Doslovný záznam ze zasedání

Středa, 9. dubna 2008 - Brusel

20. Jednominutové projevy o důležitých otázkách politické povahy

  Předsedající. – Dalším bodem jsou jednominutové projevy o důležitých otázkách politické povahy.

  Simon Busuttil (PPE-DE). – (MT) Rád bych začal tím, že i já blahopřeji nové komisařce paní Vassiliou. Paní předsedající, rozhodnutí, které máme učinit zítra ohledně schválení příspěvku téměř 700 000 EUR z Fondu globalizace pro 675 maltských dělníků, kteří ztratili své zaměstnání u společností VF a Bortex na Maltě, je projevem solidarity a solidarita je hlavním pilířem Evropské unie. Pokud Evropská unie něco znamená, je to právě toto. Ano, členské státy by měly otevřít své ekonomiky a trhy hospodářské soutěži, ale současně nejsou samy a Evropská unie je zde, aby usnadnila problémy, aby je pomohla zužitkovat a aby omezila jejich případný škodlivý dopad. Paní předsedající, dnes již pracující ze společností VF a Bortex vědí lépe, co znamená solidarita a co znamená Evropská unie, a já je z tohoto místa zdravím.

  Rovana Plumb (PSE). – (RO) Nedávné demonstrace v Ljubljaně vynesly do popředí téma mzdových rozdílů mezi ženami a muži jako škodlivý činitel při dosahování požadavků sociální soudržnosti.

Ačkoli jsme na úrovni Evropské unie učinili značný pokrok, stále existuje rozdíl ve výši 15 % a v Rumunsku 13 %.

Ráda bych upozornila na problém, který přetrvává ve veřejném sektoru, jmenovitě v oborech, v nichž pracují hlavně ženy – zdravotnictví, sociální péče, vzdělávání, lehký průmysl a veřejná správa – a které patří k nejhůře odměňovaným.

Vítám podporu, kterou komisař Špidla projevil v otázce vyloučení mzdových rozdílů, a jsem přesvědčena, že je nutné urychlit opatření obsažená v souvisejícím akčním plánu, zejména v bodu 2 – mzdové rozdíly jako hlavní složka politik zaměstnanosti.

  Marian Harkin (ALDE). – Paní předsedající, ráda bych řekla několik slov o provádění směrnice o přírodních stanovištích v Irsku, se zvláštním zřetelem na těžbu rašeliny na vrchovištích.

Irští dělníci těžící rašelinu z vlastních rašelinišť jsou nyní žádáni, aby přestali těžit rašelinu pro vlastní potřebu. Tato situace vznikla v důsledku neomezené průmyslové a komerční těžby rašeliny v celé EU, které vedla k tomu, že v podstatě všechna vrchoviště v Evropě byla zničena. Je naprosto nutné pochopit, že mnoho irských obyvatel na venkově i ve městech těžilo rašelinu po generace. Tito lidé by neměli být nuceni platit za to, že jiní rašeliniště zničili. Také vzhledem k tomu, že cena ropy nyní dosahuje zhruba 110 EUR za barel, můžeme zjistit, že rašelina je pro dotčené jednotlivce velmi cenný hospodářský zdroj.

V této souvislosti musí na vnitrostátní úrovni existovat plné odškodnění za ztrátu práv na těžbu rašeliny a bude třeba zavést pružný režim, abychom mohli dosáhnout rovnováhy mezi právy vlastníků a potřebou zachovat vrchoviště.

  Willy Meyer Pleite (GUE/NGL). – (ES) Mnohokrát děkuji, paní předsedající. Chtěl bych požádat Evropskou komisi, aby rychle jednala ve věci obtíží, které zažívá akreditovaný španělský tisk v Marockém království: marocká vláda vyvíjí tlak a hrozí španělskému akreditovanému tisku vypovězením za zpravodajství o konfliktu na Sahaře.

Od ledna letošního roku nedostaly Televisión Espańola, TV3 a Canal Sur povolení vysílat v důsledku zpravodajství, které přinesly o konfliktu, a v nedávné době hrozili korespondentovi rozhlasové stanice Cadena COPE vypovězením ze země, stejně jako rozhlasové stanici Cadena SER a deníku La Vanguardia.

Domnívám se, že je vzhledem k naší politice sousedství nepřijatelné, aby vláda – marocká vláda vytvářela závažný problém svobody projevu a hrozila veškerému akreditovanému španělskému tisku v Marockém království a nečinila tak vůči ostatnímu evropskému tisku. Proto požaduji rychlou důraznou odpověď Evropské komise, která by tuto situaci ukončila.

  Irena Belohorská (NI). – (SK) Hned na začátku svého vystoupení chci podotknout, že nemám radost, že v dnešní společné Evropě řeší dva sousedské státy svůj spor zde v Evropském parlamentu.

O co jde v případu maďarské obce Mlynky? Podle poslední statistiky v obci žije 54 % Slováků, kterým starosta odebral dvě místnosti, kde provozovalo svou činnost 5 slovenských spolků. Upozorňuji, že tento akt je jen špičkou ledovce v zacházení se slovenskou menšinou. Ve slovenské škole se v maďarské obci vyučuje slovenština jako cizí jazyk 3 hodiny týdně a kněz slouží mše v maďarštině. Již se nevydávají dvojjazyčné obecní noviny.

Chci poděkovat maďarskému prezidentovi Sólyomimu, který obec navštívil hned na počátku a vyslechl obě strany. Zároveň chci vyjádřit poděkování maďarskému ombudsmanovi, který věci řeší ve prospěch slovenské menšiny. Zdá se však, že místní samospráva trvá na svém. Jen 30 km od této obce je most přátelství, který je u Ostřihomi vybudován z peněz Evropské unie. Doufám, že v této oblasti převládne přátelství, přátelství symbolizované tímto mostem.

  Dariusz Maciej Grabowski (UEN). – (PL) Paní předsedající, v Bukurešti se Němci postavili proti oficiálnímu pozvání Ukrajiny a Gruzie do NATO. Jako důvod uvedli obavy a znepokojení z možného zhoršení vztahů s Ruskem. Němci však vědí, že strach Ruska je zcela bezdůvodný, protože NATO je obranný pakt a učinilo mnoho pro zachování míru v Evropě a mnoha oblastech světa.

