Rapporti verbatim tad-dibattiti

L-Erbgħa, 9 ta' April 2008 - Brussell

25. Industriji kulturali fl-Ewropa (dibattitu)

  Presidente. − L'ordine del giorno reca la relazione di Guy Bono, a nome della commissione per la cultura e l'istruzione, sulle industrie culturali in Europa (2007/2153(INI)) (A6-0063/2008).

  Guy Bono, rapporteur. − Monsieur le Président, le rapport que je vous propose fait suite à la demande que nous avions formulée, Mme Trüpel ici présente, que je salue, et moi-même, lors du rapport Culture 2007, il y a de cela maintenant trois ans, afin de voir une plus grande reconnaissance accordée aux industries culturelles qui, je le rappelle, avec 3,1 % de la population active de l'Union européenne et 2,6 % du PIB, pèsent aujourd'hui davantage que l'industrie automobile dans l'Union européenne.

J'ai donc rédigé ce rapport dans une logique de concertation maximale avec l'ensemble des acteurs du secteur. À ce titre, je souhaite remercier les spécialistes et professionnels du secteur, ainsi que les associations d'internautes et de consommateurs et, enfin, mes collègues de la commission de la culture, pour l'ensemble des échanges que nous avons pu avoir sur ces questions cruciales.

Ce rapport part du postulat suivant: la culture et l'économie sont devenues aujourd'hui inséparables. L'économie a besoin de la culture et la culture a besoin de l'économie. De ce point de vue, il est urgent de redonner à la culture la place qui est la sienne dans l'agenda de Lisbonne. Dans cette perspective, je fais un certain nombre de propositions dans ce rapport.

La première serait de créer une task force qui serait chargée d'explorer la relation entre la culture, la créativité et l'innovation dans le cadre des politiques communautaires.

Deuxièmement, il est indispensable d'accorder plus de place dans nos financements communautaires aux industries culturelles. Dans ce rapport, je préconise, au niveau des États membres, des méthodes de financement privé/public, ainsi que la promotion d'un cadre réglementaire et fiscal favorable aux industries culturelles et plus spécifiquement l'application de crédits d'impôt et de taux réduits de TVA à tous les produits culturels, y compris les œuvres en ligne. En outre, j'invite également la Commission à envisager la possibilité de mettre en place un programme similaire au programme MEDIA pour l'ensemble des industries culturelles.

Troisièmement, ce rapport propose que la culture soit mieux intégrée dans les politiques extérieures de l'Union européenne parce que – et j'insiste là-dessus – ce qui fait la richesse de l'Europe, c'est d'abord sa culture ou plutôt, j'allais dire, la diversité de sa culture. Ainsi, j'invite également la Commission et les États membres à augmenter le montant des aides à la traduction.

Enfin, je voudrais, si vous le permettez, Monsieur le Président, revenir sur la question du droit d'auteur, qui a fait l'objet, dans ce rapport, de très nombreux amendements. Sur ce sujet, je m'oppose fermement à la position de certains États membres, dont les mesures répressives sont des mesures dictées par des industries qui n'ont pas été capables de changer leur modèle économique face aux nécessités imposées par la société de l'information. La coupure d'un accès internet est une mesure disproportionnée au regard des objectifs. C'est une sanction aux effets puissants, qui pourrait avoir des répercussions graves dans une société où l'accès à l'internet est un droit impératif pour l'inclusion sociale.

Mes chers collègues, je pense que nous devons faire la distinction entre la piraterie de masse et les consommateurs qui n'agissent pas dans un but mercantile. Plutôt que de criminaliser des consommateurs, il nous faut mettre en place des nouveaux modèles économiques qui permettent de trouver un équilibre entre les possibilités d'accès aux activités et contenus culturels, la diversité culturelle et une véritable rémunération aux titulaires de droits. Ce n'est, me semble-t-il, qu'à cette condition que l'Europe de la culture entrera véritablement dans le 21e siècle.

  Ján Figeľ, Member of the Commission. − Mr President, I am happy to be here for the debate on Mr Bono’s report and I should like to thank him for his contribution and the committee for its work. I am sure, as he said, that culture is important to our lives and it is more and more central to the future of the European Union.

I would like to add that it defines our Community much more than business or geography. We also need to understand that culture makes a contribution; culture creates; culture is something positive, not consuming our budgets or conflicting with our needs but bringing a lot of enrichment, including jobs and growth. This was the first time that the European Union was able to explicitly recognise last year’s summit conclusions, in the study we presented some time ago, and now in the cultural agenda for the European Union at a time of globalisation.

I would like to underline just three specific ideas or items from your report, because there are many and I will not comment on all of them.

