše partnery v Makedonii, aby se z tohoto příkladu poučili, pokusili se nalézt konsenzus v rámci státu i se svými sousedy.

Je samozřejmě snadné zde přilévat olej do ohně a vystupovat jako velký obhájce, jak učinila paní Beerová. Jak však uvedla paní Packová a mnoho ostatních, obě země – Řecko i Makedonie – musí udělat krok vpřed: a to během několika příštích dní. Učinit z toho makedonskou vnitřní politickou krizi by teď Makedonii neprospělo. Blokuje to cestu do EU, brání to nalezení řešení s Řeckem.

Tady je to spojení s Chorvatskem, o kterém jsem mluvil. Chorvatsko uspělo díky třem skutečně velmi dobrým vládám (včetně vlád panů Račana a Sanadera), které skutečně učinily významné kroky kupředu a také změnily svá stanoviska v případech, kdy šlo o „národní zájmy“. Proto ještě jednou vyzývám k pokračování snah o vybudování takového společného základu v Chorvatsku, vyzývám k tomu, aby se i Makedonie pokusila o něco podobného, a vyzývám předsednictví, aby pokračovalo ve své práci z minulých týdnů, jmenovitě ve snaze o pokrok regionu jako celku. Paní komisařko, jsem přesvědčen, že Komise učiní vše, co je v jejích silách, aby dovedla jednání k závěru v roce 2009.

  Erik Meijer, zpravodaj. − (NL) Paní předsedající, slyšel jsem zde o Makedonii mnoho souhlasného. Je třeba zaměřit se na jednání a musí být vyřešen názorový spor s Řeckem ohledně názvu. Kromě pana Stojanova, který se pravděpodobně vrací k původnímu spojení Makedonie s Bulharskem podle úmluvy ze San Stefana z roku 1878, chce každý, Řecko nevyjímaje, aby Makedonie zaujala místo rovnoprávného člena Evropské unie.

Dosud se obě strany překonávaly ve vysvětlování dlouhodobých povinností druhé strany. Řecko očekává, že Makedonie změní svůj ústavní název a do 2. dubna Makedonie očekávala, že Řecko nebude blokovat její přistoupení k EU.

Obě strany si neuvědomují, že to vše je pro ostatní Evropany naprosto nepochopitelné. Obě strany chtějí úspěch tohoto rozšíření Evropské unie, ale současně napomáhají jeho dalšímu odkladu. Nyní se to jeví jako hra na to, kdo udělá první krok. Pokud ho neudělá nikdo, bude rozšíření, které si všichni přejí, dočasně zastaveno.

Souhlasím s panem Kacinem a panem Piniorem, že bychom neměli čekat na žádné další zprávy, ale měli bychom se chopit první příležitosti k zahájení jednání s Makedonií.

Paní předsedající, rád bych své vystoupení v této společné rozpravě o dvou kandidátských zemích uzavřel jednou poznámkou o Chorvatsku, pro které moje skupina nepožadovala zvláštní řečnickou dobu.

Chorvatsko se chtělo k EU připojit na počátku roku 2009, ale stane se tak v roce 2010 nebo 2011. Hlavním nevyřešeným problémem je loďařský průmysl na Jaderském pobřeží. Není bez důvodu, že delegace EP do Chorvatska dne 29. dubna navštíví loděnice v Rijece. Podle stanoviska mé skupiny bychom neměli vznášet na Chorvatsko žádné požadavky, které by obyvatelé mohli pociťovat jako neřešitelný problém a díky kterým by přistoupení země do Evropské unie mohlo být zbytečně kontroverzní.

Stručně řečeno, pokusme se prosazovat pokrok obou zemí směrem k Evropské unii, abychom za několik let mohli mezi sebou přivítat Chorvatsko i Makedonii.

  Předsedající. Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat zítra v 11:00.

  Roberta Alma Anastase (PPE-DE), písemně. – (RO) Jsem přesvědčena, že rozprava o zprávě o pokroku Bývalé jugoslávské republiky Makedonie za rok 2007 by měla poukázat na dva hlavní závěry: potřebu trvalého a důsledného pokroku směrem k začlenění do evropských a transatlantických struktur, i význam podpory mladé generace v této republice.

Evropské a transatlantické vyhlídky Bývalé jugoslávské republiky Makedonie jsou jednomyslně potvrzeny a zpráva za rok 2007 vítá úsilí v tomto směru vynaložené. Přesto bych ráda znovu zdůraznila důležitost pokračování těchto reforem. Také doufám, že dodržování práv etnických a národnostních menšin bude nadále prioritou makedonské vlády, aby byl zajištěn pevný systém ochrany všech společenství, včetně rumunsky hovořících občanů.