Proto vzniká otázka jak, koho a proti komu chtějí Němci vyzbrojovat ve sjednocující se Evropě 21. století. Jistě ne proti státům jihovýchodní Evropy včetně Ukrajiny a Gruzie, které mají svou zkušenost se sovětskou okupací? Chtějí v této sjednocující se Evropě Němci vyvolávat duchy a démony politiky 20. století, tzn. unie a pakty, které vedly k válkám, zločinů, holokaustu a rozdělení Evropy? Je stanovisko, které Německo v Bukurešti zaujalo, varovným signálem, že společnou evropskou zahraniční politika lze uskutečňovat na žádost Německa, které se stará o své vlastní zájmy, ale zapomíná na hořkou pravdu o minulosti?

  Urszula Krupa (IND/DEM). – (PL) Paní předsedající, Rada Evropy byla zřízena k ochraně lidských práv, ke kterým patří i právo každého na život, a k prosazování společných základních hodnot a současnému posilování bezpečnosti pro občany Evropy, což představuje odmítnutí práva na zabíjení. Nicméně, na svém plenárním zasedání dne 16. dubna 2008 bude parlamentní shromáždění projednávat zprávu nazvanou „Přístup k bezpečnému a legálnímu potratu v Evropě“, ve které se doporučuje, aby byl ženám zaručen přístup k potratu, aby byly odstraněny překážky provádění potratů a aby byla antikoncepce dostupná za nízké ceny, včetně metod časného potratu, což je nejen z lékařského hlediska škodlivé, ale rovněž vysoce neetické.

Ráda bych vyjádřila svůj nesouhlas se zprávou, která se tím, že popírá cíle, pro které byla zřízena Rada Evropy, rovná prosazování antikoncepce a vraždy nejbezbrannějších.

  Marie Anne Isler Béguin (Verts/ALE). – (FR) Paní předsedající, energetický a klimatický balíček znamená příchod nového druhu vydírání: vydírání pomocí emisí uhlíku. Poté, co oznámila ztrátu 575 pracovních míst v Gandrange v kraji Moselle dne 4. dubna 2008, souhlasí společnost Arcelor-Mittal se zachováním 124 pracovních míst v místě za předpokladu, že bude moci získat certifikáty na emise CO2. A aby osladila hořkou pilulku ztráty pracovních míst v Lorraine, nechává Arcelor-Mittal kolovat zvěsti o možném pilotním projektu zachycování CO2, ačkoli tento proces dosud nebyl ověřen z hlediska své energetické neutrality. Gandrange v oblasti Moselle se stává trojským koněm energeticky náročných průmyslových odvětví, jejichž velkým zastáncem v Evropské radě je francouzský prezident pan Sarkozy.

Jsem ráda, že je tu paní komisařka s námi, protože bych opravdu chtěla, abychom tento nový druh vydírání pomocí emisí uhlíku odmítli. Aby byl efektivní, musí se energetický a klimatický balíček řídit evropskými právními předpisy. Evropský parlament musí požadovat, aby Rada splnila pravidla, která jsou stanovena, a neustupovala volání průmyslu požadujícího kvóty zdarma. Jako spoluzákonodárce musíme zajistit spravedlivý přístup ke kvótám pro evropské malé a střední podniky střetávající se s velkými průmyslovými společnostmi.

  Kinga Gál (PPE-DE). – (HU) Maďarští občané, kteří emigrovali z Rumunska do Maďarska a stali se starobními důchodci po roce 2007, po přistoupení Rumunska k Evropské unii, dosud nedostali důchod, na který mají nárok za své roky práce v Rumunsku kryté důchodovým pojištěním.

Na základě dohody platné mezi Rumunskem a ostatními členy Evropské unie měly od 1. ledna 2007 rumunské orgány vyplácet důchody přímo dotčeným osobám. Již několik měsíců to Rumuni nečiní a Maďarští občané, kteří pobírají důchod od okamžiku přistoupení Rumunska v roce 2007, dostávají pouze část svého důchodu, která je splatná v Maďarsku. Rumunské orgány mají tendenci s řešením těchto záležitostí otálet, přestože příslušné směrnice EU by měly platit i v Rumunsku.

Protože úkolem Evropské komise je dohlížet na plnění směrnic EU, žádám Komisi, aby vyšetřila, k čemu v Rumunsku dochází ve věci vyměření a výplaty důchodů, a aby upozornila rumunské orgány na nutnost řešit tento problém co nejdříve. Je malou útěchou, že tito důchodci by svůj spor v Lucemburku vyhráli. Děkuji vám mnohokrát.

  Miloš Koterec (PSE). – (SK) Místní samospráva maďarské obce Mlynky, ve které žije 55 % obyvatel slovenské národnosti, odsouhlasila návrh starosty na vystěhování 2 organizací slovenské menšiny z tradičního slovenského domu.

Organizace poslaly vedení obce protestní dopis, ve kterém upozorňují na porušení stávajícího statusu a poškození národních zájmů slovenské menšiny v Mlynkách. Rozhodnutí o vystěhování však není náhodný akt. Navazuje na předcházející rozhodnutí, kterými vedení obce zastavilo vydávání dvojjazyčného časopisu, změnilo televizní vysílání v neprospěch menšinového vysílání a snížilo příplatek pro slovenské pedagogy. Jde o všeobecně negativní tendenci a já musím proti takovým postupům protestovat. Nebezpečnost takovéhoto jednání a rozhodování spočívá především v tom, že zásadním a možná promyšleným způsobem narušuje postavení menšiny v daném prostředí a snižuje stávající standard práv menšin. Ombudsman pro menšiny v Maďarské republice pan Kállai také označil tato rozhodnutí za nepochopitelná.

Akty místní samosprávy v Mlynkách opakovaně útočící na slovenskou menšinu jsou velice špatným signálem zejména v době, kdy vysocí představitelé slovenské a maďarské vlády připravují setkání premiérů obou vlád, od kterého se jasně očekává zlepšení vztahů mezi našimi zeměmi.