First, you ask us to establish a European vision of culture, creativity and innovation. The European agenda we have now agreed does exactly that. We are strengthening the cooperation between Member States, including the promotion of creative industries. This is one of three pillars. Part of that work will need to look at how to measure more accurately the contribution these industries make to the economy and how best to support them.

Second, you ask us to look at the external dimension. This is one of the three priorities of the agenda and we are very active now in encouraging our partners, our Member States, to ratify the UNESCO Convention – because not all Member States and also other countries in the world have done so – and also in ensuring its implementation. And we are increasingly including cultural elements both in our development cooperation and in our bilateral relations with emerging economies.

Third, I agree with you that full attention has to be paid to implementing Article 151 fully in EU policies. I have established really good contacts and cooperation with my colleagues, including Commissioner McCreevy on the internal market, on the various aspects of copyright protection. I am confident that, with the help of all of you, we will achieve the objectives laid down in this Treaty article.

You also mention the mobility of artists and cultural workers, which is very high on our agenda, especially this year. Member States have already constituted a working group on this topic and the Commission is implementing the pilot action on the mobility of artists proposed by this Parliament last year.

The Commission will support all these efforts, in particular with a study to better understand the links between culture, creativity and innovation, as well as another study on how to have an environment conducive to the development of creative and cultural industries, including support for small and medium-sized enterprises and risk-taking.

The results of these initiatives will feed into a Green Paper on cultural and creative industries, which the Commission plans to publish in 2009.

I am looking forward to the debate.

  Rolf Berend, im Namen der PPE-DE-Fraktion. – Herr Präsident, Herr Kommissar, verehrte Kolleginnen und Kollegen! In der Kulturwirtschaft in Europa bekommen neue Technologien ein immer stärkeres Gewicht. Dem Schutz des geistigen Eigentums muss daher besondere Aufmerksamkeit geschenkt werden.

Aufgabe der Europäischen Union, aber auch der Mitgliedstaaten, sollte es sein, die erforderlichen Mittel zur Gewährleistung der Achtung und des Schutzes von Rechten an geistigem Eigentum zur Verfügung zu stellen. Dabei kommt der Bekämpfung der Piraterie eine besondere Bedeutung zu. Allen Beteiligten sollten ihre Rechte und Pflichten bei einer gemeinsamen Lösung dieser Aufgabe bewusst sein.

Unser Ausschuss hat sich, besonders im Hinblick auf die Verbraucher, in seinem Bericht für Aufklärungs- und Sensibilisierungskampagnen ausgesprochen. Bereits bei Schülern sollten Vorbereitungs- und Erziehungsmaßnahmen zum Wert des geistigen Eigentums ansetzen. In diesem Zusammenhang möchte ich noch einmal die Meinung des Ausschusses unterstreichen, dass die Kriminalisierung von Verbrauchern, die nicht auf Gewinn aus sind, nicht die richtige Lösung zur Bekämpfung der digitalen Piraterie ist.

Wir haben wiederholt betont, dass freie Informationsstrukturen wie das World Wide Web für den europäischen Kreativsektor von großer Bedeutung sind und dass wir eine Balance zwischen der Offenheit des Internets und dem Schutz des geistigen Eigentums herstellen müssen. In diesem Zusammenhang, Herr Präsident, erlauben Sie mir eine abschließende Bemerkung zu dem von 40 Abgeordneten eingereichten Änderungsantrag 22a in der Neufassung. Meine Fraktion – die EVP-Fraktion – hat sich eindeutig bereit erklärt, den ersten Teil des Änderungsantrags mitzutragen, den zweiten Teil dieses Änderungsantrags jedoch konsequent abzulehnen.

IN THE CHAIR: Diana WALLIS
Vice-President

  Κατερίνα Μπατζελή, εξ ονόματος της ομάδας PSE. – Κυρία Πρόεδρε, κύριε Επίτροπε Figel, σε μία περίοδο όπου οι παραδοσιακοί οικονομικοί τομείς και οι βιομηχανίες παρουσιάζουν μια σημαντική κάμψη και όπου οι πιέσεις της παγκοσμιοποίησης δημιουργούν σημαντικά ανταγωνιστικά μειονεκτήματα για τις ευρωπαϊκές επιχειρήσεις, ο τομέας των πολιτιστικών βιομηχανιών αποτελεί έναν από τους ελάχιστους τομείς που παρέχουν σημαντικές δυνατότητες πολύπλευρης ανάπτυξης οικονομικής, περιφερειακής, κοινωνικής και πολιτιστικής. Στο στάδιο αυτό η Ευρώπη, πέραν του άρθρου 157 της Συνθήκης, αλλά και της Σύμβασης της Ουνέσκο σχετικά με την προστασία του πολιτισμού, θα πρέπει να έχει ως στόχο την επίτευξη της κατάλληλης ισορροπίας που θα βοηθήσει τις επιχειρήσεις, τους φορείς και τα προϊόντα καθώς και τις υπηρεσίες του τομέα αυτού να είναι πλήρως ανταγωνιστικά χωρίς ταυτόχρονα να διακυβεύεται ο έντονα διαπολιτισμικός τους χαρακτήρας και η διασφάλιση της πολυμορφίας.