Konečně bych chtěla zdůraznit, že je nutné podporovat mladou generaci v této republice. Je nezbytné jí poskytnout veškeré nutné podmínky pro vysoce kvalitní vzdělávání v duchu mezikulturního dialogu a vzájemné tolerance. Mobilita a volný pohyb mladých Makedonců by měly být považovány za klíčovou prioritu ve vztazích této země a EU.

  Iles Braghetto (PPE-DE), písemně. – (IT) Dnes jsme schválil zprávu pana Swobody o Chorvatsku s ohledem na přistoupení této země. Jménem rybářů v Jaderském moři vyjadřuji potěšení nad rozhodnutím této přistupující země neuplatňovat ekologické a rybářské ochranné pásmo v Jaderském moři na členské státy EU. Pokud by se situace nebyla změnila, čelili bychom nerovnému a zcela diskriminačnímu zacházení s chorvatskými rybáři oproti rybářům z členských států EU.

Proto je toto rozhodnutí vítězstvím zásady pacta sunt servanda, diplomacie a zdravého rozumu. Je to i vítězství z hlediska ústupu od postoje ochraňujícího nacionalistické zájmy ve prospěch společných zásad Evropské unie.

  Gábor Harangozó (PSE), písemně. – Chorvatsko od začátku přístupových jednání bezpochyby vynaložilo rozhodné úsilí na splnění požadavků právních předpisů Společenství. Skutečně rádi konstatujeme, že byla otevřena řada nových kapitol jednání. Přistoupení Chorvatska by se mělo stát příkladem a motivací pro všechny ostatní kandidátské a potenciálně kandidátské země západního Balkánu.

I před značné úsilí, které Chorvatsko vynaložilo na splnění standardů EU, stále existují oblasti, kterým je třeba věnovat pozornost, například boj proti korupci a organizované trestné činnosti, spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem, boj proti všem formám diskriminace (zvláště pokud jde o Romy a národnostní menšiny), řádné využívání finančních prostředků Společenství, opatření na ochranu životního prostředí a reforma veřejné správy.

Tyto věci jsou nezbytné, protože další rozvoj v uvedených oblastech by skutečně zemi i celému regionu přinesl větší stabilitu. Je jasné, že stabilizace západního Balkánu prostřednictvím procesu začleňování do Evropy by měla být nadále hlavním prioritním cílem, pro který bude finalizace přistoupení Chorvatska představovat rozhodně velký krok vpřed.

  Tunne Kelam (PPE-DE), písemně. – Je to povzbudivá zpráva o pokroku Makedonie. Klíčem k tomuto pokroku je obnovený politický konsenzus, kterého jednotlivé strany dosáhly. Tento konsenzus velmi pomohl mé zemi, Estonsku, k úspěchu v přistoupení k EU.

Stabilizace mezietnických vztahů, finanční reformy a úspěšný boj s organizovaným zločinem a korupcí jsou pouze některé mezníky tohoto pokroku. Při zaručení práv menšinám očekáváme, že rozšířená autonomie bude využita odpovědně v zájmu upevnění makedonského státu jako celku.

Makedonii je také třeba pochválit za udržování dobrých sousedských vztahů s Kosovem i Srbskem.

Naléhavým problémem se stal vstup makedonských občanů do zemí EU. Musíme co nejrychleji uplatnit stejná pravidla usnadnění vydávání víz, jaká platí pro Chorvatsko.

Na pozadí působivého úspěchu, kterého Makedonie dosáhla, rozhodně doporučuji, aby Komise zahájila přístupová jednání již v roce 2008.

Konečně vyzývá naše řecké přátele, aby prokázali dobrou vůli a flexibilitu a dosáhli přiměřeného kompromisu, který by Makedonii umožnil osvobodit se ze stigmatizace Titova komunistického federálního státu.

  Rareş-Lucian Niculescu (PPE-DE), písemně. – (RO) Rád bych uvedl poznámku k summitu NATO, který se nedávno konal v Rumunsku, a k důsledkům rozhodnutí, která byla přijata o některých problémech Unie. Kromě jiných důležitých rozhodnutí bylo stanoveno, že Bosna-Hercegovina a Černá hora, stejně jako Srbsko, budou využívat zvýšené spolupráce s NATO. Také bylo rozhodnuto, že Ukrajina a Gruzie získají akční plán pro přistoupení ve zjednodušeném řízení, až budou připraveny.

Tato rozhodnutí jsou pro Evropskou unii prospěšná: intenzivnější dialog a akční plán znamenají mimo jiné více demokracie a více demokracie na východní hranici zmenší rozsah úkolů v oblasti vnitřních věcí.

Více demokracie a reformování institucí v sousedních zemích, jako je Ukrajina, znamená větší ochranu na vnější hranici, větší kontrolu nad organizovanou trestnou činností a nový krok v šíření hodnot, z nichž Evropská unie vychází.

  Bogusław Rogalski (UEN), písemně. – (PL) Chorvatsko úspěšně překonalo stávající rozdíly a dosáhlo jednoty občanů, která je jedním z hlavních cílů členství v Evropské unii.