  Milan Gaľa (PPE-DE). – (SK) Na půdě Evropského parlamentu zazněly obavy z výstavby uhelné tepelné elektrárny ve městě Trebišov na východě Slovenska.

Chci říci, že ministerstvo hospodářství Slovenské republiky vydalo k věci záporné stanovisko, které nepočítá s výstavbou elektrárny v rámci strategie energetické bezpečnosti Slovenské republiky do roku 2030. Chci podpořit úsilí občanů města Trebišov, kteří také statečně brání výstavbě uvedené elektrárny.

Zároveň zdůrazňuji, že iniciativu občanů Trebišova podpořili bývalý premiér Slovenské republiky Mikuláš Dzurinda a další politici, kteří mají obavy ze škodlivého vlivu elektrárny na životní prostředí, kvalitu života v Trebišově a škodlivého dopadu na unikátní tokajskou oblast, která je vinařskou oblastí a hraničí s Ukrajinou a Maďarskem.

  Marco Pannella (ALDE). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, rád bych dal Komisi, předsednictvu našeho Parlamentu a Rady několik informací. Dostane-li se nám z Pekingu potvrzení, byť náhodného, že žádném svém veřejném vystoupení a prohlášení v minulém roce Dalajláma nikdy nepožadoval nezávislost, ale vždy žádal autonomii, a bude-li rovněž uznáno, že ve všech svých veřejných vystoupeních volal po nenásilí, bylo by možné toto prohlášení Pekingu okamžitě vykládat jako gesto otevřenosti a dobré vůle exilové vlády a Dalajlámy samotného. Doufám, že to je směr, kterým chceme jít.

  Kyriacos Triantaphyllides (GUE/NGL). – (EL) Paní předsedající, dámy a pánové, evropští ministři financí se rozhodli neschválit celoevropský růst mezd, který by vyrovnal rostoucí životní náklady. Všichni víme o demonstracích v Ljubljaně. Má kolegyně poslankyně, která právě hovořila, se o nich již zmínila. Všichni víme i o nárůstu životních nákladů, který ruinuje skupiny obyvatel se středními a nízkými příjmy. Co s tím EU udělala? Vůbec nic! Namísto toho mzdy vedení velkých společností nadále rostou, zatímco pro běžné pracující je přežití do konce měsíce stále těžší.

Rád bych závěrem poukázal na to, že pan Almunia naznačil dopad možného zvýšení mezd na produktivitu. Taková prohlášení jsou políčkem do tváře stovek tisíců pracujících, kteří mají finanční problémy. Obrovské zisky nadnárodních podniků samozřejmě nejsou žádným tajemstvím.

  Monika Beňová (PSE). – (SK) Nedávné aktivity maďarské gardy proti Romům, otevřené hlásání extremismu a revisionismu i hledání vnějšího nepřítele v sousedních státech a příslušnících jiných národů umocněné pokračováním činnosti gardy a před necelými dvěma týdny další přísahou nových členů této organizace, podporované podobně naladěnými politickými stranami a seskupeními nejen v Maďarsku, ale i za jeho hranicemi, představují závažnou hrozbu pro základní principy, na kterých je postavena současná Evropa.

Je to rostoucí hrozba a současně výzva, která se bytostně dotýká nejen všech demokraticky smýšlejících občanů Maďarska, občanů sousedních zemí, ale je to problém, který se dotýká celé Evropy. Projevy agresivního nacionalismu, rasismu, xenofobie, antisemitismu či neofašismu nemají a nemohou mít v demokratické Evropě místo. Tyto jevy nelze relativizovat, marginalizovat, nelze pro ně přijmout žádné odůvodnění.

Chci proto požádat a apeluji tímto na evropské orgány, aby se tímto problémem začaly vážně zabývat.

PŘEDSEDAJÍCÍ: pan DOS SANTOS
místopředseda

  Ewa Tomaszewska (UEN). – (PL) Program Erasmus Mundus, který má šířit mezikulturní porozumění a propagovat Evropskou unii prostřednictvím svých velmi dobrých výsledků ve vzdělávání, není dostupný mladým lidem v Bělorusku.

Bělorusko je země, která nedodržuje lidská práva a ve které jsou diskriminovány národnostní menšiny a odbory a projev občanského postoje vede k pronásledování. Zejména mladí lidé jsou trestáni za své přesvědčení tím, že jim je odepírána možnost vzdělávat se.

Musíme nalézt způsob, jak mladým lidem v Bělorusku, kteří ve své vlastní zemi trpí diskriminací v přístupu ke vzdělání, umožnit přístup k výhodám programu Erasmus Mundus. Varšavská univerzita a jiné vzdělávací instituce přijaly studenty, kteří byli ze vzdělávacích institucí v Bělorusku vyloučeni za účast na demonstracích.

Doufám, že Evropská unie nalezne vhodný způsob řešení tohoto problému.

  Caroline Lucas (Verts/ALE). – Pane předsedající, o nadcházejícím víkendu má začít druhá fáze největšího komerčního lovu tuleňů na světě u atlantického pobřeží Kanady. Kanadská vláda vydala ujištění, že tento lov bude prováděn humánně a podmínkou pro získání povolení je pro lovce tuleňů nyní to, že musí tuleně omráčit a zkontrolovat, zda ztratili vědomí, a pak je před stažením z kůže vykrvit.

Podle nezávislých pozorovatelů však není příliš důkazů o skutečném uplatňování tohoto postupu. Je samozřejmě používán, pokud pozorovatelé získají povolení lov tuleňů pozorovat. Systematické pokusy ministerstva rybolovu zabránit pozorováním letošního lovu byly téměř stejně alarmující, jako bezostyšné porušování předpisů pro lov tuleňů, které bylo dosud zaznamenáno. Jsou-li kanadské úřady natolik přesvědčeny o dodržování uvedených předpisů, proč činí vše, co je v jejich silách, aby zabránily odborníkům na dobré životní podmínky zvířat a novinářům tuto situaci pozorovat na vlastní oči?