Στα πλαίσια αυτά, και μάλιστα στο επόμενο έτος που είναι το Ευρωπαϊκό Έτος για την Καινοτομία και τη Δημιουργικότητα όπως είπατε και σεις, κύριε Επίτροπε, θεωρώ ότι είναι η κατάλληλη στιγμή για την Ευρωπαϊκή Ένωση να στραφεί ενεργά προς τις πολιτιστικές βιομηχανίες, απαλλασσόμενη από την αντίληψη ότι αποτελούν πολυτέλεια, και κατευθυνόμενη σε συγκεκριμένες πολιτικές που θα ενισχύσουν τις επενδύσεις σε αυτόν τον τομέα.

Κύριε Πρόεδρε, υποστηρίζουμε πλήρως την έκθεση του κ. Bono, που νομίζω ότι θα αποτελέσει αντικείμενο σοβαρού προβληματισμού και για τον Επίτροπο, κ. Figel, ώστε να συζητήσει και να συνεχίσει το δημιουργικό του έργο.

  Zdzisław Zbigniew Podkański, w imieniu grupy UEN. – Pani Przewodnicząca! Często spotykamy się z lekceważeniem roli i znaczenia kultury. Dostrzega się gospodarkę, natomiast kulturę widzi się jako coś ubocznego, jako pewien dodatek. Nie docenia się jej znaczenia nie tylko kulturowego, ale także gospodarczego i społecznego.

Dzięki temu raportowi pojawia się inny obraz kultury. Proszę, zwróćmy uwagę tylko na cyfry. Unia Europejska dysponuje 1% PKB wszystkich krajów członkowskich, a przemysł kulturowy, tylko przemysł kulturowy, daje 2,6% PKB i daje ponad 3% zatrudnienia, a więc jest to problem bardzo ważny. Ale przecież te dane jeszcze nie są pełne. Przecież wiadomo jest, że nie objęto tutaj roli, znaczenia rzemiosła, rękodzieła ludowego, artystycznego, nie objęto także wielu dziedzin, na które kultura ma wpływ. Dlatego uważam, że raport ten jest bardzo ważny i powinniśmy te prace kontynuować i angażować się, i wspomagać pana komisarza Figel’a, bo przyjął bardzo dobry kierunek – kierunek, który daje wszystkim szansę.

  Helga Trüpel, im Namen der Verts/ALE-Fraktion. – Frau Präsidentin, Herr Kommissar, liebe Kolleginnen und Kollegen! Mit dem Bericht Bono wird die starre Debatte zwischen dem Gedanken von der Kultur als reinem Selbstzweck auf der einen Seite und der totalen Ökonomisierung der Kultur auf der anderen Seite aufgebrochen. Wir betonen die Bedeutung der Kreativindustrien als Teil der Lissabon-Strategie für wirtschaftliches Wachstum, ohne zugleich die Kulturpolitik rein wirtschaftlichen Zwängen zu unterwerfen.

Die Kreativindustrien und die Kulturwirtschaft werden als eigene Wirtschaftssektoren verstanden und Kulturindustrie und kreative Industrien sind in den letzten Jahren in Europa ein Jobmotor geworden. Sie schaffen zum Beispiel in Deutschland mehr Arbeitsplätze als die Autoindustrie, und die Europäische Union und die Mitgliedstaaten müssen ihre Politik danach ausrichten. Da ist noch viel zu tun.

Ich möchte auch noch einmal betonen – bei allen komplizierten Auseinandersetzungen um das Copyright: Für die Produkte des geistigen Eigentums in der digitalen Welt müssen noch die angemessenen politischen Regeln gefunden werden, die einerseits den freien Zugang zum Internet für private Endverbraucher sichern und trotzdem neue Einnahmemöglichkeiten für Künstler schaffen, die die kreativen Inhalte produzieren.