Přistoupení Chorvatska k Evropské unii by mělo obrovské regionální důsledky a napomohlo by prověření rozsahu závazků, které na sebe vzala EU ve vztahu k západnímu Balkánu. Značná angažovanost Chorvatska v přístupových jednáních je kladným znamením, které dokládá velký počet otevřených kapitol v jednáních. Je také třeba zdůraznit, že Chorvatsko dosáhlo značného pokroku ve většině oblastí, na které se vztahují právní předpisy Společenství. Mají-li však být prosazeny reformy, vyžaduje k překonání problémů, které existují v jednotlivých odvětvích, obrovské a trvalé úsilí. K usnadnění integrace je třeba vypracovat seznam finančních prostředků nutných pro účely tohoto usnadnění. Zvláště je důležité urychlit proces zvyšování pravomocí veřejné správy pro účely zavádění nových předpisů. Zrychlení vyžaduje i proces reformy veřejného sektoru na úrovni místních i regionálních orgánů. Správa soudnictví je další odvětví, které potřebuje zásadní reformu.

Jedním z hlavních úspěchů chorvatských orgánů je jejich trvalá snaha o nestranné souzení válečných zločinů vnitrostátními soudy. Zlepšení zaznamenaná v chorvatském hospodářství a reformy v oboru ochrany životního prostředí jsou dalšími úspěchy chorvatské vlády, které usnadňují proces přistoupení. Zpráva o pokroku Chorvatska v roce 2007 podporuje přesvědčení, že tato země prováděním cílů, které před ní stojí, aktivně realizuje proces přistoupení.

  Toomas Savi (ALDE), písemně. – Pane předsedající, vítám pokrok, který Chorvatsko učinilo na cestě k uzavření přístupových jednání v roce 2009. Postupné začleňování bývalých jugoslávských republik má zásadní význam pro stabilitu v regionu západního Balkánu.

Ačkoli stále ještě zbývá hodně práce, zvláště v oblastech práv menšin, otázek hranic a reformy soudnictví, mělo by Chorvatsko rázně pokračovat ve svém úsilí o to, aby co nejdříve získalo členství v EU v souladu s přístupovými kritérii. Budoucí členství Chorvatska je po přistoupení Slovinska v roce 2004 dalším logickým krokem ke zvýšení účasti EU v regionu a pro povzbuzení sousední Bosny a Hercegoviny i ostatních zemí západního Balkánu k dalšímu upevňování demokracie. V zájmu lepší správy tohoto procesu by měl region západního Balkánu následovat příklad Severské rady.

Slovinské předsednictví a nadcházející francouzské předsednictví by měly Chorvatsku poskytnout veškerou nutnou podporu k překování závěrečných překážek na jeho cestě k členství v Evropské unii.

  Iuliu Winkler (PPE-DE), písemně. – (HU) Rozšíření a integrace nových členských států byly nejúspěšnější zahraniční politikou Evropské unie. Příští fáze této politiky musí v blízké budoucnosti zahrnovat přistoupení Chorvatska k Evropské unii.

Etničtí Maďaři v Rumunsku si samozřejmě pečlivě všímají etnických konfliktů všude na světě a sledovali jsme i události v nedávné historii bývalé Jugoslávie. Největším poučením z její nedávné historie je to, že netolerance ze strany většiny, etnická netrpělivost a nacionalistický extremismus mohou zemi snadno dovést k požáru. Chorvatsko je z hlediska svého politického i hospodářského rozvoje od konce jugoslávských válek pro daný region příkladem.

Přistoupení Chorvatska k Evropské unii nesmí být zdržováno, podpora členských států pro rozšíření nesmí vyprchat. Musíme zajistit vyhlídky na členství v Evropské unii pro celý balkánský region včetně Srbska a Kosova. Rychlé přistoupení Chorvatska k Evropské unii podpoří mírové spolužití obyvatel jihovýchodní Evropy a přispěje ke stabilitě a rozvoji regionu. Svou příkladnou nedávnou minulostí Chorvatsko prokázalo, že je nedílnou součástí evropské rodiny.

  Bernard Wojciechowski (IND/DEM), písemně. – Podle údajů Eurostatu činí chorvatský HDP 53 procent průměru EU. Růst HDP Chorvatsko činí 6 procent. Jeho HDP na obyvatele je jasně vyšší než HDP Rumunska a Bulharska a upřímně řečeno, je ostudné, že Chorvatsku nebyla dána příležitost vstoupit do Evropské unie spolu s Rumunskem a Bulharskem. Po staletí Chorvatsko mnoha způsoby přispívalo ke kulturní krajině našeho kontinentu. Ubezpečme se, že nezdržujeme jeho rozvoj a zajistěme, aby nemuselo čekat déle než do roku 2009, než se stane členským státem.