Kromě toho bychom neměli zapomínat, že nikdy nebyly dány žádné záruky zacházení se zvířaty pro komerční lovy tuleňů jinde na světě, například v Rusku a Namibii. Protože současný zákonodárný sbor bude končit, je nezbytné, aby v reakci na písemné prohlášení 38 Komise přijala rychlé opatření a zveřejnila návrh zákazu dovozu a vývozu výrobků z tuleňů a obchodu s nimi. Takový zákaz by neovlivnil samozásobitelské zemědělství, ale prokázal by úsilí o dobré životní podmínky zvířat.

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL). – (PT) Pane předsedající, v Portugalsku v současné době více nadnárodních společností hrozí přemístěním své výroby, například Yasaki Saltano a Delphi. V obou případech tyto nadnárodní společnosti, výrobci automobilových dílů, získali miliony eur z financování Společenství na zřízení svých závodů a odbornou přípravu svých dělníků. Nyní Yasaki Saltano tvrdí, že automobilový průmysl zažívá potíže, a chce pro nadbytečnost propustit více než 400 dělníků ve Vila Nova de Gaia. Zhruba 70 % z nich tvoří ženy, mnoho z nich má zdravotní problémy, například záněty šlach, způsobené prací pro podnik. V této souvislosti vznikají dvě otázky: jaký je postoj ve věci sociální odpovědnosti těchto společností a kdy budou přijata opatření, která zabrání takovým přesunům v zájmu obrany práv pracujících a výroby v našich zemích?

  László Tőkés (NI). – (HU) Nejdříve Kosovo, pak Tibet. V obou případech násilná politika kolonialismu, kterou prováděly nacionalistické a komunistické policejní státy, vedla ke krveprolití. V obou případech nebyla národům přiznána práva na sebeurčení, což spustilo krizi, která ohrožuje světový mír jako celek. Nositel Nobelovy ceny Dalajláma odhalil kulturní genocidu a demografickou agresi páchanou na lidu Tibetu.

I v dřívějším komunistickém Rumunsku to byly známé metody. I Ceauşescu považoval utlačování menšin za vnitřní rumunskou otázku, stejně jako to Čína tvrdí o Tibetu.

Ať se Evropský parlament postaví vedle papeže Benedikta XVI v krocích proti nespravedlnosti, nenávisti a násilí, ať se připojí k boji za zajištění územní autonomie pro Tibet. Těšme se na to, až Dalajláma a římskokatolický papež řeknou zde v Evropském parlamentu světu, že není míru bez spravedlnosti.

  Zita Pleštinská (PPE-DE). – (SK) Nejžhavějším tématem 10. zasedání Výboru pro parlamentní spolupráci EU a Ukrajiny, které se v únoru uskutečnilo na půdě Evropského parlamentu, bylo zjednodušení postupu vydávání víz.

Po rozšíření schengenského prostoru koncem minulého roku byly zpřísněny podmínky pro ukrajinské občany při získávání víz do EU, byly zvýšeny poplatky a prodloužila se čekací lhůta. Na vnějších hranicích EU nesmí vyrůst nová berlínská zeď právě v době, kdy Ukrajina rozhoduje o své budoucnosti.

Z toho důvodu vítám smlouvu mezi Slovenskem a Ukrajinou o malém pohraničním styku, která ulehčí časté překračování slovensko-ukrajinské státní hranice v pohraničí zejména ze sociálních, kulturních, hospodářských nebo rodinných důvodů. Rychlé vyřešení otázek týkajících se vízového režimu může přesvědčit ukrajinské občany o výhodách, které členství v EU přináší.

  Genowefa Grabowska (PSE). – (PL) Pane předsedající, jedním z kladných výsledků posledního rozšíření schengenského prostoru bylo odstranění kontrol na vnitřních hranicích EU. Polsko samozřejmě odstranilo všechna kontrolní stanoviště a v důsledku toho jsme jen v mém kraji zavřeli 55 hraničních přechodů. Jejich uzavření samozřejmě postavilo místní orgány před nutnost spravovat zbylou infrastrukturu. Ta zahrnuje řadu budov, věří, hangárů, skaldů a parkovišť s přilehlými pozemky s vynikající polohou, často vedle mezinárodních dopravních tras. Oblasti místní samosprávy, ve kterých jsou tato zařízení umístěna, mají zájem o jejich správu, nemají však k tomu finanční prostředky. V důsledku toho existuje velká pravděpodobnost, že všechna tato zařízení budou využita pro komerční účely.

Proto vyzývám Evropskou komisi, aby zřídila zvláštní fond, který pomůže okresům v pohraničních oblastech spravovat infrastrukturu pro účely veřejných služeb, včetně přeshraničních účelů, a tím podpoří kulturní integraci.

  Ryszard Czarnecki (UEN). – (PL) Pane předsedající, rád bych využil této příležitosti a vyjádřil svůj obdiv statečnému horskému národu v Tibetu, který bojuje za národní nezávislost. To, co chci říci, není projev odporu vůči Číňanům. Naopak. Vážím si čínského lidu, který také bojoval za národní svobodu proti japonské okupaci a za svobodu a občanská práva v Číně samotné – například v boxerském povstání v 19. století. Tím více by Číňané se svou tradicí na mysli neměli upírat lidu Tibetu právo na sebeurčení.

Jako poslanci Evropského parlamentu musíme dát svou solidaritu s Tibetem najevo nejen slovy, ale i činy. Evropští politici by neměli svou účastí propůjčovat důvěryhodnost Olympijským hrám v Pekingu. Měli se bychom v této době Pekingu vyhnout. Říkám to jako nadšený fanoušek a divák Olympijských her v Aténách. Z naší strany je to to nejmenší, co můžeme udělat.

  Jim Allister (NI). – Pane předsedající, zítra je 10. výročí dohody z Belfastu. Pro někoho je to velký důvod k oslavě, pro mě ne. Proč? Protože právě dohoda z Belfastu odměnila 30 let terorismu v Severním Irsku narušením spravedlnosti i demokracie: spravedlnosti tím, že udělila amnestii všem řádně odsouzeným vězněným teroristům, a demokracii tím, že stanovila, že zatvrzelí teroristé se musí stát součástí vlády země, kterou po desetiletí pustošili. Toho se má dosáhnout zločinnou povinnou koalicí.