  Miguel Portas, em nome do Grupo GUE/NGL. – Senhor Presidente, o relatório do Colega Bono é excelente e apoiamo-lo. Nesta breve intervenção centro-me sobre a questão dos direitos de autor. No mundo pré-digital dos livros e dos discos a compra da obra definia a atitude normal do consumidor. As fotocopiadoras e os gravadores de cassetes vieram abalar a remuneração dos autores, mas a compra continuou a ser a regra.

A mudança de paradigma surge com o universo digital. Na Net, a partilha e a circulação livre de ideias, de informações e de obras liberta-se das suas antigas amarras físicas. Neste mundo o pagamento pertence ao passado. A livre circulação de obras é o habitat natural da cultura. Combatemos a pirataria com objectivos de lucro, mas somos completamente contrários à criminalização do consumidor. Alguns constrangimentos e bloqueios no universo digital são ainda necessários porque não descobrimos como remunerar condignamente os autores de outro modo, mas têm os dias contados.

  Thomas Wise, on behalf of the IND/DEM Group. – Madam President, Europe has a rich and diverse cultural heritage and one which enriches our lives, not just aesthetically but economically. The sector contributes 2.6% of the EU’s GDP, as has been said. It shows higher growth than the economy in general and over five million people are employed in it.

These are three very clear reasons why the Commission should keep its hands well away, unless we want to see culture go the same way as fishing and agriculture. However, the trading deficit in motion pictures alone between the EU and the United States grows year on year as European audiences choose American, rather than European, products. That deficit, according to the latest figures, was GBP 7.2 billion in one year alone.

Free from the restraint placed on them by reliance on state funding, the six major US motion picture companies turned over USD 42.6 billion in 2006, whilst, according to a report by the European Audiovisual Observatory, the overall situation of the European film industry is deteriorating. That is because subsidies and legislation do not inspire artists – they breed bureaucrats and parasites.

  Christofer Fjellner (PPE-DE). – Kulturens förutsättningar har i grunden förändrats med Internets genombrott och spridning. Jag skulle vilja påstå att det nästan uteslutande har varit positivt. Kulturen har vitaliserats, demokratiserats och spridits till fler. Trots detta fokuserar mycket av den europeiska debatten just nu på problem som Internet påstås skapa för kulturutövare. Det är olyckligt.

Därmed inte sagt att kulturen inte står inför utmaningar. Upphovsrättsbrott och illegal fildelning är exempel på sådana utmaningar. Stora delar av detta betänkande fokuserar också på dessa problem. Just nu cirkulerar flera förslag runt om i Europa om hur vi ska komma till rätta med dem. Tyvärr tas ofta liten hänsyn till våra grundläggande medborgerliga fri- och rättigheter. Exempel på det kanske hetaste förslaget just nu är att förbjuda dem som har gjort sig skyldiga till upphovsrättsbrott från tillträde till Internet.

Jag skulle vilja ta tillfället i akt och uppmana mina kollegor att stödja det ändringsförslag som jag har presenterat till detta betänkande. I korthet så betonar mitt förslag den positiva roll som Internet har spelat för kulturen och demokratin, men det tar också avstånd från tankar om att förbjuda enskilda medborgare tillträde till Internet. Upphovsrättsbrott och fildelning måste bekämpas med sanktioner som är proportionella och som respekterar våra fri- och rättigheter. Att förbjuda enskildas tillträde till Internet är enligt min mening däremot en grov inskränkning i yttrande- och informationsfriheten och allt annat än proportionellt. Internet är mer än bara en kopieringsmaskin eller en kanal för att sprida olaglig film eller musik. Det är en arena för det fria ordet, för information och kommunikation.

För min lillebror är Internet lika naturligt som tv eller samtalet på en skolgård under en rast. Och ska vi tillämpa liknande inskränkningar för andra upphovsrättsbrott? Det var inte så länge sedan jag pluggade på universitet och där var det tyvärr många studenter som olagligt kopierade sin kurslitteratur, men att straffa dem genom att förbjuda dem att läsa böcker eller skriva artiklar vore givetvis orimligt. Den som har snattat mat i en affär förbjuds inte att handla mjölk och den som har stulit en cykel förbjuds inte att använda gatan. Så låt oss därför inte göra något lika galet med andra brott bara för att de är begångna just på Internet. Tack!

  Maria Badia i Cutchet (PSE). – Gracias, señora Presidenta. Señoras y señores diputados, en primer lugar yo también quiero felicitar al ponente, señor Bono, por este informe sobre las industrias culturales que abarca un amplio abanico de cuestiones a las que se ha intentado dar respuesta.