Region, který zastupuji, je jediný region v celé Evropské unii, ve kterém je občanům upíráno základní demokratické právo hlasováním odvolat stranu z funkce. Proč? Protože dohoda z Belfastu zákonem stanoví, že všechny smluvní strany musí být ve vládě, pokud má vláda existovat. Taková je dohoda z Belfastu a to je špatné. Je to něco, co je třeba odsoudit a nikoli oslavovat.

  Petya Stavreva (PPE-DE). – (BG) Pane předsedající, vážení kolegové, jedním z největších úkolů, před kterými má země, Bulharsko, v prvních letech svého členství ve Společenství stála, bylo zajištění transparentnosti a zamezení jakémukoli zneužívání zdrojů čerpaných z evropských fondů.

Na podporu protikorupčního úsilí jsem iniciovala zřízení Veřejné rady pro občanské sledování čerpání fondů EU v bulharském zemědělství. Nebude to formální instituce, ale orgán občanské společnosti, který bude sdružovat úsilí všech, kdo se chtějí ujistit, že tato příležitost podpořit rozvoj Bulharska nebude promarněna v důsledku korupce, zneužívání a špatné správy.

Velkým cílem je zřízení mechanismů veřejné kontroly a obecného přístupu k informacím o využívání finančních prostředků v zemědělství, informacím o provádění projektů a šíření nejlepších postupů v odvětví. Mějme na paměti, že podpora aktivní občanské účasti na sociálních a hospodářských procesech je klíčovou prioritou programu Společenství.

  Monica Maria Iacob-Ridzi (PPE-DE). – (RO) Více než jeden rok poté, co se Rumunsko a Bulharsko připojily k EU, a téměř devět let po zahájení Boloňského procesu osm evropských zemí neuznává vysokoškolské tituly a jiné kvalifikace získané v uvedených dvou členských státech.

Rumunští občané jsou častokrát diskriminováni, když chtějí nastoupit do zaměstnání nebo pokračovat ve svém vzdělávání v zahraničí.

Neuznávání diplomů rovněž přispívá k nízké účasti v evropských programech mobility studentů, zvláště pokud jde o postgraduální diplomy.

Rumunský student by se například nemohl zúčastnit magisterského programu financovaného v rámci Erasmus-Mundus na univerzitním centru kteréhokoli z osmi členských států, které neuznají základní vysokoškolský titul studenta.

To je diskriminace občanů členského státu, která vede k omezení jejich šancí na získání evropských finančních prostředků na akademickou mobilitu.

Evropská komise toto jednání nedávno odsoudila. Jsem přesvědčena, že Evropský parlament by měl mít v tomto ohledu stejně zásadový postoj.

  Cătălin-Ioan Nechifor (PSE). – (RO) Na pozadí změny klimatu a v kontextu stále vzácnějších a nákladnějších primárních přírodních zdrojů, zvláště zdrojů energetických, by společná zemědělská politika mohla představovat účinný nástroj pro dosahování cílů Evropské unie.

Na druhé straně nedodržování pravidel Společenství v oblasti výdajů na zemědělství nyní vede k tomu, že Evropská komise vymáhá od jedenácti členských států částku přesahující 83 milionů eur. Není to částka příliš vysoká, protože je však společná zemědělská politika financována z veřejných prostředků, jsem přesvědčen, že je nutná důslednější účast Evropské komise na pomoci členským státům, zvláště na pomoci nově začleněným státům, aby byly takové nesrovnalosti podstatným způsobem omezeny a aby byla bezpečnost potravin a jejich dodávek skutečně dosažitelným cílem Evropské unie.

  Silvia-Adriana Ţicău (PSE). – (RO) Komise brzy navrhne novou změnu směrnice o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly.

Do roku 2008 musí Komise po prozkoumání všech možností, včetně nákladů spojených s ochranou životního prostředí, hlukem, dopravními zácpami a zdravím, předložit obecně platný, transparentní a obecný model pro ocenění všech vnějších nákladů, který by definoval následný výpočet poplatků za užívání infrastruktury a sloužil jako základ následného výpočtu těchto poplatků.

Všechny tímto způsobem vybrané příjmy by měly být investovány zpět do souvisejících infrastruktur. Silniční dopravci potřebují zvlášť vybavená parkoviště, kde mohou řidiči odpočívat za zcela bezpečných podmínek, stejně jako jejich vozidla a přepravovaný náklad.

Jsem přesvědčena, že členské státy by měly být finančně podporovány a současně nuceny k větším investicím do budování bezpečných parkovišť, zlepšování a rozvoje dopravní infrastruktury.

  Marianne Mikko (PSE). – (ET) Dámy a pánové, členské státy Evropské unie od Estonska po Polsko ztratily miliony a miliony svých nejnadanějších a podnikavých občanů v důsledku nacistické agrese a desetiletí trvajícího sovětského teroru. Zpráva Evropského parlamentu „Občané pro Evropu“ stanovila akci nazvanou „Aktivní evropská paměť“. Cílem bylo bránit nacismu a stalinismu a stejně tak připomenou památku obětí nacistického a stalinistického režimu.

Nyní, 70 let po tajném paktu Stalina a Hitlera, je v Evropě stále velmi malé povědomí o krutostech Stalinova donucovacího aparátu. Členské státy by měly zřídit stálou mezivládní pracovní skupinu pověřenou provedením nestranného šetření zločinů bolševiků a KGB a jejich posouzením z hlediska evropských hodnot.

Dnes by však mělo být datum 23. srpna vyhlášeno Evropským dnem památky obětí stalinismu a nacismu. 23. srpna 1939 si nacisté a bolševici rozdělili Evropu na dvě sféry vlivu. Přitom zasadili Evropě strašnou ránu, která se do dnešních dnů zcela nezhojila.