Un breve comentario sobre un aspecto que me parece prioritario: en la sociedad de la información, de la comunicación y de la tecnología digital surgen constantemente nuevas formas de producción y de distribución que suponen nuevas oportunidades para productores, creadores, artistas y también para los consumidores. En este nuevo contexto es imprescindible encontrar nuevas fórmulas equilibradas que combinen el respeto de los derechos de los creadores con el acceso de la ciudadanía a estos bienes culturales.

Por otro lado, las industrias culturales y el conjunto de creadores —incluyendo las PYME, por su doble naturaleza cultural y económica— contribuyen tanto a la promoción de la diversidad cultural como a la creación de nuevos empleos y posibilidades de desarrollo económico y, en la medida en que forman parte de uno de los sectores más dinámicos de nuestra economía, las ayudas al sector creativo deben considerarse como una inversión. Así, la promoción del aprendizaje permanente que fomente el talento creativo y el fenómeno de las sinergias entre las empresas del sector y las escuelas debe ser una prioridad dentro de las políticas europeas.

  Bernard Wojciechowski (IND/DEM). – Pani Przewodnicząca! Gratuluję tego ważnego sprawozdania o kulturze. Jeanowi Monet przypisuje się twierdzenie, że gdyby miał rozpocząć raz jeszcze, to rozpocząłby od kultury. Pisana historia Europy trwa dwa i pół tysiąca lat, a jakże bogata i zmienna jest jej treść. Kultura jest istotnym składnikiem rozwoju naszej cywilizacji. Należy wspierać działania na rzecz przemysłu związanego z kulturą. Byłoby dobrze, gdyby znalazły się fundusze na rozwój sieci nowoczesnych bibliotek w Polsce z myślą o ludziach, których nie stać na kupno książek. W Warszawie są jeszcze dzielnice, gdzie nie ma czytelni naukowych z prawdziwego zdarzenia. Nie ma sprawnego systemu wymiany międzybibliotecznej. Młodzi ludzie muszą jeździć do centrum miasta, żeby mieć dostęp do prac naukowych. Wzorem do tego mógłby być system biblioteczny w Stanach Zjednoczonych. Potrzebne są fundusze na rozwój lokalnych bibliotek, które zapewniłyby dostęp do potrzebnych materiałów, umożliwiając kształcenie się.

Nie w pełni zgadzam się z punktem T sprawozdania. Tożsamość narodowa i język są uzasadnieniem twórczości. Nowożytna kultura Europy rozpoczęła się dopiero wtedy, gdy Dante i Petrarka zaczęli pisać po włosku. Przyczyną rozwoju cywilizacji europejskiej był zawsze rozrost indywidualności ludzkiej, duchowy jej postęp i to, że społeczeństwa wykorzystywały ten fakt do bogacenia treści swego życia zbiorowego.

  Paul Rübig (PPE-DE). – Frau Präsidentin, sehr geehrter Herr Kommissar! Kultur ist für uns alle ein besonders starker und wirtschaftsbezogener Faktor, und wir haben gesehen, dass mehrstellige Milliardenbeträge in Europa umgesetzt werden, dass Millionen Beschäftigte daran Anteil haben, und dass hier vor allem viele kleine und mittlere Betriebe aktiv sind, die sehr kreativ und sehr intensiv in der Bevölkerung aktiv werden.

Für mich ist es wichtig, dass diese Kulturtreibenden optimalen Zugang zu den neuen digitalen und audiovisuellen Formaten bekommen. Es ist wichtig, sich hier einer entsprechenden Öffentlichkeit präsentieren zu können, und insbesondere auch im lebensbegleitenden Lernen neue Angebote zu erstellen, weil gerade diese neuen und innovativen Arten die kreativen Talente dementsprechend entwickeln und fördern.

  Mary Honeyball (PSE). – Madam President, I would very much like to thank Mr Bono for this report, which highlights the important role of the creative and cultural industries and, particularly, the increasing part they play in our economy.

As most of you know, I represent London, which is, of course, one of the creative hubs of Europe. Because of that, I am very aware indeed of the benefits that creative industries can bring to a locality. London is diverse in culture and thriving in its creativity and, as the cultural industries represent a significant sector of London’s economy, I very much welcome the recommendations to support their sustainability and growth.

But, having said that, there is one matter of great concern, which has already been alluded to in discussions on another report this evening. That is that, while there are a huge number of employees within the industry who are women, there are not very many women in higher positions in the creative industries, and I very much hope that we will be able to address this in future deliberations.

  Ewa Tomaszewska (UEN). – Pani Przewodnicząca! Projekt rezolucji zwraca uwagę na powiązanie rozkwitu przemysłu związanego z kulturą z mobilnością transgraniczną artystów; zachęca Komisję do przedstawienia zielonej księgi w zakresie rynku wewnętrznego dla twórców produktów i usług, co daje szanse na porównywanie dokonań w tej dziedzinie. Sprawozdanie podkreśla rolę kultury w polityce wspólnotowej, a także rolę edukacji kulturalnej dla rozwoju osobowości i poczucia tożsamości.

Kreatywność, udział w tworzeniu wartości dodanej stanowią o istotnej roli ekonomicznej przemysłu związanego z kulturą. Jego rzeczywisty wkład w rozwój gospodarczy, szczególnie w sektorze muzycznym i wydawniczym, wielokrotnie przekracza nakłady na rozwój kultury. Gratuluję sprawozdawcy.

  Tomáš Zatloukal (PPE-DE). – Kulturní průmysl je klíčovým poskytovatelem služeb s velkou přidanou hodnotou, na které staví dynamická ekonomika založená na znalostech. Vytváří významný zdroj pracovních příležitostí v kreativních oblastech, které se významně podílí na zvyšování konkurenceschopnosti v Evropské unii. S tímto souvisí požadavky na podporu kulturních a kreativních odvětví prostřednictvím zlepšení systému kvalifikace, vzdělávání a odborné přípravy zejména s cílem odborně vzdělávat studenty na všech úrovních vzdělávání v kulturních a uměleckých oborech.

Podporuji výzvu k členským zemím, aby do svých národních středoškolských a vysokoškolských vzdělávacích programů začlenily kurzy v oblasti podnikání, a to zejména do humanitních, uměleckých a kulturních oborů. Současně je nutné pokročit ve vzájemném uznávání diplomů z uměleckých oborů. Podporuji také výzvu Komisi, aby ve všech politikách, které se týkají společného trhu, hospodářské soutěže, obchodu, podniku, výzkumu a vývoje zohlednila zvláštní povahu kulturního odvětví.

  Ruth Hieronymi (PPE-DE). – Frau Präsidentin! Ich möchte nur noch einmal Missverständnissen vorbeugen. In diesem Bericht geht es nicht darum, irgendjemandem irgendwie den Zugang zum Internet zu verbieten. Das hat der Kulturausschuss einstimmig abgelehnt.

Es geht darum, zu einem ausgewogenen Verhältnis zwischen dem freien Zugang zum Internet und dem Schutz des geistigen Eigentums zu kommen, und da haben wir in der Tat noch eine ganze Menge Aufgaben zu lösen und Instrumente zu finden, die beide Ziele berücksichtigen. Deshalb möchte ich ausdrücklich bitten, diesem Ansatz auch bei den Abstimmungen zu folgen.

  Nicodim Bulzesc (PPE-DE). – Madam President, I appreciate this report, but I would like to make some remarks.

The topic of the cultural industries is closely connected to the topic of the economic value of culture. Culture is now referred to in terms of means towards economic growth, and many studies now emphasise the economic impact of cultural activities. In this context, I recall the study The Economy of Culture in Europe made in 2006 by a private consultant, KEA European Affairs, that presents some impressive numbers for the cultural sector; however, these numbers are debatable since MP3 players, mobile phones and publicity are also considered by this study as ‘culture’.

Therefore, we feel that focusing on such economic aspects may lead to confusion, and important things such as creativity or artistic potential may be put in second place if they do not turn out to be sufficiently profitable.

I am in favour of a cultural policy that supports cultural diversity, artistic creativity and the development of the artistic potential of individuals and communities: these are all guidelines that I think we should keep in mind for future action.

  Ján Figeľ, člen Komisie. − So záujmom som si vypočul aj diskusiu, aj samozrejme samotná správa je plná podnetov, a tak ako aj predsedníčka výboru pani Batzeli povedala, je to aj v mnohom podnet pre Komisiu, pre členské štáty, ale aj pre svet kultúry a kultúrneho tvorivého priemyslu.

Myslím si, že hlavná téma alebo cieľ je dostať tieto súvislosti do obrazu, do centra pozornosti a vytvárať priaznivé prostredie pre kreativitu, pre inovácie, pre kultúru ako takú, pre postavenie kultúry v našich spoločnostiach, v našich vzťahoch.

Len zopár poznámok. Ekonomika je nevyhnutnosť, ale kultúra dáva zmysel našim vzťahom, našej identite, definuje hodnoty a tieto nás spájajú do Spoločenstva. Takže v tom by som chcel odpovedať tým, ktorí majú obavy, že teraz sa nejako všetko ekonomizuje, alebo meria cez peniaze. Nie, kultúra je viac ako peniaze, ale je dôležité vidieť kultúru ako tvorivý prínos, ako to, čo prináša doslova aj zamestnanie, aj rozvoj ekonomiky, a keď absentuje kultúra, väčšinou dochádza k úpadku nielen ekonomiky, ale aj politiky, aj spoločnosti. Takže to má mnohé konzekvencie.