  Cristian Silviu Buşoi (ALDE). – (RO) Rád bych využil této příležitosti a promluvil k plénu Evropského parlamentu o historii summitu NATO, který hostilo hlavní město Rumunska Bukurešť ve dnech 2. až 4. dubna.

Všichni známe význam NATO pro bezpečnost euroatlantické oblasti i pro demokratizaci a prosperitu nově začleněných zemí. V Rumunsku k tomu došlo v roce 2004 a doufáme, že k tomu dojde i v případě Chorvatska a Albánie, zemí, které v Bukurešti obdržely pozvání do NATO.

Jsem přesvědčen, že dialogem s Řeckem bude vyřešena i krize ohledně názvu Makedonie, aby mohl pozvání do NATO obdržet i další spolehlivý partner Evropské unie, Bývalá jugoslávská republika Makedonie.

Víme také, že vstup do NATO je důležitým krokem pro integraci Evropské unie.

Jako člen skupiny ALDE v Evropském parlamentu vítám otevřenost NATO vůči Ukrajině a Gruzii jako rozhodný signál k začlenění těchto zemí na evropskou cestu.

Věřím, že i my, tedy Evropská unie obecně a Evropský parlament konkrétně, budeme rovněž schopni otevřenosti a povzbudíme Ukrajinu a Gruzii k nastoupení správné cesty, cesty evropské.

  Zdzisław Zbigniew Podkański (UEN). – (PL) Pane předsedající, proces ratifikace Reformní smlouvy pokračuje. Kráčeje ve stopách mimo jiné francouzského, rumunského, slovinského a maďarského parlamentu, také polský parlament přijal rozhodnutí o ratifikaci. Na tom by snad nebylo nic nečekaného, kromě toho, že poslanci ratifikovali Smlouvu ve velkém spěchu a často se řádně neseznámili s jejím obsahem. Vzhledem k této situaci jsou četné iniciativy požadující ratifikaci prostřednictvím vnitrostátních referend naprosto oprávněné. Přece jen jsou v demokracii nejvyšší mocí občané a nikoli poslanci a nejdůležitější formou vyjádření je referendum, a nikoli kompromisní hlasy poslanců a parlamentů. Občané mají právo neuznat ratifikaci Smlouvy, která nebyla přečtena.

Tyto skutečnosti již představují základ budoucích politických a vnitrostátních konfliktů, a přitom vše mělo proběhnout v souladu s lidskými právy a vůlí svobodných států ve jménu společného dobra.

  Sylwester Chruszcz (NI). – (PL) Pane předsedající, ve svém vystoupení bych chtěl poukázat na problém dodržování vlastnických práv, práv národů a práv náboženských menšin na Ukrajině, která deklarovala své přání přistoupit k Evropské unii. V roce 1962 sovětské úřady zavřely katolický kostel Sv. Magdaleny ve Lvově a přeměnily jej na varhanní koncertní síň, přičemž zničily mnoho cenných relikvií. Od roku 1991 se obyvatelé Lvova snaží o to, aby byl jejich kostel vrácen a znovu zasvěcen Sv. Magdaleně, dosud bez úspěchu.

Maje na paměti usmíření polského a ukrajinského národa, rád bych prostřednictvím fóra Evropského parlamentu vyzval úřady města Lvov k navrácení kostela církevním orgánům, v zájmu prohloubení přátelství mezi našimi národy, polským a ukrajinským, a také v zájmu toho, aby se tento kostel stal symbol usmíření, které je z hlediska blížícího se mistrovství Euro 2012 tak důležité.

  Marian Zlotea (PPE-DE). – (RO) Chtěl bych upozornit na problém lidí trpících leukémií, kteří každý den umírají v Rumunsku či jiných členských státech, aniž by mohli cokoli učinit, protože některé země nejsou začleněny do mezinárodního registru nepříbuzenských dárců.

Tento registr v Evropě existuje, ale bohužel do něj nemají přístup všechny členské státy. V Rumunsku tento registr nefunguje. Uvedený nedostatek vedl v Rumunsku k mnohem vyšší úmrtnosti než v ostatních členských státech. Stovky lidí každý den umírají z prostého důvodu, že nemají do tohoto registru přístup. Tento problém však pro současnou vládu v Rumunsku není prioritní.

Chtěl bych aby měly členské státy do tohoto registru rovný přístup. To by vedlo k omezení nezákonného obchodu s orgány a nabídlo by to lidem trpícím leukémií šanci na život bez ohledu na jejich finanční situaci. Rovněž jsem přesvědčen, že nemocní lidí by měli mít možnost transplantace kostní dřeně podle závažnosti zdravotního stavu a nikoli podle státní příslušnosti.

S ohledem na to, že jsme dnes hlasovali pro paní komisařku Vassiliou, žádám paní komisařku, aby nalezla řešení tohoto problému. Informační kampaň by měly podpořit všechny evropské orgány včetně Parlamentu.

  Roberta Alma Anastase (PPE-DE). – (RO) V minulém týdnu se Rumunsku dostalo cti hostit v Bukurešti summit NATO. Jako zpravodajka pro regionální spolupráci v černomořské oblasti bych ráda ocenila organizaci této zásadní události i v oblasti Černého moře, zejména však výslovné uznání strategického významu této oblasti.

Doufám, že toto uznání bude znamenat konsolidované a konkrétní úsilí na úrovni Evropské unie a NATO o transformaci regionu Černého moře na oblast stability a prosperity a zajištění bezpečnosti celého evropského kontinentu.

Neméně důležité je uznání transatlantických aspirací Gruzie a Ukrajiny. Cesta těchto dvou zemí do NATO by měla být nezvratná a období 2008-2009 by mělo být co do pokroku v tomto směru významné z hlediska obou uvedených zemí i NATO.

Závěrem vítám skutečnost, že členské státy Aliance prokázaly flexibilitu a dlouhodobou vizi a učinily z bukurešťského summitu důležitý mezník rozšiřování NATO a následný rozvoj bezpečnostního systému.

  Yannick Vaugrenard (PSE). – (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, znovu za několik posledních dnů v Saint-Nazaire ve Francii nedostali svou mzdu někteří dělníci, v tomto případě řečtí, které zaměstnal německý subdodavatel jiného subdodavatele v loďařském průmyslu.