Aj preto som rád, že už vo vystúpeniach je veľká podpora pre kreativitu a inovácie, čo je návrh Európskej komisie na budúci rok 2009. Samotný formálny návrh je už v Parlamente a dúfam, že legislatívna procedúra napomôže relatívne rýchlemu prijatiu a organizovaniu Európskeho roku kreativity a tvorivosti.

Jedna posledná poznámka – piratela alebo boj proti pirátstvu. Ja som presvedčený, podobne ako mnohí tu prítomní, že potrebujeme rozvíjať prístup ku kultúre, dostupnosť kultúry, možnosti pre komunikáciu a kultúru a na druhej strane chrániť vlastnícke práva, bojovať proti zneužívaniu, proti tomu, čo likviduje často práve menšie a slabšie firmy. A to je aj pozícia Európskej komisie – jedna odpoveď je vzdelávanie, dvíhanie povedomia o dôležitosti ochrany vlastníckych práv a nezneužívaní slobody. Druhá časť je prizvať a organizovať všetkých stakeholderov alebo zodpovedných v tejto agende, aby spolupracovali a aby každý svojím dielom prispel k tomu, aby sme dokázali chrániť vlastnícke práva a zároveň rozvíjať dostupnosť elektronických sietí nových komunikácií. Tak sme to nakoniec po prvýkrát aj postulovali v návrhu Telecom balíka reformy pre elektronické komunikačné siete a služby nedávno, a to je aj postoj Európskej komisie k téme boja proti pirátstvu, samozrejme okrem iných a samozrejme tu veľa majú čo urobiť aj členské štáty samotné.

Takže toľko z mojej strany, ďakujem pekne a teším sa na ďalšiu spoluprácu.

  Guy Bono, rapporteur. − Madame la Présidente, Monsieur le Commissaire, je crois qu'il ne faut pas nous tromper d'objectif. Par-delà ce que veulent nous faire croire certaines études subjectives, ce ne sont pas les 13 % d'Européens qui téléchargent illégalement des contenus culturels qui menacent notre culture, mais il me semble que c'est bien la concentration de notre culture entre les mains de quelques grands groupes qui met à mal notre diversité et, par là même, la richesse de notre patrimoine culturel.

Je ne prendrai d'ailleurs qu'un seul exemple, celui du disque. Aujourd'hui, 95 % de ce qui est diffusé provient des quatre majors du disque. Je crois qu'il est important de faire en sorte que les consommateurs aient un véritable choix et il est nécessaire d'assurer un pluralisme de contenu dans un marché très concentré où les acteurs clés de l'innovation et de la créativité sont les petits et pas les grands. Et, de ce point de vue, vous parliez, Monsieur le Commissaire http://ec.europa.eu/commission_barroso/index_fr.htm" \o "Ján Figel'" , des PME, en préconisant une étude, ce qui me semble d'ailleurs fort intéressant.

L'autorisation de la fusion entre Sony et BMG accordée par la Commission est en contradiction totale avec la politique européenne de soutien des PME du secteur de la musique, qui créent plus d'emplois que les majors et qui représentent 99 % des acteurs du marché ainsi que 80 % de l'innovation dans ce secteur. Il me semble donc qu'il est urgent de soutenir la diversité dans le secteur culturel, véritable moteur de la croissance et véritable moyen d'épanouissement pour l'individu.

En conclusion, je dirai que c'est la diversité de la culture qui fait sa richesse et non l'inverse.

  President. − The debate is closed.

The vote will take place on Thursday, 10 April 2008.

Written statements (Rule 142)

  John Attard-Montalto (PSE), in writing. – Culture and creativity play a central role in promoting European citizenship. Both these items, culture and creativity, must be taken into consideration in future policies of the EU.

An analysis of the economy of culture in Europe was sponsored by the Commission and important data has emerged. It transpires that culture taken in a general sense makes a substantial contribution to the economy indeed much more than originally estimated.

Five years ago it was assessed that the cultural sectors contributed 2.6% of the EU GDP. In 2004 3.1% of the EU active population was working in this sector. The relationship between cultural activities and the economy in Malta and Gozo can be assessed by a recent 2007 study made by the National Statistics Office involving a total of 5086 participants enrolled in 34 dance schools.

These dance schools employed 109 persons and generated a financial surplus of nearly 400 000 Euro. Total income surpassed 1 million euros.