Judikatura Evropského soudního dvora znovu potvrdila práva z pracovního poměru u dělníků vyslaných do zahraničí v rámci EU, jak účinná však tato práva jsou, nemá-li Evropa dostatečné právní předpisy k tomu, aby selhání subdodavatelů napravila?

Již nemluvíme o ojedinělých případech. V celé Evropské unii využívají zákazníci řady subdodavatelů z jiných členských států a případy zahraničních dělníků, kteří nedostanou zaplaceno, se množí. Tři muži, tři řečtí zaměstnanci, nakonec svou mzdu dostali, ale až po třech týdnech protestní hladovky.

Nemůžeme vést velké řeči o Evropě a nedělat nic. Je nezbytné, abychom co nejdříve přišli s nutnými právními předpisy, které učiní objednatele odpovědnými za selhání subdodavatelů.

  Toomas Savi (ALDE). – Pane předsedající, rád bych upozornil na paralelu mezi Olympijskými hrami v Pekingu a v Moskvě před 28 lety. Udělení práva pořádat Olympijské hry v Moskvě v roce 1980 byl pravděpodobně důmyslný plán, který připravila administrativa Jimmyho Cartera a jeho poradce pro národní bezpečnost Zbigniew Brzezinski, aby alespoň na krátkou dobu otevřeli Sovětský svaz západu a jeho demokratickému vlivu.

Naším cílem je aktivovat demokratizaci v Číně, a proto bychom si měli vážit šance na takovou mezinárodní přítomnost v zemi, která je jinak spíše v izolaci. Bojkotováním pekingských Olympijských her samozřejmě připravujeme čínské orgány o jejich triumf. Také ztrácíme možnost představit čínským lidem na základní úrovni demokratické hodnoty. Naše přítomnost na Olympijských hrách v Pekingu by neměla být vnímána jako akceptace čínských orgánů, ale jako snaha ukázat Číňanům potřebu přechodu k novému režimu.

  Marco Cappato (ALDE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, rád bych poděkoval 25 kolegům poslancům, kteří podepsali dopis kambodžskému předsedovi vlády a diktátorovi Hun Senovi ohledně případu Saumura Tioulonga, jednoho z vůdců strany Sam Rainsy. Rád bych na tento případ upozornil i Komisi. Máme informace, že existuje reálné nebezpečí, že Saumura Tioulong, který je také členem nenásilné radikální strany, bude v Kambodži uvězněn. Dosud k tomu nedošlo a já doufám, že to je částečně díky intervenci mých kolegů poslanců, je to však situace, kterou je třeba velmi pečlivě sledovat.

Rád bych využil tohoto a sdělil předsedajícímu i svým kolegům poslancům, že čínské velvyslanectví nám všem poslalo dopis, který hovoří o separatistické povaze Dalajlámova „gangu“, který je podle tohoto dopisu ze své podstaty násilný. Zdá se mi, že je to jedno z prohlášení a myšlenek, které musíme čínskému režimu pomoci překonat, abychom přinesli demokracii do Číny, Tibetu i jinam.

  Dimitar Stoyanov (NI). – (BG) Za posledních 48 hodin došlo v Sofii v Bulharsku ke třem nájemným vraždám. Od doby, kdy se Roumen Petkov, současný ministr vnitra, ujal funkce, bylo v Bulharsku provedeno celkem 22 nájemných vražd podnikatelů, mafiánských bossů a politiků. Ani jedna nebyla vyřešena, ani jedna osoba nebyla odsouzena. V pondělí časně ráno byl zavražděn spisovatel Georgi Stoev. Napsal několik knih o vyšetřování organizovaného zločinu. Mezitím vyšlo najevo, že ministr Petkov pravidelně komunikoval s kriminálními živly a dokonce se s takovými osobami setkával. Tyto skutečnosti jsou jasnými známkami úplného splynutí vlády a mafie. Chci říci, že bulharský ministr vnitra je mafián.

V předvstupním období bylo obyvatelům Bulharska řečeno, že Unie bude pojistkou, která zajistí úspěch v boji proti banditismu a vraždám, ochráncem stability a bezpečnosti, který zajistí život bez zločinu. Dnes, kdy se kdokoli z nás může stát příští obětí, musí Unie jednat, aby tuto ostudnou ránu odstranila. Nejen z Bulharska, ale také sama ze sebe.

  Slavi Binev (NI). – (BG) Pane předsedající, kolegové, k tomuto vystoupení mě vede další tragická událost v Bulharsku, ke které došlo před několika dny a která nás nutí promluvit. V pondělí byl v centru bulharského hlavního města Sofie zastřelen Georgi Stoev, který se stal obětí demonstrativního atentátu. V sérii zhruba deseti knih se odvážil osvětlit celou pravdu o organizovaném zločinu v naší zemi a jeho úzkých vazbách na politickou elitu a soudnictví.

Tato nájemná vražda, jedna z mnoha, nemilosrdně jasně ukázala, že úřad státního zástupce, soudní systém a ministerstvo vnitra v naší zemi nemají moc si poradit s trestnou činností, nebo, což je ještě děsivější, nemají k tomu ani vůli. Prostřednictvím své nečinnosti se stávají spolupachateli a jsou využíváni pouze k politickému vydírání nekonformistů. Není náhodou, že to při své nedávné návštěvě Bulharska přímo řekl i pan Barroso, předseda Evropské komise. Hořkou pravdou je, že v Bulharsku si již nikdo není jist životem a musíme přiznat, že bez pomoci Evropy je státnost naší země ohrožena.

  Tunne Kelam (PPE-DE). – Pane předsedající, Evropský soud pro lidská práva vydal 24 rozsudků ve věci žalob podaných obyvateli Čečny – 200 dalších se projednává. Soud došel k závěru, že Rusko nese odpovědnost za šokující porušování lidských práv v Čečně, které zahrnuje vraždy, mučení a nezákonné zadržování. Tato porušování práv trvají. Kromě toho až 5 000 lidí „zmizelo“ v rukách státních bezpečnostních služeb, většinou byli zavražděni. Je to neuvěřitelné, ale za tyto činy nebyl uznán odpovědným ani jediný úřední činitel.

Vyzývám EU, Komisi a Radu, aby prezidentu Medveděvovi vyjasnily, že plné respektování rozsudků štrasburského soudu ze strany Ruska bude vysokou prioritou očekávání EU ve věci dalšího partnerství.

  Colm Burke (PPE-DE). – Pane předsedající, podnikl jsem týdenní misi do Čadu ve snaze zvýšit informovanost o humanitární krizi, zvláště na východě země. Rovněž jsem chtěl posoudit, jaký možný kladný dopad by mohla mít mírová mise EU vedená Irskem v nynější fázi jejího pokračujícího rozmístění v Čadu.

Od roku 2003 překročilo hranici zhruba 250 000 súdánských uprchlíků, z nichž téměř všichni byli umístěni ve 12 táborech na východě země. Ve východním Čadu žije také zhruba 180 000 vnitřně vysídlených osob, které uprchly a nadále prchají před mezietnickým násilím.

Světový potravinový program ve východním Čadu nyní čelí znepokojivému problému dodávek potravin pro tyto uprchlíky a vnitřně vysídlené osoby na šest měsíců před obdobím dešťů. Aby bylo zajištěno, že nákupy budou v nadcházejících měsících dokončeny a že se potraviny do Čadu dostanou včas, jsou naléhavě nutné dárcovské příspěvky.

Pokud jde o jednotky EUFOR, které mají zajišťovat ochranu uprchlíků, stávají se nyní součástí EUFOR někteří příslušníci francouzské vojenské mise. Je důležité, aby jednotky EUFOR nebyly posuzovány jako prodloužení francouzských vojenských operací v Čadu.

  Marios Matsakis (ALDE). – Pane předsedající, v posledních šesti měsících od zvolení pana Christofiase novým prezidentem Kypru byl dosaženo většího pokroku ve svaze o nalezení řešení na ostrově než za předchozí čtyři roky. Ovzduší na Kypru je plné nové naděje, existuje však jedna věc, která hrozím zničením této euforické nálady. Tou je pokračující vměšování turecké armády.

Před týdnem vykonal velitel štábu turecké armády neočekávanou návštěvu Kypru a pronesl řadu provokativních prohlášení, která mírový proces téměř zastavila. Dnes měl na Kypr jet velitel tureckých pozemních sil a očekává se, že jeho přítomnost vytvoří další problémy mírových jednání.

Naléhavě žádám předsedu tohoto Parlamentu a své kolegy, aby využili veškeré diplomatické prostředky, které mají k dispozici, a důrazně připomenuli tureckým generálům v Ankaře, že by se měli přestat pokoušet zničit mírový dialog na Kypru a měli by nechat Kypřany, aby si sami poradili s řešením vnitřních problémů ostrova.

Děkuji vám, a rád bych ještě řekl, pane předsedající, jak jsem všichni vděčni za vaši ochotu umožnit dnes odpoledne vystoupení tolika lidem.

  Iuliu Winkler (PPE-DE). – Pane předsedající, Evropská unie je dnes největší vývozce na světě. Toto postavení je způsobeno i hospodářskou různorodostí jejích členských států, z nichž některé se zaměřují hlavně na služby a jiné na výrobu.

Abychom udrželi vedoucí postavení evropských vývozců, musíme se ujistit, že mohou konkurovat ve spravedlivém globálním obchodním prostředí. Nástroje ochrany obchodu Společenství, které mají zvýšit jistotu evropských hospodářských subjektů v mezinárodním obchodě, je třeba reformovat. Používání nástrojů na ochranu obchodu musí být dostupnější, účinnější a transparentnější. Reformované nástroje ochrany obchodu Společenství musí být stejně dostupné a účinné pro subjekty z ekonomik založených na službách i z ekonomik se silnými výrobními sektory. Nástroje musí být stejně dostupné pro nové i staré členské státy. Pokušení protekcionismu musí být důrazně odvraceno.

  Anna Záborská (PPE-DE). – (FR) Pane předsedající, dne 5. dubna byl v centru Bagdádu neznámými útočníky zavražděn duchovní křesťanské ortodoxní církve Youssef Adel. Chaldejský arcibiskup z Mosulu, Monsignor Rahho, byl koncem února unesen. Parlament na to nereagoval a v polovině března bylo nalezeno arcibiskupovo tělo. Pokud bude mezinárodní společenství zavírat oči, tato oblast nikdy nedosáhne míru. Finanční zdroje, které poskytuje Evropská unie, budou promarněny, pokud nebude Evropská unie chránit místní obyvatelstvo.

Žádám Komisi, aby zvážila možnost správy evropských finančních prostředků určených pro Irák, dokud budou iráčtí křesťané cílem násilí, únosů, vražd a bombových útoků. Žádám našeho předsedu, aby naším jménem vydal společné prohlášení s Radou, kterým důrazně odsoudí pronásledování civilistů, humanitárních, zdravotnických a církevních pracovníků v Iráku.

  Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). – (PL) Blížíme se čtvrtému výročí nejvýznamnějšího rozšíření Unie – rozšíření, které zahrnovalo 10 nových členských států. Většinou to jsou země, které vyžadují značné výdaje a značené finanční prostředky na podporu modernizace a transformace hospodářství. Pak se připojilo i Bulharsko a Rumunsko. Tato rozšíření byla pro rozpočet Evropské unie velmi levná. Výhody rozšíření pocítily staré i nové členské státy.

Jsme uprostřed procesu ratifikace Lisabonské smlouvy. Je to velký úspěch, současně se však v rámci diskusí o budoucnosti Evropské unie hovoří o snížení rozpočtu na období 2014-2020. Jak chceme odpovědět na tyto nové výzvy, nové výzvy pro rozšířenou Evropu, pokud budeme vynakládat méně peněz na záležitosti tak důležité pro Evropu, pro svět a pro Evropskou unii?

  Předsedající. − Tím jsou ukončeny jednominutové projevy.