This is only one example proving the importance of cultural activities for the economy.

  Neena Gill (PSE), in writing. – My region, the West Midlands, is leading the way in developing creative industries, with more than one in ten now employed in the sector. The region is one of the most multicultural regions in the UK and is proving that its competitive advantage in cultural diversity is becoming a source of creativity and innovation.

However, the EU must make a stronger commitment to supporting cultural industries by stimulating job creation in this area to counter the relocation of the EU’s traditional industries to emerging economies.

What is needed is joined-up action and greater financial assistance for business start-ups and SMEs in cultural industries through the Seventh Framework Programme, the Structural Funds and the EU Social Fund. This will further harness the skills and talent of Europe’s entrepreneurs and workers, to ensure that the necessary skills are available to further develop the sector. The EU must support creativity for more innovation and entrepreneurship.

In the European Year for Intercultural Dialogue, we should also recognise the importance of cultural industries in creating awareness and understanding of other cultures, and, therefore, their importance for social cohesion. Similarly, Europe has a great deal to gain economically from its cultural diversity.

  Eija-Riitta Korhola (PPE-DE), kirjallinen. – Kiitän esittelijää siitä, että kulttuuriteollisuuden monikasvoisuus ja keskeiset ongelmakohdat on tuotu mietinnössä esiin kattavasti. Kun pohditaan kulttuuriteollisuuden asemaa eurooppalaisessa yhteiskunnassa, on muistettava kaksi peruslähtökohtaa.

Ensinnäkin on ymmärrettävä kulttuurin merkitys ihmisen elämänlaadulle. Kulttuurin tuotteet lisäävät hyvinvointia. Yhteisö tunnustaa eurooppalaisille sivistykselliset perusoikeudet, jotka kattavat ihmisen oikeuden kulttuuriin. Käsittelemme siis perustavanlaatuisia kansalaisoikeuksia.

Toiseksi on ymmärrettävä kulttuurin merkitys sen tuottajille. Monelle kulttuurintekijälle työ on paitsi intohimo myös elinkeino. Omasta työstä saatava asianmukainen korvaus on perusoikeus. Sellaisen toimintaympäristön takaaminen, jossa kenenkään oikeuksia ei poljeta, kuuluu lainsäätäjälle. Kulttuurituotoksia ei ole ilman tekijöitä, ja jos työstä ei makseta, kulttuuriteollisuuden kasvu rajoittuu.

Kulttuuriteollisuutta koskevassa lainsäädännössä, kuten tekijänoikeuksien ja lähioikeuksien sekä teollisoikeuksien suojaamisessa on siis kyse aina tasapainottelusta kulttuurin kahden yhteiskunnallisen ulottuvuuden kanssa. Se vaatii lainsäätäjältä erityistä herkkyyttä. On tunnustettava, että kulttuuriteollisuus on erityislaatuinen ala ja vaatii siksi erityislaatuisen oikeudellisen aseman.

Kulttuuriteollisuuden merkittävin haaste on tietysti informaatioteknologia. Kulttuuriteollisuus hyötyy teknologian ja informaatiomarkkinoiden kehittymisestä, mutta tarvitsee samalla suojaa uusissa järjestelmissä.

Komissiolta tarvitaankin pikaisia toimenpiteitä, jotta henkisen omaisuuden suhde kulttuuriin ja talouteen saadaan selkiytettyä. Keskeisin haaste on, miten jokaiselle oikeudenhaltijalle ja kulttuuriteollisuuden portaalle voidaan turvata oikeudenmukainen ja aito korvaus tehdystä työstä, ja samalla taata kuluttajille valinnanvara sekä vaivaton pääsy kulttuurituotteiden luo.

  Marianne Mikko (PSE), in writing. – As the production of material goods is increasingly mechanised and outsourced, more people in Europe engage their talents in producing cultural goods.

The KEA study commissioned by the European Commission significantly underestimates the contribution of cultural industries to our economy and society. While only 3.1% of the EU’s active population may be directly generating monetary value in the cultural area, their impact is noticeable almost in every aspect of our lives.

Pop culture carries cultural and social messages. Musicians and actors were instrumental in releasing the green economy wave. Music and film are powerful promoters of better understanding between people and of European values. Cultural industries predominantly created the demand for new technologies, for digital platforms.

Therefore, it is vital that the European cultural industries remain viable. First of all, we must ensure that creative people are able to sustain themselves by their creativity. This means that we must enable the creators to distribute their work as widely as possible, without any fear of abuse from the middlemen or the consumers.

I continue to see this as the leading motive of this report, for which I thank the rapporteur and my colleagues who contributed their thoughts.